EKONOMICKÝ VÝZNAM BURZOVNÍCH INDEXŮ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

EKONOMICKÝ VÝZNAM BURZOVNÍCH INDEXŮ The economic significance of stock indices Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Bc. Michal Formánek

Brno, 2013

Jméno a příjmení autora:

Michal Formánek

Název bakalářské práce:

Ekonomický význam burzovních indexů

Název práce v angličtině:

The economic significance of stock indices

Katedra:

Financí

Vedoucí bakalářské práce:

prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Rok obhajoby:

2013

Anotace Předmětem bakalářské práce „Ekonomický význam burzovních indexů“ je analýza využitelnosti burzovních indexů v současné ekonomice. V první kapitole této práce jsou přiblížena teoretická východiska řešené problematiky: charakteristika burzovních indexů a jejich vlastností, včetně představení několika konkrétních významných burzovních indexů. Druhá kapitola je zaměřena na analýzu teoretického vztahu mezi ekonomikou a burzovním indexem. Třetí kapitola hodnotí aspekty ovlivňující kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru. Poslední kapitola prezentuje výsledky práce, jimiž jsou konkrétní možnosti využití burzovních indexů v současné ekonomice.

Annotation The subject of the submitted thesis "The economic significance of stock indices " is the analysis of the applicability of stock indices in current economy. The charakteristic of the stock indices and their attributes is defined in the first charter as a theoretical background. An introduction of several concrete relevant stock indices is also included in the first chapter. The second chapter is focused on the analysis of theoretical relationship between stock index and the economy. The aspects that influence the quality of stock index as the economical indicator are evaluated in the third chapter. The results of thesis represented by applicational capabilities of stock indices in current economy are presented in the last chpater.

Klíčová slova Burza, burzovní index, ekonomický indikátor, předstihový indikátor, benchmark

Keywords Stock exchange, stock index, economic indicator, leading indicator, benchmark

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Ekonomický význam burzovních indexů vypracoval samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 2. května 2013 …………………………………… vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, které mi pomohly k vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod............................................................................................................................................9 Vymezení globálního cíle a parciálních cílů .....................................................................10 Zvolené metody zpracování ..............................................................................................10 1

Charakteristika burzovních indexů a jejich vlastností .......................................................11 1.1

Burzovní index ...........................................................................................................11

1.1.1

Index ...................................................................................................................11

1.1.2

Burzy ...................................................................................................................11

1.1.3

Akciové indexy ...................................................................................................13

1.1.4

Komoditní indexy ...............................................................................................14

1.1.5

Indexy volatility ..................................................................................................14

1.1.6

Dluhopisové indexy ............................................................................................15

1.2

Konstrukce burzovních indexů ..................................................................................15

1.2.1 1.3

2

Požadavky na indexy ..........................................................................................16

Vybrané indexy ..........................................................................................................16

1.3.1

Americké akciové indexy ...................................................................................16

1.3.1

CBOE Volatility Index .......................................................................................19

1.3.2

Asijské akciové indexy .......................................................................................20

1.3.3

Evropské akciové indexy ....................................................................................20

1.3.4

Světové akciové indexy ......................................................................................21

1.3.5

Index PX .............................................................................................................22

1.3.6

Komoditní indexy ...............................................................................................23

Teoretický vztah burzovního indexu a ekonomiky ...........................................................24 2.1

Finanční trh jako součást ekonomiky.........................................................................24

2.1.1 2.2

Burza jako součást finančního trhu .....................................................................25

Burzovní indexy a makroekonomické veličiny..........................................................26

2.2.1

Akciový index jako předstihový indikátor vývoje HDP .....................................26

2.2.2

Burza jako zdroj ekonomického růstu ................................................................ 28

2.2.3

Úroková míra a burzovní indexy ........................................................................ 28

2.2.4

Inflace a burzovní indexy ................................................................................... 29

2.3

Hospodářský cyklus a burzovní indexy ..................................................................... 30

Dílčí závěr ................................................................................................................................. 33 3

Aspekty ovlivňující kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru .............. 34 3.1

Složení indexu ............................................................................................................ 34

3.2

Objem obchodů, tržní kapitalizace a obchodní aktivita ............................................. 36

3.3

Efektivnost trhu .......................................................................................................... 36

3.4

Psychologie investorů a nadměrné reakce akciových trhů ........................................ 38

3.5

Důvěra ve finanční trh................................................................................................ 40

Dílčí závěr ................................................................................................................................. 41 4

Možnosti využití burzovních indexů v současné ekonomice ............................................ 43 4.1

Doporučení týkající se volby vhodných indexů ......................................................... 43

4.2

Využití burzovních indexů pro porovnání výkonnosti sektorů .................................. 44

4.3

Využití burzovních indexů pro porovnání výkonnosti ekonomik států ..................... 44

4.4

Burzovní indexy jako signály pro hospodářskou politiku ......................................... 45

4.5

Využití burzovních indexů v investiční praxi ............................................................ 46

4.5.1

Určení vývoje akciových trhů pomocí burzovních indexů – Dowova teorie ..... 46

4.5.2

Burzovní indexy a Exchange-Traded Funds....................................................... 47

4.5.3

Využití burzovních indexů pro hodnocení úspěšnosti investiční strategie ......... 48

Závěr ......................................................................................................................................... 50 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................... 51 Seznam tabulek, grafů, obrázků a schémat ............................................................................... 54 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 55

Úvod Burzovní indexy jsou významným a vysoce rozšířeným ukazatelem reflektujícím aktuální dění i dlouhodobý vývoj na finančních trzích. Hodnota indexu se odvíjí od ceny přesně stanoveného koše cenných papírů obchodovaných na burze. Cena těchto aktiv je utvářena nabídkou a poptávkou na burze. Investoři stojící na straně nabídky a poptávky se rozhodují na základě mnoha ekonomických faktorů a zejména na základě očekávání jejich budoucího vývoje. Burza jako jeden z prvků finančního systému, který je součástí systému ekonomického, je s ekonomikou ve vzájemné interakci. Proto má dění na burze potenciál sloužit jako zdroj informací pro široké spektrum ekonomických analýz, pro podporu ekonomického rozhodování či v investiční praxi. Předmětem této bakalářské práce je identifikace a analýza možných způsobů využití informací nesených burzovním indexem. Práce je členěna na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola prezentuje teoretická východiska: charakteristiku burzovních indexů. Obsahuje definice základních pojmů a přibližuje hlavní typy burzovních indexů. Dále řeší problematiku konstrukce indexů a z ní vycházejících vlastností indexů. Na závěr hodnotí několik konkrétních významných burzovních indexů. V druhé kapitole analyzujeme teoretická východiska propojení ekonomiky a burzovních indexů. Zabýváme se významem burzy v rámci finančního systému a důležitostí role finančního systému v rámci systému ekonomického. Následuje analýza teoretických interakcí mezi makroekonomickými veličinami a děním na burze a jejich porovnání s empirickými výzkumy. V závěru kapitoly je přiblížen vývoj na finančních trzích v průběhu ekonomického cyklu. Třetí kapitola se zabývá aspekty, které ovlivňují kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru. Nejprve v ní analyzujeme problematiku konstrukce indexů, poté význam objemu obchodů, tržní kapitalizace a obchodní aktivity. Další část kapitoly je věnována tématu efektivnosti trhů. Předmětem zájmu v závěru třetí kapitoly jsou psychologie účastníků burzovních trhů, přehnané reakce kurzů cenných papírů na nové informace a možnosti manipulace finančních trhů. Poslední kapitola je věnována již konkrétním možnostem využití burzovních indexů v současné ekonomice a formulaci závěrů. Nejprve nabízí sumarizaci problematiky konstrukce a složení indexu vhodného pro následné využití. Další dva oddíly řeší možnost využití burzovních indexů pro porovnání výkonnosti sektorů a národních ekonomik. Následuje přiblížení možného využití burzovních indexů pro tvůrce anticyklické hospodářské 9

politiky. Poslední oddíl kapitoly se věnuje významu burzovních indexů pro investiční praxi. Konkrétně využitím indexů v rámci Dowovy teorie, dále jejich využití jako základu burzovně obchodovaných fondů (Exchange-Traded Funds). A nakonec hodnotí význam burzovních indexů jako benchmarku pro aktivní investování.

Vymezení globálního cíle a parciálních cílů Globálním cílem práce je zhodnocení významu burzovního indexu jako ukazatele nesoucího informace vhodné k využití pro ekonomické analýzy či predikce a pro praktické investování na burzách v současné ekonomice. Tento cíl je zpracován na základě teoretických i empirických poznatků. Základní teoretická východiska jsou obsažena v první kapitole práce. Globálního cíle bude dosaženo pomocí naplnění dvou cílů parciálních. Prvním z nich je analyzovat vztahy mezi ekonomikou a burzou cenných papírů na základě teoretických předpokladů i výsledků převzatých empirických výzkumů. Tento parciální cíl je řešen ve druhé kapitole práce. Druhým parciálním cílem je identifikace a analýza současných aspektů ovlivňujících kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru. Tento parciální cíl je řešen ve třetí kapitole. Čtvrtá kapitola potom kombinuje výsledky z předchozích kapitol, předkládá konkrétní možnosti využití burzovních indexů a formuluje závěry.

Zvolené metody zpracování Jednou ze základních použitých metod je analýza, tedy myšlenkové rozložení celku na části nebo myšlenkové odlišení jeho jednotlivých vlastností. Tato metoda byla použita při studiu a rozboru literatury a zejména při objasňování teoretických východisek problematiky v kapitole 1 Charakteristika burzovních indexů a jejich vlastností a v kapitole 2 Teoretický vztah burzovního indexu a ekonomiky. Komparace byla využita k porovnání vlastností jednotlivých burzovních indexů v průběhu celé práce a při srovnání teoretických předpokladů s ekonomickou realitou ve druhé a třetí kapitole. Syntézou je možno vytvořit na základě určitého kritéria celistvou představu zkoumaného jevu. Syntéza byla v této práci použita při slučování závěrů i formulaci výsledků v kapitole 4. Možnosti využití burzovních indexů v současné ekonomice.

10

1 Charakteristika burzovních indexů a jejich vlastností První kapitola této práce obsahuje teoretická východiska řešené problematiky. V úvodu definuje pojem burzovní index. Dále charakterizuje základní parametry, podle kterých je možno burzovní indexy členit a díky nimž se mohou vlastnosti jednotlivých burzovních indexů lišit. Na závěr je přiblíženo několik konkrétních burzovních indexů, které považuje autor za významné. Znalost vlastností a rozdílů ve skladbě jednotlivých burzovních indexů a vůbec podstaty samotného pojmu je důležitá pro správné vyložení vztahů a závěrů uvedených v této práci.

1.1 Burzovní index I když je pojem burzovní index všeobecně zažitý a používaný každodenně v (nejen odborném) denním tisku a internetovém zpravodajství, považuje autor za důležité uvést informace definující a přibližující tento pojem.

1.1.1 Index Význam slova index z pohledu ekonomiky a statistiky chápeme „jako (číselný) ukazatel vyjadřující proměnlivé jevy hospodářského života, vypočítaný z poměru k stavu, který byl zvolen za základ. Anebo jako cenový index vyjadřující stoupání nebo klesání cen“1. Index tedy pro naše potřeby představuje číselné vyjádření aktuální hodnoty dříve zvoleného základu. Z praktického hlediska je dobře využitelná zejména chronologicky uspořádaná časová řada těchto hodnot (zpravidla denní závěrečná hodnota indexu), kterou lze pohodlně a názorně využít ke sledování vývoje hodnoty základu během libovolného časového úseku.

1.1.2 Burzy Pod pojmem burzy budeme chápat licencované instituce působící na finančních trzích. Jejich podnikatelskou činností je organizování trhu s finančními investičními instrumenty. Burzy spojují nabídku a poptávku investičních instrumentů a zabezpečují jejich následné vypořádání. Činnost každé burzy je řízena přísnými pravidly upravujícími přípustné druhy obchodů. Pravidla také standardizují předmět obchodování a minimální množství cenného papíru, které lze obchodovat. Obchody se konají v předem určenou dobu, na určeném místě a obchodování na burze se mohou účastnit pouze určené osoby.2 1

Index. Slovník spisovného jazyka českého: Ústav pro jazyk český [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php

2

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 60

11

Členění burz je možno provést na základě předmětu obchodování, a to na burzy cenných papírů a burzy devizové. Burzy cenných papírů jsou relativně samostatné instituce působící v rámci kapitálového trhu. Jsou představiteli tzv. sekundárního trhu – obchoduje se na nich totiž téměř výhradně s již dříve vydanými veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Nejběžnějším druh cenných papírů na burzách jsou akcie. Přirozeně se na světě nachází burzy s rozdílnou významností a působností. Většina rozvinutých zemí je domovem národních burz. Vyšší propojení se zahraničním kapitálem a nabídku zahraničních cenných papírů představují mezinárodní burzy. Na pomyslném vrcholu burzovního žebříčku stojí nadnárodní burzy, které dosahují nejvyšších objemů uzavíraných obchodů a obchodují se zde cenné papíry prestižních zahraničních firem. Devizové burzy jsou místem, kde dochází k prodeji a nákupu jednotlivých měn mezi finančními institucemi (mimo jiné zde centrální banky provádějící devizové intervence). Nesmíme zapomenout ani na burzy komoditní. Jak název napovídá, předmětem obchodování bývají různé komodity, respektive deriváty odvozené od ceny komodit. V moderním komoditním burzovnictví absolutně převládají futures kontrakty sloužící ke spekulaci či hedgingu. (zajištění proti riziku).3 Dalším možným kritériem pro členění burz je hledisko časové prodlevy ve vypořádání obchodů, tedy délka časové prodlevy mezi uzavřením obchodu a jejich skutečným vypořádáním. Dle tohoto hlediska dělíme burzy na promptní a termínové. Promptní (spotové) burzy jsou burzy, na kterých je časový odstup mezi uzavřením obchodu a vypořádáním poměrně krátký (maximálně několik dnů). Naopak na termínových burzách (burzách finančních derivátů) je doba mezi vypořádáním a uzavřením obchodu poměrně dlouhá, vznikají tzv. kontrakty, se kterými je možno dále obchodovat až do okamžiku vypořádání. Termínované burzy dále dělíme na burzy opční a na burzy financial futures. Zatímco na burzách financial futures se obchoduje s pevnými termínovými kontrakty, které jsou potvrzené oběma stranami. Opce představují podmíněné kontrakty, které představují pro vlastníka právo (nikoli však povinnost) požadovat plnění kontraktu.4 Burzovní index tedy sleduje hodnotu přesně stanoveného základu, jež je tvořen cennými papíry či přesně stanoveným košem komodit, obchodovanými právě na té určité burze. Tento základ může být tvořen cennými papíry libovolného druhu, nejčastěji se však setkáváme s akciovými indexy. Burzovní index jako statistický nástroj poskytuje investorům značné usnadnění v získání základních informací o situaci na trzích. Zájemci o dění na finančních trzích nemusí prohlížet jednotlivé změny kurzů mnoha desítek či stovek akcií a pracně sčítat, odčítat a násobit. Pomocí jednoho čísla mohou získat odpověď na otázku, zda na trhu toho dne převládli kupující či prodávající. 3


