Ekonomika kreativních a kulturních průmyslů
Doba nové ekonomiky - šíření informačních a komunikačních technologií
- rostoucí význam globálního trhu - rostoucí význam lidského kapitálu a vzdělaných pracovníků - vzestup alternativních odvětví
Potenciál kreativních průmyslů - základem každého pokroku a inovace je lidská kreativita
- období demografických, ekonomických a sociologických změn - hnací silou nové ekonomiky bude kreativita a inovace - rychlý nárůst pracovníků tzv. kreativní třídy
- nutnost kvantifikace, měření dopadu, systematické podpory
Kreativita Schopnost spojovat stávající vědomosti, generovat nové nápady a transformovat je do užitečného výsledku – inovací. - kulturní/umělecká - ekonomická - technologická/vědecká
Kreativní ekonomika Ekonomika založená na nápadech, inovacích, znalostech, rozmanitosti a spolupráci. Zahrnuje ekonomické činnosti, které za užití myšlenek, nápadů a práv duševního vlastnictví revitalizují další oblasti.
Pojetí kreativních průmyslů a měření kreativní ekonomiky Florida (2001) – super kreativní jádro a kreativní profesionálové
Howkins (2001) – definice kreativních průmyslů z pohledu duševního vlastnictví Thorsby (2001) – hlavní kreativní umění, ostatní kulturní průmysly, širší kreativní odvětví, příbuzná odvětví Hartley (2004) – rozdílný přístup Evropy a USA (fixace na instituce vs. otázka trhu) Wiesand a Söndermann (2005) – kreativní sektor - oblast: komerční, veřejná, neformální
Proměna paradigmatu Kontext tradičního myšlení
Kontext kreativního myšlení
Rutina
Kreativita
Potřeba
Potenciál
Tok fyzického kapitálu
Tok myšlenek a nápadů
Stroje
Životní prostor
Soutěž
Spolupráce
Kontrola
Důvěra
Reakce
Imaginace a experimentování
Studie Ekonomika kultury v Evropě (2006) - The Economy of Culture in Europe (KEA)
- Evropská komise - přinesla zjištění, že kultura a kreativní průmysly jsou odvětvím ekonomiky, které se vyvíjí výrazně rychleji - významná role pro zaměstnanost - pozitivní vliv na další odvětví
Hlavní závěry studie - obrat 2003 více než 654 miliard EUR (výroba automobilů 271 miliard EUR)
- 2,6 % HDP EU (nemovitosti: 2,1 %; potraviny a nápoje: 1,9 %; oděvní průmysl: 0,5 %) - v letech 1999 – 2003 o 12,3 % vyšší růst než celkový růst hospodářství - zaměstnanost v letech 2002 – 2004 vzrůstá o 2 %, zatímco v ostatních odvětvích se snižuje
Zelená kniha: Uvolnění potenciálu kulturních a kreativních průmyslů (2010) Budoucnost evropské prosperity záleží na tom, jak využijeme znalosti a talenty pro rozvoj inovací. - KKP mají potenciál pro rozvoj Evropy - jejich podpora má být zahrnuta v novém ekonomickém plánu
7 základních okruhů 1) Nový prostor pro experimentování, inovaci a podnikání v KKP
2) Lepší přizpůsobení nabídky dovedností poptávce ze strany kulturních a tvůrčích odvětví 3) Přístup k financím 4) Místní a regionální rozměr
5) Mobilita a cirkulace kulturních a kreativních děl 6) Kulturní výměny a mezinárodní obchod 7) Na cestě ke kreativní ekonomice: přesahy KKP
1) Nový prostor pro experimentování, inovaci a podnikání v KKP - Jak otevřít prostor pro experimentování, inovaci a podnikání v KKP a jak tyto činnosti lépe podpořit? - Jak se mohou informační a komunikační technologie stát hnacím mechanismem nových obchodních modelů pro některé KKP?
2) Lepší přizpůsobení nabídky dovedností poptávce ze strany kulturních a tvůrčích odvětví - Jak podpořit partnerství mezi uměleckými, uměleckoprůmyslovými a designovými školami a podniky s cílem podpořit inkubaci, začínající podniky a podnikání jako takové a také rozvoj dovedností (e-skills)?
- Jak lze na úrovni EU podpořit „peer coaching" v KKP?
3) Přístup k financím - Jak podpořit soukromé investice a zlepšit přístup KKP k financím? Mají finanční nástroje na úrovni EU přidanou hodnotu a mohou podpořit a doplnit úsilí vynakládané na státních a regionálních úrovních? Pokud ano, jak? - Jak zlepšit připravenost podniků KKP na investice? Jaká specifická opatření by měla být přijata a na jaké úrovni (regionální, státní, evropské)?
4) Místní a regionální rozměr - Jak posílit integraci KKP do strategického rozvoje míst a regionů? Jaké nástroje a partnerství vyžaduje integrovaný přístup?
