Ekonomické a sociální aspekty hazardních her a sázek

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav statistiky a operačního výzkumu

Ekonomické a sociální aspekty hazardních her a sázek Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. David Hampel, Ph.D.

Lenka Šindelářová

Brno 2010

Tímto bych chtěla poděkovat panu Mgr. Davidu Hampelovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, za jeho cenné rady a připomínky, které mi byly velmi nápomocné při zpracování práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala zcela samostatně, veškeré použité zdroje jsem uvedla v seznamu použité literatury. V Brně dne 27.5.2010

__________________

Abstract Šindelářová L. Economic and social aspects of hazard. Bachelor's thesis, Brno: Mendelu in Brno 2010. The aim of this thesis is to verify the hypothesis by the questionnaire. The hypothesis are: the interest in classical lottery decreases in favor of online gambling; the interest in hazard decreases due to economic recessions and therefore the money spent on gambling decreases too; men bet more often than women; and rich people bet more often than then poor people. It was demonstrated that the hazard is unprofitable for gamblers in long term. In practical part of the thesis elementary characteristics of trends applied on data from the website of Ministry of finance are used for the analysis of trends of amount bets too. The long term unprofitability of gambling is expressed using the model of probability and also simple questionnaire is used.

Abstrakt Šindelářová L. Ekonomické a sociální aspekty hazardních her a sázek. Bakalářská práce. Brno: Mendelu v Brně, 2010. Cílem této bakalářské práce je ověření předem stanovených hypotéz, a to že klesá podíl klasických loterií ve prospěch elektronických online heren, dále že díky ekonomické krizi klesá zájem o provozování (hraní) hazardních her a tím pádem klesá i podíl prosázených peněz, další z hypotéz je, že častějšími spotřebiteli hazardu jsou muži než ženy a bohatí sázejí častěji než chudí. V práci je dokázáno, že pro hráče je hazard z dlouhodobého hlediska ztrátový. V praktické části je také pomocí elementárních charakteristik vývoje aplikovaných na data získaná z internetových stránek Ministerstva financí ČR analyzován objem vsazených peněz, dlouhodobá ztrátovost je vyjádřena pomocí pravděpodobnostního modelu a je použito jednoduché dotazníkové šetření.

5

Obsah 1

2

Úvod, cíl a metodika práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl a metodika práce ................................................................................. 8

Teoretická část 2.1

10

Hazardní hry a sázky ...............................................................................10

2.1.1

Současná právní úprava hazardních her a sázek .............................10

2.1.2

Pojem hazardní hra .......................................................................... 11

2.2

Ruleta a systém jejího sázení ................................................................... 11

2.2.1

Základní sázky v ruletě .................................................................... 12

2.2.2

Francouzská ruleta ........................................................................... 13

2.2.3

Americká ruleta ................................................................................ 13

2.2.4

Nula v ruletě ..................................................................................... 14

2.3

Patologické hráčství ................................................................................. 15

2.3.1

Diagnóza patologické hráčství ......................................................... 15

2.3.2

Epizody (stádia) patologického hráčství ......................................... 15

2.3.3

Léčba ................................................................................................16

2.4

Ekonomické a sociální faktory ovlivňující chování spotřebitele při sázkových hrách ....................................................................................... 16

2.5

Ekonomické a sociální aspekty hazardních her a sázek .......................... 17

2.5.1

Faktory chování vyznačující hazardního hráče ............................... 17

2.5.2

Rizika hazardního hráče ..................................................................18

2.5.3

Hazardní hry a pracovní prostředí ..................................................18

2.6

Česká republika a důsledky hazardních her a sázek .............................. 20

2.6.1

Kriminalita ...................................................................................... 20

2.6.2

Řešení sociálních dopadů ............................................................... 20

2.6.3

Zdravotní výdaje .............................................................................. 21

2.6.4

Přímé finanční dopady ..................................................................... 21

2.7

Elementární charakteristiky vývoje......................................................... 21

6

2.8

2.8.1

Náhodný pokus a náhodný jev........................................................ 23

2.8.2

Pravděpodobnost náhodného jevu a definice pravděpodobnosti .. 23

2.8.3

Náhodná veličina a její rozdělení.................................................... 24

2.8.4

Střední hodnota (charakteristika náhodných veličin) ................... 25

2.9 3

Pravděpodobnost .................................................................................... 23

Test nezávislosti ...................................................................................... 25

Praktická část

27

3.1

Zdrojová data .......................................................................................... 27

3.2

Elementární charakteristiky vývoje provozování loterií a jiných podobných her za roky 2002-2008 ........................................................ 28

3.2.1 3.3

Objem vsazených peněz a jeho elementární charakteristiky vývoje za roky 2002-2008 ......................................................................... 28

Pravděpodobnost výhry v ruletě ............................................................. 30

3.3.1

Pravděpodobnost výhry ve francouzské ruletě při sázce na jedno číslo (En plein) ................................................................................ 30

3.3.2

Pravděpodobnost výhry ve francouzské ruletě při sázce na sudá čísla (Pair) ....................................................................................... 30

3.3.3

Pravděpodobnost výhry ve francouzské ruletě při sázce na první tucet (Douzaine premiere) ............................................................... 31

3.3.4

Pravděpodobnost výhry v americké ruletě při sázce na jedno číslo (En plein) ......................................................................................... 31

3.3.5

Pravděpodobnost výhry v americké ruletě při sázce na sudá čísla (Pair) ............................................................................................... 32

3.3.6

Pravděpodobnost výhry v americké ruletě při sázce na první tucet (Douzaine premiere) ....................................................................... 32

3.3.7

Hraní francouzské a americké rulety z dlouhodobého hlediska .... 33

3.4

Dotazníkové šetření a jeho výsledky....................................................... 34

3.4.1

Vyhodnocení jednotlivých otázek ................................................... 34

3.4.2

Jednotlivé souvislosti mezi jednotlivými odpověďmi na vybrané otázky .............................................................................................. 44

3.4.3

Ověření hypotéz D) a E) .................................................................. 46

4

Závěr

49

5

Literatura

51

7

6

Seznam tabulek

53

7

Seznam obrázků

55

8

Přílohy

56

8

1 Úvod, cíl a metodika práce 1.1 Úvod Hazardní hry fascinují lidstvo, bez rozdílů pohlaví, rasy či společenského postavení, již po celá staletí. Motivy k hraní mohou být různé: vidina snadného zisku, vášeň či prostě jen zábava, která (většinou) něco stojí. Bezpochyby jsou však hazardní hry velmi pozoruhodné. [15] V České republice se začaly hrací automaty objevovat již kolem roku 1968, ale velmi brzy byly zakázány. Nový boom nastal po listopadu 1989, kdy se masově rozrostly sítě kasin a heren (některé sice již vznikly již před rokem 1989, ale ne pro běžného občana), hrací automaty se začaly objevovat naprosto všude (v restauracích, samoobsluhách, v předsálích kin a jiných kulturních institucí atd.). [5] Česko patří mezi země, kde připadá největší počet heren na obyvatele, včetně dětí, které hrát nesmějí. [19] Není žádný problém vzít minci a zkusit štěstí, pokud je jedinec starší 18 let. Člověk, který má málo prostředků, tak může vidět za hracím automatem vidinu velké výhry. Opak bývá bohužel pravdou. [5] Podle dat zveřejněných na stránkách Ministerstva financí České republiky [11], bylo v roce 2008 celkem vsazeno 128 514,6 milionu korun (největší podíl na objemu vsazených peněz měly výherní hrací přístroje, jako i v předešlých letech), což je oproti roku 2007 nárůst téměř o 19 %. Formou správních poplatků a poplatků za státní dozor se státní rozpočet obohatil o 4 224,8 milionu Kč, což jistě není zanedbatelná částka. Avšak hazardní hry a sázky nemají pouze tento pozitivní účinek v podobě peněz plynoucích do státního rozpočtu, ale z pohledu spotřebitele - hráče přináší hazardní hry a sázky mnoho problémů a úskalí, které mnohdy působí neřešitelně. Patologičtí hráči čelí ekonomickým a sociálním důsledkům závislosti, které můžou mít, jak je všeobecně známo, za následek i veliké psychické problémy.

1.2 Cíl a metodika práce Cílem mé bakalářské práce je otestovat předem stanovené hypotézy, které se týkají hazardních her a sázek. Pomocí dat zveřejněných na internetových stránkách Ministerstva financí ČR bude analyzován vývoj objemu prosázených peněz.

9

Stanovené hypotézy: A) Klesá podíl klasických loterií ve prospěch elektronických online heren Tato hypotéza byla stanovena za předpokladu, že s technologickým pokrokem stoupá možnost sázet a provozovat hazardní hry přes internet. Domněnkou je, že s touto možností klesá zájem o klasické loterie. B) Díky ekonomické krizi klesá zájem o provozování (hraní) hazardních her, tudíž objem prosázených peněz Domnívám se, že ekonomická krize způsobuje snahu domácností šetřit své finanční prostředky, tudíž nemají zájem o provozování hazardních her, což má za následek snižování objemu peněz plynoucích do provozování hazardních her. C) Hazardní hry jsou pro hráče z dlouhodobého hlediska ztrátové Tuto hypotézu jsem si stanovila, protože v práci chci dokázat, že sázení je z dlouhodobého hlediska ztrátové, tudíž výhodné pro provozovatele, nikoli pro hráče. D) Muži sázejí častěji než ženy Domnívám se, že muži propadají závislostem více než ženy, tedy i sázejí častěji než ženy. E) Bohatí sázejí častěji než chudí Vzhledem k tomu, že bohatí mají k dispozici větší obnos peněz, měli by, podle mého, sázet častěji než lidé chudí (Hranici mezi bohatými a chudými jsem si stanovila na 30 000 Kč čistého měsíčního příjmu). Všechny ze stanovených hypotéz, mimo hypotézy C), která bude ověřena pomocí pravděpodobnostního modelu vybrané hazardní hry, a to rulety, budou ověřovány pomocí jednoduchého dotazníkového šetření.

10

2 Teoretická část 2.1 Hazardní hry a sázky V přirozené řeči málokdo bude pochybovat o tom, co to je sázení a hra o peníze, protože jde o velmi známý sociální jev. Ačkoli existují celé kultury, v nichž zřejmě tento jev není znám, zdá se být sázkové chování součástí západní civilizace od jejího samého počátku. Takto alespoň bylo zaznamenáno v nejdávnějších historických pramenech. Stoly pro hru v kostky byly už v prehistorických nálezech, které se datují do doby před 3 800 lety. Anglická královna Alžběta I. založila první anglickou loterii v roce 1566, aby tak získala potřebný kapitál pro opravu přístavu. V současné době se sázení a hraní o peníze staly společensky uznávaným obchodem, ve kterém se točí obrovské sumy peněz. [13] 2.1.1 Současná právní úprava hazardních her a sázek Od počátku devadesátých let trvale roste zájem obyvatelstva České republiky o sázení a sázkové hry. Trh se soustřeďuje nejen na tradiční číselné loterie jako je Sportka, Sazka apod., ale hlavně na nové druhy her, které se rychle rozvíjejí a k nimž patří především sázkové hry provozované na elektromechanických ruletách a centrálních loterijních systémech. Oblast loterií a jiných podobných her upravují: 1.

zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 353/2001, zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb. 2. vyhláška č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích, 3. vyhláška č. 285/1998 Sb., o podmínkách monitorování a uchovávání záznamů v kasinu a 4. vyhláška č. 315/1999 Sb., o způsobu oznamování soutěží, anket a jiných akcí o ceny, které nejsou spotřebitelskou loterií. Ze specifické povahy tohoto podnikání vychází i právní úprava povolování sázkových her do provozu. Většinu sázkových her povoluje Ministerstvo financí. Pouze výherní hrací přístroje za Kč a některé „menší loterie“ a tomboly povolují obce. Provozovatelem loterie a jiné podobné hry může být jen právnická osoba, jež má sídlo na území České republiky a které oprávněný orgán vydal povolení

11

k provozování loterie nebo jiné podobné hry. Povolení nelze vydat tuzemské právnické osobě se zahraniční majetkovou účastí, ani právnické osobě, ve které má tato společnost majetkovou účast. Tento zákaz se nevztahuje na sázkové hry v kasinu. Státní dozor nad dodržováním zákona o loteriích a jiných podobných hrách Státní dozor vykonávají obce v případech, kdy vydávají povolení, tj. zejména u výherních hracích přístrojů a tombol, krajské úřady, kdy vydávají povolení finanční úřady, v jejichž územním obvodu se nachází sídlo provozovatele a jeho jednotlivé provozovny (herny, kasina, pobočky sázkových kanceláří) v případech, kdy povolení k provozování vydává ministerstvo. V případě výherních hracích přístrojů vykonávají další (technický) dozor pověřené autorizované osoby (Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., Institut pro testování a certifikaci, a. s.). [10] 2.1.2 Pojem hazardní hra V zákoně jsou hazardní hry a sázky uvedeny pod pojmem loterie a jiné podobné hry. Loterií nebo jinou podobnou hrou se rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách. Nezáleží přitom na tom, provádí-li se hra pomocí mechanických, elektronickomechanických, elektronických nebo obdobných zařízení. Okolnost, jež určuje výhru (výsledek slosování, sportovního utkání, dostihů, závodů a jiné budoucí události), nesmí být nikomu předem známa a musí být takového druhu, aby nemohla být provozovatelem nebo sázejícím ovlivněna. [12]

