AGRITECH SCIENCE, 12`
EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ABSTRACT Periodical data on costs, producer prices and profitability of milk production from 2001 and 2011 were used for the economical assessment of agricultural corporations. The 2011 analysis is based on operational and economic data collected from 100 farms. These dairy breeding represents 16 % of the Czech Republic annual milk market production and 15 % of the average number of dairy cows. On the basis of operational and economics data there were analyzed relations between the level of milk yield and economic results of dairy cow breeding. By examination of these relations in the year 2011 a tendency of costs per feeding day growth faster than milk yield growth and at the same time producer milk price grows was recorded. The national additional payment (Top-Up) and payment for dairy were included in this analysis. The economics of milk production in the framework of the screening without and the including of payments were profitable in 2011.
Key words: dairy; milk; milk yield; costs; producer price; Top-Up; profitability; economics. ÚVOD
a v rozvedeném tvaru
Analýza je zaměřena na hodnocení efektivnosti výroby mléka v chovech dojeného skotu v ČR. Cílem příspěvku je zhodnotit ekonomiku výroby mléka v roce 2011 v meziročním srovnání u osob s právní subjektivitou a posoudit hlavní závislosti mezi úrovní dojivosti a ekonomickými výsledky.
kde:
MATERIÁL Analýza provozně ekonomických výsledků vychází z periodického šetření nákladovosti, zpeněžování a rentability výroby mléka zemědělských podniků za období 2001 a 2011. Ankety se za uplynulých jedenáct let zúčastnilo od 91 do 150 chovů – podniků s právní subjektivitou. Šetření za rok 2011 se zúčastnilo 100 chovů dojnic – osob s právní subjektivitou. V šetřeném souboru podniků vyprodukovalo 55 tis. kusů dojnic 424 mil. litrů mléka, resp. 409 mil. litrů tržního mléka, které bylo prodáno za 3,4 mld. Kč. Pro vyjádření vypovídací schopnosti analyzovaného souboru podniků lze konstatovat, že podniky chovaly téměř 15 % veškerých dojených krav v České republice a podílely se 16 % na celkovém prodeji mléka. Uvedené hodnoty svědčí o vysoké vypovídací schopnosti analyzovaného souboru podniků.
Za základ chovu nutno považovat mateřský organismus. Vrcholovým ukazatelem je proto zisk na průměrně chovanou krávu za rok, resp. míra nákladové rentability.
METODIKA Příspěvek z metodického hlediska vychází z poznatků Poděbradského et al. (1992), který definoval vztahy v ekonomice chovu skotu v rámci uzavřeného obratu stáda matematickou formulací formou ziskové funkce. Ekonomický efekt chovu skotu v rámci uzavřeného obratu stáda lze metodicky vyjádřit ziskovou funkcí tvaru Z=T-N
(2) Z – zisk T – tržby N – náklady c – nákupní cena Y – naturální množství finálního výrobku (u jatečných zvířat Y = J * H) J – počet jatečných zvířat H – jatečná hmotnost S – průměrný stav zvířat i – kategorie skotu (i = 1 – krávy, 2 – telata, 3 – jalovice, 4 – výkrm skotu) j – druh finálního výrobku (j = 1 – mléčná plazma, 2 – tučnost event. obsah bílkovin či ost. kriteria při zpeněžování mléka, 3 – jat. skot, 4 – chl. mrva) k – kvalita výrobku (třída jakosti) x – naturální množství p-tého spotřebovaného materiálu či práce na krmný den n – jednotková cena xp–té kalkulační položky p – kalkulační položka
Míra nákladové rentability z prodeje mléka je vyjádřena následujícím vztahem: přičemž r – míra nákladové rentability (%) T – tržby za mléko (Kč) N – náklady na prodané mléko (Kč)
(1)
1
(3)
AGRITECH SCIENCE, 12`
resp. míra nákladové rentability z prodeje mléka včetně plateb je vyjádřena následujícím vztahem:
ekonomiky výroby mléka v časové řadě. Je třeba uvést, že metodika Poděbradského et al. (1992) použitá v tomto materiálu vychází z odečítací metody kalkulace a jiného ocenění vedlejších výrobků, než je tomu v případě šetření nákladovosti zemědělských výrobků Poláčkové et al. (2012), kde je použito kombinované metody kalkulace podle Nováka (1996). Navíc se jedná o jiný soubor respondentů, jejichž průměrná dojivost přibližně odpovídá republikovému průměru. Z toho důvodu se průměrné náklady na litr mléka mohou lišit. To však nijak nesnižuje vypovídací schopnost toho materiálu, jelikož zachycuje relativní meziroční změny v nákladovosti, zpeněžování a rentabilitě výroby mléka, ke kterým v roce 2011 došlo.
