EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE Jablonec nad Nisou, 15. října 2013 Vlastimil Hotař, Technická univerzita v Liberci

Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.


Česká republika se rozkládá na 0,05 % rozlohy pevniny.

V České republice žije 0,15 % světové populace.

Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

2


V České republice se ročně vyrobí: 0,9 % světové produkce piva,

1,6 % světové produkce automobilů, 1,5 % světové produkce výrobků ze skla. (Podle dat z roku 2009) Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

3


Zdroj: projekt TE-ERA


4


Sklo nejsou jen skleničky Sklářská výroba je velmi rozmanitá a produkuje širokou škálu výrobků:  ploché sklo (nezušlechtěné a zušlechtěné ploché sklo),  obalové sklo (lahve, konzervové sklo, ostatní skleněné obaly),  skleněná vlákna (výztužná/textilní, izolační skleněná vlákna),  užitkové sklo (sklo nápojové, domácenské, ozdobné, umělecké apod.),  ostatní sklo (speciální skla – laboratorní sklo a laboratorní přístrojové sklo, trubice, skleněné díly pro obrazovky, technické kuličky, skleněné průmyslové aparatury, ochranné svářečské sklo,optické sklo, skleněné tvárnice, bižuterní sklo aj.) a osvětlovací sklo. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

5


Sklo nejsou jen skleničky  Sklo „technického“ charakteru s vysokým podílem automatizace: ploché sklo, obalové sklo, skleněná vlákna a ostatní sklo s komoditami laboratorní a laboratorní přístrojové sklo, technické kuličky, skleněné průmyslové aparatury, ochranné svářečské sklo, optické sklo, stavební skleněné tvárnice.  Sklo „designového“ charakteru s významným podílem ruční a mechanizované práce: užitkové sklo, ostatní sklo s komoditou bižuterie a osvětlovací sklo.


6


Sklo nejsou jen skleničky I výrobky ze stejného skleněného polotovaru mohou mít diametrálně jiné a na sobě nezávislé trhy. Například ploché sklo: - Stavební sklo – závislé na stavebním průmyslu. - Autoskla – závislost na automobilovém průmyslu. - Skla pro výrobu interiérů a nábytku.


7


Sklářská výroba je veřejností často vnímána jako výroba s vysokým podílem ruční práce, kde sklář pracuje přímo s roztaveným sklem.

Zdroj: Wikipedia Zdroj: G. Agricola: De re metallica libri XII Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

8


Dějiny českého sklářského průmyslu jsou dějinami jeho technického rozvoje a inovací, dějinami výzkumu a vývoje.


9


Historie – především technický rozvoj a inovace Sklářství na území ČR bylo závislé na inovacích, které probíhaly jak na úrovni:  technické,  technologické,  v designu,  obchodu.

Často se lze setkat s výrobky úplně novými, které vytvářely nové trhy. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

10


Historie – především technický rozvoj a inovace České křišťálové sklo - exkluzivity dokázali obchodníci na přelomu 17. a 18. století velmi dobře využít. Unikátem minimálně ve střední a východní Evropě je sklářská tavící pec s otopem dřeva. Mechanizace - většinou nezaostávala za konkurencí, např. zavádění strojního broušení bižuterních kamenů kolem roku 1900, značná racionalizaci výroby. Již po 5 letech od zavedení automatického stroje na výrobu lahví v USA byl v roce 1910 uveden do provozu sacofoukací stroj Owens v Novém Sedle. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

11


Historie – především technický rozvoj a inovace

Zdroj: J. Broul a kol.: Sága rodu Mühligů

Zdroj: J. Broul a kol.: Sága rodu Mühligů Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

12


Historie – především technický rozvoj a inovace Zavedení tažení plochého skla v roce 1919 v Hostomicích v té době převratnou technologií „Fourcault“ - konec ruční výroby plochého skla pomocí sklářské píšťaly.


13


Historie – především technický rozvoj a inovace

Zdroj: J. Broul a kol.: Sága rodu Mühligů

Zdroj: V. Klebsa: Technologie skla Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

14


Historie – především technický rozvoj a inovace Zprovoznění linky na výrobu plochého skla technologií “Float” v roce 1969, první v tehdejším bloku Rady vzájemné hospodářské pomoci (dále také RVHP). Uvedení první linky LINKUŽ do provozu v podniku Crystalex v roce 1972.


15


Dnešní sklářská výroba je převážně automatizovaná České sklářství mohlo a může dlouhodobě konkurovat především mechanizací a následně automatizací.

