Ekonomické vztahy Estonska se Skandinávií

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ekonomické vztahy Estonska se Skandinávií Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce: Magdaléna Smržová

Ing. Luděk Kouba, Ph.D. Brno 2011

Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Ing. Luďku Koubovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za ochotu, odborné rady, konzultace a připomínky, které mi poskytl při zpracování této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ekonomické vztahy Estonska se Skandinávií vypracovala samostatně, za pomoci literatury, kterou uvádím. Brno 18. 5. 2011

………………………………. podpis autora

ABSTRAKT

Abstract Smržová, M. Economic relations of Estonia with Scandinavia. Bachelor thesis. Brno, 2011. This Bachelor thesis concerns with foreign trade of Estonia and it is particularly focused on business relations of Estonia with Scandinavia. Its main part describes Estonian export and import, Estonian inward foreign direct investments and branch structure of them. This thesis shows importance of Scandinavia in foreign business relations of Estonia and describes advantages and disadvantages of country dependence on a single region. Key words Foreign trade, foreign direct investment, multinational companies, small economy, open economy.

Abstrakt Smržová, M. Ekonomické vztahy Estonska se Skandinávií. Bakalářská práce. Brno, 2011. Bakalářská práce se zabývá zahraničním obchodem Estonska a zaměřuje se zejména na jeho obchodní vztahy se Skandinávií. Hlavní část práce se zabývá estonským exportem a importem, přímými zahraničními investicemi plynoucími do Estonska a jejich odvětvovými strukturami. Tato práce poukazuje na význam Skandinávie v zahraničních obchodních vztazích Estonska a popisuje výhody a nevýhody silné ekonomické vazby na jeden region. Klíčová slova Zahraniční obchod, přímé zahraniční investice, nadnárodní společnosti, malá ekonomika, otevřená ekonomika.

4

OBSAH

5

Obsah: 1

ÚVOD PRÁCE ......................................................................................................................... 7

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................................... 8

3

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ .................................................................................. 9

3.1 Globalizace............................................................................................................................................9 3.1.1 Definice pojmů.................................................................................................................................9 3.1.2 Hlavní rysy globalizačních procesů ...........................................................................................10 3.1.3 Rozlišení internacionalizace a globalizace ................................................................................10 3.1.4 Klady a zápory globalizace..........................................................................................................11 3.2 Platební bilance ..................................................................................................................................11 3.2.1 Definice pojmu...............................................................................................................................11 3.2.2 Základní struktura platební bilance ...........................................................................................11 3.2.3 Charakteristika základních položek platební bilance..............................................................12 3.2.4 Dílčí salda platební bilance ..........................................................................................................13 3.3 Malá a otevřená ekonomika .............................................................................................................13 3.3.1 Definice pojmů...............................................................................................................................13 3.3.2 Členění zemí dle velikosti ............................................................................................................13 3.3.3 Ekonomické výhody a nevýhody malých zemí .......................................................................14 3.3.4 Globalizace a malé země ..............................................................................................................14 3.3.5 Pozitiva a negativa související s vysokou otevřeností ekonomiky........................................15 3.4 Přímé zahraniční investice ...............................................................................................................15 3.4.1 Definice pojmů...............................................................................................................................15 3.4.2 Rozdělení přímých zahraničních investic..................................................................................16 3.4.3 Finanční toky přímých zahraničních investic ...........................................................................16 3.4.4 Přínos přímých zahraničních investic ........................................................................................17 3.5 Nadnárodní společnosti....................................................................................................................17 3.5.1 Definice pojmu nadnárodní společnost .....................................................................................17 3.5.2 Modely internacionalizace ...........................................................................................................18 3.5.3 Charakteristiky nadnárodních společností v globalizačním procesu ...................................19 3.6 Nadnárodní společnosti a jejich přímé zahraniční investice.......................................................19 3.6.1 Hlavní faktory ovlivňující rozhodování investorů o realizaci přímých investic ................19 3.6.2 Rozhodování nadnárodních společností o umístění přímých investic.................................19 3.6.3 Determinanty přímých zahraničních investic...........................................................................20 3.6.4 Vliv přímých zahraničních investic na hostitelskou zemi ......................................................21 3.6.5 Ekonomické důvody k podpoře přímých zahraničních investic...........................................23

4

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ESTONSKA ............................................................................. 24

4.1

Stručný vývoj obchodních vztahů Estonska s ostatními zeměmi ..............................................24

4.2

Podíl zahraničního obchodu na HDP Estonska ............................................................................25

OBSAH

4.2.1 4.3

6

Klíčoví obchodní partneři Estonska ...........................................................................................26 Vývoj vztahu s Finskem a Švédskem .............................................................................................28

4.4 Vývozní a dovozní artikly ................................................................................................................29 4.4.1 Finsko ..............................................................................................................................................30 4.4.2 Švédsko ...........................................................................................................................................31 4.4.3 Shrnutí.............................................................................................................................................32

5

ZAHRANIČNÍ INVESTICE................................................................................................. 35

5.1

Vývoj přímých zahraničních investic plynoucích do Estonska..................................................35

5.2

Nejvýznamnější investoři .................................................................................................................36

5.3

Odvětvová struktura přímých zahraničních investic ..................................................................36

6

DISKUZE ................................................................................................................................ 38

6.1

Důvody proč nadnárodní firmy investují v Estonsku .................................................................38

6.2

Přínosy a rizika plynoucí Estonsku z přímých zahraničních investic umístěných v této zemi ………………………………………………………………………………………………………..39

6.3

Důvody význačného postavení Finska a Švédska........................................................................41

6.4

Důvody nepříliš významného postavení zemí západní Evropy a Ruska ................................42

6.5

Přínosy vstupu Estonska do Evropské unie ..................................................................................44

6.6

Porovnání vývoje v oblasti zahraničního obchodu a zahraničních investic.............................44

6.7

Rozdíly v intenzitě vztahů Estonska se skandinávskými zeměmi ............................................46

6.8

Přínosy a rizika silné ekonomické vazby na jeden region...........................................................47

7

ZÁVĚR.................................................................................................................................... 49

8

LITERATURA........................................................................................................................ 51

9

PŘÍLOHY................................................................................................................................ 54

9.1 Příloha 1: Zahraniční obchod Estonska v letech 2004 až 2010 zaměřený na nejvýznamnější partnery a Skandinávii ...................................................................................................................................54 9.2 2010

Příloha 2: Vývoj zahraničního obchodu Estonska s Finskem a se Švédskem v letech 1993 až ………………………………………………………………………………………………………..54

9.3

Příloha 3: Vývozní a dovozní artikly ..............................................................................................55

9.4

Příloha 4: Přímé zahraniční investice v letech 1995 až 2010........................................................56

ÚVOD PRÁCE

1

Úvod práce

Estonsko je nejsevernější a nejvyspělejší Pobaltskou republikou, vzniklo po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, na rozdíl od jiných postsovětských republik fungovalo jako samostatný demokratický stát již před připojením k SSSR. Estonsko se v roce 2004 stalo členem Evropské unie a počátkem roku 2011 i členem eurozóny. Estonsko je malá otevřená ekonomika a zahraniční obchod je pro něj klíčový, protože vnitřní trh Estonska je malý a neumožňuje dostatečný hospodářský rozvoj. Estonská ekonomika se proto orientuje na obchod se zahraničím a také tu působí velké množství nadnárodních společností, které zde umisťují přímé zahraniční investice. Estonsko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi velký poměr exportu k hrubému domácímu produktu, obchodní bilance každoročně dosahuje záporného salda, protože dovoz převyšuje vývoz, a také poměr přímých zahraničních investic plynoucích do Estonska v porovnání s hrubým domácím produktem je velmi vysoký. Díky těmto skutečnostem má Estonsko možnost čerpat výhody plynoucí z otevřenosti ekonomiky a působnosti nadnárodních společností na estonském trhu, jako je získávání nových znalostí, dovedností, technologií, či know – how. Naopak velké množství zahraničního kapitálu na estonském trhu a přílišná orientace estonských podniků na export mohou negativně ovlivňovat fungování ekonomiky Estonska. Estonské obchodní vztahy jsou orientovány zejména na Skandinávii, což je dáno kulturní blízkostí těchto zemí i hospodářským vývojem těchto zemí v minulosti. Pro zjednodušení jsou za skandinávské země považovány Švédsko, Norsko a také Dánsko a Finsko. Tato orientace na jeden region, či několik zemí, přináší výhody, ale také velké množství rizik a nevýhod, které by mohly v budoucnu negativně ovlivnit hospodářský vývoj Estonska. Tato práce přináší náhled do oblasti zahraničního obchodu Estonska, přímých investic zde umisťovaných a poukazuje také na výhody a rizika silné vazby Estonska na skandinávský region.

7

CÍL PRÁCE A METODIKA

2

Cíl práce a metodika

Cílem práce je zhodnotit, jaký význam mají pro estonskou ekonomiku hospodářské vztahy se skandinávskými zeměmi a upozornit na přínosy a rizika, které z tohoto vztahu plynou. Dále budou v této práci objasněny důvody výsadního postavení dvou skandinávských zemí – Finska a Švédska v oblasti zahraničního obchodu i přímých zahraničních investic a důvody nepříliš významného postavení zemí západní Evropy. V práci je poukázáno na výhody a rizika této silné ekonomické vazby Estonska na jeden region. Dílčími cíli práce jsou také zhodnocení důvodů vstupu nadnárodních společností na estonský trh, přínosy a rizika, které z těchto investic plynou Estonsku, porovnání vývoje v oblasti zahraničního obchodu a přímých investic a přínosy vstupu Estonska do Evropské unie. V teoretické části práce jsou definovány pojmy související s tématem bakalářské práce a popsány jejich důležité charakteristiky. V praktické části je kvantifikován zahraniční obchod Estonska a přímé investice zde umisťované se zaměřením na klíčové obchodní partnery této země a zbylé státy Skandinávie. Dále je zde popsána odvětvová struktura a země původu přímých investic a také zahraniční obchod je rozčleněn podle odvětví a zemí, se kterými Estonsko obchoduje. Stručně je v práci uveden také vývoj zahraničního obchodu a přímých zahraničních investic během posledních dvaceti let. V kapitole diskuze jsou rozvedeny odpovědi na jednotlivé cíle práce. Data, která byla použita v této práci, byla získána z různých zahraničních statistik. Pouze data týkající se České republiky, pochází z Českého statistického úřadu, a data, sloužící jen pro srovnání dat estonské ekonomiky s daty jiných ekonomik, pochází z českých internetových stránek pro exportéry. Údaje, týkající se estonské ekonomiky, jako je hrubý domácí produkt, export, import, bilance, či odvětvová struktura zahraničního obchodu, pochází z Estonského statistického úřadu, který je velmi přehledný a vychází vstříc zahraničním uživatelům i kvalitně zpracovanou anglickou verzí. Data, týkající se toků přímých zahraničních investic a jejich odvětvové struktury, statistiky Estonského statistického úřadu neobsahovaly, proto tyto údaje pochází ze statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (ang. OECD). Časové řady, použité v práci, popisují posledních sedm let, tzn. vývoj od roku 2004. Pouze časové řady, týkající se vývoje zahraničního obchodu a přímých zahraničních investic, zasahují již do počátku devadesátých let. Použití starších dat by bylo neužitečné, protože Estonsko bylo do počátku devadesátých let součástí Sovětského svazu a nemohlo být proto považováno za otevřenou ekonomiku. Kapitoly práce, které se věnují kvantifikaci zahraničního obchodu, přímých zahraničních investic a jejich struktury, mají analyticko – deskriptivní charakter. Kapitola diskuze má charakter komparativní a deduktivní, jejím cílem je porovnání jednotlivých veličin a vyvození závěrů.

8

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

3

9

Vymezení základních pojmů

Tato část práce se věnuje vybraným pojmům, které úzce souvisí s tématem celé práce. Každý pojem bude definován a budou vysvětleny jeho vlastnosti a dopady na ekonomiku. Mezinárodní měnový fond definuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí v důsledku rostoucího objemu přeshraničních transakcí 1, a protože tato práce je zaměřená na zahraniční obchod Estonska a vztahy a závislosti mezi obchodními partnery, bude zde vysvětlen pojem globalizace a popsány jeho vlastnosti. Další pojem, který bude v této části vysvětlován, je pojem platební bilance. Platební bilance je systematický přehled devizových inkas a úhrad, které byly uskutečněny mezi rezidenty a devizovými cizozemci za určité zvolené období.

4

Jedná

se o nástroj, kterým může být porovnávána úroveň zahraničního obchodu země samotné a i v porovnání s ostatními zeměmi. Dalšími vysvětlovanými pojmy v této kapitole jsou malá a otevřená ekonomika. Otevřená ekonomika je ekonomika zapojená do zahraničně ekonomických vztahů.5 Vzhledem k tomu, že v této práci budou zkoumány existující zahraniční ekonomické vztahy Estonska, může tato ekonomika být považována za otevřenou. Podle Jiránkové (2009, str. 25) se velikost ekonomiky dělí podle počtu obyvatel, a země s počtem obyvatel od 1 milionu do 4 milionů se člení do kategorie velmi malá země.6 Estonsko se svými 1,3 miliony obyvatel se proto řadí do skupiny velmi malých zemí a lze ho tedy považovat za malou ekonomiku. Přímé zahraniční investice jsou součástí finančního účtu platební bilance 4, tudíž jsou brány i jako součást zahraničního obchodu, proto bude věnován v této části práce prostor vysvětlení i tohoto pojmu. Dalším vysvětlovaným pojmem je pojem nadnárodní společnost. Nadnárodní společnosti se snaží o neustále efektivnější globální alokaci vlastních zdrojů a vstupují na trhy pomocí přímých zahraničních investic.8 Z tohoto důvodu pojem nadnárodní společnost úzce souvisí s pojmem přímé zahraniční investice, tudíž i se zahraničním obchodem, kterému se věnuje tato práce.

3.1

Globalizace

3.1.1

Definice pojmů

Podle Mezřického (2002, str. 11) je globalizace spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. 1 Mezinárodní měnový fond (IMF) definuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu


přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. 1 OECD definuje ekonomickou globalizaci jako proces užší ekonomické integrace globálních trhů – finančního trhu, trhu produktů a trhu pracovních sil. Globalizace je procesem zvyšujícím závislost jednotlivých trhů a národních ekonomik, vyvolaným vysokou dynamikou obchodu se zbožím, kapitálem, službami a transferem technologií a know – how. 2 3.1.2

Hlavní rysy globalizačních procesů

Hlavní rysy globalizačních procesů podle Mezřického (2002, str. 11) jsou:  Nebývalý růst objemu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb, který je spojený s procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet zemí je vtahován do tohoto procesu.  Významné změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a struktuře produktů podílejících se na mezinárodním obchodu, začlenily se i země, které se mezinárodního obchodu dříve neúčastnily.  Ještě rychlejší byl růst objemu, rychlosti a komplexnosti finančních a přímých investičních toků, které opět zahrnuly i země dříve opomenuté a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky. 1 3.1.3

Rozlišení internacionalizace a globalizace

Internacionalizace je podle Bernáška (2002, str. 13 – 14) etapa ve vývoji ekonomiky, ve které:  Rozhodující vliv hrají nadnárodní společnosti a národní státy, jejichž hranice vymezují relativně uzavřené ekonomické celky.  Dochází k mezinárodnímu přesahu ekonomických aktivit na základě mezinárodní dělby práce.  Ekonomický přesah národních hranic je reprezentován především mezinárodním obchodem.  Institucionální integrace národních států do mezinárodních organizací prakticky neexistuje a integrace korporačních aktivit v mezinárodním měřítku je minimální.  Mezinárodní aktivity korporací jsou pevně vázány na národní trhy a integrace světové ekonomiky nepřekračuje stupeň spojování. 3 Globalizace je podle Bernáška (2002, str. 14) etapa ve vývoji ekonomiky, ve které:  Rozhodující roli hrají nadnárodní společnosti v důsledku otevření ekonomik národních států.  Jedná se o proces mezinárodního rozptylu ekonomických aktivit, který zasahuje do všech teritoriálních úrovní.

