ekoporadenství v praktických příkladech

ekoporadenství

v praktických příkladech

Na vzniku této publikace se podílely: Editorky: Mgr. et Mgr. Hana Chalupská a Jana Urbančíková Spolupracovali: Mgr. Kamila Danihelková, Ing. Kamila Kameníková Odborná konzultace: RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc. Grafika a sazba: sumec+ryšková Korektury: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty Vydání první, 2010 Vydala: Síť ekologických poraden Tištěno na recyklovaném papíře. Tato publikace byla vytvořena za finanční podpory SFŽP a MŽP (www.sfzp.cz, www.mzp.cz ).

p r o j e k t

e k o p o r a d e n s t v í

v

p r a k t i c k ý c h

p ř í k l a d e c h

Obsah Úvod projekt 1 HAVAROVANÁ SKLÁDKA NEBEZPEČNÉHO ODPADU POZĎÁTKY

ISBN: 978-80-904520-2-2.

Arnika, Ing. Milan Havel, RNDr. Jindřich Petrlík, Ing. Jana Vitnerová

projekt 2

Kronospan – výroba dřevotřískových a OSB desek, Kronospan CR, Kronospan OSB

Arnika, RNDr. Jindřich Petrlík, Michal Skalský, Ing. Jana Vitnerová

projekt 3

Účast čsop ve správních řízeních v okrese benešov

OS ČSOP Benešov ve spolupráci se ZO ČSOP Vlašim, Ing. Pavel Pešout, Ing. Roman Farion, prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc., Ing. Karel Kříž, Mgr. Petra Humlíčková

projekt 4

mapa zajímavosti bílých karpat s pravidly pro návštěvníky

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Jana Urbančíková

projekt 5

zelené úřadování na městském úřadu v uherském hradišti

ZO ČSOP Veronica, Mgr. Ing. Petr Ledvina, Mgr. Ivana Hrabinová

projekt 6

atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie

Calla, Ing. Edvard Sequens

projekt 7

OCELÁRNA MITTAl

Ekologický právní servis, Mgr. Jan Šryt, Mgr. Markéta Višinková

projekt 8

Zástupce veřejnosti

Ekologický právní servis, Mgr. Vendula Povolná, Mgr. Markéta Višinková, Mgr. Jana Kravčíková

projekt 9

hliník – zbytečný odpad

ZO ČSOP Veronica, tým poradců a poradkyň

projekt 10

rozvoj trhu místních produktů

Rosa, o.p.s., Mgr. Josef Kadubec, RNDr. Zuzana Guthová, CSc. a kolektiv

projekt 11

týden opravdových plen – celorepubliková osvětová kampaň

Rosa, Mgr. Věra Soukupová, PhD., RNDr. Zuzana Guthová, CSc.

projekt 12

SKUTEČ – PARK NEBO SUPERMARKET

Arnika a OS Za zelenou Skuteč

projekt 13

STEZKA ZDRAVÍ V ŽEBĚTÍNĚ

EkoCentrum Brno, Mgr. Zbyněk Zavadil

projekt 14

Územní plán Brna

ZO ČSOP Veronica, Mgr. Hana Chalupská

projekt 15

METODICKÉ VEDENÍ – SLATINKA

Mgr. Ing. Petr Ledvina, Mgr. Hana Chalupská

projekt 16

nespalujte vše, co hoří

Rosa, kolektiv poradců a poradkyň


p r o j e k t

projekt 17

nebojte se hadů

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Mgr. Vladimír Šácha, Jana Urbančíková; Ing. Petr Onderka

projekt 18

Podpora biodiverzity v zahradách

ZO ČSOP Vlašim, Ing. Zuzana Pokorná, Mgr. Lucie Kropáčková

projekt 19

přírodě olomouckého kraje! plus

Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., Mgr. Hana Kovaříková

projekt 20

OBNOVA ZELENĚ DUŠEJOV

Ekoinfocentrum Jihlava, Ing. Jana Kotoučková

projekt 21

DOBRÁ RADA – ŠETRNÁ DOMÁCNOST

EkoCentrum Brno, Gabriela Zavadilová

v



Poradkyně a poradci noví i ti zkušení, tak, jako se Síť ekologických poraden pochlubila v letech 2000 a 2001 svými úspěchy v knize příkladů dobré praxe s názvem „Krůčky k udržitelnosti“, přichází Síť s dalšími příklady i v publikaci, kterou právě otvíráte. Prvních zde uvedených jedenáct příkladů se zúčastnilo letošního nultého ročníku soutěže o nejlépe řešený poradenský případ. Nezávislá porota i jednotliví členové STEPi se rozhodovali podle toho, jak vyšla poradna vstříc klientovi, jak byla poradna inovativní, profesionální a jaké mělo řešení dopad na komunitu či životní prostředí. Dalších 11 příkladů je rovněž pozoruhodných – doplňují mozaiku inspirací jak pro stávající, tak pro nové poradny. Příklady popisují malé krůčky na úrovni letáčků či besed, ale i velké kroky jako jsou několikaleté kauzy. Každý příběh v této publikaci je doplněn třemi typy poznámek, a to principy ekologického poradenství, úrovněmi systémového poradenství a metodickými dovětky. Cílem poznámek je pomoci nováčkům i nám starším sledovat v ekoporadenské praxi pravidla a širší rámce, na kterých staví Síť ekologických poraden kvalitu a profesionalitu svých služeb. Základní učebnici k environmentálnímu poradenství s názvem „Ekoporadenství“ vydává STEP zároveň s touto publikací konkrétních příkladů. Ekologické poradny STEPi propojují teorii s praxí tak, že se jim daří prosazovat cíl nejvyšší, a tím je preventivní ochrana životního prostředí. Je to nepromarněná hřivna s ohledem na život a rozvoj budoucích generací. A tak si jen zbývá přát, aby nebylo ekologických poraden jako šafránu, ale třeba tolik jako rozrazilu.

Za STEP Hana Chalupská

Do publikace svými texty přispěly poradny při těchto organizacích:

p r o j e k t

01

Název:

HAVAROVANÁ SKLÁDKA NEBEZPEČNÉHO ODPADU POZĎÁTKY

Téma:

Odpady

Cílová skupina:

Obyvatelé obce Pozďátky, úředníci krajského úřadu, vláda ČR, management společnosti ICKM

Místo realizace:

Pozďátky

Doba realizace:

2001–2009

Webová stránka:

http://www.bezjedu.arnika.org/horka-mista/ pozdatky

Řešitel:

Arnika, Ing. Milan Havel, RNDr. Jindřich Petrlík, Ing. Jana Vitnerová

Partneři:

OS Pozďátky bez jedů

Zdroje financování:

Nadace Partnerství, REC ČR Skládka nebezpečných odpadů Pozďátky se nachází v okrese Třebíč, kraji Vysočina, v katastrálním území obce Pozďátky (asi 600 m jihozápadně od této obce). Měla patřit k nejmodernějším zařízením svého druhu ve střední Evropě. Již v roce 1996, tedy rok po kolaudaci, zde díky nekázni provozovatele (nepovolené nakládání s odpady – skalicí) došlo k havárii a tento stav trval až do března 2009, kdy státní podnik Diamo zahájil sanaci státem odkoupené skládky.

management ➜ Arnika v Pozďátkách pomáhala místním lidem založit občanské sdružení, na dobu ➜ medializovat situace, získat nezávislé odborníky (VŠCHT), komunikovat určitou ➜ s úřady, informovat místní veřejnost (letáček, infolist, výstava), připomínkovat dokumentaci EIA italské společnosti, která skládku koupila a její sanaci podmínila provozem vlastní skládky nebezpečných odpadů. Nakonec se povedlo skládku od italské společnosti odkoupit a byla zahájena její sanace za cca 500 miliónů Kč (odhad).


➜➜➜➜➜➜➜➜

Dát hlas "malému" klientovi s vážným problémem je jedním z významných cílů poraden. Od počátku převzala poradna případ za svůj – s ohledem na nebezpečnost provozu a díky zázemí expertů v týmu.

➜➜➜➜➜➜➜➜

➜➜➜➜➜➜➜➜



Úvodní aktivity poradny zahájil happening přímo u skládky, v roce 2004 se opakoval v Praze, následovala kampaň směřující až na úroveň vlády, která v reakci na tlak ze strany veřejnosti odsouhlasila sanaci skládky státem. V rámci kampaně zpracovala Arnika podnět na Českou inspekci životního prostředí, koordinovala postup kraje a Ministerstva životního prostředí ČR, zajistila odbornou pomoc expertů z Vysoké školy chemicko – technologické. Experti Arniky se podíleli na odběrech vzorků půdy a odpadních vod pro analýzy na univerzitě. Poradna jednala v dané věci s politickými stranami, nejintenzivněji před volbami v roce 2004. Pozďátky měly na webových stránkách Arniky speciální sekci.

➜ sepětí ➜ s regionem

➜ týmová ➜ práce ➜ analýza ➜ nezávislost

Upozornění poradny ➜ informace na kauzu zasáhl široké spektrum osob a institucí. Poradna dále asistovala místním občanům při sepsání petice, sestavila ➜ preventivní infolist s návodem, jak se zapojit do procesů hodnocení vlivů na životní ➜ ochrana prostředí. Vznikla dále výstava a odborný seminář právě k rizikové sklád- ➜ životního ➜ prostředí ce v Pozďátkách.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradna využila již osvědčených nástrojů k řešení (právo, medializace, lobbying).

v

V roce 2006 zajistila poradna nezávislý odhad ceny sanace skládky a za- ➜ analýza ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ čala vyjednávat s majitelem skládky o její sanaci. V průběhu EIA získal Vzhledem k závažnosti státní podnik Diamo do správy realizaci sanace skládky.

problému kauza dosáhla až na vládní a mezinárodní Tento poradenský projekt byl realizován v rámci kampaně „Budoucnost úroveň. bez jedů“ programu Toxické látky. Kampaň se skládá také z konkrétních

řešených problémům znečišťování životního prostředí toxickými látkami – například ze skládek a spaloven odpadů a průmyslových provozů (tzv. ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ „horká místa“). Dále projekt přesahoval do náplně kampaně Účast ve- ➜ udržitelný Poradna nabízí řejnosti v rozhodování o životním prostředí Centra pro podporu občanů ➜ rozvoj specializované poradenství sdružení Arnika, která vychází z naplňování Aarhuské úmluvy.

v obdobných kauzách poradnám, občanům, ale i institucím.

p r o j e k t

Název:

02


Ovzduší

Cílová skupina:

Obyvatelé Jihlavy, zastupitelé, úředníci magistrátu

Místo realizace:

Jihlava

Doba realizace:

2005–2009

Webová stránka:

http://www.toxickelatky.arnika.org/novinky/ arnika-pozaduje-lepsi-sledovani-emisiformaldehydu-z-kronospanu, http://www.ostrava.arnika.org/tiskove-zpravy/ jak-dlouho-bude-kronospan-na-lidech-zkousethluk

Řešitel:

Arnika, RNDr. Jindřich Petrlík, Michal Skalský, Ing. Jana Vitnerová

Partneři:

OS Beseda


NROS, Nadace Partnerství


Poradna na kauzu reagovala jak právními postupy, tak kampaní směrem k veřejnosti a médiím.

V srpnu roku 2006 byla zveřejněna dokumentace EIA (posuzování vlivů technologie na životní prostředí) na novou technologii odprášení provozu Kronospanu. Poradna na tento proces reagovala výzvami k účasti veřejnosti v procesu EIA prostřednictvím informačního panelu, letáků, ➜ analýza ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ besedami s občany. Zároveň konzultovala formulování připomínek obča➜ informace nů v procesu EIA. Provoz Kronospanu stále nedodržoval limity a porušoval provozní řád, a tak poradna Arniky konzultuje řadu podání podnětů občanů (případně ➜ management sama podává) – na Českou inspekci životního prostředí, Krajskou hygie- ➜ na dobu nickou stanici, dále stížností na Magistrát a Krajský úřad. ➜ určitou

Firma Kronospan byla založena v roce 1994 a stala se nástupcem Jihlavských dřevařských závodů. Její hlavní výrobní náplní je výroba dřevotřískových desek. Na základě investiční pobídky došlo v roce 2005 k rozšíření provozu o výrobu tzv. OSB desek. Hlavní znečišťující látky z výroby dřevotřísky jsou prach, těkavé organické látky a formaldehyd. Provoz firmy je navíc nevhodně umístěn ve středu města Jihlavy a má tak bezprostřední dopad na životní prostředí jejích obyvatel.

Profesionalita poradny dává prostor k tomu, aby se stala v dané oblasti respektovaným partnerem.

V roce 2005 firma Kronospan překračovala několikanásobně limit emisí jemného polétavého prachu, kdy pouštěla do vzduchu až 400 t polétavého prachu za rok a velké množství (27 t/rok) formaldehydu (rakovinotvorná látka), pro který ovšem není stanoven zákonný limit. U obyvatel Jihlavy se objevily zdravotní problémy (pálení očí a záněty spojivek, dýchací potíže, záněty sliznic dýchacích cest). Kronospan v té době ovšem veřejnost ujišťoval, že to, co vychází z provozu firmy, je „jenom pára“. V roce 2005 zaznamenala Arnika první podněty občanů Jihlavy v souvislosti s touto kauzou. V té době zveřejňuje poradna žebříček největších pilotní ➜ znečišťovatelů ŽP v ČR dle Integrovaného registru znečišťovatelů – IRZ. řešení ➜ Tím byla popřena informační kampaň firmy, která nezveřejňovala skutečné hodnoty emisí škodlivých látek z provozu. Kronospan se umísťoval na předních místech v kraji Vysočina i v celé ČR (formaldehyd). Registr vyvolal další vlnu dotazů ze strany veřejnosti, na které musela poradna reagovat.


roku 2010. Arnika pomáhá zformulovat stížnost občanů na udělení této ➜ procesní ➜ poradenství výjimky ke Kanceláři veřejného ochránce práv.

