Bankovní institut vysoká škola Praha
Elektronické bankovnictví v ČR Bakalářská práce
Ivana Černá
Červen, 2010
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů
Elektronické bankovnictví v ČR Bakalářská práce
Autor:
Ivana Černá Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zbyněk Kalabis
Červen, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Hostivici dne 25. 6. 2010
Ivana Černá
Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Zbyňku Kalabisovi za profesionální a vztřícný přístup, cenné připomínky a odborné rady, které byly inspirací při vypracování této bakalářské práce.
Anotace: Cílem této práce je popsat jednotlivé formy elektronického bankovnictví v ČR. Nejprve se v práci pojednává obecně o platebním styku, jeho rozdělení na hotovostní a bezhotovostní. V dalších kapitolách je již větší důraz kladen na elektronický platební styk. Jsou zde vyjmenovány nejběžnější druhy elektronického bankovnictví, jejich platební operace a další spojené služby. V závěru práce jsou uvedeny informační toky a bezpečnost elekronického platebního styku.
Annotation: The aim of this paper is to describe the various forms of electronic banking in the country. First, the work generally deals with the payment systom, the distribution of cash and credit. In other chapters have a greater emphasis on electronic payments. Are listed the most common types of electronic banking, financial transactinos and other related services. The conclusion given the flow of information security and electronic payment.
Obsah 1 Platební styk.............................................................................................................................8 1.1 Hotovostní platební styk..............................................................................................9 1.2 Bezhotovostní platební styk.......................................................................................14 1.3 Peníze jako předmět platebního styku.......................................................................16 1.4 Prvky platebního styku..............................................................................................17 1.4.1 Rizika bezhotovostního platebního styku.....................................................17 1.4.2 Přínosy platebního styku...............................................................................17 1.5 Základní právní normy pro oblast platebního styku..................................................17 1.6 Základní nástroje.......................................................................................................18 1.7 Kanály pro vstup příkazů k zúčtování do systémů bank ..........................................18 1.7.1 Platební příkazy pořizované na pobočce.......................................................19 1.7.2 Trvalé příkazy pořizované na pobočce..........................................................19 2 Elektronické bankovnictví.....................................................................................................20 2.1 Vývoj jednotlivých forem elektronického bankovnictví ..........................................22 3 Základní druhy elektronického bankovnictví .......................................................................24 3.1 Homebanking.............................................................................................................24 3.2 Internetbanking..........................................................................................................25 3.3 Phonebanking............................................................................................................27 3.4 GSMbanking..............................................................................................................28 3.5 PDAbanking..............................................................................................................29 3.6 Multicash ..................................................................................................................30 3.7 Dílčí shrnutí...............................................................................................................31 4 Platební karta – základní prvek elektronického bankovnictví...............................................34 5 Platební operace prováděné v elektronickém platebním styku..............................................36 5.1 Příkaz k úhradě..........................................................................................................36 5.2 Příkaz k inkasu...........................................................................................................37 5.3 Hromadný příkaz k úhradě/inkasu.............................................................................38 5.4 Trvalý příkaz k úhradě/inkasu...................................................................................38 6 Další služby bezhotovostního platebního styku.....................................................................39 6.1 Rezervování prostředků.............................................................................................39 6.2 Blokování prostředků................................................................................................39 6.3 Expresní převody.......................................................................................................39 6.4 Částečné úhrady.........................................................................................................40 6.5 Přednostní platby.......................................................................................................40 6.6 Vedení kartotéky neprovedených plateb (tzn. K1)....................................................40 6.7 Vedení kartotéky plateb po lhůtě splatnosti (tzv. K2)................................................40 6.8 Bankovní spojení.......................................................................................................41 7 Informační toky elektronického platebního styku.................................................................43 7.1 Toky informací v telefonním bankovnictví...............................................................43 7.2 Toky informací v přímém bankovnictví....................................................................43 8 Bezpečnost elektronického bankovnictví...............................................................................45 8.1 Ochrana dat v elektronickém platebním styku .........................................................45 8.2 Bezpečnost elektronické komunikace klienta a banky..............................................46
Úvod Dnešní svět a dnešní doba si vyžaduje velmi rychlý vývoj. Tento vývoj se projevuje nejen na elektronice, ale i na produktech nabízených bankami. Jedná se o službu, se kterou lze pracovat přes moderní technologii. Nejčastěji se využívá internet a telefon. Cílem této práce je charakterizovat základní formy elektronického bankovnictví. V dnešní pokročilé době existuje celá škála produktů v elektronickém bankovnictví. V této práci se zaměřím na ty nejvíce využívané. První část práce je věnována popisu platebního styku. Jeho rozdělení na hotovostní a bezhotovostní. Druhá kapitola je věnovaná popisu elektronického bankovnictví a jeho vývoj. V další kapitole jsou popsané formy elektronického bankovnictví. Pojednává se zde především o homebankingu, internetbankingu, phonebankingu, GSMbankingu, PDAbankingu a Multicashu. Čtvrtá kapitola je věnovaná základnímu prvku elektronického bankovnictví, a to platebním kartám. Následně jsou popsány platební operace prováděné v elektronickém platebním styku a další služby spojené s touto formou komunikace klienta s bankou. V sedmé kapitole jsou vysvětleny informační toky elektronického platebního styku. Poslední kapitola je přidělena bezpečnosti elektronického bankovnictví. Díky pokroku v dnešní době, pokročily i bankovní služby. Také přímému bankovnictví se tento pokrok dvacátého prvního století nevyhnul. Téměř každá banka na našem trhu nabízí přímé bankovnictví.
1 Platební styk Platební styk je obchod bilančně neutrální, neboť nemá přímý dopad do bilance (rozvahy) banky. Bankovní platební styk lze definovat jako převod peněz z účtu A na účet B, respektive od klienta A ke klientovi B. Platební styk se dělí na: •
hotovostní platební styk, který využívá bankovky a mince
•
bezhotovostní platební styk, který probíhá prostřednictvím bank 1
Tabulka č. 1: Platební styk lze dělit podle různých kritérií Hledisko
Forma
Vysvětlení
Způsob
Hotovostní platební styk
Mezi plátcem a příjemcem dochází k přesunu
placení
peněz v hotovosti Bezhotovostní platební styk
Dochází k úhradě/inkasu pouze bezhotovostním převodem na účtech plátců a příjemců u bank
Teritorium Tuzemský platební styk
Mezi
subjekty
uvnitř
národní
ekonomiky,
zpravidla v tuzemské měně Zahraniční platební styk
Mezi tuzemskými a zahraničními subjekty, včetně plateb prováděných tuzemskými subjekty v zahraničí
Přeshraniční platební styk
Mezi tuzemskými a zahraničními subjekty ve vazbě
na
zahraniční
subjekty
ze
zemí
Evropského hospodářského prostoru (EHP) ve výši do 50 000 eur včetně částek v měnách zemí EHS
1
Kalabis,Z.: Bankovní služby v praxi, vyd. Computer Press, 2005, ISBN: 80-251-0882-1
8
1.1 Hotovostní platební styk Hotovostní platební styk je forma, která zahrnuje všechny peněžní pohyby uskutečněné za použití zákonných platidel. Jedná se o fyzický přesun hotových peněz, tedy mincí a bankovek, mezi dvěma subjekty. Hotovostní platební styk má v celosvětovém měřítku tendenci poklesu, ale tento způsob je nezastupitelný. Nelze předpokládat, že by v nejbližší době došlo k jeho absolutnímu útlumu. Hotovostnímu platebnímu styku je dávána přednost především při úhradách menších peněžních částek.
Vznik a výroba peněz Potřeba peněz se objevuje s příchodem dělby práce. Lidstvo se postupně vyvíjelo a možnost výměny se velmi rozšiřovala, ale i komplikovala. Někdy v této době se objevují počátky potřeb, co by výměnu zboží urychlilo. Nejprve se platilo tzv. naturálními platidly. Tímto prostředkem se nejprve stávaly různé druhy zboží. Za speciální zboží se uplatňovaly např. kusy hovězího dobytka, pytle obilí, kůže zvířat, opracované kameny, mušle, čaj atd. Nevýhodou naturálních platidel byla jejich nedělitelnost na menší díly a výměna byla složitá, mnohdy i nevýhodná. Podstatnou roli hrála i trvanlivost zboží. V pozdější době již vznikají peníze: 1) Mince – prostředek, který měl usnadnit nákup a prodej a překonal všechny nedostatky naturálních platidel. Mince musely splňovat nároky na: •
dělitelnost
•
trvanlivost
•
malý objem a hmotnost
•
snadný transport
•
obecnou směnitelnost
9
2) Papírové peníze – v 10. století v Číně se zrodila myšlenka nahradit kovové peníze nějakým jiným prostředkem. Lidé začali využívat praktičtější ručně psané stvrzenky, které jim obchodníci vystavovali proti uložení mincí. Tzv. papírové peníze lidé využívali již dříve, a to kolem roku 2500 před naším letopočtem. V této době psali Babylóňané pohledávky a závazky na hliněné destičky.
Funkce peněz Užitná hodnota vyjadřuje hodnotu všeho ostatního a zboží se dá vyměnit za jakékoli jiné zboží. Peníze dále uspokojují potřeby lidí.
Tabulka č. 2: Funkce peněz a jejich popis Funkce peněz
Popis
•
Míra hodnoty
Vyjádření hodnoty (ceny)
•
Oběživo
Peníze lze směnit za jakékoli zboží, slouží k jeho prodeji i nákupu. V tomto případě dochází k fyzickému přesunu peněz.
