EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ

EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U44-207 [email protected] www.bacuvcik.com

Náplň kurzu 1. Ekonomie jako věda, základní ekonomické pojmy, hospodářský proces 2. Fiskální politika - státní rozpočet a daňová soustava 3. Podnik a podnikání 4. Hodnocení výkonnosti národního hospodářství - domácí produkt, obchodní bilance, inflace, nezaměstnanost 5. Hospodářský cyklus 6. Trh a tržní mechanismus 7. Organizace hospodářského života - tržní a příkazová ekonomika 8. Centrální banka a bankovní systém 9. Majetková a kapitálová výstavba podniku 10. Náklady, výnosy a hospodářský výsledek 11. Účetnictví a nástroje vnitropodnikového řízení

1. Ekonomie jako věda, základní ekonomické pojmy, hospodářský proces

Ekonomie jako věda ekonomika - hospodářství - systém ekonomických prvků a vazeb mezi nimi - směna výrobních faktorů a finální produkce

ekonomie - věda studující tyto prvky a vazby (hospodářský koloběh) - věda o hospodářské činnosti - věda o tom, jak se člověk rozhoduje v ekonomických situacích (homo economicus)

Xenofon, žák Sokratův (430 - 350 př. n. l.): Oikonomikos

Hospodářství firmy produkty

výrobní faktory

domácnosti

veřejný sektor

neziskový sektor sektor domácností

komerční sektor

Ekonomická věda Klasifikace věd: přírodní Vědy humanitní

živá příroda biologie, botanika, zoologie neživá příroda fyzika, chemie duchovědné teologie, estetika společenskovědné sociologie, ekonomie

Definice ekonomické vědy „Ekonomie zkoumá, jak společnosti rozhodují o využití výrobních zdrojů, které mají alternativní užití, k výrobě různých komodit a jak rozhodují o jejich rozdělení mezi různé skupiny“

P. Samuelson, W. Nordhaus: Ekonomie, Praha: Svoboda, 1991, str. 13

Charakteristiky ekonomické vědy Pozitivní ekonomie - zkoumá a popisuje reálné hospodářské jevy, vytváří ekonomické teorie Normativní ekonomie - na základně pozitivních teorií dává doporučení jednotlivcům a skupinám, jak se chovat - realizace názorů ekonoma není výsledkem vědecké analýzy

Charakteristiky ekonomické vědy Mikroekonomie

- zkoumá ekonomické jevy z pohledu prvků hospodářství - domácností a jednotlivců; zkoumá svět abstrahovaných, ideálních jevů

Makroekonomie

- zkoumá ekonomické jevy z hlediska hospodářství jako celku, používá agregované veličiny; zkoumá svět ideálních jevů

Hospodářství jako celek je možno plně pochopit pouze syntézou obou pohledů

Základní ekonomické problémy - základní problémy ekonomické vědy Volba - stanovení optimální skladby produkce, která uspokojí potřeby všech prvků společnosti - výběr optimální kombinace výrobních faktorů, která povede k optimální skladbě produkce Svoboda volby - člověk si neustále volí mezi možnostmi - člověk sám je volen (je subjektem i objektem volby - svoboda volby je principem konkurence - konkurence je principem tržní ekonomiky

Základní ekonomické problémy - základní problémy ekonomické vědy Optimální rozdělení důchodů

- jaká má být výše mezd (rovnostářské rozdělení x podle zásluh), jaká je přiměřená míra zisku, jaká je oprávněná výše rent Zajištění veřejných statků - soukromé, veřejné a smíšené statky - nerivalitní spotřeba - nevylučitelnost ze spotřeby - národní obrana, pouliční osvětlení, důchody a společenské uplatnění sociálně slabých - fiskální politika státu - neziskový sektor - státní a tržní selhání

Základní ekonomické problémy - základní problémy ekonomické vědy Tři základní ekonomické otázky - CO, JAK a PRO KOHO - CO - jaká je optimální kombinace produkovaných statků a v jakém množství - JAK - jakou kombinací výrobních faktorů tuto produkci vyrobit - PRO KOHO - kdo bude produkci konzumovat, jaké jsou jeho potřeby a přání - základní problémy marketingu jako aplikované ekonomické vědy Tyto otázky jsou řešeny jak na úrovni mikroekonomické (podniky), tak i makroekonomické (státem)

Hranice produkčních možností Na zahrádce jsou místa vhodná pro pěstování jahod (slunce) a okurek (stín). Pěstujeme zde jahody a okurky v určitém poměru. Pěstovat některé plodiny více by znamenalo ubírat prostor pro plodinu druhou. 1. Hranice produkčních možností vyjadřuje všechny možné kombinace obou

jahody

2. Stávající stav vyjadřuje určitý poměr jahod a okurek (např. 15 kg každého)

A

20

3. Zvýšení produkce jahod o jednotku (16, 17, 18 kg) by znamenalo snížení produkce okurek o více než jednotku (rozdíl se stále zvyšuje) - důvod: výrobní faktory by již nebyly optimálně alokovány

15

A - nedosažitelná kombinace - není dostatek výrobních faktorů

B

5

15

okurky

B - neefektivní využití disponibilních výrobních faktorů

Volba mezi veřejnými a soukromými statky Má vláda preferovat poskytování veřejných statků (např. dálnice, městská zeleň, městský informační systém) nebo soukromých (výstavbu rodinných domů, nakupování automobilů apod.)? 1. V národním hospodářství existuje vyvážený poměr veřejných a soukromých statků.

veřejné statky

2. Bude-li vláda chtít stavět další dálnice, bude muset vybrat víc peněz na daních. To ovšem znamená, že lidé budou mít menší platy a budou si moci dovolit méně investovat a nakupovat spotřební statky. Také firmy budou místo na soukromých statcích (výstavba rodinných domů) pracovat na statcích veřejných (výstavba dálnic). soukromé statky

2. Fiskální politika - veřejné rozpočty a daňová soustava

Úloha státu v ekonomice - role státu v ekonomice:

- legislativní - vydává a uplatňuje zákony - kontrolní - soudy, kontrolní úřad, obchodní inspekce, finanční úřady - podnikatelská (dodavatelsko-odběratelská) - státní podniky, státní zakázky - přerozdělovací (fiskální politika, transferové platby) - koriguje nedokonalosti trhu (investiční pobídky, podpora podnikání, úřady práce...) - státní hospodářská politika - liberální, direktivní... - využívá přímé (legislativa) a nepřímé (daňový systém) nástroje

Veřejné rozpočty a státní rozpočet - statní rozpočet + rozpočty obcí a krajů - fiskální politika

- podíl státního rozpočtu na veřejných rozpočtech je u nás kolem 70 % - podíl veřejných výdajů na HDP je u nás kolem 40 % (ve světě mezi 30 - 50 %) - 40 % HDP je tedy přerozdělováno - v monarchistické éře (do WWI) byl podíl veřejných rozpočtů na HDP obvykle do 5 %, na počátku 20. století v evropských ekonomikách kolem 10 % (v té době prakticky neexistovalo dlouhodobé zadlužení, podíl státních zaměstnanců do 3%, dnes 15 - 20 %; Hoppe: 128) - důvody zvyšování podílu: „socializace“ ekonomiky - vyšší podíl veřejných statků, růst byrokracie, vyšší podíl lobbistických zájmů (zájmy regionů)

Státní rozpočet 2007 - konečná bilance (v mld. Kč) A Příjmy státního rozpočtu

1 025,88

A1 Příjmy z daní a poplatků

533,51

- daně z příjmů fyzických osob

102,14

- daně z příjmů právnických osob

114,75

- DPH

166,63

- spotřební daně

131,59

- ostatní daňové příjmy

18,40

A2 Pojistné na sociální pojištění

367,14

A3 Nedaňové a ostatní příjmy

125,23

B Výdaje státního rozpočtu

B1 Platy a nákupy organizačních složek B2 Příspěvky podnikatelům a neziskovým organizacím

1 092,27

205,35 31,62

B3 Příspěvky územním rozpočtům

191,40

B4 Transfery obyvatelstvu

376,03

B5 Kapitálové výdaje a ostatní

105,30

Schodek státního rozpočtu

- 66,39

Přerozdělování - snižování rozdílů, vyrovnání příležitostí

- daňový systém - progresivní x rovná sazba daně z příjmu fyzických osob, různé sazby daní z příjmu fyzických a právnických osob, dvě sazby DPH, spotřební daň, daně silniční, z nemovitosti - transferové platby - zpravidla sociálně slabým, ovšem také podnikatelům (zemědělci) - mandatorní výdaje - ze zákona - přerozdělování ≠ sociální politika - ta by měla vést k aktivizaci společensky znevýhodněných

Vývoj státního rozpočtu ČR (mld Kč) Příjmy

Výdaje

Bilance

1989

Plán

%HDP

Příjmy

Výdaje

Bilance

Plán

%HDP

0

2007

1025,9

1092,3

-66,4

-91,3

29,8

1990

162,5

163,6

-1,0

0

2008

1064,6

1083,9

-19,4

-70,8

28,2

1991

225,3

240,1

-14,7

0

2009

974,8

1167,0

-192,2

-38,1

31,2

1992

251,4

253,1

-1,7

0

2010

1000,4

1156,8

-156,4

-163,0

30,6

1993

358,0

356,9

1,1

0

2011

1012,8

1155,5

-142,8

-135,0

30,4

1994

390,5

380,1

10,4

0

2012

1051,4

1152,4

-101,0

-105,0

1995

440,0

432,7

7,2

0

28,2

2013

1091,9

1173,1

-81,3

-100,0

1996

482,8

484,4

-1,6

0

27,5

2014

1099,3

1211,3

-77,2

-112,0

plán

1997

509,0

524,7

-15,7

0

27,8

2015

1118,5

1218,5

-100,0

plán

1998

537,4

566,7

-29,3

0

27,5

1999

567,3

596,9

-29,6

-31,0

27,8

2000

586,2

632,3

-46,1

-35,1

27,9

2001

626,2

693,9

-67,7

-48,9

28,3

2002

705,0

750,8

-45,7

-46,2

29,2

2003

699,7

808,7

-109,1

-111,3

30,1

2004

769,2

862,9

-93,7

-114,9

29,5

2005

866,5

922,9

-56,4

-83,5

29,6

2006

923,3

1020,6

-97,3

-74,4

30,4

"Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím.“ (Andrej Babiš, v době, kdy ještě ani zdaleka nebyl ministrem)

Rozpočtový schodek - výdaje státního rozpočtu je možno pokrýt příjmy státního rozpočtu a jejich zvyšováním, nebo pomocí rozpočtového schodku, který je nutné financovat zadlužením státu (vydání státních dluhopisů a prodej bankám - jistota výnosu) - tlaky na zvyšování rozpočtu - požadavky státních správy (byrokraktický aparát) a občanů (veřejné statky - dálnice, vzdělání, sociální dávky...) - schodek je politicky populárnější řešení než zvyšování daní - rozpočtový schodek nakonec beztak zaplatíme jednou z daní - jen to teď není tak moc vidět - pokud banky nakoupí státní dluhopisy, fakticky pak nemají peněžní zásobu na půjčky pro firmy a domácnosti, což brzdí rozvoj ekonomiky - efekt vytěsňování soukromých výdajů (=investic) výdaji veřejnými

Rozpočtový schodek - kdy financovat veřejné výdaje rozpočtovým schodkem? - období recese - zákazníci jsou méně ochotní nakupovat, firmy musí méně vyrábět >>> musí propouštět - pokud stát zadá veřejné zakázky firmám, pomůže nastartovat ekonomiku... ... nebo - období růstu - firmy mají velké zisky, mohly by tedy platit větší daně, ze kterých by bylo možné pořizovat veřejné statky - dálnice, nové budovy škol... ... rozpočtový schodek je v podstatě jen klamáním voliče; zvýšení veřejných výdajů vždy vyvolá zvýšení daní a naopak volič by s tím měl být srozuměn: odtud plyne myšlenka zákonem daného vyrovnaného rozpočtu

Státní dluh - souhrn státních finančních pasiv (závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiné závazky státu) ≠ vládní dluh - závazky sektoru vládních institucí (mj. např. veřejných vysokých škol, příspěvkových organizací ap.) vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček ke konci roku (jeho výše je v současnosti v ČR zhruba stejná jako výše státního dluhu)

- státní dluh ČR je 1,68 bil. Kč (150 tis. na hlavu, 46% HDP) - na úrocích platíme cca 50 mld. ročně (při cca 1 200 mld. Kč výdajů SR a obvyklém schodku 100 mld. Kč) - dluh v současné době není umořován

Státní dluh ČR mld. Kč SD/HDP (%)

mld. Kč SD/HDP (%)

1993

158,8

2009

1 178,2

34,2

1994

157,3

2010

1 344,1

37,8

1995

154,4

10,5

2011

1 499,4

40,8

1996

155,2

9,2

2012

1 667,6

45,8

1997

173,1

9,6

2013

1 683,3

46,0

1998

194,7

9,8

2014

1 663,7

46,0

1999

228,4

11,0

2000

289,3

13,2

2001

345,0

14,7

2002

395,9

16,1

2003

493,2

19,1

2004

592,9

21,1

2005

691,2

23,2

2006

802,5

24,9

2007

892,3

25,2

2008

999,8

27,1

Míra zadlužení jednotlivých zemí (2009) Země

Veřejný dluh (%HDP)

Země

Veřejný dluh (%HDP)

Země

Veřejný dluh (%HDP)

Zimbabwe

304,30

Indie

59,60

Nový Zéland

29,30

Japonsko

192,10

Uruguay

58,70

Rumunsko

20,00

Singapur

117,60

USA

52,90

Venezuela

19,40

Itálie

115,20

Kypr

52,40

Austrálie

18,60

Řecko

108,10

Španělsko

50,00

Čína

18,20

Belgie

99,00

Argentina

49,10

Hongkong

18,20

Island

95,10

Turecko

48,50

Bulharsko

14,70

Egypt

79,80

Polsko

47,50

Lucembursko

14,50

Francie

79,70

Spojené Arabské E.

