Ekonomická recese jako realita : Makroekonomický rámec hospodaření obcí

Ekonomická recese jako realita : Makroekonomický rámec hospodaření obcí Prof. Michal Mejstřík Institut ekonomických studií UK-FSV a EEIP,a.s Konference XII. Celostátní finanční konference “Pokles ekonomiky a dopad na hospodaření obcí“ konaná ve dnech 23.11. 2009 v budově Národního muzea, Praha

http://ies.fsv.cuni.cz

Snímek 1 www.eeip.cz

Obsah: 1. ČR v době finanční krize  Kontextuální pohled na dopady finanční krize ve světě  Protikrizové balíčky ve světě a jejich význam pro ČR  Dopady krize v ČR  Národní protikrizový plán v ČR  Odhadovaný krátkodobý vývoj rozpočtů územních samospráv

2. Restrukturalizační opatření podniku v době krize 3. Elementy výhledu ekonomiky ČR – fiskální udržitelnost a vize NERVu 4. Závěr



Velikost světového finančního trhu = USD 178 trillion in 2008 ( diferencovaný pokles USD 16 trillion y/y, ale vklady rostly !)

Source: McKinsey (2009) http://ies.fsv.cuni.cz


POKLES BANKOVNÍCH ŮVĚRŮ V ROCE 2008 -> NIŢŠÍ TOKY GLOBÁLNÍHO KAPITÁLU

Source: McKinsey (2009) http://ies.fsv.cuni.cz


Změna globální struktury finančních aktiv – vzestup Číny

1) Transfer globálního bohatství do Cíny 2) Transfer úspor

3) Rostoucí role rozvíjejících se trhů (Čína, Indie etc.)

Zdroj: McKinsey (2008) http://ies.fsv.cuni.cz


Stupeň bankovního zprostředkování ve střední a východní Evropě 200

% of GDP

160 120 80 40 0 Czech Rep.

Slovak Rep.

assets/GDP

Poland

deposits/GDP

Hungary

CE Average

Eurozone Average

loans/GDP

Podstatně nižší míra ve SVE oproti EU… převaha vkladů nad úvěry A konzervativnější přístup bank… Source: Mejstřík, Pečená, Teplý (2008), RB (2009) http://ies.fsv.cuni.cz


TOP světové banky 2006 (trţní kapitalizace)…

Source: Financial Times http://ies.fsv.cuni.cz


Dopady krize ve světě (1) Trţní kapitalizace bank



Změna: TOP 3 světové banky v červenci 2009 jsou čínské !

Source: The Banker http://ies.fsv.cuni.cz


Dopady krize ve světě (2) světový obchod se po pádu stabilizuje (q/q % růst)

Zdroj: OECD Interim Forecast, září 2009 http://ies.fsv.cuni.cz


Protikrizové balíčky – část prvá - stimuly



Protikrizové balíčky část druhá dle IMF Podpora finančnímu sektoru (duben 2009, % HDP roku 2008)

Země

Podpora od centrální Dodatečná likvidita od Kapitálová injekce Odkup aktiv/půjčka MF banky centrální banky

Celkem z veřejných rozpočtů Přímo od vlády

Záruky

USA

3,9

1,3

1,1

42,1

31,3

79,6

6,3

AT

5,3

0

0

0

30

35,3

5,3

BE

4,7

0

0

0

26,2

30,9

4,7

FR

1,2

1,3

0

0

16,4

19

1,5

DE

3,8

0,4

0

0

18

22,2

3,7

EL

2,1

3,3

0

0

6,2

11,6

5,4

IR

5,3

0

0

0

257

263

5,3

IT

1,3

0

0

2,5

0

3,8

1,3

NL

3,4

2,8

0

0

33,7

39,8

6,2

PT

2,4

0

0

0

12

14,4

2,4

ES

0

4,6

0

0

18,3

22,8

4,6

SE

2,1

5,3

0

15,3

47,3

70

5,8

UK

3,9

13,8

12,9

0

51,2

81,8

20,2

HU

1,1

0

0

4,7

1,1

6,9

1,1

PL

0,4

0

0

0

3,2

3,6

0,4

AUT

0

0,7

0

0 N/A

0,7

0,7

JAP

2,4

11,3

0

1,2

7,3

22,1

0,8

PLC

0,5

0

0

0

0

0,5

0

G20

1,9

2,5

1

12,4

14,3

32,1

3,4

Rozvojové země

0,2

0,1

0,4

1,6

0,1

2,4

0,1

Zdroj: IMF duben 2009 http://ies.fsv.cuni.cz


Protikrizové balíčky – část třetí – EU Sníţení daní a fiskální výdaje

Zdroj: Bruegel, únor 2009 http://ies.fsv.cuni.cz

Mimořádné výdaje a obdobná opatření


Dopady krize v ČR (1) Ačkoliv Česká republika nebyla zasaţena finanční krizí a toxickými aktivy, hospodářské krize a ekonomická recese je v roce 2009 nevyhnutelná 

Krize dopadá na jednotlivé sektory ekonomiky nerovnoměrně, nejhůře zasaţené sektory: 



Dopady krize v ČR (2) – přenos krize do ČR

Zdroj: ČNB http://ies.fsv.cuni.cz


Česká ekonomika - 2009, 2010  



Počátek 2009: riziko udržitelnosti (i krátkodobé) deficitů a dluhu, pokles měny, následná stabilizace Opatření ČNB, Národní protikrizový plán, automatické stabilizátory  Fiskalní stimulace: až do 1% HDP Krátkodobý výhled:  HDP: pokles aţ 5% v 2009, +0.5 % 2010  Soukromé investice: 2009 propad, 2010 oživení  Domácnosti, vláda: téměř stagnace  Vývoz: propad 2009, oživení 2010



Protikrizová opatření (1)

Zdroj:Národní protikrizový plán http://ies.fsv.cuni.cz



Zdroj:Národní protikrizový plán




Zdroj:Národní protikrizový plán



Spready státních obligací 2000 max. 4200

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2-Jun-08

24-Sep-08 CZ

HU

PL

16-Jan-09 SK

RO

10-May-09 EST


LAT

LIT

1-Sep-09 UKR




Rizika



    