•
Prostředek tvorby pokladu
Při shromažďování většího množství peněz lze tvořit majetek – bohatství.
Výroba peněz Výroba mincí V době antiky se mince vyráběly z odlité hrudky mincovního kovu. Ta se vložila mezi razidla a s úderem kladiva na horní razidlo vznikaly mince. V pozdější době se kov lil do dlouhých tyčí, jejichž válcováním vznikaly plechy. Z nich se ručně stříhaly čtverečky a z nich se razily mince. Ruční výroba mincí se místně udržela až do 18. století. Tímto způsobem se staly některé mince nekvalitní a neplatné. Změnil to vynález tzv. vřetenového lisu. Jednalo se o dva duté válce umístěné proti sobě, kde se razidlem otáčelo směrem ke spodnímu. V roce 1817 byla ražba zdokonalena o automaticky regulovatelnou sílu úderu. Podobným způsobem se razí mince do dnešní doby, kdy jsou razidla součástí velkých elektricky poháněných lisů, které stlačují kovové destičky ve tvaru mince. 10
K výrobě mincí jsou používané barevné kovy a jejich slitiny. Nejvíce používanými materiály jsou nikl, hliník, a měď. Jako přísada se používá zinek, cín, železo, ale také mangan.
Výroba papírových peněz (bankovek) Výroba bankovek probíhá v tzv. ceninových tiskárnách. Před tiskem bankovek probíhá řada složitých a nákladných příprav. Výroba bankovek je náročný proces, který zahrnuje zejména: •
ochranu proti padělání a pozměnění
•
estetická kritéria
•
realizaci v ekonomicky únosné cenové míře
Rozlišujeme 3 základní druhy tisků, které se užívají při výrobě bankovek. Jedná se o tisk z výšky (knihtisk), tisk z plochy a tisk z hloubky (hlubotisk).
Úloha centrální banky a oběh peněz Právo vydávat hotové peníze má ve většině fungujících ekonomických systémů centrální banka. Toto právo je jedním ze základních znaků centrální banky. V České republice je centrální bankou Česká národní banka se sídlem v Praze. Centrální banka má na vydávání hotovostních peněz monopol. Vystupuje i v roli správce zásob hotových peněz, přičemž určuje základní pravidla pro nakládání s hotovými penězi. Stará se tak o kvalitu a funkčnost obíhajících hotových peněz.
11
Tabulka č. 3 a 4: Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2009 BANKOVKY Nominální hodnoty
V oběhu v mil. Kč
Podíl v %
V oběhu v mil. kusech
Podíl v %
Počet kusů připadajících na 1 osobu v ČR
5000 Kč
122 760,7
31,7 %
24,6
7,0 %
2,4
2000 Kč
100 546,8
26,0 %
50,3
14,4 %
4,8
1000 Kč
127 777,8
33,0 %
127,8
36,5 %
12,3
500 Kč
10 341,7
2,7 %
20,7
5,9 %
2,0
200 Kč
9 891,8
2,6 %
49,5
14,2 %
4,8
100 Kč
4 674,0
1,2 %
46,7
13,4 %
4,5
50 Kč
1 248,2
0,3 %
25,0
7,1 %
2,4
20 Kč
104,6
0,0 %
5,2
1,5 %
0,5
377 345,6
97,4 %
349,8
100,0 %
33,6
Bankovky celkem
MINCE Nominální hodnoty
V oběhu v mil. Kč
Podíl v %
V oběhu v mil. kusech
Podíl v %
Počet kusů připadajících na 1 osobu v ČR
50 Kč
2 370,5
0,6 %
47,4
2,9 %
4,6
20 Kč
2 907,4
0,8 %
145,4
8,8 %
14,0
10 Kč
1 653,4
0,4 %
165,3
10,0 %
15,9
5 Kč
948,4
0,2 %
189,7
11,5 %
18,2
2 Kč
661,6
0,2 %
330,8
20,1 %
31,8
1 Kč
402,0
0,1 %
402,0
24,4 %
38,7
0,50 Kč
183,7
0,0 %
367,3
22,3 %
35,3
Pamětní mince
9 127,0
2,4 %
1 647,9
100,0 %
158,5
Mince celkem 803,5
0,2 %
1,6
CELKEM
100,0 %
1 999,3
387 276,1
2
2
http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/struktura_/index.html
12
192,1
Oběh hotových peněz Emisní banka přijímá peníze z výroby (od tiskárny, mincovny). Emisní banka třídí peníze a ničí staré a poškozené peníze. Emisní banky vydává peníze do oběhu. Peníze se dále dostávají k zákazníkům, kteří je vybírají z bank. Zákazníci nakupují za peníze zboží. Za zboží zaplatí obchodníkům. Obchodníci si uloží peníze ve svých obchodních bankách.
Tabulka č. 5: Popis jednotlivých úloh jednotlivých účastníků oběhu hotových peněz Aktéři oběhu peněz •
Zákazníci
Popis jejich úlohy Vybírají si své hotové peníze v bance. Za peníze nakupují zboží a některé služby.
•
Obchodníci
Přijímají od zákazníků hotové peníze za své zboží nebo služby. Některé tyto peníze vloží do své banky.
•
Obchodní banky
Přijímají hotové peníze od svých zákazníků. Část hotovosti použijí na uspokojení potřeb zákazníků, přebytek odvedou do centrální banky.
•
Centrální banka
Přijímají hotovost z oběhu, kterou třídí na schopnou
dalšího
oběhu
a
pro
oběh
neupotřebitelné. Neupotřebitelné jsou centrální bankou ničeny. Z tiskárny a mincovny jsou do oběhu
dávány
nově vyrobené hotové peníze. 3
3
Marvanová M. a Schlosberger O.. Platební styk. Praha Bankovní institut, 1998. ISBN: 80-901627-0-3
13
1.2 Bezhotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk se dělí na: •
tuzemský platební styk, který probíhá mezi účty, vedenými bankami v České republice
•
zahraniční platební styk, což je převod prostředků mezi různými státy
•
přeshraniční platební styk
Tuzemský platební styk se odehrává mezi subjekty uvnitř národní ekonomiky. Zpravidla v tuzemské měně. Vzhledem k větší propojenosti subjektů, jednotným pravidlům a absenci měnových rizik, je tuzemský platební styk jednodušší a obvykle i rychlejší. Majitelé účtů mohou v tuzemském platebním styku použít příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, trvalý příkaz k úhrad/inkasu, hromadný příkaz k úhradě/inkasu. Zahraniční platební styk představuje platby do a ze zahraničí včetně plateb prováděných tuzemskými subjekty v zahraničí (např. v rámci cestovního ruchu). Mezinárodní obchody jsou vždy rizikovější na úhradu dlužníkem vzhledem k rozdílům v právních systémech jednotlivých zemích. K omezení rizik je možné využívat specializované bankovní služby: - dokumentární inkaso nebo dokumentární akreditiv – jedná se o platební instrumenty, kdy
ke
smluvnímu
vztahu
dodavatele
a
odběratele
přistupují
i
jejich
banky.
- hladký plat a směnečný aval – patří mezi nedokumentární instrumenty zahraničního obchodu Přeshraniční převod je podstatně složitější než tuzemský. Může být prováděn prostřednictvím dalších institucí. Partnerská banka je vždy v jiném státě. Banka příkazce se může spoléhat jen na sebe a popřípadě na dobře fungující platební systém centrální banky. Definice zákona o platebním styku říká, že ,, je to převod peněžních prostředků z jednoho členského státu EU/EHP do jiného členského státu EU/EHP v domácí měně kteréhokoli členského státu až do výše protihodnoty 50 000 EUR“. Po 1. květnu 2004, kdy vstoupilo deset kandidátských států do EU se rozšiřuje okruh měn o jejich 10 domácích měn. Do té doby byl přeshraniční platební styk prováděn pouze v eurech a několika měn původních členských států. Při přeshraničním platebním styku je povinností banky dodržení lhůt. Přednost má lhůta dohodnutá mezi bankou a klientem. Není-li dohoda, je zákonná lhůta pěti bankovních 14
pracovních dnů pro banku příkazce. V této lhůtě musí převést částku na účet banky příjemce. Banka příjemce má pevně stanovenou lhůtu pro připsání částky na účet příjemce nebo pro vyplacení v hotovosti. Odpovědnost za provedení přeshraničního převodu má banka příkazce za převod až do dne připsání částky převodu na účet banky příjemce. 4
Bankovní spojení je nejdůležitějším údajem nejenom v bezhotovostním platebním styku. Bankovní spojení jednoznačně identifikuje účet klienta a banku, ve které je účet veden. Bankovní spojení tvoří: •
vlastní číslo účtu
•
identifikační kód banky
Vlastní číslo účtu je tvořeno maximálně 16 číselnými znaky, které se dělí na část obsahující maximálně 10 číselných znaků a na část obsahující maximálně 6 číselných znaků, která ale nemusí být v čísle účtu obsažena. Obě tyto části musí být od sebe odděleny, v praxi jsou odděleny pomlčkou. Identifikační kód banky obsahuje čtyři číselné znaky a stanovuje jej Česká národní banka. Pro každou obchodní banku, která působí na území České republiky, je tento identifikační kód jednoznačný. Vlastní číslo účtu a identifikační kód banka musí být od sebe odděleny, v praxi jsou od sebe odděleny lomítkem.
4
www.wikipedia.cz
15
1.3 Peníze jako předmět platebního styku Předmětem platebního styku jsou peníze a to jak v hotovostní tak bezhotovostní podobě. Platby se provádějí předáním nebo převodem platebních prostředků.
