Ekoturismus v Turecké republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ekoturismus v Turecké republice Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Jan Hodač

Anna Dvořáková

Brno 2014

Ráda bych poděkovala Mrg. Janu Hodačovi za cenné rady při psaní této práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Ekoturismus v Turecké republice vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 16. 12. 2013:

…………………………………………………….. podpis

Abstract Goal of the thesis is to apprise readers with concept of ecotourism, its principals and social, ecological and economic impacts. Mention pilot countries and authorities, which deal with this issue globally. It should describe Turkish republic in physic-geographic and socioeconomic page and valorise potential of ecotourism in this area. There is mentioned current condition of Turkish ecotourism and referred on current strategies and overtures of Turkish government, which deals with this issue. In conclusion it provides own opinion about their conduct and suggests personal solutions. Keywords Ecotourism, Turkey, tourism, sustainable development of tourism.

Abstrakt Práce má za cíl seznámit čtenáře s pojmem ekoturismus, jeho principy a dopady sociálními, ekologickými a ekonomickými. Zmínit průkopnické země a orgány, které se problematikou celosvětově zabývají. Měla by popsat Tureckou republiku po fyzio-geografické a socioekonomické stránce a zhodnotit potenciál ekoturismu oblasti. Zmíněn je současný stav tureckého ekoturismu a poukázání na současné strategie a návrhy turecké vlády, která problematiku řeší. Nakonec je poskytnut osobní názor na jejich počínání a navrhnuta vlastní řešení. Klíčová slova Ekoturismus, Turecko, cestovní ruch, udržitelný rozvoj cestovního ruchu.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ......................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 13

1.3

Metodika .................................................................................................. 13

Charakteristika ekoturismu

4

14

2.1

Obecná charakteristika ............................................................................ 14

2.2

Historie ekoturismu jako alternativního cestovního ruchu .................... 14

2.3

Principy ekoturismu ................................................................................ 15

2.4

Dopady turismu a ekoturismu ................................................................. 16

2.4.1

Dopady ekologické ........................................................................... 17

2.4.2

Dopady ekonomické......................................................................... 19

2.4.3

Dopady sociální ................................................................................ 21

2.5

3

11

Ekoturisté................................................................................................ 22

2.5.1

Profil ekoturisty .............................................................................. 22

2.5.2

Osmero ekoturisty........................................................................... 22

2.6

Průkopnické země ................................................................................... 22

2.7

Orgány zabývající se celosvětově ekoturismem ..................................... 23

Charakteristika Turecké republiky

27

3.1

Fyzicko-geografická stránka Turecké republiky .................................... 28

3.2

Socio-ekonomická stránka Turecké republiky ....................................... 29

3.2.1

Historie a lidé .................................................................................. 30

3.2.2

Cestovní ruch .................................................................................. 30

3.2.3

Orgány zabývající se cestovním ruchem v Turecku ........................ 31

Potenciál ekoturismu v Turecku

33

4.1

Současný stav tureckého ekoturismu ..................................................... 33

4.2

Ekoturismus v oblasti Pamukkale .......................................................... 33

4.2.1

Náhorní plošiny .............................................................................. 34

6

Obsah

4.2.2

Trója .................................................................................................34

4.2.3

Ornitologie ....................................................................................... 35

4.2.4

Pamukkale- Bavlněný hrad ............................................................. 35

4.2.5

Botanika ...........................................................................................36

4.2.6

Jeskynní turismus............................................................................36

4.3

Ekoturismus v oblasti Kappadokie ......................................................... 37

4.3.1

Kappadokie ...................................................................................... 37

4.4 Zhodnocení potenciálu ekoturismu v Turecku při uvážení současného stavu cestovního ruchu .................................................................................... 38

5

6

4.4.1

Analýza návštěvnosti Turecka v letech 2007-2012. ....................... 38

4.4.2

Základní údaje o kapacitě cestovního ruchu v Turecku ..................39

4.4.3

SWOT analýza pro ekoturismus v Turecku .................................... 40

Návrhy a strategie turecké vlády

43

5.1

TDEAP .....................................................................................................43

5.2

The Pinarbasi Ecotourism Center ...........................................................43

5.3

Eco tours ................................................................................................. 44

5.4

Strategie cestovního ruchu v Turecku 2023 .......................................... 44

5.4.1

Prioritní ekoturistické zóny ............................................................ 44

5.4.2

Hlavní ekoturistické cíle pro rok 2023 ............................................ 45

Diskuze

46

6.1

Zhodnocení kroků turecké vlády ............................................................ 46

6.2

Návrh na podporu ekoturismu v Turecké republice .............................. 46

6.2.1

Marketing........................................................................................ 46

6.2.2

Početní limity návštěvníků ............................................................. 50

6.2.3

Průzkumy ......................................................................................... 51

6.2.4

Dotace .............................................................................................. 51

6.2.5

Kontrola ........................................................................................... 51

7

Závěr

52

8

Literatura

53

Obsah

7

A

Návštěvnost Turecka v jednotlivých měsících v období od začátku roku 2007 do konce roku 2012 57

B

Snímky z ekoturistických oblastí Turecka

58

8

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj HDP na obyvatele- srovnání Turecka a světa

12

Obr. 2

Vývoj HDP na obyvatele- srovnání Turecka, ČR a světa

12

Obr. 3

3 základní pilíře ekoturismu

16

Obr. 4

Logo certifikátu Zelený glóbus

17

Obr. 5

Logo certifikačního programu NEAP

17

Obr. 6

Logo TIES

24

Obr. 7

Logo CREST

24

Obr. 8

Logo UNWTO

25

Obr. 9

Logo WCED

25

Obr. 10

Logo WTTC

26

Obr. 11

Logo WWF

26

Obr. 12 První prezident Turecké republiky- Mustafa Kemal „Atatürk“

27

Obr. 13

Geografická mapa Turecka

28

Obr. 14

Oblast Pamukkale

34

Obr. 15

Oblast Kappadokie

37

Obr. 16

Lůžkové kapacity po regionech

40

Obr. 17

Logo TDEAP

43

Obr. 18

Logo Eco Turkey

44

Obr. 19

Návštěvnost internetu podle věkového zastoupení

48

Obr. 20

Trója

58

Obr. 21

Pamukkale

58

Seznam obrázků

9

Obr. 22

Jeskyně Kaklik

59

Obr. 23

Kappadokie

59

10

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Srovnání průměrných uhlíkových stop

19

Tab. 2

Srovnání výdajů ekoturisty a průměrného turisty v CZK 20

Tab. 3

Základní údaje o Turecké republice

29

Tab. 4 Národnostní složení turistů přijíždějících do Turecka pro srovnání v letech 2012, 2011 a 2010- 10 největších 31 Tab. 5 Údaje o návštěvnosti, počtu strávených nocí, průměrné délce pobytu a obsazenosti v Pamukkale a pro srovnání v celé oblasti Denizli 36 Tab. 6

Analýza SWOT pro turecký ekoturismus

41

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Turismus je nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím a ročně roste asi o 30 %. Trefně je nazýván průmyslem, protože se stává čím dál více masovějším, čímž zatěžuje životní prostředí. Z toho důvodu se zrodila myšlenka trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu pro zachování přírodního bohatství pro nadcházející generace. Trvale udržitelný rozvoj stojí na třech základních pilířích: na pilíři ekonomickém, sociálním a samozřejmě ekologickém, které zahrnují ochranu přírody, zachování kultury v dané oblasti, minimální dopad na místní obyvatelstvo, růst příjmů tamějších obchodníků a ekonomický rozvoj oblasti. Turismem, který respektuje udržitelnost, je právě ekoturistika, která má obdobné základní kameny, tedy ochranu přírody a místních obyvatel a současně i rozvoj destinace. Rostoucím trendem v oblasti cestovního ruchu je zvyšující se zájmem právě o ekoturismus. Ovšem tím roste i tlak na klíčové pilíře, na kterých ekoturistika stojí. Nízké ceny letenek se staly finančně dostupné i pro skupinu obyvatelstva s nižšími příjmy. Větší počet letů zvyšuje koncentraci zplodin, které letadla produkují, čímž znečišťuje ovzduší. Podobně je to i se sociálním aspektem. Jestliže je dotyčná destinace v oblibě právě z důvodu zajímavé kultury místního obyvatelstva (například američtí indiáni, africké kmeny apod.), je na ně s rostoucím počtem turistů také vyvíjen tlak, neboť s jejich penězi a jejich chováním se mění také chování místních, kteří se začnou specializovat na mezinárodní produkty, potraviny a podobně. Jasně zřetelné je to na Turecké riviéře, kde je v ulicích spíše možné koupit anglické fish&chips než klasický turecký jehněčí kebab. Ne jinak je to i s ekonomikou. Cílem ekoturismu je, aby turisté v dané destinaci utráceli své úspory ve snaze podpořit místních obchodníky a tím zvýšit příliv peněz na budoucí rozvoj oblasti. Se zvyšujícím se počtem turistů ovšem destinace začíná být přitažlivější i pro nadnárodní korporace, což způsobuje odliv peněz z Turecka do zahraničí (Burger king v historickém centru Istanbulu, supermarkety vlastněné zahraničními firmami, hotely Hilton, Holiday Inn apod.). Turecká republika je ekonomicky prozatím až za Evropou. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v Turecku je v současné době 10 666 $ a ve světovém pořadí je na 57. místě (z celkových 176 zemí, u kterých byla data zjištěna). Pro srovnání má Česká republika HDP na obyvatele 18 608 $ a je 36. v pořadníku (The World Bank, 2013). Na grafech níže je možné vidět porovnání vývoje HDP na obyvatele Turecké republiky se světem a porovnání se světem a Českou republikou.

12

Úvod a cíl práce

Obr. 1

Vývoj HDP na obyvatele- srovnání Turecka a světa (zdroj: The World Bank)

Obr. 2

Vývoj HDP na obyvatele- srovnání Turecka, ČR a světa (zdroj: The World Bank)

Potenciál Turecka je ovšem vysoký a schopnost a rychlost rozvoje úctyhodná. Oproti roku 2011, v roce 2012, vzrostlo HDP o 3 %, v České republice kleslo o 1,3 % a průměr Evropské unie klesl o 0,3 % (Finance Media, 2012). A ačkoliv je Turecko známé zejména textilní a automobilovou výrobou, je také oblíbenou turistickou destinací. Právě Turecko skýtá možnosti pro ekoturistiku a pro evropské turisty je velmi atraktivní. To z důvodu, že leží poměrně blízko a má odlišnou kulturu i náboženství. Turista si může vybrat mezi rozlehlými plážemi Egejské či Turecké riviéry, horskými oblastmi na východě země, pískovcovými městy v polopouštní Kapadokii ve střední části nebo uvězněnými jezery v nížinách. Turecko má navíc velké procento mladých lidí (ve srovnání se „starou“ Evropou) a tudíž i dostatek pracovní síly, která je flexibilní a nebojí se nových možností.

Úvod a cíl práce

13

1.2 Cíl práce Práce je formálně rozdělena na část rešeršní a část praktickou. Cílem rešeršního celku je seznámení s pojmem ekoturismus, původem slova, historií oboru a charakteristikou Turecké republiky. Poukazuje se zde na problémy cestovního ruchu, skryté nástrahy ekoturismu a jeho dopad na společnost, životní prostředí a ekonomický stav destinace. Popisuje profil typického ekoturisty, tedy cestovatele, který si jako způsob a cíl své cesty vybral ekoturistiku a vyjmenuje osm bodů, kterými by se měl při své cestě řídit. V průběhu kapitoly jsou zmíněny průkopnické země, které se ekoturistice věnují už delší dobu a mohou fungovat jako tzv. role models pro další země, které se chtějí touto „lehčí“ alternativou cestovního ruchu vydat. Praktická část poskytuje, na základě fyzio-geografických a socioekonomických specifik Turecké republiky, zhodnocení potenciálu Turecka pro ekoturismu a pohled na jeho současný stav v republice. Z informací získaných v průběhu tvorby práce jsou vytvořena doporučení a konkrétní závěry, které by měly podpořit ekoturismus v zemi. Zmíněny jsou i zrealizované a běžící projekty.

1.3 Metodika V práci je použit sběr a analýza dat a vytvoření návrhů pro zlepšení při uvážení získaných informací. Většina zdrojů, ze kterých bylo na práci čerpáno, jsou zdroje internetové, neboť nabízejí aktuálnější a častěji novelizované informace. Ekoturismus je poměrně nový pojem a velkého rozvoje zažívá teprve teď. Zvláště v Turecké republice, která je v rozvoji oboru pozadu i oproti České republice, v porovnání se západní a zejména severní Evropou. Česky psaných zdrojů o této problematice je také velmi málo a tudíž jsem použila anglicky psané texty, které jsem si většinou osobně překládala do češtiny. Podklady přímo o Turecku jsem sháněla v odborných publikacích zveřejňovaných na internetu v anglickém jazyce. Při citování z literárních zdrojů jsem použila Harvardský systém a generovala jsem seznam pomocí platného přehledu ISO norem na webových stránkách www.citace.com.