47,20

Chile

9,00

Izrael

78,00

Finsko

46,60

Estonsko

7,50

Maďarsko

78,00

Švýcarsko

43,50

Katar

7,10

Německo

77,20

Švédsko

43,20

Rusko

6,90

Portugalsko

75,20

Mexiko

42,60

Omán

2,80

Kanada

72,30

Dánsko

38,10

Velká Británie

68,50

Slovensko

34,60

Rakousko

66,50

Česko

32,80

Irsko

63,70

Lotyšsko

32,50

Nizozemí

62,20

Slovinsko

31,40

Norsko

60,20

Litva

31,30

Daně a šedá ekonomika - rozumná míra zdanění - vysoká daňová zátěž snižuje motivaci k pracovním výkonům a vyvolává tendenci vyhýbat se daním - svépomocné aktivity - opravím si auto sám, kdybych jej svěřil servisu, mohl bych se věnovat tomu, co umím ekonomika nemůže bohatnout ze specializace - šedá ekonomika - já sousedovi zpracuji daňové přiznání a on mi za to opraví auto - legální způsob, jak se vyhnout daním - dle odhadů představuje v evropských zemích šedá ekonomika cca 10 – 15 % HDP... což by mohlo představovat cca 30 mld. Kč na nevybraných daních - daňové úniky - účetní triky - nelegální - „černá ekonomika“

- únik kapitálu do „daňových rájů“ - zemí s nízkým zdaněním

Lafferova křivka - vztah mezi mírou zdanění a daňovými výnosy daňový výnos

20

40

60

80

100

míra zdanění (%)

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Silniční daň Dědická a darovací daň Daň z převodu nemovitostí Místní daně a poplatky

Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Cla Ostatní nepřímé daně

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z příjmu fyzických osob - zaměstnanci a OSVČ, 15 %, daňový základ - superhrubá mzda, nezdanitelná část, odečitatelné položky, sleva na dani (základní, na manželku, nezaopatřené dítě...), 7% zvýšení pro lidi s vysokými příjmy (>1,24 mil. Kč); srážková daň - 15 % (např. z dividend a úrokových příjmů); daňové přiznání (31.3.)

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob - právnické osoby (s.r.o., a.s.), 19 % (investiční fondy 5 %) - postupné snižování (2007 - 24%, 2008 - 21%, 2009 - 20%); platí se formou záloh, následující rok se podává daňové přiznání s vyúčtováním

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí - budovy, pozemky; základem je výměra pozemku nebo zastavěná plocha, sazba se liší podle způsobu využití pozemku či budovy

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Silniční daň - vozidla určená či využívaná k podnikání; ročně daná částka, u osobních dle objemu motoru (např. 1250 1500 ccm 2400 Kč/rok), nákladních dle počtu náprav a hmotnosti (např. 2 nápravy a 8 - 9,5 tun 8400 Kč/rok); specifickým případem je poplatek za používání dálnic

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Silniční daň Dědická a darovací daň – dědická byla od 1.1.2014 zrušena, darovací má sazbu od 1 do 40 % dle vztahu mezi dárcem a nabyvatelem

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Silniční daň Dědická a darovací daň Daň z převodu nemovitostí - 4 %; daň platí převodce (prodávající)

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Silniční daň Dědická a darovací daň Daň z převodu nemovitostí Místní daně a poplatky - např. poplatek za psy

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z přidané hodnoty - harmonizována s předpisy EU, základní sazba 21 %, snížená 15 %, 10 %, většina zboží a služeb v základní sazbě, ve snížené např. potraviny, léky, tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava, pohřební služby, vodné a stočné, kulturní činnosti ad.; povinná registrace - roční obrat nad 1 mil. (od 1.1.2015 750 tis.) Kč. může být výhodné se registrovat dobrovolně (možnost odečíst DPH na vstupu; možnost uplatnit v rámci bytové výstavby sníženou sazbu); platí se čtvrtletně

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z přidané hodnoty Spotřební daň - harmonizována s předpisy EU, podléhají jí minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky; zpravidla pevná sazba (Kč/litr), u cigaret pevná sazba + podíl z ceny; platí se měsíčně

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Cla - regulována celním kodexem EU, sazby stanoveny společným celním sazebníkem

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daně nepřímé

Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Cla Ostatní nepřímé daně - poplatky za znečištění vzduchu či vody a poplatky za odpad

Daňový systém v ČR Daně přímé

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Silniční daň Dědická a darovací daň Daň z převodu nemovitostí Místní daně a poplatky

Daně nepřímé Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Cla Ostatní nepřímé daně Rozdíl: přímé daně zatěžují důchod nebo majetek poplatníka, nepřímé nikoliv; přímé daně jsou vázány na fyzickou či právnickou osobu, nepřímé spíše na zboží a služby Plátce daně x daňový poplatník

Zdanění mzdy „běžného občana“ „Superhrubá mzda“

26 800 Kč

Soc.a zdrav.pojištění plac. zaměstnavat. (34%) 6 800 Kč Hrubá mzda 20 000 Kč Daň (15% ze SHM) Sleva na daních - na poplatníka - zaplacená daň Daňové zvýhodnění na jedno dítě

4 020 Kč 2 070 Kč 1 950 Kč 1 117 Kč

Sociální a zdravotní pojištění (11% z HM)

2 200 Kč

Čistá mzda (hrubá mzda - daň - SZP) Daň z přidané hodnoty, spotřební daň (20 % ceny nakupovaného zboží)

Na daních a pojištění zaplatí

16 967 Kč (63 % ze SHM) 3 390 Kč

13 223 Kč (49 % ze SHM)

Kolik peněz odvádí firmy za své zaměstnance Země

Odvody (plat 30 000 USD) Procento hrubého příjmu

Brazílie

17 267

57,56

Itálie

15 544

51,84

Francie

12 836

42,79

Slovensko

10 560

35,20

Česko

10 200

34,00

Španělsko

10 020

33,40

Čína

9 263

30,88

Průměr Evropa 7 999

26,67

Japonsko

7 738

25,79

Německo

6 841

22,81

Průměr

6 757

22,52

Kanada

2 745

9,15

USA

2 652

8,84

Velká Británie

2 486

8,29

Dánsko

1 632

5,44

Indie

1 101

3,67

http://ekonomika.idnes.cz /evropa-dusi-firmy-naodvodech-zazamestnance-cesko-patrik-nejhorsim-1ik-/ekozahranicni.aspx?c=A1302 25_140903_ekozahranicni_spi

... záleží ovšem též na přímých daních, které jsou např. v Brazílii relativně nízké...

Den daňové svobody 2014 – 27.6.

ok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

en daňové obody

6.6.

7.6.

11.6.

12.6.

15.6.

14.6.

14.6.

11.6.

7.6.

13.6.

18.6.

15.6.

9.6.

11.6.

27.6.

ní práce na stát

157

157

161

162

166

164

161

161

158

163

168

165

160

161

3. Podnik a podnikání

Podnik - ekonomicko-právní subjekt

- ekonomická samostatnost - právní subjektivita

- fyzická osoba - právnická osoba - prvek ekonomického systému - domácnost - vlastník výrobních prostředků - podnik - transformuje výrobní prostředky na produkty - stát - organizuje (různým způsobem) lidskou společnost na daném území

Podnikání - uspokojování vlastních potřeb prostřednictvím uspokojování potřeb jiných lidí - ekonomicky motivované - riziko a ochota jej podstoupit - historicky: - přirozená a společenská dělba práce - nepeněžní směna zboží a služeb („barter“) - vznik peněz - právo podnikat v dnešním slova smyslu (šlechta, církev, cechy) - omezení podnikání: - tržní ekonomika x centrálně plánovaná ekonomika - v CPE hlavní motivace podnikání - uspokojení vlastních potřeb dosažením zisku - je potlačena

Cíle podniku „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem“ (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání)

„Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“ (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník)

Možné oblasti cílů podniku - uspokojení vlastních (zisk) a cizích potřeb - maximalizovat účetní (ekonomický) zisk - maximalizovat tržní cenu akcií / hodnotu podniku - maximalizovat podíl na trhu - maximalizovat obrat - minimalizovat riziko - zaměstnat co nejvíce lidí - být respektovaný v oboru (jako inovátor, jako nejkvalitnější producent, nejlepší zaměstnavatel...) - být uznávaný jako „korporátní občan“ - pracovat hospodárně, snažit se o „trvale udržitelný rozvoj“

Funkce podniku - výrobně (provozně) ekonomická - podnik tvoří produkt, pro jehož produkci byl zřízen (předmět podnikání) - výrobní (produkční) - vyrábí - dodavatelská - uspokojuje potřeby (finální prod./ polotovar) - vědecko-technická - inovuje, vytváří nové produkty, tím posouvá úroveň vyspělosti celého lidstva - ekonomická funkce - vytváří zisk nutný pro další rozvoj - společenská (sociální) - podnik ovlivňuje společnost, ve které působí, a je jí sám ovlivňován - personální - zaměstnavatel - environmentální - ekologicky zodpovědný producent - politická - ovlivňuje, koriguje působení politického systému - vzdělávací a kulturní - směrem k zaměst. i zákazníkům - bezpečnostní - směrem dovnitř podniku i navenek (souvisí též s funkcí environmentální)

Členění podniků - podle právní formy - podle činnosti - podle velikosti - podle charakteru vlastnictví

>>> typologie podniků

Typologie podniků - podle právní formy Podnik jednotlivce (podnik fyzické osoby) - živnosti - ohlašovací: volné, vázané, řemeslné - koncesované - ostatní podniky FO (lékaři, notáři, advokáti, zemědělci...) Obchodní společnost osobní - veřejná obchodní společnost - komanditní společnost Obchodní společnost kapitálová - společnost s ručením omezeným - akciová společnost Družstvo Veřejný (státní) podnik

Právní formy v komerčním a nekomerčním sektoru fyzická osoba společnost s ručením omezeným Právní formy akciová společnost neziskových organizací veřejná obchodní společnost (soukromých, veřejných) komanditní společnost družstvo občanská sdružení obecně prospěšné společnosti církve a církevní právnické osoby Právní formy nadace a nadační fondy komerčních firem politické strany a sdružení (podniků) sdružení právnických osob profesní komory příspěvkové organizace

Typologie podniků - podle činnosti

Základní a tradiční členění ekonomiky: - sektor zemědělství - zemědělství, rybolov, lesní hospodářství - sektor průmyslu - těžký a lehký, stavebnictví

- sektor služeb - finanční, opravy, školství, zdravotnictví... Historicky dle počtu „podniků“ a převládajícího výrobního faktoru: ( - sběračská společnost)

- informační společnost

( - lovecká společnost)

- znalostní společnost

- agrární společnost

- emoční společnost

- industriální společnost

Typologie podniků - podle činnosti Pětisektorový model ekonomiky - primární sektor - podniky prvovýroby - získávají statky z přírody - zemědělství, lesnictví, těžební průmysl - uhlí, kovy, nerostné suroviny - sekundární sektor - podniky druhovýroby - zpracovávají statky z prvovýroby na polotovary nebo finální produkci strojírenství, potravinářský průmysl, textilní průmysl... - terciální sektor - „nevýrobní“ = podniky (reprodukčních) služeb - obchod, doprava, finanční služby, opravy... - kvartální sektor - veřejné služby - geografické informační systémy, knihovny, policie, občanský a podnikatelský servis - kvintární sektor - rozvojové služby - často neziskový sektor - sociální služby, kultura, sport, podpora turistického ruchu...

Typologie podniků - podle činnosti Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) - od 2008, dříve Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ)

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) A - Zemědělství, lesnictví, rybářství B - Těžba a dobývání C - Zpracovatelský průmysl D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E - Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F - Stavebnictví G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H - Doprava a skladování I - Ubytování, stravování a pohostinství J - Informační a komunikační činnosti K - Peněžnictví a pojišťovnictví L - Činnosti v oblasti nemovitostí M - Profesní, vědecké a technické činnosti N - Administrativní a podpůrné činnosti O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P - Vzdělávání Q - Zdravotní a sociální péče R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S - Ostatní činnosti T - Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu U - Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

Typologie podniků - podle velikosti - počet zaměstnanců, obrat Velikostní třídy - malé, střední a velké podniky Typologie používaná v EU - podle počtu zaměstnanců - mikropodniky - 1 - 9 zaměstnanců

- malé podniky - 10 - 99 zaměstnanců - střední podniky - 100 - 499 zaměstnanců - velké podniky - nad 500 zaměstnanců Svaz průmyslu ČR - počet zaměstnanců a obrat - malý podnik - do 100 zaměstnanců a 30 mil. Kč

- střední podnik - do 500 zaměstnanců a 100 mil. Kč - velký podnik - nad 500 zaměstnanců a 100 mil. Kč

Typologie podniků - podle vlastnictví - veřejné - státní podnik, státní a.s., s.r.o. zřizované obcí či krajem - soukromé - podnik jednotlivce - obchodní společnost osobní a kapitálová - společníci, akcionáři, komplementáři, komanditisté - družstevní vlastnictví - komunitní vlastnictví - družstevní spořitelny - kampeličky - církevní vlastnictví - globální vlastnické sítě - smíšené - prodej části státního podniku, společný podnik soukromníka a obce, nákup akcií strategické firmy státem (znárodňování?)

Podnik jednotlivce (podnik fyzické osoby) - Živnosti (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání) - Osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (x závislá činnost) mimo rámec živnostenského zákona: - zapsané v evidenci podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů (např. zemědělská výroba) - soustavně vykonávající umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů - vykonávající jiné výdělečné činnosti na základě oprávnění podle zvláštních předpisů (např. zákon o advokacii, zákon o auditorech a Komoře auditorů a další)

Podnik jednotlivce (podnik fyzické osoby) Kdo nepodniká na základě živnostenského zákona: - autoři uměleckých děl, restaurátoři, archeologové, lékaři, lékárníci, stomatologové, veterináři, advokáti, notáři, exekutoři, soudní znalci a tlumočníci, auditoři, daňoví poradci, burzovní dohodci a makléři, zemědělci ad. (viz živnostenský zákon)

Podnik jednotlivce (podnik fyzické osoby) Živnosti: - ohlašovací - volné (není stanovena odborná způsobilost) - vázané (pro každou živnost stanovena odborná způsobilost - např. opravy elektrických zařízení - zpravidla průkaz způsobilosti nebo výuční list, SŠ/VŠ vzdělání...) - řemeslné (vyučení v oboru a praxe - zámečnictví, opravy silničních vozidel...)

