EKONOMICKÝ VÝVOJ PODNIKŮ FINANCOVANÝCH RIZIKOVÝM KAPITÁLEM

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES

EKONOMICKÝ VÝVOJ PODNIKŮ FINANCOVANÝCH RIZIKOVÝM KAPITÁLEM ECONOMIC DEVELOPMENT VENTURES FUNDED BY VENTURE CAPITAL

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. LUCIE KRČMOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

Ing. JAROSLAVA RAJCHLOVÁ, Ph.D.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2012/2013 Ústav financí

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Krčmová Lucie, Bc. Účetnictví a finanční řízení podniku (6208T117) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Ekonomický vývoj podniků financovaných rizikovým kapitálem v anglickém jazyce: Economic Development Ventures Funded by Venture Capital Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Zhodnocení sledovaného problému, formulace poznatků Závěr Seznam použité literatury Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.

Seznam odborné literatury: KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. 714s. ISBN 80-7179-802-9. KNÁPKOVÁ A. a D. PAVELKOVÁ. Finanční analýza. Kompletní průvodce s příklady. 1. vydání, Praha: GRADA Publishing, 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4. POLEDNÁKOVÁ, A. a kol. Vplyv finančních trhov na finančnie riadenie podnikov posobiacich v SR a ČR v kontexte súčasných globálných procesov. Bratislava: EKONÓM, 2011. 176 s. ISBN: 978-80-225-3252- 5. RAJCHLOVÁ, J. Vybrané aspekty financování podniků rizikovým kapitálem v podmínkách České republiky. Disertační práce. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2012. 158 s. Vedoucí disertační práce: doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D. RAJCHLOVÁ, J.; ZINECKER, M.; BROŽ, Z. Due Diligence Process in the Context of Private Equity and Venture Capital Financing in the Czech Republic. Econ, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 2012, Vol. 2012, No. 1, p. 15-23. ISSN: 1803- 3865. REŽŇÁKOVÁ, M. a R. NÝVLTOVÁ. Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování. Praha: Grada, 2007. 222 s. ISBN 978-80-247-1922-1. SEDLÁČEK J. Účetní data v rukou manažera. Finanční analýza v řízení firmy. 2. vydání, Brno: Computer Press, 2001. 220s. ISBN 807226-562-8. ZINECKER, M.; RAJCHLOVÁ, J. Význam private equity v ČR v kontextu evropského vývoje. Acta academica karviniensia, 2010, Vol. 2010, No. 2, s. 30-42. ISSN: 1212- 415X.

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jaroslava Rajchlová, Ph.D. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2012/2013.

L.S.

_______________________________ doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty

V Brně, dne 22.04.2013

ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na posouzení ekonomického vývoje podniků, ve kterých bylo využito externího financování formou rizikového kapitálu. První část práce obsahuje teoretická východiska spjatá s danou problematikou a dále je u vybraných podniků provedena finanční analýza v období před vstupem investora, během jeho působení a po vystoupení ze společnosti. Na základě rozboru výsledků finanční

analýzy

je

zhodnocena

vhodnost

financování

rizikovým

kapitálem

u zkoumaných podniků a možné způsoby řešení problematických situací.

ABSTRACT The diploma thesis is focused on the assessment of the economic development of those corporations, in which the external financing, venture capital has been used. The first part contains theoretical bases connected to the existing problems, and further for the selected corporations the financial analysis is performed in the period before the stakeholder entry, during his function, and after his withdrawal. On the basis of results’ study of the financial analysis, suitability of venture capital financing of the selected corporations, and possible methods of problem solving are evaluated.

KLÍČOVÁ SLOVA Podnik, financování podniku, rizikový kapitál, rizikový investor, účetní výkazy, finanční analýza, ukazatele finanční analýzy.

KEY WORDS Business, financing, venture capital, venture capitalists, financial statements, financial analysis, indicators of financial analysis.

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE PRÁCE KRČMOVÁ, L. Ekonomický vývoj podniků financovaných rizikovým kapitálem. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2013. 82 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jaroslava Rajchlová, Ph.D.

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne ………………. …………….....…………. podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí diplomové práce Ing. Jaroslavě Rajchlové, Ph.D. za odborné rady a cenné připomínky při řešení daného tématu.

OBSAH OBSAH .............................................................................................................- 5 ÚVOD ...............................................................................................................- 9 CÍL PRÁCE A METODY ZPRACOVÁNÍ ...................................................................- 10 1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ..............................................................- 11 1.1

VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ....................................................................- 11 -

1.2

FINANCOVÁNÍ PODNIKŮ ..............................................................................- 12 -

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4

1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4

1.4 1.4.1

1.5 1.5.1

2

Klasifikace zdrojů podle původu kapitálu .......................................................... - 12 Klasifikace zdrojů podle právního postavení poskytovatele .............................. - 13 Klasifikace zdrojů podle doby splatnosti kapitálu .............................................. - 13 Specifické formy financování ............................................................................. - 13 -

PRIVATE EQUITY A VENTURE CAPITAL ..........................................................- 14 Charakteristika rizikového kapitálu .................................................................... - 15 Typy rizikového kapitálu .................................................................................... - 16 Princip financování rizikovým kapitálem ............................................................ - 17 Proces financování rizikovým kapitálem ........................................................... - 19 -

RIZIKOVÝ KAPITÁL V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................- 22 Vývoj využívání financování rizikovým kapitálem.............................................. - 23 -

FINANČNÍ ANALÝZA ....................................................................................- 30 Vybrané ukazatele ............................................................................................. - 31 -

ANALÝZA PROBLÉMU A SOUČASNÉ SITUACE ...............................................- 36 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6

2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6

2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6

2.4 2.4.1 2.4.2

CANDY PLUS, A.S. .....................................................................................- 36 Identifikační údaje podniku ................................................................................ - 37 Informace o rizikovém kapitálu .......................................................................... - 37 Zhodnocení ekonomické situace v podniku, za které investor vstupoval ......... - 37 Zhodnocení ekonomické situace v podniku, za které investor vystupoval ........ - 38 Ekonomický vývoj podniku ................................................................................ - 39 Zhodnocení ekonomického vývoje podniku ...................................................... - 44 -

PIETRO FILIPI HOLDING, A.S. .......................................................................- 44 Identifikační údaje podniku ................................................................................ - 44 Informace o rizikovém kapitálu .......................................................................... - 45 Zhodnocení ekonomické situace v podniku, za které investor vstupoval ......... - 45 Zhodnocení ekonomické situace v podniku, za které investor vystupoval ........ - 46 Ekonomický vývoj podniku ................................................................................ - 46 Zhodnocení ekonomického vývoje podniku ...................................................... - 51 -

SKLÁŘSKÁ HUŤ S.R.O. ................................................................................- 51 Identifikační údaje podniku ................................................................................ - 51 Informace o rizikovém kapitálu .......................................................................... - 52 Zhodnocení ekonomické situace v podniku, za které investor vstupoval ......... - 52 Zhodnocení ekonomické situace v podniku, za které investor vystupoval ........ - 53 Ekonomický vývoj podniku ................................................................................ - 53 Zhodnocení ekonomického vývoje společnosti ................................................. - 57 -

HOLMES PLACE CZECH REPUBLIC S.R.O. ....................................................- 57 Identifikační údaje podniku ................................................................................ - 57 Informace o rizikovém kapitálu .......................................................................... - 57 -

2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6

3

Zhodnocení ekonomické situace v podniku, za které investor vstupoval ......... - 58 Zhodnocení ekonomické situace v podniku, za které investor vystupoval ........ - 58 Ekonomický vývoj podniku ................................................................................ - 59 Zhodnocení ekonomického vývoje společnosti ................................................. - 63 -

ZHODNOCENÍ SLEDOVANÉHO PROBLÉMU, FORMULACE POZNATKŮ ...............- 64 3.1

VÝVOJ UKAZATELE RENTABILITY CELKOVÝCH AKTIV ......................................- 64 -

3.2 3.3

VÝVOJ UKAZATELE RENTABILITY VLASTNÍHO KAPITÁLU .................................- 66 VÝVOJ AKTIV NETTO ...................................................................................- 68 -

3.4

VÝVOJ TRŽEB ............................................................................................- 70 -

3.5

VÝVOJ UKAZATELE OBRATU AKTIV ...............................................................- 71 -

3.6

VÝVOJ UKAZATELE VÝKONNOST ZAMĚSTNANCE ...........................................- 73 -

ZÁVĚR ............................................................................................................- 75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..........................................................................- 77 SEZNAM GRAFŮ ...............................................................................................- 80 SEZNAM OBRÁZKŮ ...........................................................................................- 81 SEZNAM TABULEK ...........................................................................................- 81 SEZNAM PŘÍLOH ..............................................................................................- 82 -

ÚVOD Tématem diplomové práce je ekonomický vývoj podniků financovaných rizikovým kapitálem. Rizikový kapitál je jedním z možných zdrojů financování aktivit podniku, a to jak jeho provozní činnosti, tak k vytváření nových projektů a investic. Jedná se o kapitál, který je využíván například na vývoj nových produktů a technologií, rozšíření podnikatelských aktivit, zvýšení pracovního kapitálu nebo k posílení kapitálové struktury. Zpravidla bývá investován do společností, které mají potenciál pro růst podílu na trhu a jejichž cílem je produkce vysoce inovativních výrobků. Do podniků je vkládán buď ze strany soukromých, nebo institucionálních investorů, kteří za tento vklad získají podíl na základním kapitálu podniku. Diplomová práce bude rozdělena na tři hlavní části. Teoretická část uvede základní pojmy a východiska spjatá s tématem rizikový kapitál, popíše princip a proces financování tímto alternativním zdrojem a ukáže vývoj dosavadního využívání rizikového kapitálu v České republice. Dále charakterizuje vybrané ukazatele finanční analýzy, které budou použity pro zhodnocení ekonomického vývoje zvolených podniků. V analytické části budou představeny zkoumané podniky a rizikoví investoři, kteří do těchto podniků vložili kapitál. Kromě toho bude provedena zjednodušená finanční analýza podnikových dat, a to v období jednoho roku před vstupem investora, během jeho působení a tři roky po jeho vystoupení, na jejímž základě bude posuzován ekonomický vývoj těchto společností a vliv rizikového investora na tento vývoj. Závěrečná syntetická část bude zkoumat vývoj vybraných finančních ukazatelů ve všech sledovaných podnicích, identifikuje shodné a rozdílné znaky vývoje a zhodnotí, zda bylo financování formou rizikového kapitálu pro podniky vhodně zvoleno či nikoliv. Eventuálně budou stanoveny možné způsoby řešení problematických situací.

Diplomová práce je zpracovávána jako součást řešení výzkumného záměru s názvem “Výzkum

interních

a

externích

faktorů

ovlivňující

hodnotu

podniku,“

vedeným pod číslem FP-S-13-2064, financovaného Interní grantovou agenturou VUT, IGA VUT.

-9-

CÍL PRÁCE A METODY ZPRACOVÁNÍ Cílem diplomové práce Ekonomický vývoj podniků financovaných rizikovým kapitálem je zhodnocení ekonomického vývoje zvolených podniků financovaných rizikovým kapitálem prostřednictvím vybraných ekonomických charakteristik. Na základě výsledků analytické části vyhodnotit průběh investice rizikovým kapitálem v daných podnicích a formulovat zjištěné skutečnosti ve vztahu k investici rizikovým kapitálem. Podniky financované rizikovým kapitálem byly roztříděny a vybrány na základě roku vstupu rizikového investora do společnosti. Tato práce bude posuzovat vývoj čtyř společností, u kterých došlo k investici v roce 2004. Jedná se o tyto podniky: •

Candy Plus, a.s.

•

Pietro filipi holding, a.s.

•

Sklářská Huť s.r.o.

•

Holmes Place Czech Republic s.r.o.

U prvních tří podniků proběhla investice prostřednictvím fondu Genesis Capital, do čtvrté společnosti investoval JV Capital Management. Ekonomický vývoj těchto podniků bude sledován v období jednoho roku před vstupem investora, po dobu koexistence a tři roky po investorově vystoupení. K hodnocení rozvoje podniku budou použity vybrané ukazatele finanční analýzy, jako je například rentabilita aktiv, rentabilita vlastního kapitálu, vývoj tržeb a další vhodné ukazatele. Na základě finanční analýzy vybraných ukazatelů bude zhodnocen vliv financování podniků rizikovým kapitálem a jejich ekonomický vývoj. Při zpracování diplomové práce budou použity následující metody: finanční analýza, popisná statistika, logické metody analýzy a syntézy a pro zdůraznění výsledků bude užito grafického zpracování hodnot vybraných ukazatelů.

- 10 -

1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

Následující kapitola definuje teoretická východiska zpracovaná z odborné literatury, na kterých bude stavěno v dalších částech diplomové práce.

1.1

VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ

Kapitola uvádí vybrané pojmy týkající se financování podniku, které jsou nezbytné pro pochopení dalšího textu. Peněžní prostředky podniku zabezpečují jeho platební schopnost. Tvoří je aktiva, která jsou součástí finančního majetku krátkodobého (například peníze v hotovosti vč. cenin, krátkodobé peněžní vklady, krátkodobé cenné papíry) a dlouhodobého (termínované vklady, obligace a jiné druhy dlouhodobých cenných papírů). Podnikovým kapitálem se rozumí souhrn všech peněz vložených do celkového majetku podniku ze strany všech investorů zjišťován k určitému okamžiku. Zajišťuje, aby obnova a přírůstek majetku proběhly za co nejnižších nákladů. Většina podnikového kapitálu je vázána v dlouhodobém majetku, v zásobách a v pohledávkách, pouze malá část je tvořena peněžními prostředky. Finanční zdroje podniku jsou chápány jako zdroje k tvorbě peněžních prostředků a podnikového kapitálu. Jsou dány částkou peněz, kterou podnik získá z realizace svých výrobků a služeb za určité období, eventuálně zvýšením různých forem vlastního kapitálu, dluhů a popřípadě z darů a dotací. Základem pro hodnocení finanční situace podniku je komparace výše finančních zdrojů s výší finančních potřeb. Jakákoliv změna stavu peněžních prostředků podniku v hotovosti nebo na bankovních účtech je označována jako peněžní tok. Každý tento tok popisují tři vlastnosti: hodnota, směr a časový okamžik vzniku. Z hlediska charakteristiky směru dělíme peněžní toky na příjmy (peněžní toky zvyšující stav peněz) a výdaje (peněžní toky vedoucí k poklesu stavu peněz). Podnikové finance jsou systémem peněžních vztahů, který zahrnuje získávání finančních zdrojů (financování – peněžní tok, na jehož počátku stojí příjem), jejich přidělení do různých forem majetku (investování – peněžní tok, na jehož počátku

- 11 -

stojí výdaj) a rozdělování dosažených výsledků podnikání (dividendová politika). (1, str. 6-8)

1.2

FINANCOVÁNÍ PODNIKŮ

Zdroje financování podniků lze klasifikovat z několika hledisek: podle původu, podle právního postavení poskytovatele a podle doby splatnosti. Z pohledu podniku je rozhodující, z jakých zdrojů kapitál získává, protože volba určité finanční struktury vede ke stanoveným důsledkům, se kterými jsou dané zdroje spojeny. 1.2.1

KLASIFIKACE ZDROJŮ PODLE PŮVODU KAPITÁLU

Podle původu kapitálu jsou zdroje financování členěny na interní (vlastní) a externí (cizí). Financování externími zdroji se využívá v případě, kdy na pokrytí potřeby kapitálu za účelem realizace investic nebo zachování likvidity nepostačují interní zdroje. Interními zdroji financování se rozumí: •

otevřené samofinancování – financování z nerozděleného výsledku hospodaření,

•

skryté samofinancování – financování prostřednictvím rezerv,

•

skryté samofinancování – financování prostřednictvím odpisů,

•

financování přeměnami majetku – financování uvolněním kapitálu.