4


12

1.1.3 Akciové indexy Burzovní akciové indexy jsou stěžejní burzovní indexy pro problematiku zpracovanou v této práci. Akciové indexy představují hodnoty kurzů přesně určených akcií vyjádřené jedním číslem. Toto číslo vypovídá o stavu akciového trhu či jeho tendencích. Hojně je také využíváno pro hodnocení úspěšnosti investic na daném trhu. Mimoto tvoří akciové indexy často podkladové aktivum pro finanční derivátové instrumenty. Akciové indexy však nejsou homogenní, na světě existuje mnoho akciových indexů s různými vlastnostmi. Mohou se lišit obsahem, způsobem konstrukce či institucí, která je vytváří a zveřejňuje nebo zaměřením či významností. Akciové burzy rozdělují akcie také do několika segmentů. Příkladem segmentace burzovních trhů je členění například na segmenty pro nejkvalitnější a nejlikvidnější domácí akcie, zahraniční akcie, akcie určitého odvětví či akcie mladých společností. S tím souvisí i časté zveřejňování více indexů spojených s jedinou burzou (příkladem může být Obrázek č. 1: Přehled nejdůležitějších indexů frankfurtské burzy). Tyto jednotlivé segmenty se liší způsoby obchodování a také náročností požadavků, které jsou kladené na akcie společností nejen před přijetím na burzu, ale i v průběhu jejich kótování.5 Členit akciové indexy lze například na výběrové a souhrnné. Souhrnné indexy obsahují veškeré akcie obchodované na daném burzovním trhu a mají tedy vypovídající hodnotu o celém trhu. Výběrové indexy obsahují pouze vybrané tituly. Nejčastěji to bývají nejvýznamnější akciové tituly, tituly s největší tržní kapitalizací či akcie podniků určitých odvětví při tvorbě oborových či tematických indexů. Dalším možným členěním akciových indexů je míra vlivu jednotlivých akcií na celkovou hodnotu indexu. Podle tohoto kritéria dělíme indexy na cenově vážené a hodnotově vážené. Cenově vážené akciové indexy přidělují váhu akciím podle hodnoty kurzu, čím vyšší hodnota akcie, tím vyšší váha na akciovém indexu. Těžko hledat v současné době v tomto systému logický význam a opodstatnění, cenově vážené indexy se však stále používají. Konstrukce hodnotově vážených akciových indexů přidává k hledisku výše kurzu ještě množství akcií společnosti. Jedná se zejména o tržní kapitalizaci nebo celkovou hodnotu volně obchodovaných akcií. Zjednodušeně představuje tržní kapitalizace násobek kurzu akcie a celkový počet vydaných akcií společnosti. Celková hodnota volně obchodovaných akcií (tzv. free float value)6 představuje násobek kurzu akcie a počtu akcií volně obchodovaných na burze. Tyto způsoby vážení dávají akciím velkých a likvidních společností větší vliv na celkovou hodnotu indexu. Možný způsob výpočtu indexu váženého na základě tržní kapitalizace zahrnuje vzorec, který obsahuje Schéma č. 1: Vzorec pro výpočet indexu PX platný k 20. 3. 2013. 5


6


13

Dalším rozdílem ve výpočtu hodnoty akciových indexů je zda se do jeho hodnoty započítávají či nezapočítávají vyplacené dividendy. Indexy s nezapočítávanými dividendami jsou rozšířenější. Po uplynutí rozhodného dne dochází k poklesu kurzu akcie, u které vznikl držiteli nárok na výplatu dividendy. V případě nezapočítávání dividendy do indexu dojde k jeho poklesu o poměrnou hodnotu odpovídající váze tohoto akciového titulu. Naproti tomu indexy se započítávanými dividendami (tzv. performance indexy) vyplacené dividendy virtuálně reinvestují, což se v praxi neprojevuje výraznými poklesy hodnoty indexu způsobenými uplynutím rozhodného dne u akcií zařazených v indexu. Je tedy zřejmé, že indexy se započítávanými dividendami jsou charakteristické vyšším růstem. Posledním kritériem možného dělení akciového indexu, které zde uvedeme, je jeho obchodovatelnost respektive neobchodovatelnost. Tato vlastnost ovlivňuje použití a záměry, jež jejich účastníci mají. Neobchodovatelné burzovní indexy mají za úkol co nejnestranněji a nejobjektivněji shrnout výkonnost určité burzy do jednoho čísla. Naproti tomu obchodovatelné burzovní indexy jsou předmětem každodenního obchodování na burze. Podle Gobryho mají obchodovatelné indexy značnou informační výhodu a nejlépe odráží volbu trhu, kterou jednotliví účastníci svým působením na trh přinášejí, protože jsou fakticky předmětem obchodování.7

1.1.4 Komoditní indexy Na komoditních burzách jsou předmětem obchodování zejména základní suroviny, jakými je například káva, pšenice, zlato, bavlna či ropa. Současné hlavní komoditní burzy však obchodují také s indexy akciových trhů či devizami. Komoditní index ale zpravidla sleduje výkonnost určité skupiny komodit, a to podle předem určených pravidel. Právě výkonnost těchto indexů je pak často uváděná v médiích, nebo při porovnávání výkonnosti komoditních burz s jinými trhy, třeba akciovými nebo dluhopisovými. Ceny komodit jsou obecně spojovány s vysokou volatilitou, proto je investování do jednotlivých druhů značně riskantní. Obchodovatelné komoditní indexy proto bývají hojně využívány jako vhodné součásti diverzifikovaného portfolia.

1.1.5 Indexy volatility Indexy volatility nejsou klasickými burzovními indexy, jejichž hodnota se odvíjí od změny hodnoty cenných papírů v jejich bázi. Volatilitou rozumíme kolísavost trhů v reakci na nové informace. Indexy volatility v podstatě měří očekávání volatility nejvýznamnějších 7

GOBRY, Pascal. Burzovní indexy a trhy burzovních indexů. 1. vyd. Praha: HZ, 1996, 109 s. Editio Q. ISBN 80-901-4959-6, str. 60

14

akciových indexů. Jejich hodnota je vypočítávána na základě volatility pro put a call opce na patřičný index. Indexy volatility jsou jakýmsi barometrem sentimentu investorů, a proto jsou někdy nazývány „indexy strachu“. Předpokládá se, že pohyb křivky indexu volatility a příslušného akciového indexu je inverzní. „Cílem indexů volatility je odhadnout budoucí volatilitu kupních a prodejních opcí na určité podkladové aktivum, zejména akciové indexy typu S&P 500 nebo Nasdaq 100. Jedná se o indikátory sentimentu (nálad) investorů, které mohou být aplikovány zejména u načasování burzovních obchodů. Hodnoty indexů volatility jsou vyjadřovány v procentních bodech. Při velmi vysokých hodnotách implikované volatility, které bývají ve vzájemné korelaci s hodnotami příslušného akciového indexu, se předpokládá přeprodanost trhu s vyhlídkami na návrat do dlouhých pozic. Při velice nízkých hodnotách je tomu naopak.“8

1.1.6 Dluhopisové indexy Dluhopisové indexy nejsou tak všeobecně známé jako akciové indexy, avšak mají také svůj význam a to zejména z toho důvodu, že často tvoří základ termínových derivátových instrumentů a strukturovaných produktů. Dluhopisy však nepředstavují cenný papír běžně obchodovaný na burzách, proto za zveřejňováním dluhopisových indexů stojí nejčastěji investiční banky či ratingové agentury. Vzhledem k cílům i samotnému názvu této bakalářské práce se proto dále dluhopisovým indexům nebudeme více věnovat.9

1.2 Konstrukce burzovních indexů Tvorba indexu probíhá ve dvou základních etapách. V případě, že má být index obchodovatelný, následuje ještě třetí etapa řešící volbu postupu kotace promptní hodnoty indexu. První dvě etapy zahrnují: „vytvoření vzorku, tj. výběr akcií, jejichž kursy budou sloužit k výpočtu daného indexu, a poté agregace, tj. stanovení způsobu, jakým se tyto kursy budou kombinovat, abychom došli k jedinému číslu nazývanému index.“10 Konstrukce indexu se také odráží od volby vlastností indexu, které jsou uvedeny v předchozím pododdílu 1.1.3 Akciové indexy. Sestavení vzorků je důležitým a prvním krokem z toho důvodu, že v současné době téměř absolutně převládá tvorba výběrových a nikoliv souhrnných indexů. I ve způsobu agregace převládá způsob přidělování váhy jednotlivým titulům a tím je poměr burzovní kapitalizace vybraných podniků a následný výpočet aritmetického průměru. Aby

8

SMOLÍK, Kamil a Martin SRNA. Indexy volatility jakožto nástroj investičního rozhodování. Ústav ekonomiky, Fakulta podnikatelská, Vysoké učení technické v Brně. s. 6. Dostupné z: http://www.konference.fbm.vutbr.cz/workshop/papers/papers2011/finance/Smolik_Srna.pdf 9 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 443 10 GOBRY, Pascal. Burzovní indexy a trhy burzovních indexů. 1. vyd. Praha: HZ, 1996, 109 s. Editio Q. ISBN 80-901-4959-6, str.10

15

měl burzovní index šanci stát se populárním a používaným ukazatelem, musí splňovat několik požadavků.11

1.2.1 Požadavky na indexy Index by měl mít především vysokou vypovídací hodnotu o trhu, který svou hodnotou zastupuje. Vypovídací hodnota musí být zajištěna vhodným výběrem titulů a přidělením vah odpovídajícím „důležitosti“ každého titulu. Zde je samozřejmě třeba rozlišit, zda se jedná o index globální či odvětvový. Globální index by měl zahrnovat tituly tak, aby pokryl nejvýznamnější odvětví. Odvětvový je sice omezený na určitý koš titulů, ale stejně by měl být rozumně diverzifikovaný mezi tituly v daném odvětví. Matematická jednoduchost a srozumitelné statistické metody zase zajistí pochopení složení a vypočítání hodnoty indexu uživateli. Musí být však použit statistický postup, který dokáže zajistit dlouhodobě ekonomickou vypovídací schopnost. V průběhu času může docházet ke změnám kapitalizace firem. Některé tituly, které jsou započítané v indexu, mohou například snížit svoji kapitalizaci či dokonce opustit burzu. Naopak na burzu můžou vstoupit nové důležité společnosti představující tituly s velkou kapitalizací. Dalším požadavkem na burzovní indexy je tedy jejich průběžná úprava zajišťující aktuální index, který nejlépe vypovídá současné situaci na burzovním trhu. V neposlední řadě by měl být index snadno dostupný a jeho hodnota aktualizovaná nejlépe v reálném čase (dnes jsou běžně aktualizované každých 15 sekund). Tato podmínka bývá s rozvojem informačních technologií a dostupnosti burzovních informací prostřednictvím internetu běžně naplněna.

1.3 Vybrané indexy Tato kapitola představí několik základních burzovních indexů a jejich vlastností spolu s grafickým přiblížením některých charakteristik. Celkem se v kapitole zabýváme jedenácti akciovými indexy, které jsou rozděleny na základě geografické příslušnosti na americké (včetně indexu volatility VIX), asijské, evropské, světové a český index PX.

Na závěr

kapitoly jsou přiblíženy dva významné komoditní indexy.

1.3.1 Americké akciové indexy Dow Jones Industrial Average (DJIA) lze považovat za nejznámější burzovní index na světě. Tento index byl zveřejněn v roce 1896 jako vůbec první burzovní index. Základem 11


16

indexu bylo v počátku pouze 12 akciových titulů. Během více než sto let došlo přirozeně k mnoha změnám a v současné době tvoří jeho základ 30 titulů největších a nejznámějších společností obchodovaných na Newyorské akciové burze. DJIA zůstal jedním z mála cenově vážených indexů, což je často považováno za jeho slabinu. Přesto je však DJIA mnohými považován za klíčové slovo akciových trhů, těší se velké pozornosti a je médii jedním z nejvíce prezentovaných indexů. Akcie zahrnuté v indexu patří společnostem z odvětví financí, průmyslu, technologií a médií.12 Tabulka č. 1: Složení a váhy titulů v indexu DJIA k 17. březnu 2013 Společnost

Váha v %

IBM

Společnost

11,37 UnitedHealth Group

Váha v % 2,90

Chevron

6,33 JPMorgan Chase

2,65

3M

5,63 Dupont

2,64

McDonalds

5,27 Verizon Communications

2,54

United Technologies

4,94 Merck

2,33

ExxonMobil

4,73 Coca-Cola

2,05

Catterpillar

4,70 AT&T

1,93

Boeing

4,57 Microsoft

1,48

Travelers

4,35 Pfizer

1,48

Johnson & Johnson

4,19 General Electric

1,24

Procter & Gamble

4,04 Hewlett Packard

1,17

Wal Mart

3,84 Cisco Systems

1,16

Home Depot

3,65 Intel

1,13

American Express

3,50 Bank of America

0,67

Disney

3,05 Alcoa

0,46

Pramen: vlastní tvorba na základě dat z 18.3. 2013 z http://www.indexarb.com/indexComponentWtsDJ.html

Díky způsobu vážení akcií v indexu se váhy jednotlivých společností denně mění se změnami jejich kurzu, tabulka č. 1 uvádí váhy platné k 17. březnu 2013. Na následujících datech si můžeme demonstrovat nedostatek přidělování váhy titulům na základě ceny – ke stejnému datu má společnost Microsoft13 kapitalizaci téměř 2,5 krát větší než společnost Disney14. Nehledě na ekonomickou sílu, význam odvětví či další faktory váha společnosti Disney je v indexu DJIA více než dvojnásobná oproti akciím společnosti Microsoft, a to jen díky vyšší hodnotě kurzu této akcie.

