Ekonomická diplomacie: účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů

Ekonomická diplomacie: účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů Sborník materiálů z konference pořádáné Ministerstvem zahraničních vztahů České republiky a Vysokou školou mezinárodních a veřejných vztahů Praha konané dne 16. 6. 2015

1

Ekonomická diplomacie: účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů PROGRAM

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Loretánské nám. 5, Praha 1 (Velký sál) úterý 16. června 2015

10:00 – zahájení (Petr Vávra, ředitel odboru dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu MZV ČR) - úvodní slovo ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka - úvodní slovo rektorky Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha Judity Štouračové 10:20 – 12:00 První panel 10:20 – 10:35 – Martin Tlapa (moderátor) – náměstek ministra zahraničních věcí ČR 10:35 – 10:50 – Petr Vávra, ředitel odboru dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu MZV ČR) 10:50 – 11:10 – Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR 11:10 – 11:30 – Hana Havlová, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha 11:30 – 12:00 – Diskuze 12:00 – 12:30 Přestávka na kávu 12:30 – 14:15 Druhý panel 12:30 – 12:45 – Martin Tlapa (moderátor) – náměstek ministra zahraničních věcí ČR 12:45 – 13:05 – Radek Strouhal, místopředseda představenstva Tatra Trucks, a.s. 13:05 – 13:25 – Miroslav Zámečník, poradce prezidenta Hospodářské komory ČR 13:25 – 13:45 – Radek Trněný, ředitel nových projektů, Doosan Škoda Power 13:45 – 14:15 – Diskuze 14:15 – Závěr - závěrečné slovo náměstka ministra zahraničních věcí Martina Tlapy - závěrečné slovo rektorky VŠMVVP Judity Štouračové

2

Ekonomická diplomacie: účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů (úvodní slovo ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka)

Vážená paní rektorko, vážení panelisté, vážené dámy, vážení pánové. Je mi velkou ctí pronést úvodní slovo u příležitosti zahájení dnešní konference, jejímž cílem je přiblížit současné aktivity Ministerstva zahraničních věcí na poli ekonomické diplomacie a stejně tak, na naší straně, vyslechnout názory partnerských organizací na naši činnost z pohledu jejích uživatelů. Dovolte, abych vyjádřil zvláštní potěšení nad skutečností, že konferenci pořádáme společně s paní rektorkou Juditou Štouračovou, která po roce 1990 stála u počátků systematického zpracovávání tématu státní podpory exportu a souvisejících aktivit, jež dnes zahrnujeme pod pojem „ekonomická diplomacie“. Rostoucí význam diplomacie v oblasti hospodářské spolupráce je pevně spojen s aktivním přístupem firem i státu při hledání a využívání příležitostí ve světě. Zásadní proměny světového obchodu v posledních letech zvyšují tlak na posilování ekonomické role ministerstev zahraničí a jimi řízených zastupitelských úřadů. Jsem rád, že v poslední době nabyl pojem „ekonomická diplomacie“ v českých podmínkách velmi konkrétní podoby. Je tomu tak proto, že se podařilo zavést řadu opatření, která do vykonávaných činností vnesla řád a nastavila jasný systém. Český exportér již například nemusí složitě zkoumat, kam se má obrátit, když se potřebuje zorientovat na konkrétním zahraničním trhu a nabídnout zde svůj produkt. Stačí, když se obrátí na Klientské centrum pro export, které je společným projektem našeho ministerstva a agentury CzechTrade zahrnujícím diplomaty zpracovávající ekonomickou agendu na našich zastupitelských úřadech ve světě a pracovníky zahraničních kanceláří CzechTrade. Ti všichni dohromady vytvářejí tzv. Jednotnou zahraniční síť, pro kterou je charakteristická společná a přehledná nabídka služeb. Písemně nebo telefonicky doručené dotazy a žádosti o asistenci se jíž neztrácejí kvůli nejasným kompetencím uprostřed cesty, ale jsou okamžitě řešeny příslušnými kompetentními pracovníky. Kvalifikované odpovědi se dnes tazatel dočká v řádu maximálně několika dnů, a to ještě jen v případě sofistikovanějších žádostí, které obnášejí provedení konkrétních konzultací přímo na zahraničním trhu. Rostoucí příležitosti v různých odvětvích průmyslu jsou důvodem, proč moderní ekonomická diplomacie klade hlavní důraz na hledání perspektivních oborů před určováním prioritních exportních destinací. Spíše než nabízet výrobky tam, kde o ně není zájem, je účinnější sledovat trhy, kde po určitých produktech dynamicky roste poptávka. Abychom exportérům, zvláště těm malým a středním, usnadnili cestu na zahraniční trhy, iniciovali jsme vznik Mapy globálních oborových příležitostí, kterou jsme vydali v tištěné podobě. Zároveň byl zahájen i provoz elektronické aplikace na portálu www.businessinfo.cz, která přehledným způsobem a

3

v rozdělení podle jednotlivých zemí a konkrétních položek zboží a v některých případech i služeb prezentuje příležitosti se zajímavým exportním potenciálem. Naše analýza vychází nejen z dostupných statistických dat, ale zejména z praktických informací českých ekonomických diplomatů a zkušeností podnikatelů, kteří působí přímo v konkrétních teritoriích a kterým patří velké poděkování za cenné komentáře. Mohu také s potěšením konstatovat, že se v letošním roce podařilo navýšit objem prostředků určených k financování projektů na podporu ekonomické diplomacie, které jsou realizovány našimi zastoupeními v zahraničí. Zatímco loni se podařilo realizovat celkem 51 těchto projektů v hodnotě 4,5 mil. Kč, díky nimž se prezentovalo v zahraničí více než 200 českých exportérů, letos bude možno uskutečnit 87 projektů za více než 11 mil. Kč a podpořit tak mnohem více vývozců. Současně zůstává naším cílem efektivnější zacílení projektů směrem k využití příležitostí v zahraničí, identifikovaných právě v již zmíněné Mapě. Významným kvalitativním posunem je také dohoda, kterou jsme uzavřeli s Ministerstvem průmyslu a obchodu, o společném vzdělávání našich pracovníků a pracovníků agentury CzechTrade, pokud jde o praktický výkon ekonomické agendy v zahraničí. Klademe přitom důraz na postupné zvyšování základny kompetentních ekonomických diplomatů, kteří jsou schopni poskytovat profesionální asistenci českým firmám na zahraničních trzích. Zároveň nás samozřejmě velice zajímá, jestli výše uvedené aktivity děláme dobře. Proto v letošním roce pilotně zavádíme nový model hodnocení obchodně-ekonomických aktivit zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí. K tomu potřebujeme znát názory podnikatelů a jejich reprezentací a budeme vycházet z jejich hodnocení efektivity a úrovně služeb jednotlivých velvyslanectví a generálních konzulátů. Osobně jsme přesvědčen, že transparentní přehled výkonu české ekonomické diplomacie omezí zobecňující tvrzení, umožní ocenit úspěšné úřady a ukáže na problémy, se kterými se musíme ještě vypořádat. Aby byla státní podpora exportnímu úsilí českých podniků co nejefektivnější, snažíme se aktivně podílet na koordinaci zahraničních cest našich ústavních činitelů s cílem propojit jednotlivé aktivity vůči zahraničním partnerům, a to na základě konkrétní poptávky ze strany podnikatelské sféry. Naše ministerstvo má ambici aktivně pracovat s výstupy z cest ústavních představitelů a systémově kontrolovat plnění úkolů, které z nich vyplynou. Mimoto budeme realizovat i malé, oborově zaměřené mise podnikatelů, které budeme podporovat na nižší, pracovní úrovni. Tolik stručný přehled aktivit na podporu ekonomické diplomacie, které vykonává naše ministerstvo. Koneckonců, i tato konference, coby prostor pro sdílení a výměnu názorů mezi zástupci státní správy, akademické obce a podnikatelské sféry, je jednou z takových aktivit. Přeji vám, aby výměna názorů byla co nejplodnější z hlediska přínosů pro český export, a děkuji vám za pozornost!

4

Ekonomická diplomacie – Účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů (konference konaná ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR dne 16. 6. 2015) Praha, Černínský palác, v době 10.00 – 14.15 hod. Ekonomická diplomacie – úvodní slovo Doc. Ing. Judita Štouračová, CSc. Rektorka, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. Vážený pane ministře, Vážený pane náměstku, Vážený pane řediteli odboru, Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych nejprve vyjádřila jménem naší školy, Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, poděkování Ministerstvu zahraničních věcí ČR, jmenovitě panu ministrovi Zaorálkovi a jeho náměstkovi p.Martinu Tlapovi za souhlas se spolupořadatelstvím této konference a za důvěru, která nám byla vyjádřena, že se nám společně bude dařit nejen dnes, ale i nadále hledat odpovědi na dosud existující otázky v oblasti zkoumání a aplikace ekonomické diplomacie v České republice. Vážené dámy a vážení pánové, dovolte, abych Vám v rámci těchto úvodních poznámek poskytla jednu stručnou informaci: Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha se začala systematicky zabývat ekonomickou diplomacií koncem prvního desetiletí tohoto milénia, v době, kdy také získala akreditaci k výuce tohoto předmětu na magisterském stupni studia. Pro nás je potěšitelné, že někteří studenti, kromě standardního studia mají zájem i o zapojení se do aplikovaného výzkumu ekonomické diplomacie, ať už formou zpracování diplomových prací, či zapojením se do zpracování výzkumných prací, nebo projektů, na jejichž řešení se i podílejí. A nyní snad jenom ještě dvě poznámky, které bych ráda před dalším průběhem konference uvedla. Bude to de facto jedna otázka a jedna připomínka: 1, Otázka zní: jak můžeme definovat ekonomickou diplomacii? Jako specifickou oblast diplomacie, zaměřenou jednak na vytváření podmínek pro naplňování ekonomických zájmů státu v zahraničí, jedna na vytváření podmínek pro podporu obchodních a investičních aktivit národních podnikatelů rovněž v zahraničí. 2. a připomínka se týká toho, že jako důležité východisko dalšího rozvíjení české ekonomické diplomacie zůstává, podle našeho názoru, východisko, které chápe ekonomickou diplomacii jako jeden z prorůstových faktorů rozvoje ekonomiky.