Kronospan výroba dřevotřískových a OSB desek Kronospan CR, Kronospan OSB

Téma:

v

➜➜➜➜➜➜➜➜

Internetové aplikace v kombinaci s palčivostí tématu vyvolávají zvyšující se zájem veřejnosti o téma. ➜➜➜➜➜➜➜➜

sepětí ➜ V lednu roku 2006 vznikla pobočka Arniky v Jihlavě a ihned zahájila in- ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ s regionem ➜ tenzivní poradenskou spolupráci s občany. Mimo jiné se věnovala obča- Poptávka z regionu iniciovala vznik pobočky. procesní ➜ nům při zakládání občanského sdružení Beseda. V té době Krajský úřad poradenství ➜ Vysočina uděluje výjimku ohledně umožnění překračovat zákonné limity emisí polétavého prachu pro Kronospan na období 2006 až do začátku

Poradna se dále rozhodla ke koordinaci žádostí 1 200 občanů na lepší monitoring emisí závodů Kronospanu adresovanou Krajskému úřadu. Všechny tyto kroky jsou intenzivně medializovány pro zesílení tlaku na klíčové hráče v kauze a nastavení nezbytných opatření k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatel. Zástupce Arniky získává nabídku stát se členem komise pro sledování kontinuálního monitoringu emisí.

➜ týmová ➜ práce ➜ profesionalita ➜ nezávislost

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Během roku 2008 a 2009 jsou emise monitorovány, úřady vydávající Realizace systémové změny Kronospanu povolení uplatňují přísnější podmínky a na části provozu se zapojením veřejnosti je nainstalován protiprašný filtr. Firma vyměnila technologie a prakticky byla vyústěním dílčích, přestala vypouštět do ovzduší formaldehyd, přestože k tomu neexistují ale o to intenzivnějších v českém prostředí zákonné limity. Část prašného provozu firmy zůstává kroků poradny a veřejnosti prozatím bez filtrace.

ve spolupráci s médii.

Tento poradenský projekt byl realizován v rámci kampaně „Budoucnost bez jedů“, programu Toxické látky a přesahoval do náplně kampaně Účast veřejnosti v rozhodování o životním prostředí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika, která vychází z naplňování Aarhuské úmluvy. Aktuální ➜ udržitelný žebříčky znečišťovatelů životního prostředí toxickými látkami naleznete ➜ rozvoj na: http://www.bezjedu.arnika.org/.

p r o j e k t

03

Název:

Účast čsop ve správních řízeních v okrese benešov

Téma:

Ochrana přírody a krajiny, účast občanů

Cílová skupina:

Veřejnost, podniky, veřejná správa

Místo realizace:

Okres Benešov

Doba realizace:

1998–2008

Webová stránka:

http://www.csopvlasim.cz/tl_podniky.php

Řešitel:

OS ČSOP Benešov ve spolupráci se ZO ČSOP Vlašim, Ing. Pavel Pešout, Ing. Roman Farion, prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc., Ing. Karel Kříž, Mgr. Petra Humlíčková

Partneři:

ČSOP Vlašim


Vlastní zdroje, státní rozpočet, české nadace

sepětí s regionem týmová práce management na dobu určitou

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

S ohledem na případy ohrožování zájmů ochrany přírody a krajiny a na základě množících se dotazů poškozených či angažovaných občanů se Okresní sdružení ČSOP Benešov (dále jen OS ČSOP) zaměřilo na účast ve správních řízeních. Sdružení má regionální působnost a využívá mimo jiné experty naší poradny při ČSOP Vlašim. Šlo zejména o účast ve správních řízeních o kácení stromů, liniových stavbách apod. Účastníci správních řízení z řad veřejné správy a podnikatelské sféry pohlíželi na účast OS ČSOP jako na aktivistickou a úzce zájmovou a podezřívali sdružení z nekoncepčního přístupu. Přibývalo střetů s žadateli o povolení ke kácení.

OS ČSOP svá stanoviska uplatňovaná v rámci správních řízení staprofesionalita ➜ ví na místní znalosti více než 150 členů z celého okresu a na bohatých odborných zkušenostech v ČSOP sdružených profesionálních a amatérských přírodovědců. Jen v letech 1992–1998 se OS ČSOP zúčastnilo pilotní ➜ několika tisíc správních řízení. V roce 1999 dospělo k myšlence vydat řešení ➜ publikaci Účast ČSOP ve správních řízeních na okrese Benešov, od které si slibovalo především: 1. Otevřeně deklarovat cíle a obhajované zásady ČSOP. preventivní ➜ 2. Předcházet eventuálním střetům s žadateli jejich včasným seznámeochrana ➜ ním s postoji OS ČSOP. životního ➜ 3. Upevnit u orgánů státní správy, místní samosprávy i dalších institucí prostředí ➜ a organizací pozici ČSOP jako dlouhodobě názorově stabilního partnera, který má jasně stanovené cíle. 4. Zprůhlednit a ještě více otevřít ČSOP neorganizovaným spoluobčanům. Účast OS ČSOP ve správních řízeních pokračovala i následujících deset let a po celou dobu zastřešovala jednotlivé organizace ČSOP v regionu. analýza ➜ V roce 2008 vyšly další dvě příručky, a sice: Účast Českého svazu ochránců přírody ve správních řízeních na okrese Benešov v letech 1996–2007; analytická a případová studie, která je unikátní studií praktické aplikace


Místní občanská sdružení mají u místních obyvatel váhu a kredit. ➜➜➜➜➜➜➜➜

Střet různých zájmů vyžadoval koncepční řešení.

Multiplikační efekt je často žádoucí a rychlý u těch problémů, které jsou pro veřejnost citlivé.

➜➜➜➜➜➜➜➜

v



účasti veřejnosti ve správních řízeních, a dále Účast veřejnosti na rozho- ➜ informace dování ve věcech ochrany přírody a krajiny; metodická příručka, která slouží těm, kdo se aktivně účastní nebo mají zájem účastnit se řízení vedených v rámci zákona o ochraně přírody a krajiny. Její zpracování vycházelo zejména z výsledků analýzy praktické činnosti OS ČSOP v letech 1996 až 2007 v této oblasti. Vznikla jako reakce na množící se dotazy ostatních občanských sdružení, která se chtěla aktivně a úspěšně zapojit do správních řízení.

➜➜➜➜➜➜➜➜ Všechny tři publikace jsou volně ke stažení na webových stránkách http:// www.csopvlasim.cz/publikace/. ➜➜➜➜➜➜➜➜

Nejlepšími znalci místních poměrů nejsou externí firmy a odborníci, ale místní lidé.

p r o j e k t

04

Název:

mapa zajímavosti bílých karpat s pravidly pro návštěvníky

Téma:

Ochrana přírody, ekologická výchova / veřejnost

Cílová skupina:

Širší veřejnost – návštěvníci a obyvatelé CHKO Bílé Karpaty

Místo realizace:

Veselí nad Moravou, CHKO Bílé Karpaty

Doba realizace:

2005–2007

Webová stránka:

Samostatná webová stránka nevznikla

Řešitel:

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Jana Urbančíková

Partneři:

SCHKO Bílé Karpaty, externí spolupracovníci


ESF, AOPK ČR

Ekoporadna je provozována subjektem, který od roku 1997 zajišťuje i služby turistického informačního centra pro oblast CHKO. Na základě této činnosti je sledován vývoj trendů návštěvnosti a požadavky návštěvníků a jsou přizpůsobovány služby a nabídka informačních osvětových materiálů. Potřeba osvěty týkající se chování návštěvníků CHKO je průběžně konzultována s orgány ochrany přírody (Správa CHKO). Postupně se množily případy stížností obyvatel CHKO na neukázněné chování návštěvníků. V roce 2006 se Správa CHKO rozhodla obrátit na poradnu. Po prvotní konzultaci problému byla poradna klientem požádána o zhodprofesionalita ➜ nocení problému a vypracování návrhu řešení. Poradce shromáždil informace, konzultoval a hledal potenciálně přenositelné modely řešení analýza ➜ v rámci jiných CHKO v ČR. Získané podklady vyhodnotil a vhodnost a formu řešení probíral s pracovníky turistického informačního centra. Společně navrhli postup řešení. Byl vypracován projekt, jehož cílem byla příprava informačního osvětového materiálu, který vůbec poprvé v CHKO přinesl tištěnou podobu doporučených pravidel chování návštěvníků Zajímavosti Bílých Karpat s pravidly pro návštěvníky. Materiál zároveň poskytl prostor orgánu ochrany přírody a správci území (Správa CHKO) k vysvětlení některých omezení a potřeb ochrany přírody na území CHKO. Byl nalezen a využit management ➜ vhodný zdroj financování – běžící projekt, který umožňoval vydání blíže na dobu ➜ nespecifikovaného osvětového materiálu. Materiál byl připraven pro nadURČITOU ➜ cházející turistickou sezonu 2007 a byl propagován a následně distribuován do informačních center v oblasti CHKO. Část vydaných materiálů byla dána k dispozici klientovi, který ji využil při komunikaci s obcemi (distribuce na pravidelné každoroční akci „Setkání Správy CHKO se starosty obcí“). Materiál byl publikován v češtině. týmová práce pilotní řešení

➜ ➜ ➜ ➜


➜➜➜➜➜➜➜➜

Klientem byla státní instituce.

Hledání kvalifikovaných a objektivních informací.

➜➜➜➜➜➜➜➜ ➜➜➜➜➜➜➜➜

Součástí řešení je posun typu poradenství – management na dobu určitou = poradna částečně přebírá zodpovědnost za řešení problému.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Flexibilita poradny se projevila ve využití znalostí fundraisingu a přehledu o aktuálních zdrojích financování.

Důležitá zpětná vazba. Reakce na zpětnou vazbu – druV průběhu turistické sezony se ukázalo, že materiál je velmi kladně hodhá úroveň řešení problému.

Samostatnost klienta, zodpovědnost za řešení problému se vrací zpět ke klientovi.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

nocen návštěvníky i informačními centry. Na základě informací z turistických informačních center v průběhu sezony byla identifikována potřeba vydání materiálu i v anglické jazykové mutaci. Kladné hodnocení uživatelů motivovalo klienta k tomu, že sám požádal (úspěšně) o finanční podporu na přípravu a tisk anglické mutace svůj nadřízený orgán (AOPK ČR). I tento materiál byl opět distribuován na informační centra v CHKO.

➜➜➜➜➜➜➜➜ ➜➜➜➜➜➜➜➜

Dobrá zkušenost = dobrá motivace k aktivnímu přístupu, dobrý základ žádosti o finanční podporu.

v



➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Obecná analýza problému ukázala na celkově nepříznivou situaci v oblasVýsledek obecné analýzy ti rozvoje turistického ruchu v CHKO a absenci systémového řešení. Oda reakce na zpětnou vazbu halila zároveň nedostatek kapacity klienta potřebný k nalezení a realizaci – ukazuje se potřeba systé- systémového řešení šetrného rozvoje turistického ruchu v CHKO. Pomového řešení problému. radna doporučila klientovi začít poukazovat na neefektivnost a nevýhodu Formulace doporučení; nesystémových řešení a hledat systémové řešení v rámci vlastní stávající reálnost řešení. organizační struktury. Jasně vyvstala potřeba vytvoření strategického ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ plánu pro šetrný rozvoj turistického ruchu.

➜ ➜ ➜ ➜

preventivní ochrana životního prostředí

Byl jasně stanoven výstup potřebný k systémovému Klient začal apelovat na nadřízené orgány a poukazovat na nutnost ře- ➜ Zprostředřešení. šení problému a prevence škod. Ve spolupráci s poradnou identifikoval kování

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ kompetentní odborníky, kteří budou schopni připravit kvalitní strategicKlient si uvědomil potřebu ký plán pro šetrný rozvoj turistického ruchu v CHKO. Hledá potenciální aktivního zpojení do řešení zdroje financování a zapojil se do mezinárodních aktivit v oblasti řešení problému. turistického ruchu v chráněných územích. Rozšířil spolupráci s místními environmentálními neziskovými organizacemi.

➜ udržitelný ➜ rozvoj ➜ sepětí ➜ s regionem

p r o j e k t

05

Název:

zelené úřadování na městském úřadu v uherském hradišti

Téma:

Zelené úřadování – enviromentálně šetrný provoz institucí

Cílová skupina:

Veřejná správa

Místo realizace:

Uherské Hradiště

Doba realizace:

2007

Webová stránka:

www.veronica.cz/zeleneuradovani/

Řešitel:

ZO ČSOP Veronica, Mgr. Ing. Petr Ledvina, Mgr. Ivana Hrabinová

Partneři:

Město Uherské Hradiště


ESF


informace týmová práce analýza

➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜

profesionalita ➜

Na naši poradnu se v roce 2007 obrátilo město Uherské Hradiště s žádostí o pomoc při zavádění principů zeleného úřadování – ekologizace provozu na městském úřadě. Město bylo v té době jedním ze sedmi partnerů projektu Zelená pro Zlínský kraj, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Uherské Hradiště bylo zapojeno mj. do modulu „Zelené hospodářství“, které mělo za cíl podporovat principy zeleného úřadování organizací. Město mělo už v té době svého koordinátora projektu ekologizace provozu (Mgr. Pavelčíka). Městský úřad měl také zaveden systém sebehodnocení CAF (Common Assessment Framework), metodu na zlepšování kvality samosprávných úřadů. Šetrný provoz byl jedním z nutných opatření, které z hodnocení CAF vyplynulo. Úřad sídlí ve čtyřech budovách, z nichž tři jsou v majetku města, a pracuje tam 220 zaměstnanců.