(4) přičemž rp – míra nákladové rentability včetně plateb Top-Up (%) T – tržby za mléko (Kč) P – platby na mléko (Top-Up – Platba na chov přežvýkavců v Kč/VDJ) N – náklady na prodané mléko (Kč) V analýze nákladovosti výroby mléka byla použita odečítací metoda. Vedlejší výrobky, které byly odečteny od nákladů na krmný den dojnice, byly oceněny těmito cenami: kilogram narozeného telete 50 Kč, tuna chlévské mrvy 50 Kč a litr netržního mléka 4 Kč. Průměrná cena mléka byla stanovena váženým průměrem. Statistickou jednotkou pro vyjádření rozhodujících závislostí mezi úrovní dojivosti a ekonomickými výsledky byl podnik. Metodika zahrnuje do výpočtu rentability také platby přímo alokovatelné na chov dojnic, vyplývající ze zásad a podmínek společné zemědělské politiky EU. Jedná se o národní doplňkové platby k přímým podporám (Top-Up) na přežvýkavce na VDJ a opatření Platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (Dojnice) 2011. Analýza byla zpracována na základě provozně ekonomických výsledků výroby mléka za období 2001 až 2011 (Kopeček et al., 2002-2012), ve které bylo použito stejného metodického postupu. Lze tak srovnávat vývoj
VÝSLEDKY A DISKUSE Výrobní podmínky analyzovaného souboru podniků lze charakterizovat rostoucím podílem volného boxového ustájení a rostoucím podílem genů holštýnského plemene v populaci dojnic. Přírodní podmínky lze mimo jiné, také charakterizovat cenou zemědělské půdy za m2. Chov dojnic holštýnského plemene byl na základě podkladových údajů v letech 2001 až 2011 orientován do příznivějších oblastí a chov krav českého strakatého plemene do oblastí s nižší cenou půdy. Vyplývá to z rovnice y = 5,1073x + 23,394 (P<0,01), kde s přírůstkem ceny zemědělské půdy o 1 Kč za m2 se podíl holštýnské krve ve stádě zvyšuje o 5 % (tab.1).