5

Dámy a pánové, dovolte, abych Vám popřála příjemné a tvůrčí prožití dnešního dne a aby každý příspěvek přispěl k dalšímu poznávání ekonomické diplomacie v našich podmínkách. Jinými slovy, aby jednání dnešní konference bylo inspirativní a přínosné. Děkuji Vám za pozornost

6

Ekonomická diplomacie Ministerstva zahraničních věcí za rok 2014 a výhled na 2015 Ing. Martin Tlapa, MBA Náměstek ministra zahraničních věcí ČR

1.

Trendy zahraničního obchodu v roce 2014

1.1 Vývoj exportu v roce 2014 Český export v roce 2014 nabíral dech a rostl rychleji, než v předchozích letech. Pořadí největších exportních partnerů se příliš nemění (Německo, Slovensko, Polsko, Francie, Velká Británie), výrazně však roste vývoz do rozvojových zemí (např. Saudská Arábie, Egypt, Kazachstán). Zbožové struktuře stále vévodí výrobky automobilového průmyslu a strojírenství, rychle však narůstá vývoz zdravotnické techniky (např. chirurgické a lékařské nástroje) či vozidel železniční dopravy (např. motorové vozy, či vozidla údržby kolejových tratí). Český export mezi roky 2013 a 2014 rostl rychleji (nárůst o 13,6 %), než činil průměrný meziroční růst v předchozích letech (v letech 2010 až 2014 rostl průměrně o 9,2 %.) a dosáhl celkového objemu 3 604 mld. Kč (což činí zhruba 84,5 % HDP ČR, denní vývoz odpovídá téměř 10 mld. Kč). V lednu až dubnu 2015 tempo růstu exportu mírně zpomalilo, stále je však na poměrně vysoké úrovni (oproti stejnému období předchozího roku vzrostl export o 7,5 %). 1.2 Rostoucí potenciál rozvojových zemí Největší procentuální růst zaznamenal český export do rozvojových zemí. Export do rozvojových zemí vzrostl za leden až duben 2015 oproti stejnému období předchozího roku o 16,6 % a například aktuální vývoj exportu do Myanmaru (růst o 4 násobek oproti roku 2013, a další 25 % růst za leden až duben 2015 oproti stejnému období 2014). Do Saudské Arábie pak vzrostl export ve zmiňovaném období téměř o 28 %. Rostoucí potenciál rozvojových zemí (především Afriky, Asie) dokládá, že se jedná o perspektivní trhy, kterým je třeba věnovat pozornost. 1.3 Rusko a Ukrajina Největší meziroční pokles vývozu byl v roce 2014 zaznamenán na Ukrajině (-36,5 %) a v Rusku (-2,5 %). Zajímavé je, že i přes celkový pokles, který je nižší než se počátkem roku 2014 čekalo, vývoz ze sektorů jako chemický průmysl či potraviny a zemědělství naopak do Ruska posílil o 19 %, respektive 23 %. Krize se výrazněji projevila v lednu až dubnu roku 2015, kdy vývoz na Ukrajinu za toto období oproti stejnému období roku 2014 poklesl o 41,5 % a do Ruska o téměř 32 %. Vývoz CZK Rusko

1 - 4 2014 37 398 106 000

1 - 4 2015 25 434 056 000

Změna vývozu CZK -11 964 050 000

7

Změna vývozu (%) -31,99%

Ukrajina

7 350 800 000

4 376 660 000

-2 074 846 000

-40,46%

Na Ukrajině i v Rusku byl tento pokles zaznamenán průřezově u všech typů komodit (výjimku u Ruska tvoří chemický průmysl – za první čtyři měsíce meziročně vzrostl o 6,5 %, největší pokles zaznamenal vývoz aut do Ruska o 52,5 %; na Ukrajině jsou výjimkou minerály a nerostné suroviny – nárůst exportu na Ukrajinu o necelých 34 % a přírodní materiály – nárůst o 3,4 %). ČR však výpadky exportů do Ruska a na Ukrajinu byla schopna kompenzovat. Pokles vývozů do těchto destinací činil 14 mld. Kč, celkově ale český export rostl o 88,8 mld. Kč (tedy o 7,5 %). Například jen nárůst exportu do Maďarska (15,1 % - 4,9 mld. Kč) a Slovenska (12,6 % - 12,1 mld. Kč) kompenzuje zmíněný propad. Za zmínku také stojí růsty exportů do Velké Británie (13,6 % - 8,3 mld. Kč), Španělska (15,4 % - 4,5 mld. Kč), Itálie (10,6 % - 4,7 mld. Kč), USA (24,6 % - 6,1 mld. Kč). O více než 0,75 mld. Kč se zvýšil vývoz ČR například do Egypta, Angoly, Saudské Arábie či Indie. Zmíněný automobilový průmysl pak rostl leden až duben 2015 oproti stejnému období předchozího roku o 26,1 mld. Kč (11,3 %). 1.4 Potenciál je také v Evropě a USA Mezi nejrychleji rostoucí evropské importéry z ČR patří například Bulharsko, Švýcarsko, Španělsko a Maďarsko. Zajímavé trendy lze vyčíst z faktu, že Belgie je významnějším exportním partnerem než Čína, Indie či Brazílie. Hodnota českého vývozu do Maďarska byla v lednu až dubnu 2015 větší než export do Ruska. Zajímavý je nárůst exportu do Spojených států (o 24,6 %). Šlo především o proudové motory, turbovrtulové pohony (turbíny) – nárůst o 33,6 % na 2 mld. Kč, čerpadla – nárůst o 77,7 % na 1,7 mld. Kč, či léky s nárůstem exportu o 28,9 % na 0,9 mld. Kč.

8

Zahraniční obchod s vybranými zeměmi za rok 2014

Celkový ZO 1 717 347 440 847 402 441 340 984 268 298 247 271 231 063 227 235 206 768 180 854 150 230 130 206 128 206 114 409 78 543 73 767 70 090 69 042 65 661 67 340 55 888 44 415 42 914 30 216 26 065

28,6 7,3 6,7 5,7 4,5 4,1 3,9 3,8 3,4 3,0 2,5 2,2 2,1 1,9 1,3 1,2 1,2 1,2 1,1 1,1 0,9 0,7 0,7 0,5 0,4

2 267 246 100,0

1-12/2013 mil. Kč % 1 977 242 466 084 456 657 400 983 244 217 285 437 254 061 260 945 251 005 204 425 173 206 158 241 142 862 139 792 87 473 80 669 76 595 72 646 71 806 80 717 44 593 30 619 60 272 41 380 29 212

2 611 945 29,2 6,9 6,8 5,9 3,6 4,2 3,8 3,9 3,7 3,0 2,6 2,3 2,1 2,1 1,3 1,2 1,1 1,1 1,1 1,2 0,7 0,5 0,9 0,6 0,4

100,0

1-12/2014 mil. Kč %

V ÝV OZ

DOVOZ

330 838 132 326 -28 121 -316 341 -17 553 80 083 56 917 4 253 115 717 -7 549 27 102 4 169 32 870 32 358 25 403 25 283 -51 649 -30 342 17 520 11 023 -3 459 1 783 22 550 -36 706 1 770

485 509

1-12/14 mil. Kč

BILANCE

399 254

1-12/13 mil. Kč

270 125 119 315 -21 569 -265 810 -35 922 66 293 57 031 2 261 99 952 -3 384 14 972 8 050 32 180 21 837 19 743 21 099 -47 416 -34 874 20 811 12 128 8 848 -11 915 9 278 -23 550 789

113,8

113,8 103,8 114,3 118,2 86,0 113,5 113,3 114,1 126,7 115,1 108,0 126,1 114,5 116,1 105,6 105,2 109,1 99,1 121,0 126,2 102,2 51,2 112,1 145,2 108,6

index 14/13

1-12/2014 mil. Kč %

26,1 5,3 7,7 11,4 4,1 3,3 3,1 4,1 2,1 3,4 2,3 2,4 1,7 1,7 1,0 0,9 2,0 1,6 0,9 1,1 0,8 0,5 0,6 1,2 0,4

933 996 100,0 1 063 218 100,0

823 202 166 879 242 389 358 662 130 885 102 677 98 572 128 346 67 644 105 987 73 052 77 036 54 996 53 717 31 035 27 693 64 122 51 494 27 143 34 847 24 026 14 418 18 861 39 043 13 721

1-12/2013 mil. Kč % 25,6 5,7 7,5 10,7 5,4 3,2 3,1 4,0 1,9 3,3 2,4 2,2 1,7 1,6 1,0 0,9 2,1 1,8 0,8 1,0 0,8 1,0 0,6 1,0 0,4

116,2

723 611 160 766 212 005 303 397 152 110 90 489 87 016 112 487 53 408 92 119 67 629 61 078 48 013 46 286 29 400 26 334 58 753 51 958 22 425 27 606 23 520 28 165 16 818 26 883 12 638

index 14/13

1-12/2014 mil. Kč %

116,1 106,8 112,5 112,6 97,5 116,6 107,9 115,6 119,6 110,9 121,3 117,5 109,6 126,4 114,8 111,7 110,0 123,8 103,3 115,4 63,5 99,7 158,7 70,1 115,4