10


V ekonomických aktivitách překračuje význam zahraničních investic a mezinárodně organizované produkce význam obchodu. Mezinárodní institucionální integrace dosáhla takového stupně, že umožňuje funkcionální začlenění nadnárodních společností, která oslabuje jejich vazbu s národními ekonomikami a vede světovou ekonomiku do integračního stupně

 

propojování – srůstání. 3 3.1.4

Klady a zápory globalizace

Mezi klady globalizace podle Mezřického (2002, str. 12) patří:  Růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží.  Rychlost a komplexnost přímých zahraničních investic.  Ekonomický růst původně rozvojových zemí (Malajsie, Jižní Korea) a zapojení dalších zemí do integračního procesu (Brazílie, Indie).  Růst spotřeby.  V oblasti mocensko – politické organizace vznikají nové útvary nadnárodního charakteru a posiluje se význam těch starších. (EU, NAFTA, ASEAN). 1 Mezi zápory globalizace podle Mezřického (2002, str. 12 – 13) patří:  Nekontrolovaný transfer finančního kapitálu znamená riziko ekonomických kolapsů.  Roste nerovnost v přístupu k celkovému společenskému růstu.  I když globální spotřeba roste, stále pětina obyvatelstva žije pod hranicí chudoby.  Nezaměstnanost v rozvinutých průmyslových zemích neklesá, nebo naopak roste. 

Globalizace oslabuje roli národního státu. Tento problém se týká zejména malých států. 1

3.2

Platební bilance

3.2.1

Definice pojmu

Platební bilance je systematický přehled devizových inkas a úhrad, které byly uskutečněny mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a devizovými cizozemci (nerezidenty) za určité zvolené období. 4 3.2.2

Základní struktura platební bilance

1. Běžný účet.  Obchodní bilance,  Bilance služeb,

11


 Bilance výnosů,  Běžné převody transferů. 2. Kapitálový účet. 3. Finanční účet.  Přímé investice,  Portfoliové investice,  Ostatní investice. 4. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly. 5. Změna devizových rezerv. 4 3.2.3

Charakteristika základních položek platební bilance

Běžný účet Běžný účet zaznamenává veškeré transakce, které jsou spojeny s dovozem a vývozem zboží a služeb. Zahrnuje položky související s mezinárodním obchodem zboží, služeb, převodu výnosů ze zapůjčených výrobních faktorů a jednostranné transfery. Kapitálový účet Kapitálový účet zahrnuje převody kapitálového charakteru nevýrobních nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv, jako jsou patenty, autorská práva. Finanční účet Finanční účet zaznamenává investice a ostatní kapitálové transakce, které zahrnují veškeré platby, oficiální i soukromé, které vznikají v souvislosti s transfery kapitálu nebo aktiv. Na finančním účtu se sledují transakce související s přílivem a odlivem kapitálu. Platební bilance rozděluje přiliv a odliv kapitálu z časového hlediska do dvou kategorií. První kategorií je dlouhodobý kapitál, u něhož se předpokládá délka poskytnutí delší než jeden rok. Druhou kategorií je krátkodobý kapitál, který je poskytnutý na dobu kratší než jeden rok. Mezinárodní pohyb dlouhodobého kapitálu sleduje příliv a odliv kapitálu ve formě:  Přímých zahraničních investic,  Portfoliových investic (nákup obligací a akcií, pokud nesplňují podmínky pro přímé investice),  Ostatního dlouhodobého kapitálu (vládní úvěry, dlouhodobé soukromé obchodní úvěry). Mezinárodní pohyb krátkodobého kapitálu sleduje příliv a odliv kapitálu ve formě krátkodobých obchodních úvěrů, prodeje a nákupu krátkodobých cenných papírů, krátkodobých bankovních úvěrů, obchodu s devizami. 4

12


3.2.4

13

Dílčí salda platební bilance

Horizontální struktura platební bilance je založena na principu podvojného účetnictví. Základem horizontální struktury je rozdělení všech operací do dvou skupin na kreditní a debetní. Rozdílem kreditních a debetních položek pak získáme dílčí salda platební bilance. 4 Kredit a debet platební bilance Kredit. ( + ) Export zboží, Export služeb, Import důchodů, Import transferů, Import kapitálu, Snížení devizových rezerv.

3.3

Debet. ( – ) Import zboží, Import služeb, Export důchodů, Export transferů, Export kapitálu, Zvýšení devizových rezerv. 4

Malá a otevřená ekonomika

3.3.1

Definice pojmů

Otevřená ekonomika je ekonomika zapojená do zahraničně ekonomických vztahů. V důsledku toho část domácí produkce je vyvážena a spotřebována v zahraničí a naopak část domácího důchodu je věnována na nákup dováženého zboží ze zahraničí. Malá otevřená ekonomika se zapojuje do mezinárodních ekonomických vztahů, ale svým potenciálem nemůže ovlivňovat své zahraniční obchodní partnery. Je proto nucena akceptovat zásady a pravidla daného ekonomického systému. Stupeň otevřenosti vyjadřuje objem ekonomické aktivity v rámci mezinárodního obchodu. Nejčastěji poměřovanými ukazateli jsou poměr importu a exportu k hrubému domácímu produktu. 5 3.3.2

Členění zemí dle velikosti

Při rozlišování ekonomik na malé a velké ekonomiky je nejzákladnějším měřítkem jejich velikost, tj. počet obyvatel. Podle počtu obyvatel lze podle Jiránkové (2009, str. 25) země dělit na:  Velké země (30 milionů obyvatel a více),  Střední země (16 – 29 milionů obyvatel),  Malé země (5 – 15 milionů obyvatel),  Velmi malé země (1 – 4 miliony obyvatel), 

Extrémně malé země (do 1 milionů obyvatel). 6


3.3.3

Ekonomické výhody a nevýhody malých zemí

Za ekonomické nevýhody malých zemí podle Jiránkové (2009, str. 26) bývají považovány:  Malý vnitřní trh, který představuje malou poptávku. Malá ekonomika může tento problém částečně kompenzovat exportem, ale charakter výroby v poslední dekádě, zejména vysoké náklady na technologie a výzkum a vývoj, vyžaduje velké trhy, aby bylo dosaženo úspor z rozsahu výroby.  Nedostatečná a nekomplexní surovinová základna. Malá ekonomika nedisponuje dostatkem surovin ani jejich rozmanitostí, proto je, na rozdíl od velkých zemí, závislá na jejich importu.  Nekomplexní průmysl. Malá ekonomika nemá dostatečné kapacity, aby se mohla věnovat všem odvětvím, proto musí výrobky z odvětví, na která se nespecializuje, dovážet.  Absolutně malé prostředky na výzkum a vývoj. Malá ekonomika vynakládá méně prostředků na výzkum a vývoj a zaostává proto za velkými ekonomikami, které prostředků vynakládají mnohonásobně více. 6 Za ekonomické výhody malých zemí podle Jiránkové (2009, str. 26 – 27) bývají považovány:  Nižší dopravní náklady. Malé země jsou i malé co do rozlohy, proto jsou dopravní náklady nižší, v současné době je tato výhoda v souvislosti s rozvojem telekomunikací a snadné přenositelnosti nehmotných aktiv potlačována.  Menší a efektivněji fungující vlády. Tato výhoda plynu z menšího počtu obyvatel a méně složité společenské struktury a struktury veřejné správy, je ale poněkud diskutabilní. S touto výhodou souvisí i snazší dosažení společenské shody. 6 3.3.4

Globalizace a malé země

Globalizace umožňuje překonávat a eliminovat problémy malých zemí podle Jiránkové (2009, str. 30 – 33) v několika oblastech:  Získání trhů – globalizace přinesla akceleraci zahraničního obchodu, která umožňuje malým zemím uplatnění komparativních výhod, úspor z rozsahu výroby, resp. získání trhů. Díky pobočkám nadnárodních společností malá země získá snadno přenosná nehmotná aktiva, která jí umožní získat lepší postavení na světových trzích a zvýší tím svou konkurenceschopnost. Tyto nehmotná aktiva může země nadále uplatňovat, čímž dosáhne úspor z rozsahu.  Přijímání přímých zahraničních investic – globalizace umožní příliv přímých zahraničních investic, které nahrazují nedostatek domácího kapitálu, ale jsou také spjaty s příchodem nového know – how, technologií apod.  Internacionalizace firem – nadnárodní společnosti umisťují své pobočky do malých zemí při snaze efektivní alokace zdrojů v celosvětovém měřítku a umožňují

14


tím přístup k výrobním faktorům v jiných zemích, resp. získání výhod nehmotných aktiv ve vlastnictví nadnárodní společnosti. Příchod nadnárodní společnosti dává příležitost i lokálním firmám, které mohou fungovat jako subdodavatelské nebo odběratelské. Tyto vazby generují tzv. „spill over“ efekt – efekt rozlévání znalostí a dovedností do ostatní ekonomiky. Účast v regionálních a nadnárodních uskupeních – globalizace přináší růst počtu mezinárodních a regionálních organizací a zesílení jejich vlivu. Malé země se tak můžou účastnit rozhodování, při kterém by při neexistenci těchto uskupení neměly žádnou váhu a mohou požívat dalších výhod členství v těchto



organizacích. 6 3.3.5

Pozitiva a negativa související s vysokou otevřeností ekonomiky

Za výhody bývá považováno:  Komparativní výhody z mezinárodní směny, specializací, efektivnější alokace výrobních faktorů a růst produktivity,  Růst velikosti trhu, růst zahraniční poptávky a úspor z rozsahu,  Dovoz nových výrobků, technologií, informací, snižování technologické zaostalosti. Za nevýhody bývá považováno:  Závislost na hospodářském cyklu hlavních obchodních partnerů,  Import inflace prostřednictvím dovozu od partnerů s vyšším růstem cenové hladiny, Klesá autonomie makroekonomické politiky země. 5



3.4

Přímé zahraniční investice

3.4.1

Definice pojmů

Zahraniční investicí je každá investice uskutečněná soukromou společností nebo jednotlivcem v cizí zemi. Zahraniční investice můžeme rozdělit na nepřímé a přímé. Podle Evana (2010, str. 32) je nepřímá zahraniční investice většinou krátkodobé povahy, využívá momentální situace na trhu a za cíl má především zajistit finanční výnos. Pro nepřímé investice je typická snaha o co největší krátkodobý zisk, vyhýbání se riziku prostřednictvím nákupu malého množství cenných papírů jedné společnosti a značná geografická diverzifikace. 7 Pro pojem přímé zahraniční investice bývá v literatuře používána zkratka PZI, popřípadě FDI z anglického Foreign Direct Investment. Podle Evana (2010, str. 33) je přímá zahraniční investice trvalejší povahy než nepřímá a jejím cílem je zajistit kontrolu nad zdroji, příjmem nebo dodávkami ze zahraniční

15


ekonomiky. Vytváří jak ekonomický, tak politický vztah mezi investorem a vládou hostitelského státu. 7 Podle doporučení Mezinárodního měnového fondu a OECD je do kategorie přímých zahraničních investic zařazena každá mezinárodní investiční aktivita, která zohledňuje sídlo daného subjektu v jedné ekonomice za účelem prokázání trvalého zájmu o řízení jiného subjektu se sídlem v jiné ekonomice. Trvalý zájem je podmíněn existencí dlouhodobého vztahu a značným vlivem přímého investora na management řízeného subjektu. Pojem přímé investice postihuje jak nutnost původní transakce mezi dvěma entitami, tak všechny ostatní kapitálové transakce mezi nimi a mezi dalšími zájmovými subjekty. 8 Přímý investor je jednotlivec, veřejná nebo soukromá společnost, vláda, zájmová skupina, který zřizuje subjekt přímé investice – dceřinou společnost, pobočku, nebo filiálku, která působí v jiné zemi, než je země jeho původu. 8 Subjekt přímé investice je podnik, ve kterém přímý investor má podíl ve výši deseti a více procent majetku nebo hlasovacích práv. Vlastnictví tohoto podílu přináší významný rozhodovací vliv v managementu, znamená to, že investor je schopen regulovat jeho řízení a podílet se na něm. 8 3.4.2

Rozdělení přímých zahraničních investic

Z hlediska věcné formy vzniku konsolidované společnosti dělíme přímé zahraniční investice na:  Brownfield investment – investice v existující hale za účelem zavedení nové výroby.  Greenfield investment – investice „na zelené louce“, jedná se o založení a vybudování zcela nového podniku.8 V souvislosti s přímými zahraničními investicemi existují dva typy integrace:  Horizontální integrace – nadnárodní společnost má zájem o kontrolu svých jedinečných znalostí dovedností i na zahraničních trzích.  Vertikální integrace – nadnárodní společnost chce dosáhnout kontroly nad zásobou potřebných surovin při nízkých nákladech. Tato forma investic je běžná u investic do rozvojových zemí, popřípadě u zemí, které jsou bohaté na suroviny. Může být i spojena s vlastnictvím prodejní a distribuční sítě v zahraničí. 9 3.4.3

Finanční toky přímých zahraničních investic

Finanční toky přímých zahraničních investic se skládají ze tří částí:  Základního kapitálu,  Reinvestovaného zisku,

16


Ostatních toků (výměna cenných papírů, obchodních úvěrů mezi mateřskou firmou a pobočkou, mezi pobočkami ve vlastnictví jedné mezinárodní



společnosti navzájem). 8 3.4.4

Přínos přímých zahraničních investic

Investice ze soukromých zdrojů jsou důležitým motorem růstu národních ekonomik. Využití zahraničních zdrojů umožňuje investovat více, než kolik činí úspory národní hostitelské ekonomiky. Přímé zahraniční investice bývají častější než portfoliové a jsou stále významnějším zdrojem rozvoje kapitálu. 8 Z pozice státu, do kterého investor vstupuje je dlouhodobá investice vždy výhodnější než krátkodobá, neboť nahrazuje domácí úspory a umožňuje financovat restrukturalizaci ekonomiky. Pokud je v podobě přímých zahraničních investic, tak může být též zdrojem dalších nefinančních výhod. Dlouhodobá investice má na rozdíl od krátkodobé také pouze omezené destabilizující dopady na měnový vývoj či deficit běžného účtu (Evan, 2010, str. 33). 7 Investice do rozvíjejících se zemí často vyvolávají vznik nových trhů, které díky lepším technologiím a známější značce potlačují domácí produkci hostitelské ekonomiky. Jedním z důležitých investičních impulsů je existence protekcionistických bariér, která způsobuje, že nadnárodní společnost je nucena nahradit dovoz lokální výrobou. Důležitý podnět je i podobnost nového trhu se současným, která dává příležitost zavádět podobné produkty za pomoci jednotného marketingu. Zahraniční investice zpřístupňují hostitelskému trhu nové výrobky a zpětně stimulují domácí investice (zahraniční investice dávají možnosti dodavatelům součástek a surovin). 8

3.5

Nadnárodní společnosti

3.5.1

Definice pojmu nadnárodní společnost

Nadnárodní společnosti jsou podniky vlastnící, kontrolující a řídící výrobní jednotky v několika zemích. V literatuře bývají nazývány také zkratkou MNC z anglického Multinational Companies, anebo zkratkou MNE z anglického Multinational Enterprise. OECD definovala nadnárodní korporace v roce 1977 jako společnosti nebo jednotky, jejichž vlastnictví je soukromé, státní nebo smíšené, které jsou založeny v různých zemích a vzájemně propojeny tak, že jedna nebo více z nich může vyvíjet významný vliv na činnost druhých, zvláště s ohledem na společné využívání znalostí a zdrojů. 10 Podle Evana (2010, str. 35) se nadnárodní společností rozumí jakákoli výrobní nebo obchodní společnost, u které vlastnictví, management, výroba a marketing přesahuje do několika států. 7