Tab. 1: Provozně – ekonomické ukazatele výroby mléka Ukazatel
Mj
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Počet podniků
n
150
146
128
110
111
123
125
116
110
91
100
Podíl VBU
%
66,3
72,4
79,4
80,2
83,8
84,0
89,4
91,2
95,5
96,6
97,3
Podíl holštýnské krve
%
44,7
49,4
47,5
50,8
48,1
55,0
51,4
53,6
59,5
54,0
57,9
Cena půdy za m2
Kč
4,42
5,03
5,09
5,01
5,37
5,37
5,73
5,80
6,40
6,71
6,66
Dojivost na krávu za rok
l
6036
6101
6400
6454
6700
6920
7093
7215
7356
7339
7690
Podíl mléka ve třídě jakosti Q
%
51,8
54,7
53,1
59,5
63,9
51,4
50,2
49,0
49,1
60,0
54,1
Tržnost mléka
%
93,6
94,1
94,2
94,4
95,3
95,4
95,7
95,8
96,4
95,9
96,3
Nákupní cena litru mléka
Kč
7,84
8,17
7,83
8,08
8,30
7,87
8,46
8,50
6,25
7,57
8,35
Náklady na litr mléka 1)
Kč
8,01
8,15
8,19
8,30
8,01
8,00
8,25
8,71
7,96
8,12
8,30
Zisk na litr mléka 1)
Kč
-0,16
0,02
-0,36
-0,22
0,29
-0,13
0,21
-0,21
-1,71
-0,55
0,06
Míra rentability
%
-2,0
0,3
-4,4
-2,7
3,7
-1,6
2,5
-2,4
-21,4
-6,7
0,7
Platby (Top-Up, Dojnice) na litr
Kč
0,12
0,06
0,16
0,19
0,30
0,39
0,37
0,24
0,21
0,53
0,42
Zisk na litr1) včetně plateb
Kč
-0,04
0,08
-0,2
-0,03
0,60
0,26
0,58
0,03
-1,50
-0,01
0,48
Míra rentability vč. plateb
%
-0,5
1,0
-2,4
-0,4
7,5
3,2
7,1
0,3
-18,9
-0,2
5,7
1)
Z tabulky 1 je zřejmé, že dosažená průměrná dojivost u analyzovaného souboru podniků činila 7 690 litrů na dojnici za rok 2011. Zjištěná průměrná dojivost u analyzovaných podniků byla příznivější než republikový průměr, a to o 7,9 %. Tato skutečnost opravňuje k úvaze, že výsledky souboru 100 podniků budou příznivější, než byl republikový průměr. Od roku 2001 rostla tržní dojivost o 175 litrů ročně (y = 174,64x - 343802, P< 0,01). Tempo růstu dojivosti se v roce 2011 zrychlilo. Meziroční přírůstek tržní dojivosti o 367 litrů byl od roku 2001 nejvyšší. Stimulem
pro tento růst byl zejména růst ceny mléka na trhu a pokles stavů dojnic. Meziroční růst tržní dojivosti o 5,2 % byl provázen růstem nákladů na tržní mléko na krmný den o 7,6 %, tj. o 11,82 Kč na KD. Na růstu nákladů na krmný den dojnice se nejvíce projevil růst nákladů na krmiva o 11,8 %, zejména růst nákladů na krmiva nakoupená o 16,1 %. Na růstu nákladů se dále projevil růst pracovních nákladů včetně pojištění o 8,1 % a růst odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku včetně nákladů na opravy a energie o 5,5 % (tab.2).
2
AGRITECH SCIENCE, 12`
Tab. 2: Náklady na krmný den dojnice (Kč) Ukazatel
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Náklady na krmiva
54,76
56,80
57,12
61,36
60,57
61,60
67,39
72,60
66,41
66,79
74,64
111,8
35,07
37,27
38,29
40,83
39,58
41,30
44,00
43,30
44,71
45,22
49,62
109,7
z toho vlastní vč. steliva
2011/10
nakoupená
19,70
19,53
18,83
20,53
20,99
20,30
23,39
29,30
21,70
21,56
25,03
116,1
Pracovní náklady vč.pojištění
18,93
19,08
18,90
20,12
20,11
20,63
21,18
22,45
21,71
21,35
23,08
108,1
Odpisy, opravy a energie
15,56
15,59
16,78
16,65
16,84
14,68
15,24
15,97
16,36
17,23
18,18
105,5
Amortizace krav
10,94