12

Dow Jones Industrial Average: Overview. Dow Jones Indicies [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.djaverages.com/?go=industrial-overview

13

Microsoft Corporation Market Cap. Ycharts: The Financial Terminal of the Web [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://ycharts.com/companies/MSFT/market_cap 14 Walt Disney Market Cap. Ycharts: The Financial Terminal of the Web [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://ycharts.com/companies/DIS/market_cap

17

Index Standard & Poor 500 (S&P 500) je index zahrnující 500 amerických akcií vybraných analytiky agentury Standard & Poor. Tento index je v praxi nejpoužívanějším akciovým indexem. Je to zejména díky širší bázi indexu a jeho konstrukci přidělující váhu jednotlivým titulům na základě jejich tržní kapitalizace (na rozdíl od cenového hlediska u indexu DJIA). Díky tomu je vypovídací schopnost tohoto indexu vyšší a S&P 500 lépe odráží skutečný vývoj americké ekonomiky. Společnosti jsou vybírány na základě kritérií likvidity, velikosti a odvětví. Omezující podmínkou je sídlo společnosti na území USA. Analytici S&P se snaží zachovat poměr vah jednotlivých odvětví nejlépe odpovídající ekonomické realitě USA, aktuální zastoupení jednotlivých odvětví můžete vidět na následujícím grafu. Vyšší počet titulů v indexu rozkládá váhu na jednotlivé společnosti – tituly s nejvyšší váhou v indexu S&P 500 jsou Apple Inc. a Exxon Mobil Corp, které mají každá váhu kolem 2,90 %. To snižuje riziko velkých výkyvů celého indexu způsobených změnami pouze jednoho z titulů tvořících základ indexu (oproti tomu titul IBM má v indexu DJIA váhu 11,37 %).15 Graf č. 1: Zastoupení sektorů v indexu S&P 500 platné k 15. březnu 2013

Pramen: hodnoty z 15. 7. 2013 http://www.standardandpoors.com/indices/sp-500/en/us/?indexId=spusa-500usduf--p-us-l-- Sector Breakdown

Souhrnným indexem americké elektronické burzy NASDAQ je index s názvem Nasdaq Composite. Jeho základ tvoří všechny tituly obchodované na této burze. I když Nasdaq Composite není čistě odvětvovým indexem, převážná většina firem tvořících index spadá do technologického sektoru. A jako většina moderních indexů je vážený podle kapitalizace. Na následujícím grafu zobrazujícím historický vývoj hodnoty indexu je dobře 15

S&P 500 Index information: Perfomance data. S&P 500 Indicies [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/indices/sp500/en/us/?indexId=spusa-500-usduf--p-us-l--

18

patrný takzvaný dot-com boom konce minulého tisíciletí a následné splasknutí bubliny po dosažení vrcholu dne 10. března 2000.16 Graf č. 2: Historický vývoj hodnoty a objemu indexu Nasdaq Composite do 15. března 2013

Pramen: převzato 18. 3. 2013 z http://finance.yahoo.com/q/bc?s=%5EIXIC&t=my&l=on&z=l&q=l&c=

1.3.1 CBOE Volatility Index V roce 1993 byl představen Chicago Board Options Exchange Volatility Index (CBOE VIX), který byl původně vytvořen k měření volatility indexu S&P 100. Brzy se stal hlavním měřítkem pro volatilitu amerického akciového trhu a začal být zveřejňován v denním burzovním zpravodajství, kde bývá často označován jako “fear index.”. V roce 2003 byl VIX aktualizován, aby odrážel nové dění na akciovém trhu. Nový VIX referuje očekávanou třicetidenní volatilitu indexu S&P 500 průměrováním vážených cen put a call opcí na tento index. Index VIX a S&P 500 mají obecně inverzní vztah. Když S&P 500 stoupá, index VIX klesá, a naopak. Investoři používají VIX jako indikátor paniky. Když je na extrémně vysokých hodnotách, znamená to, že na trzích panuje vysoká nejistota. Problémem však je právě určení hodnoty indexu, která má být považována za extrémní. Tyto hodnoty nejsou pevně dané a odvíjí se od aktuální situace na trhu.17

16

Index Description. NASDAQ Composite Index® Methodology: Global indexes [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: https://indexes.nasdaqomx.com/docs/methodology_COMP.pdf 17 The CBOE Volatility Index® - VIX®: The powerful and flexible trading and risk management tool from the Chicago Board Options Exchange. Chicago Board Options Exchange. 2009. Dostupné z: http://www.cboe.com/micro/vix/vixwhite.pdf

19

1.3.2 Asijské akciové indexy Nerozšířenějším akciovým indexem zastupujícím japonskou burzu je Nikkei 225. Jak název napovídá je tvořen 225 tituly, které spadají mezi nejlikvidnější a nejprestižnější společnosti obchodované na burze. Společnost spravující index udržuje zastoupení šesti odvětvových sektorů dále dělených na 36 průmyslových klasifikací. Nikkei 225 je cenově váženým indexem.18 Čínskou burzu nejčastěji prezentuje index Hang Seng (HSI), který je zveřejňován již od roku 1969. HSI je vážený podle kapitalizace titulů, kterých obsahuje 50. Index se skládá ze čtyř sub-indexů: Commerce and Industry, Finance, Utilities, and Properties. Význam indexu Hang Seng v současné době přirozeně roste s ekonomickou expanzí Číny a důležitou roli hraje také silná působnost Čínských firem v zahraničí.19

1.3.3 Evropské akciové indexy Londýnská burza London Stock Exchange je zastupována mimo jiné indexem FTSE 100. Tento index je složen ze sta anglických společností s největší kapitalizací, které svojí strukturou odpovídají složení ekonomiky Velké Británie. Těchto sto společností reprezentuje přibližně 85,2 % hodnoty kapitalizace na trhu London Stock Exchange. Index je vážený na základě tržní kapitalizace.20 DAX 30 zahrnuje 30 nejvýznamnějších titulů obchodovaných na frankfurtské burze. Tento index je vážený tržní kapitalizací a je typem indexu, který započítává (reinvestuje) do své hodnoty vyplacené dividendy. Následující obrázek zobrazuje příklad několika indexů jedné burzy, které se liší úrovní zahrnutých společností či odvětvovým zaměřením.21

18

Overview. Nikkei Indexes: All about Nikkei 225 [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://indexes.nikkei.co.jp/en/nkave/index/profile?idx=nk225

19

Hang Seng Index and Sub-indexes: Description. Hang Seng Indexes [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://indexes.nikkei.co.jp/en/nkave/index/profile?idx=nk225 20 FTSE 100 Index. FTSE [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.ftse.com/Indices/India/index.jsp 21 Guide to the Equity Indicies of Deutsche Borse: March 2013. Deutsche Borse AG [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.daxindices.com/EN/MediaLibrary/Document/Equity_L_6_19_e.pdf

20

Obrázek č. 1: Přehled nejdůležitějších indexů frankfurtské burzy

Pramen: http://www.dax-indices.com/EN/MediaLibrary/Document/Equity_L_6_19_e.pdf

Dow Jones EURO STOXX 50 je souhrnným indexem pro eurozónu. Zahrnuje padesát titulů nejsilnějších společností z dvanácti zemí: Rakouska, Belgie, Finska, Francie, Německa, Řecka, Irska, Itálie, Lucemburska, Nizozemí, Portugalska a Španělska. Žádná česká společnost zatím v indexu zahrnuta není. Tento index je významný zejména jako podkladové aktivum pro širokou škálu investičních produktů, jako jsou opce či Exchange Traded Funds (ETF).22

1.3.4 Světové akciové indexy Jako je Dow Jones EURO STOXX 50 indexem prezentujícím vývoj nejprestižnějších akciových společností v oblasti eurozóny, existují indexy zastupující tituly z celého světa. Například základ Dow Jones Global Titans 50 je tvořen padesáti největšími nadnárodními korporacemi. Z hlediska diverzifikace je však vhodnějším zástupcem světových akciových indexů MSCI World Index. Tento index reprezentuje 1610 titulů z burz 24 zemí (Česká republika opět není žádným titulem zastoupena). Spolu s dalšími indexy z rodiny MSCI je

22

EURO STOXX 50®. STOXX: Inovative. Global. Indicies [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.stoxx.com/indices/index_information.html?symbol=sx5E

21

MSCI World Index spravován a zveřejňován finanční společnost MSCI Inc. (dříve známá jako Morgan Stanley Capital International).23

1.3.5 Index PX PX je oficiálním indexem Burzy cenných papírů Praha (BCPP), který zahrnuje v současné době patnáct blue chip emisí. Tento index byl poprvé zveřejněn 20. 3. 2006, kdy se stal nástupcem indexů PX 50 a PX-D. Vážen je tržní kapitalizací a počet emisí tvořící jeho základ je variabilní. Dividendy se do hodnoty indexu nezapočítávají, nejedná se tedy o performance index. Aktualizace báze indexu se provádí v zájmu udržení kvality každé čtvrtletí. Aktuálně jsou třemi tituly s největší váhou (všechny shodně téměř po dvaceti procentech celkové váhy) energetický gigant ČEZ, finanční a pojišťovací společnost Vienna Insurance Group a banka Erste Group Bank AG. Následující obrázek obsahuje pro ilustraci vzorec pro výpočet indexu PX, výpočet ostatních indexů vážených tržní kapitalizací bývá však principielně velmi podobný24 Schéma č. 1: Vzorec pro výpočet indexu PX platný k 20. 3. 2013

Pramen: dokument PX_pravidla_pro_vypocet.pdf dostupného z Burzovní indexy: Index PX. Burza cenných papírů Praha. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Burzovni-Indexy

23

MSCI World Index. MSCI: A Clear View of Risk and Return [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.msci.com/resources/factsheets/index_fact_sheet/msci-world-index.pdf 24 Burzovní indexy: Index PX. Burza cenných papírů Praha [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Burzovni-Indexy

22

1.3.6 Komoditní indexy Dow Jones-UBS Commodity Index (DJ-UBSCI) je široce diverzifikovaný index který umožňuje sledovat komoditní trh komplexně a s rovnoměrným zastoupením komodit. Index DJ-UBSCI se skládá z mnoha subindexů věnujícím se hlavním komoditním sektorům na burzách, jako příklad můžeme uvést: Dow Jones-UBS Aluminum Subindex, Dow Jones-UBS Coffee Subindex, Dow Jones-UBS Copper Subindex, Dow Jones-UBS Corn Subindex, Dow Jones-UBS Cotton Subindex, Dow Jones-UBS Gold Subindex, Dow Jones-UBS Nickel Subindex a Dow Jones-UBS Sugar Subindex. DJ-UBSCI je tvořen exchange-traded futures na fyzické komodity, aktuálně je v něm zastoupeno 22 komodit, které jsou vážené na základě ekonomické významnosti a likvidity na trhu. Přičemž žádná komodita nesmí mít větší váhu než 15 % a žádný ze sub-sektorů nemá větší váhu než 33 %.25 S&P GSCI je indexem komodit spravovaným společností Standard & Poors. Index je vážen na základě podílu produkce příslušné komodity (průměr světové produkce za posledních pět let) na celkovém množství produkce všech komodit. Základ indexu tvoří 24 komodit, z toho 6 energetických produktů, 5 průmyslových kovů, 8 zemědělských plodů, 3 produkty hospodářských zvířat a dva drahé kovy. Největší váhu mají s přehledem právě energie, v součtu představuje ropa, topný olej a plyn dohromady téměř 70 %. Následující graf ukazuje rozlišné hodnoty dvou komoditních indexů, kdy relativně nízká cena energií způsobila například 5. října 2012 více než sedmi procentní rozdíl v hodnotě mezi indexy DJUBSCI a S&P GSCI.26 Graf č. 3: Vývoj komoditních indexů za roční období od dubna 2012

Pramen: 20. 3. 2013 z http://www.bloomberg.com/quote/DJP:US 25

Dow Jones-UBS Commodity Index: Fact Sheet. Dow Jones Indices [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.djindexes.com/mdsidx/downloads/fact_info/Dow_Jones-UBS_Commodity_Index_Fact_Sheet.pdf 26 S&P GSCI™ Commodity Index: Approach. Goldman Sachs [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.goldmansachs.com/what-wedo/securities/products-and-business-groups/products/gsci/approach.html

23

2 Teoretický vztah burzovního indexu a ekonomiky Druhá kapitola se zabývá vztahy finančního a ekonomického systému. Ekonomická teorie a výsledky empirických pozorování předkládají mnohá pravidla vzájemného ovlivňování mezi finančními trhy a ekonomikou. Akciové indexy jsou často považovány za důležité indikátory a faktory rozvoje celé ekonomiky. Ekonomický indikátor může být jednoduše jakákoli ekonomická statistika, jakou je například míra nezaměstnanosti, HDP, nebo míra inflace. Indikátorem se tato statistika stává, dokáže-li naznačit či indikovat, jak se ekonomice právě daří nebo jak se jí bude dařit v budoucnu. Ekonomické indikátory můžeme dělit na tři skupiny podle časového souladu vývoje indikátoru a vývoje ekonomiky. V případě, že vývoj indikátoru reaguje zpožděně na vývoj ekonomiky, jedná se o indikátor zaostávající (míra nezaměstnanosti má tendenci se snižovat dvě až tři čtvrtletí po začátku oživení ekonomiky). Jde-li vývoj indikátoru ruku v ruce s ekonomickým vývojem, jedná se o indikátor souběžný (příkladem je statistika HDP). Vývoj poslední skupiny indikátorů předbíhá vývoj ekonomiky, takovým říkáme předstihové indikátory (právě sem bývají nejčastěji řazeny akciové indexy). Nabízí se tedy možnosti využití indexů jako předstihových indikátorů nesoucích informace o vývoji aktivity výrobních podniků, o změnách úrokových sazeb či budoucí inflace. Tyto pravidla budeme vztahovat především na interakci mezi ekonomikami a jejich akciovými trhy (které jsou zastupovány burzovními indexy). V úvodu kapitoly osvětlíme základní úlohu finančního trhu v současné ekonomice. Poté uvedeme možné vztahy mezi hodnotami burzovních indexů a makroekonomickými veličinami a na závěr kapitoly představíme burzovní index jako nástroj k měření nálady v ekonomice. Existuje mnoho důvodů pro sledování ekonomických dat v souvislosti s vývojem burzovních indexů. Dobrým z nich je to, že burzovní index je indexem souhrnným. Burza totiž reaguje na celou řadu veřejnoprávních indexů (indexy spotřebitelských cen, zahraničního obchodu, indexy zahraničních burz a jiné). Akciový burzovní index v sobě tedy zahrnuje všechny ostatní ekonomické indexy, což je vlastnost, kterou se žádný jiný ekonomický ukazatel pochlubit nemůže.27

2.1 Finanční trh jako součást ekonomiky Ekonomický systém představuje širokou množinu zahrnující mnohé další systémy a subsystémy. Finanční systém, jehož jsou finančních trhy nedílnou součástí, patří mezi zásadní 27


24

z nich. Již v roce 1912 rakouský ekonom Joseph Schumpeter vysvětloval přímý vztah mezi dobře zavedeným finančním systémem a vzkvétající ekonomikou.28 Základem ekonomického systému jsou trhy zboží a služeb a trhy výrobních faktorů, na kterých vystupují účastníci trhu. Ve zjednodušeném dvou-sektorovém modelu to jsou domácnosti (poptávají zboží a služby a nabízejí výrobní faktory – zejména práci) a firmy (vyrábí a nabízejí zboží a služby a poptávají výrobní faktory). Předpokládejme, že na trhu výrobních faktorů se kromě faktorů práce a půdy obchoduje s kapitálem ve smyslu fyzického kapitálu (tzv. kapitálové statky - například výrobní stroje). U tržních subjektů (domácnosti a firmy) však mimo jiné dochází také k nesouladu v potřebě množství peněžních prostředků a jejich potenciálního využití. Domácnostem často zbývají volné peněžní prostředky, které jsou ochotny za úrok zapůjčit na určité časové období s vidinou vyšší spotřeby v budoucnu. Firmy mají naopak tendenci rozšiřovat výrobu a investovat zapůjčené peníze s vidinou vyšších zisků, které pokryjí náklady (placené úroky) spojené s použitím cizího kapitálu a navíc navýší celkový zisk podnikatele či posílí postavení firmy na trhu. Spojení rozdílných požadavků domácností a firem týkajících se množství držených peněz je řešeno pomocí finančního trhu. Přínos finančního trhu je v tom, že umožňuje využít nejvyšší množství volných peněžních prostředků ekonomickým systémem. Finanční trh (trh finančního kapitálu) je místem, kde je „obchodován finanční kapitál, neboli jsou na něm směňovány peníze za jiné, méně likvidní investiční nástroje nesoucí určitý, investory kalkulovaný budoucí peněžní výnos, který může nabývat podoby různých finančních nároků, resp. finančních služeb.“29

2.1.1 Burza jako součást finančního trhu Již v první kapitole jsme uvedli, že burzy jsou licencované instituce působící na finančních trzích. Konkrétně burzy představují zástupce trhu cenných papírů. A protože jsou akcie cenné papíry s povahou dlouhodobých finančních investic, jsou akciové burzy součástí kapitálového trhu. Burzy mohou využívat akciové společnosti pro získání kapitálu jak prostřednictvím primárního úpisu akcií (IPO), tak dodatečnými emisemi či ohlášeným prodejem vlastních držených akcií. Na druhé straně burza umožňuje finančním institucím i jednotlivcům proměnit volné peněžní prostředky v cenné papíry nesoucí výnos či nabízí možnosti ke spekulaci s cennými papíry.