14


2 Charakteristika ekoturismu 2.1 Obecná charakteristika Ekoturismus (anglicky ecotourism, ve Velké Británii také někdy nazývám jako green travel- zelené cestování) je součástí udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Snaží se tedy zmírnit jeho masovost pro zachování původní krajiny, místní kultury a přírodního bohatství pro budoucí generace v co nejméně změněném stavu. Pojem ekoturismus údajně poprvé použil v roce 1983 mexický architekt a environmentalista Héctor Ceballos-Lascuráina a její znění bylo následovné: „Ekoturismus je takový turismus, který zahrnuje cestování i do relativně nenarušených přírodních oblastí se specifickým účelem studia, obdivování a užívání si scenérie s její volně rostoucí florou a divoce žijícími zvířaty, jakož i veškeré stávající kulturní aspekty (historické i soudobé) nalezené v těchto oblastech. Ekoturismus zaujímá vědecký, estetický nebo filozofický přístup, ačkoliv „ekoturista“ nemusí být profesionální vědec, umělec ani filozof. Klíčovou pointou je, že člověk, který se věnuje ekoturistice má příležitost pohroužit se do přírody tak, jak si ji většina lidí nedokáže vychutnat v jejich rutině urbanistického života. Tato osoba eventuálně získá podvědomí a znalosti o životním prostředí, spolu s kulturními aspekty, které ho přemění v někoho, kdo se nadšeně podílí v otázce zachování přírody a životního prostředí.“ (Ceballos-Lascuráina, 2006) Podle Davida A. Fennela (2008) můžeme najít pojem ekoturismus ještě dříve a to v práci N. D. Hetzera z roku 1965 Enviroment, tourism, culture, kde jej Hetzer využívá k vysvětlení napjatého vztahu mezi turisty a místním životním prostředím a kulturou, ve které se vyskytli. Hetzer také identifikuje 4 důležité pilíře, které jsou klíčové pro stavbu více zodpovědné formy turismu: minimální dopad na životní prostředí, maximální respekt k místním kulturám, maximální ekonomický přínos místním komunitám a maximální spokojení zúčastněných turistů. (Fennel, 2008)

2.2 Historie ekoturismu jako alternativního cestovního ruchu Historie ekoturismu je poměrně krátká. Ještě před více jak 30 lety se takový pojem vůbec nepožíval, stejně jako související pojmy „udržitelný cestovní ruch“ či „alternativní turismus“. Pojem „ekoturismus“ vyslovil poprvé již zmíněný Hector Ceballos-Lascurain v roce 1983 a v tisku byl použit prvně v roce 1984 v časopise New scientist. Vědci se ovšem o původu slova dohadují a někteří se přiklánějí k názoru, že je tento pojem znám již od roku 1965. Původně byl ekoturismus pouze myšlenkou, ne směrem, a až začátkem devadesátých let dvacátého stoleté (tedy asi až po 20 letech) se koncept spojil do nového druhu turistiky (Ledvina, 2005).


15

Historické kořeny ekoturistiky můžeme nalézt ve čtyřech různých zdrojích: v ochranářství, v mnohostranné pomoci v rozvojových zemích, v cestující veřejnosti a turistickém průmyslu (Honey 1999). Koncept ekoturistiky vycházející z ochranářství se objevil v sedmdesátých letech zároveň v Latinské Americe a Africe, i když v obou oblastech to bylo z různých důvodů. V Jižní Americe vědci a ochranářští aktivisté poukazovali na obrovskou destrukci zbývajících tropických pralesů, sloužících jako zdroj biodiverzity a kyslíku, a začali nahlížet na ekoturistiku jako na potencionální alternativu k dřevorubectví, hornictví, těžbě ropy a dalšímu ničivému průmyslu. Ve východní Africe se objevuje jako alternativa k již tehdy selhávající filozofii ochrany divokých živočichů založené na izolaci místních lidí od národních parků. V době rozšířeného pytlačení slonů či nosorožců někteří vědci a představitelé parků začali argumentovat, že divocí živočichové mohou přežít jen, pokud ti, kteří žijí na hranicích parku, budou mít finanční podíl v parcích — z ochrany živočichů a turistiky (Honey 1999, překlad Petr Ledvina). Ačkoliv je ekoturistika podporována po celém světě, největšího rozvoje zažívá u tzv. „zemí třetího světa“. To znamená, že většina ekoturistů míří do rozvojových zemí, které nabízejí exotiku a, oproti Evropě a Severní Americe, čisté životní prostředí. Ekoturisté pocházejí převážně z Evropy, Severní Ameriky a Japonska. Uvažujeme-li cestovních ruch jako celek, dostáváme podobnou strukturu turistů, neboť je v těchto zemích vyšší životní standard, širší fond volného času, vyšší disponibilní finanční zdroje a také širší nabídka tour operátorů (cestovních kanceláří a agentur). Ekoturistika, jakožto součást turistického průmyslu, si musí svůj úspěch vyhledávat a vybojovávat mezeru na globálním ekonomickém trhu (Duffy, 2002).

2.3 Principy ekoturismu • Zmírnění negativních dopadů na přírodní prostředí. • Minimalizace negativních dopadů na kulturu a místní obyvatele dané destinace. • Poskytnutí vzdělání ve věcech zachování přírodního bohatství. • Kooperace veřejného a soukromého sektoru v oblasti. • Snaha o naplnění potřeb v destinaci. • Kladení důrazu na zodpovědné podnikání. • Použití výtěžku z cestovního ruchu na rozvoj oblasti, ochranu životního prostředí a chráněných území. • Vytvoření kvalitního destinačního managementu za spolupráce místní samosprávy a tamějších obchodníků. • Vytvoření a následná realizace dlouhodobých plánů, vizí a cílů, kterých chce destinace dosáhnout. • Monitorování a hodnocení situace v regionu na základě stanovených limitů.

16


• Snaha o vytěžení maximálního ekonomického benefitu, ovšem ne na úkor ostatních dvou klíčových pilířů ekoturistiky. • Dát možnost vyjádření se místních obyvatel k situaci v domovské oblasti a snaha zapojit je do rozhodovacího konceptu (nabídka ubytování, stravovacích služeb, rukodělných výrobků apod.). • Budování infrastruktury v souladu s ekologickým konceptem. • Respektování potřeb místních obyvatel a volně žijících živočichů. • Poskytnutí návštěvníkům autentické zážitky z destinace. (Novák, 2009)

2.4 Dopady turismu a ekoturismu Problémem turismu jako takového je už několikrát zmiňovaná masovost. Tu se snaží řešit právě ekoturistika, která snižuje negativní dopad na životní prostředí a zvyšuje pozitivní ekonomické dopad. I to ovšem nese negativní efekt.

Obr. 3

3 základní pilíře ekoturismu (podle Page-Dowling 2002)

Velkým fenoménem ekoturismu dnešní doby je pozorování velryb, ptáků či motýlů v jejich přirozeném prostředí. Ačkoliv se cíleně snažíme chovat udržitelně, není tomu tak v celém svém měřítku. Zde jsou například dva úryvky ze článku Charlese Arthura Independent z roku 2004, který poskytuje osobitý pohled na rostoucí trend ekoturistu. „Desítky terénních aut vozí nadšené turisty zaprášenou africkou savanou, aby si mohli nafilmovat pomalu mizící živočišné druhy. Vyděšené lvice nevědí, co se děje, podivné zvuky kamer a pohled na ocelovou bestii velkou jako nosorožec je rozhodně neuklidní, obzvlášť když jsou vyrušeny od jídla. A zaměstnanci turistických kanceláři jsou v takový den šťastní, protože mohli svým klientům nabídnout skutečný "ekoturistický" zážitek.“ (Arthur, 2006) „Ekoturismus se stal obrovským obchodem, kolem 20 % všech zájezdů označují turistické kanceláře jako výlety za poznáním přírody. Jenže tito turisté


17

v mnoha případech ohrožují životní podmínky mnoha živočichům, kteří by měli být chráněni.“ (Arthur, 2006) Dalším problémem ekoturismu je skutečnost, že není jasně definován (viz kapitola o obecné charakteristice). Pojmy „ekologický“ či „ekologicky udržitelný“ mohou používat jakékoliv instituce, cestovní kanceláře, destinace či soukromí obchodnikatelé podle vlastního uvážení a neexistuje žádná norma, která by využívání těchto a jim podobným pojmům zakazovala. Z tohoto důvodu se začaly využívat tzv. eko-značky nebo certifikáty, které mohou nést instituce, jež splňují určité standardy. Příklady takovýchto značek jsou pro představu dva národní certifikáty: Zelený glóbus zabývající se udržitelným i masovým turismem a certifikační program NAEP- Akreditační program ekoturismu a přírodního turismu v Austrálii. Mezi regionální certifikační produktu můžeme zařadit program Zelená dohoda pokrývající nížinu Petén v Guatemale nebo také Stezky dědictví v České republice.

Obr. 4 Logo certifikátu Zelený glóbus (Zdroj: Sustainable tourism and Green globe- Concorde Berlin)

Obr. 5

Logo certifikačního programu NEAP (Zdroj: Ecotourism Australia- Destinet)

2.4.1

Dopady ekologické

Ekologický pilíř je založen na ochraně životního prostředí, fauny i flory v nezměněném stavu, či maximálně zachovalou. Z názvu „Ekoturismus“ si to lze logicky odvodit. Ekoturistu zajímá příroda a přírodní scenérie a je ochoten kvůli nim podstoupit i chůzi v náročném terénu či se obrnit trpělivostí při pozorování

18


zvířat (například procházka po pískovcových útvarech v Kapadokii či pozorování delfínů na pobřeží). Ekologický pilíř je také základní nebo prvotní pilíř. Tedy hlavní důvod toho, proč se k této problematice upnulo tolik vědců. Životní úroveň lidí (zejména v severní Americe, Evropě a východní Asii) obecně stoupá a s tím i dva základní aspekty pro cestování: disponibilní finanční zdroje a čas. Lidé mají potřebu poznávat nové kraje a s dostupností těchto zážitků, díky nízkým cenám letenek a nabídce na trhu cestovního ruchu, si cestování mohou dovolit téměř všichni. Tím ovšem roste masovost, což jde proti myšlence ekoturismu. Dalším problémem je rušení zvířat. Pokud je cílem turisty pozorování živočichů v jejich přirozeném prostředí, je nutná jeho blízká fyzická přítomnost, která ovšem negativně působí na pocit pohodlí a bezpečí pozorovaných zvířat. I lidé hledají místa, kde si odpočinou od hektického života ve městech. Právě proto mnozí z nich vyhledávají tiché prostředí pro uklidnění mysli a pocitu souznění s přírodou. Svou přítomností ale mohou narušovat tamější ekosystém. Ekologickou stopu, kterou za sebou každý turista zanechá, není možné ignorovat. Je to pro dané prostředí hrozba, se kterou se musí vypořádat. Ekoturistice významně záleží na udržitelném růstu a s ním souvisejícími vyprodukovanými emisemi, což jsou částečky prachu a různých druhů oxidů, které se dostávají do ovzduší díky spalování, výparům z aut, komínů a podobně. Růst emisí ohrožuje celou planetu a souvisí i s globálním oteplováním. Při stoupajícím množství oxidu uhličitého v atmosféře, roste jeho skleníkový účinek. Do atmosféry vstupuje více energie, než vychází ven a tím se otepluje zemský povrch. To může zapříčiňovat tání ledovců, extrémní projevy počasí (např. silné hurikány), ale má také na svědomí finanční dopady. Platí se nápravy za ekologické škody napáchané díky těmto klimatickým změnám a také vysoké sumy za odvrácení tohoto rizika. Podle Richarda Tolla z IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change- Mezivládní panel pro změny klimatu) „zaplatíme jeden dolar, abychom odvrátili ekologické škody za 2 centy“. (Maclver, 2011) Stránky www.carbonfootprint.com nabízejí možnost vypočítat, jakou uhlíkovou stopu za sebou zanecháváme. Pokud by například německý turista z Berlína (nebereme tedy v úvahu dopravu na a z letiště) letěl ekonomickou třídou do Antalye, oblíbené turistické destinace, letadlem tam i zpět, nechá za sebou 0,43 tun CO2. Jelikož do Turecka jezdí nejvíce právě německých turistů, kterých v roce 2012 bylo 5 029 000 (podle Business info, 2013), uhlíkovou stopu to zanechalo přibližně 2 162 470 tun CO2.