Příklad návrhu ze zprávy: Informační a propagační materiály, brožury či publikace tisknout na recyklovaném papíru. Přitom je vhodné na materiál uvést informaci „tištěno na recyklovaném papíru“, což ukazuje, že je tak činěno záměrně, a stává se navíc osvětovou záležitostí. Termín plnění: v rámci plánování Zodpovídá: vedoucí odborů



Město Uherské Hradiště si pak na základě analýzy a návrhu opatření vypracovalo vlastní Akční plán ekologizace, schválený radou města. Akční plán obsahuje 38 věcných opatření v 10 oblastech. Kromě opatření určuje i zodpovědnou osobu, termín a odhad nákladů na realizaci. Příklad opatření z Akčního plánu Oblast – opatření Oblast 5. Hospodaření s vodou

Zodpovídá

Termín

Odhad nákladů při realizaci a dosažení úspor po realizaci

Zavést úsporné splachování na WC – vyměnit stávající splachovače za úsporné

Odbor kanceláře starosty: vedoucí

postupně dle finančních prostředků

Úspora v nákladech za vodu odhadnuta na cca 20 tis. Kč ročně, v r. 2008 úspory pravděpodobně pokryjí vstupní náklady

➜➜➜➜➜➜➜➜

Na poradnu se neobrací pouze veřejnost, ale i firmy a veřejné instituce.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Město v této oblasti pracovalo systémově, samo se na nás obrátilo, mělo koordinátora aktivit = nejednalo se o jednostranné přesvědčování ze strany Ekologický institut Veronica (pro Síť ekologický poraden, která byla nosi- poradny.

telem zakázky) na základě objednávky a požadavku Města Uherské Hradiště se od června do srpna 2007 zabýval zpracováním návrhu zavádění ekologizace provozu budov. S rozsahem nabídky našeho poradenství byl úřad předem seznámen. Dílčí výpočty v oblasti úspory vod prováděla Ekoporadna Uherský Brod. Několikrát jsme úřad navštívili a prošli všechny budovy. Prakticky na každém odboru úřadu jsme osobně navštívili alespoň jednu kancelář. Další údaje pro analýzu (spotřeba vody, energií, papíru apod.) poskytl koordinátor. Vstupní analýza zahrnovala kapitoly papír, kancelářské potřeby, zařízení interiérů, čištění a úklid, hospodaření s vodou, odpady, úspora energií, kancelářská technika, stravování a občerstvení, doprava. V těchto oblastech byl také vypracován návrh opatření. Zpráva vždy kromě navrhovaného opatření určovala termín plnění a zodpovědnou osobu. V některých případech jsme provedli také finanční odhad možných úspor.

v

Pro rozbor situace využívají poradci více zdrojů informací.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Od roku 2007 začalo město jednotlivá opatření ekologického provozu realizovat. V letech 2008–2009 pokračovali dalším projektem Rozvoj místní Agendy 21, mj. zaměřeným na tuto oblast.

Úspěch kauzy se zvýšil propojením a aktivní spoluprací uvědomělé veřejné správy a profesionálních poradců.

➜➜➜➜➜➜➜➜ ➜➜➜➜➜➜➜➜

Komplexní přístup poradny zvyšuje způsob a efektivnost řešení.

Opatření, která se povedlo během let 2007–2010 zavést: elektronické materiály (CD) pro zastupitele místo papírových tisků, vypínání počítačů i na pochůzky, vytahování počítačů ze zásuvky po skončení pracovní doby, nákup skleněných džbánků na pitnou vodu na každý odbor místo doposud používaných plastových lahví s balenou vodou, dávkovače mýdla na toaletách, používaní některých výrobků z recyklovaných papírů (obálky, šanony, bloky), tisk některých publikací na recyklovaný papír, výrobky se značkou EŠV v oblasti úklidu, automatické přednastavení černobílého a oboustranného tisku; školení pro zaměstnance na téma „tisk jako brožura“, nakoupení služebních kol: na každý odbor alespoň jedno, více na městskou policii; informace občanům o ekologizaci u podatelny, kde chodí nejvíce lidí.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ V roce 2008 město vydalo publikaci Ekologizace provozu a další příklady Příklady dobré praxe participativních postupů místní samosprávy, která popisuje jejich aktivity propaguje poradna jako v této oblasti. Za své aktivity a systémový přístup k ekologizaci dostalo jeden ze způsobů motivace Uherské Hradiště Cenu Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě pro další subjekty veřejné za rok 2008.

správy či firmy.

Publikace Ekologizace provozu a další příklady participativních postupů místní samosprávy, jehož součástí je i Akční plán ekologizace provozu, je ke stažení na http://www.mesto-uh.cz/cms/obecne/projekty_mesto/ zelena_pro_zk/urad_ekologizace_provozu.

p r o j e k t

06

Název:

atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie

Téma:

Obnovitelné zdroje energie

Cílová skupina:

Veřejnost, školy, zájemci o obnovitelné zdroje

Místo realizace:

Jihočeský kraj

Doba realizace:

Prvotní zmapování a vydání publikace – 1 rok, následné rozšiřování obsahu i forem prezentace – 11 let

Webová stránka:

www.zdrojeenergie.cz

Řešitel:

Calla, Ing. Edvard Sequens

Partneři:

Na obsahu internetové verze se podílely KVBIO, ZO ČSOP Veverská Bítýška a Alternativa pro venkov


udržitelný rozvoj sepětí s regionem

➜ ➜ ➜ ➜


Často kladené dotazy ze stran nejrůznějších typů klientů vyžadovaly systémové řešení.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradna si klade za cíl demytizovat témata.

➜➜➜➜➜➜➜➜ ➜➜➜➜➜➜➜➜

Příklady dobré praxe táhnou.

pilotní ➜ Mapování bylo pionýrským činem, při kterém jsme shromáždili dostupřešení ➜ né informace od úřadů, databázi kotlů z registru obnovitelných zdrojů energie, požádali jsme o poskytnutí informací o jejich instalacích i české výrobce jednotlivých technologií. Takřka detektivním způsobem jsme páanalýza ➜ trali po vlastnících i dalších objektech. Všechny provozovatele jsme oslovili dopisem a dotazníkem a v čase neexistence digitálních fotoaparátů jsme se snažili všechny zdroje osobně navštívit, vyfotografovat a zjistit o nich další podrobnosti. Přitom jsme sesbírali řadu cenných zkušeností provozovatelů z praxe i kontakty, které využíváme při další práci. Vedlejším přínosem bylo zjištění, že zejména databáze REZZO je pramenem ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Vícezdrojové vyhodnocování informací spíše orientačním, než věrohodným. Shromážděné a ověřené informace jsme vydali v publikaci nazvané „Atlas obnovitelných zdrojů energie“, která ale byla v mžiku rozebrána, a tak informace ➜ jsme ve spolupráci s Energy Centre České Budějovice jsme připravili druhé, graficky zásadně vylepšené vydání. Tu dostali starostové obcí, referáty životního prostředí, školy, ekologické organizace a další zájemci. Naše mapování bylo inspirací pro další organizace. Díky práci KV-BIO, ZO ČSOP Veverská Bítýška a Alternativa pro venkov byly zmapovány další kraje – Pltýmová ➜ zeňský, Karlovarský, Vysočina, Jihomoravský a nejnověji i Středočeský. práce ➜



Jsou v ní i data i z výše zmíněných regionů a také později dodaná kategorie fotovoltaiky, o níž před deseti lety ještě nemělo smysl podrobněji hovořit. Naposledy jsme plošně ověřili a doplnili informace z Jihočeského kraje v roce 2008.

Phare CBC, Nadace Sluníčko, Nadace Partnerství, MŽP, Blokový grant NROS Počátky databáze obnovitelných zdrojů energie se datují do roku 1998. Tehdy začalo sdružení Calla systematicky mapovat jednotlivá fungující energetická zařízení využívajících čistou energii v Jihočeském kraji. Důvodem byla potřeba nabídnout veřejnosti, studentům, ale také potenciálním zájemcům informace o obnovitelných zdrojích, které tu do té doby chyběly a současně si udělat jasno, jak na tom jsme v domovském kraji. V České republice v té době byly obnovitelné zdroje terčem výsměchu politiků i energetiků jako zcela marginální segment výroby energie. Mezi veřejností bylo zaseto mnoho nepravdivých informací a rozhodně nešlo pomýšlet na nějakou státní osvětovou kampaň, tak jak jsme ji mohli vidět v sousedním Německu nebo Rakousku.

v

dat zvyšuje kvalifikovanost a objektivnost práce poradny.

Inovativní řešení v kombinaci s moderními technologiemi nabízí poradně snazší Forma papírové publikace se však ukázala jako nepraktická, protože v ní a efektivnější nástroj k šíření nemohly být prováděny změny a doplňovány další zdroje. Rozhodli jsme se informací.

proto přejít na internetovou formu. Ta je umístěna na www.zdrojeenergie.cz. ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

K datu vydání této publikace je v databázi 514 záznamů o malých vodních elektrárnách, 185 o vytápění biomasou (převážně nad 200 kW), 58 záznamů o bioplynových zdrojích, 70 o větrných elektrárnách, 381 o solárně termických systémech, 102 záznamů o fotovoltaice a také 91 o tepelných čerpadlech. Celkem tedy Atlas obsahuje 1 401 záznamů většinou s fotografiemi a přesnou lokalizací. U každého zdroje je obvykle uveden i kontakt na provozovatele, kde lze získat podrobnější údaje, zkušenosti, případně si instalaci i prohlédnout. Návštěvník může v Atlasu vyhledávat informace pomocí mapy (hledá-li zařízení na konkrétním území, např. v okolí bydliště), může vybírat instalace ze seznamů zdrojů určitého druhu (např. ze seznamu slunečních kolektorů) nebo může hledat podle slov v záznamech a najít všechna zařízení v určitém městě, výrobky zvolené firmy, vodní elektrárny na dané ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ řece atd. Lze opravit či doplnit údaje, zadat nový zdroj. Data, návrhy doKaždý projekt poradny je plňků apod. se soustřeďují u správce databáze (Calla) a ten je po ověření ➜ profesionalita třeba aktualizovat, tzn. je schvaluje do veřejně přístupné části Atlasu.

opravdu nutné zvážit péči o výstupy na dlouhou dobu V roce 2007 jsme pro lepší propagaci Atlasu vydali informační skládačdopředu. ku, kterou šíříme na různých tematických akcích. V roce 2008 jsme pak vydali CD, na němž zájemci najdou celou databázi se stavem k polovině roku 2008. CD vydané v nákladu 2 tisíce kusů je již rozebráno.

Atlas se setkává se zájmem laické i odborné veřejnosti, o čemž svědčí řada pozitivních ohlasů, a zejména pak návštěvnost stránek, která je cca 16,5 tisíce za rok. Databáze pomáhá nejen v naší poradenské praxi. Dokážeme nasměrovat ➜ Zprostředzájemce na konkrétní instalace. Neposkytujeme však seznam provozovakování telů firmám, protože hrozí obchodní zneužití. Pomoci neumíme ani zájemcům o koupi vodní elektrárny, kterých se objevilo několik. Školám podle ➜ procesní databáze několikrát do roka pomáháme sestavit optimální trasu exkur- ➜ poradenství ze po zajímavých instalacích. Databázi využila Czech RE AGency o.p.s. v rámci svého projektu ke sledování provozu několika zdrojů on-line. Využívají ji také studenti při svých odborných pracech. Databáze tak přispívá ke změně vnímání těchto čistých zdrojů a jejich praktických možností.

p r o j e k t

07

Název:

OCELÁRNA MITTAL

Téma:

Ochrana ovzduší, nadnárodní korporace

Cílová skupina:

Místní občané trpící znečištěným ovzduším, politici, vlády

Místo realizace:

Ostrava, Brno, ČR, svět

Doba realizace:

květen 2007–

Webová stránka:

www.nebenadostravou.cz, www.responsibility.cz, www.eps.cz

Řešitel:

Ekologický právní servis, Mgr. Jan Šryt, Mgr. Markéta Višinková

Partneři:

o.s. Vzduch


MŽP, OSI, Nadace Partnerství, Město Ostrava, Via Vitae


➜ ➜ ➜ ➜


Zdravotní rizika, která ze znečištění ovzduší těmito látkami vyplývají, přitom rozhodně nejsou zanedbatelná. Dle studie zdravotních rizik zpracované Zdravotním ústavem v Kolíně je populace Radvanic a Bartovic v důsledku znečištění arsenem a benzo(a)pyrenem vystavena téměř desetinásobně vyššímu riziku nádorového onemocnění než obyvatelé jiných částí Ostravy a jen prašnost pocházející z provozů ArcelorMittal pravděpodobně zapříčiňuje cca 8 úmrtí na kardiovaskulární a nádorová onemocnění ročně. Společnost ArcelorMittal provozuje v Ostravě největší hutní podnik v ČR, s roční kapacitou přesahující 3 mil. tun vyrobené oceli. Z údajů uvedených v integrovaném registru znečištění vyplývá, že společnost ArcelorMittal je dlouhodobě největším stacionárním zdrojem emisí polétavého prachu (PM10) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v České republice a největším stacionárním zdrojem emisí arsenu v Moravskoslezském kraji. informace ➜ Z počátku jsme řešili dotazy klientů v rámci Poradny. Poradna EPS záanalýza ➜ roveň sdílela informace o případech s kolegy – právníky zabývajícími se tématem nadnárodních společností, kteří se po čase začali kauze intenzivně věnovat za účelem dosáhnout zlepšení stavu ovzduší v Ostravě.



Nejprve proběhlo několik osobních schůzek s místními občany a občanským sdružením Vzduch. S tímto sdružením jsme vytvořili Alianci Nebe nad Ostravou a uspořádali četná otevřená setkání, jejichž účelem bylo informovat o problému a možnostech řešení další postižené obyvatele a politiky a získat širokou podporu pro následující kroky (v roce 2008 mělo sdružení již více než 250 členů a Alianci vyjádřilo podporu více než 600 subjektů – jednotlivců i nevládních organizací). V rámci této kampaně Aliance vydala několik čísel Infolistu, vytvořila prezentaci, petici kterou podepsalo 2300 lidí, vytiskla leták v nákladu 52 000 ks, zorganizovala demonstraci, uspořádala kulatý stůl k problematice ovzduší v Radvanicích a Bartovicích, jehož se zúčastnili zástupci AMO, města Ostravy a odborníci z Vysoké školy báňské v Ostravě. Důležitou součástí kampaně bylo vytvoření webové stránky věnované této problematice. Stránky jsou propojeny s poradnou EPS formulářem pro vložení dotazů. Byla též spuštěna ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ jedinečná kampaň „participativních SMS“, která občanům umožňovala Osvojení si nového nástroje pomocí sms přímo oslovit AMO s vyjádřením jejich obav a nesouhlasu.

