Čeleď
Životní forma, habitus
Listy
Květy a květenství
Plody
MAGNOLIOPSIDA - dvoudě ložné rostliny RANUNCULACEAE pryskyř níkovité
PAPAVERACEAE mákovité
FUMARIACEAE zemědýmovité
FAGACEAE bukovité
BETULACEAE bř ízovité
CORYLACEAE lískovité CARYOPHLLACEAE (SILENACEAE) hvozdíkovité (silenkovité)
většinou vytrvalé, vzácně jednoleté byliny, zř ídka dř evnaté liány, s oddenky, hlízami nebo ř epovitě ztlustlými koženy; většina zástupců obsahuje v pletivech jedovaté alkaloidy; domácích je 23 rodů jednoleté nebo vytrvalé byliny rozšíř ené př evážně v mírném až studeném pásmu severní polokoule; v pletivech mají článkovité mléčnice a ř ada z nich má vysoký obsah alkaloidů; domící je rod Papaver a Chelidonium jednoleté nebo vytrvalé a pak často hlíznaté byliny bez mléčnic v pletivech, ale mají dlouhé trubicovité idioblasty vyplněné slizem a olejovitými látkami; čeleď blízce př íbuzná př edchozí; domácí je pouze rod Corydalis a Fumaria
stř ídavé nebo jen př ízemní, květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, zř ídka vstř ícné, různého tvaru, většinou pětičetné, květní obaly bývají buď nerozlišené jednoduché i složené s čepelí (okvětí - P) nebo rozlišené v kalich - K a korunu - C, dlanitě laločnatou až dlanitě př ípadně C je př eměněna v medníky a K je korunovitě dílnou, u složených listů 2 - 3 zbarven x zpeř enou sttř ídavé, jednoduché, většinou peř enodílné
květy jednotlivé nebo v hroznech, zpravidla s velkým počtem tyčinek, kalich záhy opadavý (prchavý), korunní lístky živě zbarvené, zpravidla velké
tobolka
stř ídavé bez palistů, složené, obvykle 2x zpeř ené
květy obvykle v hroznech, na rozdíl od př edchozí čeledí souměrné s ostruhou
tobolka nebo nažka, semena rodu Corydalis mají bělavé "masíčko" - potrava mravenců
květy jednopohlavné, drobné, nenápadné; samičí květy mají číšku (kupola), jsou v trojkvětých vidlanech, listence střídavé, s palisty, jednoduché postranních květů srůstají v miskovitý až pohárkovitý útvar - číšku; prašníkové květy tvoř í vrcholičnaté svazečky, někdy skládají jehnědy jednopohlavné, ve složených jehnědách nebo šišticích, stř ídavé, jednoduché, rozkvétající př ed rašením listů; květenství se zakládají na jednodomé větrosnubné dř eviny (stromy i ř apíkaté, palisty záhy podzim a př ezimují; samčí jehnědy a květy po 3 za keř e); u nás domácí 2 rody: Betula a Alnus opadavé; čepele jsou v mládí každým podpůrným listenem a okvětím; samičí šištice v ř asnatě složené paždí listenů 2-3 nahé květy. jednodomé větrosnubné dř eviny, koř eny většiny druhů žijí v symbioze s houbami; domácí 2 rody: Fagus a Quercus
měchýř ek, nažka, vzácně bobule; plody jsou zpravidla v souplodí
nažky, které jsou uloženy po 2 (Fagus) nebo jednotlivě (Quercus) v číšce kř ídlatá nažka; Betula rozpadavé jehnědy; Alnus nerozpadavé dř evnaté šištice