2.2 Ruleta a systém jejího sázení Blíže si uvedeme typického zástupce hazardních her a sázek ruletu - královnou hazardních her. Název hry je odvozen z francouzského roulette a v překladu znamená malé kolo. Ruleta byla poprvé hrána v Paříži v roce 1796. Existuje ve dvou verzích – francouzské a americké. Ruleta se skládá ze dvou kol. Větší kolo je nepohyblivé, menší kolo roztáčí obsluhující neboli krupiér. Menší kolo má u francouzské rulety 37 čísel, z toho 36 čísel je červených nebo černých (rovnoměrně 18 červených a 18 černých čísel), nula je zelená, přičemž čísla

12

nejdou pořadově za sebou. U americké rulety má kolo 38 čísel, je zde navíc tzv. dvojitá či zdvojená nula (00). Princip a sázky jsou společné pro obě verze rulety. Rovněž barvy jednotlivých čísel jsou stejné a na kole se střídají. Čísla jsou uspořádána tak, aby poskytovala co nejpestřejší kombinace malých-velkých a sudých-lichých čísel. Ruleta je snadná a srozumitelná i pro začátečníky. Poskytuje velmi široké možnosti sázek a je tak přímo zrozená pro různé systémy sázek. Hra je rychlá a vzrušující. Krupiér roztáčí malé kolo rulety a vrhá kuličku po vnitřním obvodu velkého kola proti směru pohybu malého kola. Sázející vyzývá slovy „Vaše sázky, prosím!“ Při zpomalení kuličky oznamuje „Konec sázek!” Krupiér oznámí vítězné číslo a barvu. Vítězné číslo je obvykle výrazně označeno na hracím plátně (např. předmětem ve tvaru „panáčka”). Krupiér nejdříve odstraní ze stolu prohrávající sázky, poté vyplatí vyhrávající. [16] 2.2.1 Základní sázky v ruletě V ruletě existuje dvanáct základních sázek, několik zvláštních sázek a velké množství sázejících systémů. Tab. 1

Základní sázky v ruletě a jejich výplatní poměr [16]

Označení typu sázky 1 2 3 4 6 12 d c1 c2 r, n l, s p, m

Typ sázky Jedno číslo (En plein) Dvojice (A cheval) Trojice (Transversale pleine) Čtyři čísla (En carré) Šest čísel (Sixtaine nebo transversale simple) Tucet (Douzaine) Sousední tucty (Douzaine à cheval) Sloupec (Colonne) Sousední sloupce (Colonne à cheval) Červená nebo černá (Rouge nebo Noire) Liché nebo sudé (Impair nebo Pair) Vysoké nebo nízké (Passe nebo Manque)

Výplatní poměr 35:1 17:1 11:1 8:1 5:1 2:1 1:2 2:1 1:2 1:1 1:1 1:1

Patří mezi ně například sázka na jedno číslo s výplatním poměrem 35:1. Co to znamená? V případě vsazení stokoruny a padnutí vašeho čísla vyhrajete k vašemu vkladu (vklad se v případě výhry vrací) 35 × 100 = 3500 Kč. Dále lze sázet na kombinované sázky – dvojice, trojice, čtyři čísla a šest čísel.

13

Velmi oblíbené jsou tzv. jednoduché či rovné sázky, tj. malá (1–18) nebo velká čísla (19–36), červená nebo černá, sudá nebo lichá. Výplatní poměr u rovných sázek činí 1:1, např. vsadíte 100 Kč na červenou, v případě výhry dostanete vyplaceno 100 Kč plus váš vklad, tedy celkem 200 Kč. Kromě rovných sázek lze také sázet na 12 čísel, a to prostřednictvím sázek na tucty (první 1–12, druhý 13–24 a třetí 25–36) a sloupce. Výplatní poměr je v obou případech 2:1. Je možné vsadit také na sousední tucty a sousední sloupce. Veškeré sázky lze v ruletě libovolně kombinovat. [16] 2.2.2 Francouzská ruleta Většina evropských kasin používá francouzské kolo, tj. s jednou nulou, a francouzské uspořádání stolu. Ačkoliv v některých anglosaských zemích je francouzské kolo kombinováno s americkým uspořádáním stolu (bez dvojité nuly). Na francouzském stole jsou rozmístěny proti sobě po stranách ruletového kola dvě tabule s nulovými konci směrem ke středu. Mohou se používat obě strany, nebo pouze jedna, v závislosti na počtu hráčů. [16]

Obr. 1

Francouzská ruleta [17]

2.2.3 Americká ruleta Základním odlišujícím znakem americké rulety od francouzské je zdvojená nula. Ta přináší kasinu vyšší procento zisku. Hrací tabule je obvykle jedna a kolo je umístěno vždy na straně, kde jsou nuly. Čísla a jejich barvy na hrací tabuli jsou stejná jako u francouzské rulety (viz obrázky č. 1 a č. 2). Rozdíl je v malém kole americké rulety, kde jsou nula a dvojitá nula naproti sobě.

14

Sázky jsou naprosto stejné jako u francouzské rulety a rovněž na hrací stůl se umísťují stejným způsobem. Pouze díky dvojité (00) nule lze vytvořit určité kombinace sázek navíc, např. sázka na dvojici 00-3, nebo 00-2 apod. [16]

Obr. 2

Americká ruleta [17]

2.2.4 Nula v ruletě Co když v ruletě padne nula? Dnes je běžné, zejména u tzv. elektronických či elektromechanických rulet, že pokud padne nula, veškeré rovné sázky (malá nebo velká čísla, červená nebo černá, sudá nebo lichá) okamžitě prohrávají. Samozřejmě prohrávají veškeré ostatní sázky, které nebyly vsazeny na nulu. Avšak v některých evropských kasinech při padnutí nuly jsou rovné sázky zmrazeny a jejich osud určí další kolo. V případě, že sázky vyhrají, jsou vráceny zpět, v opačném případě propadají kasinu. Hráč má také další možnost zvanou podílnictví: ponechá si polovinu své rovné sázky, druhou polovinu ztrácí. Právě přítomnost nuly ve francouzské ruletě dává v případě rovných sázek určitou výhodu kasinu (1,35 %), neboť máte celkem 18 + nulu, tj. 19 možností z 37, jak prohrát. U americké rulety je výhoda kasina díky přítomnosti zdvojené nuly ještě vyšší (2,63 %). [16]

15

2.3 Patologické hráčství 2.3.1 Diagnóza patologické hráčství Patologické hráčství uznala Americká psychiatrická asociace jako nemoc v roce 1980. U nás se diagnóza patologického hráčství oficiálně používá od 1. 1. 1994. Člověk je patologickým hráčem, jestliže se: • U něho během období nejméně jednoho roku se vyskytnou dvě nebo více epizod hráčství. • Tyto epizody nejsou pro jedince výnosné, ale opakují se přesto, že vyvolávají tíseň a narušují každodenní život. • Jedinec popisuje silné puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, a hovoří o tom, že není schopen silou vůle hře odolat. • Jedinec je zaujat myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí. [13] 2.3.2 Epizody (stádia) patologického hráčství Stadium výher Jako mnoho jiných problémů i patologická hra začíná nenápadně. Občasné hraní zprvu nepřináší větší problémy. Časté jsou fantazie o velké výhře. Neštěstím, které celý průběh podstatně urychluje, bývá velká výhra. Hráč touží výhru zopakovat, vyhrát ještě více. Má růžové představy a hýří optimismem, pro který nejsou důvody. Zvyšuje sázky a hraje častěji. Jestliže začínal hrát ve společnosti, přecházívá k osamělé hře. Často se chlubí, že vyhrál, i když to nemusí být pravda. Člověk, který se dostane do tohoto stadia, může buď svůj problém řešit a přestat hrát, nebo pokračovat do dalšího stadia, které je ještě horší. Stadium prohrávání V této fázi už většinou jde o patologické hráčství. Postižený myslí hlavně na hraní a s hrou nedokáže přestat. Dlouhá období prohrávání mohou být střídána pokusy hru regulovat nebo s ní přestat. Hru už často financuje z půjčených peněz. Své hraní skrývá před rodinou a blízkými lidmi. Začíná se chovat ke druhým bezohledně. Splácení dluhů odkládá a vypůjčuje si znovu větší částky peněz. Trpí zaměstnání. Hráč má na svou práci čím dál tím méně času a energie. V rodině se objevují vážné problémy. Rodinný život v této fázi je nešťastný. Člověk, který dospěl až sem, se stává neklidný, podrážděný a uzavřený. Zanedbává své zdraví. Přestává být schopen splácet dluhy. Může se snažit získávat peníze nezákonně. Člověk, který se dostane tohoto stádia, může buď svůj problém řešit a přestat hrát, nebo pokračovat do ještě horšího stadia.

16

Stadium zoufalství Pověst hráče je poškozena. Přichází soudní jednání, podmíněné nebo nepodmíněné tresty, odcizení od rodiny i přátel, osamělost. Stále více času tráví hráč hrou nebo fantaziemi o ní. Dále prohrává. Má tendenci obviňovat z odpovědnosti za své neštěstí druhé. Lituje se, propadá depresi a beznaději. Výčitky svědomí, bez konkrétních kroků ke změně, mu nijak nepomáhají. Spíše jeho stav zhoršují. Přichází panika. V této fázi se hráč může dopustit i závažnějších trestných činů. Typické jsou krádeže, zpronevěry, podvody. Rodiny se rozpadají. Většina hráčů v této fázi je už rozvedená. Někteří uvažují o sebevraždě nebo za sebou mají sebevražedné pokusy. Řada z nich se hroutí. Někteří se snaží unikat k alkoholu nebo jiným návykovým látkám. To jejich situaci ještě zhoršuje. V době, kdy nehrají, sílí jejich neklid, podráždění. Jsou čím dál nešťastnější. [13] 2.3.3 Léčba Při léčení patologického hráčství by mělo jít především o poskytování informací a osvojení dovedností, které pomáhají řešit běžné každodenní situace sociálně adekvátním způsobem. Je třeba posilovat motivaci k zapojení se do normálního života, postupně přestat cítit nutkání při představě hazardní hry atd. Léčba musí proběhnout v celkovém kontextu ostatních podpůrných prostředků. V USA existuje organizace Anonymní hráči, která vznikla v roce 1957 a která působí i v České republice. Podmínkou členství je to, že hráč musí přestat hrát. [5]

2.4 Ekonomické a sociální faktory ovlivňující chování spotřebitele při sázkových hrách Jedním z faktorů, který zdůrazňují mnozí teoretici, je ekonomická nebo socioekonomická situace sázkaře. Zjednodušeně řečeno, většina lidí se na sázení dívá jako na ekonomické dobrodružství, ve kterém je možná odměna, ekonomicky vysoce přitažlivá ve srovnání s vynaloženými náklady. To platí zvláště pro lidi nižších socioekonomických vrstev, jakož i sázkových možnostech, kde náklady jsou mimořádně malé a možnosti výhry vysoké. Je všeobecně známo, že lidé z nižších socioekonomických vrstev sázejí daleko více než lidé z vyšších vrstev. Totéž platí o různých formách sázení. [6] (V této práci je ovšem předpokládán opak, tedy že lidé s vyššími příjmy sázejí více než chudší vrstva obyvatel, což je založeno na domněnce, že bohatí mají k dispozici více finančních prostředků,

17

proto by měli sázet častěji než chudí. Pomocí dotazníkového šetření bude zjištěna pravdivost této domněnky.) Lidé s nižším sociálním statutem udávají větší nespokojenost s prací a vyšší důvěru ve výhru. A loterie je tak ekonomickým řešením, kterého si žádají. Nicméně toto zobecnění může platit jenom pro některé druhy sázení, kde rozdíl mezi ztrátami a možnými výhrami je obrovský. V tomto ohledu je zajímavé Furnhamovo zjištění, že lidé s nejvyššími příjmy nejméně sázejí v loterii a sportce a nejvíce pozornosti věnují cenným papírům. [6] Finanční trhy svedou kde co. Větru i dešti sice poroučet neumí, lze se na nich však proti podnebným rozmarům pojistit. Prostřednictvím takzvaných derivátů na počasí. Energetické společnosti se tak mohou pojistit například proti příliš mírné zimě, během níž lidé málo protopí, farmáři zase proti chabé sklizni, způsobené mrazy či suchem, a třeba zábavní parky proti propršeným víkendům. Zjednodušíme-li to, deriváty jsou i sázkou. Třeba na to, že bude ošklivo, příliš teplo, nebo příliš sucho, zůstaneme-li u řečených derivátů na počasí. Je samozřejmě otázkou, zda má trh být místem, kde se kapitál rozděluje na dlouhodobé projekty, nebo „sázkovou kanceláří", kde se horkými penězi honí rychlé zisky. [9] Mnozí lidé tak vidí sázení jako čistě ekonomickou záležitost. Nabízí jistou šanci ekonomického zisku, jakkoli mizivou, zvláště pro ty, kteří nemají mnoho prostředků, jak změnit svůj úděl. Naprostá většina populace prostě nemá legální možnosti, jak se pokusit o štěstí, bez ohledu na to, jak tvrdě pracují nebo jak jsou schopní. Na tomto pozadí jsou pak loterie s malými náklady a velkými výhrami srozumitelným řešením. [6]

2.5 Ekonomické a sociální aspekty hazardních her a sázek 2.5.1 Faktory chování vyznačující hazardního hráče Hazardní hráči se vyznačují tím, že: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Milují riziko. Riskují neúnosně vysoké částky (investují veškeré své a rodinné finance, půjčují si, rozprodávají svůj a rodinný majetek, kradou). Nejsou schopni se poučit z porážek (nejsou zdravě optimističtí). Nemají jiné zájmy než hru. Nejsou schopni přerušit, kontrolovat a vzdát se sázení. Lžou členům rodiny, terapeutům a dalším, aby zamlžili rozsah svého hráčství. Páchají nelegální trestnou činnost, aby získali peníze na financování hráčství.