1-12/2013 mil. Kč %

32,0 8,3 5,9 1,2 3,1 5,1 4,3 3,7 5,1 2,7 2,8 2,3 2,4 2,4 1,6 1,5 0,3 0,6 1,2 1,3 0,6 0,4 1,1 0,1 0,4

1 333 250 100,0 1 548 727 100,0 31,3 1 154 040 8,8 299 205 6,0 214 268 1,2 42 321 3,7 113 332 4,9 182 760 4,5 155 489 3,6 132 599 4,8 183 361 2,8 98 438 2,6 100 154 2,2 81 205 2,5 87 866 2,1 86 075 1,5 56 438 1,5 52 976 0,4 12 473 0,5 21 152 1,4 44 663 1,3 45 870 1,0 20 567 0,5 16 201 0,8 41 411 0,1 2 337 0,4 15 491

115,2 993 736 280 081 190 436 37 587 116 188 156 782 144 047 114 748 153 360 88 735 82 601 69 128 80 193 68 123 49 143 47 433 11 337 17 084 43 236 39 734 32 368 16 250 26 096 3 333 13 427

index 14/13 115,1 105,7 113,5 117,6 91,0 115,4 110,0 114,8 121,4 113,0 115,3 121,5 111,4 122,2 111,4 109,4 109,3 105,2 109,4 119,9 79,8 68,9 140,4 136,9 112,1

9

OBRAT

SRN Slovensko Polsko Čína Rusko Francie Rakousko Itálie V. Británie Nizozemsko Maďarsko USA Belgie Španělsko Švýcarsko Švédsko Korea Japonsko Turecko Rumunsko Ukrajina Norsko Dánsko Ázerbájdžán Slovinsko

Data pro celý rok, pramen: ČSÚ, 2015

Zahraniční obchod s vybranými zeměmi za leden až duben 2014 vs 2015 Duben Ukazatel

Obrat celkem EU28 Eurozóna19 mimo EU28 nespecifikováno Čína Německo Francie Polsko Rakousko Ruská federace Slovensko Spojené království Vývoz celkem EU28 Eurozóna19 mimo EU28 nespecifikováno Čína Německo Francie Polsko Rakousko Ruská federace Slovensko Spojené království Dovoz celkem EU28 Eurozóna19 mimo EU28 nespecifikováno Čína Německo Francie Polsko Rakousko Ruská federace Slovensko Spojené království Bilance celkem EU28 Eurozóna19 mimo EU28 nespecifikováno Čína Německo Francie Polsko Rakousko Ruská federace Slovensko Spojené království 1)

2014 mil. Kč index 1) 564 086 112,3 425 244 115 330 672 113,4 137 488 104,8 1 354 111,3 29 330 111,2 166 998 115,1 24 394 114,4 37 289 114,6 22 273 106,1 21 768 92,9 38 897 106,6 20 429 124,8 301 512 112,2 248 601 114,1 192 793 111,7 52 749 104,4 163 78,5 3 422 109,1 96 105 113 15 290 112,9 17 960 113,3 13 609 99,2 9 720 99,7 25 057 109,7 14 501 120,2 262 573 112,5 176 643 116,3 137 880 115,8 84 739 105,1 1 191 118 25 909 111,4 70 892 118 9 105 116,8 19 328 115,9 8 664 119,2 12 049 88,1 13 840 101,6 5 927 137,6 38 939 71 958 54 913 -31 991 -1 028 -22 487 25 213 6 185 -1 368 4 945 -2 329 11 217 8 574

Leden - Duben

2015 mil. Kč index 1) 600 817 106,5 449 975 105,8 348 074 105,3 149 051 108,4 1 791 132,3 37 657 128,4 177 422 106,2 25 870 106 41 118 110,3 21 759 97,7 17 336 79,6 40 869 105,1 22 655 110,9 322 471 107 265 563 106,8 206 185 106,9 56 666 107,4 242 148,4 3 982 116,4 103 551 107,7 16 829 110,1 19 119 106,5 13 102 96,3 7 662 78,8 26 468 105,6 16 800 115,8 278 346 106 184 412 104,4 141 889 102,9 92 385 109 1 549 130,1 33 675 130 73 871 104,2 9 042 99,3 21 999 113,8 8 657 99,9 9 674 80,3 14 401 104,1 5 855 98,8 44 125 81 152 64 295 -35 719 -1 308 -29 693 29 679 7 787 -2 879 4 445 -2 012 12 066 10 945

Stejné období předchozího roku = 100 %

10

2014 mil. Kč index 1) 2 217 086 116 1 665 325 118,4 1 293 138 117,4 545 737 109,2 6 024 107,5 121 313 114,9 659 110 120,2 95 278 118,4 145 227 114,9 85 523 115,6 79 788 95,2 149 094 106,2 83 324 125,3 1 191 196 116,6 983 101 118,5 761 593 116,8 207 280 108,6 815 102,2 13 152 117,9 385 583 119,8 60 310 116,6 69 521 113,6 53 517 113,9 37 398 100,3 95 686 108,8 61 282 122,5 1 025 890 115,3 682 224 118,4 531 545 118,4 338 457 109,6 5 210 108,4 108 161 114,5 273 527 120,8 34 968 121,6 75 706 116,1 32 005 118,4 42 390 91,1 53 408 101,7 22 042 133,7 165 305 300 877 230 049 -131 177 -4 395 -95 009 112 055 25 342 -6 184 21 512 -4 992 42 278 39 240

2015 mil. Kč index 1) 2 393 458 108 1 794 925 107,8 1 384 019 107 590 768 108,3 7 766 128,9 162 249 133,7 704 052 106,8 102 235 107,3 163 147 112,3 85 501 100 60 379 75,7 165 599 111,1 93 798 112,6 1 279 985 107,5 1 065 649 108,4 825 921 108,4 213 508 103 828 101,7 15 871 120,7 414 105 107,4 66 801 110,8 75 461 108,5 52 549 98,2 25 434 68 107 771 112,6 69 620 113,6 1 113 473 108,5 729 276 106,9 558 098 105 377 260 111,5 6 937 133,2 146 378 135,3 289 946 106 35 434 101,3 87 686 115,8 32 952 103 34 945 82,4 57 827 108,3 24 179 109,7 166 512 336 373 267 822 -163 752 -6 109 -130 508 124 159 31 367 -12 225 19 597 -9 511 49 944 45 441

2.

Světová ekonomika v roce 2015

Výhled růstu HDP dle Světové banky: 2012

2013

2014

2015

2016

2017

Svět

2,4%

2,5%

2,6%

3,0%

3,3%

3,2%

Vyspělé ekonomiky

1,4%

1,4%

1,8%

2,2%

2,4%

2,2%

USA

2,3%

2,2%

2,4%

3,2%

3,0%

2,4%

Eurozóna

-0,7%

-0,4%

0,8%

1,1%

1,6%

1,6%

Česká republika

-1,0%

-0,7%

2,5%

2,7%

2,7%

2,7%

Rusko

3,4%

1,3%

0,7%

-2,9%

0,1%

1,1%

Rozvojové ekonomiky

4,8%

4,9%

4,4%

4,8%

5,3%

5,4%

Východní Asie a Pacifik

7,4%

7,2%

6,9%

6,7%

6,7%

6,7%

Čína

7,7%

7,2%

6,9%

6,7%

6,7%

6,7%

Thajsko

6,5%

2,9%

0,5%

3,5%

4,0%

4,5%

Evropa a střední Asie

1,9%

3,7%

2,4%

3,0%

3,6%

4,0%

Kazachstán

5,0%

6,0%

4,1%

1,8%

3,2%

4,7%

Turecko

2,1%

4,1%

3,1%

3,5%

3,7%

3,9%

Latinská Amerika

2,6%

2,5%

0,8%

1,7%

2,9%

3,3%

Brazílie

1,0%

2,5%

0,1%

1,0%

2,5%

2,7%

Mexiko

4,0%

1,1%

2,1%

3,3%

3,8%

3,8%

Blízký východ a sev. Afrika

1,4%

0,5%

1,2%

2,5%

3,0%

3,5%

Egypt

2,2%

2,1%

2,2%

3,5%

3,8%

4,0%

Írán

-6,6%

-1,9%

1,5%

0,9%

1,0%

2,2%

Jižní Asie

5,0%

4,9%

5,5%

6,1%

6,6%

6,8%

Indie

4,7%

5,0%

5,6%

6,4%

7,0%

7,0%

Bangladéš

6,5%

6,0%

6,1%

6,2%

6,5%

7,0%

Subsaharská Afrika

4,0%

4,2%

4,5%

4,6%

4,9%

5,1%

JAR

2,5%

1,9%

1,4%

2,2%

2,5%

2,7%

Nigérie

4,3%

5,4%

6,3%

5,5%

5,8%

6,2%

Zdroj: Světová banka, 2015

11

2.1 Růst v USA vs. stagnace Eurozóny V příštím roce lze předpokládat mírné zrychlení tempa růstu světové ekonomiky. Dominantní pozice EU na českém obchodě bude spojena jen s velmi mírným oživením evropské ekonomiky, které může ovlivnit politická a ekonomická nestabilita vývoje v Řecku. Dobré růstové vyhlídky v příštím roce mají Spojené státy americké. Rostoucí domácí poptávka, stabilizovaná fiskální situace a posilování dolaru v kombinaci s oslabováním koruny a eura mohou pozitivně ovlivňovat export českých firem. 2.2 Ceny ropy na světových trzích Růstovým impulzem by mohla být injekce v podobě nízkých cen ropy na světových trzích. Dopady však budou v různých zemích asymetrické. Dovozci ropy budou těžit z růstu reálných příjmů spotřebitelů a nižších nákladů na výrobu finálních produktů. Producenti ropy budou na druhé straně čelit poklesu reálných příjmů. Ekonomický vývoj v těchto zemích bude mimo jiné záviset na tom, jak vlády upraví své výdaje. Klesající ceny ropy mohou také zvyšovat riziko finanční nestability. Ukázkou je prudký propad ruského rublu na sklonku minulého roku. 2.3 Rizika ohrožující růst ekonomiky: Ukrajinská krize a zpomalený růst Číny Mezi výrazná rizika, která ohrožují růst globální ekonomiky a nejspíše se negativně projeví na našem exportu, patří zejména geopolitické krize na Ukrajině a na Blízkém východě. Ukrajina byla pro české firmy dlouho nadějnou zemí. Aktuální bezpečnostní situace, hospodářské problémy a nízká kvalita institucí země možnosti obchodování značně ztěžují. Nejistoty vyvolává zhoršení dosavadních vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií a posun ve vnímání Ruska jako spolehlivého partnera. V ekonomické oblasti utrpěly vzájemné vztahy především propadem ruské ekonomiky, poklesu cen ropy a finanční nestability způsobené prudkým pádem ruského rublu a sankčním režimem. Zvyšující se nedůvěra zahraničních investorů a odliv kapitálu z Ruska způsobuje zhoršující se platební schopnost ruských partnerů. Rizikem může být zpomalující ekonomický růst Číny (na 6,7% v dalších letech). Během loňského roku zpomalil na pětileté minimum a v roce 2015 poroste ekonomika mnohem pomaleji než doposud.