➜ ➜ ➜ ➜

týmová práce procesní poradenství

➜ pilotní ➜ řešení ➜ Zprostředkování

zapojování veřejnosti nabízí poradna občanským Souběžně s informační kampaní jsme zajišťovali odborné podklady – roziniciativám i v jiných ptylové studie, posudky, studie zdravotních rizik atp. Naší hlavní rolí však ➜ profesionalita kauzách. bylo sledování správních procesů, které umožňují majitelům provozovat ➜ analýza

Ekologický právní servis se dlouhodobě zaměřuje na dopad působení nadnárodních společností v České republice. Ostravská pobočka ocelárny ArcelorMittal, nechvalně proslulé svým působením v rozvojových zemích (dále jen AMO), se stala předmětem našeho zájmu ze dvou důvodů: a) přestože podnik vykazuje obrovské zisky (za posledních 6 let čistý zisk cca 45 miliard korun), není ochoten investovat do zmodernizování provozů, b) na naši poradnu se v průběhu roku 2007 opakovaně obrátili lidé po- ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ stižení znečištěním ovzduší způsobené AMO. Evidence dotazů je Dlouhodobá měření v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice ukazují, že stav znečištění ovzduší v této lokalitě nemá obdoby nejen v České republice, ale v celé Evropě. Zákonné limity znečištění ovzduší byly v Radvanicích a Bartovicích v roce 2007 překročeny u arsenu téměř o 90 %, u prachu o 500 % a u benzo(a)pyrenu dokonce o 800 %. Bezprostředně jsou znečištěním zasaženy tisíce občanů.

v

AMO, a zapojování se do nich. EPS tak v průběhu let 2007–2009 učinil ➜ management více než 40 podání (žádostí o informace, námitek, vyjádření, žalob, pod- ➜ na dobu ➜ určitou nětů veřejnému ochránci práv atp.), která směřovala k omezení provozu nebo alespoň stanovení podmínek provozu zajišťujících čistší provoz ocelárny.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Pomocí tiskových zpráv, tiskových konferencí a spolupráce s novináři Média mohou pomoci („Nejšpinavější kout Evropy“, pořad Reportéři ČT,15. 6. 2009) jsme kauapelovat a motivovat další zu medializovali.

regiony.

Jelikož působení společnosti ArcelorMittal není omezeno pouze na Českou republiku (Arcelor Mittal provozuje ocelárny také v USA, Kazachstánu, Jihoafrické republice, Indii...), podnikali jsme kroky také na mezinárodní úrovni – podíleli jsme se na založení mezinárodní aliance, v letech 2008 a 2009 jsme se účastnili valné hromady akcionářů ArcelorMittal v Lucemburku, jejíž součástí bylo i jednání s nejvyšším managementem AMO, podíleli jsme se na vydání dvou publikací v anglickém jazyce o negativním vlivu AMO.

výborným nástrojem k identifikaci problému.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradna musí argumentovat aktuálními a objektivními daty.

Díky tlaku, který je na AMO kampaní vyvíjen, začala ocelárna komunikovat s představiteli města, přislíbila a částečně i zrealizovala investiční projekty směřující ke zlepšení ovzduší. ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Zkušenosti ze spolupráce s místními občany předáváme dalším nevládVýstupy případu jsou ním organizacím v praxi poradny. Materiály vzniklé v průběhu kampaně využitelné pro další klienty dále využíváme k poskytování poradenství.

a kauzy.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Případ jako celek slouží jako podklad k uskutečnění větších společen- ➜ udržitelný Síla případu v kombinaci ských změn – širšího zapojování veřejnosti do procesů povolování zámě- ➜ rozvoj s profesionálním přístupem rů a změny právních předpisů směrem k větší odpovědnosti nadnárodk řešení vede k systémovým ních korporací.

změnám.

Kauza i nadále pokračuje, což je dáno zejména zdlouhavostí právních procedur a soudních jednání.

p r o j e k t

08

Název:

Zástupce veřejnosti

Téma:

Právní poradenství, územní plánování, zástupce veřejnosti

Cílová skupina:

Široká veřejnost, místní občanská sdružení, studenti VŠ

Místo realizace:

Brno (sídlo kanceláře), ČR (působnost)

Doba realizace:

1997–

Webová stránka:

http://www.eps.cz/cz2050399pg/programy/, http://aa.ecn.cz/img_upload/912ddd8bfb8fbca4dc25ce4d979260af/Jak_se_zapojit_do__ zemn_ho_pl_nov_n__2.pdf, http://aa.ecn.cz/img_upload/912ddd8bfb8fbca4dc25ce4d979260af/Od__zemn_ho_pl_nov_ n__po_stavebn__povolen__aktualizovan_.pdf

Řešitel:

Ekologický právní servis, Mgr. Vendula Povolná, Mgr. Markéta Višinková, Mgr. Jana Kravčíková

Partneři:

Zelený kruh (neformálně)


NROS, MŽP Na poradnu Ekologického právního servisu se opakovaně obrací lidé s otázkou, jak se zapojit do procesu územního plánování. Klienti (fyzické osoby – vlastníci pozemků či obyvatelé obce, místní občanská sdružení) se nás táží telefonicky, e-mailem či osobně. Od roku 2009 je možné položit dotaz poradně EPS také skrze webový formulář. Poradna radí nejčastěji formou posudku, poskytnutí informací či zprostředkování. Odpovědnost za řešení případu tedy zůstává na klientovi.

Na každý dotaz odpovídáme dle jeho charakteru – v některých případech stačí ústní vysvětlení, většinou však poskytujeme odpovědi písemně (i na telefonické dotazy). Písemná odpověď obsahuje obecné uvedení do problematiky, reakci na individuální dotazy klienta, doporučení poinformace ➜ stupu s uvedením případných rizik a často také odkazy na relevantní materiály na webu poradny EPS případně jiných zdrojů (jiných poraden, ministerstev atp.). Dotazy směřující k tématu územního plánování jsou trvale jedny z nejčastějších – v roce 2005 jich bylo 41 případů (5,6 %), 2006 – 110 případů (9 %), 2007 – 67 případů (6 %), 2008 – 109 případů (13 %), a v roce 2009 to bylo 114 případů (13 %). Jelikož územní plánování je problematika rozsáhlá a komplikovaná, pro odpověď používáme kombinaci několika nástrojů – ústní vysvětlení, po kterém následuje písemný rozbor s doporučeními a zdůrazněním informací relevantních pro konkrétního klienta. Dále pak odkazy na brožury a manuály, které problematiku zpracovávají komplexně. K odpovědi je většinou používán e-mail, v případech, kdy odpovídáme dopisem, přikládáme relevantní materiály vytištěné.


v



➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Každá písemná odpověď je zaevidována a je tak zpětně dohledatelná, čeEvidence odpovědí je hož využíváme v případě, že se dotazy opakují. Zpočátku u tématu územefektivní pro často se ního plánování využívání starých odpovědí probíhalo náhodně – v přípaopakující dotazy a pro dě, že poradce věděl o tom, že podobný dotaz byl již položen.

sdílení s větším týmem poradců a poradkyň.

Poradna nabízí řadu nástrojů, aby si klient byl schopen s problémem poradit sám. ➜➜➜➜➜➜➜➜

➜➜➜➜➜➜➜➜

Pro zachování přesnosti dat a informací je ve specializovaném poradenství korespondence písemná či e-mailová nutností.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Evidence dotazů slouží k jasné identifikaci problému a trendů.

Ze zkušeností a znalostí si poradna vytvořila standardizovanou odbornou odpověď. ➜➜➜➜➜➜➜➜

Vzhledem k tomu, že se dotazy stále opakovaly, že se jedná o důležitý nástroj ochrany životního prostředí (v rámci územního plánování se rozhoduje o způsobu využití území, je to tak první a nejúčinnější fáze jak zabránit realizaci nepříznivých zásahů) a zejména proto, že od 1. 1. 2007 vstoupil v účinnost nový stavební zákon upravující územní plánování, jsme začali uvažovat o vytvoření obecného manuálu a jeho umístění na web, tak aby byl k dispozici ucelený rozbor problematiky. Současně s námi takto uvažoval i Zelený kruh, nevládní organizace sdružující ekologické organizace, se kterou úzce spolupracujeme. Ta v roce 2007 vydala ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ publikaci Od územního plánování po stavební povolení. My jsme odkaz Osvojení si dovedností na publikaci umístili na náš web a používáme ji v odpovědích našim klia znalostí klienty snižuje entům.

➜ informace ➜ týmová ➜ práce ➜ Zprostředkování

nápor obecných dotazů na poradnu. Z dalších dotazů klientů a z vývoje praxe vyplynulo, že by bylo vhod-

né mít k dispozici manuál, který by ještě podrobněji popsal a rozebral problematiku územního plánování, zejména institutu zástupce veřejnosti. Záměr napsat takový manuál jsme zahrnuli do projektové žádosti k nadaci NROS. V roce 2008 jsme jej zrealizovali a manuál Jak se zapojit ➜ pilotní ➜ řešení Poradna si je vědoma do územního plánování, Manuál pro veřejnost i obce je k dispozici opět širokých souvislostí na našich webových stránkách. ➜ udržitelný a upozorňuje na ně i své klienty. Nyní naše klienty upozorňujeme na možnost a výhody využití zástupce ➜ rozvoj ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ veřejnosti při územním plánování dokonce i v dotazech, které přímo ne➜ profesionalita směřují k tomuto institutu, ale pro jejichž řešení se využití zástupce ve➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ řejnosti hodí. O územním plánování přednášíme v rámci předmětu „Prá- ➜ preventivní Přenos z praxe vo environmentálního podnikání I a II“ na Masarykově univerzitě v Brně ➜ ochrana do akademického prostředí a připravujeme vytvoření a nabídku prakticky orientovaného školení pro ➜ životního ➜ prostředí je pro obě strany spolupráce místní občanská sdružení.

výhodný.

p r o j e k t

09

Název:

hliník – zbytečný odpad

Téma:

Prevence vzniku odpadů, třídění odpadů

Cílová skupina:

Spotřebitelé, veřejná správa

Místo realizace:

Brno a okolí

Doba realizace:

2004–2008

Webová stránka:

www.veronica.cz/odpady

Řešitel:

ZO ČSOP Veronica, tým poradců a poradkyň

Partneři:

–


Statutární město Brno, Evropské fondy – OPRLZ


Změna chování spotřebitelů není možná bez ucelených informací a variant pro rozhodování. ➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradna může přispět k řešení pečlivým rozborem a mapováním příčin problému.

Nejbližší výkupnu hliníku jsme nalezli v Želešicích. Tamější firma nabídla Veronice možnost výkupu hliníku včetně odvozu a informací, kde je v konečné fázi hliník zpracováván. Proto jsme se rozhodli nabídnout po vzoru některých školských zařízení občanům možnost odložit umytý a stlačený hliník v naší poradně. Klienti si tuto službu rychle osvojili a jednou za čtvrt roku jsme nechávali odvézt cca 50 kg vytříděného hliníku. Nádobu na hliník včetně formálních náležitostí poradně „propůjčila“ příslušná firma.

➜➜➜➜➜➜➜➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜



Každý, kdo tento odpad do poradny přinesl, byl zároveň poučen o vysoké energetické náročnosti těžby bauxitu a výroby hliníku a o alternativních obalech, o výrobě vlastního jogurtu apod. Klademe důraz zejména na prevenci vzniku obalů, a tak se ukázalo jako velmi praktické vydat informační materiál pro návštěvníky poradny o tom, jakou ekologickou stopu má výroba například jedné plechovky od piva, jak se pokud možno hliníkovým obalům a materiálům vyhnou a kde hledat varianty. Materiál vyšel v tištěné podobě a je zdarma dostupný v poradně, přes internetový obchod ale i volně ke stažení na našich internetových stránkách.

➜ preventivní ➜ ochrana ➜ životního ➜ prostředí ➜ informace ➜ analýza

S odkazem na počty našich klientů a evidenci množství hliníku, které jsme ročně předali do výkupny, jsme zároveň apelovali na Statu- ➜ profesionalita tární město Brno, aby službu výkupu či odběru hliníkových obalů nabízelo veřejnosti. Radnice vždy odkazovala na to, že jde o ztrátovou službu, neboť hliník nemá na trhu svoji cenu.

Na Ekologickou poradnu Veronica se často obraceli klienti s dotazy, kam s hliníkovými obaly (víčky od jogurtů, plechovek od nápojů, použitým sepětí ➜ alobalem apod.). Mapováním ve sběrných dvorech a výkupnách ve městě s regionem ➜ Brně jsme zjistili, že hliník není obchodovatelná druhotná surovina. Klientům se běžně stávalo, že ve sběrném dvoře byl hliník umístěn do směsného komunálního odpadu a ve výkupnách jej odmítali převzít.

management na dobu určitou pilotní řešení

v

➜➜➜➜➜➜➜➜

Zodpovědnost za kauzu převzala poradna v okamžiku, kdy se poptávka opakovala a řešení směřovalo k základnímu principu ekoporadenství – preventivní ochraně životního prostředí. Spolupráce se soukromou sférou, veřejnými institucemi a veřejností je pro hledání řešení v řadě oblastí nezbytná.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Pro systémové změny bylo třeba dlouhodobé sledování tématu a realizace dílčích kroků.

➜➜➜➜➜➜➜➜

V průběhu času se však ukázalo, že cena druhotných surovin roste a nejen v Praze, ale i v Brně „získal“ hliník svoji tržní výkupní cenu. Informovali jsme radnici o místech, kde je možné v Brně hliník prodat. Na základě našeho podnětu a zájmu občanů o třídění hliníku Statutární město Brno pořídilo do všech sběrných dvorů ve městě nádoby na hliníkový odpad. Naše klienty tak již od konce roku 2008 směrujeme do příslušných sběrných dvorů tak, aby postupně poradna přestala sloužit jako překladiště odpadů. Vzniklá publikace slouží nám i další poradnám v informování o tom, že hliník je zbytečný odpad. Poradna se do budoucna zaměří na tvorbu osvětových materiálů ke zbytečným odpadům.

Kontinuita poradny a jejích zkušeností dává možnost rozpracovávat vybraná témata do hloubky.

