Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů
Elektronické bankovnictví v praxi Bakalářská práce
Autor:
Lukáš Koudela Bankovní management – Investiční bankovnictví
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Marcela Soldánová
Červen 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 29. 6. 2010
Lukáš Koudela
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marcele Soldánové za její cenné rady, připomínky a vstřícný přístup při zpracování mé práce.
Anotace Bakalářská práce „Elektronické bankovnictví v praxi― je zaměřena na elektronickou formu platebního styku, především na stávající druhy elektronického bankovnictví a jejich detailní popis. První část práce se orientuje na představení pojmu elektronického bankovnictví, jeho historii a stručnou charakteristiku současného stavu elektronického bankovnictví v České republice. Záměrem práce v druhé části je detailně popsat jednotlivé druhy elektronického bankovnictví, včetně aktuální situace na trhu sluţeb. V pořadí předposlední, třetí část pojednává o elektronických penězích, jejich podstatě, právní úpravě a nejčastěji vyskytovaných druzích elektronických peněz. Poslední, čtvrtá a závěrečná část se zaobírá bezpečností elektronického bankovnictví a úvahami o dalším moţném vývoji elektronického bankovnictví.
Klíčová slova: elektronické bankovnictví, internetové bankovnictví, elektronické peníze, elektronická peněţenka, homebanking
Annotation My bachelor thesis deals with the electronic system of payment, especially the types of ebanking and their detailed descriptions. The first part of my thesis concentrates on the introduction of the concept of e-banking, its history and a brief characterization of the current state of e-banking in the Czech Republic. The goal of the thesis in this part is to describe individual types of e-banking in detail, including the current situation on the service market. The third part discusses electronic money, its substance, its legal amendment and the most common types of electronic money. The fourth and final part deals with e-banking security, and includes speculations about some further development of e-banking.
Key words: electronic banking, internet banking, electronic money, electronic purse, homebaking
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1. Elektronické bankovnictví .................................................................................................. 2 1.1 Pojem elektronické bankovnictví a právní úprava ........................................................... 2 1.2 Historie elektronického bankovnictví ............................................................................... 5 1.3 Současnost elektronického bankovnictví v České republice ............................................ 7 1.4 Rozdíl mezi tradiční a elektronickou bankou ................................................................... 8 2. Druhy elektronického bankovnictví ................................................................................. 10 2.1 Internetové bankovnictví ................................................................................................ 10 2.2 Homebanking ................................................................................................................. 12 2.3 Telefonní bankovnictví ................................................................................................... 14 2.4 GSM bankovnictví.......................................................................................................... 16 2.5 WAP bankovnictví ......................................................................................................... 18 2.6 JAVA bankovnictví ........................................................................................................ 18 2.7 PDA Banking.................................................................................................................. 20 2.8 Platební karty a bankomaty ............................................................................................ 22 2.8.1 Definice a druhy platebních karet............................................................................ 23 2.8.2 Definice a druhy bankomatů ................................................................................... 28 2. 9 Samoobsluţná zóna ....................................................................................................... 32 3. Elektronické peníze .............................................................................................................. 33 3.1 Pojem elektronické peníze a právní úprava .................................................................... 33 3.2 Emise elektronických peněz ........................................................................................... 34 3.3 Druhy elektronických peněz, elektronická peněţenka ................................................... 35 4. Rizika a další moţný vývoj el. bankovnictví........................................................................ 39 4.1 Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví ......................................................... 39 4.2 Zabezpečení a bezpečnost elektronického bankovnictví ................................................ 41 4.2.1 Bezpečnost a druhy zabezpečení ............................................................................. 41 4.2.2 Druhy zneuţití elektronického bankovnictví ........................................................... 44 4.3 Budoucnost a další moţný vývoj elektronického bankovnictví ..................................... 48 Závěr ......................................................................................................................................... 52 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 54 Příloha č. 1 ................................................................................................................................ 59 Příloha č. 2 ................................................................................................................................ 61
Úvod
V posledních několika málo letech proţil internet bouřlivý vývoj, kdy se dostal prakticky do kaţdé společnosti a domácnosti. Díky internetu a rozvoji nových technologií odpadla nutnost klientů navštěvovat pravidelně banky a většinu operací se svým účtem můţou vyřizovat operativně a kdekoliv na světě. V dnešní době je elektronické bankovnictví nedílnou součástí našeho běţného ţivota a prakticky kaţdý je pouţívá. Cílem práce je popsat podstatu a moţnosti elektronické bankovnictví spolu s nejčastějšími druhy, které se pouţívají v praxi. Dále se bude zabývat nad dalším moţným vývojem a jeho riziky. První kapitola je o pojmu elektronického bankovnictví, právní úpravě a stručné historii elektronického bankovnictví od prvního okamţiku aţ do současné doby. V další podkapitole bude zmínka o současnosti elektronického bankovnictví v České republice, nabídce bank na peněţním trhu a o rozdílech mezi tradiční a elektronickou bankou. V druhé kapitole, která je také nejobsáhlejší, jsou rozebrány jednotlivé druhy elektronického bankovnictví a stav, který je v České republice. Největší zmínka bude o internetovém bankovnictví a homebankingu a o platebních kartách. Tyto druhy jsou nejvíce vyuţívané, a proto je jim věnována největší pozornost. Bude uvedeno, na jakém principu fungují jednotlivé druhy a jaká je současná situace v České republice. V třetí kapitole budou popsány elektronické peníze, jejich druhy, rozdělení a čtenář se dozví o elektronické peněţence a mikroplatbách. V poslední kapitole jsou uvedeny a popsány druhy zneuţití elektronického bankovnictví, moţnosti obrany a také výhody a nevýhody elektronického bankovnictví, jak z pohledu klienta, tak z pohledu banky. Na úplný závěr bude pojednáno o moţné budoucnosti elektronického bankovnictví, jeho výhledy a perspektivy a připravované novinky v této oblasti na trhu.
1
1.
Elektronické bankovnictví
Při komunikaci s klientem byly banky po staletí omezeny, především pro osobní styk na pobočkách. V druhé polovině 20. století však došlo k prudkému vývoji nových technologií a tato situace se razantně změnila1
1.1 Pojem elektronické bankovnictví a právní úprava Platební styk můţeme rozdělit na dvě části a to: hotovostní platební styk a bezhotovostní platební styk. Hotovostní platební styk je uváděn za nejstarší formu platebního styku na světě. Realizuje se denně pomocí mincí a bankovek, přičemţ není nutná účast banky. I přes vysokou koncentraci bank je hotovostní styk stále frekventovaný a vyuţívaný především při platbách malých částek, kdy se nevyplácí vyuţívat placení formou karet či například šeků. Náklady na platbu kartou při malých částkách by tak značně převýšily náklady na zakoupenou věc. Velkou výhodou hotovostního styku je okamţitá platba, kdy obchodník obdrţí peníze za své zboţí ihned po prodeji. Na druhou stranu nesmíme opomenout nevýhody, kterých je zajisté více. Uchování většího obnosu peněz sebou nese riziko moţného odcizení, popřípadě ztracení. Obdrţené peníze mohou být falešné či částka takto inkasovaná nemusí odpovídat sumě poţadované.2 Ve světě moderních technologií se tlak na hotovostní platební styk zvyšuje a ten je rychle nahrazován bezhotovostním platebním stykem. Pouţívání bezhotovostního platebního styku je velmi vhodný způsob při placení větších částek. Bezhotovostní platební styk je zaloţen na principu, kdy klient dojde do banky a dá příkaz k úhradě částky ve prospěch jiného klienta. Dnes se setkáváme s praxí, ţe klient ani nemusí chodit osobně do banky, celou operaci můţe provést prostřednictvím internetu. Bezhotovostní platební styk by měl eliminovat nevýhody, které jsou spojeny s hotovostním stykem,
například moţnost
krádeţe hotovosti.
1
PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan. Elektronické bankovnictví. Praha : Computer Press, 2000. 160 s. ISBN 807226-328-5., str. 3 2 BLAŢEK, Jiří; UKLEIN, Jiří . Bankovnictví. Brno : Masarykova Univerzita, 1997. 170 s. ISBN 80-210-17155., str. 81.
2
Bezhotovostní platební styk je výhodný nejen pro klienta, ale například i pro banky, kdy se zmenšují náklady na převoz peněz a s tím spojené i náklady na ostrahu hotovosti.3 Elektronické bankovnictví je formou bezhotovostního platebního styku. Jedná se o komunikaci klienta a instituce, či komunikaci mezi bankou a bankou, za účelem uskutečnění platebního styku. Tato komunikace můţe probíhat jen díky technologickému pokroku prostřednictvím elektronických prostředků. Klient tak má moţnost být v kontaktu se svou bankou 24 hodin denně 7 dní v týdnu prakticky odkudkoli, bez osobní návštěvy banky a kontaktu s pracovníky banky. Jak je zřejmé z textu výše, tak sluţby elektronického bankovnictví jsou vţdy poskytovány prostřednictvím elektronického kanálu. Dochází ke komunikaci, kdy se setkávají dva subjekty. Na jedné straně je klient, který má k dispozici technické vybavení umoţňující tuto sluţbu a na druhé straně je pracovník obsluhující systém či plně automatický systém banky. V neposlední řadě důleţitou podmínkou je, ţe klient, který vyuţívá sluţby elektronického bankovnictví, musí být vţdy při elektronické komunikace identifikovatelný a právo k jednotlivým bankovním operacím je ověřováno pomocí autorizačního mechanismu. K nejčastějším operacím, které klienti provádí, patří tuzemský platební příkaz a ověření stavu peněz na účtu. 4 K nejdůleţitějším normám, které měly vliv na právní úpravu elektronického bankovnictví lze uvést Směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnici č. 2000/46/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. 5 Výše zmíněné směrnice měly za úkol zamezit nekontrolovatelným emisím elektronických peněz, zajistit zvýšení právní jistoty a v neposlední řadě získat důvěru široké občanské veřejnosti k elektronickým platebním prostředkům. Další směrnicí, která se vztahovala k elektronickému bankovnictví, byla Směrnice č. 2002/65/ES, o uvádění finančních sluţeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně Směrnice 3
BLAŢEK, Jiří; UKLEIN, Jiří, 1997 str. 82 Elektronické bankovnictví [online]. 2009 [cit. 2010-06-24]. Ceed. Dostupné z WWW:
. 5 Úřední věštník [online]. 2000 [cit. 2010-06-24]. Eur-Lex. Dostupné z WWW: . 4
3
Rady 90/619/EHS a Směrnic 97/7/ES a 98/27/ES. Tato směrnice upravovala postup při zneuţití platební karty. V rámci svých doporučení Evropská Unie vydala téţ doporučení č. 97/489/ES o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky.6 V České republice byla oblast platebního styku naposledy upravena zákonem č. 284/2009 Sb., zákon o platebním styku, který nahradil dosavadní platnou právní úpravu. 7 Tento zákon jednak zapracoval příslušné předpisy Evropských společenství 8, tak zároveň navázal na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství
9
a v rámci příslušné právní
legislativy upravil a blíţe vymezil činnost některých osob oprávněných poskytovat platební sluţby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, jejich účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování. Právní norma rovněţ upravila práva a povinnosti poskytovatelů platebních sluţeb a uţivatelů platebních sluţeb, včetně práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a drţitelů elektronických peněz.
6
Úřední věstník [online]. 2002 [cit. 2010-06-24]. Eur-Lex. Dostupné z WWW: . 7 1. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. 2. Vyhláška č. 548/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro principy zúčtování v platebních systémech a náleţitosti ţádosti o licenci k provozování platebního systému. 3. Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku. 4. Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náleţitosti ţádosti o povolení k vydávání elektronických peněz. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES z 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. 9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001.
4
1.2 Historie elektronického bankovnictví Za první náznaky vzniku přímého (elektronického) bankovnictví můţeme povaţovat vznik debetních platebních karet. Za zakladatele této sluţby je uváděna společnost Western Union Telegraph Company, která jako první v roce 1914 vydala věrnostní kartu. Věrností karta umoţňovala zákazníkům společnosti vyuţívat telefonní a telegrafické sluţby bez nutnosti okamţité platby. Zákazníci na konci měsíce obdrţeli soupis všech telefonátů a telegramů, dále jejich jmenovitou hodnotu a konečné vyúčtování, které mohli uhradit šekem nebo příkazem z banky. 10 Mezi prvními formami elektronického bankovnictví se objevuje telefonní bankovnictví, u kterého, kromě obyčejného telefonního aparátu, nepotřebujeme ţádné další technické prostředky. Díky telefonním přístrojům se mohli rychle, efektivně a hlavně spolehlivě propojovat lokální sítě. Dalším krokem pro zavedení automatizovaných sluţeb, bylo zavedení digitálních ústředen a rozšíření telefonů s tónovou volbou. Poté, co se na trhu objevily mobilní telefony, banky začínají pouţívat komunikaci i pomocí mobilní sítě, čili GSM banking, kdy klient při tomto druhu bankovnictví komunikuje se svojí bankou prostřednictvím výměny SMS zpráv. Aby automatizace bankovního styku byla ještě jednodušší, začaly se vyuţívat počítače a výpočetní technika, která zaznamenala v posledních několika desetiletích velice výrazný pokrok a začlenila se snad do všech oborů. Pro bankovní systém byly počítače, uţ i z počátku jejich vyuţívání, velikým přínosem. Automatizace a díky ní i urychlení a hlavně zpřesnění většiny běţných a rutinních operací byly pro banky velikým přínosem. Jak doba plynula a technika pokračovala, bylo moţné, aby vznikly velké informační systémy, díky kterým se zdokonalilo fungování mezibankovního a finančního trhu. V dnešní době si ţivot bez výpočetní techniky uţ nemůţeme představit a počítače nalezneme prakticky v kaţdém odvětví. Dnes kdy uţ cena počítače klesla prakticky na minimum a můţe si jej dovolit skoro kaţdý, vzniká novým trţní segment, který svým rozsahem a specifickými vlastnostmi představuje pro banky velice zajímavou cílovou skupinu. Díky počítačům odpadá nutnost převádět slovní (písemné nebo verbální) poţadavky klientů do bankovního systému pomocí specializovaného úředníka. Díky tomu se sníţila chybovost a 10
PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 11.