- koncesované (koncese vydaná živnostenským úřadem požadované vzdělání, kurzy - obory, které chce mít stát pod kontrolou - vývoj, výroba a opravy zbraní atd.)

Podnik jednotlivce (podnik fyzické osoby) Sdružení fyzických osob - nemá právní subjektivitu, právní úkony činí sami účastníci sdružení, za závazky ručí společně a nerozdílně - nelze omezit smlouvou, je-li jeden z účastníků plátcem DPH, pak se musí k jejímu odvodu registrovat i ostatní

Založení podniku jednotlivce - živnosti Obecné podmínky: (dostačující pro volné živnosti) - věk 18 let - způsobilost k právním úkonům - trestní bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů) - bezdlužnost vůči finančním orgánům státu (daně, sociální a zdravotní pojištění) - 1000 Kč za živnostenské oprávnění

Jednotný registrační formulář - na živnostenském úřadě - i v případě, že není potřeba živnostenský list - povinná registrace - daň z příjmu fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění - volitelná registrace - DPH (povinná, pokud obrat během 12 měsíců překročí 1 mil. Kč), silniční daň, nemocenské pojištění, obchodní rejstřík

Účetnictví, daňová evidence a další evidence - daňová evidence - pro výpočet daně z příjmu - součástí je archivace dokladů (jako daňové výdaje lze uplatnit i tzv. zřizovací výdaje) - evidence příjmů - pokud se uplatňují výdaje procentem z příjmů - pak stačí archivace příjmových dokladů a pohledávek - („podvojné“) účetnictví - příjmy nad 25 milionů Kč nebo v případě registrace jako plátce DPH (v tom případě i evidence podle zákona o DPH) - evidence jízd - pokud je používáno pro podnikání auto a výdaje na ně jsou uplatňovány v daňové evidenci

Daně a pojištění - měsíční zálohy na zdravotní pojištění (zdravotní pojišťovně) a sociální pojištění (OSSZ) - pokud je podnikání na hlavní činnost - po skončení roku těmto institucím Přehledy o příjmech - po skončení roku daňové přiznání k dani z příjmu na Finanční úřad - čtvrtletně daňové přiznání k DPH na Finanční úřad - plátci DPH

- čtvrtletně daňové přiznání k silniční dani Finančnímu úřadu (pokud jsou výdaje uplatňovány v daňové evidenci)

Živnosti volné 1. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost 2. Činnost odborného lesního hospodáře 3. Vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov 4. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 5. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby) 6. Úprava nerostů, dobývání rašeliny a bahna 7. Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků 8. Pěstitelské pálení 9. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů 10. Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků 11. Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží 12. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků 13. Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů 14. Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce 15. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů 16. Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv 17. Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků 18. Výroba hnojiv 19. Výroba plastových a pryžových výrobků 20. Výroba a zpracování skla 21. Výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků 22. Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků 23. Broušení technického a šperkového kamene 24. Výroba a hutní zpracování železa, drahých a neželezných kovů a jejich slitin 25. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26. Umělecko-řemeslné zpracování kovů

Živnosti volné 27. Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů 28. Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení 29. Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí 30. Výroba neelektrických zařízení pro domácnost 31. Výroba strojů a zařízení 32. Výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií 33. Stavba a výroba plavidel 34. Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení 35. Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a železničního parku 36. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků 37. Výroba a opravy čalounických výrobků 38. Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků 39. Výroba zdravotnických prostředků 40. Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření 41. Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů 42. Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu 43. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody 44. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) 45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti 46. Sklenářské práce, rámování a paspartování 47. Zprostředkování obchodu a služeb 48. Velkoobchod a maloobchod 49. Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím

Živnosti volné 50. Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství 51. Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy) 52. Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě 53. Zasilatelství a zastupování v celním řízení 54. Provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb 55. Ubytovací služby 56. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály 57. Činnost informačních a zpravodajských kanceláří 58. Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí 59. Pronájem a půjčování věcí movitých 60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků 61. Projektování pozemkových úprav 62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce 63. Projektování elektrických zařízení 64. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd 65. Testování, měření, analýzy a kontroly 66. Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení 67. Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling 68. Fotografické služby 69. Překladatelská a tlumočnická činnost 70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy 71. Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu 72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti 73. Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí 74. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti

Živnosti volné 75. Praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží 76. Poskytování technických služeb 77. Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel 78. Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu 79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost 80. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené

Živnosti vázané - obecné podmínky - podmínky pro každou živnost jsou specifikovány v živnostenském zákoně - zpravidla vyučení, středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání v oboru, rekvalifikace, doklad o praxi Seznam živností vázaných - viz příloha ŽZ

Živnosti vázané 1.

2. 3. 4. 5.

6.

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky Geologické práce*) Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků Výroba a zpracování paliv a maziv Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické*) a toxické*) Výroba a opravy sériově zhotovovaných - protéz, - trupových ortéz, - končetinových ortéz, - měkkých bandáží Oční optika Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady Projektová činnost ve výstavbě Provádění staveb, jejich změn a odstraňování Nákup a prodej kulturních památek*) nebo předmětů kulturní hodnoty**) Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách Oceňování majetku pro*) - věci movité, - věci nemovité, - nehmotný majetek, - finanční majetek, - podnik

Živnosti vázané 16. Výkon zeměměřických činností*) 17. Zpracování návrhu katalogizačních dat 18. Měření znečišťujících a pachových látek, ověřování množství emisí skleníkových plynů a zpracování rozptylových studií 19. Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu 20. Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami nebo jejich částmi, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií*) nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty **) 21. Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech, - toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech 22. Průvodcovská činnost horská 23. Vodní záchranářská služba 24. Technicko - organizační činnost v oblasti požární ochrany 25. Vodní záchranářská služba 26. Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 27. Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti*) 28. Provozování autoškoly 29. Pořádání kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace 30. Péče o dítě do tří let věku v denním režimu 31. Psychologické poradenství a diagnostika 32. Drezúra zvířat 33. Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže 34. Masérské, rekondiční a regenerační služby 35. Provozování solárií

Živnosti řemeslné - obecné podmínky - výuční list + 3 roky praxe - doklad o ukončení střední školy + 3 roky praxe - maturita + 2 roky praxe - vysokoškolský diplom + 1 rok praxe - doklad o uznání odborné kvalifikace - absolvování příbuzného oboru + 4 roky praxe - 6 let praxe v oboru Seznam živností řemeslných - viz příloha ŽZ

Živnosti řemeslné ČÁST A Řeznictví a uzenářství Mlékárenství Mlynářství Pekařství, cukrářství Pivovarnictví a sladovnictví Zpracování kůží a kožešin Aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi Broušení a leptání skla Zpracování gumárenských směsí Zpracování kamene Slévárenství, modelářství Kovářství, podkovářství Obráběčství Zámečnictví, nástrojářství Galvanizérství, smaltérství Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení Hodinářství Zlatnictví a klenotnictví Truhlářství, podlahářství Výroba a opravy hudebních nástrojů Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů Zednictví Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení Montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel Vodoinstalatérství, topenářství

Živnosti řemeslné Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plynem Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení Izolatérství Malířství, lakýrnictví, natěračství Pokrývačství, tesařství Klempířství a oprava karosérií Kamnářství Opravy silničních vozidel Holičství, kadeřnictví

Část B Barvení a chemická úprava textilií Čištění a praní textilu a oděvů Kominictví

Část C Hostinská činnost Kosmetické služby Pedikúra, manikúra

Živnosti koncesované - obecné podmínky - příslušné vzdělání, osvědčení, licence, doklad, praxe - k udělení koncese se zpravidla vyjadřuje nějaký orgán státní správy - Ministerstvo vnitra, obecní úřad atd. Seznam živností koncesovaných - viz příloha ŽZ

Živnosti koncesované Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci*) realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW Silniční motorová doprava - nákladní - vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní - vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní - mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní - mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - vnitrostátní - příležitostná osobní, - mezinárodní - příležitostná osobní, - vnitrostátní - veřejná linková, - vnitrostátní - zvláštní linková, - mezinárodní - linková, - mezinárodní - kyvadlová, - taxislužba Vnitozemská vodní doprava Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin Provádění pyrotechnického průzkumu

Živnosti koncesované Provádění veřejných dražeb - dobrovolných - nedobrovolných Provozování cestovní kanceláře Ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob Vedení spisovny Provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní Provádění trhacích a ohňostrojných prací Provozování pohřební služby Provádění balzamace a konzervace Provozování krematoria

Zánik podniku jednotlivce - zemře-li provozovatel živnosti: - až do skončení řízení o projednání dědictví mohou v živnosti pokračovat: a) správce dědictví b) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti c) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti nebo, d) pozůstalý manžel nebo partner splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové

- do 3 měsíců musí tuto skutečnost ohlásit živnostenskému úřadu; poté 1 měsíc po skončení dědického řízení - správce dědictví je povinen ohlásit do 1 měsíce od chvíle, kdy byl ustaven

Zánik podniku jednotlivce Živnostenské oprávnění zaniká: a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové n. správce dědictví b) zánikem právnické osoby (výjimka: transformace družstva) c) uplynutím doby, pokud živnostenský list nebo koncesní listina byly vydány na dobu určitou d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis f) rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění

Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže a) podnikatel již nesplňuje podmínky (způsobilost k právním úkonům, porušení podmínek koncese...) b) nastanou překážky podle § 8 (např. konkurz) c) podnikatel o to požádá

Pozastavení živnostenského oprávnění - jestliže podnikatel nenaplňuje některé podmínky, může živnostenský úřad pozastavit jeho podnikání maximálně na 1 rok

Obchodní společnosti - jejichž činnost je upravena Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Obchodní společnosti osobní - Veřejná obchodní společnost - Komanditní společnost Obchodní společnosti kapitálové - Společnost s ručením omezeným - Akciová společnost - Evropská společnost - Evropské hospodářské zájmové sdružení ... OZ je blíže neupravuje, jsou upraveny právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy Družstva

Obchodní společnosti - dle Zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - zakládají je fyzické i právnické osoby (výjimky upraveny)

- FO/PO může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti - po zániku společníci ručí stejně jako v době existence

- zakládány společenskou smlouvou (u s.r.o. a a.s. musí mít formu notářského zápisu), pokud může zakládat jeden společník - zakládací listina - základní kapitál (k.s., s.r.o., a.s.) - souhrn peněžních i nepeněžních vkladů všech společníků, vyjádřený v Kč, zapsaný v obchodním rejstříku - vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku (v něm může být i FO), návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení nebo doručení živnostenského oprávnění

Obchodní společnost osobní - Veřejná obchodní společnost - Komanditní společnost - přechod mezi podnikem fyzické osoby a obchodní společností - osobní = osobní účast na podnikání (řízení)

- právnická osoba, vlastněná dvěma a více osobami, dělí se o zisky a jsou společně odpovědné za ztráty - vstup kapitálu - překonání kapitálové nedostatečnosti fyzické osoby

Veřejná obchodní společnost - právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku - v názvu veř.obch.spol. / v.o.s. / pokud je v názvu jméno společníka, pak dodatek „a spol.“ - nejméně dva společníci, podnikající pod společným jménem, každý z nich je statutárním orgánem (pokud společenská smlouva nestanoví jinak) - jejich peněžité i nepeněžité vklady se stávají majetkem společnosti (společnost ručí celým svým jměním), společníci se dělí o zisk rovným dílem a ručí společně a nerozdílně veškerým svým majetkem (pokud společenská smlouva nestanoví jinak)

- společníkem je FO i PO - v tom případě vykonává práva a povinnosti s tím spojená její statutární orgán (jím pověřený zástupce)

Veřejná obchodní společnost - rozhodování: shoda všech, pokud společenská smlouva (nebo zákon) nestanoví jinak - zákaz konkurence - záleží na svolení ostatních společníků - změna právní formy - společníci ručí za závazky existující ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku ve stejném rozsahu, jako před změnou právní formy Příklady: - Kaufland Česká republika, v.o.s. - Bauermedia, v.o.s. - Rytmus života, Chvilka pro tebe - ATL, v.o.s. - prodej elektro a výpočetní techniky - Wimers Zlín, v.o.s. - BBH, v.o.s. - advokátní kancelář - Ivánek-Zeman, v.o.s. - údržba a zakládání zeleně

Komanditní společnost - právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku - v názvu kom.spol. / k.s. - nejméně dva společníci, komplementář a komanditista - komplementář ručí celým svým majetkem (je zpravidla „výkonnou složkou“, dle zákona je pouze on oprávněn k obchodnímu vedení firmy), komanditista ručí do výše svého vkladu (je tím, kdo podnikání financuje, přitom může a nemusí též ve společnosti pracovat) - je-li komplementářem PO, vykonává práva a povinnosti s tím spojená její statutární orgán (jím pověřený zástupce) - komanditista je oprávněn nahlížet do účetních knih a účetních dokladů společnosti (může zmocnit auditora), má právo na vydání stejnopisu účetní závěrky a na informace o všech záležitostech společnosti.