➜ týmová ➜ práce ➜ pilotní ➜ řešení ➜ Zprostředkování ➜ udržitelný ➜ rozvoj

p r o j e k t

10

Název:

rozvoj trhu místních produktů

Téma:

Jídlo zblízka, místní produkty, lokální ekonomika, regionální rozvoj

Cílová skupina:

Zemědělci, obchodníci, zpracovatelé potravin, veřejnost


➜➜➜➜➜➜➜➜ Místo realizace:

Region Novohradsko (ORP Trhové Sviny a Kaplice), dílčí aktivity celé Česko

Doba realizace:

2006–2009

Webová stránka:

Bylo informováno na www.rosacb.cz, samostatná stránka nevznikla

Řešitel:

Rosa, o.p.s., Mgr. Josef Kadubec, RNDr. Zuzana Guthová, CSc. a kolektiv

Partneři:

–


MŽP, Intereg IIIA (EU), ESF, SZIF, Program rozvoje venkova

analýza ➜

procesní poradenství sepětí s regionem

➜ ➜ ➜ ➜

V naší ekoporadně jsme se často setkávali s dotazy typu: existují alternativy k hypermarketovému zboží, k dováženému spotřebnímu zboží i potravinám, nebo kde koupit české potraviny? Začali jsme tedy hledat místní producenty (malé, faremní či vyrábějící doma). Narazili jsme však na 3 základní problémy, a to legálnost tzv. „prodeje ze dvora“ (hygienické, veterinární požadavky), neznalost zpracovatelských technik (často zapomenutá řemesla) a obavu producentů z úspěšnosti prodeje (konkurence). To vše iniciovalo čtyřletý seriál projektů na propagaci místních produktů, vzdělávání producentů a podporu prodeje. Pilotním regionem se pro nás stala oblast Novohradských hor a podhůří, ale některé aktivity měly (a mají) celorepublikový dopad.

Osvětová informační kampaň – využití odpovědí i mimo okruh původních klientů.

v



Pro řešení výše zmíněných problémů jsme uspořádali několik aktivit a akcí, z nichž se některé ujaly jako tradiční a opakují se každý rok. Pro zjištění legálnosti prodeje ze dvora jsme uspořádali exkurzi za dobrými příklady do Rakouska, konferenci (ze které vyšel elektronický sborník) a rešerši české legislativy. Potřeba rozvoje zpracovatelských technik a dovedností producentů vedla k uspořádání kurzů domácího zpracování mléka a kurzu zpracování masa. Jako podporu prodeje jsme se pokusili oživit tradici pravidelných trhů s místními produkty, ke kterým jsme přidali velké propagační akce. V cílovém regionu jsme navíc začali připravovat značení místních výrobků jako důležitý identifikační nástroj pro místní spotřebitele. V rámci propagace byla vytvořena také putovní výstava Pojďme na to místně, která upozorňuje na problémy globalizace a ukazuje výhody místní produkce a prodeje.

➜ profesionalita

➜ pilotní ➜ řešení ➜ management ➜ na dobu ➜ určitou ➜ udržitelný ➜ rozvoj

➜➜➜➜➜➜➜➜

Individuální klienti – vyžádání poradenské služby (dané zaměřením poradny).

➜➜➜➜➜➜➜➜

Identifikace nedostatku expertních dat.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Fundraising.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Během 4 let se některé akce „usadily“ v pravidelných aktivitách a naRutinní poradenství bídce služeb naší ekoporadny (kurzy zpracovatelských dovedností, velké k tématu pro klienty osvětové akce – výroční trhy) a je o ně velký zájem. Navíc jsme pomohna základě indukované li několika desítkám lidí (drobných farmářů i živnostníků z celé České poptávky. republiky) v jejich činnostech. Každoročně pořádáme semináře a další ➜ informace ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ vzdělávací akce o problematice místních výrobků pro ekoporadny, místní Školení školitelů. akční skupiny aj. Obracejí se na nás zemědělci, zpracovatelé potravin, či iniciátoři podobných aktivit i z jiných regionů ČR. Případ přitahuje další typy klientů – především místní akční skupiny.

p r o j e k t

11

Název:

týden opravdových plen celorepubliková osvětová kampaň

Téma:

Propagace a podpora opravdových plen

Cílová skupina:

Rodiče malých dětí, zdravotníci, bývalé poradkyně a poradci, dívky, ženy, veřejnost

Místo realizace:

ČR

Doba realizace:

Od 2006 (tj. rok přípravy, realizace v roce 2007)

Webová stránka:

www.rosacb.cz/ekodite, www.ekospotrebitel.cz

Řešitel:

Rosa, Mgr. Věra Soukupová, PhD., RNDr. Zuzana Guthová, CSc.

Partneři:

analýza ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

informace ➜

TOP primárně vychází z propagace a podpory udržitelné spotřeby a ze strategie udržitelného života (rozvoje). Cílem akce je nabídnout spotřebitelům alternativu k jednorázovým plenám – pleny opravdové (látkové/ pratelné/real), šetrné k životnímu prostředí i k dítěti a podpořit „návrat“ rodičů k používání pratelných plen, a to na základě podložených informací a zkušeností ostatních rodičů. Dále je cílem ukázat možnosti volby při výběru, nezávisle vyzdvihnout výhody i nevýhody jednotlivých typů plen a vést k přemýšlení a pohledu na pleny z jiných úhlů, než jsme zvyklí z komerčních mediálních šotů výrobců. Specifickým cílem je informovat veřejnost o tom, že i na českém trhu existuje rozmanitá nabídka klasických i moderních systémů opravdových plen, a že jejich užívání není zastaralou praktikou, ale naopak se stává „in“ po celém světě.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradna sleduje a inspiruje se aktivitami ekoporadenských organizací doma i v zahraničí.


vydali a distribuovali DVD šot – Jak se balí do bavlnky. Uspořádali jsme ➜ profesionalita tiskovou konferenci a ve spolupráci se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity jsme připravili a zrealizovali mezinárodní konferenci Dítě a životní styl. Zhotovili jsme 30 plenkových sad, které má k dispozici na 60 ➜➜➜➜➜➜➜➜ Osvědčily se názorné spolupracujících organizací (mateřských center, zdravotníků a exporadukázky. ců atd.). Navrhli jsme formy zapojení účastníků do kampaně – výstavky moderních (opravdových) plen spojené s poradenstvím pro veřejnost, besedami, diskusemi a přenosem zkušeností, kurzy šití a skládání plen, dětské módní plenkové přehlídky. Součástí TOP bylo i vyhlášení výsledků fotografické soutěže na téma Děti–pleny–životní prostředí a my.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradna je nositelem příkladů dobré praxe.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Za úspěchem stojí komplexní přístup.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Pro změnu vzorců spotřeby je důležité bourání mýtů.

V návaznosti na propagaci a osvětu látkových plen a získané informace (zkušenosti z Anglie a rostoucí poptávka rodičů po poradenství k látkovým plenám společně s jejich rostoucí nabídkou na trhu) jsme se rozhodli rozhodli zapojit do kampaně Real Nappy Week. V roce 2006 jsme oslovili Women environmental network (koordinátory celosvětové kampaně) a Českou republiku jsme nechali pro následný rok zapsat jako jednu z více jak 40 zemí světa, která se do akce bude zapojovat pod patronací ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Je potřeba být proaktivní ekoporadny Rosa.

poradnou.

Osobně jsme oslovili již částečně zkontaktovanou veřejnost, výrobce láttýmová ➜ kových plen, ekoporadce, zdravotníky i střední a vysoké školy. Prostředpráce ➜ nictvím médií jsme získali ještě další spolupracující osoby a instituce.


Volíme různé typy propagace vhodné pro V rámci telefonických i elektronických intervencí jsme byli půl roku téměř konkrétní skupiny. denně pro naše spolupracovníky k zastižení. K této příležitosti jsme též

MPO, NROS, Jihočeský kraj, vlastní zdroje

TOP – Týden opravdových plen (RNW – Real Nappy Week) je celosvětová kampaň za pleny šetrné k životnímu prostředí i ke zdraví dítěte. Koná se ve více jak 40 zemích světa (např. v Anglii, Rakousku, Švédsku, ale i JAR, na Novém Zélandu či v Číně). Ve světě se slaví od roku 1984. Je celosvětově je organizována anglickou organizací Women environmental network. V roce 2007 se k této kampani přihlásila i Česká republika a celorepublikovou koordinaci převzala českobudějovická ekoporadna Rosa. pilotní ➜ Ta kampaň v ČR iniciovala a tématem „ekodítě“ (d.f. dětských plen) se řešení ➜ dlouhodobě zabývá.

v

Spolupracovníkům jsme nabídli odborné zázemí a vedení, tiskové materiály (brožuru Pleny pod lupou, letáky Moderní pleny a Týden opravdových plen, plakátky Moderní pleny a Perou se tak snadno). Připravili jsme vzo- ➜ procesní ry tiskových zpráv, které si mohli účastníci upravit dle individuální akce ➜ poradenství a místa jejího konání. Rozeslali jsme několik vzorů článků, uvedli do pro➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ vozu nový oddíl naší www.stránky „ekodítě“ (www.ekodite.rosacb.cz).

Multiplikátoři z celé ČR zejména z mateřských a rodinných center, ekoporadny, prodejci plen, zdravotníci atd.




➜➜➜➜➜➜➜➜

Dopad se zvyšuje ve spolupráci s experty a veřejnou správou.

Úspěch zaznamenali konzultace se zdravotníky a výměny zkušeností „látkujících“ rodičů. Předaná zkušenost, vidět na vlastní oči – slyšet na vlastní uši a moci si osahat, se ukázala jako ta nejlepší osvěta. Zvláště bylo třeba průběžně podporovat a oceňovat odvážné rodiče, kteří se v době „plenkového temna“ nestyděli vyjít se svými zkušenostmi na veřejnost a pomohli nám tak předávat fakta a bourat mýty, zejména o zaostalosti rodičů používajících pro své děti pratelné pleny a pracnosti péče o ně. Další důvěryhodnou skupinou byli zdravotníci. Zdraví je vždy postaveno žebříčku hodnot vysoko a je argumentem, na který slyší většina rodičů. Proto jsme uvítali jejich zapojení, stejně jako zapojení učitelů zdravotních škol. Oslovili jsme též obce – neboť jsou to právě ony, kdo se radují z nových místních občánků a dále nesou břemeno nerozložitelného odpadu jednorázových plen (dvojnásobek množství odpadu, které vyprodukuje dospělá osoba).

➜ týmová ➜ práce

➜ sepětí ➜ s regionem

První ročník TOPu skončil a laťka byla nasazena vysoko. Látkové pleny se tak začínaly vrývat do podvědomí veřejnosti. Zájem o poradenství i vydané materiály k plenkovému tématu je stálý. Osvěta a propagace opravdo- ➜ udržitelný vých plen probíhají i nadále. Pro Rosu se stal projekt „ekodítě“ citovou ➜ rozvoj záležitostí a denním chlebem téměř všech jejích poradců. V následných letech – 2008 i 2009 – měla kampaň opět úspěch. V době vydání publikace je v přípravě čtvrtý ročník TOPu. Občas však máme pocit, že pratelné pleny jsou veřejnosti již dostatečně známy (už nepůsobíme jako „exoti propagující cosi užívaného před sto lety na stromech“), a jednou nám možná bude i líto, že nebudeme mít proč pleny šetrné k životnímu prostředí i dítěti propagovat, neboť budou běžnou součástí šatníku našich nejmenších ratolestí. Zatím se to však nestalo a proto vlivy opravdových a jednorázových plen na zdraví, životní prostředí, náš čas i naši peněženku budeme sledovat i nadále.

p r o j e k t

12

Název:

SKUTEČ – PARK NEBO SUPERMARKET

Téma:

Zeleň

Cílová skupina:

Obyvatelé města Skuteč, management společnosti Plus, pracovníci Krajského úřadu Pardubického kraje

Místo realizace:

Skuteč

Doba realizace:

2006–2009

Webová stránka:

www.stromy.arnika.org/kauzy/skutec-parknebo-supermarket/

Řešitel:

Arnika a OS Za zelenou Skuteč

Partneři:

–


NROS




Sdružení Za zelenou Skuteč podalo stížnost na Ministerstvo vnitra proti ➜ pilotní cenzuře a souběžně probíhá mediální kampaň vedená Arnikou s cílem ➜ řešení ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ upozornit na téma širší veřejnost i místní samosprávu. ➜ sepětí Medializace tématu ➜ s regionem vtahuje do případu více V roce 2007 proběhlo správní řízení o povolení k umístění stavby suzainteresovaných subjektů. permarketu za účasti sdružení Za zelenou Skuteč. Stavební úřad povolil umístění stavby a proti tomuto rozhodnutí se sdružení Za zelenou Skuteč odvolalo ke krajskému úřadu. Radnice vydala rovněž povolení ke kácení ve správním řízení, kterého se opět účastnilo sdružení Za zelenou Skuteč. Sdružení se proti rozhodnutí odvolalo ke krajskému úřadu, ale neúspěšně. V polovině roku radnice Skutče stále odmítala přehodnotit záměr výstavby a Arnika připravila žalobu za vydání povolení ke kácení a doporučila ➜ analýza sdružení advokáta. Krajský soud zrušil povolení ke kácení a krajský úřad ➜ Zprostředvyhověl odvolání sdružení a zrušil povolení k umístění stavby. V roce kování 2008 se žalobou sdružení Za zelenou Skuteč se zabýval Nejvyšší správní soud v Brně, který konstatoval, že k vydání povolení nebyl důvod, protože stavba dosud nezískala stavební povolení. V lednu roku 2009 stáhl investor žádost o povolení ke kácení. Přesto v únoru Stavební úřad ve Skutči vydal nové územní rozhodnutí, kterým povolil supermarket do zelené plochy umístit. Proti rozhodnutí se sdružení Za zelenou Skuteč opět odvolalo.

Ve druhé polovině roku 2006 představila společnost Plus svůj plán postavit ve Skutči na Pardubicku nový supermarket. Měl vzniknout v Družstevní ulici na místě zelené plochy s hřištěm. Místní obyvatelé s tím nesouhlasili. Lidé se obávali, že supermarket zhorší životní prostředí. Stavba by si vyžádala mimo jiné vykácení padesáti zdravých stromů.

V březnu téhož roku padla čtvrtina stromů v parku v rámci údržby vedení vysokého napětí. Pokud by se kácelo kvůli stavbě supermarketu, dopustil by se ten, kdo akci objednal, porušení soudního rozhodnutí. Správce sítě vysokého napětí má sice podle zákona právo kácet stromy pod vedením vysokého napětí, ale musí takový záměr oznámit úřadu. Oznámení by pak ale hodnotil stejný úřad, který má zájem na stavbě supermarketu. Sdružení Za zelenou Skuteč podalo podnět na Policii ČR a Českou inspekci ➜ udržitelný životní prostředí pro nepovolené kácení a navrhlo pro stavbu supermar- ➜ rozvoj ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ketu využít konkrétní brownfields.

