VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
EKONOMIKA A POJIŠŤENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ
STUDIJNÍ MATERIÁLY PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA
LENKA LÍZALOVÁ
2015
Obsah 1
Úvod ...............................................................................................................................3
2
Zdravotnictví ..................................................................................................................4
3
4
2.1
Zdravotní péče ........................................................................................................5
2.2
Subjekty zdravotnického systému ..........................................................................6
2.3
Přerozdělování pojistného ......................................................................................8
Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR .............................................................12 3.1
Vznik povinnosti platit pojistné ...........................................................................13
3.2
Vyjmutí z povinnosti platit pojistné .....................................................................13
3.3
Oznamovací povinnost .........................................................................................14
3.4
Změna zdravotní pojišťovny ................................................................................15
3.5
Průkaz pojištěnce ..................................................................................................16
3.6
Plátci pojistného ...................................................................................................16
3.7
Rozhodné období..................................................................................................20
3.8
Druhy výdělečné činnosti .....................................................................................21
Výpočet zdravotního pojištění......................................................................................23 4.1
Doplňující informace ke zdravotnímu pojištění ...................................................26
Použitá literatura ..................................................................................................................32
2
1 Úvod Předmět poskytuje studentům orientaci ve zdravotnicko-ekonomické problematice. Informuje studenty o systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, způsobu úhrady zdravotní péče a o podnikatelské činnosti ve zdravotnictví a ekonomických aspektech tohoto podnikání. Cílem předmětu je uvést studenty do základních ekonomických pojmů, zásad a zákonitostí. V části Ekonomika si předmět klade za cíl vysvětlit základní ekonomické pojmy, vazby a vztahy. V části Pojištění student získá ucelený přehled o oblasti veřejného zdravotního pojištění v České republice a bude moci získané teoretické i praktické dovednosti aplikovat do svého osobního i profesního života. Přednášky poskytují teoretická východiska z oblasti právních forem podnikání a z oblasti veřejného zdravotního pojištění v České republice. Cvičení jsou orientována na rozvoj praktických dovedností s důrazem na ekonomiku zdravotnických zařízení. Znalosti: Student chápe principy pojištění a dokáže popsat fungování systému veřejného zdravotního pojištění v aktuálních podmínkách. Dovednosti: Student umí vypočítat čistou mzdu a výši pojistného. Dokáže určit výši pojistného na zdravotní pojištění ve všech formách výdělečné činnosti. Student je schopen samostatně vyhledávat informace o zdravotnických zařízeních v příslušných rejstřících Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) a Obchodním rejstříku. Obecné způsobilosti: Student je schopen samostatně vyhledávat informace a tyto informace využívat. Student dokáže aplikovat získané poznatky ve svém osobním i profesním životě.
3
2 Zdravotnictví Úvod Veřejné zdravotní pojištění bylo v České republice zavedeno v roce 1992 jako způsob úhrady zdravotní péče. Tento model vycházel z Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění za podmínek, které stanoví zákon. Problematiku zdravotního pojištění upravuje zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Klíčová slova Zdravotnický systém, zdravotní pojištění, zdravotní pojišťovna, zdravotní péče, přerozdělení pojistného Jedno ze základních sociálních práv v České republice je právo na ochranu zdraví. Toto právo má podle Listiny základních práv a svobod každý. Listina také zaručuje všem občanům na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon o veřejném zdravotním pojištění. V České republice je oblast veřejného zdravotnictví právě upravena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Úlohou státu je vytvořit legislativní rámec a příznivé podmínky pro místní, regionální, oborové aj. aktivity, materiálně podporovat a udržovat soustavu profesionálních zdravotnických pracovišť zaměřených na služby pro veřejné zdraví, jeho podporu a ochranu. U nás používaný systém financování zdravotnictví a zdravotní péče se vyznačuje financováním z více zdrojů, tj. jednak z prostředků veřejného zdravotního pojištění, jednak z dalších veřejných zdrojů, tedy z prostředků svých zřizovatelů:
státního rozpočtu
rozpočtů obcí
rozpočtů krajů
Dalšími zdroji financování jsou prostředky poskytnuté církevními, charitativními a jinými právnickými nebo fyzickými osobami (dary od sponzorů, výtěžky z loterií apod.). Listina základních práv a svobod a další právní normy vytyčily základní principy pro fungování zdravotnického systému, patří sem:
právo na ochranu zdraví,
princip veřejného zdravotního pojištění,
princip bezplatnosti,
princip zákonného vymezení základního balíku,
princip nediskriminace,
princip demokratické legitimity,
princip spravedlivého procesu.
4
Obrázek 1 Organizační graf zdravotnického systému Zdroj: GLADKIJ, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003, s. 55.
2.1 Zdravotní péče Zdravotní péče poskytovaná v rámci zdravotního systému zahrnuje:
léčebnou péči ambulantní a ústavní, včetně diagnostické péče, rehabilitace a péče o chronicky nemocné,
pohotovostní a záchrannou službu,
preventivní péči,
dispenzární péči,
poskytování léčivých přípravků, a stomatologických výrobků,
lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách,
závodní preventivní péči,
dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů,
posudkovou činnost,
prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy.
prostředků
zdravotnické
techniky
5
2.2 Subjekty zdravotnického systému Pacienti Pacientem je každý pojištěnec, kterékoli zdravotní pojišťovny, který využívá lékařského ošetření v době své nemoci či zranění nebo jen k prevenci před možným onemocněním.
Poskytovatelé zdravotní péče Zdravotní péči poskytují státní nebo nestátní zdravotnická zařízení, tedy zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob, a to v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy.
Zdravotní pojišťovny jako plátci zdravotní péče Zdravotní pojišťovny hradí poskytovatelům náklady na zdravotní péči pacientů. V podmínkách České republiky působí Všeobecná zdravotní pojišťovna a některé tzv. rezortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny. Každý občan České republiky může být klientem neboli pojištěncem pouze u jedné zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovna nemůže svým klientům nařizovat, jak dlouho musí u dané zdravotní pojišťovny zůstat, nemůže jednostranně ukončit vztah mezi ní a pojištěncem, tuto pravomoc má pouze pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce. Pokud se klient rozhodne změnit zdravotní pojišťovnu, jeho stávající zdravotní pojišťovna musí podle zákona vyhovět. Každá ze sedmi zdravotních pojišťoven uzavírá smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb a vytváří tak pro své pojištěnce tzv. síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb. V ní mohou pojištěnci této pojišťovny bezplatně čerpat péči vymezenou v zákoně. Ve smlouvě s pojišťovnou se nemocnice zavazuje, že ošetří všechny její pojištěnce, kteří do ní přijdou, a za úkony kryté smlouvou s pojišťovnou nebude od pojištěnců chtít žádné peníze; zdravotní pojišťovna se na oplátku zavazuje, že péči bezplatně poskytnutou jejím pojištěncům nemocnici řádně uhradí. Hlavním institutem, který hájí zájmy klientů pojišťoven, je orgán státního dozoru. Vedle toho existují v jednotlivých zemích některé další instituce, které se zabývají ochranou pojištěných. Patří k nim institut ombudsmana, komise na ochranu pojištěných působící v rámci asociací pojišťoven, komise na ochranu pojištěných u jednotlivých pojišťoven.