5) Mobilita a cirkulace kulturních a kreativních děl - Jaké nové nástroje by měly být vytvořeny k podpoře kulturní rozmanitosti prostřednictvím mobility kulturních a tvůrčích děl, umělců a pracovníků v kultuře v rámci EU a za jejími hranicemi? - Jak dalece by k těmto cílům mohla přispět virtuální mobilita a přístup on-line?
6) Kulturní výměny a mezinárodní obchod - Jaké nástroje na úrovni EU, které podpoří spolupráci, výměnu a obchod mezi KKP EU a třetími zeměmi, je potřeba zřídit nebo posílit?
7) Na cestě ke kreativní ekonomice: přesahy KKP - Jak lze urychlit pozitivní vedlejší účinky KKP na další průmysly a společnost jako celek? Jak lze vyvinout a provádět účinné mechanismy pro takové šíření znalostí? - Jak lze podpořit „kreativní partnerství" mezi KKP a vzdělávacími institucemi/podniky/administrativami? - Jak lze podpořit lepší využívání stávajících zprostředkovatelů a jejich další rozvoj, aby fungovaly jako styčné plochy mezi uměleckými a kreativními komunitami a KKP na straně jedné a vzdělávacími institucemi/podniky/administrativami na straně druhé?
Kreativní Evropa (2014 – 2020) - jednotný rámec pro financování projektů
- 2 dílčí programy: MEDIA a Kultura
OP Podnikání a inovace (2007 – 2013) - podpora kreativity v podnikání
- rozvoj kreativity ve smyslu podpory a přenosu inovací - kreativní firmy nejvíce úspěšné v programu Potenciál a Prosperita - podpořená odvětví: architektura, reklama, průmyslový design, tvůrčí a umělecká činnost
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014 – 2020)
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2014 – 2020)
- podpora KKP - problematika zvyšování inovační výkonnosti podniků zahrnuje i aktivity v oblasti kreativních průmyslů - podpořeny budou i podnikatelské záměry, které se týkají KKP - podpora kreativních klastrů, vzdělávání, inovací především v architektuře a designu, informačních a komunikačních produktů s kulturním obsahem apod.
Faktor lokálního rozvoje Tradiční koncept
Nový koncept
Příznivé lokační faktory pro usazení podniků, převážně „tvrdé“ (nízké daně, infrastruktura, přírodní zdroje)
Příznivé lokační faktory pro usazení podniků, převážně „měkké“ (rezidenční podmínky, veřejný prostor, tolerance, kulturní infrastruktura, spolupráce)
Alokace firem
Migrace kreativních obyvatel do atraktivních lokalit/regionů
Nová pracovní místa, vysoká lokální dynamika růstu Vznik nových firem, start-upů Migrace, příliv nových obyvatel
Nová pracovní místa, vysoká lokální dynamika růstu
Vrstvy kreativní ekonomiky Vrstvy kreativní ekonomiky Stát
Kreativní ekonomika, kulturní a kreativní odvětví, inovace, konkurenceschopnost, …
Region
Kreativní klastry
Město
Kreativní město, lokální kulturní a kreativní odvětví, …
Komunita
Kreativní čtvrti, lokální kulturní inovace
Jedinec
Kreativita, kultura, vzdělávání
Creativ trident Přehled o zaměstnanosti v kreativních odvětvích
- zaměstnanci vykonávající kreativní činnost v rámci kreativních průmyslů - zaměstnanci vykonávající nekreativní činnost v rámci v rámci kreativních průmyslů - zaměstnanci vykonávající kreativní činnost v rámci v rámci nekreativních průmyslů
Kreativní města Fáze 1.0
Město atraktivní pro kreativní třídu. Kvalita lokality je hlavní konkureční výhoda. Fáze 2.0 Rozvoj kreativních průmyslů a příbuzných oborů. Revitalizace místa, vznik a udržitelnost pracovních míst. Fáze 3.0 Město, jehož konkurence schopnost vychází z kulturnosti. Inovace a nové trhy. 3C – culture, cooperation, communication.
Index kreativity - Richard Florida
- Jitka Kloudová a Ondřej Chwaszcz (New Way of Analysis of Creative Centers within Europe) - nástroj pro analýzu kreativního potenciálu vybraných územních celků Model 3T:
Oblast talentu Oblast technologická Toleranční oblast Regiony s vyšším kreativním potenciálem dosahovaly výrazně vyšší hospodářské úrovně.
Satelitní účet kultury - poslední publikované měření z roku 2013
kulturní dědictví, interpretační (scénické) umění, vizuální (výtvarné) umění a řemesla, periodický a neperiodický tisk, audiovizuální a interaktivní média, architektura, reklama, umělecké vzdělávání, správa kultury vč. její podpory - jednotlivé oblasti se hodně liší stupněm tržních principů
- podíl kultury na ekonomice jako celku se pohybuje okolo 2 %
Kreativní průmysly - IDU 2 základní výzkumné projekty: ◦ Sociálně-ekonomický potenciál kulturních/kreativních průmyslů v ČR (2007 – 2011) ◦ Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011 – 2015) Certifikovaná metodika pro výpočet ekonomických dopadů + online kalkulačka (www.kulkal.cz)
„Bez dat jsme jen další člověk s názorem." VIZUALIZACE DAT