Externí zdroje financování zahrnují: •

financování vlastním kapitálem – splacení základního kapitálu ze strany vlastníků, splacení navýšení základního kapitálu, financování dary a dotacemi,

•

financování cizím kapitálem – financování půjčkou poskytnutou vlastníky, financování dluhem poskytnutým věřiteli,

•

financování hybridním kapitálem – financování kapitálem kombinujícím práva vlastníka a věřitele. (1, str. 58-61); (2, str. 117-127)

- 12 -

1.2.2

KLASIFIKACE ZDROJŮ PODLE PRÁVNÍHO POSTAVENÍ POSKYTOVATELE

Podle právního postavení poskytovatele kapitálu lze rozlišit: externí vlastní kapitál, cizí neboli dluhový kapitál a mezzanine kapitál. Ve všech případech se jedná o financování externími zdroji, kdy podnik získává kapitál na finančním trhu. Poskytovateli externího vlastního kapitálu mohou být zakladatelé podniku, kteří splácejí upsaný základní kapitál, stávající vlastníci podniku, kteří zvyšují svoje podíly na základním kapitálu dodatečným vkladem, případně noví zájemci, kteří vstupují do podniku a svými vklady navyšují základní kapitál. V případě dluhového financování jsou poskytovateli zdrojů subjekty, které nemají status vlastníka podniku. Tyto subjekty jsou označovány jako věřitelé. Právní postavení poskytovatele mezzanine kapitálu se pohybuje mezi postavením vlastníka a věřitele. Mezi externím vlastním kapitálem a dluhovým kapitálem existují významné rozdíly, každý z nich je například spojen s odlišnými právy a povinnostmi. Poskytovatel vlastního kapitálu má oproti poskytovateli cizího kapitálu právo podílet se na řízení podniku a na dosaženém výsledku hospodaření. (1, str. 56-58); (2, str. 117-127) 1.2.3

KLASIFIKACE ZDROJŮ PODLE DOBY SPLATNOSTI KAPITÁLU

Podle doby splatnosti je možné rozeznat kapitál, který je podniku k dispozici neomezeně dlouhou dobu (většinou se jedná o kapitál vlastní), a kapitál, u něhož je přesně stanovena doba splatnosti (obvykle se jedná o kapitál cizí, který může být z hlediska časového k dispozici krátkodobě, střednědobě nebo dlouhodobě). (1, str. 64) 1.2.4

SPECIFICKÉ FORMY FINANCOVÁNÍ

Za speciální formy podnikového financování jsou považovány: leasing, faktoring, forfaiting, rizikový kapitál. Leasing je formou externího financování, v němž pronajímající společnosti pronajímají majetek (auta, stroje, výrobní zařízení apod.) nájemci. Pronajímatelem může být specializovaná leasingová společnost, stejně tak jako přímý výrobce majetku. Lze rozlišit dvě hlavní formy leasingu: provozní neboli operativní leasing (po jehož skončení zůstává předmět nájmu v majetku pronajímající společnosti)

- 13 -

a finanční neboli kapitálový leasing (u kterého po skončení nájmu předmět leasingu přechází do majetku nájemce, a to zpravidla za předem stanovenou symbolickou cenu). Třetí formou je tzv. zpětný leasing neboli laseback, jehož podstatou je, že leasingová společnost odkoupí předmět nájmu od původního majitele a následně mu jej pronajme. Faktoring představuje formu krátkodobého financování, která je založena na smluvně sjednaném

průběžném

odkupu

krátkodobých

pohledávek

z obchodního

styku

před lhůtou jejich splatnosti. Postoupením pohledávek dochází ke změně věřitele a novým majitelem se stává faktoringová společnost. Forfaitingem

se

rozumí

odprodej

individuálních

zajištěných

střednědobých

a dlouhodobých pohledávek (se splatností větší než 180 dnů) forfaitingovou společností (často banky nebo jejich dceřiné společnosti). Odkupem pohledávky přebírá forfaitingová společnost veškerá rizika spojená s neplacením odběratele. Rizikový kapitál představuje formu externího vlastního kapitálu. Jedná se o kapitál, který je vkládán do základního kapitálu zpravidla veřejně neobchodovatelných podniků a který je určený na financování počáteční činnosti podniku, zejména na inovační a rozvojové projekty s vysokým rizikem. Vklady kapitálu jsou prováděny buď ze strany soukromých investorů, nebo ze strany investorů institucionálních. (1, str. 166-180); (2, str. 124); (3, str. 103-104) Financování formou rizikového kapitálu je podrobněji zkoumáno v následující kapitole.

1.3

PRIVATE EQUITY A VENTURE CAPITAL

Pojmy private equity a venture capital (PE&VC) nejsou v publikacích, které se problematikou rizikového kapitálu zabývají, zcela jednoznačně definované, nicméně smysl jejich využití je vždy chápán podobně. Označení venture capital je běžně používáno v anglickém znění, případně je překládáno jako rizikový kapitál. Dvořák (2008) překládá pojem venture capital souslovím rizikový a rozvojový kapitál. Termín private equity je překládán jako soukromý kapitál. (3, str. 103-104); (4, str. 17-18) Private equity a venture kapitál představuje formu externího vlastního kapitálu podniku, který je vkládán do podniků neemitujících vlastní akcie, a to buď ze strany soukromých investorů (Business Angels – obchodní/podnikatelští andělé), nebo ze strany investorů

- 14 -

institucionálních (Venture Capital Funds – fondy rizikového kapitálu). Za tento vklad získá investor podíl na základním kapitálu podniku. Tento kapitál je využíván například na vývoj nových produktů a technologií, rozšíření podnikatelských aktivit, zvýšení pracovního kapitálu nebo k posílení kapitálové struktury. (1, str. 178-180); (3, str. 103104) K výhodám spojeným s financováním formou private equity a venture kapitálu patří především možnost získání potřebného kapitálu pro podnik, a to i bez záruky, kterou požadují běžní investoři či poskytovatelé úvěrů. Mezi pozitiva dále patří snížení celkové zadluženosti podniku, posílení finanční stability, výhody nefinančního charakteru v podobě nových invencí investora a jeho know-how a také rozložení rizika mezi podniky a fondy rizikového kapitálu. Oproti financování bankovním úvěrem není rizikový kapitál negativně ovlivněn nákladovými úroky. Nevýhodou této formy financování je zejména omezení samostatnosti managementu a výkonu vlastnických práv stávajících majitelů. Vstupem rizikového investora se mění vlastnická struktura a podnikatelé se mohou obávat úniku informací. (1, str. 178-180); (4, str. 17-18) European Private Equity and Venture Capital Association (EVCA) rozlišuje tři typy investic: venture capital, private equity a soukromé investice (tzv. Business Angels), které zastřešuje označením private equity. Venture kapitál je tedy součástí private equity a jedná se o prostředky, které jsou investovány v raných a rozvojových fázích podniku, kde náhradou za vysoké podstupované riziko je nadprůměrné zhodnocení investovaného kapitálu. (3, str. 103-104) Pro účely diplomové práce bude dále užíván pojem rizikový kapitál bez bližšího odlišení typu investice. 1.3.1

CHARAKTERISTIKA RIZIKOVÉHO KAPITÁLU

Charakteristické vlastnosti rizikového kapitálu lze definovat takto: •

Jedná se o formu externího vlastního kapitálu. Oproti běžným formám externích zdrojů není vklad rizikového kapitálu zatížen nákladovými úroky ani umořováním vkladu. Riziko, které investoři nesou, je vnímáno zejména jako ztráta investice.

- 15 -

•

Jedná se o investici střednědobou a časově omezenou, která bývá realizována pouze na dobu smluvně ujednanou (většinou na období 4 až 6 let).

•

Investoři rizikového kapitálu jsou vysoce ziskově orientovaní, jsou zaměřeni na podniky, které mohou rychle a významně zvyšovat svoji hodnotu. (Avšak financování formou rizikového kapitálu nevede vždy ke zvyšování hodnoty podniku, případně k jeho růstu a rozvoji.)

•

Investoři rizikového kapitálu poskytují podniku manažerskou podporu, která je označována jako nefinanční přidaná hodnota ze strany investora. Tato vlastnost je významným a jedinečným rysem financování formou rizikového kapitálu. (5, str. 17-18)

1.3.2

TYPY RIZIKOVÉHO KAPITÁLU

Předstartovní financování (seed capital) – jedná se o financování velmi raných stádií podnikání, často ještě před vlastním vznikem podniku. Předmětem financování jsou projekty výzkumu a vývoje a tržní průzkumy, které vedou k založení obchodní společnosti a uvedení produktu na trh. Jde o nejrizikovější typ investice, který investorovi přinese málokdy zisk dříve než za 7-12 let. Předstartovním financováním se zabývá pouze 1-2 % investorů poskytujících rizikový kapitál. Startovní financování (start-up capital) – jedná se o investování do začátku činnosti podniku. Předpokladem je, že existuje produkt, manažerský tým a jsou známy výsledky tržního průzkumu. Riziko je menší, než u předstartovního financování, nicméně stále je značné. S návratností investice se počítá v horizontu 5-10 let. Startovní financování nabízí přibližně 5 % rizikových investorů. Financování počátečního rozvoje (early stage development capital) – jedná se o financování již fungujících podniků s potenciálem dalšího rozvoje, jehož financování ale podnik není schopen sám zajistit. Vzhledem k tomu, že výsledek investice lze lépe předpovědět, jedná se o investici s menším rizikem, než v případě předchozích dvou forem financování. Předpokládaná návratnost investice je 4-7 let. Financování počátečního rozvoje nabízí asi 10 % společností poskytujících rizikový kapitál.

- 16 -

Rozvojové financování (later stage development – expansion capital) – jedná se o investici do již zaběhnutých podniků s potenciálem pro další významnou expanzi. Riziko takové investice je podstatně menší než u předchozích případů financování. Doba návratnosti se pohybuje v rozmezí 2-5 let. Rozvojové financování je poskytováno prostřednictvím minimálně poloviny investorů na trhu rizikového kapitálu působících. Záchranné financování (rescue capital) – jedná se o poskytnutí finančních prostředků, které jsou nutné pro záchranu podniku a bez kterých by byl podnik ohrožen možností úpadku. Záchranným financováním se zpravidla zabývají specializované fondy. Náhradní financování (debt replacement capital) – jedná se o financování společností, které využívají především dluhového financování a jsou tedy zatíženy vysokými nákladovými úroky. Financování akvizic (acquisition capital) – jedná se o investici určenou k financování nákupu jiné společnosti, případně části jiné společnosti. Riziko těchto investic bývá velmi malé, díky tomu, že většinou jde o koupi již fungujícího podniku, jehož ekonomická výkonnost je zpravidla známa. Manažerské odkupy (management buy-out, management buy-in atd.) – jedná se o financování odkupu již existujícího a zaběhnutého podniku ve prospěch jeho managementu. Management buy-out umožňuje stávajícímu managementu a investorům odkoupit všechny nebo většinu akcií či podílů od majitelů společnosti. Management buy-in umožňuje odkup akcií či podílů společnosti managementem mimo podnik, který se poté ujme řízení tohoto podniku. Riziko této investice je nižší, než u běžných investic v oblasti rizikového kapitálu. Doba návratnosti investice se pohybuje v rozmezí 2-3 let. (3, str. 106-111); (4, str. 20-23) 1.3.3

PRINCIP FINANCOVÁNÍ RIZIKOVÝM KAPITÁLEM

Financování podniků formou rizikového kapitálu je možno provádět prostřednictvím přímého a nepřímého podílnictví. Přímé podílnictví značí, že investice je realizována přímým transferem peněžních prostředků do zvoleného projektu. Nepřímé podílnictví označuje transfer peněžních prostředků prostřednictvím mezičlánků. U nepřímého podílnictví dále rozlišujeme podílnictví tzv. projektově orientované a fondově

- 17 -

orientované. V České republice je využíván přístup nepřímého fondově orientovaného podílnictví. Rozdíl mezi projektově a fondově orientovaným podílnictvím je vymezen zejména v diversifikaci rizika a v poskytování manažerské podpory. U projektově orientovaného podílnictví přestavuje mezičlánek investiční společnost založená za účelem realizace jednoho konkrétního projektu. Riziko není dostatečně diversifikováno a ze strany investiční společnosti není poskytována podpora managementu financovaného projektu. U

fondově

orientovaného

podílnictví

vkládají

investoři

peněžní

prostředky

do tzv. fondů rizikového kapitálu a prostřednictvím manažerské společnosti jsou financovány podniky s vysokým potenciálem růstu. Riziko je redukováno (díky mezičlánku v podobě fondů a manažerské společnosti) a v souladu s pojetím financování formou rizikového kapitálu poskytuje manažerská společnost v průběhu doby podílnictví podporu managementu. (5, str. 18) ÚČASTNÍCI TRHU RIZIKOVÉHO KAPITÁLU U nepřímého fondově orientovaného podílnictví, které je uplatňováno v České republice, je možné rozlišit účastníky trhu rizikového kapitálu jako: investory, fond rizikového kapitálu, manažerskou společnost a podnik. Investory představují banky, penzijní fondy a fondy pojišťoven, souhrnně jsou nazývány institucionálními investory. Manažerská společnost kumuluje prostředky do vytvořeného fondu rizikového kapitálu a uzavírá s fondem rizikového kapitálu smlouvu, která vymezuje spolupráci mezi oběma stranami, včetně odměny za poskytované služby. Manažerské společnosti fungují na principu poradenských společností – posuzují investiční příležitosti, provádí jejich výběr, monitorování a správu portfolia a nakonec zabezpečují také odprodej držených podílů v jednotlivých společnostech. Prostřednictvím svých odborníků (odborníci manažerské společnosti jsou nazýváni investory rizikového kapitálu) poskytují manažerskou podporu, a to ve smyslu transferu know-how. Tyto služby manažerská společnost provádí na smluvním základě. Investoři nabývají podíl na fondu rizikového kapitálu. Výnos, který je realizován po ukončení investice, plyne zpět do fondu rizikového kapitálu, kde je reinvestován, případně dle podílu rozdělen investorům. (6, str. 15-23)

- 18 -

1.3.4

PROCES FINANCOVÁNÍ RIZIKOVÝM KAPITÁLEM

Obrázek 1 znázorňuje jednotlivé fáze procesu financování rizikovým kapitálem. Tyto fáze jsou podrobněji charakterizovány v následujícím textu práce.

Obrázek 1: Investiční proces Zdroj: Vlastní zpracování dle (4)

PODNIKATELSKÝ PLÁN A VIZE PODNIKU Představitelé podniku, kteří usilují o kapitálový vstup, oslovují rizikové investory prostřednictvím zpracovaného podnikatelského plánu s jasnou vizí dalšího rozvoje společnosti. Tento podnikatelský záměr by měl splňovat několik požadavků: existuje cílový podnik se stálou vlastnickou strukturou, který vytváří určité výrobky nebo služby, drží určitý podíl na trhu nebo je schopen ho dosáhnout a drží konkurenční výhodu a specifikuje její využití. Podnikatelský plán je dále: reálný, technicky, legislativně a personálně zabezpečený, obsahuje marketingový a finanční plán a zřejmou představu o financování záměru. ÚVODNÍ POSOUZENÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU Pro investory rizikového kapitálu je podnikatelský záměr stěžejním dokumentem, na základě jehož posouzení si formují názor na podnik a jeho manažery. V této fázi dochází k podpisu smlouvy mezi klientem a manažerskou společností, tato smlouva definuje ochranu dat. Manažerská společnost poté předkládá zprávu investičnímu výboru fondu rizikového kapitálu, na jejímž základě se snaží získat rozhodnutí o realizaci investice.