28 29

SCHUMPETER, J., On The Concept of Social Value, Quarterly Journal of Economics, volume 23. Str. 213-232 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 40

25

2.2 Burzovní indexy a makroekonomické veličiny Vyložení vztahu mezi finančním trhem a ekonomickým systémem vede nutně k následujícímu vztahu mezi makroekonomickými veličinami (jako ukazateli ekonomického systému) a burzovními indexy (jako zástupci segmentu finančního trhu). „Makroekonomická teorie předpokládá, že ceny aktiv, obzvlášť akciové indexy, obsahují informace o očekávaném budoucím vývoji úrokových sazeb, inflace, produktu apod. Má se za to, že akciové indexy reagují velmi flexibilně na jakoukoliv změnu v ekonomickém vývoji a zároveň některé makroekonomické veličiny reagují na vývoj akciového trhu. Akciové indexy mohou být použity jako kritérium vhodnosti či naopak nevhodnosti nastavení měnové politiky nebo jako vodítko pro načasování potřebných kroků či měřítko efektivnosti měnověpolitických opatření. Akciové kurzy rovněž opakovaně vstupují do transmisního mechanismu měnové politiky. Na druhé straně i měnová politika ovlivňuje akcie prostřednictvím úrokových sazeb a řízení peněžní zásoby. Zatímco peněžní zásoba má více méně přímý dopad na akciový trh kvůli bezprostřední vazbě mezi trhem peněž a trhem ostatních finančních aktiv, změny úrokových sazeb jsou přenášeny na trh akcií nepřímo prostřednictvím například poptávky po úvěrech, nabídky úspor a inflace.“30

2.2.1 Akciový index jako předstihový indikátor vývoje HDP Vztah mezi cenou akcií a vývojem HDP je obecně považován za přímo úměrný. Roste-li tedy HDP země, roste i její akciový trh. Zajímavější a prakticky využitelnější však může být zkoumání významu akciových indexů pro predikci. Akciové indexy jsou totiž považovány za předstihové indikátory vývoje ekonomiky. Empirické zkoumání historických údajů zpravidla potvrzuje, že akciové trhy předvídají budoucí vývoj ekonomiky zhruba s předstihem 3 až 9 (často je uváděn užší interval 3 až 6) měsíců. Prvním výzkumem zabývajícím se akciovým trhem jako předstihovým indikátorem se zabýval Pearce (rok 1983). Pearce kromě prediktivní vazby akciových trhů a HDP prezentoval myšlenku, že ceny akcií můžou ekonomiku také přímo ovlivňovat. V letech 1956 až 1983 začaly ceny akcií klesat 6 až 12 měsíců před recesí. Opačný trend byl zaznamenán při ekonomické expanzi. Pearcova hypotéza byla podrobena kritice, která je založená na datech z roku 1987, kdy propad amerického akciového trhu doprovázel následný růst ekonomiky. S rozuzlením Pearcovy hypotézy a její kritiky přišel v roce 2000 Binswanger, který dospěl k závěru, že statisticky

30

HORSKÁ, Helena. Český akciový trh – jeho efektivnost a makroekonomické souvislosti: Working Paper No. 7/2003. Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku [online]. s. 28 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.ieep.cz/editor/assets/working-papers/wp0703.pdf., str. 7

26

významný vztah mezi výnosností amerického akciového trhu a následujícím růstem HDP neplatil mezi lety 1984 až 1995.31 Podstata myšlenky akciových trhů jako předstihového indikátoru je založena na skutečnosti, že cena akcie odráží budoucí zisky. Vycházíme tedy z předpokladu, že současné ceny zohledňují očekávání investorů o budoucích ziscích podniků. A ziskovost domácích podniků se následně odráží ve výši HDP dané země. Lehce odlišným přístup představuje myšlenka, že v případě, kdy investoři předpokládají růst HDP, nakupují akcie, čímž roste jejich hodnota. Růst akciových trhů následně vytváří vlnu optimismu a tímto ovlivňuje chování firem a spotřebitelů (kteří se díky zvyšování hodnoty svých investic stávají bohatší). Což vyústí ve zvýšení investiční činnosti a nakonec ke skutečnému zvýšení reálného výstupu ekonomiky. Naproti tomu pokles akciových trhů ve svém efektu potlačí investice. Úspěšnost či míra vypovídací schopnosti akciových trhů jako předstihového indikátoru ekonomiky bývá často podrobována ekonometrickým testům. Při těchto zkoumáních se používají dostupná data HDP a jako měřítko akciových trhů se používá zpravidla hlavní burzovní index. Pro ilustraci následuje výsledek analýzy provedené pro BCPP: „Jak ekonometrická tak i grafická analýza vztahu mezi PX50 a HDP potvrdila existenci společného trendu obou časových řad. Vztah se však zdá být oboustranný – ekonomický růst ovlivňuje výkonnost akciového trhu a naopak. Změna ve vývoji PX50 tak může s předstihem jednoho čtvrtletí indikovat změnu v hospodářském vývoji, bohužel je schopna vysvětlit pouze 15% volatility HDP. Tak slabý výsledek omezuje predikční sílu indexu PX50. Nic však nebrání tomu, aby PX50 byl zařazen mezi jiné ekonomické veličiny (tzv. předstihové indikátory), které prokázaly alespoň částečnou schopnost indikovat budoucí změnu v ekonomickém vývoji. Existuje tu možnost, že zařazením PX50 do řady předstihových indikátorů, by se vypovídací schopnost souhrnného předstihového ukazatele zvýšila.“32 I když historie ukázala, že vývoj akciových trhů a ekonomiky nemusí vždy korespondovat se zažitým předpokladem. Zejména u vyspělých akciových trhů je předpoklad akciového burzovního indexu jako předstihového indikátoru celkového ekonomického vývoje opodstatněný. Hodnota burzovního indexu však nemusí být tím nejlepším měřítkem, v roce 1998 Levine a Zervos empiricky dokázali, že vhodnějším měřítkem může být likvidita akciových trhů. Likvidita je totiž silně pozitivně korelovaná s budoucím vývojem ekonomiky. A mimoto je rostoucí likviditě, která představuje rozvoj finančních trhů, přičítána značná 31

BAUMÖHL, Eduard. Analýza vzájemného vztahu akciových trhov a HDP: Grangerov test kauzality. Národohospodářský obzor: 1/2009[online]. [cit. 201303-23]. 32 HORSKÁ, Helena. Český akciový trh – jeho efektivnost a makroekonomické souvislosti: Working Paper No. 7/2003. Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku [online]. s. 28 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.ieep.cz/editor/assets/working-papers/wp0703.pdf., str. 18

27

schopnost pozitivně ovlivňovat růst ekonomiky. Tímto tématem se budeme zabývat v následujícím pododdílu.

2.2.2 Burza jako zdroj ekonomického růstu Již v úvodu této kapitoly jsme definovaly burzu jako představitele finančních trhů a finanční trhy jako součást finančního systému, který je zásadní součástí ekonomického systému. Proto nezní překvapivě předpoklad, že rozvoj akciových, představující vyšší objemy obchodů vede k rozvoji ekonomiky představovaným růstem HDP. Tento předpoklad byl empiricky zkoumán na několika evropských státech. „Komise pro rakouský kapitálový trh vypracovala studii Význam kapitálových trhů v dynamicky se rozvíjejících ekonomikách v Evropě, aby zjistila základní aspekty významnosti kapitálového trhu pro celkovou ekonomiku. Výsledky byly jasné: Stupeň vyspělosti finančního systému je zásadní pro ekonomický rozvoj a je to zvláště velikost kapitálového trhu, která má pozitivní efekt na ekonomický růst, a tedy na prosperitu a zaměstnanost. Studie prokázala, že vyšší objem burzovních obchodů vede k vyššímu růstu HDP a kapitálu. Zdvojnásobení objemů obchodování může vést až k půlprocentnímu růstu HDP.“33

2.2.3 Úroková míra a burzovní indexy Mezi úrokovou mírou a cenou akcií je obecně uváděn inverzní vztah. S růstem úrokové míry mají ceny akcií klesající tendenci. Tato zákonitost je vysvětlována třemi rozlišnými přístupy. Jedním z nich je chápání ceny akcie založené na budoucích ziscích, které je nutno diskontovat na současnou hodnotu. Jako diskontní faktor (odúročitel) se užívá právě výše úrokové míry v ekonomice, pro investora od ní odvozená a jemu dostupná (požadovaná) úroková míra. Pokud tedy úrokové míry vzrostou, vyšší odúročitel sníží hodnotu budoucích zisků a tím sníží i současnou cenu akcie. To vede k poklesu poptávky na burze a následně k poklesu ceny.34 Druhým možným vysvětlením je konkurenční vztah akciových trhů s dluhopisovými trhy. Růst úrokových sazeb zvyšuje výnosnost dluhopisů a investoři proto převádějí své prostředky na trh dluhopisů. To zapříčiňuje pokles cen akcií a následný růst ceny dluhopisů až do té úrovně, než se výnosnost obou aktiv vyrovná. Třetím nabízeným důvodem osvětlujícím inverzní vztah úrokové míry a ceny akcií vychází z trhu kapitálu. Společnost poptávající finanční zdroje za jejich užívání platí úrok. 33

MOUDRÝ, Marek a Roman BINTER. Analýza významu kapitálového trhu pro rozvoj ekonomiky ČR. Burza cenných papírů Praha, a. s.

34

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6, str. 424

28

Růst úrokových měr tyto náklady na cizí kapitál zvyšuje, a proto dochází k poklesu investic. Snížení investic vede následně k poklesu očekávaných zisků v budoucnu a tudíž ke snížení ceny akcií. Rozhodování o investicích ve velkých akciových společnostech popisuje například model známý jako Tobinovo q. Jamese Tobin předpokládal, že měnová politika ovlivňující kapitálové náklady prostřednictvím úrokové míry má vliv na tržní cenu firmy a její investiční rozhodnutí. Nižší úrokové sazby znamenají nižší náklady na kapitál a vyšší cenu společnosti ve vztahu ke kapitálovým nákladům. To dále vysvětluje, jak se přenášejí změny cen aktiv do reálné ekonomiky, což následně vede ke změnám v produktu a cenové úrovni.35

2.2.4 Inflace a burzovní indexy I když jsou akcie často prezentovány jako dobrá investice v případě očekávaného zvýšení míry inflace, empirické výzkumy naznačují spíše mírný negativní vztah. Tento vztah je často vysvětlován pomocí úrokové míry. Inflace působí na ceny akcií zprostředkovaně, protože růst inflace se běžně objevuje na konci hospodářského cyklu, kdy se centrální banky obávají přehřátí ekonomiky a zvyšují úrokové míry. Jak je vysvětleno v předchozím oddílu, to má za následek pokles cen akcií. Další možný úhel pohledu nabízí hypotéza daňového efektu, která nachází vysvětlení v účetnictví firem. Ve finančním účetnictví je totiž majetek vykazován v historických hodnotách. Tyto hodnoty jsou nižší, než jejich reálná hodnota zvýšená inflací. Hodnoty pro výpočet odpisů jsou čerpány z účetnictví, tím dochází k podhodnocení nákladové položky odpisů. Odpisy představují odčitatelnou položkou daňového základu. Její nižší hodnota vede k vyššímu daňovému zatížení a nižším ziskům podniku, tedy i nižším dividendám a následně nižším cenám akcií. Podobně může být inflací ovlivněno i oceňování zásob, zejména při používání metody FIFO (first-in-first-out). Opačný vliv má ale inflace na náklady u placených úroků, zpravidla je totiž doprovázená růstem nominálních úrokových sazeb, tím dochází ke snížení zdanitelného zisku firem. Obecně však inflační prostředí zvyšuje nejistotu v ekonomice, proto inflace zvyšuje investiční riziko, čímž se zvyšuje požadovaná výnosnost a toto konečně snižuje cenu akcií.36 Nabízí se také předpoklad významného vztahu komoditních indexů a inflace. Vysoká míra inflace v 70. letech bývá vysvětlována právě růstem ceny ropy během tzv. ropných šoků. V tomto období se střetávala rostoucí poptávka po ropě s klesající nabídkou a rovnováhy mohlo být dosaženo jen vyšší cenou a přídělovým systémem. Tím došlo k poklesu výroby, tedy nabídky zboží a služeb (tzv. stagflace), což vedlo k růstu cenové hladiny. Logický 35

HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2, str. 55-56

36


29

předpoklad, že růst cen důležitých komodit se musí do cenové hladiny negativně promítnout, však empirická zkoumání nepotvrdila. Ale i když nebyly nalezeny dostatečně silné statistické důkazy pro to, aby byly komoditní indexy považovány za předstihové indikátory inflace, určité využití v predikci inflace komodity mají. Empirická analýza cen komodit v zemích G-7 prokázala, že vrchol ve vývoji cen komodit dostatečně často předchází vrcholu cenové hladiny CPI (Consumer price index). Komoditní indexy mohou tedy sloužit alespoň částečně jako předstihový indikátor bodu zvratu inflace.37

2.3 Hospodářský cyklus a burzovní indexy Vývoj hodnoty burzovních indexů během hospodářského cyklu je silně závislý na zastoupení společností spadajících do jednotlivých odvětví. Akciové společnosti přirozeně provozují svoji činnost v různých odvětvích a reakce jednotlivých odvětví na vývoj ekonomiky mohou být rozdílné. Proto vývoj ekonomiky během hospodářského cyklu působí s různou intenzitou na ziskovost společnosti a tím i na cenu jejich akcií. Odvětví lze v zásadě rozdělit na tři základní skupiny. První skupinu představují cyklická odvětví. Do této skupiny řadíme firmy, které produkují statky zbytné spotřeby. Jedná se o výrobky a služby, jejichž spotřeba není akutní a nezbytně nutná a lze ji odložit. Cena akcie se proto vyvíjí podobně jako hospodářský cyklus. V období konjunktury mají společnosti vysoké zisky a naopak v období recese pokles poptávky po jejich produkci způsobuje propad v ziscích. Příkladem cyklických odvětví lze uvézt cestovní ruch, stavebnictví, automobilový průmysl a elektrotechnický průmysl. Další skupinou jsou neutrální odvětví. Do neutrálního odvětví patří společnosti, jež produkují statky nezbytné spotřeby nebo návykové produkty. Takové společnosti nejsou hospodářským cyklem zásadně ovlivněny a výše zisku tedy i ceny jejich akcií nejsou výrazně negativně ani pozitivně ovlivněna v extrémních fázích ekonomického cyklu. Neutrální odvětví je tvořeno společnostmi zahrnující potravinářské produkty, farmaceutický průmysl, tabákový průmysl či výrobu alkoholických nápojů. Anticyklická odvětví představují obory podnikání, která dosahují během recese dokonce vyšších zisků. Jedná se o firmy vyrábějící levnější substituty drahých produktů. V období recese mají domácnosti tendenci šetřit a díky tomu stoupá poptávka po těchto levných výrobcích a službách. Díky tomu dosahují firmy v období ekonomických poklesů vyšších zisků. Naopak v období expanze, kdy je ekonomika v dobré kondici, dávají domácnosti přednost kvalitnímu zboží a proto zisky společností produkujících laciné 37

BOUGHTON, James M. a William H. BRANSON. Commodity Prices as a Leading Indicator of Inflation. National Bureau of Economic Research: NBER Working Paper No. 2750 [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w2750.pdf?new_window=1

30

(zpravidla méně kvalitní) výrobky a služby klesají. Anticyklické odvětví reprezentují společnosti produkující levné oděvy či obuv a základní laciné potraviny. Bez ohledu na členění společností do jednotlivých odvětví zůstává silné propojení mezi finančním a ekonomickým systémem a tyto se navzájem ovlivňují. Toto přiblížíme následně na procesech probíhajících v ekonomice během hospodářského cyklu a na jejich dopadech na akciové trhy. Tento oddíl je silně ovlivněn myšlenkami z knihy Finanční trhy (Rejnuš, 2011), konkrétně kapitolou 4. Vývoj na trzích cenných papírů v průběhu hospodářského cyklu (str. 409 – 412)38. Jednotlivé tendence v různých obdobích ekonomického cyklu názorně popíšeme pomocí obrázku hospodářského cyklu s označením jeho jednotlivých fází. Graf č. 4: Vývoj HDP v návaznosti na jednotlivé fáze hospodářského cyklu

Pramen: REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, str. 409, vlastní tvorba grafu korespondujícího se zdrojem.