17


3.5.2

Modely internacionalizace

Modely internacionalizace vysvětlují, jakým způsobem probíhá proces internacionalizace firem. Popisují, jakými cestami firmy expandují na zahraniční trh a stávají se mezinárodními. Stopfordův model internacionalizace Stopfordův model internacionalizace vytvořil v sedmdesátých letech dvacátého století John M. Stopford. Firmy vstupují na zahraniční trh postupně – nejprve sondují výhodnost a zájem potenciálního hostitelského trhu pomocí externě řízených exportních aktivit. Zvažují možnost lokální produkce a žádají o udělení licence pro zahraniční trh. Firma, která poskytla licenci, může po čase ztrácet nad potenciálně slibným trhem kontrolu, začne tlačit na partnera, aby místo licence vznikl společný podnik (joint venture). Finálním stádiem internacionalizace je zřizování plně vlastněných dceřiných firem. 10 Uppsala model internacionalizace Uppsala model internacionalizace je model Johansona a Vahlneho z roku 1977. Zkoumá přínos čtyř švédských firem – Sandvik, Atlas Copco, Facit a Volvo. Dochází k podobnému závěru jako Stopfordův model, že firmy rozvíjejí své operace v zahraničí postupně na základě dvou dimenzí.  Znalosti trhu (market knowledge).  Úsilí o trh (market commitment). S růstem znalosti trhu a úsilí o něj, roste i snaha o proniknutí na zahraniční trh kapitálovým způsobem. 10 Přístup Danielse a Radebaugha Model Danielse a Radebaugha z roku 2004 integruje jednotlivá teoretická východiska do syntetického modelu. Dimenzemi tohoto modelu jsou:  Aktivní vs. pasivní využívání příležitostí internacionalizace – na počátku procesu firemní internacionalizace společnosti reagují pasivně na vnější podněty, ale později se o tyto podněty, které je nabádají k přesunu aktivit do zahraničí, intenzivně zajímají.  Interní vs. externí řízení zahraničních operací – na začátku internacionalizace se firmy bojí riskovat a přenechávají řízení zahraničních operací zahraničním subjektům. Později ale zjišťují, že na ně dohlížet musí, a řídí je samy.  Stupeň podobnosti zahraničního a domácího trhu – na počátku procesu firmy dávají přednost trhům, které jsou podobné trhu domácímu, zatímco později se přestávají obávat i trhů méně známých, rizikověji vnímaných.  Počet zemí, v nichž firma působí – internacionalizace obvykle začíná jednou zahraniční lokalitou a směřuje k narůstání jejich počtu.

18


Způsob fungování – Stopfordův model – firmy směřují od exportu přes externě



řízenou produkci k vlastním závodům v zahraničí. 10 3.5.3

Charakteristiky nadnárodních společností v globalizačním procesu

Charakteristiky nadnárodních společností v globalizačním procesu podle Mezřického (2002, str. 75):  Nadnárodní společnosti iniciují a zavádějí technické inovace a jsou zdrojem produktivních sil.  Přispívají k většině toků mezinárodních transakcí.  Jsou doposud jediným aktérem, který může skutečně plánovat, organizovat a kontrolovat přeshraniční aktivity.  Jsou v postavení, které jim dovoluje plně využívat předností informačních a telekomunikačních technologií a nejvíce přispívají k jejich rozšiřování a rozvoji.  Participují na globalizačních procesech spíše jako aktivní než pasivní účastníci. Díky těmto vlastnostem hrají nadnárodní společnosti důležitou roli v globalizačním procesu. 11

3.6

Nadnárodní společnosti a jejich přímé zahraniční investice

3.6.1

Hlavní faktory ovlivňující rozhodování investorů o realizaci přímých investic

Důvody pro umístění přímých investic zahraničními organizacemi a pro zahraniční obchod pramení z čtyř základních zdrojů (Ehrich a kol., 2002, str. 5):  Koncentrace poptávky – vede ke koncentraci výroby blíže větším odbytovým trhům.  Komparativní výhoda – subjekt při výrobě tohoto zboží musí obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt. Náklady obětovaných příležitostí jsou minimalizovány.  Vazby mezi vstupy a výstupy – tvoří poptávku uvnitř jedné organizace. 

3.6.2

Nejsou tarifní překážky obchodu. 12 Rozhodování nadnárodních společností o umístění přímých investic

Rozhodovací proces firem, který má za cíl analyzovat podstatné atributy umístění v dané lokalitě, je ovlivňován řadou faktorů:  Velikost společnosti – čím je společnost větší, tím je rozhodovací proces komplexnější, protože za ním stojí i komplexnější rozhodovací tým, který provádí rozsáhlé odborné analýzy, které jsou většinou zaměřeny na minimální náklady, maximální zisk, či návratnost investice. U menších nadnárodních firem je rozhodovací proces často založen jen na intuici vedení.

19






 

Blízkost trhu – lze chápat v rovině kulturní a v rovině geografické. Je – li hostitelská země kulturně blízká zemi, ze které organizace pochází, ochota umístit do ní přímou zahraniční investici je vyšší, protože firma nemusí měnit zavedené postupy. Firmy mají tendenci, zejména v prvních fázích internacionalizace, umisťovat své investice do zemí v sousedství. Expanze do vzdálenějších lokalit přichází obvykle později. Životní cyklus produktu – významnou roli hraje dostupnost vědeckých kapacit a jejich schopnosti, rychlost komunikace na trzích a míra standardizace výroby produktů. Nově vyvinuté produkty, které jsou velmi diferencované a poměrně drahé, je lepší uvádět na trhu již známém, kde probíhá snazší komunikace mezi subjekty. Zahraniční zkušenost – zvyšuje či naopak snižuje ochotu v zahraničí investovat. Odvětví – projevuje se požadavky na dostupnost místních zdrojů, proto výroba kapitálově náročných statků směřuje jinam, než výroba statků náročných na lidskou práci. 10

3.6.3

Determinanty přímých zahraničních investic

Nadnárodní společnosti realizují přímé zahraniční investice (zřizují pobočky a přidružené společnosti) na základě zásady tří výhod, které musí být splněny. Nadnárodní společnosti hledají investiční příležitost, která maximalizuje všechny tři zásady. Tyto zásady bývají nazývány jako Dunningův model, eklektický model mezinárodní produkce anebo OLI pravidlo:  O Ownership Advantages, neboli výhoda vlastnictví – jedná se nějakou specifickou výhodu společnosti. Nadnárodní společnost vlastní a kontroluje unikátní a přenositelná aktiva (technologický postup, firemní značka, patent) a má zájem je rozšiřovat. Tato výhoda je větší než dodatečné náklady na investici a provoz v různých zemích. Tato zásada odpovídá na otázku, proč nadnárodní společnost umisťuje přímé investice v zahraničí.  L Location Advantages, neboli výhoda umístění, tj. alokace – jedná se specifickou výhodu hostitelské země (výrobní náklady, právní rámec, blízkost k trhům). Hostitelská země musí mít výhodné a efektivní umístění. Tato výhoda závisí na charakteru hostitelské země, je pro firmu externí, proto nepřenosná. Odpovídá na otázku, kam, resp. do které země nadnárodní společnost umístí své přímé investice.  I Internalisation Advantages, neboli výhoda internalizace – nadnárodní společnost má zájem sama kontrolovat toto geografické rozšiřování aktiv. Odpovídá na otázku jak, resp. jakým způsobem umístí nadnárodní společnost své přímé investice v hostitelské zemi (Ehrich a kol., 2002, str. 6 – 7) (Evan, 2010, str. 36). 12, 7

20




Dunningův model vysvětluje důvody umístění přímých zahraničních investic a také má schopnost předpovědi, protože je možné pomocí něj zkoumat rozhodnutí o přímých zahraničních investicích. 8

Podle různých studií můžeme za determinanty přímých zahraničních investic označit v pořadí podle důležitosti od nejdůležitějšího po nejméně důležité (Ehrich a kol., 2002, str. 7):  Celkový vývoj hostitelské země (institucionální vývoj, podíl soukromého sektoru v ekonomice dané země) – zejména pokud se jedná o postsocialistickou zemi anebo o zemi rozvojovou,  Velikost trhu hostitelské země (HDP hostitelské země, počet obyvatelstva),  Vzdálenost mezi hostující zemí a zemí, ze které přímé investice pochází,  Zahraniční obchod hostitelské země (podíl exportu na HDP, podíl exportu do zemí Evropské unie na celkovém exportu země),  Nízké výrobní a mzdové náklady, 

Solventnost země, ze které přímé investice pochází (HDP dané země). 12

Důležitost ukazatelů přímých zahraničních investic se liší v závislosti na konkrétní situaci a v mnoha teoretických studiích lze najít odlišné názory na tuto problematiku, proto je důležité k nim také tak přistupovat. 3.6.4

Vliv přímých zahraničních investic na hostitelskou zemi

Nadnárodní společnosti vlastní určité specifické firemní konkurenční výhody, které jim umožňují úspěšně se prosazovat v zahraničí. Tyto výhody, specifická firemní aktiva, mohou být například výrobní technologie, speciální dovednosti managementu, distribuční síť, výrobkový design, marketing a ostatní nehmotná aktiva, jako je značka. Tyto specifická firemní aktiva jsou nehmotná a dobře přenositelná, proto mohou být s nízkými náklady přenesena do dceřiných společností firmy v zahraničí a mohou mít i „spill over“ efekt do hostitelské ekonomiky (Vahter, 2002, str. 4). 12 Efekty přímých zahraničních investic se podle Vahtera (2005, str. 5) dají rozdělit na dvě části:  Efekty týkající se samotné firmy, která investici do zahraničí umístila, a její dceřiné společnosti v hostitelské zemi. 

Efekty týkající se lokální firmy v hostitelské zemi. 12

Damijan (2005, str. 286) tyto efekty dělí na:  Přímé efekty – týkající se samotné firmy. 

Nepřímé efekty – týkající se lokálních firem v hostitelské zemi. 14

Efekty týkající se samotné firmy znamenají působení přímé zahraniční investice, kterou firma alokovala na konkrétní místo v hostitelské zemi – založila tam dceřinou společnost, koupila lokální podnik. Zahraniční investice míří do tohoto podniku v hostitelské zemi,

21


22

který může snadno využít konkurenčních výhod své mateřské nadnárodní společnosti, jako jsou různá snadno přenositelná jedinečná aktiva. Efekty působící na lokální firmy v hostitelské zemi znamenají nepřímé působení přímých zahraničních investic nadnárodní společnosti i na jiné subjekty trhu v hostitelské zemi. Tento efekt se nazývá „spill over“ efekt, tzv. přelévání znalostí. Jedinečných znalostí a dovedností nadnárodní firmy mohou využít i lokální firmy v hostitelské zemi. Tento „spill over“ efekt může mít pozitivní dopad na hostitelskou ekonomiku, například ve formě zvýšení produktivity lokálních firem, zlepšení jejich konkurenceschopnosti, může mít ale i negativní dopad – pokles konkurenceschopnosti lokálních firem, jejich úpadek, či konec jejich podnikání. „Spill over“ efekt je poměrně diskutabilní, může v některých případech být i neprokazatelný a liší se případ od případu podle vlastností hostitelské ekonomiky a vlastností lokálních firem v hostitelské ekonomice (Vahter, 2002, str. 5 – 6). 12 Podle Damijana (2005, str. 285) existují tři důležité proměnné, které determinují úspěšnost přímých zahraničních investic a míru jejich dopadů:  Přímé a nepřímé dopady přímých zahraničních investic na růst produktivity všech společností působících na hostitelském trhu.  Absorpční kapacita lokálních společností umožňuje získat výhody ze „spill over“ efektů přímých zahraničních investic.  Zahraniční obchod, jako hybatel celého procesu umisťování přímých zahraničních investic a efektů z nich. 14 Absorpční kapacita lokálních společností je schopnost těchto firem rozpoznat výhody plynoucí z přímých zahraničních investic nadnárodních společností, integrovat je do firmy a produktivně využít (Vahter, 2005, str. 6).

12

Absorpční kapacita lokálních

společností je schopnost přijímat a vstřebávat výhody „spill over“ efektu (Damijan, 2005, str. 288 – 289). 14 Podle Vahtera (2005, str. 6) různé výzkumy ukazují, že lepší absorpční schopnost „spill over“ efektu mají firmy působící na hostitelském trhu, pokud jsou samy dceřinou společností nějaké nadnárodní organizace a dále lokální podniky, které se věnují dalším komplementárním aktivitám, které zvyšují úroveň znalostí a dovedností firmy, jako je export jejich výrobků do zahraničí, věnování se výzkumu a vývoji, nebo pokud lokální firma je sama nadnárodní společností – sama investuje v zahraničí. Export poukazuje na to, že lokální firma má jedinečné vlastnosti a dovednosti, které jí umožňují se prosadit i na zahraničních trzích. Tato výhoda pomáhá firmě lépe využít přelévání znalostí díky přímým zahraničním investicím. Export a výzkum a vývoj jsou indikátory absorpční kapacity firmy. Aktivity výzkumu a vývoje zvyšují firemní absorpční kapacitu díky vytváření schopnosti rozpoznat, začlenit a využít informace pocházející z vnějšku. 12


3.6.5

Ekonomické důvody k podpoře přímých zahraničních investic

Nadnárodní společnosti jsou nositeli mimotržních externalit. Umístění přímé zahraniční investice do dané hostitelské země přináší přenos jedinečných znalostí a manažerských dovedností do hostitelské země, což je často motivací pro národní státy k podpoře přímých zahraničních investic, například formou investičních pobídek. Investiční pobídky mají za cíl přilákat investiční aktivitu nadnárodní společnosti do hostitelské země. 8 Z ekonomického hlediska existují důvody, které vedou k podpoře přímých zahraničních investic v hostitelské zemi, protože zahraniční investiční aktivity mají za důsledek:  Rostoucí produktivita práce v hostitelské zemi,  Přenos vyspělých technologií a manažerského know – how do hostitelské země,  Vyšší množství vazeb mezi nadnárodními společnostmi a lokálními firmami,  Přímá zahraniční investice přesouvá zisky nadnárodní společnosti do hostitelské ekonomiky,  Domácí poptávka je stimulována pomocí vyšších mezd v nadnárodních společnostech. Tyto důvody jsou ale poměrně diskutabilní, protože nebyly empiricky úplně dokázány. Například existence pozitivního přínosu přímých zahraničních investic na produktivitu práce nebyla dokázána, je obtížné prokázat existenci vyšších mezd v nadnárodních společnostech, protože i kvalitní pracovníci dosahují vyšších mezd a pracují v lepších podmínkách i v lokálních firmách. 8

23

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ESTONSKA

4

4.1

Zahraniční obchod Estonska

Stručný vývoj obchodních vztahů Estonska s ostatními zeměmi

Před rokem 1991 Estonsko mělo vždy úzký vztah s Ruskem a skandinávskými zeměmi, který je dán již geografickou pozicí těchto zemí. Toto propojení znamenalo možnosti pro uskutečnění zahraničního obchodu a akumulaci bohatství. Estonsko bylo do roku 1991 součástí Sovětského svazu a obchodovalo téměř pouze s ním. Na rozdíl od ostatních zemí SSSR mělo výhodu v tom, že mezi dvěma světovými válkami bylo nezávislou zemí a dlouhodobě mělo velmi blízko k Finsku, jak po obchodní stránce, tak i po kulturní a jazykové. 1991 – 1998 Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 Estonsko získalo opět nezávislost a velmi rychle se snažilo o liberalizaci ekonomiky a přeorientování svých obchodních kontaktů z východu na západ. Estonsko zavádělo potřebné reformy, aby bylo schopno obchodovat s vyspělými západními zeměmi. Po roce 1991 Estonsko obnovilo své tradiční obchodní vztahy se Skandinávií, zejména s Finskem a Švédskem. Dále navázalo kontakty se zeměmi západní Evropy a s tehdejší Evropskou Unií. Ve druhé polovině devadesátých let začalo také obchodovat ve větší míře se svými sousedy, ostatními Pobaltskými republikami – Litvou a Lotyšskem. Pobaltské země měly velmi podobnou strukturu ekonomiky a na začátku devadesátých let si proto neměly navzájem co nabídnout. V této době míří do Estonska první zahraniční investice zejména z Finska a později ze Švédska. 1998 – 2004 Rusko zasáhla v roce 1998 finanční krize a Estonsko ji silně pocítilo, protože bylo s Ruskem obchodně provázáno a inflační tendence ruského rublu poškodily i estonskou měnu. V této době se velmi výrazně snížil vliv Ruska a Estonsko omezilo své obchodní kontakty s touto zemí a ještě více se obrátilo na západ. Nejvíce obchodovalo s Finskem a Švédskem a se zeměmi tzv. staré Evropské unie – s Německem, Nizozemím, Dánskem a Velkou Británií. 15 2004 – současnost V roce 2004 Estonsko vstoupilo spolu s dalšími devíti zeměmi do Evropské unie a navázalo obchodní kontakty i s dalšími státy EU, zejména s postsocialistickými zeměmi jako je Česká republika, Slovensko, Maďarsko nebo Polsko. Vstup do Evropské Unie byl

