Ekonomické dopady implementace Kjótského protokolu v rámci EU

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Ekonomické dopady implementace Kjótského protokolu v rámci EU

Vypracovala: Martina Pončíková Vedoucí práce: Ing. Ivana Svobodová Rok: 2009

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma: “Ekonomické dopady implementace Kjótského protokolu v rámci EU” jsem vypracovala samostatně s použitím literatury a podkladových materiálů uvedených v přiloženém seznamu literatury.

V Praze, dne 1.6.2009

___________________ Martina Pončíková

-2-

Obsah 1

Úvod ......................................................................................................................... 5

Teoretická část ................................................................................................................ 7 2

3

Změna klimatu a její globální dopady ...................................................................... 7 2.1

Dosavadní vývoj a budoucí projekce vývoje klimatu ........................................ 8

2.2

Opatření na zmírnění dopadů změny klimatu .................................................. 9

Mezinárodní opatření pro ochranu klimatu........................................................... 10 3.1

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu ......................................................... 10

3.1.1 Stručný přehled vývoje ............................................................................. 10 3.1.2 Kjótský protokol ........................................................................................ 11 3.1.3 Ratifikace Protokolu .................................................................................. 12 3.1.4 Flexibilní mechanismy dle Protokolu ........................................................ 15 4

Evropská unie a změna klimatu.............................................................................. 18 4.1

Právní předpisy EU v oblasti změny klimatu ................................................... 21

4.2

Schéma pro obchodování s emisemi .............................................................. 23

4.2.1 Základní prvky schématu pro obchodování s emisemi ............................. 24 5

Změna klimatu a Česká republika .......................................................................... 27 5.1

Česká Republika a Kjótský protokol ................................................................ 27

5.2

Česká Republika a EU ETS ............................................................................... 28

5.2.1 NAP............................................................................................................ 28 5.2.2 Zhodnocení NAP I...................................................................................... 30 5.2.3 Alokace povolenek .................................................................................... 32 Praktická část ................................................................................................................ 34 6

Společnost ČEZ a změna klimatu............................................................................ 34 6.1

Charakteristika společnosti ............................................................................. 34

6.2

Vývoj systému obchodování s povolenkami (EU ETS) .................................... 36

6.2.1 ČEZ v prvním obchodovacím období 2005 – 2007 ................................... 36 6.2.2 ČEZ v druhém obchodovacím období 2008- 2012 .................................... 40 6.2.3 Akční plán Skupiny ČEZ ............................................................................. 41 6.2.4 Projekce vývoje 2013-2020 ....................................................................... 45 7

Zhodnocení obchodování jakožto nástroje redukce z pohledu ČEZ, a.s. ............... 47 -3-

7.1

Východiska a kontext ...................................................................................... 47

7.2

Stabilita dodávek a investice do obnovy ........................................................ 48

7.3

Zhodnocení dosavadního fungování EU ETS................................................... 52

7.4

Přístup ČEZ, a.s. k systému obchodování........................................................ 55

8

Závěr ....................................................................................................................... 57

9

Seznam obrázků: .................................................................................................... 61

10

Seznam použité literatury .................................................................................. 62

11

Přílohy ................................................................................................................. 69

11.1 Kritéria přílohy III směrnice............................................................................. 69 11.2 Revize EU ETS směrnice, hlavní body ............................................................. 70 11.3 Podmínky derogace revize směrnice 2003/87 ............................................... 71

-4-

1 Úvod Změna klimatu je v poslední době bezpochyby tématem nejen hodně diskutovaným, ale zároveň také tématem značně kontroverzním. Málokdo již zpochybňuje fakt, že koncem 19. století započal proces změny zemského klimatu. Otázkou však zůstává, zda právě lidstvo má na této negativní změně svůj podíl, a to především kvůli zvyšujícím se emisím skleníkových plynů či zda jsou na vině na lidské činnosti nezávislé přírodní jevy. Podle Druhé hodnotící zprávy IPPC (Mezivládní panel o změně klimatu) z roku 1995, se společnost jako taková údajně na změně světového klimatu podílí, a to alespoň částečně. 1 Jak již bylo naznačeno, emise skleníkových plynů představuje důležitý faktor ovlivňující vývoj světového klimatu, jehož negativní vývoj má dopad nejen na světovou ekologii, ale také na řadu hospodářských oblastí. Odborníci na z celého světa, ať už ekologové či ekonomové, se tak snaží nepříznivý vývoj zmírnit, a to formou nejrůznějších právních, ekonomických, technických či koncepčních opatření. V samotném důsledku se tak změna klimatu stává problémem, který je třeba řešit formou vzájemné spolupráce na mezinárodní úrovni. Je zřejmé, že problém změny světového klimatu, potažmo emisí skleníkových plynů, se dotýká celého světa. Jak hospodářský růst zemí, populační exploze, tak i zvyšující se náročnost ekonomických aktivit na energie, mají za následek rostoucí emise. Ruku v ruce s těmito faktory jde krátkozrakost lidstva, co se týče životní úrovně. Ta měla vždy zvyšující se tendenci a je otázkou, zda je lidstvo ochotno ve svých standardech udělat kompromisy či dokonce zcela změnit své “neekologické“ návyky. V této souvislosti je velmi často zmiňován rozvoj nových bezemisních zdrojů energie, jako jsou slunce, vítr, voda nebo jaderná energetika. Česká Republika jakožto součást celého Unijního systému musí plnit celou řadu opatření vyplývajících z mezinárodních úmluv a směrnic. Proto je část práce věnována právě implementaci daných opatření na území ČR.

1

Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC - Intergovernmental Panel on Climate Change). Druhá hodnotící zpráva

[online] © 2009 IPCC [cit. 2009-03-09]. Dostupné z WWW: http://www.ipcc.ch/ipccreports/assessments-reports.htm

-5-

Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit vývoj systému obchodování s emisními povolenkami, a to počínaje Kjótským protokolem, konče zhodnocením funkčnosti tohoto mechanismu v rámci EU. Jinými slovy, jakýmsi ústředním motivem je analýza jednotlivých etap obchodování s emisními povolenkami. Především se věnuji ekonomickým nástrojům. Daný mechanismus obchodování s povolenkami pak přibližuji z praktického hlediska, a to na podniku ČEZ, a.s. Cílem mé práce je tedy zhodnotit, zda obchodování s emisními povolenkami jakožto nástroj redukce plní svůj účel, tedy zda v minulosti již vedlo a povede ke snižování emisí. V návaznosti na toto aktuální téma se zamýšlím nad vývojem systému, zda se ubírá správným směrem, co se současnosti a hlavně budoucnosti týče. První období (2005 – 2007) bude hodnoceno zpětně. Naproti tomu druhé období (2008 – 2012) je velmi aktuální. Poslední období (2013 – 2020) bude pak jakousi projekcí budoucího vývoje. Téma prozatím nebylo z pohledu společnosti ČEZ, a.s. takto zpracováno. Řada informací je pochází z interních zdrojů společnosti.

-6-

Teoretická část

2 Změna klimatu a její globální dopady Skleníkové plyny se v zemské atmosféře vyskytovaly odjakživa, i když množství těchto plynů v porovnání se současnými hodnotami bylo značně menší. Podle paleoklimatologických měření se teplá období vždy střídala s ledovými dobami v určitých cyklech. Právě v teplých obdobích se celkem běžně vyskytovaly i nadprůměrné koncentrace oxidu uhličitého. Přítomnost přirozeného množství těchto plynů v atmosféře ale znamená, že je průměrná teplota Země přibližně o 33˚C vyšší, než by byla, kdyby žádné skleníkové plyny (zejména CO2) neexistovaly. Koncentrace těchto plynů však v posledních desetiletích extrémním způsobem narůstají a na počátku 21. století již dosahují extrémních hodnot.2 Vědecká měření prokázala, že lidé svou činností ovlivňují klimatický systém Země, i když je prozatím tento podíl na celkové změně těžko kvantifikovatelný. Lze předpokládat, že teplota se bude nadále zvyšovat, což povede k destabilizaci celého klimatického systému. Při posuzování globálních dopadů nárůstu antropogenních (důsledek lidské činnosti) emisí skleníkových plynů je třeba si uvědomit, že snaha snížit koncentrace skleníkových plynů na předindustriální úroveň kolem 280 ppm 3 by znamenala snížení stávajících emisí o více než 50 %. Avšak podle dosavadního vývoje jednání kolem Kjótského protokolu (snížení emisí v průměru o 5,2 %) 4, není dané snížení zatím příliš realistické. Změna klimatu představuje komplexní problém, protože se dotýká v podstatě všech sektorů ekonomiky, a to jak s ohledem na emise skleníkových plynů, tak s ohledem na adaptační opatření, tj. dopady změny klimatu. Při řešení tohoto problému je třeba koncipovat postupy států, či řekněme celé Unie s dostatečně dlouhodobým výhledem. Neboť jak samotná změna klimatu, tak opatření, která mají mít za úkol zabránit či zmírnit její dopady, mají dlouhodobý charakter. 2

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), [online]. Klima © 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW:

http://www.chmu.cz/cc/inf/index.html 3

ppm=parts per milion, počet částic na jeden milion částic vzduchu

4

IPCC. Technical Papers [online] © 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW:http://www.ipcc.ch/ipccreports/technical-

papers.htm

-7-

2.1 Dosavadní vývoj a budoucí projekce vývoje klimatu Od doby průmyslové revoluce vzrostly koncentrace oxidu uhličitého o 31 %, metanu o 150 %, oxidu dusného o 17 % a troposférického ozónu o 35 %. Pravděpodobně tak jde o nejvyšší hodnoty dosažených za uplynulých 400 tisíc let. Nárůst těchto plynů je nejspíše důsledkem spalování fosilních paliv, výroby tepla a energie a dalších aktivit souvisejících s činností člověka 5. Jak vyplývá z měření a pozorování Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC) vzrostla průměrná globální teplota v posledním století o 0,6 °C 6. Ve 20. století byl rovněž pozorován pokles rozsahu téměř všech pevninských ledovců, ve druhé polovině minulého století se snížil rozsah oceánských ledovců o 10 až 15 % a stále se zvyšuje hladina oceánů o 1,5 mm ročně, což v průběhu 20. století vedlo k vzestupu hladiny oceánů o 10 až 20 cm. Modelové výpočty udávají zvýšení hladiny oceánů do konce 21. století v globálním průměru o 0,09 až 0,88 m, což odpovídá čtyřnásobnému zvýšení oproti minulému století. Srážkové úhrny ve středních a vyšších zeměpisných šířkách na kontinentech severní polokoule se zvýšily, k poklesu srážek došlo v subtropických oblastech severní polokoule. Ve středních a vyšších zeměpisných šířkách se ve druhé polovině 20. století zvýšila četnost výskytu extrémních srážkových situací. Modelová simulace dalšího vývoje naznačuje nárůst průměrné teploty ke konci 21. Století o dalších 1,4 až 5,8 °C. Lze předpokládat, že i nadále bude pokračovat redukce pevninských a oceánských ledovců a hladina oceánů se zvýší o dalších 10 až 90 cm. Slábnutí oceánické cirkulace v severním Atlantiku povede k zeslabení přenosu tepla do vysokých zeměpisných šířek severní polokoule. Ve vyšších zeměpisných šířkách bude pokračovat nárůst koncentrace vodní páry v atmosféře a objemu atmosférických srážek, který bude kompenzován poklesem srážek v subtropických a rovníkových oblastech.7

5

V globálním měřítku je oxid uhličitý odpovědný přibližně za 60 % celkového ohřevu planety, metan za 20 %, oxid dusný

za 6 % a halogenované uhlovodíky za 14 %. (ČHMÚ) 6

IPCC. [online] © 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW:http://www.ipcc.ch/ipccreports/technical-papers.htm

7

ČHMÚ. [online]. © 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW: http://www.chmu.cz/cc/inf/index.html

-8-

2.2 Opatření na zmírnění dopadů změny klimatu V současné době je třeba kombinovat tzv. mitigační opatření (opatření pro snižování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře) s tzv. adaptačními opatřeními, jež mají za úkol připravit přírodní a antropogenní 8 systémy na postupně se měnící klimatické podmínky. Avšak na rozdíl od snižování emisí nepůsobí proti zesilujícímu vlivu skleníkového efektu. Je třeba je využívat pro snižování negativních a zvyšování pozitivních dopadů změny klimatu, ale nelze je použít jako prevenci všech dopadů. V této souvislosti byla 1. dubna 2004 Evropskou komisí schválena tzv. Bílá kniha k adaptacím, která říká, že dopady klimatických změn se budou v jednotlivých evropských regionech lišit (s tím, že nejzranitelnější budou pobřežní, horské a zátopové oblasti). To mj. znamená, že většinu adaptačních opatření musí přijmout jednotlivé členské státy na své úrovni.9 Schopnost adaptace v jednotlivých státech závisí na dostupnosti finančních zdrojů, technologií, úrovni vzdělání, dostupných informacích, vhodném plánování a celkové infrastruktuře. Obecně platí, že ekonomicky a společensky vyspělejší státy mají v porovnání se státy rozvojovými nepoměrně širší možnosti adaptace. Regionální rozdíly technologického pokroku, přírodních podmínek a finančních zdrojů určují možnosti aplikace adaptačních opatření. Mezi opatření, která jsou využívány při ochraně klimatu, a to stejně jako i v jiných oblastech práva životního prostředí, patří mimo jiné i ekonomické opatření a prostředky. Snaží se jednotlivé subjekty směřovat k cíli, kdy je ekologické chování subjektu zároveň výhodné i z ekonomického hlediska. Základním dělením ekonomických nástrojů je způsob, kterým je ekologicky vhodná varianta buď zvýhodňována (pozitivní stimulace např. v podobě daňových úlev) nebo ekologicky nevhodná varianta znevýhodňována (např. poplatky za znečištění).

8

= vytvořený, změněný či ovlivněný člověkem či jeho činností.

9

EU2009, Ministři životního prostředí EU začali své pražské zasedání diskusí o adaptacích, [online]. © vláda ČR © 2009

[cit. 13-05-09]. Dostupné z WWW: http://www.eu2009.cz/cz/news-and-documents/news/ministri-zivotniho-prostredi-euzacali-sve-prazske-zasedani-diskusi-o-adaptacich-16736/

-9-

3 Mezinárodní opatření pro ochranu klimatu 3.1 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 3.1.1 Stručný přehled vývoje První světová konference, na které byl uznán problém změny jako vážný, se konala v roce 1979. Hlavní snahou tohoto vědeckého shromáždění bylo zjistit, jak by změna klimatu mohla ovlivnit následující generace. Výsledkem konference byla rezoluce vyzývající vlády jednotlivých států k minimalizaci lidských činností, jež mohou ovlivňovat klima a zpětně lidskou společnost. Zde také vznikl návrh pro vytvoření Světového klimatického programu (World climate program – WCP) pod Světovou meteorologickou společností (World Meteorological Organization – WMO) a současně pod patronací Environmentálního programu OSN (UNEP) a Mezinárodní rady vědeckých odborů (ICSU). 10 V roce 1988 společnými silami UNEP a WMO založily Mezivládní panel o změně klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change – IPCC). Cílem bylo shromažďování a hodnocení veškerých vědeckých poznatků souvisejících se změnou klimatu a následně navrhovat odpovídající strategie k řešení problémů. Po usilovných výzkumech a ve spolupráci s dalšími vědeckými institucemi bylo součástí první hodnotící zprávy (z roku 1999) vědecké potvrzení dosavadních důkazů o změně klimatu. Bylo tak tedy poprvé oficiálně uznáno, že zemské klima se mění. 11 Tento fakt měl významný efekt na politické elity a na veřejnost a stal se určitým základem pro budoucí jednání o Úmluvě o změně klimatu (Climate Change Convention). Nejvýznamnějším krokem pro mezinárodní ochranu klimatu bylo přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu na summitu v Rio de Janeiru v červnu 1992. Tehdy byla tato Rámcová úmluva o změně klimatu (FCCC) 12 podepsána 154 účastnickými státy a oficiálně vstoupila v platnost 21. března 1994 po ratifikaci jednotlivými vládami signatářů. K říjnu 2003 10

Světová

meteorologická

společnost,

dostupné

(WMO)

[online]

©2009

[cit.

2009-03-12].