Charakteristika ekoturismu Tab. 1

19

Srovnání průměrných uhlíkových stop (Zdroj: Carbon footprint)

Průměrná stopa pro lidi v Turecké republice Průměrná stopa pro lidi v České republice Průměr pro industrializované národy Průměrná uhlíková celosvětová stopa Celosvětovým cílem v boji s klimatickými změnami

3.14 tun 11.48 tun 11 tun 4 tun 2 tun

Tabulka zobrazuje průměrnou uhlíkovou stopu, jakou za sebou zanechává průměrný Turek, Čech, příslušník industrializované země (např. Němec), průměrný obyvatel planety Země a nakonec ideální stav, což je polovina současného celosvětového průměru. Ekoturismus funguje mimo jiné také jako prevence pytláctví nebo těžby surovin. Ekoturisté fungují nejen jako svědkové těchto ilegálních aktivit, ale také generují mnoho pracovních míst, takže místní lidé nejsou nuceni je podnikat tyto nezákonné kroky k obohacení. Tím se také přetváří jejich pohled na ochranu přírody. Jestliže jsou zahrnuti do rozhodovacího procesu ve věcech ekoturistického zařízení či jinak profitují z provozu, ztrácejí důvod bojovat proti zdroji své obživy. Z lovců a potencionálních škůdců volné přírody se tak stávají strážci a průvodci v přírodních rezervacích. (Honey, 1999) 2.4.2

Dopady ekonomické

Ekonomický aspekt si na první pohled může s vizí ekologického turismu odporovat, ovšem opak je pravdou. Ekoturistika se snaží vštěpovat turistům autentické zážitky z míst, kam cestují. Lidé pobývají u místních lidí, kteří nabízejí ubytování ve svých domovech či pronajímají prostory pro přespání. Atmosféra koresponduje s kulturou země či oblasti a navíc je turistům umožněn bližší kontakt i s tamějšími lidmi. Peníze za noclehy tedy zůstanou přímo v místní komunitě. Turisté také ochutnávají místní pokrmy a kupují si suvenýry typické pro danou oblast. Problém ovšem může nastat v případě, že obchodníci pracující v oblastech podporujících turismus mohou s větším přílivem návštěvníků výrazněji bohatnout, což mohou negativně vnímat obchodníci, kteří se s turismem ve svém oboru nesetkají. Vliv na ekonomiku není až tak globální, jako spíš lokální, v místě působení. Přílivem financí pro celou komunitu bývají různé daně za provozování ubytovacího zařízení či poplatky za pobyt apod. Další významný pozitivní vliv turismu v ekonomickém ohledu je multiplikační efekt zaměstnanosti. A tedy, že jedno nové místo v oblasti cestovního ruchu dle WTTC (World Travel and Tourism Council) otevírá možnost dalším 2-3 pracovním pozicím. Primárně cestovní ruch zajišťuje zaměstnanost v podnicích, které jsou přímo navázány na cestovní ruch, mezi ně patří pohostinství, ubytování, doprava, cestovní kanceláře a další. Sekundárně je zaměstnanost vyvolána v podpůrných odvětvích, mezi které patří například stavební firmy, dodavatelé

20


hotelů a restaurací, oděvní firmy, firmy vyrábějící sportovní vybavení apod. (Nimrichterová, 2010) V nemnoha případě také může ekoturistika zastoupit některé neudržitelné způsoby hospodaření s přírodními zdroji, v nichž je dokonce ziskovější. Například národní park Corcovado v Kostarice, který leží v oblasti bohatých nalezišť zlata, vydělával každým rokem na ekoturistice přes jeden milion amerických dolarů, což je dvakrát více než těžba zlata v té samé oblasti. (Honey, 1999) Jednoduše řečeno, pokud si turista místo sedmidenní dovolené „all inclusive“ v mezinárodním řetězci hotelů na turecké riviéře vybere týdenní pobyt v rodinném penzionu v Denizli nedaleko Pamukkale, zažije daleko autentičtější zážitek z této země a navíc posílí finanční stabilitu oblasti. Neboť místo toho, aby se tísnil na přeplněné pláži turistů a ovlažoval se evropskou značkou piva, tak může ochutnat skutečně pravou tureckou kuchyni od místních obyvatel, nakoupit suvenýry typické pro danou oblast a utratit peníze, které zůstanou v Turecku. Tab. 2

Srovnání výdajů ekoturisty a průměrného turisty v CZK (vlastní zpracování)

Průměrný návštěvník Ekoturista Ubytování (pro 1 ve 7 nocí ve *** hotelu 7 nocí v rodinném dvoulůžkovém 4 000,penzionu pokoji) 2100,Strava pro 1 osobu Polopenze Strava v místních v mezinárodním hotelu podnicích z místních na den surovin na den 300,Snídaně 50,- + večeře 150,- = 200,Doprava (z Antalye Fakultativní zájezd do Veřejná doprava do Denizli a zpět) na Denizli s odečtením ceny 660,osobu vstupu do Pamukkale, průvodce a stravy 800,Suvenýry (přívěšek Přívěšek vytvořený v Ručně dělaný přívěšek na klíče) továrně 40,20,Atrakce, kultura, Téma tureckého večeru Setkávání s místními atmosféra v hoteluanimační obyvateli, návštěva program (tanečnice, místních podniků, fakír) tradiční folklórní 20,festivaly,.. 0,Celkem 5140,3000,Z tabulky můžeme pozorovat, že téměř ve všech případech vychází ekoturistická varianta ekonomičtěji. Jediný případ připlacení je při nákupu ručně dělaných


21

suvenýrů, které jsou sice nepatrně dražší, ale jsou autenticky vytvořené místními řemeslníky a reflektují kulturu dané oblasti. 2.4.3

Dopady sociální

Sociální aspekt vyvstává při myšlence na místní obyvatelstvo, které se musí smířit s faktem, že jejich klidná obydlí začíná navštěvovat zvětšující se masa cizinců. Musí se naučit souznění s tímto novým stavem a v lepším případě z toho také vytěžit jistá pozitiva, jako je například příliv peněz či boření předsudků, souvisejícími se strachem z neznámého. Ekoturista totiž touží se souzněním i s místní kulturou a aspoň na chvíli se snaží zprostředkovaně zažít, jaké to je být součástí dané komunity. Jedná se tedy i o mezikulturní dialog mezi místními obyvateli a návštěvníky destinace. Domácí kultury mohou pocítit hrdost na prostředí, ve kterém vyrůstají, naopak zahraniční turisté mohou pocítit sebereflexi a touhu pozměnit svůj konzumní způsob života na klidnější, v souznění s přírodou a domácí kulturou. Nutno připomenout také vzdělávací aspekt ekoturismu a to hned na obou subjektech. Samotní turisté získají informace o dané destinaci z brožurek, letáků, od průvodců či z informačních tabulí. Místní obyvatelstvo si osvojuje znalosti pohostinství, marketingu, ovládání počítače a základů angličtiny k využití v cestovním ruchu. Stále ovšem existují hrozby, které ohrožují sociální pilíř ekoturistiky. Mezi základní problémy patří, podle Woodové (2002), následující: • Ztráta místní kultury – riziko smíchání místní kultury a kultury, kterou s sebou přivážejí turisté. • Komercializace místní kultury – pokud se dané tradice stanou produktem, kvůli kterému zde turisté jezdí, stane se tradice obchodním artiklem a ztratí svůj původní emocionální charakter. • Ztráta vlastní hodnoty – s poznáním neznámé kultury mohou místní obyvatelé srovnávat svou kulturu s tou mezinárodní a tím i potlačovat nacionální představy o důležitosti vlastní kultury. • Změna tradiční rodinné vazby – v minulosti bylo typické, že se řemeslo dědilo z otce na syna (z matky na dceru), což je v průmyslu cestovního ruchu už náročnější, navíc mají takováto zaměstnání jiné nároky na volný a pracovní čas, což má důsledky i v rodinné struktuře. • Ztráta zájmu o tradiční hospodaření – práce v turismu je atraktivnější a pohodlnější než tradiční formy hospodaření, často také výnosnější. • Rozkol ve společnosti – viz možné rozdíly v příjmech obchodníků, jejichž práce souvisí s cestovním ruchem a ostatními obchodníky. • Kriminalita – vzhledem k větší koncentraci lidí se může vyskytovat kapsářství, únosy, prostituce či pašování drog.

22


2.5 Ekoturisté Ekoturista je cestovatel, který si pro účel své cesty vybral právě ekoturistický koncept. Miluje a chrání přírodu a chová se podle osmi základních kroků správného ekoturisty. 2.5.1

Profil ekoturisty

• Muži i ženy ve věku 35-50 let, • střední až vyšší platové třídy, • z 80 % s vysokoškolských vzděláním, • se zájmem o přírodu, • obliba v cestování a poznávání nových kultur. Průzkum ovšem pochází od respondentů pouze ze Severní Ameriky. Zdroj údajů od Honey (1999) a Fennela (2002). Se žádnou podobnou studií z oblasti střední Evropy nebo Blízkého východu jsem se bohužel nesetkala, ale obecně lze říct, že se dá tento profil využít rámcově pro celou Zemi. 2.5.2

Osmero ekoturisty

Otevři svou mysl jiným kulturám a tradicím. Respektuj lidská práva. Pomáhej uchovat přírodní prostředí. Čti kulturní prameny. Všechny aktivity by měly být vedeny s ohledem na umělecké, archeologické a kulturní dědictví. 5. Tvá dovolená může přispět k hospodářskému a sociální rozvoji dané destinace. Kupuj místní řemeslné výrobky a jiné produkty v rámci podpory místního hospodářství s použitím principů vzájemně výhodného obchodu. Informuj se ještě před odjezdem o nynější zdravotní situaci v dané 6. destinaci, volném přístupu k lékařské péči a konzulárních službách a ujisti se, že tvé zdraví a bezpečí nebude ohroženo. 7. Nauč se co nejvíc o destinaci, do které míříš a věnuj čas na porozumění místních zvyklostí, norem a tradic. Vyhni se chování, které by mohlo urazit místní obyvatelstvo. 8. Obeznam se s právy dané země tak, aby ses nedopustil žádného protiprávního chování či kriminálního činu. (WTO, 2000, překlad Pavel Ehrlich) 1. 2. 3. 4.

2.6 Průkopnické země Průkopníky oboru jsou zejména západní země, které se této myšlence začaly věnovat již v osmdesátých letech. Vznikla tak těsnější spolupráce mezi soukromými a vládními subjekty, čímž zapříčinila lepší vztahy a charakterizovala společný cíl.


23

Webová stránka MyNatour.org zveřejnila seznam 10 ekoturistických zážitků, jaké je možno v Evropě zažít. Naprostou špičkou je Island, což není příliš šokujícím faktem. Island je proslulý svou přírodou a ekologickým chování. Současným islandským projektem je „Island. Naturally.“. Jádrem projektu je nabídnout zákazníkům potraviny, supermarkety, přírodní jídlo a gurmánské obchody, lékárny, restaurace a s tím spojené služby. Cílem je vytvořit standard v poskytování široké škály produktů nejvyšší kvality přírodních a organických produktů, spolu s vynikajícími službami. Jen velmi málo zemí se dokáže chovat udržitelně právě tak jako Island a dopomáhá mu k tomu spolupracující vláda, stejně smýšlející občané, čisté vodní zdroje, široká čistá krajina, velké množství volně žijících živočichů a celkový závazek k ochraně přírody. K ekoturistickým zážitkům, které si návštěvník může vychutnat patří pozorování velryb, horské túry nebo přírodní geotermální lázně. (Nowaczek, 2008) Nowaczek na webu MyNatour.org popisuje druhou nejvyspělejší ekoturistickou zemi v Evropě Norsko jako dramatickou a překvapující zemi. A doporučuje jako nejlepší způsob poznávání této země kolo. Cykloturistika je významným odvětvím ekoturismu a v Norsku je poměrně rozšířená. (Nowaczek, 2008). Běžícím ekoturistickým projektem v Norsku je Ecotourism Norway, který je založen na motivování přírodně založených podniků v oblasti cestovního ruchu, kteří rozvíjejí své podnikání v souladu s ekologickým, ekonomickým a sociálním pilířem ekoturismu, respektují přírodu, poskytují spravedlivý přínos pro místní komunity a vysoke kvalitní zážitky pro návštěvníky. Mezi hlavní aktivity Ecotourism Norway je vypracování konceptu a enviromentálních standardů pro odvětví cestovního ruchu a pro subjety v rámci i mimo chráněná území. Dále pomoc ve vývoji ekoturistických produktů a zajištění jejich kvality, vývoj a provádění tržní strategie na podporu a propagaci norský ekoturistických produktů na relevantních trzích či zřízení ekoturistické sítě s cílem zajistit kontinuitu a identitu pro Ecotourism Norway. (Anon., 2007)

2.7 Orgány zabývající se celosvětově ekoturismem Otázkou ekoturismu se v současné době zabývá řada organizací. Zde je výčet a stručná charakteristika těch nejvýznamnějších. 1. TIES- The International Ecotourism Society (Mezinárodní ekoturistická společnost). Jedná se o neziskovou organizaci na podporu ekoturismu. Založena roku 1990, byla v čele vývoje ekoturistiky, poskytování pokynů a norem, školení, technické pomoci, výzkumu a publikací. Globální provázaná síť TIES ekoturistických odborníků a cestovatelů vede ke společnému úsilí o vytvoření cestovního ruchu jako životaschopného nástroje pro zachování, ochranu biokulturní rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje komunity. TIES má v současné době členy z více jak 120 zemí světa, mezi které patří také Česká i Turecká republika (TIES, 1990).

24


Obr. 6

Logo TIES (Zdroj: Green travel choice- Green travel choice)

2. CREST- Center for Responsible Travel (Centrum zodpovědného cestování) je nezisková výzkumná instituce se sídlem ve Washingtonu, DC a na Stanfordské univerzitě, jehož posláním je podporovat politiky cestovního ruchu po celém světě tak, aby turismus byl pro místní komunity prospěšný a zachovával jejich kulturní zdroje a biodiverzitu (CREST, 2006).

Obr. 7

Logo CREST (Zdroj: Center of responsible travel- CREST konference)

3. NEAP- Nature and Ecotourism Accreditation Program (Akreditační program pro přírodní turismus a ekoturismus) byl vyvinut v reakci na potřebu průmyslového systému pro hodnocení a podporu ekoturistických operátorů v Austrálii. Ekoturistická akreditace poskytuje průmyslu i spotřebitelům jistotu, že výrobek nebo služba budou dodány se závazkem osvědčených postupů environmentálního řízení a závazek v poskytnutí kvalitních ekoturistických zážitků pro spotřebitele (Tourism Western Australia, 2006). 4. UNWTO- United Nations World Tourism Organization (Světová turistická organizace OSN) je organizace OSN odpovědná za zodpovědný, udržitelný a celosvětový přístup k cestovnímu ruchu. Jakožto přední mezinárodní organizace v oblasti cestovního ruchu, UNWTO propaguje turismus jako hnací sílu hospodářského růstu, včetně rozvoje a udržitelnosti životního prostředí a nabízí vedení a podporu pro odvětví při rozvíjení znalostí a politik cestovního ruchu po celém světě. Má členy ze 155 zemí, 6 přidružených členů a více než 400 přidružených členů zastupujících soukromý sektor, vzdělávací instituce, turistická sdružení a orgány místní samosprávy (UNWTO, 2011).


Obr. 8

25

Logo UNWTO (UNWTO- Un Multimedia)

5. WCED- World Commission on Environment and Development (Světová komise pro životní prostředí a rozvoj) v roce 1987 analyzovala environmetální problémy doby. Předložila jeho základní myšlenku s cílem uskutečnit zasedání o potřebách současné generace, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat vlastní potřeby. Výbor poskytuje obraz světa následován tradiční představou v dobách environmentálních problémů jako je znečisťování či znehodnocování půdy (Falkenmark, 2008)

Obr. 9

Logo WCED (Zdroj: Our common future- NHBS)

6. WTTC- World Travel and Tourism Council (Světová rada pro turismus a cestování) je fórem pro podnikatelské sféry v průmyslu cestovního ruchu. Vedoucí představitelé některých předních světových společností cestovního ruchu, jakožto členové WTTC, mají jedinečný mandát a přehled o všech záležitostech týkajících se světového turismu (WTTC, 2012).

26


Obr. 10

7.

Obr. 11

Logo WTTC (Zdroj: World Travel & Tourism council- Adventure Travel News)

WWF- World Wildlife Fund (Světový fond pro volnou přírodu) je mezinárodní nevládní organizace, pracující na otázkách týkajících se památkové péče, výzkumu a obnovy životního prostředí.

Logo WWF (Zdroj: WWF- The planetd)


27

3 Charakteristika Turecké republiky Turecko je nazývám jako stát mezi Evropou a Asií, ačkoliv formálně se přiřazuje k Evropě. Většina jeho území se nachází na poloostrově Malá Asie, ale část také zasahuje na jih Balkánského poloostrova. Díky své poloze bylo Turecko součástí mnoha starověkých říší: vznikla zde říše Chetitská, pak se část území stala součástí Řecka, Říma, Byzance a nakonec sem přicházelo Turecké obyvatelstvo a na konci 13. století zde byla založena Osmanská říše, která sahala na sever Afriky a na Balkánský poloostrov a její výboje skončily až před Vídní. Říše zanikla až v roce 1923, což je rok založení republiky Mustafou Kemalem, zvaným AtatürkOtec Turek. Tento muž zavedl mnoho reforem, z nichž některé jsou poněkud kontroverzní. I přes to je dodnes uctíván jako Otec národa. Turci se snaží již 26 let o vstup do Evropské unie. Kvůli jejich rozporům s Řeckem, skutečností, že se jedná o muslimský stát a etnickým problémům s Kurdy a Armény, zůstává tento cíl prozatím nenaplněn.

Obr. 12 První prezident Turecké republiky- Mustafa Kemal „Atatürk“ (zdroj Mustafa Kemal Atatürk- Wordpress)

Turecko je velice pestrou zemí s ohledem na množství přírodních a kulturních atraktivit. Proto může návštěvníkům nabídnout jak přímořská letoviska (například Bodrum, Marmaris, Fethiye), mnoho památek (Istanbul, Ankara, Pergamon, Efes, Afrodisias, Konye) a tak i hory, která pokrývají většinu území. (zeměpis.com, 2002-2013)

28


3.1 Fyzicko-geografická stránka Turecké republiky

Obr. 13

Geografická mapa Turecka (Zdroj: Türkiye fiziki haritasi- Harita burada)

Turecko je nejzápadnější stát na Blízkém východě, leží mezi Černým a Středozemním mořem a je spojnicí mezi Evropou a Asií. Na evropském kontinentu jsou 3 % a na asijském 97 % území státu. Evropská část je nížinou, vnitrozemí Anatolie je suchou pustou plošinou členěnou menšími kotlinami. Místy se vyskytují polopouště a bezodtoké nížiny se slanými jezery a močály (Úřad vlády SR, 2013). Obecně je to hornatá země. V její střední části se rozkládá Anatolská plošina se svým suchým klimatem a výskytem slaných jezer (Van, Tuz, Aksehir ad.). Na severu Anatolie se táhne Pontské pohoří dosahující nadmořských výšek až necelých čtyři tisíce metrů (Kackar 3937 m n. m.). Na opačné straně se nalézá další významné turecké pohoří vápencové pohoří Taurus známé svými četným i krasovými jevy. Jeho nejvyšší horou je Demirkazik dosahující výšky 3767 m n. m. Jedním z nich je i nejvyšší hora Malé Asie Erciyas s nadmořskou výškou 3916 m n. m. Na východě do Turecka zasahuje Arménská vysočina, ve které se nachází i nejvyšší hora Turecka sopečný vrchol Büyük Agri Dag (známější jako Ararat) s 5156 m nad mořem. Nížinaté regiony jsou pouze úzkým pruhem při pobřeží. Na území Turecka se nalézají prameny dvou nejvýznamnějších řek regionu Eufratu a Tigridu ústících společným korytem Shatt al Arab do Perského zálivu. K dalším řekám země patří středním Tureckem protékající a do Černého moře ústící řeka Kizilirmak. Na ní leží významná přehrada s hydroelektrárnou Hirfanli Baraji (SKUPINA AUTORŮ UNIVERZITY PALACKÉHO, 2004).


29

3.2 Socio-ekonomická stránka Turecké republiky Tab. 3

Základní údaje o Turecké republice (vlastní zpracování)

Oficiální název Hlavní město Počet obyvatel (z roku 2011) Rozloha Hustota zalidnění Úřední jazyk Měna

Turecká republika Ankara 73 639 596 780 580 km2 94 obyv./km2 turečtina Turecká lira (TRL)

Tureckou republiku lze dnes charakterizovat jako poměrně vyspělou, průmyslově-agrární zemi. Její ekonomika zahrnuje jak moderní průmysl, obchod a služby, tak rukodělnou a manufakturní výrobu a v neposlední řadě i tradiční zemědělský sektor, v němž ale postupně dochází k odlivu pracovních sil, a to ze zhruba 40 % na začátku milénia na současných cca 20 %. (CZECHTRADE, 2012) Tato zem patří mezi ekonomicky bohatší země regionu. V roce 2007 činilo jeho HDP na osobu 9333 $. Maxima růstu reálného HDP za posledních pět let zažilo Turecko v roce 2004, kdy růst činil 9,4 %. Od té doby reálný růst klesá až na 4 % (v roce 2008). S mohutnou industrializací se v Turecku začíná až v 70. a 80. letech 20. století, kdy především stát začal mohutně investovat do budování především energetiky, metalurgie, chemického a petrochemického průmyslu, ale i do výroby automobilů. V 80. letech zasáhla Turecko ekonomická recese. Jejím důsledkem bylo mimo jiné zmenšení míry zasahování státu do ekonomiky, což otevřelo prostor pro vstup zahraničního kapitálu. Díky tomu Turecko na počátku 90. let 20. století zažilo období velkého ekonomického rozvoje. Tvorba HDP je z 65 % ve službách, z 26 % průmyslu a z 9 % v zemědělství. (CZECHTRADE, 2012) Turecko patří z hlediska ekonomického mezi nejperspektivnější rozvojové trhy. Tradičním průmyslovým odvětvím je zde výroba textilií a oděvů. Ještě v 80. letech tvořily turecké textilie 1/3 všeho importu textilií do zemí Evropské unie. I turecký textilní průmysl se však musí vyrovnávat se stále sílící konkurencí z Číny a jihovýchodní Asie. I dnes však textilie tvoří 1/3 tureckého exportu a tradiční tkaní a vázání koberců zůstává pro řadu venkovských domácností výrazným, někdy i jediným zdrojem příjmů (Skokan, 2006). Celkově lze říci, že většina průmyslové výroby s výjimkou roztroušeného textilnictví a na uhelné pánvi závislém hutnictví, je soustředěna při západním pobřeží (další výjimkou je Ankara a okolí a několik málo středisek na jihu země). V poslední době se v Turecku daří rozvoji především hutnictví, výrobě automobilů a farmaceutickému průmyslu.

30


Nejdůležitějšími exportními artikly jsou: oděvy, potraviny, textilie, a stále více metalurgické výrobky a dopravní prostředky (SKUPINA AUTORŮ UNIVERZITY PALACKÉHO, 2004). 3.2.1

Historie a lidé

Malá Asie byla svědkem rozmachu a pádu mnoha velkých světových říší- Anatolské říše, Římské říše či Osmanské říše. V důsledku porážky v 1. světové válce byla roku 1918 Osmanská říše dále rozdrobena. Tehdy sestavilo národní revoluční hnutí vedené Mustafou Kemalem (1881-1938) v Ankaře novou vládu. Kemal, který převzal jméno Atatürk -"otec Turek", výrazně změnil jako první prezident tureckou společnost a otevřel zemi Západu. Vyhnal ze země sultána Mehmeta VI., opovrhoval islámem, zasloužil se o to, aby zákony určoval stát a nikoliv duchovní. V roce 1923 zrušil chalífát a založil první republiku. Letopočet již nezačínal útěkem Mohameda z Mekky do Mediny, ale narozením Krista. Dokonce hodiny se přestaly počítat od východu slunce do západu, ale počítaly se od půlnoci do půlnoci. Orientální systém měr a vah byl nahrazen desítkovým. Ženy získaly volební právo stejně jako muži, čímž Turecko o řadu let předběhlo i takové západní země jako je Francie či Švýcarsko. Od roku 1951 je Turecko členem NATO. Vleklý spor s Řeckem od roku 1974 ohledně Kypru znamená stále velkou překážku tureckým snahám o vstup do Evropské unie. Většinu obyvatelstva tvoří Turci, převážně sunnitští muslimové. Významnou menšinu představují Kurdové usilující na jihovýchodě o vytvoření nezávislého státu. Další menšinu tedy představují Arabové, omezený je počet kavkazských národností. Nutno říct, že Turci nejsou Arabové a takové přirovnání považují za urážku. Vysokou hustotu zalidnění (přes 150 obyvatel na km2) vykazují zejména pobřežní oblasti na západě. Suché vnitrozemí je osídleno mnohem řidčeji. Více než 60 % populace žije ve městech. (Vodička, 2002) 3.2.2

Cestovní ruch

V oblasti služeb patří mezi významné obory příjezdový cestovní ruch a s ním související hotelové služby a gastronomie. Pokud jde o ubytovací služby a restaurace, jejich podíl na HDP v roce 2011 představoval 1,8 %, ale růst proti roku 2010 byl téměř 16%. Za první pololetí roku 2012 nastalo další 12% zvýšení. V roce 2010 navštívilo zemi 28,6 miliónu zahraničních turistů, což představuje zvýšení o 5,7 % proti předchozímu roku. V roce 2011 došlo k dalšímu nárůstu na 31,5 mil. osob, což znamená 10% nárůst oproti roku 2010. V 1. polovině roku 2012 navštívilo Turecko (dle prozatímních dat) 12,7 mil. zahraničních turistů, zatímco ve stejném období roku 2011 byl jejich počet 13 mil, což znamená pokles o 2,3 % (CZECHTRADE, 2012). Největší zdrojovou zemí, tedy zemí, odkud pochází nejvíce zahraničních turistů, je Německo. V poslední době je ovšem zaznamenán zvýšený zájem turistů ze Spojeného království.