18

8.

Mezi sázkou a výsledkem prožívají příjemně úzkostné napětí. [5]

2.5.2 Rizika hazardního hráče Mezi rizika ohrožující hazardního hráče patří: 1.

Rodinné problémy, rozvody, osamělost.

2. 3. 4.

Zanedbávání práce, školy a kvalitních zájmů. Zhoršená schopnost se s druhými lidmi domluvit a spolupracovat s nimi. Deprese, úzkosti.

5. 6. 7. 8.

Dluhy. Násilí ze strany jiných osob. Sociální problémy. Osamělost.

9. 10.

Bytové problémy, případně bezdomovectví.

11.

Myšlenky na sebevraždu, sklon k sebepoškozování. Kriminalita (zpočátku krádeže doma) nebo uvažování o ní.

12. 13. 14.

Rozvoj patologického hráčství. Roste riziko problémů s alkoholem a jinými drogami. Prostituce a další vysloveně nebezpečné způsoby opatřování si peněz. [13]

2.5.3 Hazardní hry a pracovní prostředí Hazardní hra představuje v České republice velký celospolečenský problém, který se podstatným způsobem dotýká i pracovního prostředí. Velká většina patologických hráčů je zaměstnaná. Čtenář se s nimi může setkat jako lékař, učitel, nadřízený, kolega, zákazník nebo obchodní partner. Rizika hazardních her v pracovním prostředí Některé profese jsou ve vztahu k návykovým nemocem rizikovější než jiné a to se týká i problémů působených hazardem. K rizikovým faktorům patří např. stres, nedostatečná dohled nadřízených, velké částky peněz, které jsou pracovníkovi snadno dostupné. Riziko také zvyšují alkohol a jiné drogy v pracovním prostředí. K velmi nebezpečným zaměstnáním patří i práce v hernách a kasinech (stres, interpersonální konflikty, ergonomická rizika, špatný vzduch a pasivní kouření, pocit fyzického ohrožení, hluk, směnný provoz, pocity odcizení). Poměrně často se setkáváme s problémy působenými hazardní hrou u profesionálních sportovců nebo podnikatelů. Problémy s hazardní hrou se ale mohou vyskytnout i u relativně bezpečných zaměstnání a také u invalidních důchodců. [14]

19

Projevy problémového hazardního hraní v pracovním prostředí • • • • • • • • • • • • •

Žádosti o dřívější vyplacení zálohy. Tajnůstkářství, neochota hovořit o finančních záležitostech. Vybírání neplánovaných dnů dovolené. Kolísání nálad, podrážděnost. Konflikty hráče se spolupracovníky kvůli dluhům vůči nim. Ekonomická situace je horší než by odpovídalo výši výdělku. Exekuce na plat. Návštěvy věřitelů na pracovišti nebo vzrušené telefonáty s nimi. Během pracovní doby navštěvuje webové stránky, které souvisejí s hazardní hrou. Zabývá se v pracovní době i dalšími materiály, které se týkají hazardu (např. sportovními výsledky). Nosí nebo používá symboly, které souvisejí s hazardem. Organizování sázek apod. na pracovišti nebo častý hovor o hazardu. Zaměstnavatel by také měl zbystřit pozornost, když zaměstnanec pracuje nepřiměřeně dlouho přesčas nebo když má jeden či více vedlejších pracovních poměrů. Signalizuje to vyšší potřebu peněz a také vyšší riziko úrazů a chyb v práci. U patologických hráčů bývá nezdrženlivý vztah k práci častý, souvisí s jejich finanční situací a někdy i s osobnostními rysy.

Rizika problémového hazardního hraní v pracovním prostředí • • • • • • • • • •

Pozdní příchody a absence, nepřiměřeně dlouhé polední přestávky. Nevysvětlí předčasné odchody nebo vzdálení se z práce, případně lže. Zhoršená kvalita práce. Zneužívání služebního telefonu. Osobní nebo ukradené věci prodává v práci. Krade majetek zaměstnavatele a pokouší se ho prodat jinde. Mezi hazardní hrou a kriminalitou existuje příčinná souvislost, trestná činnost těchto pachatelů je vyšší, než by odpovídalo jejich osobnostním charakteristikám. Dopouští se zpronevěr a podvodů. Používá peníze zaměstnavatele k hazardní hře. U patologického hráče existuje i vyšší riziko korupce. Vyšší riziko úrazů v důsledku vyčerpání. Horší komunikace (lže, mlží, vyhýbá se komunikaci, hraje komunikační hry). Je zde vyšší riziko souběžného zneužívání alkoholu nebo jiných drog. [14]

20

2.6 Česká republika a důsledky hazardních her a sázek Pokud probereme jednotlivé negativní důsledky hazardu, zjistíme, že s vysokou pravděpodobností stát na řešení následků hazardu vynakládá mnohem víc, než z něj získává. Státy, které si nechaly zpracovat socioekonomickou studii, zjistily, že se jim hazard nevyplatí a začaly jej omezovat. Česká republika přes fakt, že v současné době má nejvíce heren na hlavu na světě tuto studii zřejmě nepovažuje za důležitou. [8] Těžko lze například vypočítat, kolik stojí daňového poplatníka gambler soudce, gambler policista (známé jsou desítky případů), gambler, který dříve vlastnil prosperující firmu nebo dospívající patologický hráč, který kvůli hazardní hře nedostudoval. Americký ekonom Earl Grinols z university v Illinois spočítal, že sociální náklady gamblerství (zvýšená kriminalita, nezaměstnanost, osobní „bankroty“ atd.) stojí americkou ekonomiku ročně 54 miliard dolarů. [8] 2.6.1 Kriminalita Mezi negativní důsledky hazardu patří majetková trestná činnost, dle údajů ze zahraničí 40–60 % majetkové trestné činnosti - zpronevěry, krádeže, nesplácení půjček, podvody - souvisí právě s hazardem. U poloviny trestné činnosti je spouštěcím mechanismem tíseň spojená s problémy hráčů. Připočítat je třeba i řešení případů násilné trestné činnosti, které souvisí s chorobnou potřebou získat peníze na hraní. Kontroly heren, které by policie měla provádět. Praní špinavých peněz v hernách (policisté odhadují, že polovina prosázených peněz pochází z trestné činnosti). Přesnou hodnotu nelze z důvodu neexistence oficiálních statistik uvést. [8] 2.6.2 Řešení sociálních dopadů Mezi největší náklady veřejných rozpočtů patří výdaje na potlačování průvodních negativních sociálních jevů, z nichž některé lze vyčíslit velmi těžko. Například sociální strádání rodin, rozvody, neplacení výživného, trpí výchova dětí po stránce citové i materiální, problémy vyplývající z hraní osob mladších 18 let (pro dospívající jsou hazardní hry zvláště nebezpečné, závislost u nich vzniká mnohem rychleji a je zde vyšší riziko zneužívání drog, případně nedostatečného rozvoje některých sociálních dovedností), homosexuální prostituce u dospívajících chlapců, ztráta bydlení a následně bezdomovectví, velká část sociálních dávek určených nejchudším příjmovým skupinám končí v automatech, ale i nájemné (například MČ Brno střed má téměř 150 miliónů dluhů na nájemném, dá se předpokládat, že většina skončila právě v blikajících krabičkách).

21

Z různých zdrojů vyplývá, že jeden patologický hráč způsobí problémy a utrpení v průměru 10-15 dalším lidem ve svém okolí. Mezi tyto osoby se započítávají vedle rodinných příslušníků také věřitelé a zaměstnavatelé, kterým jsou způsobovány veliké ekonomické ztráty, ať již snížením pracovní výkonnosti, později absencemi a majetkovými poškozeními. [8] 2.6.3 Zdravotní výdaje Nejsnáze doložitelné jsou výdaje na léčení patologických hráčů (diagnóza F63. 0), deprese, problémy způsobené alkoholem a drogami, nemoci způsobené stresem trápí nejen hráče, ale i jejich příbuzné, sebevraždy (cca 600 ročně). Počet hospitalizovaných osob s diagnózou patologické hráčství v roce 2005 dosáhl 576 pacientů a průměrná ošetřovací doba u této diagnózy činila 47,2 dne. Většina ze zhruba 100 tis. patologicky závislých hráčů u nás se ale stejně neléčí. Mírný nárůst pacientů je limitován kapacitou zdravotnických zařízení. [8] 2.6.4 Přímé finanční dopady K těmto dopadům můžeme zařadit obcházení a krácení povinných odvodů, korupce při legislativním i povolovacím procesu, daňové úniky státu, korupce při rozdělování výtěžku z hraní na veřejně prospěšné účely a sport. Pokud chceme odhadnout počet lidí, kteří mají problém s hazardním hraním, musíme vycházet z rozšířenosti hazardních her, protože ty korelují s počty problémově hazardně hrajících osob i s počty patologických hráčů. Je velmi pravděpodobné, že výskyt patologického hráčství v české populaci bude v celosvětovém měřítku nadprůměrný s ohledem na nadprůměrnou dostupnost hazardních her. Z procentního srovnání patologických hráčů ve státech, kde hazard regulují, lze odhadnout, že výskyt patologického hráčství nebude v České republice patrně nižší než 0,5 až 1 % populace. Celkově může jít až o 100 000 osob a mnohonásobně vyšší počet těch, kdo hrají problémově nebo kdo trpí hazardními hrami druhotně (rodiče, manželky a děti patologických hráčů, zaměstnavatelé, věřitelé atd.). Odhadem může tedy jít až o 1–1,5 mil. obyvatel ČR. [8]

2.7 Elementární charakteristiky vývoje Nyní opustíme sociologii a přesuneme se ke statistické teorii. Obvykle prvním úkolem při analýze časové řady je získat rychlou a orientační představu o charakteru procesu, který tato řada reprezentuje. Mezi základní metody proto zcela běžně patří vizuální analýza chování ukazatele využívající grafů spolu s určováním elementárních statistických charakteristik.

22

Pomocí vizuálního rozboru grafického záznamu průběhu časové řady můžeme rozpoznat např. dlouhodobou tendenci v průběhu řady či některé periodicky se opakující vývojové změny apod. Tato analýza však nikdy nestačí k poznání hlubších souvislostí a mechanismu studovaného procesu a neumožňuje přehledným způsobem popsat jeho vlastnosti. [4] Pro časovou řadu délky n lze určit n – 1 rozměrných absolutních přírůstků (diferencí) dt = yt - yt - 1 , pro t = 2, 3, ..., n

s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou. Pro tutéž časovou řadu lze dále určit opět n – 1 bezrozměrných koeficientů růstu kt =

yt , pro t = 2, 3, ..., n . yt - 1

Kombinací obou výše uvedených přístupů měření dynamiky je relativní přírůstek – koeficient přírůstku δt =

dt yt - yt - 1 = = kt - 1, pro t = 2, 3, ..., n . yt - 1 yt - 1

Charakteristiky koeficient růstu a koeficient přírůstku bývají rovněž uváděny v procentech. V tomto případě se charakteristiky 100kt, 100δt nazývají tempo růstu a tempo přírůstku a existuje mezi nimi analogický vztah 100δt = 100kt - 100 .

Spíše než o čtyřech charakteristikách budeme hovořit o čtyřech formách vyjádření téže charakteristiky vývoje. Průměrný absolutní přírůstek je aritmetickým průměrem, který lze ovšem modifikovat do zjednodušené podoby:

d=

1 n yn - y1 dt = , ∑ n - 1 t =2 n-1

z níž vyplývá, že hodnota průměrného absolutního přírůstku závisí pouze na obou krajních hodnotách řady. Při interpretaci této charakteristiky přihlédneme k celkovému vývoji řady (bezpochyby vyhovuje u řad s monotónně rostoucím nebo klesajícím průběhem).