Příjmy Příjmy zdravotních pojišťoven jsou tvořeny:
platbami pojistného od pojištěnců, z titulu pracovního poměru nebo samostatné výdělečné činnosti nebo z titulu občanství ČR nebo trvalého pobytu v ČR,
platbami pojistného od zaměstnavatelů za osoby, které zaměstnávají,
platbami pojistného od státu za nezaopatřené děti, důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, za osoby na mateřské a další mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání, za osoby pobírající dávky sociální péče, ženy v domácnosti pečující o dítě do 7 let
6
věku nebo dvě a více dětí do 13 let věku, osoby konají službu v ozbrojených silách, osoby pečující o těžce zdravotně postiženou osobu, osoby ve vazbě,
příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance,
vlastními zdroji vytvořenými využíváním fondů zdravotní pojišťovny,
ostatními příjmy (ze sankcí, darů).
Výdaje Výdaje zdravotních pojišťoven jsou představovány především úhradami potřebné zdravotní péče na základě smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními (dále potom úhrada nákladů na zajištění vlastní činnosti a provozu zdravotní pojišťovny, platby za výkony preventivní péče a specifické zdravotní péče, příspěvky na pořízení specifické zdravotní techniky apod.).
Obrázek 2 Model zdravotnického systému v ČR Zdroj: DURDISOVÁ, J.: Ekonomika zdraví. Praha: Oeconomica, 2005, s. 144.
7
2.3 Přerozdělování pojistného Přerozdělování pojistného se řídí Zákonem č. 592/1992 Sb. Přerozdělování pojistného znamená, že každá ze zdravotních pojišťoven dostane výši financí podle svého počtu pojištěnců, kteří jsou dále rozděleni podle jejich pohlaví a věku. Toto přerozdělování se týká přerozdělování pojistného za pojistníky, za které hradí pojistné stát. K přerozdělování pojistného se používají nákladové indexy 18 věkových skupin pojištěnců pro každé pohlaví v rozmezí od narození do 5 let, od 5 do 10 let a dále vždy po 5 letech až po věkové skupiny od 80 do 85 let a skupiny od 85 let. Tabulka 1 Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělování pojistného Věk od 0 5 10 15 20 25 30 35
do 5 10 15 20 25 30 35 40
40 45 50 55 60 65 70 75 80 85
45 50 55 60 65 70 75 80 85 a více
Zdroj: Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Pro účely přerozdělování podle tohoto zákona tvoří věkové skupiny 0 – 5 let pojištěnci mužského, respektive ženského pohlaví, od narození do dovršení pátého roku života, tj. 364 dní, v přestupném roce 365 dní, po dni čtvrtých narozenin. Skupiny 5-10 let tvoří pojištěnci od prvního dne šestého roku života, tj. ode dne pátých narozenin do dovršení desátého roku života. Další věkové skupiny se vymezují obdobně. Následující tabulka ilustruje nákladnost péče na klienty podle věku a pohlaví. Z ní jasně plynou důvody pro přerozdělení, aby byl dodržen princip solidarity.
8
Tabulka 2 Průměrné celkové náklady na zdravotní péči na 1 pojištěnce v členění dle věkové skupiny a pohlaví pojištěnce v roce 2014 Věková skupina
Náklady v Kč podle pohlaví Muži
Ženy
00-04
17 598
15 443
05-09 10-14
10 496 10 306
8 800 9 842
15-19
9 241
11 279
20-24 25-29
7 755 9 049
10 782 13 978
30-34 35-39
9 612 10 620
15 357 14 715
40-44 45-49
12 645 15 314
15 276 18 072
50-54
20 694
21 888
55-59 60-64
28 326 37 182
25 188 29 514
65-69 70-74
46 945 54 735
37 454 43 829
75-79
61 813
51 229
80-84 85+
63 923 66 213
55 175 61 045
Průměr
20 646
22 427
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Ročenka 2014
U přerozdělování pojistného je účelem vyrovnání rozdílů, které jsou mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami – solventnost plátců a výše nákladů na úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění. V praxi to znamená, že cílem přerozdělování je, aby každá pojišťovna získala na počet svých pojištěnců v určitém věkovém složení stejný objem finančních prostředků. Znamená to princip solidarity. Toto přerozdělování se týká přerozdělení pojistného za pojistníky, za které hradí pojistné stát. Legislativně je toto přerozdělování dáno Zákonem č. 592/1992 Sb., ze kterého vyplývá, že VZP je povinna si zřídit zvláštní účet za účelem financování zdravotní péče nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním na základě přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu podle počtu pojištěnců, jejich věkové struktury, pohlaví a nákladových indexů věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. VZP je správcem tohoto účtu a vede od ostatní účty. K přerozdělování se používají nákladové indexy dle věkových skupin a dle pohlaví.
9
Tab. 3 Nákladové indexy pro přerozdělování pojistného na všeobecné zdravotní pojištění pro rok 2015 Věková skupina pojištěnců
Nákladové indexy podle pohlaví pojištěnců
od
do
muži
ženy
0
5
1,4572
1,3104
5
10
0,8549
0,7337
10
15
0,8500
0,9178
15
20
0,7680
1,0000
20
25
0,6433
0,9771
25
30
0,7293
1,2726
30
35
0,8143
1,4144
35
40
0,9038
1,3463
40
45
1,0329
1,3542
45
50
1,2482
1,5727
50
55
1,5980
1,8583
55
60
2,1939
2,1331
60
65
2,8450
2,4374
65
70
3,6289
3,0240
70
75
4,2934
3,5835
75
80
4,8464
4,1361
Zdroj: Příloha k vyhlášce č. 325/2014 Sb. 𝑁á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é 𝑖𝑛𝑑𝑒𝑥𝑦 =
𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦 𝑛𝑎 𝑝𝑜𝑗𝑖š𝑡ě𝑛𝑐𝑒 𝑣 𝑑𝑎𝑛é 𝑠𝑘𝑢𝑝𝑖𝑛ě 𝑝𝑜𝑑𝑙𝑒 𝑣ě𝑘𝑢 𝑎 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑎𝑣í 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦 𝑛𝑎 𝑠𝑡𝑎𝑛𝑑𝑎𝑟𝑑𝑖𝑧𝑜𝑣𝑎𝑛éℎ𝑜 𝑝𝑜𝑗𝑖š𝑡ě𝑛𝑐𝑒
Průměrné náklady na pojištěnce v dané skupině dle věku a pohlaví stanovuje správce účtu jako průměr ze všech zdravotních pojišťoven na všechny pojištěnce v dané skupině dle věku a pohlaví. Průměrné náklady na standardizovaného pojištěnce stanovuje správce účtu jako průměr nákladů všech zdravotních pojišťoven na ženy ve věku 15 – 20 let. Výpočet přerozděleného pojistného Zákon č. 592/1992 Sb. ukládá zdravotním pojišťovnám do osmého dne kalendářního měsíce správci účtu, tedy VZP, sdělit počty svých pojištěnců v jednotlivých skupinách, které byly pojištěny k prvnímu dni daného měsíce u dané pojišťovny a dále počty svých pojištěnců, za které je od prvního dne daného měsíce plátcem pojistného stát. Dále musí sdělit počet pojištěnců, platný k prvnímu dni měsíce předcházejícího o 3 měsíce příslušného přerozdělení. Do 22. dne musí sdělit VZP výši pojistného vybraného v období od 18. dne přecházejícího měsíce do 17. dne příslušného měsíce. Do 30. dne příslušného měsíce oznámí správce účtu celkovou částku, která připadá na pojišťovny. Celková částka se skládá z podílu na standardizovaného pojištěnce
10