5
zvýšila efektivnost práce. Opravdu velikým zlomem v pouţívání osobních počítačů by se dal nazvat rok 1993, kdy byla sít Internet zpřístupněna široké veřejnosti. V témţe roce byl naprogramován i první WWW prohlíţeč a s tím i primitivní webové stránky, které byly propojeny pomocí hypertextových odkazů. S rozvojem internetu se začínají objevovat i první bezpečností nástavby. Nejčastěji pouţívanou nástavbou je SSL (Secure Societ Layer). Dále se objevují moţnosti zasílat šifrované a digitálně podepsané emaily, ale tento způsob se nerozšířil, ačkoliv byl po technické stránce velice bezpečný. Na počátku devadesátých let minulého století vznikali také čistě internetové banky. První internetová banka byla Security First Network Bank v USA. První bankou v České republice a ve střední Evropě, která poskytovala své sluţby prostřednictvím internetu a mobilního telefonu byla Expandia Banka (později eBanka, nyní součást Raiffeisenbank, a.s.)11 Na konci roku 2000 internetové bankovnictví poskytovali tři banky (Expandia, Union Banka a Ţivnostenská banka) a vyuţívalo jej 41 390 klientů. Silnější pozici mělo ale telefonní bankovnictví, které ve stejné době vyuţívalo skoro půl milionu uţivatelů.12 Vývoj šel prudce dopředu a v roce 2002 uţ internetové bankovnictví bylo součástí nabídky všech velkých bank, ačkoliv úroveň nebyla aţ tak uspokojivá, především díky tomu, ţe spousty bank vytvářely nové softwary narychlo a s velkým důrazem na bezpečnost a díky tomu byl uţivatelský komfort na velice nízké úrovni. Jak jiţ bylo napsáno výše, tak nejnovější sluţby ve světě bankovnictví byly umoţněny jen díky vyspělým technologiím, které se neustále rozvíjejí. Nejinak je tomu i ve světě bankovnictví, kdy uţ dávno nemusíte čekat fronty u přepáţek. Banky se snaţí být blíţ svým klientům a vyjít jim vstříc, proto nabízejí i velmi oblíbenou sluţbu v podobě elektronického bankovnictví. Klient jiţ nemusí osobně přicházet do banky, ale můţe být s bankou v kontaktu 24 hodin denně celých 7 dní v týdnu a i o svátcích.
13
Výhody elektronického bankovnictví
jsou značné, jak uţ na straně klienta v podobě úspory času (není jiţ nutná fyzická návštěva banky), tím i značné úspory nákladů, kdy se můţe věnovat jiné produktivní činnosti. Moţnost celodenního vyuţití sluţby, kdy klient není omezován pracovní dobou pobočky. S tím souvisí i moţnost vyuţití sluţby odkudkoli. Pokud bychom nechtěli, nemusíme ani opouštět byt, stačí 11
Expandia banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Expandia. Dostupné z WWW: <www.expandia.cz>. Nechodte do banky kdyz nemusite [online]. 2001 [cit. 2010-06-24]. Penize. Dostupné z WWW: . 13 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 4. 12
6
nám počítač, internet a můţeme vyřizovat telefony, obchodovat, nakupovat, platit atd. Na druhou stranu pro banky je poskytování elektronického bankovnictví téţ výhodné. Banka bere v potaz především úspory v podobě niţších transakčních nákladů, menší moţnost chyby zaviněné lidským faktorem. Další výhodou pro banku je to, ţe nemusí zaměstnávat velký počet zaměstnanců na přepáţkách a tento personál se můţe věnovat jiným problémům. 14
1.3 Současnost elektronického bankovnictví v České republice Elektronické bankovnictví je v dnešní době velmi rozšířené. Banky, které poskytují přímé bankovnictví, uţ neoplývají konkurenční výhodou, ale poskytnutí takovéto sluţby je dnes vnímáno za samozřejmost. Banky většinou svým klientům nabízejí minimálně jednu z forem přímého bankovnictví. V České republice se přímé bankovnictví objevilo s bankou Expandia, která od roku 1998 své sluţby poskytovala jen v podobě přímého bankovnictví. Od roku 2001 Banka Expandia působila na českém trhu pod názvem eBanka a to aţ do doby neţ v roce 2006 fúzovala s Raiffeisenbank. Díky fúzi stále patří ke špičce v poskytování elektronického bankovnictví.15 V současné době je na českém trhu mnoho institucí, které se předhánějí v nabídce různých forem elektronického bankovnictví. Díky nebývalému technologickému rozmachu se otevírají brány pro nové a nové sluţby v této oblasti ekonomiky. Informační technologie se na českém bankovním trhu aplikují v souladu s politikou EU. Díky tomu má elektronické bankovnictví kvalitní ţivnou půdu pro další rozvoj na evropské úrovni. Nyní na našem trhu operuje 39 bank a poboček bankovních institucí.16 V příloze č. 1 je výčet bank a jednotlivě vybrané sluţby, které nabízejí v oblasti přímého bankovnictví. Uvedená příloha dokládá, ţe v České republice operuje mnoho institucí ze zahraniční. Z porovnávání jednotlivých sluţeb z přílohy č. 1, nabízených bankami vyplývá, ţe nejrozšířenější poskytovanou sluţbou je Internetbanking. Celkem 26, celých 70%, z uvedených bank nabízí tuto sluţbu. Pouze 30% bank internetové bankovnictví nenabízí. 14
OŠKRDALOVÁ, Gabriela. Elektronické bankovnictví a jeho bezpečnost. In Sborník z mezinárodní konference: Aktuální vývoj finančních trhů, jejich regulace a dozor. Praha: VŠFS, 2007. ISBN 978-80-8675487-1, s. -13. 6. 2007, Praha, str. 2 15 Expandia banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Expandia. Dostupné z WWW: <www.expandia.cz>. 16 Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Seznam měnových finančních instituců. Dostupné z WWW: .
7
Druhou nejvíce poskytovanou sluţbou je Homebanking, který svým zákazníkům nabízí celkem 41% bank. V absolutním čísle je to pouze 15 bank. Větší procento institucí (59%)tuto sluţbu nenabízí. Moţnost vyuţít sluţbu Telebanking, kdy klient prostřednictvím operátora můţe zadávat příkazy k platbám a podobně, poskytuje celkem 13 institucí. Další moţnost elektronického bankovnictví je GSM Banking, které poskytuje 7 z výše uvedených bank. Java Banking a PDA Banking nabízí svým zákazníkům pouze 2 instituce na našem trhu a to jmenovitě UniCredit Bank Czech Republic a. s. a Komerční banka, a. s. Tuto sluţbu nemají v nabídce ţádné další banky. Sluţbu WAP Banking neposkytuje ţádná z výše uvedených institucí. Pravděpodobně je to z důvodu, ţe technologie WAP Banking je poměrně zastaralá a dnes jiţ minimálně vyuţívaná.
1.4 Rozdíl mezi tradiční a elektronickou bankou Komunikace bank se svými klienty se po staletí vyvíjí. Na počátku vzniku systému bankovnictví byly banky omezeny při komunikaci se svými klienty převáţně na osobní styk, který byl realizován na pobočkách bank. Jedná se především o tradiční přístup banky. V druhé polovině
dvacátého
století
se
situace
bank
výrazně
změnila
z důvodu
velkého
technologického pokroku v komunikačních prostředcích. Banky mohly jiţ pro svoje účely vyuţívat širokou nabídku komunikačních prostředků, jako například telefon, později mobilní telefon a internet. Na následující stránce je schéma, kde jsou vidět informační kanály, které banka můţe vyuţít pro komunikaci s klientem.
8
Tabulka č. 1 – Seznam informačních kanálů, které lze využít pro komunikaci s klientem
Zdroj: PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 5.
Do první skupiny čili skupiny tradičních kanálů pro komunikaci spadá osobní návštěva klienta na pobočce banky. Do druhé skupiny, přímých komunikačních kanálů, se řadí komunikace prostřednictvím telefonních linek, mobilního telefonu, počítače, internetu a komunikace i prostřednictvím platební karty. Elektronické komunikační prostředky můţeme definovat jako obsáhlou podmnoţinu přímých prostředků. Jmenovitě bychom mohli zmínit mobilní a počítačová zařízení.
9
2.
Druhy elektronického bankovnictví
Elektronické bankovnictví můţeme popsat jako poskytování běţných bankovních produktů a sluţeb klientele prostřednictvím elektronických cest.17 Elektronické bankovnictví lze rozdělit do několika málo skupin a o kaţdé skupině je více pojednáno v následujících podkapitolách: Internetové bankovnictví Homebanking Telefonní bankovnictví GSM bankovnictví PDA bankovnictví JAVA bankovnictví WAP bankovnictví Platební karty a bankomaty Samoobsluţná zóna
2.1 Internetové bankovnictví
Internetové bankovnictví neboli e-banking je v současné době nejrozšířenějším druhem elektronického bankovnictví. Je to aplikace, která umoţňuje klientovi okamţitý přístup ke svému účtu prostřednictvím zabezpečených webových serverů. Klient dostane přístupové jméno a heslo, obvykle i certifikát a pomocí toho se přihlašuje přes webový server na svůj účet. Internetové bankovnictví standardně umoţňuje zadávat příkazy k úhradě a k inkasu (u některých bank i do zahraničí), zadávat, měnit a rušit trvalé příkazy, zobrazit historii pohybů na účtu a zůstatku na něm a další sluţby. Také je moţné získat informace o kurzech měn, úrokových sazbách apod. Mezi výhody internetového bankovnictví, stejně jako u ostatních druhů elektronického přístupu k účtu, patří dostupnost tohoto komunikačního kanálu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Další nespornou výhodou je, ţe není nutná instalace ţádného 17
POLOUČEK A KOL., Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006. 700 s. ISBN 80-7179-462-7.str. 176.
10
speciálního softwaru nebo aplikace a spojení s bankou je tak moţné odkudkoliv, resp. z kteréhokoliv počítače připojeného na internet. Obsluha tohoto způsobu bankovnictví je relativně snadná, všechny banky se snaţí o velmi intuitivní ovládání tak, aby klienti mohli ovládat své účty bez nutnosti školení.18 Úroveň takto poskytovaných sluţeb je velice podobná homebankingu. Drobný rozdíl můţeme naleznout u kapacity přenášených dat. Přes internetovou aplikaci není moţný přenos většího mnoţství dat, a proto je internetové bankovnictví doporučováno především pro privátní klienty.19 Obrázek č. 1 – Princip fungování Internetového bankovnictví
Zdroj: Schwarz R. Elektronické bankovnictví a jeho uţití v praxi, bakalářská práce, BIVS Praha, 2004.
Na obrázku, který je uveden výše je vidět, jak probíhá komunikace klienta s bankou u elektronického bankovnictví. Klient musí vlastnit počítač s připojením na internet, pomocí kterého se napojí do bankovního serveru a ten jej přesměruje do bankovního systému. Poté můţe provádět transakce.
18
PEKÁRKOVÁ, Lucie. ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ, JEHO MOŢNOSTI A DALŠÍ VÝVOJ . Brno, 2006. 40 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, str. 36 19 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. Praha: Bankovní institut, 2005. 280 s. ISBN 80-7265-073-4, str. 18.
11
2.2 Homebanking
Homebanking umoţňuje spojit se s bankou pomocí speciálního programu. Je vyuţíván spíše firemními klienty, ale jeho nabídka je otevřena i soukromým klientům.20 Homebanking byl velice oblíbený do konce 90. let minulého stolení, kdy internetové bankovnictví nebylo zase aţ tolik rozšířeno a panovala k němu velká nedůvěra. Homebanking dnes stále pouţívají převáţně firemní zákazníci. U soukromých klientů preferují homebanking ti, kteří se nemohou anebo také nechtějí připojovat do banky přes internet. Zároveň, je to také dobré řešení pro banky, kterým se vlastní internetové bankovnictví nevyplatí. Proto je levnější koupit jiţ hotový program v podobě homebankingu. Přes homebanking je moţné provozovat téměř všechny bezhotovostní operace s účtem, jako je zjišťování zůstatku účtu, podávání příkazů k úhradě sledování toku plateb, zakládání termínovaných účtů, platby do zahraničí a podobně 21 Homebankingové systémy mají více vyuţití neţ jen úsporu času klienta, který by strávil návštěvou banky. Jelikoţ podnikatelské subjekty mají ze zákona povinnost vést účetnictví a pokud jsou jejich data v elektronické podobě, není problém importovat data do účetnictví, coţ je velikým přínosem při zefektivňování práce, včetně úspory pracovní síly. Proces funguje také v opačném směru a pomocí účetního programu lze s úspěchem zadávat platební příkazy.22 Jako příklad lze uvést účetní program POHODA od firmy Stormware, který umoţňuje a podporuje komunikaci s těmito bankovními domy: Komerční banka (KB Data, mojebanka i KB přímýkanál), Citibank, ČSOB, eBanka, GE Money bank, Ţivnostenská banka a HVB Bank. Dále podporuje formát Gemini pouţívaný pobočkami německých bank, formát MultiCash a formát
EPS/PCL.
Účetní program POHODA podporuje také formát pro
automatizované bankovní operace ABO a Office Line, který pouţívá Česká spořitelna, Erste bank, Raiffeisenbank a další bankovní domy.23 Pokud podnikatel nebo právnická osoba získá 20
Mesec.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: . 21 Mesec.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: . 22 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 61 23 Stormware [online]. 2007 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: .
12
výpisy v elektronické formě, můţe jej pomocí tohoto programu zaúčtovat, spárovat a nakonec lze vytvořit přehledný zápis pro snadnou kontrolu. Kvůli příkazům k úhradě nemusí chodit do různých bank, nebo sloţitě vyplňovat příkaz k úhradě, to za něj udělá program POHODA, který jej následně uloţí do formátu dané banky a odešle elektronickou cestou. Jak je vidět na uvedeném příkladu, úspora času je značná a firma díky této implementaci ušetří spousty času a nemusí pro tuto činnost zaměstnávat specializovaného pracovníka. Všechnu práci za něj udělá účetní program. 24 Obrázek č. 2 – Ukázka Homebankingu z programu POHODA.
Zdroj: Stormware [online]. 2007 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: .
Co se týká zabezpečení, tak homebanking je nejbezpečnější forma elektronického bankovnictví. Klient se do bankovního systému přihlašuje pomocí hesla a autorizačního certifikátu, a navíc je celá komunikace mezi klientem a bankou zprostředkována přes kódovaný kanál (SSL spojení) anebo přímé připojení na modem banky, zpravidla vytočením telefonního čísla. Co se týká nevýhod, tak největší nevýhodou je vázanost na jeden určitý počítač, případně síť počítačů. Komplikovaná je jiţ samotná instalace a není legální jej instalovat na jiný počítač, 24
Stormware [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: .