Na počátku růstové fáze hospodářského cyklu (bod 1) jsou v ekonomice obecně nízké ceny, nízké úrokové sazby, nízké úrovně HDP a nízké zisky většiny podniků. Podniky proto vyplácí nízké nebo žádné dividendy. Zároveň společnosti neinvestují, a proto existuje přebytek nabídky nad poptávkou po úvěrech. Akcie nakupují investoři, kteří věří v budoucí 38


31

oživení ekonomiky. Po zastavení ekonomického poklesu dochází k oživení produkce výrobků, které většina lidí odkládala na pozdější dobu. Dochází k růstu zaměstnanosti a investicím. Díky stále nízkým cenám energií, práce, surovin a energií i úrokovým mírám nezvyšuje rozbíhající výroba inflaci. V důsledku rozšiřování výroby se zvyšuje příliv peněz domácností a rozvijí se i další odvětví ekonomiky, což začíná potvrzovat všeobecné očekávání konce krize (bod 2). Načež reagují investoři zvýšením poptávky po akciích, a proto jejich ceny začínají růst. Oživení ekonomiky pokračuje růstem dalších odvětví a oborů ekonomiky, stále však bez výrazných inflačních tlaků. Úroveň produkce společností potažmo ekonomiky se však začíná blížit limitu stávajících výrobních kapacit. Proto docházíí k čistým investicím, tedy růstu poptávky po úvěrech a následnému růstu úrokové míry (bod 3). Dále se rozšiřuje výroba nejen ve strojírenství ale již i ve stavebnictví. Důsledkem je však vysoká zaměstnanost a postupný růst mezd, která dále způsobuje zvýšení poptávky domácností. To spolu se stoupající výrobní spotřebou podniků začíná přehřívat ekonomiku. Dochází také k růstu úrokové sazby. Kurzy akcií jsou také vysoké v důsledku vysokých zisků společností. Uvědomělí investoři začínají i přesto prodávat akcie a přesouvat peníze na vysoce úročené termínované účty či do obligací, ekonomika se nachází těsně před svým vrcholem (bod 4). Centrální banka pokračuje ve snaze ochladit přehřívající se ekonomiku pomocí zvyšování úrokové sazby. Toto negativně působí na vnitřní hodnotu akcií a dluhopisy se stávají stále lákavější alternativou. Na burze proto dochází k růstu prodejních příkazů. Vysoké placené úroky také začínají negativně ovlivňovat hospodářské výsledky společností, což dále podporuje zvýšení prodejů jejich akcií. Ekonomický cyklus dosáhl svého vrcholu a čeká jej sestupný trend (bod 5). Akcie začínají díky rostoucí nabídce klesat. S prudkým poklesem se začíná šířit panika, která dále podporuje pokles akciových trhů. V konečném důsledku to nejvíce ovlivňuje konečné vlastníky – obyvatelstvo země či zahraniční investory. Propojení se zahraničním kapitálem může snadno přenášet negativní sentiment na trhy cizích zemí. Pokles majetku obyvatel vede k omezení spotřeby, které je impulsem pro omezení výroby. Pokles cen vyvolávající deflaci je doprovázen neschopností slabších podniků dále splácet úvěry a fungovat. Dochází ke krachům, zvyšuje se nezaměstnanost. Na tuto situaci reagují národní banky snížením úrokových měr, ekonomika však stále ještě klesá (bod 6). Než dojde k novému oživení ekonomiky a začne další sinusoida hospodářského cyklu (bod 1). V reálném světě bohužel průběh hospodářského cyklu nikdy nekopíruje přesně výše popsaný scénář. Zejména délka jednotlivých období a razantnost propadů či expanze je 32

nepředvídatelná a neopakující se. Na průběh cyklů současných ekonomik mají zásadní vliv vlády a centrální banky jednotlivých států svými opatřeními. A stále vice se prohlubující integrace a propojování trhů vede k přenášení trendů mezi státy po celém světě. V pododdílu 2.2.1 Akciový index jako předstihový indikátor vývoje HDP jsme uvedli fakt, že vývoj na akciových trzích často předbíhá vývoj reálné ekonomiky, proto vývoj křivky reálného výstupu a ekonomiky není shodný s křivkami burzovních indexů. Dobrý investor by tedy měl dokázat předpovědět budoucí vývoj, a ještě dříve než dojde ke zvratu v ekonomickém cyklu nakupovat či prodávat. Mimo časového rozdílu vývoje obou veličin často reagují ceny akcií neúměrně (většinou přehnaně) na zveřejňované hospodářské výsledky či makroekonomická data.

Dílčí závěr Teoretické předpoklady, často potvrzené empirickými výzkumy, připisují burzovním indexům mnohé vazby s makroekonomickými veličinami. Existence těchto vztahů pramenní z faktu, že je burza (jako významný prvek finančního trhu) důležitou součástí ekonomického systému. Vysoká likvidita na akciových trzích může být proto významným faktorem ekonomického růstu. Často prezentovaná schopnost akciových indexů predikovat vývoj HDP nemusí vždy korespondovat s realitou. Nejedná se obecně o vlastnost, kterou nalezneme na všech akciových trzích, dále i na velkých a efektivních trzích dochází k anomáliím v určitých obdobích. A konečně i při existenci předstihového trendu se většinou nejedná o výrazně silné korelace. Přesto však může být vhodné předstihových informací nesených akciovým indexem využít v rámci dalších prediktivních indikátorů. Vývoj komoditních indexů lze zase využít k určení bodu zvratu ve vývoji inflace. Úroková míra a inflace ovlivňují cenu akcií. Důležitějším poznatkem, než jakými kanály k ovlivňování hodnoty indexů dochází, je zdůraznění vlivu očekávání investorů týkající se vývoje těchto veličin v blízké budoucnosti. I když tato očekávání mohou být mylná, obchodní aktivita na nich založená dále právě tyto veličiny samé následně ovlivňuje. Interakce mezi burzou a vývojem ekonomiky je názorně obsažena v posledním oddílu této kapitoly. Tyto vazby, zejména délka jejich trvání a změny trendů jsou však v ekonomické realitě těžko předvídatelné.

33

3 Aspekty ovlivňující kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru V předchozí kapitole jsme uvedli některé vztahy mezi ekonomikou a burzovními indexy. Aby bylo možné těchto vztahů využít a použít burzovní index například jako předstihový indikátor nebo s jeho pomocí zkoumat vztah mezi dalšími makroekonomickými veličinami, je třeba vybrat index, který bude nejlépe reprezentovat daný trh či zkoumaný segment. Stejný požadavek samozřejmě platí pro využití indexu jako měřítka úspěšnosti investora či pro porovnání výkonnosti jednotlivých druhů trhů cenných papírů či národních burz. Tento v celku rozumný předpoklad však nebyl vždy primárním zájmem burzovních indexů: „Dokud se s indexy neobchodovalo, tj. v době, kdy nutnost kokovatelnosti neměla ještě smysl, zdály se vztahy mezi ekonomickou vypovídací schopností a statistickou solidností dosti volné. Do 80. Let se řada tvůrců indexů domnívala, že lze vytvořit ekonomicky velmi přínosný index, aniž bychom se příliš ohlíželi na statistická pravidla. Digitalizace trhů v 80. letech vynesla do popředí požadavek kokovatelnosti a ukázala, že ekonomická vypovídací schopnost, statistická solidnost a kotovatelnost jsou vlastně jedno a totéž“.39

3.1 Složení indexu Podíváme-li se na burzovní indexy obecně, můžeme říct, že všechny mají shodnou úlohu. Tou je podat souhrnnou, ale přesto co nejpřesnější, informaci o událostech na daném trhu. Stejná burza může však být zastupována více indexy (jak je možno vidět na Obrázku č. 1: Přehled nejdůležitějších indexů frankfurtské burzy). Faktem také je, že se současně zveřejňované indexy liší způsobem konstrukce (více v oddílu 1. 2 Konstrukce burzovních indexů) a množstvím titulů, které zastupují. Tyto rozdíly zásadně ovlivňují vypovídací schopnost jednotlivých indexů o dění na dané burze. Na tomto místě uvedeme základní faktory, které tuto schopnost ovlivňují. Prvním faktorem ovlivňujícím vypovídací schopnost burzovních indexů je velikost základu, tj. kolik titulů (procent z celkově obchodovaných na burze) je součástí báze pro výpočet indexu. Samozřejmě, že čím je počet titulů vyšší, tím přesněji index vypovídá o dění na daném trhu. Tento faktor je nejlépe naplněn u souhrnných (kompozitních) indexů, které zahrnují všechny tituly obchodované na burze. Úskalím souhrnných indexů je vyšší složitost výpočtů a s tím spojená vyšší časová a finanční náročnost. Dalším úskalím je fluktuace 39


34

množství titulů na trhu (zejména na těch nejširších, obchodujících i akcie malých společností). Nové společnosti upisují své akcie na burzách, některé společnosti z různých důvodů stahují své akcie z burzy atd. Nejvhodnější je proto hledat kompromis v podobě zahrnutí dostatečného množství titulů kvalitních společností zajištující široký záběr trhu ale nezpůsobující přehnané náklady a složitost výpočtu indexu. Dalším důležitým faktorem je složení akcií v indexu neboli míra reprezentativnosti titulů zastoupených v základu vzhledem k celému trhu nebo segmentu, který má index sledovat. Proto je důležité zahrnout do hlavního indexu burzy akcie společností z mnoha odvětví a různých tržních kapitalizací, ale i u indexů odvětvových zajistit pokrytí segmentů daného odvětví. Na druhou stranu ponechání akcií společnosti, která se v posledních letech značně rozrostla a rozšířila své pole působnosti do zahraničí, v indexu sledujícím malé společnosti (tzv. small caps), přinese také zavádějící hodnoty. Pochopitelně je tento faktor do značné míry ovlivněn velikostí základu - širší základ umožňuje vyšší diverzifikaci. Zastoupení společností v indexu ale také silně ovlivňuje způsob přidělení váhy jednotlivým titulům. Tuto problematiku řešíme v pododdílu 1. 1. 3 Akciové indexy. Kapitálově vážené indexy lez obecně považovat za lépe vypovídající. Při použití cenově vážených indexů je třeba brát na vědomí, že například výrazný propad u akcií méně významné společnosti může způsobit výrazný pokles hodnoty indexu. Je proto vhodné znát několik společností s nejvyšší váhou zahrnutých v daném indexu. Stejné pravidlo lze použít však i pro indexy vážené na základě tržní kapitalizace, zvláště jedná-li se o index s nízkým počtem titulů v bázi. V takových případech může mít jediná firma vysokou (i v desítkách procent) váhu na ovlivnění celého indexu. V případě komoditních indexů se nabízí ještě další, zcela odlišná možnost. Například tvůrci indexu S&P GSCI věří, že pro použití komoditního indexu jako ekonomického indikátoru je vhodné stanovit váhu každé komodity na základě jejího podílu na celkovém množství komodit proudícím ekonomikou (tedy podíl dané komodity na celkovém množství produkce nebo spotřeby všech komodit). Například, dopad růstu ceny kukuřice má na inflaci a ekonomický růst určitý vliv, který je závislý právě na množství spotřebované (nebo vyprodukované) kukuřice v ekonomice. Na komoditních burzách nelze totiž přesně vyjádřit tržní kapitalizace, protože komodity jsou drženy v mnoha různých podobách: long futures pozice, dlouhodobé fixd-price nákupní kontrakty, fyzické zásoby u dodavatelů atd. Tvůrci S&P GSCI považují tzv. production weighting jako nejlepší analogii k vážení tržní kapitalizací. Jiným přístupem je prosté přidělení vah na základě názoru odborníku

35

zohledňující ekonomickou významnost a likviditu jednotlivých komodit na trhu, jako je tomu u DJ-UBSCI.40

3.2 Objem obchodů, tržní kapitalizace a obchodní aktivita Dalším důležitým atributem ovlivňujícím míru využitelnosti burzovního indexu pro ekonomické analýzy je objem obchodů, tržní kapitalizace a obchodní aktivita na dané burze. Objem obchodů představuje množství akcií zobchodovaných v peněžních jednotkách. Lze sledovat objem obchodů na jednom titulu či objem na celé burze. A to jak za jeden den či za libovolně dlouhé období. Ukazatel tržní kapitalizace jsme použili již v úvodní kapitole, připomeneme, že je definován číselnou hodnotou, která je dána vynásobením počtu obchodovaných akcií na burze a jejich aktuálním kursem. Součet tržních kapitalizací všech kótovaných společností představuje informace o velikosti akciového trhu. Stejně tak můžeme vyčíslit tržní kapitalizaci burzovního indexu. Vhodným měřítkem reprezentativnosti či síly indexu může být poměr tržní kapitalizace firem obsažených v indexu na celkové tržní kapitalizaci všech firem obchodovaných na burze, kterou index zastupuje. Obchodní aktivita je vyjádřena poměrem objemu obchodu akcií vztažených na tržní kapitalizaci. Výhoda tohoto ukazatele spočívá v zohlednění velikosti ekonomiky, která je zde zastupována tržní kapitalizaci kotovaných společností. Tento ukazatel tedy vyjadřuje velikost obchodní aktivity na burze v poměru k velikosti obchodovaných emisí. Dále může sloužit jako měřítko rozvinutosti burzy a důvěry investorů v kotované tituly. Značný podíl na obchodní aktivitě mohou mít samozřejmě spekulanti, ale zpravidla lze považovat vyšší obchodní aktivitu za pozitivní jev pro vypovídající schopnost trhu, potažmo tedy daného indexu.