- 19 -

DUE DILIGENCE Pokud investiční výbor fondu rizikového kapitálu schválí realizaci investice, následuje podrobné prověření prostřednictvím procesu due diligence (rozhodovací proces), které vykonávají investiční manažeři. Proces due diligence je charakterizován jako souhrn specifických procesů, činností a analýz. Rozbor jednotlivých výsledků, které z procesů plynou, vede k závěrům, které jsou pro investory rizikového kapitálu pomocným materiálem při jejich rozhodování o vhodnosti předkládané investice. (4, str. 93-109) Délka trvání procesu due diligence závisí na organizaci podniku a tržním zaměření přístupu vlastníků podniku a managementu podniku k jednání s investorem, obvykle se jedná o několik týdnů až několik měsíců. Náklady na komplexní proces due diligence jsou závislé na prováděných činnostech a časové náročnosti, investoři vyčíslili částku 300 000 Kč a více. Jednotlivé procesy due diligence je možné rozdělit podle jejich zaměření: Finanční due diligence – investor rizikového kapitálu analyzuje finanční aspekt možné investice. Zaměřuje se zejména na předchozí zisky, strukturu vlastního kapitálu podniku a finanční plán investice. Tržní a produktová due diligence – investor rizikového kapitálu analyzuje možnosti trhu a inovační potenciál produktu. Posuzuje příležitosti a rizika společnosti v oboru podnikání (například snadnost/obtížnost vstupu nového konkurenta na trh daného výrobku či služby). Právní due diligence – další formou rozhodovacího procesu je rozklad rámcových podmínek poptávajícího podniku. Zejména jsou zkoumány majetkové vztahy, vlastnické vztahy, stanovy a všechny další podstatné smlouvy. Due diligence managementu – proces je zaměřen na manažery a jejich schopnosti. Dále je zjišťováno, nakolik je management seznámen s cílovým trhem produktu či služby, které podnik nabízí. Váha jednotlivých due diligence je rozdílná – nejvýznamnější vliv pro rozhodování investora mají závěry plynoucí z analýz tržní a produktové due diligence a due diligence

- 20 -

managementu. Finanční a právní aspekty je možné v mnoha případech vyřešit, ale ovlivnit situaci na trhu, případně změnit osobnost manažera, nelze. (7, str. 30-42) VYMEZENÍ PODMÍNEK PRO VSTUP INVESTORA Do určování podmínek investice se zahrnuje například: stanovení objemu investice, harmonogram investice, velikost podílu ve společnosti, rozhodovací pravomoci rizikového investora či strategie exitu ze společnosti. INVESTIČNÍ SMLOUVA, KAPITÁLOVÝ VSTUP DO SPOLEČNOSTI V případě, že strany akceptují navržené podmínky investice, přistupuje se k písemnému odsouhlasení podmínek pro vstup investora do podniku. Tento souhlas má podobu souboru závazných právních dokumentů potvrzujících akceptaci managementu se všemi nutnými náležitostmi. Posléze dochází k převodu dohodnutého objemu finančních prostředků fondu rizikového kapitálu na účet společnosti, nebo na účty stanovené ve smlouvě, ve smluvně sjednaném časovém plánu. MONITOROVÁNÍ INVESTICE, ZHODNOCENÍ SPOLEČNOSTI V ideálním případě existuje po dobu trvání investice velmi úzká spolupráce manažerského podniku a klientské společnosti. Je pravidlem, že některý z investičních manažerů se stává členem orgánu klientské společnosti. Pokud je klientská společnost společností s ručením omezeným, stává se jedním z jednatelů, pokud jde o akciovou společnost, stává se členem představenstva, případně dozorčí rady. Investor

rizikového

kapitálu

se

neomezuje

pouze

na

monitorování

plnění

podnikatelského záměru, nýbrž podniku poskytuje také tzv. nefinanční přidanou hodnotu. Pravidelně tento podnik navštěvuje a řeší problémy společně s jeho managementem – doporučuje optimální řešení, napomáhá s výběrem obchodních partnerů nebo s organizací marketingových kampaní. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že investiční manažeři nesmějí nahrazovat profesionální management společnosti. Nepochopení tohoto principu vede ke značným a častým problémům, zejména ze strany manažerů klientských podniků.

- 21 -

DESINVESTICE Desinvestice, neboli exit, představuje poslední fázi v procesu realizace investice. Z hlediska podniku, do kterého fond investoval své prostředky, se jedná o změnu vlastnické struktury. Z hlediska fondu rizikového kapitálu se jedná o odprodej vlastněného podílu podniku a odchod ze společnosti. Předpokladem odprodeje podílu je určení tržní hodnoty podniku Desinvestice je smluvně dohodnuta (4. fáze, 5. fáze) a realizace odchodu fondu rizikového kapitálu ze společnosti, do které investoval je možná pěti způsoby. Jedná se o: zpětné odkoupení, prodej strategickému partnerovi, veřejný úpis akcií, refinancování a nedobrovolné vystoupení. Zpětné odkoupení značí situaci, kdy po skončení investičního období koupí management společnosti akcie zpět od investora. Tato možnost je v současné době nejpoužívanější.

Prodej

strategickému

partnerovi

se

využívá

v případech,

kdy management podniku nemá zájem o odkup vlastních akcií, případně nedisponuje dostatečnými finančními prostředky. Veřejný úpis akcií neboli uvedení na burzu je obecně považován za nejvýnosnější způsob výstupu investora ze společnosti. Refinancováním se rozumí nahrazení podílu rizikového investora jinými finančními zdroji. Nedobrovolné vystoupení nastává v případech, kdy investiční manažeři nejsou schopni úspěšně řešit vzniklou krizi v podnikání společnosti. V tomto případě rizikový investor prodává svůj podíl ve společnosti pod cenou. (3, str. 117-119); (4, str. 93-109)

1.4

RIZIKOVÝ KAPITÁL V ČESKÉ REPUBLICE

Investice rizikového kapitálu jsou v České republice realizovány od roku 1990. Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA) je asociace, která funguje od roku 1997, sdružuje investory rizikového kapitálu a zastupuje jejich zájmy. Členy asociace lze rozdělit na řádné a přidružené. Řádnými členy asociace jsou firmy, které investují private equity a venture capital – řádní členové reprezentují hlavní zdroj rizikového kapitálu v České republice. Přidruženými členy se chápou takové společnosti, které v oblasti rizikového kapitálu vykonávají poradenské služby.

- 22 -

CVCA je členem Evropské asociace private equity a venture kapitálu (EVCA) a také je v blízkém kontaktu s dalšími, zejména Evropskými, asociacemi. (8) Mezi roky 1990 až 2008 uskutečnili členové CVCA více než 100 investic v celkové hodnotě 2 400 milionů EUR. Bylo investováno do řady výrobních podniků i služeb, přičemž největší objem investic plynul do sektoru IT/telekomunikace/internet. V současné době je řádnými členy asociace spravováno kolem 20 českých investic a další investice se realizují. Jedná se například o společnosti: Gumotex, a.s., Holmes Place Czech Republic s.r.o., Pietro filipi, a.s. a další. Zdrojem financí pro fondy rizikového kapitálu jsou zejména penzijní fondy, pojišťovny, banky, fondy fondů a státní agentury. Fondy působící na území České republiky nejčastěji realizují investice v objemu nad 1 mil. EUR, což prakticky vylučuje možnost raných fází podnikání se o tuto formu financování ucházet. Fondy, jejichž investiční kritérium by zahrnovalo malé investice do 1 mil. EUR, se v České republice nevyskytují a sítě Bussines Angels je nenahrazují plnohodnotně. (9) 1.4.1

VÝVOJ VYUŽÍVÁNÍ FINANCOVÁNÍ RIZIKOVÝM KAPITÁLEM

Následující kapitola vyjadřuje prostřednictvím grafů a tabulek vývoj situace na trhu rizikového kapitálu v České republice. Jako vstupní data byly použity informace ze statistických zpráv, které každoročně zpracovává asociace EVCA (European Private Equity and Venture Capital Association). POČET PODNIKŮ FINANCOVANÝCH RIZIKOVÝM KAPITÁLEM V ČESKÉ REPUBLICE Graf 1 znázorňuje vývoj počtu podniků v České republice, které byly financovány prostřednictvím rizikového kapitálu v jednotlivých letech v období od roku 1997 do roku 2011. Na grafu můžeme vidět, že do roku 2002 se počet podniků využívajících rizikový kapitál pohyboval ustáleně okolo hodnoty 10. Nejnižší údaj, a to pouze 4 podniky, nastal v roce 2003. V dalších letech počet sledovaných podniků rostl a mezi léty 2007 až 2010 si udržoval stabilní výši. V posledních dvou obdobích hodnota mírně poklesla na 15 podniků v roce 2010 a 17 podniků v roce 2011.

- 23 -

Graf 1: Vývoj počtu podniků financovaných rizikovým kapitálem v ČR Zdroj: Vlastní zpracování dle (10), (11), (12), (13), (14), (15), (16)

OBJEM INVESTIC FORMOU RIZIKOVÉHO KAPITÁLU V ČESKÉ REPUBLICE Graf 2 zobrazuje vývoj objemu celkových investic rizikového kapitálu v České republice v jednotlivých letech 1997-2011 v milionech EUR.

Graf 2: Vývoj objemu investic formou rizikového kapitálu v ČR (v mil. €) Zdroj: Vlastní zpracování dle (10), (11), (12), (13), (14), (15), (16)

Z grafu je patrné, že v období mezi lety 1997-2000 se výše celkových ročních investic pohybovala okolo hodnoty 150 mil. EUR. V roce 2001 nastal pokles na 50 mil. EUR

- 24 -

ročně a tato tendence přetrvávala až do roku 2004. Od roku 2005 začal objem investic růst a svého maxima dosáhl v roce 2009, kdy hodnota objemu investic dosahovala téměř 1 400 mil. EUR. V dalších letech došlo k poklesu, objem investic v roce 2010 byl 193 mil. EUR ročně a v roce 2011 139 mil EUR ročně. POČET DESINVESTIC V ČESKÉ REPUBLICE Graf 3 dokumentuje vývoj počtu desinvestic neboli exitů v jednotlivých letech v období od roku 2005 do roku 2011 v České republice.

Graf 3: Vývoj počtu desinvestic v ČR Zdroj: Vlastní zpracování dle (10), (11), (12), (13), (14), (15), (16)

Z vývoje grafu je znatelná stabilní hodnota počtu exitů v jednotlivých letech, pouze v roce 2005 je hodnota mírně vyšší, a to 10. Nejnižší počet desinvestic nastal v roce 2006, ve kterém se jich uskutečnilo pouze 5. V roce 2010 byla hodnota počtu desinvestic 6 a v roce 2011 se jednalo o 9 podniků. DOSAŽENÁ VÝŠE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V PŘÍPADĚ DESINVESTIC V ČR Graf 4 vyjadřuje vývoj dosažené výše finančních prostředků v případě desinvestic v České republice v jednotlivých letech v období od roku 2005 do roku 2011 v milionech EUR. Vývoj grafu ukazuje, že dochází k postupnému zvyšování dosažených finančních prostředků prostřednictvím exitů. Až na mírný výkyv v roce 2006, kdy objem

- 25 -

dosažených finančních prostředků překročil hodnotu 100 mil. EUR, se vývoj hodnoty držel pod touto hranicí. v roce 2011 ovšem došlo ke skokovému nárůstu hodnoty na dosud maximálních 402 mil. EUR.

Graf 4: Vývoj dosažené výše finančních prostředků v případě desinvestic v ČR (v mil. €) Zdroj: Vlastní zpracování dle (10), (11), (12), (13), (14), (15), (16)

PODÍL INVESTIC RIZIKOVÉHO KAPITÁLU K HDP V ČESKÉ REPUBLICE Graf 5 zachycuje vývoj podílu celkových ročních investic rizikového kapitálu k HDP v jednotlivých letech 2005-2011 v České republice v procentech. Z grafu je jasně patrné, že nejlepšího výsledku bylo v České republice dosaženo v roce 2009, kdy hodnota poměru rizikového kapitálu k HDP země byla 1,017 %. V ostatních sledovaných letech hodnota nepřekročila 0,5 %. Průměrná hodnota za uvedené roky je 0,3 % rizikového kapitálu k HDP. Podle NVCA (Asociace private equity a venture kapitálu v USA) je investice vyšší než 1 % HDP považována za nadstandardní. Studie prokázaly, že zvýšení podílu rizikového kapitálu k HDP o jednu jednotku dlouhodobě zvyšuje zaměstnanost o 1-1,8 %. (5, str. 35)

- 26 -

Graf 5: Vývoj podílu investic rizikového kapitálu k HDP v ČR (v %) Zdroj: Vlastní zpracování dle (10), (11), (12), (13), (14), (15), (16)

OBJEM ROČNÍCH INVESTIC DLE FÁZÍ VÝVOJE SUBJEKTŮ V ČESKÉ REPUBLICE Tabulka 1 zobrazuje vývoj velikosti investic podle vývojových fází podniku v jednotlivých letech v období od roku 2005 do roku 2011 v České republice v milionech EUR. Tabulka 1: Vývoj objemu ročních investic dle fází vývoje subjektů v ČR (v mil €) Zdroj: Vlastní zpracování dle (10), (11), (12), (13), (14), (15), (16)

Fáze vývoje/rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Seed capital, Start-up capital

0,41

0,32

0,50

0,28

0,00

13,14

2,71

Later stage develompent capital

10,62

0,78

89,92

45,69

28,25

9,91

2,78

Grow, Rescue capital, Replacement capital, Boyout

97,92

353,11

79,76

395,46 1367,65 170,16 133,41

Celkem

108,95 354,21 170,18 441,43 1395,90 193,21 138,91

- 27 -

Z tabulky je patrné, že zásadní podíl investic realizovaných v České republice je do fází Boyouts (Grow, Rescue capital, Caplacement capital, Boyout). Tento trend lze sledovat ve všech zemích, které statistiky asociace EVCA sledují. Následující tři grafy zobrazují vývoj objemu ročních investic do jednotlivých fází vývoje v letech 2005-2011. Graf 6 znázorňuje vývoj objemu ročních investic do fází Seed a Start-up (tedy do předstartovního a startovního financování) v České republice v milionech EUR. Na vývoji grafu lze pozorovat stabilní objem investic v jednotlivých letech 2005 až 2009, kdy hodnota ročních investic nepřesáhla hranici 0,5 milionu EUR. V roce 2010 došlo k prudkému nárůstu objemu investice na hodnotu 13,14 milionu EUR a v roce 2011 byla výše investic rovna 2,71 milionu EUR.

Graf 6: Vývoj objemu ročních investic do fází Seed a Start-up v ČR (v mil. €) Zdroj: Vlastní zpracování dle (10), (11), (12), (13), (14), (15), (16)

Graf 7 dokumentuje vývoj objemu ročních investic do fází Later stage development (tedy do rozvojového financování) v České republice v milionech EUR. Z grafu je patrné, že maximální hodnota objemu investic nastala v roce 2007, kdy byla rovna téměř 90 milionům EUR. Od tohoto roku každoroční objem investic postupně klesá. V roce 2011 byla hodnota objemu investic 2,78 milionu EUR.

- 28 -

Graf 7: Vývoj objemu ročních investic do fází Later stage development v ČR (v mil. €) Zdroj: Vlastní zpracování dle (10), (11), (12), (13), (14), (15), (16)

Graf 8 ukazuje vývoj objemu ročních investic do fází Buyouts v České republice v milionech EUR. Od roku 2005 do roku 2008 se objem každoročních investic držel pod hranicí 400 milionů EUR. V roce 2009 došlo k prudkému růstu objemu investic na dosud maximální hodnotu téměř 1 400 milionů EUR. V roce 2010 hodnota odpovídala 170 milionům EUR a v roce 2011 133 milionům EUR.