24


25

pro Estonsko z hlediska obchodu výhodný, podařilo se mu rozšířit spektrum zemí, se kterými obchoduje, a přilákat do té doby váhající zahraniční investory. Dále zvýšilo podíl obchodu i s USA a asijskými zeměmi a opět zlepšilo své vztahy s Ruskem. Do Estonska míří zahraniční investice i z další západních zemí Evropské unie. 16

4.2

Podíl zahraničního obchodu na HDP Estonska

V Estonsku podíl exportu na hrubém domácím produktu dosahuje průměrně 52 %. Poměr součtu exportu a importu na HDP se pohybuje průměrně kolem 121 %. 17, 18 Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Export

4 768,7

6 201,9

7 719,0

8 033,5

8 470,1

6 481,4

8 753,5

Import

6 703,2

8 229,5

10 711,4

11 439,2

10 896,4

7 271,9

9 241,8

Bilance

-1 934,4

-2 027,6

-2 992,5

-3 405,6

-2 426,4

-790,5

-488,3

Export / HDP [%]

49,2

55,5

57,6

50,8

52,6

46,8

60,4

Exp+Imp / HDP [%]

118,4

129,1

137,6

123,0

120,2

99,2

124,1

Tabulka 1: Zahraniční obchod v milionech eur (Zdroj: Estonský statistický úřad) 17, 18

Díky tomuto poměru se Estonsko řadí mezi další malé otevřené ekonomiky, pro které je zahraniční obchod klíčový, jako například Nizozemí, Belgie nebo Česká republika a ostatní Pobaltské státy. U větších zemí není podíl exportu na HDP tak výrazný a například v případě USA se pohybuje jen kolem 12 %. 19, 20 Roky

2007

2008

2009

Litva

44,7

49,7

44,3

Lotyšsko

38,4

36,3

31,1

Finsko

36,5

35,2

26,3

Švédsko

41,8

43,9

38,5

Norsko

35,0

37,7

31,4

Dánsko

34,0

36,5

32,1

Nizozemí

60,5

62,2

54,3

Belgie

94,1

93,1

79,3

Německo

40,4

40,5

34,7

Itálie

22,9

23,3

19,1

Francie

21,3

21,4

18,1

Velká Británie

26,6

29,1

27,7

USA

11,7

12,7

11,1

Rusko

33,5

35,4

28,7

Čína

35,2

34,0

24,5

Kanada

31,8

33,2

24,4

Česká republika

70,1

67,1

59,0

Tabulka 2: Podíl exportu na HDP v % u ostatních zemí (Zdroj: Export.cz, BusinessInfo.cz, ČSÚ) 19, 20, 21, 22


4.2.1

26

Klíčoví obchodní partneři Estonska

Estonsko má šest klíčových obchodních partnerů, u kterých import i export dlouhodobě převyšuje pětiprocentní hranici z celkového zahraničního obchodu. Mezi tyto země patří Finsko, Švédsko, Litva, Lotyšsko, Německo a Rusko (viz Příloha 1). Nejdůležitějším obchodním partnerem Estonska je dlouhodobě Finsko. V obchodu s Finskem převažuje export nad importem a Estonsko s touto zemí dosahuje kladné obchodní bilance. Do Finska proudí průměrně 20 % estonského vývozu, v roce 2010 to bylo 1489 milionů eur. Z Finska je dováženo průměrně 17 % estonského dovozu, v roce 2010 to byla částka 1377 milionů eur. Druhým nejdůležitějším obchodním partnerem je Švédsko. V obchodu s touto zemí převažuje také dlouhodobě export nad importem a to ještě patrněji než v případě Finska. Ve Švédsku skončilo průměrně 14 % estonského vývozu, v roce 2010 to bylo 1369 milionů eur a z této země do Estonska bylo vyvezeno průměrně 10 % estonského importu, což bylo v roce 2010 1011 milionů eur. Třetím nejdůležitějším partnerem je Německo, s touto zemí Estonsko dosahuje záporné obchodní bilance, to znamená, že import z Německa převyšuje export. Export činí průměrně 6 % a import je téměř dvojnásobně vyšší, tj. 11 %. V roce 2010 dosáhl export do Německa 457 milionů eur a import 1041 milionů eur. Na čtvrtém místě je Rusko, do roku 2007 převyšoval import z Ruska estonský vývoz, ale od roku 2008 export do Ruska mírně převyšuje import. Průměrně export dosahuje 8 % z celkového estonského vývozu a import 9 %. Export v roce 2010 dosáhl hodnoty 847 miliard eur a import 763 milionů eur. Na pátém místě se umístilo Lotyšsko. Do roku 2008 převyšoval export do Lotyšska import, ale v posledních dvou letech import je mírně vyšší než export. Průměrný export je 10 % a import 8 %. V roce 2010 činil export 788 milionů eur a import 1002 milionů eur. Posledním klíčovým obchodním partnerem Estonska je Litva. Import z Litvy dlouhodobě převyšuje export. Průměrný export je 5 % a import 8 %. V roce 2010 export dosáhl hodnoty 429 milionů eur a import 715 milionů eur. 18 Rok 2009

Rok 2010

Průměr 2004 – 2010

Export

Import

Export

Import

Export

Import

1. Finsko

18,5

14,4

17,4

15,1

19,9

16,9

2. Švédsko

12,6

8,4

14,9

10,7

13,6

9,6

3. Německo

6,1

10,4

5,4

11,2

5,7

10,8

4. Rusko

9,3

8,2

9,8

8,2

8,3

9,4

5. Lotyšsko

9,5

10,5

9,2

11,1

9,6

7,6

6. Litva

4,8

10,9

5,0

7,9

5,1

7,5

Tabulka 3: Klíčoví obchodní partneři Estonska [v % z celkového exportu / importu] (Zdroj: Estonský statistický úřad) 18


27

Litva 5%

Lotyšsko 10%

Ostatní země 37%

Finsko 20%

Rusko 8%

Švédsko 14%

Německo 6%

Obrázek 1: Nejdůležitější obchodní partneři Estonska – průměrný export 2004 – 2010 v % (Zdroj: Estonský statistický úřad) 18

Litva 8% Ostatní země 36%

Lotyšsko 8% Finsko 17%

Rusko 9%

Německo 12%

Švédsko 10%

Obrázek 2: Nejdůležitější obchodní partneři – průměrný import 2004 – 2010 v % (Zdroj: Estonský statistický úřad) 18

Z uvedených dat je patrné, že dlouhodobě nejdůležitější obchodní partneři Estonska jsou dvě vyspělé severské země – Finsko a Švédsko. Jako další významné obchodní partnery je možno zmínit Nizozemí, kde průměrný export dosahuje 3 % a průměrný import činí 4 %. Pro Estonsko jsou významné vztahy také s ostatními severskými zeměmi – Dánskem a Norskem. Průměrný export do Dánska činí 3 % a import 2 %. Co se týče Norska, tak export je průměrně 3 % a výrazně převyšuje import, který se pohybuje průměrně pod úrovní 1 %. Z bývalých zemí SSSR po Rusku a Pobaltí nejvíce obchoduje Estonsko s Ukrajinou. Průměrný export dosahuje výše 2 % a import 1 %. Z nových členských zemí jsou pro Estonsko z hlediska obchodu nejdůležitější Maďarsko, Česká republika a Polsko. Export i import z těchto zemí se pohybuje kolem 1 %. Pouze import z Polska velmi rychle roste. V roce 2004 činil 3 % a v roce 2010 již 7 %. 18 Po vstupu Estonska do Evropské unie v roce 2004 se zvýšil poměr zahraničního obchodu s dalšími členy EU – západní Evropou, ale i s novými členskými zeměmi.


28

Estonsko se začíná více orientovat i na ostatní evropské země, i když obchod se Skandinávií je pro něj stále klíčový.

4.3

Vývoj vztahu s Finskem a Švédskem

Tato kapitola práce se věnuje vývoji vztahu Estonska s jeho klíčovými obchodními partnery – Finskem a Švédskem v letech 1993 až 2010 (viz Příloha 2). Objem zahraničního obchodu s Finskem má rostoucí tendenci, v roce 1993 byl export 140 milionů eur a import 173 milionů eur, v roce 1999 byl export již 545 milionů eur a import 1,2 miliardy eur. Se vstupem Estonska do Evropské unie dochází k dalšímu nárůstu; export v roce 2004 byl 1,1 miliardy eur a import 1,4 miliardy. Od roku 2006 dochází k mírnému poklesu způsobenému zejména ekonomickou krizí a v roce 2010 nastává opět mírný růst. 18,23

2000

Miliony eur

1500 Export

1000

Import

500 0 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Roky

Obrázek 3: Vývoj zahraničního obchodu s Finskem v letech 1993 až 2010 v milionech eur (Zdroj: Estonský statistický úřad) 18,23

Objem zahraničního obchodu se Švédskem má také rostoucí tendenci, v roce 1993 byl export 68 milionů eur a import 72 milionů eur. V roce 1999 byl export již 527 milionů eur a import 341 milionů eur. Objem obchodu se Švédskem nadále roste, vstup do Evropské unie se projevuje dalším nárůstem, pokles způsobený krizí nastává až v roce 2009 a hodnoty roku 2010 mají opět rostoucí tendenci. 18,23


29

2000,0

Miliony eur

1500,0 Export

1000,0

Import

500,0

20 09

20 07

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

0,0

Roky

Obrázek 4: Vývoj zahraničního obchodu se Švédskem v letech 1993 až 2010 v milionech eur (Zdroj: Estonský statistický úřad) 18,23

Růst objemu zahraničního obchodu se Švédskem i Finskem je zhruba stejně velký. Objem obchodu se Švédskem roste plynuleji a není tolik ovlivněn různými výkyvy a krizemi, jako vývoj objemu obchodu s Finskem. V případě Švédska je objem importu i exportu dlouhodobě srovnatelný, v poslední době export převyšuje import. Ve Finsku byl objem importu dlouhodobě mnohem vyšší než objem exportu a až v posledních letech export narůstá. 18,23

4.4

Vývozní a dovozní artikly

Tato kapitola práce se zabývá produkty, které Estonsko exportuje a importuje. Je zaměřena pouze na jeho klíčové obchodní partnery, kterými jsou Finsko, Švédsko. Zmíněni jsou i zbývající důležití obchodní partneři – Německo, Rusko, Lotyšsko a Litva, a také ostatní skandinávské země – Norsko a Dánsko (viz Příloha 3). Vývozní a dovozní artikly lze rozdělit na devět skupin:  Potraviny, nápoje, tabák,  Textilní a kožené výrobky (např. oděvy, obuv, látky),  Dřevo a výrobky z něj (např. dřevěná prkna, papír, celulóza),  Nerostné suroviny a stavební materiály (např. minerální oleje a paliva, cement, kámen),  Chemický průmysl (např. chemické látky, hnojiva, léčiva, drogistické zboží, plasty),  Kovy a výrobky z nich (např. železo, ocel, hliník a produkty z nich),  Stroje, díly, elektronika (např. součástky, díly, polotovary, spotřební elektronika a její díly),  Dopravní prostředky a díly (např. automobily, lodě, letadla, vlaky a jejich díly),  Ostatní výrobky (např. rukodělné výrobky, hračky, sportovní náčiní, nábytek).


4.4.1

30

Finsko

Export V roce 2010 bylo z Estonska do Finska vyvezeno nejvíce strojů, jejich dílů a různé elektroniky a to 25 % (380 milionů eur) z celého exportu směřujícího do Finska. 12 % činilo dřevo a výrobky z něj (185 milionů eur) a 11 % nerostné suroviny a stavební materiál, dále pak vyvezlo 10 % kovů a výrobků z nich. Potraviny vyvezené do Finska činily 10 %, textil a chemický průmysl kolem 5 % a 3 % dopravní prostředky. Zbylých 13 % byly ostatní výrobky. Oproti roku 2004 se export potravin, nerostných surovin, chemického průmyslu i kovů v roce 2010 zvýšil na šestinásobek exportu v roce 2004. Vývoz dopravních prostředků se zvýšil na čtyřnásobek a vývoz zbývajících artiklů, to je textilu, strojů a ostatních výrobků se zvýšil na trojnásobek stavu v roce 2004. 23

Doprava 4%

Potraviny 10%

Ostatní 14%

Textil 6% Dřevo 13%

Stroje 25% Kovy 11%

Chemie 6%

Nerosty 11%

Obrázek 5: Export Finsko 2010 (Zdroj: Estonský statistický úřad) 23

Import V roce 2010 bylo z Finska do Estonska dovezeno nejvíce strojů, jejich dílů a elektroniky, a to 26 % (355 milionů eur) z celkového dovozu, dále pak bylo dovezeno 20 % (270 milionů eur) nerostných surovin (270 milionů eur), téměř shodně kolem 10 % bylo dovezeno potravin, chemického průmyslu a kovů. O něco méně, 7 % bylo dovezeno dřeva a 4 % textilu a také dopravních prostředků. Zbylých 6 % tvořily ostatní výrobky dovezené z Finska. Oproti roku 2004 se zvýšil pouze import nerostných surovin a to na čtyřnásobek, a dovoz potravin a dřeva narostl o 40 %, import chemického průmyslu a ostatních výrobků zůstává téměř stejný jako v roce 2004. Dovoz kovů a strojů se snížil o 20 % a import textilu a dopravních prostředků poklesl o 60 %. 23


Doprava 4%

Ostatní 6%

31

Potraviny 10%

Stroje 26%

Textil 4%

Dřevo 7%

Nerosty 20% Kovy 11%

Chemie 12%

Obrázek 6: Import Finsko 2010 (Zdroj: Estonský statistický úřad) 23 4.4.2

Švédsko

Export V roce 2010 bylo do Švédska vyvezeno nejvíce, a to 53 % (727 milionů eur)z celkového vývozu do Švédska, strojů, jejich dílů a elektroniky. Kolem 14 % (184 milionů eur) bylo vyvezeno dřeva a výrobků z něj, kolem 5 % bylo vyvezeno textilu, dále pak chemie, kovů a dopravních prostředků. O něco méně, 3 % exportu činily potraviny a nerostné suroviny. Ostatních výrobků bylo vyvezeno zbylých 7 %. Oproti roku 2004 se zvýšil export potravin a strojů o 150 %, zhruba o 70 % se zvýšil i export dřeva, chemického průmyslu a kovů, o 40 % narost i export ostatních výrobků. Export textilu, nerostných surovin a dopravních prostředků poklesl o 20 % oproti stavu v roce 2004. 23 Potraviny 2%