Dostupné

z WWW:http://www.wmo.int/pages/prog/wcp/index_en.html 11

UNEP. O organizaci [online]. ©2008 [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW: http://www.ipcc.ch/about/index.htm

12

Framework Convention on Climate Change = Rámcová úmluva o změně klimatu

- 10 -

se k ní přihlásilo 188 států. Jejím cílem bylo vytvořit předpoklady pro urychlenou stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na takové úrovni, která by zabránila nebezpečné interferenci antropogenních vlivů s klimatickým systémem. 13 Bohužel tato Úmluva nestanovovala jednotlivým státům žádné emisní cíle či konkrétní úkoly. Kýženou závaznost přinesl až tzv. Kjótský protokol ratifikovaný na konferenci smluvních stran v Kjótu 11. prosince roku 1997. Avšak i tomuto dokumentu je co vytýkat. Nestanovuje žádný sankční mechanismus pro případ, kdy by smluvní strana své závazky neplnila dobrovolně. 14

3.1.2 Kjótský protokol Tato mezinárodní dohoda vznikla, jak již bylo řečeno, v japonském Kjótu v roce 1997, jakožto výsledek snažení zástupců 160 zemí. Na jejím základě se v budoucnu měl budovat mechanismus redukce emisí skleníkových plynů (dále jen „Protokol“). Základní myšlenkou přijatou v rámci úmluv bylo vytvoření mezinárodního systému, kde by byla přesně definována omezení v přidělování emisních limitů jednotlivým zemím. Zároveň zde měla být možnost následného obchodování s přebytečnými kvótami, tj. klasický systém volného obchodu s permity, tzv. povolenkami na emisi každé jednotky skleníkových plynů. Tyto emisní limity byly uvaleny na ekonomicky vyspělé státy.15 Vyspělé země budou mít za cíl snížit své emise šesti klíčových skleníkových plynů 16 v celkovém průměru o 5,2 % oproti základnímu roku 1990.17 Velmi radikálním se stal návrh Evropské unie, který žádal snížení emisí do roku 2010 o celých 15 %. Okamžitě však vyvstala tvrdá kritika států organizace OPEC a dokonce některých zemí OECD. 18

13

Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP). Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. [online]. © 2009 MŽP [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW:http://www.mzp.cz/cz/ramcova_umluva_osn_zmena_klimatu 14 V případě sporů by tyto měly být řešeny především smírnou cestou, ovšem Úmluva stanoví, že je možno daný spor předat Mezinárodnímu soudnímu dvoru k rozhodnutí. Tento by tedy případně mohl stanovit sankce pro smluvní stranu Úmluvy porušující své povinnosti, zejména v podobě finanční pokuty. 15 Seznam zemí s konkrétními emisními cíly je uveden v příloze, Dodatek B - Protokolu 16 oxid uhličitý, metan, oxid dusný, fluorované uhlovodíky a hexafluoridy síry. 17 Těchto 6 plynů je zahrnuto do tzv. „koše“, kde jsou redukce jednotlivých plynů transformovány do „ekvivalentů CO2“ a následně sumarizovány do jednoho výsledného čísla. 18 OSN. Průmyslové země by měly snížit emise plynů způsobujících takzvaný "skleníkový efekt" o 5,2%. [online]. © UNIC Praha 2005 [cit. 2009-03-13]. [online]. Dostupné z WWW:http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=538

- 11 -

Ekonomická efektivita systému dle Protokolu má být zajištěna třemi základními, tzv. flexibilními mechanismy. 19 Dále dle Protokolu musí být emisních cílů dosaženo v období 2008 – 2012, z něhož se jako výsledek vypočítají průměrné roční hodnoty. Každému státu bylo vzhledem k jeho podílu na znečištění ovzduší, určeno o kolik procent musí své emise do roku 2010 snížit. Jedná se o emise šesti základních plynů, které jsou přepočítávány na ekvivalent oxidu uhličitého. Obrázek 1 Státy Dodatku I a jejich povinnosti ke snížení emisí skleníkových plynů dle Dodatku B Protokolu

Státy dodatku I, které mají snížit své emise Belgie, Bulharsko, Česká Republika, Dánsko, Estonsko, Evropská unie, Finsko, Francie, Nizozemsko, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie

o_% 8%

USA Japonsko, Kanada, Maďarsko, Polsko Nový Zéland, Rusko, Ukrajina Norsko Austrálie Island

7% 6% 0% -1 % -8 % -10 %

Zdroj: UN FCCC, Amendment to Annex B of the Kyoto Protocol [online]. ©UN FCCC 2007 [cit.2009-03-19]. Dostupné z WWW: http://unfccc.int/kyoto_protocol/amendment_to_annex_b/items/4082.php

Hodnoty se záporným znaménkem znamenají, že si státy mohou dokonce dovolit své emise zvýšit, a sice o uvedená procenta v tabulce. Mezi státy, které musí snížit emise skleníkových plynů o 8 %, je uvedena i Evropská unie jako celek. Má to svůj důvod, související s politikou celého společenství o snižování plynů. K dané problematice viz kapitola 4.

3.1.3 Ratifikace Protokolu Jak již bylo řečeno, trnitá cesta mezinárodními konferencemi nakonec vedla k vytvoření Protokolu, který byl právě oním zásadním doplňkem k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Avšak nutno zmínit, že aby Protokol vůbec mohl vstoupit v platnost, teprve 7 let po svém vzniku, bylo zapotřebí splnění dvou podmínek. Musel být ratifikován

19

Popis jednotlivých flexibilních mechanismů stanovených Protokolem je uveden v kapitole 6.

- 12 -

přinejmenším 55 státy Dodatku I, přičemž podíl všech států Dodatku I na emisích v roce 1990 měl činit alespoň 55 %. 20 Protože protokol neukládá rozvojovým zemím žádné významnější závazky, se splněním první podmínky nebyl větší problém. Splnění druhé podmínky však již problém byl. Všechny státy totiž vyčkávaly, až budou přijata přesná pravidla pro tzv. flexibilní mechanismy (viz 3.1.4.), odečítání propadů atd., o čemž se jednalo na dalších konferencích smluvních stran Rámcové úmluvy. Na základě negativního postoje Bushovy administrativy se USA v roce 2001 definitivně stáhly z další aktivní účasti na budování systému dle zásad navržených v protokolu. Dle jeho slov prý Protokol ohrožuje ekonomiku Spojených států.21 USA se řadí mezi největší světové emitenty skleníkových plynů, jejich podíl na emisích zemí Dodatku I činil cca 36 procent. Bez jejich účasti si jen málokdo dokázal představit fungující dohodu. Osud Protokolu tak závisel na Rusku. To nakonec v roce 2004 Protokol ratifikovalo (podle některých komentátorů výměnou za to, že Evropská unie podpoří jeho vstup do Světové obchodní organizace - WTO). 22 K 16. prosinci 2004 ratifikovalo Kjótský protokol 132 zemí, z toho 37 zemí uvedených v Dodatku I. Emisní podíl států Dodatku I, které Protokol ratifikovaly, na celkových emisích států Dodatku I je 61,6 %. V současnosti již protokol ratifikovalo více než 170 zemí světa.23

20

Ekolist. Co přináší Kjótský protokol? [online]. © 2005 Ekolist [cit.2009-03-16]. Dostupné z WWW:

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=218958&all_ids=1 21

Předseda tehdejší ekologické komise Bílého domu James Connaughton prohlásil, že odmítnutí smlouvy bylo nejen

správné, ale také nevyhnutelné: "Podle mého by se každý stát, kterému kvůli zcela nerealistickému cíli hrozí ztráta pěti milionů pracovních míst, rozhodl úplně stejně. A implementace Kjóta by Americe takové ztráty způsobila." Pokud jde o fosilní paliva, americká vláda je ochotna snížit to, co nazývá "emisní intenzitou" a představuje poměr mezi úrovní vyprodukovaného skleníkového plynu k jednomu dolaru z hrubého domácího produktu. Tuto intenzitu chtějí Spojené státy snížit během deseti let o 18 procent. Ne však zaváděním omezovacích opatření. Objeví se nové technologie, které zemi emisí skleníkových plynů zbaví, a najdou využití dalších alternativních zdrojů jako je například vodík. BBC Czech, více na WWW: http://bbc.co.uk/czech/indepth/story/2004/03/040311_omnibus_kyoto.shtml [21.03.09] 22




http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=218958&all_ids=1

- 13 -

Na následujícím obrázku je zachycen postoj států k podepsání a schválení Protokolu k roku 2009. Obrázek 2 Účast v Kjótském protokolu 2009 Podepsaly a schválily Podepsaly, čekají na schválení Podepsaly, neschválily Bez stanoviska

Zdroj: Wikimedia, na WWW: cs.wikisource.org/wiki/ Kj%C3%B3tsk%C3%BD_protokol [16.03.09]

Zástupci stran UN FCCC se mají sejít 7. - 18. prosince 2009 v Copenhagenu, aby projednali další zásadní dokument (Copenhágský protokol), který by měl definovat vývoj opatření pro snižovaní emisí, po vypršení Kjótského protokolu v roce 2012. Summit by měl přinést odpovědi na 4 podstatné otázky: a) jak moc jsou industrializované země ochotny snížit své emise, b) co jsou rozvojové země jako Čína, Indie, Austrálie ochotné udělat pro snížení svých emisí, c) jak budou financovány tyto snahy a s tím související adaptační opatření, d) a v neposlední řadě, jak budou dané finance spravovány. Zásadní pro jednání bude přítomnost amerického zástupce, a sice Baraka Obamy, který by měl po 7 letech přivést Spojené státy americké k mezinárodnímu stolu a projednaní spolupráce ve snižování emisí. Obama prohlásil, že se USA pokusí snížit emise skleníkových plynů až o 80 % do roku 2050.24 24

The Economic Times, Copenhagen climate signs positive: Australia, China, [online]. © 2009 Bennett Coleman & Co. Ltd.

[cit. 13-05-09]. Dostupné z WWW: http://economictimes.indiatimes.com/Earth/Developmental-Issues/Copenhagenclimate-signs-positive-Australia-China-/articleshow/4405480.cms

- 14 -

3.1.4 Flexibilní mechanismy dle Protokolu Dalšími prostředky, které mohou státy použít na cestě ke splnění závazků ve snižování emisí skleníkových plynů, mají být 3 flexibilní mechanismy Kjótského protokolu. Průmyslové státy mají redukovat emise na svém území, díky těmto nástrojům však mají možnost část svého závazku splnit i jinak. Mechanismy mají státům umožnit zajistit snížení emisí na území jiného státu nebo odkoupením od jiného státu právo vypouštět skleníkové plyny. Kjótský protokol tedy uvádí tři typy flexibilních mechanismů: 1) obchodování s emisemi (Emission Trading, ET), 2) společně zaváděná opatření (Joint Implementation, JI), 3) mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism, CDM). Obchodování s emisemi lze nejlépe ilustrovat na příkladu. Jedná se v podstatě o redistribuci emisních limitů. Jestliže stát A emituje např. o deset milionů tun CO2 méně, než mu ukládá Protokol, může tento rozdíl prodat jiné zemi B. V konečném důsledku země A i B společně plní závazky, pouze dochází k redistribuci emisních limitů mezi A a B. 25 Jakýmisi předchůdci projektů společné implementace a mechanismu čistého rozvoje byly tzv. Společné projekty v pilotní fázi (AIJ – Activities Implemented Jointly). Byly realizovány již od roku 1995, přičemž účelem bylo získat hlavně zkušenosti pro přípravu pravidel již zmíněných projektů JI a CDM. Hostitelskými státy byly státy ve fázi přechodu k tržní ekonomice, státy bývalého Sovětského svazu. Mezi hlavní investory AIJ patřily zejména ekonomicky vyspělé státy OECD, USA, Austrálie, Japonsko a další. V rámci zkušební fáze byly realizovány projekty na snižování emisí skleníkových plynů technologickými opatřeními (zvyšování účinnosti, změna typu paliva, využití biomasy či obnovitelných zdrojů energie apod.) nebo zvyšování propadů skleníkových plynů opatřeními s biologickým základem (změny ve využití půdy a lesního hospodářství). 26 Nutností realizace podobných projektů je stanovení tzv. baseline, základní vývojové emisní linie, která představuje úroveň

25

Ekolist.

Co

přináší

Kjótský

protokol?

[online].

©

2005

Ekolist

[cit.2009-03-17].

Dostupné

z

WWW:


MŽP, Informace o přístupu MŽP ke společně realizovaným projektům [online]. © MŽP 2006 [cit. 2009-03-16]. Dostupné

z WWW: http://www.google.cz/search?hl=cs&q=projekty+AIJ&btnG=Hledat&lr=

- 15 -

emisí, pokud by nebyl projekt uskutečněn. Je důležitá pro výpočet očekávaného množství uspořených emisních jednotek (dáno rozdílem emisí, které by byly hypoteticky emitovány starou technologií a které budou emitovány technologií novou). Další nezbytnou záležitostí je monitoring emisí. Povinnost monitoringu a podávání hlášení je zakotvena v Protokolu.27 V některých státech jsou náklady na redukce emisí nižší, což může mít několik důvodů. Buď čistě ekonomické důvody, či proto, že v dané zemi je zkrátka prostor pro zavádění nových technologií a postupů, které vedou k nižší produkci emisí. Za ideální prostor pro tuto politiku jsou považovány státy procházející transformací. Na základě JI by do takových zemí mohli vstupovat investoři z ekonomicky zdatnějších států, kteří by jako výnos ze své investice dostávali emisní kredity. Tento obchod stojí na principu “win-win”, neboli je oboustranně prospěšný. Investující země získá možnost splnit svůj závazek, přičemž ani přijímající země nepřijde zkrátka. Získá totiž nové vyspělé technologie a zahraniční investice. Co se týče mechanismu čistého rozvoje, země Dodatku I mají možnost financovat projekty, které skutečně snižují existující emise skleníkových plynů ve státech třetího světa. Mezi diskutabilní způsoby využití mechanismu čistého rozvoje, který pravidla přijatá na COP9 rovněž umožňují, patří vysazování lesů a obecně investice do tzv. propadů. 28 Tzv. propady jsou další možností v boji proti emisím. Nejen snižováním emisí lze splňovat závazky Protokolu. Signatáři mohou vytvářet a chránit tzv. propady uhlíku (carbon sinks) 29, které mají umožnit větší ukládání uhlíku v lesích či půdě, takže jejich čisté emise oxidu uhličitého (emise, od kterých je odečten nově uložený uhlík) se sníží.30 27

Změna klimatu. Monitoring [online]. © 2009 [cit.2009-03-18]. Dostupné z WWW::

http://www.climate.sweb.cz/dokumenty/Monitoring.pdf. 28



Tyto propady jsou označovány také jako ponory, absorbéry či v žargonu jednání o klimatu zkratkou LULUCF (Land Use,

Land Use Change and Forestry Activities - využití půdy, změny využití půdy a lesní aktivity). 30

Propady jsou hlavní rezervoáry uhlíku na Zemi, počítáme mezi ně živé organismy, půdu a oceány. Všechny suchozemské

organické propady pohltí ročně kolem 102 gigatun uhlíku ve formě CO2 spotřebovaného fotosyntetickou asimilací. Toto množství představuje přibližně 14 % celkového atmosférického uhlíku. Dýcháním těchto organismů, tedy produkcí CO2 se však necelá polovina takto vstřebaného uhlíku do atmosféry vrací. Podobně oceány odčerpají rovněž na základě chemických a biologických dějů z atmosféry 92 Gt uhlíku, přičemž plných 90 Gt zase povrchové vrstvy vody do atmosféry vrátí. Ekolist. Co přináší Kjótský protokol? [online]. © 2005 Ekolist [cit.2009-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=218958&all_ids=1

- 16 -

Budování nových lesů by mohlo být pro některé země levnější než redukce průmyslových emisí. Právě proto byly také stanoveny maximální možné limity propadů pro jednotlivé země, které mohou být od emisí odečteny.