12

3.

Změny v oblasti ekonomické diplomacie

Východiskem pro změny v oblasti ekonomické diplomacie byla schůzka v Lánech dne 12. 4. 2014.

2013

2014

2015

Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních příležitostí

Ministerstvo využitých zahraničních příležitostí

1.

Dvojkolejnost a kompetenční spory

Jednotná zahraniční síť českých Standardní kvalita služeb v zastoupení a společná nabídka celé zahraniční síti služeb

2.

Nesrozumitelnost systému pro firmy - nejasnosti kam se mají obracet

Klientské centrum pro export jednotné kontaktní místo pro podnikatele a rozdělení kompetencí (B2B, B2G, G2G)

Aktivnější komunikace s firemním sektorem – zpětná vazba a společné projekty

3.

Prioritní země

Perspektivní obory pro jednotlivé země

Země určené dle příležitostí v perspektivních oborech

4.

Nesystémová finanční podpora projektům ekonomické diplomacie v zahraničí

Ucelená metodika pro projekty na podporu ekonomické diplomacie a transparentní procesování pomocí aplikace

Efektivní zacílení projektů směrem k využití příležitostí v zahraničí. Navýšení prostředků na dvojnásobek.

5.

Podnikatelské mise jako „zážitková turistika“

Koordinační mechanismus cest ústavních činitelů s podnikateli a aktivními vstupy podniků

Systém výstupů z cest a kontrola plnění úkolů. Navazující malé oborové mise.

6.

Duplicitní fungování Diplomatické akademie MZV a Exportní akademie CzechTrade

Společný program vzdělávání pracovníků MZV, MPO a CzechTrade pověřených ekonomickou agendou

Zvyšující se základna kompetentních ekonomických diplomatů

7.

Absence systému hodnocení způsobujících nedostatky v řízení

Nastavení modelu obchodněekonomické činnosti

Hodnocení aktivit zastupitelských úřadů

Ekonomická agenda vhodně doplňuje bezpečnostní, rozvojovou a politickou dimenzi ministerstev zahraničí po celém světě. Ambicí české ekonomické diplomacie je, aby se Ministerstvo zahraničních věcí stalo ministerstvem využitých zahraničních příležitostí, které bude nepostradatelným spoluhráčem při prosazování českých ekonomických zájmů ve světě.

13

3.1 Jednotná zahraniční síť a společná nabídka služeb MZV pokračuje v úsilí posílit a zpřehlednit ekonomickou diplomacii ČR, vrátit se ke spolupráci s ostatními rezorty a přinést konkrétní služby českým exportérům. Po několika letech zužování zahraniční sítě ekonomických diplomatů zároveň přicházíme s posílením vybraných úřadů v zemích mimo EU, spojujeme síly s MPO, MZe, Úřadem vlády a dalšími partnery. •

•

•

•

Pokračuje naplňování Rámcové dohody s MPO o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie. MZV společně s MPO v současné době realizují výběrová řízení na posílení celkem 10 míst ekonomických diplomatů na základě plánu reakce vlády na ukrajinskou krizi. V první fázi byli vybráni zájemci o vyslání na GK v Los Angeles (USA), ZÚ Dakar (Senegal), ZÚ Nairobi (Keňa) a ZÚ Rangún (Barma/Myanmar). Na počátku června se odehrají výběrová řízení na ZÚ Bogota (Kolumbie), ZÚ Kuvajt (Kuvajt) a ZÚ Astana (Kazachstán), aby bylo možno co nejdřív v průběhu roku 2015 vybrané pracovníky vyslat. Vznikne nová zahraniční kancelář CzechTrade v Singapuru a Bangalore (Indie) a bude posíleno zastoupení CzechTrade v čínské Šanghaji. V současné chvíli připravujeme posílení o dalších 14 míst na rok 2016, finalizuje se seznam teritorií pro nové EK diplomaty i kanceláře CzechTrade. MZV již s MPaO a CzechTrade na základě analýz obchodních příležitostí dosáhly shody na posílení ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech: ZÚ Accra (Ghana), ČEKK Tchaj-pej (Tchaj-wan), ZÚ Dillí (Indie), GK Hong Kong, ZÚ Tokio (Japonsko), GK Toronto (Kanada), GK Chicago (USA), ZÚ Pretorie (JAR), ZÚ Kuala Lumpur (Malajsie), ZÚ Ammán (Jordánsko), ZÚ Manila (Filipíny). Dále panuje shoda na posílení zahraničních kanceláří CzechTrade v Seattlu (USA) a v Lagosu (Nigérie). Jednání o posledním teritoriu k posílení jednotné zahraniční sítě jsou ve finální fázi. V návaznosti na Memorandum o spolupráci s MZe byla podepsána prováděcí dohoda o vysílání zemědělských diplomatů na vybrané zastupitelské úřady (v Rusku, na Ukrajině, v Číně, Saúdské Arábii a Srbsku) pro posílení ekonomické diplomacie. Do konce roku by měli tito diplomaté posílit ekonomické týmy na uvedených úřadech. Uzavřeli jsme dohodu s Úřadem vlády o možnosti vyslání diplomata do Izraele s primárním cílem posílení spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Pokud se toto posílení ukáže jako efektivní, jako další možné destinace se jeví USA či Německo.

Počátkem roku 2015 existuje namísto tří různých institucí jedna společně sdílená síť zahraničních zastoupení státu tvořená zastupitelskými úřady a zahraničními kancelářemi CzechTrade, k jejímž službám se exportéři dostanou prostřednictvím jednotného vstupního místa - Klientského centra pro export. Dalším důležitým úkolem pro rok 2015 je stanovení a udržení standardu služeb v celé zahraniční síti.

3.2 Klientské centrum pro export Byla uvedena do praxe jednotná nabídka služeb v podobě společného Katalogu služeb exportérům, kde jsou nabízeny služby v rámci Klientského centra a jednotné zahraniční sítě. Klientské centrum pro

14

export, jehož provoz zajišťují společně poprvé v historii MZV a CzechTrade, funguje od 1. 10. 2014 a do poloviny června 2015 zodpovědělo dotazy či poskytlo služby ve 320 případech. Přibylo rovněž několik desítek nových klientů pro služby ZÚ i CzechTrade. Zájem o tyto služby ze strany firem nadále roste. V roce 2015 chceme vést aktivnější dialog s firemním sektorem, získávat zpětnou vazbu a systematicky pracovat na společných projektech v doma i v zahraničí.

3.3 Mapa globálních oborových příležitostí Prostřednictvím Mapy globálních oborových příležitostí přinášíme českým exportérům nový pohled na hledání možností pro uplatnění na zahraničních trzích. Jsme schopni rychle reagovat na aktuální dění v mezinárodních vztazích a hledat alternativní řešení. Příkladem může být analýza uplatnění na alternativních trzích pro firmy, které postihla krize na Ukrajině nebo se potýkají se se sankcemi vůči Rusku. Tento nástroj umožní firmám lépe plánovat a diverzifikovat jejich vývoz. MZV a CzechTradu pomůže efektivněji připravovat cílené aktivity na podporu a využití potenciálu. Mapa je k dispozici jak v tištěné podobě, tak interaktivně na webu, kde lze hledat jak dle výběru zemí, tak dle výběru oborů či položek v podrobném členění HS4. V tomto roce bychom se rádi posunuli směrem od hledání příležitostí pro české podnikatele k jejich využívání ve prospěch české ekonomiky prostřednictvím jednotné zahraniční sítě.

3.4 Projekty na podporu ekonomické diplomacie MZV vytvořilo novou metodiku projektů ekonomické diplomacie, podle níž fungují tyto projekty na podporu exportu a zvyšování povědomí o ČR transparentněji a jsou lépe zacíleny na roli MZV. V loňském roce zorganizovala naše zahraniční zastoupení ve světě celkem 51 projektů na podporu ekonomické diplomacie s podporou ministerstva za 4,5 mil. Kč, díky nimž se prezentovalo v zahraničí více než 200 českých exportérů. V návaznosti na tato opatření a existující zájem firem se podařilo v rozpočtu na 2015 výrazně navýšit prostředky na více než 11 miliónů Kč, čímž bude možno uskutečnit 87 projektů a podpořit tak mnohem více exportérů při pronikání na zahraniční trhy. Více pozornosti věnované změnám světové poptávky a možnostem nabízet česká řešení v zemích, kde jsme identifikovali příležitosti, umožní efektivnější zacílení projektů směrem k využití příležitostí v zahraničí.