Formy peněz
Bezhotovostní peníze
Peníze v hotovosti
Bankovky
Vklady na účtech
Mince
Bankovní pohledávky
Hotovostní peníze tvoří mince a bankovky. Vydávání mincí a bankovek je monopolem centrální banky každého státu. V České republice je zákonným platidlem česká koruna. Bezhotovostní peníze lze rozumět jako vklady na viděnou uložené u bank. Jedná se například o vklady na běžných účtech, kontokorentních a žirových účtech. Vlastníci těchto účtů mohou kdykoliv disponovat svými vklady ve prospěch jiného účtu. Bezhotovostní peníze jsou považovány za rovnocenné penězům v hotovosti, protože je zde záruka, že jejich přeměna na peníze v hotovosti je možná. Nevýhody hotovostních peněz: •
jsou vázány na určitou věc (papír u bankovek nebo kov u mincí) – riziko ztráty a padělání
•
bezpečné uložení a přeprava hotovostních peněz jsou spojeny s relativně vysokými náklady
•
hotovostní peníze nepřinášejí úroky
16
1.4 Prvky platebního styku Prvkami platebního styku se rozumí jaká je nákladovost používání platebního styku pro banku i pro klienta. Dále jaká jsou rizika při používání. Jaké jsou přínosy a co od banky mohou klienty očekávat.
1.4.1 Rizika bezhotovostního platebního styku Mezi největší rizika bezhotovostního platebního styku patří zneužití platebních nástrojů. Další rizika spočívají v zneužití nedostatečné ochrany počítačových systémů, nelegální převody, například ve prospěch účtů pracovníků banky či jiných subjektů. Tato rizika nutí banky ke zdokonalování ochrany těchto systémů. Možné riziko představují rovněž technické poruchy zúčtovacích systémů. Banky se proti tomuto riziku brání budováním záložních systémů. Veškeré opatření proti rizikům bance zvyšuje náklady na provozování platebního styku.
1.4.2 Přínosy platebního styku Přínosy platebního styku pro obchodní banky jsou: •
platební styk je prostředek pro poskytování jiných služeb
•
platební styk je neoddělitelnou součástí procesu získávání peněz a úvěrů
•
platební styk je nástrojem konkurenčního boje 5
1.5 Základní právní normy pro oblast platebního styku Základ právní úpravy, která vymezuje pravidla pro platební systémy je v zákoně č. 284/2009 Sb., Na platební styk mezi bankami na území ČR se vztahuje úprava v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách. 5
Bartošek,D a Felsbergová,D a Jaroš,P:Bankovnictví v České republice, Praha Bankovní institut, 1998. ISBN: 80-902243-9-3
17
Základní právní předpisy: •
zákon č.21/1992 Sb., o bankách
•
zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
•
zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku
•
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. 6
1.6 Základní nástroje Nástrojem platebního styku je druh instrumentu, na jehož základě banky a jiné instituce provádějí platební operace. Nástroje bezhotovostního platebního styku a zúčtování v tuzemsku, které banky využívají v současné době, patří: •
příkaz k úhradě
•
příkaz k inkasu
•
dokumentární inkaso, dokumentární akreditiv
•
platební příkaz pro zahraniční/přeshraniční platební styk
•
šek
•
bankovní platební karta
1.7 Kanály pro vstup příkazů k zúčtování do systémů bank Příkazy k zúčtování se do systému mohou dostávat čtyřmi způsoby:
6
•
ručně na pracovištích banky – pokyny udávají pracovníci bank
•
trvalými příkazy a automatickými převody
http://www.podnikatel.cz/zakony/kategorie/banky-platebni-styk/
18
1.7.1 Platební příkazy pořizované na pobočce V tomto případě jsou na pobočkách pořizovány transakce, které klient předá osobně na pobočce na papírových nosičích (na příkazech k úhradě, nebo na příkazech k inkasu) a nebo jej pošle poštou. Tento způsob je pro banku, ale i pro klienta nejdražší. Pracovníci banky musí ručně vést veškeré příkazy. Ručně je pořídí do systému, kontrolují zda byly správně pořízeny a archivují platební příkazy.
1.7.2 Trvalé příkazy pořizované na pobočce Trvalý příkaz je typ příkazu, kdy na základě jednorázového pokynu, vždy v určitém termínu, který určí klient, se převádí stejná částka na stejný účet. Může se jednat o trvalý příkaz nebo trvalé inkaso. Tato služba se používá při platbách, které se pravidelně opakují. Automatický převod je typ příkazu, kdy se opět na základě jednorázového pokynu od klienta provádí platba vždy v okamžiku, kdy nastanou klientem stanovené podmínky. Dopředu se nezná ani výše částky, ani datum, kdy bude transakce provedena. Když klient zadá bance trvalý příkaz nebo automatický převod, přenechá na ni starost s prováděním svých plateb a tímto okamžikem na tuto platbu klient nemusí myslet. Trvalé příkazy i automatické převody lze kdykoliv zrušit. Na tyto typy navazuje služba cash-pooling. Tuto službu využívají především klienti, kteří mají více běžných účtů u stejné banky a potřebují znát celkový zůstatek za všechny svoje účty. Cash-pooling rozdělujeme na reálný a fiktivní. U reálného cash-poolingu jsou zůstatky všech účtů klienta převáděny na jeden účet klienta. Na tomto účtu je reálný zůstatek vytvořen součtem všech jeho účtů. Cash-pooling fiktivní je logika služby stejná jako u reálného cash-poolingu, rozdíl je zde jen ten, že se zůstatky nepřevádějí reálně, ale banka pouze vytvoří přehled, který obsahuje informace o jeho účtech.5
5
Bartošek,D a Felsbergová,D a Jaroš,P:Bankovnictví v České republice, Praha Bankovní institut, 1998. ISBN: 80-902243-9-3
19
2 Elektronické bankovnictví Zásadním zlomem ve vývoji bankovního sektoru je okamžik vzniku prvních čistě elektronicky orientovaných bank. Ty se nesnažily zakládat fyzické expozitury, neměly žádné klasické bankovní přepážky a byly schopny otevřít nový účet interaktivně bez toho, aby byl klient nucen opustit svoji pracovnu. Tyto banky pak zcela bezpečně zajišťovaly operace s účtem v prostředí veřejné a otevřené sítě. Vzhledem ke globálnímu rozšíření sítě Internet a stále větší poptávce po bankovních službách v rámci této sítě, se rozhodly i klasické banky vstoupit do světa Internetbankingu a otevřít své vlastní ”virtuální pobočky”.
Elektronicky poskytované bankovní služby můžeme rozdělit do následujících tří skupin: •
Informace veřejného charakteru - klient může získat informace o bance, bankovních službách a jejich podmínkách, dále získat informace o depozitních a úvěrových produktech banky.
•
Informace klientského charakteru - informace o aktuálním zůstatku na účtu, výpis posledních transakcí na účtu, o platebních transakcích realizovaných na platebním účtu klienta, automatické zprávy o platebních operacích, které překračují jím stanovený finanční rámec a automatické zprávy o tom, že byla uskutečněna platební operace, kterou očekává.
•
Elektronická
platební
operace
-
pomocí
produktů
systému
elektronického
bankovnictví možno též realizovat operace, u kterých je výsledkem platební transakce (např. příkaz k úhradě, inkasu, trvalé příkazy k úhradě). Tyto služby už vyžadují přísné bezpečnostní mechanismy, jako je šifrování, pašování a digitální podpisy. 7
7
www.park.cz/uvod_do_elektronickeho_bakovnictvi
20
Operace prováděné elektronickým bankovnictvím můžeme rozdělit na dvě skupiny: •
pasivní
•
aktivní
Obecně se dá říct, že pasivní operace nijak nemění stav účtu klienta. Do pasivní skupiny řadíme informativní údaje o bance, o jejich produktech a autorizované informace z informačního systému banky. Do nichž řadíme zůstatek na účtu, transakční historie, atd. Aktivní operace se týkají účtu klienta a zůstatku na něm. Patří sem např. příkazy k úhradě. Ve smlouvě o elektronickém bankovnictví je, mimo jiné uvedeno, které aktivní operace mohu pomocí svého kanálu provádět. Je zde také uveden peněžní limit, který se může vztahovat pro jednotlivé operace nebo pro určité období.