Graf 8: Vývoj objemu ročních investic do fází Buyouts ČR (v mil. €) Zdroj: Vlastní zpracování dle (10), (11), (12), (13), (14), (15), (16)

- 29 -

1.5

FINANČNÍ ANALÝZA

Finanční analýzu lze chápat jako soubor činností, jejichž cílem je komplexní zhodnocení finanční situace podniku. Přispívá ke zjištění, zda je obchodní společnost dostatečně zisková, jestli má vhodnou kapitálovou strukturu, zdali efektivně využívá svých aktiv nebo zda je schopna splácet své závazky včas. Znalost finančního postavení podniku je nezbytná nejen ve vztahu k minulosti, ale zejména pro odhady a prognózy budoucího vývoje. Samozřejmě platí, že skutečnosti, které proběhly v minulosti, nelze již nijak ovlivnit, výsledky finanční analýzy však mohou poskytnout cenné informace pro budoucnost podniku. (17, str. 15) Výsledky

finanční

analýzy

neslouží

pouze

pro

vlastní

potřebu

podniku,

nýbrž i uživatelům, kteří sice nejsou součástí podniku, ale jsou s ním spjati finančně, hospodářsky nebo jinak. Je důležité zvážit, pro koho je finanční analýza zpracovávána, protože každá ze skupin nějak spjatých s podnikem upřednostňuje, a pro svoje rozhodování potřebuje, jiné informace. Uživatele finanční analýzy lze rozdělit na externí a interní. Mezi externí uživatele patří: investoři, banky a jiní věřitelé, stát a jeho orgány, obchodní partneři (zákazníci a dodavatelé), manažeři, konkurence apod. K interním uživatelům se řadí: manažeři, odboráři, zaměstnanci. (17, str. 15-17); (18, str. 20-21) Investoři, kteří jsou poskytovateli kapitálu, sledují informace o finanční situaci podniku ze dvou důvodů. Prvním důvodem je získání dostatečného množství informací, na jejichž základě je investor schopen rozhodnout o případných investicích v daném podniku. Hlavní pozornost investorů je zaměřena na míru rizika a míru výnosu spojeného s vloženým kapitálem. Druhým důvodem je získání informací o tom, jakým způsobem podnik nakládá se zdroji, které investoři podniku již poskytli. Toto hledisko je důležité zejména v akciových společnostech, kde dochází k oddělení vlastnictví podniku od jeho řízení – vlastníci kontrolují, jak manažeři hospodaří. Je praxí ověřeno, že dochází k rozporům mezi zájmy akcionářů a manažerů. (18, str. 22) Manažeři využívají informace plynoucí z finanční analýzy pro operativní i strategické řízení podniku. Z hlediska přístupu k informacím mají ty nejlepší předpoklady pro zpracování finanční analýzy, protože disponují i informacemi, které nejsou veřejně dostupné (například pro externí uživatele – investory, banky aj.). Manažeři znají

- 30 -

pravdivý stav finanční situace podniku a zpravidla jej využívají ke své každodenní práci. (18, str. 23) Pro zpracování finanční analýzy je nezbytné získání dat, která tvoří podklady pro kvalitní zpracování a dosažení podstatných výsledků. Základním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní závěrka, která se skládá z rozvahy, výkazu zisků a ztrát, výkazu cash flow a přílohy účetní závěrky. Cenné informace poskytuje také výroční zpráva podniku. (17, str. 16) 1.5.1

VYBRANÉ UKAZATELE

Kapitola charakterizuje vybrané ukazatele finanční analýzy, které budou použity pro zhodnocení finanční situace podniků v další části diplomové práce. RENTABILITA CELKOVÝCH VLOŽENÝCH AKTIV – RETURN ON ASSETS (ROA) Ukazatele rentability patří mezi poměrové ukazatele, poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů, jichž bylo užito k jeho dosažení. Rentabilita celkových aktiv poměřuje zisk dosažený podnikáním s celkovými aktivy do podnikání investovanými, a to bez ohledu na to, zda jsou financována ze zdrojů vlastních nebo cizích. Ukazatel měří výkonnost podniku, tedy schopnost podniku efektivně využívat svůj majetek pro tvorbu zisku. Vyjadřuje, jaká část zisku byla vygenerována z investovaného kapitálu od majitelů a věřitelů, pro které je důležitým ukazatelem efektivnosti jejich vkladu. (18, str. 71-73); (19, str. 62-63) Existuje několik možností výpočtu ukazatele ROA: a) ROA =

EBIT , aktiva

kde EBIT – zisk před zdaněním a nákladovými úroky („provozní zisk“)

Je-li do čitatele dosazen EBIT, ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv firmy před odpočtem daní a nákladových úroků. Tento tvar ukazatele je vhodný při porovnávání podniků s rozdílnými daňovými podmínkami a s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích. (19, str. 63)

- 31 -

b) ROA =

EBIT × (1 − t ) , aktiva

kde t – sazba daně

c) ROA =

EAT , aktiva

kde EAT – zisk po zdanění („čistý zisk“)

d) ROA =

EAT + úroky × (1 − t ) , aktiva

Je-li do čitatele dosazen zisk po zdanění zvýšený o zdaněné úroky, ukazatel poměřuje vložené prostředky nejen se ziskem, ale také s úroky, které jsou odměnou pro věřitele za zapůjčený kapitál. Fiktivní zdanění úroků ukazuje skutečnou cenu cizího kapitálu. Zahrnutí úroků do nákladů vede ke snížení zisku a tím pádem k nižší dani z příjmů. Tento tvar ukazatele umožňuje srovnávání podniků s různým podílem cizích zdrojů ve finanční struktuře. (19, str. 63) Pro potřeby diplomové práce bude využíván tvar vzorce podle písmene c), do čitatele bude dosazen EAT neboli zisk po zdanění (výsledek hospodaření po zdanění) a ve jmenovateli budou celková aktiva podniku.

RENTABILITA VLASTNÍHO KAPITÁLU – RETURN ON EQUITY (ROE) Ukazatele rentability patří mezi poměrové ukazatele, poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů, jichž bylo užito k jeho dosažení. Rentabilita vlastního kapitálu je ukazatelem, na který soustřeďují pozornost vlastníci podniku – akcionáři, společníci a další investoři. Ukazatel měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu kapitálu investovaného akcionářem. Pro investora je důležité, aby rentabilita vlastního kapitálu byla vyšší než úroky, který by obdržel v případě jiné formy investice kapitálu (například z obligací, termínovaného vkladu nebo cenných papírů). (18, str. 71-73); (19, str. 62-64)

- 32 -

Základní rovnice výpočtu ukazatele ROE:

ROE =

EAT , vlastní kapitál

kde EAT – zisk po zdanění („čistý zisk“)

Na tomto místě je třeba upozornit na vymezení pojmu vlastní kapitál. Vlastní kapitál v sobě zahrnuje základní kapitál a další složky, například emisní ážio, zákonné a další fondy vytvářené ze zisku a zisk běžného období. Tyto složky nejsou uváděny na jednu akcii, nicméně se jedná o kapitál akcionářů, který byl zapojen do podnikatelské činnosti, proto tyto položky vstupují do vlastního kapitálu. (18, str. 73)

AKTIVA NETTO Aktiva jsou výsledkem minulých investičních rozhodnutí a jsou součástí rozvahy. Jejich uspořádání reflektuje funkci, kterou v podniku plní, a dále čas, po kterou je majetek v podniku vázán, posledním kritériem je likvidita. Základní rozdělení aktiv je následující: dlouhodobý majetek (dlouhodobý majetek hmotný a nehmotný, dlouhodobý majetek finanční), oběžná aktiva (zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek) a časové rozlišení (náklady příštích období, příjmy příštích období). Meziroční změnu aktiv lze charakterizovat pomocí analýzy absolutních ukazatelů. Při této analýze se využívá přímo údajů, které jsou obsaženy v účetních výkazech. Je možné sledovat dvě charakteristiky: absolutní změnu hodnoty ukazatelů v čase a relativní neboli procentní změnu. (18, str. 27-30); (19, str. 15-18)

OBRAT CELKOVÝCH AKTIV – TOTAL ASSETS TURNOVER RATIO Ukazatel obratu celkových aktiv patří mezi ukazatele aktivity, které měří, jak efektivně podnik hospodaří se svým majetkem. Do vzájemného vztahu jsou dávány jednotlivé položky z rozvahy a výkazu zisků a ztrát, konkrétně se jedná o komparaci majetku a tržeb. Ukazatele aktivity mají zásadní vliv na ukazatel ROA i ROE a v komplexní podobě ukazují, kolik aktiv podnik potřeboval pro zajištění daného objemu tržeb. Obrat aktiv je komplexním ukazatelem, který vyjadřuje efektivnost využívání celkových aktiv podniku. Udává, kolikrát se celková aktiva společnosti obrátí v tržby. Lze tedy říci, že minimální hodnota obratu celkových aktiv by se měla rovnat jedné,

- 33 -

avšak více vypovídající je odvětvové srovnání měřených hodnot. Pokud podnik vlastní více majetku než je účelné, vznikají nadbytečné náklady a klesá zisk. Naopak pokud má podnik majetku nedostatek, dochází k nucenému odříkání zakázek, čímž společnost přichází o výnosy. (18, str. 82) Pro výpočet ukazatele je používán vztah:

Obrat aktiv =

tržby celková aktiva

TRŽBY Tržby jsou součástí výkazu zisků a ztrát. Pro potřeby této diplomové práce budeme uvažovat tržby jako součet položek: tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Meziroční změnu tržeb lze charakterizovat pomocí analýzy absolutních ukazatelů. Při této analýze se využívá přímo údajů, které jsou obsaženy v účetních výkazech. (18, str. 40-42); (19, str. 15-17)

∑ T = Tpz + Tpvvs , kde T – tržby, Tpz – tržby za prodej zboží, Tpvvs – tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

VÝKONNOST ZAMĚSTNANCE (VZ) Ukazatel výkonnost zaměstnance představuje očištěný provozní výsledek hospodaření vztažený na jednoho zaměstnance. Zjišťuje přínos zaměstnanců k dosaženým výsledkům podniku, tedy výkonnost vlastní práce zaměstnanců.(20) Očištěný provozní výsledek hospodaření (PVHO) je získán z provozního výsledku hospodaření upraveného vyloučením hodnoty prodaného majetku. PVHO = PVH − TPDMaM + ZCDMaM , kde PVHO – provozní výsledek hospodaření očištěný, PVH – provozní výsledek hospodaření, TPDMaM – tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, ZCDMaM – zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

- 34 -

Základní konstrukce ukazatele VZ je následující: VZ =

PVHO , PPZ

kde PPZ – průměrný přepočtený stav zaměstnanců

Horizontální analýza (analýza trendů) porovnává změny ukazatelů v časové řadě. Při analýze se uvažuje jak změna absolutní hodnoty, tak i procentní změna jednotlivých položek výkazů, po řádcích (horizontálně). (19, str. 15-16) T1 − T0 × 100 [%], T0 kde T1 – je částka v roce 1, T0 – částka v roce 0

- 35 -

2

ANALÝZA PROBLÉMU A SOUČASNÉ SITUACE

Diplomová práce posuzuje ekonomický vývoj podniků, které byly zvoleny na základě shodného roku vstupu rizikového investora do společnosti. Jedná se o čtyři podniky, u kterých došlo k investici v roce 2004: Candy Plus, a.s.; Pietro filipi holding, a.s.; Sklářská Huť s.r.o.; Holmes Place Czech Republic s.r.o. Cílem této kapitoly je uvedení základních údajů o zkoumaných společnostech a informací o rizikových investorech, kteří do těchto společností vložili kapitál. Stěžejní součástí kapitoly je provedení finanční analýzy podnikových dat a následná interpretace vybraných ekonomických veličin, která by měla ukázat, jaký byl ekonomický vývoj podniků během působení rizikového investora. Finanční analýza je vypracovaná na dobu, kterou je období jednoho roku před vstupem rizikového investora, dobu koexistence s investorem a tři roky po investorově vystoupení. Vstupní data pro finanční analýzu byla získána z výročních zpráv jednotlivých společností,

které

jsou

k dispozici

ve Sbírce

listin

Obchodního

rejstříku.

Standardní součástí těchto dokumentů je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha účetní závěrky.

Všechny

proto lze předpokládat,

použité

že poskytují

výroční důvěryhodné

zprávy

byly

informace

o

auditovány, sledovaných

společnostech. Tyto dokumenty lze najít v přílohách této diplomové práce. Shromáždění všech podkladů potřebných pro výpočty ukazatelů finanční analýzy ve všech sledovaných obdobích, nebylo vždy možné, protože se nezbytné listiny v Obchodním rejstříku nenacházejí. Proto v dotčených letech dochází k vynechání výpočtu ukazatelů, pro které data nebyla dostupná.

2.1

CANDY PLUS, A.S.

Candy Plus a.s. se zabývá výrobou a prodejem cukrovinek, a to jak svých značek, tak v rychle se rozvíjející oblasti smluvní výroby. Společnost je schopná konkurovat kvalitou i cenou výrobků a specializuje se na tyto skupiny produktů: želatinové cukrovinky, lízátka, komprimáty, lékořice, žvýkačky a další. (21) Na Burze cenných papíru ve Finsku dne 14. listopadu 2011 bylo oznámeno, že akcionáři společnosti Candy Plus, a.s. uzavřeli smlouvu o prodeji celkového

- 36 -

akciového podílu vč. všech dceřiných společností s finskou společností Raisio PLC. (22)

2.1.1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PODNIKU

Obchodní firma:

Candy Plus, a.s.

Datum zápisu:

10. červenec 2000

Sídlo:

Vinohradská 343/6, 120 00 Praha 2 – Vinohrady

IČ:

254 18 921

Právní forma:

Akciová společnost

Odvětví:

Potravinářský průmysl

Předmět podnikání:

Výroba potravinářských výrobků

Základní kapitál:

34 424 800,- Kč (23)

2.1.2

INFORMACE O RIZIKOVÉM KAPITÁLU

Investor:

Genesis Capital s.r.o.

Fond:

GPEF I (Genesis Private Equity Fund I)

Typ investice:

Management buy-out/Rozvojový kapitál

Podíl:

45 %

Rok vstupu:

2004

Rok výstupu:

2009 (24)

2.1.3

ZHODNOCENÍ EKONOMICKÉ SITUACE V PODNIKU, ZA KTERÉ INVESTOR VSTUPOVAL

Pro posouzení ekonomické situace v podniku před vstupem rizikového investora bude využito rozboru účetní závěrky z období jednoho roku před tímto vstupem, tedy z roku 2003. Rok 2003 byl pro Candy Plus a.s. třetím úplným obchodním rokem. Společnost pokračovala v upevňování svojí pozice na trhu s cukrovinkami a také v naplňování svých plánů vybudovat cukrovinkářskou společnost světové úrovně. Suma aktiv ve výši 69 138 tis. Kč charakterizuje v podmínkách České republiky malou společnost. Poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv byl 50:50. Dlouhodobý majetek byl tvořen zejména dlouhodobým majetkem hmotným, který byl odepsán z 25 %. Absence

- 37 -

poskytnutých záloh na zásoby lze považovat za projev silnější pozice vůči dodavatelům zásob. Okamžitá likvidita měla hodnotu 0,46, která spadá do doporučených hodnot, kdy podnik efektivně využívá svoje finanční prostředky. Využití krátkodobého finančního majetku lze tedy považovat za vyhovující. Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům byl 32:68, podnik využíval dluhového financování. Z porovnání tržeb za prodej zboží a výkonů lze soudit, že hlavní provozní činností podniku byla výrobní činnost. Tržby za zboží a vlastní výrobky a služby klesly oproti minulému roku 2002 o 1 %. To bylo způsobeno zejména změnou v sortimentu, kde došlo k nahrazení levných velkoobjemových výrobků výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Toto zdůvodnění podporuje také fakt, že přidaná hodnota vzrostla oproti roku 2002 o 12 %. Provozní výsledek hospodaření byl kladný, stejně jako výsledek hospodaření po zdanění.

2.1.4

ZHODNOCENÍ EKONOMICKÉ SITUACE V PODNIKU, ZA KTERÉ INVESTOR VYSTUPOVAL

Pro posouzení ekonomické situace v podniku, za které investor vystupoval, bude využito rozboru účetní závěrky v daném roce, konkrétně se jedná o rok 2009. Poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv byl 99:1, během kooperace s rizikovým investorem došlo k významnému navýšení hodnoty stálých aktiv, a jedná se tedy o společnost kapitálově těžkou. Dlouhodobý majetek byl tvořen zejména dlouhodobým majetkem hmotným, který byl odepsán z 20 %, a finančním. Výše zmíněný nárůst hodnoty aktiv se projevil investicemi do dlouhodobého hmotného majetku, celkový majetek se tedy značně obnovil. Okamžitá likvidita měla na konci roku 2009 hodnotu 0,02, což neodpovídá ani minimálním doporučovaným hodnotám a podnik mohl mít krátkodobé problémy s okamžitou likviditou. Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům byl 70:30, v této chvíli podnik využíval samofinancování. Tímto došlo k poklesu finančního rizika podniku a bylo umožněno financování rizikovějších investic, na které by bylo obtížné získání externích zdrojů. Z porovnání tržeb za prodej zboží a výkonů lze soudit, že hlavní provozní činností podniku byla výrobní činnost. Tržby za zboží a vlastní výrobky a služby oproti minulému roku 2008 vzrostly. Provozní výsledek hospodaření byl kladný, výsledek hospodaření po zdanění záporný z důvodu vysokých nákladových úroků.