3.5 Koordinační mechanismus cest ústavních představitelů ČR MZV se aktivně podílí na mezirezortní pracovní skupině pro koordinaci zahraničních cest ústavních představitelů ČR, jejímž cílem je propojit jednotlivé aktivity vůči zahraničním partnerům i podnikatelům. Do jednání se svými návrhy aktivně vstupují zástupci podnikatelské sféry, což navíc umožňuje zmapování poptávky na straně exportérů. MZV má ambici aktivně pracovat s výstupy z cest ústavních představitelů a systémově kontrolovat plnění úkolů. MZV dále plánuje mimo úroveň nejvyšších představitelů státu podpořit i malé, oborově zaměřené mise podnikatelů s podporou oficiálních míst na nižší, pracovní úrovni.

15

3.6 Společné vzdělávání pracovníků v ekonomické agendě Sebelepší modely a procesy služeb jsou k ničemu, pokud bychom neměli kvalitní diplomatické pracovníky. Ekonomická diplomacie potřebuje diplomaty, kteří mají kompetence hodné 21. století. MZV a MPO v tomto směru uzavřely dohodu o „Projektu společného vzdělávání pracovníků Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a CzechTrade v ekonomické agendě“. Program mj. zahrnuje i minimální diplomatické vzdělání, před výjezdovou přípravu a exportní a ekonomické semináře. Dochází také k dalšímu rozšíření stávající spolupráce s podnikatelskými svazy a posilování ekonomických prvků vzdělávání. Důraz je kladen na kompetence, serióznost a profesionalitu českých diplomatů. V dalších letech chceme postupně zvyšovat základnu kompetentních ekonomických diplomatů, kteří jsou schopni poskytovat profesionální asistenci českým firmám na zahraničních trzích.

3.7 Hodnocení obchodně-ekonomických aktivit zastupitelských úřadů V roce 2015 chce MZV představit nový model hodnocení obchodně-ekonomických aktivit zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí. Chceme nabídnout našim exportérům služby, které je přiblíží úspěchu na zahraničních trzích. K tomu je potřeba spolupráce s podnikateli a jejich reprezentacemi, kteří participují na hodnocení efektivity a úrovně služeb jednotlivých velvyslanectví a generálních konzulátů. Transparentní přehled výkonu české ekonomické diplomacie omezí obecná tvrzení, umožní ocenit úspěšné a ukáže na problémy, se kterými je třeba se vypořádat. Výsledky pilotního hodnocení budou představeny během konference ekonomických diplomatů v Praze na konci června 2015.

16

4.

Témata v oblasti ekonomické diplomacie na rok 2015

4.1 Čína Dvoustranné vztahy s Čínou mají pozitivní dynamiku a hlavním úkolem pro ekonomickou diplomacii bude identifikace kvalitních projektů a jejich realizace při využití existujícího příznivého momentu. Klíčovou akcí prvního pololetí 2015 byly České dny v Šanghaji za účasti celé řady firem z ČR pod záštitou předsedy PSP J. Hamáčka a několika ministrů, dále summit ministrů zdravotnictví zemí střední a východní Evropy a Číny v těchto dnech v Praze. Aktivitu českých subjektů podpoří také tři projekty ekonomické diplomacie zaměřené na letecký průmysl, IT a start-upy perspektivních firem na čínském trhu. Dominantní roli v druhém pololetí sehraje chystaná návštěva premiéra B. Sobotky v Pekingu. Čínské investiční fórum by mělo na druhé straně podpořit zájem čínských investorů a firem o vstup na český trh.

4.2 Írán Írán představuje jeden z trhů, díky němuž bude v ideálním případě možné český vývoz dále diverzifikovat. České výrobky mají v Íránu dlouholetou tradici, Česká republika se v Íránu podílela na budování celé řady staveb a investičních celků a má v Íránu dobré jméno. Nejperspektivněji se jeví především oblast budování moderní infrastruktury v následujících oblastech: doprava, vodohospodářství a ochrana životního prostředí, farmaceutický průmysl a zdravotnictví, potravinářství, textilní průmysl. Na základech úspěchu historicky první české podnikatelské mise do Iránu, která proběhla v září 2014 v souběhu s návštěvou náměstka ministra zahraničních věcí M. Tlapy, hodlá MZV i v roce 2015 podpořit podnikatelskou delegaci prostředky v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie. Pokud bude docházet k postupnému uvolňování sankcí, vzniknou další možnosti ekonomické spolupráce.

4.3 Kuba Pokračující jednání o postupném rozšíření vztahů s touto zemí vytváří do budoucna možný prostor pro větší ekonomickou spolupráci. Předpokladem rozšíření obchodních vztahů je další jednání o Smlouvě o vzájemné podpoře a ochraně investic. Po jejím podpisu by české firmy získaly větší právní jistotu a i české banky by mohly posunout svůj rating. Na základě dohody z listopadu 2012 EGAP znovu pojišťuje do výše splaceného úvěru. Mezi prioritní oblasti zájmu ze strany českých firem patří energetika a těžba a zpracování rud (niklu). Podobně jsou perspektivní i dodávky náhradních dílů, textilních a zemědělských strojů, kamionů a traktorů. V souvislosti s nezbytnou rekonstrukcí systému městské hromadné dopravy v Havaně a s obnovou vozového parku státních institucí existuje v tomto směru velký potenciál pro vývoz automobilů, lokomotiv, vagónů, pneumatik atd. Zajímavý pro další rozvoj je také dovoz českých potravin a polotovarů pro potravinářský průmysl (80 % kubánské spotřeby potravin je pokrýváno dovozy). České sklo a svítidla by mohly najít uplatnění při zařizování nových či rekonstrukci již existujících hotelů. České firmy jeví zájem i o export zdravotnického zařízení a materiálu.

17

4.4 Afrika Česká diplomacie vnímá existující potenciál i ekonomický růst kontinentu a již několik let pracuje na přiblížení příležitostí českým exportérům a investorům. V roce 2015 proběhlo na MZV Českoguinejské podnikatelské fórum (duben) a chystá se konference o obchodování v afrických zemích za účasti afrických ZÚ i ZÚ ČR (červen), probíhají jednání o oborově zaměřených podnikatelských misích doprovázených oficiálními představiteli MZV (kupř. Tunis, Maroko a Angola). Klíčovou událostí se stala návštěva ministra zahraničních věcí L. Zaorálka v Mozambiku, Keni a JAR v květnu t. r. MZV zde rovněž připravuje realizaci projektu ekonomické diplomacie v Nigérii.

4.5 Střední Asie Střední Asie není pro české podniky neznámým územím, je zde možno navázat na řadu dodávek z minula, povědomí o ČR je příznivé a může být vhodnou alternativou pro exportéry do Ruska či na Ukrajinu. Dobře připravenou půdu z nedávných návštěv prezidenta či ministrů je třeba přetavit do konkrétních projektů v Kazachstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a dalších zemích regionu. Návštěvu v Kazachstánu zvažuje ministr zahraničních věcí, MZV zde rovněž realizuje několik projektů ekonomické diplomacie (Kazachstán, Tádžikistán, Turkmenistán).

4.6 USA/TTIP Rok 2015 může být klíčový také s ohledem na předpokládané uzavření jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic. Dohoda se Spojenými státy přinese příležitosti pro české firmy, které doposud neměly velké šance se na americkém trhu uplatnit, a to především kvůli zvýšeným nákladům spojených s regulatorními bariérami při vstupu trh. MZV je aktivně zapojeno do dialogu se zahraničními partnery i podnikateli.

18

1

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Sekce Ekonomická

Nástroje ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věci ČR Petr VÁVRA ředitel, Odbor ekonomické diplomacie Ekonomická diplomacie: účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů Praha, 16. června 2015

2


Sekce Ekonomická

Význam ekonomické diplomacie pro rozvoj ekonomiky Prosazování ekonomických zájmů v zahraničí

Účinné prosazování ekonomických zájmů v zahraničí patří mezi celosvětové trendy podpory hospodářského růstu. Systémové změny v oblasti světového obchodu v posledních letech zvyšují tlak na posilování ekonomické role ministerstev zahraničních věcí a zastupitelských úřadů. Aktivní přístup státu v oblasti přílivu zahraničních investic či odstraňování překážek vstupu na trh mají zásadní význam pro rozvoj hospodářství a vytváření pracovních míst.

‫ݱ‬

Přístup na trh

‫ݱ‬

Podpora investic

‫ݱ‬

Přispíváme k odstraňování překážek vstupu na zahraniční trhy.

Propagujeme Českou republiku u potenciálních zahraničních investorů.

Rozvojové fondy Informujeme o možnostech zapojení do projektů financovaných rozvojovými (či jinými) fondy.

‫ݱ‬

Podnikání v zahraničí Zajišťujeme podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit v zahraničí.

‫ݱ‬

Asistenční služby

‫ݱ‬

Budování vztahů

Asistujeme při jednání s oficiálními institucemi a státními podniky.

Přispíváme k navazování kontaktů mezi českými a zahraničními partnery.

19

‫ݱ‬

Hledání příležitostí

‫ݱ‬

Veřejné zakázky

‫ݱ‬

Řešení problémů

Zprostředkováváme informace o příležitostech na zahraničních trzích.

Poskytujeme informace o chystaných veřejných zakázkách.

Pomáháme řešit problémy českých subjektů na zahraničních trzích.

3


Sekce Ekonomická

Ekonomická síť MZV – nově otevřené úřady Nově otevřené úřady pověřené výkonem ekonomické agendy

Výkon ekonomické diplomacie v zahraničí je zajišťován sítí 108 úřadů (zastupitelských úřadů a generálních konzulátů) pověřených ekonomickou agendou v 91 zemích světa.

108 úřadů 91 zemí světa

‫ݱ‬

Nairobi, Keňa

‫ݱ‬

Dakar, Senegal

‫ݱ‬

Bogota, Kolumbie

‫ݱ‬

Rangún, Myanmar

‫ݱ‬

Erbil, Irák

‫ݱ‬

Chengdu, Čína

4


Sekce Ekonomická

Nástroje ekonomické diplomacie Nabídka služeb pro české podniky

Posílení úlohy diplomacie při podpoře českých ekonomických zájmů je jeden z prioritních cílů vlády. Nutnost věnovat mimořádnou pozornost této oblasti vyplývá nejen z celkové odpovědnosti ministerstva za realizaci české zahraniční politiky, ale stejně tak i z charakteru potřeb české ekonomiky. Ekonomická agenda vhodně doplňuje bezpečnostní, rozvojovou a politickou dimenzi. Ambicí české ekonomické diplomacie je stát se „Ministerstvem využitých zahraničních příležitostí“.

‫ݱ‬

Mapa globálních oborových příležitostí

Seznam sektorových priorit, které napomůžou exportérům identifikovat a včas uchopit sektory s vysokým růstovým potenciálem v jednotlivých zemích.

‫ݱ‬

Oborové podnikatelské mise

Sektorově zaměřené mise podnikatelů, které doplňují podnikatelské mise doprovázející zahraniční návštěvy ústavních činitelů.

‫ݱ‬

Klientské centrum pro export

Rozcestník pro služby státu v zahraničí prostřednictvím Jednotné zahraniční sítě MZV a CzechTrade.

‫ݱ‬

Proexportní semináře a konference

Prezentace možností uplatnění českých firem v zahraničí.

20

‫ݱ‬

Projekty ekonomické diplomacie

Forma veřejné podpory exportérům, prostřednictvím které mohou firmy využít možnosti prezentovat se na zahraničních trzích.

‫ݱ‬

Setkání s velvyslanci

Pravidelná setkání zástupců firem s vyjíždějícími velvyslanci v prostorách Černínského paláce.

5


Sekce Ekonomická

Mapa globálních oborových příležitostí Hledání exportních a investičních příležitostí

Mapa globálních oborových příležitostí představuje unikátní nástroj podpory ekonomické diplomacie prostřednictvím hledání oborových příležitostí českého exportu. Je výsledkem analýzy, jejímž cílem je identifikovat perspektivní možnosti uplatnění českých podniků na zahraničních trzích a přiblížit tak potenciálním exportérům přehled o konkrétních příležitostech vývozu do konkrétních teritorií. Oficiální představení služby je plánováno dne 16. června 2015 na úvod konference konané v Černínském paláci.

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

Sektorový přístup Sektorový přístup k exportní politice umožňuje efektivnější alokaci prostředků a plánování aktivit na podporu ekonomických zájmů státu. Zároveň umožňuje pružně reagovat na aktuální situaci.

Perspektivní obory V praxi mohou firmy využít Mapu jak pro ověření možnosti uplatnění na určitém trhu, tak i identifikaci zemí, kde mají šanci se svým výrobkem uspět.

Interaktivně na webuze Aby bylo možné data využít jak k teritoriálnímu, tak oborově zaměřenému vyhledávání, je aktuální verze Mapy globálních oborových příležitostí k dispozici v interaktivní podobě na adrese www.businessinfo.cz/mop

Jak dál? Klientské centrum pro export je schopné dodat podrobnější informace o exportních příležitostech v jednotlivých zemích a také poskytnout podnikatelům konzultace týkající se možného využití služeb v rámci Jednotné zahraniční sítě.

6


Sekce Ekonomická

Klientské centrum pro export Vstupní brána pro služby Jednotné zahraniční sítě

Klientské centrum pro export nabízí podnikatelům konzultace jejich exportních a investičních záměrů. Prostřednictvím Jednotné zahraniční sítě zastupitelských úřadů ČR a zahraničních kanceláří CzechTrade je schopné zprostředkovat služby ve více než 90 zemích světa.

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

21

Kdo Vám poradí? V Klientském centru pro export jsou vám k dispozici ke konzultaci specialisté z Ministerstva zahraničních věcí i agentury CzechTrade. Ve vybraných dnech jsou také k dispozici náměstci ministrů.

Jak vám pomůže? Můžete se na něj obrátit s dotazem k exportnímu případu nebo se zájmem o služby Jednotné zahraniční sítě. Služby jsou určeny nejen malým a středním podnikům, ale i velkým společnostem se zakázkami většího rozsahu

Jaké služby nabízí? Nabídka obsahuje řadu bezplatných i placených služeb. Exportní konzultace či příprava na obchodní jednání jsou k dispozici v celé síti zdarma. Na tyto základní služby navazují další v gesci Ministerstva zahraničních věcí anebo agentury CzechTrade.

Kontakt Klientské centrum se nachází v sídle agentury CzechTrade v Praze v na adrese Dittrichova 21, Praha 2. Konzultace je možné sjednat telefonicky (+420 224 907 576) nebo e-mailem ([email protected]).

7


Sekce Ekonomická

Projekty na podporu ekonomické diplomacie Cíleně zaměřené akce na podporu českých exportérů

Projekty na podporu ekonomické diplomacie jsou nedílnou součástí aktivit ministerstva a každoročně nabízí prostřednictvím zastupitelských úřadů v zahraničí možnost vytvoření nových kontaktů, předvedení výrobků a služeb i získání nových zakázek několika desítkám až stovkám českých firem. V posledních pěti letech zrealizovali diplomaté v několika desítkách zemí ročně v průměru kolem padesáti seminářů, prezentací, účastí na výstavách a veletrzích, konferencí, misí, „českých dnů“ a podobných akcí.

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

Počet projektů v roce 2015 Pro rok 2015 bylo schváleno celkem 87 projektů s podporou ze strany Ministerstva zahraničních věcí převyšující 10,3 mil. Kč.

Forma projektu Projekty jsou realizovány v různých podobách. Mohou mít formu semináře, prezentací, účastí na výstavách a veletrzích, konferencí, podnikatelské mise, české dny a dalších podobných oborově zaměřených akcí.

Kdo realizuje? Akce jsou realizovány primárně zastupitelskými úřady ČR, které podávají návrhy na schválení každý rok v prosinci.

Jak se zapojit? Pro zapojení ve fázi návrhů je nutné kontaktovat s předstihem příslušný ZÚ (nutná společná účast více firem). Je také možné zapojit se do již schválených projektů. Více informace na webu (http://www.mzv.cz/ekonomika/cz/servis_exporterum/projekty_ekono micke_diplomacie)

8


Sekce Ekonomická

Oborové podnikatelské mise Hledání exportních a investičních příležitostí

Oborově zaměřené mise podnikatelů jsou efektivním nástrojem doplňujícím velké podnikatelské mise doprovázející zahraniční návštěvy ústavních činitelů. Jedná se menší a specificky zaměřené mise na úrovni náměstka ministra určené pro skupiny firem a oborové asociace.

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

22

Outcomingové mise Mise do zahraničí vedené náměstkem ministra. Jsou určeny pro skupiny firem působících ve stejném sektoru či oborové asociace. Mohou navazovat na projekty ekonomické diplomacie v daném teritoriu.

Jak se zapojit? Administraci akce zajišťuje Odbor ekonomické diplomacie a zastupitelské úřady v zahraničí. Informace jsou průběžně k dispozici na webu ministerstva, zastupitelského úřadu či u spolupracujícího subjektu (např. oborová asociace).

Incomingové mise Ministerstvo nabízí záštitu a prostory pro podnikatelská fóra v rámci oficiálních návštěv delegací z jiných států. Na přípravě spolupracuje s s podnikatelskými asociacemi.

Jak se zapojit? Je možné se zapojit skrze organizátora - podnikatelské asociace. Většina akcí je zajištěna ve spolupráci s SP ČR a HK ČR.

9


Sekce Ekonomická

Proexportní semináře a konference Možnosti uplatnění na zahraničních trzích

Prezentace zaměřené na možnosti podnikání a investování českých firem v zahraniční. Smyslem akcí je povzbuzení exportních aktivit českých podnikatelů a sdílení vzájemných zkušeností z působení v různých teritoriích.

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

Teritoriální i sektorové zaměření Akce jsou zaměřené buď na jednotlivé země (např. Česko-guinejské obchodní a investiční fórum) nebo na celá uskupení (např. East-West Business Forum). Konají se také semináře a konference zaměřené na jednotlivé sektory.

Sdílení zkušeností Seminářů se účastní představitelé zahraničních komor, podnikatelů a českých firem, které v teritoriu působí. Poskytují tak jedinečnou možnost čerpat nové informace a navzájem sdílet své zkušenosti.

Nejbližší akce Nejbližší akce se bude konat dne 29. června 2015 a bude zaměřená na podnikání v subsaharské Africe“. Registrace bude již brzy k dispozici na webu ministerstva.

Jak se účastnit? Informace jsou průběžně k dispozici na webu ministerstva v sekci ekonomika. Informace jsou sdíleny s podnikatelskými svazy.

10


Sekce Ekonomická

Setkání s novými velvyslanci Příležitost seznámit se s vyjíždějícími velvyslanci

Pravidelná setkání zástupců firem s vyjíždějícími velvyslanci v prostorách Černínského paláce nabízí jedinečnou možnost, jak se seznámit s vedoucím úřadu ještě před jeho odjezdem z České republiky.

Knižní verze Mapy globálních oborových příležitostí

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

23

Číše vína s velvyslanci Akce jsou organizovány formou setkání u číše vína. Náměstek ministra představuje nové velvyslance, kteří jsou poté k dispozici firmám pro bilaterální konzultace.

Kdy a kde? Setkání se konají v prostorách Černínského paláce vždy před výjezdem velvyslance do daného teritoria.