31

Tab. 4 Národnostní složení turistů přijíždějících do Turecka pro srovnání v letech 2012, 2011 a 2010- 10 největších (Zdroj: Number of arriving foreigners december 2012- Ministry of culture and tourism)

NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ TURISTŮ PŘIJÍŽDĚJÍCÍCH DO TURECKA 2010-2012 (TOP 10) Země Německo Ruská fed. V. Británie Bulharsko Gruzie Nizozemí Írán Francie USA Sýrie Ostatní Celkem

2012 5 028 745 3 599 925 2 456 519 1 492 073 1 404 882 1 273 593 1 186 343 1 032 565 771 837 730 039 12 806 311 31 782 832

% 15,82 11,33 7,73 4,69 4,42 4,01 3,73 3,25 2,43 2,30 40,29 100,00

2011 4 826 315 3 468 214 2 582 054 1 491 561 1 152 661 1 222 823 1 879 304 1 140 459 757 143 974 054 11 961 488 31 456 076

% 15,34 11,03 8,21 4,74 3,66 3,89 5,97 3,63 2,41 3,10 38,03 100,00

2010 4 385 263 3 107 043 2 673 605 1 433 970 1 112 193 1 073 064 1 885 097 928 376 642 768 899 494 10 491 331 28 632 204

% 15,32 10,85 9,34 5,01 3,88 3,75 6,58 3,24 2,24 3,14 36,64 100,00

Podle tureckého Ministerstva kultury jsou Němci naprosto největší národnostní skupinou přijíždějící do Turecka. Mnoho z nich sem přijíždí, aby navštívili příbuzné. Rusové jezdí do Turecka, protože leží blízko a díky poměrně přátelským vztahům, které mezi oběma zeměmi v posledních letech zavládly. Navíc Rusko má do Turecka bezvízový přístup, na rozdíl od ostatních zemí Evropské unie. Britové tvoří 11,86 % turistů v Turecku. Ovšem pro Turky to není jen dobrá zpráva, jelikož není jisté, jaký bude mít plážová turistika dopad na kulturní status země. Většina Britů přijíždějících do Turecka má totiž větší zájem o opalování než o procházení se kolem starověkých památek a ani nejeví příliš velký zájem o pochopení tamější kultury, která je od jejich domácí kultury velice odlišná. Allinclusive systém (způsob stravování, kdy je po celý den zajištěn přísun jídla i nápojů přímo v hotelu a návštěvník se tedy může obsloužit libovolně po celý den) je také silně kritizován, protože nedává turistům jinou možnost než následovat pokyny cestovních agentur a ignorovat tak mnohé místní kulturní a gastronomické atrakce. (TRDN, 2010) 3.2.3

Orgány zabývající se cestovním ruchem v Turecku

Řídícím orgánem tureckého cestovního ruchu je Ministerstvo kultury a turismu (Ministry of Culture and Tourism, www.kultur.gov.tr). Střešním orgánem cestovních kanceláří je asociace TURSAB (www.tursab.org.tr), která uvádí seznam 6523 cestovních kanceláří a touroperátorů v Turecku. Investoři v turistickém ruchu jsou sdruženi v organizaci „The Turkish Tourism Investors

32


Association“, která má webovou adresu www.ttyd.org.tr, na níž mezi svými aktivitami uvádí i pomoc pro zahraniční investory v tomto sektoru (CZECH TRADE, 2012).


33

4 Potenciál ekoturismu v Turecku 4.1 Současný stav tureckého ekoturismu Turecko se v současné době snaží přiblížit skutečný ráz krajiny a kultury turistům. Samotná země pocítila masovost turistiky, která nejen ničí tamější krajinu, ale taky poskytuje klamavý obraz o turecké kultuře. Typický turista mířící na Tureckou riviéru nepocítí takřka nic z typického prostředí a atmosféra historické Osmanské říše zůstává taktéž skryta. Proto se turečtí zákonodárci rozhodli změnit statut pouhé dovolenkové země a nechali vzniknout projekty jako například Eco tours in Turkey, který umožňuje turistům poznat typické turecké vesnice a život v nich. Účastníci pořádaných zájezdů se stravují nejen v hotelích, ale také přímo u místních obchodníků. Heslem Eco tours in Turkey je „Skutečný život, skuteční lidé. Skutečná země!“ Obecně lze říct, že Turecko se teprve k ekoturistice přibližuje a dlouhodobě ji plánuje. Ovšem stále ještě má jisté bariéry, zejména finanční. Podle ministerstva zahraničních věcí ČR (2013) je zájem vlády o zvyšování podílu služeb na HDP patrný zejména v oblasti cestovního ruchu, z důvodu vysokých zisků. V této souvislosti vláda rozhodla o investicích do dopravní infrastruktury (modernizace letišť a přístavů), podporuje soukromé investice do hotelových komplexů a nákupních center. Z toho lze usuzovat, že se sice rozbíhají investice do cestovního ruchu, ovšem spíš do té masovější oblasti, než do měkkého ekoturismu.

4.2 Ekoturismus v oblasti Pamukkale Ekoturistika v okolí Pamukkale se poměrně rychle rozmáhá. Klenotem oblasti je tzv. Bavlněný hrad, ale návštěvníci destinace mohou zažít více druhů ekoturistiky. Vyžití zde najdou milovníci ptactva, botaniky, jeskynního turismu či turistiky po náhorních plošinách.

34


Obr. 14

Oblast Pamukkale (Zdroj: Ipicktravel.com)

4.2.1

Náhorní plošiny

Náhorní plošiny se rozprostírají kolem města Honaz. Plošiny jsou široké, plné borovic, s jezery a v blízkosti s nízkými skalnatými kopci. Tato místa jsou vhodná pro stanování a procházky nedotčenou přírodou a žije zde mnoho podzemních vodních zdrojů. Obecně se jedná o nenáročnou turistiku vhodnou pro rodiny s dětmi či starší turisty, kteří by mohli být problémy s výraznějším převýšením v terénu. (DDPTI, 2009) Samotné město Honaz, se svými 30 000 obyvateli, leží v provincii Denizli a nachází se zde 13 hotelů. 4.2.2

Trója

Trojská kulturní a termální zóna rozvoje cestovního ruchu u severního pobřeží Egejského moře zabírá oblast měst Canakkale a Balikesir a je to další místo pro rozvoj zdravotního a lázeňského cestovního ruchu, stejně tak jako rurálního (venkovského) turismu. Se vzácnými termálními prameny je tento region snad


35

nejlepším kandidátem na unikátní místo lákající vzrůstající počet mezinárodních turistů. S unikátní scenérií Gooských hor, které jsou známé jako místo první soutěže krásy lidské historie mýtů, má region cíle pro rozvoj vysoce kvalitního turismu, přestože omezený terén, kombinovaný s potenciálem jeho termálního a pobřežního turismu. Snímek Tróji se nachází v příloze. 4.2.3

Ornitologie

Dobré místo pro pozorování ptáků je v okolí jezer Işıklı, Süleymanlı, a Acıgöl (Beylerli), které je mimořádně významné, neboť je u něj možnost vidět až na 203 druhů ptáků, včetně plameňáků a divokých kachen. Toto jezero se nachází nedaleko dálnice na spojnici mezi městy Denizli a Afyon a pokrývá plochu 16 000 ha. Jezero Işıklı bylo navrženo jako chráněná oblast pro ptactvo pod správou Národního parku Denizli. (DDPTI, 2009) 4.2.4

Pamukkale- Bavlněný hrad

Národní park Pamukkale je tvořen z travertinových teras a až z dvaceti metrových útesů a vodopádů. Čerstvé nánosy uhličitanu vápenatého dávají bazénům oslnivou bílou barvu. Vědci se domnívají, že tento přírodní úkaz vnikl ve čtvrtohorách, kde v kontaktní zóně v druhohorních vrstvách vznikla porucha. V ní se vytvořily kanálky, kterými protékala voda nasycená minerály, které se po celou dobu usazovaly až do současného vzhledu. Fotografie Pamukkale je uložena v příloze. Na vrcholu kopce, na kterém se tento úkaz nachází, byl vybudován Hierapolis, jakožto řecko-římské termální lázně. Křesťanské památky v Hierapolis představují vynikající příklad raně křesťanského architektonického komplexu. Slovo Pamukkale do slova znamená bavlněný hrad. Název byl inspirován vzhledem krajiny, kterou tomuto místo propůjčují nánosy vápníku. Už ve starověku byly známé léčivé účinky této minerální vody, jejíž teplota dosahovala až 35 °C a od druhého století zde byla založena termální stanice. Historie Hierapolis je obdobná jako u dalších helenistických měst v Malé Asii. Římané získali plnou kontrolu nad oblastí již 129 př. n. l. (HU, 2012) V nejbližším městě Denizli (ležící 19 km od místa a s 313 000 obyvateliúdaj z roku 2012) se nachází pouhé 3 hotely, ovšem v bezprostřední blízkosti Pamukkale je 16 menších hotelů. Tyto hotely jsou často spojeny s termály a nabízejí tak návštěvníkům možnost vychutnat si tamější prameny přímo v hotelu. Podle údajů z roku 2011 navštívilo tuto přírodní památku v první polovině roku 737 806 turistů. V oblasti funguje místní doprava, ovšem návštěvníci většinou přijíždějí soukromými autobusy cestovních kanceláří. Pamukkale patří mezi velmi známá turisticky zajímavá místa v Turecku a rok od roku se těší čím dál větší turistické návštěvnosti, což je ovšem spojeno s destrukcí této přírodní památky. Jezírka se propadají a přírodní bazény se začínají protrhávat. Dočasně to lze řešit drobnými opravami a podpěrnými sloupy,

36


ovšem dlouhodobě je Pamukkale existenčně ohroženo náporem turistů a fyzikálními vlastnostmi tohoto útvaru. Tab. 5 Údaje o návštěvnosti, počtu strávených nocí, průměrné délce pobytu a obsazenosti v Pamukkale a pro srovnání v celé oblasti Denizli (zdroj: Accommodation statistics- Ministry of culture and tourism Turkey, 2011)

Počet přijíždějících turistů, dnů přenocování, délky pobytu a obsazenosti v celé oblasti Denizli a pouze v Pamukkale

Počet přijíždějících ročně

Počet strávených nocí

Průměrná délka pobytu (ve dnech)

Obsazenost v %

4.2.5

Pamukkale

Oblast Denizli Celkem

Cizinci

782 297

813 993

Místní

133 283

247 249

Celkem

915 580

1 061 242

Cizinci

806 910

856 011

Místní

177 137

402 421

Celkem

984 047

1 258 432

Cizinci

1

1,1

Místní

1,3

1,6

Celkem

1,1

1,2

Cizinci

58,24

40,74

Místní

12,78

19,15

Celkem

71,02

59,89

Botanika

Pro ekoturisty zajímající se o botaniku je ideálním místem pro poznávání Národní park Mount Honaz a Kartal lake Pine forest. Nejvýznamnějším rysem Honaz parku je jeho flora, která uchvacuje vědce již více než 150 let. V rezervaci je 964 druhů rostlin a 122 z nich se vyskytují pouze v Turecku. Druhý zmíněný park je významný nejstaršími černými borovicemi lesními, které jsou vizuálně značně odlišné od ostatních stromů. Nejstarší borovice černá má již 1264 let, průměrný věk stromů se ovšem pohybuje mezi 250- 750 lety. Stromy jsou asi 30 metrů vysoké a 1-4 metry široké. (DDPTI, 2009) 4.2.6

Jeskynní turismus

V oblasti Pamukkale se nachází velké množství jeskynní, například: • Kaklik- leží nedaleko města Denizli a je významná svým vznikem, neboť se podobá travertinům a bazénům v Pamukkale. Jeskyní protékají 2 podzemní toky a na jaře do ní vrůstá břečťan, čím způsobuje zvláštní přirozenou atmosféru jeskyni, pro ni tak typickou. Kaklik jeskyně má 65 x 40 m


37

s kruhovým vstupem. Téměř celá plocha hlavní galerie je pokryta travertiny různých barev tvořenými z pramenité vody. Tato jeskyně se vyvinula na základě skryté zlomové linie s velkou koncentrací vápníku a vnikla zhroucením stropu podzemní řeky a vytvořila velkou dutinu. • Alacain- se nachází v oblasti Acıpayam a byla prohlášena za archeologicky chráněnou oblast pod ochranou Přírodního a kulturního dědictví UNESCO. • Dodurgalar Keloğlan- leží na východním cípu hory Mally. Klima v jeskyni je teplé a vlhké a není uvnitř žádná cirkulace vzduchu nebo plynů. Proto je pobyt v této jeskyni vhodný pro lidi trpícím astmatem či bronchitidou. (DDPTI, 2009)

4.3 Ekoturismus v oblasti Kappadokie Kappadokie patří mezi nejvíce navštěvovaná místa v Turecku kvůli svému atraktivnímu charakteru. Pískovcové věže a podzemní města lákají čím dál více turistů, což opět negativně působí na tuto památku, která je od roku 1995 pod správou UNESCO.