vynásobeného počtem standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny. Tento počet pojištěnců se určí jako součet počtu pojištěnců v každé skupině dle věku a pohlaví, který se vynásobí příslušným nákladovým indexem u dané skupiny. Podíl standardizovaného pojištěnce je součet pojistného vybraného všemi zdravotními pojišťovnami, celkové platby státu za pojištěnce, za něž je plátcem stát, penále, pokud a jiných plnění, která jsou dle zákona příjmem zvláštního účtu VZP, dále úroky vzniklé na zvláštním účtu, snížený o poplatky za účetní operace a za vedení zvláštního účtu, se vydělí celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních pojišťoven. V případě, že nedosahuje pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou celkovou částku, která na ni připadá, poukáže správce účtu příslušné zdravotní pojišťovně chybějící finanční prostředky. Nové mechanismy přerozdělování zavedl do praxe s účinností od 1. ledna 2005 zákon č. 592/1992 Sb., ve znění novely zdravotnických zákonů, tj. zákona č. 438/2004 Sb. Přerozdělování nyní zahrnuje 100 % vybraného pojistného, čímž je zachováván princip solidarity na straně příjmů. Přerozdělování používá dva různé mechanismy, řízené samostatnými a oddělenými kritérii. První mechanismus provádí přerozdělování pojistného podle indexů nákladovosti věkových skupin a pohlaví pojištěnců, který do určité míry zachovává solidaritu na straně výdajů za zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění v rámci zvolených 36 skupin pojištěnců. Druhý mechanismus provádí přerozdělování podle pojištěnců, za něž byly zdravotními pojišťovnami uhrazeny zvlášť nákladné zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o částečnou kompenzaci u pojištěnců s nejvyšším zdravotním rizikem. Nákladné hrazené zdravotní služby jsou zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění poskytnuté na území ČR, u nichž výše úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou za jednoho pojištěnce překročila v období jednoho kalendářního roku částku odpovídající patnáctinásobku průměrných nákladů na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění za posledně účetně uzavřený kalendářní rok (dále jen nákladný pojištěnec). Zavedení úhrad za nákladné pojištěnce je příspěvek pojišťovnám na drahé pojištěnce, a to s ohledem na jejich zdravotní stav napříč věkovými skupinami. Jedná se o solidaritu v rámci nadměrného výskytu zdravotního rizika a dále o zajištění pojišťoven proti nadprůměrnému výskytu drahých pojištěnců, který by vedl k finančním problémům dané pojišťovny. V současné době se připravuje nový typ přerozdělování, který má do budoucna motivovat zdravotní pojišťovny ke zlepšování služeb pro chronicky nemocné a extrémně nákladné pojištěnce.
11
3 Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR Úvod Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče. Zdravotní péčí je myšlena léčebná péče ambulantní a ústavní, lázeňská péče a péče v odborných dětských ozdravovnách, pohotovostní a záchranná péče, péče o chronicky nemocné, závodní preventivní péče, doprava nemocných a náhrada cestovních nákladů, poskytování léčivých přípravků, zdravotní techniky a stomatologických výrobků, rehabilitace, rehabilitační a ortopedické pomůcky atd. Veřejné zdravotní pojištění je založeno na široké solidaritě účastníků tohoto pojištění:
solidaritě zdravých s nemocnými solidaritě osob s vysokými příjmy s osobami bez jakýchkoliv příjmů
Tato kapitola byla zpracována s použitím materiálů MENDELU [online]. 2015 [cit. 2015-1118]. Systém veřejného zdravotního pojištění v České republice. Dostupné z WWW: http://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?opora=126>. Materiály byly upraveny a aktualizovány dle aktuální právní úpravy roku 2015.
Klíčová slova zdravotní pojištění, zdravotní pojišťovna, zdravotní péče, vznik pojištění, zánik pojištění, platba pojistného, oznamovací povinnost, plátci pojistného, státní pojištěnec, Evropský průkaz zdravotního pojištění, rozhodné období, výdělečná činnost
12
3.1 Vznik povinnosti platit pojistné Všeobecné zdravotní pojištění je v ČR dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění povinné pro:
všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství),
pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem v ČR a pracovněprávní vztah je uzavřen dle právních předpisů ČR.
Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:
nástupu zaměstnance do zaměstnání,
zahájení samostatné výdělečné činnosti,
kdy se stal pojištěncem – tj. má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími body a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc (například nezaměstnaná osoba, jež není přihlášena na úřadu práce), ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil. Přihlásit se může prostřednictvím formuláře „Přihláška pojištěnce“.
3.2 Vyjmutí z povinnosti platit pojistné Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které:
nemají trvalý pobyt na území ČR a jsou činné v ČR pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činné pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR, dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné.
V souvislosti se členstvím ČR v EU platí z hlediska účasti v systému veřejného zdravotního pojištění následující:
pokud jsou osoby s trvalým pobytem na území ČR výdělečně činné pouze v členském státě EU, případně Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), podléhají – společně s nezaopatřenými rodinnými příslušníky – systému zdravotního pojištění příslušné země, v případě, že je osoba s trvalým pobytem na území ČR výdělečně činná v ČR a souběžně zaměstnána nebo podniká v jiném členském státě EU (EHP), je za této situace vždy účastna systému veřejného zdravotního pojištění v ČR (případně i v dalším státě, ve kterém vykonává výdělečnou činnost).
Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině (nepřetržitý pobyt delší 6 měsíců), jestliže se dopředu odhlásí ze zdravotního pojištění v České republice. Toto odhlášení lze provést pouze za předpokladu, že:
je pojištěnec v cizině zdravotně pojištěn nebo pokud je dlouhodobě v zemi, která má s ČR podepsánu smlouvu o bezplatném poskytování zdravotní péče.
Odhlášení je možné provést prostřednictvím formuláře „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“.
13
Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na úhradu péče hrazené zdravotním pojištěním v České republice. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny v ČR je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. To neplatí v případech, kdy je poskytována v cizině zdravotní péče bez přímé úhrady na základě mezinárodních smluv. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně pojistné zpětně doplatit.
3.3 Oznamovací povinnost Jelikož každý pojištěnec prochází různými etapami svého života, není celý život zařazen do jedné kategorie plátců pojistného. Například studentka je po dobu studia vedena jako osoba, za kterou platí pojistné stát. Po ukončení studií začne podnikat a je tudíž povinna platit pojistné jako OSVČ. Za několik let se provdá a po narození dítěte má po dobu mateřské a rodičovské dovolené nárok na zařazení do kategorie, za kterou hradí pojistné stát. Po skončení rodičovské dovolené začne pracovat a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. V důchodu je pak opět osobou, za kterou je plátcem pojistného stát. Všichni plátci pojistného mají tudíž zákonem uloženou oznamovací povinnost, za jejíž nesplnění mohou být pokutováni. Veškerá oznámení se provádějí do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, a to na příslušném formuláři „Oznámení změn pojištěnce“.