Doprava 5%

Ostatní 8%

Textil 5% Dřevo 13% Nerosty 3% Chemie 5%

Stroje 53%

Kovy 6%

Obrázek 7: Export Švédsko 2010 (Zdroj: Estonský statistický úřad) 23


32

Import V roce 2010 bylo ze Švédska dovezeno nejvíce strojů, necelých 50 % (484 milionů eur) z celkového importu. Dále bylo dovezeno téměř shodně kolem 10 % (105 milionů eur) chemického průmyslu, kovů a také dopravních prostředků. Import ostatních artiklů, a to potravin, textilu, dřeva, nerostných surovin a ostatních výrobků se pohyboval v rozmezí 3 – 5 % z celkového dovozu. Oproti roku 2004 nejvíce narostl import potravin, dřeva a strojů a to o 85 %, o něco méně – o 65 % vzrostl import dopravních prostředků a nerostných surovin. Import kovů vzrostl méně a to o 30 %. Dovoz textilu a ostatních výrobků poklesl o 35 %. 23

Doprava 12%

Ostatní 3%

Potraviny 5%

Textil 4%

Dřevo 5%

Nerosty 3% Chemie 9%

Kovy 11% Stroje 48%

Obrázek 8: Import Švédsko 2010 (Zdroj: Estonský statistický úřad) 23

4.4.3

Shrnutí

Největší částí estonského exportu v roce 2010 byly stroje – 27 % (1,6 miliardy eur) z celkového exportu. 723 milionů eur mířilo do Švédska, 378 milionů do Finska, 194 milionů do Ruska. Export do Lotyšska i Německa činil zhruba. 100 milionů eur, export do Litvy, Norska i Dánska 50 milionů eur. Oproti roku 2004 můžeme sledovat nárůst exportu výrobků této kategorie do všech zmíněných zemí kromě Německa na tři až pětinásobek původní hodnoty, přičemž největší nárůst je u vývozu do Dánska. Druhou významnou oblastí exportu je vývoz dřeva, který v roce 2010 činil 11 % (1,4 miliardy eur) celkového exportu. Nejvíce dřeva bylo vyvezeno k Estonským hlavním obchodním partnerům – Finsku a Švédsku, a to téměř shodně 184 milionů eur. Export do Německa, Norska a Dánska již nebyl tak významný a pohyboval se kolem 75 milionů eur. Vývoz do Ruska, Lotyšska a Litvy byl okolo 40 milionů eur. Narůst exportu dřeva není tak výrazný jako u strojů, a je zhruba o 50 %. Nejvíce narostl export dřeva do Finska a Litvy. Estonsko vyvezlo také 11 % potravin z celkového exportu, tato část exportu byla určena především pro Rusko (195 milionů eur) a Finsko a Lotyšsko (140 milionů eur) a dále pak pro Litvu (92 milionů eur), export potravin do ostatních zemí není tak výrazný.


33

Oproti roku 2004 nejvíce narostl export potravin do Ruska a Finska na šestinásobek a do Norska na čtyřnásobek. Export kovů byl v roce 2010 určen převážně pro Finsko, dále pak pro Švédsko, Lotyšsko a Německo. Největší nárůst exportu této kategorie nastal do Finska a to na šestinásobek původní hodnoty. Export chemického průmyslu mířil převážně do Ruska a potom téměř shodně do Finska, Švédska, Lotyšska a Litvy. Největší nárůst exportu chemie nastal do Finska a také do Ruska. Export nerostných surovin skončil zejména ve Finsku a Lotyšsku, dále pak v Litvě. Největší nárůst nerostů nastal do Finska, u ostatních zemí se vývoz snížil o cca 30 %. Vývoz dopravních prostředků mířil hlavně do Finska, Švédska, Ruska, Lotyšska a Litvy. Největší nárůst nastal do Finska, pokles se naopak objevil u Švédska a Dánska. Nejvíce textilu mířilo v roce 2010 do Finska, o něco méně do Švédska, Ruska a Lotyšska. Nárůst exportu výrobků této kategorie se týká Finska, Ruska, Litvy a Lotyšska, u ostatních zemí nastal pokles. 23

Doprava 7%

Ostatní 11%

Potraviny 11%

Textil 6% Dřevo 11%

Stroje 27%

Nerosty 9% Kovy 9%

Chemie 9%

Obrázek 9: Export 2010 (zdroj: Estonský statistický úřad) 23

V roce 2010 Estonsko dovezlo nejvíce nerostných surovin a to čtvrtinu (1,4 miliardy eur) z celkového importu. Nerostné suroviny do Estonska mířily zejména z Ruska (520 milionů eur) a z Finska, Lotyšska Litvy (kolem 250 milionů eur). Největší nárůst importu nastal u Norska, dále pak u Lotyšska, Dánska a Finska. Estonsko importovalo stroje za 1,4 miliard euro (22 %) hlavně z Švédska, Finska a Německa, dále pak z Lotyšska. Největší nárůst nastal u Lotyšska a Litvy, import z ostatních zemí se nezměnil, nebo mírně klesl. Do Estonska bylo dovezeno 570 milionů eur chemického průmyslu (13 %), zejména z Německa, dále pak z Finska, Lotyšska a Litvy. Největší nárůst dovozu nastal u Lotyšska a Litvy, dovoz z ostatních zemí se nezměnil, anebo mírně poklesl. Jednu desetinu dovozu tvořily potraviny, které byly dovezeny hlavně z Litvy a Lotyšska, dále pak z Německa a Finska. Největší nárůst nastal u potravin z Lotyšska, u ostatních zemí se zvedl jen mírně a u Ruska a Norska poklesl. Nejvíce dopravních prostředků bylo dovezeno z Německa a Švédska, dále pak z Norska. U Norska také nastal největší nárůst, u ostatních zemí se jedná spíše o stagnaci,


34

nebo mírný pokles. Nejvíce dřeva bylo dovezeno z Finska, Ruska a Lotyšska, import této kategorie se oproti roku 2004 nijak výrazně nezměnil. Nejvíce textilu bylo importováno z Lotyšska, dále pak z Německa a Finska. Import narostl jen u Lotyšska a Německa, u ostatních zemí se jedná o dosti výrazný pokles. 23

Doprava 7%

Ostatní 4%

Stroje 22%

Kovy 9%

Potraviny 10%

Textil 4% Dřevo 6%

Nerosty 25% Chemie 13%

Obrázek 10: Import 2010(zdroj: Estonský statistický úřad)23

Estonsko obchoduje s velkým množstvím položek, které souvisí s přítomností zahraničního kapitálu a zahraničních poboček v Estonsku (zejména stroje, kovy, dopravní prostředky), kdy se jedná o suroviny, polotovary, či finální výrobky určené pro zahraniční trh. Své místo má dlouhodobě v Estonsku zpracování dřeva. Významnou součástí estonského průmyslu je i potravinářství, Estonsko obchoduje s ostatními Pobaltskými republikami a Ruskem a také se Skandinávií, pro kterou jsou tyto výrobky levnější. Poslední důležitou součástí estonské ekonomiky je chemický průmysl, který je spjat zejména s Ruskem a Pobaltím a také s mezinárodními společnostmi. Zatímco do Švédska míří přes padesát procent strojů, kolem patnácti procent dřeva a ostatní položky jsou nepatrné, do Finska míří strojů jen 25 % a i export potravin, nerostů, dřeva a kovů přesáhl desetiprocentní hranici. Ze Švédska je opět dováženo více než padesát procent strojů a 10 % přesáhl jen import kovů a dopravních prostředků. Čtvrtina importu z Finska jsou také stroje, pětina jsou nerostné suroviny a 10 % dosáhl i import kovů, potravin a chemického průmyslu. Lze proto říci, že odvětvová struktura zahraničního obchodu Estonska s Finskem je šířeji zaměřená, než struktura obchodu se Švédskem, proto má zahraniční obchod s Finskem i tendenci být méně náchylný na krize a změny.

ZAHRANIČNÍ INVESTICE

5

35

Zahraniční investice

5.1

Vývoj přímých zahraničních investic plynoucích do Estonska

V této části práce bude popsán vývoj přímých zahraničních investic plynoucích do Estonska v letech 1995 až 2010 (viz Příloha 4). Přímé zahraniční investice plynoucí do Estonska mají dlouhodobě rostoucí tendenci. V polovině devadesátých let byla hodnota přímých zahraničních investic směřujících do Estonska 202 milionů amerických dolarů, což byly 2 % tehdejšího estonského HDP. Na konci devadesátých let byly hodnoty přímých investic vysoké zejména díky nákupu velkých estonských bank švédskými investory. Od roku 2002 nastal prudký růst přímých investic. Zahraniční investoři se začali více zajímat o estonský trh a pracovní síly díky stabilnímu ekonomickému období, estonským reformám a zajisté také díky vstupu Estonska do Evropské unie v roce 2004. V roce 2005 byla velikost přímých investic do Estonska 2869 milionů USD (13 % HDP). Od roku 2006 nastal mírný pokles investování v Estonsku, což je způsobeno zejména celosvětovou ekonomickou krizí, kdy samotní zahraniční investoři mají obavy z vývoje situace, a také díky hospodářskému kolapsu Lotyšska v roce 2008. I přes tyto komplikace se průměrná hodnota ročních přímých investic pohybovala kolem 6 % estonského HDP. 25,26

14,00 12,00

% HDP

10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Roky

Obrázek 11: Vývoj přímých zahraničních investic směřujících do Estonska (inward) v letech 2005 – 2010 (zdroj OECD) 25,26

Z grafu je patrné, že Estonsko má poměrně vysoký poměr přímých zahraničních investic k hrubému domácímu produktu. V porovnání s ostatními postsocialistickými ekonomikami, jako je například Česká republika, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, nebo zbývající Pobaltské republiky je poměr přímých investic směřujících do Estonska


36

k estonskému HDP mnohem vyšší a v některých případech i srovnatelný s vyspělými státy západní Evropy.

5.2

Nejvýznamnější investoři

Dlouhodobě jsou nejvýznamnějšími investory v Estonsku jeho dva nejdůležitější obchodní partneři – Finsko a Švédsko. Od roku 2003 do roku 2009 průměrně činily investice z těchto dvou severských zemí téměř tři čtvrtiny celkových investic (viz Příloha 4). Od roku 2003 se poměr švédských investic k celkovým investicím prudce zvýšil a Švédové jsou v současné době největšími investory v Estonsku, naopak poměr finských investic pomalu klesá a Finové své výsadní postavení největších investorů ztratili. Zbylá čtvrtina investic mířila hlavně z Nizozemí, Norska a Německa, dále pak z Dánska, Francie, nebo Rakouska. 27

Zbytek 26%

Švédsko+Finsko 74%

Obrázek 12: Přímé zahraniční investice směřující do Estonska (inward) – průměr 2003 – 2009 (zdroj OECD) 27

5.3

Odvětvová struktura přímých zahraničních investic

Přímé investice umisťované v Estonsku míří nejčastěji do šesti oblastí (viz Příloha 4) a to do sektoru:  Finančnictví,  Průmyslové výroby,  Obchodu,  Dopravy, skladování, komunikací,  Nemovitostí a ostatních obchodních aktivit,  Elektřiny, plynu a vody. Jedna třetinu přímých zahraničních investic v Estonsku tvoří reinvestované zisky nadnárodních společností a investorů. Nejvíce přímých investic plynoucích do Estonska míří do sektoru finančnictví, průměrně přes 800 milionů dolarů ročně. Je to zčásti způsobeno nákupem dvou velkých


37

estonských bank (Uhispank, Hansapank) švédskými investory koncem devadesátých let. Kolem 140 milionů dolarů míří ročně do průmyslové výroby, zejména chemického průmyslu, dřevozpracujícího průmyslu, zpracování kovů a výroby strojů a elektrotechniky. 120 milionů dolarů míří do oblasti obchodu – velkoobchodu, maloobchodu a obchodu s automobily. 85 milionů dolarů plyne do sektoru dopravy, skladování a komunikací, zejména do přepravy, skladování a cestovního ruchu (cestovních kanceláří). Kolem 70 milionů dolarů ročně je určeno pro sektor nemovitostí, pronájmu a ostatních obchodních aktivit, jako je výzkum a vývoj, výpočetní technologie a poradenství v oblasti daní, účetnictví a investic. 30 milionů dolarů míří průměrně ročně i do oblasti energetiky. Investice do zbývajících oblastí estonské ekonomiky jsou velmi nízké. 28

900 800 700 m il. US D

600 500 400 300 200 100 0 Prům.výroba

Elektřina, plyn, voda

Obchod

Doprava, skladování, komunikace

Finančnictví

Nemovitosti, ostatní obch.aktivity

Obrázek 13: Odvětvová struktura přímých investic v Estonsku – průměrná hodnota z let 2000 až 2010 v milionech USD (zdroj OECD) 28

DISKUZE

6

38

Diskuze

6.1

Důvody proč nadnárodní firmy investují v Estonsku

Estonsko má oproti většině ostatních postsocialistických zemí vysoký podíl přímých zahraničních investic plynoucích do země k hrubému domácímu produktu a zahraniční investoři umisťují své prostředky do Estonska již od počátku devadesátých let. V této kapitole budou vysvětleny důvody, proč nadnárodní firmy umisťují své přímé investice v Estonsku. Důvody, které vedou zahraniční investory k investování v Estonsku: 

Stabilní vývoj již v devadesátých letech: o

Estonsko bylo před připojením k SSSR svobodným demokratickým státem, tzn., na rozdíl od jiných postsocialistických zemí, mělo zavedenou tradici demokracie.

o

Úspěšná a brzy ukončená privatizace, při které byl umožněn vstup i pro zahraniční kapitál.





Stabilní estonská ekonomika v současnosti: o

Vysoký růst HDP,

o

Nízký veřejný dluh,

o

Stabilní politická situace, prosazování vhodných reforem,

o

Důraz na soukromý sektor.

Nízká míra zdanění příjmů a možnost osvobození od daně pro zisky, které budou reinvestovány.



Nižší ceny výrobních faktorů a jejich poměrně vysoká kvalita.



Blízkost novým trhům, zejména Rusku.



Podpora výzkumu a vývoje a informačních technologií.

Podle Ehricha a kol. (2002, str. 5) tyto důvody pramení ze čtyř základních zdrojů: 12 



Koncentrace poptávky – největšími investory v Estonsku jsou Finsko a Švédsko, investice pocházející z těchto dvou zemí tvoří tři čtvrtiny celkových přímých zahraničních investic v Estonsku. Finsko i Švédsko jsou vzdálené od zbytku Evropy a nemají ve své blízkosti žádná velká odbytiště pro své výrobky a služby. Svým působením v Estonsku se přiblíží potenciálním novým trhům (Rusko, zbytek Pobaltí) a také západní Evropě.  Investoři díky svému působení v Estonsku koncentrují svou výrobu blíže odbytovým trhům – východní i západní Evropě. Komparativní výhoda – ceny výrobních faktorů v Estonsku jsou nižší než ve Skandinávii, či západní Evropě, ale kvalita je ve většině případů

DISKUZE





6.2

39

srovnatelná. Výroba v Estonsku je levnější, resp. při stejném množství zdrojů je v Estonsku vyrobeno více výrobků, než v domácí zemi investora. Jedná se o uplatnění komparativní výhody.  Investoři umisťují výrobu do Estonska, aby využili komparativní výhody. Výroba v Estonsku je méně nákladná, než v domovské zemi investora, ale kvalitou srovnatelná. Vazby mezi vstupy a výstupy – nadnárodní společnost umístěním své pobočky v Estonsku vytvoří poptávku uvnitř jedné organizace. Například společnost z domovské země dodává pobočce v Estonsku suroviny, ta je zpracuje a hotové polotovary posílá zpět organizaci v domovské zemi.  Investováním v Estonsku nadnárodní společnost vytvoří poptávku uvnitř jedné organizace, vznikne vazba mezi vstupy a výstupy, což je pro společnost výhodné a navíc čerpá další výhody plynoucí z tohoto stavu. Nejsou tarifní překážky obchodu – Estonsko je členskou zemí Evropské unie, čímž je umožněn mezinárodní obchod bez překážek trhu, jako jsou různé kvóty, cla a embarga. Další výhodou od roku 2011 je přechod na měnu euro.  Investoři z členských zemí Evropské unie nemusí překonávat překážky obchodu a odpadají také ztráty z kurzových rozdílů.