Pomalejší oţivení (především Eurozóny) Další destabilizace v SVE Nejistota v bankovním a finančním sektoru Vyšší (než očekávaný) nárůst platební neschopnosti českých firem i domácností Problémy bank České oţivení s časovým zpoţděním za oživením globálním a Eurozóny • Obezřetné chování bankovního sektoru • Časové zpoždění za Eurozónou



Dopady krize v ČR - měnová volatilita a posilování CZK

CZK přes korekci dlouhodobě posiluje měna „správně“ reaguje na asymetrické šoky (oslabení 2008/2009 – pomoc exportu)

Zdroj: ČNB http://ies.fsv.cuni.cz


Důsledky pro hospodářskou politiku





Rozhodující: udrţení makroekonomické stability – úkol akcentovaný EK  Kontrola deficitů veřejných financí  Opatření daňová i v sociální oblasti  Odolnost ekonomiky vůči vnějším šokům Problém deficitu veřejných financí 2010  Janotův balíček…(podrobněji v poslední kapitole)  „Situace obcí“ – daňové výnosy vs.dotace



Výpadek daňových příjmů obcí – první červnové odhady MF

Daň

Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů fyzických osob - zvláštní sazba - z přiznání - ze závislé činnosti Daň z nemovitostí Ostatní CELKEM

Skutečnost Rozpočet 2008 2009 (mld. Kč) (mld. Kč)

Predikce červen 2009 (mld. Kč)

Očekávaný Očekávaný pokles pokles (mld. Kč) (% )

54,6 39,1 (+6,5)

59,6 40,0 (+5,9)

54,4 32,1 (+5,9)

-5,2 -8,0

-8,7% -17,2%

36,8 2,2 8,1 26,5 5,2 13,5 155,7

42,1 2,1 10,7 29,3 6,4 14,2 168,2

30,6 1,9 3,9 24,8 6,4 13,9 143,3

-11,5 -0,2 -6,8 -4,5 0 -0,3 -24,9

-27,3% -9,5% -63,6% -15,4% 0,0% -2,1% -14,8%

Zdroj: MFČR

•

V červnu 2009 MFČR očekávalo pokles daňových příjmů obcí o 14,8 % za rok 2009



Vývoj územních rozpočtů v prvním pololetí 2009 (mld.Kč) 30. 6. 07

30. 6. 08

182,6

207,6

210,4

13.7%

1.4-2.8%

--daňové příjmy

93,6

98,5

92,8

5.2%

-5.7%

--nedaňové příjmy

13,1

13,6

14,2

3.8%

4.4%

--kapitálové příjmy

5, 4

7,1

6,2

31.0%

-12.5%

--přijaté transfery

70,5

88,5

97,3

25.5%

10.0%

Výdaje celkem

166,4

169,5

181,8

1.8%

7.3-9%

--běžné výdaje

135,4

141,5

148,3

4.5%

4.8%

29,1

28,0

33,4

-3.8%

19.6%

17.5%

16.5%

18.4%

16,1

38, 1

28,6

příjmy celkem

--kapitálové výdaje podíl kap. výdajů saldo

30. 6. 09 růst 08

aktualizov

růst 09

Pramen: Zprávu o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009, Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s. Věra Kameníčková, CCB-v časopise Moderní obec , listopad 2009 Poznámka: Údaje nezahrnují příjmy a výdaje města Brno ve 2. čtvrtletí 2009 Podle odhadů se jedná o cca 3 mld. Kč na straně příjmů a výdajů. P o započtení chybějících příjmů a výdajů dostaneme růst příjmů v prvním pololetí 2009 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku ve výši 2,8 % a u výdajů dokonce 9,0 %. •Většinu kapitálových příjmů tvoří prodej hmotného majetku.

Jak uvádí V.Kameníčková z CCB,: „územní samosprávy, tedy především obce a kraje, dosáhly i ve zhoršených ekonomických podmínkách přebytek, a to ve výši necelých 29 mld. Kč. Je to sice o téměř 10 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2008, stejně však je to dobrý výsledek. Přebytek obecních rozpočtů dosáhl výše 10,5 mld. Kč, což je 8 % dosažených celkových příjmů, v případě krajů činil přebytek 16,3 mld. Kč, tj. dokonce téměř jedna pětina jejich celkových příjmů. Tento výsledek byl ovlivněn nejen úsporným hospodařením územních samospráv, ale především tím, že obce a kraje mají větší manévrovací prostor ve struktuře výdajů. Jinak řečeno, podíl povinných (závazných) výdajů na celkových je u nich niţší. Navíc, objem dotací územním samosprávám stanovený ve schváleném státním rozpočtu je závazný. Týká se to především neinvestičních dotací, které převaţují, a tak je obce a kraje dostaly, bez ohledu na vývoj příjmů státního rozpočtu. To umožnilo nezastavit projekty – kapitálové výdaje rostly. http://ies.fsv.cuni.cz


Struktura příjmů územních samospráv v prvním pololetí 2009 (mld.Kč)

Pramen: Zprávu o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009, Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s. Věra Kameníčková, CCB-v časopise Moderní obec , listopad 2009

Poznámka: Údaje nezahrnují příjmy a výdaje města Brno ve 2. čtvrtletí 2009 Jedinou položkou, jejíž výše nedosáhla v roce 2009 ani úrovně roku 2007, jsou daňové výnosy a v jejich rámci zejména v výnos daně z příjmů fyzických osob. Daňové výnosy jsou mimořádně citlivé na prosperitě plátců. Ve výsledcích za rok 2009 se odrážejí i důsledky jednoho z opatření Národního protikrizového plánu, které umožňuje zejména fyzickým osobám s příjmy z podnikání a podnikatelům s méně než pěti zaměstnanci požádat o zproštění povinnosti platit zálohy na daň z příjmů a zmírnit důsledky recese díky úlevě na cash flow. Výsledkem je sice snížení daňových příjmů v roce 2009, ale tyto peníze y by měly být uhrazeny v roce následujícím a tak se v rozpočtech územní samosprávy, zejména obcí, objeví. Ovšem jen v té míře jak se dokázali podnikatelé vyrovnat s recesí v roce 2009. Ještě více se snížily kapitálové příjmy, a to o téměř 13 %, ale vrátily se do úrovně 2007. Nejrychleji rostoucí příjmovou položkou byly dotace – přírůstek činil 10 % loňské skutečnosti, poprvé v pololetí tohoto roku podíl dotací na celkových příjmech územní samosprávy převýšil podíl daňových výnosů.