- 38 -

V průběhu působení rizikového investora ve společnosti došlo k výrazné změně v poměru dlouhodobých a oběžných aktiv, a to vzhledem k investicím do dlouhodobého hmotného majetku, které byly v tomto období realizovány. Díky těmto investicím došlo k obnově celkového majetku společnosti. Také struktura financování aktivit podniku byla změněna – před vstupem investora společnost využívala především dluhového financování, v roce výstupu investora již převažovalo financování formou vlastních zdrojů.

2.1.5

EKONOMICKÝ VÝVOJ PODNIKU

V této podkapitole je na základě analýzy vybraných finančních ukazatelů zpracován ekonomický vývoj podniku Candy Plus, a.s. Společnost zveřejnila všechny účetní závěrky sledovaného období 2003-2011. Hodnoty ukazatelů za jednotlivé roky jsou uvedeny v následující tabulce, a to včetně označení důležitých období – let vstupu, koexistence a výstupu rizikového investora. Ukazatele byly konstruovány dle vzorců uvedených v teoretické části diplomové práce.

- 39 -

Tabulka 2: Candy Plus, a.s. – Finanční analýza vybraných ukazatelů Zdroj: Vlastní zpracování 1

koexistence

vstup

výstup

1

Obrat aktiv

Výkonnost zaměstnance

% změna

hodnota

hodnota

109 669

-

1,586

75,417

170,55 %

107 949

-1,57 %

0,577

51,038

210 811

12,70 %

108 538

0,55 %

0,515

126,286

0%

205 413

-2,56 %

9 310

-91,42 %

0,045

- 2 892,333

0%

0%

204 968

-0,22 %

400

-95,70 %

0,002

18,000

2008

0%

0%

203 235

-0,85 %

331

-17,25 %

0,002

---

2009

0%

0%

199 149

-2,01 %

1 679

407,25 %

0,008

---

2010

2,37 %

3,86 %

237 896

19,46 %

1 845

9,89 %

0,008

---

2011

4,38 %

5,89 %

203 277

-14,55 %

13 174

614,04 %

0,065

---

ROA

ROE

Aktiva netto

Tržby

rok

hodnota

hodnota

hodnota

% změna

hodnota

2003

5,95 %

18,63 %

69 138

-

2004

1,43 %

5,03 %

187 052

2005

0,62 %

2,41 %

2006

0%

2007

Candy Plus, a.s. – Výroční zpráva 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009. Konsolidovaná výroční zpráva 2010, 2011. Viz příloha diplomové práce.

- 40 -

UKAZATELE RENTABILITY – RENTABILITA AKTIV, RENTABILITA VLASTNÍHO KAPITÁLU

Graf 9: Candy Plus, a.s. – Vývoj rentabilit Zdroj: Vlastní zpracování

Na vývoji grafu 9 lze vidět, že v roce 2004, ve kterém investor vstoupil do společnosti, klesla významně výnosnost aktiv z 5,95 % na 1,43 %. Tento pokles byl důsledkem zvýšení hodnoty celkových aktiv, které s sebou přinesl vstup investora, a současného snížení čistého zisku. V následujících letech působení investora ve společnosti rentabilita celkových aktiv stále klesala a několik let před výstupem investora byla hodnota rentability nulová, neboť podnik generoval ztrátu. Důvodem tohoto vývoje hospodářského výsledku byly velmi nízké hodnoty tržeb, výše odpisů, které vzrostly s pořízením nového dlouhodobého majetku, a také vysoké nákladové úroky a ostatní finanční náklady. Po výstupu investora začala společnost vykazovat kladný čistý zisk a výnosnost aktiv rostla. Během svého působení v podniku rizikový investor nejspíše provedl změny, které vedly k nastartování výroby a růstu tržeb. Z grafu 9 je dále patrné, že vývoj rentability vlastního kapitálu kopíroval vývoj výnosnosti aktiv. Se vstupem investora v roce 2004 došlo ke značnému poklesu výnosnosti vlastního kapitálu z 18,63 % na 5,03 %. Je pravděpodobné, že prostředky vložené do společnosti rizikovým investorem se projevily ve zvýšení hodnoty vlastního kapitálu, a to zapříčinilo pokles jeho rentability. Během působení investora byla s výjimkou roku 2006 výnosnost vlastního kapitálu nulová. Obrat nastal po vystoupení investora ze společnosti, kdy podnik začal generovat kladný výsledek hospodaření po zdanění a i přes stále rostoucí vlastní kapitál hodnoty rentabilit rostly.

- 41 -

ABSOLUTNÍ UKAZATELE – AKTIVA NETTO

Graf 10: Candy Plus, a.s. – Vývoj aktiv netto Zdroj: Vlastní zpracování

Nejvyšší tempo růstu aktiv v celém sledovaném období bylo v roce 2004, kdy do společnosti vstoupil investor rizikového kapitálu. Nárůst aktiv se projevil zejména jako investice do dlouhodobého majetku. Během působení investora v podniku měla hodnota aktiv mírně klesající vývoj odpovídající přirozenému odepisování majetku a k dalším investicím došlo až po investorově vystoupení.

ABSOLUTNÍ UKAZATELE – TRŽBY

Graf 11: Candy Plus, a.s. – Vývoj tržeb Zdroj: Vlastní zpracování

Jak je možné vidět na grafu 11, tržby společnosti měly od roku 2003 do roku 2009 klesající vývoj a nic na tom nezměnilo ani vstoupení investora. V tomto období podnik dosahoval velmi nízkých tržeb a je tedy pravděpodobné, že rizikový investor pracoval na reorganizaci a nastartování výroby. Tržby začaly opět růst v roce vystoupení investora ze společnosti. Nejvyšší nárůst lze pozorovat v posledním roce sledovaného období, kdy se hodnota tržeb zvýšila o 614 % oproti minulému roku.

- 42 -

UKAZATELE AKTIVITY – OBRAT AKTIV

Graf 12: Candy Plus, a.s. – Vývoj obratu aktiv Zdroj: Vlastní zpracování

V souvislosti se vstupem rizikového investora v roce 2004 je možné vidět na grafu 12 pokles ukazatele obratu aktiv. Tento pokles odpovídá růstu aktiv, která do podniku vložil nový investor, a také poklesu celkových tržeb. Ukazatel efektivnosti využívání aktiv vyhodnocuje, kolikrát je podnik schopný obrátit celková aktiva v peněžní prostředky za rok. Nízké hodnoty ukazují na nadbytek majetku společnosti, je tedy doporučován odprodej zastaralého majetku, případně zvýšení výroby.

VÝKONNOST ZAMĚSTNANCE

Graf 13: Candy Plus, a.s. – Vývoj výkonnosti zaměstnance Zdroj: Vlastní zpracování

Ukazatel efektivity zaměstnance neměl ve sledovaném období jednotný vývoj. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců, vyčtený z příloh účetních závěrek, ale celé období klesal až na 1zaměstnance v roce 2007. V dalších letech byl přepočtený stav zaměstnanců 0. Nejnižších hodnot dosáhl podnik v roce 2006, kdy byla efektivita

- 43 -

zaměstnance

záporná

z důvodu

záporného

očištěného

provozního

výsledku

hospodaření.

2.1.6

ZHODNOCENÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE PODNIKU

Ze zjednodušené finanční analýzy provedené v předcházející podkapitole je zřejmé, že v roce vstupu rizikového investora došlo spíše k negativnímu vývoji sledovaných ukazatelů. Během jeho působení ve společnosti nevytvářel podnik hodnotu pro svoje vlastníky a kromě vývoje čistých aktiv měly všechny další sledované ukazatele klesající vývoj. Je však pravděpodobné, že rizikový investor ve společnosti prováděl reorganizaci a nastartování výroby a tyto změny se navenek projevily až po jeho vystoupení, kdy začaly sledované ukazatele růst, podnik začal opět tvořit hodnotu pro svoje vlastníky a dosahovat kladných tržeb. V tomto kontextu lze tedy působení investora ve společnosti hodnotit kladně.

2.2

PIETRO FILIPI HOLDING, A.S.

Pietro filipi je česká módní značka oblečení pro elegantní a náročné muže a ženy. Specializuje se na spektrum oděvů od klasické formální a společenské business módy, přes smart casual módu, až po neformální volnočasovou módu a doplňky. Hodnota oblečení je dána designem, precizním zpracováním a luxusním materiálem. (25)

2.2.1


Obchodní firma:

Pietro filipi holding, a.s.

Datum zápisu:

14. srpen 2000

Sídlo:

Na Maninách 315/4, 170 00 Praha 7 – Holešovice

IČ:

261 93 426

Právní forma:

Akciová společnost

Odvětví:

Prodej značkového zboží


Činnost organizačních a ekonomických poradců Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Poradenství v oblasti designu Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb

- 44 -


2.2.2

114 756 000,- Kč (26)


Investor:


Fond:


Typ investice:

Rozvojový kapitál

Podíl:

58 %

Rok vstupu:

2004

Rok výstupu:

dosud nevystoupili (27)

1. února 2013 byla zveřejněna informace, že investiční společnost Genesis Capital nabízí k prodeji většinový podíl v Pietro filipi holding a.s. Obvyklý investiční horizont této společnosti je pět až sedm let. Genesis Capital se snažil prodat svůj podíl již v roce 2011, kupec se ale nenašel. (28)

2.2.3


Pro posouzení ekonomické situace v podniku před vstupem rizikového investora bude využito rozboru účetní závěrky z období jednoho roku před tímto vstupem, tedy z roku 2003. Suma aktiv ve výši 75 159 tis. Kč charakterizuje v podmínkách České republiky malou společnost. Poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv byl 87:13, jednalo se tedy o kapitálově těžkou společnost. Stěžejní položkou dlouhodobého majetku byly podíly v ovládaných a řízených osobách. Okamžitá likvidita měla hodnotu 0,0009, což značí problémy s likviditou s efektivním využitím krátkodobého finančního majetku. Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům byl 20:80, podnik využíval dluhového financování a měl vysoké finanční riziko. Z porovnání tržeb za prodej zboží a výkonů lze soudit, že hlavní provozní činností podniku byla výrobní činnost. Provozní výsledek hospodaření byl kladný, stejně jako výsledek hospodaření po zdanění.

- 45 -

2.2.4


Investor rizikového kapitálu ze společnosti dosud nevystoupil.

2.2.5


V této podkapitole je na základě analýzy vybraných ukazatelů zpracován ekonomický vývoj podniku Pietro filipi holding, a.s. Společnost zveřejnila všechny účetní závěrky sledovaného období kromě roku 2011. Hodnoty ukazatelů za jednotlivé roky jsou uvedené v následující tabulce, a to včetně označení důležitých období – let vstupu a koexistence s rizikovým investorem. Ukazatele byly konstruovány dle vzorců uvedených v teoretické části diplomové práce.

- 46 -

Tabulka 3: Pietro filipi holding, a.s. – Finanční analýza vybraných ukazatelů Zdroj: Vlastní zpracování 2

ROA

koexistence

vstup

2

ROE

Aktiva netto

Tržby

Obrat aktiv


rok

hodnota

hodnota

hodnota

% změna

hodnota

% změna

hodnota

hodnota

2003

0,69%

3,64%

77 159

-

15 379

-

0,199

75,222

2004

0%

0%

155 021

100,91%

9 156

-40,46%

0,059

- 16,000

2005

0,69%

0,70%

115 302

-25,62%

8 300

-9,35%

0,072

699,750

2006

0,14%

0,14%

115 573

0,24%

5 950

-28,31%

0,051

478,333

2007

0,15%

0,16%

115 887

0,27%

5 400

-9,24%

0,047

79,000

2008

0,90%

0,92%

116 881

0,86%

6 400

18,52%

0,055

- 66,667

2009

0,52%

0,53%

116 483

-0,34%

4 800

-25,00%

0,041

57,333

2010

2,93%

2,99%

120 782

3,69%

9 900

106,25%

0,082

1 293,333

Pietro filipi holding, a.s. – Zpráva nezávislého auditora o ověření účetní závěrky 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009. Viz příloha diplomové práce.

- 47 -


Graf 14: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj rentabilit Zdroj: Vlastní zpracování

Jak lze vidět na grafu 14, rentabilita celkových aktiv byla ve sledovaném období velmi nízká, což značí, že podnik investovaný majetek nevyužívá efektivně. V roce 2004, kdy do podniku vstoupil rizikový investor, byla výnosnost aktiv 0. Důvodem byla vygenerovaná ztráta pramenící z poklesu tržeb a růstu ostatních finančních nákladů. Nejvyšších hodnot výnosnosti aktiv bylo dosaženo v roce 2010, ve kterém společnost vykázala nejvyšší čistý zisk za sledované období. Také výnosnost vlastního kapitálu se pohybovala ve velmi nízkých hodnotách. Vzhledem k téměř neměnné výši vlastního kapitálu mezi roky 2004-2010, ovlivňoval hodnotu ukazatele dosažený čistý zisk. Stejně jako u výnosnosti aktiv bylo nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2010, kdy rentabilita vlastního kapitálu začala růst. I přes tyto nízké hodnoty rentability investor v podniku i nadále setrvává, ačkoliv existuje riziko, že o investovaný kapitál přijde.

- 48 -


Graf 15: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj aktiv netto Zdroj: Vlastní zpracování

Jak je možné vidět na grafu 15, v roce vstupu rizikového investora došlo k největšímu nárůstu aktiv za sledované období. Tento vzrůst se projevil zejména v oběžném majetku, konkrétně v položce pohledávky – ovládající a řídící osoba. V dalších letech hodnota aktiv poklesla a poté každoročně mírně vrostla, stejně jako rostl podíl v ovládaných a řízených osobách, který je jedinou položkou dlouhodobého majetku společnosti.


Graf 16: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj tržeb Zdroj: Vlastní zpracování

Jak ukazuje graf 16, vývoj tržeb společnosti měl ve sledovaném období klesající charakter s výjimkami v letech 2008 a 2010, kdy došlo naopak k jejich růstu. V roce 2004, kdy do podniku vstoupil rizikový investor, hodnota tržeb klesla, ale náklady zůstaly v původní výši, což zapříčinilo záporný provozní výsledek hospodaření v daném

- 49 -

roce. V dalších letech už pokles tržeb nebyl tak významný a stejně jako u předchozích ukazatelů jo možné pozorovat zlepšení situace a růst hodnoty ukazatele v roce 2010.


Graf 17: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj obratu aktiv Zdroj: Vlastní zpracování

Hodnota ukazatele obratu aktiv byla v celém sledovaném období velmi nízká, což značí nadbytek majetku společnosti, který není možné efektivně využívat. V těchto případech se doporučuje odprodej provozně nenutného majetku, případně zvýšení výroby. Vzhledem k tomu, že podnik vlastní zejména majetkový podíl a zbytek majetku tvoří aktiva oběžná, bylo by vhodnější pracovat na zvýšení výroby a růstu tržeb.


Graf 18: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj výkonnosti zaměstnance Zdroj: Vlastní zpracování

Vývoj efektivity zaměstnance byl značně rozkolísaný. V roce vstupu rizikového investora byla hodnota ukazatele záporná z důvodu dosažení záporného očištěného provozního výsledku hospodaření, stejná situace nastala i v roce 2008. Průměrný

- 50 -

přepočtený stav zaměstnanců klesal celé sledované období bez ohledu na spolupráci s investorem. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo, stejně jako v případě všech předešlých zkoumaných ukazatelů, v roce 2010, kdy společnost generovala nejvyšší kladný očištěný provozní výsledek hospodaření za současně nejnižšího přepočteného stavu zaměstnanců.

2.2.6

ZHODNOCENÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE PODNIKU

Ze zjednodušené finanční analýzy provedené v předcházející podkapitole vyšlo najevo, že podnik neefektivně využíval investovaný kapitál a vlastní kapitál nepřinášel jeho vlastníkům dostatečný výnos. Zatímco se vstupem investora do společnosti lze pozorovat pokles hodnot sledovaných ukazatelů, během jeho působení začínají všechny ukazatele růst a nejlepších výsledků bylo dosaženo v posledním roce sledovaného období. Rizikový investor ze společnosti dosud nevystoupil a z výše uvedených skutečností lze jeho působení hodnotit kladně.