23

Průměrný koeficient růstu je geometrickým průměrem jednotlivých koeficientů růstu a lze jej opět upravit do zjednodušené podoby n

k=

n- 1

∏k

t

= n-1

t =2

yn . [7] y1

2.8 Pravděpodobnost Teoretickým východiskem při statistických analýzách v teorii odhadu a při testování statistických hypotéz je teorie pravděpodobnosti. [2] 2.8.1 Náhodný pokus a náhodný jev Existují jevy, u nichž i při dodržení všech podmínek mohou nastat různé výsledky. Takovéto pokusy nazýváme náhodné pokusy. Ve svém okolí se ve většině případů setkáváme právě s náhodnými pokusy, při jejichž realizaci určitý jev buď nastane, anebo nenastane. Takový jev se nazývá jev náhodný a je výchozím pojmem počtu pravděpodobnosti. [4] Značíme velkými písmeny A, B, C, atd. 2.8.2 Pravděpodobnost náhodného jevu a definice pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu A je číslo P(A), které můžeme interpretovat jako míru možnosti nastoupení náhodného jevu. Moderní axiomatická teorie pravděpodobnosti vychází z objektivního pojetí pravděpodobnosti a definuje ji jako funkci, která každému náhodnému jevu přiřazuje reálné číslo. Pro numerické stanovení pravděpodobnosti náhodného jevu se obvykle používá některá z dále uvedených definic. Na počátku rozvoje teorie pravděpodobnosti při řešení úloh o hazardních hrách vznikla Laplaceova klasická definice pravděpodobnosti, kterou můžeme formulovat takto: Nechť prostor elementárních jevů E obsahuje konečný počet n elementárních jevů, které jsou při daném souboru podmínek stejně možné a nechť je uvažovaný náhodný jev A sjednocením m elementárních jevů obsažených v daném systému m≤n. Pak pravděpodobnost jevu A P(A) =

m . n

Často se všechny elementární jevy daného prostoru elementárních jevů E nazývají též „případy možné” a elementární jevy, jejichž sjednocením je jev A,

24

„případy příznivé” nastoupení jevu A. Odtud plyne známá formulace této definice: Pravděpodobnost jevu A se rovná podílu případných příznivých nastoupení jevu A a počtu všech případů možných, jsou-li všechny stejně pravděpodobné. Vzhledem k tomu, že ei, i =1, 2, …, n jsou vzájemně neslučitelné jevy a e1 ∪ e2 ∪ ... ∪ en = E, je P(E) = P(e1) + P(e2) + ... + P(en) = 1. Za předpokladu, že elementární jevy e1 jsou stejně možné P(e1) = P(e2) = ... = P(en) = P,

dostáváme 1 = n × P, P = P(ei) =

1 . [3] n

2.8.3 Náhodná veličina a její rozdělení Výsledkem většiny náhodných pokusů jsou reálná čísla. Je tedy možné říci, že výsledek náhodného pokusu daný reálným číslem je hodnotou veličiny, kterou nazýváme náhodná veličina. Jinak řečeno, náhodná veličina je veličina, jejíž hodnota je jednoznačně určena výsledkem náhodného pokusu. Náhodnou veličinu pokládáme za danou, pokud známe všechny její možné hodnoty a pravděpodobnosti výskytu každé z nich, resp. pravděpodobnosti, že náhodná veličina nabude hodnoty z určitého intervalu. Pravidlo, jež každé hodnotě nebo množině hodnot z každého intervalu přiřazuje pravděpodobnost, že náhodná veličina nabude této hodnoty nebo hodnoty z určitého intervalu, se nazývá zákon rozdělení náhodné veličiny. Nejjednodušším způsobem zadání zákona rozdělení nespojité náhodné veličiny je tzv. řada rozdělení, což je tabulka, ve které jsou k možným hodnotám x udány pravděpodobnosti P(x). [4] Tab. 2

xi P(xi)

Řada rozdělení [4]

x1 P(x1)

x2 P(x2)

… …

xn P(xn)

∑ 1

25

2.8.4 Střední hodnota (charakteristika náhodných veličin) Střední hodnotu označujeme obvykle E. Pro nespojité náhodné veličiny je střední hodnota definována vztahem E(X) = ∑xP(x). x

Jde tedy v podstatě o jakýsi průměr možných hodnot veličiny X, v němž jsou jednotlivé hodnoty váženy odpovídajícími pravděpodobnostmi.

2.9 Test nezávislosti Nechť náhodný vektor X = (Y, Z)' má diskrétní rozdělení, přičemž veličina Y nabývá hodnot i = 1, …, r a veličina Z hodnot j = 1, …, c. Označíme c

pi. = ∑pij ,

Pij = P(Y = i, Z = j),

r

p.j = ∑pij. [1]

j=1

i=1

Předpokládejme, že se uskutečnil výběr z rozsahu n z tohoto rozdělení. Nechť nij je počet těch případů, kdy se ve výběru vyskytla dvojice (i, j). Náhodné veličiny nij mají pak sdružené multinomické rozdělení s parametrem n. Matici (nij) se říká kontingenční tabulka. Píšeme c

r

j= 1

i=1

ni. = ∑nij, n.i = ∑nij.

Samozřejmě platí c

r

r

j=1

i=1

c

n = ∑ni. = ∑n.j = ∑∑nij. [1] Tab. 3

i=1 j=1

Kontingenční tabulka absolutních četností [1]

Y 1 … r ∑

1 n11 … nr1 n.1

Z … … … … …

c n1c … nrc n.c

∑ n1. … nr. n

Nejčastější úlohou při rozboru kontingenčních tabulek je provedení testu hypotézy, že veličiny X a Y jsou na sobě nezávislé.

26

Věta 1. Veličiny jsou nezávislé právě tehdy jen tehdy, platí-li pij = pi × pj pro všechny dvojice. Veličina má asymptoticky rozdělení χ2 s počtem stupňů volnosti rc - (r + c - 2) - 1 = (r - 1)(c - 1) r c n ij2 χ 2 = n ∑∑ - n. i=1 j=1 ni. × n.j

Ve čtyřpolní tabulce platí χ2 =n

(n11 × n22 - n12 × n21) 2 . n1. × n2. × n.1 × n.2

Když vyjde χ 2 ≥ χ 2 ( r - 1)(c - 1)(α ). , zamítáme hypotézu H0 o nezávislosti veličin Y a Z. [1] Test klade celkem vysoké požadavky na rozsah výběru, protože by měl být ve všech třídách splněn požadavek Γj > 1 a alespoň v 80 % tříd Γ > 5. [3] Kde Γj jsou teoretické četnosti definovány vztahem Γj =

ni. × n.j . [1] n

Hladina významnosti Protože při testování hypotézy jde o úsudek prováděný z údajů získaných náhodným výběrem, můžeme se ve svých úvahách dopustit i chybných závěrů. Může se nám stát, že zamítneme testovanou hypotézu H0, ačkoliv ve skutečnosti platí. Pak se dopustíme tzv. chyby prvního druhu. Pravděpodobnost této chyby značíme α. Předem zvolíme pevnou pravděpodobnost chyby I. druhu, tzv. hladinu významnosti v přijatelné výši (nejčastěji 5 %). [4]

27

3 Praktická část 3.1 Zdrojová data Tab. 4 Přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2002 – 2008 (celkem)

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Vsazeno Mil. Kč 69 890,4 77 987,4 84 595,5 90 658,1 98 088,4 108 330,8 128 514,6

Vyplaceno Mil. Kč 52 178,0 59 095,3 64 167,6 69 047,8 76 204,2 83 972,7 98 556,0

Příjmy ze hry Mil. Kč 17 712,2 18 892,1 20 427,7 21 607,5 21 882,2 24 357,1 29 958,6

Poznámka: Příjmy ze hry jsou výnosy provozovatelů hazarních her (vsazeno-vyplceno)

Obr. 3

Přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2002-2008

Tabulka č 4 a obrázek č. 3 znázorňují přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2002–2008. Jedná se souhrnná data, která zahrnují všechny druhy her, jsou získána z internetových stránek Ministerstva

28

financí České republiky. [11] Přehled výsledků za jednotlivé hry naleznete v příloze č. 1.

3.2 Elementární charakteristiky vývoje provozování loterií a jiných podobných her za roky 2002-2008 V následující kapitole (3.2.1) najdete elementární charakteristiky vývoje objemu vsazených peněz a jejich komentáře. Jedná se opět o charakteristiky pouze celkových dat, která zahrnují všechny druhy her, charakteristiky objemu vyplacených peněz a příjmů z her naleznete v příloze č. 2, charakteristiky jednotlivých her jsou k dispozici v příloze č. 3. 3.2.1 Objem vsazených peněz a jeho elementární charakteristiky vývoje za roky 2002-2008 Objemem vsazených peněz je myšlena suma vložených sázek do loterií a jiných podobných her za všechny sázející. Obrázek č. 4 znázorňuje, jak se vyvíjel objem vsazených peněz v čase, v tabulce č. 6 naleznete elementární charakteristiky vývoje. Je zřejmé, že objem vsazených peněz v čase vzrostl téměř na dvojnásobek od roku 2002 do roku 2008, v letech 2002-2007 se koeficient přírůstku výrazně nezměnil (kolem 10%), až v roce 2008 byla zaznamenán celkový přírůstek 18,6 %, což mají na svědomí technické hry, kde byl absolutní přírůstek od roku 2007 13 744,4 mil Kč (tempo přírůstku bylo 62 %), takovýto nárůst může být způsoben tím, že za poslední roky hráči zvýšili svůj zájem nejvíce u technických her, kam patří elektromechanické rulety a centrální loterijní systémy. [18] Dále by bylo vhodné zmínit výherní hrací přístroje, u kterých tempo přírůstku dosáhlo 10 %. To v porovnání s technickými hrami je zanedbatelné, ale podíváme-li se na absolutní přírůstek, který byl 6 181 mil. Kč, zjistíme, že výherní hrací přístroje měly také značný podíl. Tab. 5 Průměrné charakteristiky vývoje objemu vsazených peněz do loterií a jiných podobných her

Objem peněz Vsazeno

Průměrný Průměrný Průměrné Průměrný Průměrné absolutní koeficient koeficient tempo tempo přírůstek přírůstku přírůstku růstu růstu k δ d δ k 9 770,700 1,107 110,7 0,107 10,7

29

Obr. 4

Objem vsazených peněz do loterií a jiných podobných her za roky 2002-2008

Tab. 6 Základní charakteristiky vývoje objemu vsazených peněz do loterií a jiných podobných her za roky 2002-2008

Vsazeno Rok 2002 69 890,4 2003 77 987,4 2004 84 595,5 2005 90 658,1 2006 98 088,4 2007 108 330,8 2008 128 514,6

Absolutní Koeficient přírůstek růstu dt kt 8 097,0 6 608,1 6 062,6 7 430,3 10 242,4 20 183,8

1,116 1,085 1,072 1,082 1,104 1,186

Tempo Tempo Koeficient přírůstku růstu přírůstku [%] [%] δt k δ 111,6 0,116 11,6 108,5 0,085 8,5 107,2 0,072 7,2 108,2 0,082 8,2 110,4 0,104 10,4 118,6 0,186 18,6

Vývoj jednotlivých her Nejvyšší průměrné tempo přírůstku objemu vsazených peněz 60,9 % měly technické hry. Jak již bylo řečeno, je to způsobeno zvyšující se oblibou těchto her. U jediného binga si můžeme všimnout, že objem vsazených peněz v čase klesá, průměrné tempo přírůstku je - 12,2 %. Tento jev můžeme být zapříčiněn tím, že hráči ztrácejí zájem o bingo jako hazardní hru ve prospěch atraktivnějších her, jako je například ruleta a výherní hrací přístroje. U jiných her nenajdeme výraznějších odchylek, ročně češi vsadí nejvíce na výherní hrací přístroje.

30

3.3 Pravděpodobnost výhry v ruletě Pravděpodobnost výher bude znázorněn jak na francouzské, tak na americké ruletě. Využiji tří typů sázek – sázka na jedno číslo, sázka na sudá čísla (Pair) a sázka na první tucet (Douzaine premiere). U ostaních sázek by se postupovalo analogicky. 3.3.1 Pravděpodobnost výhry ve francouzské ruletě při sázce na jedno číslo (En plein) Losování ve francouzské ruletě je náhodný pokus s 37 možnými stejně pravděpodobnými výsledky Ω = {ω0, ω1, ..., ω36}, kde ωi značí to, že kulička zapadla do i-tého sektoru i = 0, 1, …, 36, A={ωi} je jev, že vylosované číslo bude i. Položí-li hráč žeton na pole s číslem i, znamená to, že vsadil na realizaci jevu A. Výhru hráče při vkladu 1 Kč lze považovat za náhodnou veličinu X určenou předpisem X(ω) = 36 Kč pro ω ∈ A, X(ω) = 0 Kč pro ω ∈ Ω - A. Jevy {X = 36 Kč} a {X = 0 Kč} jsou jevy opačné. Rozložení pravděpodobnosti náhodné veličiny je 1 pro X = 36 Kč, p(x) = 37 36 p(x) = pro X = 0 Kč, 37 p(x) = O jinak. 3.3.2 Pravděpodobnost výhry ve francouzské ruletě při sázce na sudá čísla (Pair)

Losování ve francouzské ruletě je náhodný pokus s 37 možnými stejně pravděpodobnými výsledky Ω = {ω0, ω1, ..., ω36}, kde ωi značí to, že kulička zapadla do i-tého sektoru i = 0, 1, …, 36, A={ω2, ω4, …, ω36} Výhru hráče při vkladu 1 Kč lze považovat za náhodnou veličinu X určenou předpisem X(ω) = 2 Kč pro ω ∈ A, X(ω) = 0 Kč pro ω ∈ Ω - A. Jevy {X = 2 Kč} a {X = 0 Kč} jsou jevy opačné. Rozložení pravděpodobnosti náhodné veličiny je

31

p(x) =

18 pro X = 2 Kč, 37

p(x) =

19 pro X = 0 Kč, 37

p(x) = O jinak. 3.3.3 Pravděpodobnost výhry ve francouzské ruletě při sázce na první tucet (Douzaine premiere) Losování ve francouzské ruletě je náhodný pokus s 37 možnými stejně pravděpodobnými výsledky Ω = {ω0, ω1, ..., ω36}, kde ωi značí to, že kulička zapadla do i-tého sektoru i = 0, 1, …, 36, A={ω1, ω2, …, ω12} Výhru hráče při vkladu 1 Kč lze považovat za náhodnou veličinu X určenou předpisem X(ω) = 3 Kč pro ω ∈ A, X(ω) = 0 Kč pro ω ∈ Ω - A. Jevy {X = 3 Kč} a {X = 0 Kč} jsou jevy opačné. Rozložení pravděpodobnosti náhodné veličiny je 12 p(x) = pro X = 3 Kč, 37 p(x) =

25 pro X = 0 Kč, 37

p(x) = O jinak. 3.3.4 Pravděpodobnost výhry v americké ruletě při sázce na jedno číslo (En plein)

Losování v americké ruletě je náhodný pokus s 38 možnými stejně pravděpodobnými výsledky Ω = {ω0, ω00, ω1..., ω36}, kde ωi značí to, že kulička zapadla do i-tého sektoru i = 0, 00, 1, …, 36, A={ωi} je jev, že vylosované číslo bude i. Položí-li hráč žeton na pole s číslem i, znamená to, že vsadil na realizaci jevu A. Výhru hráče při vkladu 1 Kč lze považovat za náhodnou veličinu X určenou předpisem X(ω) = 36 Kč pro ω ∈ A, X(ω) = 0 Kč pro ω ∈ Ω - A. Jevy {X = 36 Kč} a {X = 0 Kč} jsou jevy opačné. Rozložení pravděpodobnosti náhodné veličiny je

32

p(x) =

1 pro X = 36 Kč, 38

p(x) =

37 pro X = 0 Kč, 38

p(x) = O jinak. 3.3.5 Pravděpodobnost výhry v americké ruletě při sázce na sudá čísla (Pair) Losování ve francouzské ruletě je náhodný pokus s 38 možnými stejně pravděpodobnými výsledky Ω = {ω0, ω00, ω1..., ω36}, kde ωi značí to, že kulička zapadla do i-tého sektoru i = 0, 00, 1, …, 36, A={ω2, ω4, …, ω36}. Výhru hráče při vkladu 1 Kč lze považovat za náhodnou veličinu X určenou předpisem X(ω) = 2 Kč pro ω ∈ A, X(ω) = 0 Kč pro ω ∈ Ω - A. Jevy {X = 2 Kč} a {X = 0 Kč} jsou jevy opačné. Rozložení pravděpodobnosti náhodné veličiny je 18 pro X = 2 Kč, p(x) = 38 p(x) =

20 pro X = 0 Kč, 38

p(x) = O jinak. 3.3.6 Pravděpodobnost výhry v americké ruletě při sázce na první tucet (Douzaine premiere)

Losování ve francouzské ruletě je náhodný pokus s 38 možnými stejně pravděpodobnými výsledky Ω = {ω0, ω00, ω1..., ω36}, kde ωi značí to, že kulička zapadla do i-tého sektoru i = 0, 00, 1, …, 36, A={ω1, ω2, …, ω12} Výhru hráče při vkladu 1 Kč lze považovat za náhodnou veličinu X určenou předpisem X(ω) = 3 Kč pro ω ∈ A, X(ω) = 0 Kč pro ω ∈ Ω - A. Jevy {X = 3 Kč} a {X = 0 Kč} jsou jevy opačné. Rozložení pravděpodobnosti náhodné veličiny je 12 pro X = 3 Kč, p(x) = 38

33

p(x) =

26 pro X = 0 Kč, 38

p(x) = O jinak. 3.3.7 Hraní francouzské a americké rulety z dlouhodobého hlediska Dlouhodobý výnos hráče z hraní rulety bude velmi blízký střední hodnotě náhodné veličiny Xk. Francouzská ruleta Sázka na jedno číslo E( X 1) = 36 ×

1 36 36 + 0× = 37 37 37

Sázka na sudé nebo liché číslo E( Xsl ) = 2 ×

18 19 36 +0× = 37 37 37

E( X 12) = 3 ×

12 25 36 +0× = 37 37 37

Sázka tucet

Střední hodnota náhodné veličiny E(Xk) = že

36 při jakémkoli typu sázky a platí, 37

36 < 1 , tedy hraní francouzské rulety je z dlouhodobého hlediska ztrátové. 37

Americká ruleta Sázka na jedno číslo E( X 1) = 36 ×

1 36 36 +0× = 38 38 38

Sázka na sudé nebo liché číslo E( Xsl ) = 2 × Sázka tucet

18 19 36 +0× = 38 38 38

34

E( X 12) = 3 ×

12 25 36 +0× = 38 38 38

Střední hodnota náhodné veličiny E(Xk) = že

36 při jakémkoli typu sázky a platí, 38

36 < 1 , tedy hraní americké rulety je z dlouhodobého hlediska ztrátové. 38

3.4 Dotazníkové šetření a jeho výsledky Dotazování probíhalo formou jednoduchého dotazníku pod stejným názvem, který nese tato bakalářská práce a to Ekonomické a sociální aspekty hazardních her a sázek. Dotazník (naleznete v příloze č. 4) byl k dispozici v papírové a v elektronické podobě (na serveru www.vyplnto.cz). Zúčastnilo se celkem 151 respondentů a délka trvání akce byla 11 dnů. 3.4.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek Otázka č. 1 Patří k Vašim zálibám sázky a sázení? Možné odpovědi: Ano, Ne. Otázka č. 1 fungovala jako rozcestník pro ty, kteří sází a kteří ne. Při odpovědi Ne byl respondent přesměrován až na otázku č. 13. Ze 151 respondentů odpovědělo Ano 60 respondentů (39,74 %), tedy sází méňě jak jedna polovina všech respondentů. Tyto respondenty budu pro vyhodnocení dalších otázek označovat hráči. Pro přehled budu u dalších otázek uvádět % vyjádření z celkového souboru respondentů. Tab. 7

Otázka č. 1 Patří k Vašim zálibám sázky a sázení?

Možné odpovědi Ano Ne

Počet respondentů 60 91

Počet respondentů % vyjádření 39,74 % 60,26 %

35

Obr. 5

Otázka č. 1 Patří k Vašim zálibám sázky a sázení?

Otázka č. 2 Sázíte pravidelně? Možné odpovědi: Ano, Ne. Poměr respondentů – hráčů, kteří sází pravidelně s těmi, kteří ne, je 1:1. Tab. 8

Otázka č. 2 Sázíte pravidelně?



% vyjádření respondentů (hráčů) 50,00 % 50,00 %

% vyjádření z celkového souboru resp. 19, 87 % 19,87 %

Otázka č. 3 Jakému způsobu sázení dáváte přednost? Možné odpovědi: Karetní hry, kostky, Kursové sázení, Klasické hrací automaty, ruleta, Loterie. Na tuto otázku mohl respondent zaškrtnout i více odpovědí, proto zde není uvedeno % vyjádření respondentů. Tabulka č. 9 znázorňuje počty zaškrtnutých odpovědí pro jednotlivé hry. Nejvíce hlasů získala odpověď Karetní hry, kostky.

36 Tab. 9

Otázka č. 3 Jakému způsobu sázení dáváte přednost?

Možné odpovědi

Karetní hry, kostky

Kursové sázení

Klasické hrací automaty, ruleta

Loterie

38

24

21

14

Počet respondentů

Tab. 10

Otázka č. 3 Jakému způsobu sázení dáváte přednost?

Počet odpovědí Počet respondentů

1

2

3

4

31

23

5

1

Tabulka č. 10 ukazuje, kolika způsobům sázení jednotlivý hráči dávají přednost. Pouhý jeden hráč využívá všechny uvedené způsoby sázení, většina naopak jen jeden. Otázka č. 4 Jaký vliv má ekonomická krize na Váš zájem sázet? Možné odpovědi: Nezměnil se, Snížil se, Zvýšil se. Ve většině případů nemá ekonomická krize vliv na zájem o sázení, 88,33 % hráčů uvedlo, že se jejich zájem sázet nezměnil. Tab. 11

Otázka č. 4

Možné odpovědi Nezměnil se Snížil se Zvýšil se

Počet respondentů 53 4 3

% vyjádření respondentů (hráčů) 88,33 % 6,67 % 5,00 %

Počet respondentů % vyjádření z celkového souboru resp. 35,10 % 2,65 % 1,99 %

Otázka č. 5 Jaký vliv má ekonomická krize na celkový objem Vámi vsazených peněz? Možné odpovědi: Nezměnil se, Snížil se, Zvýšil se.

37 Otázka č. 5 Jaký vliv má ekonomická krize na celkový objem Vámi vsazených peněz

Možné odpovědi

Počet respondentů

Nezměnil se Snížil se Zvýšil se

45 13 2

% vyjádření respondentů (hráčů) 75,00 % 21,67 % 3,33 %

Počet respondentů % vyjádření z celkového souboru resp. 29,80 % 8,61 % 1,32 %

Objem prosázených peněz se u 75 % hráčů v důsledku ekonomické krize nezměnil, 21,67 % odpovědělo, že se snížil a zbytek, že se zvýšil. Porovnáme-li otázku č. 5 s otázkou č. 4, můžeme říci, že v některých případech se zájem o sázení nezměnil, ale objem prosázených peněz se snížil. Zamítneme tedy hypotézu B) Díky ekonomické krizi klesá zájem o provozování (hraní) hazardních her, tudíž objem prosázených peněz.

Obr. 6

Otázka č. 5 Jaký vliv má ekonomická krize na celkový objem Vámi vsazených peněz?

Otázka č. 6 S technologickým pokrokem se objevila možnost, využívat pro sázky internet, a to v podobě online heren. Sázíte i online? Možné odpovědi: Ano, Ne.

38 Tab. 12 Otázka č. 6 S technologickým pokrokem se objevila možnost, využívat pro sázky internet, a to v podobě online heren. Sázíte i online?




Počet respondentů % vyjádření z celkového souboru resp. 21,19 % 18,54 %

Také otázka č. 6 sloužila jako rozcestník, při odpovědi Ne přeskočil respondent na otázku č. 8. Bylo zjištěno, že 53,33 % sází i online, tedy zhruba polovina hráčů využívá pro sázení internet a druhá polovina ne. Pro vyhodnocení otázky č. 7 použiji pro hráče, kteří sází i online výraz online hráči. Otázka č. 7 Snížil se Váš zájem o klasické hráčství v kamenných hernách ve prospěch internetového sázení? Možné odpovědi: Ano, Ne. Hypotéza A) Klesá podíl klasických loterií ve prospěch elektronických online heren může být potvrzena, protože 57,14 % online hráčů na otázku odpovědělo Ano. Tab. 13 Otázka č. 7 Snížil se Váš zájem o klasické hráčství v kamenných hernách ve prospěch internetového sázení?

Možné odpovědi

Ano Ne

Počet Počet respondentů respondentů % vyjádření Počet % vyjádření % vyjádření respondentů respondentů z celkového (online (hráčů) souboru hráčů) resp 16 57,14 % 26,67 % 10,60 % 12 42,86 % 20,00 % 7,95 %

39

Obr. 7 Otázka č. 7 Snížil se Váš zájem o klasické hráčství v kamenných hernách ve prospěch internetového sázení?

Otázka č. 8 Nastala u Vás někdy taková situace, že jste se nemohli odtrhnout od hraní, i když jste měli vážný důvod přestat? Možné odpovědi: Ano, Ne. 21 z 60 hráčů odpovědělo Ano, dá se říci, že tito hráči můžou mít problém s patologickým hráčstvím. Tab. 14 Otázka č. 8 Nastala u Vás někdy taková situace, že jste se nemohli odtrhnout od hraní, i když jste měli vážný důvod přestat?





Otázka č. 9 Stalo se Vám někdy, že Vám vsazené peníze pak chyběly na jiné potřeby? Možné odpodi: Ano, Ne. Peníze, určené na jiné potřeby než byly hazardní hry, prosázelo 35,00 % hráčů.

40 Tab. 15

Otázka č. 9 Stalo se Vám někdy, že Vám vsazené peníze pak chyběly na jiné potřeby?

Možné odpovědi Ne Ano




Otázka č. 10 Objevily se někdy u Vás v rodině či mezi přáteli rozpory, které byly zjevně zapříčiněny sázením? Možné odpovědi: Ano, Ne. 20 hráčů má mezi přáteli a v rodině problémy způsobené sázením, tito hráči můžou být na sázení závislí. Tab. 16 Otázka č. 10 Objevily se někdy u Vás v rodině či mezi přáteli rozpory, které byly zjevně zapříčiněny sázením?





Otázka č. 11 Ovlivňuje sázení Vaši výkonnost v pracovním procesu? Možné odpovědi: Ano, Ne. Výkonnost v pracovním procesu sázení ovlivňuje pouze u 5 respondentů – hráčů, jak znázorňuje následující tabulka. Tab. 17

Ovlivňuje sázení Vaši výkonnost v pracovním procesu?





41

Otázka č. 12 Projevilo se Vaše hraní či sázení někdy ve Vašem pracovním prostředí? (žádání o vyplacení zálohy na mzdu, konflikty se spolupracovníky, vybírání neplánovaných dnů dovolené, navštěvování online heren v pracovní době, apod.) Možné odpovědi: Ano, Ne. U většiny hráčů (téměř 92 %) se sázení neprojevilo v pracovním prostředí. V porovnání s otázkou č. 11 výkonnost některých hráčů je sázením ovlivněna, ale v pracovním prostředí se hraní a sázení neprojevilo. Tab. 18

Otázka č. 12 Projevilo se Vaše hraní či sázení někdy ve Vašem pracovním prostředí?

Možné odpovědi

Počet respondentů

Ano Ne

10 50



Otázka č. 13 Pohlaví Možné odpovědi: Muž, Žena. V celkovém souboru respondentů převažují muži nad ženami (muži 58,94 %, ženy 41,06 %), jak ukazuje tabulka č. 19 a obrázek č. 8.

Obr. 8

Otázka č. 13 Pohlaví

42 Tab. 19

Otázka č. 13 Pohlaví

Možné odpovědi

Počet respondentů

Muž Žena

89 62

Počet respondentů % vyjádření 58,94 % 41,06 %

Otázka č. 14 Věk Možné odpovědi: Libovolná. Věk respondentů byl 18-62 let. Intervalové rozdělení četnosti bylo určeno následujícím způsobem:

& n Počet skupin k = x max - xmin & Šířku intervalů h = [2] k & 12,29 k = 151 = h=

62 - 18 &4 = 3,58 = 12,29

Tab. 20

Otázka č. 14 Věk

Odpovědi v letech

<18-21> <22-25> <26-29> <30-33> <34-37> <38-41> <42-45> <46-49> <50-53> <54-57> <58-61> <62-65>

Počet respondentů

27 68 26 13 6 5 0 2 2 0 1 1

Počet respondentů % vyjádření 17,88 % 45,03 % 17,22 % 8,61 % 3,97 % 3,31 % 0,00 % 1,32 % 1,32 % 0,00 % 0,07 % 0,07 %

43

Obr. 9

Otázka č. 14 Věk

Věk většiny respondentů patřil do intervalu <22-25>, dále pak <18-21> a <26-29>. Otázka č. 15 Jaké máte vzdělání? Možné odpovědi: Střední vzdělání s maturitní zkouškou, Vysokoškolské vzdělání, Střední vzdělání s výučním listem, Vyšší odborné vzdělání, Základní. Stupně vzdělání podle počtu respondentů můžeme seřadit (od největšího po nejmenší) následujícím způsobem: Střední vzdělání s maturitní zkouškou, vysokoškolské vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, vyšší odborné vzdělání a základní vzdělání. Tab. 21

Otázka č. 15 Jaké máte vzdělání?

Možné odpovědi Základní

Počet respondentů % vyjádření

Počet respondentů 6

3,97 %

18

11,92 %

75

49,67 %

Vyšší odborné vzdělání

10

6,62 %

Vysokoškolské vzdělání

42

27,81 %

Střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání s maturitní zkouškou

44

Otázka č. 16 Váš čistý měsíční příjem v Kč byste zařadil/a do kterého z následujících intervalů? Možné odpovědi: 10 000 a méně, 10 000 – 20 000, 20 000 – 30 000, 30 000 a více. Nejvíce respondentů zařadilo svůj čistý měsíční příjem do intervalu 10 000 a méně. Když porovnáme tuto otázku s otázkami č. 14 a č. 15 – nejčastější věk respondentů byl <22-25> a <18-21>, nejčastější vzdělání bylo střední vzdělání s maturitní zkouškou- vyplyne nám, že většina respondentů byli studenti.

Obr. 10 Otázka č. 16 Váš čistý měsíční příjem v Kč byste zařadil/a do kterého z následujících intervalů? Tab. 22 Otázka č. 16 Váš čistý měsíční příjem v Kč byste zařadil/a do kterého z následujících intervalů?

Možné odpovědi

Počet respondentů

10 000 a méně 10 000 – 20 000 20 000 – 30 000 30 000 a více

61 45 28 17

Počet respondentů % vyjádření 40,40 % 29,80 % 18,54 % 11,26 %

3.4.2 Jednotlivé souvislosti mezi jednotlivými odpověďmi na vybrané otázky Otázka č. 1 – odpověď Ano a otázka č. 13 Souvislost mezi hráči a pohlavím.

45 Tab. 23

Souvislost odpovědi Ano na otázku č. 1 s otázkou č. 13

Pohlaví respondentů, kteří sází Žena Muž


Počet respondentů % vyjádření (hráčů) 18,33 % 81,67 %

Mezi hráči bylo zastoupeno 81,67 % mužů a 18,33 % žen. Hypotéza D) Muži sázejí častěji než ženy bude ověřena v následující kapitole (3.4.3).

Obr. 11


Mezi hráči bylo zastoupeno 81,67 % mužů a 18,33 % žen. Hypotéza D) Muži sázejí častěji než ženy bude ověřena v následující kapitole (3.4.3).

46

Otázka č. 1 – odpověď Ano a otázka č. 16

Obr. 12


Souvislost mezi hráči a jejich čistým měsíčním příjmem v Kč. Nejvíce hráčů mělo čistý měsíční příjem z intervalu 10 000-20 000 Kč. Hypotéza E)Bohatí sázejí častěji než chudí bude ověřena v následující kapitole (3.4.3). Tab. 24


Intervaly příjmu v Kč

Počet respondentů

10 000 a méně 10 000–20 000 20 000–30 000 30 000 a více

14 22 14 10

Počet respondentů % vyjádření 23,33 % 36,67 % 23,33 % 15,67 %

3.4.3 Ověření hypotéz D) a E) Pro ověření hypotéz C) Muži sázejí častěji než ženy a D) Bohatí sázejí častěji než chudí využiji kontingenční tabulky a test nezávislosti. Hypotéza D) Muži sázejí častěji než ženy

47 Tab. 25

Kontingenční tabulka absolutních četností (hypotéza E))

Y Všichni Hráči ∑

Muži 89 (n11) 49 (n21) 138 (n.1)

Ženy 62 (n12) 11 (n22) 73 (n.2)

∑ 151 (n1.) 60 (n2.) 211 (n)

Teoretická četnost Γj ni . × n . j , n podmínka: Γj > 1 a alespoň v 80 % tříd Γ > 5. Γj =

n 1. × n.1 151 × 138 = = 98,76 , n 211 n 1. × n.2 151 × 73 Γ 12 = = = 52,24, n 211 n 2. × n .1 60 × 138 Γ 21 = = = 39,24, n 211 n 2. × n.2 60 × 73 = 20,76, Γ 22 = = n 211 Γ 11 =

Tab. 26

98, 76>5, podmínka splněna 52,24>5, podmínka splněna 39,24>5, podmínka splněna 20,76>5, podmínka splněna

Teoretické četnosti hypotézy C)

Γ11 Γ21

98, 76 52,24

Γ12 Γ22

39,24 20,76

Test nezávislosti

( n11 × n 22 - n12 × n21) 2 (89 × 11 - 62 × 49) 2 χ =n = 211 = 9,8 n1. × n2. × n.1 × n.2 151 × 60 × 138 × 73 Hladina významnosti α=0,05 2

χ 2 ( r - 1)(c - 1)(α ) = χ 20,05 (1) = 3,84 [2] χ 2 ( r - 1)(c - 1)(α ) ≤ χ 2

3,84<9,8

Závěr: Mezi hráči je statisticky významnější podíl mužů než mezi všemi respondenty. Hypotéza E) Bohatí sázejí častěji než chudí

Již v metodice byla stanovena podmínka, která určila hranici mezi čistými měsíčními příjmy bohatých a chudých. Tato hranice je 30 000 Kč.

48 Tab. 27

Kontingenční tabulka absolutních četností (hypotéza E))

Y Všichni Hráči ∑

30 000 Kč a více 17 (n11) 10 (n21) 27 (n.1)

Do 30 000 Kč 134 (n12) 50 (n22) 184 (n.2)

∑ 151 (n1.) 60 (n2.) 211 (n)

Teoretická četnost ni . × n . j , n podmínka: Γj > 1 a alespoň v 80 % tříd n 1. × n.1 151 × 27 Γ 11 = = = 19,32 n 211 n 1. × n.2 151 × 184 Γ 12 = = = 131,68 n 211 n 2. × n.1 60 × 27 Γ 21 = = = 7,67 n 211 n 2. × n .2 60 × 184 = 52,32 Γ 22 = = n 211 Γj =

Tab. 28

Γ > 5.

19,32>5, podmínka splněna 131,68>5, podmínka splněna 7,67>5, podmínka splněna 52,32>5, podmínka splněna

Teoretické četnosti hypotézy D)

Γ11 Γ21

19,32 7,67

Γ12 Γ22

131,68 52,32

Test nezávislosti

( n 11 × n 22 - n12 × n21) 2 (17 × 50 - 134 × 10) 2 χ =n = 211 = 44,48 n1. × n2. × n.1 × n.2 17 × 134 × 10 × 50 Stupeň významnosti α=0,05 χ 2 ( r - 1)(c - 1)(α ) = χ 20,05 (1) = 3,84 [2] 2

χ 2 ( r - 1)(c - 1)(α ) ≤ χ 2

3,84<44,48

Závěr: Procentní podíl bohatých je statisticky významně nižší u hráčů než mezi všemi respondenty.

49

4 Závěr Cílem práce bylo ověření pěti předem stanovených hypotéz a analýza vývoje objemu prosázených peněz za roky 2002-2008 pomocí elementárních charakteristik vývoje aplikovaných na data zveřejněná na internetových stránkách Ministerstva financí ČR. Objem prosázených peněz vzrostl v letech 2002-2008 téměř na dvojnásobek. Největší přírůstek byl zaznamenám až v roce 2008, a to 18,6 %. Tento nárůst byl způsoben zvyšující se oblibou technických her (elektromechanické rulety a centrální loterijní systémy), jejichž tempo přírůstku činilo 62 %. Ovšem nejoblíbenější jsou výherní hrací přístroje, na které Češi ročně vsadí nejvíce peněz. U jediného binga objem vsazených peněz v čase klesá, průměrné tempo přírůstku je - 12,2 %. Tento jev můžeme být zapříčiněn tím, že hráči ztrácejí zájem o bingo jako hazardní hru ve prospěch atraktivnějších her, jako je například ruleta a výherní hrací přístroje. Hypotéza C)Hazardní hry jsou pro hráče z dlouhodobého hlediska ztrátové; byla ověřena pomocí pravděpodobnostního modelu rulety. Střední hodnoty E(Xk) < 1 pro oba typy rulety. Z těchto středních hodnot plyne, že hraní rulety je pro hráče z dlouhodobého hlediska ztrátové. Ostatní hypotézy byly ověřovány pomocí jednoduchého dotazníkového šetření. Hypotéza A) Klesá podíl klasických loterií ve prospěch elektronických online heren; byla potvrzena, jelikož 57,14 % hráčů, kteří uvedli, že sází i online (z celkového souboru respondentů 10,6 %), odpovědělo, že se jejich zájem snížil ve prospěch online heren. B) Díky ekonomické krizi klesá zájem o provozování (hraní) hazardních her, tudíž objem prosázených peněz; nebyla potvrzena, na otázku - Jaký vliv má ekonomická krize na Váš zájem sázet? – 88,33 % respondentů (hráčů) odpovědělo, nesnížil se. Také na otázku - Jaký vliv má ekonomická krize na celkový objem Vámi prosázených peněz? – většina (75 %) odpověděla, že se nesnížil. Z tohoto plyne, že ekonomická krize nemá na sázení vliv. Při ověřování hypotézy D) Muži sázejí častěji než ženy; pomocí testu nezávislosti jsme dospěli k závěru, že mezi hráči je statisticky významnější podíl mužů než mezi všemi respondenty (81,33 % hráčů byli muži) - sázejí častěji než ženy. Také procentní podíl chudých je statisticky významně vyšší u hráčů než mezi všemi respondenty. Pouhých 18,33 % hráčů má čistý měsíční příjem

50

30 000 Kč a více. Takže můžeme vyvrátit hypotézu E) Bohatí sázejí častěji než chudí. V dotazníkovém šetření bylo také zjištěno, že u 35 % respondentů, kteří sází, se již objevil problém, že se nemohli odtrhnout od hraní, i když měli vážný důvod přestat, 33 % uvedlo, že jejich hazardní hraní zapříčinilo rozpory v rodině či v domácnosti, a téměř 17 % respondentů – hráčů uvedlo, že se sázení projevilo v jejich pracovním prostředí (žádání o vyplacení zálohy na mzdu, konflikty se spolupracovníky, vybírání neplánovaných dnů dovolené, navštěvování online heren v pracovní době, apod.). Také 35 % hráčům se stalo, že jim vsazené peníze pak chyběly na jiné potřeby.Tyto respondenti mají vážné problémy s hazardní hrou (viz kapitola 2.3 a 2.5 ). Česká republika je zemí s největším počtem heren na obyvatele na světě a potýká se s důsledky (a výdaji na jejich odstranění) patologicky závislých hráčů, jak už je kriminalita, korupce, náklady na léčení... Tento problém by se měl řešit. Mým návrhem řešení by bylo například zvýšit poplatky majitelů heren, nebo regulace (snížení dostupnosti hracích automatů a heren, větší kontroly heren, zda nejsou poskytovány tyto služby osobám mladším 18 let, nebo by mohla být řešením zvýšená sazba daně nebo daň progresivní pro provozovatele hazardních her).