3.3 Efektivnost trhu Teorie efektivních trhů (Efficient market theory) zaujímala v sedmdesátých letech přední místo mezi finančními teoriemi. Byla inspirována tzv. revolucí racionálních očekávání a spojila ekonomii s financemi v jednu elegantní teorii. Koncept teorie efektivních trhů předpokládá, že kurz akcií vždy odráží všechny známé informace o fundamentálních faktorech a jakákoliv změna akciového kurzu plně odráží nové relevantní informace v ekonomii. Předpokládá, že akciový trh je efektivní a kurzotvorné informace v sobě obsahuje téměř okamžitě (rozšíření důležité informace trvá maximálně několik desítek vteřin). Z toho 40

S&P GSCI™ Commodity Index: Approach. Goldman Sachs [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.goldmansachs.com/what-we-

do/securities/products-and-business-groups/products/gsci/approach.html

36

důvodu selhávají jednotlivé obchodní strategie, protože kurz je vždy objektivní a přizpůsobuje se své vnitřní hodnotě a na pohyby kurzu má vliv pouze neočekávaná informace. Proto se kurzy pohybují též neočekávaně. Jedním z předpokladů teorie efektivnosti trhu jsou investoři a jejich reakce na novou informaci vztahující se ke konkrétní akcii. Část investorů bude reagovat přehnaně, druhá část bude jednat přesně v obráceném rozpoložení, výsledným efektem bude skutečná cena za akcii. Tržní kurzy by měly být považovány za nejlepší ocenění firmy vycházející z dostupných informací. Trh v tomto případě vystupuje pouze jako „posel“ zprostředkující zprávy o zásadních a očekávaných veličinách, o pružnosti dané ekonomiky a o dalších faktorech, které určují tržní cenu firmy. Teorie efektivních trhů rozlišuje tři formy efektivnosti v závislosti na informační hodnotě: slabou, středně silnou a silnou formu.41 V případě slabé formy efektivnosti trhu se má za to, že aktuální kurz akcie odráží všechny informace týkající se minulosti. Předpoklad slabě efektivního trhu připouští možnost využití fundamentální analýzy k dodatečným ziskům. Investor může využít opožděných reakcí kurzů cenných papírů na veřejné, současné informace nebo na neveřejné (inside) informace. Na tomto trhu tedy může krátkodobě existovat podhodnocený či nadhodnocený cenný papír, který je pak vítaným předmětem obchodování. Středně silná forma efektivnosti již zahrnuje vedle informací o minulém vývoji i veřejné, současné informace. Na středně silném efektivním trhu pak předpokládáme, že současné kurzy cenných papírů odráží nejen veškeré informace o minulém vývoji, ale na rozdíl od slabé formy efektivnosti i všechny veřejně dostupné informace, které se týkají sledovaných společností a ekonomik. Konkrétně se jedná například o informace o kurzových řadách, výročních zprávách firem, stavu ekonomiky, přírodních i politických událostech a jiné dosažitelné informace. Pokud by se investor nacházel na středně silném efektivním trhu, mohl by využít k realizaci mimořádného zisku pouze opožděných reakcí kurzů cenných papírů na neveřejné informace, které by však musel mít k dispozici právě on. Tímto však akciová analýza a samotný obchod ztrácí nejen legální, ale i etický charakter. V případě silné formy efektivnosti funguje na trhu taková situace, kdy kurz cenného papíru okamžitě reaguje na veškeré informace, jak veřejné, tak neveřejné. Reakce kurzu cenného papíru je bezprostřední a rychlá na jakoukoliv informaci. Kurz cenného papíru představuje v každém okamžiku pravdivou, objektivní hodnotu, poněvadž veškeré informace již byly v kurzu zohledněny. Pak tržní hodnota takto oceněných cenných papírů se rovná jejich vnitřní hodnotě stanovené fundamentální analýzou.

41


37

Tato teorie však nebyla empiricky potvrzena. „Již v sedmdesátých letech se objevily pochybnosti nad platností teorie efektivních trhů. Poté se několik desetiletí na akademické úrovni diskutovalo o shodě tohoto konceptu se skutečným vývojem a chováním akciových trhů. Zvláštního zájmu se těšila vysoká volatilita trhu a její konzistentnost či nekonzistentnost s teorií efektivních trhů. Změny kurzů akcií odporující předpokladům teorie efektivních trhů otřásly stavebními kameny této teorie. Neschopnost empirické analýzy přesvědčivě potvrdit platnost hypotézy o efektivních trzích vyvolala sérii vážných diskusí nad předpokladem racionality účastníků trhu a posunula zájem akademiků směrem k modelům lidského chování, které souvisejí s rozhodováním a jednáním investorů na finančních trzích. V průběhu devadesátých let vzniklo mnoho empirických prací (viz. Campbell a kolektiv, 1996), které položily základy pro převrat ve finanční teorii. Teorie behaviorálních financí, nový koncept teorie finančních trhů, věří, že mnoho finančních fenoménů a anomálií může být vysvětleno pomocí modelů, které předpokládají, že účastníci trhu nejsou plně racionální například z důvodu davové psychologie, zvířecích pudů a vlivu slunečních skvrn a že se na trhu setkávají méně či více racionální i iracionální investoři. Proto také iracionalita může mít významný a dlouhotrvající vliv na ceny finančních instrumentů.“42 Pro použití burzovních indexů pro ekonomické predikce a další informační využití by byla přirozeně nejvhodnější silná forma efektivnosti trhu, kdy hodnoty akcií (tedy i indexů) odrážejí v jakoukoli chvíli nejlépe reálný potenciál společností potažmo tedy ekonomiky. Empirické testování ale i na současných trzích nenachází silnou formu efektivnosti. Relevantnost akciových kurzů (indexů) jako ekonomického ukazatele či předstihového indikátoru však více než časový nesoulad reakce trhu na informace ovlivňuje neodpovídající míra reakce akciového trhu skutečnému ekonomickému dopadu dané informace. Tímto problémem se budeme zabývat v následující oddílu.

3.4 Psychologie investorů a nadměrné reakce akciových trhů Nadměrnou reakcí rozumíme přehnanou reakci akciového kurzu na novou informaci. Může se jednat o projev přehnaného optimismu, ale samozřejmě i přehnaného pesimismu. Příčiny těchto neadekvátních reakcí investorů na novou informaci můžeme hledat v tzv. davové psychóze. Její vliv roste u většího seskupení jedinců. Díky působení sugesce a zvýšeným emocím vznikají zdánlivě nevysvětlitelné vlny optimismu či pesimismu, které vedou k změně výše kurzu, jenž proporcionálně neodpovídá reálnému dopadu informace.

42


38

Chováním účastníků na trhu se zabývají mimo jiné tzv. behaviorální finance. Behaviorální finance se zaměřují na iracionální chování účastníků trhu, které vyplývá z jejich přesvědčení, preferencí a způsobu, kterým se rozhodují. Investoři jsou si často příliš jistí svými úsudky. Mnoho lidí je také nerealisticky optimistických, věřících v naplnění svých zbožných přání a díky tomu si vytváří systematicky chybná očekávání. Dalším případem je silná konzervativnost, která vede k tomu, že se investoři velmi pěvně drží jednou zaujatého názoru a velmi neradi ho mění. Mezi další formy lidské iracionality patří zkreslená očekávání odvíjející se od výchozí hodnoty proměnné nebo krátká paměť či subjektivní vyhodnocení vlastních zkušeností. To vše ovlivňuje nabídku a poptávku po cenných papírech a tím utváří jejich kurzy, které následně neodpovídají reálným hodnotám.43 Dobrým příkladem špatného hodnocení nových informací a nadměrných reakcí akciových trhů jsou tzv. politické šoky. Politické šoky představují například neočekávané změny ve složení politických orgánů nebo válečné konflikty. Přímé ovlivnění ekonomiky touto změnou nemusí být velmi závažné, nebo může dokonce působit pozitivně. Pocit nejistoty, pesimismus a strach však často vedou ke krátkodobým přehnaně negativním propadům kurzů akcií. Známým případem panické reakce na trzích je propad způsobený koordinovaným teroristickými útoky z 11. září 2001 na budovy World Trade Center v New Yorku a další cíle v USA. Aby bylo zabráněno nejhorší panice, byly trhy NYSE a Nasdaq zavřené až do 17. září, což bylo nejdelší uzavření burzy od roku 1933. Během prvního obchodního dne po 9/11 na NYSE spadl trh o 7,1 %, což představuje rekordní propad v historii burzy během jednoho dne. V pátek, na konci obchodního týdne byl ustanoven nový rekord – nejvyšší týdenní ztráta na trhu NYSE v historii. Index Dow Jones propadl o 1 370 bodů, což představovalo ztrátu více jak 14 %. Index Standard and Poor's (S&P) ztratil 11.6 %. Celkový odhad ztráty hodnoty u investorů během tohoto týdne je 1,4 bilionů dolarů. Nejsilnější propad zaznamenaly akcie pojišťovacích společností a aerolinek, zejména American Airlines a United Airlines, jejichž letadla byla během teroristického útoku unesena. Tato událost však negativně dopadla i na společnosti z odvětví turismu, zábavy a finančního sektoru. Toto bylo způsobeno vlnou dočasného strachu a nejistoty, která ovlivňovala USA ale i zbytek světa. Problematika vyčíslení škod napáchaných teroristickými útoky je velmi složitá. Mimo bezprostřední ztráty na životech a zdraví lidí a majetku působí dopady těchto útoků i v budoucnu – zvyšují se náklady na bezpečnostní opatření. Strach a posttraumatický stres má dodatečný vliv na lidské zdraví. V tomto konkrétním případě lze dokonce jako další obrovské náklady pro ekonomiku USA brát v potaz financování války v Iráku a Afghánistánu. Jednodušším avšak 43


39

nekompletním číslem k porovnání propadu trhů a skutečných nákladů může být částka 40,2 miliard dolarů, kterou vyplatily pojišťovny jako odškodné spojené s útoky z 9/11. Podstatné však je, že netrvalo ani měsíc, než se dostaly hodnoty Dow Jones, Nasdaq a S&P indexů zpět na hodnoty, jež měly před útokem známým jako 9/11. V třetím tisíciletí se však naučily finanční trhy s rizikem teroristických útoků žít, zohledňují ho již ve svých cenách a po počáteční panice se situace vrací brzy do normálu. I přesto však akciové trhy a jejich burzovní indexy mají tendenci nadměrně reagovat na politické a ekonomické šoky, což vede ke snížení vypovídající schopnosti indexů o skutečném ekonomickém vývoji.44 Míru vlivu psychologických reakcí investorů je vhodné zkoumat z hlediska délky časového období. Například dle Kostolanyho burzovní psychologie je vliv psychologických reakcí vysoký v krátkém období, z pohledu středního a dlouhého období ustupují tyto reakce vlivu fundamentálních ukazatelů. Psychologie investorů vede také k vzniku tzv. spekulativních bublin. Šíření optimizmu napříč davem investorů vede k ceně akcie, která neodpovídá reálné hodnotě a potenciálu společnosti. Takovýto jev nazýváme jako vznik bubliny. Přehnaný optimismus či pesimismus investorů ale nikdy nepřetrvá věčně. Po uplynutí určité doby bublina již nemá být čím vyživována, a proto praskne. Kurz cenného papíru se potom může přiblížit ke své reálné hodnotě. Důležité je však opět nezapomenout na fakt, že vztah burzy a ekonomiky není jednostranný. Přehnané reakce způsobující v krajním výsledku burzovní krachy mohou vést k vážným dopadům na reálnou ekonomiku. Burzovní krach (i když pokles ceny akcií nemusí být podložený reálným ekonomickým vývojem) vede k finančním ztrátám investorů a tedy i domácností. To vede ke značnému šetření a snížení poptávky po zboží a službách, což ve svém důsledku může vést k útlumu ekonomiky a až hospodářské recesi, jejíž důsledky mohou trvat i mnoho let.45

3.5 Důvěra ve finanční trh Hodnota burzovního indexu, jež neodpovídá ekonomické realitě, může být způsobena nejen přehnanou reakcí na novou informaci či davovou psychózou. Kurz cenného papíru může být sražen koordinovanou snahou silných spekulantů či šířením falešných zpráv. Takzvaná manipulace s trhem je záměrný pokus zasahovat do svobodného a spravedlivého fungování trhu. Manipulace s trhem s sebou nese řadu negativních dopadů včetně působení finanční újmy investorům. Manipulace s trhem je neetická a způsobuje ztrátu důvěry ve finanční trh, proto existuje snaha potlačit ji pomocí různých regulací a dohledů nad finančním

44

How September 11 Affected The U.S. Stock Market. Investopedie [online]. 9/9/2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/financialedge/0911/how-september-11-affected-the-u.s.-stock-market.aspx#axzz2HxYbqc1t 45 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3, str. 355

40

trhem. Příkladem mohou být směrnice Evropského parlamentu a Rady týkající se zamezení zneužívání finančního trhu.46 Naproti těmto snahám přesto dochází i v dnešní době k manipulaci na finančních trzích. Z manipulací bývají často obviňovány velké ratingové agentury, které tak mohou činit zveřejňováním ratingů, které záměrně neodpovídají realitě. Způsob tvorby ratingů je totiž tajný. Proto nelze určit, zda agentury stanovují rating na základě matematických modelů, nebo třeba jen osobních úvah. Přesto kurzy akcií na zveřejňované ratingy významných agentur silně reagují. Výsledky ratingů mohou být proto snadno zneužity pro manipulaci kurzů, která se však dá následně viníkům jen těžko dokázat. Příkladem může být obvinění čtyř analytiků s významných ratingových agentur v roce 2011: „Tři analytici agentury Standard & Poor‘s a jeden z agentury Moody‘s byli v Itálii obviněni z manipulace finančních trhů, ze zneužívání privilegovaných informací a také ze spekulací za účelem obohacení.“47 Silní hráči na burzách mohou cíleně srážet hodnotu kurzu také koordinovanými prodeji velkého množství titulu. To může spustit neopodstatněnou řetězovou panickou reakci, která často bývá ještě umocněna následnými vynucenými prodeji akcií nakoupených na úvěr, kdy tzv. margin call obchodníka vyzve klienta k zaslání dodatečných prostředků v okamžiku, kdy klesne hodnota zajištění pod udržovací hranici. Dalším způsobem manipulace trhu je vypuštění nepravdivé zprávy. Reakce investorů na falešnou negativní zprávu může vést ihned po jejím zveřejnění k výraznému propadu kurzu cenného papíru. Takovým příkladem manipulace je nedávný „hackerský útok na agenturu Associated Press (AP). Ta v úterý 23. dubna 2013 na svém twitterovém účtu zveřejnila zprávu, že v Bílém domě došlo k výbuchu a americký prezident Barack Obama je zraněn (“Breaking: Two Explosions in the White House and Barack Obama is injured.”). Krátce na to agentura informovala, že jejich účet na Twitteru byl napaden hackery a zpráva je falešná. Tento rádoby nevinný čin za sebou ale zanechal poměrně výraznou stopu, když se americké akciové indexy společně s měnovým párem USD/JPY jen několik sekund po zveřejnění zprávy propadly až o 1 %“48

Dílčí závěr Důležitým aspektem, jenž ovlivňuje kvalitu burzovního indexu jako ekonomického indikátoru, je jeho konstrukce a z ní vyplývající vlastnosti. Jedná se zejména o velikost báze a způsob vážení jednotlivých titulů v indexu. Vhodným měřítkem reprezentativnosti a síly 46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) spolu s pozměňovacími akty směrnicemi 2008/26/ES a Směrnice 2010/78/EU 47 Čtyři analytici ratingových agentur byli v Itálii obviněni z manipulace finančních trhů. Zprávy.Rozhlas.cz [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomikavevrope/_zprava/930829 48 Nový prostředek manipulace s tržní cenou: Twitter!. IPoint [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.ipoint.cz/zpravy/1128449911-novyprostredek-manipulace-s-trzni-cenou-twitter/

41

indexu může být poměr tržní kapitalizace firem obsažených v indexu na celkové tržní kapitalizaci všech firem obchodovaných na burze, kterou index zastupuje. Neméně důležitým faktorem je přirozeně výběr burzovního indexu, jenž odpovídá geograficky a zaměřením předmětu analýzy, ke které jej chceme využít. K dispozici je nám v současnosti obrovské množství burzovních indexů. Jsou to tedy znalosti vlastností indexů, které prostřednictvím správného výběru ovlivní míru využitelnosti informací nesených indexem. Stejně tak to platí pro investory se zájmem o derivátové produkty. Indexy, které slouží jako podkladové aktivum, se totiž liší v příslušnosti k určité geografické oblasti, sektoru hospodářství, ale také třeba mírou diverzifikace. Významné a likvidní burzy mají předpoklad blížit se svými charakteristikami k efektivním trhům. Přesto by bylo nesprávné věřit, že kurz cenného papíru představuje v každém okamžiku pravdivou a objektivní hodnotu. Hodnota kurzu je narušována psychologií investorů, kteří mají tendenci přehnaně reagovat na zveřejňované zprávy. Davové chování zase vede k trvalejším odklonům od vnitřní hodnoty cenného papíru a tvorbě tzv. bublin. Dále jsou současné finanční trhy častým terčem manipulací. Psychologie investorů a manipulace na finančních trzích vede v konečném důsledku k hodnotám burzovních indexů, které neodpovídají ekonomické realitě. Tímto je kvalita burzovního indexu jako ekonomického indikátoru značně snižována, a to zejména z pohledu krátkého období.