nažka nebo oř íšek s kř ídlatým samčí květy v jednoduchých jehnědách, za každým létacím zař ízením; Corylusdř eviny blízce př íbuzné př edchozí čeledi; podpůrným listenem je jediný bezobalý květ; samičí květy pohárkovitý obal kolem střídavé, jednoduché, řapíkaté u nás domácí 2 rody - Corylusa Carpinus ve složených svazečcích nebo kláscích, mají zakrnělé oř íšku; Carpinus- trojlaločné okvětí a 3 listence se za plodu mění v létací zař ízení blanité kř ídlo vstř ícné, kř ížmostojné, květy nejčastěji ve vidlanových květenstvích; méně často jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, často jednoduché, př evážně jednotlivé, př evážně pětičetné; podčeleď ptačincovité má K tobolka otevírající se na s uzlinatými lodyhami, vidličnatě celokrajné a př isedlé (bez z volných lístků a C lístky jsou bez nehtu a pakorunky; vrcholu zuby nebo chlopněmi; větvenými; hojně trsnaté a polštář ovité ř apíku), často v př ízemní podčeleď hvozdíkovité má K srostlý, C lístky zúžené v zř ídka bobule rostliny; domácích 24 rodů růžici nehet, často s pakorunkou
CHENOPODIACEAE merlíkovité
jednoleté i vytrvalé byliny a lodyhami př ímými až poléhavými; př evládají slanobytné druhy, druhotně se šíř ící jako ruderální rostliny na půdách bohatých nitráty; domácích 9 rodů
POLYGONACEAE redesnovité
vytrvalé, ř idčeji jednoleté byliny s článkovanými, př ímými až poléhavými lodyhami; jsou to jednodomé i dvoudomé rostliny; u nás domácích 9 rodů
většinou stř ídavé, zř ídka vstř ícné, jednoduché, proměnlivého tvaru, ploché až květy malé, nenápadné, v klubíčcích, tvoř ících většinou nitkovitě čárkovité, často hroznovité klasy nebo laty, jsou oboupohlavné, pětičetné zdužnatělé, bez palistů; listy u odvozených typů dochází k redukci okvětvích lístků a buď lysé nebo kryté chlupy či tyčinek (někdy až na 1) žlázkami, časté jsou měchýř kovité chlupy (moučný povlak) obvykle stř ídavé, jednoduché, na spodu ř apíku mají blanitý nenápadné, drobné, buď jednotlivě v paždí listů nebo v útvar - botku (srostlé palisty), hroznovitých květenstvích; zpravidla květy jsou trojčetné která objímá lodyhu; čepel je nebo zdánlivě pětičetné, okvětí nejčastěji kalichovité celokrajná, zř ídka dlanitě (zelenavé), zř ídka korunové laločnatá
nažka obalena vytrvalým okvětím; semena klíčí jen ve tmě
nažka, většinou trojboká; okvětí často vytrvává na plodu
u nás pouze byliny (vesměs vytrvalé), v subtropech a tropech též dř eviny, mající v vstř ícné, ř idčeji př eslenité, květy obvykle ve vrcholících na konci lodyhy, na kališních trojpouzdrá tobolka, zř ídka pletivech siličné nádržky, jevící se proti HYPERICACEAE bez palistů, jednoduché, i korunních lístcích bývají tmavé, často stopkaté žlázky; bobule; opylování hmyzem světlu jako prosvítavé tečky; lohydy tř ezalkovité obvykle př isedlé tyčinky jsou ve 3 svazečcích (trojbratré tyčinky) obvykle př ímé, oblé až kř ídlatě hranaté; domácí je jen rod Hypericum stř ídavé nebo jen v př ízemní květy jednotlivě v úžlabí listů na dlouhých stopkách se 2 růžici, jednoduché, dlouze trojpouzdrá tobolka, semena s u nás pouze byliny, obvykle vytrvalé, listenci, většinou nící s vytrvalým kalichem, kališní lístky ř apíkaté, s čepelí srdčitou, VIOLACEAE violkovité "masíčkem" zř ídka jednoleté; domácí pouze rod Viola naspodu s př ívěsky, dolní C lístek