Jak se zapojit? Setkání organizuje Odbor ekonomické diplomacie, který zve účastníky dle vlastní databáze, kontaktů zastupitelských úřadů a na žádost velvyslance.


Sekce Ekonomická

Děkuji za pozornost a přeji mnoho úspěchů!

Odbor ekonomické diplomacie Ministerstvo zahraničních věcí

Loretánské nám. 5, Praha 1 Tel.: 224 852 592 www.mzv.cz/ekonomika

24

1 1

Ekonomická diplomacie: účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů MZV, 16.6.2015 Vážená paní rektorko, vážený pane náměstku, dámy a pánové, dovolte mi nejprve poděkovat za pozvání na dnešní konferenci, které jsem velmi ráda přijala. Ekonomická diplomacie je i pro mě tak trochu srdeční záležitost, a sdílím ji společně již mnoho let s Juditou Štouračovou, která je nejen podle mého názoru první dámou ekonomické diplomacie České republiky. Svaz průmyslu a dopravy ČR se problematice ekonomické diplomacie dlouhodobě věnuje a usiluje již mnoho let o její zkvalitnění s cílem dosáhnout srovnatelné podpory ekonomických zájmů businessu v ČR, jaká je poskytována podnikatelům v zahraničí. Byli jsme vždy zapojeni do činnosti poradních orgánů vlády v oblasti podpory exportu a ekonomické diplomacie, stáli jsme u zrodu České rady pro obchod a investice (2008), podíleli jsme se na zpracování Exportní strategie MPO 2006-2010 i 2012-2020. Prezident Svazu Jaroslav Hanák je členem Řídícího výboru exportní strategie. Svaz od roku 2002 každoročně organizuje dvoudenní konzultace firem s ekonomickými diplomaty a řediteli ZK CzechTrade, pravidelně se účastní cca 400 zástupců firem (stejně tomu bude i letos ve dnech 24.6. a 25.6.). S VŠMVV již několik let v oblasti ekonomické diplomacie úspěšně spolupracujeme. V roce 2010 pro Svaz zpracoval tým expertů pod vedením paní rektorky Štouračové analýzu „Systém řízení ekonomické diplomacie v ČR“ s náměty na využití několika zahraničních modelů. Dlouhodobě jsme kritizovali zejména dvojkolejný systém, kompetenční spory MZV a MPO, nedostatečnou podporu ekonomické diplomacie ze strany velvyslanců a zejména způsob výběru a přípravy pracovníků obchodně-ekonomických úseků, který vycházel z vysílání kmenových pracovníků obou resortů, často bez odpovídající odborné kapacity, vlastní vize co pro firmy v zemi svého působení bude dělat, a většinou s nulovou zkušeností z obchodní a podnikatelské praxe. Vycházeli jsme při tom z bezprostředních zkušeností s našimi diplomaty získaných během organizování desítek podnikatelských misí doprovázejících naše ústavní činitele (v uplynulých letech převažovaly špatné, dnes převažují dobré). Dnes je již naštěstí situace jiná, oceňujeme zejména podobné vnímání ekonomické diplomacie MZV a MPO a jasné rozdělení kompetencí (velvyslanci G2G, ekonomičtí diplomaté B2G, ředitelé zahraničních kanceláří CzechTrade B2B). Pozitivně hodnotíme dokončení akreditací pracovníků CzechTrade při zastupitelských úřadech ČR, vytvoření společného Klientského centra pro export, vytvoření pozic diplomatů pro vědu, výzkum a inovace, ale také lepší koordinaci zahraniční cest ústavních činitelů. Podíleli jsme se na vytvoření kritérií pro hodnocení obchodně-ekonomických činností zastupitelských úřadů firmami a organizacemi podnikatelů.

1

25

Velmi pozitivně hodnotíme také spolupráci s MPO jako „policy-makerem“ v oblasti liberalizace obchodu – v poslední době zejména při jednáních o TTIP – dohodě o obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA. Problémy spatřujeme např. v nastavení srovnatelných „provozních podmínek“ pro ředitele zahraničních kanceláří CzechTrade v obtížnějších vzdálených teritoriích a také v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). Při Svazu funguje již osm let Platforma podnikatelů pro ZRS a k jejím hlavním cílům patří podpora spolupráce soukromého a veřejného sektoru a zejména komerční návaznosti rozvojových projektů ve třetích zemích. V této souvislosti nás velmi mrzí, že i přes naše protesty došlo k vyřazení Mongolska z prioritních zemí bilaterální české ZRS. Podle našeho názoru tak dojde k oslabení dosud velmi dobré pozice ČR v Mongolsku nejen jako donorské země, ale i jako významného obchodního a investičního partnera. Děkuji za Vaši pozornost.

Ing. Dagmar Kuchtová Generální ředitelka Svaz průmyslu a dopravy ČR

2

26

Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha

Vnější ekonomické vztahy SRN jako motor prosperity: ofenzíva Latinská Amerika Konference „Ekonomická diplomacie: účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů“ MZV ČR, 16.6.2015 17.9.2015

1

Vnější ekonomické vztahy SRN a vnitřní hospodářská prosperita Každé 4. pracovní místo SRN souvisí s exportně angažovaným odvětvím (25% závislost prac. trhu na exportu / vč. subdodavatelských oborů) 45% obratů německého zpracovatelského průmyslu se odehrává se zahraničím

17.9.2015

27

2

STUDENÁ SPRCHA 2009: krize 2009 - HDP: mínus 5,1% Export: mínus 18,4% Import: mínus 17,2% Důsledky – zejména: Nepříznivý vývoj domácího pracovního trhu a snížení koupěschopnosti obyvatelstva = Potenciální rozbuška vnitřní politické nestability !!!!! 17.9.2015

3

Reakce vlády SRN Říjen 2009: vládní koalice CDU, CSU a FDP Koaliční dohoda: „Na dlouhodobém růstu a zajištění

blahobytu Německa se podílí významným způsobem zahraniční hospodářská politika“.

17.9.2015

28

4

Cesta z hospodářské recese: hledání nových trhů a šancí „Náš blahobyt souvisí s podílem na světovém obchodu, ať už v roli importéra či exportéra a dále na přeshraničních investicích, těch příchozích i odchozích.“

Rainer Brüderle Ministr hospodářství a technologie Prezentace „Ofenzívy“ Berlín, 23.3.2010 17.9.2015

5

Cesta z hospodářské recese hledání nových trhů a šancí: OFENZÍVA Březen 2010: OFENZÍVA PRO VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÉ VZTAHY Plošná / celosvětová strategie Ministerstvo hospodářství a technologie SRN Tři pilíře strategického zájmu: Přímý export zboží a služeb; Německé investice v zahraničí; Příliv investic do Německa. 17.9.2015

29

6

SEKTOROVÉ priority OFENZÍVY Zařízení pro oblast obnovitelných energií a energ. efektivitu vč. dalších technologií budoucnosti; Zdravotnická technika a obory související se zdrav.; Technologie pro civilní bezpečnost (akcent: zařízení a organizace velkých sportovních událostí); Letecký a kosmický průmysl (akcent: satelitní technologie a související služby); Vojenská technika a další aktivity ve spolupráci s Ministerstvem obrany; Produkty/služby kreativního průmyslu.

17.9.2015

7

Obchodně-politická opatření, legislativa, instrumentárium OFENZÍVY Max. využití dostupných obchodně politických opatření a nástrojů na multilaterální, regionální i bilaterální úrovni; Debyrokratizace vnitřních legisl. opatření (hlavně tzv. Aussenwirtschaftsgesetz); INSTITUCE Žádné převratné změny ! INSTRUMENTÁRIUM některé novinky (s finanční podporou Ministerstva hospodářství a technologie) 17.9.2015

30

8

Germany Trade & Invest - mezinárodní ekonomický marketing destinace Německo: Dny německého hospodářství, cesty ekon. novinářů do SRN, cesty nákupčích do SRN aj. Nová pracoviště/resp. posílení zahr. komor v sídlech agencií OSN – zadavatelích veřejných tendrů (N.Y., Řím, Kodaň, Ženeva). Posílení investičního a exportního financování. Přednostní participace a zvláštní dotace pro inovativní MSP (u doprovodných Business delegací státních představitelů).

17.9.2015

9

LA: Made in China nebo Made in Germany? Geopolitické postavení a hospodářský potenciál jihoamerického kontinentu – jako specifická výzva pro vládu SRN Srpen 2010: PLOŠNÁ VLÁDNÍ MEZIRESORTNÍ KONCEPCE působení SRN v LA „LATEINAMERIKA und KARIBIK KONZEPT der Bundesregierung“ gestor: Ministerstvo zahraničních věcí 17.9.2015

31

10

Iniciátor vládní KONCEPCE Hospodářské kruhy SRN (tzv. Iniciativa LAI) Obava z konkurence na LA trhu (Čína, Španělsko, USA…). Tlak na vládu, společný dokument iniciativy LAI včetně doporučení. Sdružení LAI: Spolkový svaz bank, Spolkový svaz velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb, Spolkový svaz německého průmyslu, Sněm německých průmyslových a obchodních komor (DIHK), Německé zahraniční obchodní komory v LA, Lateinamerika Verein e.V. (LAV) 17.9.2015

11

LATEINAMERIKA und KARIBIK KONZEPT der Bundesregierung SPOLEČNÝ DOKUMENT – SPOLEČNÝ ÚKOL: Spolkové ministerstvo zahraničních věcí, Spolkové ministerstvo vnitra, Spolkové ministerstvo spravedlnosti, Spolkové ministerstvo financí, Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie, Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí, Spolkové ministerstvo výživy, zemědělství a na ochranu spotřebitele, Spolkové ministerstvo obrany, Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež, Spolkové ministerstvo zdravotnictví, Spolkové ministerstvo dopravy, stavebnictví a rozvoje měst, Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a pro atomovou bezpečnost, Spolkové ministerstvo vzdělávání a výzkumu, Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