13
neţ je uvedeno ve smlouvě. Tuto nevýhodu ale převyšuje vysoká bezpečnost a moţnost propojit homebanking s účetním programem, jak jiţ bylo napsáno výše. 25
Obrázek č. 3 – Princip fungování Homebankingu
Bankovní systém Počítač Server
Účetní program
Zdroj: : Schwarz R. Elektronické bankovnictví a jeho uţití v praxi, bakalářská práce, BIVS Praha, 2004.
Na obrázku výše, je vidět, jak probíhá komunikace u homebankingu. Příkazy k úhradě se z účetního programu převedou do homebankingového programu. Následně se klient připojí na server pomocí buď připojení přes internet, nebo vytočením přímého čísla. Poté je přesměrován do bankovního systému a můţe provádět transakce.
2.3 Telefonní bankovnictví Telefonní bankovnictví, jak uţ sám název napovídá, se týká bankovnictví pomocí telefonu, ať uţ mobilního anebo pevného. Pomocí této sluţby můţe klient zadávat jednorázové i trvalé platební příkazy, kontrolovat stav účtu, zjišťovat historii účtu, zakládat spořící či termínované účty, či se jenom informovat na aktuální kurzy měn nebo úrokových sazeb.
25
Mesec.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: .
14
Telefonní bankovnictví je po platební kartě druhým přímým komunikačním kanálem, který se začal masově rozšiřovat, a díky němu dostali klienti moţnost operovat se svým účtem, aniţ by museli navštívit banku. Ovládání sluţby je velice jednoduché. Stačí vzít telefon a vytočit konkrétní číslo, zadat přihlašovací údaje (jméno a heslo), které se dají „vyťukat― z klávesnice a klient je přihlášen do systému banky, kde můţe komunikovat pomocí hlasového automatu nebo vyuţít sluţeb operátora. Telefonní bankéř je klientovi schopen poskytnout všechny informace o produktech a sluţbách, které banka nabízí a zároveň můţe provést jakoukoliv operaci. Můţe také klientovi poradit a nabízet určité sluţby a bankovní produkty. Můţe působit jako obchodník, coţ počítač nedovede. Bohuţel telefonní bankéř je pouze a jenom člověk a za svojí práce bere mzdu. Z toho důvody banky raději zavádějí automatický telefonní systém a klienty motivují niţšími poplatky. Automatický hlasový automat (IVR) je hlasové menu, po kterém se lze pohybovat prostřednictvím čísel telefonu. A zde nastává problém – klient musí být technicky zdatný, neboť počítač zareaguje tak, jak mu klient řekne. Tento problém řeší kombinace automatického hlasového automatu s ţivým telefonním bankéřem, na kterého je klient přepojen po zmáčknutí příslušného tlačítka. 26 Zatímco při osobní návštěvě klienta na pobočce banky můţe bankéř velice snadno ověřit totoţnost klienta, u telefonního bankovnictví se hledaly alternativní způsoby jak udělat toto bankovnictví bezpečné. První moţností je uţití elektronického klíče (přístroj, který je schopen generovat autentizační a certifikační kódy) Tato technologie je velice bezpečná, avšak také velice nákladná a proto moc nepouţívaná. Mnohem častěji jsou pouţívány jednodušší metody. Pro pasivní operace je často vyuţíváno osobní číslo klienta (identifikuje uţivatele) a čísla PIN. Toto zajištění by se mohlo pouţívat i pro aktivní operace, ale zde je riziko zneuţití poměrně vysoké. Případnému útočníkovi by stačilo zjistit tyto dvě informace a pomocí nich by jiţ mohl převádět peněţní prostředky. Z toho důvodu se běţně pouţívá dvoustupňový systém ochrany. Proto, aby klient mohl vstoupit do systému, musí zadat osobní číslo a heslo a pro potvrzení aktivní operace navíc i jednorázové heslo. Tyto hesla obdrţí při podpisu
26
PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 44.
15
smlouvy a při kaţdé aktivní operaci pouţije jedno heslo, které po zadání přestane existovat a není moţné jen pouţít znova.27 Přestoţe je ovládání bankovního účtu mnohem snazší neţ docházení osobně do banky, tak telefonní bankovnictví vyuţívá v ČR zhruba 10% klientů a to z důvodu obavy o zneuţití.28 Přehled telefonního bankovnictví v ČR je uveden v příloze č. 2
2.4 GSM bankovnictví GSM bankovnictví neboli mobilní bankovnictví lze vyuţívat několika různými způsoby v závislosti na sluţbách, které poskytují různé finanční instituce, neboť ne kaţdá podporuje všechny formy. Formy lze obecně rozdělit do 2 skupin. Standardní SMS Zabezpečené SMS prostřednictvím SIM Toolkit Pro ujasnění problematiky lze uvést některé pojmy, se kterými se tato podkapitola zabývá. SIM Karta (Subscriber Identity Module) aktivuje telefonní přístroj a následně je moţné vyuţívat telefon v síti GSM. Obsahuje také veškeré informace o zákazníkovi sítě, včetně telefonního čísla, které mu je přiděleno. Spolu se SIM Kartou zákazník dostane v zalepené obálce čísla PIN (Personál Identification Number) a PUK (Personál Unblocking Key), díky kterým se sniţuje riziko zneuţití SIM karty neoprávněnými osobami. 29 BPIN a BPUK jsou speciální čísla, které slouţí pro pouţívání bankovní aplikace v mobilním telefonu a klient je obdrţí od Banky. SIM Toolkit je speciální technologie, která umoţňuje nahrát a provozovat aplikaci v mobilním telefonu a díky které je moţné provádět jednoduchou správu účtů. 30
27
PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 46 Mesec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Telefonní bankovnictví. Dostupné z WWW: . 29 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 49. 28
16
Jestliţe operace probíhá pomocí nešifrovaných SMS zpráv (Standardní SMS), banka vyţaduje jejich potvrzení autentizačním kalkulátorem, a potom zpráva můţe vypadat následovně „ZUST_256348*11_056486_93597― V současné době tuto sluţbu nabízí pouze Raiffeisenbank, u ostatních bank, pokud ovšem tuto sluţbu podporují, lze získat pouze základní informace, kterým je například kurzovní lístek. Důvod je zjevný, niţší zabezpečení.31 Z vlastní praxe mohu říci, ţe mnohem vyuţívanější a rozšířenější je způsob pomocí zabezpečených SMS prostřednictvím SIM Toolkit. Přenos zpráv je šifrovaný a je nutné mít pro tuto operaci v telefonu speciální SIM kartu s bankovní aplikací. Po spuštění aplikace je nutné zadat BPIN. Po zadání všech potřebných nastavení GSM aplikace vytvoří speciální zašifrovanou zprávu, kterou rozluští pouze a jenom software v bance a pomocí jej pak probíhá komunikace mezi klientem a bankou. Po odeslání a rozluštění zašifrované zprávy banky je odeslána potvrzovací zpráva o přijetí do systému k zpracování. Aby klient mohl vyuţívat GSM bankovnictví pomocí SIM Toolkit obdrţí nejprve od banky BPUK, kterým si následně vytvoří BPIN. Pokud je BPIN zadán třikrát po sobě špatně, je přístup k bankovní aplikaci zablokován. K odblokování musí klient pouţít BPUK a pokud je BPUK zadán špatně desetkrát, SIM karta je zablokována a uţ nelze ji pouţít k bankovním operacím. Šifrovací mechanismy pracují na principu symetrického šifrování, coţ znamená, ţe na obou stranách (klient vs. banka) je pouţíván tajný klíč. Symetrické šifrování je mnohem náročnější neţ asymetrické, ale naopak nevyţaduje velkou výpočetní kapacitu při samotném procesu šifrování. 32 GSM bankovnictví podporují v současné době všichni naši operátoři tj. T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Zatímco zákazníci T-Mobilu mohou mít na SIM kartě uloţeny maximálně 2 banky, zákazníci Telefónica O2 a Vodafone můţou mít uloţeno aţ 10 různých bank. V praxi to znamená, ţe na jedné SIM kartě, můţe klient vyuţívat sluţeb vícero bank. V současné době nabízí GSM bankovnictví pouze 6 bank působící v České republice. Jsou to Česká spořitelna, ČSOB, Komerční Banka, GE Money Bank, Raiffeisenbank a Unicredit
30
Hw.cz [online]. 2004 [cit. 2010-06-24]. SIMToolkit. Dostupné z WWW: . 31 PEKÁRKOVÁ, Lucie, 2006, str. 29 32 PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan, 2000, str. 110.
17
bank.
Mobilní bankovnictví se nejvíce pouţívá při pobytu v zahraničí, kdy náklady na
odeslání jedné SMS jsou zanedbatelné oproti jiným druhům komunikace.33
2.5 WAP bankovnictví
Dalším druhem elektronického nebo spíše mobilního bankovnictví je WAP Banking. Sluţba WAP spočívá v komunikaci prostřednictvím Internetu pomocí protokolu WAP (Wireless Application Protocol). Je to kombinace telefonního a internetového bankovnictví. Některé banky poskytují speciální WAPové verze svého bankovnictví, které jsou uzpůsobeny na malý display mobilního telefonu. WAP banking je technologií na pomezí internetového a GSM bankovnictví. Důvod, proč se neprosadil, můţe být připsán tomu, ţe kdysi byl WAP výsadou pouze draţších telefonů a poté, co se rozšířil, se na trhu objevily nové druhy elektronického bankovnictví, oproti kterým byl WAP banking velice nákladný a zároveň pomalý. Jeho pouţívání je velice sloţité, navíc v případě pouţití při roamingu v zahraničí, i draţší.34 V současné době WAP banking v České republice neposkytuje ani jedna finanční instituce.
2.6 JAVA bankovnictví
S rozvojem „chytrých― mobilních telefonů s barevným displayem, operačním systémem a moţností instalací JAVA programů (JAVA – Programovací jazyk) se začalo rozvíjet JAVA bankovnictví. Pokud Java bankovnictví srovnáme s GSM bankovnictvím, je jasné, ţe JAVA je pro uţivatele příjemnější a hlavně přehlednější. Díky rychlé odezvě, a ve spojení s datovým tarifem, je schopna rychle odpovídat na poţadavky klienta. V současnosti tuto sluţbu poskytuje pouze Komerční banka a Unicredit Bank. Komerční banka byla dokonce první banka na světě, která tuto sluţbu začala poskytovat. Pokud se klient rozhodne pro tento typ bankovnictví, musí mít mobilní telefon, který je kompatibilní s J2ME MIDP 1.0, paměť pro staţení aplikace min. 64KB, pro běh aplikace min. 200KB a pro uloţení dat 20KB, dále je nutné, aby měl zřízený datový tarif (minimum je GPRS – General Packet Radio Service, 33
Mesec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Mobilní bankovnictví. Dostupné z WWW: . 34 PEKARKOVA, Lucie, 2005, str. 30.
18
ovšem doporučeno je EDGE - Enhanced Data Rates for GSM Evolution, nebo ještě lépe 3G). Dále mobilní telefon musí mít display minimálně 128 x 128 obrazových bodů a 256 barev. Na mobilním operátorovi nezáleţí. Pokud klient všechny tyto poţadavky splní, tak při prvním přihlášení do banky je nutné zadat PIN, číslice z hesla, které mu pošle banka a aktivační kód. Poté se mu aktivují dvojice klíčů a můţe komunikovat s bankou pomocí šifrovaného přenosu dat, který se nazývá algoritmus AES. Následně musí klient zadat dva určité znaky z PINu a dva z hesla a aţ poté je mu umoţněn vstup. Při následujícím přihlášení uţ zadává pouze desetimístné identifikační číslo a dva znaky z hesla.35 Pro zvýšení bezpečnosti si klient můţe nastavit denní limit transakcí. Obrázek č. 4 – Ukázka JAVA bankovnictví u KB
Zdroj: Mesec.cz [online]. 2005 [cit. 2010-06-24]. Mobilní banka. Dostupné z WWW: .
35
Finance.idnes.cz [online]. 2006 [cit. 2010-06-24]. Java banking. Dostupné z WWW: .
19
2.7 PDA Banking
Dalším, avšak v současné době také příliš nevyuţívaným typem elektronického bankovnictví je PDA Banking. (Personal Digital Assistant – osobní digitální asistent). Hlavní myšlenkou PDA bankovnictví bylo, zkombinovat moţnosti internetového bankovnictví a GSM bankovnictví. Tudíţ moţnost provádět všechny transakce prakticky kdekoliv. Jako první s touto sluţbou přišla E-Banka (v současnosti součást Raiffeisenbank) a tato banka je také jedinou, která toto bankovnictví poskytuje i v současné době. Další výhodou oproti GSM bankingu nebo JAVA bankingu je ta, ţe klient se nemusí připojovat na internet pomocí GPRS, EDGE, 3G ale i také pomocí Wi-Fi (bezdrátová síť), pokud tento typ připojení jeho zařízení podporuje. Samotné přihlášení do banky je velice jednoduché, neboť není nutné cokoliv instalovat. Hlavní podmínkou ale je nutnost mít nainstalovaný prohlíţeč, který podporuje framy (rámce) a 128 bitový SSL protokol pro šifrování přenášených dat. Pokud operační systém klientova PDA zvládne i skripty, bude aplikace fungovat ještě komfortněji a tato výhoda se projeví zejména v grafickém vzhledu. Přihlášení do systému probíhá totoţně jako přihlášení do internetového bankovnictví a to přes klientské číslo a přístupový kód, který se vygeneruje osobní elektronickým klíčem. Naprosto odlišené je ale surfování po účtu, a to z důvodu autentizace kaţdé stránky, na kterou klient vstoupí. V praxi to znamená, ţe klient musí před kaţdou novou stránku znovu zadat vstupní údaje. Dle banky bylo toto řešení jediné moţné, aby byla zachována kompatibilita se všemi typy kapesních počítačů. 36 V současné době mohou klienti Raiffeisenbank vyuţívat PDA banking k následujícím operacím s účtem historie účtu + zůstatek na účtu přehled blokací plateb platebními kartami zadání jednorázového platebního příkazu přehled jednorázových platebních příkazů zadání trvalého platebního příkazu 36
Penize.cz [online]. 2003 [cit. 2010-06-24]. První PDA banking v Česku. Dostupné z WWW: .