Zdroj: AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group


Zdroj: Sklostroj Turnov CZ, s.r.o.

16


Změna za posledních 22 let


17


Změna za posledních 22 let V polovině 80. let 20. století patřila Československu pozice sedmého největšího vývozce dekorativního a užitkového skla na světě.

Změna tržeb v procentech

1991

2012

Sklo „designového“ charakteru

55 %

25 %

Sklo „technického“ charakteru

45 %

75 %

Změna počtu zaměstnanců v procentech 1991

2012

Sklo „designového“ charakteru

65 %

40 %

Sklo „technického“ charakteru

35 %

60 %

Sklo „technického“ charakteru: ploché sklo, obalové sklo, skleněná vlákna atd., Sklo „designového“ charakteru: užitkové sklo, ostatní sklo s komoditou bižuterie a osvětlovací sklo. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

18


Změna za posledních 22 let  Produkce skla se více než zdvojnásobila.  Tržby vzrostly o 160 % (při přepočtených cenách k roku 1991 vzrostly o 26 %).  Produktivita práce vztažená na tržby vzrostla 6 x (při přepočtu 3 x).  Podíl ručně vyrobeného skla na celkovém objemu vyrobeného skla v ČR lze odhadovat mezi 1 až 3 %.  Počet zaměstnanců ve sklářském průmyslu se snížil o 55 %.


19


Zaměstnanost ve sklářském průmyslu Průměrný evidenční počet pracovníků (osob)

45 000

Sklo celkem

40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

Ploché sklo Obalové sklo Ostatní sklo a skleněná vlákna Ostatní sklo Skleněná vlákna

Užitkové sklo

0


20


Tržby ve sklářském průmyslu 50 45

Sklo celkem

Tržby v mld. Kč

40 35

25

Průmyslové sklo (ploché a obalové)

20

Ploché sklo

30

15 10 5

Obalové sklo

0


21


Tržby ve sklářském průmyslu 20 18

Tržby v mld. Kč

16 14 12

Ostatní sklo a skleněná vlákna Ostatní sklo

10 8

6 4

2

Skleněná vlákna Užitkové sklo

0


22


Zajímavé závěry  Sklářský průmysl nebyl, jako jedno z mála odvětví průmyslu, zasažen razantním poklesem tržeb v době transformace.  Mezi lety 1993 a 2002 docházelo k růstu tržeb a produktivity, probíhaly významné investice do výrobních line a rozšíření výroby. Počet zaměstnanců ve sklářství byl kolem 32 tisíc.  Sklářský průmysl dokázal kompenzovat pokles zaměstnanců v nahrazované ruční výrobě novými místy v automatizovaných provozech.  Problém užitkového skla a jeho prodeje se začíná objevovat po roce 2001. Uzavření největších závodů na užitkové sklo v roce 2008/2009 bylo jen vyvrcholením dlouhodobých problémů.


23


Mzdy ve sklářském průmyslu Měsíční hrubé mzdy jednotlivých agregací k celorepublikovému průměru (%)

175%

Průmyslové sklo (ploché a obalové) Ploché sklo

150% Obalové sklo 125%

100%

75%

50%


Ostatní sklo a skleněná vlákna Ostatní sklo Skleněná vlákna Užitkové sklo

24


Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu Zahraniční obchod, vývoz, dovoz, saldo (mld. Kč)

45 40 35 30 25

Vývoz - sklo celkem

Saldo - sklo celkem Dovoz - sklo celkem

20 15 10 5 0


25


Krize v odvětví byly, jsou a budou Sklářský průmysl byl a je charakterizován exportním zaměřením = vysoká citlivost odvětví na vývoj na exportních trzích. Jedná se o zboží zbytné nebo je možné nákup odložit = propady velmi strmé. Nárůst poptávky je často velmi rychlý = v historii se tak střídala období konjunktur generující vysoké zisky s tvrdou recesí přinášející existenční problémy.


26


Porovnání českého sklářského průmyslu s Evropou a světem


27


Porovnání českého sklářského průmyslu s Evropou a světem ČR je čtvrtou zemí v Evropě v počtu pracovníků ve sklářském průmyslu za Německem (53 943 osob), Polskem (29 300 osob) a Francií (22 623 osob), podle dat z roku 2012. V České republice bylo vyrobeno v roce 2010 odhadem 130 kg výrobků ze skla na obyvatele (v roce 2007 dokonce 161 kg/obyvatele), zatímco v Německu 81 kg/obyvatele, Francii 71 kg/obyvatele a Itálii 74 kg/obyvatele.