Kontrolní otázka Zadání Který plátce pojistného a dokdy je povinen ohlásit změny v následujícím případě: Studentka ukončila ke dni 31. 7. 2016 vysokoškolské studium a začala od 2. 8. 2016 pracovat jako zaměstnanec na hlavní pracovní poměr. Od 15. 11. 2016 se však rozhodla podnikat navíc jako OSVČ. Řešení Ukončení studia musí do 8. 8. 2006 nahlásit příslušná vysoká škola, do 10. 8. 2016 musí zaměstnavatel nahlásit vznik pracovního poměru a do 23. 11. 2016 musí sama studentka nahlásit zahájení provozování samostatné výdělečné činnosti.
14
3.4 Změna zdravotní pojišťovny Každý pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a její změnu může provést jednou za 12 kalendářních měsíců, ovšem vždy jen k prvnímu dni kalendářního pololetí. Změna zdravotní pojišťovny se provádí prostřednictvím formuláře „Evidenční list zdravotní pojišťovny“. Tento formulář tvoří originál a tři kopie:
originál je určen pro potřebu zdravotní pojišťovny, ke které se pojištěnec přihlašuje,
kopie je určena pro zdravotní pojišťovnu, u které byl zaměstnanec dosud přihlášen,
kopii obdrží zaměstnavatel, čímž se dozví, které pojišťovně a od kterého data bude pojistné za zaměstnance odvádět,
kopie slouží pojištěnci jako doklad o nově uzavřeném pojistném vztahu.
Změní-li zaměstnaný pojištěnec zdravotní pojišťovnu, je povinen to do osmi dnů oznámit svému zaměstnavateli a zaměstnavatel je podle zákona povinen mu přijetí oznámení písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem. Kontrolní otázka Zadání Jaké znáte zdravotní pojišťovny v České republice? Řešení Aktuálně je dle Ministerstva zdravotnictví v ČR 7 zdravotních pojišťoven:
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (207) - OZP Revírní bratrská pokladna (213) - RBP Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201) - VoZP Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111) – VZP ČR Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA (209) - ZPŠ Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211) – ZPMV ČR Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) - ČPZP
Svobodná volba zdravotní pojišťovny je omezena ve dvou případech: 1. Narozené dítě se stává pojištěncem té pojišťovny, kde je registrována jeho matka. Zákonný zástupce dítěte má povinnost dítě do 8 dnů od narození přihlásit k příslušné zdravotní pojišťovně. Změnit pojišťovnu dítěte může jeho zákonný zástupce na začátku nejbližšího kalendářního čtvrtletí. 2. Vojáci v činné službě (do konce roku 2004) a studenti vojenských škol jsou automaticky pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny.
15
3.5 Průkaz pojištěnce Pojišťovny jsou povinny vydat bezplatně svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Ty slouží k prokazování nároku na poskytnutí zdravotní péče. Průkaz nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce nebo pojištěnce zbaveného způsobilosti k právním úkonům vydá pojišťovna jeho zákonnému zástupci. V současné době se poskytuje Evropský průkaz zdravotního pojištění, který umožňuje pojištěnci čerpat komplexní (plnou) zdravotní péči na území ČR a zároveň čerpat i lékařsky nezbytnou zdravotní péči na území členských států EU a v některých dalších zemích (Norsko, Island, Lichtenštejnsko). Za lékařsky nezbytnou zdravotní péči se může považovat péče takovým způsobem, aby se občan nemusel vracet domů dříve, než zamýšlel.
3.6 Plátci pojistného Každý pojištěnec musí být registrován u příslušné zdravotní pojišťovny nejméně v jedné z těchto kategorií:
zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na pojištění, osoba samostatně výdělečně činná, osoba bez zdanitelných příjmů, osoba, za kterou je plátcem pojistného stát, včetně souběhu vybraných kategorií.
Do okruhu plátců zdravotního pojištění patří: hromadný plátce – zaměstnavatel stát individuální plátce – OSVČ, OBZP
Plátci veřejného zdravotního pojištění zaměstnanec + zaměstnavatel
osoba samostatně výdělečně činná
osoba bez zdanitelných příjmů
stát
Obrázek 3 Poplatníci a plátci sociálního pojistného
Zaměstnavatel (hromadný plátce) Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR Jakmile právnická nebo fyzická osoba zaměstná zaměstnance, má povinnost se přihlásit jako plátce pojistného. Takto může učinit prostřednictvím formuláře „Přihláška zaměstnavatele – plátce pojistného“. Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání.
16
Stát Osoby, za které je plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenované skupiny osob, za které platí pojistné na zdravotní pojištění příslušné zdravotní pojišťovně prostřednictvím státního rozpočtu stát. V určitých případech by nebylo vhodné (ze sociálního či administrativního hlediska), aby si pojištění platili účastníci systému sami, a na druhou stranu je nezbytné (zavazuje nás k tomu naše Ústava) co možná nejširší pokrytí obyvatelstva veřejným zdravotním pojištěním. Proto existuje skupina osob, za které pojištění platí stát. Tím se toto pojištění a plnění z něho vyplývající stávají veřejně financovaným statkem a jsou zprostředkovaně přes stát financovány z daní. Stát za tyto osoby (státní pojištěnce) platí pojištění z prostředků kumulovaných ve státním rozpočtu. Všech státních pojištěnců je kolem 6 milionů a pokud si uvědomíme, že ČR má kolem 10 milionů obyvatel (s trvalým pobytem na území ČR), tak více jak 50 % pojištěnců je těch, za které také platí pojistné stát. Povinnost státu platit pojistné za pojištěnce vzniká dnem, kdy se stát podle zákona stává plátcem pojistného. Tato povinnost zaniká dnem, ke kterému stát přestal být plátcem pojistného. Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: a. b. c. d. e.
f. g. h.
i. j. k. l.
m. n.
nezaopatřené děti, poživatele důchodů z důchodového pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění, uchazeče o zaměstnání včetně těch, kteří přijali krátkodobé zaměstnání, osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti, osoby převážně nebo úplně bezmocné, osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby, osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, osoby konající základní službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení, osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění, osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
17
Mají-li osoby uvedené pod body a) až i) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby. Jelikož se pojem nezaopatřené dítě dotýká téměř všech studentů, rozebereme si ho detailněji. Za nezaopatřené dítě se dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:
se soustavně připravuje na své budoucí povolání (SŠ, VŠ, VOŠ), se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení. Dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu, nelze považovat za nezaopatřené dítě. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje: 1. studium na středních a vysokých školách v České republice s výjimkou: o
studia za trvání služebního poměru,
o
dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné,
2. příprava na pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se ZPS, 3. studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR. Za studium na středních školách se považuje také studium na vyšších odborných školách a příprava ve speciálních školách. Za studium na vysokých školách se považuje studium v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu. Za studium na vysoké škole nelze považovat studium v programech celoživotního vzdělávání. Studentem vysoké školy se stává osoba dnem zápisu na vysokou školu a přestává být studentem vykonáním státní zkoušky, ukončením ucelené části studia, vyloučením ze studia anebo zanecháním studia. Za přípravu na povolání se považuje i kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě řádně ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Do této doby se rovněž započítává doba, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy a studium bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba 3 kalendářních měsíců následujících po ukončení studia na vysoké škole. To platí obdobně, jde-li o studium, které se považuje za studium na vysokých školách. V době případného přerušení studia přestává být dítě žákem, a proto dobu přerušení studia není možné považovat za přípravu na budoucí povolání. Pokud student ukončí studium jiným než řádným způsobem, od následujícího dne již není považován za nezaopatřené dítě.
Osoba bez zdanitelných příjmů Osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) se stane občan, pokud má na území ČR trvalý pobyt, není za něj po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného stát, neodvádí pojistné ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.
18
Osoby bez zdanitelných příjmů odvádí měsíčně pojistné v minimální výši. Do kategorie OBZP se řadí např.:
žena v domácnosti, student studující v zahraničí, nebo na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy), student starší 26 let, zaměstnanec pracující pouze na dohody o provedení práce, člen náboženského řádu bez příjmu, nezaměstnaný, který není registrován na úřadu práce, osoba pracující pro cizího zaměstnavatele v cizině a další.
Osoba samostatně výdělečně činná Osobou samostatně výdělečně činnou rozumíme podnikatele či živnostníka, který podniká především na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. Jedná se o početnou skupinu osob, kde se způsob placení pojistného na zdravotní pojištění výrazně odlišuje od ostatních skupin pojištěnců. Za OSVČ nelze považovat jen osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, ale jejich okruh je daleko širší:
osoby podnikající v zemědělství, osoby provozující živnost, osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů (např. notáři, auditoři, daňoví poradci, znalci, tlumočníci, architekti atd.), osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností, osoby vykonávající nezávislé povolání, osoby vykonávající činnost mandatáře, spolupracující osoby OSVČ, pokud na ně lze rozdělovat příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti.
Spolupracující osoba je taková osoba, která se spolu s OSVČ podílí na podnikatelské činnosti a OSVČ na ni může dle zákona o daních z příjmů převést část svých příjmů a výdajů. Spolupracující osoba má vůči zdravotní pojišťovně naprosto stejné povinnosti jako OSVČ. To znamená, že musí do osmi dnů oznámit zahájení spolupráce, platit měsíční zálohy, pokud nejsou od placení takových záloh osvobozeny, musejí po podání daňového přiznání odevzdávat Přehled o příjmech a výdajích atd. Spolupracující osoby však často dělají chybu v tom, že se zajímají o oznámení u zdravotní pojišťovny až v okamžiku, kdy jsou na ně převáděny příjmy a výdaje.
Vícenásobný plátce Každá činnost se pro účely zdravotního pojištění posuzuje samostatně. Jedna osoba proto může být vícenásobným plátcem. Jde o to, že za pojištěnce platí pojistné současně několik plátců, například stát i zaměstnavatel, nebo stát i pojištěnec sám (OSVČ), nebo dokonce všichni tři plátci současně, tj. stát, zaměstnavatel i OSVČ.
19
3.7 Rozhodné období Rozhodné období je časový úsek, z něhož se zjišťuje a vypočítává vyměřovací základ pro placení pojistného jednotlivými skupinami plátců. Zákon vymezuje tato rozhodná období: měsíční – platí pro zaměstnavatele, stát a osoby bez zdanitelných příjmů, roční – platí pro osoby samostatně výdělečně činné. Některé OSVČ však mají v průběhu roku povinnost platit měsíční zálohy, které se na konci daného roku zúčtují v rámci ročního vyúčtování. rozhodné období
kalendářní rok
kalendářní měsíc
osoba samostatně výdělečně činná
zaměstnanec
osoba bez zdanitelných příjmů
státní pojištěnec
Obrázek 4 Rozhodné období u veřejného zdravotního pojištění
20
3.8 Druhy výdělečné činnosti Za druhy výdělečné činnosti můžeme považovat pracovní poměr, činnost na základě dohod konaných mimo pracovní poměr a samostatnou výdělečnou činnost. Pracovní poměr je hlavní nebo vedlejší pracovní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na základě pracovní smlouvy, ve které je stanovena týdenní pracovní doba maximálně 40 hodin. Náležitosti a práva a povinnosti ze smlouvy vyplývající určuje Zákoník práce. Pracovní smlouva může být sjednána na dobu určitou i neurčitou. Pracovní poměr se vyznačuje značnou ochranou zaměstnance (omezená možnost výpovědi zaměstnavatelem, nárok zaměstnance na dovolenou, povinnosti zaměstnavatele vztahující se k bezpečnosti práce a pracovním podmínkám, ochrana specifických skupin zaměstnanců (mladiství, těhotné ženy atd.), stanovení limitů pro noční práce, práce přesčas a práce ve ztížených podmínkách atd.). Mzda může být stanovena pevně nebo jako hodinová, či úkolová. Dohody konané mimo pracovní poměr můžeme rozdělit na Dohodu o provedení práce a Dohodu o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce může být uzavřena tehdy, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není u jednoho zaměstnavatele vyšší než 300 hodin za kalendářní rok. K podstatným náležitostem dohody patří vymezení pracovního úkolu, sjednání odměny za jeho provedení a zpravidla také doba, v níž má být pracovní úkol proveden. Pokud není pracovní úkol proveden ve sjednané době, může zaměstnavatel od dohody odstoupit. Mzda může být sjednána především jako úkolová, či hodinová. Základním znakem dohody o pracovní činnosti je skutečnost, že zaměstnanec může vykonávat práci v rozsahu nepřevyšujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tj. max. 20 hodin). V rámci dohody o pracovní činnosti lze vykonávat práci až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, jde-li o práce k zabezpečování naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahující dobu tří měsíců v kalendářním roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců a dále v případě výpomoci občanů zabezpečovanou obcemi k zvelebování obcí a jestliže zaměstnanec není v téže době zaměstnán v jiných pracovně právních nebo obdobných vztazích v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Mezi podstatné náležitosti dohody o pracovní činnosti patří vymezení sjednaných prací, sjednání odměny za vykonanou práci, sjednání rozsahu pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Pokud způsob zrušení dohody nevyplývá přímo z této dohody, lze ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni a jednostranně jen výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní lhůtou, která počíná běžet dnem, v němž byla písemná výpověď doručena. Samostatná výdělečná činnost je činnost především na základě živnostenského nebo jiného oprávnění, kterou vykonává fyzická osoba za účelem dosažení příjmů. Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou definovány zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Dále viz definice osob samostatně výdělečně činných.
Shrnutí Veřejné zdravotní pojištění je definováno jako způsob úhrady zdravotní péče, který vychází z Listiny základních práv a svobod. Je upraveno dvěma právními normami: zákonem o veřejném zdravotním pojištění a zákonem o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Platí zde důležitá zásada, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného. Povinnost platit pojistné je určena pro všechny osoby s trvalým pobytem
21
Σ
na území ČR nebo pro osoby, které jsou v ČR zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem v ČR. Tato povinnost vzniká dnem nástupu do zaměstnání, zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo dnem, kdy se osoba stala pojištěncem. Z povinnosti platit pojistné jsou vyňaty osoby, které nemají v ČR trvalý pobyt, ani nejsou činné pro zaměstnavatele se sídlem v ČR, nebo které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné. Všichni pojištěnci mají oznamovací povinnost, a to do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje. Každý pojištěnec má právo na svobodnou volbu zdravotní pojišťovny. Tu může jednou za 12 kalendářních měsíců změnit, ovšem vždy jen k prvnímu dni kalendářního pololetí. Svobodná volba zdravotní pojišťovny je omezena v případě narozeného dítěte a studenta vojenské školy. Každá pojišťovna musí svému pojištěnci vydat bezplatně Evropský průkaz zdravotního pojištění. Mezi plátce zdravotního pojištění se řadí zaměstnavatel, stát, OSVČ a OBZP. Stát je plátcem pojistného za taxativně vyjmenovanou skupinu osob, např. studenty, ženy na mateřské dovolené, důchodce atd. Nevylučuje se možnost vzniku tzv. vícenásobného plátce, kdy je za jednoho pojištěnce plátcem současně několik subjektů. Pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. V této kapitole jsme se setkali se základní terminologií, která byla důležitá pro správné pochopení systému výpočtu pojistného pro všechny skupiny plátců ve všech formách výdělečné činnosti.
22
4 Výpočet zdravotního pojištění Úvod Jednou z výsad, které vystihují sociální postavení občanů ČR je povinnost zdravotního pojištění. V této kapitole se seznámíme s postupem výpočtu zdravotního pojištění. Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Klíčová slova % sazba pojistného, vyměřovací základ, odvod pojistného, záloha na pojistné, minimální vyměřovací základ Postup výpočtu pojistného na zdravotní pojištění se bude řídit těmito 6 kroky. Pro zaměstnavatele a OBZP jsou relevantní první tři kroky, zatímco OSVČ musí počítat všech 6 kroků. 1/ Stanovení minimálního vyměřovacího základu 2/ Stanovení skutečného vyměřovacího základu 3/ Výpočet pojistného na zdravotní pojištění a jeho odvod 4/ Zúčtování zaplacených záloh a vyčíslení doplatku či přeplatku 5/ Výpočet nové výše záloh na následující rok 6/ Porovnání nově vypočtených záloh s minimálními Tabulka 4 Sazby veřejného zdravotního pojištění Osoba Zaměstnanec Zaměstnavatel OSVČ Osoba bez zdanitelných příjmů Státní pojištěnec
% sazba z vyměřovacího základu (VZ) 1/3 z 13, 5 % VZ 2/3 z 13, 5 % VZ 13, 5 % VZ
Zdroj: vlastní zpracování
Stanovení minimálního vyměřovacího základu Minimální vyměřovací základ je částka určující minimální výši pojistného placeného státem, zaměstnavatelem, OSVČ a OBZP. Minimální vyměřovací základ se stanoví pro každého plátce odlišným způsobem. Každoročně se výše plateb zdravotního pojištění mění. Změny se od 1. ledna 2016 týkají všech skupin plátců pojistného. Na 1 823 Kč se zvyšuje minimální měsíční záloha na pojistné osob samostatně výdělečně činných. Na 1 337 Kč se mění minima u zaměstnanců a výše pojistného, které platí osoby bez zdanitelných příjmů. A na 870 Kč vzrostlo pojistné, které platí stát. Pojistné na zdravotní pojištění se vypočítává jako 13,5 % z vyměřovacího základu. Každoročně však roste výše plateb zdravotního pojištění, protože se odvíjí od průměrné mzdy, která se pravidelně mění.
23
Minimální vyměřovací základ u OSVČ Vyměřovacím základem u osob samostatně výdělečně činných je 50 % jejich příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Minimální vyměřovací základ OSVČ se odvíjí od průměrné mzdy – roční minimální vyměřovací základ představuje dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Úkol: Vypočtěte minimální měsíční zálohu OSVČ, jestliže průměrná měsíční mzda, pro rok 2016 činí 27 006 Kč. Roční minimální vyměřovací základ je 50 % z (12 * 27 006 Kč) = 162 036 Roční pojistné na zdravotní pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu tedy 21 875 Kč Z toho činí (po zaokrouhlení) minimální měsíční záloha 21 875 Kč/12 = 1 823 Kč. Přesně částku minimální výše zálohy odvádí více než polovina OSVČ! Zálohu ve výši 1 823 Kč musí poprvé za leden 2016 uhradit OSVČ, které podle Přehledu za rok 2014 platily v roce 2015 zálohy nižší než 1 823 Kč (s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ). Platit zálohy v uvedené výši budou muset také OSVČ, které zahájí v roce 2016 samostatnou výdělečnou činnost. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců Vyměřovacím základem u zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnanců je stanovená minimální mzda. Úkol: Vypočtěte minimální měsíční zálohu zaměstnance, s minimální mzdou, která pro rok 2016 činí 9 900 Kč. Měsíční pojistné na zdravotní pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu tedy 1 337 Kč. Je-li skutečný vyměřovací základ zaměstnance nižší, musí zaměstnanec doplatit (prostřednictvím svého zaměstnavatele) pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů, pokud je povinen minimální vyměřovací základ dodržet. Je potřeba konstatovat, že pojistné platí jak OSVČ, tak zaměstnanci bez omezení horní hranicí vyměřovacího základu, neboť ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu bylo zrušeno.
24
Platba pojistného státem Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění u osob, za které je plátcem pojistného stát, je od 1. ledna 2016 stanoven nařízením vlády ve výši 6 444 Kč. Od 1. ledna 2016 tak platí stát za osoby, za které je plátcem pojistného, pojistné ve výši 870 Kč měsíčně. Platba pojistného u osob bez zdanitelných příjmů Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Osoba bez zdanitelných příjmů, která pracuje v zahraničí pro zaměstnavatele, který nemá na území ČR sídlo, ani místo podnikání, může projednat s příslušnou zdravotní pojišťovnou jiný způsob hrazení pojistného. Příslušná zdravotní pojišťovna může na žádost takové osoby povolit placení pojistného za delší než měsíční období, avšak vždy jen dopředu. Od 1. ledna 2016 činí částka pojistného, které musí platit osoby bez zdanitelných příjmů, 1 337 Kč měsíčně. Vyměřovacím základem zde je stejně jako u zaměstnanců minimální mzda, která je od 1. ledna 2016 stanovena na 9 900 Kč.
Výpočet pojistného na zdravotní pojištění a jeho odvod Výše pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období u všech typů plátců. Zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Z vyměřovacího základu každého zaměstnance se vypočte 13,5 %. Jedna třetina (4,5 %) z takto vypočtené částky se strhne zaměstnanci ze mzdy, a to i bez jeho souhlasu. Rozdíl mezi celkovou výší pojistného a částkou, která je strhnuta zaměstnanci ze mzdy (9 %), tvoří pojistné hrazené zaměstnavatelem. Obě tyto částky ve výši 13,5 % odvede zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Platba pojistného může proběhnout ve 2 formách:
bezhotovostním převodem z účtu plátce vedeného u peněžního ústavu na příslušné účty zdravotních pojišťoven. Za den platby se přitom považuje den, kdy bylo provedeno odepsání z účtu plátce pojistného. v hotovosti poštovní poukázkou na příslušné účty zdravotních pojišťoven. V tomto případě se za den platby považuje den, kdy pošta, banka nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala.
Zaměstnavatelé jsou povinni předkládat zdravotním pojišťovnám „Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, může mu pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, a to na základě údajů a pomůcek, které má k dispozici, nebo které si sama opatří.
25
Zúčtování zaplacených záloh a vyčíslení nedoplatku či přeplatku Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Na konci kalendářního roku provedou vyčíslení celkového pojistného, které musí za celý kalendářní rok zaplatit. Takto vypočtené pojistné porovnají se zálohami, které za daný rok zaplatili, a vyčíslí tak nedoplatek nebo přeplatek na pojistném. Nedoplatek pojistného musí spolu s odevzdáním ročního „Přehledu o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné za daný rok“ uhradit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů po podání daňového přiznání. O přeplatek mohou požádat na tomtéž tiskopisu.
Shrnutí Výpočet pojistného na zdravotní pojištění je u jednotlivých plátců pojistného odlišný. Obecně lze shrnout, že se nejdříve vypočte minimální a skutečný vyměřovací základ. Z takto zvoleného vyměřovacího základu se pak vypočte pojistné ve výši 13,5 %, které se odvede příslušné zdravotní pojišťovně. Pro zaměstnavatele je určen minimální vyměřovací základ ve výši minimální mzdy platné pro daný rok. Ten se nevztahuje především na osoby, za které je plátcem pojistného také stát. Skutečný vyměřovací základ tvoří úhrn zúčtovaných příjmů zaměstnanci. Sražené pojistné musí zaměstnavatel odvést příslušné zdravotní pojišťovně ve výplatním termínu stanoveným organizací, přičemž 4,5 % srazí zaměstnanci ze mzdy a 9,0 % jde k tíži zaměstnavatele. U osob, které mají stanoven minimální vyměřovací základ, se provádí doplatek pojistného do minimální mzdy v případech, kdy je jejich příjem menší než minimální mzda, v období pracovního volna bez náhrady příjmů a neomluvené absence v práci. Osoby bez zdanitelných příjmů musí měsíčně platit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné vypočtené z minimální mzdy. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné nejpozději do 8 dnů následujícího kalendářního měsíce. Stát platí měsíčně za státní pojištěnce ze státního rozpočtu částku, která se vypočte jako 13,5 % z průměrné mzdy v národním hospodářství. U OSVČ je systém výpočtu pojistného závislý na skutečnosti, zda je samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmu a zda je nebo není za OSVČ zároveň plátcem pojistného stát. Většinou OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, který se zjišťuje v rámci ročního zúčtování. Nejdůležitějšími povinnostmi OSVČ je platba záloh a nedoplatku pojistného a odevzdání ročního Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za daný rok.
4.1 Doplňující informace ke zdravotnímu pojištění Doplňující informace k veřejnému zdravotnímu pojištění vycházejí především ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění nebo zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Týkají se především práv a povinností pojištěnců, nejčastějších chyb OSVČ, kterých se při platbě pojistného dopouštějí, majetkových sankcí za porušení povinností plynoucích ze systému veřejného zdravotního pojištění a splatných závazků u zdravotních pojišťoven.
Práva a povinnosti pojištěnců Mezi základní práva pojištěnců veřejného zdravotního pojištění dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění patří:
právo na komplexní (plnou) zdravotní péči na území ČR,
26
Σ
právo na lékařsky nezbytnou zdravotní péči na území členských států EU a v některých dalších státech (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), právo na vydání průkazu pojištěnce, který slouží zároveň jako Evropský průkaz zdravotního pojištění, právo na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení, přičemž toto právo může občan uplatnit jednou za 3 měsíce (Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno.), právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (Lékař nesmí za tuto zdravotní péči přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout poskytovateli zdravotní péče oprávnění k poskytování této péče nebo uložit pokutu.), právo na výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem, právo podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním (Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně poskytnout jedenkrát ročně údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců.).
V případech, ve kterých má pojištěnec za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní péče, může:
podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli, obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, nebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka, obrátit se na zdravotní pojišťovnu, jejímž je pojištěncem, zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené péče, obrátit se na příslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického zařízení podle zvláštního zákona.
Pojištěnec má celou řadu povinností vůči zdravotní pojišťovně a při porušení některých z nich mu může být uložena majetková sankce – pokuta nebo penále. Pokuta jakož i penále jsou pojištěnci ukládány ve správním řízení správním rozhodnutí, tzv. platebním výměrem. Mezi základní povinnosti pojištěnce patří:
plnit oznamovací povinnost (Do 8 dnů musí nahlásit veškeré změny rozhodné pro stanovení pojistného, jakož i další změny. Při nesplnění oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč.), sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, a rovněž je povinen do 8 dnů informovat svého zaměstnavatele, jestliže se stal v průběhu zaměstnání pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole průběhu léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený léčebný režim, 27
podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, dodržovat opatření směřující k odvrácení nemoci, vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví, prokazovat se při poskytování zdravotní péče platným průkazem pojištěnce (Pojišťovna může uložit pokutu do výše 5 000 Kč pojištěnci, který se neoprávněně prokazoval jejím průkazem.), oznámit do 8 dnů ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, vrátit do 8 dnů průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění, při změně zdravotní pojišťovny nebo při dlouhodobém pobytu v zahraničí, oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.
Povinnosti OSVČ a spolupracujících osob Pokud pojištěnec vykonává samostatnou výdělečnou činnost, má vůči své zdravotní pojišťovně podle zákona řadu povinností:
Je povinen nejpozději do 8 dnů ohlásit u příslušné zdravotní pojišťovny zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti. Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy začne vykonávat činnost s cílem „mít příjem“ (objednávky, fakturace, uzavření smlouvy o dílo, pohyby na účtu atd.). Za zahájení výdělečné činnosti se naopak nepovažuje pouhé získání živnostenského listu, nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Je povinen odvádět na účet zdravotní pojišťovny pravidelně měsíčně zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozen. Je povinen do 8 dnů po podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byl ve zdaňovaném období pojištěn, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. Současně s Přehledem je povinen předložit i doklad o dni podání daňového přiznání a doplatit ve stejné lhůtě případný nedoplatek pojistného. Povinnost podání Přehledu má i OSVČ, jež není podle zvláštního právního předpisu povinna daňové přiznání podávat. OSVČ, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu. Na vyžádání zdravotní pojišťovny je povinen předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného. V případě opravy v daňovém přiznání je povinen do 8 dnů od zjištění skutečností, které vedly k opravě daňového přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byl ve zdaňovaném období pojištěn, opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud osoba samostatně výdělečně činná změní zdravotní pojišťovnu, je povinna předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu.
Nejčastější chyby OSVČ U OSVČ dochází nejčastěji k těmto chybám:
neoznamování zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo neoznamování těchto změn v zákonem stanovených termínech,
28
neplacení záloh na pojistné pravidelně, případně jejich placení opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, uvedení chybného čísla účtu nebo chybného variabilního symbolu při platbě zálohy na pojistné. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za nehrazenou se vznikem dlužného pojistného a penále, neprovedení změny trvalého příkazu. OSVČ si neuvědomí, že platí-li zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se částka zálohy v návaznosti na podaný Přehled, musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu, neplacení pojistného za měsíce, ve kterých byla OSVČ nemocná. OSVČ sice není povinna za tyto měsíce platit zálohy, ale pojistné se po podání daňového přiznání doplácí i za tyto měsíce. Zvýhodnění spočívá ve skutečnosti, že v měsíci, ve kterém byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, v případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není výdělečná činnost automaticky posuzována jako vedlejší zdroj příjmu, neoznamování, popř. opožděné oznamování důležitých skutečností v zákonné lhůtě, např. změnu příjmení, trvalého bydliště, narození dítěte atd., neoznamování některých změn rozhodných pro platbu pojistného státem, např. přiznání nebo odnětí důchodu, pobírání peněžité pomoci v mateřství, počátek pobírání rodičovského příspěvku a ukončení jeho výplaty atd.
Úhrada dlužného pojistného Dlužné pojistné jsou plátci pojistného povinni doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla osoba pojištěna v období, za něž dluží pojistné. Pokud byla osoba pojištěna u několika zdravotních pojišťoven, je doplatek pojistného stanoven poměrně podle doby pojištění u každé zdravotní pojišťovny a je splatný na účet každé takové pojišťovny. Za den platby se považuje:
u bezhotovostního převodu – datum, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, u hotovostních plateb – datum, kdy pošta nebo banka přijala hotovost.
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Pořadí plateb splatných závazků Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek, je povinen ho splácet v tomto pořadí:
pokuty, přirážky k pojistnému, nejstarší nedoplatky pojistného, běžné platby pojistného, penále.
Nedoplatky pojistného, jejichž úhrnná výše nepřesáhne 50 Kč (u jednoho plátce a u jedné pojišťovny) nelze vymáhat.
29
Promlčení pojistného Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za pět let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno.
Pokuty Pokuta je sankce ukládaná plátcům pojistného a pojištěncům za nesplnění nebo porušení povinností stanovených zákonem. Za neplnění nebo porušení povinností může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. Jedná se zejména o tyto skutečnosti:
nepředložení požadované účetní dokumentace, zatajování důležitých dokladů, nepodání Přehledu pojišťovně do 8 dnů po podání daňového přiznání, nenahlášení změny důležitých údajů (změna sídla společnosti atd.).
Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.
Penále Penále je majetková sankce, kterou jsou všichni plátci pojistného povinni platit za porušení svých povinností při placení pojistného na zdravotní pojištění. V případě, že nebylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den. Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok. Lhůta pro promlčení penále je 5 let.
Shrnutí Každý pojištěnec má v oblasti veřejného zdravotního pojištění svá práva, ale také i své povinnosti. Za nesplnění těchto povinností nebo v případě opakovaných chyb mu mohou být vyměřeny majetkové sankce v podobě pokuty nebo penále. Na penále se v rámci správního rozhodnutí vydá platební výměr, proti kterému se lze odvolat nebo podat žádost o odstranění tvrdosti. Pro veškeré splatné závazky je zákonem stanoveno pořadí splatnosti. Tyto závazky mohou být promlčeny v pětileté lhůtě.
Soukromé zdravotní pojištění v ČR V České republice je ze zákona povinné statutární zdravotní pojištění, ovšem občané ČR mohou uzavřít i soukromé zdravotní pojištění. Základní rozdíl mezi privátním a veřejným zdravotním pojištěním je v dobrovolnosti jeho uzavření.
30
Σ
Základním účelem soukromého pojištění je klienta proti riziku ztráty příjmu, které vznikne v důsledku úrazu či nemoci. Pojistnými riziky jsou:
Pracovní neschopnost (následkem úrazu i nemoci) Pobyt v nemocnici (následkem úrazu i nemoci) Nadstandardní vybavení v nemocnici Stomatologické výkony Nemoc Invaliditu následkem nemoci Závažná onemocnění
Aktuálně nabízí soukromé zdravotní pojištění v ČR tyto pojišťovny:
Česká pojišťovna ZDRAVÍ
Generali Pojišťovna
CHARTIS EUROPE
Kooperativa pojišťovna
Pojišťovna VZP
UNIQA pojišťovna
Vitalitas pojišťovna
31
Použitá literatura [1] Durdisová, J.: Ekonomika zdraví. Praha: Oeconomica, 2005 [2] Gladkij, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003 [3] Malý, I. Vybrané otázky z ekonomie zdravotní péče. Brno: Masarykova univerzita, 1996. [cit. 2015-11-10]. Dostupný z WWW: < http://6b.cz/WaG > [4] Němec, J.: Principy zdravotního pojištění. Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80247-2628-1. [5] Vančurová, Alena; Klazar, Stanislav. Sociální a zdravotní pojištění: Úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI - Wolter Kluwer, 2008. 124 s. ISBN 978-807357-381-2 [6] Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. [online]. 2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z WWW:
. [7] Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [online]. [s.l.] : [s.n.], 1992, [cit. 2015-11-10].Dostupné z WWW: . [8] Zákon č. 372/2011 - zákon o zdravotních službách [9] Zlámal, J., Bellová, J. Ekonomika zdravotnictví. Brno: MU, 2005. ISBN 80-7013-429-1.
32
Cíle Na začátku kapitol naleznete formulované cíle. Jejich prostřednictvím získáte přehled o tom, co budete po nastudování příslušného tématu umět, znát, co budete schopni používat. Průvodce studiem Prostřednictvím průvodce vás autor provází textem, předkládá důležité informace ke studiu a vložený průvodce vás informuje o časovém prostoru vhodném k efektivnímu studiu.
Σ
Shrnutí kapitoly Klíčové body pro opakování a signalizace k opakovanému studiu částí, kterým nerozumíte. Testy a otázky Prověřte do jaké míry jste učivo pochopili, zapamatovali si podstatné informace a pojmy. Je to informace, zda jste splnili v úvodu kapitol stanovené cíle. Věnujte jim maximální pozornost! Pojmy k zapamatování Klíčové pojmy, které umíte vysvětlit, aplikovat, odborné termíny, které bezpečně znáte a používáte. Vracejte se k nim po prostudování následujících kapitol, jen opakováním je fixujete v paměti. Úkoly k zamyšlení Prostor pro bilanci a aplikaci nabytých znalostí a dovedností, pro seberealizaci, aktivitu a tvořivost. Často bývá součástí zkoušky. Příklad Konkretizace problematiky v praxi, v reality. Je inspirací pro rozvedení poznatků na dalších praktických aplikacích. Literatura Použitá literatura ve studijním materiálu, typy pro doplnění a rozšíření základních poznatků nabytých studiem opory.
33