20
přehled trvalých platebních příkazů zaloţení termínovaného vkladu zaloţení revolvingového termínovaného vkladu zaloţení Inteligentního revolvingového termínovaného vkladu zaloţení spořicího revolvingového termínovaného vkladu přehled termínovaných vkladů37 Hlavním důvodem, proč se PDA banking v České republice nerozšířil, bude asi malá rozšířenost kapesních počítačů. Navíc v současné době netbooků a mobilních telefonů s velkých dotykových displejem se éra „PDAček― pomalu vytrácí. Na následujícím obrázku je ukázka, jak PDA banking funguje. Obrázek č. 5 – Ukázka PDA bankingu
Zdroj: Penize.cz [online]. 2003 [cit. 2010-06-24]. První PDA banking v Česku. Dostupné z WWW: .
37
Raiffeisenbank [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. PDA bankovnictví. Dostupné z WWW: .
21
2.8 Platební karty a bankomaty
Platební karty, v dnešní době jeden z nejčastěji pouţívaných prostředků pro placení za zboţí a sluţby. Masivní rozvoj nastal kolem 70. let 20. století, kdy se většina platebních karet stala dostupná pro většinu lidí a počítačová centra a moderní komunikace dokázaly propojit banky a bankomaty prakticky po celém světě během pár okamţiků. V dnešní době, kdy se svojí platební kartou platíme anebo ji vsouváme do bankomatů, si ani neuvědomujeme, jaký sloţitý mechanismus tím spouštíme.38 Obecná historie platebních karet byla popsána v první kapitole, další text se věnuje stručné historii těch nejčastějších značek platebních karet. Na úvod lze zmínit významné milníky, které nastaly v oblasti rozvoje platebních karet a jejich vyuţívání. Zlomovým rokem se stal rok 1958, kdy vzniknul úspěšný projekt firmy Bank of America. O tom, ţe tento projekt byl úspěšný, se můţeme přesvědčit na tom, ţe během roku bylo vydáno přes jeden milion platebních karet a bylo dosaţeno obratu 75 mil. dolarů. V tomto roce také vznikly další významné značky – Carte Blance a American Expres. Koncem 60. let 20. století se kreditní karta Master Charge stala majoritní kreditní kartou v USA. Tato společnost vznikla v roce 1966 jako odpověď na platební kartu, kterou vydala Bank of America. V roce 1977 se z Bank of America stala VISA a v roce 1979 se Master Charge změnil na MasterCard.39 Situace v ČR: V roce 2009 stoupl počet vydaných karet o 1,37 procenta na téměř 9,1 milionu vydaných kusů. Nejvíce, něco málo přes čtyři pětiny byly debetní karty, naopak počet kreditních karet se meziročně sníţil. Vyplývá to ze statistiky Sdruţení pro bankovní karty (SBK) za loňský rok.40, kterou můţeme vidět na grafu na následující stránce.
38
JUŘÍK, Pavel. Platební karty velká encyklopedie. Praha : Grada Publishing, 2006. 270 s. ISBN 80-247-13810. str. 95 39 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 49 40 Sbk [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Sbk website. Dostupné z WWW: .
22
Graf č. 1 – Přehled vydaných karet v ČR v roce 2009
Počet vydaných karet v roce 2009 5% 14%
debetní kreditní charge
81%
Zdroj: Sbk [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Sbk website. Dostupné z WWW: .
Celkem 194 231 582 krát byly karty pouţity na platby u obchodníků a z bankomatů se vybíralo celkem 156 490 704 krát. Vyplývá to ze statistiky SBK za loňský rok.41
2.8.1 Definice a druhy platebních karet
Platební karty představují moderní instrument bezhotovostního platebního styku, vyuţívaný nejvíce k úhradě spotřebních výdajů a výběru hotovosti.42 Platební karty vznikly na základě velkého rozšíření osobních běţných a úvěrových účtů a ve snaze umoţnit komitentům snadnější nakládání s jejich penězi či poskytnutým úvěrem. První platební karty vznikly jiţ v 20. letech minulého století. Od té doby se obrovsky změnila technologie jejich výroby, prostředky pro jejich akceptaci a také systém zúčtování transakcí. Tento vývoj byl v mnohém ovlivňován rozvojem techniky, vědy a také velikým rozvojem telekomunikací. Nejvýraznější změny se udály od 80. let minulého století. V tomto období docházelo zejména k absolutnímu přerodu platebních terminálů a technologií jimi vyuţívaných, k překotnému vývoji bankomatů a jejich funkcí a v neposlední řadě došlo díky 41
Sbk [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Sbk website. Dostupné z WWW: . 42 SCHLOSSBERGER Otakar; HOZÁK Ladislav, 2005, str. 21.
23
nově vyuţívaným technologií k masivnímu vydávání debetních platebních karet, které od této doby tvoří fenomén, který umoţnil vydávání karet i pro niţší příjmové vrstvy či pro mládeţ oproti předcházejícímu období, kdy většinu platebních karet tvořili převáţně karty kreditní.43 Rozměry a fyzikální vlastnosti karty stanoví mezinárodní norma ISO 3554. Plastik má pevně stanovený rozměr 85,6x54,0x0.76mm.
44
Karta je vyrobena z třívrstvového PVC a musí
splňovat několik hledisek (odolnost proti mechanickému namáhání, strukturální stálost…) Na přední straně nalezneme číslo karty (podle předpisu 16 aţ 19 číslic). Na přední straně je uvedeno číslo karty, jméno drţitele karty, datum ukončení platnosti a povětšinou i logo banky a kartové společnosti. Na zadní straně je magnetický prouţek, prostor pro podpis, prostor pro uvedení zadního indentu s CVC2, CVV2, CSC(uţívá se při platbách přes internet) Karta je vţdy majetkem banky, nikoliv klienta. Proto některé banky ţádají o navrácení karty po ukončení platnosti.45 Karty můţeme rozdělit do několika druhů podle, viz tabulka na další straně.
43
SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 22 MasterCard [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Co je to platební karta. Dostupné z WWW: . 45 PEKARKOVA, Lucie, str. 19. 44
24
Tabulka č. 2 – Druhy platebních karet Hledisko třídění
Druh platebních karet Debetní karta
Podle způsobu zúčtování transakcí
Kreditní karta Charge karta Karta embosovaná
Podle záznamu dat
Karta s magnetickým záznamem Čipová karta Karta s laserovým záznamem
Členění teritoriální
Domácí, národní, tuzemské karty Mezinárodní karty
Zdroj: MÁČE, Miroslav, 2005, str. 60.
Debetní karta Karta, která je vydávána k běţnému účtu. Drţitel s ní platí za zboţí, sluţby anebo vybírá hotovost z bankomatu. U této karty banka neposkytuje drţiteli úvěr a částka, která byla vybrána je strţena z účtu poté, co se o transakci vydávající banka doví, coţ se děje prakticky ihned.46 Kreditní (úvěrová) karta Banka poskytuje klientovi moţnost čerpat spotřebitelský úvěr, právě pomocí této karty. Drţitel s ní můţe platit za zboţí, sluţby nebo vybírat hotovost z bankomatu jako u debetní karty. Dále si také můţe opakovaně půjčovat a splácet aţ do výše úvěrového limitu. Úrok je zpravidla vyšší, neţ u normálních úvěrů a to z důvodu, moţnosti okamţitého čerpání úvěru, díky němuţ roste bance úvěrové riziko. Dalším důvodem je také snadné pouţívání platebních karet a s tím spojená vysoká moţnost překročení finančních moţností drţitele karty, a tím pádem nemoţnost splácet úvěr. Posledním důvodem je, ţe v případě spotřebitelského úvěru má banka obvykle nějaké záruky (ručení majetek, další ručitel) a to u kreditních karet není. Před vydáním karty banka ověřuje bonitu klienta, zdali je schopný dostát svým závazkům a úvěr splatit. Na základě toho určí maximální moţnou částku, kterou si můţe půjčit. Banky nejčastěji vyuţívají celostátní registry klientů bank, kde si mohou ověřit údaje, které jim sdělil klient, případně další věci, co se týče historie klienta a jeho platební kázně. 46
SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 47.
25
Své závazky klient zpravidla hradí v bezúročném období, které se pohybuje v rozmezí 30 – 54 dnů, v poslední době spíše 40 – 52 dnů. Úvěrový limit klient čerpá zpravidla na nákup draţšího spotřebního zboţí, nebo za účelem úhrady předem neočekávaných výdajů. 47
Charge karty Je karta, u které drţitel měsíčně platí své závazky aţ po obdrţení výpisu o uskutečněných transakcí.48 Je to nejstarší typ platební karty, a klient hradí své závazky zpravidla do 14 – 30 dnů od obdrţení výpisu, pokud není ve smlouvě sjednáno jinak. Důvodem pro vydávání těchto karet, bylo zvyšování vlastního obratu drţitele karty, většinou obchodníka. Další výhodou je, ţe klient v době uskutečnění transakce nemusí mít prostředky na svém účtu, musí však dostát svým závazkům během stanového období. Občané tyto karty povětšinou pouţívají na dovolených, neboť si nemusí předem obstarávat hotovost v cizí měně a dále mohou hradit předem neočekávané výdaje. V České republice jsou typickým příkladem karty Diners Club.49 Embosované karty Jsou to platební karty, na kterých je vyryto reliéfní písmo a to z důvodu moţnosti snímání údajů v mechanických snímačích (imprintech).50 Karta s magnetickým záznamem Data jsou uloţena v magnetickém prouţku. Při výběru z bankomatu je vţdy poţadován PIN (osobní číslo). 51 Čipová karta Data jsou uloţena v čipu na přední straně platební karty. V současné době probíhá přechod na čipové karty a to z několika důvodů, kterými jsou vyšší bezpečnost a moţnost lokálního ověření identifikačních údajů drţitele.52
47
SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 61 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 62 49 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 60 50 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 64 51 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 65 52 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 65 48
26
Karta s laserovým záznamem Tato technologie funguje podobně jako záznam na disky CD a DVD. Informace a data jsou vypalovány pomocí laserové technologie do podkladové vrstvy. Tyto data jsou poté na kartě uloţena na trvalo a nelze je měnit ani mazat. Hlavní nevýhodou je vysoká cena a omezené funkce např. statistický záznam dat. Proto se prakticky nevyuţívají 53 Surcharging Jedná se o navýšení poplatků za uţití platební karty při platbě za zboţí a sluţby. Za uţívání platebního terminálu na obchodním místě platí obchodník tomu, kdo mu platební systém zprostředkuje, poplatek za transakci, který se pohybuje mezi 1 aţ 3 procenty z objemu transakce. Neţ přišla novela zákona o platebním styku, tak tato taxa šla na vrub obchodníkům, kteří tak přicházeli o marţe. Proto v některých maloobchodech platit kartou nešlo vůbec, nebo někteří obchodníci posílali své zákazníky vybrat si peníze k nejbliţšímu bankomatu. Někteří obchodníci to jiţ začínají uplatňovat viz zprávy TV Prima z 21. 6. 2010, kde pan Klaus, majitel restaurací Potrefená husa uvedl, ţe díky surchargingu jeho síť restaurací nepřijde měsíčně o desítky tisíc korun, které by jinak musela zaplatit bance.54 Má to ale háček, někteří obchodníci si zavedení surchargingu nemohou dovolit, jinak by zákazníci přešli ke konkurenci. Jedná se především o potravní řetězce, kde je velké riziko, ţe zákazník surcharging neakceptuje a půjde příště ke konkurenci. 55 V současné době jsou evropské země rozděleny do 4 částí. Surcharging je povolen: Nizozemí, Finsko, Irsko, Velká Británie, Česká republika, Slovinsko, Estonsko, Mata a Belgie Surcharging je omezen: Dánsko – je zakázán na domácích kartách, ale na zahraničních je povolen. Španělsko – limitován cenami
53
SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 120 Prima.stream.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Zprávy TV Prima. Dostupné z WWW: . 55 Vstricnabanka.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Nové poplatky na obzoru?. Dostupné z WWW: . 54
27
Maďarsko – povolen, ale limitován Surcharging je zakázán: Rakousko, Francie, Portugalsko, Rumunsko, Itálie, Německo, Litva, Slovensko, Řecko, Lucembursko, Bulharsko a Kypr Ještě nebylo rozhodnuto: Polsko – rozhodnutí se očekává do Q4 2010 Švédsko: rozhodnutí se očekává do Q2 – Q3 201056
2.8.2 Definice a druhy bankomatů Pod pojmem bankomat si představíme počítačové zařízení, které má hlavní určení a to manipulaci s peněţní hotovostí. 57 Hlavní předností bankomatu je moţnost neomezeného a nepřetrţitého přístupu majitele účtu ke svým penězům. Dříve byly bankomaty instalovány výhradně u poboček bank a to z důvodu časté poruchovosti. V první fázi to byly off-line bankomaty, tedy terminály, které nebyly propojeny s řídicími systémy bank. S rozvojem techniky došlo k propojení bankomatů s řídicími systémy bank a poté byly instalovány i mimo bankovní pobočky.58 Bankomat má zpravidla dvě části a tou je část klientská a operátorská. Klientská část slouţí pro klienty banky, kteří chtějí vybírat hotovost z bankomatu. Obsahuje obrazovku, boční funkční klávesy, výplatní slot, účtenkovou tiskárnu, čtečku karet a klientskou klávesnici. Operátorská část slouţí výhradě pro osoby, které se zabývají obsluhou bankomatu. V této části nalezneme trezor a výplatní modul. Velice důleţitou částí trezoru je speciální kódovací modul, který zajišťuje kódování autorizačních zpráv.59
56
VISA – viz SEPA & EUROPEAN Regulatory update – meeting ze dne 3. 6. 2010 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 120 58 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 120 59 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 121. 57
28
Dále můţeme bankomaty rozdělit pomocí několika hledisek60
Tabulka č. 2 - Druhy bankomatů Hledisko třídění Druhy poskytovaných sluţeb Reţim provozu
Druhy bankomatů Monofunkční Multifunkční On-line Off-line Venkovní
Umístění
Vnitřní Vestibul
Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 122.