Tabulka č. 6: Rozdělení na aktivní a pasivní operace Aktivní operace (platební operace)
Pasivní operace (zjištění informací)
•
zadání příkazu k úhradě
•
zjištění zůstatku účtu
•
zadání hromadného příkazu k úhradě
•
zjištění pohybů na účtu
•
zadání svolení k inkasu
•
zjištění
•
zřízení trvalého příkazu
•
zahraniční platební styk
•
převody mezi účty klienta
•
vlastní vzory příkazů k úhradě
•
platba mobilním operátorům
•
obsluha termínovaných účtů
příkazů,
čekajících
zpracování •
informace o produktech a službách banky
•
informace
o
aktuálních
úrokových
sazbách •
informace o aktuálních kurzech cizích měn
5
5
na
Bartošek D. a Felsbergová D. a Jaroš P.:Bankovnictví v České republice, Praha Bankovní institut, 1998, ISBN:80-902243-9-3
21
2.1 Vývoj jednotlivých forem elektronického bankovnictví •
80.léta 20. století
- Předávání dat na kompatibilních médiích - Dálkový přenos dat •
90. léta 20. století
- Elektronické bankovnictví pro firemní klientelu (tzv. Homebanking) - Telefonní bankovnictví pro privátní klientelu ve 2. polovině 90. let 20. století - S nástupem internetu první vlaštovky s nabídkou Internetbankingu koncem 20. století - Mobilní GSM sítě a mobilní operátoři s nabídkou telefonních služeb přinášejí ve spolupráci s bankami GSM Banking na bází SIM karet •
V 21. století nástup
- Internetbankingu díky zvyšující se penetraci internetu - GSM Bankingu, který je propagován mobilním operátory a bankami (přínos pro oba) - Telefonního bankovnictví – cenové zvýhodnění proti „papírovému“ bankovnictví 8
8
Schlosberger, Hozák. Elektonické platební prostřeky. Vyd.: Bankovní institut vysoká škola Praha, 2005. ISBN: 80-7265-073-4
22
Graf č. 1: Vývoj a prognóza využívání komunikačních kanálů s bankou 120
100
80
5 4
9
19
18
12
28
60
Telefon Internet
29
Bankomat Pobočka
28
40
42
20
0
Jiné
70
30
2
2
2
2000
2005
2010
9
V grafu je 5 komunikačních kanálů, kterými může klient komunikovat se svou bankou. Jedná se o četnost využívání jednotlivých komunikačních kanálů, které jsou porovnávány v letech 2000, 2005 a 2010. Prvním komunikačním kanálem je Telefon. Prostřednictvím jej komunikuje v roce 2010 12% klientů. V roce 2000 to bylo pouhých 5%. Internet zaznamenal velký vzestup. V roce 2000 ho využívaly pouze 4%, v roce 2005 už 18% a v roce 2010 dokonce až 28% klientů. Dalším komunikačním kanálem je Bankomat. Ten měl v roce 2000 19% a v roce 2010 28% klientů. Postupem času a vývoje ubývá návštěv v kamenné pobočce. V roce 2000 přes ní komunikovalo s bankou 70%, v roce 2005 42% a v roce 2010 už jen 30%. Zbylí klienti, kteří nekomunikují s žádným z těchto komunikačních kanálů, informují banku jinak. Tímto jiným způsobem komunikuje s bankou po celé období 2% klientů.
9
http://is.muni.cz/th/60555/esf_m/DP_Pekarkova.pdf
23
3 Základní druhy elektronického bankovnictví Druhů elektronického bankovnictví existuje v dnešní době již celá řada. V této práci se zaměřuji na ty základní což jsou homebanking, internetbanking, phonebanking taky nazývaný callbanking, GSMbanking, PDAbanking a Multicash.
3.1 Homebanking Homebanking, nebo také nazývaný PCbanking, je založen na propojení osobního počítače klienta, na kterém je nainstalován speciální program, s počítačem banky prostřednictvím datové sítě. Homebanking umožňuje provádění operací platebního styku a vzájemné předávání informací mezi bankou a klientem pouze elektronicky v reálném čase, a to 24 hodin denně. Umožňuje jednoduše bezpečně a spolehlivě ovládat vlastní účty v bance nebo disponovat peněžními prostředky. Homebanking je výhodou především pro právnické osoby a podnikatele. U nichž je možnost propojení platebního styku s účetnictvím klienta. Nevýhodou je, že služba je vázána na konkrétní počítač a je poměrně nákladná na instalaci aplikace u klienta a její opětovné instalace v případě změn. Bezpečnost je u homebankingu tvořena pomocí hesel, kódovaných zasílaných zpráv a elektronického (digitálního) podpisu. Historický vývoj, který vedl až k homebankingovým aplikacím byl relativně jednoduchý. Nejprve vyplňovali klienti formuláře na pobočce banky, poté banky umožnili klientům tisk formulářů s popisem požadované transakce. Tímto se pro firmy situace zjednodušila, jelikož stačilo pouze vytisknout již vyplněný formulář a podepsat jej. Software ale musel rozlišovat o jakou banku se jedná a jak formulář pro určitou banku vyplnit. Ještě v dnešní době některé banky poskytují na svých internetových stránkách vlastní formuláře v elektronické podobě. Tato situace, kdy klient přinesl do banky formulář a úředníci na pobočce museli data z formulářů přepisovat do bankovního informačního systému, stále nevyhovovala. Z pohledu 24
banky nedošlo k žádnému zrychlení ani zjednodušení. Proto bylo navrženo vylepšení založené na získávání formulářů od klientů v elektronické podobě. Klientům banky poskytly potřebný software, který jim umožnil zadávat transakce elektronicky. Údaje se nejdříve ukládala na děrný štítek, později na magnetický pásek nebo na disketu. S uloženými daty musel přijít klient na pobočku banky, jelikož podpis se na štítek, pásek nebo disketu uložit nedal. V tomto měla výhodu spíše banka, která nemusela opisovat údaje, ale vložila je do systému pomocí média, které přinesl klient. Klient stále na pobočku musel docházet. Pomyslným posledním krokem bylo spojit aplikaci u klienta s bankovním systémem tak, aby si klienti mohli v klidu vyplnit elektronické formuláře mimo banku a informace přenesli do banky přes elektronický komunikační kanál. Pod komunikačním kanálem si lze představit téměř cokoliv. Nejčastěji se používaly a stále používají klasické telefonní linky. Tímto způsobem můžu komunikovat s bankou kdykoliv a odkudkoliv. A jelikož už není třeba fyzická přítomnost na pobočce ani podepisování formulářů, je třeba větší zabezpečení. Důležitou součástí zabezpečení je autentizace klienta, tzn. ověření, zda ten, co se za daného klienta vydává, jím opravdu je. Dále je také nutné, aby informace přenášené do i z banky nemohl nikdo přečíst a modifikovat.
3.2 Internetbanking Internetbanking představuje komunikaci z oblasti PC bankingu. Jako komunikační prostředek zde slouží počítač. Jedná se o platební styk kde komunikujeme s bankou přes počítač. PC musí mít nainstalovaným internetovým prohlížečem, připojenou na celosvětovou síť internet. Klient se přihlašuje do systému prostřednictvím elektronického klíče nebo přes elektronické podpisy a digitální certifikáty. Po ověření, klient může zadávat pokyny bance. Možnými pokyny jsou zadávání příkazů, založení termínovaného vkladu, informace o stavech na účtech a obecně o produktech a službách poskytovaných bankou. Při využívání internetbankingu je třeba vysoký stupeň ochrany přenosu dat. K zabezpečení slouží speciální kód generovaný autentizačním kalkulátorem. Klient má možnost výběru při autentizaci, např. uživatelské číslo a PIN, možnost užití hesla s nastavením limitu. Pro nadlimitní transakce se využívá autentizační kalkulátor.
25
V současné době jsou dostupné dva základní typy technologií: 1. neplnohodnotné – jsou vázané na konkrétní PC. Klient si musí na svůj PC nainstalovat speciální bezpečností software s pomocí digitálních sertifikátů, elektronického klíče a digitálního podpisu, které jsou vygenerovány při komunikaci klienta a banky a může přímo zadávat pokyny bance 2. plnohodnotné – přístup je možný odkudkoliv a kdekoliv pomocí PC a internetu. Klient a banka mají současně k dispozici zařízení schopné zajistit vzájemnou autentizaci obou stran. 10
Tabulka č. 7: Využití internetového bankovnictví ve vybraných zemích Sledované státy
% z celku Rok 2005 Rok 2006
Belgie
Rok 2007
Rok 2008
Rok 2009
23,4
28,4
34,8
39,3
46,0
-
1,3
1,7
1,5
1,8
Česká republika
5,2
9,7
11,5
14,5
18,5
Dánsko
48,7
57,2
56,8
61,4
66,1
Estonsko
44,6
48,2
52,7
55,5
61,9
EU15 průměr
22,3
24,2
29,3
33,2
36,8
EU27 průměr
19,4
20,8
25,3
29,0
32,5
Finsko
56,3
62,8
66,5
71,9
71,9
Francie
-
18,1
32,4
40,1
41,7
Irsko
12,7
20,6
24,1
28,0
30,1
Itálie
7,6
8,9
11,9
13,2
15,9
Kypr
5,7
6,1
11,9
11,4
15,9
Litva
10,3
14,7
21,0
27,2
32,4
-
31,7
35,5
38,2
40,9
Nizozemsko
49,6
58,7
65,1
68,6
73,2
Polsko
5,9
9,1
12,8
17,1
21,2
Rakousko
22,0
27,2
29,7
33,7
34,6
Řecko
1,4
2,5
3,9
5,1
5,4
Slovensko
10,1
12,6
15,2
24,4
26,3
Bulharsko
Německo
1
0
Máče M. Platební styk, Grada Publishing, a.s., ISBN: 80-247-1725-5
26
Spojené království
26,9
27,8
32,2
37,6
44,9
Španělsko
13,6
15,1
16,4
19,7
23,5
Švédsko
50,7
56,9
56,7
64,5
70,7
11
3.3 Phonebanking Telefonní platební styk je aplikací založenou na komunikaci s bankou prostřednictvím telefonu, tak že klient komunikuje hlasem s živým pracovníkem banky nebo tlačítky a komunikuje buď s živým operátorem nebo s hlasovým informačním systémem. Banka přijímá operace prováděné přes phonebanking na pracovišti nazvaném telefonní centrum. Úkolem těchto center je podávat klientům informace o zůstatcích na jejich účtech, zadávat příkazy k úhradě, příkazy k inkasu, zadávat, měnit nebo rušit trvalé příkazy a automatické převody. Každý kontakt klienta s telefonním centrem je zaznamenávám (nahráván na magnetofon). Záznam je součást bezpečnosti a slouží při řešení různých sporů. Telefonní bankovnictví je poplatkově nejdražší variantou přímého bankovnictví. 3 Pomocí této služby může klient provádět bankovní operace, a to: •
zajišťovat zůstatky na všech účtech u banky
•
posílat peněžní prostředky (jednorázově či trvale)
•
informovat se o nových a stávajících produktech a službách
Klient potřebuje ke komunikaci s bankou: •
běžný účet u banky
•
telefonní přístroj (mobilní telefon nebo pevnou linku) s tónovou volbou.