Zelená plocha podél Družstevní ulice je posledním místem využívaným k rekreaci a odpočinku obyvatel celého sídliště. Řada lidí by proto přivítala spíše vysazení dalších stromů a citlivou regeneraci prostoru než ničení vzrostlé zeleně a oblíbeného přírodního zákoutí. Lidé vinili vedení radnice z přehlížení jejich zájmů a sledování pouze finančních cílů. Pozemek, na němž měl vyrůst supermarket, je totiž obecní a Město Skuteč jej hodlalo prodat. V Družstevní ulici jsou vinou blízkého silničního obchvatu překračovány limity pro hluk. K zátěži životního prostředí přispívá také doprava kameniva z lomů Litická a Leštinka. Dalo se předpokládat, že výstavba su- Díky aktivitě klienta permarketu s parkovištěm přitáhne další auta a nevyhovující stav ještě poradna nepřevzala zhorší. za řešení zodpovědnost,

klient si vystačil

V roce 2006 se na Arniku obrátilo občanské sdružení Za zelenou Sku- s informacemi a analýzami. teč se žádostí o konzultace postupu proti této výstavbě. Poradna kon- ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ informace ➜ zultovala se sdružením podání připomínek sdružení k záměru výstavby analýza ➜ v zjišťovacím řízení EIA , které v té době probíhalo. Jednalo se mimo jiné ➜➜➜➜➜➜➜➜ o hlukovou zátěž v lokalitě, kde již byly překračovány hlukové limity.

Kauza vyžadovala

Radnice Skutče v rámci svých novin a dalšího zdrojů dezinformovala ve- specializované poradenství řejnost o projektu (nulové dopady na životní prostředí, zvýšení hodnoty ve více oborech. nemovitostí v okolí). Dále cenzorovala názory místního sdružení a občanů, kteří byli proti zastavění parku. Arnika konzultovala se sdružením nezákonnost cenzury radnice a zjistila, že „Obce mají při vydávání radničních periodik podle zákona dbát na potřeby všech občanů. V praxi to znamená povinnost informovat nejen o názorech všech politických sil v zastupitelstvu, ale dokonce o názorech občanů mimo něj.“

v

Nabídka variantních řešení problému otvírá prostor pro Těžiště této kauzy a nový přínos tkví především v precedentním rozhodnutí diskusi. Nejvyššího správního soudu v Brně, který v obecnějším vyjádření uvedl,

že výstavba jakékoliv budovy nesmí být automaticky důvodem k vydání povolení ke kácení stromů. V konkrétním správním řízení je nutné vždy posuzovat, zda zájem na stavbě převažuje nad veřejným zájmem na zachování zeleně. Tento výklad má dalekosáhlý význam pro desítky dalších ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ případů, kde se vede spor o kácení stromů kvůli novým stavbám.

Kauza přispěla k systémové změně na národní úrovni. Tento poradenský projekt byl realizován v rámci kampaně Zachraňme stromy a poradny Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.

➜ ➜ ➜ ➜


p r o j e k t

13

Název:

STEZKA ZDRAVÍ V ŽEBĚTÍNĚ

Téma:

Příměstská příroda, ochrana krajiny

Cílová skupina:

Široká veřejnost

Místo realizace:

Brno

Doba realizace:

2008–

Webová stránka:

Samostatná webová stránka nevznikla

Řešitel:

EkoCentrum Brno, Mgr. Zbyněk Zavadil

Partneři:

Úřad městské části Brno-Žebětín


Statutární město Brno


Se záměrem vybudování naučné stezky se na nás obrátila klientka, která znala aktivity EkoCentra Brno a zaujal ji projekt Stezky zdraví Brno–Lelekovice. Vzhledem k tomu, že se přestěhovala z centra města do Žebětína, sepětí ➜ s regionem ➜ chtěla zde obdobný projekt zrealizovat.

v



Velmi cenným byl pro klientku byl náš stručný přehled a tipy možných zdrojů financování projektu. Klientce se podařílo tyto informace využít a projekt zrealizovat.

Spolupráce po prvním telefonickém kontaktu pokračovala schůzkou zprostředs klientkou, na které jsme vyslechli potřeby, nabídli možnost spolupráce, kování ➜ poskytli užitečné kontakty.

V lese nedaleko obce je umístěna lavička a informační tabule, v současné době jsou připraveny k instalaci další dvě tabule. Projekt tím není ukončen, klientka počítá s dalším rozvojem projektu v závislosti na získání finančních prostředků.

V další fázi jsme klientku seznámili i s možnými postupy a technickými aspekty řešení (legislativa, postup oslovení zainteresovaných subjektů, informace ➜ majitelů pozemků atd.). Poskytli jsme informaci o tom, jak postupovat při vyhledání a oslovení majitelů dotčených pozemků. Klientce jsme poskytli také technické informace a rady k výrobě a instalaci informačních tabulí, grafickému zpracování jejich obsahu atd.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Podle dosavadních zkušeností klientky, o kterých nás informovala, proZpětná vazba od klientky bíhá velmi dobře komunikace a spolupráce s obcí, komplikovanější jsou přináší poradně další jednání s majitelem pozemku, který klade jisté limitující podmínky. Jedznalosti z terénu. nání nadále probíhají. Při řešení bylo využito zkušeností z realizace vlastního projektu poradny Stezka zdraví Brno-Lelekovice a zkušeností z podílu na realizaci stezky vedoucí sídlištěm Lesná v Brně.

Kromě schůzek jsme s klientkou dle potřeby komunikovali také telefonicky a e-mailem. Kompetence byly rozděleny tak, že dodáme klientce know how a dle potřeby jí poskytneme na vyžádání další informace a konzultace. Od této fáze naše poradna nezasahovala do dalších jednání a konkrétní realizace.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradna plně asistovala klientce pouze v iniciační fázi projektu.

p r o j e k t

14

Název:

Územní plán Brna

Téma:

Územní plánování, zapojování veřejnosti

Cílová skupina:

Veřejnost, samospráva, experti

Místo realizace:

Brno, ČR

Doba realizace:

březen 2005–

Webová stránka:

http://www.veronica.cz/?id=98

Řešitel:

ZO ČSOP Veronica, Mgr. Hana Chalupská

Partneři:

RS ČSOP Brno


Nadace Partnerství, NROS Na přelomu roku 2004 a 2005 zaznamenala Ekologická poradna Veronica zajímavé dotazy od Brňanů, kteří hospodaří v zahrádkářských koloniích. Brněnská radnice se údajně snaží zahrádkářské kolonie ve městě zrušit ve prospěch bydlení, sportovišť a veřejných prostranství. Navštěvovali nás zejména zástupci zahrádkářských spolků, někteří velmi rozčílení, neústupní, někteří smutní s kronikami o historii kolonie, společných kulturních a odborných akcích.


kého výzkumu, který měl za cíl zjistit postoje Brňanů k existenci zahrád➜ nezávislost kářských kolonií.

➜➜➜➜➜➜➜➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Poradna pozvala zástupce odlišných názorů do panelu k veřejné diskusi, kde se potkali rozhodující postavy s různými názory a zástupci zahrádkářských spolků.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Znepřátelené skupiny (radnice – zahrádkáři) dostaly příležitost se potkat Názorové střety je na neutrálním území a navázat dialog. Na panelové diskusi se podařilo ➜ Zprostředvhodné řešit na neutrální představit koncept studentky geografie, která navrhuje kombinaci využití kování půdě s profesionálním zahrádkářských kolonií s veřejnými prostranstvími a hřišti, tzn. propojení facilitátorem. individuálního zahradničení s cestami pro veřejnost, které budou upro➜ udržitelný ➜ rozvoj střed rozšířeny na klidovou zónu pro rodiny s dětmi. ➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradna převzala za případ částečnou zodpovědnost v okamžiku, kdy zprostředkování, ani osobní invence klientů problém nevedla směrem k řešení.

Kolem poradny se vytvořila skupina odborníků z oblasti ochrany přírody a krajiny, která se dobrovolně věnuje monitoringu a připomínkování procesu příprav. Oslovili jsme ornitology, krajináře, hydrology, lesníky, botaniky, astronoma a geografku.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Účast na diskusích opakovaně uvítali jak zástupci radnice, tak zpracova- ➜ týmová Poradna se v tomto stala telské firmy. ➜ práce

respektovaným partnerem.

Expertní skupina potvrdila, že biodiverzita běžných parků a zahrádkářských kolonií je srovnatelná. Sociologický průzkum vyvrátil argument radnice, že zahrádkaření je záležitostí pouze osob pouze v důchodovém věku. Hned následující skupinou se zájmem mít zahrádku jsou mladé rodiny s dětmi. Podařilo se přesvědčit zahrádkáře, že zahrádkářské kolonie jsou pro udržitelný urbanismus města přínosem, ale je nutné zpřístupnit kolonie cestami alespoň v denních hodinách, neboť aktuálně tvoří velké neprostupné plochy.

týmová ➜ Ekologická poradna NESEHNUTÍ se rozhodla zrcadlově koordinovat skupráce ➜ pinu odborníků, kteří se věnují technické ochraně životního prostředí. Obě poradny nabízely zahrádkářům informace o možnostech zapojit se do územního plánování, vyzývali jsme je tvorbě kronik, záznamů a k ochotě k dialogu. Vybízeli jsme spolky k vlastnímu podávání připomínek k návrhu zadání územního plánu, pomáhali s jejich formulacemi.

Externí tým odborníků, kteří dobrovolně nebo za malé náklady poskytují poradně svůj potenciál, posilují profesionalitu a efektivnost práce poradny (i navenek).

Apel na Brňany, aby se o proces tvorby územního plánu zajímali, jsme posílili instalací reklamních pásů na městských tramvajích.

Nový územní plán města vzniká ve třech fázích: návrh zadání – varianty konceptu – plán. Ve všech etapách má veřejnost možnost dokumenty připomínkovat. Návrh zadání zpracovala radnice, varianty konceptu a finální plán vytváří soukromá projekční firma. Radnice o procesu příprav informovala prostřednictvím svého měsíčníku, anket a besed, zájem o informace však projevily jen stovky lidí, besed se účastnily desítky.

➜ ➜ ➜ ➜


poraden významným faktorem pro volbu rozsahu a hloubky poradenství. Expertní skupina ve spolupráci s agenturou sestavila dotazník sociologic- ➜ analýza

tivních místech v Brně, v blízkosti centra města a v místech s dalekým výhledem. Cena pozemků je tu vysoká, pozemky v koloniích vlastní zpravidla město a v rámci přípravy nového územního plánu zadalo zpracovatelské firmě úkol lokality přehodnotit a navrhnout jiné využití.



➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ V roce 2005 podala poradna dvě žádosti o finanční podporu zapojování Dostupnost finančních veřejnosti do přípravy nového územního plánu města. Projekty podpořila zdrojů je pro řešení Nadace Partnerství a Nadace rozvoje občanské společnosti rámci progradlouhodobých kauz v řadě mu Transition Facility.

Klienti byli většinou vyššího věku a ve větším počtu, je třeba, aby poradna měla prostor a poradce dostatek Zahrádkářské kolonie v Brně mají staletou historii, nacházejí se na atrak- času.

sepětí ➜ Poradna se na radnici seznámila s plánovaným harmonogramem přípras regionem ➜ vy nového územního plánu města. Ze stavebního zákona jsme si připraanalýza ➜ vili návod pro občany i iniciativy, jak se mohou do procesu územního plánování zapojit. Poradna sama začala sbírat připomínky občanských informace ➜ iniciativ k návrhu územního plánu a detailně vysvětlovala, které instituce profesionalita ➜ jsou do procesu přípravy zapojeny.

v

➜➜➜➜➜➜➜➜

Kauze se věnovala průběžně jedna poradkyně – zvyšuje to efektivitu práce poradny i řešení kauzy.

Poradna je připravena připomínkovat varianty konceptu územního plánu, ➜ management na kterých se aktuálně ještě pracuje. Problémem je neznámý termín uve- ➜ na dobu řejnění těchto dokumentů a tudíž případný nedostatek finančních a per- ➜ určitou sonálních zdrojů na kampaň, diskuse, vydávání tiskovin apod.

p r o j e k t

15

Název:

METODICKÉ VEDENÍ – SLATINKA

Téma:

Systémové poradenství

Cílová skupina:

Občanské sdružení Slatinka, Slovensko

Místo realizace:

Brno, Zvolen (SK)

Doba realizace:

2005

Webová stránka:

www.slatinka.sk

Řešitel:

Mgr. Ing. Petr Ledvina, Mgr. Hana Chalupská

Partneři:

–


ESF




Do roka se podařilo Slatince získat prostor pro provoz poradny a vydat Praktického rádce pro tamější občany. S poděkováním Veronice a bez ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ zásadních úprav Slatinka vydala náš leták k prevenci odpadů ve slovenŠíříme informace a ctíme štině.

Ekologickou poradnu Veronica oslovily v roce 2006 dvě členky občanského sdružení Slatinka s prosbou o pomoc při zakládání poradny ve slovenském Zvolenu. Doporučili jsme sdružení nejprve návštěvu již existuzprostředjící slovenské poradny Živica a nabídli osobní konzultaci a několikadenní kování ➜ stáž v naší poradně. Členky sdružení přijely do naší poradny na 3 dny – úvodní část přenosu zkušeností jsme věnovali výkladu pojmu systémové poradenství, základním principům poradenství a cílům včetně systému environmentálního poradenství v České republice ve vazbě na sítě poraden na národní i evropské úrovni. Věnovali jsme se i představení Evropské sítě poraden a standardů ekoporadenských služeb jejích členů. Následující dny byly zaměřeny na provoz poradny Veronica – systém třídění informací, zpracovávání dotazů, kontroly standardů kvality, vzdělávání poradců. V závěprocesní ➜ ru jsme společně zpracovali návrh strategie rozvoje ekoporadny Slatinka poradenství ➜ – konkrétní kroky v krátkodobém a střednědobém horizontu.

v

přitom autorství s odkazy na zdroje. Pro Veroniku byla kauza obohacením zejména v tom, jak Slatinka řeší

➜➜➜➜➜➜➜➜

Osobní návštěva se ukázala jako nejefektivnější forma přenosu znalostí a zkušeností naší poradny.

své aktivity v době, kdy veřejná správa na Slovensku neposkytuje nevládním neziskovým organizacím žádnou finanční podporu. Osoby činné ve sdružení mají svá zaměstnání na 0,6 úvazku a zbytek času věnují práci pro sdružení. Slatinka si navíc vybudovala síť firem, které ji podporují formou materiálních darů nezbytných pro realizaci aktivit sdružení – papírem, tonery apod. Dalším sdíleným tématem bylo zapojování veřejnosti do rozhodování, neboť Slatinka v době našeho prvního kontaktu bránila zatopení nedalekého údolí v souvislosti se stavbou přehradní nádrže. Završením spolupráce byla návštěva ekologických poradců a poradkyň z Jihomoravského kraje ve Zvolenu na jaře 2007 – přímo v poradně Sla- ➜ týmová tinky a výměna příkladů dobré praxe zejména z oblasti ochrany přírody ➜ práce a zapojení veřejnosti. Nabídka praxe nových ekoporadců a ekoporadkyň z poraden patří do běžné nabídky Veroniky, a to jak pro poradny v rámci STEPi, tak pro nečleny. Případ Slatinky byl výjimečný tím, že jsme pracovali na založení zcela nové poradny.

p r o j e k t

16

Název:

nespalujte vše, co hoří

Téma:

Odpady, domácí topeniště

Cílová skupina:

Veřejnost, obce

Místo realizace:

ČR

Doba realizace:

2007

Webová stránka:

Samostatná stránka nevznikla

Řešitel:

Rosa, kolektiv poradců a poradkyň

Partneři:

–


MPO (a vlastní zdroje) Každoročně se v období zimy setkáváme s četnými dotazy klientů ohledně znečišťování ovzduší, de facto sousedskému obtěžování, spalováním odpadu v domácích topeništích. Před zdražením plynu to byli zejména klienti z vesnic, dnes přibývá respondentů i z měst.