Přínosy a rizika plynoucí Estonsku z přímých zahraničních investic umístěných v této zemi

Estonsko má velmi vysoký podíl přímých zahraničních investic na HDP, investice zahraničních společností v Estonsku mají své přínosy, ale také rizika. V této části práce budou popsány přínosy a rizika pro Estonsko z přímých zahraničních investic plynoucích do této země. Přínosy plynoucí z přímých zahraničních investic Estonsku 



Přelévání znalostí, tzv. „spill over“ efekt – tři čtvrtiny přímých zahraničních investic míří z Finska a Švédska, což jsou velmi vyspělé ekonomiky. Nadnárodní společnosti jsou vlastníky jedinečných přenositelných aktiv. Působením zahraničních poboček v Estonsku dochází k přenosu těchto znalostí, dovedností a know – how. Tyto společnosti obohacují těmito znalostmi své místní pobočky, podniky, které mají ve vlastnictví, nebo firmy, se kterými spolupracují. Je otázkou, do jaké míry dochází k přelévání znalostí i do lokálních podniků, které stojí mimo působení nadnárodních společností. Růst HDP – zahraniční investice proudící do různých výrobních podniků, či podniků poskytujících služby, zvyšují produkci, tudíž i hrubý domácí produkt, který je jedním z nejdůležitějších ukazatelů ekonomiky. Zahraniční investice umožní rozvoj ekonomiky, i pokud je na lokálním trhu nedostatek finančních prostředků, který znemožňuje rozvoj místních podniků.

DISKUZE









40

Růst zaměstnanosti – investoři budují v Estonsku nové pobočky, pro které potřebují nové zaměstnance, tudíž snižují nezaměstnanost a mnohdy zvyšují kvalifikaci pracovníků, čímž působí pozitivně na trh práce. Růst objemu zahraničního obchodu – Estonsko je malá otevřená ekonomika a zahraniční obchod je proto důležitou oblastí rozvoje a nadnárodní společnosti působící v Estonsku jsou většinou orientované na export, ale některé polotovary a suroviny potřebné pro jejich produkci musí dovážet, takže jsou důležitými činiteli v oblasti zahraničního obchodu. Zvýšení konkurence v odvětví – působení nadnárodní společnosti v odvětví, může zvýšit konkurenci, tím i motivovat lokální firmy k zlepšení své konkurenceschopnosti pomocí zavedení nových výrobků, zvýšení produktivity práce, zavedení nových technologií, či expanze na nové trhy. Zvyšování produktivity práce – přítomnost zahraničního kapitálu může přímým způsobem ovlivnit a zvýšit produktivitu práce v podnicích vlastněných zahraničními investory, anebo nepřímo ovlivnit i lokální podniky ke krokům zvyšujícím produktivitu práce, aby místní firmy mohly konkurovat podnikům se zahraničním kapitálem.

Rizika plynoucí z přímých zahraničních investic Estonsku 







Zkrachování domácích podniků – působení poboček nadnárodních společností může být pro domácí podniky přílišnou konkurencí a může způsobit krach těchto domácích podniků. Snížení kontroly nad odvětvími – pokud do určitého odvětví míří velké množství investic ze zahraničí, stanou se vlastníky podniků a továren v tomto odvětví zahraniční společnosti a Estonci a estonské státní orgány nad tímto odvětvím ztrácení vládu a musejí ustupovat podmínkám, které si diktují nadnárodní společnosti. Snížení kontroly nad ekonomikou – pokud existují odvětví estonské ekonomiky, nad kterými nemá Estonsko kontrolu a které jsou v rukou zahraničních společností, může tento fakt snížit kontrolu nad celou ekonomikou. Nadnárodní společnosti mají silný vliv i na politiku a dále tento stav může vést k situaci, že vláda a státní orgány schvalují opatření, která vyhovují nadnárodním společnostem, a ničí drobné estonské podniky a problém se nadále prohlubuje. Odvod zisků do zahraničí – nadnárodní společnosti působící v Estonsku mohou své zisky plynoucí z estonské ekonomiky, převádět zpět do své domovské země a reinvestovat je tam, tudíž Estonsko může být o tyto zisky ochuzeno. (Estonsko se tomu snaží předcházet tím, že reinvestované zisky v Estonsku jsou osvobozeny od daně).

DISKUZE

6.3

41

Důvody význačného postavení Finska a Švédska

Finsko a Švédsko jsou hlavní obchodní partneři Estonska, dohromady tvoří třetinu estonského exportu a čtvrtinu importu, a také jsou nejvýznamnějšími investory v Estonsku, tři čtvrtiny zahraničních investic pochází z těchto dvou zemí. V této části bude vysvětlen důvod význačného postavení těchto dvou zemí s ohledem na vývoj zahraničního obchodu a přímých investic Estonska posledních dvaceti let. Důvody výsadního postavení Finska a Švédska v Estonsku: 











Jazyková a kulturní blízkost – všechny tři státy jsou severské země, mají podobné zvyky, tradice a způsob života, estonština a finština jsou jazyky velmi blízké.  Finové a Švédové vstupovali do země, jejíž kultura a zvyky jim byly blízké, nemuseli se estonskému prostředí přizpůsobovat. Při obchodování a investování v Estonsku nepotřebovali rozsáhlé analýzy estonského prostředí, nemuseli přizpůsobovat svou obchodní politiku a získávat si tolik důvěru Estonska. Dlouhodobé, dobré obchodní vztahy – Finsko a Švédsko jsou tradičními obchodními partnery Estonska již po století díky podobné kultuře a snadné dostupnosti po moři.  Švédové a Finové nemuseli navazovat nové vztahy, stačilo jim obnovit ty staré. Geografická vzdálenost mezi zeměmi – vzdálenost mezi Skandinávií a Estonskem je malá a Estonsko je dobře dostupné po moři.  Švédové a Finové nemuseli budovat novou infrastrukturu, Estonsko pro ně bylo dobře dostupné. Lepší ekonomická situace než v ostatních blízkých postsocialistických zemích – Estonsko mělo ve srovnání se zbývajícími Pobaltskými republikami, popřípadě s Běloruskem nebo Polskem, vysoké HDP na obyvatele, jeho nejrychlejší růst a velmi dobrý stav ekonomiky. Politická situace v Estonsku byla také stabilnější než v ostatních zemích.  Finové a Švédové nemuseli riskovat vstup do nestabilní ekonomiky a bouřlivé politické situace. Blízkost dalším novým trhům – geografická vzdálenost z Estonska k novým trhům je poměrně malá (Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Rusko, Polsko).  Finové a Švédové získali vstupem do Estonska snazší přístup i k novým trhům v severní a východní Evropě. Blízkost vyspělé západní Evropě – také geografická vzdálenost z Estonska do západní Evropy není velká (zejména případ Finska).  Švédové a Finové vstupem na Estonský trh získali i lepší přístup do západní Evropy.

DISKUZE

6.4

42

Důvody nepříliš významného postavení zemí západní Evropy a Ruska

Během posledních dvaceti let začalo s Estonskem obchodovat a investovat v něm mnohem více zemí z Evropy, severní Ameriky, Asie a také Rusko, a i když poměr těchto zemí roste, Finsko a Švédsko si stále uchovávají svá výsadní postavení v oblasti zahraničního obchodu i investování. V této kapitole budou objasněny důvody, proč Rusko a jiné velké ekonomiky západní Evropy, například Německo, nedosáhly na estonském trhu tak výsadního postavení jako Finové a Švédové. Důvody, proč v Estonsku více nepůsobí ostatní země zejména západní Evropy (např. nejsilnější evropská ekonomika Německo): 







Malý trh – Estonsko má 1,3 milionů obyvatel a jeho rozloha je 45 tisíc km², tudíž se nejedná o velký potenciální trh.  Země západní Evropy by musely vynaložit poměrně velké náklady, aby mohly působit v Estonsku za cenu získání malého a nevýznamného trhu. Odlehlost – Estonsko je poměrně odlehlé od západní Evropy a obklopené dalšími postsocialistickými republikami jako je Polsko a zbytek Pobaltí.  Západní Evropa by musela překonávat další překážky v podobě rozvíjejících se zemí. Jiný jazyk a kultura – Estonsko má jazykově i kulturně blíže ke Skandinávii než k západní Evropě, některým zvykům západní Evropy se Estonsko teprve učí a znalost běžných jazyků západní Evropy je tu poměrně malá (například znalost němčiny či francouzštiny).  Země západní Evropy by musela vynaložit poměrně velké investice na zjištění zvyklostí estonského trhu a zajištění komunikace s místními organizacemi, popřípadě přizpůsobení obchodní politiky této zemi. Bývalá země SSSR – Estonsko je bývalou zemí Sovětského svazu, což může být vnímáno investory a obchodníky ze západní Evropy negativně.  Společnosti ze západní Evropy musejí překonávat nejistotu plynoucí z tohoto spojení s Ruskem a i případná rizika

Důvody, proč v Estonsku nepůsobí více Rusko: 

Rusko není tak vyspělé jako Estonsko – Rusko nedosáhlo takové hospodářské úrovně jako Estonsko, proto se zahraniční obchod těchto dvou zemí omezuje na suroviny, kovy, dřevozpracující průmysl a průmysl chemický. Rusko dováží z Estonska výrobky, kterých má nedostatek (elektronika, výrobky chemického průmyslu, potraviny) a do Estonska dováží zejména suroviny. Ruské společnosti nejsou příliš významnými investory.

DISKUZE



43

 Rusko není na takové hospodářské úrovni, aby mohlo s Estonskem obchodovat jako vyspělé západní země a Skandinávie a investovat v něm na této úrovni. Překonávání vzájemných problémů – Estonsko bylo součástí SSSR a během devadesátých let přerušilo většinu styků s Ruskem a dobré vztahy s touto zemí se teprve obnovují.  Rusko teprve získává zpět zájem Estonska a obnovuje tyto obchodní vztahy.

Důvody, proč by v budoucnu mohly o obchod s Estonskem a investování v něm mít větší zájem i ostatní země: 









Stabilní rychle rostoucí ekonomika – růst estonského HDP je rychlý, ekonomická i politická situace v zemi je stabilní, nemá problémy se zadlužováním.  Jedná se o obchodování a investování ve stabilním prostředí, rizika nejsou velká. Noví obchodní partneři a investoři se nemusí obávat politických a ekonomických rizik Estonska. Člen Evropské unie – Estonsko je bezproblémový člen EU, přijal euro. Členství v EU potvrzuje, že se jedná o stabilní ekonomiku bez velkých politických a ekonomických problémů. Členství v unii také zjednodušuje podnikání v Estonsku a zahraniční obchod.  Noví obchodní partneři a investoři jednají se členskou zemí EU, ve které platí euro, nemusí překonávat překážky obchodu se třetími zeměmi (tzn. se zeměmi mimo EU) a devizové rozdíly. Rychle se rozvíjející informační technologie, dovednosti a postupy – prostředí v Estonsku je velmi přívětivé k výpočetním technologiím. Pokrytí země Internetem, wi – fi sítě i procento populace používající tyto služby je srovnatelné se situací v zemích západní Evropy i se Skandinávií. V Estonsku je běžné bezplatné wi – fi připojení i on – line komunikace s úřady veřejné správy.  Obchodníci a investoři se nemusí obávat složitého zavádění vyspělých technologií a špatné komunikace se svou firmou v domovské zemi. Geografická blízkost obrovských potenciálních trhů – Estonsko sousedí s Ruskem, což je obrovský potenciální trh budoucnosti, buduje si dobré vztahy s touto zemí a v Estonsku také žije početná menšina Rusů. Dále má Estonsko blízko také k Litvě a Lotyšku a dalším postsocialistické republice, o kterou může být v budoucnu zájem, Bělorusku.  Obchodníci a investoři, zajímající se o ruský trh, mohou nalézt v Estonsku ideální působiště a mohou využít dobrých vztahů Ruska s Estonskem i kulturní blízkosti těchto dvou zemí. Obnovení dobrého ratingu Estonska – v dubnu roku 2009 agentura Fitch snížila dlouhodobý rating v cizí měně pro Estonsko na stupeň BBB+ jako reakci na problémy v Pobaltí, zejména v Lotyšsku, související s celosvětovou ekonomickou krizí. Obrat situace nastal v únoru 2010, kdy agentura

DISKUZE

44

Standard & Poor`s potvrdila rating na stupeň A– ,a tím změnila výhled z negativního na stabilní. 29  Investoři a obchodníci se nemusí obávat hospodářských problémů v Estonsku a i renomovaná agentura potvrdila stabilní situaci v této zemi.

6.5

Přínosy vstupu Estonska do Evropské unie

Estonsko vstoupilo spolu s dalšími zeměmi v roce 2004 do Evropské unie. Tento krok přinesl Estonsku nové možnosti v oblasti zahraničního obchodu i zahraničních investic a také přilákal obchodníky a investory z členských zemí EU. V této části práce bude popsáno, co Estonsku přinesl vstup do Evropské unie, a jaké výhody z tohoto členství pro Estonsko plynou. Vstup do Evropské unie přinesl: Odstranění překážek obchodu. Garance ekonomické stability a perspektiva pozitivního vývoje estonské ekonomiky i v budoucnu – země EU jsou vyspělé, při vstupu musí plnit kritéria v oblasti ekonomické i politické. Po vstupu do Evropské unie se zvýšil objem zahraničního obchodu s ostatními členy EU, jako jsou země západní Evropy (Německo, Francie, Nizozemí, Velká Británie), i země, které přistoupily do EU v roce 2004 společně s Estonskem (Polsko, Maďarsko, Česká republika). Zahraniční obchod se Skandinávií ale stále udržuje své výsadní postavení a mírně roste. Vstup do Evropské unie zapříčinil i zvýšení objemu přímých zahraničních investic. Přijetí Estonska do Evropské unie snížilo pochybnosti investorů. Zájem investorů ze Skandinávie vzrostl a od roku 2004 činí investice z Finska a Švédska tři čtvrtiny celkových příchozích (inward) přímých investic. Objem investic z ostatních zemí Evropské unie se zvyšuje, avšak oproti objemu zahraničního obchodu jen nepatrně. Z těchto zemí se o Estonsko nejvíce zajímají investoři z Nizozemí, Francie a z ostatních skandinávských zemí. Do budoucna lze očekávat růst objemu zahraničního obchodu se zeměmi Evropské unie i růst objemu přímých zahraničních investic z těchto zemí díky předpokládanému stabilnímu vývoji Estonska a příhodné geografické pozici při vstupu na nové trhy.  