Mezi velkou přednost telefonního bankovnictví patří, že je přístupný všem a může bezprostředně využívat nejrůznější bankovní operace, nebo pořizovat si nejrůznější služby a využívat i nové bez ohledu nato, aniž bychom si pořizovali mobilní telefon, který v případě 1
3
1
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home Marvanová M. a Schlosberger O.. Platební styk. Praha Bankovní institut, 1998. ISBN: 80-901627-0-3
27
nedostupnosti signálu lze jednoduše nahradit veřejným telefonním automatem.12
3.4 GSMbanking GSMbanking představuje moderní způsob komunikace klienta s bankou. Komunikace probíhá prostřednictvím klientova mobilního telefonu, která může být založena: •
prostřednictvím šifrovaných SMS zpráv
•
prostřednictvím technologie SIM Toolkit
•
s využitím technologie WAP
V případě používání SMS zpráv, bude klient posílat bance SMS zprávy v přesně definovaných formátech. Banka následně pošle SMS zpět s odpovědí obsahující požadovanou informaci. Při využívání technologie SIM Toolkit musí mít klient v mobilním telefonu kartu s aplikací od banky. SIM Toolkit zajišťuje šifrování SMS zpráv. Po spuštění aplikace je vyžadováno zadání BPINu. BPIN slouží při přístupu k provádění dalších bankovních operací. Při zapomenutí BPINu slouží k odblokování BPUK, který je nahraný na SIM kartě klienta. Komunikace přes službu WAP spočívá v komunikaci po Internetu pomocí protokolu WAP (Wireless Application Protocol). Jedná se o kombinaci telefonního a internetového bankovnictví. 10 V níže uvedené tabulce uvedu základní data u vybraných bank. Název jejich mobilního bankovnictví, dostupnost služeb a ceny.
Tabulka č. 8: Základní údaje o mobilním bankovnictví 1
2
1
0
www.finance.cz Máče M. Platební styk, Grada Publishing, a.s., ISBN: 80-247-1725-5
28
BANKA Česká
Forma mobilního Cena služby
Příkaz k úhradě Změna trvalého
bankovnictví
samostatně/balíček do jiné banky
příkazu
SIM Toolkit
25-100 Kč / 0 Kč
2 Kč
0 Kč
3 Kč
6 Kč
49 Kč / 0 Kč
0-4 Kč
nelze
Aplikace JAVA
19 Kč / 0 Kč
0-4 Kč
nelze
SIM Toolkit
0 Kč / 0 Kč
1.-3. podání: 0 Kč 0-8 Kč
spořitelna ČSOB
SIM Toolkit
(+ 20 Kč / 0 Kč
klasické SMS) GE Money SIM Toolkit Bank Komerční banka Poštovní spořitelna Raiffeisen
4. podání: 0-4 Kč SIM Toolkit
70 Kč / 0 Kč
3 Kč
nelze
UniCredit
SIM Toolkit
70 Kč / 0 Kč
0-6 Kč
0 Kč
Bank 3
Aplikace JAVA
Bank
1
V tabulce je přehled sedmy bank působících na území ČR, které využívají mobilní bankovnictví. Většina těchto bank využívá SIM Toolkit, pouze jedna, a to Komerční banka, používá Aplikaci JAVA. Jsou zde formy mobilního bankovnictví u určité banky, ceny služby, kterou si můžeme objednat samostatně nebo jako balíček. Balíček je u všech jmenovaných bank zdarma, samostatně se ceny pohybují od 0 Kč do 100 Kč. Další položkou je cena příkazu k úhradě od té banky k jiné bance. Cena příkazů je od 0 Kč do 6 Kč. A posledním sloupcem je změna trvalého příkazu, která u třech vyjmenovaných bank vůbec nelze. Na základě vypsaných údajů nemůžu řici, která banka je nejlepší pro zvolení mobilního bankovnictví. Každá má výhodu v něčem jiném.
3.5 PDAbanking PDAbanking je nyní tou nejmodernější službou přímého bankovnictví. Klient k této službě potřebuje kapesní počítač tzv. PDA (Personal Digital Assistant – osobní digitální asistent). Jediné omezení této metody je napojení na internet. Připojit se dá dvojím způsobem buď 1
3
http://www.mesec.cz/clanky/mobilni-bankovnictvi-posilejte-bance-sms/
29
pomocí technologie GPRS nebo bezdrátové sítě WI-FI. Ke komunikaci postačí klientovi dostatečný signál. WI-FI je bezdrátová rádiová technologie, určená především k náhradě kabelového rozvodu internetu. GPRS je přenos dat v GSM síti. Jedná se o okamžité spojení, což znamená posílání nebo příjem dat ihned po vzniku požadavku. Nespornou výhodou tohoto způsobu je, že klient platí za přenesená data a ne za dobu spojení. Přihlašování do systému probíhá stejným způsobem jako u klasické internetové verze přes klientské číslo a přístupový kód. Kód si klient vygeneruje osobním elektronickým klíčem (tzv. kalkulačkou), anebo je mu zaslán na mobilní telefon. Pohybování se po účtu je výrazně omezené od ostatních forem elektronického bankovnictví, protože je založeno na autentizaci každé stránky, na kterou klient vstoupí. To znamená, že u PDA banking nestačí jedno přihlášení, ale je nutné před každou novou stránkou zadávat vstupní údaje.
3.6 Multicash Multicash je služba pro firmy, které předávají ke zpracování větší množství platebních příkazů. Jedná se o rozšířený systém homebankingu. Komunikace s bankou je možná přes modem nebo prostřednictvím internetové sítě s pevnou IP adresou. Tato služba umožňuje klientovi komunikovat s více bankami. Multicash má následující funkce: •
pořizování dat tuzemského i zahraničního platebního styku
•
přenos a archivaci výpisů
•
sběr informací o aktuálních zůstatcích na účtech a jednotlivých pohybech
•
příjem a archivace avíz k zahraničním platbám
•
nastavení oprávnění jednotlivých uživatelských profilů
30
3.7 Dílčí shrnutí Na vývoj a zkvalitňování bankovních služeb elektronického bankovnictví neustále působí celá řada nejrůznějších vlivů a s nimi jsou rovněž spojeny určitá propojení. Mezi těmito souvislosti zejména neodmyslitelně patří vývojový trend finančních institucí, který se dynamicky rozvíjí v čase spolu s nejrůznějšími bankovními produkty a jejich poskytnutými službami. Z hlediska vývoje se můžeme domnívat, že snahou všech finančních institucí je, aby se postupem času snižovala obchodní rizika, kterou tvoří hlavně nákladová složka, která nejvíce zatěžuje bankovní instituce. Vývoj a s ním spojený i trend bankovních produktů předpokládá zvýšení efektivnosti, jak na trhu domácím, tak i na zahraničním trhu a samozřejmostí je neopomenutí zvyšování kvality bankovních služeb a její komunikaci, která se uskutečňuje mezi bankou a klientem. A
důležitou otázkou je co nám přinese budoucnost v elektronickém prostředí v oblasti
elektronického bankovnictví? Lze se pouze domnívat, že tak dlouho, jak se samotné lidstvo bude chtít vzdělávat a díky možnostem přenosu dat přes „Internet“, mobilní telefon, IPDA atd. je tento „digitální“ svět připravený stát se největším nosičem elektronické komunikace vůbec jak v prostředí domácností, tak i v bankovním prostředí samotném. Jak ukazují výsledky šetření, dochází k neustálému nárůstu podílu uživatelů informačních technologií bez výjimky. V případě mobilních telefonů patří Česko dokonce na přední místa v počtu aktivních SIM karet. Pokud se týká využívání osobního počítače a internetu není důležitou informací pouze to, kolik jednotlivců tyto technologie používá, ale jsou využívány a jaké činnosti jsou na nich prováděny. Potěšujícím zjištěním je, že se internet dostává do povědomí stále širší veřejnosti a již není pouze doménou mladých a vysokoškolsky vzdělaných. Oblast služeb nabízených na internetu je v dnešní době již velmi široká a tyto služby využívá stále větší počet z nás, neboť si postupně uvědomujeme, že internet nám v mnohém šetří čas a usnadňuje život. Do budoucna lze tedy předpokládat, že v oblasti využívání ICT jednotlivci bude docházet k neustálému zlepšování a Česká republika se tak v této oblasti konečně přiblíží nejvyspělejším evropským státům.