Monofunkční bankomaty jsou bankomaty, které slouţí pouze k jednomu účelu a tím je výdej peněz klientovy banky. Multifunkční bankomaty nabízejí kromě výplaty hotovosti, také další sluţby, kterými jsou vklad hotovostí na účet, zadání platebního příkazu, dobití kreditu na mobilní telefon, tisk výpisu atd. Do budoucna se předpokládá, ţe bankomat bude znát přesné informace o klientovi a díky tomu mu nabídne sluţby šité na míru. On-line bankomaty jsou v reálném čase napojeny pomocí datové linky do autorizačního střediska, kde dochází k ověřování údajů (platnost karty, správnost PINu a zda-li je tam dostatečná hotovost k transakci) Off-line bankomaty jsou bankomaty, které nejsou v reálném čase napojeny do autorizačního střediska. U těchto bankomatů probíhá ověřování z magnetického prouţku karty a z informační databáze, která je uloţena na pevném disku řídícího počítače. Aktualizace se provádí vyjmutím dat z počítače a nahráním do centrální databáze. Je zde určitá časová
60
SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 122-124.
29
prodleva, a tím pádem veliká moţnost zneuţití. V současné době jsou všechny bankomaty v ČR provozovány v reţimu on-line. Venkovní bankomaty jsou bankomaty instalované v plášti objektu. Často bývají vybaveny ochranou proti vandalům, a tou ochranou je bezpečností štít, který se otvírá po vloţení karty do snímače. Vnitřní bankomaty jsou bankomaty, které jsou umístěné uvnitř budovy. Většinou v samoobsluţných zónách nákupních center nebo halách bankovních poboček. Jelikoţ jsou tyto bankomaty instalovány volně v prostoru, tak je klientská a operátorská část stejná. Vestibul bankomaty jsou bankomaty, které jsou umístěné uvnitř budovy, nebo v samoobsluţných zónách nákupních center. Jediným rozdílem mezi vnitřním a vestibul bankomatem je ten, ţe vestibul bankomat je umístěn v prostorách, které jsou odděleny dveřním systémem, který se otevře po vloţení karty. Tyto bankomaty jsou zpravidla instalovány v plášti objektu. Níţe je uvedena tabulka, kde je moţno vidět počty bankomatů jednotlivých bank v České republice a v Praze. Tabulka č. 3 – Počet bankomatů jednotlivých bank v ČR za rok 2009 Banka
Česká republika
Praha
Citibank
150
60
Česká spořitelna
1218
227
ČSOB s Poštovní spořitelnou
734
123
GE Money Bank
624
85
Komerční Banka
682
141
LBBW Bank
xx
xx
mBank
xx
xx
Raiffeisenbank
123
48
UniCredit Bank
76
31
Volksbank
60
12
Zdroj: Finance.idnes.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Průvodce po bankomatech. Dostupné z WWW: .
30
Jak je patrno z tabulky, tak nejvíce bankomatů má Česká spořitelna, která je následována ČSOB a Komerční bankou Je nutno dodat, ţe ČSOB a Poštovní spořitelna mají společné bankomaty, naopak mBank a LBBW Bank síť vlastních bankomatů nemají a proto klienti LBBW Bank musejí za kaţdý výběr z bankomatu zaplatit 6,50Kč, naopak klienti mBank mohou třikrát měsíčně vybírat zdarma, ale za kaţdý další uţ musejí zaplatit 35 Kč. Většina bank nabízí výběry ze svých bankomatů zdarma, nebo za minimální částku, který se pohybuje kolem pěti a šesti korun. Pokud jste ovšem klientem Raiffeisenbank, GE Money Bank anebo Citibank a měsíčně nenavštívíte bankomat více neţ dvakrát, neplatíte nic. Za kaţdý další výběr Vám bude naúčtována cena 9,90 Kč (Raiffeisenbank), 15 Kč (GEMB u Konta Genius) a 19 Kč (Citibank). Pokud ovšem navštívíte bankomat cizí banky, poplatek za výběr se pohybuje kolem 25 aţ 35 Kč. U České spořitelny se výše poplatku počítá podle částky, kterou vyberete (za 2000Kč je poplatek 35Kč, za 5000Kč je poplatek uţ 50Kč)61 Nejvýhodnější to mají ovšem studenti, kteří mohou z bank vybírat povětšinou zadarmo nebo za velice malou částku. Z vlastní praxe mohu říci, ţe u Komerční Banky mám libovolný počet výběrů z domovských bankomatů zadarmo, pokud navštívím bankomat cizí banky, stojí mne to 30Kč. Vkladové bankomaty
Jedná se zařízení, do kterého lze vkládat peníze, a ty se pak převedou na konkrétní účet. Starší typy vkladomatů nebyly vybaveny čtecím zařízením na rozpoznávání bankovek a proto byly peníze ukládány do obálky, následně přepočítány pracovníkem a aţ poté byly připsány na účet. Novější typy jsou jiţ vybaveny čtecím zařízením schopné rozpoznat jednotlivé bankovky a peníze jsou následně připsány na účet okamţitě anebo ve lhůtách, které udává platební styk. Tyto bankomaty pracují pouze s bankovkami a domácí měnou. V České republice se jedná o velice málo rozšířenou sluţbu, která je nabízena následujícími institucemi – UniCredit Bank, Česká spořitelna, ČSOB a GE Money bank. Tato sluţba je provozována v řádu jednotek bankomatů.62
61
Finance.idnes.cz [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: < http://finance.idnes.cz/pruvodce-po-bankomatech-snasi-pomoci-najdete-ten-svuj-ppu-/bank.asp?c=A100125_135916_bank_bab>. 62 Cs.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2010-06-28]. Vkladomat. Dostupné z WWW: .
31
2. 9 Samoobslužná zóna V současné době se zakládají samoobsluţné zóny, které umoţňují klientovi spravovat účet a provádět hotovostní a bezhotovostní transakce. Tyto pracoviště jsou vybaveny určitými zařízeními, která jsou: Bankomat (ATM) Výpisový terminál Transakční terminál Směnárenský automat Informační terminál63 Na základě vybavení samoobsluţné zóny můţe klient vybrat hotovost, převést peníze na jiný účet,
zjistit
stav
účtů,
směnit
hotovost
anebo
vloţit
peníze
na
účet.
64
Letošní novinkou se stal platební terminál, který představila Česká spořitelna. Jedná se o zařízení, které nepřijímá ani nevydává hotovost, ale pomocí kterého lze provádět bezhotovostní transakce. Kromě běţných transakcí, které lze provádět i na některých bankomatech, má dvě novinky, které u nás nemají obdoby. Přes tento terminál lze platit faktury a účty, které mají čárový kód. V praxi to znamená, ţe poštou nám přijde faktura např. za plyn, na které je uveden čárový kód. S touto fakturou se dostavíme k terminálu a pomocí čtečky načteme údaje pro platbu a poté jednoduše zaplatíme. V současné době takto můţeme platit např. poukázky SIPO, některé doklady z důvodu neexistující normy, jak má čárový kód vypadat, terminál nenačte. Dále lze jednoduše platit poštovní poukázky, které se vkládají do speciálního otvoru. Po vloţení terminál poukázku přijme, neskenuje a vyhotoví příkaz k úhradě. Údaje o transakci lze samozřejmě měnit, takţe není problém změnit částku, kterou je potřeba zaplatit. Po zpracování příkazu Vám terminál vydá originál a potvrzení o přijetí příkazu ke zpracování. 65
63
SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 19 SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav, 2005, str. 19. 65 Mesec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Banky zavadeji samoobsluzne zony. Dostupné z WWW: . 64
32
3. Elektronické peníze Peníze jsou důleţitým ekonomickým médiem, které je nepostradatelné v jakékoli směně. Napomáhá vzájemnému obchodu v kaţdodenním ţivotě všech lidí.
3.1 Pojem elektronické peníze a právní úprava První zmínka o elektronických penězích pochází z 90. let minulého století, kdy se začaly objevovat první internetové platební systémy. Za zmínku stojí především ecash firmy Digicash, Cybercash, Millicent a nebo Mondex. Společným rysem těchto platebních systémů byla myšlenka sestrojit určitý platební nástroj, který by byl schopen převádět platby mezi subjekty během okamţiku, navíc by nebral ohledy na hranice států. Hlavní podmínkou těchto systémů bylo připojení k internetu. Hlavním cílem elektronických peněz nikdy nebyla snaha nahradit skutečné peníze, cílem bylo nahradit peníze, co se týče tzv. mikroplateb. Drobných plateb, které by nahradily klasické platební prostředky tehdy, kdy by jejich pouţití nepřipadalo v úvahu z důvodu vysokých částek za provedené transakce. Časem se ale elektronické peníze staly konkurenty jiţ obvyklých platebních nástrojů, jakými jsou šeky, směnky a platební karty. 66 Dle zákona je právní úprava elektronických peněz následující. Aby byly naplněny znaky o vydávání elektronických peněz ve smyslu zákona č. 284/2009 Sb., O platebním styku, musí právnická nebo fyzická osoba, která bude od veřejnosti přijímat peněţní prostředky v rámci vlastní činnosti splňovat následující body peněţní hodnota musí představovat pohledávku za subjektem, který hodnotu elektronických peněz bude uchovávat na elektronickém zařízení plátci musí umoţnit, aby mohl elektronickou peněţní hodnotu pouţívat k placení za sluţby anebo zboţí úhradu subjektům za zboţí a sluţby provede za plátce a zároveň sníţí o hodnotu úhradu plátcovu elektronicky uchovanou peněţní hodnotu. 66
Ikaros.cz [online]. 2001 [cit. 2010-06-24]. Eletronické peníze. Dostupné z WWW: .
33
Elektronické peníze mohou podle § 6 zákona o platebním styku vydávat pouze: banky, ale musí být splněny podmínky stanovené zákonem upravující činnost bank zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek, které stanovuje zákon upravující činnost bank spořitelní a úvěrní druţstva po splnění podmínek, které jsou stanoveny zákonem, který upravuje činnost spořitelních a úvěrních druţstev instituce elektronických peněz (§46) jestliţe splní podmínky, které jim stanovuje zákon o platebním styku zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek, které jim stanovuje zákon o platebním styku vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§53) za podmínek, které jim stanovuje zákon o platebním styku67
3.2 Emise elektronických peněz Jak uţ bylo napsáno v předchozí kapitole, tak podle zákona o platebním styku mohou elektronické peníze vydávat pouze banky, centrální banka anebo subjekty, které mají povolení od ČNB. Pokusím se zde objasnit tuto emisi. V první řadě bych chtěl rozebrat situaci, která je popsána u Revendy a kol. 2005, a to, ţe vydávání elektronických peněz je zaloţeno na situaci, kdy jsou pouze formou bezhotovostních peněz, které mají krytí buď běţnými vklady, nebo poskytnutými úvěry. Pokud jsou elektronické peníze kryty pouze běţnými vklady v 100% výši, tak dochází pouze k přeměně hotovosti na formu bezhotovostních peněz. K tvoření peněz tedy nedochází. Jednou z dalších moţností tedy je, ţe úvěr nám poskytne banka a elektronické peníze budou vydány bankou.
Na druhou stranu, pokud se podíváme, jak
elektronické peníze popisuje Jílek68. Ten si myslí, ţe elektronické peníze vzniknou hlavně u
67
Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Eletronické peníze. Dostupné z WWW: . 68 JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha: Grada Publishing, 2004. 744 s. ISBN 80-247-0769-1., str. 40.
34
obchodních bank a to díky poskytování úvěrů subjektům, které jsou nebankovní, dále díky vkladům, které jsou úročeny atd. Dále si myslí, ţe největší objem peněz vznikne právě díky poskytování úvěrů. Úvěry mohou poskytovat bankovní i nebankovní subjekty akorát s tím rozdílem, ţe pokud úvěr poskytne banka, tak se peníze tvoří, ale pokud bude úvěr poskytnut nebankovním subjektem, tak k tvoření peněz nedochází. Je díky tomu, ţe dochází k záměně jednoho aktiva za druhé, kdeţ to u bank dochází k tvoření nového aktiva a pasiva. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe díky poskytování úvěrů se vytváří v ekonomice peníze. V případě elektronických peněz jde o peněţní hodnotu, která je uloţena na bezhotovostním peněţním prostředku. Jedná se vlastně o speciální monetární informaci, která se v reálném čase přenáší mezi účastníky platebního styku. Nejedná se tedy o peníze jako peníze. Všechny tyto úvahy jsou bohuţel uţ staré a v současné době uţ neplatí.
3.3 Druhy elektronických peněz, elektronická peněženka
Elektronické peníze dělíme podle několika hledisek. Můţeme je rozdělit podle druhu uloţení: Prvním z nich je uloţení na samostatném nosiči, který musíme při transakci fyzicky předloţit. Obvykle se jedná o kartu, minikartu, zpravidla s čipem jako nosič záznamu. Další způsobem je uložení v paměti počítače, coţ znamená, ţe pro přístup k peněţní hodnotě, která je na nosiči uchována, je nutné pouţít některou ze sítí pro přenos dat. 69 Elektronické peníze, které jsou zaloţeny na kartě, se obvykle nazývají také elektronické peněţenky a většinou od emitenta získáme kartu, na které je jiţ uloţena určitá nominální hodnota. Záznam je uloţen na čipu, který je vně plastikové karty. A ta je pak pouţívána k placení a to buď jednoúčelově anebo víceúčelově, to závisí především na platebním systému a technickém vybavení příjemce. Hlavní vlastností je, ţe se jedná předplacený instrument a je moţné jej dobíjet různou peněţní hodnotou na předem určených terminálech. Produkty zaloţené na softwaru mají za úkol zajišťovat transfer elektronické hodnoty pomocí telekomunikačních sítí. Jedná se v podstatě o virtuální peníze, které nalezneme např. na účtech zákazníků elektronických obchodů. Vydavatel elektronických peněz, vytvoří záznam oproti částce, která je připsána na jeho účet. Záznam je poté uloţen jako soubor v počítači a je 69
PALOUČEK, Stanislav a kol., 2006, str. 178.
35
moţné jej pouţívat k placení přes internet. Protistranu, nemusí vůbec zajímat, kdo peníze na její účet převedl, bohatě stačí zjištění, ţe záznam je platný. Dvojí je také komunikace s bankou, která můţe být on-line a off-line. On-line komunikace znamená, ţe banka je součástí směny a ta ověřuje transakci. V případě off-line komunikace s bankou, banku kontaktuje přímo kupující, aby mu byla vydána určitá hodnota el. peněz a banka jiţ není účastníkem platebního styku.