větší, květy mají ostruhu vejčitou až ledvinovitou a s výraznými palisty obvykle popínavé rostliny s úponkami; stř ídavé, bez palistů, čepel květy jednotlivé v úžlabí listů nebo v chudých bobule často značných CUCURBITACEAE domácí v tropech; u nás není domící žádný nejčastěji mělce dlanitě vrcholičnatých květenstvích v úžlabí listů; většinou rozměrů tykvovité druh, ale ř ada zástupců se pěstuje jako laločnatá jednopohlavné, jednodomé i dvoudomé užitkové rostliny (okurka, meloun, tykev) BRASSICACEAE jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, často stř ídavé, bez palistů, šešule (Sinapsis) (CRUCIFERAE) kryté trichomy - důležitý systematický rozmanitého tvaru květy v hroznech rozkvétající postupně od báze k vrcholu, šešulka (Lunaria) brukvovité znak!!!!!!! mnoho kulturních plevelů; (jednoduché i složené), často v bisymetrické, tyčinky čtyř mocné struk (Raphanus) vzácně (kř ážaté) domácích 37 rodů př ízemní růžici nažka jednoleté - vytrvalé, xerofilní; dvojí typ květenství vrcholičnaté, květy 5- nebo 4- (i více) četné, stř ídavé nebo vstř ícné, zř . CRASSULACEAE vzrůstový: krátké lodyhy př ímé nebo př eslenech, masité až dužnaté, oboupohlavní i jednopohlavní, květní lůžko rozšíř ené v měchýřky prodloužené štíhlé, často polehavé nebo tlusticovité miskovitou šešuli bezpalisté, jednoduché vystouupavé; domácích 21 druhů stř ídavé, ř ídčeji vstř ícné, SAXIFRAGACEAE květy ve vrcholičnatých nebo hronznovitých květenství, vytrvalé zř ídka jednoleté, domácích 33 jednoduché ř idč. dělené, tobolky květy 4-5četné druhů lomikamenovité bezpalisté SALICACEAE vrbovité
dvoudomé dř eviny, stromy i keř e; u nás domácí pouze rod Salixa Populus
střídavé, s palisty, jednoduché
druhotně jednopohlavné květy jsou v jehnědách; květy nahé, bez okvětí, vyrůstají v paždí listenů
pouzdrosečná tobolka; semena drobná, opatř ená chmýrem mají krátkou dobu klíčivosti
ERICACEAE vř esovcovité
vesměs drobné keř e až polokeř e, rostoucí většinou na chudých, kyselých půdách, často též na rašelinách; mnohé z nich rostou pospolitě a vytvář ejí charakteristická společenstva; u nás domících 6-7 rodů
stř ídavé, vstř ícné nebo př eslenité, jednoduché, s čepelí často šupinovitou nebo květy buď jednotlivé v úžlabí listů nebo skládají hroznovitá čárkovitou; pokud je čepel tobolka nebo peckovice květenství plochá a široká jsou listy kožovité; obvykle jsou listy vytrvalé
polokeř e a drobné keř e, rostoucí na podobných stanovištích jako druhy stř ídavé, jednoduché, bez VACCINIACEAE př edchozí čeledi; většina zástupců, stejně palistů, opadavé nebo borůvkovité jako u př edchozí čeledi, žije v symbióze s př ezimující houbami (Phoma); domácí rody 2, někdy je vyčleňován rod Oxycoccus v př ízemní růžici nebo př evážně vytrvalé, vzácně jednoleté byliny stř ídavé, vstř ícné i př eslenité, PRIMULACEAE s oddenky, zř ídka s hlízami; domácích je zpravidla jednoduché, zř ídka prvosenkovité 13 rodů zpeř ené př evážně tropické byliny, které mají v pletivech idioblasty se slizovitými látkami; stř ídavé, s palisty, charakteristické jsou