Tabulka č. 9: Druhy elektronického bankovnictví ve vybraných bankách BANKA
Druh
přímého Cena 31
za Poplatek za Poplatek
za
bankovnictví
zřízení
užívání
zrušení produktu
Česká
- Telebanking
0 Kč
100 Kč
0 Kč
spořitelna
- Internet banking
0 Kč
100 Kč
0 Kč
- GSM banking
0 Kč
100 Kč
0 Kč
- InternetBanking 24
0 Kč
0 Kč
0 Kč
- Linka 24
0 Kč
40 Kč
0 Kč
- Mobil 24
0 Kč
0 Kč
0 Kč
- Info 24
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Money - Internet banka
0 Kč
49 Kč
0 Kč
- Mobil Banka
0 Kč
49 Kč
0 Kč
- Telefon Banka
0 Kč
49 Kč
0 Kč
- SMS servis
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Komerční
- Expresní Linka
0 Kč
39 Kč
0 Kč
banka
- Expresní Linka Plus
0 Kč
0 Kč
0 Kč
- Moje banka
0 Kč
39 Kč
0 Kč
- Mobilní banka
0 Kč
19 Kč
0 Kč
Poštovní
- Max Phone
0 Kč
0 Kč
0 Kč
spořitelna
- Max Internetbanking PS
0 Kč
0 Kč
0 Kč
- Max Mobil PS
0 Kč
0 Kč
0 Kč
- Max Homebanking PS
50 Kč
150 Kč
0 Kč
- Platební tlačítka PS
0 Kč
0 Kč
0 Kč
- TV Banka
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Raiffeisen
- Internetové bankovnictví
0 Kč
70 Kč
0 Kč
Bank
- GSM bankovnictví
0 Kč
70 Kč
0 Kč
(eKonto)
- Telefonní bankovnictví
0 Kč
70 Kč
0 Kč
UniCredit
- Online Banking
0 Kč
70 Kč
0 Kč
Bank
- Telebanking
0 Kč
70 Kč
0 Kč
- GSM banking
0 Kč
70 Kč
0 Kč
- Smart banking
0 Kč
70 Kč
0 Kč
ČSOB
GE Bank
14
V tabulce je přehled elektronického bankovnictví ve vybraných bankách. Z přehledu vyplývá, 1
4
www.rb.cz, www.unicreditbank.cz, www.postovnisporitelna.cz, www.kb.cz, www.csob.cz, www.csas.cz, www.gemoney.cz
32
že nejvíce forem přímého bankovnictví nabízí Poštovní spořitelna, která má šest forem elektronického bankovnictví. Ostatní banky mají po třech až čtyřech forem přímého bankovnictví. V následujících sloupcích je znázorněna cena za zřízení, kterou mají všichni nulovou. Dále poplatech za užívání a poplatek za zrušení služby. Za zrušení služby se opět nic neplatí. Za vedení si některé banky účtují poplatek. Graf č. 2: Jak často lidé využívají internetové bankovnictví 70 60 50 40 30 20 10 0 1x měsíčně 1x týdně
méně než 1x za 3 měsíce 1x za 3 měsíce denně
vůbec ne
1
5
V grafu je vyjádřena četnost používání klientů internetového bankovnictví. Výsledky jsou podloženy na základě ankety na internetových stránkách. Odpovídalo celkem 651 čtenářů zmiňovaných internetových stránek.
1
5
http://www.mesec.cz/clanky/je-elektronicky-vypis-plnohodnotnym-dokladem/
33
4 Platební karta – základní prvek elektronického bankovnictví Platební karty jsou nejstarším a v současné době i nejrozšířenějším instrumentem bezhotovostního platebního styku. Platební karta je plastiková karta, která odpovídá mezinárodním normám. Karta je využívaná k bezhotovostním platbám a výběrům v hotovosti. Držitelem platební karty se může stát soukromá osoba, podnikatel a nebo právnická osoba. Představitelem právnické osoby je firma, která může využívat kartu pro své zaměstnance, kteří ji využívají například při úhradách na služebních cestách. Podle obecně přijímané definice, kterou ve své publikaci uvádí Přádek je „platební karta identifikačním dokladem, jejíž rozměry a fyzikální vlastnosti stanoví mezinárodní norma ISO 3554. Na lícové straně naleznete číslo karty, období její platnosti a jméno držitele. Na zadní straně je místo pro magnetický proužek (jsou na něm zaznamenány identifikační údaje pro elektronické transakce) a podpisový proužek.“ Platební karta musí obsahovat následující nezbytné náležitosti: •
označení vydavatele platební karty
•
jméno držitele platební karty, popřípadě určitou formu identifikace držitele karty (např. rodné číslo, podpis)
•
číslo platební karty
•
doba platnosti platební karty – je obvykle od jednoho do několika let. Karty s prošlou lhůtou jsou automaticky zablokovány a nelze je použít.
•
záznam dat – může mít formu magnetického proužku, mikročipu, optického nebo jiného speciálního záznamu
Držitelé mohou využívat platební karty následujícím způsobem: •
výběr v hotovosti v bankomatech – klient osvědčuje oprávněnost dispozice natypováním identifikačního čísla (PIN), které je zaznamenáno na magnetickém proužku. Automat zjišťuje zda-li má klient na svém účtu dostatečné krytí. 34
•
přímé bezhotovostní placení – tato forma lze provádět ve vybraných obchodech, restauracích, letištích, benzínových čerpadlech a dalších místech. Platba může probíhat dvojím způsobem. Pokud je obchod vybaven pokladním terminálem, platba probíhá analogicky jako při využití bankomatů. Druhým způsobem je, že při předkládání karty musí klient současně podepsat prodejní účtenku. Na základě podepsané účtenky dostává obchodník proplacenou částku prostřednictvím banky od emitenta karty.
•
karta slouží jako záruční karta šekům
S platební kartou mohou být spojeny některé doprovodné služby: •
různé formy pojištění, zpravidla pojištění základních rizik spojených se služebními cestami
•
různé asistenční služby, jako např. právní pomoc, půjčka na nepředpokládané naléhavé cestovní výdaje atd.
•
5
služby spojené s řešením náhrady a pomoci při ztrátě karty5
Bartošek,D a Felsbergová,D a Jaroš,P:Bankovnictví v České republice, Praha Bankovní institut, 1998. ISBN:
80-902243-9-3
35
5 Platební operace prováděné v elektronickém platebním styku •
Příkaz k úhradě
•
Příkaz k inkasu
•
Hromadný příkaz k úhradě/inkasu
•
Trvalý příkaz k úhradě/inkasu
5.1 Příkaz k úhradě Jedná se o velmi jednoduchý a rychle zpracovatelný platební instrument. Příkaz k úhradě je platební příkaz z podnětu plátce. Obsahem je pokyn klienta jeho bance, aby na vrub jeho účtu provedla určitou platbu ve prospěch účtu třetí osoby, neboli příjemce platby. Příkaz k úhradě obsahuje obligatorní (povinné) a fakultativní (nepovinné) údaje. Obligatorní údaje jsou: •
označení, že se jedná o příkaz k úhradě
•
bankovní spojení plátce
•
bankovní spojení příjemce
•
částku v české měně
•
podpis, elektronický podpis
Pokud příkaz neobsahuje obligatorní údaje, může jej banka odmítnout a vrátit klientovi bez zpracování.
36
Fakultativní údaje jsou: •
datum splatnosti
•
variabilní symbol (V-symbol)
•
specifický symbol (S-symbol)
•
konstantní symbol (K-symbol) – ve smlouvě daných podmínkách může být údajem povinným
•
textovou zprávu (tzv. AV pole)
•
datum vystavení příkazu k úhradě
Banka fakultativní údaje nesmí vyžadovat pokud smlouva nevyžaduje jinak.
5.2 Příkaz k inkasu Příkaz k inkasu je opět velmi jednoduchý platební instrument tuzemského platebního styku,který je z podnětu příjemce platby. Obsahem příkazu k inkasu je příkaz příjemce platby jeho bance, aby zprostředkovala převod peněžních prostředků na vrub účtu plátce ve prospěch účtu výstavce inkasního příkazu. Stejně jako příkaz k úhradě, tak i příkaz k inkasu má povinné a nepovinné údaje. Tyto údaje jsou shodné. Tento instrument lze použít je v případech, kdy: •
je tento způsob placení stanoven právními předpisy
•
je tento způsob placení dohodnut mezi plátcem a jeho bankou
•
je k tomu banka vedoucí účet plátce oprávněna na základě smlouvy o zřízení a vedení účtu pro zúčtování debetních úroků, poplatků za bankovní služby, apod.
V dřívějších dobách se vyskytovalo zákonné použití inkasní formy placení. Tento způsob byl například pro úhradu nákladů na státní vyrovnávací příspěvek. V současné době se nejčastěji inkasní forma placení vyskytuje při tzv. SIPO.
37
5.3 Hromadný příkaz k úhradě/inkasu Hromadný příkaz se liší od jednotlivého tím, že na jednom formuláři se vyskytuje více než jedna položka pro úhradu nebo inkasní způsob placení. Výhodou hromadných příkazů je, že na vrub jednoho účtu lze zúčtovat několik operací různého charakteru ve prospěch různých účtů příjemců, nebo naopak zúčtovat platby na vrub různých účtů plátců ve prospěch jednoho účtu příjemce. I hromadný příkaz musí obsahovat obligatorní údaje, které banka kontroluje. Obligatorní údaje u hromadného příkazu jsou shodné jako u jednotného příkazu. Počet položek na hromadném příkazu je rozdílný podle banky, obecně ale doporučují zadávat maximálně 15 – 20 položek.