Elektronická peněženka Jedná se o další způsob plateb přes internet, který je v současné době hojně vyuţívaný. Elektronické peněţenky jsou určeny k placení menších částek na internetu. Pokud je pouţíváme, odpadá nutnost vyplňovat údaje, které je nutné zadat při placení kartou (číslo karty, datum exspirace, kontrolní číslo). Peníze máme uloţeny na elektronické peněţence, kterou dobíjíme podobně jako kredit na mobilním telefonu. Stručně řečeno, není potřeba vlastnit běţný ani jiný účet, který by byl vázaný na poskytovatele platebního systému a elektronická peněţenka můţe být kdykoliv dobita z účtu v kterékoliv bance. Samotná platba je velice rychlá a jednoduchá, navíc kaţdý uţivatel elektronické peněţenky má přístup do přehledného administračního rozhraní, kde vidí stav účtu, transakce které proběhly a díky tomu, má nad elektronickou peněţenkou absolutní kontrolu.70 Elektronická peněţenka je velice bezpečná, neboť do elektronické peněţenky si přesuneme jenom tolik peněz, kolik opravdu potřebujeme (Limit je 150 EUR), na rozdíl od platební karty, která odráţí úplný objem finančních prostředků na běţném účtu. Riziko je tedy minimální, přijít můţeme maximálně o částku, kterou máme na elektronické peněţence uloţenou. Nicméně banky se ke zneuţití stavějí velmi vstřícně a zákazník dostane zpět své peníze téměř vţdy. Další výhodou při placení je to, ţe nemusíme zadávat citlivá a obecně snadno zneuţitelná data své kreditní karty, protoţe při pouţití elektronické peněţenky se zadá pouze uţivatelské jméno a heslo. Dalším bezpečnostním prvkem proti zneuţití je nastavení
70
ShopCentrik [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Elektronická peneţenka. Dostupné z WWW: .
36
limitu, při kterém při platbě nestačí pouze zadat jméno a heslo, ale uţivatel musí svojí platbu autorizovat pomocí mobilního telefonu. 71
PaySec V České republice je nejvíce pouţívaný platební systém PaySec (obdoba PayPalu) se kterým přišla ČSOB ve spolupráci s Poštovní spořitelnou v polovině roku 2008.
72
Prostřednictvím
PaySecu je moţno platit za zboţí a sluţby na internetu. Je ovšem nutné, aby PaySec podporoval i obchodník. To lze snadno zjistit na webových stránkách daného internetového obchodu. Zřízení účtu, je velice snadné, neboť stačí vyplnit webový formulář a převést peníze na elektronickou peněţenku. Tento systém ale má i svoje nevýhody, kterými jsou:
Omezení 100 000 Kč na účtu Poplatky za nabíjení konta platební kartou Při častém pouţívání nutnost navštívit poštu Omezení 100 000 Kč je sporné, neboť u mikroplateb se nepředpokládá, ţe se pomocí nich budou platit velké částky a zařizovat například byt. Nelze, však opomenou, ţe částka na účtu není jiţ dále úročena a proto není doporučeno nechávat tam po delší dobu větší mnoţství peněz. Dále tvrzení, ţe elektronická peněţenka se můţe vyuţívat bez návštěvy pošty, sice platí, ale jen do té doby, neţ nabíjení účtu dosáhne částku 63 000Kč, nebo vybíjení přesáhne 25 000Kč, anebo případně pokud k tomu klienta vyzve sám provozovatel. Pak je totiţ podle obchodník podmínek uţivatel sluţby povinen vyplnit formulář a doručit jej osobně na jakoukoliv poštu v ČR a nechat si ověřit vyplněné údaje na základě průkazu totoţnosti, který předloţí. Za zmínku také stojí to, ţe v případě, ţe klient svůj účet nebude vyuţívat delší dobu neţ 2 roky, bude mu automaticky zrušen. 73 71
ShopCentrik [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Elektronická peneţenka. Dostupné z WWW: . 72 Lupa.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Paysec aneb PayPal po česku. Dostupné z WWW: < http://www.lupa.cz/clanky/paysec-aneb-paypal-po-cesku/.cz/novinky/elektronicka-penezenka.aspx>. 73 Finance.idnes.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Startuje PaySec... Dostupné z WWW: .
37
PayU V České republice byl 17. června představen nový platební systém na principu PayPalu. Je to systém pro platby na internetu, pomocí kterého mohou zákazníci platit online za zboţí nebo sluţby, ale také hradit registrační poplatky nebo předplatné. 74 PayU představuje rychlý způsob pro platby za zboţí nebo sluţby, avšak poskytuje maximální komfort a bezpečnost. Pomocí PayU můţe zákazní realizovat transakce během několika málo vteřin, neboť platby jsou uskutečňovány on-line a rychle. Provozovatelem systému PayU je společnost aukro.cz, která se tak rozhodla učinit nejspíše po vzoru eBay.com. V praxi to znamená, ţe zákazník na aukčním serveru vydraţí určité zboţí a můţe v mţiku zaplatit prodávajícímu prostřednictvím systému PayU. Díky tomu, můţe prodávající prakticky okamţitě odeslat zboţí a v případě neodeslání zboţí, se peníze jednoduše vrátí kupujícímu. Další výhodou je, ţe odpadá nutnost vyplňovat příkaz k úhradě, tudíţ riziko ţe se kupující splete a zadá jiné číslo účtu je prakticky vyloučené, jelikoţ při placení stačí pouze potvrdit platbu, vše ostatní vyplní za uţivatele systém. Prostřednictvím systému PayU lze platit následujícími metodami: 1. on-line metody včetně bezhotovostních plateb v české měně prováděné a. bankovním převodem z účtu, který je veden u bank b. bankovním převodem z účtu, který je veden u Raiffesenbank c. bankovním převodem z účtu, který je veden u Komerční banky 2. Bankovní převody, které budou prováděné v offline reţimu 3. Platby pomocí platebních karet Visa, MasterCard, Visa Elektron, Maestro75
74
Financninoviny.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Aukro dnes spustilo platební systém PayU. Dostupné z WWW: < http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/aukro-dnes-spustilo-vlastni-platebni-systempayu/491849&id_seznam=> 75 PayU.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Co je PayU?. Dostupné z WWW: .
38
4. Rizika a další možný vývoj el. bankovnictví Velkým přínosem pro banku i zákazníka je zavádění nových komunikačních technologií do bankovnictví. To sebou přináší také prostor pro neoprávněné přístupy a další velice problémové situace.
4.1 Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví
Hlavní výhody, ale téţ s tím spojené nevýhody přímého bankovnictví, lze rozdělit do dvou oblastí a to na jedné straně na výhody a nevýhody na straně klienta a na druhé straně na výhody a nevýhody pro poskytovatele bankovních a peněžních služeb, banku nebo jiný peněžní ústav. 1)
Výhody a nevýhody na straně klienta
Díky novým komunikačním kanálům, jako je třeba internet, mobilní telefon, má klient zaručen a k dispozici přístup do svého peněţního ústavu či banky odkudkoli a celých 24hodin denně po 365 dní v roce. Klient uţ tak není nucen docházet na pobočku svého ústavu (banky) s kaţdým příkazem k úhradě či jinou bankovní operací. Nyní všechny bankovní operace a transakce můţe vyřizovat z pohodlí domova. S tím také především souvisí velmi ceněná výhoda a tou je ušetřený čas, ne nadarmo se říká, čas jsou peníze. Prostřednictvím přímého bankovnictví se tak výrazně eliminují dlouhé čekací doby na přepáţkách banky. Zároveň se objevují i souběţně další moţnosti s tím spojené, jako je moţnost objednávání zboţí z celého světa a rychlá platba za něj. Další podstatnou výhodou, která stojí za zmínku, je sníţení chybovosti zaviněné lidským faktorem. Důleţitým kladem elektronického bankovnictví je komplexnost poskytovaných sluţeb, cena sluţeb, která je u elektronického bankovnictví, na rozdíl od klasického, niţší a především rychlost prováděných operací. Na druhou stranu i u elektronického bankovnictví se dají najít určité nevýhody. Je nutno zmínit, ţe klient, který chce vyuţívat sluţby přímého bankovnictví, musí disponovat výpočetní technikou k tomu potřebnou a uzpůsobenou. Jedná se především o počítač s připojením na internet. A nejen, ţe klient musí mít tyto věci k dispozici, téţ je musí umět způsobile ovládat. Především u starších osob je tato podmínka vysokou bariérou v tom, aby se 39
mohli začlenit k uţivatelům elektronického bankovnictví. V neposlední řadě na ně působí i moţnost zneuţití informací potřebných k úkonům v rámci přímého bankovnictví třetí osobou. Tato nevýhoda se objevuje jako nejčastější argument starších osob, proč nevyuţívají právě elektronické bankovnictví. 76 2)
Výhody a nevýhody na straně banky
Největší výhodou elektronického bankovnictví z pohledu peněţního ústavu či banky, je především sníţení transakčních nákladů na své operace. Z toho důvodu je to pro peněţní ústavy a banky nákladově výhodnější neţ klasické bankovnictví. Díky elektronickým sluţbám tyto ústavy nemusí mít tolik poboček a zaměstnanců, neboť prostřednictvím elektronického bankovnictví jsou schopny rychle a efektivně obslouţí velký počet klientů. Banka či další peněţní ústav, tak i na své straně, díky automatizaci svých transakcí, sniţuje chybovost při jednotlivých bankovních operacích či úkonech. Mezi největší nevýhody elektronického bankovnictví patří zejména velké náklady na jeho zavedení. Banka především musí investovat nemalé finanční prostředky na pořízení technických prostředků, dále musí zřídit své řídící centrum, které bude tuto sluţbu provozovat a spravovat. Nehledě na to, ţe banka musí neustále svůj systém vyvíjet a zdokonalovat, coţ sebou nese téţ vynaloţení většího objemu vloţených finančních prostředků. V neposlední řadě jistou nevýhodou je i vysoká náročnost na zavedení a udrţování systému k identifikaci uţivatele z hlediska bezpečnosti všech bankovních operací. Dle výše uvedeného by se na první pohled zdálo, ţe zavedení elektronického bankovnictví bude pro banku nevýhodné. Opak je však pravdou. I přes vysoké počáteční náklady, které je nutno zprvu vynaloţit, je nutno konstatovat, ţe v dlouhodobém horizontu výnosy převýší vloţené náklady. Neboť správa a provádění jednotlivých bankovních operací klasickým způsobem (bez pouţití el.ban.) by sebou neslo daleko vyšší náklady a úspěšné provedení všech kaţdodenních operací, by bylo takřka nemoţné.77
76 77
MÁČE, Miroslav, 2005 MÁČE, Miroslav, 2005
40
4.2 Zabezpečení a bezpečnost elektronického bankovnictví Maximální míra zabezpečení všech údajů v přímém bankovnictví je pro banku a její klienty velmi důleţitým kritériem, moţná v dnešní době, snad i nedůleţitějším. Důvěra k systému svého ústavu hraje pro kaţdého uţivatele významnou roli. Proto klienti banky a banka samotná pouţívají různé technické a softwarové prostředky, díky nimţ mohou ovlivnit různorodá a nepředvídatelná rizika a zvýšit tak bezpečnost prováděných transakcí na bankovním trhu. Banky se proto snaţí iniciativně jednat a aktivně preventivně zabraňovat moţným útokům na své elektronické bankovnictví. Šifrování dat se stalo proto dnes jiţ samozřejmostí a pro zajištění vyšší bezpečnosti jsou bankami jiţ dlouhodobě vyuţívány nejrůznější moderní technologie, které lze na trhu s touto technikou objevit.
4.2.1 Bezpečnost a druhy zabezpečení
Zabezpečení elektronického bankovnictví hraje velmi důleţitou roli. Ve světě moderních technologií je počítačová kriminalita na vysoké úrovni a proto i banky musejí podnikat kroky k tomu, aby ochránili své klienty. K úspěšnému sníţení moţných rizik při elektronické komunikaci je nutné především dodrţet následující. Za prvé je to důvěryhodnost zpráv. Díky kódování při přenosu dat, si dnes obsah zpráv mohou číst pouze určené osoby. Dále by klient měl mít naprostou jistotu, ţe komunikuje se systémem své banky a ne například s podvodným systémem. S tím souvisí i to, ţe banka musí mít jistotu v identifikaci svého klienta, který má oprávnění provádět jednotlivé operace. V následující kapitole budou popsány moţné způsoby zabezpečení elektronického bankovnictví před napadením internetových zlodějů. Bankou předem vygenerovaná hesla Jedním z hlavních a nejpouţívanějších nástrojů na ochranu jsou předem vygenerovaná hesla neboli hesla statická. Klient předem od své banky obdrţí seznam vytištěných hesel. Kaţdé heslo slouţí pouze jednorázově. Jedná se o velmi levný systém zabezpečení pro banku. Pro klienta můţe být nepříjemné neustále chodit do banky pro novou sadu hesel. V případě
41
odcizení seznamu hesel musí klient všechna hesla zablokovat. Tato metoda zabezpečení je nahrazována modernějšími způsoby a v dnešní době bývá pouţívána pouze k autentizaci. 78 Mezi další moţnosti zabezpečení, které je hojně pouţíváno, patří jméno a heslo. Jako doplňkově působí limit platby. Klient má i moţnost nastavit si posílání SMS zpráv na mobilní telefon po kaţdém přihlášení. Kaţdá textová zpráva v sobě obsahuje i číslo, které klient můţe vyuţít v případě blokace. Bezpečnost výše uvedených opatření není na vysoké úrovni. Proto se vyuţívají další postupy v elektronickém bankovnictví, které jsou mnohem více bezpečné. Na vyšším stupni v zabezpečení se objevuje zabezpečení formou IPPID. Jedná se o identifikační číslo, které je zpravidla osmimístné a je předem vygenerované bankou. Další moţnou ochranou je pouţití PIN kódu. Toto číslo je většinou pětimístné a klient ho můţe v průběhu libovolně měnit.79
Elektronický podpis Pod pojmem elektronický podpis si můţeme představit elektronické identifikační údaje autora (odesílatele) elektronického dokumentu, připojené k němu. V širším významu se za elektronický podpis povaţuje i prosté nešifrované uvedení identifikačních údajů (např. jméno, adresa, rodné číslo…) na konci textu v elektronické podobě, který zaručuje identifikaci označené osoby, ale nezaručuje autentizaci podepsaného. V české legislativě (zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu) byl význam pojmu dodatečně zúţen, proto lze jen stěţí rozeznat rozdíl mezi termínem elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Zaručený elektronický podpis je elektronický podpis, kde je zaručena autentizace podepsaného pomocí kryptografických metod. Pro některé účely je vyţadován pouze elektronický klíč, který má předepsané typy certifikace (tzn. je zaloţený na kvalifikovaném certifikátu). Zaručený elektronický podpis zajišťuje: Autenticitu – lze ověřit původnost Integritu – lze prokázat, ţe po podepsání nedošlo k ţádné další změně a soubor nebyl úmyslně poškozen
78 79
MÁČE, Miroslav, 2005, 164. MÁČE, Miroslav, 2005, 164.