12,09
14,54
12,63
12,33
13,27
13,14
14,03
14,26
14,47
15,03
103,9
Veter. a plemen. služby a léky
7,73
7,84
8,28
8,52
8,73
9,84
10,18
11,17
10,39
10,63
10,78
101,4
Ostatní přímé náklady a režie
26,61
26,90
30,07
29,06
31,08
34,59
35,96
38,14
34,99
36,15
36,47
100,9
Pramen: Periodické šetření nákladovosti, zpeněžování a rentability výroby mléka za rok 2011 Meziroční rychlejší růst nákladů vzhledem k růstu tržní dojivosti se projevil růstem nákladů na litr tržního mléka o 0,18 Kč. Náklady na litr tržního mléka v roce 2011 činily 8,30 Kč. V roce 2011 činil podíl mléka zařazeného ve třídě jakosti Q přibližně 54 % a podstatněji nevybočoval z dlouhodobého průměru. Cenová strategie některých mlékáren nerozlišovala mléko zařazené do třídy jakosti Q a I. V roce 2011 došlo k meziročnímu růstu průměrné
nákupní ceny mléka o 0,78 Kč za litr na 8,35 Kč za litr. Nicméně od ledna 2012 nastal opět trend poklesu průměrné ceny mléka, která klesla v srpnu na 7,21 Kč za litr. V srpnu 2012 byl průměr CZV mléka od počátku roku 7,72 Kč za litr. Pro ilustraci současného vývoje průměrné ceny mléka je uveden graf 1, který zachycuje měsíční změny v průměrné ceně mléka od ledna 1998 do dubna 2012. Údaje byly čerpány z rezortní statistiky MZe ČR.
Obr. 1: Vývoj průměrné ceny mléka v České republice v období leden 2001 až srpen 2012 V roce 2011 bylo v průměru analyzovaného souboru podniků dosaženo nepatrného zisku 0,06 Kč na litr prodaného mléka, resp. zisku 420 Kč při tržní dojivosti 7 407 litrů na krávu za rok. Zahrnutím platby na dojnice a Top-Upu určeného pro chov přežvýkavců, tj. 0,42 Kč na litr tržního mléka (zjištěno 3 113 Kč/VDJ) do výsledné rentability byl zisk zvýšen přibližně na 3 500 Kč na krávu za rok. Míra nákladové rentability se zvýšila z 0,7 % na 5,7 %. Podle údajů, které zpracoval Boudný ve výběrovém šetření ÚZEI (odhad za rok 2011) byly náklady na produkci mléka 8,41 Kč na litr. Nákladová rentabilita byla zjištěna na úrovni -1,78 % při průměrná roční užitkovost dojnic 7 127,8 litrů mléka. Souhrnná rentabilita, tj. včetně přímých plateb a dotací vstupů byla odhadnuta na 14,34 % (MZe ČR, 2012). Uvedené výsledky, vzhledem k
rozdílům v použité metodice výpočtu, přibližně korelují s výsledky analýzy ekonomiky výroby mléka za rok 2011. Rozhodující závislosti mezi úrovní dojivosti a ekonomickými výsledky za rok 2011 jsou charakterizovány v pěti následujících grafech, které obsahují matematickostatistické vyhodnocení zkoumaných vztahů. V grafech 2 až 6 jsou uvedeny výsledky jednotlivých podniků, které byly do určité míry variabilní vzhledem k výrobním podmínkám podniků. Přesto však variabilitu výsledků nelze považovat za značnou, jak vyplývá z těsnosti zkoumaných závislostí. Pro vyhodnocení závislostí bylo použito regresních funkcí (lineární a kvadratické). Za plně dostačující v reálném intervalu lze využít vypovídací schopnosti lineárních funkcí, které ve zjednodušené formě definují změny mezi ekonomickými ukazateli a dojivostí.