Obr. 15

Oblast Kappadokie (Zdroj: Cykloknihy)

4.3.1

Kappadokie

Kappadokie (též Kappadocia) se nachází téměř 300 km na jihovýchod od Ankary. Je to jedna z nejstarších kulturních oblastí lidstva, jedno z prvních míst, kde

38


lidé pěstovali obilí a také oblast, kterou již koncem 3. tisíciletí př. n. l. osídlili Chetité. Nejslavnějším a nejtypičtějším znakem Kappadokie jsou pozoruhodné kuželovité skalní věže zvané peri bacalan - pohádkové komíny. Před miliony let zde došlo k prudké erupci sopky Erciyes, vysoké 3917 metrů a rozsáhlé území v okolí sopky bylo pokryto mocnou vrstvou žhavého popela. Postupem času se popel zpevnil a změnil v různobarevnou horninu- tuf. Po celé další věky působily na tufový povrch déšť, sníh a vítr a tak vznikly dnešní jedinečné útvary, které lákají turisty z celého světa. Snímek z Kappadokie je k nalezení v příloze. Na tufový povrch působil také člověk. Všude lze vidět vytesané dveře, okna, a dokonce i celé kostely. Dodnes bydlí ve skalních útvarech stovky lidí. Na území Anatolské plošiny, kde Kappadokie leží, se velmi rychle šířilo prvotní křesťanství. Údolí s podivnými kopci začalo již koncem 4. století přitahovat desítky křesťanů, toužících po životě v ústraní a byly zde založeny desítky malých klášterů a kostelů s vytesanými celami, kuchyněmi i refektáři. Mezi 7. a 12. století mniši vyhloubili téměř 400 kostelů s kompletním vybavením, nejcennější kostely zdobené freskami zachycujícími výjevy z Nového zákona jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kulhánek, 2007) Podle Hurriyet Daily News (2013) počet turistů, kteří navštívili Kappadocii mezi lednem a květnem roku 2013 dosáhl takřka jednoho milionu, což je podle oficiálních údajů (data: Nevsehir Governor’s Office) rekordním číslem. Loni v tomto období region navštívilo necelých 900 000 turistů.

4.4 Zhodnocení potenciálu ekoturismu v Turecku při uvážení současného stavu cestovního ruchu 4.4.1

Analýza návštěvnosti Turecka v letech 2007-2012.

Pro zhodnocení potenciálu ekoturistiky je nutné zhodnotit obecně návštěvnost Turecka. Pro analýzu byla zvolena data z webových stránek Ministerstva kultury a cestovního ruchu Turecké republiky. Vysvětlovanou proměnnou je počet návštěvníků Turecka a vysvětlující proměnná je čas v měsících.


Obr. 16

39

Měsíční časová řada v letech 2007 až 2012

Na spojnicovém grafu je vidět výrazná sezónnost. Nejnižší návštěvnost je v zimních měsících, v dalších měsících roste a vrchol návštěvnosti je v letních měsících, tedy červen – srpen. Návštěvnost během pozorovaných let konstantně roste, což je způsobeno vysokým zájmem a oblíbeností této země při uskutečňování letních dovolených. Celkově má graf časové řady rostoucí trend a díky metodě OLS bylo zjištěno, že se jedná o lineární funkční model proložený trendovou přímkou se sezónní složkou. 4.4.2 • • • • • • • • • • • • • • •

Základní údaje o kapacitě cestovního ruchu v Turecku 48 letišť s roční padesátimilionovou kapacitou přepravených osob z toho 16 mezinárodních letišť kapacita jednoho milionu lůžek 8 leteckých společností starajících se o pravidelné i nepravidelné lety Turecké aerolinie se 130 letadly, která je mimochodem nejmladší leteckou flotilou v Evropě 28 přístavů s kapacitou pro 8800 jacht 9000 licencovaných průvodců 5600 cestovních kanceláří významné historické dědictví 258 pláží 34 termálních turistických center v 17 provinciích 20 turistických center pro zimní sportovní vyžití 33 oficiálních Národních parků 16 oficiálních Přírodních parků 58 oficiálních Přírodních památek

40


• 35 oficiálních Chráněných území • 14 klubů či hotelů s golfovými poli (HU, 2012) Středomořský region (Mediterranean) má největší lůžkovou kapacitu, jak uvádí následující graf. Avšak kapacita v egejské oblasti se rychle rozvíjí a očekává se růst o 67 %, s novými investicemi. Istanbul má také velmi významný podíl. (ISTAP, 2010)

Obr. 17

Lůžkové kapacity po regionech (Zdroj: Invest.gov)

4.4.3

SWOT analýza pro ekoturismus v Turecku

V této kapitole jsem srovnávala silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a vytvořila jsem tedy tzv. SWOT analýzu. Zikmund (2010) charakterizuje SWOT analýzu takto. „SWOT je zkratka složená z počátečních písmen slov Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Úkolem SWOT analýzy je, aby přiměla zainteresované subjekty se nad těmito prvky zamyslet, a vyvodit z nich příslušné důsledky. Silné a slabé stránky se řadí k vnitřním faktorům potažmo k tzv. interní analýze, neboť jsou to prvky definované vnitřními vlivy – zejména lidským kapitálem, zkušenostmi, duševním vlastnictvím společnosti a také jejím vybavením a kapacitami. Příležitosti a hrozby jsou řazeny mezi vnější faktory či do tzv. externí analýzy a firma je z větší části nemůže ovlivnit.“ Vycházela jsem ze dvou zdrojů a to z webových stránek fao.org a invest.gov.


Tab. 6

Analýza SWOT pro turecký ekoturismus (Zdroj: fao.org, invest.gov)

SILNÉ STRÁNKY • • • • •

•

• • • •

Přírodní a smíšené lesy s bohatou biodiverzitou Existence zprostředkovatelů cestovního ruchu Existence infrastruktury na přírodní zdroje Autentická a bohatá kulturní struktura v zalesněných oblastech Pracovní kapacita mající znalosti potřebné pro činnost ekoturistiky, může být využity a pro ekoturistiku na místní úrovni Dostupnost pobřeží, široký sortiment přírodních zajímavostí, unikátní historické a archeologické lokality a vhodné klima Know-how v oblasti pohostinství Silná podpora státu v oblasti průmyslu Velké procento mladých lidí Bohatá historie země, odlišná kultura (oproti Evropě a Rusku)

PŘÍLEŽITOSTI • • • • • •

41

Rostoucí trhy v Turecku i celosvětově Současné výhody týkající se geografické polohy Turecka Nová úloha a možnosti příjmů generovaných ekoturistikou Posílení povědomí o ochraně přírody na místní a kulturní úrovni Nové finanční zdroje pro chráněná území Nevyužívaný potenciál nejen při pobřeží, ale také u různých jiných typů cestovního ruchu, včetně zdravotních a termálních zdrojů,

SLABÉ STRÁNKY •

• • • •

• •

• • • • •

Nedostatečné zkušenosti s přírodními zdroji u zprostředkovatelů cestovního ruchu Slabá spolupráce soukromého a veřejného sektoru Slabý zájem zlepšit rozhodovací procesy na plánování ekoturismu Slabá podpora ekoturistických projektů na lokální i vládní úrovni Nedostatečné zkušenosti a zájem obyvatel venkova o zaměstnání mimo obor produkce dřeva Průměrné ceny jsou nižší než v sousedních zemích Nezaznamenané transakce a daňové úniky u menších a méně organizovaných podniků Strach ze změn u obyvatel venkova Špatná flexibilita vládních kroků na nenadálé situace Politická situace, demonstrace Nedůvěra ve vládu Etnické problémy

HROZBY •

• •

•

•

Nekontrolované zvýšení počtu návštěvníků vzhledem ke kapacitě chráněným územím Nelegální obchod s endemity V důsledku neplánovaných i plánovaných eko-výletů, degradace přírodních zdrojů a místních kultur Transformace ekoturistiky jako přátelských aktivit v přírodě na nový produkt na trhu Nestabilita národního trhu na ekoturistiku a makroekonomická rizika

42


• • •

zimní sporty, golf, jachting, atd. Dostupnost mladých a dobře informovaných zaměstnanců Plánovaná liberalizace leteckého trhu Titulování Istanbulu jako Evropské hlavní město kultury v roce 2010

• • •

Posílení turecké liry vůči ostatním hlavním měnám Vysoká úroveň zvláštní spotřební daně z alkoholu 3% daň z denních ubytovacích poplatků


43

5 Návrhy a strategie turecké vlády Tato kapitola nabídne několik projektů, které turecká vláda již zrealizovala či právě realizuje.

5.1

TDEAP

TDEAP (The Eastern Anatolia Tourism Development Project) neboli Projekt pro rozvoj cestovního ruchu Východní Anatolie byl vytvořen díky Efes Pilsen Group, UNDP a Ministerstvu kultury a cestovního ruchu. Jedná se o projekt v oblasti Çoruh v blízkosti města Erzurum, který poskytuje pracovní příležitosti pro místní obyvatele v oblasti ekoturistiky. Od roku 2007 kraj hostí ptačí a motýlí pozorovatele, pěší turisty a raftingové fanoušky, kteří přispěli více než 130 000 dolary do příjmů z cestovního ruchu. Aby bylo možné vyhovět jak místním, tak i zahraničním turistům, obyvatelé obdrželi různé typy školení o řízení podniku, kempování a turistickém provádění. Díky tomuto projektu se na jaře roku 2009 počet skupin dávající přednost raftingu na řece Çoruh zvýšil o 200 %, což přispělo ke zvolení Turecka k hostování Oficiálního mistrovství Evropy v raftingu 2010 od World Rafting Federation.

Obr. 18

Logo TDEAP (Zdroj: UNDP)

5.2 The Pinarbasi Ecotourism Center The Pinarbasi Ecotourism Center (nebo taky Pinarbasi Pasha Konagi) je projekt, který vznikl roku 2002. Jedná se o první ekoturistické centrum a působí pod záštitou WWF Turecko. Nachází se v okrese Konak v obci Pinarbasi a jedná se o dobře zachovalou a historicky obnovenou dřevěnou dvoupatrovou vilu s tradiční architekturou, která může hostit až 20 osob v osmi pokojích. Dva sály v přízemí jsou používány pro školení a ekoturistické programy. Projekt funguje díky podpoře obou zainteresovaných skupin, a to místních obyvatel a turistů, na zachování přírodního prostředí. (Stacie Leone, 2012)

44


5.3 Eco tours Projekt Eco tours shromažďuje hlavní tour operátory, kteří jsou členy TURSAB (Turkish Travel Agents Association), ASTA (American Society of Travel Agents), ATTA (Adventure Travel Association) a WRTA (World Religious Travel Association). Mimo jiné jsou také členy nejstarší a největší mezinárodní asociace pro ekoturistiku TIES a snaží prosazovat ochranu životního prostředí a trvale udržitelný cestovní ruch. Eco tours nabízí více než 800 různých zájezdů, 2000 hotelů, 500 vil a 200 plaveb na jachtě po různých destinacích v Turecku, ale i Egyptě a Řecku. Eco Tours Turecko trvá na etických a ekologických obchodních praktikách a poskytuje etické a ekologické zájezdy a autentické místní ubytování po celém Turecku. To je politika ve prospěch místní ekonomiky, propagovat a podporovat etické pracovní postupy a pracovat v souladu se zachováním a udržením environmentální politiky.

Obr. 19

Logo Eco Turkey (Zdroj: EcoTurkey)

5.4 Strategie cestovního ruchu v Turecku 2023 Strategický plán pro rok 2023 zahrnuje cíle jako je zlepšení fungování managementu a implementace strategického plánování k posílení kooperace mezi soukromým a privátním sektorem v cestovním ruchu. Tato strategická studie je v souladu s cíli 9th Development Scheme (9. Rozvojový plán na období mezi léty 2007-2013), který prohlašuje, že hlavním plánem pro cestovní ruch bude jeho udržitelnost a zdravý rozvoj. Jedná se prozatím o obecný plán a samotné kroky se budou formovat v následujících letech v závislosti na krocích vlády a ekonomiky země. 5.4.1

Prioritní ekoturistické zóny

Oblast zahrnující města Bolu, Zonguldak, Bartin, Kastamonu a Sinop, která se nachází v regionu kolem Černého moře; vnitrozemní část Východní Antalye a oblast, která toto město spojuje s městem Mersin kolem pohoří Taurus a GAP Ecotourism Corridor, která propojuje hlavní Gap koridor se Zimním koridorem, byly identifikovány jako hlavní priority ekoturistického vývoje zón ve Strategii cestovního ruchu 2023 pro jejich biodiverzitu a ekoturistický potenciál. Uspořádání musí být provedeno kvůli integraci s národními parky, chráněnými územími, oblastmi s povoleným lovem a dalšími přírodními rezervacemi a jinými památkami nacházejícími se v rámci regionálních hranic. Dopravní in-


45

frastruktura a přístup k regionu se může odlišovat díky geografickému položení či železničnímu spojení. 5.4.2

Hlavní ekoturistické cíle pro rok 2023

• Zlepšení kvality infrastruktury. • Hlavní cestovní trasy, cílové destinace, mezi stanice po cestě a dopravní uzly budou vyneseny na mapách. • Zaměření se na oblasti se zvýšeným zájem o turistiku náhorních plošin. • Spolupráce veřejného a soukromého sektoru a nevládních organizací.