42
Nepopiratelnost – autor nemůţe tvrdit, ţe dokument nevytvořil Rozdíl mezi prostým a zaručeným elektronickým podpisem by se dal přirovnat rozdílu mezi podpisem a úředně ověřeným podpisem. Zaručený elektronický podpis aplikací asymetrické kryptografie. Principem elektronického klíče je zašifrování dokumentu tajným klíčem a jeho následné rozšifrování veřejným klíčem. 80
Mobilní klíč Oblíbeným způsobem zabezpečení internetového bankovnictví je autorizace SMS klíčem. Kaţdá jednotlivá transakce musí být, ještě předtím neţ je vykonána, potvrzena unikátním kódem. Vygenerovaný kód banka klientovi zasílá na předem zadané mobilní číslo. Heslo je časově omezené a klient ho zadává do předem připravené kolonky v nabídce internetového bankovnictví. Výše uvedená metoda by se dala povaţovat za poměrně bezpečný způsob ochrany.81
80
Wikipedie.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Elektronický podpis. Dostupné z WWW: . 81 RaiffeisenBank [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Mobilní klíč. Dostupné z WWW: .
43
4.2.2 Druhy zneužití elektronického bankovnictví V této podkapitole jsou zmíněny nejčastější druhy elektronických útoků, které se objevily nebo vyskytly v rámci elektronického bankovnictví. Především se jedná o útoky na domácí uţivatele, jako jsou: Phising Pharming Skimming Sociální inženýrství Malware
Phishing Phishing je podvodná metoda, díky níţ se třetí osoba snaţí dostat k důvěrným datům od klienta banky či peněţního ústavu. Je realizována pomocí přímého kontaktování klientů prostřednictvím telefonu, ale zejména prostřednictvím elektronické pošty. E-mail od podvodné organizace odkazuje na stránku, která se tváří být oficiální stránkou banky, ale není tomu tak. Na této stránce, která se mu vystaví na obrazovce jeho PC, je klient poţádán, aby vyplnil své přihlašovací údaje. Většinou je udáván jako důvod bezpečnostní opatření, či aktualizace nových aplikací.
82
První Phishing byl v roce 2006 směřován na klienty české
pobočky Citibank. Na následující straně nalezneme obrázek, který dokládá ukázku Phishingu, který napadl klienty České spořitelny.
82
KALABIS, Zbyněk, 2005, str. 104.
44
Obrázek č. 6 – Ukázka varování před Phisingem u České spořitelny
(zdroj: David Lorenc a David Pikalek - Pohled banky na bezpečnost přímého bankovnictví dostupné z: http://konference.iinfo.cz/tib-2009/stazeni/)
Česká spořitelna na jaře v roce 2008 čelila první velké vlně Phishingu. První phishingová vlna nebyla tak úspěšná především z důvodu úrovně formulace textu v odeslaných e-mailech. Čeština v podvodných a nevyţádaných e-mailech byla na velmi špatné gramatické a slovesné úrovni. I přes velký nápor Phishingu na klienty tohoto bankovního ústavu nedošlo k ţádnému zneuţití peněz přes internetové bankovnictví. Nutné je však podotknout, ţe Phishing je velmi zákeřnou zbraní kybernetických zlodějů. Dokládá to i fakt, ţe několik stovek klientů České spořitelny vyzradilo své osobní údaje po obdrţení podvodného e-mailu a někteří poskytli i svůj PIN. U poloviny platebních karet došlo v roce 2008 po phishingovém ataku k pokusu o jejich zneuţití. K reálným transakcím došlo u 10 % karet, přitom průměrná škoda byla 13 000 Kč na jednu platební kartu. Vzhledem k úspěšným reklamacím a vstřícnosti peněţního ústavu, byla většina peněz klientům navrácena. 83 I v dalších vlnách se Phishing zaměřoval opět na Českou spořitelnu. Nyní však aktéři phishingu provedli svůj útok více promyšleně. Skladba českého jazyka v podvodných emailech jiţ byla na vysoké úrovni a věrohodnost, ţe komunikace pochází od peněţního
83
InternetInfo [online]. 2009 [cit. 2010-06-24]. Odborná konference. Dostupné z WWW: .
45
ústavu, tím rapidně vzrostla.84 Proto lze důvodně předpokládat, ţe další a další vlny phishingu budou mnohem zákeřnější. Jedinou moţností, jak se bránit proti Phishingu, je všeobecná osvěta u klientů, do níţ se zapojila jak policie, tak i Česká národní banka. Velký důraz je, ale pořád kladen na klienty, kteří by měli být obezřetní v kaţdém okamţiku a v ţádném případě by neměli vyplňovat ţádné osobní údaje na neznámých či nevěrohodných stránkách.85
Pharming Další zbraní internetových zlodějů je technika zvaná Pharming. Funguje na principu, ţe útočník vnikne přes internet do počítače uţivatele a záměrně mu změní IP adresu k určitým webovým stránkám. Uţivatel přímého bankovnictví pak ve svém počítači, v rámci své komunikace na síti, zadá adresu pro přihlašování například do elektronického bankovnictví. V této fázi jiţ zafunguje metoda Pharming, kdy je uţivatel automaticky přesměrován na podvodné stránky. Dalším krokem uţivatel vyplňuje své přihlašovací údaje, které jsou zpracovávány, ale nejsou dodány do banky, nýbrţ jsou odeslány a poskytnuty k dispozici útočníkovi. Metoda Pharming není tak častá jako Phishing, zato na druhou stranu je velmi těţce odhalitelná a sloţitá. 86
Skimming Skimming je metoda, která se zaměřuje především na uţivatele bankovních karet. Iniciátoři skimmingu vkládají do bankomatů do míst otvoru pro platební kartu zařízení, které má za úkol zkopírovat data ze zde vloţené bankovní karty. Dalším krokem je pak vytvoření kopie platební karty a její následné zneuţití k výběru hotovosti třetí osobou. Banky radí svým klientům dobře si prohlídnout bankomat před prováděnou transakcí, a pokud bankomat je jakkoli podezřelý, raději k transakci nepřistupovat. Vynalézavost aktérů skimmingu však
84
Nejlepsiantiviry.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Pozor, Phising v České republice. Dostupné z WWW: . 85
InternetInfo [online]. 2009 [cit. 2010-06-24]. Odborná konference. Dostupné z WWW: . 86 Systemonline.cz [online]. 2007 [cit. 2010-06-24]. Krádeţ identity. Dostupné z WWW: .
46
nezná mezí a svá zařízení umisťují čím dál tím důmyslněji, proto je někdy nemoţné rozpoznat bankomat, na který byl skimming aplikován.87
Sociální inženýrství Sociální inţenýrství je další podvodnou technikou slouţící k získání potřebných informací. Prvotním úmyslem je oklamat uţivatele, aby poskytli svá hesla a tím sníţili i bezpečnost systému. Mezi klasické případy patří telefonát uţivateli, od kterého chceme získat potřebné údaje, přičemţ útočník se vydává za servisního technika. Hlavním průkopníkem sociálního inţenýrství je Kevin Mitnick, který jako první definoval termín sociotechnika. Jak sám Mitnick uvádí, nejjednodušší způsob bývá někdy i tím nejspolehlivějším. Kdyţ vypovídal před Kongresem o tom, jak získal od firem citlivá data, uvedl: „Představil jsem se jako někdo jiný a prostě jsem o ně poţádal." 88
Malware Pojem Malware vznikl spojením anglických slov „malicious― (zákeřný) a „software―. Jedná se o software, který je infiltrován do počítače za účelem jeho destrukce či zjištění choulostivých dat. Pojem Malware zahrnuje například trojské koně, počítačové viry, spyware či adware. Trojští koně jsou programy, které se tváří být uţiteční, ale v konečné fázi mají katastrofální důsledky. Šíří se tím, ţe uţivatel si stahuje programy a otevírá je v domněnce, ţe pochází z legitimního zdroje. Před trojskými koňmi by se uţivatel měl chránit kvalitním antivirovým softwarem a pravidelně stahovat aktualizace systému. 89
87
Česká spořitelna [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Vaše dotazy. Dostupné z WWW: . 88 ŠIMEK, Richard. Fi.muni.cz [online]. 2003 [cit. 2010-06-24]. Sociální inţenýrství. Dostupné z WWW: . 89 Microsoft.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Co je to virus?. Dostupné z WWW: .
47
4.3 Budoucnost a další možný vývoj elektronického bankovnictví
Veliký význam pro rozvoj elektronického bankovnictví má masivní rozvoj informačních technologií do prakticky kaţdé domácnosti a firmy. Doba, kdy Internet a mobilní telefon byl výsadou pouze bohatých, je nenávratně pryč. V dnešní době bychom jen těţce hledali nějakou oblast, do které internet neproniknul. V současné době internet neuvěřitelným tempem mění jak bankovnictví samotné, tak i sociální a ekonomické prostředí, ve kterém banky pracují. Banky proto musí velice rychlým tempem reagovat na změny a musí směřovat do prostředí, na které ještě nebyly zvyklé. Snaţí se, proto nabídnou svým klientům co moţná nejlepší způsoby komunikace se svými účty. To ale neznamená, ţe s masivním rozvojem elektronického bankovnictví vymizí klasické bankovnictví. To bude fungovat i nadále, ale díky neustále klesajícím návštěvám klientů na pobočkách bank, se banky můţou spíše soustředit na získávání nových klientů a zkvalitňování jejich sluţeb. Protoţe konkurenční boj je opravdu tvrdý a pokud banka přijde s novinkou, se kterou zatím nikdo nepřišel, tak obvykle do pár týdnů či měsíců podobnou sluţbu nabízejí i ostatní banky. Banky se proto snaţí o to, aby klienti chodili na pobočky pouze pro určitou radu, novou sluţbu a převody peněz řešili přes elektronické bankovnictví. Důvod je zjevný a tím je moţnost sníţení nákladů a jak jiţ bylo napsáno výše, moţnost soustředit se na získávání nových klientů. Bohuţel v současné době panuje v České republice jistý konzervatizmus, který brání masivnímu rozvoji elektronického bankovnictví. Hlavně starší lidé si drţí určitý odstup od informačních technologií a brání se novým komunikačním kanálům a dávají přednost osobní návštěvě pobočky dané banky. U nás je ale elektronické bankovnictví v raném stádiu vývoje. Placení bankovními kartami přes internet v České republice moc časté není, spousty obchodníků je ani nenabízí, neboť jsou zde vysoké náklady na jeho zavedení. Přesto ale počet lidí, kteří nakupují přes internet, neustále roste, neboť zaplatit za zboţí či sluţbu je moţné bankovním převodem. Nebo současný hit aukční síň Ebay.com, kde si klient najde zboţí, které by se mu líbilo a v případě, ţe aukci vyhraje, jej pomocí Paypalu zaplatí (v současnosti nejoblíbenější platební systém pro elektronické obchody), a zboţí do pár dnů obdrţí. V případě, ţe obchodník zboţí nepošle, klient peníze obdrţí zpátky, neboť transakce jsou pro takový případ pojištěné.
48
V blízké budoucnosti by se mělo stát velkým hitem Video bankovnictví. Jedná se o komunikaci s bankou, prostřednictvím videokonference. Můţe být provedena prostřednictvím specializovaných strojů, anebo pomocí osobního počítače s webkamerou a připojením na internet. Tato forma by mohla částečně, ne-li úplně vymítit návštěvy klientů na pobočkách. Klient by zapnul počítač, spustil specializovaný program a prostřednictvím něj, by se spojil se svým osobním bankéřem, kterého by také viděl na obrazovce svého počítače. Mohl by sjednávat nové sluţby, vyjednávat úvěry či jenom převádět peněţní prostředky mezi účty. Další moţností komunikace klienta s bankou pomocí videohovoru je prostřednictvím upravených bankomatů. Klient by vešel do „telefonní budky― kde by byl bankomat s kamerou. Vloţil by kartu, zadal identifikační kód a byl by spojen se svým bankéřem a mohl by prakticky kdekoliv na světě pracovat se svým účtem. Vybírat peníze, vkládat hotovost, či jen ţádat o spotřebitelský úvěr. Opět by tímto krokem banky dosáhly nemalých úspor, neboť by nemuseli platit vysoké nájmy za pobočky, ale mohli by z jedné budovy udělat „video centrum―. 90 Letos by se v České republice měli také poprvé objevit první bezkontaktní platební karty (platby). Jedná se o platební kartu, která je navíc vybavena malým vysílačem a v případě placení drobné částky (zhruba 400 – 500 Kč) stačí platební kartu přiloţit pouze k snímači a je zaplaceno. Jako příklad lze uvést turniket na lyţařské sjezdovce, kdy lyţař přijede k turniketu, přiloţí kartu a pokud má povolení, je puštěn. Odpadá tedy přetahování karty přes terminál, zadávání PINu apod. Celá operace se zkrátí zhruba na 3 vteřiny. S touto technologií jiţ přišla společnost MasterCard, která jí nazvala PayPass, následovaná VISOu a jejím PayWave.
91
Hlavním důvodem, proč se zavádí tato technologie je ušetření času při placení a konkurenční boj. Další novinkou, která má přijít brzy na trh je kreditní karta s displejem. Tuto novinku představila společnost MasterCard. Hlavní myšlenkou je zvýšit bezpečnost karty a umoţnit lepší kontrolu. Tato karta bude představovat novou generaci platebních karet a první interaktivní kartu na trhu. Bude fungovat jako kterákoliv jiná karta, ale bude navíc vybavena malý displejem a tlačítkem. Drţitel si bude moc prohlíţet různé číselné a textové informace, jako dynamický kód pro eCommerce platby, zůstatek na účtu a limit výběru. Další funkcí 90
En.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Videobaking. Dostupné z WWW: . 91 CT24 [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Bezkontaktní platby. Dostupné z WWW: .