Komanditní společnost - minimální vklad každého komanditisty - 5 000 Kč - rozhodování: společně, pokud společenská smlouva (nebo zákon) nestanoví jinak

- zákaz konkurence - neplatí pro komanditistu - rozdělení zisku - zisk se dělí na polovinu (pokud společenská smlouva nestanoví jinak) na část určenou komplementářům a část určenou obchodní společnosti; část určená společnosti je po zdanění rovným dílem rozdělena mezi komanditisty (pokud smlouva nestanoví jinak) - zisk se rozumí zisk po zdanění PO, podíl komanditisty se dále daní 15% jako příjem z kapitálového majetku - ztrátu nesou komplementáři rovným dílem (není-li stanoveno jinak); komanditisté se podílejí na ztrátě pouze v případě, že je to určeno ve společenské smlouvě

Komanditní společnost - změna právní formy: Společníci ručí za závazky existující ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku ve stejném rozsahu jako před změnou právní formy, ledaže je ručení společníků po změně právní formy vyšší. Jestliže je ručení společníků po změně právní formy vyšší, ručí takto společníci po změně právní formy i za závazky, jež existovaly ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku. - Příklady: - Globus, k.s., - Bauhaus, k.s., - Euromedia Group, k.s. (knižní trh) - Rogi, k.s. (výroba vysokozdvižných vozíků) - 2C Software, k.s. (m.j. real-time video přenosy)

Obchodní společnost kapitálová - Společnost s ručením omezeným - Akciová společnost - kapitálová = společníci vstupují prostřednictvím kapitálu, nemusí se osobně podílet na řízení - k založení je potřeba určitá kapitálová vybavenost (to je sice i u komanditní společnosti, ale ve značně omezené míře, navíc tam nemusejí vložit kapitál všichni společníci)

Společnost s ručením omezeným - právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku - v názvu s.r.o. / spol. s r. o. - 1 - 50 společníků (právnické či fyzické osoby)

- společníci ručí společně a nerozdílně do výše nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku - splacením základního kapitálu ručení zaniká - minimální základní kapitál 200 000 Kč, minimální vklad jednoho společníka je 20 000 Kč, společnost jako taková ručí celým majetkem - jedna fyzická osoba může být společníkem max. 3 s.r.o. - s.r.o. s jedním společníkem nemůže být jediným zakladatelem/společníkem jiné s.r.o.

Společnost s ručením omezeným Valná hromada - nejvyšší orgán, zakladatel, usnášeníschopná při nadpol. většině, každý společník 1 hlas na 1000 Kč svého vkladu) • • • • • • •

schválení roční závěrky, rozdělení zisku nebo úhradě ztráty změny stanov změny společenské smlouvy zvýšení či snížení základního kapitálu jmenování či odvolávání jednatelů (+ dozorčí rady) a výše jejich odměn vyloučení společníka speciální smlouvy, fúze, likvidace a zrušení společnosti

Jednatelé - statutární orgán, řídí společnost, mohou, ale nemusí to být společníci, alespoň 1x za rok svolávají valnou hromadu, vedou účetnictví, zákaz konkurence Dozorčí rada - není povinná, zřizuje ji valná hromada, alespoň 3 členové ne jednatelé, dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje doklady

Společnost s ručením omezeným - společenská smlouva musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti (valná hromada na 1. zasedání) b) společníci - název a sídlo PO / jméno a bydliště FO c) předmět podnikání (činnosti) d) výši základního kapitálu a výši vkladu (dělitelný 1000 Kč) každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje g) určení správce vkladu h) jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník

... může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě

Společnost s ručením omezeným - před návrhem na zápis do obchodního rejstříku: - splaceno ze základního jmění 30 % na každý peněžní vklad, celkově minimálně alespoň 100 000 Kč (pokud je 1 zakladatel, pak celý vklad) - společník musí splatit vklad do 5 let (jinak může být valnou hromadou vyloučen - podíl přechází na společnost / jiného společníka) - doklad o splacení základního kapitálu - posudek znalce o ocenění nepeněžních vkladů

Společnost s ručením omezeným - postup založení: 1. Výpisy z rejstříku trestů budoucích jednatelů 2. Doklady od finančního úřadu o nedoplatcích daní společníků 3. Podpisové vzory (notářsky ověřené) budoucích jednatelů 4. Valná hromada - sídlo (nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí), název, společenská smlouva (+ stanovy) ověřená notářem 5. Založení účtu v bance (základní kapitál - banka chce originál společenské smlouvy, pak vydá písemné prohlášení o splácení vkladů jednotlivými společníky 6. Ohlášení živnosti (+koncese...) - jednotný registrační formulář 7. Do 90 dnů od založení návrh na zápis do obchodního rejstříku. Přílohy: 2 x společenská smlouva, potvrzení správce vkladu o složení vkladů, doklad od banky, ověřené kopie živnostenských listů, doklad o užívání nemovitosti, čestné prohlášení jednatelů (nedoplatky) a podpisové vzory, výpisy z rejstříků trestů jednatelů, kolková známka ve výši 5.000 Kč (poplatky celkem cca 10 tis. Kč) 8. Do 8 dnů po zápisu do obchodního rejstříku zaregistrovat u Správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny 9. Do 30 dnů zaregistrovat na finančním úřadu

Akciová společnost - právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku - v názvu akc.spol. / a.s. - 1 zakladatel (PO; zakladatelská listina), více zakladatelů (PO i FO; zakladatelská smlouva, součástí též návrh stanov) - základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité (kmenové) hodnotě (≠ tržní hodnota); akcionáři za závazky společnosti neručí - akcie je cenný papír, s nímž je spojeno právo podílet se na řízení, na zisku a na likvidačním zůstatku akciové společnosti; akcie obsahuje: název, sídlo, jmen. hodnotu, základní jmění a počet akcií v době emise, datum emise - minimální základní kapitál je 2 000 000 Kč (jednorázové založení), při veřejném úpisu akcií 20 000 000 Kč (i při zvyšování základního kapitálu; ve spec. případech /banky/ i více); a.s. ručí za závazky celým svým majetkem

Akcie - jmenovitá (kmenová) hodnota - vyznačena na akcii - emisní kurz - cena, za kterou se prodává při emisi, nesmí být nižší než jmenovitá - emisní ážio - kladný rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou vydaných akcií - tržní hodnota - za kterou se s ní obchoduje (mění se) - na majitele - neomezeně převoditelná - na jméno - a.s. vede seznam akcionářů - listinná forma - převádí se rubopisem (jméno) - zaknihovaná forma - v Centru cenných papírů - kmenová - základní nejrozšířenější - prioritní - nehlasuje na valné hromadě, přednostní dividendy - zaměstnanecká - někdy zadarmo, vrací se - úroková - vyplácí se pevný úrok, i když není zisk - zlatá - zvláštní práva (velká privatizace: pro stát)

Akciová společnost - veřejný úpis akcií: 1. zveřejní se místo a čas veřejného úpisu akcií a prospekt cenného papíru (cílová výše základního kapitálu, jmenovitá a emisní hodnota akcií, návrh stanov (vč. toho, co se stane, když se upíší akcie ve vyšší jmenovité hodnotě)

2. úpis zápisem do listiny upisovatelů - počet, jm. hodnotu, formu, podobu, druh, emisní kurs, lhůty pro splácení upsaných akcií, název a sídlo (PO) / jméno a bydliště (FO) upisovatele, podpis - musí splatit emisní ážio a alespoň 10% jm. hodnoty akcií v době určené zakladateli v nabídce 3. pokud není upsán celý navrhovaný základní kapitál a zakladatelé jej neupíší do 1 měsíce, je upisování neúčinné - splacená částka se vrací 4. pokud se upíše více (je to umožněno v zakládací listině), ustavující valná hromada buď schválí navýšení základního kapitálu nebo rozhodne o poměrném krácení upsaných akcií (dle jejich podílu na celém základním kapitálu)

Akciová společnost Valná hromada • • • •

• • • •

ustavující - zakládá, volí orgány, schvaluje stanovy řádná - jednou ročně mimořádná - např. při mimořádném rozhodování náhradní

změna stanov rozhodnutí o zvýšení a snížení základního jmění a vydání dluhopisů volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady schválení roční účetní závěrky, rozdělení zisku, stanovení dividend (akcionáři) a tantiém (představenstvo a dozorčí rada) • rozhodnutí o zrušení společnosti

Představenstvo - statutární orgán a.s., řídí činnost a jedná jejím jménem - rozhoduje o všech záležitostech pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady - zákaz konkurence Dozorčí rada - dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti

Akciová společnost - ustavující valná hromada: 1. má se konat do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu 2. do konání ustavující valné hromady je třeba splatit emisní ážio a alespoň 30 % jmenovité hodnoty upsaných akcií (podmínka pro zápis do obchodního rejstříku; splácení dle lhůt určených zakladateli je podmínkou pro účast na ustavující valné hromadě) 3. UVH je usnášeníschopná, pokud se jí účastní nadpoloviční většina upisovatelů, kteří mají právo na účast na ní; rozhoduje nadpoloviční většina přítomných 4. průběh se ověřuje notářským zápisem 5. pokud se a.s. zakládá jednorázově bez veřejného úpisu, práva valné hromady mají zakladatelé

Družstvo - právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku (zpravidla se nepovažuje za obchodní společnost) - v názvu „družstvo“ - společenství neuzavřeného počtu osob, založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů - alespoň 5 členů, pokud jsou členy alespoň 2 PO, tato podmínka neplatí - za závazky družstvo ručí celým majetkem, členové neručí (stanovy mohou některým členům dát povinnost do určité míry ručit za závazky - max. trojnásobek členského vkladu) - minimální základní kapitál 50 000 Kč, je tvořen souhrnem členských vkladů, které určí stanovy družstva - členové mohou přistupovat a vystupovat, aniž by bylo třeba měnit společenskou smlouvu nebo stanovy

Družstvo • členská schůze – nejvyšší orgán družstva, která má v kompetenci např. měnit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva, rozhodovat o rozdělení zisku příp. o způsobu úhrady ztráty, atd.; schází se nejméně jednou za rok • představenstvo – výkonný orgán družstva (kolektivní statutární orgán), ze svých členů volí předsedu družstva, zákaz konkurence (i členové kontrolní komise) • kontrolní komise – kontrolní orgán, který má oprávnění kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat případné stížnosti jednotlivých členů. Kontrolní komise má nejméně 3 členy a schází se podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce • další orgány družstva podle stanov - v orgánech družstva mohou být pouze členové, FO starší 18 let, PO jsou povinny zmocnit svého zástupce

Veřejný (státní) podnik - strategické oblasti - energetika, telekomunikace, zbrojní průmysl - různé v jednotlivých zemích, někde čistě soukromé podniky - v dnešní době spíše a.s., ve kterých má stát určitý podíl akcií (majoritní nebo minoritní) - kombinace veřejného a soukromého kapitálu - „čistý“ státní podnik je spíše výjimka - Česká pošta, s.p. - Lesy ČR, s.p. - Povodí Moravy, s.p. - Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p.

- Letiště Praha, a.s. - České dráhy, a.s. - Benzina, s.p. (v likvidaci), Benzina, a.s. >>> Benzina, s.r.o.

Sanace, zrušení a zánik obchodní společnosti Sanace - situace, kdy podnik, který se dostal do ekonomických problémů, přijme soubor finančních opatření, která by měla zvýšit (obnovit) jeho výkonnost a prosperitu (krizový x strategický management) Zrušení a zánik

- zrušuje se zpravidla rozhodnutím orgánů společnosti (ukončení podnikatelské činnosti) - zaniká (= přestává existovat) ke dni výmazu z obchodního rejstříku - zánik s likvidací nebo bez likvidace (viz dále)

Zánik obchodní společnosti Zánik podniku s likvidací Likvidace - vypořádání podílů obchodní společnosti po jejím zrušení a před výmazem z obchodního rejstříku Likvidátor - vypořádává podíly jednotlivých společníků v obchodní společnosti a po jejich vypořádání podává návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku; jmenován valnou hromadou; pokud na základě účetní závěrky zjistí, že je společnost předlužena, podá návrh na prohlášení konkurzu

Zánik obchodní společnosti Zánik podniku bez likvidace - pokud přechází jmění na právního nástupce nebo je zrušen konkurz v případě vyrovnání nebo zamítnut návrh na konkurz z důvodu nedostatečného majetku na pokrytí nákladů konkurzu nebo konkurzního vyrovnání - když podnik fúzuje s jiným podnikem, na který přecházejí jeho závazky, a zanikající podnik může být vymazán z obchodního (živnostenského) rejstříku

Konkurz a nucené vyrovnání Konkurz - soudní řízení, jehož cílem je uspokojení pohledávek věřitelů prodejem majetku podniku, který je v úpadku; pokud po uspokojení pohledávek věřitelů zbývají aktiva, je možné je rozdělit mezi společníky (akcionáře) Správce konkurzní podstaty

- po prohlášení konkurzu (soudem) je určen správce majetkové podstaty; jeho cílem je uspokojit pohledávky věřitelů prodejem aktiv společnosti Nucené vyrovnání - (pohledávek věřitelů) navrhuje sám úpadce a nemusí při něm dojít k rozprodání konkurzní podstaty; k vyrovnání může dojít například novou emisí akcií nebo uhrazením pohledávek třetími osobami

4. Hodnocení výkonnosti národního hospodářství

Magický čtyřúhelník Velikost a tempo růstu produktu (růst hrubého domácího produktu - HDP) 10

Vyrovnanost vývozů a dovozů (bilance zahraničního obchodu) 5

0

Zaměstnanost (míra nezaměstnanosti)

5

-10

5

0

Cenová stabilita (míra inflace)

0

+10

Hrubý domácí produkt - tok zboží a služeb, vyprodukovaných v určité ekonomice (zpravidla státu) za určité období (zpravidla rok) - hrubý domácí produkt (HDP) a hrubý národní produkt (HNP) - HNP zahrnuje též příjem z majetku v zahraničí, HDP sleduje teritoriální princip - HNP se používá v USA, HDP v Evropě - zahrnuje pouze nově vyprodukované statky (např. prodá-li autobazar auto, do domácího produktu se zahrnou pouze služby autobazaru, nikoliv cena starého auta)

Výpočet hrubého domácího produktu - HDP jako součet přidaných hodnot výrobců (producentů) - HDP jako součet agregátních výdajů (příjmy = výdaje) - HDP jako součet příjmů (důchodů, národní důchod)

Hrubý domácí produkt jako součet přidaných hodnot firem Ekonomika vyrábějící chleby a židle

chleba

židle

HDP

výroba

příjmy

nákup surovin

přidaná hodnota

pšenice

100 mil.