42

4 Možnosti využití burzovních indexů v současné ekonomice Závěrečná kapitola práce předkládá několik možných způsobů, jak lze využít burzovních indexů v současné ekonomice. V úvodu nalezneme obecné doporučení pro volbu indexu, jehož chceme využít jako nositele informace. Následuje návrh možného využití indexu jako komparačního nástroje pro poměřování odvětví či národních ekonomik. Poté následuje kapitola věnující se možnosti využití indexů jako indikátoru pro anticyklickou hospodářskou politiku. A na závěr je prezentováno možné využití burzovních indexů při praktické investiční činnosti. Jednak jako měřítka úspěšnosti aktivního investování a také jako ukazatele sloužícího pro čtení nálad a vývojových trendů na trzích.

4.1 Doporučení týkající se volby vhodných indexů Volba nejvhodnějšího indexu se samozřejmě odvíjí od toho, k čemu chceme informace zprostředkované burzovním děním využít. Výběr odvětvových indexů bude zohledněn konkrétněji v následujícím oddílu. Při využití indexů menších státních burz nemusíme mít ani na výběr a problematikou národních burzovních indexů se zabíráme samostatně v oddílu 4.3. V textu práce byla již několikrát zmíněna důležitost šíře základu a způsobu přidělování váhy jednotlivým titulům. Pokud chceme index, který co nejlépe odráží dění na celém trhu (které by mělo korespondovat s ekonomikou) je vhodný index s co nejširší základnou. Vysoký počet společností zahrnutých v indexu zajistí nižší volatilitu a vyšší „nestrannost“. Celý index potom nemůže být zásadně ovlivnitelný propadem jediného cenného papíru a je také hůře manipulovatelný. Za vhodnější lze jednoznačně považovat vážení indexu na základě tržní kapitalizace než na základě ceny akcie. Indexy od významných společností (v případě, že je nespravuje a nezveřejňuje přímo burza) nemusí být vždy zárukou nejvyšší vypovídací schopností. Příkladem může být jeden z nejvýznamnějších burzovních indexů Dow Jones, který je jednak poměrně úzkým a také cenově váženým indexem. Tento index přežívá především díky své historii, během let vybudovanému jménu a bázi, která je tvořena světovými blue-chips akciemi. Konstrukcí však není nejvhodnějším pomocníkem pro ekonomické analýzy či získání souhrnných ekonomických informací. Proto se také pro hodnocení ekonomiky častěji (například jako součást souhrnného předstihového indikátoru americké ekonomiky Index of Leading Indicators) používá index S&P 500, který je mnohonásobně širší a vážený na základě tržní kapitalizace společností.

43

Namísto vyvození všeobecně platných pravidel či nabídnutí seznamu indexů, nabízíme doporučení seznámit se se strukturou a způsobem konstrukce indexu. Tyto informace bývají dobře dostupné a před započetím analýzy nám umožní pochopit jednak opravdový význam zkoumaných číselných hodnot, a také nám umožní nejlépe posoudit, zda index odpovídá svým složením a konstrukcí předmětu našeho využití a je pro nás tudíž vhodný (viz. oddíl 3.1 Složení indexů).

4.2 Využití burzovních indexů pro porovnání výkonnosti sektorů Souhrnné indexy, jejichž základ je tvořen společnostmi napříč všemi odvětvími, nesou informace o celé ekonomice. Víme-li však, že různá odvětví jsou různě citlivá na průběh hospodářského cyklu, či chceme porovnávat výkonnost jednotlivých odvětví ekonomiky, můžeme využít širokého výběru odvětvových sektorů. Mnohdy může být samozřejmě lepším nástrojem využití standardních statistik – například údaje o průmyslové výrobě či stavební výrobě. Burzovní indexy však v sobě tyto statistiky již zahrnují a navíc odráží přesvědčení o budoucím vývoji. Další zajímavé možnosti nabízí vývoj neustále nových specifických indexů, které nám umožňují pomocí jednoho čísla sledovat vývoj moderních odvětví, či velmi specifických částí ekonomiky, o které se lze zajímat. Příkladem může být NASDAQ OMX Green Economy Global Benchmark Index, který skládá z šesti sub-indexů. Sub-indexy umožňují sledovat vývoj v odvětvích, jako je získávání energie z obnovitelných zdrojů, úspora a efektivní využití vody, ekologické stavby či průmysl zabývající se ekologickým zpracováním odpadu.49

4.3 Využití burzovních indexů pro porovnání výkonnosti ekonomik států Pro srovnání výkonnosti a vývoje ekonomik různých států lze jednoduše využít údajů, jako jsou míra růstu HDP či HDP na obyvatele, které jsou zveřejňovány statistickými úřady. Burzovní indexy však opět zahrnují navíc alespoň částečné informace o budoucím očekávání či náladách v ekonomice, proto nemusíme zvážení jejich informačního využití úplně zavrhnout. Současné finanční trhy jsou však velmi silně propojené. Zahraniční kapitál se volně přesouvá mezi aktivy po celém světě. A na burzách jednotlivých států se neobchoduje pouze se společnostmi sídlícími právě v tomto státě. Tato nadnárodnost současné burzovní reality negativně ovlivňuje možnost vztahovat výsledky burzy (prezentované jejím indexem) k jedinému státu. Existují samozřejmě indexy, které hledisko příslušnosti společnosti považují za limitní kritérium. Příkladem budiž opět 49

Green Economy Indexes. Nasdaq Global Indexes [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: https://indexes.nasdaqomx.com/Home/Green

44

index S&P 500, jehož součástí jsou pouze společnosti, které mají sídlo na území USA. Není vzácným jevem, že společnost je z tohoto indexu vyřazena ihned poté, co se rozhodne změnit sídlo svého podnikání. Ale například báze indexu PX pražské burzy cenných papírů je tvořena téměř z poloviny zahraničními tituly. Na druhou stranu však propojenost finančních trhů často odpovídá propojenosti ekonomik, mezinárodním aktivitám obrovských korporací a zahraničnímu obchodu. A srovnávat ekonomiky bez ohledu na tyto vazby by bylo zkreslující.

4.4 Burzovní indexy jako signály pro hospodářskou politiku V oddílu 2.3 Hospodářský cyklus a burzovní indexy jsme stručně popsali vývoj burzovních indexů společně v kontextu s vývojem jednotlivých fází hospodářského cyklu. Pokud vezmeme v potaz hospodářskou politiku jako vhodný nástroj pro usměrňování extrémů hospodářského cyklu, může být akciový index využit právě jako zdroj informací pro fiskální opatření vlády a monetární politiku centrální banky. Centrální banka má možnost ovlivňovat trhy cenných papírů zejména pomocí výše úrokových sazeb. Vláda silně ovlivňuje činnost a hospodářské výsledky akciových společností prostřednictvím míry zdanění, byrokratických překážek či objemu státních zakázek. Akciové trhy hrají ve spojení s rozhodováním o vhodné monetární politice mnoho rolí. Na jedné straně je výkonnost akciových trhů silně ovlivněna změnami v monetární politice pomocí několika kanálu. Například vyšší úroková míra vede při výpočtu současné hodnoty investice k nižším hodnotám, což vede k poklesu cen akcií (více v pododdílu 2.2.3 Úroková míra a burzovní indexy). Na straně druhé ceny akcií odráží ve značné míře ekonomický vývoj, a proto by měly být brány v potaz tvůrci monetární politiky při tvorbě rozhodnutí. Vývoj akciového trhu se jednak odvíjí od ovlivnění ekonomiky současnou monetární politikou, ale také obsahuje zpětnou vazbu centrální bance o víře v budoucí vývoj makroekonomických ukazatelů. Kroky monetární politiky tak ovlivňují akciové trhy nejen přímo ale i prostřednictvím budoucích očekávání investorů. V posledních letech se centrální banky skutečně začaly více zajímat o informační hodnotu akciových trhů. Mimo ekonomické stability může totiž měnová politika cíleně působit na akciový trh, například ve snaze zabránit vzniku či prohloubení nerovnováhy na trhu akcií a tím zamezit vzniku tzv. bublin na trzích. Zejména vývoj současné ekonomické krize a zvyšující se důraz na roli fiskální politiky jako nástroje ekonomické stability vede k potřebě lepšího porozumění efektu fiskální politiky na ekonomiku jako celek, ale i konkrétně na akciové trhy. Ekonomická teorie není za jedno při hodnocení vhodnosti a vlastní míry, jímž fiskální politika ovlivňuje reálné dění. Empirické zkoumání vztahu mezi fiskální politikou a vývojem akciových trhů zpravidla dokazuje spíše 45

limitovaný význam. Významněji pozorované jsou, v této práci již dříve zmiňované, dočasné přehnané krátkodobé trendy způsobené politickými (fiskálními) šoky. Fiskální politika však hraje důležitého partnera politice monetární. Proto existuje potřeba koordinované reakce obou politik na očekávaný vývoj ekonomiky. Míra využitelnosti akciových indexů pro tyto účely tedy záleží silně na míře (či víře), jak významným předstihovým ekonomickým indikátorem burzovní index ve skutečnosti je. Rostoucí globalizace trhů, obchodované objemy a s tím spojená vyšší efektivita trhů cenných papírů spolu s vyšší mírou pochopení vlivu hospodářské politiky mohou vést k včasným a odpovídajícím krokům hospodářské politiky v rámci anticyklické hospodářské politiky.

4.5 Využití burzovních indexů v investiční praxi Již dříve jsme uvedli, že burzovní indexy mohou sloužit jako podkladové aktivum pro různé druhy certifikátů či jiných derivovaných produktů. Indexy jsou také často základem burzovně obchodovaných fondů, které nabírají v posledních letech na popularitě. Burzovní indexy také bývají používány jako benchmark pro hodnocení investiční strategie. Mimoto je na vývoji burzovních indexu založená neznámější teorie zabývající se určováním vývoje trendu akciových trhů – Dow theory.

4.5.1 Určení vývoje akciových trhů pomocí burzovních indexů – Dowova teorie Otec světoznámé Dowovy teorie Charles Dow v roce 1882 spoluzaložil společnost Dow Jones & Company. Společnost se zabývala shromažďováním a zpracováváním finančních zpráv a doručováním těchto zpráv finančním institucím a také stojí za konstrukcí a zveřejňováním historicky prvního akciového indexu, který je jedním z nejznámnějších indexů dodnes. Později vydával Dow noviny, jež byly předchůdci současných The Wall Street Journal. Zde také publikoval své studie o finančních trzích. Z těchto Dowových poznámek vytvořilo několik analytiků ucelenou teorii.50 Podstata Dowovy teorie je založená na poznatku, že úroveň akciových indexů je odrazem chování investorů. Protože ti svými předpoklady utváří kurzy akcií pomocí nákupních a prodejních příkazů. Tvůrci teorie věřili, že budoucí vývoj akciových trhů lze odvodit z minulého vývoje. Ke sledování tohoto vývoje je nejlepší využívat právě časovou řadu tvořenou denními uzavíracími hodnotami burzovního indexu analyzovaného akciového

50

Charles Dow: Životopis a teorie. Akcie.miras.cz: Akcie, burzy & investování [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/investorcharles-dow.php

46

trhu. Sledování vývoje na trzích dokázalo, že zde dochází k neustálému střídání býčího a medvědího období s občasným krátkodobým postranním vývojem. A na základě pohybu hodnot akciových indexů (teorie pracuje se třemi základními trendy) a objemů obchodů lze předvídat změny nálady na trzích a poskytovat tak informace využitelné pro určení vhodného okamžiku k nákupům či prodejům. Tato práce si však neklade za cíl vysvětlit podrobněji Dowovu teorii, pro zájemce je k dispozici dostatek literatury.51 Podstatné je, že pro využití analýz založených na této teorii jsou zásadní akciové indexy. Dowova teorie je základním kamenem, v současnosti velmi rozšířené, technické analýzy. I když je technická analýza používána na jednotlivé akciové tituly, komodity či jiné cenné papíry, metody technické analýzy sloužící ke zjištění globálních trendů vývoje nelze provádět bez časových řad burzovních indexů.52

4.5.2 Burzovní indexy a Exchange-Traded Funds Již několikrát bylo zmíněno, že burzovní indexy jsou často využity jako podkladové aktivum různých finančních instrumentů a fondů. Exchange-Traded Funds (ETF) jsou indexové fondy, které jsou veřejně obchodované na akciových burzách. Tyto fondy jsou formou kolektivního investování, jehož podstatou je shromažďování finančních prostředků od drobných investorů, za které jsou nakupovány různé cenné papíry. V současné době ETF výrazně konkurují otevřeným podílovým fondům. Existuje mnoho specifických fondů vytvářených investičními společnostmi, jejichž podkladová aktiva tvoří měny, dluhopisy či specifické komodity. Burzovně obchodovaný fond musí zveřejnit svůj prospekt, který obsahuje přesné informace o složení aktiv a záměru fondu. Většina největších Exchange-Traded Funds však zrcadlí hlavní burzovní indexy. Cílem takového ETF je co nejtěsněji kopírovat vývoj vybraného indexu. Pokud například investujeme do ETF, jež sleduje vývoj širokého indexu světových akcií MSCI World, získáme nákupem jediné akcie ETF portfolio akcií více než 1000 společností. Mezi nejobchodovanější patří indexové ETF, které jsou navázané na významné akciové indexy jako Dow Jones nebo S&P 500. Mezi hlavní výhody indexových ETF patří vysoká míra diverzifikace dostupná i pro malé investory. Nákupem jednoho cenného papíru se stává vlastníkem podílů desítek či stovek titulů, které tvoří základ indexu, jež je předmětem daného ETF. Toto s sebou mimo výhodného rozložení rizika přináší i nižší časovou náročnost na obchodování a nižší 51

Například: The Dow Theory (autor Robert Rhea); Dow Theory for the 21st Century (Jack Schannep) a další tituly.