49
bude vzdálená autentifikace prokarty. V praxi to bude fungovat tak, jestliţe klient bude chtít platit přes internet pomocí karty, bude muset zadat jedinečný identifikační kód, který se mu zobrazí na display a aţ poté bude moci autorizovat transakci. Důvod je zjevný, neustále rozvíjející se nákupy přes internet a větší bezpečnost. 92 Ať uţ bude vývoj elektronického bankovnictví jakýkoliv, je jisté, ţe potenciál rozvíjet se, je zde pořád a do budoucna je očekáván rozvoj ještě masivnější. Obrázek č. 7 Ukázka možného bankomatu budoucnosti
Zdroj: En.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Videobaking. Dostupné z WWW: .
Nad displejem je vidět čočka kamery, pomocí které bude zákazník komunikovat se svým bankéřem, a vlevo od bankomatu nalezneme sluchátko pro hlasový přenos.
92
Nasepenize.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Platební karta s displayem. Dostupné z WWW: .
50
Obrázek. č. 8 – Ukázka platební karty budoucnosti ( v pravém horním rohu můžeme vidět displej, na kterém se budou zobrazovat čísla)
Zdroj: Nasepenize.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Platební karta s displejem. Dostupné z WWW: .
51
Závěr V bakalářské práci byly popsány a zanalyzovány nejčastější druhy elektronického bankovnictví v České republice. Kaţdý druh byl popsán, byly u něj zmíněny výhody a nevýhody a v poslední kapitole byl nastíněn další moţný vývoj Hlavní výhoda elektronického bankovnictví spočívá v prakticky neomezeném přístupu klienta do banky a na jeho vlastní účet. Díky pokroku můţe klient poţadovanou transakci vyřídit prakticky okamţitě a kdekoliv na světě. Díky tomu odpadá nutnost navštívit pobočku a banky se mohou zaměřit především na hledání potencionálních klientů. Pro banky je tento způsob komunikace levnější ale také mnohem efektivnější neţ klasická forma. Proto banky často své klienty motivují a zvýhodňují, aby začali elektronické bankovnictví vyuţívat co moţná nejvíce. Proto také rozdíl mezi poplatkem za elektronický příkaz k úhradě a papírovým je aţ desítky korun. V současné době elektronické bankovnictví patří mezi nejmodernější formy v poskytování bankovních sluţeb a je povaţováno za standardní distribuční kanál. Na začátku byli sice obavy ohledně zabezpečení přenosu, ale díky neustálému vývoji a zdokonalování bezpečnostních systémů lze dnes elektronické bankovnictví povaţovat za mnohem bezpečnější variantu platebního styku. V České republice je nejrozšířenějším typem elektronického bankovnictví internetové bankovnictví. Výše zmíněný typ elektronického bankovnictví je poskytován většinou bank operujících na českém trhu. Internetové bankovnictví je nejvíce vyuţívaným nástrojem především v domácnostech a menších firmách, zatímco homebanking ve středních a větších, ve kterých je většinou spojen s účetními programy. Díky tomuto propojení je ušetřeno mnoho času při zadávání příkazů a zaměstnanci mohou své síly upnout na jiné důleţitější pracovní úkony. Při bliţším pohledu na ostatní formy elektronického bankovnictví je zjištěno, ţe jsou vyuţívány v porovnání s internetovým bankovnictvím v daleko menším měřítku. Dalším významným pojmem, který úzce souvisí s elektronickým bankovnictvím a byl detailně popsán v třetí kapitole práce, jsou elektronické peníze. Elektronické peníze jsou v České republice vyuţívány především pro sféru mikroplateb. V současné době je na našem trhu nejvíce rozšířeným nástrojem elektronická peněţenka Paysec. Z celkového pohledu na rozvoj internetu a zejména oblasti nakupování přes internet se dá přepokládat další rapidní rozvoj elektronické peněţenky. Elektronická peněţenka by se mohla stát velmi zajímavou 52
alternativou k platebním kartám a to především z důvodu bezpečnosti. Výše rizika, ţe klient přijde o peníze uloţené na platebním prostředku je dána výši uloţených peněz na elektronické peněţence. Na rozdíl od platební karty, kdy je výše rizika odvozena od celkového stavu účtu. Bezpečnost elektronického bankovnictví prošla v průběhu let velkým vývojem. Pokud klient dodrţuje předem doporučená bezpečnostní pravidla je riziko, ţe klient přijde o svoje úspory, výrazně minimalizováno. V poslední, závěrečné části práce je nastíněn další moţný vývoj elektronického bankovnictví. Jiţ v brzké době se na trhu objeví nová platební karta s displejem, která má přinést větší bezpečnost a lepší přehlednost pro uţivatele. V letošním roce (2010) se klienti v České republice dočkají také bezkontaktních platebních karet, které přinesou časovou úsporu při platbě malých částek. Dalším pomyslným stupínkem pokroku v oblasti elektronického bankovnictví je zavedení tzv. video bankovnictví. Video bankovnictví je však stále ve stádiu vývoje, ale díky novým technologiím a stále náročnějším klientům není ani tato moţnost nereálnou budoucností.
53
Seznam použité literatury Knižní zdroje: 1. BLAŢEK, Jiří; UKLEIN, Jiří . Bankovnictví. Brno : Masarykova Univerzita, 1997. 170 s. ISBN 80-210-1715-5. 2. JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha : Grada Publishing, 2004. 744 s. ISBN 80-247-0769-1. 3. JUŘÍK, Pavel. Platební karty velká encyklopedie. Praha: Grada Publishing, 2006. 270 s. ISBN 80-247-1381-0. 4. KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v právní praxi. Brno: Computer Press, 2005. 140 s. ISBN 80-251-0882-1. 5. MÁČE, Miroslav. Platební styk - klasický a elektronický. Praha: Grada publishing, 2005. 200 s. ISBN 80-247-1725-5. 6. OŠKRDALOVÁ, Gabriela. Elektronické bankovnictví a jeho bezpečnost. In Sborník z mezinárodní konference: Aktuální vývoj finančních trhů, jejich regulace a dozor. Praha: VŠFS, 2007. ISBN 978-80-86754-87-1, s. -.13.6.2007, Praha
7. PEKÁRKOVÁ, Lucie. ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ, JEHO MOŢNOSTI A DALŠÍ VÝVOJ . Brno, 2006. 40 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 8. POLOUČEK A KOL., Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006. 700 s. ISBN 80-7179-462-7. 9. PŘÁDKA, Michal; KALA, Jan. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer Press, 2000. 160 s. ISBN 80-7226-328-5. 10. REVENDA, Zbyněk a kol. Peněţní ekonomie a bankovnictví. 4. vydání. Management Press, Praha 2005. 626 s. (cit. 9. 11. 2007). ISBN 80-7261-132-1. 54
11. SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. Praha: Bankovní institut, 2005. 280 s. ISBN 80-7265-073-4. 12. SCHWARZ, R. Elektronické bankovnictví a jeho uţití v praxi, bakalářská práce, BIVS, Praha, 2004 13. VISA – SEPA & EUROPEAN Regulatory update (Prague) – meeting ze dne 3. 6. 2010
Internetové zdroje: 14. Elektronické bankovnictví [online]. 2009 [cit. 2010-06-24]. Ceed. Dostupné z WWW: . 15. Úřední věštník [online]. 2000 [cit. 2010-06-24]. Eur-Lex. Dostupné z WWW: . 16. Úřední věštník [online]. 2002 [cit. 2010-06-24]. Eur-Lex. Dostupné z WWW: . 17. Expandia banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Expandia. Dostupné z WWW: <www.expandia.cz>. 18. Nechodte do banky kdyz nemusite [online]. 2001 [cit. 2010-06-24]. Penize. Dostupné z WWW: . 19. Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Seznam měnových finančních instituců. Dostupné z WWW: . 20. Mesec.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: . 21. Stormware [online]. 2007 [cit. 2010-06-24]. Homebanking. Dostupné z WWW: . 22. Mesec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Telefonní bankovnictví. Dostupné z WWW: .
55
23. Hw.cz [online]. 2004 [cit. 2010-06-24]. SIMToolkit. Dostupné z WWW: . 24. Mesec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Mobilní bankovnictví. Dostupné z WWW: . 25. Finance.idnes.cz [online]. 2006 [cit. 2010-06-24]. Java banking. Dostupné z WWW: . 26. Mesec.cz [online]. 2005 [cit. 2010-06-24]. Mobilní banka. Dostupné z WWW: . 27. Penize.cz [online]. 2003 [cit. 2010-06-24]. První PDA banking v Česku. Dostupné z WWW: . 28. Raiffeisenbank [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. PDA bankovnictví. Dostupné z WWW: . 29. Sbk [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Sbk website. Dostupné z WWW: . 30. MasterCard [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Co je to platební karta. Dostupné z WWW: . 31. Finance.idnes.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Průvodce po bankomatech. Dostupné z WWW: . 32. Vstricnabanka.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Nové poplatky na obzoru?. Dostupné z WWW: . 33. Prima.stream.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Zprávy TV Prima. Dostupné z WWW: . 34. Mesec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Banky zavadeji samoobsluzne zony. Dostupné z WWW: . 35. Ikaros.cz [online]. 2001 [cit. 2010-06-24]. Eletronické peníze. Dostupné z WWW: .
56
36. Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Eletronické peníze. Dostupné z WWW: . 37. ShopCentrik [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Elektronická peneţenka. Dostupné z WWW: . 38. Lupa.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Paysec aneb PayPal po česku. Dostupné z WWW: . 39. Finance.idnes.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Startuje PaySec... Dostupné z WWW: . 40. Financninoviny.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Aukro dnes spustilo platební systém PayU. Dostupné z WWW: < http://www.financninoviny.cz/osfinance/zpravy/aukro-dnes-spustilo-vlastni-platebni-systempayu/491849&id_seznam=> 41. PayU.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Co je PayU?. Dostupné z WWW: . 42. Wikipedie.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Elektronický podpis. Dostupné z WWW: . 43. RaiffeisenBank [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Mobilní klíč. Dostupné z WWW: . 44. InternetInfo [online]. 2009 [cit. 2010-06-24]. Odborná konference. Dostupné z WWW: . 45. Nejlepsiantiviry.cz [online]. 2008 [cit. 2010-06-24]. Pozor, Phising v České republice. Dostupné z WWW: . 46. Systemonline.cz [online]. 2007 [cit. 2010-06-24]. Krádeţ identity. Dostupné z WWW: . 47. Česká spořitelna [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Vaše dotazy. Dostupné z WWW: . 48. CT24 [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Bezkontaktní platby. Dostupné z WWW: . 49. Nasepenize.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Platební karta s displayem. Dostupné z WWW: . 57
50. ŠIMEK, Richard. Fi.muni.cz [online]. 2003 [cit. 2010-06-24]. Sociální inţenýrství. Dostupné z WWW: . 51. Microsoft.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Co je to virus?. Dostupné z WWW: . 52. En.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Videobaking. Dostupné z WWW: . 53. Cs.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2010-06-28]. Vkladomat. Dostupné z WWW: .
Legislativa 54. Úřední věštník [online]. 2002 [cit. 2010-06-24]. Eur-Lex. Dostupné z WWW: . 55. 1.Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. 2. Vyhláška č. 548/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro principy zúčtování v platebních systémech a náleţitosti ţádosti o licenci k provozování platebního systému. 3. Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku. 4. Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náleţitosti ţádosti o povolení k vydávání elektronických peněz. 56. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. 57. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES z 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. 58. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. 59. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001.
58
Příloha č. 1 Přehled sluţeb, které nabízejí banky v České republice
Internetbanking
Homebanking
PDA Banking
JAVA Banking
WAP Banking
GSM Banking
BANKA
Telebanking
POSKYTOVANÁ SLUŽBA
ABN AMRO Bank N. V.
—
—
—
—
—
—
A
Banco Popolare Česká republika, a.s.
A
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
A
A
BRE Bank S.A., organizační složka podniku
A
—
—
—
—
—
A
CALYON S. A., organizační složka
—
—
—
—
—
—
A
Citibank Europe plc, organizační složka
A
—
—
—
—
—
A
COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka
A
—
—
—
—
A
A
Česká spořitelna, a. s.
A
A
—
—
—
A
A
Českomoravská stavební spořitelna, a. s .
—
—
—
—
—
—
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.
—
—
—
—
—
—
A
Československá obchodní banka, a. s.
A
A
—
—
—
A
A
—
—
—
—
—
—
A
Evropsko-ruská banka, a.s.
—
—
—
—
—
—
A
Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika
—
—
—
—
—
—
—
GE Money Bank, a. s.
A
A
—
—
—
A
A
HSBC Bank plc - pobočka Praha
—
—
—
—
—
—
A
ING Bank N. V.
—
—
—
—
—
A
A
J&T BANKA, a. s.
—
—
—
—
—
A
A
Komerční banka, a. s.
A
A
—
A
-
A
A
LBBW Bank CZ a.s.
—
—
—
—
—
—
A
Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo
—
—
—
—
—
—
A
Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka
Praha
Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka
59
Oberbank AG pobočka Česká republika
—
—
—
—
—
A
A
PPF banka a. s.
A
—
—
—
—
A
—
—
—
—
—
—
—
A
Raiffeisen stavební spořitelna a. s.
—
--
—
—
—
—
A
Raiffeisenbank a. s.
A
A
—
—
—
A
A
A
—
—
—
—
A
A
UniCredit Bank Czech Republic a. s.
A
A
A
A
A
A
Volksbank CZ, a. s.
A
—
—
—
—
A
A
Waldviertler Sparkasse von 1842 AG
—
—
—
—
—
A
A
PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka ČR
Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod
Zdroj: Seznam měnových finančních institucí z ČNB http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/seznam_mfi/index.html, data z webových stránek jednotlivých institucí
A= tuto sluţbu poskytuje, — = neposkytuje
60
Příloha č. 2 Přehled telefonního bankovnictví v ČR Dostupnost služby Banka
Název služby
Hlasový automat IVR
Ţivý operátor
Česká spořitelna
Servis 24
24 hodin
24 hodin
Citibank Europe
CitiPhone
24 hodin
24 hodin
GE Money Bank
Telefon Banka
24 hodin
24 hodin
HSBC Bank
HSBC Premier
24 hodin
24 hodin
Komerční banka
Expresní linka
24 hodin
24 hodin
mBank
mLinka
24 hodin
Max Phone PS
24 hodin
24 hodin
Není
24 hodin
24 hodin
Denně 7-22
Poštovní spořitelna Raiffeisenbank UniCredit Bank
Telefoní bankovnictví Telebanking
Po-Pá 7-22
Zdroj: Mesec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-24]. Telefonní bankovnictví. Dostupné z WWW: .
61