hvězdovité a jednoduché, čepel nejčastěji MALVACEAE slézovité svazečkovité trichomy; ř ada druhů patř í dlanitě laločnatá mezi léčivé rostliny; u nás jsou domácí 3 rody u nás př evážně vytrvalé, míně často jednoleté byliny; v pletivech mívají EUPHORBIACEAE nečlánkované mléčnice; rostliny jsou buď nejčastěji stř ídavé, př evážně pryšcovité jednodomé nebo dvoudomé; př evážná jednoduché, často s palisty většina zástupců je v tropech; u nás domácí 2 rody: Euphorbia a Mercurialis GROSSULARIACEAE většinou stř edně vysoké keř e, některé stř ídavé, jednoduché, bez (RIBESACEAE) význačně trnité; ř ada druhů se pěstuje pro palistů nebo s palisty, obvykle srstkovité plody; domácí jsou rody Grossularia a dlanitě laločnaté (meruzalkovité) Ribes
ROSACEAE
vytrvalé, zř ídka jednolrté a dvouleté stř ídavé, jednoduché nebo byliny, polokeř e, keř e a stromy; ř ada složené s párovými palisty, růžovité ovocných a okrasných dř evin a zahradních které jen zř ídka chybějí plodin; též lesní druhy; domácích 27 rodů
od př edchozí čeledi se liší spodním semeníkem; C je baňkovitá, kulovitá nebo zvonkovitá; prašníky mají růžkovité výrůstky
bobule
květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích; u některých druhů květní dimorfismus podmíněný heterostylií - různočnělečností
tobolka otevírající se na vrcholu zuby nebo víčkem
jednotlivě v úžlabí listů nebo ve vrcholičnatých květenstvích, na báz často s 3-5 četným kalíškem; tyčinky plod je poltivý srůstají nitkami v trubku
květy většinou ve vrcholičnatých květenstvích, jednopohlavné, často nahé nebo s potlačenou korunou a volnolupenným kalichem
tobolka radiálně poltivá v jednosemenné plůdky; semena maji "masíčko" a jsou šíř ena mravenci
květy v hroznovitých květenstvích nebo jednotlivě či ve svazečcích v úžlabí listů; většinou pětičetné s vyvinutou češulí
bobule
měchýř ky (Aruncus); peckovice (Cersus); souplodí květy většinou v hroznovitých květenstvích, zř ídka jednotlivé, oboupohlavné, vzácně jednopohlavné, př evážně peckovic (Rubus); nažky pětičetné, výjimečně čtyř četné; dolní části K, C a A často (Potentilla); malvice (Malus, srůstají v češuli, C někdy chybí, semeník svrchní nebo Pyrus); nepravý plod spodní (Fragaria) - zdužnatělé lůžko na povrchu s nažkami
vytrvalé, méně často jednoleté byliny, polokeř e, keř e a stromy; na koř enech mají FABACEAE hlízky se symbiozními nitrogenními (PAPILIONACEAE) (VICIACEAE) bobovité bakteriemi; mnohé druhy mají ovíjivé lodyhy; nejsou zastoupeny vodní rostliny; motýlokvěté užitkové rostliny - luštěniny, pícniny; vikvovité domácích 23 rodů
stř ídavé, nejčastěji zpeř ené nebo dlanitě složené, zř ídka květy obvykle v hroznovitých květenstvích (hrozny, jednoduché, palistnaté, u okolíky, strbouly, hlávky, klasy), které vyrůstají v úžlabí některých druhů jsou palisty listů, zř ídka na vrcholu lodyhy; horní C lístek je pavéza, 2 př eměněny v trny nebo postranní tvoř í kř ídla, 2 spodní srostlé člunek; tyčinky zveličené; u sudozpeř ených jedno- nebo dvoubratré bývá koncový lístek př eměněn v úponku nebo hrot