- 17 -

4 Evropská unie a změna klimatu Problematika změny klimatu je na poli Evropské unie řešena již řadu let. Jednotlivé státy EU a zároveň Evropská komise ratifikovaly Protokol jako výraz snahy řešit tyto problémy. Následně byl schválen Evropský program, který zahrnoval přípravu širokého spektra nástrojů na snižování emisí včetně přípravy na interní emisní obchodování v EU od roku 2005. Na vývoji nástrojů se kooperativně podíleli všechny státy EU, Evropská komise, zástupci průmyslu a ekologických sdružení. 31 Členské státy EU se mezi sebou dohodly a jako celek mají podle Protokolu snížit celkové emise skleníkových plynů do období 2008-2012 o 8 % v porovnání se stavem v roce 1990. Tohoto závazku se budou snažit dosáhnout společně v rámci dohody známé jako Burden sharing agreement. 32 Touto dohodou si také odpovídajícím způsobem rozdělily své kjótské cíle a to tak, aby byl zajištěn jejich rovnoměrný ekonomický rozvoj a současně byl redukční cíl EU dosažen.33 Jako nástroj, který by měl napomoci snahám o dosažení kjótského cíle, bylo Evropskou komisí navrženo evropské schéma pro obchodování s emisemi (dále jen „EU ETS“). Vytvoření schématu uvozuje směrnice 2003/87/EC, která vešla v platnost v průběhu měsíce října roku 2003. EU ETS je založeno na stejném principu jako obchodování v rámci Protokolu, ale je na něm právně prakticky nezávislé. Účastní se jej přímo podniky ze zemí EU, jejichž aktivity spadají do seznamu energeticky náročných odvětví. Podniky, kterým se podaří snížit produkci oxidu uhličitého pod stanovenou úroveň, mohou své nevyčerpané limity (alias povolenky, kvóty atp.) nabídnout méně úspěšným společnostem. Jak se ukázalo, ne všechna navrhovaná opatření budou moci být v rámci členských zemí EU realizována a že uváděné odhady emisních úspor představují spíše horní stropy. Evropská komise ještě v období před přípravou Protokolu (1997) měla vysoké redukční cíle (až 15 %). 31 32

NAP I, str. 24, [online]. ©2007 MZP [cit. 18-03-09]. Dostupné z WWW: http://alokacniplan.cz/euets.html Europa.eu, Rozhodnutí Rady 2002/358/CE, [online]. © Úřad pro úřední tisky 2008 [cit. 13.05.09]. Dostupné z WWW:

http://eurlex.europa.eu/Notice.do?mode=dbl&lng1=cs,it&lang=&lng2=cs,da,de,el,en,es,et,fi,fr,hu,it,lt,lv,nl,pl,pt,sk,sl,sv,&val=437666: cs&page=&hwords=null 33

Europa. European Climate Change Programme, [online]. © 2009 Europa [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW:

http://www.ec.europa.eu.int/comm/environment/climat/eccp.htm

- 18 -

Avšak snížení emisí po deseti letech od roku 1990 dosáhlo ve státech EU jen 3,3 %. 34 Evropská komise proto klade velký důraz na nalezení dalších opatření, která však budou i ekonomicky přijatelná.35 Představitelé Evropské unie počítají s tím, že obchodování na unijní úrovni (EU ETS) významně přispěje ke splnění závazků vyplývajících z Protokolu, a to za poměrně nízkých nákladů. Tím, že systém stanoví tržní cenu emisí CO2, se má současně podnítit zájem společností o téma boje se změnami klimatu. Základními směry, kterými se bude Unie v souvislosti se změnou klimatu v nejbližších letech ubírat, budou aktivity orientované zejména na podporu programů na výrobu tepla z obnovitelných energetických zdrojů, energetické audity a zavádění nových řídících metod v energetickém sektoru, zásadní změny ve struktuře dopravní politiky, rámcová fiskální opatření v oblasti provozu osobních motorových vozidel, zvyšování míry propadů emisí skleníkových plynů zalesňováním, obnovou lesa a aplikací nových způsobů hospodaření v lesních celcích a na vytváření technických a legislativních podmínek pro urychlenou implementaci tzv. flexibilních (kjótských) mechanismů, z nichž nejperspektivnější pravděpodobně bude zavedení obchodování s emisemi skleníkových plynů. 36 Zásadní vliv na další vývoj emisní politiky v rámci EU bude mít beze sporu schválení tzv. klimaticko-energetického balíčku, o kterém se jednalo 12. prosince 2008. Jeho součástí je i revize směrnice o obchodování s povolenkami, která ovlivní systém po roce 2012. Kromě vyšší míry harmonizace a jasné definice redukčních cílů emisí pro všechny členské státy Evropské unie dozná mechanismus obchodování řady změn. Z pohledu energetiky bude nejvýznamnější postupné zavádění aukce jako nástroje pro rozdělování povolenek s tím, že

34

Europa. European Climate Change Programme, [online]. © 2009 Europa [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW:

http://www.ec.europa.eu.int/comm/environment/climat/eccp.htm 35

Z opatření uváděných v Evropském programu ke změně klimatu jsou nejdůležitější následující: výroba energie-další vývoj

vnitřního trhu s elektřinou a plynem, který zohledňuje environmentální priority; přístup k rozvodným sítím zahrnujícím decentralizovanou výrobu elektřiny; zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie; zvýšení podílu kombinované výroby tepla a energie; snížení emisí CH4 při těžbě a dobývání uhlí; ukládání a likvidace CO2 v podzemních reservoárech; podpora změn technologií na využívání efektivnějších a čistších fosilních paliv; zvyšování energetické účinnosti při výrobě energie; vytvoření podmínek pro zavedení emisního obchodování a další 36

ECCP. The ECCP I Review [online]. © 2008 ECCP [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW:

http://www.ec.europa.eu/environment/climat/eccp_review.htm

- 19 -

členské státy mohou při splnění určitých podmínek žádat o výjimku zmírňující náběh aukce (Česká republika tato kritéria plní). Obchodovací období bude prodlouženo v souladu se střednědobými cíli Evropské unie při snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020. 37 Jak již bylo řečeno, nový balíček by měl začít platit od roku 2012, kdy vyprší platnost Kjótského protokolu. Zde je důležité si uvědomit, že současná globální finanční krize má obecně vliv na rozhodování všech členských států v otázce snižování emisí. Nikomu se totiž v takovéto tíživé situaci nechce vázat k dalším výdajům. Opatření mají míry 20-20-20, tj. kladou si za cíl snížit emise skleníkových plynů o 20 % (případně 30 %), dosáhnout 20 % podílu obnovitelných zdrojů na celkovém množství vyrobené elektřiny, zvýšit energetickou účinnost v EU o 20 %, a to vše do roku 2020. 38 Jako výchozí data pro snížení jsou přitom stanoveny hodnoty emisí z roku 1990. Pro Českou republiku a další země, které jsou závislé na energii z uhlí, znamená Dohoda úspěch, protože pomůže uspořit miliardy korun. ČR je ve výrobě elektřiny závislá na uhlí zhruba z 60 %. Dle původního návrhu mělo platit, že energetické podniky po roce 2012 budou muset emisní povolenky nakupovat a nedostanou jich tak většinu zdarma jako dosud. Avšak výsledek summitu ukázal, že změny nebudou až tak drastické. Oproti původnímu plánu Evropské komise dostanou výrobci elektřiny, jako je ČEZ, v roce 2013 70 % emisních povolenek “zdarma“, všechny si bude muset kupovat až v roce 2020. 39 Slovo zdarma je uvedeno v uvozovkách záměrně, neboť povolenky budou podnikům sice přiděleny v uvedeném objemu, ale jen za podmínky, že adekvátní objem finančních prostředků proinvestují do čistých technologií, diverzifikací zdrojů, modernizace atp. Pro firmy to tedy znamená schůdnější cestu – nemusí utrácet za nákup povolenek, dané prostředky mohou 37

ČEZ, a.s., Výroční zpráva 2008, [online]. © ČEZ, a.s. 2009. [cit. 14.05.09]. Dostupné z WWW:

http://www.cez.cz/cs/investori/financni-informace/vyrocni-zpravy/20.html 38

EU se dohodla i na podpoře vývoje technologie na zachytávání emisí oxidu uhličitého pod zemí. Do roku 2015 by mělo

být v provozu dvanáct zařízení, přičemž přinejmenším o jedno z nich usiluje i Česko. Unie na podporu vyčlenila 200 milionů povolenek zdarma, což představuje finanční injekci ve výši šesti miliard eur. Výstavba elektrárny o výkonu 300 megawattů s novou technologií by přitom mohla vyjít na zhruba 1,1 miliardy eur. E15. Evropská unie schválila zelenou revoluci [online]. © 2007-2009 Mladá fronta a.s. [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.e15.cz/udalosti/evropska-unie-schvalila-zelenou-revoluci-66208/ 39

Nazeleno. EU: Zelená revoluce začíná, pro ČEZ nebude tak drsná [online]. © 2008 xBizon, s. r. o. ISSN 1803-4160

[cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW:http://www.nazeleno.cz/ze-sveta/udalosti/eu-zelena-revoluce-zacina-pro-cez-nebudetak-drsna.aspx

- 20 -

proinvestovat, což je pro ně lepší. Ekologové však s výsledky jednání o klimatickém balíčku zrovna nadšení nejsou. Počítalo se totiž, že peníze z prodeje povolenek se použijí například na grantové programy na zateplení obytných domů nebo na rozvoj zdrojů alternativní energie. Tím, že ale budou ušetřeny peníze energetických společností, jsou podle ekologů šance na podobné projekty takřka nulové. Povolenky zdarma dostanou také státy, které od roku 1990 do roku 2005 snížily emise skleníkových plynů o více než 20 %. Této podmínce vyhovuje devět členských států včetně Česka. Mezi ně se rozdělí celkem 2 % povolenek ze všech povolenek v EU, přičemž ČR z tohoto podílu získá čtyři procenta. Nárok na podobnou pomoc budou mít zároveň chudší země EU. Do této skupiny spadá 19 členských států včetně Česka. Ty si mezi sebe rozdělí zdarma 10 procent všech povolenek v EU. Celkový počet povolenek bude pro evropskou sedmadvacítku určen centrálně. 40

4.1 Právní předpisy EU v oblasti změny klimatu Problematika změny klimatu byla v rámci práva Společenství vyřešena zejména příslušnými směrnicemi. Evropská unie schválila v červenci 2003 směrnici 2003/87/ES obchodování s povolenkami emisí skleníkových plynů na úrovni podniků v rámci Evropského společenství (závazná i pro Českou republiku). Směrnice však byla 23. ledna 2008 upravena, a sice revizí směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, která je součástí tzv. klimaticko – energetického balíčku. Cílem revize je zefektivnění původní Směrnice. Jedním z důsledků revize směrnice je, že v sektoru výroby elektřiny budou všechny povolenky alokovány prostřednictvím aukce. Členské státy mají nicméně možnost využít přechodné derogace z tohoto pravidla a přidělit povolenky bezplatně za splnění určitých

40

iDnes. Česko získalo úlevy v klimatickém balíčku, energie asi podraží méně [online]. © 1999 – 2009 MAFRA a.s. a

dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP [cit. 2009-03-23]. Dostupné z WWW: http://www.ekonomika.idnes.cz/ceskoziskalo-ulevy-v-klimatickem-balicku-energie-asi-podrazi-mene-1di-/eko_euro.asp?c=A081212_133203_eko_euro_vem

- 21 -

podmínek. 41 Bezplatná alokace je možná až do výše 70 % emisí příslušného zdroje v 1. období, přičemž bude postupně snižována. Zásadní ovšem je, že daný podnik musí investovat do vybavení a modernizace infrastruktury a do čistých technologií, a to v hodnotě odpovídající alespoň tržní hodnotě bezplatně přidělených povolenek. 42 Pro energetické podniky tato možnost znamená rozhodně lepší variantu řešení než muset počínaje hned rokem 2013 všechny povolenky kupovat. V případě, že členský stát využije této derogace, je dále povinen: 

předložit národní plán týkající se investic do infrastruktury a zavádění čistých technologií ve výši odpovídající alespoň tržní hodnotě povolenek alokovaných zdarma,



každoročně předložit Komisi zprávu o prostředcích investovaných do modernizace infrastruktury a zavádění čistých technologií. Pokud členský stát využije derogace, budou mít zařízení z této derogace profitující

povinnost pravidelného reportingu týkajícího se podrobností investic uvedených v národním plánu. Revidovaná směrnice upravuje i využití kreditů projektových mechanismů Kjótského protokolu. Umožňuje využití nepoužitých kreditů z 2. obchodovacího období a rozšiřuje možnost využití dalších kreditů tak, aby celkové množství využitých kreditů nepřesáhlo 50 % celkových redukcí v rámci EU v období 2008-2020.43 Dalším závazným dokumentem je Rozhodnutí Rady č. 1999/296/ES, upravující Rozhodnutí Rady č. 93/389/EES, pro mechanizmy monitorování CO2 a dalších skleníkových plynů, ze dne 26. 7. 1999. Tento dokument zřizuje mechanismy pro monitoring všech antropogenních emisí skleníkových plynů neregulovaných v členských státech Montrealským

41

Konkrétní podmínky derogace viz příloha 7.4

42

Euroskop, Revize směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů [online]. © 2008 Euroskop

[cit.2009-04-18].

Dostupné:

z WWW:

http://www.euroskop.cz/13/1166/clanek/revize-smernice-o-obchodovani-s-

povolenkami-na-emise-sklenikovych-plynu/ 43

Kanta, Jan. Současný stav elektroenergetiky ČR, regionu i EU z pohledu Skupiny. Prezentace, dokument dostupný v ČEZu

[cit.2009-04-18]

- 22 -

protokolem 44 a vyhodnocování všech aktivit, směřujících ke splnění závazků ve vztahu k Protokolu. Ukládá mj. členským státům povinně sestavovat, zveřejňovat, realizovat a pravidelně aktualizovat národní programy směřující k omezování a snižování antropogenních emisí všech skleníkových plynů a zvyšování jejich propadů.45

4.2 Schéma pro obchodování s emisemi Na snížení emisí se v rámci EU výrazně podílí systém evropského obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) 46, který sdružuje největší emitenty odpovídající za zhruba dvě třetiny celkových vypouštěných emisí skleníkových plynů v Evropě. Tento systém je jedním z nástrojů, který Společenství vytvořilo pro dosažení svého závazku snižovat emise skleníkových plynů v rámci Protokolu. Obchodovací schéma je definováno směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2003/87/EC a je založen na jednoduchém konceptu obchodování s povolenkami. Povolenky jsou producentům skleníkových plynů přiděleny státem (vládou) na základě jejich Národních alokačních plánů. Země předloží své návrhy NAP ke schválení Evropské komisi. Ta pak posoudí, zda je návrh plánu v souladu s následujícími se skutečným objemem emisí, s technologickým potenciálem snižování emisí a v neposlední řadě se závazky vyplývajícími z plnění Kjótského protokolu. Pokud tomu tak není, členská země musí svůj návrh alokačního plánu přepracovat v souladu s těmito kritérii. Komise při svém rozhodování vychází z tzv. uhlíkové náročnosti jednotlivých národních ekonomik, což je v podstatě odhad 44

Protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země byl přijat 16. září 1987 v Montrealu. Přistoupilo přes 180 států

světa a jeho hlavním cílem vyloučení výroby a spotřeby regulovaných látek (96 chemických látek), které podle vědeckých důkazů poškozují ozonovou vrstvu. Wikipedia. Montreálský protokol [online]. © 2009 Wikimedia project [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.cs.wikipedia.org/wiki/Montrealský_protokol 45

NAP I, str. 26, [online]. ©2007 MZP [18-03-09]. Dostupné z WWW: http://alokacniplan.cz/euets.html

na WWW:http://www.alokacniplan.cz/euets.html [cit. 2009-03-18] 46

= European Emission Trading System,- v současnosti celosvětově největší fungující systém obchodovatelných povolení

na světě. Do EU ETS je zahrnuto téměř 12 000 zařízení ze sektorů energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklo-keramického a rafinérií. Systém pokrývá více než 2 miliardy tun emisí CO2 MZP.EU ETS (emisní obchodování) [online]. © 2009 MZP [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/euets_emisni_obchodovani

- 23 -

produkce emisí skleníkových plynů v odvětvích průmyslu a energetiky v závislosti na růstu domácího hrubého produktu.) 47 Povolenkový systém má motivovat společnosti k přechodu na tzv. nízkouhlíkovou ekonomiku. Pokud je totiž jejich produkce skleníkových plynů menší než stanovená, mohou své nevyčerpané limity (alias povolenky, kvóty atp.) nabídnout méně úspěšným společnostem, tj. mohou s emisními povolenkami volně obchodovat a prodávat je za tržní ceny.

4.2.1 Základní prvky schématu pro obchodování s emisemi 48 

Předmětem obchodování jsou povolenky (allowances). Každá je ekvivalentem jedné tuny oxidu uhličitého. Povolenky jsou elektronické kredity, které mají charakter kvazicenných papírů, v rámci EU volně obchodovatelné a převoditelné. Jsou vedeny na účtech elektronických registrů, které jsou spravovány členskými státy. V ČR je správcem Rejstříku na obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Operátor trhu s elektřinou.



Cena povolenek je určována trhem.



Obchodování s emisemi bude probíhat v tzv. obchodovacích obdobích, z nichž první období trvalo od roku 2005 do roku 2007. Druhé období navazuje od roku 2008 a trvá do roku 2012. Druhá fáze obchodovaní se zároveň kryje s kontrolním obdobím, ve kterém musí členské státy dostát svým závazkům vyplývajícím z Protokolu. Délka následujících období je předmětem jednání, nicméně budou zřejmě prodlužována.



V souvislosti s rozšířením EU na východ se schématu účastní již celkem 27 států. Obchodování se týká jednotlivých provozů, nikoliv celých podniků. Týká se energeticky vysoce náročných odvětví, jako je výroba elektřiny, rafinace ropy,

47

Nazeleno. Emisní povolenky – zdraží elektřinu proti globálnímu oteplování? [online]. © 2008 xBizon, s. r. o. ISSN 1803-

4160 [cit. 2009-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/emisni-povolenky-zdrazi-elektrinuproti-globalnimu-oteplovani.aspx 48

NAP. Směrnice 2003/87/EC [online]. © 2005 MZP [cit. 2009-03-18]. Dostupné z WWW:

http://www.alokacniplan.cz/euets.html

- 24 -

výroba koksu, železa, výroba stavebních materiálů (cement, vápno, sklo, keramika), papíren a výroby celulózy. 

Přestože Protokol identifikuje základních šest skleníkových plynů, obchodovat se bude zpočátku pouze s emisemi CO2, protože oxid uhličitý je mezi touto šesticí plynů zastoupen, co se emitovaného množství týče, zhruba z 80 %.



EU ETS je vybaveno i sankčním mechanismem. V případě nevyřazení dostatečného množství povolenek za emise vypuštěné v předcházejícím kalendářním roce budou podniky sankcionovány v prvním obchodovacím období pokutou 40 eur za tunu CO2 a pro druhé období je pokuta stanovena na 100 eur za každou tunu CO2, o kterou podnik překročí svůj limit. Udělení pokuty nicméně nezbavuje daného provozovatele povinnosti vyřadit patřičný počet povolenek.



Emisní kredity (povolenky – allowances) jsou vydávané pro každé obchodovací období zvlášť a na jeho konci by měly být zrušeny. Pro nové obchodovací období budou alokovány nové povolenky, a to v redukovaném počtu tak, aby se státy přiblížily svým kjótským cílům.