V ČR se ročně vyprodukuje kolem 4,5 % evropské produkce skla a okolo 1,5 % světové produkce. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

28


Výsledky doplňkového dotazníkového šetření


29


Výsledky doplňkového dotazníkového šetření  V rámci doplňkového dotazníkového šetření bylo osloveno celkem 27 firem vybraných na základě kritéria významu na trhu a doplněné o firmy menší a střední velikosti.  Obdrželi jsme 15 odpovědí napříč sklářským průmyslem.


30


Výsledky doplňkového dotazníkového šetření  Investice oslovených firem do inovací jsou v průměru na úrovni 10 %.

 Investice firem do minimalizace následků průmyslové činnosti na životním prostředí jsou v průměru 2 %.  Pro oslovené firmy jsou nejdůležitějšími trhy: EU, ČR, USA a Ruska a do budoucna jimi mají zůstat.


31


Výsledky doplňkového dotazníkového šetření Předpoklad vývoje managementu firem:

Počet Minimum Průměr Medián Maximum respondentů

Změna ceny vstupních energií a surovin do roku 2020

13

-10 %

12 %

12 %

30 %

Změna ceny práce do roku 2020

13

-10 %

12 %

15 %

25 %

Očekávaná změna v tržbách ve vlastní činnosti do roku 2020

14

-10 %

27 %

23 %

100 %

Očekávaná změna v exportu do roku 2020?

12

-10 %

26 %

9%

200 %


32


Výsledky doplňkového dotazníkového šetření  Většina firem uvedla očekávané zvýšení tržeb i exportu do roku 2020.  Všechny oslovené firmy chtějí rozšiřovat výrobu.

 Výsledky také potvrdily známá hlavní rizika rozvoje sklářského průmyslu, jako je velká konkurence na trhu, posilování koruny vůči světovým měnám, příliš přísné ekologické předpisy a riziko směnných kurzů.


33


Výsledky doplňkového dotazníkového šetření  Šetření bylo také zaměřeno na spolupráci průmyslu se školstvím a také poptávku po absolventech.  Výsledek potvrzuje nízkou spolupráci mezi průmyslovou sférou a vzdělávacími institucemi.  Z výsledků také vyplývá, že sklářský průmysl potřebuje pro svou činnost a konkurenceschopnost dostatek kvalitních technicky vzdělaných absolventů jak vyučených, tak s maturitou, tak i s vysokoškolským diplomem.


34


Vzdělávací systém


35


Vzdělávací systém  Vzdělávací systém sklářských odborníků je na území České republiky na mimořádně vysoké úrovni a má velký podíl na prezentaci českého skla ve světě.  Postihuje výuku budoucích odborníků pro průmyslovou výrobu od učilišť, přípravu středního managementu na středních sklářských školách až po studium technologů, konstruktérů, výtvarníků a pedagogů na vysokých školách.  Nicméně existuje zde disproporce. Především střední sklářské školy jsou přednostně zaměřeny na design užitkového a uměleckého skla. To je dáno poptávkou po studijních oborech žáky a studenty a nízkou aktivitou sklářských podniků, které by absolventy technických oborů viditelně poptávaly. Jako silný argument by měly zaznít i platové podmínky absolventů. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

36


Vzdělávací systém  České sklářské školství je zaměřeno přednostně na umělecké obory, což nekoresponduje s potřebami sklářského průmyslu.  Základním cílem by pro následující období měla být diverzifikace především u středních a vyšších odborných škol, která již postupně probíhá.  Jako schůdné se jeví dvě cesty: – zaměření škol více na zahraniční studenty a (nebo) – přímá spolupráce se sklářským podnikem lépe skupinou podniků, které by podporovaly více technické obory. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

37


Jaké ekonomické a sociální dopady by přinesl konec sklářského a bižuterního průmyslu?


38


Jaké ekonomické a sociální dopady by přinesl konec sklářského a bižuterního průmyslu?  Význam sklářského průmyslu je především regionální, a to v krajích: Středočeském (sklářský), Libereckém (sklářský, bižuterní), Vysočina (sklářský), Ústeckém (sklářský).  Prohloubení regionálních disparit v regionech s vysokou koncentrací daného průmyslu.  Průmysl na sebe nabaluje další odvětví, které předcházejíc i navazují na činnosti celého odvětví.