51

5 Literatura 1. ANDĚL, J. Statistické metody. Praha: MATFYZ PRESS, 1993. 246 s. 2. BLAŠKOVÁ, V. et al. Statistika I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 228 s. ISBN 978-80-7375-286-6. 3. CYHELSKÝ, L.; KAHOUNOVÁ, J.; HINDLS, R. Elementární statistická analýza. 2. vyd. Praha: Management Press, 1999. 319 s. ISBN 80-7261003-1. 4. HINDLS, R., et al. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional publishing, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. 5. HUBINKOVÁ, Z. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. Ekonomické chování pod vlivem patologických závislostí, s. 221 - 241. ISBN 978-80-247-1593-3. 6. LEA, S. E. G.; TARPY, R. M.; WEBLEY, P. Psychologie ekonomického chování: Sázení, hry o peníze a jiné hodnoty. Praha: Grada, 1994. 353 379 s. ISBN 80-85623-93-5. 7. MINAŘÍK, B. Statistika I: popisná statistika. Měření závislostí, statistické srovnávání, popis časových řad. Druhá část. 3. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 105 s. ISBN 978-80-7375152-4. Internetové zdroje 8. FLAMIKOVÁ, J. Strana zelených [online]. 2006-2010 [cit. 2010-04-19]. Nás se to týká - aneb co nás stojí hazard (kasina, herny, automaty). Dostupné z WWW: . 9. KOVANDA, L. Týden.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-15]. Proti počasí v Praze se pojistíte… na burze v Chicagu. Dostupné z WWW: . 10. Ministerstvo financí ČR. Ministerstvo financí ČR [online]. 2005 [cit. 2010-04-06]. Herní problematika. Dostupné z WWW: . 11. Ministerstvo financí ČR. Ministerstvo financí ČR [online]. 2005 [cit. 2010-04-14]. Přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2002-2008. Dostupné z WWW: . 12. Ministerstvo vnitra. Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003 - 2010 [cit. 2010-05-05]. Zákony ČR. Dostupné z WWW:
52

p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=202/1990&PC_8411_p=1&PC_ 8411_l=202/1990&PC_8411_ps=10#10821>. 13. NEŠPOR, K. Už jsem prohrál dost [online]. Praha: Sortpropag, 2006 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . 14. NEŠPOR, K. Www. jobs. cz Spojení s elitou [online]. 2008 [cit. 2010-0419]. Hazardní hry a pracovní prostředí. Dostupné z WWW: . 15. PAVELKA, J. Hazardni hry [online]. 2007 - 2010 [cit. 2010-04-02]. Hazardní hry - ruleta, kostky, karty. Dostupné z WWW: . 16. PAVELKA, J. Hazardní hry [online]. 2007 - 2010 [cit. 2010-04-06]. Ruleta - královna hazardních her. Dostupné z WWW: . 17. Roulette [online]. 2005 - 2010 [cit. 2010-05-05]. Casino Tropez. Dostupné z WWW: . 18. ŠPAČKOVÁ, Iva. IDnes.cz [online]. 2007 [cit. 2010-05-19]. Češi loni rekordně utráceli za hazardní hry. Dostupné z WWW: . 19. ŠŤÁHLAVSKÝ, David; KARAFIÁTOVÁ, Daniela; JANOUŠ, Wilém. Radiožirnál Český rozhlas 1 [online]. 2009 [cit. 2010-05-21]. Jak vypadá mapa hazardu v Česku?. Dostupné z WWW: .

53

6 Seznam tabulek Tab. 1 Základní sázky v ruletě a jejich výplatní poměr ....................................12 Tab. 2 Řada rozdělení ...................................................................................... 24 Tab. 3 Kontingenční tabulka absolutních četností ......................................... 25 Tab. 4 Přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2002 – 2008 (celkem) ......................................................................................... 27 Tab. 5 Průměrné charakteristiky vývoje objemu vsazených peněz do loterií a jiných podobných her ........................................................................................ 28 Tab. 6 Otázka č. 1 Patří k Vašim zálibám sázky a sázení?................................ 34 Tab. 7 Otázka č. 2 Sázíte pravidelně? .............................................................. 35 Tab. 8 Otázka č. 3 Jakému způsobu sázení dáváte přednost? ......................... 36 Tab. 9 Otázka č. 3 Jakému způsobu sázení dáváte přednost? ......................... 36 Tab. 10 Otázka č. 4............................................................................................. 36 Otázka č. 5 Jaký vliv má ekonomická krize na celkový objem Vámi vsazených peněz .................................................................................................................... 37 Tab. 11 Otázka č. 6 S technologickým pokrokem se objevila možnost, využívat pro sázky internet, a to v podobě online heren. Sázíte i online? ......................... 38 Tab. 12 Otázka č. 7 Snížil se Váš zájem o klasické hráčství v kamenných hernách ve prospěch internetového sázení? ....................................................... 38 Tab. 13 Otázka č. 8 Nastala u Vás někdy taková situace, že jste se nemohli odtrhnout od hraní, i když jste měli vážný důvod přestat? ................................. 39 Tab. 14 Otázka č. 9 Stalo se Vám někdy, že Vám vsazené peníze pak chyběly na jiné potřeby?.................................................................................................... 40 Tab. 15 Otázka č. 10 Objevily se někdy u Vás v rodině či mezi přáteli rozpory, které byly zjevně zapříčiněny sázením? ............................................................... 40 Tab. 16 Ovlivňuje sázení Vaši výkonnost v pracovním procesu? .................. 40 Tab. 17 Otázka č. 12 Projevilo se Vaše hraní či sázení někdy ve Vašem pracovním prostředí? ............................................................................................41 Tab. 18 Otázka č. 13 Pohlaví ........................................................................... 42 Tab. 19 Otázka č. 14 Věk ................................................................................. 42 Tab. 20 Otázka č. 15 Jaké máte vzdělání? ...................................................... 43 Tab. 21 Otázka č. 16 Váš čistý měsíční příjem v Kč byste zařadil/a do kterého z následujících intervalů? .................................................................................... 44 Tab. 22 Souvislost odpovědi Ano na otázku č. 1 s otázkou č. 13 .................... 45 Tab. 23 Souvislost odpovědi Ano na otázku č. 1 s otázkou č. 16 .................... 46 Tab. 24 Kontingenční tabulka absolutních četností (hypotéza E)) ............... 47

54

Tab. 25 Tab. 26 Tab. 27

Teoretické četnosti hypotézy C) ........................................................ 47 Kontingenční tabulka absolutních četností (hypotéza E)) ............... 48 Teoretické četnosti hypotézy D) ........................................................ 48

55

7 Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

Francouzská ruleta ................................................................................13 Americká ruleta .....................................................................................14 Přehled výsledků z provozování loterií a jiných podobných her za roky 2002-2008 ............................................................................................ 27 Obr. 4 Objem vsazených peněz do loterií a jiných podobných her za roky 2002-2008 ............................................................................................ 29 Obr. 5 Otázka č. 1 Patří k Vašim zálibám sázky a sázení?................................ 35 Obr. 6 Otázka č. 5 Jaký vliv má ekonomická krize na celkový objem Vámi vsazených peněz? .................................................................................. 37 Obr. 7 Otázka č. 7 Snížil se Váš zájem o klasické hráčství v kamenných hernách ve prospěch internetového sázení? ......................................... 39 Obr. 8 Otázka č. 13 Pohlaví ...............................................................................41 Obr. 9 Otázka č. 14 Věk .................................................................................... 43 Obr. 10 Otázka č. 16 Váš čistý měsíční příjem v Kč byste zařadil/a do kterého z následujících intervalů? ..................................................................... 44 Obr. 11 Souvislost odpovědi Ano na otázku č. 1 s otázkou č. 13 ....................... 45 Obr. 12 Souvislost odpovědi Ano na otázku č. 1 s otázkou č. 16 ....................... 46

56

8 Přílohy Příloha č. 1 Druh hry

Loterie

Kursové sázky

Bingo

Kasina

VHP

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Vsazeno 6 808,1 6 963,4 6 019,3 6 921,7 7 564,4 7 256,9 7 456,8 9 538,6 11 186,9 10 627,3 11 375,6 12 292,5 11 972,4 11 944,4 201,8 202,6 198,7 198,7 152,4 150,7 92,3 10 074,1 10 051,4 10 980,1 10 074,1 10 472,0 9 625,6 9 770,5 41 200,0 44 160,0 47 760,0 50 098,0 52 760,0 57 165,0 63 346,0

Vyplaceno 3 493,7 3 488,1 2 941,9 3 360,9 3 634,2 3 579,4 3 606,3 8 336,9 10 096,2 9 150,0 10 031,9 10 812,0 10 100,8 9 482,3 141,2 141,8 139,1 139,1 106,7 105,5 64,6 7 815,1 7 941,1 8 818,6 8 104,3 8 535,2 7 714,9 7 948,9 30 904,0 33 120,0 35 820,0 37 574,0 41 153,0 44 630,0 49 742,9

Příjmy ze hry 3 314,4 3 475,3 3 077,4 3 560,7 3 930,5 3 677,5 3 850,5 1 201,6 1 090,7 1 477,3 1 343,7 1 480,5 1 871,6 2 462,1 60,5 60,8 59,6 59,6 45,7 45,2 27,7 2 259,0 2 110,3 2 161,2 1 967,1 1 934,5 1 910,7 1 821,5 10 296,0 11 040,0 11 940,0 12 524,0 11 607,0 12 534,0 13 603,0

57

Technické hry

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

2 067,8 5 423,1 9 010,1 11 989,9 14 847,0 22 160,2 35 904,6

1 487,1 4 308,0 7 298,0 9 837,6 11 963,1 17 842,1 27 710,9

580,7 1 115,1 1 712,1 2 152,4 2 883,9 4 318,1 8 193,8

Příloha č. 2

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Absolutní Koeficient Tempo Koeficient Vyplaceno přírůstek růstu [%] růstu přírůstku dt kt k δt 52 178,0 59 095,3 64 167,6 69 047,8 76 204,2 83 972,7 98 556,0

Příjmy ze hry Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

17 712,2 18 892,1 20 427,7 21 607,5 21 882,2 24 357,1 29 958,6

Objem peněz Vsazeno Vyplaceno Příjmy ze hry

6 917,3 5 072,3 4 880,2 7 156,4 7 768,5 14 583,3

1,133 1,086 1,076 1,104 1,102 1,174

Absolutní přírůstek dt

Koeficient růstu [%] kt

1 179,900 1 535,600 1 179,800 274,700 2 474,900 5 601,500

1,067 1,081 1,058 1,013 1,113 1,230

113,3 108,6 107,6 110,4 110,2 117,4

Tempo růstu k 106,7 108,1 105,8 101,3 111,3 123,0

0,133 0,086 0,076 0,104 0,102 0,174 Koeficien t přírůstku δt 0,067 0,081 0,058 0,013 0,113 0,230

Průměrný Průměrný Průměrné Průměrný absolutní koeficient koeficient tempo přírůstek přírůstku růstu růstu k d δ k 9 770,7 1,107 110,7 0,107 7 729,7 1,112 111,2 0,112 2 041,1 1,092 109,2 0,092

Tempo přírůstku [%] δ 13,3 8,6 7,6 10,4 10,2 17,4 Tempo přírůstk u [%] δ 6,7 8,1 5,8 1,3 11,3 23,0 Průměrné tempo přírůstku δ 10,7 11,2 9,2

58

Příloha č. 3 Loterie Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Vsazeno

6 808,1 6 963,4 6 019,3 6 921,7 7 564,4 7 256,9 7 456,8

Absolutní přírůstek

Koeficient růstu [%]

dt

kt

155,3 -944,1 902,4 642,7 -307,5 199,9

1,023 0,864 1,150 1,093 0,959 1,028

Tempo růstu [%] k

102,3 86,4 115,0 109,3 95,9 102,8

Koeficient přírůstku

δt

Tempo přírůstku [%]

δ

0,023 -0,136 0,150 0,093 -0,041 0,028

2,3 - 13,6 15,0 9,3 -4,1 2,8



Loterie Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Vyplaceno

3 493,7 3 488,1 2 941,9 3 360,9 3 634,2 3 579,4 3 606,3



dt

kt

-

0,998 0,843 1,142 1,081 0,985 1,008

-5,6 -546,2 419,0 273,3 -54,8 26,9

Tempo růstu [%] k

99,8 84,3 114,2 108,1 98,5 100,8

δt -0,002 -0,157 0,142 0,081 -0,015 0,008

δ -0,2 -15,7 14,2 8,1 -1,5 8,0

Loterie Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Příjmy ze hry

3 314,4 3 475,3 3 077,4 3 560,7 3 930,5 3 677,5 3 850,5



dt

kt

160,9 -397,9 483,3 369,8 -253,0 173,0

1,049 0,886 1,157 1,104 0,936 1,047

Tempo růstu [%] k

104,9 88,6 115,7 110,4 93,6 104,7


δt 0,049 -0,114 0,157 0,104 -0,064 0,047


δ 4,9 -11,4 15,7 10,4 -6,4 4,7

59

Loterie Průměrný Průměrný Průměrné Průměrný absolutní koeficient koeficient tempo přírůstek přírůstku růstu růstu k d δ k Vsazeno 108,117 1,015 101,5 0,015 Vyplaceno 18,767 1,005 100,5 0,005 Příjmy ze 89,350 1,025 102,5 0,025 hry