Tzv. propojovací směrnice (linking directive) by měla umožnit zahrnutí emisních kreditů vygenerovaných kjótskými flexibilními mechanismy (Joint Implementation a Clean Development Mechanism) do EU ETS. Provozovatelé by pak mohou v souladu s touto směrnicí použít jednotky ERU (emisní redukční jednotky) 49 s CER (certifikované emisní redukce) 50 až do výše 10 % celkové úrovně alokace na pětileté období. Tímto způsobem se mohou soukromé subjekty zapojené do EU ETS aktivně účastnit projektových mechanismů protokolu a umožňuje jim použít získané emisní redukce (ERU nebo CER) k plnění požadavků daných EU ETS (jde v podstatě o výměnu projektových

kreditů

za

povolenky). 51

Tento

přístup

bezpochyby

povede

k diverzifikaci možností, jak dosáhnout emisních redukcí. Zároveň také umožní rozšíření o nákladově efektivnější varianty. Na druhou stranu jde o komplikaci celého

49

Jsou to karbonové kredity vytvořené projekty Společné implementace (JI) k redukci emisí.

50

Jsou to karbonové kredity vydávané Radou Mechanismu čistého rozvoje (CDM) ke snížení emisí pomocí projektů CDM.

51

NAP II, str. 14 [online]. ©2007 MZP [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.alokacniplan.cz/nap2.html

- 25 -

systému, protože jsou zde propojovány dva odlišné světy založené na jiných přístupech a jiných právních rámcích. 52 

Klíčovým prvkem EU ETS jsou Národní alokační plány (NAP), dokumenty, které měly členské státy EU odevzdat pro první obchodovací období, tj. roky 2005 - 2007 Evropské komisi. Stanovují celkový objem rozdělovaných povolenek a postup, kterým jsou povolenky přidělovány provozovatelům jednotlivých zařízení. Národní alokační plán si každý stát připravuje samostatně na základě kritérií Přílohy III Směrnice. 53

52

NAP II, str. 14,[online]. © 2007 MZP [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.alokacniplan.cz/nap2.html

53

Kritéria přílohy III Směrnice obsahují 12 pravidel, podle kterých jsou tvořeny jednotlivé Národní alokační plány členských

zemí EU. NAP I

- 26 -

5 Změna klimatu a Česká republika 5.1 Česká Republika a Kjótský protokol Česká republika podepsala Protokol k Úmluvě OSN o změně klimatu 23. listopadu 1998 a ratifikační proces Protokolu ukončila 15. listopadu 2001. Na základě jednání zemí Dodatku I má pak Česká republika snížit emise skleníkových plynů v kontrolním období 2008 – 2012 o 8 % ze stavu v roce 1990. Česká republika snížila celkové emise skleníkových plynů o více než 26 % ze 190 milionu tun (ekvivalentu CO2) v roce 1990 na 140 milionů tun v roce 2004, což je úspěch, který České republice zajišťuje bezproblémové splnění jejích závazků v rámci Kjótského protokolu pro období 2008–12, a to s velkou rezervou.54 Pokud by se ale emise přepočítaly na obyvatele, řadila by se ČR stále mezi největší emitenty. Rozhodující je tedy úhel pohledu. Na konci 80. let patřila ČR k největším emitentům na světě, a to hlavně kvůli silně zastoupenému těžkému průmyslu. Obrázek 3 vývoj emisí vybraných základních znečišťujících látek v letech 1990-2006 (tis.t/rok)

Zdroj: Czech coal. Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR [online] [cit. 11-03-09] Dostupné na: www.czechcoal.cz/cs/ ur/zprava/2007cz/ur25.html 54

Informační systém statistiky a reportingu. Emise CO2 ekvivalentní na obyvatele [online]. © 2009 MZP [cit. 2009-03-18].

[online] Dostupné z WWW: http://www.issar.cenia.cz/issar/page.php?id=71

- 27 -

5.2 Česká Republika a EU ETS Obecný legislativní rámec a pravidla pro emisní obchodování jsou v České republice upravena zákonem č. 695/2004 Sb. ze dne 9. prosince 2004, o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, přičemž představuje plnou implementaci Směrnice 55 a zároveň je také nástrojem plnění závazků České republiky dle Protokolu. 56 Česká Republika jakožto členský stát EU je povinna transponovat evropské aquis, tj. i směrnici 2003/87/EC v posledním znění. Neméně důležitým právním předpisem je nařízení vlády č. 315/2005 ze dne 20. července 2005 o Národním alokačním plánu České republiky na roky 2005 až 2007 (dále jen „NAP“).

5.2.1 NAP Národní alokační program vytyčuje strategii státu vedoucí ke zmírňování negativních dopadů změny klimatu a zároveň mapuje jednotlivé sektory. NAP mimo jiné poskytuje údaje o hodnotách emisí skleníkových plynů v ČR včetně projekcí dalšího vývoje. Dále také prezentuje návrhy konkrétních opatření na snižování emisí skleníkových plynů i adaptačních opatření.57 Tímto dokumentem bylo stanoveno celkové množství povolenek, které budou v České republice během daného obchodovacího období vydány (tj. první obchodovací období je tříleté 2005-2007, druhé pětileté – v návaznosti na kontrolní období Protokolu, třetí obch. období bude osmileté). Na první obchodovací období 2005–2007 schválila Evropská komise České republice celkovou výši 292,8 milionu povolenek. Na každé období připadá, z rozhodnutí Vlády České republiky, přesně jedna třetina celkového alokovaného množství, tedy 97,6 milionů

55

NAP I str. 7, [online]. ©2007 MZP [18.03.09]. Dostupné z WWW: http://alokacniplan.cz/euets.html

56

Věcně odpovědným útvarem za sestavení NAPu je na MŽP odbor změny klimatu (dále jen OZK), který na NAP I

spolupracoval s dalšími orgány a institucemi. Především se jedná o Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český hydrometeorologicky ústav, Český ekologicky ústav či Česky statisticky úřad. 57

MŽP. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice [online]. © 2008 MZP [cit. 2009-03-20].

Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/narodni_program_zmirnovani_dopadu_zmeny_klimatu

- 28 -

povolenek. 58 Na rok 2005 ČR dostala zdarma o 15 milionů povolenek víc, než skutečně potřebovala. Zisky z prodeje těchto nadbytečných povolenek se jen u společnosti ČEZ, a.s. odhadují na více než jednu miliardu korun. 59 Všechny povolenky alokované pro první obchodovací období byly provozovatelům zařízení přiděleny prozatím zdarma. Je nutno podotknout, že na konečné podobě NAPu I spolupracovala MŽP a MPO, přičemž každé z nich mělo diametrálně odlišnou představu o celkovém množství alokace pro Českou republiku, vzhledem k „optimalizaci“ dopadů na český průmysl. 60 Pro druhé obchodovací období požadovala Česká republika přidělení ročního množství povolenek ve výši 101,9 milionu, což bylo ve světle ověřených dat za rok 2005, která ukazovala celkové vypuštěné emise CO2 ve výši 82,5 milionu, shledáno Komisí jako přemrštěný požadavek a NAP II České republiky tak byl odmítnut. Komise požadavek České republiky zredukovala na 86,8 milionu povolenek ročně pro pětileté druhé obchodovací období. Česká republika tento zredukovaný NAP přijala. 61 Zásadním prvkem uvedení systému do chodu (zahájení každého obchodovacího období) je samozřejmě přidělení povolenek (emisních práv) provozovatelům zařízení. Povolenky pak ve fungujícím systému získají konkrétní finanční hodnotu (stanou se aktivem, a ovlivní tak hodnotu firmy), a proto je jejich bezúplatné přidělení ze strany státu velmi citlivou záležitostí. 62 Jestliže by provozovatelé zařízení dostali více povolenek než je očekávané množství jejich emisí, stal by se tento příděl jakousi státní dotací. Provozovatelé zařízení by pak mohli prodávat povolenky, aniž by sami aktivně snížili emise. Vzhledem k tomu, že alokační plán může ovlivnit konkurenceschopnost a spravedlivou soutěž, je předmětem revize ze strany Evropské komise. Ta zkoumá jeho konzistentnost 58 59

NAP I [online]. © 2006 MZP [cit. 2009-03-20].Dostupné z WWW:http://www.alokacniplan.cz/nap1.html Alokační plán. Připomínky [online]. © 2007 MZP [cit. 2009-03-22]. Dostupné z WWW:

http//www.alokacniplan.cz/pripominky/nap_pripominky.pdf 60

Jen pro srovnání: původní návrh MŽP byl ve výši necelých 92 milionů povolenek ročně, kdežto MPO požadovalo alespoň

116,3 milionu povolenek ročně. Vzhledem k tomu, že obě ministerstva vycházela ze stejných dat, je tento značný rozdíl velmi zarážející. 61

MŽP. NAP [online]. © 2009 MZP [cit. 2009-03-20]. Dostupné z WWW: http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/narodni-

alokacni-plan 62

MŽP. NAP [online]. © 2009 MZP [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/narodni-

alokacni-plan

- 29 -

s příslušnými kritérii, přičemž porušení některého z povinných kritérií je důvodem k odmítnutí alokačního plánu nebo jeho části nebo k požadavku na jeho přepracování. Konečné slovo v alokaci má tedy Komise, jak bylo ilustrováno výše. 63

5.2.2 Zhodnocení NAP I Účinky a ekonomické možnosti přijatých opatření NAPu byly vyhodnoceny v roce 2007. Součástí vyhodnocení bylo také srovnání výchozího stavu a redukce emisí dosažené od přijetí Národního alokačního programu. Z vyhodnocení vyplývá, že v rámci většiny resortů došlo k významnému pokroku v oblasti snižování emisí skleníkových plynů během několika let. Také podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie se zvýšil. (největšího podílu využití dosahuje biomasa (75 %.) 64 V oblasti výroby elektřiny se podstatně zvýšilo využití větrných elektráren, bioplynu a fotovoltaiky. 65 Negativně se však stále jeví vývoj ukazatelů energetické náročnosti a produkce emisí skleníkových plynů na obyvatele, resp. jednotku HDP. 66 V tomto ohledu je problematický i dopravní sektor, jenž je zatížen rozvojem osobní a nákladní dopravy (emise meziročně rostou). 67 Redukční politiky a opatření je proto nutné orientovat právě na oblast průmyslu a dopravy, které se na celkové bilanci emisí skleníkových plynů ČR podílejí nejvíce.

63

Chmelík, T., Obchodování s povolenkami na emise a Národní alokační plán [online]. © Energ, spol. s r. o., 2001-2007 [cit.

2009-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_1104_1.html 64

Ing. Sergej Usťak, CSc., Biomasa jako součást energetické strategie ČR a EU [online]. © Rada pro popularizaci vědy AV ČR 2009. [cit. 14.05.2009]. Dostupné z WWW: http://www.press.avcr.cz/UserFiles/file/090312%20TZ%20Biomasa.pdf 65

V sektoru zemědělství je největší úsilí věnováno vodohospodářským, protierozním a tzv. agroenvironmentálním opatřením (například ekologické zemědělství). V oblasti hospodaření s vodou jsou postupně zaváděna adaptační opatření, která mají omezit hrozbu povodní a zároveň zabezpečit dostatek pitné vody. MŽP. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice [online]. © 2007 MZP [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/narodni_program_zmirnovani_dopadu_zmeny_klimatu [21.03.09] 66 ČR si za svůj cíl v NAP dala postupné snižování emisí CO2 tak, aby do roku 2020 dosáhly úrovně průměrných hodnot v EU z roku 2000, tj. schváleného cíle zhruba 8,7 tuny na obyvatele a rok 67

Emise CO2 z dopravy mezi lety 1990 – 2004 vzrostly o 109 %, zdroj ISSAR. Emise CO2 ekvivalentní na obyvatele [online].

© 2007 MZP [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.issar.cenia.cz/issar/page.php?id=71

- 30 -

Obrázek 4 Vývoj emisí CO2 ekv., resp. CO2 v tunách na obyvatele ČR

68

Zdroj: MŽP, Politika ochrany klimatu ČR [online]. ©MŽP 2007 [cit.2009-03-17]. Dostupné z WWW: www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_tz090507pok/$FILE/POK_final. pdf

Od roku 2004 (vytvořen NAP) se v ČR i ve světě uskutečnilo několik politických jednání zaměřených na klimatické změny, vyvstala nutnost vytvoření nové Politiky ochrany klimatu v České republice. Měla by vzniknout do konce července 2009. Součástí bude aktuální strategie ochrany klimatu a návrh opatření, která povedou k efektivnímu snižování emisí skleníkových plynů i zmírňování negativních dopadů změny klimatu.69 30. března 2009 Česká republika historicky poprvé obchodovala s čistým vzduchem, a to s Japonskem. Prodáno bylo 40 milionů nevyužitých povolenek. Cena ale prozatím prozrazena nebyla. Celkové výše finančních prostředků, které by měly být použity na zateplování domů či zavádění kotlů na biomasu, je tudíž také neznámou. Odhaduje se však výnos až 10 miliard korun. První splátka Japonska se očekává v červnu. 70

68

ISSAR. Emise CO2 ekvivalentní na obyvatele [online]. © 2007 MZP [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW:

http://www.issar.cenia.cz/issar/page.php?id=71 69

MŽP. Vyhodnocení Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR, PDF [online]. © 2006 MZP [cit.2009-

03-21]. Dostupné z WWW:http://www.mzp.cz/cz/vyhodnoceni_narodniho_programu 70

Mladá fronta a.s., Češi prodali Japoncům emisní povolenky [online]. © 1999 – 2009 MAFRA a.s. a dodavatelé Profimedia,

Reuters, ČTK, AP.

[cit.2009-04-18]. Dostupné z WWW: http://www.e15.cz/udalosti/cesi-prodali-japoncum-emisni-

povolenky-85472/

- 31 -

5.2.3 Alokace povolenek K alokaci se využívá hned několika metod. Prvním způsobem je tzv. grandfathering, neboli historický přístup. Očekávané emise pro obchodování jsou odvozeny z údajů o emisích v minulosti. Za vhodnější alternativu k alokaci na základě historických emisí je považováno přidělování povolenek formou aukce. Tento způsob jako jediný plně respektuje princip „znečišťovatel platí“. Další výhodou je, že prodej povolenek v aukci přináší zisk pro veřejné rozpočty. Takto získané finanční prostředky mohou být využity k různým účelům, například k financování výzkumu šetrných technologií, podpoře obnovitelných zdrojů energie nebo snižování energetické náročnosti domácností a ekonomiky. Aukce rovněž celý systém obchodování výrazně zjednodušuje. Navíc nejlépe identifikuje možnosti levného snižování emisí. Dále se využívá tzv. benchmarking, tedy použití emisních faktorů vztažených na jednotku produkce (např. kWh, tunu cihel, kJ tepla). Tato metoda umožňuje porovnat, který podnik vyrábí daný typ produktu efektivněji, čili při výrobě způsobí méně emisí. Ti efektivnější jsou pak zvýhodňováni (při průměrném nastavení emisního faktoru). Za velmi žádoucí je považováno využití benchmarkingu pro alokaci povolenek sektoru energetiky, z důvodu omezení tzv. windfall profits neoprávněných zisků výrobců elektřiny, kterých dosahují promítnutím veškerých nákladů na pořízení povolenek do ceny konečným zákazníkům, ačkoli většinu povolenek obdrželi zdarma.71 I když má systém řadu výhod, jeho zásadní nevýhodou je nutnost dostupnosti údajů o emisních faktorech. Alokační plán se zpracovává ve dvou kolech; v první fázi je alokace určena na úroveň sektorů, ve druhé fázi již jde o rozdělení povolenek mezi jednotlivé společnosti. První fáze alokace povolenek se dělí na několik dílčích částí: a) Alokace stávajícím zařízením Do této skupiny spadají zařízení uvedená do provozu před rokem 2002. Jsou tedy známy jejich historické emise. K určení množství povolenek se užívá historického

71

Chmelík, T., Obchodování s Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů České republice a návrh Národního alokačního plánu [online]. © MŽP 2007 [cit. 2009-03-22]. Dostupné z WWW: http://www.google.cz/search?q=alokace+povolenek+benchmarking&hl=cs&lr=&start=10&sa=N

- 32 -

přístupu. Stávající zařízení byla rozdělena do sektorů, které většinou odpovídají členění příslušné přílohy směrnice. Zvláštním oříškem byla energetika, která představuje velmi heterogenní skupinu zařízení.72 b) Alokace novým účastníkům systému Poslední součást alokačního plánu tvoří rezerva pro nové účastníky. V případě alokačního plánu ČR mají nárok na alokaci z uvedené rezervy tyto subjekty:  Noví účastníci systému, tzn. provozovatelé zařízení, která byla uvedena do provozu v roce 2003 a později.  Dosavadní účastníci systému, kteří realizovali rekonstrukci zařízení vedoucí ke změně povolení (změnu technologie nebo významnou rekonstrukci zařízení).  „Virtuální“ noví účastníci, tj. zařízení, která zvýšením produkce (a tím i emisí) pokryjí emise zařízení, které dosud v systému nebylo (například proto, že nedosahovalo příslušné prahové hodnoty).

72

Zařízení jsou dělena podle toho, kam dodávají energii: a)Zařízení dodávající energii sektoru, který je v alok. plánu uveden

samostatně (výroba kovů, papíru, cementu atd.), je zařazeno do tohoto sektoru, a má tedy stejný růstový koeficient jako on. B)Zařízení dodávající energii průmyslu, který v alok. plánu není uveden samostatně (př. výroba automobilů), jsou zařazena do samostatné kategorie „podniková energetika“ a mají růstový faktor odpovídající dlouhodobě očekávanému růstu (3 %).

- 33 -

Praktická část

6 Společnost ČEZ a změna klimatu 6.1 Charakteristika společnosti

V roce 2003 se společnost ČEZ, a.s. stala mateřskou společností a jádrem Skupiny ČEZ. 73 Skupina ČEZ působí ve střední a jihovýchodní Evropě v oboru výroby, distribuce a prodeje elektrické energie, těžby uhlí a souvisejících činností. Z hlediska instalovaného výkonu i počtu zákazníků patří Skupina ČEZ do evropské desítky největších energetických koncernů. Prostřednictvím akvizic zejména do distribuce a výroby elektrické energie a jejich následné integrace do Skupiny ČEZ se řadí mezi ekonomicky úspěšné firmy na trhu s elektřinou, a to nejen na poli národním, ale také na poli Evropské unie. V roce 2008 vykázala zisk po zdanění ve výši 47, 4 mld. Kč. Celkově bylo prodáno 74,5 TWh elektřiny.74 Skupina významně investuje do modernizace starších českých hnědouhelných elektráren i výstavby nových efektivních zdrojů v ČR, a to i do obnovitelných zdrojů. Jedním z nejdůležitějších investičních rozhodnutí dlouhodobého charakteru Skupiny ČEZ je uskutečnění komplexního plánu obnovy zdrojů v hodnotě více než 100 mld. Kč. Realizace tohoto programu přinese další snížení objemu emisí SO2 a NOX o více než 50 % a významné snížení emisí CO2 na jednotku produkce.

73

75

Sdružuje ČEZ, a.s., největšího výrobce elektřiny v ČR a distribuční společnosti (Severočeská energetika, Severomoravská

energetika, Středočeská energetická, Východočeská energetika a Západočeská energetika) 74

ČEZ, a.s., Výroční zpráva 2008, [online]. ©2009 ČEZ, a. s. [cit.14.05.09]. Dostupné z WWW:

http://www.cez.cz/cs/investori/financni-informace/vyrocni-zpravy/20.html 75

ČEZ, Ekologická politika ČEZ [online]. © 2009 ČEZ, a. s [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW:

http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/ekologicka-politika-cez.html

- 34 -

Obrázek 5 Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů

Zdroj: ČEZ, a.s., Výroční zpráva 2008, [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit.14.05.09]. Dostupné z WWW: http://www.cez.cz/cs/investori/financni-informace/vyrocni-zpravy/20.html

V grafu jde vidět podíl OZE na výrobě v roce 2007 (první řádek), v roce 2008 (druhý řádek). Společnost se však nezaměřuje jen na obnovitelné zdroje, ale její snahou je také aktivní zapojení do mezinárodní spolupráce. ČEZ, a. s., je od počátku roku 2007 členem iniciativy Combat Climate Change (3C), je aktivní v řadě oborových či zájmových sdružení (Eurelectric, Centrum pro evropské politické studie – CEPS, Mezinárodní asociace emisního obchodování – IETA) či přímo v rámci národních nebo i mezinárodních dialogů k dané problematice. Skupina ČEZ velmi intenzivně sleduje vývoj legislativy na úrovni Evropské unie, zejména v oblasti obchodování s povolenkami na emise CO2, obnovitelných zdrojů energie, podpory moderních technologií a dalších souvisejících oblastí. Záměry Skupiny ČEZ v oblasti snižování emisí skleníkových plynů jsou sepsány v tzv. Akčním programu společnosti, veřejném dokumentu, který shrnuje strategii ČEZ, a.s. v oblasti snižování emisí (více viz kapitola 6.2.3). V roce 2008 dosáhly emise Skupiny ČEZ v České republice hodnoty 33 768 688 tun CO2. Zařízením Skupiny ČEZ v České republice bylo pro roky 2008–2012 přiděleno celkem 34 731 209 tun povolenek. 76

76

ČEZ, a.s., Výroční zpráva 2008, [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit.14.05.09]. Dostupné z WWW:

http://www.cez.cz/cs/investori/financni-informace/vyrocni-zpravy/20.html

- 35 -

6.2 Vývoj systému obchodování s povolenkami (EU ETS) Jelikož je ČEZ firmou působící na území Evropské unie, je zavázán stejně jako EU ke snižování emisí skleníkových plynů způsobem, jaký EU určuje legislativa Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách (systém ETS), tj. snížit emise v rámci druhého obchodovacího období o 8 % oproti roku 1990. Zároveň také musí reflektovat cíle, ke kterým ji zavazuje politika EU. V návaznosti na snahy pro dosažení cíle vytyčeného Kjótským protokolem byla v EU vytvořena příslušná politika. Její součástí je i systém EU ETS. Jakousi standardní aktualizací dané politiky je pak zmiňovaný Klimaticko – energetický balíček. Pro ČEZ, a.s. důležitou úpravu znamenala část tohoto balíčku, a sice již zmíněný Návrh na revizi směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Na jejím základě vyvstává pro ČEZ, a.s. povinnost pravidelného reportingu o podrobnostech jednotlivých

investic

do

diverzifikace

zdrojů,

čistých

technologií,

modernizace,

atd. uvedených v Národním plánu.

6.2.1 ČEZ v prvním obchodovacím období 2005 – 2007 Sektor veřejné energetiky obdržel pro první obchodovací období téměř 66 % veškerých alokovaných povolenek ČR. 77 Zajímavým faktem může být počet povolenek přidělených všem elektrárnám společnosti ČEZ. Konečný součet totiž dosáhl 36,9 milionů kusů. To je téměř 40 % všech povolenek pro první obchodovací období.78

77 78

Pro první obch. období bylo ČR přiděleno 97,6 mil. emisních povolenek. Finanční noviny. Emisní povolenky pro další období [online]. © 2009 Neris, s.r.o. {cit. 2009-03-21]. Dostupné

z WWW:http://www.ipoint.financninoviny.cz/emisni-povolenky-pro-dalsi-obdobi-a-cez-s-j-zidonem-z-cs.html

- 36 -

Obrázek

6

Podíl

odvětví

energetiky

na

celkové

alokaci

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR. Studie Povolenky, pdf [online]. © 1997-2009 CzechTrade [cit. 2009-03-23]. [online] Dostupné z WWW: www.businessinfo.cz/files/2008/081023_studiepovolenky_spcr.pdf

V tomto období bylo množství povolenek v systému omezeno vyjednáváním s Evropskou komisí, protože ta musela zhodnotit, zda jsou požadavky států na množství povolenek oprávněné či nikoliv. Na základě kritérií Směrnice bylo stanoveno, že alokace neměla být vyšší než očekávané potřeby. Národní alokační plány byly sestavovány úplně poprvé, projektovalo se dopředu a reálné emise nebyly známy. Nikdo do té doby neměl povinnost vést evidenci o emisích a leckteré návrhy tak byly přemrštěné, např. NAP ČR. Nutné znovu podotknout, že v prvním období byly veškeré povolenky přidělovány firmám zadarmo 79 (první období bylo považováno za “zkušební”). Existovala zde ale možnost dobrovolné aukce do výše 5 %, málokdo ji však tehdy využil. I přesto tyto fakta se dá říct, že duben roku 2006 byl pro ČEZ zlomový, stejně jako pro další podniky začleněné do NAPu ČR pro první obchodovací období, protože historicky poprvé měly být srovnány plány pro alokací povolenek a skutečně naměřené emise za rok 2005. Ze zařízení společnosti ČEZ bylo v roce 2005 vypuštěno o 4,117 milionů tun CO2 méně než byl přidělený počet povolenek alokačním plánem.80 Prodej tohoto přebytku 81 představoval zisk

79

95-100% přidělováno zdarma, aukce povolenek byla dobrovolná,- do výše 5%.

80

Alokace byla 36 867 184 povolenek, emise v roce 2005 dosáhly úrovně 32 750 326 tun CO . 2

81

Při tehdejší průměrné prodejní ceně 16,5 euro a kurzu 28,5 Kč za euro.

- 37 -

před zdaněním (dále jen zisk) v objemu 823 milionů Kč.82 Úspora povolenek se skládá ze dvou částí. Zisk se jednoduše vypočítá odečtením nákladů od výnosů získaných prodejem uspořených povolenek. Výnosy se u každého “typu” úspory vypočítají jako cena krát počet povolenek. Náklady se však počítají odlišně. Jednotlivé části úspor povolenek jsou následující: 1. Snížení intenzity emisí při výrobě elektřiny83 2. Nevýroba elektřiny v uhelných elektrárnách Obrázek 7 Jednotlivé nákladové a výnosové položky při výpočtu zisku

Emisní úspora (Mt) 1

Vylepšení emisního faktoru

2

Nevyrobená elektřina Celkem

1,48

2,637 4,117

Náklad (mld. Výnosy (mld. Zisk (mld. Kč) Kč) Kč)

0,605 0,636 1,241

0,825 1,239 2,064

0,219 0,603 0,823

Zdroj: ČEZ. Výpočet zisku, pdf [online]. © 2009 ČEZ, a. s [cit. 2009-03-21]/ [online] Dostupné z WWW: http//:cez.cz/edee/content/file/energie-a-zivotni-prostredi/vypocet-zisku.pdf

Jak je patrné z tabulky, intenzita emisí při výrobě byla snížena, a tak bylo formou této úspory získáno 0,219 miliard Kč. Druhým typem úspory, a sice nevyráběním v uhelných elektrárnách, bylo dosaženo zisku 0,603. Celkově pro rok 2005 byl vykázán zisk 0,823 mld. Kč, a to díky prodeji uspořených emisních povolenek.

82

ČEZ. Výpočet zisku, pdf [online]. © 2009 ČEZ, a. s [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW:

http//www.cez.cz/edee/content/file/energie-a-zivotni-prostredi/vypocet-zisku.pdf 83

Tento faktor se skládá ze dvou komponent: a) Snížení intenzity emisí ve výrobě z uhlí optimalizací řazení a odstávek

elektráren a instalací úsporných technologií; b) Substituce výroby v uhelných elektrárnách výrobou v obnovitelných a jaderných zdrojích

- 38 -

Obrázek 8 Postup při stanovení zisku z povolenek (mld. Kč)

Zdroj: Chmelík T. Prezentace NAP a EU ETS z pohledu ČEZ [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit. 2009-03-22]. [online] Dostupné z WWW: http//aem.cz/svse/ae061123/cez_chmelik.ppt

V prvním obchodovacím období ještě nebyla možnost využívat nástroje flexibilního mechanismů Protokolu, tj. společně zaváděná opatření (JI) a mechanismus čistého rozvoje (CDM). Obrázek 9 Objem výroby ČEZ TWh

Z

droj: Chmelík T. Prezentace NAP a EU ETS z pohledu ČEZ [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit. 2009-03-22]. Dostupné z WWW: http//aem.cz/svse/ae061123/cez_chmelik.ppt

- 39 -

Jak je patrné z grafu, ČEZ v roce 2005 nedosáhl rekordního objemu výroby z roku 2004. Jak se však ukázalo, vzniklá úspora emisí byla přechodná, koncem roku již ČEZ nakupoval povolenky zpět. Jelikož měla poptávka rostoucí tendenci, vyvolala budoucí potřebu výrazného zvýšení výroby elektřiny. S ohledem na vyrovnání své pozice měl pak ČEZ snahu hledat dodatečné zdroje povolenek CO2 pomocí JI/CDM projektů pro další období. V roce 2006 se společnost ČEZ zavázala formou veřejné deklarace investovat zisk z prodeje uspořených emisních povolenek do opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Mimo to také přijala závazek v podobě soustavného snižování dopadů své činnosti na životní prostředí, přijímaní opatření k úspoře emisí, k podpoře úspor energií a snižování energetické náročnosti ekonomiky. 84

6.2.2 ČEZ v druhém obchodovacím období 2008- 2012 Druhé obchodovací období v porovnání s tím prvním zaznamenalo hned několik změn. Nejen že délka období je 5 let (první jen 3), ale změna nastala také v množství udělených povolenek. Objem povolenek pro ČR na období 2008 - 2012 byl stanoven na 86,8 miliónu ročně. Celkové množství povolenek je stanoveno na základě projekce emisí pro roky 2008 – 2012. Projekce emisí byly určeny na základě matematické projekce s využitím roku 2005. Z daného vyplývá, že o množství povolenek se s Evropskou komisí již v podstatě nejedná, protože to je „určeno“ na základě emisí 2005. 85 90-100 % povolenek bude v tomto období rozděleno zdarma, avšak je zde také možnost využití formy aukce, a to do výše 10 % alokace. Řada států ji nicméně využívá jako něco, co

84

ČEZ. O společnosti [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit. 2009-03-21]. [online] Dostupné z WWW: http://cez.cz/cs/o-

spolecnosti/media/tiskove-zpravy/480.html 85

NAP II, str.7, [online]. © 2009 Europa [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW:

http//ec.europa.eu/environment/climat/pdf/nap_czech_final.pdf

- 40 -

využívá pro uplatnění nespotřebovaných povolenek z rezervy pro nová zařízení nevyužitých pro účely rezervy (rezerva pro nové účastníky je 1,5 milionu povolenek ročně). 86 Dalším aspektem je již zmíněná směrnice novelizující směrnici o obchodování, která upravuje propojení EU ETS a projektových mechanismů Protokolu (tzv. linking directive) 2004/101/ES. Měla by umožnit zahrnutí emisních kreditů vygenerovaných kjótskými flexibilními mechanismy do EU ETS.

6.2.3 Akční plán Skupiny ČEZ Jelikož je ČEZ, a.s. součástí Skupiny ČEZ, dotýká se jí opatření, které společnost přijala v rámci plnění společenské odpovědnosti. Akční plán snižování emisí CO2 Skupiny ČEZ do roku 2020 je veřejný dokument, který shrnuje strategii společnosti v této oblasti a zároveň stanovuje plán konkrétních opatření do roku 2012 (který je důležitým mezníkem, neboť jde o konec druhého obchodovacího období EU ETS a konec prvního kontrolního období Kjótského protokolu). V zásadě jde o střednědobé a dlouhodobé cíle, jejichž konkrétní náplň z pohledu opatření se určitě bude v čase vyvíjet v návaznosti na aktuální dění, tak aby reflektoval změny v environmentální legislativě, technologiích a změnách na trzích. I když společnost chystá či jen přemýšlí o různých aktivitách, vždy se snaží dané aktivity do rámce plánu nějak napasovat. Jde o neustálé zpřesňování a aktualizování. V dokumentu jsou vymezeny cíle Skupiny ČEZ do roku 2020 vzhledem k roku 2005 a to následovně: 1. Ztrojnásobit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů Skupiny ČEZ: zvýšit výrobu z 1,7 TWh ročně na 5,1 TWh ročně. 2. Snížit intenzitu emisí skleníkových plynů Skupiny ČEZ v rámci ČR o 15 %: snížit celkový emisní faktor z 0,55 t/MWh na 0,47 t/MWh. 3. Přispět ke splnění národního cíle ČR snížení energetické náročnosti o 23 TWh ročně.

86

NAP II, str. 12, [online]. © 2009 Europa [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW:

http//ec.europa.eu/environment/climat/pdf/nap_czech_final.pdf

- 41 -

4. Přispět k realizaci projektů na snižování emisí skleníkových plynů mimo území ČR formou „uhlíkového financování“ v celkovém kumulovaném objemu nejméně 30 milionů tun CO2 ekvivalentů realizovaných úspor. Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou jedním z klíčových opatření ke snižování emisí skleníkových plynů a spotřeby fosilních paliv. Současně musí být podporována diverzifikace energetických zdrojů. Mezi hlavní nevýhody OZE patří rizika spojená se stabilitou dodávek u některých typů OZE. Zároveň je třeba brát v potaz i regionální podmínky, kdy ne každý stát má vhodné podmínky pro určitý konkrétní typ OZE. Při popisu konkrétních opatření vychází ČEZ z následujících předpokladů rozvoje OZE:  V období do roku 2010 má největší potenciál růstu větrná energetika, která díky technologickému rozvoji umožňuje vyrábět i v mimohorských oblastech ČR.  Dlouhodobě lze očekávat největší zvýšení výroby z biomasy, nicméně v případě, že nedojde k cílenému rozvoji pěstování energetických plodin, hrozí v období do roku 2010 nedostatek biomasy pro spalování.  Očekávaný vývoj v oblasti odpadového hospodářství vytváří významný potenciál pro energetické využití bioplynu.87

V souvislosti s opatřeními Akčního plánu můžeme mluvit o čtyřech pilířích: 88 

První pilíř se týká politiky obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jelikož je větrná energie dostupná z hlediska technologií, plánuje Skupina ČEZ využít potenciál tohoto OZE nejdříve. Neméně se však hodlá zabývat pěstováním biomasy, která by měla být dostupná pro průmysl. V takovémto objemu tedy již mluvíme o strategickém záměru společnosti. Malé vodní elektrárny však budou nadále využívány. V roce 2005 vyráběla společnost z OZE 1,7 TWh ročně. Plán je tuto hodnotu do roku 2020

87

ČEZ. Akční plán snižování emisí CO2, str. 6 [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW:

http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/akcni-plan-snizovaniemisi-co2.html 88

ČEZ. Akční plán snižování emisí CO2, str. 2-3 [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW:

http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/akcni-plan-snizovaniemisi-co2.html

- 42 -

ztrojnásobit, a sice na 5,1 TWh ročně. Skupina ČEZ plánuje do roku 2012 dosáhnout celkem 100 MW instalované kapacity větrných elektráren a 500 MW instalovaného výkonu do roku 2020. Souhrnné náklady představují 20 miliard Kč. 