Zadluženost obcí 2008 celkem 47.4 mld. Jaký dluh na obyvatele ? Dle CCB měla nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele měla statutární města. Podíl na celkovém dluhu se v roce 2008 zvýšil u všech typů obcí, s výjimkou měst (snížení o 1,8 procentního bodu). Nejvyšší nárůst podílu vykázala statutární města (o jeden procentní bod). Podíl venkovských obcí se zvýšil o 0,6 procentních bodů. Dle CCB je obecní dluh v přepočtu na obyvatele již tradičně nejvyšší u obcí v Jihomoravském kraji. Hlavní příčinou je relativně vysoký dluh města Brno. Vzestup u obcí v Libereckém kraji v roce 2008 je důsledkem zejména zvýšení dluhu města Liberec (meziročně o téměř 1 mld. Kč). Díky celkovému saldu se zvýšil zůstatek na bankovních účtech. Zůstatky na bankovních účtech u obcí jako celku převýšily jiţ koncem roku 2008 (poprvé v tomto tisíciletí) celkový objem dluhu , neplatí to však pro statutární města. Pramen: Analýza municipální sféry ,CCB-Czech Credit Bureau, a.s., 17.6.2009



Rating CCB obcí 2008 diferencuje bonitu obcí do různých skupin 554 obcí

358 obcí

Pramen: Analýza municipální sféry ,CCB-Czech Credit Bureau, a.s., 17.6.2009



Bankovní úvěry územní samosprávě vs.podnikům 2009 (mld.Kč) 41,0 39,0 37,0 35,0 33,0 31,0 29,0 27,0 25,0 31.1.2008 29.2.2008 31.3.2008 30.4.2008 31.5.2008 30.6.2008 31.7.2008 31.8.2008 30.9.2008 31.10.2008 30.11.2008 31.12.2008 31.1.2009 28.2.2009 31.3.2009 30.4.2009 31.5.2009 30.6.2009 31.7.2009 31.8.2009 30.9.2009

mld. Kč

Úvěry územní samosprávě

880,0 860,0 840,0 820,0 800,0 780,0 760,0 740,0 720,0 700,0 680,0 31.1.2008 29.2.2008 31.3.2008 30.4.2008 31.5.2008 30.6.2008 31.7.2008 31.8.2008 30.9.2008 31.10.2008 30.11.2008 31.12.2008 31.1.2009 28.2.2009 31.3.2009 30.4.2009 31.5.2009 30.6.2009 31.7.2009 31.8.2009 30.9.2009

mld. Kč

Úvěry podnikům

Určité váhání banky projevily pouze v prvním čtvrtletí 2009.

Od té doby banky poskytují úvěry územní samosprávě s mnohem větší ochotou než podnikům, neboť je považována v současné recesi za obecně bonitnější, byť je nutno obce diferencovat dle výhledu jejich příjmů a výdajů.

Zdroj: ČNB, stav ke konci měsíce, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s., Věra Kameníčková, CCB-v časopise Moderní obec , listopad 2009



Vývoj územních rozpočtů 2009 (mld.Kč) odhad CCB listopad 2009 – časopis Moderní obec 30. 6. 2008

2008

207,6

396,9

210,4

399,1

0,55%

--daňové příjmy

98,5

204,2

92,8

192,5

-5.7%

--nedaňové příjmy

13,6

29,5

14,2

30,8

4,41%

--kapitálové příjmy

7,1

16,3

6,2

14.2

-12,88%

--přijaté transfery

88,5

146,9

97,3

16 1,5

9,94%

výdaje celkem

169,5

381,8

181,8

414,1

8,46%

--běžné výdaje

141,5

288,4

148,3

302,3

4,82%

--kapitálové výdaje

28,0

93,5

33,4

111,8

19,57%

saldo

38,1

15,0

28, 6

-15,0

příjmy celkem

30. 6. 2009 odhad 2009 růst 09

Pramen: Zpráva o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009, Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s.,Věra Kameníčková, CCB-v časopise Moderní obec , listopad 2009 Poznámka: Údaje nezahrnují příjmy a výdaje města Brno ve 2. čtvrtletí 2009

Při odhadech CCB „aplikovala stejné relace hlavních příjmových a výdajových položek v prvním pololetí roku 2008 a celoročních údajů i na rok 2009“. Za výše uvedených předpokladů by se celkové příjmy územních samospráv v roce 2009 ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o 0,6 %, výdaje pak o 8,4 %. Saldo jejich rozpočtů by se z loňského přebytku ve výši 15 mld. Kč obrátilo ve schodek ve stejném rozsahu. Daňové příjmy by se snížily méně, než se očekávalo. Přesnější odhady vycházející z aktualizovaných dat by mohlo poskytnout Ministerstvo financí.



Čerpání fondů EU •

V období krize a prohlubujícího se nedostatku národních rozpočtových prostředků disponuje Česká republika na období let 2007–2013 z prostředků kohezní politiky EU ve formě strukturálních fondů a z prostředků Kohezního fondu částkou přibližně se rovnající 680 mld. Kč (nebo-li v původně stanovené alokační sumě 27 mld. EUR)

•

V čase výrazné potřeby úspor ve výdajích českých veřejných financí se tak suma přicházející ve výši přibližně 100 mld. Kč ročně ze strukturálních fondů a Kohezního fondu můţe stát oním nástrojem potřebné fiskální expanze, navíc bez výraznějšího zatížení systému národních veřejných financí (rozpočtově neutrální)

•

Maximální vyuţití tohoto podpůrného zdroje se tak stává vrcholnou nejen rozvojovou, ale i fiskální prioritou. Její součástí je pak i zajištění potřebné sumy pro spolufinancování těchto projektů na co nejefektivnější bázi

•

Fondy EU lze tedy vnímat jako dodatečný finanční zdroj při financování rozvojových potřeb země a jejích regionů – nicméně za podmínky, že systém využití a vyčerpání těchto zdrojů je bude směřovat do smysluplných a rozvoj přinášejících projektů



Čerpání fondů EU - realokace

•

Přeložení finančních alokací původně zamýšlených na pozdější fázi programovacího období 2007 – 2013 co nejvíce do přítomnosti a nejbližší budoucnosti;

•

Přizpůsobení obsahového vymezení výzev nynějším krizovým potřebám;

•

Uskutečnění maximálně možného administrativního a procedurálního zjednodušení celého procesu projektového managementu z pohledu žadatelů (např. zkušenosti Severovýchod, Moravskoslezského ROP);

•

Rozšíření moţnosti průběţných a zálohových plateb ve prospěch příjemců (např. zkušenosti Severovýchod, Moravskoslezského ROP ;

•

Posílení role nástrojů návratného financování projektů na úkor nenávratných dotačních nástrojů s vidinou dlouhodobé změny forem kohezní politiky EU cestou rozvojových (holdingových, revolvingových) fondů;

•

Svědomitá příprava parametrů kohezní politiky na období po roce 2013.



Čerpání fondů EU – OP a ROPy – regionální operační programy Problémy spolufinancování a vlastního financování cash-flow projektů) A. Nižší vlastní zdroje podniků (pokles zisků) a cizí zdroje (konzervativnost bank při poskytování investičních i provozních úvěrů).

B. Zvýšený počet druhotné platební neschopnosti a insolvencí firem

Výpadek v příjmech SFDI (nižší příjmy z mýtného, spotřební a silniční daně) -> riziko spolufinancování

•

C. Očekávaný pokles daňových příjmů obcí a krajů během hospodářského poklesu ČR (až 5-15%)

Konzervativnost bank při poskytování úvěrů (viz odpovědi OP/ROP a též průzkumy HK ČR)

Podpora efektivních a udrţitelných projektů zajištěním likvidity pro příjemce během projektu – např. krátkodobý úvěr na cash flow (před refundací etapy projektu), střednědobý úvěr na kofinancování projektu; Finanční nástroje:  

Finanční inţenýrství Jessica type Spolupráce s EIB, bankami a ČMZRB (záruky na úvěry apod.) http://ies.fsv.cuni.cz


ROP NUTS II Severozápad

ROP NUTS II Moravsko -slezsko

ZF ZF ROPSZ ROPMS

ROP NUTS II Jihovýchod

ZF ROPJV

ROP NUTS II Severovýchod

ZF ROPSV

ROP NUTS II Střední Morava

ZF ROPSM

ROP NUTS II Jihozápad

ZF ROPJZ

ROP NUTS II Střední Čechy

ZF ROPSČ

OP Praha Adaptabilita

Tematické OP

Regionální OP

Možný nástroj ke zmírnění problémů financování reg. fondů EU Využití fondů jako–záruk – Jessica Vyuţitíčásti částistrukturálních strukturálních fondů Jessica type type „ČMRZB“ OP Životní prostředí

Integrovaný operační program

Finanční prostředky z OPŽP a IOP na bydlení

ZF OPPA

Finanční prostředky na záruky

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB)

Záruky na bankovní úvěry

ČS

ČSOB

Bankovní inf ormace o obcích (a podnicích)

KB

UniCredit Bank

Raiffeisenbank

Další

Příjemci dotací z EU fondů (podnikatelé)

Žádosti o dotace a monitorování

Dotace na úroky na úvěry na úpravy bydlení

Vlastníci starých bytových domů

Poskytovatelé úvěrů obcím (a podnikům)

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB)

Města

Soukromí vlastníci

Další

Zdroj: EEIP,a.s.

Příjemci dotací z EU fondů (města)







Dopady krize v ČR na podniky (1) Relativní niţší dynamika / pokles úvěrů (měsíční data, meziroční růst bankovních úvěrů podnikům podle počtu zaměstnanců v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10

06/2007

06/2008 1-9 zaměstnanců 100-249 zaměstnanců Podnikový sektor

06/2009 10-99 zaměstnanců nad 250 zaměstnanců

 Snížení dynamiky u všech typůregistr úvěrů Pramen: ČNB (Centrální úvěrů)  5,7% meziroční pokles u úvěrů pro podniky střední velikosti (100249 zaměstnanců) Zdroj: ČNB(Centrální registr úvěrů)



Dopady krize v ČR (2) Meziroční pokles krátkodobých úvěrů českých bank k 30.6.2009 900 800 700

Mld. Kč

600

315

345

348

345

159

168

176

183

180

344

359

327

302

291

VI.2008

IX.2008

XII.2008

III.2009

VI.2009

302

500 400

300 200 100

0 Úvěry a pohledávky krátkodobé

Úvěry a pohledávky střednědobé

Úvěry a pohledávky dlouhodobé

 Meziroční nárůst úvěrů k 30.6.2009 o 10 mld. Kč na 815 mld. Kč  Pokles krátkodobého financování (meziročně o 53 mld. Kč), ale nárůst u dlouhodobých o 43 mld. Kč a střednědobých o 21 mld. Kč Zdroj: ČNB



Dopady krize v ČR (3) Rostoucí objem pohledávek v selhání 95,1

100 90 71,0

Mld. Kč

70

60 50

40

3,8%

82,7

80

4,0%

3,5% 3,3%

54,2

51,8 3,0%

2,9%

2,9%

30

2,5%

20

2,4%

10

0

2,0% 2006

2007

2008

31.3.2009

30.6.2009

Objem pohledávek v selhání > 90 dnů (levá osa)

Pohledávky v selhání/celkové pohledávky (pravá osa)

 Zvýšený podíl úvěrů v selhání (nesplácených > 90 dnů) absolutně i relativně Zdroj: ČNB



Dopady krize v ČR (4) Rostoucí úvěrové riziko českých podniků 14 12

10 8 6

4 2 0 06/2004

06/2005

06/2006

06/2007

1-9 zaměstnanců 100-249 zaměstnanců Podnikový sektor

06/2008

06/2009

10-99 zaměstnanců nad 250 zaměstnanců

Pramen: ČNB (Centrální registr úvěrů)

 Rostoucí riziko zejména středních podniků (100-250 zaměstnanců)  Možné řešení – garance ČMZRB Zdroj: ČNB( Centrální registr úvěrů)



Dopady krize v ČR (5)  Garance ČMZRB hrály v letech 2007 a 2008 pouze okrajovou roli (konjunktura)  Celkově výše záruk pro průmysl a stavebnictví se v porovnání se srovnatelným obdobím roku 2008 víc než zdvojnásobila, přičemž v oblasti záruk za provozní úvěry byl tento nárůst trojnásobný.  Výše investičních a provozních úvěrů, jejichž získání v roce 2009 záruky umožnily, činila k 31.7. celkem 3,3 mld Kč (z toho výše zaručených provozních úvěrů 1,8 mld. Kč a výše zaručených investičních úvěrů 1,5 mld. Kč).  Omezení záručního programu na průmysl a stavebnictví dle CZ – NACE, nemožnost poskytovat záruky na úvěry na veškerý provozní kapitál - pohledávky a provozní výdaje),vyřadila z přístupu k zárukám podnikatele, kterým bylo v minulosti poskytnuto 50 - 60 % záruk za provozní úvěry.  Dalším problémem je míra rizika absorbovaného státem odražená v obsahu záruk, neboť komerční banky zárukám vystavovaným ČMZRB přikládají nízkou hodnotu při zvýšení bonity klienta. Zdroj: EEIP, ČMZRB



Dopady krize v ČR (6) Vyšší úvěrové riziko českých bank – plně pokryto 100 90 80

35,6

Mld. Kč

70

27,6

60

23,2

50 40

30

21,1

16,3

9,0

8,7

20 10

24,1

26,8

2006

2007

12,3

13,1

10,9

36,9

42,8

46,3

2008

31.3.2009

30.6.2009

0 Ztrátové pohledávky (>360 dnů)

Pochybné pohledávky (180-359 dnů)

Nestandardní pohledávky (90-179 dnů)

Opravné položky k pohledávkám celkem

 Zvýšený podíl klasifikovaných pohledávek, ale ztrátové jsou pokryty opravnými položkami Zdroj: ČNB



Vnější ekonomický rozměr - financování exportérů …pro snížení úvěrového rizika lze více využít EGAP ale •

Problémy rostoucího protekcionismu

•

Použitá protikrizová opatření (zvýšení kapitálu ČEB a EGAP a dotace úroků exportních úvěrů poskytnutých komerčními bankami) mají pouze omezený dopad: mohou pomoci poskytovat konkurenceschopné finanční a platební podmínky (cena a doba splatnosti úvěrů kompenzující zvýšené rizikové prémie bank), a tak vyrovnat obdobné pobídky nabízené zahraniční konkurencí se státní pomocí, jež absorbuje zvýšená rizika nelikvidnosti trhů.

•

Cílem je udrţet exportní podíly na likvidních, objemově stagnujících či klesajících segmentech trhů a nenechat se vytlačit zahraničními producenty s nižšími náklady

•

Oţivení zahraničních projektů a zvýšená poptávka českých exportérů po sluţbách ČEB i po úrokově dotovaném komerčním exportním financování (nové opatření) podpořeným pojistkami EGAP v kombinaci se zvýšeným rizikem a paralelními ztrátami pojištěných investic hrozí zdražením pojistného, snížením pojistného krytí úvěrů či moratoriem na poskytování služeb aj

•

Zvážit, v jaké míře by stát měl investovat prostředky do EGAP k pokrytí nárůstu požadavků exportérů na pojistné služby http://ies.fsv.cuni.cz


Časování podnikové reakce na krizi Krize

Úpadek

Divestice

Razantní costcutting (insolvenční správce a soud)

Restrukturalizac e Cost-cutting

Konec insolvenčního řízení

Konkurs

Hrozící úpadek

Příprava moratoria

Moratorium

Příprava reorganizačního plánu

Konkurs

Reorganizac e Konec insolvenčního řízení

Snaha o kapitálovou stabilizaci společnosti http://ies.fsv.cuni.cz


Kam dál? (1) Úpadek společnosti

Insolvenční návrh

Moratorium (3 měsíce) • čas na jednání s bankami (nejde o insolvenci) • možnost připravit ve spolupráci s věřiteli reorganizační plán (rozvrh, pořadí vypořádání pohledávek) • možnost ustanovení předběžného insolvenčního správce • možnost zrušení moratoria hlasy nadpoloviční většiny věřitelů • moratorium může trvat max. 3 měsíce (se schválením soudu ještě 30 dní navíc)

Konkurs • dva způsoby - zpeněžení celé majetkové podstaty nebo zpeněžení po částech • vedení společnosti přechází na insolvenčního správce • znemožňuje výkon rozhodnutí, zastavuje exekuční řízení, • závazky, které nebyly uspokojeny z výěžku konkursu nezanikají • soupis pohledávek, incidenční spory, soupis součástí majetkové podstaty

Reorganizace • možnost připravit ve spolupráci s věřiteli reorganizační plán (rozvrh, pořadí vypořádání pohledávek) • stále lepší ve vztahu k bankám • dohled insolvenčního správce • konsensuální vs. nekonsensuální reorganizace •možnost nastartovat provoz ještě před zpeněžením majetku společnosti (potenciálně vyšší výnos)



Kam dál? (2) Bankovní úvěr

Vstup investora(ů) Restrukturalizace

Reorganizace

Poté, co byly vyčerpány všechny lepší možnosti (ať už jednáním před moratoriem nebo v jeho rámci) ozdravění podniku, nastupují řešení úpadková.

Poskytuje prostor pro ozdravění podniku při zachování jeho provozu ve spolupráci s věřiteli společnosti a pod dohledem insolvenčního soudu; vhodně nastavený reorganizační plán může výrazně zkrátit a zefektivnit reorganizaci oproti řešení úpadku konkursem

Konkurs – přímý prodej

Konkurs – draţba

Řešení úpadkové situace pod vedením insolvenčního správce; v ČR mají konkursy obecně nízkou výtěžnost a dlouhou dobu trvání http://ies.fsv.cuni.cz






Problém budoucnosti: Fiskální deficity a volební cyklus



Finský rozpočtový deficit není závislý na volebním cyklu- krásný příklad fiskální zodpovědnosti díky levicovým, středovým i pravicovým stranám

% od konkrétního volebního cyklu (průmer cyklu = 100%)

Finsko - volební cyklus a rozpočtový deficit (1992 - 2007) 1000% 900% 800% 700% 600% 500% 400% 300% 200% 100 100% % 0% -100% -200% -300% -400% -500% -600% 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 VOLEBNÍ CYKLUS

VOLEBNÍ CYKLUS

VOLEBNÍ CYKLUS


VOLEBNÍ CYKLUS


Maďarský rozpočtový deficit je silně ovlivňován volebním cyklemkrásný příklad fiskální nezodpovědnosti Maďarsko - volební cyklus a rozpočtový deficit (1991 - 2010) 180%

160%

% od průměru konkrétního cyklu (průměr cyklu = 100%)

140%

120%

100% 100%

80%

60%

40%

20%

0% 1991

1992

1993

VOLEBNÍ CYKLUS

1994

1995

1996

1997

VOLEBNÍ CYKLUS

1998

1999

2000

2001

2002

VOLEBNÍ CYKLUS


2003

2004

2005

VOLEBNÍ CYKLUS

2006

2007

2008

2009

2010

VOLEBNÍ CYKLUS


České rozpočtové deficity a volební cyklus- Maďarsko to není, ale Finsko s jeho zdrženlivostí také ne ČR - volební cyklus a rozpočtový deficit (1995 - 2009) 180%

% od konkrétního volebního cyklu (průmer cyklu = 100%)

160% 140% 120% 100% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1995

1996

VOL. CYKL.

1997

1998

VOL. CYKL.

1999

2000

2001

2002

2003

VOLEBNÍ CYKLUS


2004

2005

VOLEBNÍ CYKLUS

2006

2007

2008

2009

VOLEBNÍ CYKLUS


Střednědobá i dlouhodobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Větší část českého deficitu (negativního salda vládního sektoru) není ovlivněna pouze současnou recesí (nemá tedy cyklický charakter), ale dlouhodoběji je ovlivněna víceméně předurčenou strukturou příjmů a výdajů (má tedy tzv. strukturální charakter) . Střednědobý rozpočtový cíl, ke kterému se ČR zavázala v rámci fiskálních pravidel EU je omezit strukturální saldo, tak aby strukturální deficit nepřevýšil 1,0 % HDP. Toho je ČR povinna dosáhnout co nejdříve, nejpozději však v roce 2012. Na základě navrhovaného nastavení fiskální politiky a výdajových rámců je však pravděpodobné, že tento cíl nebude v roce 2012 naplněn. Dlouhodobé výrazné překročení deficitního kritéria → možné výrazné snížení kreditu ČR, růst nákladů financování vládního dluhu, ztížení umístění státních dluhopisů. Nastavení fiskální politiky (ESA 95, % HDP) dle fiskálního výhledu MF 10.2009 2008

2009

2010

2011

2012

Předběžně

Predikce

Výhled

Výhled

Výhled

Saldo vládního sektoru

-2,1

-6,6

-5,3

-5,6

-5,5

Cyklická složka salda

0,8

-1,4

-2,0

-1,9

-1,7

Jednorázové a ostatní přechodné operace

-0,1

0,2

-0,1

-0,1

-0,3

Strukturální saldo

-2,8

-5,4

-3,3

-3,8

-3,6

Změna strukturálního salda

-1,3

-2,6

2,1

-0,5

0,2



Střednědobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě dle fiskálního výhledu MF 10.2009 2008

2009

2010

2011

2012

Predikce

Predikce

Výhled

Výhled

3 694

3 603

3 623

3 812

4 015

3 747

3 923

4 127

(růst v %, s.c.)

2,7

-5,0

0,3

2,8

3,3

0,8

2,4

3,0

Spotřeba domácností

(růst v %, s.c.)

3,4

0,7

-1,3

2,3

2,5

0,9

2,0

2,5

Spotřeba vlády

(růst v %, s.c.)

1,6

2,0

-1,0

-0,6

-0,2

1,2

0,8

0,0

Tvorba hrubého fixního kapitálu

(růst v %, s.c.)

-1,1

-7,8

-3,9

2,5

3,6

-0,2

2,5

3,0

(proc. body, s.c.)

1,5

-1,0

1,4

0,6

1,0

0,5

0,6

1,0

(růst v %)

1,7

2,7

0,2

2,3

2,0

0,7

2,2

2,2

Průměrná míra inflace

(%)

6,3

0,9

1,4

1,8

2,0

0,9

2,2

2,0

Zaměstnanost (VŠPS)

(růst v %)

1,6

-1,3

-1,9

0,0

0,5

-1,6

-0,4

0,4

(průměr v %)

4,4

6,5

8,4

8,2

7,6

7,5

8,3

8,0

(růst v %, b.c.)

8,7

-0,3

-1,1

4,5

5,3

2,3

4,7

5,2

(%)

-3,1

-1,4

0,4

0,9

0,9

-2,6

-2,3

(mld. Kč, b.c.)

Hrubý domácí produkt

Příspěvek zahr. obch. k růstu HDP Deflátor HDP

Míra nezaměstnanosti (VŠPS) Objem mezd a platů (dom. koncept) Podíl BÚ na HDP

2008

2010

2011

2012

Fiskální výhled - duben ´09

2010

2011

2012

Predikce

Výhled

Výhled

Výhled

-222,6

[1]

-77,4

-239,6

-195,8

-215,7

(% HDP)

[2]

-2,1

-6,6

-5,3

-5,6

-5,5

Rozdíl ESA 95 - fiskální cílení

(mld. Kč)

[3]

-40,2

-7,7

-14,9

-4,2

-14,2

Cíl pro veřejné rozpočty (metodika fiskálního cílení)

(mld. Kč)

[ 4=1-3 ]

-35,4

-233,4

-180,9

-211,5

-208,4

(% HDP)

[5]

-1,0

-6,4

-4,9

-5,5

-5,1

Saldo složek VR mimo SR a SF

(% HDP)

[6]

0,9

-0,7

-0,3

-0,3

-0,2

Cíl pro vládní sektor (ESA 95)

(% HDP)

[ 7=5-6 ]

-1,9

-5,8

-4,7

-5,2

-5,0

(mld. Kč)

[8]

-69,4

-208,4

-163,7

-184,1

-184,0

státní rozpočet

(mld. Kč)

[ 8a ]

-46,7

-205,2

-160,3

-184,5

-183,5

státní fondy

(mld. Kč)

[ 8b ]

(mld. Kč)

[9]

státní rozpočet

(mld. Kč)

státní fondy

Cíl pro státní rozpočet a státní fondy

-22,7

-3,2

-3,5

0,4

-0,5

1081,7

1075,3

1131,5

976,4

1013,3

[ 9a ]

987,2

937,7

1018,1

936,4

973,4

(mld. Kč)

[ 9b ]

94,4

137,6

113,4

40,0

39,8

(mld. Kč)

[ 10=9-8 ]

1151,1

1283,7

1295,2

1160,5

1197,2

státní rozpočet

(mld. Kč)

[ 10a ]

1033,9

1142,9

1178,3

1120,9

1156,9

státní fondy

(mld. Kč)

[ 10b ]

117,2

140,8

116,9

39,6

40,3

Predikce příjmů SR a SF

Nové výdajové rámce pro SR a SF


Deficity sektoru vlády v letech 20092012 ovlivňují předpoklady o prodeji jednotek přiděleného množství CO2 (deficit 2009 zlepšen o cca 11 mld. Kč, pro 2010/2011 předpoklad nulového dopadu, v roce 2012 kompenzující zhoršení deficitu).



Výdajové rámce 2009/2010 nastaveny v období konjunktury roku 2007 bez významné modifikace → nastavení odráží původní optimistická očekávání budoucího vývoje, vyšší hladina plánovaných výdajů zvedá deficity.



Koncem 2008/počátkem 2009 přijala Vláda opatření ke zmírnění dopadů krize a podpoře tuzemské ekonomiky: souhrnná výše cca 2 % HDP.



Schválen balíček úsporných opatření s cílem snížit deficit sektoru vlády v roce 2010 na 5,3 % HDP



Další roky výhledu ovlivněny koncem účinnosti protikrizových a úsporných opatření

-1,2

2009

(mld. Kč)

1)




Opatření pro rok 2009 (mld.Kč) a fiskální výhled v % HDP Příjmy a výdaje VR Opatření pro rok 2010

ESA 95 (mld. Kč) PVR

VVR

Opatření pro rok 2010 Příjmy 1. Daně a kvazidaně +53.3 mld Kč 2. Zvýšení platů aj. - 9.8 mld.Kč Celkem příjmy + 43.5 mld.Kč Výdaje Úspory aj +29.6 mld Kč

(P-V)VR

I. Úsporná opatření 1. Majetkové daně 2. Daň z příjmů

3,0

0,0

3,0

0,1

0,0

0,1

3. Spotřební daně

10,9

0,0

10,9

4. Daň z přidané hodnoty

13,4

0,0

13,4

5. Sociální zabezpečení a státní politika zaměstnanosti

31,0

0,0

31,0

6. Státní sociální podpora

-0,6

-0,6

0,0

7. Nemocenské pojištění

0,0

-2,4

2,4

8. Zaměstnanost

0,0

-3,5

3,5

-4,5

0,0

-4,5

53,3

-6,5

59,8

9. Zdravotní pojištění Celkem I.

Celkem opatření SR pro rok 1010 Příjmy minus výdaje= - 73.1 mld. Kč

Příjmy a výdaje VR Opatření pro rok 2010

ESA 95 (mld. Kč) PVR

VVR

(P-V)VR

II. Další opatření a dopady 1. Platy

-2,3

-5,4

3,1

2. Ostatní

-7,5

-17,7

10,2

Celkem II.

-9,8

-23,1

13,3

Celkem I.+II.

43,5

-29,6

73,1

2008 Saldo sektoru vládních institucí

2009

2010

2011

2012

Predikce

Výhled

Výhled

Výhled

(% HDP)

-2,1

-6,6

-5,3

-5,6

-5,5

Ústřední vládní instituce

(% HDP)

-2,4

-5,8

-5,4

-5,6

-5,5

Místní vládní instituce

(% HDP)

0,0

-0,6

-0,1

-0,1

0,0

Fondy sociálního zabezpečení

(% HDP)

0,3

-0,2

0,1

0,0

0,0

(% HDP)

40,9

39,5

41,5

41,0

39,5

Příjmy celkem Výdaje celkem

(růst v %) (% HDP) (růst v %)

1,8

-5,7

5,7

4,0

4,2

42,9

46,0

46,9

46,7

44,9

5,3

4,6

2,5

4,7

4,1


Příjmy přes 40% HDP, Výdaje přes 45 % HDP

- Hospodaření sektoru vládních institucí (ESA 95) v % HDP ve fiskálním výhledu MF Snímek 54 www.eeip.cz

Střednědobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Hrubý konsolidovaný vládní dluh Podíl vládního dluhu na HDP byl do roku 2008 pod hranicí 30 %HDP, jiţ v roce 2010 se přiblíţí 40 % HDP a po roce 2012 překročí 44.5 % HDP

Strukturální saldo vládního sektoru (v % HDP) překračuje hranice sjednané s EU 2008

2009

2010

2011

2012

Predikce

Výhled

Výhled

Výhled

Růst HDP ve stálých cenách

(v %)

2,7

-5,0

0,3

2,8

3,3

Růst potenciálního HDP

(v %)

3,5

3,0

2,3

2,3

2,8

2,9

-5,1

-6,9

-6,5

-6,1

-2,1

-6,6

-5,3

-5,6

-5,5

0,8

-1,4

-2,0

-1,9

-1,7

Cyklicky očištěné saldo

-2,9

-5,2

-3,4

-3,8

-3,9

Jednorázové a ostatní přechodné operace

-0,1

0,2

-0,1

-0,1

-0,3

Strukturální saldo

-2,8

-5,4

-3,3

-3,8

-3,6

1,1

1,2

1,8

2,1

2,2

Strukturální primární saldo

-1,7

-4,2

-1,5

-1,7

-1,3

Změna strukturálního salda

-1,3

-2,6

2,1

-0,5

0,2

Produkční mezera Saldo vládního sektoru Cyklická složka salda

Úroky



Střednědobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě •

Dočasné zlepšení stavu veřejných financí především cyklického charakteru rokem 2009 končí.

•

Reformy od roku 2009 nedostatečné pro udržitelnost veřejných rozpočtů ve střednědobém horizontu, trvá potřeba implementace strukturálních reforem (mj. důchodového systému)

•

V červnu 2008 ukončena procedura při nadměrném schodku, ČR se však do této procedury koncem roku 2009 zřejmě vrátí (na základě platného střednědobého výhledu nedojde ke snížení deficitu sektoru vlády pod 3% maastrichtskou hranici).

•

Při platné metodice výpočtu strukturálního salda nebude dosaženo ani snížení strukturálního vládního deficitu na 1 % HDP do roku 2012, ke kterému se ČR zavázala v rámci fiskálních pravidel EU (tzv. střednědobý rozpočtový cíl).

•

Protože EK nepřipustí významné překračování 3% deficitů za rok 2012, ČR bude nucena pokračovat ve fiskální konsolidaci.



Dlouhodobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Dlouhodobá projekce MF výdajů vs. příjmů … … Primární deficit a prudce rostoucí státní dluh



Rozsah nutné fiskální konsolidace dle MF v dlouhém období i bez krize, ve skutečnosti se dále zrychlilo Rok 2011

Rok 2012

Rok 2013

1. Příjmy

39,0

39,0

39,0

2. Primární výdaje

39,1

39,1

39,1

3. Primární saldo (1-2) 4. Rozsah permanentní fiskální konsolidace S1

-0,1

-0,1

-0,1

2,5

2,6

2,7

5. Udržitelné primární saldo (3+4)

2,4

2,5

2,6

6. Udržitelné celkové saldo

1,4

1,8

1,9

6,0

6,1

6,2

% HDP

Rozsah permanentní fiskální konsolidace S2

(1)

(2)

Permanentní fiskální konsolidace S1 vyjadřuje, o kolik % HDP je nutno trvale (od daného roku) zvýšit daně nebo snížit výdaje, aby vládní dluh na konci horizontu projekce činil 60 % HDP. (2) Permanentní fiskální konsolidace S2 je obdobou pro nekonečný časový horizont. (1)

Zdroj: dlouhodobá predikce MF ČR z podzimu 2008, realita jak je vidět z aktualizace střednědobého výhledu (uvedená na snímku č.55 výše ) je ještě horší… http://ies.fsv.cuni.cz


Proč potřebujeme fiskální zodpovědnost? Dluhová služba









Zadluţování má dynamické 120 dopady, neroste jen dluh 100 samotný, ale i cena peněz a tedy pákově i náklady dluţní sluţby 80 Rozdíl mezi dnešními náklady a 60 optimistickým scénářem činí (v 40 dnešních cenách) 30 mld. Kč ročně 20 Při výši dluhu 60% (limit 0 Maastrichtu) je roční náklad vyšší o téměř 70 mld. Pro porovnání (data 2008): Stav konec 2008, dluh 30% HDP, úrok 4% p.a.  

Dávky státní sociální podpory – Za 2 roky 40% a úrok 5%p.a. Vyšší cena dluhu (6%p.a.) 54 mld.Kč Dluh 60% HDP za 5% Náklady na vysoké školství- 26 mld. Kč http://ies.fsv.cuni.cz

Zdroj:

Deloitte CZ


Vize: Návrhy vybraných dlouhodobých opatření NERVu 

Viz Závěrečná zpráva NERVu ze září 2009 na stránkách www.vlada.cz



Znalostní společnost jako předpoklad rozumného rozvoje  •

• • • •

• •

• •

Pokud máme investovat, tak inteligentně: do inteligence národa, a to masívně: Realizovat komplexní reformu školské soustavy s cílem změny metod a principů vzdělávání, přístupu k žákům a studentům a dosažení inovací vzdělávacích programů. Důraz na samostatné, aplikační a kreativní a syntetické myšlení místo memorování pouček. Podpora interaktivní metoda a metody případových studií (např. Harvard Uni.) Přijmout potřebné změny v terciárním vzdělávání ve smyslu návrhů Bílé knihy terciárního vzdělávání Dopracovat obsahový základ celoživotního učení do podoby národní soustavy povolání a soustavy kvalifikací. Zavést systém hodnocení úspěšnosti škol- zahájit fúze špatných do dobrých Konsolidace škol, kterým chybí žáci a studenti- z úspor fixních nákladů však mnohem lépe platit kvalifikované pedagogy Zavést státní maturity včetně matematiky Zavést „odloţené školné“ (se zvýšenými subvencemi přírodních a technických oborů státem) a využít veškerý potenciál podporou studentů ze sociálně slabších rodin formou státem garantovaných půjček (testováno na příjem rodiny) Silně podpořit výuku jazyků, zejména AJ, a to na všech stupních Omezit dabing v televizi



Věda a výzkum • • •

• •

•

•

Zvyšovat výdaje na výzkum, vývoj a inovace a nadále zvyšovat podíl prostředků skutečně využitých v aplikovaném výzkumu Přijmout novelu zákona 130/2002 Sb., o státní podpoře výzkumu, vývoje a inovací včetně souvisejících prováděcích předpisů Hodnotit výsledky výzkumu, vývoje a inovací se zpětnou vazbou na rozdělování prostředků Specifikovat ty oblasti výzkumu, které přinášejí ekonomické efekty a zajistit preferenci jejich podpory Podporovat rozvoj technologických platforem s cílem vytvořit podmínky pro rozvoj spolupráce privátního a veřejného výzkumu a uživatelů Podpořit investice do VaV z privátního sektoru, zvýhodnit (daňově) výzkum nakupovaný privátním sektorem ve veřejných výzkumných organizacích (zejména univerzity a pracoviště AV ČR) Pokračovat v reformě výzkumu a vývoje s cílem zvýšit využitelnost výsledků výzkumu a integrovat český výzkum a vývoj do evropského výzkumného prostoru http://ies.fsv.cuni.cz






Závěr Za hospodářské recese je důleţité být dopředu připraven na více alternativ, ale poté schopen přijímat rychle důleţitá opatření nejen na úrovni podniku ale i na úrovni obcí a státu. 

Provedení včasných restrukturalizačních opatření múţe být klíčové pro nejen pro další fungování podniků, ale i obcí. Za současné hospodářské situace hrozí úpadek i doposud bez problémů fungujícím subjektům. Empirické analýzy ukazují velmi intenzivní reakce na podnikové a obecní úrovni. 

Reakce politiků a českého státu, legislativců zatím obsahuje dominantně krátkodobá opatření, absentuje zatím dlouhodobější časový horizont a relevantní pravidla. 





Kontakt

Prof. Michal Mejstřík http://ies.fsv.cuni.cz/ E.mail: [email protected] EEIP, a.s. Národní 17 110 08 Praha 1 Tel.: 420 224 232 754 www.eeip.cz E-mail: [email protected]



Ekonomická recese jako realita : Makroekonomický rámec hospodaření obcí

Recommend Documents