2.3

SKLÁŘSKÁ HUŤ S.R.O.

2.3.1


Obchodní firma:

Sklářská Huť s.r.o.

Datum zápisu:

17. červenec 2000

Sídlo:

Rokycanova č.p. 368, 411 17 Libochovice

IČ:

261 88 317

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Odvětví:

Sklářský průmysl


Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Výroba, zpracování a prodej skla Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb Zušlechťování skla víčkováním, lepením otisků, pískováním, malováním


57 831 000,- Kč

Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 4. 2006 byl prohlášen konkurz na majetek obchodní společnosti Sklářská Huť s.r.o. Účinky konkurzu nastaly

- 51 -

dne 13. 4. 2006. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2012 byl konkurs zrušen po splnění rozvrhové usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 11. 2012. (29)

2.3.2


Investor:


Fond:


Typ investice:

Rozvojový kapitál

Podíl:

49,80 %

Rok vstupu:

2004

Rok výstupu:

2006 (30)

2.3.3


Pro posouzení ekonomické situace v podniku před vstupem rizikového investora bude využito rozboru účetní závěrky z období jednoho roku před tímto vstupem, tedy z roku 2003. Suma aktiv ve výši 69 195 tis. Kč charakterizuje v podmínkách České republiky malou společnost. Poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv byl 25:75, jedná se tedy o kapitálově lehkou společnost. Stěžejní položkou dlouhodobého majetku byly samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Okamžitá likvidita měla hodnotu 0,03, což značí problémy s likviditou a využití krátkodobého finančního majetku nelze považovat za dobré. Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům byl 15:85, podnik využíval dluhového financování, měl vysoké finanční riziko a rostoucí náklady na cizí kapitál. Z porovnání tržeb za prodej zboží a výkonů lze soudit, že hlavní provozní

činností podniku byla výrobní činnost. Provozní výsledek hospodaření byl kladný, výsledek hospodaření po zdanění záporný z důvodu vysoké hodnoty položky ostatní finanční náklady.

- 52 -

2.3.4


Investor rizikového kapitálu vystoupil ze společnosti v roce 2006, ve kterém nebyla zveřejněna účetní závěrka. Situaci podniku tedy nelze posoudit.

2.3.5


V této podkapitole je na základě analýzy vybraných ukazatelů zpracován ekonomický vývoj podniku Sklářská Huť s.r.o. Společnost zveřejnila pouze jedinou účetní závěrku, a to z roku 2004, nelze tedy posoudit průběh působení investora ve společnosti, ani jeho výstup. Komentáře se tedy týkají pouze vlivu vstupu rizikového investora vzhledem k hodnotám v minulém období. Hodnoty ukazatelů za jednotlivé roky jsou uvedené v následující tabulce. Ukazatele byly konstruovány dle vzorců uvedených v teoretické části diplomové práce.

- 53 -

Tabulka 4: Sklářská Huť s.r.o. – Finanční analýza vybraných ukazatelů Zdroj: Vlastní zpracování 3

vstup

3

Aktiva netto

Obrat aktiv


% změna

hodnota

hodnota

96 276

-

1,418

---

98 139

1,94%

1,171

- 191,676

ROA

ROE

Tržby

rok

hodnota

hodnota

hodnota

% změna

hodnota

2003

0%

0%

69 195

-

2004

0%

0%

82 201

18,80%

Sklářská Huť s.r.o. – Výroční zpráva 2004. Viz příloha diplomové práce.

- 54 -


Graf 19: Sklářská Huť s.r.o. – Vývoj rentabilit Zdroj: Vlastní zpracování

Na grafu 19 lze vidět, že výnosnost aktiv ani výnosnost vlastního kapitálu nebyla vstupem investora do podniku ovlivněna. V obou letech byly hodnoty rentabilit 0 z důvodu záporného výsledku hospodaření po zdanění. Ztráta podniku se v roce vstupu investora dokonce prohloubila, a to z důvodu zvýšení hodnot položek služby, odpisy dlouhodobého majetku a ostatní finanční náklady.


Graf 20: Sklářská Huť s.r.o. – Vývoj aktiv netto Zdroj: Vlastní zpracování

Se vstupem rizikového investora do podniku vzrostla hodnota čistých aktiv o 18,8 %. Toto zvýšení se projevilo především investicemi do dlouhodobého majetku, kde nejvíce vzrostla položka samostatné movité věci a soubory movitých věcí.

- 55 -


Graf 21: Sklářská Huť s.r.o. – Vývoj tržeb Zdroj: Vlastní zpracování

Jak lze vidět na grafu 21, tržby společnosti v roce vstupu investora mírně vzrostly o 1,94 %. Na rozdíl od minulého období podnik negeneroval tržby za prodej zboží, ale pouze z prodeje vlastních výrobků a služeb.


Graf 22: Sklářská Huť s.r.o. – Vývoj obratu aktiv Zdroj: Vlastní zpracování

Obrat aktiv se v obou letech sledovaného období pohyboval nad doporučenou minimální hodnotou 1. Lze tedy říci, že podnik vlastní tolik majetku, kolik je schopen efektivně využívat. V roce vstupu rizikového investora došlo k poklesu hodnoty ukazatele, důvodem byl nárůst výše aktiv, které byly do podniku vloženy investorem.

VÝKONNOST ZAMĚSTNANCE Vývoj ukazatel výkonnost zaměstnance nelze posoudit, neboť jsou dostupná data pouze pro výpočet v roce vstupu investora do společnosti. V tomto období byla hodnota

- 56 -

ukazatele záporná, a to z důvodu záporného očištěného provozního výsledku hospodaření.

2.3.6

ZHODNOCENÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE SPOLEČNOSTI

Vzhledem k neúplným datům nelze posoudit vliv působení investora na ekonomický vývoj podniku. V roce vstupu rizikového investora došlo k růstu aktiv netto a tržeb, rentability zůstaly beze změny a hodnota obratu aktiv klesla. V roce 2006, tedy v období výstupu rizikového investora ze společnosti, byl na majetek společnosti prohlášen konkurz.

2.4

HOLMES PLACE CZECH REPUBLIC S.R.O.

Holmes Place Czech Republic s.r.o. je jednou z poboček wellness značky Holmes Place působící v Evropě, kde má více než 75 klubů v 10 zemích. Poskytuje služby v oblasti fitness, relaxace a osobního tréninku. (31)

2.4.1


Obchodní firma:

Holmes Place Czech Republic s.r.o.

Datum zápisu:

22. září 2003

Sídlo:

Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5 – Smíchov

IČ:

270 85 015

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Odvětví:

Fitness


Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness a aerobního cvičení Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici


2.4.2

214 165 000,- Kč (32)


Investor:

JV Capital Management s.r.o.

Rok vstupu:

2004

Rok výstupu:

2004 (33)

- 57 -

2.4.3


Pro posouzení ekonomické situace v podniku před vstupem rizikového investora bude využito rozboru účetní závěrky z období jednoho roku před tímto vstupem, tedy z roku 2003. Suma aktiv ve výši 7 930 tis. Kč charakterizuje v podmínkách České republiky malou společnost. Poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv byl 25:75, jednalo se o kapitálově lehkou společnost. Dlouhodobý majetek byl tvořen zejména dlouhodobým majetkem hmotným. Okamžitá likvidita měla hodnotu 0,58 a využití krátkodobého finančního majetku lze tedy považovat za vyhovující. Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům byl 20:80, podnik využíval dluhového financování a měl vysoké finanční riziko. Z porovnání tržeb za prodej zboží a výkonů lze soudit, že hlavní provozní

činností podniku byla výrobní činnost. Provozní výsledek hospodaření byl záporný, stejně jako výsledek hospodaření po zdanění, důvodem byly nulové tržby podniku v daném roce.

2.4.4


Pro posouzení ekonomické situace v podniku, za které investor vystupoval, bude využito rozboru účetní závěrky v daném roce, konkrétně se jedná o rok 2004. Poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv byl 75:25, jedná se tedy o společnost kapitálově těžkou. I přes krátké působení investora ve společnosti došlo k otočení poměru

stálých

a

oběžných

aktiv,

a

to

z důvodu

uskutečněných

investic

do dlouhodobého majetku. Ten byl tvořen zejména dlouhodobým majetkem hmotným, který byl odepsán z 2 %. Z velké většiny byla aktiva podniku nová, plynoucí z výše zmíněných investic. Okamžitá likvidita měla na konci roku 2004 hodnotu 0,1 a podnik se mohl potýkat s problémy s likviditou. Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům byl 30:70, podnik stále využíval dluhového financování. Z porovnání tržeb za prodej zboží a výkonů lze soudit, že hlavní provozní činností podniku byla výrobní činnost. Provozní výsledek hospodaření byl záporný, výsledek hospodaření po zdanění také, a to z důvodu

- 58 -

nízkých tržeb a vysoké výkonové spotřeby a ostatních nákladových položek výkazu zisku a ztráty. V průběhu působení rizikového investora ve společnosti došlo k výrazné změně v poměru dlouhodobých a oběžných aktiv, a to vzhledem k investicím do dlouhodobého hmotného majetku, které byly v tomto období realizovány. Díky těmto investicím došlo k obnově celkového majetku společnosti. Také struktura financování aktivit podniku se mírně změnila. Podnik stále využíval zejména dluhového financování, ale podíl financování vlastními zdroji se zvýšil.

2.4.5


V této podkapitole je na základě analýzy vybraných ukazatelů zpracován ekonomický vývoj podniku Holmes Place Czech Republic s.r.o. Společnost zveřejnila všechny účetní závěrky sledovaného období 2003-2007. Hodnoty ukazatelů za jednotlivé roky jsou uvedené v následující tabulce, a to včetně označení důležitých období – let vstupu a výstupu rizikového investora. Ukazatele byly konstruovány dle vzorců uvedených v teoretické části diplomové práce.

- 59 -

Tabulka 5: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Finanční analýza vybraných ukazatelů Zdroj: Vlastní zpracování 4

ROA

vstup/výstup

4

ROE

Aktiva netto

Tržby


hodnota

hodnota

rok

hodnota

hodnota

hodnota

% změna

2003

0%

0%

7 930

---

0

---

---

---

2004

0%

0%

115 593 1 357,67%

3 164

---

0,027

- 652,034

2005

0%

0%

101 786

-11,94%

33 651

963,56%

0,331

- 303,793

2006

0%

0%

92 034

-9,58%

42 276

25,63%

0,459

---

2007

0%

0%

216 312

135,03%

71 692

69,58%

0,331

- 133,149

Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Účetní závěrka 2003, 2004, 2005, 2007. Viz příloha diplomové práce.

- 60 -

hodnota % změna

Obrat aktiv

RENTABILITA CELKOVÝCH AKTIV, RENTABILITA VLASTNÍHO KAPITÁLU

Graf 23: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj rentabilit Zdroj: Vlastní zpracování

Jak lze pozorovat na grafu 23, po celé sledované období byly hodnoty rentabilit záporné. Podnik neefektivně využíval majetek společnosti a netvořil žádnou hodnotu pro svoje vlastníky. Tato situace byla způsobena záporným výsledkem hospodaření po zdanění a neovlivnil ji ani vstup a výstup rizikového investora, naopak generovaná ztráta se prohlubovala.


Graf 24: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj aktiv netto Zdroj: Vlastní zpracování

Na grafu 24 je možné sledovat obrovský nárůst výše čistých aktiv v roce vstupu investora do společnosti, tento růst byl ve výši 1 358 %. V rozvaze se tato situace projevila navýšením dlouhodobého hmotného majetku, především došlo k investicím do staveb. Po výstupu rizikového investora hodnota čistých aktiv mírně klesala v důsledku neinvestování do dlouhodobého majetku a přirozeného odepisování majetku

- 61 -

stávajícího. V roce 2007 vzrostla aktiva díky nové položce goodwill, pravděpodobně se jedná o fúzi společností, tato hodnota byla pro sledované období maximální.


Graf 25: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj tržeb Zdroj: Vlastní zpracování

V období před vstupem investora měl podnik tržby ve výši 0. Se vstupem investora do společnosti došlo k jejich růstu a tento vývoj pokračoval i po investorově vystoupení. Je zřejmé, že i přes krátké působení rizikového investora v podniku došlo ke změnám, které měly na podnik pozitivní vliv.


Graf 26: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj obratu aktiv Zdroj: Vlastní zpracování

Hodnota ukazatele efektivnosti využívání aktiv měla se vstupem investora do společnosti pozitivní vývoj. Ačkoli výše aktiv vzrůstala, rostly také tržby a tedy i hodnota obratu aktiv. I přesto však hodnota ukazatele byla po celé sledované období

- 62 -

pod minimální doporučenou hodnotou, což znamená, že podnik má nadbytek aktiv, které nedokáže efektivně využívat, a mělo by proto dojít k jejich odprodeji.


Graf 27: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj výkonnosti zaměstnance Zdroj: Vlastní zpracování

Vývoj výkonnosti zaměstnance se po celé sledované období pohyboval v záporných hodnotách v důsledku záporného provozního výsledku hospodaření, který byl způsoben vysokou hodnotou výkonové spotřeby a dalších nákladů vzhledem k výši generovaných tržeb. Na rozdíl od předchozích společností došlo v podniku k růstu hodnoty průměrného přepočteného stavu zaměstnanců.

2.4.6

ZHODNOCENÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE SPOLEČNOSTI

Vzhledem k faktu, že rizikový investor do podniku vstoupil a zároveň z něj v témže roce vystoupil, není možné jeho působení na podnik správně posoudit. Rentabilita celkových aktiv ani rentabilita vlastního kapitálu nebyla vstupem investora ovlivněna, naopak došlo k růstu čistých aktiv, tržeb a ukazatele obratu aktiv. Vzhledem k rostoucím tržbám, které představují úspěšnost společnosti, a také k vysokým investicím do dlouhodobého majetku však lze považovat vliv investora na společnost jako pozitivní.

- 63 -

3

ZHODNOCENÍ SLEDOVANÉHO PROBLÉMU, FORMULACE POZNATKŮ

Tato kapitola porovnává vývoj jednotlivých ukazatelů ve sledovaných podnicích v jednotlivých letech. Na základě výsledků plynoucích z analýzy podnikových dat budou formulovány možné způsoby řešení problematických situací.

3.1

VÝVOJ UKAZATELE RENTABILITY CELKOVÝCH AKTIV

Na grafu 28 lze vidět, že u podniků Candy Plus, a.s. a Pietro filipi holding, a.s. došlo v roce vstupu rizikového investora k poklesu výnosnosti aktiv. Tento propad byl v obou případech způsoben nárůstem aktiv, která do podniku vložil nový investor, a současným poklesem výsledku hospodaření po zdanění. U Candy Plus, a.s. došlo oproti minulému období k poklesu výkonů i přidané hodnoty, přičemž mzdové náklady klesly pouze nepatrně a naopak hodnota položek náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, daně a poplatky a odpisy dlouhodobého majetku mírně vzrostla. Také společnosti Pietro filipi holding, a.s. se snížily tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, a to tak, že přidaná hodnota nepokryla ani výši osobních nákladů, které oproti minulému období vzrostly pouze o 1,5 %. U zbývajících dvou společností byla rentabilita celkových aktiv nulová, stejně jako tomu bylo v roce předcházejícím. Důvodem je ztráta z podnikání, kterou obě společnosti vykázaly. Oba podniky se potýkaly s vysokou výkonovou spotřebou, která neodpovídala tržbám dosaženým za prodej vlastních výrobků a služeb. V případě společnosti Holmes Place Czech Republic s.r.o. byla výkonová spotřeba 7× vyšší, než vygenerované tržby a přidaná hodnota tedy byla záporná. V období koexistence investora se společnostmi lze pozorovat spíše klesající vývoj rentability celkových aktiv. Výjimkou je společnost Pietro filipi holding, a.s., jejíž výnosnost aktiv měla ve sledovaném období kolísavý vývoj a neustále mírně rostla

či klesala. Vzhledem ke konstantní hodnotě aktiv netto byl tento vývoj ovlivněn dosaženým výsledkem hospodaření po zdanění v jednotlivých letech. V posledních letech sledovaného období, kdy investor ve společnosti stále působil, začal čistý zisk podniku růst. Naopak u podniku Candy Plus, a.s. hodnota rentability celkových aktiv nejprve prudce klesla se vstupem investora do společnosti a poté byla celé období

- 64 -

koexistence s investorem nulová kvůli zápornému výsledku hospodaření v jednotlivých letech, který byl způsoben vyšší hodnotou výkonové spotřeby nežli nákladů a také stále se zvyšující hodnotou odpisů plynoucích z nově nakupovaného dlouhodobého majetku. Vzhledem k těmto realizovaným investicím do dlouhodobého majetku a také faktu, že ztráta podniku nebyla prohlubována, ale naopak se snižovala, lze říci, že během kooperace s investorem došlo k pozitivnímu vývoji ekonomické situace podniku. Působení investora v podniku Sklářská Huť, s.r.o. nelze posoudit, protože společnost byla v daném období v konkursu a nezveřejnila svoje účetní výkazy. V podniku Holmes Place Czech Republic s.r.o. došlo ke vstupu i výstupu investora v jednom roce. V tomto období byla výnosnost aktiv nulová, stejně jako tomu bylo ve všech letech sledovaného období. Příčinou bylo dosažení ztráty z podnikání.