Dotazy směřují na možnosti řešení problémů a sankcí vůči fyzickým osoanalýza ➜ bám. Sesbírali jsme proto informace o možnostech sankcí, náprav a řešení problému. Jelikož však naše předpisy neumožňují pokutovat pálení všemožného odpadu v domácích topeništích rodinných domů, nezbývá, než pouze nabádat provozovatele malého zdroje znečištění, aby dodržoval přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru zápachu a neobtěžoval tak své okolí. Kontrolovat, čím sousedé topí, je však (i pro nedotknutelnost soukromého vlastnictví – vstup do objektu) nevymahatelné. (Podle zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb. jsou fyzické osoby povinny jako palivo pro ohniště, grily a krby používat pouze dřevěné uhlí, čisté dřevo, suché rostlinné materiály, nebo plynné palivo předepsané výrobcem. Též obec může podmínky spalování zpřísnit vlastní vyhláškou – zákazy pálení trávy, listí apod.). preventivní ochrana životního prostředí

➜ ➜ ➜ ➜



➜➜➜➜➜➜➜➜

➜➜➜➜➜➜➜➜

Legislativní rámec problému nepodporoval prevenci.

Řešení formou sankcí nemělo oporu v legislativě, před systémovou změnou upřednostnila poradna práci s klíčovými subjekty s cílem naplnit princip prevence.

stojí za úspěchem kampaně. ➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradenský produkt je vytvořen jak pro potřeby klienta, tak pro poradce. ➜➜➜➜➜➜➜➜ ➜➜➜➜➜➜➜➜

Poradna je proaktivní (ve vazbě na znalost místa a problému) v nejoptimálLeták obsahoval informaci, proč není vhodné odpad spalovat v domá- nějším čase a prostoru.

cích topeništích i řešení, jak s ním šetrněji naložit. Konkretizoval druhy profesionalita ➜ odpadů, které doma nespalovat a zplodiny z nich unikající. Upozornil, že toxické látky unikající do ovzduší mají vliv též na zdraví okolních obyvaudržitelný ➜ tel a jsou obtěžujícím činitelem a rušícím médiem pro dobré sousedské rozvoj ➜ vztahy. Nabízel udržitelnější varianty pro přírodu i zdraví člověka.


Individuální dotazy klientů v dané kauze měly rostoucí trend.

Změna chování proto musí přijít přímo od poškozovatele ovzduší. Inici- ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ovat změnu mohou pomoci i dostupné informace o nevhodném chování či lépe o vhodnějším nakládání s odpady a o vhodných náhradách otopů, vlivu zplodin na životní prostředí i zdraví okolních obyvatel. Výstižný název produktu

informace ➜ Naše poradna proto nabídla prostřednictvím letáku Nespalujte odpad doma ekologičtější varianty využití odpadů, než je spalování. Prostřednictvím výzvy Nespalujte vše, co hoří apelovala na veřejnost k omezení pilotní ➜ nešetrného chování a nabídla tipy a možnosti šetrnějšího chování. Leták řešení ➜ zpracovávali ekoporadci poradny Rosa již v roce 2005. V té době jsme získali finanční prostředky na vydání letáku, se kterým jsme vyčkávali, až bude opět aktuální (zima). V lednu 2006 jsme ho vydali. O jeho vydání jsme publikovali tiskovou zprávu, nabídli ho kromě veřejnosti i ekoporadnám a dalším subjektům k šíření.

v

Klientům nabízíme tipy na odpovědné chování jako možné řešení problému. ➜➜➜➜➜➜➜➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ Po dočerpání výtisků jsme rozesílali elektronické verze letáku zvláště Při tvorbě tiskovin je dobré obcím, které samy projevily zájem udělat osvětu mezi svými obyvateli. ➜ sepětí předem myslet na širší Dotazy na dané téma se každoročně opakují, a proto aktivita rozesílání ➜ s regionem cílovou skupinu než jsou elektronické verze letáku dodnes pokračuje.

prvotní klienti. Dlouhodobá kontinuita produktu vyžaduje prostor Následně jsme zaregistrovali, že o několik měsíců později obsahově tépro aktualizaci a spolupráci měř totožný leták vydalo Hnutí Duha Olomouc (Nespalujte odpad doma) s distributory informací. a leták Nespalujte doma odpady s odbornou terminologií toxických látek

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ vydala i Arnika. Předpokládáme tedy, že téma spalování odpadů v zimním Sdílení a přenos příkladů období je tíživým a dlouhodobým problémem obcí i jednotlivců a k jeho dobré praxe mezi řešení je osvěta stále potřebná. Věříme též, že Moravskoslezským krajem poradnami. (2010) předložený návrh novely zákona o ochraně ovzduší o nutnosti ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ pravidelných kontrol domácích kotlů, najde ve Sněmovně odezvu.

Nabízí se systémová změna.

p r o j e k t

17

Název:

nebojte se hadů

Téma:

Ochrana přírody, divoká zvířata, ekologická výchova

Cílová skupina:

Širší veřejnost – obyvatelé CHKO Bílé Karpaty (prostřednictvím obcí, knihoven, škol, Správy CHKO Bílé Karpaty)

Místo realizace:

Veselí nad Moravou, CHKO Bílé Karpaty

Doba realizace:

2007

Webová stránka:

Samostatná stránka nevznikla

Řešitel:

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Mgr. Vladimír Šácha, Jana Urbančíková; Ing. Petr Onderka

Partneři:

SCHKO Bílé Karpaty, externí spolupracovníci (herpetologie, popularizace přírodních věd)


MŽP, vlastní zdroje organizace V průběhu roku 2006 se na ekoporadnu obrátil student, který v té době pracoval na diplomové práci zabývající se výskytem hadů v oblasti CHKO. Při práci v terénu zjistil, že díky trvalému výskytu hadů v blízkosti lidských obydlí dochází často k přímému kontaktu s lidmi, jejichž přístup a znalost či neznalost významně ovlivňují stavy hadích populací. Situaci považoval za vážnou a usoudil, že je potřeba cíleně osvětově na obyvatele oblasti působit. Lidé při setkání s ním sami projevili zájem o bližší informace.

Po úvodním telefonickém rozhovoru poradna doporučila osobní návštěvu ekoporadny a konzultaci s odborníkem příslušného orgánu ochrany zprostředkování ➜ přírody (Správa CHKO). Mezitím poradna sama ověřila a konzultovala profesionalita ➜ rozsah problému v oblasti CHKO s výše zmíněnými odborníky, které následně (se souhlasem klienta) přizvala k účasti na osobní konzultaci. Konzultace umožnila poradcům lépe pochopit, oč klientovi jde, vyjasnit si, co by mělo být cílem osvětových opatření, komu mají být určena a zda se shodují se zájmy orgánů ochrany přírody. Výsledkem konzultace bylo analýza ➜ doporučení řešit situaci v rámci samostatného projektu. preventivní ochrana životního prostředí procesní poradenství sepětí s regionem týmová práce


Individuální klient zprostředkovává dotazy jiných potenciálních klientů.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Respektujeme přání klienta – doporučujeme, ale nevnucujeme řešení. ➜➜➜➜➜➜➜➜

Analýza a zhodnocení problému klienta, návrh řešení.

➜➜➜➜➜➜➜➜

➜ Projekt měl přispět k bezkonfliktnímu soužití obyvatel CHKO s hady a mi- Poradna klade důraz na ak➜ nimalizovat rizika střetů vyznívajících za tehdejší situace v neprospěch tivní přístup klienta při řeše➜ místních hadích populací. ní problému, nabízí vedení ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna klienta zapojila do prověřování možností financování a na základě potřeb osvětového zaměření projektu i do hledání a volby nositele projektu. Vhodným se ukázalo místní ekocentrum, které se věnuje environmentálnímu vzdělávání a osvětě a region dobře zná. Klient ve spolupráci s ekocentrem a ekoporadcem připravil projekt a aktivně se podílel na jeho realizaci.

ne převzetí zodpovědnosti.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Zodpovědný, aktivní přístup klienta.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Výstupem projektu byl osvětový materiál Nebojte se hadů sestávající ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ z části faktické a části populárně zpracované formou krátkých nauč- Vzniká standardizovaný ných pohádek a didaktické hry, aby zasáhl co nejširší část cílové sku- produkt využitelný pro další

kauzy.

v



➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ piny (od místních zastupitelstev, obyvatel, poučených laiků až po děti). V závislosti na dostupnosti Součástí materiálu byl i kontakt na odborníky a zásady první pomoci při finančních prostředků v bu- uštknutí či kousnutí hadem.

doucnu bude možné využití pro specifické cílové skupiny Materiál byl distribuován na školy, obce, do knihoven a informačních (tvorba výukového progra- středisek v CHKO a používá jej místní ekocentrum. Místní orgány ochramu pro děti, přednášky pro veřejnost atd.) ny přírody (Správa CHKO) a klient (odborník herpetolog) materiál vyu-

žívají při práci v terénu a kontaktu s obyvateli CHKO a mají s ním dobré ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ zkušenosti.

Zpětná vazba pro zlepšování budoucích obdobných pro- Zvolený postup se ukázal velmi efektivní a navázaná spolupráce na růz- ➜ pilotní jektů naší či jiných poraden ných úrovních je využívána při řešení podobných situací. K úspěchu vý- ➜ řešení je vítaná. znamně přispěla i znalost regionu a dlouhodobě budovaná dobrá pro➜ týmová vázanost a komunikace s místními podobně zaměřenými institucemi, ➜ práce organizacemi i jednotlivci.

p r o j e k t

18

Název:

Podpora biodiverzity v zahradách

Téma:

Ptačí budky, mláďata volně žijících druhů živočichů, ježci, druhová rozmanitost, přírodě blízká zahrada

Cílová skupina:

Veřejnost

Místo realizace:

Vlašim

Doba realizace:

2006

Webová stránka:

http://www.csopvlasim.cz/ekoporadna/index. php

Řešitel:

ZO ČSOP Vlašim, Ing. Zuzana Pokorná, Mgr. Lucie Kropáčková

Partneři:

–


Vlastní zdroje, státní rozpočet

profesionalita ➜ Analýzou struktury dotazů občanů při práci Záchranné stanice pro žipreventivní ➜ vočichy ČSOP Vlašim byla vytipována témata vhodná pro širší osvětu ochrana ➜ veřejnosti. Vznikla tak sada letáků formátu A3 (složeného na formát DL) životního ➜ zaměřených na jednotlivá témata. prostředí ➜ Ježci – jak jim pomoci – Leták obsahuje informace o hlavních antropogenních vlivech na populace ježků (ztráta přirozeného životního prostředí, automobilová doprava a používání pesticidů), výčet základních případů, kdy ježek potřebuje pomoc člověka (zranění nebo nemoc, denní aktivita, přerušená hibernace, zachycení v pasti, nízká hmotnost na podzim, osiřelost mláděte) a základy péče o ježka (zbavení parazitů, ubytování, potrava, péče o mláďata, zazimování a vypouštění).


v



➜➜➜➜➜➜➜➜

Efektivitu práce poradny i poradenských služeb ostatních poraden zvyšujeme sdílením svých specializovaných znalostí a zkušeností. Všechny tiskoviny vyžadovaly analýzu problému a dostupných informací k tématu.

Mláďata – kdy potřebují naši pomoc? – Leták popisuje problematiku péče o osiřelá mláďata vybraných volně žijících druhů zvířat (zajíc, srna, veverka, ježek, kuna, zpěvní ptáci, sovy a dravci a nekrmiví ptáci) a výčet případů, kdy mláďata potřebují lidskou pomoc (zdravotní potíže, apatie, podchlazení, promoknutí, napadení psem, kočkou, parazity, úhyn rodičů či sourozenců, bezprostřední nebezpečí od aut, psů a koček, malých děti, neopeřenost u ptáků mimo hnízdo, osamocenost u nekrmivých ptáků, faktická opuštěnost). Domov pro živočichy na zahradě – Leták zachycuje hlavní náměty a návody pro opatření na podporu rozšíření výskytu volně žijících živočichů v blízkosti lidských sídel, zejména v zahradách (divoký koutek, suchá zídka, hromada kamení, větví či listí, budka pro ježka, napajedlo, malé zahradní jezírko, kvetoucí rostliny, domečky pro čmeláky a další hmyz) a odkazuje na celosvazový projekt Živá zahrada. Ptačí budky – Leták přináší základní zásady při výrobě a vyvěšování ptačích budek a polobudek, při kontrole a péči o ně a při budování výklenků. Dále nabízí další možnosti, jak ptákům pomoci (napajedla a koupadla, vysazování domácích druhů stromů a keřů, ozeleněné střechy, zimní přikrmování, nepoužívání chemických postřiků a umělých hnojiv).