39


Vliv selektivního uzavření dominantních firem na trhu v jednotlivých agregacích Příkladem může být Novoborsko v roce 2008/2009 1 360 zaměstnanců firmy Crystalex a.s. bylo v lednu 2009 bez práce. Následovalo uzavření i středních a malých výrobců skla (např. firmy Egermann, Doctor Optics s.r.o., huť Klára nebo sklárna Bratří Jílků). Míra nezaměstnanosti na Novoborsku  V prosinci 2008 kolem 7 %.  Na konci března 2009 (po definitivním uzavření skláren) 15,2 %.  K prosinci 2009 míra nezaměstnanosti dosáhla 16,2 %. V celém Libereckém kraji se zvýšila nezaměstnanost ze 7 % v prosinci 2008 na více než 11 % v prosinci roku 2009 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

40


Sociální a kulturní význam velkých podniků v regionu Preciosa a.s. - Velký zaměstnavatel. - Mnoho malých firem se nabaluje na úspěch firmy. - Vlastní nadace: Nadace Preciosa. AGC Flat Glass Czech, a.s., člen AGC Group - Zaměstnavatel roku 2007, 2010 a 2011 (celostátně první místo). - Mnoho středních a malých firem je subdodavateli a zpracovateli výrobků. - Vlastní střední škola s učeliště. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

41


Budoucnost skla


42


Dvojí konkurence Evropské sklářství a potažmo i to české se potýká se zdvojenou konkurencí:  První je konkurence levnějších výrobků.  Druhou je konkurence materiálů, především plastů. Skleněné výrobky budou v mnoha aplikacích snižovat svůj podíl na úkor plastů. Typickým příkladem nárůstu podílu plastů jsou dlouhodobě obaly a v současné době i bižuterie. Přestože nástup těchto materiálů je nutné brát vážně, není předpoklad, že by plasty úplně nahradily všechny klasické materiály a tedy i sklo. Důvodem jsou rozdílné vlastnosti obou materiálů, technologie výroby a také tradice. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

43


Sklo si hledá nové uplatnění  Sklo se dnes běžně používá v LCD monitorech, mobilních telefonech, tabletech, jako sklokeramické desky, pokročilé optické systémy, v architektuře se používají samonosné skleněné fasády, ...  V blízké budoucnosti se budou stále více objevovat fasády s dynamickým vzhledem, které budou moci měnit nejen barvu fasády, ale budou fungovat jako jedna velká obrazovka.  AGC v květnu 2011 oznámila, že vyrobila nejtenčí ploché sklo pomocí technologie float a to tloušťky 0,1 mm.  Hyper CD-ROM ze speciálního fotosenzitivního skla. Jedná se o 3D technologii zápisu, na disk formátu dnešních DVD je možné již dnes zapsat přes 1.000.000 GB dat (1 PB). Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

44


Co zajistí budoucnost českého sklářství? 2 x V I: Výzkum, Inovace, Vzdělání, Investice  K překonávání odbytových problémů bylo a je třeba inovací a to na všech úrovních: nové výrobky, nový design, nové efektivnější technologie, stroje a zařízení, nový přístup k zákazníkům, nové trhy, nové manažerské přístupy a další.  Klíčovou roli hraje vzdělanost zaměstnanců, jejich schopnosti přinášet a implementovat inovace a motivace.  Logické jsou také potřebné investice a výzkum svázaný s potřebami průmyslu. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu 21.10.2013 prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

45


Závěr


46


Závěr Z pohledu množství vyrobeného skla, počtu zaměstnanců, aktivního salda zahraničního obchodu a vzhledem k velikosti České republiky, lze i v současnosti považovat české sklářství za významné v regionu střední a východní Evropy. To co českému sklářství stejně jako v Evropě a ve světě chybí, jsou technicky vzdělaní absolventi, a to od učňovského diplomu, přes maturitu až po vysokoškolský titul.


47


Autoři studie  Ing. Vlastimil Hotař, Ph.D., odborný asistent Katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní, Technická univerzita v Liberci  doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D., docentka na Katedře podnikové ekonomiky Ekonomické fakulty, Technická univerzita v Liberci  PhDr. Petr Nový, ředitel pro odbornou činnost, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou  Irena Novotná, spolupracovnice Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT na projektu Industriální stopy


48


Děkuji za pozornost


49

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents