Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích
Studijní obor: Finance a daně
Ekonomické a daňové aspekty vymáhání pohledávek v malé firmě (Bakalářská práce)
Autor:
Vilém Prajka
Vedoucí práce:
ing. Roman Nagy
Kunovice, srpen 2009
Cccccccccccccc vyměnit tuto stránku za stránku podepsanou rektorem!!!!!!
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Romana Nagy a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Kunovice, srpen 2009
Děkuji panu ing. Romanovi Nagy za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.
Kunovice, srpen 2009 Vilém Prajka
OBSAH::
ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 1
TEORIE POHLEDÁVEK....................................................................................................................... 9 1.1 VZNIK POHLEDÁVKY .......................................................................................................................... 9 1.1.1 Smlouva jako nejčastější důvod vzniku pohledávky ................................................................... 9 1.1.2 Úprava obchodních vztahů obchodním zákoníkem .................................................................. 10 1.1.3 Právní úprava závazkových vztahů v Obchodním zákoníku ..................................................... 11 1.2 JAK PŘEDCHÁZET VZNIKU PROBLEMATICKÝCH POHLEDÁVEK .......................................................... 12 1.2.1 Co znamená zajištění pohledávky? .......................................................................................... 12 1.2.2 Možné způsoby zajištění pohledávky ........................................................................................ 13
2
ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK NA ÚROVNI FIRMY SMAKO S.R.O. ................................................... 14 2.1 SOUČASNÝ STAV OBECNĚ ................................................................................................................. 14 2.1.1 Stávající systém ........................................................................................................................ 14 2.1.2 Nevýhody stávajícího systému .................................................................................................. 14 2.2 OPATŘENÍ KE ZKVALITNĚNÍ SYSTÉMU POHLEDÁVEK ........................................................................ 15 2.2.1 Vnitřní firemní systém .............................................................................................................. 15 2.2.2 Způsob vnitropodnikové komunikace ....................................................................................... 16 2.3 EXTERNÍ SLUŽBA VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK...................................................................................... 18 2.3.1 Důvody využití externí služby vymáhání pohledávek ............................................................... 18 2.4 MOŽNOSTI ZAJIŠTĚNÍ POHLEDÁVKY ................................................................................................. 19 2.4.1 Použití a výhody Rozhodčího řízení ......................................................................................... 19 2.4.2 Výhrada vlastnictví .................................................................................................................. 20
3
ÚČETNÍ DOPADY NEUHRAZENÝCH POHLEDÁVEK .............................................................. 21 3.1.1 Účetní a finanční problematika ................................................................................................ 21 3.1.2 Dodržování lhůt ....................................................................................................................... 21 3.1.3 Upomínkové řízení ................................................................................................................... 21 3.1.4 Předání podkladů k vymáhání.................................................................................................. 22 3.2 NEUHRAZENÉ POHLEDÁVKY JAKO AKTIVA ....................................................................................... 22 3.2.1 Účtování pohledávek ................................................................................................................ 22 3.2.2 Postoupení pohledávky ............................................................................................................ 23 3.2.3 Prodej pohledávky ................................................................................................................... 26 3.2.4 Zápočet pohledávky ................................................................................................................. 27 3.2.5 Pojištění pohledávek ................................................................................................................ 29 3.2.6 Faktoringové financování ........................................................................................................ 30
4
DAŇOVÁ PROBLEMATIKA .............................................................................................................. 32 4.1 DAŇOVÝ DOPAD ............................................................................................................................... 32 4.1.1 Nutnost zdanění........................................................................................................................ 32 4.1.2 Uplatnění neuhrazených pohledávek jako daňového nákladu ................................................. 32
5
OPRAVNÉ POLOŽKY ......................................................................................................................... 34 5.1 SYSTÉM OPRAVNÝCH POLOŽEK......................................................................................................... 34 5.1.1 Rozlišení opravných položek .................................................................................................... 34 5.1.2 Výhody použití opravných položek ........................................................................................... 35 5.1.3 Podmínky tvorby opravných položek ....................................................................................... 35 5.2 VYUŽITÍ OPRAVNÝCH POLOŽEK VE FIRMĚ SMAKO S.R.O. ............................................................... 36 5.2.1 Využití konkursních opravných položek ................................................................................... 36 5.2.2 Využití časových opravných položek ....................................................................................... 38 5.2.3 Režim tvorby časové opravné položky...................................................................................... 39 5.2.4 Režim tvorby opravných položek k drobným pohledávkám...................................................... 40
ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 41 RESUME ........................................................................................................................................................ 43 SUMMARY .................................................................................................................................................... 45
SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................................................ 47 POUŽITÉ ZKRATKY: ................................................................................................................................. 48 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................................................ 49
Úvod
Kdo nehraje, nevyhraje, a kdo hraje riskuje, že prohraje. Také podnikání je jistou formou hry, v níž musíme počítat i s neúspěchem. Do budoucna je sice zdravé hledět s nadějí a optimismem, leč včerejší dobré hospodářské výsledky jsou pouze výhodným předpokladem zítřejších zisků, rozhodně nejsou jejich zárukou. Tato bakalářská práce s názvem „Ekonomické a daňové aspekty vymáhání pohledávek v malé firmě“ je zpracovaná pro firmu SMAKO s.r.o. se sídlem v Lulči, provozovna Olomouc. Materiál by ovšem mohl sloužit i jiným malým firmám, potýkajícím se z důvodu minimalizace administrativy s obdobnými problémy. Jedná se většinou o menší firmy, či jednotlivé podnikatele, jejichž zisková složka není tak vysoká, aby byli schopni najmout si a zaplatit ekonomickou či právní službu, vykonávající tyto činnosti od počátku celého procesu, např. předáním vystavené faktury a tím přesunutím starosti o úhrady a dodržování jejich termínů. Přesto, že existují právní a morální hlediska, při dodržování kterých by k těmto situacím – situací je myšlen vlastní fakt,že někdo je nucen vymáhat něco, tedy úhradu dodávky zboží či služby, tedy toho na co má právní a morální nárok a co mu právem náleží – dojít vlastně ani nemělo, tyto situace nastávají stále častěji. Tento fakt se odráží ve zvýšeném počtu podnikatelů a firem ohrožených, či dokonce likvidovaných tzv.druhotnou platební neschopností. Dále je nutno říci, že ani náš právní systém nevytváří nějaké zásadní podmínky pro zlepšení situace. Vláda ČR v současnosti uplatňuje ekonomické pobídky, skládající se z daňových prázdnin, jiných daňových úlev většinou pro zahraniční subjekty, které ovšem z valné části těchto pobídek využijí a v okamžiku, kdy by se na ně měly vztahovat obecné podmínky daňové, opouštějí republiku a migrují za levnější pracovní silou. Jako další prvek zhoršující a zneprůhledňující současnou legislativní situaci se jeví permanentní změny zákonů, jejich novelizace v průběhu zdaňovacího období a často v těchto zákonech chybějící přechodná ustanovení, což ve svém důsledku vytváří zmatek v daňové oblasti. V současné době, tedy v závěru roku 2008 a počátku roku 2009 se tato situace ještě nepoměrně více vyostřuje vzhledem k ekonomické krizi zasahující v podstatě celý svět. 7
Práce si klade si několik cílů: •
objasnit vznik a důvody pohledávek,
•
vyjasnit teorii související s vymáháním pohledávek,
•
objasnit způsoby a formy vymáhání,
•
objasnit možné postupy řešení vymáhání,
•
zmapovat současný stav řešení pohledávek z obchodního styku ve firmě zadávající úkol,
•
nastavit prostředí a parametry vedoucí k řádnému postupu při vymáhání,
•
zpracovat podklady ve formě vnitřního předpisu pro danou oblast,
•
formou vnitřního předpisu nastavit parametry jednotlivých činností a postupů,
•
vytvořit vzorové dokumenty k provádění jednotlivých činností,
•
objasnit systém, použití, tvorbu a účtování opravných položek jako nástroje ke zmírnění daňových dopadů.
8
1
Teorie pohledávek V obecné rovině představuje právo věřitele jako jednoho z účastníků závazkového
vztahu požadovat od dlužníka jako druhého účastníka závazkového vztahu určitá plnění.
Pohledávkou tedy lze nazvat v podstatě dlužné plnění, které nebylo poskytnuto oprávněné osobě. V obchodních vztazích se jedná nejčastěji o plnění peněžní. Pohledávka zaniká splacením, nebo jinými způsoby které jsou však konkrétní pro každý typ pohledávky.
•
pohledávka musí být nesporná, tzn. zboží bylo skutečně doručeno,dílo předáno a převzato, poskytnuté služby byly odběratelem převzaty a potvrzeny,
•
směnka, uznání závazku, platební rozkazy, pravomocné rozsudky, faktury, smlouvy o dílo, smlouvy o půjčce, o nájmu, o dílo, uznání dluhu, prohlášení, atd. to vše jsou možnosti toho, co lze nazývat pohledávkou.
1.1
Vznik pohledávky Pohledávka a závazek jako určitý vztah může vzniknout z různých právních
důvodů. Podle § 489 ObčZ [2] jsou těmito důvody především: 1.
právní úkony, zejména smlouvy;
2.
dále způsobení škody a
3.
bezdůvodné obohacení.. Jestliže to stanoví zákon, může závazek a tím i pohledávka vzniknout
i z jiné skutečnosti. 1.1.1
Smlouva jako nejčastější důvod vzniku pohledávky Nejčastějším důvodem vzniku obchodních závazkových vztahů a z nich
vyplývajících
pohledávek
a
závazků,
jsou
smlouvy.
Smluvní
úprava
práv
a povinností tvořících obsah závazkového vztahu je pro účastníky výhodná. Umožňuje vznik
závazkových
vztahů
a
úpravu
9
jejich
obsahu
podle
vůle
a zájmů těch, jichž se práva a povinnosti budou týkat. Je způsobilá přihlédnout ke konkrétním okolnostem jednotlivých případů. Smlouva je svojí podstatou shodným projevem vůle (dohodou) osob, které ji uzavírají. Jejím předmětem je určitý, ve smlouvě vymezený, převod věcí z jedné smluvní strany na druhou, provedení činností jednou smluvní stranou pro druhou, provedení činností jednou smluvní stranou pro druhou nebo poskytnutí jiného určitého plnění. Obchodní smlouvy jsou většinou úplatné.
1.1.2
Úprava obchodních vztahů obchodním zákoníkem Obchodním zákoníkem se neřídí všechny závazkové vztahy, do nichž podnikatelé
při své podnikatelské činnosti vstupují, ale jen ty, o nichž to stanoví obchodní zákoník, nebo u nichž se tak účastníci dohodli. Obchodní zákoník v § 261 [3] stanoví, že se jím řídí závazkové vztahy:
a) mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku (např. při uzavření smlouvy) je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti; b) mezi státem, popř. státní nepodnikatelskou organizací, nebo územní samosprávnou jednotkou (obcí) na straně jedné a podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti na straně druhé, jestliže se závazek týká zabezpečování veřejných potřeb; c) vztahy výslovně uvedené v odstavci 3 (např. ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka v obchodní společnosti nebo členská práva a povinnosti člena družstva, dále též z burzovních obchodů, z úplatných smluv týkajících se cenných papírů, ze smlouvy o prodeji podniku, smlouvy o úvěru, smlouvy o běžném účtu, smlouvy o vkladovém účtu apod.), a to bez ohledu na povahu účastníků těchto vztahů (tedy i v případě, že tito účastníci nejsou podnikateli ve smyslu § 2 odst. 2 ObchZ ); d) vzniklé při zajištění plnění závazků (např. zástavním právem nebo ručením) v závazkových vztazích, které se řídí obchodním zákoníkem (např. ze smlouvy o úvěru) a dále též zástavní právo k cenným papírům v rozsahu stanoveném zák. č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších přepisů (ve všech těchto případech je rovněž nerozhodné, zda účastníci vztahu jsou podnikatelé či nikoliv).
10
Vztah uvedený shora pod písm. a) a b) se obchodním zákoníkem řídí i v případě, jestliže vznikl na základě smlouvy, která není upravena jako smluvní typ v obchodním zákoníku v §§ 409 až 728 [3], ale je upravena jako smluvní typ v občanském zákoníku. Smlouva samotná se samozřejmě řídí ustanoveními občanského zákoníku o příslušném smluvním typu. Výjimkou jsou vztahy vzniklé na základě smlouvy směnné, které se obchodním zákoníkem řídí, a to přiměřeně podle ustanovení o smlouvě kupní. Pokud vztahy uvedené shora pod písm. a) a b) vznikly na základě smlouvy, která není jako smluvní typ upravena ani v obchodním, ani občanském zákoníku, tzv. smlouva nepojmenovaná (inominátní kontrakt), řídí se obchodním zákoníkem, zejména jeho obecnými ustanoveními o obchodních závazkových vztazích. Jestliže se určitý vztah řídí obchodním zákoníkem , nemohou se účastníci takového vztahu dohodnout, že vyloučí působnost obchodního zákoníku a vztah podřídí režimu občanského zákoníku. Naproti tomu, jestliže se vztah neřídí povinně obchodním zákoníkem, mohu jeho účastníci dohodnout, že se obchodním zákoníkem řídí (§ 262 ObchZ [3]). Jejich dohoda musí být písemná a určitá. Dohoda však nesmí vést ke zhoršení právního postavení smluvní strany, která není podnikatelem. Výslovně jsou uvedena ustanovení občanského zákoníku, která dohodou stran nelze vyloučit.
1.1.3
Právní úprava závazkových vztahů v Obchodním zákoníku
Úprava závazkových vztahů v obchodním zákoníku je rozdělena na tři části: •
obecná ustanovení v §§ 261 až 408 [3] (např. uzavírání smluv, zajištění závazku, splnění závazku, promlčení, náhrada škody);
•
zvláštní
ustanovení
o
některých
obchodních
závazkových
vztazích
v §§ 409 až 728 [3] (obsahují úpravu jednotlivých smluvních typů, jako např. kupní smlouvy, smlouvy o dílo, smlouvy o úvěru, smlouvy o přepravě věcí, a dále úpravu cestovního šeku a slibu odškodnění); •
zvláštní
ustanovení
pro
závazkové
vztahy
v
mezinárodním
obchodu
v §§ 729 až 755 (týkají se obchodních závazkových vztahů ve smyslu § 261 až § 262 ObchZ [3] pokud se na jejich vzniku podílí alespoň jeden účastník, který má sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště na území jiného státu než ostatní účastníci a tyto vztahy se řídí českým právním řádem).
11
I když se závazkový vztah řídí obchodním zákoníkem , není v obchodním zákoníku obsažena úprava všech otázek a některé otázky zákoníkem upravené nemají úpravu komplexní, ale jen částečnou. z tohoto hlediska je třeba rozlišovat:
-
úpravu komplexní, takže nahrazuje úpravu stejné otázky v občanském zákoníku
(např. obchodní veřejná soutěž, smlouva o uzavření budoucí smlouvy, promlčení, ručení, splnění, jednotlivé smluvní typy);
-
úpravu dílčí (některá ustanovení), která jen doplňuje nebo modifikuje úpravu stejné
otázky v občanském zákoníku (např. uzavírání smluv, zástavní právo, smluvní pokuta, započtení pohledávek);
-
úpravu obsaženou i pro obchodní závazkové vztahy pouze v občanském zákoníku
(např.
postoupení
pohledávky,
převzetí
závazku,
zastavení
věci
a pohledávky, smluvní typy neupravené obchodním zákoníkem a upravené občanským zákoníkem, jako např. smlouva o sdružení, pojistná smlouva).
1.2
Jak předcházet vzniku problematických pohledávek Nejlépe je již v počátku obchodního vztahu zajistit pohledávky natolik, aby se
možnost vznikajících problémů minimalizovala. Vzhledem k tomu, že rychlost reakce našich soudů není v poslední době nikterak ohromující, je třeba tento faktor zohlednit a pohledávku pokud možno co nejbezpečněji zajistit.
1.2.1
Co znamená zajištění pohledávky? Zajištěním
je
možno
rozumět
určitý
právní
úkon
věřitele
směřující
k posílení jeho postavení v daném vztahu s konkrétním dlužníkem. Jednoduše řečeno půjčíte-li peníze tzv. „na dobré slovo“, (což v obchodně právních vztazích znamená provést obchod, či dodat službu bez řádného smluvního zajištění) nejste v příliš výhodném postavení ve vašem vztahu s dlužníkem a rozhodně si nemůžete být jisti navrácením prostředků. Naproti tomu půjčíte li finanční prostředky (a vlastně lhůtou splatnosti poskytujete odběrateli jakousi formu půjčky) prostřednictvím smlouvy o půjčce zajištěné směnkou a zástavním právem je vaše naděje na vrácení daných prostředků mnohem reálnější. 12
1.2.2
Možné způsoby zajištění pohledávky
•
rozhodčí doložka,
•
zástavní právo,
•
ručení,
•
převzetí dluhu,
•
přistoupení k závazku,
•
notářský zápis s doložkou vykonatelnosti,
•
zajišťovací převod práva,
•
zadržovací právo,
•
výhrada vlastnictví.
13
Řešení pohledávek na úrovni firmy SMAKO s.r.o.
2 2.1
Současný stav obecně Ve firmě SMAKO s.r.o. je veškerá účetní evidence, tedy i evidence řešena
v účetním programu KARAT. Tento program umožňuje rozsáhlé kontroly a evidenci účetních operací, tedy je možno jej použít i pro tyto operace .Nicméně, pohledávky vzhledem k většímu obratu firmy, přechodu z původního účetního programu na výše uvedený, sledovány nebyly tak, jak bylo, a je potřeba. Dále
je
nutno
vyjasnit
a
nastavit,
kdo
se
má
ve
firmě
starat
o pohledávky obecně. Rozhodně to není záležitostí obchodníka, neboť ten by měl se zákazníkem
udržovat
vztahy
vedoucí
k uzavření
a
udržení
obchodu.
Na druhé straně je nutno konstatovat, že uskutečnit obchod za každou cenu (v tomto případě s vědomím potenciální možnosti prohloubení dluhu) není výhodné.
2.1.1
Stávající systém Pohledávka po splatnosti byla povětšinou dohledána až při roční uzávěrce (tak, jak
se děje u mnoha jiných malých firem). Vzhledem k nezkušenosti účetních s ovládáním nového programu KARAT a jeho možností (výstupů a varování), nebyly řádně uplatňovány ani upomínky, pokusy o smír a další možnosti. Celé tato agenda zůstávala na majiteli a jednateli firmy, jehož prioritou by ovšem měla být obchodní činnost.
2.1.2
Nevýhody stávajícího systému Pomineme-li zatížení jednatele firmy, dochází k nepříjemným a velmi těžce
řešitelným situacím, kdy pohledávky, které z jakýchkoliv důvodů nebyly uhrazeny se po delší době po splatnosti velmi složitě a často bezúspěšně vymáhají. Tato situace silně negativně ovlivňuje hospodaření firmy a Cash-flow. Což v konečném důsledku znamená snížení ziskovosti firmy, vyšší náklady a tím značné ztížení pozice na trhu. 14
Dále uvedený obrázek s grafem ukazuje, jak se dle vlastního průzkumu daří,či spíše nedaří pohledávky po splatnosti vymáhat a domoci se jejich uhrazení.
procento pravděpodobnosti
Pravděpodobnost úhrady v % 90 80 70 60 50
Pravděpodobnost úhrady v %
40 30 20 10 0 0
10
20
30
Počet týdnů po splatnosti
Obr.č.1: Grafické znázornění možnosti vymáhání pohledávek v závislosti na čase. Zdroj: Vlastní
2.2
Opatření ke zkvalitnění systému pohledávek
2.2.1
Vnitřní firemní systém Po konzultaci s vedením firmy bylo navrženo a posléze odsouhlaseno řešení,
spočívající v rozdělení pravomocí a zodpovědností jednotlivých zainteresovaných pracovníků. Vzhledem ke specifiku firmy, kdy je ve firmě vystavováno poměrně vysoké množství faktur, byl systém uspořádán tak, aby obchodník, tedy v tomto případě jednatel přicházel do styku s urgováním a vymáháním pohledávek co nejméně, nicméně aby byla zachována možnost jeho vstupu do systému. Také záleží na četnosti vyhodnocování dodržování platební kázně a to jak u jednotlivých odběratelů, tak u odběratelů celkem. Většina informací spíše z oblasti CRM přichází sice přímo od obchodníka, ale vlastní vyhodnocování se děje na základě účetních sestav.
15
2.2.2
Způsob vnitropodnikové komunikace Způsob vnitropodnikové komunikace týkající se pohledávek byl tedy nastaven tak,
aby sledoval určitou hierarchii postupů. Úkony před termínem splatnosti: •
pravidelná kontrola neuhrazených faktur,
•
dotaz vznesený na obchodníka,
•
předběžný dotaz na úhradu u odběratele. Obchodník bude tedy při blížící se splatnosti dotázán, zda jsou či nejsou uzavřeny
nějaké dohody, které by posouvaly datum splatnosti pohledávky. Pakliže tomu tak není, pracovník odpovědný za fakturaci vznáší dotaz u odběratele. V případě, že obchodník z již jakýchkoliv důvodů doporučí prodloužení doby splatnosti, bude tato informace předána účetnímu úseku k zohlednění a k úpravě termínu splatnosti v používaném účetním systému KARAT. Úkony po uplynutí termínu splatnosti: •
telefonní nebo e-mailové upozornění odběratele na uplynutí doby splatnosti,
•
zaslání první upomínky,
•
zaslání druhé upomínky,
•
předání externímu útvaru k řešení.
Je dobré připomenout, že z pohledu práva není bezpodmínečně nutné zasílat upomínky, neboť zde platí obecná zásada….prodávající je povinen dodat a kupující uhradit dodané….
Časová posloupnost jednotlivých kroků – operací – je uvedena na následujícím obrázku č.2.
16
Týden 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Telefonní kontakt První upomínka
21
1 1 2 2 2
Druhá upomínka
3 3 3
3
Předání k vymáhání
4
4
4
5
5
5
6
6
6
6
7
Obr. č.2:.Časový harmonogram vymáhání pohledávky. Zdroj: Příloha č.1,Pravidla pro řešení pohledávek po datu splatnosti.
Z uvedeného grafu vyplývá, že do doby cca 10. týdnů je neuhrazená pohledávka v kompetenci vlastní firmy, po marném uplynutí nastavených lhůt k úhradě je předána externímu útvaru k vymáhání. Čísla uvnitř kolonek
označují stupně razance a vyvíjeného tlaku, s jakým je
k dlužníkovi přistupováno. Tlak na úhradu musí být stupňován, neboť jak ukazuje předcházející tabulka, pravděpodobnost úhrady pohledávky prudce klesá v závislosti na čase. Vzhledem k faktu, že faktury ve firmě SMAKO s.r.o. nejsou ve všech případech vystavovány centrálně (.pultový prodej přímo na firemní prodejně se realizuje vždy s vystavením faktury buďto za hotové nebo s dobou splatnosti určenou u jednotlivých skupin odběratelů a fakturaci větších odběratelů provádí obchodník), účetní systém KARAT je nastaven tak, aby tyto operace zachycoval. Nicméně bylo dohodnuto, že kontrolu dodržování dob splatnosti, což znamená úkony před splatností a první telefonní urgence prováděl vždy pracovník, který provedl „pultový prodej“ nebo fakturaci klíčovým odběratelům. Fáze upomínkování od čtvrtého po desátý týden přechází na účetní firmy.
17
Pokud se ani tyto fáze nesetkají s úspěchem, po uplynutí desátého týdne jsou pohledávky předány externímu oddělení.
Vnitřní předpis k časovému postupu a přehled zodpovědností při řešení pohledávek po splatnosti uvádím v příloze č.1.
2.3
Externí služba vymáhání pohledávek Externí služba (outsourcing) byl zvolen po konzultaci a vyhodnocení možných
variant vymáhání pohledávek.
2.3.1
Důvody využití externí služby vymáhání pohledávek
Jako hlavní důvody vedoucí k implantaci tohoto způsobu lze tedy uvést: •
Externí služba nezatěžuje firemní náklady tolik, jako řešení pohledávek ve vlastní režii firmy.
•
obchodník neřeší s neplatiči záležitosti týkající se pozdních úhrad,
•
z toho vyplývající výhoda možného smírného postoje obchodníka vůči dlužníkovi (po konzultaci s externí službou) což může v některých případech přinést dokonce zlepšení obchodních vztahů,
•
naproti tomu, externí útvar, nemaje žádných bližších kontaktů a vazeb na dlužníka, může postupovat s patřičnou razancí, povětšinou vedoucí k úhradě pohledávky,
•
povětšinou se externí firmě uděluje Plná moc k vymáhání pohledávek – příloha č.2
18
2.4
Možnosti zajištění pohledávky V části 1.2.2. jsou uvedeny některé z možností, jak zajistit pohledávku, aby její
schopnost možnosti vymožení byla nějakými instituty zvýšena. Je nutno říci, že k těmto zajištěním se v podstatě ve firmě SMAKO s.r.o. vůbec nepřistupovalo, neboť vedení mělo bohužel zato, že tyto instituty vytváří zdání jakéhosi tlaku a nedůvěry vůči odběratelům. Což se v průběhu času ukázalo jako dosti krátkozraké řešení, neboť dovedlo firmu do vážných finančních obtíží. V praxi jiných firem se tyto postupy osvědčily a přes názory některých podnikatelů dopomohly k vyřešení mnoha potenciálních problémů. V běžné obchodní firmě není ani vcelku možné sice využívat např. institut Notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti, neboť ten by se měl týkat konkrétního případu (což u opakujících se dodávek vždy poněkud odlišného druhu zboží se jeví poněkud problematické), taktéž užití Zástavního práva a Přistoupení k závazku dle mého názoru není nejvhodnější.
V této práci se zmíním o postupech, které byly do systému firmy navrženy a implantovány.
2.4.1
Použití a výhody Rozhodčího řízení Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob projednávání a rozhodování sporů mezi
stranami, který vychází ze zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů ,tedy že se jedná o mimosoudní způsob projednávání a rozhodování sporů mezi stranami, které se dohodly, že jejich majetkový spor bude s vyloučením obecných soudů rozhodován před rozhodcem. Jde tak kromě jiného i o delegaci jurisdikční pravomoci státu na soukromoprávní subjekt. Tzv. Rozhodčí doložka je tedy implantována ve firmě jak do Obchodních podmínek, tak i do Rámcových smluv.
Znění Rozhodčí doložky uvádím v příloze č.3. 19
K nesporným výhodám tohoto rozhodčího řízení patří rychlost, která je v mnoha případech rozhodující pro zajištění majetku dlužníka, neboť v současné dosti neutěšené situaci jak platební morálky, tak i rychlosti soudů je tento prvek zdá se dominantní. Při využití Rozhodčího řízení je totiž možno ihned po vynesení rozhodčího nálezu nebo usnesení zajistit opatření (např.návrhem na exekuci), aby dlužník nemohl manipulovat se svým majetkem a tím vědomě nesnižoval jeho hodnotu, čímž se zajistí vyšší objem finančních prostředků pro uspokojení věřitele. Uvedené platí i přes existenci zákonné lhůty dlužníka, který se může odvolat k řádnému soudu, kterýžto ovšem neposuzuje skutkovou podstatu, ale zkoumá, zda bylo rozhodčí řízení provedeno dle platného zákona.
2.4.2
Výhrada vlastnictví Obecně obchodní zákoník váže přechod vlastnického práva ke kupované věci na
okamžik předání zboží prodávajícímu (§ 443 obchodního zákoníku). Smluvní strany si však mohou dohodnout okamžik přechodu pozdější, tj. modifikovat tento okamžik výhradou vlastnického práva. Principielně si je výhrada vlastnictví dle obchodního zákoníku a dle občanského zákoníku velmi podobná. Pokud by ovšem z výhrady vlastnického práva nevyplývalo nic jiného, má se za to, že kupující má nabýt vlastnického práva teprve úplným zaplacením kupní ceny.
Znění výhrady vlastnictví je uvedeno v příloze č.4 – Kupní smlouva Další možné způsoby zajištění pohledávek jsou vyjmenovány v části 1.2.2.
20
3
Účetní dopady neuhrazených pohledávek
3.1.1
Účetní a finanční problematika V prvé řadě je nutno říct, že v případě řešení pohledávek nabývá na obrovském
významu prevence. Při správném a důsledném ošetření veškerých smluv ( a to i za cenu zdání vyvíjeného tlaku na kupujícího) se snižuje riziko neuhrazení pohledávek pod hrozbou sankcí. Je tedy nutno dodržovat navržené a odsouhlasené postupy a vnitřní směrnice.
3.1.2
Dodržování lhůt Pohledávky jak ve lhůtách splatnosti, tak i po lhůtách splatnosti jsou ve firmě
SMAKO
s.r.o.
evidovány
standardním
způsobem
v intencích,
které
určuje
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. K tomuto účelu se používá již dříve zmíněný software KARAT. Neuhrazené pohledávky se sledují v samostatném modulu programu. Jak bylo výše uvedeno, je nutno dodržovat postup uvedený ve Vnitřní směrnici (příloha č.1). Zodpovědnost je v tomto konkrétním kroku jak na pracovníkovi vystavujícím faktury, tak posléze na účetním oddělení.
3.1.3
Upomínkové řízení Ve vnitřní směrnici jsou uvedeny taktéž vzory upomínka č.1-viz příloha č.5,
upomínka č.2 –viz příloha č.6 . Jak již bylo dříve uvedeno, z pohledu legislativního není nutno tyto upomínky vystavovat, nicméně při soudních jednáních soud přihlíží ke snaze žalobce (poškozeného) k jeho vlastní aktivitě, nehledě na skutečnost, že upomínky jsou mnohdy brány jako jeden z podpůrných důkazů existence pohledávky. Za vystavení upomínek v řádném termínu odpovídá taktéž účetní oddělení.
21
3.1.4
Předání podkladů k vymáhání Účetní oddělení zodpovídá taktéž za předání kompletní dokumentace nutné
k vymáhání. Dokumentace musí být předána v následující skladbě: •
kopie rámcové smlouvy, nebo kupní smlouvy,
•
kopie vydané faktury,
•
kopie řádně ověřeného dodacího listu,
•
upomínky.
Kompletní balík podkladů je posléze předán externí firmě i s případnými poznámkami včetně poznatků.
3.2
Neuhrazené pohledávky jako aktiva
3.2.1
Účtování pohledávek Pohledávky se účtují na straně aktiv, konkrétně na účtu 311. Pokud jsou
neuhrazeny, zvyšují jak účetní, tak i daňový zisk. Neuhrazené pohledávky figurují v účetnictví jako aktiva, což v konečném důsledku znamená, že opticky zvyšují majetek, aniž by měly potřebný dopad na cash-flow. Firma se díky neuhrazeným pohledávkám dostává do skluzu s placením vlastních závazků, zhoršuje se cash-flow, a nezřídka tato situace vede k druhotné platební neschopnosti. Možností, jak tyto situace řešit není mnoho. V podstatě se totiž u firmy SMAKO s.r.o. a u všech ostatních firem účtujících v podvojném účetnictví (vedoucích účetnictví nikoli daňovou evidenci) jedná o situaci velmi těžce řešitelnou. Řešení, byť částečná, se nabízejí ve formách, které uvádím dále v textu v pododdíle 3.2.2:
22
3.2.2
Postoupení pohledávky Jednou z variant, jak se domoci úhrady tzv. nedobytné pohledávky je postoupení
pohledávky. Může se jednat o variantní řešení, kdy je například provedena cese pohledávky většinou s určitou, ovšem předem danou ztrátou oproti nominální hodnotě pohledávky. Postupována však může být pouze: -
Pohledávka, tedy právo na plnění (ať už peněžité či jiné, například spočívající v právu požadovat vydání či podání určité věci). Pojmovým znakem pohledávky je, že se jedná o právo založené smluvním (obligačním) vztahem, tedy právo relativní, kterým je pohledávka, popř. právo, jehož splnění může věřitel požadovat po určité osobě nebo osobách - např. právo na zaplacení určité konkrétní částky a nikoliv právo absolutní (tedy právo, které působí vůči všem, např. vůči všem účinkuje vztah vlastníka k jeho věci). Proto nelze absolutní právo uvedeným způsobem postupovat (nelze například postoupit vlastnické právo k věci, to lze pouze převádět).
-
Pohledávka, která je převoditelná. Tedy její převoditelnosti nebrání zákonem nebo smlouvou stanovené skutečnosti. Pohledávky, které nelze postoupit, vymezuje § 525 ObčZ. Rovněž pokud by mezi věřitelem a dlužníkem existovalo smluvní ujednání (popř. i obsažené ve smlouvě mezi věřitelem a dlužníkem), o tom, že věřitel nebude s pohledávkou disponovat po určitou dobu nebo nebude disponovat vůbec, bylo by postoupení takové pohledávky neplatné a bylo by takové jednání také v
rozporu
se
zásadou
poctivého
obchodního
styku
a
dobrých
mravů.
V praxi tak velmi pravděpodobně nebude takové jednání požívat soudní ochrany.
-
Pohledávka, která skutečně náleží postupiteli (původnímu věřiteli). Tento požadavek vychází z jedné z nejzákladnějších právních zásad, že nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám má. Nelze tedy převést pouze „vymyšlenou“ pohledávku za určitou osobou a pouze samotným postoupením tak založit její existenci. Konkrétní situace účtování postoupené firmou SMAKO s.r.o.
-
jmenovitá hodnota pohledávky je 100 tis.Kč;
-
pohledávka je postoupena po lhůtě její splatnosti; 23
-
v minulém účetním období byla k této pohledávce vytvořena celková opravná položka ve výši 100 tis., z toho: 1. zákonná, tj.daňově uznatelná opravná položka ve výši 20 tis. (což je maximálně možná částka v případě, že se pohledávka nepředá k soudnímu nebo jinému řešení); 2. pouze účetní opravná položka, tedy nedaňová ve výši 80 tis.
Při tvorbě byly opravné položky zaúčtovány takto:
558 / 391.1 20 559 / 391.9 80
249 311.1 311.2 324 221.1 325.1 343 544 546.1 546.9 562 568.1 646
– Krátkodobé finanční výpomoci – Krátkodobé pohledávky – Krátkodobé pohledávky z postoupení pohledávek – Přijaté provozní zálohy – Bankovní účet – Závazky z postoupení pohledávky – DPH – Smluvní pokuty – Odpis pohledávky daňový – Odpis pohledávky nedaňový – Úroky – Finanční služby z postoupení pohledávek – Výnosy z odepsaných pohledávek
391.1 391.9 558 559
– Opravná položka k pohledávkám daňová – Opravná položka k pohledávkám účetní – Tvorba a zúčtování zákonných oprav. položek v provoz, činnosti – Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti
Tab.č.1. Použité účty pro zaúčtování postoupení pohledávky Zdroj: [5]
24
546.1 / 546.9 /
80 20 / 311.1 100 311.2 / 646 60 391.1 / 558 391.9 / 559 221.1 / 311.2
(60 cena postoupení + 20 daňová opravná položka) zůstatek do jmenovité hodnoty pohledávky odpis postoupené pohledávky vznik nové pohledávky za postupníkem zrušení dříve vytvořených opravných položek
20 80 60 zaplacení nové pohledávky postupníkem
Tab. č. 2. Předkontace pro režim I.1.A Zdroj: [5]
221.1 / 646 / 311.1 546.1 / 546.9 /
60 100 80 20
391.1 / 558 391.9 / 559
20 80
zaplacení nové pohledávky postupníkem odpis postoupené pohledávky (60 cena postoupení + 20 daňová opravná položka) zůstatek do jmenovité hodnoty pohledávky zrušení dříve vytvořených opravných položek
Tab. č. 3. Předkontace pro režim I.1.B Zdroj: [5]
/ 311.1 546.1 / 546.9 / 311.2 / 646
100 odpis postoupené pohledávky 80 (60 cena postoupení + 20 daňová opravná položka) 20 zůstatek do jmenovité hodnoty pohledávky 60 vznik nové pohledávky za postupníkem zrušení dříve vytvořených opravných položek 391.1 / 558 20 391.9 / 559 80 regres: 311.1 / 100 vrácení postoupené pohledávky - 546.1 / 80 - 546.9 / 20 / 311.2 60 zrušení nové pohledávky za postupníkem / - 646 60 558 / 391.1 20 korekce pohledávky opravnými položkami 559 / 391.9 80 Tab. č. 4. Předkontace pro režim I.2.A Zdroj: [5]
25
221.1 / 646 60 zaplacení nové pohledávky postupníkem /311.1 100 odpis postoupené pohledávky 546.1 / 80 (60 cena postoupení + 20 daňová opravná položka) 546.9 / 20 zůstatek do jmenovité hodnoty pohledávky zrušení dříve vytvořených opravných položek 391.1 / 558 20 391.9 / 559 80 regres: / 221 60 vrácení platby postupníkovi / - 646 60 311.1 / 100 vrácení postoupené pohledávky - 546.1 / 80 - 546.9 / 20 558 / 391.1 20 korekce pohledávky opravnými položkami 559 / 391.9 80 Tab. č. 5. Předkontace pro režim I.2.B Zdroj: [5]
Vzor Smlouvy o postoupení pohledávky je uveden v příloze č. 7.
3.2.3
Prodej pohledávky Veškeré odkupy pohledávek řídí § 524 a násl. ObčZ o úplatném postoupení
pohledávky. Postupitel zodpovídá za to, že veškeré postupované pohledávky existují, nejsou zatíženy právy třetích osob, případně jinými faktickými či právními břemeny. S postoupením pohledávky přecházejí všechna práva na nového věřitele. Z postoupení pohledávky vyplývá závazek písemně oznámit dlužníkovi, že pohledávka byla postoupena Upozornění při prodeji a postoupení pohledávky se skontem: Pohledávka se postupuje za nižší hodnotu, než je její nominální hodnota. Tento rozdíl znamená skonto, které jsme poskytli za odkoupení pohledávky. Výše skonta je nedaňovým nákladem, což se nám negativně projeví v daňovém přiznání. Budeme-li odkupovat a dále prodávat pohledávky, budeme poskytovat finanční činnosti a budeme si krátit nároky na DPH. Takže, než uděláme obchod s pohledávkami, na kterém vyděláme, spočítejme si nejdříve, kolik ztratíme na DPH vlivem koeficientu. Tato záležitost je obdobná, jako když prodáváte akcie či podnikáte v jiné finanční činnosti. Mnoho firem zdánlivě vydělalo na obchodu s pohledávkami a ztratilo mnohem více na DPH. Rovněž zákon o dani z příjmu právnických osob není k činnosti postupování 26
pohledávek nijak šetrný. Pokud prodáte svou vlastní pohledávku za cenu nižší než 100%, výsledná ztráta bude nedaňová. Firma je potom poškozena hned dvakrát. Jednou proto, že musí prodat pohledávku pod cenou a nevyinkasovat tak plnou částku a podruhé tím, že tato ztráta neovlivňuje daňový základ. Rovněž je velmi zajímavá situace, když najednou nakoupíte více pohledávek a potom je jednotlivě rozprodáte. Obchod jako takový je ziskový, ale v případě, že na jedné konkrétní pohledávce je ztráta, opět tuto ztrátu realizujete nedaňově.
3.2.4
Zápočet pohledávky Možnost, jak alespoň zčásti snížit finanční propad, je započtení a to jak dle
Obchodního zákoníku (dvoustranný zápočet, kdy musí protistrana s tímto krokem souhlasit) tak podle Občanského zákoníku (jednostranný zápočet). Tento krok ovšem předpokládá existenci závazku ze strany firmy SMAKO s.r.o., k čemuž dochází velmi sporadicky. Je taktéž možno s adekvátním partnerem, třetí stranou, mající závazek vůči našemu dlužníkovi provést tzv. trojstranný zápočet, kdy naše pohledávka bude vykryta zcela nebo zčásti od této třetí strany. V souladu s § 5 odst. 1 ZDP je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Následně pak § 5 odst. 10 ZDP vymezuje některé speciální případy, ve kterých se rozdíl mezi příjmy a výdaji ještě dále zvyšuje, tj. navyšuje se základ daně. Jedná se také o částky závazků, které zanikly jinak než jejich splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle § 585 a násl. ObčZ. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí. Z pohledu účetnictví znamená provedení započtení také zánik pohledávek a závazků, což se projeví účetním záznamem na příslušných rozvahových účtech (nejčastěji 321 a 311), a to vzájemným proúčtováním těchto účtů.
27
Uvedu konkrétní případ: Firma SMAKO s.r.o. v roce 2008 vystavila fakturu odběrateli za prodej kuchyňských dvířek v částce 240 000,- Kč + 19 % DPH. Současně ve stejném účetním období odebrala od tohoto odběratele hrany a polepy za 150 000,- Kč + 19 % DPH. Obchodní partneři se dohodli na vzájemném započtení pohledávek a závazků s tím, že rozdíl bude doplacen převodem na účet. Způsob zaúčtování je uveden v následující tabulce č. 6.
Popis účetního případu 1. Vystavení faktury za prodej zboží Prodej zboží DPH 2. Přijatá faktura za zboží Pořízené zboží DPH 3. Vzájemný zápočet 4. Doplacení rozdílu
Částka
MD 285 600,240 000,45 600,178 500,150 000,28 500,178 500,107 100,-
D 311 604 343 321 131 343 321 221
311 311
Tab. č. 6. Způsob zaúčtování vzájemného zápočtu
Zdroj: [5] Okamžikem uskutečnění účetního případu bude okamžik započtení vzájemných pohledávek a závazků. Jak vyplývá z právní úpravy, bude to den, kdy se všechny pohledávky, které jsou předmětem zápočtu, staly způsobilými k zápočtu, tj. den splatnosti poslední z těchto pohledávek. K tomu je potřeba doplnit, že započíst lze i pohledávky v cizí měně, správné stanovení dne uskutečnění účetního případu má dopad na použití správného směnného kurzu a zjištění kurzového rozdílu. Zjištěné kurzové rozdíly jsou daňově účinné, tj. kurzový zisk je zdanitelným příjem a kurzová ztráta je daňovým nákladem. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 23 odst. 2 a odst. 10 ZDP. Problematika započtení může mít také dopad na možnost tvořit daňově účinné opravné položky k neuhrazeným pohledávkám podle zákona č. 593/1992 Sb., v platném znění (dále jen „ZoR“). Totiž úprava § 2 odst. 4 ZoR vylučuje možnost tvořit, až na určité výjimky, (bankovní opravné položky a opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení) opravné položky k pohledávkám, jestliže má věřitel k dlužníkovi 28
současně splatné závazky a neprovede vzájemný zápočet pohledávek a závazků. V tomto případě je možné neuhrazenou pohledávku řešit jiným způsobem, a není tedy nutné daňově účinné opravné položky vytvářet a snižovat tím daňový základ. Vzor textu jednostranného zápočtu dle Obč .zákoníku je uveden v příloze č.8.
3.2.5
Pojištění pohledávek Pojištění krátkodobých pohledávek proti riziku nezaplacení českými nebo
zahraničními dlužníky (především z vyspělých zemí, některých zemí s přechodovou ekonomikou a též některých rozvojových zemí) je důležitým nástrojem pojištěného v prevenci vzniku nedobytných pohledávek. Tato prevence se může projevit ve dvou rovinách. První z nich je v časovém úseku před uzavřením kontraktu mezi pojištěným a jím uvažovaným kupujícím, kdy v případě, že pojištěný požádá o úvěrový limit na konkrétního kupujícího a pojistitel úvěrový limit zamítne či silně redukuje, může pojištěný včas od uvažovaného uzavření kontraktu s tímto kupujícím upustit, a tím včas riziko plně vyloučit. Druhá rovina pak je již přímo v souvislosti s realizací pojistného vztahu tak, jak bylo popsáno v předcházejících částech. V případě vzniku pojistné události pak není dopad nezaplacení pohledávky na pojištěného tak negativní a nejen mu neovlivní silně nepříznivě momentální cash flow, nevznikají mu takové nároky na vytváření oprávek na neuhrazené pohledávky, ale umožňuje i lépe optimalizovat jeho finanční plánování na další období. Navíc v mnoha případech, kdy skutečně není pohledávka řádně a včas uhrazena, pak intervence renomované pojišťovny ještě během čekací doby vede k úspěchu rychleji než zásah samotného prodávajícího. Nezanedbatelnou funkcí takového pojištění pak je i jeho zohledňování financujícími bankami a tudíž i lepší dostupnost výrobních, prodejních, předexportních či exportních úvěrů pro pojištěného. V podstatě se může jednat o: •
krátkodobé (komerční) pojištění,
•
pojištění dlouhodobé (vztahující se většinou k teritoriu ).
29
Vzhledem k obchodům, které realizuje firma SMAKO s.r.o. ve velké míře s Polskem jako dodavatelem a se Slovenskou republikou jako odběratelem v rámci EU uvažujeme o pojištění krátkodobém, neboť nepředpokládáme takové politické změny, které by vyžadovaly pojištění dlouhodobé.
3.2.6
Faktoringové financování Jedná se o způsob financování, kdy faktoringová společnost (většinou banka)
financuje firmu s tím, že firma ručí za tzv, faktoringový rámec vystavenými fakturami – pohledávkami. Firma ovšem musí splňovat určité podmínky: -
předpokládaný roční obrat v rámci factoringové spolupráce by měl dosáhnout minimální výši, která může být u jednotlivých factoringových společností různá, ale zpravidla se pohybuje od Kč 15 mil. výše;
-
má ustálený okruh odběratelů, kterým dodává na otevřený úvěr;
-
smluvně dojednaná lhůta splatnosti nepřekračuje 90 dnů;
-
kupní smlouvy s odběrateli nesmí obsahovat zákaz postupování pohledávek;
-
pohledávky
nesmí
být
zatíženy
ujednáním
se
třetí
stranou
o kompenzacích nebo zastaveny jinému subjektu; -
finanční situace uchazeče odpovídá požadavkům factoringové společnosti, které jsou ovšem např. ve srovnání s požadavky bank pro poskytnutí úvěru daleko nižší.
V zásadě se totiž jedná o určitou formu postoupení pohledávky, a to buď: Postoupení
pohledávky
s
regresem
(zpětným
postihem)
znamená,
že pokud dlužník neuhradí postoupenou pohledávku do určitého termínu, bude uplatněn regres a pohledávka se vrací zpět původnímu věřiteli. Ten má povinnost vrátit veškerá plnění včetně odměn, které obdržel v souvislosti s postoupením pohledávky. Nevýhoda postoupení pohledávky s regresem spočívá v tom, že původní věřitel si nemůže být stoprocentně jist, že finance, které za pohledávku obdržel, nebude muset vrátit. Na postupování pohledávek s regresem je založena většina factoringových obchodů. Factoringová společnost vstupuje do obchodního vztahu jako finanční partner a ne jako garant toho, že dlužník svůj závazek uhradí. Postoupení pohledávek bez regresu (bez zpětného postihu) se používá u factoringových obchodů, kde factor má otevřený kreditní rámec na dlužníka. Factor 30
kupuje pohledávku bez možnosti zpětného vrácení původnímu věřiteli a tím přebírá veškerá rizika spojená s nezaplacením pohledávky.
Po dohodě s jednatelem firmy chystáme přechod na factoringové financování, ovšem za předpokladu, že stávající ekonomická situace se v oblasti bankovnictví a přístupu bank k této formě financování nijak zvlášť nezhorší.
31
4
4.1
Daňová problematika
Daňový dopad Daňové
dopady neuhrazených
a
nedobytných
pohledávek
jsou
neméně
problematické, jako dopady účetní. Na rozdíl od dopadů účetních ovlivňují přímo ekonomickou schopnost a tím značně dramatizují situaci hlavně v období po ukončení hospodářského roku.. V této práci se zmíním jen o těch nejobecnějších aspektech daňového dopadu neuhrazených nebo nedobytných pohledávek.
4.1.1
Nutnost zdanění Neuhrazené pohledávky mohou způsobit řadu potíží od nutnosti platit daň z příjmu,
zálohy na daň z příjmu právnických osob v průběhu následujícího období a tím snížení platební schopnosti firmy až po (v případě druhotné platební neschopnosti) návrh některého z neuspokojených věřitelů na zahájení insolvenčního řízení. Výčet všech variant, které tento u nás tak rozšířený nešvar může způsobit, je více než široký a velmi obsáhlý. Do základu pro výpočet DPPO firmy SMAKO s.r.o. tedy vstupují veškeré vystavené faktury, bez ohledu na jejich úhradu. Což znamená, že daňové zatížení se odvíjí od zaúčtovaných výnosů. V praxi by mohlo dojít a dá se předpokládat, že v mnoha případech již došlo – k paradoxní situaci, kdy vysoké výnosy firmy, bez řádného ošetření systému vymáhání pohledávek, zaviní její ekonomický kolaps.
4.1.2
Uplatnění neuhrazených pohledávek jako daňového nákladu ZDP[1] bylo stanoveno procento daně u DPPO pro zdaňovací období 2006-7
ve výši 24% rozdílu mezi výnosy a náklady.
32
Pro zdaňovací období roku 2008 je sazba DPPO stanovena ve výši 21%. Pro zdaňovací období roku 2009 je sazba DPPO stanovena ve výši 20%. Vzhledem ke klesající tendenci daňového zatížení je tedy vhodné v rámci možností přesouvat kladný hospodářský výsledek na další zdaňovací období. Při těchto krocích je velmi vhodné využít tzv. opravných položek co nejdříve, kdy se při vyšší sazbě DPPO zvýší i daňový prospěch z takto uplatněné opravné položky. Opravná položka se totiž bude (za předpokladu kontinuálního snižování DPPO) rozpouštět v období s nižší daňovou sazbou, tedy obrazně řečeno, nenapáchá tolik škody.
33
5
Opravné položky Možnost uplatnění neuhrazených pohledávek pro obchodní společnosti v určité
míře poskytuje Zákon č. 593/1992 Sb. Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů ve znění zákona č. 126/2008 Sb. (ZoR).[4] Výše uvedený zákon prošel v poměrně krátkém období mnoha úpravami (ostatně jako další množství zákonů), z nichž poslední, vztahující se ke zdaňovacímu období roku 2008, o kterém se převážně v této práci jedná, vešla v platnost k 1.1.2008 - zákon č. 296/2007 Sb. (účinnost od 1. ledna 2008), a poslední úprava - zákon č. 2/2009 Sb. (účinnost od 1. ledna 2009) je účinný pro zdaňovací období roku 2009.
5.1
Systém opravných položek Opravné
položky
vyjadřují
přechodné
snížení
majetku.
Jedná
se
o základní účetní nástroj pro vyjádření zásady opatrnosti. Opravné položky lze na rozdíl od oprávek či účetních odpisů lze tvořit nejen k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku (obdobně jako odpisy), ale téměř ke všem ostatním složkám majetku účetní jednotky, jako jsou např. zásoby, dlouhodobý finanční majetek, pohledávky. V této práci se bude jednat o opravné položky k posledně jmenované složce a tou jsou pohledávky, což je ostatně v praxi využití opravných položek tím nejvyužívanějším institutem.
5.1.1
Rozlišení opravných položek
Z pohledu ZDP [1], který nás nejvíce zajímá, rozlišujeme opravné položky: •
zákonné – jejich tvorbu upravuje zvláštní právní předpis (ZoR) [4] -
jejich
tvorba
(zvýšení)
§ 24 odst. 2 písm. i) ZDP
34
je
daňově
účinným
nákladem
podle
- jejich
snížení (zrušení) je taktéž daňově účinné podle obecného
ustanovení § 23 odst. 2 a 10 ZDP, •
ostatní – jejichž tvorbu neupravuje ZoR, nejsou tedy daňově účinné a je nutno je pro účely daně z příjmů vyloučit z hospodářského výsledku.
5.1.2
Výhody použití opravných položek Zákonné opravné položky mají z pohledu daní z příjmu zejména tři podstatné
výhody: o snižují daňový základ zvýšený vznikem neinkasované pohledávky a to podle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP ,[1] o odpis pohledávky je až do výše její zákonné opravné položky daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP ,[1] o při postoupení pohledávky zvyšuje zákonná opravná položka daňovou hodnotu pohledávky samotné podle § 24 odst. 2 písm. s) ZDP .[1]
5.1.3
Podmínky tvorby opravných položek Před rozborem konkrétní firmy SMAKO s.r.o. je třeba shrnout deset
nejdůležitějších podmínek pro tvorbu opravných položek: o základnou opravné položky je neuhrazená rozvahová hodnota pohledávky a to buď jmenovitá hodnota, nebo pořizovací cena pohledávky, kterou je nutno skutečně uhradit, o může jít o pouze nepromlčené pohledávky splatné po 31.12.1994, o pohledávka musí být zaevidovaná, respektive zaúčtovaná, o pohledávka byla při vzniku zdanitelným výnosem, o nejedná se o věcně vyloučenou pohledávku . o neexistence závazku vůči dlužníkovi, o podmínka zaúčtování opravné položky, o tvorba opravných položek za zdaňovací období, o inventura opravných položek, o rušení opravných položek v čase.
35
5.2
Využití opravných položek ve firmě SMAKO s.r.o. Ve firmě SMAKO s.r.o. byly a nadále jsou využívány zákonné opravné položky
k pohledávkám ve třech možných podobách: 1.
Konkursní opravné položky – k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnávacím řízení podle § 8 ZoR. [4] Časové opravné položky – k nepromlčeným pohledávkám splatným po
2.
31.12.1994 (zde došlo k 1.1.2008 k podstatné změně). 3.
Opravné položky k drobným pohledávkám do 30.000,-Kč.
5.2.1
Využití konkursních opravných položek
Pro tvorbu těchto opravných položek platí následující pravidla: •
věřitel je osoba, která vede účetnictví;
•
pohledávky, ke kterým jsou opravné položky vytvářeny, nejsou promlčené;
•
pohledávky byly včas přihlášeny u soudu ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkurzu;
•
pohledávky nejsou z titulu cenných papírů a ostatních investičních instrumentů, úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních úroků a pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů;
•
pohledávky nebyly nabyty bezúplatně;
•
o pohledávkách bylo účtováno ve výnosech a byly zahrnuty do základu daně z příjmů. Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzu lze vytvářet za zdaňovací
období, ve kterém došlo k přihlášení pohledávek u soudu. Může se tedy stát, že konkurz byl prohlášen již v listopadu jednoho zdaňovacího období, ale pohledávky byly u soudu přihlášeny až v únoru následujícího období a potom i opravné položky k těmto pohledávkám lze uplatnit do daňově uznatelných nákladů až v tomto následujícím zdaňovacím období.
36
V současné době je firma SMAKO s.r.o. účastníkem konkurzního řízení proti úpadci. Své pohledávky přihlásila řádně a včas, čímž splnila podmínky pro projednání a vzhledem k tomu, že tyto pohledávky nebyly účinně popřeny, vyjma částky 327.000,Kč, byly dodrženy podmínky pro tvorbu opravných položek v maximální možné výši tedy 100% u přihlášených a uznaných pohledávek. Vzhledem k legislativním nejasnostem okolo konkurzního řízení byl ovšem původní konkurz usnesením Vrchního soudu v Olomouci zrušen a předán soudu prvního stupně k dalšímu řízení, čímž ovšem došlo k velmi zajímavé situaci, kterou je nutno vyřešit následovně: Tím, že byl zrušen původní návrh na konkurs bylo nutno okamžitě zrušit původně vytvořené opravné položky ve výši 100% pohledávek. Na druhé straně ovšem, došlo k tomu, že doba mezi vyhlášením nového konkursu a zrušením konkursu původního není dobou konkursu ale pouhého jednání, lze oficiálně a dle ZDP [1] a ZoR [4] provést zápočty. Správce konkursní podstaty k tomuto kroku přístupný nebyl, a tak bylo nutno provést jednostranný zápočet dle § 580 a násl. Obč.Z [2]. Následné znovuvytvoření opravných položek již nebylo možno provést dle § 8 ZoR, ale podle §8 písm. a) ZoR. Tato situace zřetelně ovlivnila daňovou zátěž společnosti SMAKO s.r.o.. Tento konkrétní případ časově a finančně mapuje níže uvedená tabulka.
výše Rok pohledávky
06 06 07 07 07 08
pohled. tvorba OP vytvořená uznaná podle za úpadcem výše ZoR OP v % 9 280 8 953 §8 100 § 8a) 20 327 zruš. Konkursu -100 vytvoření OP § 8a) 80 vytvoření OP § 8a) 66 vytvoření OP § 8a) 20
08
vytvoření OP
§ 8a)
34
výše OP
DPPO
snížení
zvýšení
vytvořené 8 953 65 -8 953 4 040 2 735 1 010
v% 24 24 24 24 24 21
DPPO 2 149 16
DPPO
1 162
21
244
2 149 970 656 212
Suma
4 247
Celkem
2 098
2 149
Tab. č. 7. Přehled pohybu výše DPPO ve vztahu ke konkursnímu řízení Zdroj: [6]
Z výše uvedené tabulky je patrno, že i při celkovém snížení daňového zatížení DPPO ve výši 2.098 tis. Kč, se jedná o pouhou malou náplast na ztrátu 9.280 tis. Kč. 37
Částky uvedené jako rok 2008 se teprve promítnou do účetnictví při daňovém přiznání DPPO za rok 2008. Tady je možno při akceptaci zákona použít cestu buďto zrušení původních opravných položek jejich další uplatnění v plné zákonem dané výši, nebo přičíst adekvátní procentuální zvýšení. Zrušením konkurzu se tedy tyto opravné položky přestaly řešit v souladu s § 8 ZoR a přešly pod § 8 písm. a) ZoR. Ve zdaňovacím období, kdy bylo konkurzní řízení ukončeno, je povinen věřitel opravné položky k pohledávkám zrušit (ve prospěch výnosů) a se samotnými pohledávkami naložit podle výsledků konkurzního řízení. Pohledávky jsou buď na základě výsledků konkurzu uhrazeny v plné výši anebo, což je častější případ, jsou uhrazeny pouze částečně nebo vůbec. V tomto případě je věřitel oprávněn takovou pohledávku jednorázově odepsat do daňově uznatelných nákladů na základě § 24 odst. 2 písm. y) zákona o dani z příjmů. Jednorázový odpis pohledávek lze provést i v případě, že po prohlášení konkurzu nebyly k pohledávkám vytvořeny opravné položky. Tyto pohledávky však musí splňovat podmínky pro jejich tvorbu. Na základě tohoto ustanovení zákona o dani z příjmů lze do nákladů jednorázově odepsat i pohledávky za dlužníky, u kterých konkurzní řízení neproběhlo, a to z toho důvodu, že soud u dlužníka zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo u něho konkurz zrušil pro nedostatek majetku. Stejně jako v případě pohledávek u konkurzního řízení, které proběhlo, i zde platí, že pohledávky musí splňovat podmínky pro vytváření opravných položek, jinak by nebylo možné je jednorázově odepsat.
Využití časových opravných položek
5.2.2
Časové opravné položky jsou řešeny od 1. 1. 2007 v ZoR v § 8 písm. a) jedná se o opravné položky, které je možno vytvářet za pohledávkami za předpokladu, že uplynula splatnost nejméně 6 měsíců. Tyto opravné položky je možno tvořit do maximální výše 20% nominální hodnoty pohledávky s tím, že jsou dodrženy ostatní podmínky uvedené v čl.7.1.3. Vyšší časové opravné položky lze tvořit, pokud jsou splněny následující tři podmínky: •
delší doba od sjednané splatnosti pohledávky, 38
•
musí být zahájeno řízení: - rozhodčí
podle §
14
zákona č.216/1994
Sb.,
o
rozhodčím
řízení
a výkonu rozhodčích nálezů, nebo - soudní, podle zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád (součástí je i konkursní, od 1. 1. 2008 insolvenční řízení) nebo - správní podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. •
tohoto řízení se poplatník (věřitel) řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva.
Za předpokladu splnění těchto podmínek je možno opravné položky tvořit ve výši, jak je uvedeno níže v tabulce. možnost uplatnit jako položka snižující základ daně o 100% možnost uplatnit jako položka snižující základ daně o 80% možnost uplatnit jako položka snižující základ daně o 66% možnost uplatnit jako položka snižující základ daně o 50% možnost uplatnit jako položka snižující základ daně o 33% možnost uplatnit jako položka snižující základ daně o 20% pohledávka po splatnosti více měsíců než:
6
12
18
24
30
36
Obr. č. 2. Grafické znázornění časových možností uplatnění opravných položek Zdroj: [4]
5.2.3
Režim tvorby časové opravné položky
Demonstrace režimu tvorby bude opět tabulkově na konkrétním příkladu. Jedná se o pohledávku přihlášenou v březnu 2006 k soudnímu civilnímu řízení, dlužník uhradil k 12. 12. 2006 částku 60.000,-Kč. Nedoplatek byl časově i účetně odepsán k 31. 5. 2008. Původní splatnost byla sjednána k 31. 3. 2005
39
rok
2005 2006 2006 2006 2006 2007 2007 2008 2008 2008
Den účtov.
20%
33%
50%
66%
80%
100%
1.10. 20 000 1.4. 13 000 1.10. 17 000 12.12. Hodnota neuhrazené pohled. klesla na 40 000, nutno snížit OP 12.12. -30 000 1.4. 6 400 1.10. 5 600 1.4. 8 000 31.5. Účetní odpis pohled.bude kvůli 100% krytí OP daň účinný náklad 31.5.
Celková výše OP 20 000 33 000 50 000 50 000 20 000 26 400 32 000 40 000 40 000 0
Tab. č. 9. Způsob odepisování opravné položky
Zdroj: [6]
5.2.4
Režim tvorby opravných položek k drobným pohledávkám Za určitých podmínek lze odepsat pohledávku do nákladů ve výši 100%. Od 1. 1. 2008 nám to sice zákonodárce ztížil změnou parametrů, takže pohledávka
musí splňovat následující charakteristiky: •
jedná
se
o
nepromlčenou
pohledávku,
u
níž
se
nepostupuje
podle
§ 5, 5a, 6, ,8 a 8a, •
nejedná se o pohledávku mezi spojenými osobami a za upsaný vlastní kapitál.
•
rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství nepřesahuje v okamžiku jejího vzniku částku 30.000,- Kč.
•
od konce sjednané lhůty splatnosti uplynulo nejméně 12 měsíců.
•
celková
hodnota
pohledávek
bez
příslušenství
vůči
témuž
dlužníkovi,
u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za zdaňovací období částku 30.000 ,-Kč. Jak se tedy s tímto vypořádat? Zákon sice poměrně vtipně formuluje možnosti, dokonce oproti minulému znění upřesňuje možnost tvorby opravných položek podle tohoto ustanovení ve zdaňovacím období (tedy v průběhu zdaňovacího období, což bylo doposud nejasné) ale na druhé straně klade podmínky pro jejich využití, a na rozdíl od minulého období již neumožňuje kontinuální postup při odpisu drobných pohledávek u jednoho dlužníka. 40
Závěr Pohledávky po splatnosti k podnikání přirozeně patří. Přesto je výskyt pohledávek zpravidla následkem zanedbání prevence. Prevence předchází vzniku pohledávky a je levnější než pozdější vymáhání pohledávek. Proč je potom opomíjena? Jsou-li naši odběratelé solventní, pohledávky nás netrápí a prevenci budeme přirozeně odmítat jako nepotřebnou. Je to však stejně nerozumné jako odmítnout hasící přístroj slovy: "Nepotřebuji, u nás ještě nehořelo." Své odběratele za mnoho let spolupráce jistě velmi dobře známe a důvěřujeme jim. Proč tedy preventivně ověřovat jejich platební morálku? Protože právě "důvěryhodní" odběratelé zanechali v ČR po sobě nedobytné pohledávky v miliardách korun. Nemohlo se jednat o žádné nedůvěryhodné firmy, těm by na fakturu nikdo neprodal. Rozsáhlé databáze dlužníků jsou důkazem, jak je mýtus "důvěryhodného odběratele" rozšířen. Dlouhodobá bezproblémová spolupráce je jistě dobrým základem pro důvěru. Nevyvozujme však z ní automaticky, že váš partner bude solventní i v budoucnosti. Tak nějak vypadají úvahy, které občas trápí každého podnikatele, ředitele, manažera nebo majitele firmy. Otázka pohledávek po splatnosti je v současné době velmi vážné téma. Malé firmy, kterým mnohdy stačí kapitál na běžný provoz, a které nemají dost kapitálu na profesionální týmy právníků a poradců jsou odsouzeni k pomoci vlastními silami. Z tohoto důvodu byl zadán úkol, který má za úkol stanovit takové postupy a nastavit takové parametry při provozu malé firmy, aby bylo možno problémy s pohledávkami po splatnosti minimalizovat na maximální únosnou míru. Práce se zabývá jak teoretickými postupy s upřesněním nutných kroků, tak i praktickou stránkou, kdy byly vygenerovány vnitřní směrnice a nastavena pravidla pro předcházení pohledávkám po splatnosti. Dále tato práce řeší, jak postupovat v rámci platné legislativy při situacích, kdy dochází ke zpožďování plateb a tím k ohrožení vlastního cash-flow. Byly schváleny interní 41
směrnice k evidenci pohledávek, upomínkové řízení a stanoven časový harmonogram celého procesu. Největší část práce se věnuje oblasti opravných položek, ve které je možno vliv těchto velmi nepříjemných situací alespoň částečně zmírnit, zmírnit daňové dopady a tím i sekundární nedostatek kapitálu.
42
Resume PRAJKA, V. Ekonomické a daňové aspekty vymáhání pohledávek v malé firmě. Olomouc 2009. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut s.r.o.
Vedoucí práce: Ing. Roman Nagy
Klíčová slova: pohledávka, zajištění pohledávky, upomínky, účtování pohledávky, prodej pohledávky, upomínkové řízení, daňový dopad, opravné položky, konkurz, factoring. Neuhrazené pohledávky existovaly, existují a patrně existovat budou. Touto nepříliš optimistickou větou bych chtěl uvést význam a shrnutí své práce, která se tímto fenomenem, v poslední době obzvláště rozšířeným, zabývá. Cílem práce je objasnění vzniku pohledávek, možných způsobů prevence a vymezení pravidel k jejich řešení. Zároveň řeší systémové postupy v oblasti účetní a daňové. Je nutno říci, že v mnoha případech vzniklých neuhrazených pohledávek je na vině chabá, či žádná prevence proti vzniku neuhrazených a posléze i nedobytných pohledávek. Existuje několik způsobů a postupů, při dodržování kterých se dá těmto situacím předejít, či alespoň minimalizovat riziko vznikající při podnikání. Těmito preventivními aspekty se zabývá první část mé práce a to jak v oblasti ryze teoretické, tak i praktické. Pro preventivní opatření tedy byly ve firmě SMAKO s.r.o. implantovány následující podmínky: •
využití rozhodčí doložky,
•
výhrada vlastnického práva,
•
implantace obou těchto instrumentů jsou zahrnuty v: - rámcové kupní smlouvě, - kupní smlouvě.
Oba tyto instrumenty sice svým způsobem mohou klienta, odběratele, sice poněkud zarazit, nicméně negativní reakce z jeho strany je i určitým příznakem nebezpečí hrozícího ohledně
43
následného neuhrazení pohledávky. I to je určitý signál ke zvolení další strategie v přístupu k takovémuto klientovi a je vhodné na tyto poznatky reagovat. Taktéž vnitřní směrnice řešící další postup dalších kroků po vystavení faktury byla schválena a zařazena do souboru vnitřních směrnic firmy SMAKO s.r.o. Tato směrnice jednoznačně uvádí posloupnost jednotlivých kroků při řešení neuhrazených pohledávek a to již před termínem splatnosti. Je bohužel pravdou, že tzv. „slušné chování“ ze strany dodavatele, který neurguje úhrady pohledávky v termínu je spíše odrazem určité neochoty dostávat se do případných sporů a dále je řešit, než příznakem obchodního jednání. V další části se tato práce zabývá postupem, jak v době těsně před splatností pohledávky, tak i řešením vlastního vymáhání. Ve firmě SMAKO s.r.o. bylo dohodnuto pro tyto činnosti využít služeb externí firmy. Byla upřesněna pravidla pro vymáhání s použitím následujícího postupu: •
upozornění odběratele na blížící se termín splatnosti,
•
upomínka č.1,
•
upomínka č.2,
•
předání externímu útvaru.
Tento postup byl schválen jako závazný majitelem a jednatelem firmy. Závěrečná část práce se zabývá využitím nástroje opravných položek, sloužících k částečnému zmírnění daňových dopadů neuhrazených pohledávek. Všechny tyto poznatky byly převzaty do firmy SMAKO s.r.o. a jsou v současné době využívány v ekonomické oblasti podnikatelské činnosti společnosti.
44
Summary Economic and tax aspects of debt collection in a small company.
Key words: debt, security of a debt, reminder proceedings, account of claims, sale of a claim, reminder proceedings, tax impact, rectifying items, bankruptcy, factoring.
The unpaid claims existed, exist, and probably will always exist. By this not very optimistic sentence I would like to introduce the purpose and résumé of my work that investigates this phenomena that is especially currently very widespread The purpose of the work is to clarify the creation of claims, possible ways of prevention and determination of rules for their solution. At the same time it solves system procedures in the area of book-keeping and taxes. It is necessary to say that in many cases of created amounts outstanding, weak or none prevention of the creation of amounts outstanding or bad debts, is to blame. There are several ways and procedures, the adherence to which, can prevent the occurrence of such situations, or at least minimise the risks generated by business-making. These preventive aspects are described in the first part of my work on both theoretical and practical level. These conditions were implemented in SMAKO, Ltd. for the preventive measures: •
usage of arbitration clause,
•
retention of property title,
•
implantation of both of these instruments are included in: - general contract of purchase, - contract of purchase.
45
Both of these instruments may in a way be surprising for the client, but the negative reaction on his part is a symptom of danger that could result in occurrence of amount outstanding. Even that is a signal for selection of another strategy of an approach to such client and it is appropriate to react to such findings. Also the internal regulation dealing with sequence of steps following the emission of an invoice was approved and put into the set of internal regulation of SMAKO, Ltd. This regulation gives a clear sequence of individual steps when solving the amount outstanding even before the due date. It is unfortunately true that so called “decorum” on the side of the supplier that does not press on the payments of claims in term is mostly a reflection of certain unwillingness to get into possible conflicts and solve them further, than an indication of business conduct. In the next part of this work the period right before due date of the claim and the debt collection is elaborated. In SMAKO, Ltd, it was agreed upon the usage of services of external company for these activities. The rules for debt collection were specified, using the following procedure: •
notification of customer about the approaching due date,
•
demand note no.1,
•
demand note no.2,
•
Handover to an external unit.
This procedure was approved to be obligatory by the owner and manager of the company. The final part of my work describes the usage of tool of rectifying items that serve to partial lessening of tax impacts of amounts outstanding. All of these findings were taken over by SMAKO, Ltd and are currently used in the economic branch of the business activity of the company.
46
Seznam příloh Příloha č.1
Pravidla pro řešení pohledávek po datu splatnosti.
Příloha č.2
Plná moc pro vymáhání pohledávek.
Příloha č.3
Rozhodčí doložka k implantaci do obchodních smluv.
Příloha č.4
Vzor Rámcové kupní smlouvy.
Příloha č.5
1. upomínka.
Příloha č.6
2. upomínka.
Příloha č.7
Smlouva o postoupení pohledávky.
Příloha č.8
Jednostranný zápočet.
47
Použité zkratky: DPH
Daň z přidané hodnoty
DPPO
Daň z příjmu právnických osob
FÚ
Finanční úřad
Obč.Z
Občanský zákoník
Obch.Z.
Obchodní zákoník
OP
Opravná položka
PO
Právnická osoba
ZDP
Zákon o dani z příjmů
ZoR
Zákon o rezervách
ZDPH
Zákon o dani z přidané hodnoty
48
Použitá literatura [1]
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Sbírka zákonů 1992, částka 117, str. 3473 (1992)
[2]
Zákon č. 40/1964 Sb.,občanský zákoník. Sbírka zákonů 1964, částka 19, str. 201, (1964)
[3]
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Sbírka zákonů 1991, částka 98, str. 2473, (1991)
[4]
Zákon č.593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Sbírka zákonů 1992, částka 119, str. 3565 (1992)
[5]
Zákon č. 563/1991 Sb., Zákon o účetnictví. Sbírka zákonů 1991, částka 107, str. 2801, (1991)
[6]
KARAT Software, Dokumentace k IS KARAT,, Přerov 2008
[7]
Zákon č.216/1994 Sb., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, Sbírka zákonů 1994, částka 67, str, 2106, (1994)
49
Příloha č.1 – stránka č.1
Pravidla pro řešení pohledávek po datu splatnosti Název účetní jednotky: Označení: Číslo: Zpracoval: Kontroloval: Platnost: Závaznost: Datum vydání: Vydává: Nahrazuje: Doplňuje: Počet stran: Přílohy:
IS 01/08 Vilém Prajka ing.Michal Kuča 01.01.08 plná 01.09.08 SMAKO s.r.o. ---------Směrnici o vnitropodnikovém účetnictví 1 3
Postup a odpovědnost při řešení pohledávek po datu splatnosti
1,Pohledávky do jednoho týdne po datu splatnosti: budou urgovány telefonicky v době následujících tří týdnů. O urgenci se vede záznam v knize Pohledávky po splatnosti. V záznamu je uvedeno: Kdo urgoval Kdy urgoval S kým bylo jednáno Výsledek Zodpovídá: Hlavní účetní
2, Pohledávky neuhrazené v době do tří týdnů: Zasílá se upomínka č.1 Zodpovídá: Hlavní účetní
3, Pohledávky neuhrazené v době do šesti týdnů: Zasílá se upomínka č.2 Zodpovídá: Hlavní účetní 4,Pohledávky neuhrazené do desátého týdne po splatnosti: Předává se externímu útvaru k vyřízení Zodpovídá: Hlavní účetní 5,Seznam dokumentů předávaných externímu útvaru: Kopie faktury vydané Kopie rámcové smlouvy nebo Kupní smlouvy Kopie potvrzeného dodacího listu
Vypracoval: Vilém Prajka
Schválil: ing.Michal Kuča
1
Příloha č.2 stránka č.1 Plná moc pro vymáhání pohledávek
Společnost: SMAKO s.r.o. se sídlem: Luleč 380, 68301 LULEČ IČ: 60727141 DIČ: CZ 60727144 zastoupená: ing.Michalem Kučou – jednatelem společnosti zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 17085 (dále jen „zmocnitel“) uděluje tuto plnou moc …………..…………..………….. Společnosti: se sídlem: …………..…………..………….. IČ: …………..…………..………….. DIČ: …………..…………..………….. zastoupené: …………..…………..………….. zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v .............................., oddíl ......., vložka ........... (dále jen „zmocněnec“)
k provádění všech právních úkonů, jakož i dalším úkonům potřebných podle uvážení zmocněnce při spravování předaných pohledávek zmocnitele, zejména k jejich vymáhání nebo odkupování. Zmocněnec má také právo přebírat za a pro zmocnitele věci nebo peníze a jednat s třetími osobami jménem zmocnitele. Činnosti uvedené v předchozím textu je zmocněnec oprávněn provádět i prostřednictvím svých zaměstnanců v přímém pracovním poměru nebo pro tyto účely sjednaných třetích osob na základě jejich pověření.
Datum a místo:
Za zmocnitele:
................................................
................................................
Plnou moc v uvedeném rozsahu přebírá za zmocněnce: ...............................................
2
Příloha č.3 - stránka č.1 Rozhodčí doložka Smluvní strany se podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů č. 216/1994 Sb. v platném znění dohodly, že veškeré jejich spory vzniklé z této smlouvy a nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem podle Jednacího řádu rozhodčího řízení vydaného společností Consulting CL s.r.o., IČ: 27302652 a zveřejněného na internetové adrese www.consultingcl.cz, přičemž rozhodce bude ke dni doručení žaloby zapsán v Seznamu rozhodců vedeném společností Consulting CL s.r.o. a smluvní strany tímto výslovně pověřují společnost Consulting CL s.r.o., aby určila podle Jednacího řádu rozhodčího řízení rozhodce pro rozhodčí řízení, založené touto rozhodčí doložkou. Smluvní strany tímto pověřují takto určeného rozhodce k rozhodování všech sporů podle zásad spravedlnosti. Smluvní strany se v souladu s ust. § 25 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v této rozhodčí doložce dohodly, že odůvodnění rozhodčího nálezu není třeba.Smluvní strany výslovně prohlašují, že před podpisem rozhodčí smlouvy měly a mají možnost seznámit se s Jednacím řádem rozhodčího řízení, jakož i s Nařízením o nákladech rozhodčího řízení a také tak učinily a uvedené dokumenty tak považují za nedílnou součást této rozhodčí smlouvy.
Pozn: tento vzor je vygenerován z připravených podkladů pro použití ve spojení s databází zákazníků v účetním programu KARAT ve firmě SMAKO s.r.o.
3
Příloha č.4 - stránka č.1 RÁMCOVÁ KUPNÍ SMLOUVA č. «IČO»/18/1/10 uzavřená dole uvedeného data mezi : 1. obchodní firma: SMAKO s.r.o. se sídlem Luleč 380, PSČ 68303 Luleč IČ: 60727144, DIČ CZ 60727144 bankovní spojení zapsaná v OR vedeném KS Brno oddíl C, vložka 17085 zastoupenou panem ing.Michalem Kučou, jednatelem společnosti (dále jen prodávající) a
2. obchodní firma: se sídlem: IČ: DIČ: bankovní spojení: zastoupená: (dále jen kupující)
I. Úvodní ustanovení
1. Touto smlouvou smluvní strany sjednávají právní rámec vzájemné spolupráce, s cílem jednoznačně vymezit postavení obou partnerů v celém procesu, a tím v co největší možné míře předejít vzniku rozporů a v neposlední řadě pak i definovat pravidla financování a dodávek.
II. Předmět smlouvy. Touto smlouvou smluvní strany upravují : 1. Právní vztahy při prodeji materiálů mezi smluvními partnery 2. Pravidla pro stanovení cen, platební podmínky. III. Rámcová kupní smlouva na prodej materiálů 1. Smluvní strany : a) prodávající - obchodní firma SMAKO s.r.o. se sídlem Luleč 380, PSČ 68303 Luleč, IČ: 60727144, DIČ CZ60727144, zastoupená panem ing.Michalem Kučou, jednatelem společnosti b) kupující – obchodní firma «Název_PO_nebo_FO», se sídlem: «Ulice_č_p» «PSČ» «Město» IČ: «IČO», DIČ: «DIČ», zastoupená: «Titul» «Jméno» «Příjmení» - «Pozice_ve_firmě»
4
Příloha č.4 - stránka č.2 2. Předmět plnění : a) Prodávající se zavazuje kupujícímu dodávat zboží – materiály pro stolářskou výrobu a to b) c) d) e)
v dohodnuté specifikaci,množství a kvalitě sjednané v rámci této smlouvy a potvrzenou objednávkou kupujícího.. Součástí dodávky zboží je i předání dokladů, které se ke zboží vztahují, a povinností prodávajícího je dále umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva ke zboží v souladu s touto smlouvou. Vlastnické právo přechází nakupujícího okamžikem úplného uhrazení kupní ceny Kupující se zavazuje zboží převzít a zaplatit kupní cenu podle této smlouvy. Kvalitativní specifikace dodávek zboží je dána specifikací dodávaného zboží.
3. Cena a platební podmínky: a) Základní ceny sjednají smluvní strany buď v minimálně 1,(jedno) měsíčním předstihu, na základě jednotlivých cenových příloh (viz příloha č.1 až …..příloha N), nebo se ceny řídí cenami uvedenými v e-shopu nebo v ceníku prodávajícího se zohledněním možných cenových hladin u jednotlivých kupujících na základě dohod. Dohody je možno uzavřít písemně, e-mailovým potvrzením návrhu, event.faxem, nejčastěji použitím objednávkového formuláře v e-shopu prodávajícího. Přesné vyčíslení ceny provede prodávající buď u každé dodávky samostatně emailem do 24 hodin od obdržení objednávky formou potvrzené objednávky nebo bude cena uvedena přímo v objednávkovém formuláři e-shopu. b) Kupující je povinen objednané zboží uhradit «M__zálohové_platby»% zálohovou platbou při objednání, a vyrobené zboží odebrat. Uhradit celkovou fakturu za odebrané zboží je kupující povinen nejpozději při převzetí zboží, nedojde-li k dohodě jinak. Kupující je povinen objednané a vyrobené zboží odebrat. Uhradit fakturu za odebrané zboží je kupující povinen nejpozději do «splatnost_dní».ti dnů od data uskutečnění zdanitelného plnění,nedojde-li k dohodě jinak. c) Kupující je povinen oznámit prodávajícímu ve smyslu § 377 obchodního zákoníku případný vznik finančních problémů na své straně, pokud by mu tyto potíže mohly bránit v řádném placení kupní ceny. Nesplnění této povinnosti bude mít pro kupujícího důsledky při uplatňování nároků na náhradu vzniklé škody.V případě nedodržení termínů splatnosti může prodávající požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 500,-Kč (Pětsetkorunčských) za každý den prodlení s úhradou faktury.Prodlení se počítá ode dne následujícího datu splatnosti. Dojde-li ke zpoždění plateb o více než 14 dnů a nebude-li dosaženo dohody o posunutí termínu splatnosti, nebo dohody o narovnání, je prodávající oprávněn pozastavit dodávky objednaného zboží,event.požadovat neuhrazené zboží zpět, v čemž se mu kupující zavazuje poskytnout plnou součinnost a to vč.umožnění zpětného převzetí dodaného zboží v místě dodávky,nebo uskladnění tohoto zboží. d) Smluvní pokutou nejsou dotčena práva kupujícího na úhradu zákonných úroků z prodlení vyplývajícího z OZ v platném znění. e) Úhradou se rozumí připsání finančních prostředků na účet kupujícího.
IV. Odpovědnost za vady Prodávající odpovídá za vady v množství, jakosti a provedení, které má zboží v okamžiku přechodu nebezpečí škody na kupujícího podle této smlouvy. Kupující je povinen prohlédnout zboží co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na zboží a reklamovat zjevné vady zboží ihned a skryté vady bez zbytečného odkladu bezprostředně poté, co je zjistil. V reklamaci kupující uvede, jak se vada projevuje a jakým způsobem navrhuje reklamaci vyřídit. V případě oprávněné reklamace poskytne prodávající bezvadné plnění. V případě neodstranitelné vady a nemožnosti poskytnout bezvadné plnění poskytne prodávající kupujícímu slevu z kupní ceny. V Rozhodčí doložka Smluvní strany se podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů č. 216/1994 Sb. v platném znění dohodly, že veškeré jejich spory vzniklé z této smlouvy a nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem podle Jednacího řádu 5
Příloha č.4 - stránka č.3 rozhodčího řízení vydaného společností Consulting CL s.r.o., IČ: 27302652 a zveřejněného na internetové adrese www.consultingcl.cz, přičemž rozhodce bude ke dni doručení žaloby zapsán v Seznamu rozhodců vedeném společností Consulting CL s.r.o. a smluvní strany tímto výslovně pověřují společnost Consulting CL s.r.o., aby určila podle Jednacího řádu rozhodčího řízení rozhodce pro rozhodčí řízení, založené touto rozhodčí doložkou. Smluvní strany tímto pověřují takto určeného rozhodce k rozhodování všech sporů podle zásad spravedlnosti. Smluvní strany se v souladu s ust. § 25 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v této rozhodčí doložce dohodly, že odůvodnění rozhodčího nálezu není třeba.Smluvní strany výslovně prohlašují, že před podpisem rozhodčí smlouvy měly a mají možnost seznámit se s Jednacím řádem rozhodčího řízení, jakož i s Nařízením o nákladech rozhodčího řízení a také tak učinily a uvedené dokumenty tak považují za nedílnou součást této rozhodčí smlouvy.
VI. Společná a závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a každá ze smluvních stran ji může vypovědět doporučeným dopisem zaslaným na poslední známou adresu druhé smluvní strany. Předáním takového dopisu k poštovní přepravě jsou splněny požadavky řádně učiněné výpovědi. Výpovědní doba činí 2 měsíce a počíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po odeslání výpovědi. 2. Každé podstatné porušení závazků převzatých v této smlouvě opravňuje druhou stranu k odstoupení od této smlouvy bez dalšího. Případné další nároky na náhradu škody proti smluvní straně, která smlouvu porušila, tím nejsou dotčeny. Strany dohodly, že pro případ odstoupení od této smlouvy proto, že kupující řádně nabídnuté zboží nepřevzal, vzniká druhé straně nárok na náhradu vzniklé škody v plné výši . 3. Podpisem smlouvy kupující prohlašuje,že přistupuje na obchodní podmínky prodávajícího a že měl možnost se s nimi seznámit a že s nimi souhlasí. 4. Případná jiná, než běžná dohodnutá pravidla pro způsob objednávání,dodávek,řešení případných reklamací,podpory prodeje a promo akcí jsou upřesněna samostatnými přílohami A-…Z k této smlouvě. Tyto přílohy se stávají nedílnou součástí této smlouvy. 5. Tato smlouva může být měněna písemnou formou označenou jako číslované dodatky. 6. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem podpisu.
V Olomouci dne 18.1.20108 .................................... Kupující Za firmu «Název_PO_nebo_FO» «Titul»«Jméno» «Příjmení» - «Pozice_ve_firmě»
…………………………. prodávající ing. Michal Kuča jednatel společnosti
Pozn: tento vzor je vygenerován z připravených podkladů pro použití ve spojení s databází zákazníků v účetním programu KARAT ve firmě SMAKO s.r.o.
6
Příloha č.5 – stránka č.1
7
Příloha č.6 – stránka č.1
8
Příloha č.7 – stránka č.1 Smlouva o postoupení pohledávky
Společnost: SMAKO s.r.o. se sídlem: Luleč 380, 68301 LULEČ IČ: 60727141 DIČ: CZ 60727144 zastoupená: ing.Michalem Kučou – jednatelem společnosti zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 17085 (dále jen „postupitel") a …………..…………..………….. Společnost: se sídlem: …………..…………..………….. IČ: …………..…………..………….. …………..…………..………….. DIČ: zastoupená: …………..…………..………….. zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v .............................., oddíl ......., vložka ........... (dále jen „postupník")
uzavírají dle ust. § 524 a násl. občanského zákoníku tuto smlouvu o postoupení pohledávky: I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je postoupení - cese pohledávky vedené postupitelem za panem ............................................, narozeném. ........................., bytem .........................., PSČ ............, IČ: ..................(dále jen „dlužník") v celkové výši ............................ Kč z titulu ........................... uvedených v příloze č. 1, jež tvoří nedílnou součást této smlouvy za dále uvedených podmínek (dále jen „pohledávka“). Postupitel postupuje touto smlouvou předmětnou pohledávku ve výši ................... Kč postupníkovi dnem podpisu této smlouvy. II. Cena a platební podmínky Pohledávka se postupuje za úplatu ve výši ……….% hodnoty postupované pohledávky. Tato úplata byla uhrazena postupníkem hotově před podpisem této smlouvy. III. Ostatní ustanovení Postupitel výslovně ujišťuje postupníka, že postoupení pohledávky nebrání žádná zákonná překážka, zejména, že jako věřitel neuzavřel s dlužníkem dohodu, která by postoupení pohledávky odporovala. Je si současně vědom právních následků v případě nepravdivosti tohoto prohlášení. Pohledávka postupitele je zajištěna směnkou ……….. ze dne ..................... splatností ke dni ................... Originál směnky je předán postupníkovi s podpisem této smlouvy. 9
Příloha č.7 – stránka č.2 IV. Závěrečná ustanovení Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Práva a povinnosti neupravené touto smlouvou se řídí ustanoveními občanského a obchodního zákoníku. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou výtiscích s platností originálu, z nichž každá ze smluvních stran obdrží jeden. Tato smlouva může být měněna a doplňována pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami. S obsahem smlouvy oba účastníci bezvýhradně souhlasí a připojují své vlastnoruční podpisy. Datum a místo:
Podpisy:
…………..…………..…………..
…………..…………..…………..
Pozn: tento vzor je vygenerován z připravených podkladů pro použití ve spojení s databází zákazníků v účetním programu KARAT ve firmě SMAKO s.r.o.
10
Příloha č.8 – stránka č.1 DOPORUČENĚ DOSÍLKA ALL-UNICO spol. s r.o. Na Bluku 428 155 31 Praha Lipence
Váš dopis č.j./ze dne
Naše č.j. VP 2008/all-un
Vyřizuje/tel. V. Prajka/777718010
Olomouc 7.4.2008
Věc : započtení pohledávky (pohledávek) - § 580 a násl. Občanského zákoníku.
I. Obchodní firma SMAKO s.r.o. má mimo jiné vůči obchodní firmě ALL-UNICO, IČ 25128884, pohledávku(y) ve výši 24.916,- Kč (slovy:Dvacet čtyři tisíce devět set šestnáct korun českých )která(é) obchodní firmě SMAKO s.r.o. vznikla(y) nezaplacením níže uvedených vydaných faktur za dodané a řádně převzaté zboží (služby):
var.symbol 8400016 8400017 8400018 8400019 511000963 531000014 531000015 531000016 Celkem
chybí dat.um dní po uhradit splatnosti dat.úhrady splat.nosti předpis Kč úhrada Kč Kč 10.4.2004 1453 703,5 0 703,5 10.4.2004 1453 206 0 206 10.4.2004 1453 84 0 84 10.4.2004 1453 53,5 0 53,5 9.11.2005 25.1.2006 875 45631 21418 24213 10.1.2006 813 -206 0 -206 10.1.2006 813 -84 0 -84 10.1.2006 813 -54 0 -54 24916
II. Obchodní firma ALL-UNICO má vůči obchodní firmě SMAKO s.r.o., IČ 60727144 pohledávku(y) ve výši 10.361,33 ,- Kč (slovy Deset tisíc třista šedesát jedna koruna33/100) která(é) obchodní firmě ALL-UNICO vznikla(y) nezaplacením níže uvedených vydaných faktur za dodané a řádně převzaté zboží (služby): v.s. dat.spl dat.úhrady po splat. předpis úhrada chybí 24050013 24050026 Celkem
1.12.2005 1.12.2005
7874,23 2487,1
11
0 0
7874,23 2487,1 10361,33
Příloha č.8 – stránka č.2
III. Ve smyslu shora uvedených specifikací tímto započítáváme naši pohledávku uvedené v části I. ve výši 24.916,- Kč proti Vaší pohledávce specifikované v části II. Po započtení tedy zůstává neuhrazená platba v celkové výši 14.554,67 Kč jako dluh na straně obchodní firmy ALL-UNICO vůči obchodní firmě SMAKO s.r.o. Výše pohledávky firmy SMAKO s.r.o. pod variabilním symbolem 511000963 se tedy mění na částku 14.544,67Kč a firma SMAKO s.r.o. tímto vůči firmě ALL-UNICO nemá evidované žádné platné závazky. Ostatní pohledávky či závazky nespecifikované v části I. nebo části II. zůstávají beze změn. IV. V souladu s ust. § 580 Občanského zákoníku zánik pohledávek nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.
Olomouci dne 7.4.2008 za SMAKO s.r.o ing.Michal Kuča jednatel společnosti
12