6.6

Porovnání vývoje v oblasti zahraničního obchodu a zahraničních investic

V následující kapitole bude porovnán vývoj zahraničního obchodu s vývojem zahraničních investic a budou zde popsány důvody, kvůli kterým je tento vývoj v těchto dvou oblastech odlišný. V oblasti zahraničního obchodu lze říci, že během posledních dvaceti let roste objem dovozu i vývozu a roste i počet zemí, se kterými Estonsko obchoduje. Nejdříve

DISKUZE

většina obchodu probíhala pouze s Ruskem, Finskem a Švédskem, později, zejména v druhé polovině devadesátých let se přidávají i další země – Litva, Lotyšsko. Od roku 2004, po vstupu do Evropské unie roste obchod, se zeměmi EU, například s Německem, a obnovují se vztahy s Ruskem. V oblasti přímých zahraničních investic dochází také k růstu objemu a o Estonsko mají zájem investoři z více zemí. Na začátku devadesátých let naprostá většina investic pocházela z Finska a Švédska, v současnosti tvoří investice pocházející z těchto zemí tři čtvrtiny celkových investic. Objem přímých zahraničních investic narostl ze 2 % HDP na 10 % HDP. Lze říci, že od roku 1991 objem zahraničního obchodu i přímých zahraničních investic rychle roste, protože Estonsko je malá ekonomika a tyto oblasti jsou pro ni klíčové a umožňují jí ekonomický rozvoj. Zatímco do obchodu s Estonskem se postupně zapojilo velké množství zemí z celé Evropy, země severní Ameriky a i některé asijské země, oblast přímých investic patří stále Finsku a Švédsku, a ostatní země se v tomto sektoru projevují pomalu. Důvody rozdílů ve vývoji zahraničního obchodu a přímých zahraničních investic v Estonsku: Kapitálová náročnost přímých investic – pokud chce podnik proniknout na nový trh, zahraniční obchod je pro něj kapitálově méně náročný a méně rizikový, než umístění přímé investice v prostředí nového trhu. Organizace nejdříve začne na novém trhu obchodovat a až lépe pozná nové prostředí, začne přemýšlet i o kapitálové účasti na zahraničním trhu. Lze říci, že zahraniční obchod je předstupněm přímých zahraničních investic. Podnik, který nikdy neobchodoval na estonském trhu, tak zde ani neumístí svůj kapitál.  Zahraniční společnosti nejprve s estonskými podniky obchodují a teprve až se seznámí s novým prostředím, rozhodnou se v Estonsku i investovat, proto Estonsko obchoduje s více zeměmi, ale investují v něm zejména organizace z Finska a Švédska, které působí na estonském trhu nejdéle a znají tamní prostředí.  Rozdílné kulturní prostředí – Estonsko má kulturně i jazykově blízko ke skandinávským zemím a díky početné ruské menšině, tak také k Rusku a zbytku Pobaltí. Zatímco investoři a obchodníci ze Skandinávie se pohybují v prostředí, které je podobné jejich domácímu, a Finové navíc nepřekonávají jazykové bariéry, protože jejich jazyky jsou velmi podobné, obchodníci z ostatních zemí Evropy musí překonávat kulturní i jazykové překážky.  Obchodníci a investoři ze západní Evropy musí vynaložit více času a finančních prostředků, aby se seznámili s novým prostředím a přizpůsobili se mu. Tento postup potvrzují i teoretické modely internacionalizace – Stopfordův model, Uppsala model i model Danielse a Radebaugha. Díky kapitálové náročnosti a rizikovosti přímých zahraničních investic a neznalosti nového trhu zahraniční firmy nejdříve volí 

45

DISKUZE

kapitálově méně náročné způsoby pronikání na trh, jako je forma zahraničního obchodu, až později se zajímají o kapitálové účasti a umisťují přímé zahraniční investice na tomto trhu. Dva nejdůležitější obchodní partneři Estonska – Finsko a Švédsko mají náskok oproti ostatním zemím, protože s Estonskem obchodují již delší dobu, i historicky jsou důležitými obchodními partnery, a Estonsko je jim kulturně i jazykově blíže než zbytku Evropy. Proto zahraniční obchod Estonska s těmito zeměmi roste jen nepatrně a objem přímým zahraničních investic roste rychleji. Lze předpokládat, že objem obchodu se zbývajícími zeměmi Evropské unie bude mít rostoucí tendenci a později poroste i objem přímých zahraničních investic z těchto zemí.

6.7

Rozdíly v intenzitě vztahů Estonska se skandinávskými zeměmi

V následující kapitole budou popsány rozdíly v intenzitě vztahů Estonska se skandinávskými zeměmi a budou definovány i důvody těchto rozdílů. Estonsko nejvíce obchoduje se Švédskem a Finskem, dohromady tvoří 34 % exportu a 37% importu, a nejvíce přímých zahraničních investic pochází také z těchto dvou zemí, a to tři čtvrtiny celkových příchozích (inward) investic. Ekonomické vztahy se zbývajícími skandinávskými zeměmi – Dánskem a Norskem, již nejsou tak intenzivní. Dohromady tvoří pouze 6 % exportu a 3 % importu a také přímé zahraniční investice pocházející z těchto dvou zemí, nejsou nijak výrazné, srovnatelné s investicemi pocházejícími ze států západní Evropy. Důvody proč nejsou vztahy Estonska s Dánskem a Norskem tak intenzivní jako s Finskem a Švédskem: Geografická vzdálenost – Estonsko není pro Dány a Nory již tak blízko a dobře dostupné, jako pro Finy a Švédy, musí být překonávány větší geografické vzdálenosti, což přináší vyšší náklady.  Nepříliš intenzivní obchodní vztahy v minulosti – Estonci v minulosti obchodovali více s Finskem a Švédskem, než s Dánskem a Norskem, a ani dříve tyto dvě země nebyly významnými obchodními partnery Estonska. Tyto dva důvody jsou klíčové a ostatní důvody méně intenzivních vztahů jsou podobné důvodům pro západní Evropu.  Malý trh,  Odlehlost. Existují i důvody, proč Dáni a Norové preferují před Estonskem jiné země ve svém okolí.  Blízkost silných ekonomik – Dánsko i Norsko má blízko k silným ekonomikám západní Evropy, jako je Německo, Velká Británie, Francie nebo k menším vyspělým ekonomikám – Belgii či Nizozemí. Dáni i Norové mají na rozdíl od Švédů a Finů blízko k mnoha vyspělým ekonomikám. 

46

DISKUZE

 

6.8

47

Dostupnost – Dánsko i Norsko mají blíže k západní Evropě, proto nemusí vyhledávat prostředníky například na rozdíl od Finska. Daňové zvýhodnění – všechny skandinávské země (Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko) jsou sociálními státy a mají vysoké daně, tudíž pro společnosti z těchto států může být podnikání v zemi, která uplatňuje liberálnější ekonomiku, zajímavé. Tento důvod může být jednou z příčin, proč Finové a Švédové obchodují s Estonskem a investují v něm. Estonsko je stát s liberální ekonomikou, má nízké daně z příjmů a reinvestované zisky jsou osvobozeny od daně. Na rozdíl od Finska a Švédska mají Dáni a Norové blíže i dalším poměrně liberálním ekonomikám, které mají příjemné podnikatelské prostředí, jako je například Německo, proto z těchto důvodů nemusí vyhledávat poměrně vzdálené Estonsko.

Přínosy a rizika silné ekonomické vazby na jeden region

Klíčovými obchodními partnery, se kterými pojí Estonsko silné pouto, jsou Finsko a Švédsko. Dohromady tyto dvě země tvoří třetinu estonského exportu a čtvrtinu importu, a také jsou nejvýznamnějšími investory v Estonsku, tři čtvrtiny zahraničních investic pochází z Švédska a Finska. V této části práce budou vysvětleny výhody i nevýhody, které tato silná ekonomická vazba s sebou přináší. Dále budou popsány příležitosti a hrozby, které díky tomuto vztahu mohou v budoucnu nastat. Výhody, které přináší Estonsku vazba s Finskem a Švédskem: 





Kontakt s velmi vyspělými ekonomikami – Finsko i Švédsko jsou ekonomiky velmi vyspělé a mohou proto pozitivním způsobem ovlivnit Estonsko například pomocí přenosu znalostí, dovedností a technologií (pomocí „spill over“ efektu).  Estonské firmy se zahraniční kapitálovou účastí, ale také dodavatelské firmy a podniky poskytující služby v této oblasti mohou těžit z tohoto efektu a těžit z výhod a znalostí organizací, které pochází z velmi vyspělých ekonomik. Dobré vztahy s těmito zeměmi – Zahraniční obchod Estonska není roztříštěn do mnoha zemí a také příchozí přímé investice nepřichází z velkého počtu zemí, proto se Estonsko může soustředit na budování dobrých vztahů jen se dvěma zeměmi, jeho klíčovými obchodními partnery – s Finskem a Švédskem.  Estonsko se může plně soustředit na spolupráci s Finskem a Švédskem a pěstovat s těmito ekonomikami dobré vztahy a nemusí se zájmy roztříštit do mnoha ekonomik, které jsou velmi odlišné. Spolupráce i v jiných oblastech – Estonsko nemusí se Švédskem a Finskem spolupracovat jen na poli zahraničního obchodu a investic, ale tato kooperace se může rozšířit i na spolupráci vysokých škol, vzdělávání, spolupráci firem v oblasti nových technologií a školení zaměstnanců, nebo na spolupráci regionů jednotlivých zemí.

DISKUZE



48

 Estonsko může využít spolupráce s velmi vyspělým Finskem a Švédskem i v oblasti vzdělávání, spolupráce firem, či regionální kooperace a získat tak nové dovednosti pro více odvětví ekonomiky. Velmi podobné země – jak již bylo řečeno, Finsko, Švédsko a Estonsko jsou země velmi podobné. Mají podobnou kulturu, životní styl a v případě Finska a Estonska také jazyk a mají dlouhou historii obchodních kontaktů a spolupráce.  Klíčoví obchodní partneři Estonska mají podobné zvyky a kulturu, proto není příliš pravděpodobné, že by nastaly konflikty v této oblasti, které by vedly k zániku spolupráce.

Nevýhody, které přináší Estonsku vazba s Finskem a Švédskem: Všechny nevýhody této vazby plynou ze „špatného portfolia“. Rizikové znaky této ekonomické vazby jsou:  Ekonomická spolupráce pouze se dvěma zeměmi, ostatní ekonomiky zůstávají v pozadí.  Velmi podobné země – Finsko, Švédsko i Estonsko jsou si velmi podobné v oblasti zvyků, způsobu života, kultury i jazyka.  Špatná odvětvová struktura – polovinu švédského obchodu (exportu i importu) tvoří stroje, jejich díly a elektronika. Tato oblast může být negativně ovlivněna například surovinovou krizí a také je úzce spjata s investicemi výrobních firem v Estonsku. Tyto rizikové znaky poukazují na přílišnou orientaci estonské ekonomiky jedním směrem. Ekonomická vazba s Finskem a Švédskem může být snadno ohrožena a je náchylná ke krizím. Problémy jedné země velmi negativně ovlivní i zbývající dvě, protože se jedná o podobné ekonomiky, které jsou kapitálově propojené a také jsou si blízké i kulturně. Dále krize v jednom odvětví se může silně dotknout velké části zahraničního obchodu a také přímých investic umístěných v Estonsku. Toto portfolio estonských vztahů je náchylné ke krizím. Pozitivem může být, že estonskými partnery jsou velmi vyspělé ekonomiky, které nemají problémy se zadlužováním, proto by neměly být příliš problémové. Výhled do budoucna Příležitostí do budoucna pro Estonsko může být spolupráce s Finskem a Švédskem i v jiných oblastech a rozvoj ekonomiky po boku silnějších velmi vyspělých partnerů. Naopak rizikem je náchylnost ke krizím. Lékem na „špatné portfolio“ je diverzifikace rizika, pokud Estonsko zlepší obchodní vztahy s ostatními zeměmi, zejména s vyspělou západní Evropou, sníží tím citlivost Estonska na krize v zemích svých hlavních obchodních partnerů. Popřípadě pokud Estonsko rozšíří odvětvovou strukturu zahraničního obchodu i přímých zahraničních investic, sníží tím i citlivost na krize a problémy v některých odvětvích.

ZÁVĚR

7

Závěr

Cílem práce bylo zhodnotit, jaký význam mají pro estonskou ekonomiku hospodářské vztahy se skandinávskými zeměmi, a upozornit na přínosy a rizika, které z tohoto vztahu plynou. Estonsko je malá otevřená ekonomika, která je orientovaná na zahraniční trh. Má záporné saldo obchodní bilance, což znamená, že import převyšuje export. Tento jev je poměrně obvyklý u postsocialistických republik. Zahraniční obchod a přímé zahraniční investice zde umisťované jsou klíčové pro hospodářský rozvoj Estonska. Klíčovými obchodními partnery Estonska jsou dvě skandinávské země – Finsko a Švédsko, dále pak Německo, Rusko, Litva a Lotyšsko. Vliv těchto dvou zemí pocházejících ze Skandinávie je mnohem vyšší než vliv ostatních obchodních partnerů. Během posledních let, zejména po vstupu Estonska do Evropské unie, se portfolio zemí, se kterými Estonsko obchoduje, rozšiřuje, zahraničí obchod se Švédskem a Finskem zůstává ale stále dominantním. Dovoz do Finska a Švédska tvoří čtvrtinu estonského importu a vývoz tvoří jednu třetinu celkového importu. Estonsko také profituje z přímých zahraničních investic, které zde umisťují nadnárodní společnosti. Důvody, proč v Estonsku nadnárodní firmy investují, mohou být dlouhodobá stabilita estonské ekonomiky, nízké ceny výrobních faktorů, výhodné daňové podmínky pro podniky, či příhodná poloha blízko potenciálním novým trhům. Přínosy zahraničních investic pro Estonsko jsou výhody „spill over“ efektu a růst zaměstnanosti a HDP, naopak nevýhodami mohou být snížení kontroly nad ekonomikou a odvod zisků do zahraničí. Tři čtvrtiny přímých zahraničních investic umístěných v Estonsku pochází z Finska a Švédska. Finsko a Švédsko hrají nejdůležitější roli v oblasti zahraničního obchodu i přímých zahraničních investic. Zatímco počet zemí, se kterými Estonsko obchoduje, se zvyšuje poměrně rychle, v případě přímých investic počet zemí, které v Estonsku investují, narůstá jen velmi pomalu. Tato nevyváženost mezi působností ostatních zemí na estonském trhu je v souladu s teoretickými modely internacionalizace, které tvrdí, že nadnárodní společnosti nejprve vstupují na zahraniční trh formami méně kapitálově náročnými – například formou zahraničního obchodu, a až se tyto vztahy osvědčí, investoři začínají uvažovat i o kapitálové účasti na zahraničním trhu – o umístění přímých investic. Důvodem, proč jsou hlavními investory Finsko a Švédsko, jsou dlouhodobější obchodní kontakty ve srovnání s ostatními zeměmi, které s Estonskem udržují obchodní vztahy. Estonsko má velmi silnou ekonomickou vazbu na jeden region – Finsko a Švédsko, která je způsobena dlouholetou spoluprácí, kulturní blízkostí a odlehlostí těchto zemí od zbytku Evropy. Tento fakt s sebou přináší výhody i rizika. Výhodami jsou partnerství s velmi vyspělými ekonomikami, přenos nových odborných znalostí a dovedností, růst produktivity práce či možnost spolupráce i v jiných oblastech, například kooperace

49

ZÁVĚR

ve školství, spolupráce podniků, či jednotlivých regionů. Nevýhodami jsou rizika, která plynou z úzké vazby na země, které jsou si navzájem velmi podobné po stránce kulturní i hospodářské. Přímé zahraniční investice a zahraniční obchod se Švédskem jsou poměrně dost úzce zaměřené jen na několik odvětví. Tato rizika s sebou přináší náchylnost ke krizím, protože ekonomické problémy jedné země silně ovlivní i zbývající dvě a problémy v klíčovém odvětví mohou negativně ovlivnit velkou část investic a zahraničního obchodu. Do budoucna lze s ohledem na současný vývoj očekávat rozšíření spektra zemí v oblasti zahraničního obchodu i přímých investic a pozvolné omezování této silné vazby na Finsko a Švédsko. Estonsko je v blízkosti potenciálního obrovského trhu – Ruska, o který bude mít zájem rostoucí počet nadnárodních společností, a také firmy, které již s Estonskem obchodují, postupem času získají větší jistotu a znalost prostředí a budou mít zájem i o umístění zahraničních investic v Estonsku.

50

LITERATURA

8

Literatura

1.

MEZŘICKÝ, Václav . Globalizace : Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In Globalizace a globální problémy : Sborník textů k celouniverzitnímu studiu. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2006. s. 11 – 24. Dostupné z WWW: . ISBN 80 – 87076 – 01 – X.

2.

GURRÍA, Angel. OECD [online]. 2006 [cit. 2011 – 03 – 13]. Managing globalisation and the role of the OECD. Dostupné z WWW: .

3.