lusk jedno- nebo mnohosemenný, zpravidla pukající 2 chlopněmi, ř idčeji poltivý struk (Coronilla)
ONAGRACEAE (OENOTHERACEAE) pupalkovité
stř ídavé i vstř ícné, jednoduché, celistvé
květy v hroznech, řidčeji jednotlivě, většinou pravidelné,
tobolka, vzácně nažka; semena mají často chmýr
květy obvykle po 2, zžídka jednotlivé, na dlouhých úžlabních vidličnatých stopkách; C je nejčastěji fialová nebo červená, zř ídka modrá, obvykle s tmavšími žilkami
zobanitý poltivý plod se v době zralosti roztrhává v 5 jednosemenných dílů s dlouhou hygroskopickou osinou
GERANIACEAE kakostovité
APIACEAE (UMBELLIFERAE) (DAUCACEAE) miř íkovité (okoličnaté) (mrkvovité) OLEAECEAE olivovníkovité
domácí zástupci jsou výhradně byliny, př evážně vytrvalé; čeleď má centrum rozšíř ení v Sev. Americe; domácí 3 rody
vstř ícné nebo stř ídavé, jednoduché, ř idčeji složené, alespoň spodní dlouze ř apíkaté, s čepelí nejčastěji dlanitě laločnatou až dlanitě dílnou, př íp. zpeř enou; listy mají palisty stř ídavé, většinou složené a vytrvalé nebo dvouleté, zř ídka jednoleté mnohonásobně zpeř ené v byliny se silnými koř eny, oddenky, úkrojky, zř ídka listy hypokotylními hlízami nebo bulvami, s jednoduché; listy často dutými článkovatými, často žebernatými př isedají ke stonku širokou lodyhami, s hojnými siličnými kanálky; pochvou; některé druhy mají ř ada pěstovaných druhů; domácích 47 rodů různolistost vesměs dř eviny, zř ídka byliny, obsahují většnou vstř ícné, jednoduché četné silice a glykosidy, chybí jim nebo sloř ené alkaloidy; domácí 2 rody: Ligustrum a Fraxinus u nás pouze byliny, jednoleté i vytrvalé, s větvenými, obvykle chlupatými nebo žláznatými lodyhami, které jsou v uzlinách ztlustlé; domácí 2 rody: Geranium a Erodium
poltivá dvounažka, často květy nejčastěji ve složených okolících z okolíčků, zř ídka žebernatá až kř ídlatá, někdy ve strboulech nebo jednoduchých okolících; v květenstvích na vrcholu prodloužená v jsou zpravidla listeny tvoř ící obal a listence obalíčky, zobánek; u některých druhů na někdy zakrnělé či zveličelé, okrajové květy často povrchu s ostny nebo háčky paprskující; K obvykle zakrnělý (zoochorie) tobolka (Syringa) bobule květy většinou oboupohlavné, čtyř četné, zř ídka pětičetné, (Ligustrum) peckovice s vyvinutými obaly, někdy květy nahé (Olea) kř ídlatá nažka (Fraxinus) bobule (Lonicera, nejčastěji ve vrcholičnatých květenstvích, vrcholících, Symphoricarpum) zř ídka někdy redukované na dvoukvěté vrcholíky; květy jsou peckovice (Sambucus) nebo pravidelné nebo souměrné; tyčinky srůstaji s korunní tobolka trubkou květy jednotlivé nebo v úžlabinách a vrcholových tobolka pukající dvěma vrcholičnatých květenstvích, většinou pětičetné; korina chlopněmi, semena četná, kolovitá, nálevkovitá, ř epicovitá až zvonkovitá, uvnitř drobná koruny bývají dř ípené výrůstky (pakorunka)
CAPRIFOLIACEAE (LONICERACEAE) zimolezovité
většinou dř eviny, zř ídka vytrvalé byliny; u většinou vstř ícné a nás domácí 4 rody jednoduché, zř ídka složené
GENTIANACEAE hoř covité