5.4 Trvalý příkaz k úhradě/inkasu Trvalé příkazy se používají při: •
opakujících se platbách pro stejného příjemce nebo opakujících se platbách od stejného plátce splatné v určitém termínu
•
pravidelných převodech v určité výši nebo nad stanovený limit zůstatku na účtu nebo celého jeho zůstatku
Trvalé příkazy k úhradě nebo k inkasu jsou velkým přínosem pro klienta, ale i pro banky. Výhodou pro klienta spočívá v tom, že se klient již nemusí po zadání trvalého příkazu dále starat o plnění svých povinností. Banka za něj platbu obstará v požadovaném termínu. Výhodou pro banky je v tom, že je příkaz zaveden do elektronického zúčtovacího systému.
38
6 Další služby bezhotovostního platebního styku •
Rezervování prostředků
•
Blokování prostředků
•
Expresní převody
•
Částečné úhrady
•
Přednostní platby
•
Vedení kartotéky neprovedených plateb
•
Vedení kartotéky plateb po lhůtě splatnosti
6.1 Rezervování prostředků O rezervování prostředků požádá klient svou banky tehdy pokud potřebuje v přesně stanovený den ze svého účtu uhradit jistou částku, ale potřebnou sumu na účtu prozatím nemá.
6.2 Blokování prostředků Blokování prostředků neboli účelově zavázat peněžní prostředky, které má klient na účtě, ve prospěch jiného klienta na základě zvolení tzv. blokačního znaku.
6.3 Expresní převody S rozvojem moderních zúčtovacích systémů bank v ČR lze klientovi zajistit na přání expresní převody v rámci banky. Jedná se o schopnost banky pořizovat příkazy k úhradě i příkazy k inkasu v on-line režimu. Pokud tuto službu banka umožňuje, lze zrealizovat platební příkazy z 39
jednoho účtu na druhý vedené u jedné banky v reálném čase.
6.4 Částečné úhrady Jedná se o službu, kdy klient nemá na účtu dostatek peněz, ale předložené platební příkazy byly již pořízeny do elektronického zúčtovacího systému banky. Pokud to banka povolí, je platba automaticky rozdělena podle předem stanoveného klíče na částky, které se pak opět automaticky zúčtovají s původními symboly platby.
6.5 Přednostní platby Přednostní platby využívají klienti v případě omezených zdrojů na jejich účtech přednostně před jinými se stejnou dobou splatností.
6.6 Vedení kartotéky neprovedených plateb (tzn. K1) Kartotéka K1 se používá v případech, kdy klient předloží bance velké množství platebních příkazů s různou splatností. Tato splatnost může být i delší, než je základní lhůta pro předkládání platebních příkazů do banky. Banka v takovém případě příkazy klientovi nevrací, ale pořizuje je do svého zúčtovacího systému s tím, že tyto platby již v elektronické podobě čekají v centrálním zúčtovacím systému na svou splatnost a splnění všech ostatních podmínek dne účinnosti příkazu k převodu.
6.7 Vedení kartotéky plateb po lhůtě splatnosti (tzv. K2) Kartotéku K2 využívají klienti, kteří mají při svém platebním styku problémy zajistit si dostatečné množství peněžních prostředků na svém běžném účtu. Tito klienti si mohou se svou bankou dohodnout vedení kartotéky plateb po lhůtě splatnosti. Umožňuje-li toto elektronický systém zúčtování banky, pak platby, na které nebylo v den jejich splatnosti 40
dostatečné množství peněžních prostředků, zůstávají v tomto systému i nadále a jsou pak denně tímto systémem prověřovány. Většina elektronických zúčtovacích systémů zajišťuje tzv. časovou a prostorovou agregaci. Jedná se o seřazování dat v K2 dle lhůt splatností a výše částek. Systémy samy uhrazují položky s nejstarší dobou splatnosti a s nejnižší částkou jako první.
6.8 Bankovní spojení Bankovním spojením v platebním styku se rozumí číslo účtu a identifikační kód banky, popřípadě označení klienta a identifikační kód banky. Číslo účtu a identifikační kód banky jsou v písemné podobě vždy zřetelně odděleny. Bankovní spojení lze strukturovat takto: UUUUUKMMMMMMMMKM/XXXX •
prvních šest čísel znaku U zleva tvoří tvz. předčíslí včetně kontrolního čísla K
•
písmeno K je tzv. kontrolní číslice na modulo 11
•
základní část čísla účtu je tvořena deseti pozicemi znaku M včetně kontrolního čísla K
•
celkem 4 znaky X vytvářejí tzv. kód banky
Číslo účtu Čísla účtu používaná v mezibankovním platebním styku obsahují nejvýše 16 číselných znaků v členění na dvě části. V první části je maximálně 6 číselných znaků, ve druhé obsahují nejvíce 10 číselných znaků. Obě části jsou samostatně zajišťovány kontrolní číslicí na tzv. modulo 11. Modulo 11 ,, je kontrolní číslice, která na základě stanovených mechanizmů zajišťuje automatickou kontrolu správnosti uvedeného čísla účtu bankovního spojení, samostatně v předčíslí účtu a samostatně v základní části čísla účtu“.
Identifikační kód banky 41
Po roce 1989 došlo k velkému rozvoji nových peněžních ústavů. Bylo třeba začlenit všechny banky do jednotného zúčtovacího systému. Vzhledem k této události byly všechny existující banky označeny novým prvkem – tzv. identifikačním kódem banky. Toto označení se provedlo v průběhu roku 1991. Identifikační kód banky ,, je čtyřmístný číselný nebo alfabetický kód, kterým je nutno označit platbu, která má vstoupit do mezibankovního platebního styku v tuzemsku“. Kód je součástí bankovního spojení, bez něhož nemůže být platba zúčtována. Tento údaj můžeme chápat jako adresu banky. Adresa slouží pro automatické rozlišení, na kterou banku je nutno položku směrovat. Kódy bank stanoví ČNB v tzv. číselníku identifikačních kódů.
Struktura čísla účtu v systému ABO Struktura čísla v ABO byla následující: UUUUUK-MMMMMOK-PPB kde: U: čísla tzv. předčíslí M: čísla tzv. matriky (základního čísla účtu) O: tzv. druh organizace K: tzv. kontrolní číslice na modulo 11 P: číslo označující pobočku banky B: číslo označující banku3
3
Marvanová M. a Schlosberger O.. Platební styk. Praha Bankovní institut, 1998. ISBN: 80-901627-0-3
42
7 Informační toky elektronického platebního styku Elektronické bankovnictví je v oblasti bankovnictví nejrychleji se rozvíjející částí. Jeho cílem je automatizace rutinních činností a vytvoření prostoru pro náročnější transakce.
7.1 Toky informací v telefonním bankovnictví Komunikace v telefonním bankovnictví je přes telefonní centrum s telefonními poradci a specialisty a automatické služby přes hlasový systém s SMS bránou. Poradci řeší s klienty běžné záležitosti a specialisté řeší náročnější záležitosti.
7.2 Toky informací v přímém bankovnictví Zde probíhá komunikace prostřednictvím osobních počítačů s komunikačními programy na několika uživatelských úrovních. Cílem této formy komunikace je nabídnout drobným klientům širokou škálu vzdáleně obsluhovaných produktů a největším firmám automatickou výměnu dat s co nejmenším podílem lidské práce. Ti by si mohli zpracovávat data ve svých účetních programech, řídit efektivně své peněžní toky a odhalovat neplatiče. Tato forma komunikace vyžaduje větší provázanost mezi účetním programem a různými komunikačními programy. Nejběžnější variantou je kdy klient komunikuje s komunikačním serverem prostřednictvím komunikačního programu spojením přes modem nebo internet. Náročnější variantou je kdy klient má síťovou instalaci komunikačního programu. Klient zde získává a odesílá data. Majitel firmy využívá vzdálený podpis k autorizaci příkazů k úhradě a kontrole účtů. Nejsložitější situací vzdálené elektronické komunikace je kdy klienti mají společný účetní program postavený na komunikativní databázi, v němž může najednou pracovat více uživatelů spravující konkrétní účty. Komunikační server sám automaticky zajišťuje 43
komunikaci s bankovními servery. Připravené příkazy k úhradě v účetním programu tuzemského i zahraničního platebního styku jsou automaticky Komunikačním serverem nasměrovány do komunikačního programu podle typu banky a čísla účtu. Komunikačním médiem může být Internet nebo pouze komunikační linky při přenosu modemem. Situace může být komplikována požadavkem učinit rychlou kontrolu. Jedná se o přímou kontrolu prostřednictvím elektronické komunikace, což si vynucuje instalaci aplikace nebo jen doplnění jazykového modulu. Výhodou tohoto řešení je zautomatizování velkého množství dat, lepší zabezpečení proti chybovosti a manipulaci s daty. Dalším plusem je poskytování dat z více míst k více klientům. Nevýhodou řešení jsou velké počáteční finanční náklady a vyšší technické nároky na hardwarové a softwarové vybavení klienta.
1
0
10
Máče,M. Platební styk, Grada Publishing, a.s., ISBN: 80-247-1725-5
44
8 Bezpečnost elektronického bankovnictví 8.1 Ochrana dat v elektronickém platebním styku Ochrana dat záleží na zabezpečení údajů při komunikaci klienta s bankou. Při této komunikaci se posílá mnoho informací, které jsou předmětem bankovního a firemního tajemství. Komunikace v elektronickém bankovnictví spočívá v zašifrování dat odesilatelem a v odšifrování dat pouze příjemcem. Banky i klienti mohou využívat různé techniky při komunikaci, od nejjednodušších až po technické nejnáročnější zajištění. V rámci těch nejjednodušších technik se používá jméno a heslo. Dalším bezpečnostním prvkem bývá volen limit (např. 10 000 Kč) a možnost odesílání SMS zprávy na klientův mobilní telefon při každém přihlášení. 10 Vyšším zabezpečením při telefonické komunikaci je využití tří prvků. Ty prvky jsou: •
identifikační číslo IPPID – jedinečné osmimístné číslo v rámci banky
•
PIN – pětimístné číslo, které klient může libovolně měnit. Jedná se o identifikátor z anglického slova personal identification number, což znamená osobní identifikační číslo. Pomocí PINu je možné se autorizovat. V rámci ochrany majitele je většinou systém vybaven limitovaným počtem možností zadání, než dojde k zablokování.