3
AGRITECH SCIENCE, 12`
Obr. 2: Závislost nákladů na krmný den na dojivosti v roce 2011
Obr.3: Vliv dojivosti na náklady na litr prodaného mléka (2011)
Obr. 4: Závislost úrovně zpeněžování mléka na dojivosti (2011)
4
AGRITECH SCIENCE, 12`
Obr. 5a: Vliv dojivosti na úroveň zizku litr prodaného mléka (2011)
Obr. 5b: Vliv dojivosti na úroveň zisku na litr prodaného mléka (2011)
Obr. 6: Vliv dojivosti na úroveň zizku včetně platby na dojnice a Top-Upu na dojnici v roce 2011
5
AGRITECH SCIENCE, 12`
LITERATURA
Zvýšení dojivosti na krmný den dojnic o 1 litr mléka vyvolává přírůstek nákladů na krmný den o 6,00 Kč (graf 2). Současně zvýšení tržní dojivosti o 1 litr mléka vyvolává snížení nákladů na litr prodaného mléka o –0,13 Kč (graf 3), což při průkazné změně nákupní ceny vhledem k růstu tržní dojivosti (–0,02 Kč; graf 4) vedlo ke změně (růstu) zisku, resp. kompenzaci ztráty o 0,11 Kč na litr prodaného mléka (graf 5). Roční zvýšení dojivosti o 100 litrů mléka na krávu zvyšovalo ekonomický přínos (zisk), resp. kompenzovalo ztrátu o 197 Kč na dojnici za rok a to včetně zahrnutí platby na dojnice a národní doplňkové platby na chov přežvýkavců (graf 6). Všechny zkoumané vztahy byly statisticky průkazné na hladině významnosti P< 0,01.
KOPEČEK, P. (2011): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2010. Agrovýzkum Rapotín s.r.o., 22 s. KOPEČEK, P. – BJELKA, M.. – ŠMEJKALOVÁ, D. (2008): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2007. ÚZEI Praha, 21 s. KOPEČEK, P. – MARTÍNKOVÁ, J. (2012): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2011. Agrovýzkum Rapotín s.r.o., 22 s. KOPEČEK, P. – PODĚBRADSKÝ, Z. – ŠMEJKALOVÁ, D. (2004): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2003. VÚZE Praha, 21 s. KOPEČEK, P. – PULKRÁBKOVÁ, J. – NEDBALOVÁ, J. (2003): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2002. VÚŽV Praha-Uhříněves, 21 s. KOPEČEK, P. – PULKRÁBKOVÁ, J. – PODĚBRADSKÝ, Z. (2002): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2001. VÚŽV, Praha – Uhříněves, 19 s. KOPEČEK, P. – REINER, M. – ŠMEJKALOVÁ, D. (2007): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2006. VÚZE Praha, 21 s. KOPEČEK, P. – ŠMEJKALOVÁ, D. (2005): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2004. VÚZE Praha, 21 s. KOPEČEK, P. – ŠMEJKALOVÁ, D. (2010): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2009. Agrovýzkum Rapotín s.r.o., Rapotín, 22 s. KOPEČEK, P. – ŠMEJKALOVÁ, D. – KUBÁT, J. (2006): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2005. VÚZE Praha, 21 s. KOPEČEK, P. – VANÍKOVÁ, A. – ŠMEJKALOVÁ, D. (2009): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby mléka v roce 2008. ÚZEI Praha, 22 s. MZe ČR (2012): Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011 „Zelená zpráva“. Zprávu o stavu zemědělství ČR za rok 2011 zpracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací pod gescí Ministerstva zemědělství. 369 s. NOVÁK, J. (1996): Metodika kalkulací nákladů v zemědělství. VÚZE, Praha, výzkumná studie č. 28, 60 s. PODĚBRADSKÝ, Z., MARTÍNKOKVÁ, M., PULKRÁBKOVÁ, J. (1992): Metodika výpočtu rentability v chovu skotu. Zemědělská. ekonomika, 38, č. 8, s. 605-621. PODĚBRADSKÝ, Z., PULKRÁBKOVÁ, J. CODL, J. (1998): Přehled provozně-ekonomických výsledků u dojnic (nákladovost, zpeněžování a rentabilita mléka) v období 1994 – 1997. Závěrečná zpráva, VÚŽV, Praha – Uhříněves, 19 s. POLÁČKOVÁ, J. et al. (2012): Nákladovost zemědělských výrobků. Dostupné z: http://www.uzei.cz/left-menu/ databaze/nakladovost-zemedelskych-vyrobku/2011.pdf