vytrvalé, ale též dvouleté i jednoleté lysé byliny, které obsahují v pletivech hoř ké glykosidy a alkaloid gentianin; u nás domácích 7 rodů
BORAGINACEAE (ASPERIFOLIACEAE) brutnákovité (drsnolisté)
stř ídavé, jednoduché, většinou květy ve vrcholičnatých květenstvích, nejčastěji ve vytrvalé, méně často jednoleté byliny, na celokrajné, někdy po lodyze dvouvijanech, zř ídka jednotlivé; C kolovitá, trubkovitá povrchu chlupaté až štětinaté; rostou hlavně sbíhavé (kř ídlatá lodyha), bez nebo nálevkovitá; v mírném pásu; u nás domácích 16 rodů palistů
vstř ícné, jednoduché, celokrajné, bez palistů
4 tvrdky s velmi tvrdým oplodím, s ostny, háčky, výrůstky nebo hladké
RUBIACEAE moř enovité
u nás př evář ně vytrvalé, méně jednoleté byliny; v tropech, kde je centrum rozšíř ení to jsou většinou dř eviny a liány; obsahují alkaloidy, glykosidy; domácí jsou 4 rody
vstř ícné, kř ížmostojné, jednoduché, celokrajné, květy ve vrcholičnatých květenstvích, čtyř četné nebo dvounažky (naše druhy); opatř ené palisty, někdy jsou pětičetné; koruna kolovitá nebo ř epícovitá, tyčinky srůstají peckovice (tropy) palisty pomnožené velikostí a s korunní trubkou tvarem podobné listům, takže vzniká dojem př eslenu listů
u nás jednoleté a vytrvalé byliny, v tropech i dř eviny; vytrvalé byliny někdy s stř ídavé, v květenství někdy květy ve vrcholičnatých květenstvích nebo jednotlivé; K za bobule (Atropa, Solanum) SOLANACEAE lilkovité oddenkovými hlízami; ř ada druhů obsahuje vstř ícné, jednoduché nebo plodu vytrvalý, někdy zveličující, C je trubkovitá, tobolka (Datura, Hyoscyamus) prudce jedovaté alkaloidy; u nás domácích složené, bez palistů nálevkovitá až kolovitá 6 rodů stř ídavé nebo vstř ícné, zř ídka květy v hroznovitých nebo vrcholičnatých květenstvích, vesměs byliny, vytrvalé, dvouleté i př eslenité, zpravidla SCROPHULARIACEAE vzácně jednotlivé; C je obvykle dvoupyská, u většiny jednoleté, některé druhy jsou jednoduché, bez palistů; někdy tobolka krtičníkovité zástupců je počet tyčinek z původních 5 redukován na 4, poloparazitické; domácích 19 rodů vedle lodyžních listů též listy v př ípadně až na 2 př ízemní růžici CAMPANULACEAE zvonkovité
ASTERACEAE (COMPOSITAE) hvězdnicovité (složnokvěté)
vytrvalé, dvouleté i jednoleté byliny s článnkovanými mléčnicemi; místo škrobu mají inulin; domácích 5 rodů
stř ídavé, méně často vstř ícné, květy nejčastěji v hroznovitých květenstvích (hrozen, nejčastěji jednoduché, bez strboul, svazeček, úbor), zř ídka jednotlivé; C nejčastěji palistů modrá, zvonkovitá, ale také trubkovitá nebo kolovitá stř ídavé, vzácně vstř ícné nebo v př eslenech, př ípadně listy vytrvalé, dvouleté i jednoleté byliny, zř ídka květy drobné, seskupené do hroznovitého květenství tzv. pouze v př ízemní růžici; u polokeř e; místo škrobu mají inulin; velmi některých druhů jsou dva typy úboru; úboty jsou buď jednotlivé nebo skládají rozmanitá hojné jsou typy suchomilné, stepní a listů, na jarních lodyhách tvoř í květenství; jednotlivé květy úboru vyrůstají na rozšíř eném pustinné, bažinné a vysokohorské, vzácné stonku (květní lůžko), dolní část úboru