BERNÁŠEK, Václav. Globalizace : Fenomén globalizace ve světové ekonomice. In BERNÁŠEK, Václav, et al. Globalizační procesy ve světové ekonomice. 1. vydání. Praha : Oeconomica, 2002. s. 7 – 28. ISBN 80–245–0265–8.

4.

LACINA, Lubor. Makroekonomie otevřené ekonomiky. 1.vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. Analýza platební bilance, s. 28 – 42. ISBN 80 – 7157 – 488 – 0.

5.

LACINA, Lubor. Makroekonomie otevřené ekonomiky. 1.vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. Otevřená ekonomika, analýza otevřenosti národní ekonomiky, s. 1 – 14. ISBN 80 – 7157 – 488 – 0.

6.

JIRÁNKOVÁ, Martina. Příležitosti malé ekonomiky v globalizaci. Acta Oeconomica Pragensia : Vědecký časopis Vysoké školy ekonomické v Praze [online]. 2009, 3/2009, [cit. 2011 – 02 – 21]. Dostupný z WWW: .

7.

EVAN, Tomáš. Některé otázky politické ekonomie nadnárodních společností. Acta Oeconomica Pragensia : Vědecký časopis Vysoké školy ekonomické v Praze [online]. 2010, 4/2010, [cit. 2011 – 03 – 06]. Dostupný z WWW: .

8.

ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. 1.vyd. Praha : Grada, 2009. Přímé zahraniční investice, s. 105 – 127. ISBN 978 – 80 – 247 – 2987 – 9.

9.

LACINA, Lubor. Makroekonomie otevřené ekonomiky. 1.vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. Mezinárodní přesuny výrobních faktorů a nadnárodní společnosti, s. 15 – 27. ISBN 80 – 7157 – 488 – 0.

10.

ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. Strategie nadnárodních firem, s. 33 – 57. ISBN 978 – 80 – 247 – 2987 – 9.

11.

MEZŘICKÝ, Václav . Globalizace : Národní stát a globalizace. In Globalizace a globální problémy : Sborník textů k celouniverzitnímu studiu. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2006. s. 73 – 84. Dostupné z WWW: . ISBN 80 – 87076 – 01 – X.

12.

EHRLICH, Laura; KAASIK, Ülo; RANDVEER, Anu. The impact of Scandinavian economies on Estonia via foreign trade and direct investments. Bank of Estonia Working Papers, 2002 – ideas.repec.org [online]. 2002, [cit. 2011 – 02 – 03]. Dostupný z WWW: .

51

LITERATURA

13.

VAHTER, Priit. Which Firms Benefit More From Inward Foreign Direct Investment?. Bank of Estonia Working Papers [online]. 2005, 11, [cit. 2011 – 03 – 21]. Dostupný z WWW: .

14.

DAMIJAN, Jože P.; KNELL, Mark. How Important Is Trade and Foreign Ownership in Closing the Technology Gap? : Evidence from Estonia and Slovenia. Review of Word Economics [online]. 2005, 2, [cit. 2011 – 03 – 21]. Dostupný z WWW: .

15.

Estonica : Encyklopedia about Estonia [online]. 2011 [cit. 2011 – 01 – 25]. Transformations in the Estonian economy in the 1990s. Dostupné z WWW: .

16.

Estonica : Encyklopedia about Estonia [online]. 2011 [cit. 2011 – 01 – 26]. Foreign trade. Dostupné z WWW: .

17.

Statistics Estonia [online]. 2011 [cit. 2011 – 01 – 24]. Main national accounts indicators. Dostupné z WWW: .

18.

Statistics Estonia [online]. 2011 [cit. 2011 – 01 – 24]. Foreign trade since 2004. Dostupné z WWW: < http://pub.stat.ee/px – web.2001/I_Databas/Economy/11Foreign_trade/03Foreign_trade_since_2004/03Foreign_trade _since_2004.asp>.

19.

Export.cz [online]. 2011 [cit. 2011 – 01 – 24]. Teritoriální informace. Dostupné z WWW: .

20.

Export / HDP ostatní země BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011 – 01 – 24]. Teritoriální informace – země. Dostupné z WWW: .

21.

Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Zahraniční obchod v roce 2008 a 2009 . Dostupné z WWW: .

22.

Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Makroekonomické údaje. Dostupné z WWW: .

23.

Statistics Estonia [online]. 2011 [cit. 2011 – 04 – 11]. Foreign trade 1995 – 2003 General trade. Dostupné z WWW: .

52

LITERATURA

24.

Statistics Estonia [online]. 2011 [cit. 2011 – 03 – 30]. Exports and imports by commodity chapter (CN 2 – digit code) and country (months). Dostupné z WWW: .

25.

OECD. StatExtracts [online]. 2011 [cit. 2011 – 04 – 04]. Country statistical profiles 2010 : Estonia. Dostupné z WWW: .

26.

OECD [online]. 2011 [cit. 2011 – 04 – 04]. Foreign Direct Investment (FDI) Statistics – OECD Data, Analysis and Forecasts . Dostupné z WWW: .

27.

OECD.StatExtracts [online]. 2011 [cit. 2011 – 04 – 04]. FDI flows by partner country. Dostupné z WWW: .

28.

OECD.StatExtracts [online]. 2011 [cit. 2011 – 04 – 13]. FDI flows by country. Dostupné z WWW: .

29.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Očekávaný vývoj v teritoriu Estonsko. Dostupné z WWW: .

53

PŘÍLOHY

9

54

Přílohy

9.1

Příloha 1: Zahraniční obchod Estonska v letech 2004 až 2010 zaměřený na nejvýznamnější partnery a Skandinávii 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Průměr

Země

Exp

Imp

Exp

Imp

Exp

Imp

Exp

Imp

Exp

Imp

Exp

Imp

Exp

Imp

Exp

Imp

Litva

4,5

5,4

4,6

6,0

4,9

6,6

5,9

7,0

5,7

8,9

4,8

10,9

5,0

7,9

5,1

7,5

Lotyšsko

8,5

4,9

9,1

4,8

9,1

5,7

11,5

7,4

10,0

9,1

9,5

10,5

9,2

11,1

9,6

7,6

Finsko

22,7

21,6

26,4

19,7

18,0

18,1

17,7

15,5

18,4

14,1

18,5

14,4

17,4

15,1

19,9

16,9

Švédsko

15,3

9,8

13,1

8,8

12,3

9,1

13,3

10,6

13,8

10,0

12,6

8,4

14,9

10,7

13,6

9,6

Německo

8,2

12,8

6,1

14,0

5,0

12,5

5,2

12,9

5,1

13,4

6,1

10,4

5,4

11,2

5,9

12,5

Rusko

5,6

9,2

6,5

9,2

7,8

13,0

8,8

10,1

10,4

7,6

9,3

8,2

9,8

8,2

8,3

9,4

Norsko

3,3

0,8

2,9

0,8

2,7

0,6

3,4

0,6

3,3

0,7

3,2

1,3

3,5

1,5

3,2

0,9

Dánsko

3,2

2,7

3,2

2,4

2,6

2,3

2,7

2,3

3,3

2,1

3,4

2,4

2,6

1,9

3,0

2,3

Tabulka 4: Zahraniční obchod Estonska 2004 – 2010 [v % jako podíl na celkovém zahraničním obchodě] (Zdroj: Estonský statistický úřad) 18

9.2

Příloha 2: Vývoj zahraničního obchodu Estonska s Finskem a se Švédskem v letech 1993 až 2010 Finsko

Švédsko

Roky

Export

Import

Export

Import

1993

140,8

274,4

64,3

72,8

1994

193,2

510,6

117,4

130,1

1995

289,5

718,8

146,4

168,3

1996

293,1

899,8

184,1

208,1

1997

468,2

1246,8

351,4

353,1

1998

545,9

1415,3

486,4

371,4

1999

540,3

1260,3

526,9

340,9

2000

1127,8

1802,7

721,8

516,0

2001

1274,9

1545,3

530,7

522,0

2002

932,6

1300,5

570,2

574,6

2003

1086,9

1483,1

618,7

599,0

2004

1081,2

1445,0

727,7

656,4

2005

1636,5

1621,2

810,9

723,5

2006

1391,1

1939,3

946,1

969,4

2007

1422,0

1772,2

1069,6

1214,0

2008

1557,9

1540,1

1169,5

1091,1

2009

1201,6

1050,0

815,4

611,1

2010

1207,3

1124,0

1034,8

796,2

Tabulka 5: Vývoj zahraničního obchodu s Finskem a Švédskem v letech 1993 až 2010 [v milionech eur] (Zdroj: Estonský statistický úřad) 18,23

PŘÍLOHY

9.3

55

Příloha 3: Vývozní a dovozní artikly Klíčoví obchodní partneři

Obchodní artikly

Finsko

Potraviny, nápoje, tabák

Švédsko

Zbytek Skandinávie

Německo

Rusko

Lotyšsko

Litva

Norsko

Dánsko

139 964 31 838

37 097

194 869

142 533

92 364

10 479

16 822

Textilní a kožené výrobky

95 057

16 169

61 091

46 061

23 005

16 143

4 670

Dřevo a výrobky z něj

184 083 184 364

84 945

24 437

40 673

26 607

69 979

68 209

Nerostné suroviny a stavební materiály

164 529 37 998

14 727

41 967

176 695

68 909

7 677

9 746

Chemický průmysl

83 898

67 593

38 879

148 453

89 678

75 057

18 345

6 862

Kovy a výrobky z nich

159 704 76 497

55 527

56 449

75 036

27 337

26 532

26 873

Stroje, díly,elektronika

378 389 727 068

81 511

194 311

99 815

48 313

31 850

46 895

Dopravní prostředky a díly

56 601

29 470

65 743

70 949

56 713

31 708

2 042

Ostatní výrobky

203 512 102 720

95 718

51 519

32 248

8 489

85 970

36 246

63 509

66 950

Tabulka 6: Vyvážené obchodní artikly v roce 2010 [v milionech eur] (Zdroj: Estonský statistický úřad) 23

Klíčoví obchodní partneři Obchodní artikly

Finsko


Švédsko

Zbytek Skandinávie

Německo

Rusko

Lotyšsko

Litva

Norsko

Dánsko

129 989 44 827

96 794

13 304

136 498

132 121 2 547

55 746


50 380

35 174

59 282

2 723

100 260

11 662

4 509

7 968


100 968 45 142

26 377

94 749

85 101

21 324

1 925

6 330


269 910 32 463

37 363

516 530

237 769

320 432 27 665

12 760

Chemický průmysl

165 279 87 489

225 046

48 558

139 937

115 093 6 158

31 590


153 658 103 210

141 509

55 834

74 883

19 509

5 013

10 692


354 621 483 798

261 684

18 933

153 412

64 904

11 507

30 307


49 683

121 360

135 070

5 609

32 917

12 190

62 467

8 350

Ostatní výrobky

78 199

25 722

55 720

2 932

33 507

15 342

4 843

10 373

Tabulka 7: Dovážené obchodní artikly v roce 2010 [v milionech eur] (Zdroj: Estonský statistický úřad) 23

Klíčoví obchodní partneři

Zbytek Skandinávie

Obchodní artikly

Finsko

Švédsko

Německo

Rusko

Lotyšsko

Litva

Norsko

Dánsko


6,3

2,6

1,7

5,7

2,5

1,5

4,1

1,4


3,3

0,6

0,6

3,1

1,6

1,3

0,7

0,3


3,0

1,7

1,4

1,7

2,1

2,5

1,6

1,4


5,9

0,8

0,5

0,5

1,2

0,9

0,6

1,0

Chemický průmysl

6,0

1,8

2,8

3,4

1,1

2,3

2,2

1,4


6,6

1,9

2,3

4,0

1,5

1,2

3,3

1,1


3,0

2,7

0,6

3,9

2,7

2,6

3,6

4,6


4,2

0,9

2,2

1,4

1,2

2,0

3,7

0,6

Ostatní výrobky

2,3

1,4

1,1

5,1

2,1

1,2

1,7

1,2

Tabulka 8: Změny v exportu [podíl export 2010 / export 2004] (Zdroj: Estonský statistický úřad) 23

PŘÍLOHY

56

Klíčoví obchodní partneři

Zbytek Skandinávie

Obchodní artikly

Finsko

Švédsko

Německo

Rusko

Lotyšsko

Litva

Norsko

Dánsko


1,4

1,8

1,5

0,6

2,9

1,8

0,2

1,7


0,4

0,6

1,4

0,5

2,3

0,9

0,5

0,5


1,4

1,9

1,1

0,7

2,3

1,8

1,2

1,3


4,1

1,6

2,5

2,9

6,9

2,1

15,3

4,8

Chemický průmysl

1,2

1,0

1,8

1,0

2,5

2,4

1,0

1,1


0,8

1,3

2,2

0,4

1,8

1,4

1,1

0,6


0,8

1,9

0,9

1,2

4,5

1,9

1,2

0,7


0,3

1,6

0,6

0,1

2,2

1,3

17,0

0,5

Ostatní výrobky

0,8

0,7

1,5

0,5

1,9

2,5

1,4

1,0

Tabulka 9: Změny v importu [podíl export 2010 / export 2004] (Zdroj: Estonský statistický úřad) 23

9.4

Příloha 4: Přímé zahraniční investice v letech 1995 až 2010

Rok

1995 1996 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

PZI (mil. USD) 202

151

266

573

303

392

540

289

928

958

2869

1 797 2 725 1 726 1 680 1 514

PZI / HDP (%)

1,5

2,4

4,9

2,5

2,9

3,7

1,8

5,1

4,8

12,9

7,2

2,2

9,8

6,1

7,2

6,2

Tabulka 10: Přímé investice plynoucí do Estonska [v milionech USD a v % HDP] (Zdroj: OECD) 25,26

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Finsko (mil. USD)

413

255

444

401

457

-224

33

Finsko (%)

44,4

26,6

15,5

22,3

16,8

-13,0

1,9

Švédsko (mil. USD)

322

227

2 332

1 088

1 356

974

1 421

Švédsko (%)

34,7

23,7

81,3

60,5

49,8

56,5

84,6

Finsko + Švédsko (mil. USD)

779

509

2 791

1 511

1 829

737

1 456

Finsko + Švédsko (%)

83,9

53,1

97,3

84,1

67,1

42,7

86,6

Tabulka 11: Přímé investice plynoucí do Estonska z Finska a Švédska [v milionech USD a v % HDP] (Zdroj: OECD) 25, 26 Odvětví:

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zemědělství a rybolov

3,7

-1,7

-5,7

8,0

-0,8

18,9

17,3

23,2

13,7

Těžba a důlní průmysl

4,1

2,5

1,7

6,0

5,9

5,3

9,4

9,1

2,4

5,3

Průmyslová výroba

64,9

83,9

51,6

115,5

220,4

236,3

321,2

223,2

39,8

34,0

Elektřina, plyn, voda

11,4

122,1

-32,4

5,1

-5,2

17,4

39,0

-10,2

61,0

102,9

Stavebnictví

11,6

15,3

17,1

20,1

6,7

24,0

42,1

71,8

-71,4

-19,8

Obchod

24,8

84,9

59,5

331,1

180,1

68,7

34,6

484,6

-4,7

-97,4

Hotely a restaurace

15,9

5,2

1,3

19,1

6,6

-15,6

-8,9

-20,3

97,7

-6,9

Doprava, skladování, komunikace

61,6

57,2

27,1

66,2

20,3

4,4

133,7

-41,0

356,5

146,4

Finančnictví

103,5

114,2

108,5

136,8

197,8

2 514,2

1 243,0

1 442,6

1 094,9

1 183,2

Nemovitosti, ost. obchodní aktivity

73,6

41,6

48,2

113,7

95,9

-201,0

-93,8

390,0

138,2

–

–

Tabulka 12: Odvětvová struktura přímých investic plynoucích do Estonska v letech 2000 – 2009 [v milionech USD] (Zdroj: OECD) 28

Ekonomické vztahy Estonska se Skandinávií

Recommend Documents