0 mil.

100 mil.

mouka

200 mil.

100 mil.

100 mil.

chleba

300 mil.

100 mil.

100 mil.

kulatina

40 mil.

0 mil.

40 mil.

desky

60 mil.

40 mil.

20 mil.

židle

100 mil.

60 mil.

40 mil.

800 mil.

400 mil.

Hrubý domácí produkt jako součet agregátních výdajů co se v ekonomice vyprodukuje (HDP)... ... to se také nakoupí (agregátní výdaje)

HDP = C + I + G + (Ex - Im) C - spotřeba domácností I - investice firem do fixního kapitálu a zásob, domácností např. do bytové výstavby (=úspory) G - veřejné výdaje na zboží a služby (Ex - Im) - čistý vývoz - zahraničně obchodní bilance

Hrubý domácí produkt jako součet příjmů (národní důchod, NI, national income) NI = w + s + r + z + i w - hrubé příjmy ze závislé činnosti s - hrubé příjmy z individuálního podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti r - renty z vlastnictví majetku z - hrubé zisky firem i - čisté úroky (získané mínus zaplacené)

Nominální a reálný domácí produkt - růst - nominální DP - vyjádřený v běžných cenách - reálný DP - vyjádřený ve stálých cenách (předchozího období) Ekonomika vyrábějící chleby a židle chleby židle

ks 2012 1000

cena 2012 10 Kč

ks 2013 1100

cena 2013 12 Kč

500

100 Kč

550

110 Kč

nominální DP 2012: 60 000 Kč nominální DP 2013: 73 700 Kč reálný DP 2013 (v cenách 2012): 66 000 Kč > reálný růst DP 2013:

73 700 - 60 000 60 000

66 000 - 60 000 = 10 % 60 000

Vývoj HDP ČR (www.czso.cz) HDP/obyv. (Kč)

Rok

148 457

2013

+4,5

170 772

2014

1 884,9

-0,9

182 938

2015

1998

2 061,6

-0,2

200 252

2016

1999

2 149,0

+1,7

208 992

2017

2000

2 269,7

+4,2

220 949

2018

2001

2 448,6

+3,1

239 487

2019

2002

2 567,5

+2,1

251 700

2020

2003

2 688,1

+3,8

263 497

2021

2004

2 929,2

+4,7

286 979

2005

3 116,1

+6,8

304 478

2006

3 352,6

+7,0

326 553

2007

3 662,6

+5,7

354 808

2008

3 848,4

+3,1

368 986

2009

3 739,2

-4,7

356 405

2010

3 775,2

+2,7

358 957

2011

3 807,3

+1,7

365 961

Rok

HDP (mld)

1995

1 533,7

1996

1 761,6

1997

2012

Růst (%)

-1,7

HDP (mld)

Růst (%)

HDP/obyv. (Kč)

-1,2

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f 9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=c s&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8 f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl= cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs =d&nselm=h&met_y=ny_gnp_pcap_pp_cd&scale_y=lin& ind_y=false&rdim=country&idim=country:CZE&ifdim=cou ntry&hl=cs&dl=cs

HDP na obyvatele 2010, EU27 = 100 %

Bilance zahraničního obchodu - platební bilance a obchodní bilance - platební bilance: platební transakce ekonomiky se zahraničím v daném období - platby do zahraničí a platby ze zahraničí - součásti: běžný účet (součástí je obchodní bilance), finanční účet a změna devizových rezerv

Struktura platební bilance A Běžný účet Obchodní bilance zboží

Vývoz zboží Dovoz zboží

Bilance služeb

Příjmy ze služeb (doprava, cestovní ruch, ostatní) Výdaje za služby (doprava, cestovní ruch, ostatní)

Bilance důchodů a převodů

Důchody ze zahraničí (mzdy, úroky, dividendy) Důchody do zahraničí Jednostranné převody ze zahraničí (bez protihod. - dary, výživné, penze, zahr. pomoc) Jednostranné převody do zahraničí Ostatní

B Finanční účet

Investice ze zahraničí (přímé investice=zajišťující vlastnickou kontrolu nad podnikem, portfolio investice=nákupy cenných papírů, ostatní=půjčky, vklady do bank)

Investice do zahraničí C Chyby a opomenutí D Změna devizových rezerv - součet A+B+C s opačným znaménkem - platební bilance je účetně vyrovnaná

Obchodní bilance - rozdíl mezi hodnotou vývozu a dovozu zboží a služeb (též čistý vývoz) - dominantní položka běžného účtu platební bilance - klíčový ukazatel stavu zahraničního obchodu - její saldo ovlivňuje také měnový kurz Kurz koruny a eura je 30 Kč/€. Česká automobilka vyváží do Německa své auto, které stojí v Česku 300 000 Kč, a v Německu jej prodává za 10 000€. Pokud dojde ke znehodnocení koruny (depreciace - kurz se změní na 33 Kč/€), může v Německu auto prodávat za 9 090€, aby dostala svých 300 000 Kč. To zvýší poptávku na německém trhu, automobilka vyváží více kusů a čistý vývoz ČR stoupá. Český turista, který počítá s náklady na týdenní pobyt v Německu ve výši 1000€, si ovšem musí vyměnit za 33 000 Kč - před změnou kurzu by zaplatil jen 30 000 Kč.

Bude se tedy více exportovat, což ovšem znamená, že exportéři utrží eura a budou za ně chtít nakoupit koruny - zvýší se poptávka po koruně, která zdraží (zhodnotí se - kurz zpět na 30 Kč/€), což opět export sníží.

Vývoj zahraničního obchodu ČR (mld. Kč) Období

Vývoz

Dovoz

Bilance

Období

Vývoz

Dovoz

Bilance

1993

421,6

426,1

-4,5

2008

2 479,7

2 406,5

67,3

1994

458,8

498,4

-39,5

2009

2 138,6

1 989,0

149,6

1995

566,2

665,7

-99,6

2010

2 532,8

2 411,6

121,2

1996

601,7

754,7

-153,0

2011

2 770,8

2 573,2

197,6

1997

709,3

859,7

-150,5

2012

3 062,8

2 752,0

310,8

1998

834,2

914,5

-80,2

2013

3 157,1

2 806,3

350,8

1999

908,8

973,2

-64,4

2000

1 121,1

1 241,9

-120,8

2001

1 268,1

1 385,6

-117,4

2002

1 254,9

1 325,7

-70,8

2003

1 370,9

1 440,7

-69,8

2004

1 722,7

1 749,1

-26,4

2005

1 867,6

1 830,0

38,6

2006

2 144,6

2 104,8

39,8

2007

2 479,2

2 391,3

87,9

Zahraniční obchod Podíl dovozu a vývozu na HDP http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+ hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ne_trd_gnfs_zs&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE:DEU&ifdim=r egion&hl=cs&dl=cs&ind=false

Inflace = růst cen = zmenšování kupní síly peněz = zmenšování objemu zboží, které se dá koupit za peněžní jednotku

≠ zmenšování kupní síly lidí ≠ zmenšování objemu zboží, které si můžeme koupit za svůj důchod = růst cen a důchodů - deflace = snižování cen

- desinflace = snižování míry inflace

Inflace - mírná (jednotky procent) - běžný stav všech tržních ekonomik - současný stav v ČR - pádivá (desítky procent) - signalizuje závažnější problémy ekonomiky - česká ekonomika na počátku 90. let - hyperinflace (stovky, tisíce i více procent) - značí značné ekonomické potíže země, vede k rozpadu měnové soustavy, měna ztrácí schopnost vypovídat o hodnotě zboží, lidé odmítají přijímat peníze, narůstá šedá ekonomika - Německo v meziválečném období, rekord Maďarsko 1946 (zdvojnásobení cen každých 15,6 hodiny), Argentina v 90. letech, Zimbabwe 2008 : roční inflace dosáhla 516 kvintilionů (516 000 000 000 000 000 000) %

Měření inflace deflátor HDP

index spotřebitelských cen (CPI)

cenové indexy

index cen výrobců (PPI)

Měření inflace index spotřebitelských cen

deflátor HDP

- nominální a reálný domácí produkt chleby židle

ks 2012 1000

cena 2012 10 Kč

ks 2013 1100

cena 2013 12 Kč

500

100 Kč

550

110 Kč

- deflátor HDP: DP 2013 v cenách 2013 = 73 700 = 1,12 > 12 % DP 2013 v cenách 2012 66 000 - nejkomplexnější ukazatel vývoje cen - inflace - nevyjadřuje přesně vývoj cen spotřebního zboží - jsou zde zahrnuty též průmyslové produkty (lokomotivy, traktory...) - vývoj spotřebitelských cen vyjadřuje index spotřebitelských cen (CPI)

Měření inflace index spotřebitelských cen

deflátor HDP

- CPI využívá tzv. spotřební koš (váha produktů dle objemu a četnosti nákupů + meziroční index cen)

statky chleba nájemné jízdenka MHD tričko CD

váha 0,2 0,3 0,2 0,1 0,2 1,0

index 14/13 1,10 1,20 1,25 0,90 1,10

index * váha . 0,2*1,10 = 0,22 0,36 0,25 0,09 0,22 1,14

Měření inflace deflátor HDP

index spotřebitelských cen

- spotřební koš Oddíly COICOP

Počet reprezentantů

Váha v promile

1. Potraviny a nealkoholické nápoje

164

162,6

2. Alkoholické nápoje, tabák

20

40,2

3. Odívání a obuv

71

52,4

4. Bydlení, voda, energie, paliva

41

248,3

5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy

82

58,1

6. Zdraví

47

17,9

7. Doprava

83

114,1

8. Pošty a telekomunikace

39

38,7

9. Rekreace a kultura

113

98,7

10. Vzdělávání

12

6,2

11. Stravování a ubytování

43

58,4

12. Ostatní zboží a služby

50

63,0

Celkem

729

1 000,00

Vývoj inflace (www.czso.cz) Rok

CPI (%)

1989

DeflHDP (%)

Rok

CPI (%)

DeflHDP (%)

1,4

2006

2,5

0,5

1990

9,7

2007

2,8

3,3

1991

56,6

2008

6,3

1,9

1992

11,1

2009

1,0

2,3

1993

20,8

2010

1,5

-1,6

1994

10

2011

1,9

-0,9

1995

9,1

2012

3,3

1,6

1996

8,8

9,9

2013

1,4

1997

8,5

7,9

1998

10,7

9,7

1999

2,1

2,5

2000

3,9

1,4

2001

4,7

4,6

2002

1,8

2,6

2003

0,1

0,9

2004

2,8

4,0

2005

1,9

-0,3

http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg &idim=country:CZE&dl=cs&hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nsel m=h&met_y=ny_gdp_defl_kd_zg&fdim_y=inflation_type:1&scale_y=lin&ind_y=false&rdim =region&idim=country:CZE&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false

http://finance.idnes.cz/specialni-priloha.aspx?y=viteze/prumerne-spotrebitelske-ceny.htm

http://byznys.lidovky.cz/pivo-za-dve-korunymaslo-za-deset-jak-se-v-cesku-zmenily-ceny-za40-let-1g3-/mojepenize.aspx?c=A140320_142234_mojepenize_mev#utm_source=clanek.lidovky&utm_ medium=text&utm_campaign=ahlavnizpravyAsloupec.clanky.clicks

MÍRA

ZBOŽÍ

CENA '73 (Kčs)

CENA '13 (Kč)

ROZDÍL (%)

0,5 l

pivo lahv. 10°

1,7

10,55

620,59

1 kg

párky

25

125,86

503,44

1 kg

máslo

40

153,92

384,8

1 ks

vejce

1 (léto), 1,30 (zima)

3

260,87

1 kg

cukr

8

24,15

301,88

1l

mléko

1,9 (2 % tuku)

21,4 (3,5 % tuku)

1128,42

1 kg

brambory

0,8

17

2125

1 kg

šunka

70

191,1

273

1 kg

eidam cihla

19

141,5

744,74

1 kg

chléb

2,6

23,06

886,92

1 kg

mouka hladká

3,2

13,37

417,81

Škodlivost inflace - omezuje informační funkci cen - jsou změny cen důsledkem vývoje nabídky a poptávky, nebo inflace? - znejišťuje dlouhodobé finanční vztahy - např. dohodnutý úrok nebo pravidelné zvyšování mezd nemusí pracovat se správným odhadem inflace - snahy zapracovat inflaci do smluv - ohrožuje úspory - pokud nejsou dostatečně úročeny - z krátkodobého hlediska snižuje kupní sílu lidí - z dlouhodobého hlediska by růst cen a mezd z důvodu inflace měl být stejný

Inflační očekávání a setrvačná inflace - setrvačná inflace je udržována inflačními očekáváními Výrobci očekávají, že inflace bude v podobné výši jako loni, a podle toho určují své budoucí ceny. Podobně určují ceny všichni jejich dodavatelé, stejný růst cen nepřekvapí ani spotřebitele - „inflační očekávání naplňují sama sebe“

Inflace a mzdy - nominální a reálný růst mezd reálný pokles mzdy nominální růst mzdy

Růst mezd (%)

vyšší inflace

reálná mzda se nemění reálný růst mzdy stejná infl.

nižší infl.