46

Diskuze

6 Diskuze 6.1 Zhodnocení kroků turecké vlády Turecká vláda se snaží ekoturismus zavádět jak plošně (například Eco tours působící po celé zemi), tak i lokálně (např. TDEAP nebo The Pinarbasi Ecotourism Center). Všechny projekty splňují zásady ekoturismu a pokrývají ekonomický, sociální i ekologický aspekt. Mezery v jejich práci vidím v propagaci. Turecko se stále hodně propaguje jako „plážová“ destinace a do popředí tlačí svou riviéru. Podle mého by se naopak měla reklama na masový turismus zbrzdit a propagovat Turecko jako zemi s velmi širokou škálou turistických aktivit. V současné době si každý pod pojmem „dovolená v Turecku“ představí široké písčité pláže osázené německými turisty v blízkosti čtyř hvězdičkových hotelů a ne zemi, která dokáže uspokojit milovníky horské turistiky, raftingu, cykloturistiky, jeskynní turistiky, ornitologie, flóry, fauny atd. Neboť kdyby stejné množství turistů, které každoročně dojíždí na Tureckou riviéru, se relativně rovnoměrně rozprostřelo po celém území Turecké republiky, mělo by to dalekosáhlejší pozitivní dopad na přírodu i kulturu země. Turecko by mělo zaměřit na své silné stránky a příležitosti, což je široká nabídka cestovního ruchu, odlišná kultura a finanční a poziční dostupnost.

6.2 Návrh na podporu ekoturismu v Turecké republice Turecko si na své cestě k udržitelnější turistice vede poměrně dobře, pokud zvážíme jeho historický vývoj, kulturní aspekty a geografickou pozici. Nutno říct, že vláda neignoruje problémy, které masová turistika přináší, ovšem v jejím jednání jsou stále velké prostory pro zlepšení. Tato kapitola přinese několik osobních návrhů, kterými by se tato země mohla inspirovat. 6.2.1

Marketing

Jednoznačně by Turecko mělo zapracovat na marketingové kampani a ekoturistické osvětě. Vláda by měla zajistit vytvoření komplexní reklamní kampaně zaměřující se zejména na tyto cílové skupiny: • Mladé Turky, kteří by měli znát svou zemi a poskytnout tak turistům potřebné informace. Navíc podíl mladých lidí v Turecku je výrazně vyšší než v například v Evropě a proto pokud se o této možnosti udržitelného cestování dozvědí v relativně raném věku, mohou své ekologičtější zvyklosti pěstovat do pozdního věku a současně jej učit i své potomky. Výhody tohoto způsobu turistiky je důležité vysvětlit totiž nejen turistům, ale i místním lidem. • Lidé odpovídající profilu ekoturisty. Tedy muži i ženy ve věku kolem 40 let, střední až vyšší platové třídy s vysokoškolským vzděláním a se zájmem o přírodu, cestování a poznávání nových kultur pocházející

Diskuze

47

ze zdrojových zemí. Tedy zejména z Německa, Ruska či Velké Británie. Tato skupina by měla získat širší povědomí o tom, jaké další možnosti turismu jsou v Turecku a pro svou příští návštěvu zvolit typ turistiky, který jim vyhovuje víc a díky kterému se do Turecka budou opět vracet. Navíc v západních zemích je zdravý životní styl, což s ekoturistikou výrazně koresponduje, velmi populární, tak by propagace takové alternativy dovolené měla zaujmout. • Mladé turisty z nedalekých zemí ve věku kolem 25 let, například z Bulharska, Rumunska, Řecka apod., kteří chtějí cestovat, ale nemají přemíru disponibilních finančních zdrojů. Turecko jim bude moct nabídnout blízkou a relativně levnou destinaci, kde se budou moci svobodně pohybovat a kde si zvolí druh cestování odpovídající jejich věkové skupině, jako je například alpining, rafting, cykloturistika atd. A stejně jako u mladých Turků, tak i tato skupina se již v brzkém věku naučí chovat se k prostředí kolem sebe udržitelně a bude to moct učit i své potomky. • Zahraniční cestovní kanceláře a agentury, které lákají návštěvníky ze zdrojových zemí do Turecka. Jak na jednotlivé cílové skupiny zacílit: • Cílení na mladé Turky bude relativně snadné, neboť nebude nutné s reklamou expandovat za hranice státu a úplně odpadnou problémy s jazykovou bariérou či pochopením kultury. Zpráva, která by se měla propagovat, je „Znáš dobře svoji zemi?“. Téma nenásilně provokuje k akci a mělo by vzbuzovat touhu přesvědčit se, že tuto zemi skutečně zná a tím začít zjišťovat případné mezery, které může mít. Nebo reálně se o tom přesvědčit na vlastní kůži a zemi procestovat sám. Obě varianty přispívají k vizi ekoturismu, tedy že jediné, co Turecko může nabídnout, nejsou jen písečné pláže a azurové moře, a rozšiřují povědomí o alternativní turistice a poznání země. • V případě druhé cílové skupiny bude cílení náročnější. Z finančních důvodů Turecko nemůže používat komunikační kanály jako je televize, billboardy nebo tisk v masovém celosvětovém měřítku. Ideálním médiem by byl internet, což podle průzkumu Quancast je velmi atraktivní médium. Z grafu dole vyplývá, že pokud by se spojily věkové skupiny lidí 35-44 a 45-54, obsadí se tím téměř třetina grafu. Z toho plyne, že internet je ideálním médiem při cílení na tuto skupinu a jen je nutné nalézt nejoblíbenější webové stránky, na kterých by se vystavily bannery a videa. Důležité ovšem bude zpracovat kampaň tak, aby lákala k chuti poznat nová místa. Aby tito lidé využili peněz, které vydělávají a investovali je do místních komunit a tím pomáhali rozvíjet dané lokality. Sdělení by mělo být „Poznej skutečné turecké bohatství“. Tito lidé by se měli zamyslet nad tím, zdali mají skutečný a pravdivý přehled o této zemi a zdali zde není něco, co by je uspokojilo více než to, co nabízí většina cestovních kanceláří.

48

Diskuze

Obr. 20

Návštěvnost internetu podle věkového zastoupení (Zdroj: Quancast)

•

Na mladé lidi z nedalekých zemí by se cílilo pomocí internetu, zejména sociálních sítí jako je Facebook, Twitter apod. Jedná se nejčastěji o vysokoškolské studenty, kteří chtějí poznávat svět, nechovají se v rozporu s ekoturistickými hodnotami a nemají nadbytek financí, díky kterým by mohli cestovat do vzdálenějších krajin. Tématem kampaně by bylo „Znáš dobře své okolí?“. Tím bychom přilákali pozornost nejen na sousední země, ale také to nepřímo odkazuje na přírodu a ekologii. • Na cestovní kanceláře a agentury se použije osobní marketing. Turecká vláda se dohodne s organizacemi podobným Czech tourism, jako je Německá turistická centrála, Russia tourism a Visit Britain a domluví se na vzájemné spolupráci v případě propagování ekoturismu a ekoturistických lokalit v Turecké republice. Tyto organizace by pak při dohodě s cestovními kancelářemi a agenturami propagovali více ekoturistiku a masový turismus při svých marketingových kampaních upozadili. Komunikační kanály: • Nejspolehlivější komunikační kanál při cílení na mladé Turky je jednoznačně facebook. Vytvořením virální reklamy, tzv. virálu (audiovizuální varianta virtuální reklamy, kde se vytvoří nejčastěji velice vtipné video se zakomponovanou reklamou a ono video šíří lidé pomocí svých profilů na sociálních sítích sami) se zobrazenými místy v Turecku, která nejsou příliš známá, ale velmi atraktivní, bychom docílili levné a účinné reklamy.

Diskuze

49

•

U druhé skupiny by se zvolil výše zmíněný internet. Vytvořil by se průzkum, jehož výsledkem by byl soupis webových stránek, které tato cílová skupina navštěvuje a zde umístily bannery a videa. • Na třetí cílovou skupinu by nejlépe zafungoval stejný komunikační kanál jako u první skupiny a to sociální média, zejména Facebook. • U čtvrté skupiny by byl nejvhodnější přímý marketing a osobní přístup ke každé zemi. Obecně se dá také využít těchto metod: • Guerilla marketing- vytvoření série billboardů na plážích, na kterých budou zobrazeny stejné pláže, ale úplně bez turistů a druhá série by zobrazovala tytéž pláže, ale v případě, že masová turistika dosáhne svého maxima a prakticky zdevastuje pobřeží. Případně vytvoření série fotografií na běžné turistické pláži, kde bude plotem vytvořený prostor s typickou tureckou vesnickou rodinou. To bude reflektovat jaký rozdíl je mezi „plážovou turistikou“ a jak skutečně vypadá turecká kultura. • Propagační videa na Youtube a v televizi. Videa by měla mít délku cca 3 minuty. V nich by se měly promítnout záběry z přelidněných pláží a jako kontrast záběry z největších ekoturistických lákadel Turecké republiky, jako je Pamukkale a Kappadokie. Hlas by měl lákat návštěvníky na místa, která ještě nenavštívili a která stojí za to být viděna. Jako správný krok považuji aktuální video, které je zaměřenou pouze na Istanbul a málo využívá přírodního bohatství. Jako plus tohoto videa považuji atraktivní zobrazení turecké kultury. Video je ke zhlédnutí na tomto hypertextovém odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=JNjnHnclsKk. • Jako nový způsob reklamy by se dalo použít postupné odkrývání, tedy že reklama by byla dlouhodobější, časově a finančně náročná, ale velmi účinná. Jednalo by se sérii videí, ale hlavní produkt by v nich nebyl zmíněn. Tedy vytvořila by se série videí, kde by se promítaly záběry z ekoturistických destinací a jediná informace, která by zazněla, by byla otázka „Jsou vám tato místa známá?“. Po určitém čase by byla vypuštěna nová série videí, kde by už bylo zmíněno, že se jedná o Turecko a že tato země není jen plážovou destinací, ale že je zde možné také pozorovat ptáky nebo navštívit zemi kvůli cykloturistice a podobně. Důvod, proč by tento způsob propagace mohl fungovat je zájem lidí, kteří by se chtěli dozvědět, co se za touto „nic neříkající“ reklamou skrývá a netrpělivě by čekali na rozuzlení. Tím by se také vyselektovali netrpěliví lidé, kteří o nové věci nemají zájem a stejně tak by je nezaujala ani ekoturistika. • Vytvoření balíčků služeb. Tvorba balíčků by usnadnila cestování mnoha lidem. Balíčky by tvořily cestovní kanceláře nebo majitelé samotných ubytovacích zařízení a podobně. Jeden takový balíček by

50

Diskuze

•

•

•

•

• 6.2.2

mohl obsahovat například dopravu po Turecku, ubytování, stravu a průvodce po ekoturistických destinacích. Propagovat zážitek, zkušenost. Turecko by nemělo propagovat čistě objekty, které je možné navštívit, či pokrmy, které by měl ochutnat. Ale celkově by se měla propagovat zkušenost, kterou návštěvník zažije. Zážitek, který z takovéto dovolené získá. Pokud se to bude propagovat tímto způsobem, turisté by byli méně nespokojení, pokud se nějaká část dovolené pokazila, ale považovali by to za součást poznání země a kultury. S tím souvisí zdůrazňování nejen zajímavých památek, ale také folklórních festivalů, typických trhů, kuchyně apod. Turecko by vytvořilo průzkum mezi ostatními zeměmi a jejich ekoturistickými aktivitami a s těmito informacemi dál pracovalo. Buď se od nich odlišilo, nebo vytvořilo partnerství. Například partnerství s Bulharskem, které by nalákalo turisty na ekoturistické výlety po obou zemích, v rámci poznání rozdílností mezi danými národy i fyzio-geografickými odlišnostmi. Vláda by vytvořila seznam certifikovaných ekoturistických průvodců, kteří by byli dotováni státem a byli by tedy levnější variantou pro zahraniční návštěvníky než klasičtí průvodci. Ti by pomáhali turistům orientovat se v zemi a nabídli by jim ekoturistické produkty. Návštěvníci by tak také blíže poznali tureckého občana, popř. i jeho rodinu a získali jiný pohled na Turecko, než kdyby je po zemi provázel cizinec. Online články, které by vysvětlovaly výhody a důležitost ekoturistiky a upozorňovali by na hrozby, které s sebou přináší masová turistika. Některé by obsahovaly rozhovory s význačnými osobnostmi, jako je ministr kultury a cestovního ruchu Ömer Çelik, ekologičtí aktivisté, sociologové, ekonomové apod. Články by objevovaly na webových serverech jako je Trip Advisor, Yahoo travel a Lonely planet, což jsou jedny z nejnavštěvovanějších cestovatelských webových stránek. Instalace billboardů u hranic a letišť lákající na méně známá místa v Turecku. Početní limity návštěvníků

Pokud by se zvýšil zájem turistů o ekoturistické lokality, snížilo by se turistické zatížení plážových oblastí, ale hrozilo by riziko ničení právě ekoturistických destinací. Stejně důležitý je ale i psychologický aspekt, tedy jaká je turisty přijatelná lidnatost, aby neubírala na kvalitě zážitku. Vláda by tedy v takovémto případě měla udělit denní limity počtu návštěvníků pro tato centra a v případě velkého zájmu vytvořit jednotný návštěvnický rezervační systém.