VSTUP INVESTORA

výstup Holmes Place

výstup Sklářská Huť

výstup Candy Plus

Graf 28: Vývoj rentability celkových aktiv v jednotlivých společnostech Zdroj: Vlastní zpracování

U společnosti Candy Plus, a.s. došlo po výstupu investora k rostoucímu vývoji rentability celkových aktiv. Růst výnosnosti aktiv byl důsledkem dosažení kladného výsledku hospodaření po zdanění a také poklesu celkových aktiv v posledním roce sledovaného období. Vliv výstupu investora na společnost Pietro filipi holding, a.s.

- 65 -

nelze posoudit, neboť rizikový investor ze společnosti dosud nevystoupil. U podniku Holmes Place Czech Republic s.r.o. nelze spatřit jakýkoli vliv vystoupení investora ze společnosti, výnosnost aktiv byla nulová a podnik vykazoval ztrátu, stejně jako v celém sledovaném období. Z vývoje ukazatele rentability celkových aktiv nelze vyvodit žádné shodné znaky, které působení investora ve společnostech přineslo. Dva podniky vykazovaly záporný výsledek hospodaření, a tedy nulové hodnoty rentabilit, celé sledované období bez ohledu na vstup a výstup investora. U dvou společností lze vliv investora pozorovat, u jedné z nich byl vývoj rentabilit pozitivní, u druhé naopak negativní. Zvýšení hodnoty rentability celkových aktiv mohou podniky dosáhnout dvěma způsoby. První možností je odprodej provozně nenutných aktiv a tím snížení jejich celkového objemu. Druhým způsobem je dosažení vyššího čistého zisku po zdanění, a to buď minimalizací nákladů, nebo zvýšením celkových tržeb podniku.

3.2

VÝVOJ UKAZATELE RENTABILITY VLASTNÍHO KAPITÁLU

Na grafu 29 lze vidět, že se vstupem rizikového investora došlo u dvou společností k negativnímu vývoji rentability vlastního kapitálu. Příčinou poklesu ukazatele úspěšnosti podniku z hlediska vlastníků byl prudký nárůst hodnoty vlastního kapitálu společně s poklesem čistého zisku, který společnosti v daném roce vygenerovaly. Podnik Holmes Place Czech Republic s.r.o. zaznamenal vzestup hodnoty vlastního kapitálu, nicméně vzhledem k dosažené ztrátě byla jeho rentabilita vlastního kapitálu nulová. U společnosti Sklářská Huť s.r.o. došlo jako u jediné k poklesu položky vlastní kapitál. Předpoklad, že prostředky vložené rizikovým investorem do společnosti se projeví ve zvýšení vlastního kapitálu, se v tomto případě nepotvrdil. Vložené prostředky se v případě společnosti Sklářská Huť s.r.o. projevily v navýšení hodnoty základního kapitálu. Působení investora ve společnosti Sklářská Huť s.r.o. nelze posoudit, protože společnost nezveřejnila svoje účetní výkazy. Taktéž v podniku Holmes Place Czech republic s.r.o. nelze koexistenci s investorem zhodnotit, neboť vstoupil i vystoupil v jednom roce. Ve společnosti Candy Plus, a.s. klesla v roce vstupu investora rentabilita o 15 % a v dalším období klesala až na hodnotu 0, kterou si držela celé zbylé období

- 66 -

koexistence s investorem. Důvodem pro tuto hodnotu je dosahování záporného výsledku hospodaření po zdanění. Naopak u podniku Pietro filipi holding, a.s. je možné hodnotit vývoj rentability vlastního kapitálu během působení investora pozitivně. Rentabilita vlastního kapitálu byla sice nízká, ale kladná celé období kooperace a hodnota vlastního kapitálu mírně rostla. V posledním roce, ve kterém společnost zveřejnila svoje účetní výkazy, byl její hospodářský výsledek po zdanění nejvyšší za celé sledované období. Investor ze společnosti dosud nevystoupil.

VSTUP INVESTORA



výstup Candy Plus

Graf 29: Vývoj rentability vlastního kapitálu v jednotlivých společnostech Zdroj: Vlastní zpracování

Po vystoupení investora je možné pozorovat růst úspěšnosti podniku pro svoje vlastníky u společnosti Candy Plus, a.s. Příčinou růstu hodnoty pro vlastníky podniku je dosažení významného kladného výsledku hospodaření po zdanění, který podnik následující rok po výstupu investora vygeneroval. Hodnota vlastního kapitálu rostla i po investorově vystoupení. Naopak vývoj rentability vlastního kapitálu podniku Holmes Place Czech Republic s.r.o. nevykazoval po vystoupení investora žádné změny. Hodnota rentability vlastního kapitálu byla nulová celé sledované období. Zaznamenán byl pouze snižující se objem vlastního kapitálu společnosti.

- 67 -

Po dobu koexistence rizikového investora a sledovaných společností se hodnota ukazatele rentability vlastního kapitálu nevyvíjela jednotně. Působení investora ve společnostech nelze charakterizovat žádnými společnými znaky, u některých podniků nedošlo k žádné změně ve vývoji výnosnosti vlastního kapitálu, u jiných byl vývoj kladný a u dalších záporný. Dá se říci, že vývoj rentability vlastního kapitálu kopíroval s malými odlišnostmi vývoj výnosnosti celkových aktiv – vzhledem ke konstrukci ukazatelů, kdy byl do čitatele dosazován zisk po zdanění, byl tento jev předpokládaný. Stejně jako tomu bylo v případě výnosnosti celkových aktiv, vede ke zvýšení hodnot ukazatele rentability vlastního kapitálu zvýšení výsledku hospodaření po zdanění. Toho lze dosáhnout buď snížením nákladů, nebo maximalizací tržeb podniku. Další možností je snížení hodnoty vlastního kapitálu, tedy zvětšení podílu dluhového financování podniku na úkor financování vlastními zdroji. Využití tohoto způsobu však zvyšuje úroveň finančního rizika podniku.

3.3

VÝVOJ AKTIV NETTO

Na grafu 30 lze vidět, že u všech sledovaných podniků došlo se vstupem rizikového investora k nárůstu hodnoty čistých aktiv. Předpokladem je, že tento růst způsobily prostředky, které byly do společností vloženy rizikovým investorem. Ve většině případů se jednalo o investice do dlouhodobého hmotného majetku, které zvýšení aktiv způsobily. Z pohledu vývoje aktiv netto je tedy možné říci, že se vstupem investora došlo k jejich pozitivnímu vývoji u všech zkoumaných podniků. Během působení investora ve společnostech vykazoval vývoj aktiv netto spíše mírně klesající charakter. U podniku Candy Plus, a.s. hodnota aktiv vzrostla ještě v roce následujícím po vstupu investora, ale poté už pozvolna klesala až do jeho výstupu. V tomto případě bylo důvodem poklesu aktiv neinvestování do dlouhodobého majetku, a tedy jeho přirozený pokles v důsledku jeho opotřebování a každoročního odepisování. V případě společnosti Pietro filipi holding, a.s. lze vidět, že výše aktiv byla s mírnými výkyvy konstantní po celou dobu koexistence s investorem. Tento investor ze společnosti dosud nevystoupil. Pietro filipi holding, a.s. vlastní pouze dlouhodobý majetek finanční – konkrétně se jedná o podíly v ovládaných a řízených osobách.

- 68 -

Kooperaci rizikového investora se společností Sklářská Huť s.r.o. nelze posoudit, neboť společnost nezveřejnila svoje účetní závěrky pro daná období. Po vystoupení investora došlo k dalšímu nárůstu aktiv ve společnosti Candy Plus, a.s. Ten byl způsoben růstem oběžných aktiv, konkrétně položkou pohledávky – ovládající a řídící osoba. Tyto pohledávky byly v následujícím roce téměř splaceny a hodnota aktiv opět poklesla. Opačný vývoj, tedy pokles hodnoty aktiv netto, byl zaznamenán ve společnosti Holmes Place Czech Republic s.r.o., kde aktiva nejprve dvě období klesala a poté prudce vzrostla o 135 %. Vzhledem k nově vzniklé položce goodwill v rozvaze společnosti se pravděpodobně jedná o fúzi podniků.

VSTUP INVESTORA



výstup Candy Plus

Graf 30: Vývoj aktiv netto v jednotlivých společnostech Zdroj: Vlastní zpracování

Z vývoje absolutního ukazatele čistých aktiv je možné říci, že v roce vstupu rizikového investora došlo k významnému zvýšení aktiv netto. Během působení investora ve společnostech byl vývoj ukazatele naopak spíše negativní a měl mírně klesající charakter.

- 69 -

Pro posouzení jednotlivých podniků není důležitá absolutní hodnota aktiv netto, protože ta je odlišná od oboru a charakteru podnikání, jako spíše její meziroční procentní vývoj – tedy růst či pokles. Existuje předpoklad, že s rostoucím vývojem hodnoty aktiv netto vykazuje společnost hospodářský růst. Aby byl tento vývoj zachován, je nezbytné, aby podnik uskutečňoval investice do nového majetku a nenechal všechen svůj majetek zastarat. Z dostupných účetních závěrek sledovaných podniků je zřejmé, že jejich majetek je odepsán z 10-20 % s výjimkou společnosti Pietro filipi holding, a.s., která vlastní pouze dlouhodobý majetek finanční.

3.4

VÝVOJ TRŽEB

Na grafu 31 lze vidět, že u dvou společností tržby v roce vstupu investora do podniku poklesly. V obou případech se jednalo o pokles položky tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Naopak u podniků Holmes Place Czech Republic s.r.o. a Sklářská Huť s.r.o. došlo k růstu tržeb. Na grafu je možné pozorovat další pokles tržeb během působení rizikového investora, a to ve společnostech Candy Plus, a.s. a Pietro filipi holding, a.s. – u druhé zmiňované společnosti tržby klesaly kromě roků 2008 a 2010 po celé období koexistence s investorem. Candy Plus, a.s. dokonce od roku 2006 dosahovala záporného výsledku hospodaření. Vliv působení investora v podniku Sklářská Huť s.r.o. nelze posoudit z důvodu chybějících účetních závěrek společnosti. Naopak po výstupu rizikového investora došlo k rostoucímu vývoji tržeb v případě podniků Candy Plus, a.s. a Holmes Place Czech Republic s.r.o. Vliv výstupu investora ze společnosti Pietro filipi holding, a.s. nelze posoudit, neboť investor ve společnosti stále působí. Z vývoje absolutního ukazatele tržeb na grafu 31 je patrné, že během vstupu a působení rizikového investora měl tento vývoj spíše negativní charakter. Přesto je možné, že během svého působení investor pracoval na reorganizaci, která nepřináší výsledky okamžitě, ale ty se projevují až po určitém časovém odstupu. Naopak po investorově vystoupení začaly tržby u sledovaných podniků stoupat, což podporuje předchozí domněnku, že investor svojí prací v podniku nastartoval jejich růst.

- 70 -

VSTUP INVESTORA výstup Holmes Place


výstup Candy Plus

Graf 31: Vývoj tržeb v jednotlivých společnostech Zdroj: Vlastní zpracování

Tržby představují peněžní částku, kterou podnik získal za prodej zboží a výrobků a služeb, vyjadřují tedy, jak je podnik ve svojí činnosti úspěšný. Rostoucí tržby znamenají vyšší úspěšnost a dostatek finančních zdrojů sloužících k úhradě nákladů podniku a dani. Pro udržení růstu tržeb je nutné, aby podnik zvyšoval kvalitu svých výrobků a služeb, zaváděl na trh nové produkty a využíval efektivní propagace.

3.5

VÝVOJ UKAZATELE OBRATU AKTIV

Jak je možné vidět na grafu 32, vliv vstupu investora na ukazatel obratu aktiv se u sledovaných společností neprojevil jednotně. U podniků Candy Plus, a.s., Pietro filipi holding, a.s. a Sklářská Huť s.r.o. došlo k poklesu hodnoty ukazatele. Ve všech případech bylo důvodem snížení tržeb za současného růstu celkových aktiv, která investor vložil do podniku. Oproti tomu u společnosti Holmes Place Czech Republic s.r.o. došlo k růstu hodnoty ukazatele, a to proto, že v roce vstupu investora generoval podnik kladné tržby, na rozdíl od roku předchozího, kdy byly jeho tržby 0.

- 71 -

Stejný vývoj měl ukazatel i v době kooperace společností s rizikovým investorem. U dvou ze tří zmiňovaných podniků hodnota ukazatele i nadále klesala, u třetího podniku nelze situaci posoudit, protože nezveřejnil svoje účetní závěrky. Po výstupu investora ze společností rostla i nadále křivka obratu aktiv podniku Holmes Place Czech Republic s.r.o. Příčinou růstu ukazatele byly každoročně se zvyšující tržby podniku za současného poklesu hodnoty celkových aktiv. Situace se změnila až ve třetím roce po investorově vystoupení, kdy došlo k výraznému zvýšení celkových aktiv, a hodnota ukazatele obratu aktiv klesla. Mírně rostoucí vývoj měl ukazatel také po výstupu investora z podniku Candy Plus, a.s.

VSTUP INVESTORA



výstup Candy Plus

Graf 32: Vývoj obratu aktiv v jednotlivých společnostech Zdroj: Vlastní zpracování

K vývoji ukazatele v grafu 32 je nutné říci, že v období od vstupu investora dosahovaly všechny společnosti velmi nízkých hodnot efektivity využívání aktiv pod úrovní minimální doporučované hodnoty, která je rovna 1. Dvě ze společností nízkou hodnotu efektivnosti aktiv dosahovaly již před vstupem investora. Obrat celkových aktiv vyhodnocuje, kolikrát se celková aktiva obrátí za jeden rok. Nízké hodnoty poukazují

- 72 -

na nadbytek aktiv společnosti, v takové situaci se doporučuje odprodej zastaralého nebo provozně nadbytečného majetku, případně zvýšení výroby.

3.6

VÝVOJ UKAZATELE VÝKONNOST ZAMĚSTNANCE

Na vývoji ukazatele efektivita zaměstnance na grafu 33 lze pozorovat po vstupu investora klesající vývoj tohoto ukazatele v případě dvou společností. U zbylých dvou společností nebylo možné situaci posoudit, vzhledem k nezveřejnění údajů potřebných pro výpočet ukazatele. Tři ze čtyř společností měly v roce vstupu investora do společnosti ukazatel výkonnosti zaměstnance záporný, důvodem tohoto stavu bylo dosažení záporného provozního výsledku hospodaření v daném roce. Působení rizikového investora nemělo na vývoj ukazatele jednotný vliv. V jednotlivých společnostech se ukazatel vyvíjel kolísavě podle aktuálně dosaženého provozního výsledku hospodaření a průměrného přepočteného stavu zaměstnanců. U společností Candy Plus, a.s. a Pietro filipi holding, a.s. nedošlo k potvrzení domněnky, že se vstupem rizikového investora dochází k růstu počtu zaměstnanců – v obou případech měl průměrný přepočtený stav zaměstnanců jednoznačně klesající charakter. Ani po výstupu investora ze společností nedošlo k ustálení vývoje ukazatele. V případě podniku Holmes Place Czech Republic s.r.o. došlo po výstupu investora k růstu ukazatele, respektive se zmenšovala jeho záporná hodnota, a to z důvodu zmenšování ztráty a růstu počtu zaměstnanců. U ostatních společností nelze situaci po výstupu investora posoudit, neboť nejsou k dispozici údaje potřebné pro výpočet ukazatele, nebo společnost v daném období neevidovala žádné zaměstnance. Vzhledem ke kolísavému vývoji ukazatele výkonnosti zaměstnance lze jen těžko soudit, zda má vstup, působení a výstup rizikového investora na tento ukazatel nějaký vliv. Jediným shodným znakem je pokles hodnoty ukazatele v roce vstupu investora.