Výstupy projektu jsou Letáky s kontakty na Záchrannou stanici pro zvířata ČSOP Vlašim a mož- ➜ sepětí využitelné i v ostatních nostmi finanční podpory jejích aktivit jsou distribuovány sezónně pro- ➜ s regionem poradnách. střednictvím letákových kapes a také na besedách s občany či žáky škol, ➜ informace

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ jsou také přístupné na webových stránkách volně ke stažení.

p r o j e k t

19

Název:

přírodě olomouckého kraje! plus

Téma:

Udržitelný rozvoj v Olomouckém kraji

Cílová skupina:

Široká veřejnost, ekologické neziskové organizace

Místo realizace:

Olomoucký kraj

Doba realizace:

1. 5. 2009 – 30. 4. 2011

Webová stránka:

http://www.prirodeok.cz/

Řešitel:

Hnutí Duha Olomouc, Mgr. Hana Kovaříková a Sluňákov

Partneři:

Hnutí DUHA Olomouc, ČSOP Iris Prostějov, Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově, Dům dětí a mládeže Vila Doris Šumperk, Hnutí Brontosaurus Jeseníky





kém kraji. Založení poraden podpořil i výzkum STEPi, který jasně prokázal preference klientů řešit dotazy osobní konzultací v poradně, před telefonickou či e-mailovou komunikací.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Metodické vedení pro nové poradny je stabilní nabídkou členů STEPi.

SFŽP, vlastní zdroje

Během let 2004–2005 byla ekoporadna Hnutí DUHA Olomouc stále více dotazována občany z různých měst v Olomouckém kraji (zejména z měst sepětí ➜ s regionem ➜ Jeseník, Šumperk, Zábřeh na Moravě, Mohelnice, Prostějov, Přerov). Dotazy se týkaly např. toho, jak město nakládá z odpadem, kam se může nosit jaký druh odpadu, co všechno lze vlastně třídit, proč město třídí jen papír, plast, sklo či tenkostěnný hliník, jak si zajistit kontejner na tříděný odpad, kam se lidé mají obrátit s nesouhlasným stanoviskem proti výstavbě supermarketu, co mají občané dělat, když jim kácí strom u domu atd. Řešení dotazů nebylo často jednoduché, neboť pracovnice ekoporadny nebyla dostatečně obeznámena se situací ve městě. Vyžadovalo to následnou komunikaci s daným úřadem v daném městě; konkrétní řešení dotazů bylo náročnější i po stránce časové.

v

➜➜➜➜➜➜➜➜

V některých regionech převyšuje poptávka po poradenských službách kapacitu poraden.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Komunikace „na dálku“ je vždy náročnější než osobní jednání. Poradna na platformách vnáSituace byla popsána pracovníkem ekoporadny Hnutí DUHA Olomouc ší témata k diskusi a k řešení, neboť je dobře informována pilotní ➜ na jednání Poradního sboru EVVO Olomouckého kraje, kde vznikl nápad o problémech v terénu, podat a následně realizovat projekt na vznik sítě ekoporaden v Olomoucřešení ➜ v místě svého působení.

Na základě analýzy dotazů (typ dotazu, město) jsme společně vytipovali města a organizace, kde by ekoporadna mohla vzniknout. Vytvořila se tak síť poraden v kraji. Ekoporadna Hnutí DUHA Olomouc (jako jediný zástupce Sítě ekologických poraden STEP) měla za úkol proškolit zaměstnance poraden a dále zajistit jejich vzdělávání v průběhu realizace projektu. Školení bylo zajišťováno formou seminářů. Témata vzdělávání reflektovala často kladené dotazy v naší poradně. Dále byly kontrolovány odpovědi na dotazy, probíhala diskuze, jakou formou by odpověď měla vypadat. Ekoporadna Hnutí DUHA Olomouc tak zajišťovala a garantovala kvalitu služeb podávanou ostatními ekoporadnami v regionu. V roce 2006 takto vzniklo 5 dalších ekoporaden v kraji, a to ve městech Šumperk, Jeseník, Prostějov, Přerov a Horka na Moravě. Projekt Informační centra environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty – Přírodě Olomouckého kraje! byl ukončen v roce 2008 a ekoporadny ve městech dále provozovaly úspěšně svoji činnost.

Cílem následujícího projektu s názvem Informační centra environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty – Přírodě Olomouckého kraje! plus bylo podpořit a zkvalitnit působení ekoporaden v kraji a zachovat tak modelo➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ vou komplexní krajskou síť služeb.

Prioritou bylo pokrytí bílých míst. V době vydání této publikce probíhá další vzdělávání zaměstnanců ekoporaden. Ekoporadci se také školí v tom, jak evidovat dotazy, jak rozpoznat rozdíly mezi konzultací a kauzou atd. Ekoporadny na území Olomouckého kraje by se díky tomuto systému vzdělávání měly zlepšovat jak v tématech, tak v kvalitě ekoporadenských služeb. Všechny do projektu zapojené ekoporadny budou v průběhu realizace projektu či po jeho ukončení připraveny usilovat o členství v Síti ekologických poraden STEP.

➜ týmová ➜ práce

➜ procesní ➜ poradenství

p r o j e k t

20


v


Název:

OBNOVA ZELENĚ DUŠEJOV

Název:

DOBRÁ RADA – ŠETRNÁ DOMÁCNOST

Téma:

Projekty obnovy zeleně

Téma:

Šetrná domácnost

Cílová skupina:

Obce

Cílová skupina:

Široká veřejnost

Místo realizace:

Kraj Vysočina

Místo realizace:

Brno

Doba realizace:

2008–2009

Doba realizace:

2009–

Webová stránka:

www.ekoinfo.ecn.cz

Webová stránka:

www.ecb.cz

Řešitel:

Ekoinfocentrum Jihlava, Ing. Jana Kotoučková

Řešitel:

EkoCentrum Brno, Gabriela Zavadilová

Partneři:

–

Partneři:

–


OPŽP priorita 6.5.


Vlastní zdroje

informace sepětí s regionem preventivní ochrana životního prostředí

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

V reakci na problém kácení alejí podél silnic na Vysočině nabídla naše poradna obcím v kraji Vysočina zpracování návrhu zeleně (obnovy i nových výsadeb), podání návrhu v žádosti o dotaci do priority 6.5, administraci celého projektu pro SFŽP a jeho realizaci. Na nabídku reagovala mimo jiné obec Dušejov. Počáteční e-mailová komunikace se přenesla do osobních jednání přímo v terénu.

➜➜➜➜➜➜➜➜

Samosprávy jsou pro ekoporadny významným klientem a partnerem pro další spolupráci.

analýza ➜ Poradkyně, specialistka na projektování zeleně, zpracovala návrh projek- ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ tu podle potřeb a možností obce Dušejov a následně jej podala v žádosti Za řešení byla po celou dobu procesní ➜ zodpovědná poradna. poradenství ➜ o dotaci. Po schválení projektu a po podepsání smlouvy uzavřela obec smlouvu s realizátorem – poradnou. pilotní ➜ Poradna v úzké spolupráci s obcí projekt zrealizovala. Projekt byl uzavřen řešení ➜ kontrolou výsadby projektantem a realizátorem, manažerem projektu ze strany donora a starostou. Úspěšnou realizaci zakončila oslava s místními obyvateli a medializace příkladu dobré praxe v regionálních médiích.

21

p ř pí kr l oa jd ee ck ht

Klientem je v tomto případě i nástroj ekoporadenství – médium se širokým dopadem.

Z ekoporadenských zkušeností EkoCentra Brno vzešla velmi oblíbená edice kapesních praktických brožurek Dobrá rada. Tato edice zaujala ➜ sepětí televizní dramaturgii České televize Brno, což bylo impulzem k zahájení ➜ s regionem rozsáhlejší spolupráce s EkoCentrem Brno. Dramaturgyně pořadu Sama ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ doma, který má vysokou sledovanost na veřejnoprávní televizi, kontaktovala naši poradnu. Spolupráce započala schůzkou s klientkou, na které jsme vyslechli její potřeby, seznámili ji s našimi možnostmi a navrhli možné řešení. Téma ekologicky šetrného chování v domácnosti jsme rozdělili na jednotlivé oblasti podle požadavku klientky a na následné setkání si dramaturgyně Služba poradny byla nachystala časový a tematický plán.

připravena „na míru“ požadavku klientky. Na další schůzce byla domluvena dlouhodobá spolupráce – pravidelný

➜ informace ➜ ➜ ➜ ➜


➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ cyklus vstupů našich poradců ve vysílání pořadu ke konkrétním tématům ➜ pilotní V kauze, do které vstupuje pod společným (poněkud zjednodušujícím, ale pro tento účel vhodným) ➜ řešení velký počet řešitelů, se názvem Dobrá rada – šetrná domácnost.

vyplatí předem jasná struktura toku informací V rámci jednání byly ústní formou rozděleny kompetence a zodpověda kompetencí. nosti mezi námi jako poradnou a klientem. Závazky klienta garantovala

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ vedoucí dramaturgyně, naše závazky vedoucí ekoporadny. V zásadě lze říci, že klient zajišťoval veškeré technické zázemí (studio, vysílání) a dodržení předem smluvených témat jednotlivých vstupů, jejich délku a čet➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ nost (při živém vysílání nelze stanovit zcela přesně). Poradna garantovala K profesionalitě poradny účinkující hosty – tým našich ekoporadců, specialisty, dále např. autory přispívá okruh spolupra- knih či realizátory zajímavých ekoprojektů (např. prodejce a propagátor cujících odborníků v řadě biopotravin). Na základě vzájemné domluvy zúčastněných garantovala environmentálních témat. naše poradna také zajištění rekvizit (ukázky k tématu). ➜➜➜➜➜➜➜➜

Praktické příklady usnadňují přenos informací. Celkem bylo dosud odvysíláno 8 živých pořadů, v rámci pořadu se jednalo o jeden či více vstupů (nejméně 8 minut) doplněných odpovídáním dotazů diváků na chatu.

➜ nezávislost ➜ procesní ➜ poradenství ➜ týmová ➜ práce ➜ Zprostředkování


p r o j e k t

ADRESÁŘ ČLENŮ STEP (údaje platné k datu vydání publikace) Řádní členové: Arnika Chlumova 17 130 00 Praha 3 tel.: 222 781 471 [email protected], www.arnika.org Calla – Sdružení pro záchranu prostředí Fráni Šrámka 35, P.O. BOX 23 370 04 České Budějovice tel.: 384 971 939 [email protected], www.calla.cz ČSOP Valašské Meziříčí U Rajky 15, PS 49 757 01 Valašské Meziříčí tel.: 571 621 602 [email protected], www.ochranci.cz EkoCentrum Brno Ponávka 2 602 00 Brno tel.: 545 246 403 [email protected], www.ecb.cz Ekologický právní servis Dvořákova 13 602 00 Brno tel.: 545 575 229 [email protected], www.eps.cz

Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER Horská 175 542 26 Horní Maršov tel.: 499 874 280 [email protected], www.sever.ekologickavychova.cz Pobočky: SEVER Horní Maršov Horní Maršov 89 542 26 Horní Maršov tel.: 499 874 280 [email protected] SEVER Hradec Králové Kavčí plácek 121 500 03 Hradec Králové tel.: 495 580 319 [email protected] SEVER Litoměřice 1. ZŠ, Na valech 53, 412 01 Litoměřice tel.: 416 734 838, [email protected]

v

Centrum Veronica Hostětín Hostětín 86 687 71 Bojkovice tel.: 572 641 855 [email protected], www.hostetin.veronica.cz


Čekatelé: Ekoinfocentrum ZO ČSOP Jihlava Brněnská 10 586 01 Jihlava tel.: 721 862 692 [email protected], www.ekoinfo.ecn.cz

Přidružený člen: Ekologické centrum Most pro Krušnohoří VÚHU, a.s. Budovatelů 2830, 434 37 Most tel.: 476 703 992 Zelený telefon: 800 195 342 [email protected], www.ecmost.cz Detašované pracoviště: Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou OD Máj, Palackého nám. 1091 278 01 Kralupy nad Vltavou tel.: 315 720 287 Zelený telefon: 800 100 584 [email protected], www.eckralupy.cz

Sluňákov – Centrum ekologických aktivit, o.p.s. Skrbeňská 669/70 783 35 Horka nad Moravou tel.: 585 378 345 [email protected], www.slunakov.cz

Vita – občanské sdružení Nádražní 29 702 00 Ostrava tel.: 596 616 155 [email protected], www.vitaova.cz

Hnutí DUHA Olomouc Dolní náměstí 38 779 00 Olomouc tel.: 585 228 584 [email protected], www.hnutiduha.cz/olomouc

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s. Bartolomějské náměstí 47 698 01 Veselí nad Moravou tel.: 518 322 545 [email protected], www.bilekarpaty.cz/vis

ZO ČSOP Vlašim Pláteníkova 264 258 01 Vlašim tel.: 317 845 169 [email protected], www.csopvlasim.cz

ZO ČSOP 63/01 Centaurea Větrná 2469 688 01 Uherský Brod tel.: 775 153 613 [email protected], www.ekoporadnaub.info

Rosa – Společnost pro ekologické informace a aktivity, o.p.s. Senovážné nám. 9 370 01 České Budějovice tel.: 387 432 030 [email protected], www.rosacb.cz

ZO ČSOP Kosenka Brumovská 11 766 01 Valašské Klobouky tel.: 577 320 069 [email protected], www.kosenka.cz

Sdružení Krajina Počítky 2 591 01 Žďár nad Sázavou tel.: 566 521 259 [email protected], www.sdruzenikrajina.cz

ZO ČSOP Veronica Panská 9 602 00 Brno tel.: 542 422 750 [email protected], www.veronica.cz

Kanceláře STEPi: kancelář Brno adresa: Síť ekologických poraden, Panská 9, 602 00 Brno tel.: 542 422 750 kontaktní osoba: RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc. kancelář Ostrava adresa: Síť ekologických poraden, Na Hradbách 3, 702 00 Ostrava tel.: 596 111 281 nebo 603 449 385 úřední hodiny: po–čt 8:00–14:00 kontaktní osoby: Mgr. Kamila Danihelková ([email protected]; [email protected]) Ing. Kamila Kameníková ([email protected]) Ing. Šárka Kšiňanová ([email protected]) http://www.ekoporadna.cz


p r o j e k t

Poznámky ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ....................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ......................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................ ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ....................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ......................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................ ......................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................ ......................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ....................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................ ..................................................................................................................................................... .....................................................................................................................................................

ekoporadenství v praktických příkladech

Recommend Documents