Růst inflace (%) (cenové hladiny)

nominální růst mezd (%) reálný růst mezd (%) = růst cenové hladiny (%)

Průměrná měsíční hrubá mzda v ČR Rok

Mzda

Index nom. mzdy

Index reál. mzdy

3 286

2006

19 546

6,6

4,0

1991

3 792

2007

20 957

7,2

4,3

1992

4 644

2008

22 592

7,8

1,4

1993

5 904

2009

23 344

3,3

2,3

1994

7 004

18,6

7,8

2010

23 797

1,9

0,4

1995

8 307

18,6

8,7

2011

24 319

2,2

0,3

1996

9 825

18,3

8,7

2012

25 101

2,7

-0,6

1997

10 802

9,9

1,3

2013

25 128

0,1

-1,3

1998

11 801

9,2

-1,4

2014

1999

12 797

8,4

6,2

2015

2000

13 219

6,4

2,4

2016

2001

14 378

8,8

3,9

2017

2002

15 524

8,0

6,1

2018

2003

16 430

5,8

5,7

2019

2004

17 466

6,3

3,4

2020

2005

18 344

5,0

3,0

2021

Rok

Mzda

1990

Index nom. mzdy

Index reál. mzdy

Nezaměstnanost - stav, kdy je část lidí schopných a ochotných pracovat bez práce - míra nezaměstnanosti - procentuální podíl nezaměstnaných ze schopných a ochotných pracovat

míra nezaměstnanosti u=

počet zaměstnaných

počet nezaměstnaných U . L+U

Kdo je nezaměstnaný? ekonomicky neaktivní - student, žena v domácnosti, člověk, který odešel do předčasného důchodu x nezaměstnaný

- ten kdo si aktivně hledá práci - ten, kdo je registrovaný na úřadu práce (podmínka pro vyplacení podpory v nezaměstnanosti)

Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná dobrovolná - část lidí je dobrovolně nezaměstnaná, protože hledá práci za vyšší mzdu než v současné době nabízí trh (například v souvislosti se snížením mezd v oboru nebo růstem vlastních požadavků) nedobrovolná - část lidí by byla ochotna pracovat takřka za jakoukoliv mzdu, ale nemůže, protože na trhu reálně neexistuje poptávka po práci (např. z důvodu hospodářské recese, ale také vlivem odborů, které si vynutily vyšší růst mezd, než odpovídá růstu produktivity práce, což nutí podniky propouštět a šetřit na mzdových nákladech; může jít také o malou ochotu firem zaměstnávat určité skupiny osob, např. osoby před penzí nebo absolventy škol)

Nezaměstnanost dle příčin frikční - lidé, kteří opustí své zaměstnání a než najdou jiné adekvátní, nevezmou horší nabídku, ale jsou nezaměstnaní strukturální - lidé, kteří pracovali v neperspektivních oborech, o které již není zájem - jsou nezaměstnaní, dokud se nerekvalifikují zpravidla trvá déle, pro nezaměstnaného psychicky náročnější cyklická - souvisí s hospodářskými cykly - přeinvestovanost vyvolá nižší příjmy domácností >>> nižší poptávku po výrobcích a službách = hospodářský pokles >>> nižší možnosti prodávat = menší poptávka firem po práci >>> nezaměstnanost sezónní - týká se oborů se sezónní produkcí

Vývoj nezaměstnanosti v ČR Rok

%

Rok

%

1989

0,0

2006

7,1

1990

0,8

2007

5,3

1991

2,6

2008

4,4

1992

3,1

2009

6,7

1993

4,3

2010

7,3

1994

4,3

2011

8,6

1995

4,0

2012

9,4

1996

3,9

2013

8,2

1997

4,8

1998

6,5

1999

8,7

2000

8,8

2001

8,1

2002

7,3

2003

7,8

2004

8,3

2005

7,9

Nezaměstnanost http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9 _&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs& hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&ns elm=h&met_y=unemployment&scale_y=lin&ind_y=false&rdi m=region&idim=country:CZE&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&i nd=false Dlouhodobá nezaměstnanost http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9 _&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs& hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d&ns elm=h&met_y=long_term_unemployment&scale_y=lin&ind_ y=false&rdim=region&idim=country:CZE&ifdim=region&hl= cs&dl=cs&ind=false

Maastrichtská kritéria pro přijetí Euro 1. Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 % průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejnižší inflací. 2. Stabilita devizového kurzu – měnový kurz musí být zafixován v rámci mezinárodních měnových kurzů alespoň 2 roky před vstupem do unie. 3. Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 % průměr tří zemí s nejnižší cenovou hladinou (měřeno desetiletými vládními dluhopisy). 4. Veřejné finance - Výše hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. - Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %

tzv. Fiskální pakt 1. Strukturální deficit veřejných financí má být menší než 0,5% HDP (máme cca 110 mld. Kč, což je asi 2,8 % HDP; měli bychom tedy mít schodek asi 19,1 mld. Kč) 2. V případě, že celkový dluh je výrazně nižší než 60 % HDP (máme asi 48 %), může být schodek až 1% HDP (v našem případě 38,2 mld. Kč).

5. Hospodářský cyklus

Fáze hospodářského cyklu - ekonomika neroste lineárně, ale v cyklech

- měříme-li růst ekonomiky růstem reálného HDP (%): - 4 fáze hospodářského cyklu: růst HDP (%) 6

expanze

vrchol

recese dno (deprese)

5 4 3 2 1 0 -1 -2

roky

Hospodářský cyklus - měřeno růstem reálného HDP (%): 5 4 3 2 1 0

roky

-1 1200

Ekonomický růst - měřeno celkovým HDP (mld. Kč):

1150

1100

reálný produkt

1050 1000

potenciální produkt

roky

Hospodářské cykly dle délky trvání 1. Kitchinovy - 36 - 40 měsíců - spojovány se změnami cyklu výrob a rozpracovaností výroby 2. Juglarovy cykly - 10 - 12 let - spojené se změnami investičního cyklu - spojovány s pojmem hospodářského cyklu 3. Kondratěvovy dlouhé vlny - 50 let - spojovány se zásadními změnami výrobních technologií, s monetárními jevy a významnými politickými událostmi - tyto cykly jsou v dnešní době většinou celosvětové, přelévají se z USA do Evropy a způsobují světovou (nebo aspoň evropskou) recesi. v extrémním případě se mohou projevit hlubokou hospodářskou krizí (1929 - 33) - hospodářské cykly jsou vlastní všem tržním (zprostředkovaně i centrálně plánovaným) ekonomikám minimálně od průmyslové revoluce; souvisejí s chováním ekonomických subjektů a nedokonalými informacemi

Růst světového HDP http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f 9_&met_y=ny_gdp_mktp_kd_zg&idim=country:CZE&dl=cs &hl=cs&q=r%C5%AFst+hdp#!ctype=l&strail=false&bcs=d &nselm=h&met_y=ny_gnp_mktp_kd_zg&scale_y=lin&ind_ y=false&rdim=region&ifdim=region&tdim=true&hl=cs&dl= cs&ind=false

Růst světového HDP

6. Trh a tržní mechanismus

Trh

- místo střetávání nabídky a poptávky

Tržní mechanismus - proces střetávání se a vyrovnávání se prvků trhu - obsah trhu

Prvky tržního mechanismu - tržní subjekty - nabídka - poptávka - tržní cena - tržní konkurence

Nabídka a poptávka - rovnovážná cena cena zboží

N

P

p

q Tržní poptávka Tržní nabídka Tržní rovnováha

množství zboží - počet obchodovaných jednotek

Zákon klesající poptávky cena

A - vyšší cena, menší poptávané množství

p1

B - nižší cena, vyšší poptávané množství

p2 q1

q2

- poptávka individuální, tržní, agregátní - poptávka a poptávané množství

počet

Individuální a tržní poptávka Tržní poptávka (po určité komoditě) je sumou poptávek jednotlivců. poptávka pana X

poptávka pana Y

poptávka pana Z

tržní poptávka

Elasticita poptávky 1. Silní kuřáci a zvýšení spotřební daně z cigaret 2. Studenti a zvýšení spotřební daně z nafty Kuřáci: Krabička cigaret stojí 60 Kč, po zvýšení spotřební daně bude stát 75 Kč. Kuřákům se to sice líbit nebude, ale kouřit kvůli tomu nepřestanou. Poptávka je neelastická. Studenti mohou cestovat do školy vlakem nebo autobusem. Cesta trvá zhruba stejně dlouhou dobu, autobus je o něco levnější. Pokud kvůli zvýšení spotřební daně podraží (z 60 na 75 Kč) a bude dražší než vlak, studenti začnou jezdit vlakem. Poptávka je elastická.

cena

p2 p1

q3

q2 q1

počet

Elasticita poptávky Poptávka elastická

Poptávka neelastická

Poptávka jednotková

cena

cena

p2

cena

p2

p2

p1

p1

p1

q2

počet

∆P < ∆Q Q P

q1

q2

počet

∆P = ∆Q Q P

q1

q2

q1

počet

∆P > ∆Q Q P

Elastická poptávka - zboží, které má hodně substitutů cena

- z dlouhodobého hlediska

p2

- luxusní zboží (krátkodobě)

p1

q2

počet

∆P < ∆Q Q P

q1

Neelastická poptávka - základní životní potřeby

p2

- z krátkodobého hlediska (zejména zboží, které nemá dostatek substitutů)

p1

- luxusní zboží (zejména z dlouhodobého hlediska)

cena

q2

q1

počet

∆P > ∆Q Q P

Převrácený tvar poptávkové křivky

cena

počet

Nabídka cena

p1 B - nižší cena, nižší nabízené množství

A - vyšší cena, vyšší nabízené množství

p2 q1

q2

- nabídka individuální, tržní, agregátní - nabídka a nabízené množství

počet

Individuální a tržní nabídka Tržní nabídka (určité komodity) je sumou nabídek jednotlivých firem nabídka firmy X

nabídka firmy Y

nabídka firmy Z

tržní nabídka

Nabídka a poptávka - rovnovážná cena cena

N

P qvp

qvn

mzdy nezaměstnanost

nadbytek

pv p pn nedostatek

qnn

q

qnp

nedostatek PS počet

počet

Tržní poptávka vyjadřuje ochotu spotřebitelů nakupovat při určité ceně (je vnímaná užitečnost vyšší než cena?) Tržní nabídka vyjadřuje ochotu producentů vyrábět při určité ceně (pokryje cena náklady a vytvoří zisk?) Tržní rovnováha - soulad užitku spotřebitele a nákladů výrobce

Úloha cen v tržním mechanismu - tři funkce: - informační - informace o cenách (vzácnosti) výr. faktorů >>> efektivita a rentabilita produkce - informace o stavu konkurenčního prostředí - informace o koupěschopnosti poptávky - motivační - informaci o ceně je možné využít k zisku >>> změnit své chování na trhu - alokační

- výrobní faktory se přesouvají dle vývoje cen >>> vysoké ceny výrobních nákladů, nezájem zákazníků o produkci >>> malé zisky, malé mzdy >>> přesun pracovních sil do jiných odvětví

<<< jakákoliv cenová regulace, dotace, investiční pobídky...

Trhy výrobních faktorů - půda - veškeré přírodní zdroje - cenou je renta - práce - potenciál pracovat - cenou je mzda - kapitál - finanční prostředky, budovy, stroje, know-how cenou je úrok - výrobce najímá výrobní faktory, nájemní cena je jeho náklad (explicitní nebo implicitní - pokud je vlastníkem) - trh výrobní faktorů = trh, kde se výrobní faktory pronajímají, nikoliv nakupují - mechanismus utváření ceny na trzích výrobních faktorů podle nabídky a poptávky

Produkční funkce a zákon klesajících výnosů - fixní a variabilní výrobní faktory Firma vyrábějící dřevěné latě má k dispozici 5 cirkulárek, na kterých se opracovává dřevo. Pracuje zde 7 dělníků. Aby zvýšila objem produkce, rozhodla se přijmout další dělníky. pily

dělníci latě/den přírůstek produkce latě

5

7

100

5

8

140

40

5

9

190

50

5

10

240

50

5

11

270

30

5

12

290

20

5

13

300

10

fixní VF

Celkový produkt

300

optimální kombinace fixních a variabilních výrobních faktorů

250 200 150 100

Mezní produkt

50

7 8 9 10 11 celkový produkt variabilní VF mezní produkt (variabilního VF)

12

13

dělníci

Produkční funkce a efektivita produkce Jaký objem výrobního faktoru bude chtít výrobce nakoupit? pily

dělníci

latě/den

5 5 5 5 5 5 5

7 8 9 10 11 12 13

100 140 190 240 270 290 300

mez. prod.

mezní zisk (Kč)

40 50 50 30 20 10

1200 1500 1500 900 600 300

Zisk z prodeje jedné latě je 30 Kč (prodejní cen 50 Kč, nákup materiálu 20 Kč), denní mzda dělníka je 500 Kč

Produkční funkce Celkový produkt odvíjí se od objemu produkce

Mezní produkt

produkt

výnos dodatečné jednotky variabilního VF

celkový produkt

Průměrný produkt celkový produkt na jednotku produkce

optimální využití variabilních VF vzhledem k fixním

Do kdy se vyplatí vyrábět? = do kdy se vyplatí zvyšovat variabilní VF? klesající výnosy VF průměrný produkt mezní produkt

A

B

C

mezní cena variabilního VF

množství VF

dokud jsou mezní výnosy (odvozené od mezního produktu, stejná křivka) vyšší než mezní cena variabilního VF (konstantní - např. cena práce)

7. Organizace hospodářského života tržní a příkazová ekonomika

Organizace hospodářského života - tržní a příkazová ekonomika - hospodářský život každé společnosti je určen na základě kombinace tří principů: 1. Zvyky (tradice) 2. Příkazy (centrální koordinace)

3. Cenový systém (tržní princip)

Organizace hospodářského života - tržní a příkazová ekonomika - hospodářský život každé společnosti je určen na základě kombinace tří principů: 1. Zvyky (tradice) - určující v ekonomicky primitivních společnostech - neuvědomělý, intuitivní způsob koordinace - charakteristika: tradiční a neměnný způsob výroby (dědičný princip), efektivnost a inovace produkce není tématem; do nástupu kapitalismu

Organizace hospodářského života - tržní a příkazová ekonomika - hospodářský život každé společnosti je určen na základě kombinace tří principů: 1. Zvyky (tradice) 2. Příkazy (centrální koordinace) - uplatňují se ve všech ekonomických systémech - stěžejní místo v příkazových ekonomikách - v demokratických ekonomikách v podobě cenových regulací, dotací a subvencí, sociálních dávek

Organizace hospodářského života - tržní a příkazová ekonomika - hospodářský život každé společnosti je určen na základě kombinace tří principů: 1. Zvyky (tradice) 2. Příkazy (centrální koordinace)

3. Cenový systém - předpokladem trh, svoboda podnikání, volný obchod - cena je výsledek existující nabídky a poptávky

Tržní a příkazová ekonomika Příkazová ekonomika - centrálně plánované ekonomiky - plán určuje nabídku i poptávku; převažující vlastnictví je veřejné - dovršeno v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech - potlačení svobody volby >>> potlačení motivace = pokles výkonu hospodářství (mezi válkami byla československá ekonomika na světové úrovni, na konci osmdesátých let byla na chvostu Evropy) Tržní ekonomika - převažující vlastnictví je soukromé - o tom, CO, JAK a PRO KOHO vyrábět, rozhoduje trh, tržní mechanismus a „neviditelná ruka trhu“ (působení konkurence = svobodné volby a motivace lidí) - ekonomické chování - maximalizace výnosů při minimalizaci nákladů, společenská a mezinárodní dělba práce)

Formy hospodářského zřízení Kapitalismus - soukromé vlastnictví, cenový systém, tržní ekonomika Socialismus - většina výrobních faktorů ve veřejném vlastnictví - stát reguluje a přímo ovlivňuje podstatnou část fungování hospodářství Komunismus - společné vlastnictví, každý z něj může čerpat podle své libosti, zánik cenového systému - předpoklad solidarity a seberegulace

Výhody a nevýhody jednotlivých systémů?