ZÁVĚR Analýza byla zaměřena na hodnocení efektivnosti výroby mléka v chovech dojeného skotu v ČR. Z hodnocení ekonomiky výroby mléka v roce 2011 u osob s právní subjektivitou byl zjištěn nejvyšší přírůstek tržní dojivosti od roku 2001. Stimulem pro tento růst byl zejména růst ceny mléka na trhu a pokles stavů dojnic. Přesto se projevil meziroční rychlejší růst nákladů na tržní mléko na krmný den než růst tržní dojivosti. Na tomto trendu se největší měrou podílel růst nákladů na krmiva na krmný den, zejména na krmiva nakoupená. Důsledkem rychlejšího tempo růstu nákladů než dojivosti byl růst jednotkových nákladů. Nicméně realizační cena mléka rostla meziročně rychleji než jednotkové náklady. Tato skutečnost napomohla k dosažení kladné rentability ve výrobě mléka v rámci průměru analyzovaného souboru 100 podniků. Nicméně výsledky souboru podniků byly příznivější, než byl republikový průměr, což lze odvodit ze zjištěné průměrné dojivosti, která byla příznivější než republikový průměr. Tato skutečnost opravňuje k úvaze, že v průměru ČR nebylo bez zahrnutí podpor dosaženo kladné rentability. Zahrnutím platby na dojnice a Top-Upu určeného pro chov přežvýkavců do výsledné rentability bylo dosaženo zisku i z pohledu průměru ČR. Posouzením hlavních závislostí mezi úrovní dojivosti a ekonomickými výsledky v roce 2011 se projevil pozitivní vliv růstu dojivosti vzhledem k vývoji jednotkových nákladů. Roční zvýšení dojivosti o 100 litrů mléka na krávu zvyšovalo ekonomický přínos (zisk), resp. kompenzovalo ztrátu o 197 Kč na dojnici za rok a to včetně zahrnutí platby na dojnice a národní doplňkové platby na chov přežvýkavců. PODĚKOVÁNÍ Příspěvek vznikl za podpory na programové řešení projektu výzkumu a vývoje v rámci programu LA10027 – INGO s využitím poskytnuté institucionální podpory na dlouhodobý koncepční vývoj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe ČR č. RO0312 ze dne 13.2.2012.
6
AGRITECH SCIENCE, 12`
ABSTRACT K hodnocení ekonomiky výroby mléka byly využity údaje periodického šetření nákladovosti, zpeněžování a rentability výroby mléka u podnikatelských subjektů právnických osob za rok 2001 a 2011. Analýza za rok 2011 vychází z provozně ekonomických údajů 100 podniků s právní subjektivitou. Tyto chovy reprezentují 16 % tržní produkce mléka a 15 % průměrného stavu dojnic chovaných v ČR. Na základě získaných provozně ekonomických podkladových údajů byly analyzovány závislosti mezi úrovní dojivosti a provozně ekonomickými výsledky chovu dojnic. Posouzením uvedených závislostí byla v roce 2011 zaznamenána tendence rychlejšího tempa růstu nákladů než dojivosti a meziroční růst ceny mléka. Ekonomika výroby mléka byla v rámci šetření bez zahrnutí plateb i včetně plateb v roce 2011 zisková.
Klíčová slova: dojnice; mléko; dojivost; náklady; realizační ceny; Top-Up; rentabilita; ekonomika. Kontaktní adresa: Ing. Petr Kopeček, Ph.D. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. Rapotín ,Výzkumníků 267 788 13 Vikýřovice e-mail:
[email protected] Recenzovali: prof. Ing. P. Zemánek, Ing. M. Macourek, Ph.D.
7