je kryta zákrovem; šupinovité listy a později v jsou typy vodní; některé druhy mají př ízemní růžici listy ř apíkaté s zákrov je tvoř en mléčnice; lysé až plstnaté rostliny, často se čepelí; listy bez palistů; některé druhy bylinnými, suchomázdř ivými př íp. trnitými listeny; jednotlivé květy vyrůstají na lůžku často v paždí listenců plevek; K květů je nejčastěji př eměněn v chmýr, C je buď trubkovitá, pravidelná nebo dlouze jazykovitá souměrná; žlaznatými chlupy; druhově nejbohatší vytvář í listová ouška, která květy jsou nejčastěji čeleď u nás; domících 72 rodů někdy sbíhají po lodyze obouohlavné, ř idčeji jednopohlavné, někdy jalové; obvodové květy úboru (paprsek) mají C souměrnou, jazykovitou, prostř ední květy (terč) mají C pravidelnou, trubkovitou; u ř ady druhů je celý úbor buď jen jazykovitý nebo trubkovitý
tobolka s vytrvalým kalichem, otevírajícím se otvory
nažka; na vrcholu někdy protažená v zobánek, nesoucí často chmýr - kalich se za plodu př eměňuje v létací aparát
LAMIACEAE (LABIATAE) hluchavkovité (pyskaté)
vstř ícné, kř ížmostojné, zř ídka v př eslenech, zpravidle jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny i jednoduché, zubaté, pilovité, polokeř e, s lodyhami většinou čtyř hrannými až čtyř kř ídlými; rostliny se vroubkované, ř idčeji značným obsahem éterických olejů -koř ení, celokrajné, výjimečně dlanitě složené, často hustě chlupaté, léčivky; domácích 23 rodů huňaté až plstnaté
květy nejčastěji ve vrcholičnatých lichopř eslenech v paždí listů nebo listenů; K vytrvalý, obvykle trubkovitý nebo zvonkovitý, často dvoupyský; C dvoupyská, někdy je horní 4 tvrdky ve vytrvalém kalichu pysk zakrnělý; tyčinky dvoumocné; listeny bývají nápadně zbarvené
LILIOPSIDA - jednodě ložné rostliny LILIACEAE liliovité
AMARYLLIDACEAE amarylkovité
IRIDACEAE kosatcovité
ORCHIDACEAE vstavačovité
JUNCACEAE sítínovité
vytrvalé byliny s podzemními oddenky, hlízami nebo cibulemi; četné druhy obsahují účinné alkaloidy a některé i gykosidy vytrvalé cibulnaté rostliny, některé druhy mají oddenky; většinou se vyskytují subtropech a tropech, př ecládají stepní druhy; u nás domácí 2 rody: Leucojum a Galanthus vytrvalé byliny s oddenky, nebo bazálními hlízami; lodyhy jsou př ímé a zpravidla nevětvené; u nás domácí 3 rody: Crocus, Gladiolus a Iris vytrvalé byliny s oddenky nebo koř enovými hlízami; lodyha jednoduchá, nevětvená, některé druhy nezelené (saprofytické i parazitické); těžiště výskytu ve vlhkých tropech a subtropech, tam nejčastěji jako epifyté, též liány; častá mykorhiza
stř ídavé, zř ídka vstř ícné nebo v př eslenech, často jen listy květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích, většinou tobolka, méně často př ízemní; nejčastěji jsou trojčetné, mají vytvoř eno okvětí (perigon - P); některé jsou bobule (Convallaria, Paris, čárkovité s rovnoběžnou čtyř četné některé dvoučetné Polygonatum) žilnatinou nebo eliptické se soubežnou žilnatinou, obvykle celokrajné vesměs pčízemní, úzké, čárkovité až páskovité