8. Centrální banka a bankovní systém

Bankovní systém - v ČR dnes dvouúrovňový systém - centrální banka (nepodnikatelská státní instituce) a komerční banky - základní funkce bank - depozitní - zákazníci vkládají peníze (depozitum) - úvěrová - poskytují úvěr za úrok - zprostředkovatel plateb (hotovostní a bezhotovostní) - odtud pasivní úvěrové operace (banka přijímá peníze, stává se dlužníkem) a aktivní úvěrové operace (poskytuje peníze, je věřitelem) - pasivní úvěrové operace - termínované (termínované účty, vkladní knížky - lze vybrat po sjednaném termínu) a netermínované (běžný účet - lze vybrat kdykoliv) - rozdílná úroková sazba

Druhy úvěrů Krátkodobé - do 1 roku - kontokorentní - spojeny s běžným účtem, možnost čerpat úvěr do určitého limitu dle smlouvy - eskontní - odkoupení směnky klienta před její splatností - akceptační - banka akceptuje cizí směnku vystavenou klientem (směnka, na které je příkaz zaplatit určitou částku s označením dlužníka - v tomto případě banky x vlastní směnka - je na ní slib zaplatit určitou sumu) - revolvingový - možnost čerpat opakovaně, vždy je třeba jej splatit - lombardní - úvěr jištěný zástavou movité věci (cenné papíry, zboží)

Druhy úvěrů Středně a dlouhodobé - od 1 roku do max. (většinou) 10 let - hypoteční - jištěný zástavou nemovitosti - emisní - spojený s emisí dlouhodobých cenných papírů - spotřební půjčky - domácnostem - faktoring - odkup krátkodobých pohledávek (do 1 roku) - forfaiting - odkup dlouhodobých pohledávek (nad 1 rok)

Centrální banka - centrální banka určuje množství (agregátní nabídku) peněz v ekonomice - nástroj řízení inflace - měnová (monetární) politika - dříve: - zlatý standard - množství peněz bylo určováno množstvím zlata - komerční banky měly právo emitovat své vlastní bankovky - nezávislost centrální banky (na vládě, parlamentu) nezávislost na politických tlacích (snahy vlády krýt rozpočtové výdaje půjčkou od centrální banky = emisí nových peněz)

Česká národní banka - guvernér a členové bankovní rady jmenování prezidentem na 6 let

- složení bankovní rady: guvernér ČNB: Miroslav Singer víceguvernér ČNB: Mojmír Hampl víceguvernér ČNB: Vladimír Tomšík člen bankovní rady ČNB: Lubomír Lízal člen bankovní rady ČNB: Kamil Janáček člen bankovní rady ČNB: Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB: Jiří Rusnok

Cíle a nástroje měnové politiky Konečné cíle měnové politiky: nízká inflace, nízká nezaměstnanost, vyrovnaná obchodní bilance Zprostředkující cíle měnové politiky: peněžní zásoba, úroková míra, měnový kurz Nástroje měnové politiky: diskontní půjčky (diskontní sazba), operace na volném trhu, povinné minimální rezervy, devizové rezervy Diskontní sazba - základní úroková míra, za kterou centrální banka půjčuje komerčním bankám (0,05 %) Lombardní sazba - úroková míra, za kterou centrální banka půjčuje komerčním bankám oproti zástavě cenných papírů (marginální zápůjční facilita = příliš se nevyužívá – 0,25 %) 2T repo sazba - úroková míra, za kterou CB odkupuje od komerčních jimi emitované dluhopisy (0,05 %) PMR - povinné minimální rezervy (2,00 %)

Vývoj úrokových sazeb v Česku (2T repo) 2T

Dis

Lo

2T

Dis

Lo

23.2.2001

5,00

4,0

6,0

29.9.2006

2,50

1,50

3,50

27.7.2001

5,25

4,25

6,25

1.6.2007

2,75

1,75

3,75

30.11.2001

4,75

3,75

5,75

27.7.2007

3,00

2,00

4,00

22.1.2002

4,50

3,50

5,50

31.8.2007

3,25

2,25

4,25

1.2.2002

4,25

3,25

5,25

30.11.2007

3,50

2,50

4,50

26.4.2002

3,75

2,75

4,75

8.2.2008

3,75

2,75

4,75

26.7.2002

3,00

2,00

4,00

8.8.2008

3,5

2,5

4,5

1.11.2002

2,75

1,75

3,75

7.11.2008

2,75

1,75

3,75

31.1.2003

2,50

1,50

3,50

18.12.2008

2,25

1,25

3,25

26.6.2003

2,25

1,25

3,25

6.2.2009

1,75

0,75

2,75

1.8.2003

2,00

1,00

3,00

11.5.2009

1,50

0,50

2,50

25.6.2004

2,25

1,25

3,25

7.8.2009

1,25

0,25

2,25

27.8.2004

2,50

1,50

3,50

17.12.2009

1,00

0,25

2,00

28.1.2005

2,25

1,25

3,25

7.5.2010

0,75

0,25

1,75

1.4.2005

2,00

1,00

3,00

29.6.2012

0,50

0,25

1,50

29.4.2005

1,75

0,75

2,75

1.10.2012

0,25

0,10

0,75

31.10.2005

2,00

1,00

3,00

2.11.2012

0,05

0,05

0,25

28.7.2006

2,25

1,25

3,25

Diskontní sazba 19900101|4,00 19900401|5,00 19901001|7,00 19901111|8,50 19910101|10,00 19910908|9,50 19920325|9,00 19920826|8,00 19921230|9,50 19930610|8,00 19941024|8,50 19950626|9,50 19960621|10,50 19970527|13,00 19980814|11,50 19981027|10,00 19981223|7,50 19990312|6,00 19990903|5,50 19991027|5,00

Vzestup peněz http://www.youtube.com/watch?v=d7kUZJndUNI http://www.youtube.com/watch?v=xBbNoRfHCPs http://www.youtube.com/watch?v=yiauJLPnzUk http://www.youtube.com/watch?v=bbjUq3MW7as http://www.youtube.com/watch?v=3M9FrNsd_8w http://www.youtube.com/watch?v=6y-3ISB1QTs

http://www.youtube.com/watch?v=Ic1g58UZeBM

9. Majetková a kapitálová výstavba podniku

Majetková a kapitálová výstavba podniku kapitál

majetek

= zdroje krytí = „odkud na to vzal“ (vlastní zdroje vložil do podnikání, vytvořil; cizí zdroje - půjčil si)

= vše, co podnik vlastní (budovy, stroje, polotovary, rozpracované výrobky, peníze, cenné papíry...)

- v účetním smyslu kapitál ≠ peníze - aktiva

=

- pasiva

- jsou shrnuta v účetním dokumentu: rozvaha (bilance) podniku - aktiva a pasiva nesouvisejí s náklady a výnosy, ani to není nic „dobrého“ a „špatného“

Účetní uzávěrka - „uzavření účtů“ v účetnictví podniku

Účetní závěrka - účetní dokumenty vyplývající z účetní uzávěrky - bilance - stav majetku a zdrojů krytí k určitému datu - výsledovka - výkaz zisků a ztrát - přehled nákladů a výnosů za určité období - příloha (vysvětlení bilance a výsledovky) - cash flow - přehled finančních toků za určité období

Majetková struktura podniku hmotný dlouhodobý majetek (aktiva)

nehmotný

> 1 rok, odpisy > 40/60 tis. Kč

finanční aktiva (majetek) věcný oběžný majetek (aktiva) < 1 rok, do nákladů jednorázově

peněžní (různá míra likvidity)

nemovitý movitý

pozemky budovy stavby stroje výrobní zařízení dopravní prostř. inventář

patenty licence autorská práva finanční účasti cenné investiční papíry výrobní nedokonč. výroba zásoby hotové výrobky zboží pohledávky u odběratelů u sdružených podn. cenné papíry krátkodobé v hotovosti peníze na účtech náklady příštích období

Oceňování zásob - jak vyjádřit aktuální hodnotu majetku v podniku? - zásoby do podniku přicházejí postupně a není možné určit, ze které dodávky pocházejí - dle průměrných cen - FIFO - first in first out - LIFO - last in first out - u nás nelze používat

Hodnota firmy - účetní hodnota majetku x tržní hodnota akcií

Odpisové skupiny 1

3 roky

kancelářské stroje, plemenný dobytek

1a

4 roky

motorová vozidla (kromě motocyklů)

2

6 let

prodejní automaty, nákladní automobily

3

12 let

lodě, tramvaje, vozy metra

4

20 let

budovy ze dřeva a plastů, bazény, komíny

5

30 let

mosty, tunely, budovy, silnice, tribuny

6

50 let

budovy hotelů, obchodních domů, školy

- neodepisuje se:

pozemky, umělecká díla

- lineární a zrychlené odepisování

Kapitálová struktura podniku základní kapitál (jmění) rezervní kapitál (rezervní/nedělitelný fond) nerozdělený zisk (minulé období) emisní ážio (a.s.)

vlastní kapitál (vložil zakladatel)

kapitál (zdroje krytí) dlouhodobý (splatnost>1rok)

cizí kapitál (vložil věřitel při nedostatečném vlastním kapitálu jako investici)

krátkodobý

bankovní úvěry dlouhodobé podnikové obligace dlužní úpisy bankovní úvěry krátkodobé dodavatelské úvěry zálohy odběratelů nevyplacené mzdy a dividendy výdaje příštích období

Rozvaha (bilance) podniku Aktiva (v Kč) A. Dlouhodobý majetek

1.1.

31.12

- účetní závěrka (+výsledovka, cash flow)

Hmotný investiční (dlouhodobý) majetek - nemovitý (pozemky, budovy, stavby)

Pasiva (v Kč)

- movitý (stroje, výrobní zařízení)

A. Vlastní zdroje

Nehmotný investiční majetek

Základní jmění

- patenty, licence, nehmotná práva

Rezervní fondy

Finanční majetek

Nerozdělený zisk

- finanční účasti, cenné investiční papíry

Emisní ážio (u a.s.)

B. Oběžný (krátkodobý) majetek

B. Cizí zdroje

Zásoby

Dlouhodobý kapitál (závazky)

- materiál na skladě

- dlouhodobé bankovní úvěry

- výrobky

- podnikové obligace

- zboží na skladě a v prodejnách

- dlužní úpisy

Pohledávky

Krátkodobý kapitál (závazky)

- odběratelé

- krátkodobé bankovní úvěry

Krátkodobý finanční majetek

- dodavatelské úvěry

- pokladna

- zálohy odběratelům

- ceniny

- nevyplacené mzdy a dividendy

- bankovní účty

- závazky k institucím SZ a veřejného ZP

Náklady příštích období

- výnosy příštích období

Aktiva celkem

Pasiva celkem

1.1.

31.12.

10. Náklady, výnosy a hospodářský výsledek

Náklady, výnosy a hospodářský výsledek Rozlišení nákladů a výnosů vs. příjmů a výdajů

- náklady a výnosy jsou peněžní částky, které podnik získal nebo vynaložil za účetní období bez ohledu na to, zda došlo k jejich skutečné úhradě v tomto účetním období (příklad: podnik vystavil svému zákazníkovi fakturu - tím mu vznikl výnos avšak k úhradě (= příjmu) dojde až v dalším účetním období (po 1. lednu), nebo také nikdy (odběratel je v platební neschopnosti, zkrachoval - tedy nevzniká příjem) - příjmy a výdaje jsou peněžní částky, k jejichž úhradě skutečně došlo (v daném účetním období) - jde tedy o pohyb peněžních prostředků zaznamenaný na účtu nebo v hotovosti (jiný příklad: podniku přijde faktura - vzniká mu náklad - platbu ovšem pozdrží, takže prozatím nedošlo k výdaji) - náklady a výnosy souvisí s výkazem zisků a ztrát (výsledovkou), příjmy a výdaje souvisí s cash flow

Náklady, výnosy a hospodářský výsledek Hospodářský výsledek - rozdíl mezi výnosy a náklady - kladný = zisk - záporný = ztráta - neutrální = 0

Náklady, výnosy a hospodářský výsledek Členění nákladů a výnosů Náklady - provozní (běžné provozní náklady - materiál, energie, osobní náklady; odpisy investičního majetku; ostatní provozní náklady) - finanční (z investic, cenných papírů apod.) - mimořádné (prodej odepsaných strojů apod.) Výnosy

- provozní (tržby za prodej) - finanční (úroky, jiné finanční náklady) - mimořádné (dary, mimořádné odměny)

Náklady, výnosy a hospodářský výsledek Hospodářský výsledek (HV) provozní V + finanční V + mimořádné V -

provozní N = + finanční N = + mimořádné N =

provozní HV + finanční HV + mimořádný HV

výnosy

náklady

HV před zdaněním - daně = HV po zdanění + čerpání z rez. fondů - příděly rezev. fondům +- HV minulých let = bilanční zisk/ztráta

-

=

Výkaz nákladů a výnosů (výsledovka) NÁKLADY

Finanční náklady

Provozní náklady

- daně a poplatky, úroky z úvěrů

Materiálové náklady

Osobní náklady

- nákup materiálu a polotovarů (surovin)

Mzdové náklady (možno rozepsat)

- drobný hmotný investiční majetek (do 40 tis. Kč)

Odvody na sociální a zdravotní pojištění

- pohonné hmoty

Celkové náklady

- ostatní materiálové náklady (dle oboru)

VÝNOSY

Nemateriálové náklady

Provozní výnosy

- energie (elektřina, plyn, voda)

- drobný nehmotný investiční majetek (do 60 tis. Kč) - opravy a udržování (budov, strojů, aut) - služby

- tržby z prodeje výrobků a služeb Finanční výnosy - úroky - výnosy z finančních investic

- marketing a propagace

Mimořádné výnosy

- telefony

- prodej odepsaných strojů

- poštovné a spoje

- účelové dotace

- nájemné

Celkové výnosy

- právní a ekonomické služby Odpisy investičního majetku

Hospodářský výsledek (výnosy - náklady)

- odpisy budov, strojů, zařízení

Daň z příjmu

Ostatní provozní náklady

Hospodářský výsledek po zdanění

Utopené náklady - náklady, které člověk zaplatí, ať už se rozhodne pro kteroukoliv variantu z těch, které připadají v úvahu (rozhodování mezi podnikatelskými variantami) Příklad: postavili jste si dům za 5 milionů Kč, ale pak postavili poblíž dálnici. Hluk je nesnesitelný a chcete dům prodat, ale nejvíc vám za dům nabízejí 2 mil. Kč. Je prodej výhodný? Účetní pohled: Náklady: 5 mil. Výnosy: 2 mil. Ztráta: 3 mil.