Druhý pilíř se věnuje otázce snižování emisí při výrobě elektřiny. Jedná se totiž o strategickou podnikatelskou příležitost (pokud bude zachována úroveň produkce a emise se podaří snížit) Mezi krátkodobé a střednědobé cíle patří opatření v rámci zvyšování účinnosti uhelných elektráren (program obnovy zdrojů). Dlouhodobé cíle souvisí s investicemi do rozvoje pokročilých spalovacích technologií s nízkou produkcí CO2, separace CO2 a jeho ukládání do geologických struktur (Clean Coal Technologies, Zero Emission Power). Cílem je snížit intenzitu emisí skleníkových plynů Skupiny ČEZ o 15 %. V roce 2005 emitovala společnost 0,55 tCO2/MWh, v roce 2020 by to dle plánu mělo být sníženo na 0,47 tCO2 MWh.



Třetí pilíř řeší oblast energetických úspor. Spolu s předešlými dvěma pilíři tvoří jakýsi komplexní celek v oblasti energetické politiky. Kromě pozitivního dopadu na životní prostředí splňuje i strategické záměry z hlediska zajištění dodávek. Ty musí odpovídat pravděpodobné rostoucí spotřebě energií a stále přísnějším legislativním opatřením v oblasti skleníkových plynů. Cílem je přispět ke splnění národního cíle ČR snížení energetické náročnosti o 23 TWh ročně do roku 2020 ve srovnání s předpokládanou spotřebou v ČR bez realizace úspor.



Oblastí čtvrtého pilíře jsou zahraniční projekty Skupiny ČEZ, a to v podobě investic vedoucích do snižování emisí. Do roku 2012 jde zejména o mechanismy Joint Implementation a Clean Development Mechanism Kjótského protokolu, kterých se ČEZ od roku 2007 účastní. Po roce 2012 se počítá s obdobou těchto mechanismů. Cílem do roku 2020 je přispět těmito mechanismy k realizaci projektů v celkovém objemu úspor nejméně 30 milionů tun CO2 ekvivalentů.

- 43 -

6.2.3.1 Specifikace plánovaných opatření a konkrétní projekty do roku 2012 89 Jak již bylo řečeno, společnost hodlá investovat do rozvoje OZE, především větrných elektráren, které je možné díky technologickému rozvoji používat i v mimohorských oblastech ČR. Skupina ČEZ plánuje partnerství nebo vstup do projektů větrných elektráren na území ČR. Současně je připravován rozvoj vlastních větrných parků. V případě vlastních projektů probíhá příprava Větrného parku Dukovany a Větrného parku Dlouhé Pole u Elektrárny Tušimice. Dále se předpokládá rozvoj aktivit na Českomoravské vysočině, kde je potenciál větru i zájem regionu. V případě biomasy je důraz jednoznačně kladen na cíleně pěstované energetické plodiny, jelikož dodávka těchto plodin je zásadní pro rozvoj projektů čistého spalování. Dodávky biomasy jsou však v současnosti nestabilní, na vytvoření dostatečné a stabilní produkce se stále čeká. Z tohoto důvodu jsou tyto projekty považovány za rizikové. Skupina ČEZ zamýšlí podniknout kroky v této oblasti, a sice vybudovat si vztahy s pěstiteli cíleně pěstované biomasy. Tradice v tomto oboru prozatím chybí, avšak formou osvětových programů, informací dostupných o možnostech financování a v neposlední řadě nabídkou dlouhodobých kontraktů by tento negativní aspekt mohl být touto iniciativou postupně odstraněn. Z konkrétního pohledu plánuje ČEZ navýšení spalování biomasy ze současných 200 Kt/rok na zhruba 500 Mt/rok v horizontu do roku 2012. Je nutné upozornit, že důležitou roli zde sehrává stát, protože jeho podpora pro zemědělce je zásadní. Co se týče vodních elektráren, nejsou v této oblasti plánovány výstavby dalších vodních děl. Na stávajících zařízeních jsou plánována zvyšování účinnosti. Očekávaný vývoj v oblasti odpadového hospodářství vytváří významný potenciál pro energetické využití bioplynu. Významný potenciál pro energetiku má využití bioplynu, vzhledem k očekávanému vývoji v oblasti odpadového hospodářství.

89

ČEZ. Akční plán snižování emisí CO2, str. 5-10 [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW:

http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/akcni-plan-snizovaniemisi-co2.html

- 44 -

6.2.4 Projekce vývoje 2013-2020 Obrázek 10 Původní schéma přídělu povolenek oboru výroby elektrické energie

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR. Studie Povolenky, pdf [online]. © 1997-2009 CzechTrade [cit. 2009-03-23]. [online] Dostupné z WWW:http//businessinfo.cz/files/2008/081023_studiepovolenky_spcr.pdf

V současnosti často kladenou otázkou je, jestli se aukce povolenek nějakým způsobem promítne do případného zdražování elektřiny. Na první pohled by se mohlo zdát, že jasným důsledkem aukce povolenek bezpochyby bude zdražování. Zde je však důležité si uvědomit, že pokud ceny porostou, nebude to přímý důsledek aukce jako takové, ale byl by to druhotný efekt. V důsledku aukce se může výrazně zhoršit efektivita zejména uhelných zdrojů, což může urychlit jejich odstavení případně pozastavit investice v prodloužení životnosti. To by bylo řešeno přesunem výroby na emisně čistší, ale provozně dražší zdroje. Následoval by pravděpodobný nedostatek kapacit v Evropě s tlakem na růst cen elektřiny v důsledku přirozených tržních sil.

- 45 -

Obrázek 11 Sekundární vliv aukce na cenu elektřiny

Zdroj: ČEZ, a.s., interní zdroj [online]. © 2009 ČEZ, a. s [cit. 2009-03-21]

Zjednodušeně lze tedy říct, že cena povolenky v ceně elektřiny už je zahrnuto, a pokud by se povolenky měly nakupovat formou aukce, primárně by se to projevilo v ekonomice elektráren, nikoli v ceně jako takové. Jinými slovy, některé elektrárny by se pak nevyplatilo provozovat a bylo by ekonomičtější je odstavit. Tím by se snížila nabídka a následkem by pak byl růst ceny elektřiny. Když byl ještě ve hře původní návrh, tedy 100 % aukce, ČEZ přišel s tvrzením, že by v takovém případě musel zdražit zhruba o třetinu. Jaký však bude vývoj při nákupu 30 % povolenek, je zatím otázkou bez odpovědi. Vše se bude odvíjet od toho, jestli se strategie ČEZ, a.s. ukáže být tou správnou.

- 46 -

7 Zhodnocení obchodování jakožto nástroje redukce z pohledu ČEZ, a.s. Otázkou, kterou je dobré si položit v souvislosti s celým systémem obchodování s emisními povolenkami je, zda tento nástroj redukce plní svůj účel, tedy jestli vedl a povede ke snižování emisí. Na společnosti ČEZ se dá celkem hezky ilustrovat, že cena povolenky motivuje společnost snižovat emise, ale samozřejmě je třeba, aby byla zahrnuta do ekonomické kalkulace. Zde tedy můžeme hledat odpověď na to, proč se promítla do ceny elektřiny. Hodnota povolenky (uhlíku) má svou cenu a jako taková má i vliv na ekonomiku provozu jednotlivých zdrojů a projeví se v jejich řazení. I ČEZ, a.s. musí brát v potaz nejrůznější aspekty při volbě a následném řazení, ve využívání různých zdrojů pro výrobu energie (viz kapitola 7.2). K posouzení zefektivnění výroby po stránce emisí se používá ukazatel, tzv. emisní faktor, jehož vývoj ilustruje právě onu míru emisního zefektivnění.

7.1 Východiska a kontext Agenda regulací emisí skleníkových plynů představuje z pohledu energetiky komplexní problematiku. Evropská unie totiž vytyčila pro sektor energetiky 3 cíle, které by vzájemnou propojeností měly vést k zajištění dostatečného množství cenově přijatelné elektřiny na liberalizovaném trhu, a to za současného snížení emisí skleníkových plynů. K tomu by měl dopomoct již zmiňovaný klimaticko – energetický balíček, liberalizační balíčky a v neposlední řadě diverzifikace dodávek elektřiny vedoucí k zajištění zásobování elektrickou energií. Odborníci se však shodují, že dosažení uspokojivé úrovně všech tří cílů současně je v podstatě nereálné. Pokud budou emise striktně redukovány, budou rychleji odstavovány uhelné elektrárny, jakožto významní producenti emisí. Následkem toho však bude potřeba zajistit poptávku po energii z jiných zdrojů. Například nahrazování plynem, jehož dodávka se nedá po nedávných zkušenostech (přerušení dodávek ruského plynu do Evropy) považovat zrovna za stabilní, naopak spíše za značně rizikovou. Obecně je třeba na problematiku naplňování cílů pohlížet v delším časovém horizontu (střednědobém a - 47 -

dlouhodobém). Je důležité brát v potaz neustále rostoucí poptávku po elektřině a potencionální nedostatky kapacit pro její naplnění. Současně je třeba si uvědomit, že efektivnost a rychlost naplňování cílů úzce souvisí s cenami ušlechtilejších paliv (ropa, zemní plyn), které jsou považovány za nestálé. Aby EU splnila své cíle do roku 2020, bude muset být 3. fáze ještě přísnější. Více se budou využívat aukce, zvláště v sektoru energetiky. Navíc se předpokládá zpřísnění alokace povolenek CO2 v NAP3 a současně by se mělo využívat „bankingu“ povolenek z NAP2 do NAP3. Na základě těchto předpokladů se očekává růst ceny povolenek. Současnou situaci navíc zkomplikovala ekonomická recese, která sebou nese značnou nejistotu a obavy. Cena povolenky se v systému EU ETS pohybovala nad 21 EUR a pak celkem rychle klesla na 13 – 14 EUR. 90 Otázkou je, jak se ekonomická recese projeví ve fungování firem a tedy i vyprodukovaných emisích (má vliv na nabídku povolenek na trhu). Může dojít ke zpomalení investic a modernizaci (úsporná opatření atd.). Nejisté také je, jakým směrem se budou ubírat dodávky CER kreditů, protože v důsledku ekonomické recese hrozí, že investoři nebudou mít dostatek finančních prostředků na financování zamýšlených projektů.

7.2 Stabilita dodávek a investice do obnovy Elektrárny musí čelit řadě nejistot. Musí počítat s nárůstem poptávky po elektrické energii, avšak otázkou je, zda bude k dispozici dostatek kapacit - jak již bylo řečeno v předešlé kapitole. Současně se také spekuluje, zda budou zajištěny bezpečné dodávky paliva a zda bude síť dostatečně stabilní, aby zabránila výpadkům a nestabilitě. V kontextu agendy bezpečnosti dodávek se řada elektráren již zajišťuje proti rostoucí poptávce. Jen v Evropské unii se předpokládá meziroční růst 1 – 1,2 %, přičemž současným hlavním zdrojem pro výrobu energií jsou fosilní paliva, jejichž budoucnost je v souvislosti s regulacemi emisí nejistá. Pro EU by řešením mohla být výroba z jádra, avšak tato možnost není nebo je jen omezeně politicky podporována. Co se týče využívání obnovitelných zdrojů energie

90

Pointcarbon, CO2 pricing [online]. ©Point Carbon 2009 [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW:

http://www.pointcarbon.com/news/1.1121808

- 48 -

(OZE), cílem je dosáhnout 20 % využívání v roce 2020 (cíl pro ČR je 13 %). 91Obecně lze v budoucnosti očekávat, že výrobní kapacity v Evropě se s největší pravděpodobností budou potýkat s nedostatkem. Obrázek 12 Maximální dostupné výrobní kapacity v Evropě

Zdroj: Chmelík, T. Význam agendy regulace emisí skleníkových plynů pro energetické společnosti. Prezentace © 2008 ČEZ, a .s. [cit. 2009-04-20]

Navíc se očekává, že podstatná část nových kapacit bude pokryta drahými a nestabilními zdroji, jako je plyn a větrná energie.

91

S ratifikací Protokolu se EU zavázala zvýšit podíl OZE dna výrobě el.energie do r. 2010, na 21%. ČR se při vstupu do EU

zavázala ke zvýšení podílu OZE na 8%. Czech RE agency. Evropská unie a OZE [online]. 2003 - 2007 © Czech RE Agency [cit. 2009-04-21], Dostupné z WWW: http://www.czrea.org/cs/evropska-unie-a-oze

- 49 -

Obrázek 13 Maximální dostupná kapacita investic


V návaznosti na daný vývoj je třeba volit nové zdroje, které budou schopny pokrývat potřebnou kapacitu, Jejich volba však není jednoduchá, neboť každá varianta má vždy své pro a proti. Bezemisní možností by byla výroba energie z jádra, navíc by se jednalo o stabilní dodávky. Bohužel je tato oblast stále politicky velmi citlivá a ne zrovna dvakrát podporovaná. K tomu je nutné si jako negativum připočíst i dlouhý čas přípravy a s tím související administrativní náročnost. Uhlí jakožto tradiční zdroj bohužel znamená vysoké emise CO2. V souvislosti s klimatickoenergetickým balíčkem se snad do budoucna vyřeší doposud z komerčních důvodů nedostupná metoda tzv. zachycování a geologického skladování CO2 (Carbon Capture and Storage - CCS), což by pak v souvislosti s užíváním tohoto zdroje znamenalo plus. 92 Dalším pozitivem při využívání uhlí by byla dostupnost, jak v Evropě, tak možnost dovozu z okolních zemí. 92

Pro tuto technologii, která je zatím v plenkách (v Evropě fungují zatím jen zkušební zařízení), bude vyhrazeno 300

milionů povolenek. Podle předběžných odhadů by přitom do roku 2020 mohlo být v podzemí na neomezenou dobu uloženo 7 milionů tun CO2 a do roku 2030 až 160 milionů tun - to tedy za předpokladu, že projekty budou podporovány vládami i soukromým sektorem a že se prokáže, že jde o bezpečnou technologii. Ekolist. Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi? [online]. © 2009 Česká tisková kancelář (ČTK) [cit. 2009-04-21]. Dostupné z WWW: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2141603

- 50 -

Vysoce účinnou variantou by byl plyn, který se dá flexibilně regulovat, avšak ve světle stále rostoucí poptávky hrozí potencionální nedostatek této suroviny. V neprospěch používání mluví také nutnost dovozu, což opět vyzvedá otázku bezpečnosti dodávek. Obecně je cena tohoto paliva značně nestabilní. Velmi šetrnou variantou vůči životnímu prostředí jsou OZE. Jedná se o bezemisní zdroje, navíc velmi podporované napříč politickým spektrem. Značnou nevýhodu však představuje jakási omezenost podmínek, ve kterých mohou být efektivně využívány, a z toho plynoucí omezený potenciál těchto zdrojů. V případě využívání OZE je kvůli stabilitě třeba záložních zdrojů. Významné emisní redukce vyžadují správný mix politik a pobídek, spolu s podporou výzkumu a vývoje nových technologií. Nízkoemisní technologie pak vyžadují výzkum, vývoj a současně demonstrace. Obrázek 14 Nízkoemisní technologie – potřeba výzkumu, vývoje a demonstrace


- 51 -

7.3 Zhodnocení dosavadního fungování EU ETS EU ETS je v současnosti nejrychleji rostoucím trhem s komoditami. Obchodování s povolenkami v tomto systému je v současnosti hlavním hybatelem globálního obchodování se skleníkovými plyny a tato pozice se neustále zesiluje. Jako pozitivum je v tomto ohledu bráno velmi rychlé spuštění celého systému. Dále je třeba kladně ohodnotit fakt, cena uhlíku má konkrétní hodnotu, a množství vypuštěných emisí je již jedním z faktorů při rozhodování o řízení podniku a investicích.

Na druhou stranu je stále co zlepšovat. Systém zatím

neposkytuje dostatečně dlouhodobý signál nutný pro realizaci zásadních investic. Co bude po roce 2012? Po roce 2020? Bezesporu je co řešit také v otázce harmonizace řady prvků, stejně tak jako v propojování obchodovacích systémů. Zásadní otázkou plynoucí z využívání obchodovacího systému EU ETS je jak se promítne cena uhlíku (povolenek) do řazení zdrojů. Vyšší cena uhlíku vede k preferenci emisně čistších zdrojů před špinavějšími – čím vyšší cena, tím větší preference. Je důležité si uvědomit, že pokud má být v redukci emisí efektivní, musí se cena uhlíku (povolenky) stát součástí nákladů. Obrázek 15 Jak se cena uhlíku projeví v řazení zdrojů

Zdroj:

Pointcarbon,

CO2

pricing

[online].

©Point

Carbon

http://www.pointcarbon.com/news/1.1121808

- 52 -

2009

[cit.

2009-03-21].