květy jednotlivé nebo v květenstvích, okvětí buď volné nebo srostlé, u některých druhů je pakorunka; od čeledi Liliaceae se liší spodním semeníkem
pouzdrosečná tobolka nebo bobule
na lodyze stř ídavé a dvouř adé, květy jednotlivé nebo v chudých vrcholičnatých nebo jen př ízemní, čárkovité květenstvích; okvětní lístky jsou na bázi srostlé v trubku, tobolka až čárkovitě kopinaté nebo čnělny (3) bývají často lupenitě nebo nálevkovitě zveličené mečovité
stř ídavé, zř ídka vstř ícné, jednoduché a celokrajné, na bazi často objímavé; u některých druhů jsou listy zakrnělé v nezelené šupiny stř ídavé, ploché, žlábkovité s dlouhými bílými chlupy, podobné listům trav; u některých druhů jsou listy většinou vytrvalé byliny podobné trvám; druhy trsnaté nabo s plazivými oddenky; u oblé, šídlovité, vyplněné aerenchymem nás domácí 2 rody: Juncus a Luzula
květy jednotlivé nebo v koncových klasech v úžlabí listenů na dlouhých (stopkám podobných) spodních semenících; jednopouzdrá tobolka s velým květy se v mládí otáčejí o 180°, okvětí pestř e zbarvené, prostř ední vnitř ní okvětní lístek zveličený v nápadný pysk, počtem drobných lehkých semen někdy s ostruhou květenstvím jednoduchý nebo složený kružel, zř ídka klas nebo strboul; květy trojčetné, podepř ení blanitými listenci, odvozené od liliovitých (stejný květní vzorec); okvětí je tobolka; semena mají kalichovité nenápadně zbarvené (hnědavě, zelenavě) "masíčko"
CYPERACEAE šáchorovité
POACEAE (GRAMINEAE) lipnicovité (trávovité)
většinou vytrvalé rostliny trávovitého vzhledu, zpravidla s trojbokými, př ímými, stř ídavé, čárkovité, s plnými, nečlánkovanými lodyhami, uzvř enou pochvou, bez vyplněnými dř ení (aerenchym); trsnaté jazýčku, celokrajné nebo s plazivými oddenky; domácích 20 rodů
jednoleté, dvouleté až vytrvalé rostliny, trsnaté nebo s plazivými oddenky; lodyhy duté, kolénkaté (stébla); větrosnubné rostliny; domácích 64 rodů; zavlečené důležité obilniny
nenápadné, anemofilní, jednopohlavné méně oboupohlavné, s okvětím buď velmi redukovaným nebo úplně potlačeným; květy jsou sestavené v klásky, které skládají klasy, hrozny nebo kružele; nejdůležitější jsou rody Vignea s květy jednodomými a oboupohlavnými,
nažka, trojboká až vejčitá, obalená srostlým listencem (mošnička), která bývá zakončena krátkým nebo prodlouženým 2zubým zobánkem
a rod Carex s květy jednodomými a jednopohlavnými, kdy na vrcholu květenství jsou štíhlejší samčí klásky , v dolní části květenství tlustší samičí; stř ídavé, čárkovité bez ř apíku, květy zpravidla oboupohlavné, zř ídka jednopohlavné a obilka buď nahá nebo okoralá objímající stéblo s pochvou; jednodomé, s velmi redukovanými květními obaly, A s (semeník srostlý s pluchou a dlouhými nitkami a vrtivými prašníky; květy skládají mezi listovou čepelí a pluškou - ječmen) dvouř adé klásky (jedno-, dvou- i vícekvěté), na spodu pochvou bývá jazýček a po často se 2 plevami; klásky skládají straně často ouška květenství (klasy, hrozny, laty); okvětí (P) je redukováno na 1 plušku a 2 plenky; plucha je př eměněný listen často s dlouhou osinou a v jejím paždí sedí redukovaný květ