Ekonomický pohled: Utopené náklady: 5 mil. Náklady: 0 Výnosy: 2 mil. Zisk: 2 mil.

V důsledku silných otřesů za pět let popraskaly zdi, oprava by stála 1 mil. Kč, prodejní cena bez opravy je 1 mil. Kč, po opravě 1,5 mil. Kč

Explicitní a implicitní náklady Podnikatel vlastní nebytové prostory. Provozuje zde svou živnost výrobu drobných propagačních materiálů. Zaměstnává asistentku, platí energii, vodu a údržbu. Má možnost prostory pronajmout za 20 tis. Kč a nechat se zaměstnat za 25 tis. Kč.

Energie, úklid: 10 tis. Kč Plat asistentky: 20 tis. Kč Papír, CD, barvy: 5 tis. Kč

Explicitní náklady náklady za používání cizích výrobních faktorů (skutečně zaplacené)

Účetní náklady: 35 tis. Kč Výnosy: 75 tis. Kč Zisk: 40 tis. Kč

Implicitní náklady obětované příležitosti vlastních výrobních faktorů (ve skutečnosti nezaplacené, jde o potenciální výnos z vlastnictví výrobního faktoru - nejsou součástí účetních nákladů, ale ekonomických nákladů ano)

Obětovaný nájem: 20 tis. Kč Obětovaný příjem: 25 tis. Kč Ekonomické náklady: 80 tis. Kč Ekonomický zisk: -5 tis. Kč

Náklady příležitosti (oportunitní náklady, alternativní náklady) Absolvent bakalářského stupně prezenčního studia zvažuje, zda pokračovat v magisterském studiu. Má podnájem ve městě, kde by mohl studovat nebo pracovat. Jako bakaláři mu firma nabídne 20 tis. Kč, jako magistrovi 30 tis. Kč. Varianta I. - studium (2 roky) Varianta II. - práce Nájem: - 120 000 Kč Strava: - 80 000 Kč

(utopené náklady)

Nájem: - 120 000 Kč Strava: - 80 000 Kč

Obětovaný příjem: - 480 000 Kč

Příjem: + 480 000 Kč

Náklady na studium: 50 000 Kč Celkem: - 530 000 Kč

Celkem: + 480 000 Kč

Obětovaný příjem = náklad příležitosti Práce (30 let) 20 tis. Kč měs. 30 tis. Kč měsíčně Nájem: 1 800 000 Kč Nájem: 1 800 000 Kč (utopené náklady) Strava: 1 200 000 Kč Strava: 1 200 000 Kč Příjem: 7 200 000 Kč Příjem: 10 800 000 Kč Celkem: 10 270 000 Kč Celkem: 7 680 000 Kč Náklady příležitosti (ušlý zisk - rozdíl obou variant): - 2 590 000 Kč

Náklady příležitosti (oportunitní náklady, alternativní náklady) - alternativní náklady, náklady ušlé příležitosti (ušlý zisk), (implicitní náklady) - výběr nejekonomičtější varianty není nikdy uvažování o věcech minulých, ale o věcech budoucích. - podstatou nákladů je obětovaná příležitost - nákladem je obětovaný užitek, který mohli získat při jiné příležitosti - náklady příležitosti jsou náklady druhé nejlepší příležitosti - účetní pojetí nákladů ≠ manažerské pojetí nákladů - účetnictví ≠ ekonomie: účetnictví je zaznamenávání věcí minulých ekonomie (ekonomické myšlení) je uvažování o věcech budoucích

Variabilní a fixní náklady Energie, úklid: 10 tis. Kč Plat asistentky: 20 tis. Kč Papír, CD, barvy: 5 tis. Kč Výnosy: 75 tis. Kč Náklady: 35 tis. Kč Zisk: 40 tis. Kč Obětovaný nájem: 20 tis. Kč Obětovaný příjem: 25 tis. Kč Ekonomické náklady: 80 tis. Kč Ekonomický zisk: -5 tis. Kč

Fixní náklady vznikají, i když je produkce zastavena

Variabilní náklady odvíjejí se od objemu produkce, je-li produkce zastavena, nevznikají

Nákladové funkce

Fixní náklady nezávisí na objemu produkce - např. pronájem budov, krátkodobě též platy

Variabilní náklady

náklady

odvíjejí se od objemu produkce, materiál, energie, mzdy (dlouhodobě)

variabilní náklady

úspory z objemu (podproporcionální průběh křivky variabilních nákladů)

Průměrné náklady náklady na jednotku produkce (celkové náklady / počet vyrobených kusů)

průměrné náklady

Mezní náklady přírůstek nákladů s dodatečnou jednotkou produkce (kolik nás stojí výroba dodatečné jednotky produkce)

Maximalizace zisku

mezní náklady

MC = MI (dokud mezní náklady nedosáhnou mezních výnosů) bod C

průměrné výnosy = mezní výnosy = cena (každá prodaná jednotka znamená stejný výnos) skoková změna fixních nákladů (např. aby bylo možné dále zvyšovat výrobu, je třeba pronajmout další výrobní halu)

fixní náklady

vzácnost VF (nadproporcionální průběh křivky variabilních nákladů)

A

B

C

objem produkce

11. Účetnictví a nástroje vnitropodnikového řízení

Podvojné účetnictví - dříve: podvojné a jednoduché účetnictví - dnes: účetnictví a zjednodušená účetní evidence - každá účetní operace (účetní doklad, např. faktura) se zároveň projeví na dvou účtech - když podnik vydá fakturu, jeho zásoby (vyrobené zboží) se mění v pohledávku u odběratele (neproplacená faktura) a ta v peněžní majetek (částka na účtu po proplacení faktury)

- každá účetní operace znamená změnu struktury majetku, jmění a dluhů (projeví se jako změna na straně aktiv i pasiv).

Nástroje vnitropodnikového řízení - rozpočetnictví - kalkulace - analýza bodu zvratu

Rozpočetnictví a kalkulace - kalkulací se zpravidla myslí výpočet ceny produktu pomocí odhadu nákladů na jeho výrobu; rozpočetnictví je odhad budoucích nákladů a výnosů celého podniku (viz struktura nákladů a výnosů, hospodářský výsledek)

- kalkulace mohou pracovat s technicko-hospodářskými normami (THN), které určují např. množství materiálu nebo práce potřebné na výrobu jednotky produktu (např. na výrobu jedné židle je třeba 1 kg dřeva, 1 kg železa, 0,2 hodiny strojové práce a 0,6 hodiny lidské práce) - rozpočetnictví může vycházet z kalkulací, často je to ale spíše odhad na základě zkušeností a vývoje trhů

Kalkulace - způsob stanovení ceny produktu dle nákladů - předběžná - normová (dle THN, ISO...) - propočtová - kde nejsou normy, nové výrobky - s neúplnými náklady - pouze přímé náklady (materiál, mzdy, ostatní přímé náklady) - ostatní náklady + zisk = hrubé rozpětí (ukazatel rentability výrobku) - s úplnými náklady - přímé i nepřímé náklady - výsledná (odráží skutečný stav)

Kalkulační vzorec (roční náklady/roční produkce) Přímý materiál (suroviny, polotovary... co se přímo spotřebuje do produktu) + Přímé mzdy (mzdy osob, které se přímo podílejí na produkci (dělníci, služby) + Ostatní přímé náklady (licence, nákup literatury, cestovné expertům...) + Výrobní režie (odpisy hodnoty strojů a zařízení, SW) = Vlastní náklady výroby + Správní režie (mzdy administrativních pracovníků, kancelářské stroje a materiál, náklady na audit, externí poradci, další nakupované služby - SW...)

= Vlastní náklady výkonu + Odbytové náklady (logistické náklady, marketing, propagace...) = Úplné vlastní náklady výkonu + Zisk (v přiměřené míře - 15%) = Výrobní cena + Obchodní a odbytové přirážky a srážky (přirážka prodejců - velko+maloobchod, slevy...) = Prodejní cena

Kalkulace ceny více produktů - jakým způsobem rozpočítat režijní náklady mezi několik produktů?

Přímé náklady - materiál, přímé mzdy, výrobní režie - jsme schopni rozklíčovat ke konkrétním produktům Režijní náklady - mzdy administrativních pracovníků, pronájem budov a strojů - nejsme schopni určit, ke kterým konkrétním produktům se vztahují - kalkulace prostým dělením (u stejné produkce; zejména pokud se přímé náklady počítají dle norem) - kalkulace poměrovými čísly (používá se u stejných nebo podobných produktů, které se liší např. velikostí, hmotností, pracností, jakostí atd.) - kalkulace přirážková (u různorodé produkce - režijní náklady se rozvrhují podle kalkulační jednice)

Kalkulace ceny více produktů Režijní náklady - kalkulace poměrovými čísly (používá se u stejných nebo podobných produktů, které se liší např. velikostí, hmotností, pracností, jakostí atd.) Vyrábíme chleba ve dvou variantách - 1 kg (1000 ks) a 0,7 kg (1500 ks). Celkové režijní náklady jsou 8000 Kč. Výrobek

ks

Poměrové Režijní náklady číslo Kč/jednotka

Režijní náklady Kč celkem

Chléb 1kg

1000

1

3,90

3900

Chléb 0,7 kg

1500

0,7

2,73

4095

8000 (7995)

x = ? Kč režijních nákladů na jednotku produkce

1*1000*x + 0,7*1500*x = 8000 2050*x = 8000 x = 3,90

Kalkulace ceny více produktů Režijní náklady - kalkulace přirážková (u různorodé produkce - režijní náklady se rozvrhují podle kalkulační jednice) - kalkulační jednicí jsou zpravidla přímé náklady, případně přímý materiál nebo přímé mzdy Vyrábíme stoly a židle. Přímé náklady na stůl jsou 1000 Kč (400 ks) a na židli jsou 500 Kč (1500 ks). Režijní náklady jsou 50 000 Kč. Výrobek

ks

Přímé náklady

Přirážka Kč/ks

Přirážka celkem

Stůl

400

1000

43,5

17 400

Židle

1500

500

21,7

32 550 49 950

400*1000*x + 500*1500*x = 50 000 1 150 000*x = 50 000

x = 0,0435 >> 4,35 %

Analýza bodu zvratu - okamžik (daný objemem produkce), kdy se firma dostává do zisku (výnosy jsou vyšší než náklady) - fixní náklady - firma je platí, i když neprodukuje - variabilní náklady - mění se s objemem produkce (předpoklad: mění se lineárně - náklady na jednotku produkce jsou stejné)

1. Rozlište fixní a variabilní náklady

p

CV

VN (CN)

2. Propočítejte výši variabilních nákladů na jednotku produkce (ročně) 3. Určete požadovaný objem produkce

FN

FN + VN = CV FN + VNj * q = c * q

q BZ

q = FN / (c - VNj) c = cena VNj = variabilní náklady na jednotku produkce q >>> BZ

Studijní literatura k testu ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie : Stručný přehled. Verze 2004-2005. Zlín: CEED, 2004. ISBN 80-902552-9-9 Kapitoly (dle verze knihy 2004-2005, v jiných mohou být jiná čísla kapitol, což jsem neověřoval) 1 Ekonomie jako věda (celá kapitola) 2 Základní ekonomická východiska (kromě kapitoly 2.2 Historický vývoj) 3 Základní ekonomické pojmy (kromě kapitoly 3.8.1 Absolutní a komparativní výhody, dále si nemusíte příliš všímat pasáží, kde se hovoří o posunech poptávkové a nabídkové křivky) 4 Subjekty národního hospodářství (pokud pracujete se staršími verzemi knihy, mějte na paměti aktualizace živnostenského zákona či obchodního zákoníku - viz prezentace) 5 Podniková ekonomika (kapitoly 5.1 Zakládání podniku, 5.2 Majetková a kapitálová výstavba podniku, 5.3 Dlouhodobý majetek (mimo 5.3.4-5.3.6), 5.7 Ekonomický informační systém a účetnictví (pouze subkapitoly 5.7.1 Kalkulace a 5.7.2 Účetnictví)) 6 Hospodářská politika (pouze 6.1 Funkce státu, 6.2 Daňový systém) 7 Finanční trhy (pouze 7.1 Struktura FT, 7.2 Peněžní trh, 7.3 Kapitálový trh, 7.4 Burzy a 7.5 Bankovnictví)