Dostupné

z WWW:

Firmy mají možnost reflektovat požadavek snižování emisí dvěma způsoby. Buď mohou omezit výrobu na emisně náročných zdrojích jako je uhlí nebo mohou zvýšit podíl bezemisních (či nízkoemisních) zdrojů. Pro ČEZ, a.s. jsou důsledky pro skladbu portfolia zřejmé. Vysoká cena povolenek podíl plynových a jaderných zdrojů v portfoliu jaksi zvýhodňuje před uhelnými elektrárnami. Dále by se dalo říci, že by měly být zvýšeny investice do OZE a případně dalších technologií (CCS). Nicméně

rozhodnutí

o

skladbě

portfolia

je

poněkud

komplexním

problémem.

Do rozhodování o investicích do nových kapacit vstupují faktory jako dostatek paliva a doba výstavby - jedná se o dlouhodobá řešení (důsledek podstaty používaných technologií v energetice).

Obrázek 16 Faktory ovlivňující investiční rozhodování


Významnou roli při rozhodování o investicích hraje cena uhlíku (povolenky), která je dlouhodobě velmi významným faktorem. Pokud by se měla stavět nová elektrárna, atraktivní investicí by byla jaderná elektrárna. Neprodukuje emise CO2. Ekonomické ocenění ostatních zdrojů (černé uhlí, lignit, atd.) je zásadně ovlivněno regulací uhlíku, která zatím nemá dlouhodobý a stabilní rámec. Výrobci energií musí mít jistotu, že se jim vyšší náklady do čistších zdrojů vrátí. O fungování EU ETS lze ale konstatovat, že systém již svou funkci plní. Spojuje totiž ekonomické stimuly a přínosy pro životní prostředí, což je dost podstatné pro to, aby se - 53 -

společnosti chovali v souladu s ekonomickou motivací. Systém motivuje podniky ke snižování emisí nákladově co nejefektivnějším způsobem bez ohledu na alokaci a státní hranice. Co se týče společnosti ČEZ, a.s., změny v řízení stávajících zdrojů (jejich řazení) zohledňují velikost nákladů na CO2 v marginálních nákladech. Jsou řazeny od uhlí k plynu, od méně efektivních k více efektivním. Investice do efektivnějších zařízení z pohledu CO2 jsou pak dlouhodobějším cílem. Řazení zdrojů se ale neodvíjí od původní alokace, ale od tržních cen elektřiny a CO2 emisí. Krátkodobým cílem v oblasti údržby zdrojů je zvýšení dostupnosti jaderných a obnovitelných zdrojů, stejně tak jako měření emisí CO2 a opatření k redukci těchto emisí. Účinnost stimulu v podobě povolenek podkládá vývoj tzv. emisního faktoru 93. Jeho vývoj ukazuje jasné zefektivnění výroby po stránce emisí. Jestliže byla cena povolenky vysoká, vedlo to společnost ke snižování emisí, protože měla silnou motivaci. Na druhou stranu pokud cena povolenky klesla (jak je vidět na následujícím grafu v roce 2005), snahy o emisní snižování značně oslabily, protože motivace byla nižší. Obrázek 17 Vliv ceny uhlíku na emise Skupiny ČEZ

Zdroj: Chmelík, T. Význam agendy regulace emisí skleníkových plynů pro energetické společnosti. Prezentace © 2008 ČEZ, a .s. [cit. 2009-04-20] 93

Jde o normalizovanou míru emisí skleníkových plynů ve vztahu k dané aktivitě, např. v tunách emitovaných skleníkových

plynů na tunu spotřebovaného paliva. Zdroj: CO2NET EAST. Emission Factor [online]. © Česká geologická služba, 2006 [cit.2009-04-21]. Dostupné z WWW: http://www.geology.cz/co2net-east/slovnik#E

- 54 -

7.4 Přístup ČEZ, a.s. k systému obchodování Názory na nedávnou Revizi EU ETS se mohou různit, nicméně pohled ČEZ, a.s. se dá vyložit následovně. Délka obchodovacího období bude delší, což lze v principu považovat za krok správným směrem. Jak bylo již rozebíráno dříve, pro řadu investic je třeba více času zejména z důvodu větší jistoty. Avšak i 8 let je z pohledu investičního rozhodování relativně krátké období. Dlouhodobý horizont je klíčový, už jen proto, že k dosažení ambiciózních redukčních cílů obsažených v Revizi (> 50 % k 2050) je třeba radikálních technologických změn v rámci celého průmyslu, napříč celým hospodářstvím. Také investice do energeticky náročných odvětví či výzkum a vývoj nových efektivních technologií mají dlouhodobý charakter. EU ETS sice definovalo základní pravidla a pomohlo nastartovat mezinárodní trh s uhlíkem, nicméně stále postrádá potenciál poskytnout dlouhodobý signál nutný pro zásadní investiční rozhodnutí. Systém stále neobsahuje dlouhodobou stabilitu – podoba je navrhována s horizontem 2020. Dalším aspektem EU ETS je celkové množství povolenek v systému. Tento prvek vnáší do celého systému jakousi stabilitu, protože se dá předvídat. Pro 3. obchodovací období se tak bezpochyby budou hodit zkušenosti ze schvalování alokačních plánů pro druhé období. Nastavení systému alokace se bude odvíjet od cílů redukce emisí. Pokud budou ambiciózní, bude tomu odpovídat i to, jak se v rámci EU ETS nastaví alokace. Jako logický vývoj může být považován systém přidělování povolenek, a sice formou aukce. Pro ČEZ, a.s. je pozitivní informací, že náběh na tuto formu přidělování bude relativně pozvolný (nákup jen 30 % namísto 100 % od roku 2013), neboť při skokovém zahájení by hrozil útlum emisně náročných zdrojů a nejspíš by následoval nedostatek kapacit v Evropě. Aukcím je ale co vytýkat. Odčerpají potřebné finanční prostředky pro inovace a modernizace. Samostatnou revidovanou oblastí jsou JI a CDM kredity, které zajišťují jakousi flexibilitu (tj. více možností pro firmu jak dosáhnout snížení emisí). Obecně vedou k podporování investic v rozvojových regionech. Navrhované omezení, kdy míra propojení s projekty je odvislá od mezinárodního závazku, naopak flexibilitu snižuje a jde tak proti původnímu záměru. Navržená revize řadu parametrů vylepšuje, nicméně stále ještě zůstává řada otazníků. Zvýšení redukčního závazku z -20% na případných -30% v případě dosažení mezinárodní - 55 -

dohody může pro průmysl znamenat další výrazné břemeno, protože na jeho implementaci bude v případě pozdějšího dosažení mezinárodní dohody málo času. Čím přísnější systém bude, tím dražší opatření na úsporu povolenek budou společnosti nuceny realizovat a tím stoupnou i výrobní náklady elektřiny.

- 56 -

8 Závěr Ve své práci jsem zhodnotila vývoj systému fungování EU ETS, jakožto nástroje pro motivaci ke snižování emisí skleníkových plynů. Cílem mé práce pak bylo zhodnotit funkčnost celého systému, tedy jestli tento nástroj vedl a vede ke snižování emisí CO2. Danou problematiku jsem řešila z pohledu společnosti ČEZ, a.s., které se obchodování s emisními povolenkami hodně dotýká, neboť jakožto producent značného množství emisí musí do svých kalkulací, a tedy i celkového řízení, zahrnout cenu povolenek. Důsledky plynoucí z nutnosti tohoto opatření pak v podstatě mají dopad na celou společnost. Zásadním mezníkem v problematice ochrany životního prostředí bylo přijetí Rámcové úmluvy OSN ke změně klimatu v roce 1992. Ta si sice kladla ambiciózní cíle, avšak zcela postrádala konkrétní úkoly, emisní cíle pro jednotlivé státy. Závaznost přinesl až Kjótský protokol. Důležitými nástroji, které státy mohou využívat ke splnění svých emisních cílů jsou tzv. flexibilní mechanismy Kjótského protokolu. Patří mezi ně JI – společně zaváděná opatření, CDM – mechanismus čistého rozvoje a v neposlední řadě obchodování s emisemi ET. V návaznosti na Kjótským protokolem kvantifikované cíle byl vytvořen nástroj pro regulaci emisí v rámci EU, tzv. EU ETS. Jedná se o v poslední době velmi často diskutovaný nástroj. Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) byl spuštěn již v roce 2005. V té době visela nad celým systémem řada otazníků. Bylo třeba určit množství vypouštěných emisí, aby bylo možné jednotlivým státům přidělit odpovídající množství povolenek, v prvním období ještě zcela zdarma. Do té doby však nikdo neměl povinnost evidence vypouštěných emisí, a tak přidělování v prvním tříletém období, bylo na základě Národních alokačních plánů složité. Na kolik byly požadavky států o „potřebách“ množství povolenek oprávněné či nikoli se ukázalo až v roce 2006, kdy se zjistilo, jak moc se NAPy jednotlivých zemí blížily odhadům projekce. Většina plánů se ukázala být nadsazená. ČEZ, a.s. už v prvním roce vydělal na ušetřených povolenkách v rámci stovek milionů, protože nedosáhl rekordního objemu výroby z roku 2004. Proto jednoznačným cílem plynoucím pro další období bylo zpřesňování NAPů, aby nebyly podniky „dotovány“ formou nadbytečných povolenek. V současnosti se již nacházíme v druhém, tentokrát ale pětiletém období. Alokace v tomto - 57 -

období je opět zdarma, nicméně možnost aukce byla zvýšena na 10 %. Celkově se počet emisních povolenek snížil, což podporuje prvotní ideu o postupném snižování celkového množství povolenek (první období – přiděleno 97,6 mio, druhé období – přiděleno 86,8 mio). Pozitivem je také možnost obchodování s emisními kredity z JI/CDM projektů, což povede k jakési flexibilitě. Podnik bude moci používat více nástrojů ke snižování emisí. V současnosti je však pozornost upírána spíše směrem k dalšímu období, respektive opatřením, která by mohly mít zásadní vliv na vývoj emisního obchodování. Jak bylo rozhodnuto, energetické společnosti budou mít možnost využít dočasné derogace nakupování 100 % povolenek a budou tak moci využít možnosti získat až 70 % zdarma. Podmínkou je však proinvestování odpovídajícího finančního objemu do čistých technologií, diverzifikací zdrojů, modernizace atd. Pro energetické společnosti je ovšem z hlediska velikosti jejich investicí existenčně důležité, jakou míru jistoty je systém schopný zajistit. Investiční rozhodování je v této oblasti během na dlouho trať. Vzhledem k využívaným technologiím se vždy jedná o dlouhodobé investice, a tak horizont roku 2012, kdy vyprší platnost Kjótského protokolu, či rok 2020, kdy skončí třetí obchodovací období, jsou jakýmsi strašákem v oblasti investičního rozhodování. Je třeba přijít s řešením, které bude navazovat na stávající řešení a poskytne tak investorům signál jistoty. Často kladenou otázkou je, jestli se plánovaná aukce povolenek nějakým způsobem promítne do případného zdražování elektřiny. Odpověď by se mohla zdát zřejmá, nicméně odpověď je v rukou tržních sil. V důsledku aukce by se mohla snížit efektivita některých zdrojů, jako uhelných elektráren, a tak by výroba musela být přesunuta na emisně čistší zdroje, zároveň však dražší zdroje. Úbytek využívaných zdrojů by mohl v kontextu rostoucí poptávky po elektrické energii k nedostatku kapacit na trhu a tím by byl vyvíjen tlak na cenu energie. V této souvislosti se nabízí celkem zásadní otázky. Je možno očekávaný nedostatek kapacit eliminovat? Jaké musí být ceny elektřiny, aby se vyplatily investice do úsporných opatření? Predikovat vývoj ceny elektrické energie je celkem nemožné. Cena je obecně silně svázána s vývojem ceny povolenek, a ta je opět určována trhem. Když si uvědomíme, jak rychle se může vše změnit, příkladem budiž světová ekonomická krize a současná recese, těžko v tomto směru cokoli usuzovat. Co se týče omezení nedostatečných kapacit, jako řešení by se nabízely investice do rozvoje využívání obnovitelných zdrojů. V tomto směru je - 58 -

však rozhodování o řazení zdrojů, dle jejich finanční náročnosti a hlavně efektivnosti, komplexním problémem. Jaderné elektrárny coby emisně čistý zdroj by byly řešením, nicméně nejsou společností dvakrát podporovány. Plyn je zase relativně drahou záležitostí, i když je vysoce účinný. Z pohledu stability dodávek je značně nejistý – jak se ukázalo při nedávnem Rusko – Ukrajinském konfliktu. Ekonomická valuace zdrojů (kromě jádra), je zásadně ovlivněna regulací uhlíku, která zatím nemá dlouhodobý a stabilní rámec. Přes všechna tato fakta je zřejmé, že fosilní paliva budou mít ještě po značnou dobu dominantní postavení mezi zdroji pro výrobu energie. Dá se usuzovat, že bude třeba řešit volbu primárních zdrojů energie tak, aby vedle ochrany životního prostředí sledovala i cíle v oblasti bezpečnosti a stability dodávek a v neposlední řadě i cenové hladiny. Využívání uhlí musí mít ve skladbě primárních energetických zdrojů své místo, minimálně dočasně. I vývoj na trzích EU s elektřinou tento vývoj podporuje, neboť stabilně rostoucí poptávka vyžaduje osvědčená řešení, která zjevně ani tlak na energetické úspory, ani na OZE nedokáží spolehlivě zajistit. Jestliže uhlí zůstane do budoucna významným zdrojem elektráren Skupiny ČEZ, bude vhodné co nejvíce urychlit přechod na čisté technologie při spalování uhlí.

Obecně lze systému vytknout, že v některých bodech je hodně striktní a silně vázaný na klimatickou politiku EU. Propojení s jinými obchodovacími systémy tak nebude jednoduché. Řadu prvků je stále třeba harmonizovat.

- 59 -

Zvláštní poděkování bych chtěla věnovat Ing. Tomáši Chmelíkovi, manažerovi environmentálních produktů ze společnosti ČEZ, a.s., za jeho vstřícný přístup a poskytnuté informace. - 60 -

9 Seznam obrázků: OBRÁZEK 1 STÁTY DODATKU I A JEJICH POVINNOSTI KE SNÍŽENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ DLE DODATKU B PROTOKOLU ............. 12 OBRÁZEK 2 ÚČAST V KJÓTSKÉM PROTOKOLU 2009........................................................................................................... 14 OBRÁZEK 3 VÝVOJ EMISÍ VYBRANÝCH ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V LETECH 1990-2006 (TIS.T/ROK) ............................... 27 OBRÁZEK 4 VÝVOJ EMISÍ CO2 EKV., RESP. CO2 V TUNÁCH NA OBYVATELE ČR ......................................................................... 31 OBRÁZEK 5 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ.................................................................................... 35 OBRÁZEK 6 PODÍL ODVĚTVÍ ENERGETIKY NA CELKOVÉ ALOKACI POVOLENEKV NAP .................................................................. 37 OBRÁZEK 7 JEDNOTLIVÉ NÁKLADOVÉ A VÝNOSOVÉ POLOŽKY PŘI VÝPOČTU ZISKU...................................................................... 38 OBRÁZEK 8 POSTUP PŘI STANOVENÍ ZISKU Z POVOLENEK (MLD. KČ)...................................................................................... 39 OBRÁZEK 9 OBJEM VÝROBY ČEZ TWH ........................................................................................................................... 39 OBRÁZEK 10 PŮVODNÍ SCHÉMA PŘÍDĚLU POVOLENEK OBORU VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE ...................................................... 45 OBRÁZEK 11 SEKUNDÁRNÍ VLIV AUKCE NA CENU ELEKTŘINY ................................................................................................ 46 OBRÁZEK 12 MAXIMÁLNÍ DOSTUPNÉ VÝROBNÍ KAPACITY V EVROPĚ ..................................................................................... 49 OBRÁZEK 13 MAXIMÁLNÍ DOSTUPNÁ KAPACITA INVESTIC ................................................................................................... 50 OBRÁZEK 14 NÍZKOEMISNÍ TECHNOLOGIE – POTŘEBA VÝZKUMU, VÝVOJE A DEMONSTRACE ....................................................... 51 OBRÁZEK 15 JAK SE CENA UHLÍKU PROJEVÍ V ŘAZENÍ ZDROJŮ ............................................................................................... 52 OBRÁZEK 16 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ............................................................................................ 53 OBRÁZEK 17 VLIV CENY UHLÍKU NA EMISE SKUPINY ČEZ .................................................................................................... 54

- 61 -

10 Seznam použité literatury Knihy: 1. Bolin, Bert and Haroon S. Kheshgi, 2001. On Strategies For Reducing Greenhouse Gas Emissions, Stockholm Environmental Institute and Exxon Mobil Research and Engineering Company, Annandale, NJ. 2.

Burtraw, Dallas and Michael Toman, October 1997, Revised April 1998, Revised August 2000. Ancillary Benefits of Greenhouse Gases Mitigation Policies, Climate Change Issues Brief No. 7, RFF Washington, D. C.

3.

Hansen, James, Makiko Sato, Reto Ruedy, Andrew Lacis and Valdar Oinas, 2000. Global Warming in the Twenty-first Century: An Alternative Scenario, NASA Goddard Institute for Space Studies, Center for Climate Systems Research - Columbia University Earth Institute, and Center for Environmental Prediction, Rutgers University, New York, NY

4.

INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. Beyond Kyoto : energy dynamics and climate stabilization. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 2002. ISBN 9264198385.

5.

INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. The road from Kyoto : current CO2 and transport policies in the IEA. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 2000. ISBN 9264185615.

6.

ORGANIZACE PRO EKONOMICKOU SPOLUPRÁCI A ROZVOJ. Action against climate change : the Kyoto Protocol and beyond. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 1999. ISBN 9264171134.

7.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkovych plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES - 62 -

Internetové prameny: 1. Alokační plán. Připomínky [online]. © 2007 MZP [cit. 2009-03-22]. Dostupné z WWW: http//www.alokacniplan.cz/pripominky/nap_pripominky.pdf 2. BBC Czech, Kjótský protokol [online]. © BBC 2009 [cit.21-03-09]. Dostupné na WWW: http://bbc.co.uk/czech/indepth/story/2004/03/040311_omnibus_kyoto.shtml 3. CO2NET EAST. Emission Factor [online]. © Česká geologická služba, 2006 [cit.2009-04-21]. Dostupné z WWW: http://www.geology.cz/co2net-east/slovnik#E 4. Czech coal. Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR [online]. [cit. 11-0309]. Dostupné z WWW:http://www.czechcoal.cz/cs/ ur/zprava/2007cz/ur25.html 5. Czech RE agency. Evropská unie a OZE [online]. 2003 - 2007 © Czech RE Agency [cit. 2009-04-21], Dostupné z WWW: http://www.czrea.org/cs/evropska-unie-a-oze 6. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), [online]. Klima © 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW: http://www.chmu.cz/cc/inf/index.html 7. ČEZ, a.s. Evropský systém obchodování s povolenkami {online]. © 2009 ČEZ, a.s. [cit. 2009-04-22]. Dostupné z WWW: www.ieep.cz/editor/assets/working-papers/wp0109chmelik.pdf 8. ČEZ, a.s., Výroční zpráva 2008, [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit.14.05.09]. Dostupné

z WWW:

http://www.cez.cz/cs/investori/financni-informace/vyrocni-

zpravy/20.html 9. ČEZ, Ekologická politika ČEZ [online]. © 2009 ČEZ, a. s [cit. 2009-03-21]. Dostupné

z

WWW:

http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-

prostredi/ekologicka-politika-cez.html 10. ČEZ. Akční plán snižování emisí CO2, str. 2-3, str. 5-10 [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit. 2009-03-21]. Dostupné

z

WWW:

http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-

prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/akcni-plan-snizovani-emisi-co2.html

- 63 -

11. ČEZ. O společnosti [online]. © 2009 ČEZ, a. s. [cit. 2009-03-21]. [online] Dostupné z WWW: http://cez.cz/cs/o-spolecnosti/media/tiskove-zpravy/480.html 12. ČEZ. Výpočet zisku, pdf [online]. © 2009 ČEZ, a. s [cit. 2009-03-21]/ Dostupné

z

WWW:

http//www.cez.cz/edee/content/file/energie-a-zivotni-

prostredi/vypocet-zisku.pdf 13. E15. Evropská unie schválila zelenou revoluci [online]. © 2007-2009 Mladá fronta a.s. [cit. 2009-03-21]. Dostupné z

WWW: http://www.e15.cz/udalosti/evropska-unie-

schvalila-zelenou-revoluci-66208/ 14. ECCP.

The

ECCP

I

Review

[online].

©

2008

ECCP

[cit.

2009-03-17].

Dostupné z WWW: http://www.ec.europa.eu/environment/climat/eccp_review.htm 15. Ekolist. Co přináší Kjótský protokol? [online]. © 2005 Ekolist [cit.2009-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=218958&all_ids=1 16. Ekolist. Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi?

[online].

©

2009

Česká

tisková

kancelář

(ČTK)

[cit.

2009-04-21].

Dostupné z WWW: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2141603 17. EU2009, Ministři životního prostředí EU začali své pražské zasedání diskusí o adaptacích, [online].

©

vláda

ČR

©

2009

[cit.

13-05-09].

Dostupné

z

WWW:

http://www.eu2009.cz/cz/news-and-documents/news/ministri-zivotniho-prostredi-euzacali-sve-prazske-zasedani-diskusi-o-adaptacich-16736/ 18. Europa.eu European Climate Change Programme,

[online]. © 2009 Europa

[cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.ec.europa.eu.int/comm/environment/climat/eccp.htm 19. Europa.eu, Rozhodnutí Rady 2002/358/CE, [online]. © Úřad pro úřední tisky 2008 [cit. 13.05.09]. Dostupné z WWW: http://eurlex.europa.eu/Notice.do?mode=dbl&lng1=cs,it&lang=&lng2=cs,da,de,el,en,es,et ,fi,fr,hu,it,lt,lv,nl,pl,pt,sk,sl,sv,&val=437666:cs&page=&hwords=null 20. Euroskop, Revize směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů [online]. © 2008 Euroskop [cit.2009-04-18]. Dostupné z WWW: - 64 -

http://www.euroskop.cz/13/1166/clanek/revize-smernice-o-obchodovani-s-povolenkamina-emise-sklenikovych-plynu/ 21. Finanční noviny. Emisní povolenky pro další období [online]. © 2009 Neris, s.r.o. [cit.

2009-03-21].

Dostupné

z

WWW:http://www.ipoint.financninoviny.cz/emisni-

povolenky-pro-dalsi-obdobi-a-cez-s-j-zidonem-z-cs.html 22. Chmelík, T., Obchodování s Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů České republice a návrh Národního alokačního plánu [online]. © MŽP 2007 [cit. 2009-0322]. Dostupné z WWW: http://www.google.cz/search?q=alokace+povolenek+benchmarking&hl=cs&lr=&start=10 &sa=N 23. Chmelík, T., Obchodování s povolenkami na emise a Národní alokační plán [online]. © Energ, spol. s r. o., 2001-2007 [cit. 2009-03-21]. Dostupné z

WWW:

http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_1104_1.html 24. iDnes. Česko získalo úlevy v klimatickém balíčku, energie asi podraží méně [online]. © 1999 – 2009 MAFRA a.s. a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP [cit. 2009-03-23]. Dostupné z WWW: http://www.ekonomika.idnes.cz/cesko-ziskalo-ulevy-v-klimatickembalicku-energie-asi-podrazi-mene-1di-/eko_euro.asp?c=A081212_133203_eko_euro_vem 25. IPCC (=Intergovernmental Panel on Climate Change = Mezinárodní panel pro změnu klimatu). Druhá hodnotící zpráva [online] © 2009 IPCC [cit. 2009-03-09]. Dostupné z WWW: http://www.ipcc.ch/ipccreports/assessments-reports.htm 26. IPCC. Technical papers [online] © 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW:http://www.ipcc.ch/ipccreports/technical-papers.htm 27. ISSAR (Informační systém statistiky a reportingu) . Emise CO2 ekvivalentní na obyvatele [online].

©

2009

MZP

[cit.

2009-03-18].

[online]

Dostupné

z

WWW:

http://www.issar.cenia.cz/issar/page.php?id=71 28. Kanta, Jan. Současný stav elektroenergetiky ČR, regionu i EU z pohledu Skupiny. Prezentace, dokument dostupný v ČEZu [cit.2009-04-18]

- 65 -

29. Mladá fronta a.s., Češi prodali Japoncům emisní povolenky [online]. © 1999 – 2009 MAFRA a.s. a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. [cit.2009-04-18]. Dostupné z WWW: http://www.e15.cz/udalosti/cesi-prodali-japoncum-emisni-povolenky-85472/ 30. MŽP (Ministerstvo životního prostředí České republiky). Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. [online]. © 2009 MŽP [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW:http://www.mzp.cz/cz/ramcova_umluva_osn_zmena_klimatu 31. MŽP, Informace o přístupu MŽP ke společně realizovaným projektům [online]. © MŽP 2006 [cit. 2009-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.google.cz/search?hl=cs&q=projekty+AIJ&btnG=Hledat&lr= 32. MŽP. EU ETS (emisní obchodování) [online]. © 2009 MZP [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/euets_emisni_obchodovani 33. MŽP. NAP [online]. © 2009 MZP [cit. 2009-03-20]. Dostupné z WWW: http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/narodni-alokacni-plan 34. MŽP. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice [online]. © 2008 MZP [cit. 2009-03-20]. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/narodni_program_zmirnovani_dopadu_zmeny_klimatu 35. MŽP. Vyhodnocení Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR, PDF [online]. © 2006 MZP [cit.2009-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/vyhodnoceni_narodniho_programu 36. NAP

I,

[online].

©2007

MZP

[18.03.09].

Dostupné

z

WWW:

http://alokacniplan.cz/euets.html 37. NAP

II,

[online].

©

2009

Europa

[cit.

2009-03-17].

Dostupné

z

WWW:

http//ec.europa.eu/environment/climat/pdf/nap_czech_final.pdf 38. NAP. Směrnice 2003/87/EC [online]. © 2005 MZP [cit. 2009-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.alokacniplan.cz/euets.html 39. Nazeleno. Emisní povolenky – zdraží elektřinu proti globálnímu oteplování? [online]. © 2008 xBizon, s. r. o. ISSN 1803-4160 [cit. 2009-03-18]. Dostupné z WWW:

- 66 -

http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/emisni-povolenky-zdrazi-elektrinu-protiglobalnimu-oteplovani.aspx 40. Nazeleno. EU: Zelenérevoluce začíná, pro ČEZ nebude tak drsná [online]. © 2008 xBizon, s. r. o. ISSN 1803-4160 [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW:http://www.nazeleno.cz/ze-sveta/udalosti/eu-zelena-revoluce-zacinapro-cez-nebude-tak-drsna.aspx 41. OSN. Průmyslové země by měly snížit emise plynů způsobujících takzvaný "skleníkový efekt" o 5,2%. [online]. © UNIC Praha 2005 [cit. 2009-03-13]. [online]. Dostupné z WWW: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=538 42. Rada pro popularizaci vědy, Biomasa jako součást energetické strategie ČR a EU [online]. © Rada pro popularizaci vědy AV ČR 2009. [cit. 14.05.2009]. Dostupné z WWW: http://www.press.avcr.cz/UserFiles/file/090312%20TZ%20Biomasa.pdf 43. Svaz průmyslu a dopravy ČR, Vlivy nařízení a směrnic EU na hospodářství ČR [online]. ©

Svaz

průmyslu

a

dopravy

ČR

2008.

[cit.2009-03-17].

Dostupné

z WWW:http://www.energetikamalenovice.cz/seminar2009/prednasky/Vlivy_narizeni_a_ smernic_EU_na_CR_EUETS_SPCR.ppt 44. Světová meteorologická společnost (WMO). World Climat Programme [online] ©2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW:http://www.wmo.int/pages/prog/wcp/index_en.html 45. The Economic Times, Copenhagen climate signs positive: Australia, China, [online]. © 2009 Bennett Coleman & Co. Ltd. [cit. 13-05-09]. Dostupné z WWW: http://economictimes.indiatimes.com/Earth/Developmental-Issues/Copenhagen-climatesigns-positive-Australia-China-/articleshow/4405480.cms 46. UNEP. O organizaci [online]. ©2008 [cit. 2009-03-12]. Dostupné z WWW: http://www.ipcc.ch/about/index.htm 47. UN FCCC, Amendment to Annex B of the Kyoto Protocol [online]. ©UN FCCC 2007 [cit.2009-03-19]. Dostupné z WWW: http://unfccc.int/kyoto_protocol/amendment_to_annex_b/items/4082.php 48. Wikipedia. Montreálský protokol [online]. © 2009 Wikimedia project [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.cs.wikipedia.org/wiki/Montrealský_protokol - 67 -

49. Změna klimatu. Monitoring [online]. © 2009 [cit.2009-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.climate.sweb.cz/dokumenty/Monitoring.pdf. 50. MŽP, Politika ochrany klimatu ČR [online]. ©MŽP 2007 [cit.2009-03-17]. Dostupné z WWW: www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_tz090507pok/$FILE/POK_final. pdf 51. Pointcarbon, CO2 pricing [online]. ©Point Carbon 2009 [cit. 2009-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.pointcarbon.com/news/1.1121808

- 68 -

11 Přílohy 11.1 Kritéria přílohy III směrnice94 Kritéria přílohy III Směrnice obsahují 11 bodů, podle kterých jsou tvořeny jednotlivé Národní alokační plány členských zemí EU. Ve stručnosti kritéria obsahují: 1) Podmínka tykající se množství povolenek, které nesmí byt větší, než je bezpodmínečně nutné k přísnému uplatnění kritérií této přílohy. Termínem takového množství, které bude v souladu s plánovaným cílem Kjótského protokolu, je rok 2008. 2) Podmínka tykající se celkového přidělovaného množství povolenek, které musí byt v souladu s hodnocením skutečného a předpokládaného pokroku podle rozhodnutí 93/389/EHS. 3) Přidělované množství povolenek má byt v souladu s potenciálem, včetně technologického potenciálu, činností spadajících pod tento systém a zaměřených na snížení emisí. Přidělování může byt založeno na průměrných emisích skleníkových plynů. 4) Plán je v souladu s ostatními právními a politickými nástroji Společenství. V budoucnu může dojít k nárůstu emisí vyplývajících z nových legislativních požadavků. Tyto možnosti je při přidělování povolenek nutné brát v úvahu. 5) Plán nerozlišuje mezi společnostmi nebo odvětvími, aby neoprávněně neupřednostňoval některé podniky nebo činnosti. 6) Jsou zde poskytnuty informace, jak do systému Společenství zapojit nového účastníka na trhu v příslušném členském státě. 7) Plán může přihlížet k časným akcím, přičemž členské státy mohou při přípravě Národního alokačního plánu využívat referenční úrovně odvozené z referenčních dokumentů tykajících se nejlepších dostupných technologií a tyto referenční úrovně mohou zahrnovat možnost využití časných akcí. 8) Je zde také zahrnuto, jakým způsobem se zohledňuje čistá technologie včetně energetických úsporných technologií.

94

NAP I, str. 7 [online]. ©2007 MZP [18.03.09]. Dostupné z WWW: http://alokacniplan.cz/euets.html

- 69 -

9) Plán poskytuje také prostor pro vyjádření připomínek veřejnosti a obsahuje informace o tom, jak se k těmto připomínkám přiměřeně přihlíží před přijetím rozhodnutí o přidělení povolenek. 10) Součástí je také seznam zařízení spadajících pod tuto směrnici s uvedeným množstvím povolenek, které mají byt každému zařízení přiděleny. 11) Plán může obsahovat informace o způsobu, jakým se přihlíží i k existenci hospodářské soutěže ze zemí nebo subjektů mimo Evropskou unii.

11.2 Revize EU ETS směrnice, hlavní body95 1. Rozšíření systému o další významné znečišťovatele – chemický sektor, 2. výroba hliníku 3. Rozšíření systému o další plyny (dosud jen CO2) 4. Delší obchodovací období 5. Centralizace nastavení alokace, vyšší míra harmonizace 6. Povinná aukce s postupným nárůstem aukcionovaných povolenek 7. Začlenění mezinárodní letecké přepravy (od roku 2012) 8. Míra propojení s projekty JI a CDM závislá na podobě mezinárodního závazku 9. Jasně definovaný celoevropský cíl snižování emisí a jeho svázání s EU ETS

95

ČEZ, a.s. Evropský systém obchodování s povolenkami {online]. © 2009 ČEZ, a.s. [cit. 2009-04-22]. Dostupné z WWW:

www.ieep.cz/editor/assets/working-papers/wp0109chmelik.pdf

- 70 -

11.3 Podmínky derogace revize směrnice 2003/8796 o jedná se o zařízení, která byla k 31.12.2008 v provozu nebo zařízením, u nichž byl investiční proces fyzicky zahájen k tomuto dni o vnitrostátní elektrická síť nebyla v roce 2007 přímo ani nepřímo napojena na propojený systém sítí provozovaný UCTE (Union for the Co-ordination of Transmission of Electricity) o vnitrostátní elektrická síť byla v roce 2007 přímo nebo nepřímo napojena na síť provozovanou UCTE pouze prostřednictvím jedné linky o kapacitě nižší než 400 MW o v roce 2006 zde bylo více než 30 % elektřiny vyrobeno z jednoho typu fosilních paliv a HDP na obyvatele vyjádřený v tržních cenách nepřesáhl 50 % průměrného HDP na obyvatele EU o v roce 2013 nesmí přitom přesáhnout celkové množství přechodně přidělených bezplatných povolenek 70 % průměrných ročních ověřených emisí v období 2005 – 2007 od těchto provozovatelů u množství, které odpovídá hrubé konečné vnitrostátní spotřebě příslušného členského státu, přičemž toto množství se pak bude postupně snižovat až do roku 2020

96

Svaz průmyslu a dopravy ČR, Vlivy nařízení a směrnic EU na hospodářství ČR [online]. © Svaz průmyslu a dopravy ČR 2008.

[cit.2009-03-17].

Dostupné

z WWW:http://www.energetikamalenovice.cz/seminar2009/prednasky/Vlivy_narizeni_a_

smernic_EU_na_CR_EUETS_SPCR.ppt

- 71 -

Ekonomické dopady implementace Kjótského protokolu v rámci EU

Recommend Documents