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Absolutní Vsazeno přírůstek dt 9 538,6 11 186,9 10 627,3 11 375,6 12 292,5 11 972,4 11 944,4

9 538,6 1 648,3 -559,6 748,3 916,9 -320,1 -28,0

Průměrné tempo přírůstku δ 1,5 0,5 2,5

Kursové sázky Tempo Tempo Koeficient Koeficient přírůstku růstu přírůstku růstu [%] [%] [%] kt δt k δ 1,173 117,3 0,173 17,3 0,950 95,0 -0,050 -5,0 1,070 107,0 0,070 7,0 1,081 108,1 0,081 8,1 0,974 97,4 -0,026 2,6 0,998 99,8 -0,002 0,2 Kursové sázky

Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Vyplaceno

8 336,9 10 096,2 9 150,0 10 031,9 10 812,0 10 100,8 9 482,3



dt

kt

8 336,9 1 759,3 -946,2 881,9 780,1 -711,2 -618,5

1,211 0,906 1,096 1,078 0,934 0,939

Tempo růstu [%] k

121,1 90,6 109,6 107,8 93,4 93,9


δt 0,211 -0,094 0,096 0,078 -0,066 -0,061


δ 21,1 -9,4 9,6 7,8 -6,6 -6,1

60

Kursové sázky Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Příjmy ze hry

1 201,6 1 090,7 1 477,3 1 343,7 1 480,5 1 871,6 2 462,1



dt

kt

1 201,6 -110,9 386,6 -133,6 136,8 391,1 590,5

0,908 1,354 0,910 1,102 1,264 1,316

Tempo růstu [%] k

90,8 135,4 91,0 110,2 126,4 131,6


δt -0,092 0,354 -0,090 0,102 0,264 0,316


δ -9,2 35,4 -9,0 10,2 26,4 31,6

Kursové sázky Průměrný Průměrný Průměrné Průměrný Průměrné absolutní koeficient koeficient tempo tempo přírůstek přírůstku růstu přírůstku růstu k δ d δ k Vsazeno 400,967 1,038 103,8 0,038 3,8 Vyplaceno 190,9 1,022 102,2 0,O22 2,2 Příjmy ze 210,083 1,127 112,7 0,127 12,7 hry Bingo Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Vsazeno

201,8 202,6 198,7 198,7 152,4 150,7 92,3



dt

kt

201,8 0,8 -3,9 0,0 -46,3 -1,7 -58,4

1,004 0,981 1,000 0,767 0,989 0,612

Tempo růstu [%] k

100,4 98,1 100,0 76,7 98,9 61,2


δt 0,004 -0,019 0,000 -0,233 -0,011 -0,388


δ 0,4 -1,9 0,0 -23,3 -1,1 -38,8

61

Bingo Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Vplaceno

141,2 141,8 139,1 139,1 106,7 105,5 64,6



dt

kt

141,2 0,6 -2,7 0,0 -32,4 -1,2 -40,9

1,004 0,981 1,000 0,767 0,989 0,612

Tempo růstu [%] k

100,4 98,1 100,0 76,7 98,9 61,2


δt


δ

0,004 -0,019 0,000 -0,233 -0,011 -0,388

0,4 -1,9 0,0 -23,3 -1,1 -38,8



Bingo Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Příjmy ze hry

60,5 60,8 59,6 59,6 45,7 45,2 27,7



dt

kt

60,5 0,3 -1,2 0,0 -13,9 -0,5 -17,5

1,005 0,980 1,000 0,767 0,989 0,613

Tempo růstu [%] k

100,5 98,0 100,0 76,7 98,9 61,3

δt 0,005 -0,020 0,000 -0,233 -0,011 -0,387

δ 0,5 -2,0 O,0 -23,3 -1,1 -38,7

Bingo Průměrný Průměrný Průměrné Průměrný Průměrné absolutní koeficient koeficient tempo tempo přírůstek přírůstku růstu přírůstku růstu k δ d δ k Vsazeno -18,200 0,878 87,8 -0,122 - 12,2 Vyplaceno -12,767 0,878 87,8 -0,122 - 12,2 Příjmy ze -5,460 0,878 87,8 -0,122 - 12,2 hry

62

Kasina Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Vsazeno 10 074,1 10 051,4 10 980,1 10 074,1 10 472,0 9 625,6 9 770,5



dt

kt

10 074,1 -22,7 928,7 -906,0 397,9 -846,4 144,9

0,998 1,092 0,917 1,039 0,919 1,015

Tempo růstu [%] k

99,8 109,2 91,7 103,9 91,9 101,5


δt


δ

-0,002 0,092 -0,083 0,039 -0,081 0,015

-0,2 9,2 -8,3 3,9 -8,1 1,5



Kasina Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Vyplaceno

7 815,1 7 941,1 8 818,6 8 104,3 8 535,2 7 714,9 7 948,9



dt

kt

7 815,1 126,0 877,5 -714,3 430,9 -820,3 234,0

1,016 1,111 0,919 1,053 0,904 1,030

Tempo růstu [%] k

101,6 111,1 91,9 105,3 90,4 103,0

δt

δ

0,016 0,111 -0,081 0,053 -0,096 0,030

1,6 11. 1 -8,1 5,3 -9,6 3,0



Kasina Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Příjmy ze hry

2 259,0 2 110,3 2 161,2 1 967,1 1 934,5 1 910,7 1 821,5



dt

kt

2 259,0 -148,7 50,9 -194,1 -32,6 -23,8 -89,2

0,934 1,024 0,910 0,983 0,988 0,953

Tempo růstu [%] k

93,4 102,4 91,0 98,3 98,8 95,3

δt -0,066 0,024 -0,090 -0,017 -0,012 -0,047

δ -6,6 2,4 -9,0 -1,7 -1,2 -4,7

63

Vsazeno Vyplaceno Příjmy ze hry

Kasina Průměrný Průměrný Průměrné Průměrný Průměrné absolutní koeficient koeficient tempo tempo přírůstek přírůstku růstu přírůstku růstu k δ d δ k -50,6 O,995 99,5 -0,005 -0,5 22,3 1,003 100,3 0,003 0,3 -72,917

0,965

96,5

-0,035

-3,5

Výherní hrací přístroje Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Vsazeno

41 200,0 44 160,0 47 760,0 50 098,0 52 760,0 57 165,0 63 346,0



dt

kt

41 200,0 2 960,0 3 600,0 2 338,0 2 662,0 4 405,0 6 181,0

1,072 1,082 1,049 1,053 1,083 1,108

Tempo růstu [%] k

107,2 108,2 104,9 105,3 108,3 110,8


δt


δ

0,072 0,082 0,049 0,053 0,083 0,108

7,2 8,2 4,9 5,3 8,3 10,8




Vyplaceno

30 904,0 33 120,0 35 820,0 37 574,0 41 153,0 44 630,0 49 742,9



dt

kt

30 904,0 2 216,0 2 700,0 1 754,0 3 579,0 3 477,0 5 112,9

1,072 1,082 1,049 1,095 1,084 1,115

Tempo růstu [%] k

107,2 108,2 104,9 109,5 108,4 111,5

δt 0,072 0,082 0,049 0,095 0,084 0,115

δ 7,2 8,2 4,9 9,5 8,4 11,5

64


Vsazeno Vyplaceno Příjmy ze hry

Příjmy ze hry



dt

kt

10 296,0 11 040,0 11 940,0 12 524,0 11 607,0 12 534,0 13 603,0

10 296,0 744,0 900,0 584,0 -917,0 927,0 1 069,0

Tempo růstu [%] k

1,072 1,082 1,049 0,927 1,080 1,085

107,2 108,2 104,9 92,7 108,0 108,5


δt


δ

0,072 0,082 0,049 -0,073 0,080 0,085

7,2 8,2 4,9 7,3 8,0 8,5

Výherní hrací přístroje Průměrný Průměrný Průměrné Průměrný Průměrné absolutní koeficient koeficient tempo tempo přírůstek přírůstku růstu přírůstku růstu k δ d δ k 3691,0 1,074 107,4 0,074 7,4 3139,82 1,083 108,3 0,083 8,3 551,17

1,048

104,8

0,048

4,8

Technické hry Rok 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Vsazeno

2 067,8 5 423,1 9 010,1 11 989,9 14 847,0 22 160,2 35 904,6



dt

kt

2 067,8 3 355,3 3 587,0 2 979,8 2 857,1 7 313,2 13 744,4

2,623 1,661 1,331 1,238 1,493 1,620

Tempo růstu [%] k

262,3 166,1 133,1 123,8 149,3 162,0


δt 1,623 0,661 0,331 0,238 0,493 0,620


δ 162,3 66,1 33,1 23,8 49,3 62,0

65


Vyplaceno

1 487,1 4 308,0 7 298,0 9 837,6 11 963,1 17 842,1 27 710,9



dt

kt

1 487,1 2 820,9 2 990,0 2 539,6 2 125,5 5 879,0 9 868,8

Tempo růstu [%] k

2,897 1,694 1,348 1,216 1,491 1,553

289,7 169,4 134,8 121,6 149,1 155,3


δt 1,897 0,694 0,348 0,216 0,491 0,553


δ 189,7 69,4 34,8 21,6 49,1 55,3


Příjmy ze hry

580,7 1 115,1 1 712,1 2 152,4 2 883,9 4 318,1 8 193,8



dt

kt

580,7 534,4 597,0 440,3 731,5 1 434,2 3 875,7

1,920 1,535 1,257 1,340 1,497 1,898

Tempo růstu [%] k

192,0 153,5 125,7 134,0 149,7 189,9


δt 0,920 0,535 0,257 0,340 0,497 0,898


δ 92,0 53,5 25,7 34,4 49,7 89,8

Technické hry Průměrný Průměrný Průměrné Průměrný Průměrné absolutní koeficient koeficient tempo tempo přírůstek přírůstku růstu přírůstku růstu k δ d δ k Vsazeno 5639,467 1,609 160,9 0,609 60,9 Vyplaceno 4370,63 1,628 162,8 0,628 62,8 Příjmy ze 1268,85 1,555 155,5 0,555 55,5 hry

66

Příloha č. 4 Dotazník Ekonomické a sociální aspekty hazardních her a sázek Vážení respondenti, tento dotazník je součástí bakalářské práce s názvem Ekonomické a sociální aspekty hazardních her a sázek. Proto Vás prosím o jeho vyplnění, které je zcela anonymní a všechny údaje budou použity pouze pro vypracování práce a nebudou zveřejňovány. Děkuji za Váš čas strávený vyplněním dotazníku, Šindelářová Lenka Zaškrtněte Vámi zvolené odpovědi. 1. Patří k vašim zálibám sázky a sázení? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Ano Ne Pokud jste na otázku č. 1 odpověděli Ne, přeskočte na otázku č. 13 2. Sázíte pravidelně? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Ano Ne 3. Jakému způsobu sázení dáváte přednost? (Zde můžete zaškrtnout více odpovědí) Klasické hrací automaty, ruleta Karetní hry, kostky Loterie Kurzové sázení 4. Jaký vliv má ekonomická krize na Váš zájem sázet ? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Snížil se Nezměnil se Zvýšil se

67

5. Jaký vliv má ekonomická krize na celkový objem Vámi prosázených peněz? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Snížil se Nezměnil se Zvýšil se 6. S technologickým pokrokem se objevila možnost, využívat pro sázky internet, a to v podobě online heren. Sázíte i online? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Ano Ne Pokud jste odpověděli Ne, přeskočte na otázku č. 8 7. Snížil se Váš zájem o klasické hráčství v kamenných hernách ve prospěch internetového sázení? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Snížil se Nezměnil se Zvýšil se 8. Nastala u Vás někdy taková situace, že jste se nemohli odtrhnout od hraní, i když jste měli vážný důvod přestat? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Ano Ne 9. Stalo se Vám někdy, že Vám vsazené peníze pak chyběly na jiné potřeby? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Ano Ne 10. Objevily se někdy u Vás v rodině či mezi přáteli rozpory, které byly zjevně zapříčiněny sázením? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Ano Ne

68

11. Ovlivňuje sázení Vaši výkonnost v pracovním procesu? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Ano Ne 12. Projevilo se Vaše hraní či sázení někdy ve Vašem pracovním prostředí? (žádání o vyplacení zálohy na mzdu, konflikty se spolupracovníky, vybírání neplánovaných dnů dovolené, navštěvování online heren v pracovní době, apod.) (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Ano Ne 13. Pohlaví: (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Muž Žena 14. Kolik je Vám let?

……. .

15. Jaké máte vzdělání? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) Základní Střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání s maturitní zkouškou Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské vzdělání 16. Váš čistý měsíční příjem by jste zařadil/a do kterého z následujících intervalů? (Zaškrtněte jen jednu odpověď) 10 000 a méně 10 000 – 20 000 20 000 – 30 000 30 000 a více

Ekonomické a sociální aspekty hazardních her a sázek

Recommend Documents