52

REJNUŠ, Oldřich. Dowova teorie-nejvýznamnější teoretické východisko technické analýzy. Brno: Masarykova unuverzita, 2008. 4 s. ISBN 978-80-2104747-1.

47

makléřské poplatky. Další výhodou je existence Exchange-Traded Funds sledujících vývoj na exotických trzích, na které může být, pro běžného investora, jinak obtížné se dostat. Další výhodou je snadná dostupnost informací o hodnotě investice přímo na burze. Popřípadě dokáže každý investor určit vývoj hodnoty své investice za pomoci burzovních informací v ekonomické sekci denního tisku zveřejňující vývoj burzovních indexů. To sice nebude úplně přesné, protože je faktem, že i když je cílem ETF co nejtěsněji kopírovat vývoj vybraného indexu, v praxi není výkonnost ETF a indexu zcela totožná. Tzv. Tracking Error udává rozdíl mezi výkonností ETF a sledovaným indexem. Investování do produktů odvozených od indexů bývá nazýváno indexování. Indexování je klasickým příkladem pasivního investování. Výhoda nízkých nákladů, transparentnosti, časové nenáročnosti a nízkých poplatků je vykoupena nemožností překonat výkonnost daného indexu. A pokud dojde k poklesu celého indexu, přirozeně ztrácí hodnotu i taková investice. O aktivním investování a burzovních indexech jako vhodném údaji pro hodnocení úspěšnosti takového investování je následující oddíl.

4.5.3 Využití burzovních indexů pro hodnocení úspěšnosti investiční strategie Cílem aktivního investování je co možná nejvíce překonat průměrnou výkonnost daného trhu, a to prostřednictvím výběru jednotlivých cenných papírů do portfolia na základě různých makroekonomických i mikroekonomických či jiných analýz trhu cenných papírů. Vzhledem k tomu, že u této metody dochází k častějšímu nákupu a prodeji cenných papírů, je tato metoda náročnější na schopnosti a čas, který investor (či manažer fondu) investování věnují. Přirozeně je zde snaha měřit efekt vynaložené snahy. A právě burzovní indexy slouží jako vhodný ukazatel k takovému poměřování. Sledování úspěšnosti vlastního aktivního investování může provádět každý soukromý investor, avšak rozšířenější a široce prezentované je používání burzovních indexů jako tzv. benchmarku pro posouzení úspěšnosti aktivního investování u podílových fondů. Benchmark je ukazatel, kterým se fond navenek prezentuje a vůči kterému se porovnává jeho výkonnost. Uvedení zhodnocení v desítkách procent či znehodnocení ve stejné míře nám totiž neposkytne dostatek informací k hodnocení výsledků investiční strategie nebo úspěchu portfolio manažera. Avšak pokud tato čísla porovnáme s příslušným benchmarkem, vidíme jasně rozdíl mezi výkonností dosaženou aktivním obchodováním a hodnotu představující pohyb celého trhu, neboli hodnotu, které mohlo být dosaženo alternativně pomocí metody pasivního investování (přesněji řečeno indexováním). 48

Benchmark proto můžeme definovat jako ukazatel, ke kterému se porovnává výkonnost fondu. Nejčastěji je jím některý z burzovních indexů - akciovým či komoditním indexem - ale i dluhopisovými indexy. Případně může být benchmark založen i na kombinaci více tržních indexů, čímž vznikají uměle vytvořené kompozitní indexy. Výběr indexu (sloužícího jako benchmark) pro konkrétní fond musí korespondovat se zaměřením investiční strategie fondu a přirozeně s trhem, na kterém se aktiva fondu obchodují. Jinak ztrácí porovnávání vypovídací schopnost. Portfolio manažer fondu má na starosti správu aktiv, sledování situace na trhu a provádění analýzy trhu. Na základě získaných údajů pak rozhoduje o směřování peněžních prostředků, o jejich rozdělení do jednotlivých druhů aktiv. Neexistuje žádná záruka, že jeden z portfolio manažerů bude trvale lepší, než průměr. Spekulace na burze jsou totiž hrou s nulovým součtem. Zisk jedné strany je kompenzován ztrátou na straně druhé. Dlouhodobé výsledky portfolio manažera v porovnání s benchmarkem však mohou být vhodným vodítkem pro výběr podílového fondu.53

53

DUFFY, David a Ioannis CHATZIANTONIOU. University of Portsmouth. Stock Market Response to Monetary and Fiscal Policy Shocks: MultiCountry Evidence [online]. Bournemouth,: The Executive Business Centre, 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://eprints.bournemouth.ac.uk/20575/1/Economic%20Modelling_GF.pdf

49

Závěr Burzovní indexy jsou bezpochyby významným ukazatelem finančních trhů. Jejich každodenní sledování umožňuje udržení přehledu o dění a vývoji na burzách po celém světě za pomocí několika málo čísel. Aby však hodnota čísla vyjádřeného indexem měla pro příjemce určitou informační hodnotu, musí si být uživatel minimálně vědom, ke kterému teritoriu či druhu burzy index náleží. Míra informační hodnoty pak dále stoupá s růstem znalostí o konstrukci a skladbě indexu. Takové znalosti mohou napomoci předejít nesprávným úsudkům o burze při použití jediného údaje. Ekonomická a finanční teorie předpokládá různé, často vzájemné, vztahy mezi ekonomikou a burzami jako zástupci finančních trhů. Ať už se jedná o zprostředkované ovlivňování ceny obchodovaných aktiv změnami úrokové míry, dění na burzách během jednotlivých fází hospodářského cyklu či schopnost burzovních indexů predikovat budoucí vývoj HDP. Teoretické předpoklady jsou však reálně narušovány složitostí systému, nedokonalostmi trhu a zejména lidským faktorem, který je základem burzovních obchodů. Mnohé empirické výzkumy potvrzují, že lze využít některé z burzovních indexů jako předstihového indikátoru vývoje ekonomiky. I přesto, že vysvětlující schopnost indexů na vývoj HDP nebývá výrazně statisticky významná, lze je dobře využít pro doplnění jiných předstihových indikátorů. Stejně tak lze využít indexy například pro porovnání výkonnosti sektorů. Výhodou hodnoty indexu je, že v sobě zahrnuje informace mnoha jiných zveřejněných statistik a průzkumů. Je však třeba mít na paměti, že mimoto jsou také kurzy cenných papírů silně ovlivňovány náladami, přehnanými očekáváními a zejména manipulacemi, což může vést k hodnotám indexů, které neodpovídají reálnému stavu akciových společností, což snižuje schopnost indexů vypovídat o stavu ekonomiky či jejím vývoji do budoucna. Nezanedbatelný význam indexů lze nalézt v investiční praxi. Burzovní indexy jsou velmi často základem široké škály derivátových produktů. Indexy se, díky své schopnosti sledovat vývoj trhu, dále hodí k analýzám předpovídajícím trendy na burzovních trzích. A nezanedbatelnou funkcí burzovních indexů je také působnost jako tzv. benchmarku pro výsledky aktivního obchodování na burzovních trzích.

50

Seznam použitých zdrojů [1] BAUMÖHL, Eduard. Analýza vzájemného vztahu akciových trhov a HDP: Grangerov test kauzality. Národohospodářský obzor: 1/2009[online]. [cit. 2013-03-23] [2] BOUGHTON, James M. a William H. BRANSON. Commodity Prices as a Leading Indicator of Inflation. National Bureau of Economic Research: NBER Working Paper No. 2750

[online].

[cit.

2013-04-05].

Dostupné

z:

http://www.nber.org/papers/w2750.pdf?new_window=1 [3] DUFFY, David a Ioannis CHATZIANTONIOU. University of Portsmouth. Stock Market Response to Monetary and Fiscal Policy Shocks: MultiCountry Evidence [online]. Bournemouth,: The Executive Business Centre, 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://eprints.bournemouth.ac.uk/20575/1/Economic%20Modelling_GF.pdf [4] GOBRY, Pascal. Burzovní indexy a trhy burzovních indexů. 1. vyd. Praha: HZ, 1996, 109 s. Editio Q. ISBN 80-901-4959-6 [5] HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 [6] HORSKÁ, Helena. Český akciový trh – jeho efektivnost a makroekonomické souvislosti: Working Paper No. 7/2003. Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku [online]. s. 28 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.ieep.cz/editor/assets/working-papers/wp0703.pdf. [7] MOUDRÝ, Marek a Roman BINTER. Analýza významu kapitálového trhu pro rozvoj ekonomiky ČR. Burza cenných papírů Praha, a. s. [8] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011. 520 s. ISBN 9788086929705. [9] REJNUŠ, Oldřich. Dowova teorie-nejvýznamnější teoretické východisko technické analýzy. Brno: Masarykova unuverzita, 2008. 4 s. ISBN 978-80-210-4747-1. [10] REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-128-3 [11] SCHUMPETER, J., On The Concept of Social Value, Quarterly Journal of Economics, volume 23. Str. 213-232

51

[12] SMOLÍK, Kamil a Martin SRNA. Indexy volatility jakožto nástroj investičního rozhodování. Ústav ekonomiky, Fakulta podnikatelská, Vysoké učení technické v Brně. s. 6. Dostupné

z:

http://www.konference.fbm.vutbr.cz/workshop/papers/papers2011/finance/Smolik_Srna.pdf [13] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6. [14] Burzovní indexy: Index PX. Burza cenných papírů Praha [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Burzovni-Indexy [15] Charles Dow: Životopis a teorie. Akcie.miras.cz: Akcie, burzy & investování [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/investor-charles-dow.php [16] Čtyři analytici ratingových agentur byli v Itálii obviněni z manipulace finančních trhů. Zprávy.Rozhlas.cz

[online].

[cit.

2013-04-27].

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomikavevrope/_zprava/930829 [17] Dow Jones Industrial Average: Overview. Dow Jones Indicies [online]. [cit. 2013-0317]. Dostupné z: http://www.djaverages.com/?go=industrial-overview [18] Dow Jones-UBS Commodity Index: Fact Sheet. Dow Jones Indices [online]. [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://www.djindexes.com/mdsidx/downloads/fact_info/Dow_JonesUBS_Commodity_Index_Fact_Sheet.pdf [19] EURO STOXX 50®. STOXX: Inovative. Global. Indicies [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.stoxx.com/indices/index_information.html?symbol=sx5E [20]

FTSE

100

Index.

FTSE

[online].

[cit.

2013-03-19].

Dostupné

z:

http://www.ftse.com/Indices/India/index.jsp [21] Guide to the Equity Indicies of Deutsche Borse: March 2013. Deutsche Borse AG [online].

[cit.

Dostupné

2013-03-19].

z:

http://www.dax-

indices.com/EN/MediaLibrary/Document/Equity_L_6_19_e.pdf [22] Green Economy Indexes. Nasdaq Global Indexes [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: https://indexes.nasdaqomx.com/Home/Green [23] Hang Seng Index and Sub-indexes: Description. Hang Seng Indexes [online]. [cit. 201303-18]. Dostupné z: http://indexes.nikkei.co.jp/en/nkave/index/profile?idx=nk225

52

[24] How September 11 Affected The U.S. Stock Market. Investopedie [online]. 9/9/2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/financial-edge/0911/howseptember-11-affected-the-u.s.-stock-market.aspx#axzz2HxYbqc1t [25] Index. Slovník spisovného jazyka českého: Ústav pro jazyk český [online]. [cit. 2013-0315]. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php [26] Index Description. NASDAQ Composite Index® Methodology: Global indexes [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: https://indexes.nasdaqomx.com/docs/methodology_COMP.pdf [27] Microsoft Corporation Market Cap. Ycharts: The Financial Terminal of the Web [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://ycharts.com/companies/MSFT/market_cap [28] MSCI World Index. MSCI: A Clear View of Risk and Return [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné

z:

http://www.msci.com/resources/factsheets/index_fact_sheet/msci-world-

index.pdf [29] Nový prostředek manipulace s tržní cenou: Twitter!. IPoint [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.ipoint.cz/zpravy/1128449911-novy-prostredek-manipulace-s-trznicenou-twitter/ [30] Overview. Nikkei Indexes: All about Nikkei 225 [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://indexes.nikkei.co.jp/en/nkave/index/profile?idx=nk225 [31] S&P 500 Index information: Perfomance data. S&P 500 Indicies [online]. [cit. 2013-0317]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/indices/sp-500/en/us/?indexId=spusa500-usduf--p-us-l-[32] S&P GSCI™ Commodity Index: Approach. Goldman Sachs [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné

z:

http://www.goldmansachs.com/what-we-do/securities/products-and-business-

groups/products/gsci/approach.html [33] The CBOE Volatility Index® - VIX®: The powerful and flexible trading and risk management tool from the Chicago Board Options Exchange. Chicago Board Options Exchange. 2009. Dostupné z: http://www.cboe.com/micro/vix/vixwhite.pdf [34] Walt Disney Market Cap. Ycharts: The Financial Terminal of the Web [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://ycharts.com/companies/DIS/market_cap

53

Seznam tabulek, grafů, obrázků a schémat Tabulka č. 1: Složení a váhy titulů v indexu DJIA k 17. 3. 2013

Graf č. 1: Zastoupení sektorů v indexu S&P 500 platné k 15. březnu 2013 Graf č. 2: Historický vývoj hodnoty a objemu indexu Nasdaq Composite do 15. března 2013 Graf č. 3: Vývoj komoditních indexů za roční období od dubna 2012 Graf č. 4: Vývoj HDP v návaznosti na jednotlivé fáze hospodářského cyklu

Obrázek č. 1: Přehled nejdůležitějších indexů frankfurtské burzy

Schéma č. 1: Vzorec pro výpočet indexu PX platný k 20. 3. 2013

54

Seznam použitých zkratek BCPP

Burza cenných papírů Praha

CBOE VIX

Chicago Board Options Exchange Volatility Index

CPI

Consumer price index

DAX

Deutscher Aktien Index

DJIA

Dow Jones Industrial Average

DJ-UBSCI

Dow Jones-UBS Commodity Index

ETF

Exchange Traded Funds

FIFO

First In, First Out (metoda oceňování zásob v účetnictví)

FTSE 100

Financial Times Stock Exchange

HDP

hrubý domácí produkt

HSI

Hang Seng Index

IPO

Initial Public Offering (první veřejná nabídka akcií)

NASDAQ

elektronický burzovní trh National Association of Securities Dealers Automated Quotations (index Nasdaq Composite)

NYSE

New York Stock Exchange

PX

oficiální index Burzy cenných papírů Praha

S&P 500

Standard & Poor 500

S&P GSCI

Standard & Poor (dříve Goldman Sachs Commodity Index)

USA

Spojené státy americké

55

EKONOMICKÝ VÝZNAM BURZOVNÍCH INDEXŮ

Recommend Documents