•
Heslo – šesti až desetimístný alfanumerický. Heslo je obecný prostředek k autentizaci uživatele. Uživatel je pokládán za oprávněného, pokud prokáže znalost hesla. Heslo je použitelné pouze tehdy, není-li ostatním uživatelům známé, proto jej musí uživatel držet v tajnosti. 16
Nejdokonalejší a technicky nejnáročnější zabezpečení telefonického bankovnictví je prostřednictvím PIN kalkulátoru ( elektronického klíče). Tento klíč musí mít klient u sebe pokud chce tuto službu využít.
1
0
1
6
Máče,M. Platební styk, Grada Publishing, a.s., ISBN: 80-247-1725-5 www.wikipedia.cz
45
Při komunikaci speciálními programy se nejčastěji využívá tzv. elektronický podpis. Jedná se o program, který je postaven na bázi dvou klíčů – tajného a veřejného. Veřejný klíč musí být pro danou komunikaci certifikován. Odesílatel data zašifruje pomocí svého tajného klíče a veřejného klíče protistrany. Ta soubor pomocí svého tajného a veřejného klíče odesílatele dat rozšifruje, a tím je zajištěna identifikace a autentizace. Identifikace: je ztotožnění, zjištění nebo stanovení totožnosti, shodnosti. Autentizace: jedná se o ověřování pravosti. Autentizace patří k bezpečnostním opatření a zajišťuje ochranu před falšováním identity, kdy se subjekt vydává za někoho, kým není. Rozlišujeme autentizaci entity (osoby, programu) a autentizaci zprávy. Ochranu lze zabezpečit i využitím hashovací funkce, pomocí které lze vytvořit tzv. otisk zprávy neboli hash. Hashovací funkce může být libovolně dlouhá zpráva, hash má předem pevně danou délku. Nejznámějšími představiteli hashovacích funkcí jsou MD5 (Message digest) a SHA-1(Secure has Algoritm). Tato metoda zabezpečení slouží pro vytvoření elektronického podpisu.
8.2 Bezpečnost elektronické komunikace klienta a banky Pro zajištění bezpečnosti elektronické komunikace mezi klientem a bankou je třeba zajistit: •
Důvěrnost zpráv – za důvěrnou se považuje zpráva, kterou může číst pouze oprávněná osoba, tj. její příjemce. Bezpečnost přenášených dat dnes všechny banky řeší především pomocí účinného kódování.
•
Identifikace banky – klient musí mít naprostou jistotu, že komunikuje se svojí bankou a ne s někým jiným
•
Identifikace klienta – banka musí jednoznačně vědět, s kým skutečně komunikuje a zda je tato osoba oprávněná provádět jednotlivé operace. Z tohoto důvodu jsou vstup do daného systému a provádění jednotlivých bankovních operací podmíněny zadáním správného hesla, uživatelského jména apod.
•
Prokazatelnost původu zprávy – klientovi nebo bance lze prokázat, že poslal(a) určitou zprávu. Původ zprávy se v praxi prokazuje obdobným způsobem, jakým probíhá
46
identifikace klienta, respektive banky. 17 Zajištění bezpečnosti neboli minimalizace bezpečnostních rizik elektronického bankovnictví není jen záležitostí banky, ale i každého klienta používajícího některých z produktů. Klienti by tak měli dodržovat následující zásady: •
používat pouze důvěryhodné služby a vždy se ujistit, že opravdu komunikují s daným poskytovatelem služeb
•
při vstupu do systému a při zadávání pokynů zkontrolovat, zda je spojení řádně zabezpečeno a zda komunikují skutečně se svou bankou
•
chránit své elektronické klíče, hesla, PINy a osobní informace
•
hesla a PINy volit tak, aby nebyly snadno uhádnutelné nebo odvoditelné z informací o jeho osobě
1
7
•
pravidelně kontrolovat pohyby na svých účtech a platby platební kartou
•
v případě jakýchkoliv pochybností, nejasností a nesrovnalostí kontaktovat svoji banku
www.vsfs.cz
47
Závěr V této práci jsem popisovala elektronický platební styk. Pozornost jsem věnovala jeho formám, výhodám a nevýhodám, informačním tokům a bezpečnosti elektronického bankovnictví. Za hlavní přednost přímého bankovnictví je možné považovat časově neomezený přístup klienta ke svému účtu. Platební transakci je možné odkudkoliv a kdykoliv vyřídit jen za několik málo minut, a to znamená značnou úsporu času proti návštěvám pobočky. Vedle časové úspory přináší využívání služeb přímého bankovnictví také nižší poplatky za platební transakce. Elektronický komunikační kanál je pro všechny banky podstatně levnější než klasická cesta podávání platebních příkazů na papírovém nosiči na pobočce. Proto také banky tuto formu platebního styku poplatkově zvýhodňují, aby klienty motivovaly přímé bankovnictví co nejvíce využívat. Naopak lidé, kteří stále dávají přednost zadávání platebních příkazů na pobočce, zaplatí výrazně více. V dnešní době představuje elektronické bankovnictví nejmodernější formu poskytování bankovních služeb a je již považováno za standardní distribuční kanál a nepovažuje se samo o sobě za výraznou konkurenční výhodu. Elektronické bankovnictví je však ale i něco víc – přináší změnu v celém chodu a chování banky, jejich zaměstnanců i klientů. Patří mezi nejdynamičtěji rozvíjející se oblasti bankovních služeb. Zpočátku existence elektronického bankovnictví byly obavy o jeho bezpečnost, s postupem času se ale bezpečnostní systémy neustále zdokonalují a již dnes lze e-bankovnictví považovat za bezpečnější než klasické bankovnictví. Jaký je trend v zahraničí? K nejinternějším zemím světa patří USA, severské země Evropy a Estonsko. Ovšem tou nejvíce internetovou zemí je pravděpodobně Island, kde do banky chodí přes internet téměř všechny firmy a více než dvě třetiny klientů bank.
48
Seznam literatury a) Publikace [5] Bartošek D. a Felsbergová D. a Jaroš P. :Bankovnictví v České republice, Praha Bankovní institut, 1998. ISBN: 80-902243-9-3 [1] Kalabis Z.: Bankovní služby v praxi, vyd. Computer Press, 2005, ISBN: 80-251-0882-1 [10] Máče M.: Platební styk, Grada Publishing, a.s., ISBN: 80-247-1725-5 [3] Marvanová M. a Schlosberger O.. Platební styk. Vyd.: Bankovní institut Praha, 1998. ISBN: 80-901627-0-3 [8] Schlosberger, Hozák: Elektonické platební prostřeky. Vyd.: Bankovní institut vysoká škola Praha, 2005. ISBN: 80-7265-073-4
b) Internet [2] http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/struktura_/index.htmlv [4] www.wikipedia.cz [6] http://www.podnikatel.cz/zakony/kategorie/banky-platebni-styk/ [7] www.park.cz/uvod_do_elektronickeho_bakovnictvi [9] http://is.muni.cz/th/60555/esf_m/DP_Pekarkova.pdf [11] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home [12] www.finance.cz [13] http://www.mesec.cz/clanky/mobilni-bankovnictvi-posilejte-bance-sms/ [14]
www.rb.cz,
www.unicreditbank.cz,
www.postovnisporitelna.cz,
www.kb.cz,
www.csob.cz, www.csas.cz, www.gemoney.cz [15] http://www.mesec.cz/clanky/je-elektronicky-vypis-plnohodnotnym-dokladem/ [16] www.wikipedia.cz [17] www.vsfs.cz
49
Seznam tabulek Tabulka č.1: Platební styk lze dělit podle různých kritérií Tabulka č.2: Funkce peněz a jejich popis Tabulka č.3: Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2009 Tabulka č.4: Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2009 Tabulka č.5: Popis jednotlivých úloh jednotlivých účastníků oběhu hotových peněz Tabulka č.6: Rozdělení na aktivní a pasivní operace Tabulka č.7: Využití internetového bankovnictví ve vybraných zemích Tabulka č.8: Základní údaje o mobilním bankovnictví Tabulka č.9: Druhy elektronického bankovnictví ve vybraných bankách
Seznam grafů Graf č.1: Vývoj a prognóza využívání komunikačních kanálů s bankou Graf č.2: Jak často lidé využívají internetové bankovnictví
Seznam příloh Příloha č.1: Žádost o služby – elektronické bankovnictví Poštovní spořitelny (přední i zadní strana) Příloha č.2: Žádost – změny, blokace, zrušení – elektronické bankovnictví Poštovní spořitelny (přední i zadní strana) Příloha č.3: Přihlášení do internetového bankovnictví u Raiffeisen bank
50
Příloha č. 1 Žádost o služby – elektronické bankovnictví Poštovní spořitelny (přední i zadní strana)
51
Příloha č. 2 Žádost – změny, blokace, zrušení – elektronické bankovnictví Poštovní spořitelny (přední i zadní strana)
52
Příloha č. 3 Přihlášení do internetového bankovnictví u Raiffeisen bank
53