- 73 -

VSTUP INVESTORA



výstup Candy Plus

Graf 33: Vývoj výkonnosti zaměstnance v jednotlivých společnostech Zdroj: Vlastní zpracování

Ke zvýšení hodnot ukazatele efektivity zaměstnance je potřebné dosahování kladného provozního výsledku hospodaření. Je nutné zvyšovat motivovanost a morálku zaměstnanců, kteří se na tomto provozním zisku podílejí, tak aby byli schopni plnit všechny své pracovní povinnosti. Zaměstnanci by měli být motivováni k podávání co nejkvalitnějších a nejvyšších výkonů vzhledem ke svojí pracovní pozici.

- 74 -

ZÁVĚR Cílem mojí diplomové práce bylo zhodnocení ekonomického vývoje zvolených podniků financovaných rizikovým kapitálem. Pro posouzení vývoje byla využita finanční analýza podnikových dat, a to za období jednoho roku před vstupem investora do společnosti, během jeho působení a tři roky po investorově vystoupení. Finanční analýza byla zjednodušena pouze na vybrané finanční ukazatele. Jednalo se o poměrové ukazatele rentabilita celkových aktiv a rentabilita vlastního kapitálu, absolutní ukazatele aktiva netto a tržby, ukazatel aktivity obrat aktiv a dále o ukazatel výkonnost zaměstnance. Na základě rozboru výsledků finanční analýzy byly zjištěny následující skutečnosti. V roce vstupu rizikového investora do společnosti rentabilita aktiv i rentabilita vlastního kapitálu ve dvou případech klesla a ve dvou případech nevykazoval vývoj ukazatele žádné změny. Pokles rentability celkových aktiv byl důsledkem růstu aktiv, která do podniku vložil rizikový investor, přičemž u obou podniků došlo zároveň k poklesu čistého zisku. Stejně tak pokles rentability vlastního kapitálu byl způsoben růstem vlastního kapitálu a současným poklesem výsledku hospodaření po zdanění. U dvou společností byly obě rentability nulové, protože podniky generovaly ztrátu, a vstup investora tuto skutečnost nijak neovlivnil. Naopak na vývoji čistých aktiv bylo možné pozorovat růst ukazatele u všech sledovaných společností. Ve většině případů se růst aktiv projevil investicemi do dlouhodobého majetku. Nejednotný byl vývoj absolutního ukazatele tržeb. U dvou společností došlo k jejich růstu, dvě společnosti zaznamenaly pokles tržeb v závislosti na poklesu položky tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Hodnota ukazatele obrat aktiv v roce vstupu investora ve většině podniků poklesla. Ve všech případech bylo důvodem snížení tržeb za současného růstu celkových aktiv. Také vývoj ukazatele výkonnost zaměstnance byl negativní a ve sledovaném období jeho hodnota poklesla. V období kooperace s rizikovým investorem měla rentabilita celkových aktiv i rentabilita vlastního kapitálu stále klesající vývoj, a to ze stejných důvodů, které byly definovány v roce vstupu investora, tedy tempo růstu celkových aktiv a vlastního kapitálu bylo vyšší, než tempo růstu výsledku hospodaření po zdanění. Vývoj ukazatele

čistých aktiv měl v období působení investora ve společnosti spíše mírně klesající

- 75 -

charakter způsobený neinvestováním do dlouhodobého majetku, a tedy jeho každoročním odepisováním. Podobný klesající vývoj měly také tržby, a to u obou společností, u kterých byla k dispozici data pro výpočet ukazatele. Stejně tak klesala hodnota ukazatele obrat aktiv, a to v důsledku klesající výše tržeb. Ukazatel efektivita zaměstnance neměl v období kooperace s investorem jednotný vývoj, ale kolísal podle aktuálně

dosaženého

provozního

výsledku

hospodaření

v jednotlivých

společnostech. Ve dvou podnicích došlo v tomto období k výraznému poklesu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců. Po výstupu rizikového investora ze společnosti byl vývoj ukazatelů rentabilita aktiv a rentabilita vlastního kapitálu rostoucí. Dá se předpokládat, že růst ukazatelů nebyl ovlivněn přímo výstupem investora ze společnosti, jako spíše jeho prací v podniku v průběhu jeho působení v něm. U absolutního ukazatele čistých aktiv došlo po výstupu investora ke klesajícímu vývoji hodnoty aktiv. Naopak v případě tržeb byl po vystoupení investora vývoj rostoucí, opět je však možné, že tento růst nastartoval investor během jeho působení ve společnosti. Vývoj ukazatele aktivity obrat aktiv byl spíše pozitivní a hodnoty tohoto ukazatele začaly mírně růst, přesto však byly u všech sledovaných podniků velmi nízké, a proto je doporučován odprodej nadbytečného majetku, případně zvýšení výroby. Vývoj ukazatele efektivita zaměstnance nelze správně zhodnotit, protože pouze jedna společnost zveřejnila data nutná k výpočtu tohoto ukazatele. U této společnosti došlo po výstupu rizikového investora k růstu ukazatele výkonnost zaměstnance. Z výše uvedených tvrzení, která vychází z rozboru výsledků finanční analýzy podniků financovaných rizikovým kapitálem, lze usoudit, že rizikový investor měl na ekonomický vývoj sledovaných podniků vliv spíše pozitivní a že u většiny společností bylo financování formou rizikového kapitálu vhodně zvoleným způsobem obstarávání finančních prostředků.

- 76 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY (1)

ZINECKER, Marek. Základy financí podniku. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008. ISBN 978-80-214-3704-3.

(2)

SYNEK, Miloslav et al. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7.

(3)

NÝVLTOVÁ, Romana a REŽŇÁKOVÁ, Mária. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1922-1.

(4)

DVOŘÁK, Ivan a PROCHÁZKA, Pavel. Rizikový a rozvojový kapitál: venture capital. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1998. ISBN 80-85943-74-3.

(5)

RAJCHLOVÁ, Jaroslava. Vybrané aspekty financování podniků rizikovým kapitálem v podmínkách České republiky. Disertační práce. Brno: Vysoké učení

technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2012. Vedoucí disertační práce: doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D. (6)

RAJCHLOVÁ, Jaroslava; ZINECKER, Marek; BROŽ, Zdeněk. Due Diligence Process in the Context of Private Equity and Venture Capital Financing in the Czech Republic. Econ... Vysoká škola báňská - Technická univerzita

Ostrava, 2012, vol. 2012, no. 1, p. 15-23. ISSN: 1803-3865. (7)

ZINECKER, Marek a RAJCHLOVÁ, Jaroslava. Význam private equity v ČR v kontextu evropského vývoje. Acta academica karviniensia, 2010, roč. 2010,

č. 2, s. 30-42. ISSN: 1212- 415X. (8)

O

nás

–

CVCA.cz

[online].

[cit.

2012-12-12].

Dostupné

z: http://www.cvca.cz/cs/o-nas/. (9)

Aktuální data/statistiky PE/VC – CVCA.cz [online]. [cit. 2012-12-12].

Dostupné z: http://www.cvca.cz/cs/pe-vc/aktualni-data-statistiky-pevc/. (10) EVCA

Statistics

2006

[online].

[cit.

2012-01-20].

Dostupné

z: http://www.cvca.cz/files/EVCA%20CEE%20Statistics%202006.pdf/. (11) EVCA

Statistics

2007

[online].

[cit.

2012-01-20].

z: http://www.cvca.cz/files/CEE%20Statistics%202007.pdf/.

- 77 -

Dostupné

(12) EVCA

Statistics

2008

[online].

[cit.

2012-01-20].

Dostupné

2012-01-20].

Dostupné

z: http://www.cvca.cz/files/CEE_Stats_2008.pdf/. (13) EVCA

Statistics

2009

[online].

[cit.

z: http://www.cvca.cz/files/EVCA%20CEE%20Statistics%202009%20%20July%202010.pdf/. (14) EVCA

Statistics

2010

[online].

[cit.

2012-01-20].

Dostupné

z: http://www.cvca.cz/files/CEE%20Statistics%202010%20FINAL.pdf/. (15) EVCA

Statistics

2011

[online].

[cit.

2012-01-20].

Dostupné

z: http://www.cvca.cz/files/STATISTIKY/CEE%202011.pdf/. (16) JEŽ, V. Private Equity v České republice [online]. [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://www.cvca.cz/. (17) KNÁPKOVÁ, Adriana a PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-

3349-4. (18) KISLINGEROVÁ, Eva et al. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. (19) SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8.

(20) RAJCHLOVÁ, Jaroslava a FEDOROVÁ, Anna. Financování českých podniků rizikovým kapitálem a vývoj výkonnosti jejich zaměstnanců. TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU, 2013, roč. VII, č. 14, s. xx. ISSN: 1802-

8527. V tisku. (21) Candy Plus, a.s. - Výroční zpráva 2011 [online.] [cit. 2013-02-02]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a424168&klic=zc9mo2. (22) Změna vlastnictví Candy Plus Group [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.candyplus.cz/zmena-vlastnictvi-candy-plus-group.html. (23) Výpis

z

obchodního

u Městského soudu

rejstříku

v Praze

Candy

[online].

z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik.

- 78 -

Plus,

a.s.,

B

10995

[cit.

2013-02-02].

vedená

Dostupné

(24) Genesis Capital s.r.o. – Candy Plus, a.s. [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.genesis.cz/investice/cz/realizovane/Candy-Plus-a-s/. (25) Profil

značky

–

Pietro

[online].

filipi

[cit.

2013-03-03].

Dostupné

z: http://www.pietro-filipi.com/l-brand-profil.php. (26) Výpis z obchodního rejstříku Pietro filipi holding, a.s., B 6680 vedená u Městského

soudu

v Praze

[online].

[cit.

2013-02-02].

Dostupné

z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik. (27) Genesis Capital s.r.o. – Pietro filipi, s.r.o. [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.genesis.cz/investice/cz/soucasne/pietro-filipi-s-r-o/. (28) NOVÁK, Daniel. Genesis Capital nabízí podíl v Pietro filipi [online]. [cit. 201303-01]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/genesis-capitalnabizi-podil-v-pietro-filipi-953430/. (29) Výpis z obchodního rejstříku Sklářská Huť s.r.o., C 19107 vedená u Krajského soudu v Ústní nad Labem [online]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné

z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik. (30) Genesis Capital s.r.o. – Sklářská Huť s.r.o. [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.genesis.cz/investice/cz/gpef/Sklarska-hut-sro/. (31) Holmes Place – Health & Fitness Clubs [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.holmesplace.com/template/default.aspx?PageId=1. (32) Výpis z obchodního rejstříku Holmes Place Czech Republic s.r.o., C 95120 vedená u Městského soudu v Praze [online]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné

z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik. (33) Interní materiály Czech Private Equity and Venture Capital Association.

- 79 -

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj počtu podniků financovaných rizikovým kapitálem v ČR .............................. - 24 Graf 2: Vývoj objemu investic formou rizikového kapitálu v ČR (v mil. €) .......................... - 24 Graf 3: Vývoj počtu desinvestic v ČR .................................................................................... - 25 Graf 4: Vývoj dosažené výše finančních prostředků v případě desinvestic v ČR (v mil. €)... - 26 Graf 5: Vývoj podílu investic rizikového kapitálu k HDP v ČR (v %)................................... - 27 Graf 6: Vývoj objemu ročních investic do fází Seed a Start-up v ČR (v mil. €) .................... - 28 Graf 7: Vývoj objemu ročních investic do fází Later stage development v ČR (v mil. €)...... - 29 Graf 8: Vývoj objemu ročních investic do fází Buyouts ČR (v mil. €) ................................. - 29 Graf 9: Candy Plus, a.s. – Vývoj rentabilit ............................................................................. - 41 Graf 10: Candy Plus, a.s. – Vývoj aktiv netto ......................................................................... - 42 Graf 11: Candy Plus, a.s. – Vývoj tržeb .................................................................................. - 42 Graf 12: Candy Plus, a.s. – Vývoj obratu aktiv ...................................................................... - 43 Graf 13: Candy Plus, a.s. – Vývoj výkonnosti zaměstnance................................................... - 43 Graf 14: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj rentabilit .............................................................. - 48 Graf 15: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj aktiv netto............................................................ - 49 Graf 16: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj tržeb..................................................................... - 49 Graf 17: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj obratu aktiv ......................................................... - 50 Graf 18: Pietro filipi holding, a.s. – Vývoj výkonnosti zaměstnance ..................................... - 50 Graf 19: Sklářská Huť s.r.o. – Vývoj rentabilit....................................................................... - 55 Graf 20: Sklářská Huť s.r.o. – Vývoj aktiv netto .................................................................... - 55 Graf 21: Sklářská Huť s.r.o. – Vývoj tržeb ............................................................................. - 56 Graf 22: Sklářská Huť s.r.o. – Vývoj obratu aktiv .................................................................. - 56 Graf 23: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj rentabilit............................................ - 61 Graf 24: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj aktiv netto ......................................... - 61 Graf 25: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj tržeb .................................................. - 62 Graf 26: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj obratu aktiv ....................................... - 62 Graf 27: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Vývoj výkonnosti zaměstnance ................... - 63 Graf 28: Vývoj rentability celkových aktiv v jednotlivých společnostech ............................. - 65 Graf 29: Vývoj rentability vlastního kapitálu v jednotlivých společnostech .......................... - 67 Graf 30: Vývoj aktiv netto v jednotlivých společnostech ....................................................... - 69 Graf 31: Vývoj tržeb v jednotlivých společnostech ................................................................ - 71 Graf 32: Vývoj obratu aktiv v jednotlivých společnostech ..................................................... - 72 Graf 33: Vývoj výkonnosti zaměstnance v jednotlivých společnostech ................................. - 74 -

- 80 -

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Investiční proces ................................................................................................... - 19 -

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vývoj objemu ročních investic dle fází vývoje subjektů v ČR (v mil €) .............. - 27 Tabulka 2: Candy Plus, a.s. – Finanční analýza vybraných ukazatelů.................................... - 40 Tabulka 3: Pietro filipi holding, a.s. – Finanční analýza vybraných ukazatelů ...................... - 47 Tabulka 4: Sklářská Huť s.r.o. – Finanční analýza vybraných ukazatelů ............................... - 54 Tabulka 5: Holmes Place Czech Republic s.r.o. – Finanční analýza vybraných ukazatelů .... - 60 -

- 81 -

SEZNAM PŘÍLOH CANDY PLUS, A.S. •

Výroční zpráva 2003.

•


•


•


•


•


•


•

Konsolidovaná výroční zpráva 2010.

•

Konsolidovaná výroční zpráva 2011.

PIETRO FILIPI HOLDING, A.S. •

Zpráva nezávislého auditora o ověření účetní závěrky 2003.

•


•


•


•


•


•


•


SKLÁŘSKÁ HUŤ S.R.O. •


HOLMES PLACE CZECH REPUBLIC S.R.O. •

Účetní závěrka 2003.

•


•


•


Tyto dokumenty nejsou, vzhledem ke svému rozsahu, součástí diplomové práce, ale lze je nalézt na CD nosiči, který je k práci přiložen.

- 82 -

EKONOMICKÝ VÝVOJ PODNIKŮ FINANCOVANÝCH RIZIKOVÝM KAPITÁLEM

Recommend Documents