Diskuze

6.2.3

51

Průzkumy

Navrhuji pro tureckou vládu vytvořit a zrealizovat níže uvedené průzkumy. Informace tímto způsobem získané by měly přispět ke kvalitě ekoturistiky a znalosti veřejného mínění a preferencí. • Prozkoumat důkladně všechny turecké regiony a nalézt veškeré možné atraktivity daných oblastí. • Turecko by mělo vytvořit průzkum mezi ostatními zeměmi (sousedními a zeměmi, kde je ekoturismus rozšířen) a jejich ekoturistickými aktivitami. Buď se od nabídky těchto odlišit, nebo vytvořit spolupráci a partnerství. • Zrealizovat průzkum mezi běžnými turisty Turecka a zeptat se jich, proč si vybrali masový turismus a co by jim ekoturistika musela nabídnout, aby si pro příště vybrali ji. 6.2.4

Dotace

Vláda by měla finančně podpořit nejen již zmíněné ekoturistické průvodce, ale také místní umělce a obchodníky, neboť ruční výroba je nákladnější. V případě těchto dotací by mohli obchodníci své výrobky prodávat levněji a tím by byli finančně dostupnější turistům. Turisté by v takovém případě spíše utratili peníze za větší množství finančně dostupnějších věcí a do oběhu by se dostalo reálně více peněz. Obecně by se zvýšila utrácivost a bohatství místních obyvatel, z čehož by logicky vyplynulo více peněz z daní do státní kasy. Dále by vláda mohla investovat do železnic a finančně zpřístupnit dopravu širšímu počtu lidí, neboť železnice je dlouhodobě finančně nejvýhodnější druh hromadné dopravy a díky hromadnosti je i ekologičtější než silniční. Emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého vyprodukované na jeden tunokilometr železnicí představují 33 % ve srovnání se silniční dopravou, u emisí oxidu uhličitého a ostatních organických sloučenin a mikročástic je to jen 10–12 %. (Lowe, 1994) 6.2.5

Kontrola

To nejdůležitější ze všech navrhovaných procesů je soustavná kontrola aktivit a dopadů. Měl by se vytvořit široký kontrolní tým složený ze sociologů, ekologů a ekonomů, kteří by dohlíželi na dodržování ekoturistických norem a na jejich dopady na přírodu, ekonomiku a společnost. Takový tým by se zodpovídal zejména vládě, ale také ekologických a ekoturistickým organizacím.

52

Závěr

7 Závěr Ekoturismus je ekologičtější varianta cestovního ruchu, která stojí na třech základních pilířích: ekologickém, ekonomickém a sociálním aspektu, které zaručují udržitelnost turismu a minimalizují negativní vliv na přírodu, kulturu a ekonomiku země. Cílem práce bylo charakterizovat ekoturismus, jako způsob udržitelného cestovního ruchu, popsat Tureckou republiku, zhodnotit potenciál ekoturismu v zemi a následně vypsat doporučení a návrhy pro zlepšení. Z práce vyplývá, že Turecko má silný potenciál pro ekoturismus, ale nevyužívá jej dostatečně. To z důvodu slabé informovanosti jak u turistů, tak u místních obyvatel. Současné kroky vlády hodnotím kladně, ale přesto se domnívám, že jsou zde značné mezery. Turecko má skutečně silný potenciál pro rozvoj tohoto druhu turistiky, ale informovanost o takových možnostech cestování jsou slabé. Vláda by měla vyčlenit ekoturistická centra, kam by soustředila finanční prostředky na podporu cestovního ruchu a poskytnout dotace obchodníkům v tamějších oblastech. Také by měla vytvořit komplexní reklamní kampaň, jejímž kýženým výsledkem by byla informovanost turistů a místních obyvatel, snížení počtu turistů přijíždějících do Turecka pouze za plážovou turistikou, snížení ekologického a sociálního zatížení pobřežních oblastí, ekonomický rozvoj venkova, posílení zájmu o tradiční řemesla, růst HDP na obyvatele Turecké republiky a příliv ekoturistů. Ekoturistika je buď budoucností, nebo chabým pokusem ekologických aktivistů a mnoha vlád o záchranu přírodního a kulturního bohatství pro následující generace. Vše záleží na prosazení menších i větších kroků v legislativě země a myšlení obyvatel.

Literatura

53

8 Literatura ANON. Ecotourism in Norway. Global Ecotourism Conference 2007. 2007. [online]. [cit. 2013-01-01]. Dostupné z http://www.ecotourismglobalconference.org. Přeložila Anna Dvořáková. ARTHUR, C. Je ekoturismus skutečně ekologický? Independent. [online]. Washington: Independent publishing, 2006, 1 stránka příspěvku [8. 1. 2013]. CARBON FOOT PRINT. Kalkulátor uhlíkové stopy. [online]. 2013. [cit. 201310-29]. Dostupné z http://www.carbonfootprint.com/calculator.aspx. CEBALLOS-LASCURÁINA, H. Interview. In: The ECOCLUB Interview with the"Architect of Ecotourism", October 2006. Přeložila Anna Dvořáková. CREST. A simple user’s guide to certification for Sustainable tourism and Ecotourism. 2006. [on-line] . [cit. 2009-04-08]. Dostupné z Center for Rensponsible Travel: http://www.responsibletravel.org. Přeložila Anna Dvořáková CZECHTRADE. Interaktivní exportní profil prioritních zemí: Turecko. Business info: Oficiální portál pro podnikání a export, 30. srpen 2012. [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z http://www.businessinfo.cz. DDPTI. The Tourism Directorate of Denizli Directorate of Pamukkale Tourist Information Eko Turizm. [online]. 2009. [cit. 2013-01-18]. Dostupné z http://www.pamukkale.gov.tr. Přeložila Anna Dvořáková. DUFFY, R. 2002. A Trip Too Far. Ecotourism, Politics and Exploitation. 1st ed. London: Earthscan. ISBN 1-85383-759-8. Přeložil Petr Ledvina. FALKENMARK, M. Water and Sustainability: A Reappraisal. Enviroment magazine. [on-line]. March/April 2008. (ISSN 0013-9157). Dostupné z http://www.environmentmagazine.org. Přeložila Anna Dvořáková. FENNEL, D. A. Ecotourism. New York: Routledge, 2008. ISBN 978-04-1542931-3. 3rd edition. Přeložila Anna Dvořáková. FINANCE MEDIA. Vývoj HDP ve světě. Růst HDP. 2012. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/svetovemakroukazatele/hdp/. HONEY, M. S. 1999. Treading lightly?: ecotourism’s impact on the environment – Cover Story. Environment. vol. 41, iss. 5 (June 1999), s. 4–9, 28–33. ISSN 0013-9157. Přeložil Petr Ledvina. HU. Go Turkey. Oficial tourism portal of Turkey. Hierapolis- Pamukkale. 2012. [online]. [cit. 2013-01-19]. Dostupné z http://www.goturkey.com. Přeložila Anna Dvořáková. HURRIYET DAILY NEWS. Turkey’s Cappadocia region breaks tourist record this year. 2013. [online]. [cit. 2013-09-10]. Dostupné z http://www.hurriyetdailynews.com/TurkRadio.aspx?pageID=238&nID=48673. Přeložila Anna Dvořáková. ISTAP. Turkish tourism industry report. [online]. 2010. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z http://www.invest.gov.tr/. KULHÁNEK, M. Kappadokie. [online]. 2007. [cit. 2013-01-17]. Dostupné z http://www.hedvabnastezka.cz/.

54

Literatura

LEDVINA, Pavel. Ekoturistika a cestování ekologických aktivistů. Brno, 2005. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií. LEONE, Stacie. Where the wild things are. Deik. Istanbul, 2012. [online]. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z http://www.turkey-now.org/default.aspx?pgID=157. Přeložila Anna Dvořáková. LOWE, M. D. (1994) Back on Track: The Global Rail Revival. Worldwatch Paper N° 118, Washington D.C.: Worldwatch Institute NIMRICHTEROVÁ, Radoslava. Ekonomický význam cestovního ruchu v regionu. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra Regionální ekonomie a správy. NOVÁK, Vít. Ekoturismus v Bosně a Hercegovině. Olomouc, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta přírodovědecká, Katedra rozvojových studií. NOWACZEK, A. Top 10 Ecotouristic Adventures in Europe. MyNatour.org. [online]. [cit. 2013-01-09]. Dostupné z http://www.mynatour.org. Přeložila Anna Dvořáková. SKOKAN, L. Asie. Sociogeografický přehled. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L., Ústí nad Labem 2007, 122 s. SKUPINA AUTORŮ UNIVERZITY PALACKÉHO. Turecko. Regionální geografie Asie. 2004 [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z http://geoasie.upol.cz. THE WORLD BANK. GDP per capita (current US$). 2013 [online]. [cit. 201310-29]. Dostupné z http://data.worldbank.org. TIES. Definitions and priciples. 1990. [on-line]. [cit. 209-03-15]. Dostupné z TIES: http://www.ecotourism.org/. Přeložila Anna Dvořáková. TOURISM WESTERN AUSTRALIA. Ecotourism vs Nature Based Tourism. [online]. Perth, 2006, [cit. 2013-01-14]. Dostupné z http://www.tourism.wa.gov.au. Přeložila Anna Dvořáková. TRAVELSHOPTURKEY. Eco tours Turkey. [online]. Istanbul, 2013, [cit. 201309-26]. Dostupné z http://www.travelshopturkey.com/eco_tours/index.asp. TRDN. TOURISM REVIEW.Turistický cestovní ruch ideální pro šetrné Brity. [online]. 2010. [cit. 2013-01-17]. Dostupné z http://www.tourism-review.cz/. UNWTO. Who we are. [online]. 2011, [cit. 2013-01-14]. Dostupné z http://www2.unwto.org. Přeložila Anna Dvořáková. ÚŘAD VLÁDY SR a Informační centrum. Turecká republika. EuroInfo. [online]. 2013. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z http://www.euroinfo.gov.sk. Přeložila Anna Dvořáková VODIČKA, P. Turecko. Turecko. [online]. 2002, [cit. 2013-01-17]. Dostupné z http://www.cestovani.kvalitne.cz/. WTO. The responsible tourist and traveller. [on-line]. 2000. [cit. 2006-11-13]. Dostupné z:
Literatura

55

ZEMĚPIS.com, Turecko. [on-line]. 2002-2013. [cit. 203-01-17]. Dostupné z:
56

Přílohy

Literatura

Návštěvnost Turecka v jednotlivých měsících v období od začátku roku 2007 do konce roku 201257

A Návštěvnost Turecka v jednotlivých měsících v období od začátku roku 2007 do konce roku 2012 Měsíce

Počet návštěvníků

Měsíce


Měsíce


2007M1 2007M2 2007M3 2007M4 2007M5 2007M6 2007M7 2007M8 2007M9 2007M10 2007M11 2007M12 2008M1 2008M2 2008M3 2008M4 2008M5 2008M6 2008M7 2008M8 2008M9 2008M10 2008M11 2008M12

714 425 787 048 1 099 960 1 520 954 2 287 645 2 774 076 3 624 156 3 384 065 2 799 276 2 152 908 1 177 475 1 018 923 782 786 896 482 1 305 297 1 647 903 2 748 564 3 305 832 4 084 764 3 762 136 2 981 044 2 462 497 1 267 996 1 091 376


751 817 898 927 1 207 729 1 750 281 2 718 788 3 263 089 4 343 025 3 760 372 3 136 010 2 617 193 1 403 740 1 226 143 809974 953848 1414616 1744628 3148337 3500024 4358275 3719180 3486319 2840095 1491005 1165903


975823 1079505 1617782 2290722 3280125 3780637 4597475 4076783 3923546 3039754 1596295 1194729 981611 997571 1460563 2168715 3232926 3882592 4571389 4470202 3991415 3050981 1631647 1343220

58


B Snímky Turecka

z ekoturistických

Obr. 21

Trója (Zdroj: Vanderbilt)

Obr. 22

Pamukkale (Zdroj: Trek Earth, autor: Chris Chafer)

oblastí


Obr. 23

Jeskyně Kaklik (Zdroj: Tourism Tukrey)

Obr. 24

Kappadokie (Zdroj: Top Fly)

59

Ekoturismus v Turecké republice

Recommend Documents