17.9.2015

32

12

Motto KONCEPCE: Oboustranně výhodné partnerství TŘI PILÍŘE TÉMAT: Řešení globálních problémů (životní prostředí a klimatické změny, boj proti organizované kriminalitě a drogám včetně výstavby globální finanční architektury); Budování hospodářských vztahů a podpora investic a obchodu v obou směrech s cílem vzájemné výhodnosti; Věda a výzkum, vzdělávání a kultura. 17.9.2015

13

Základní rysy KONCEPCE Prolínání hospodářských zájmů i do prvního a třetího sloupu kooperačních témat Max. využití projektů rozvojové spolupráce pro firemní zájmy (s německým financováním); Hodnotové řetězce (příklad těžba: know-how – výzkum - financování - výstavba kapacit - exportní dodávky společná produkce - import surovin); Věda a výzkum ve službách ekonomických zájmů; Využití lidského potenciálu pro budoucnost vztahů: potomci německých přistěhovalců, výchova nových „příznivců“ Německa. 17.9.2015

33

14

SÍŤ V ZAHRANIČÍ – ZAPOJENÍ V LA Tradiční struktury: VLÁDNÍ A VEŘEJNOPRÁVNÍ 22 velvyslanectví a 4 Generální konzuláty 21 smíšených obchodních komor (AHK) Korespondenti agentury GTaI (German Trade & Invest Agency- Min. hospodářství a technologie) GIZ – Společnost pro mezinárodní spolupráci (Min. pro hospodářskou spolupráci a Min. financí – rozvojová spolupráce) 17.9.2015

15

2 informační a kulturní střediska; 15 Goethe-Institutů; 37 vlastních německých zahraničních škol; (provozuje: Spolkový správní úřad - BVA / zakladatel: Ministerstvo vnitra) DAAD-Německá akademická výměnná služba; (financování: MZV, Min.vzdělání a výzkumu, Min. hospodářské spolupráce a rozvoje, EU-fondy, podniky a školy). 17.9.2015

34

16

NOVÉ INSTITUCE – VEŘEJNOPRÁVNÍ/VLÁDNÍ/financované Bankovní skupina KfW IPEX (exportní a investiční financování se státní podporou – Mexiko a Brazílie); Obchodní zastoupení některých spolkových zemí (Bavorsko, Bádensko – Virtembersko, Šlesvicko – Holštýnsko. Brazílie a Chile); Německé Centrum inovací a vědy (zal. Min. zahraničních věcí a Spolkové ministerstvo vzdělávání a výzkumu - Brazílie); S finanční podporou vlády – centra: Max–Planck– Gesellschaft; Frauenhofer Institute-Brasil; Deutsche Forschungsgemeinschaft-DFG (sdružení Akademií věd, univerzit a výzkumných ústavů) 17.9.2015

17

NEVLÁDNÍ a další specifické instituce Svaz německých družstevních záložen a bank Raiffeisen; Svaz německých inženýrů VDI; Svaz německých výrobců strojů a investičních zařízení VDMA; German Center MEXICO CIUDAD; Reprezentace nadací politických stran SRN v LA (Friedrich Ebert Stiftung -21 zemí, Konrad Adenauer Stiftung – 12 zemí, nadace Friedricha Naumanna, Rosy Luxemburgové a Heinricha Bölla se 2 – 4 úřady).

17.9.2015

35

18

KONCEPCE A REALITA : VYBRANÉ PROJEKTY - SRN / LA 2011: Hamburk se stává sídlem nadace EULAC pro spolupráci se zeměmi LA A KONFERENCE, PREZENTACE Každoroční Latinsko-americké dny y (pořadatel: Svaz LAV - v SRN. Účast st vvládních ládních představitelů z LA a SRN); Německo – brazilské hospodářské dny (pořadatel Svaz průmyslu – každoročně, střídavě SRN a Brazílie);

17.9.2015

19

Německý rok v Brazílii Vládní projekt – spolupráce resortů a firem TÉMATICKÉ AKTIVITY: Kultura a vzdělání; Hospodářství, sport, společnost; Věda a univerzitní vzdělání; Spolupráce pro udržitelný rozvoj. REALIZACE: Svaz průmyslu BDI, Goethe-Institut, Min. zahr. věcí, Spolk. min. hospodářského rozvoje, Spolk. min. vzdělávání a výzkumu Patronace a spolufinancování: Allianz, BASF, Bayer, BMW, Bosch, LanXESS, Mercedes-Benz, Siemens, VW, ZF a jejich dcery v LA. 17.9.2015

36

20

2013: RIO DE JANEIRO „Německý rok“

17.9.2015

21

"WinWin 2014/2016" Projekt Svazu průmyslu BDI Mistrovství světa ve fotbale a olympiáda; Příklad realizace: STADIÓN MARACANÁ: Studie fotovoltaické integrace a design střešní struktury: společnost SBP - Schlaich Bergermann und Partner GmbH, Stuttgart Financování: banka KfW

17.9.2015

37

22

Různá institucionální opatření AGRIBUSINESS A INOVACE: iniciativa SRN – Brazílie (Řetězec „potraviny“. Němečtí nositelé: Svaz průmyslu a Spolkové ministerstvo zemědělství); Kompetenční centra pro spolupráci s jednotl. zeměmi LA při vybraných obch. komorách v SRN; MERCOSUR Front-Office (při komoře Frankfurt. Zřizovatel: aliance smíšených zahr. obchodních komor Argentína, Brazílie, Paraguay, Uruguay); Import Promotion Desk – IPD (Bonn a Berlín. Realizace agentura GTaI, spolupráce Svaz velkoobchodu, zahr.obchodu a služeb. Cíl = poradenství dovozcům + propojení se zahraničními partnery). 17.9.2015

23

Celkový vývoj - EXPORT: SRN: EXPORT zboží a služeb, % HDP

17.9.2015

38

24

EXPORT 2009: 803 312 mil. € EXPORT 2014*: 1 134 541 mil. € Trvale rostoucí aktivní saldo

2014/2009: + 41%

1200000 1000000 800000 600000

EXPORT SRN

400000 200000

*/předběžné údaje, květen 2015

0 2009

2010

2011

2012

2013

2014 17.9.2015

25

NEJDULEŽITĚJŠÍ PARTNEŘI V LA

EXPORT A INVESTICE: ARGENTINA BRAZÍLIE MEXIKO

17.9.2015

39

26

ARGENTINA EXPORT SRN 2014/09: +78% Kolem 200 joint-venture s něm. kapitálem

v tis. EUR

2009

2014*

VÝVOZ

1 380 223

2 453 031

DOVOZ

1 476 708

1 597 923

OBRAT

2 856 931

4 050 954

Zdroj: Destatis, */předběžné výsledky, květen 2015 17.9.2015

27

BRAZÍLIE EXPORT SRN 2014/09: +48% Přes 1 300 německo-brazilských podniků v tis. EUR

2009

2014*

VÝVOZ

7 262 684

10 708 049

DOVOZ

7 178 487

9 254 775

OBRAT

14 441 171

19 962 824

Zdroj: Destatis, */předběžné výsledky, květen 2015

17.9.2015

40

28

MEXIKO EXPORT SRN 2014/09: +79% Více než 1 700 firem s německou kapitálovou účastí v tis. EUR

2009

2014*

VÝVOZ

5 095 138

9 078 342

DOVOZ

3 215 947

3 673 166

OBRAT

8 311 085

12 751 508

Zdroj: Destatis, */předběžné výsledky, květen 2015

17.9.2015

29

ZÁVĚR: Vnější ekonomické vztahy SRN – přirozená a akcentovaná součást zahraniční politiky státu; Principiální strategický konsensus v exekutivě (i napříč politickým koaličním spektrem); Široce založená koncepční spolupráce politiky a nevládního hospodářského sektoru; Vysoká synergie opatření a programů všech vládních i nevládních hráčů (na úrovni spolku i jednotlivých zemí); 17.9.2015

41

30

Rychlá a včasná koncepční i praktická reakce všech aktérů na vládní i nevládní úrovní vůči měnícím se vnějším hospodářským a zahraničně-politickým podmínkám a výzvám (včetně reflexe zpětné vazby do domácího prostředí); Intenzivní vlastní angažmá podnikatelských kruhů a jejich sdružení – doma i v zahraničí; Vysoký stupeň propojenosti vládního a privátního financování různých projektů (PPP). 17.9.2015

31

DĚKUJI ZA POZORNOST Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha Ing. Hana Havlová Katedra mezinárodních vztahů & diplomacie U Santošky 17, 155 00 Praha 5 Tel: + 420 251 563 158 + 420 736 727 887 E-mail: [email protected] [email protected] Internet: www.vip-vs.cz

17.9.2015

42

32

Podpora exportu Ministerstvo průmyslu a obchodu

Podpora exportu - MPO

Martin Šperl ředitel odboru řízení exportní strategie a služeb

1

Agendy MPO pro podporu exportu Exportní strategie Implementace Agentura CzechTrade Exportní financování a pojištění České oficiální účasti na výstavách a veletrzích Incomingové mise Rozvojová spolupráce – Aid for Trade Obchodní politika Vnitřní trh Migrace



43

2

Exportní strategie Aktualizace Exportní strategie 2012 – 2020 Změna podmínek Spolupráce s MZV Upgrade: Strategické exportní záměry Prioritní a zájmové země + oborové příležitosti určující klíčové trhy Diversifikace mimo EU Udržení stávajících trhů a přístup na nové rozvíjející se trhy



3

Strategické exportní záměry Koncept Kompetence Služby Síť Procesy Měření přínosů



44

4

Agentura CzechTrade Individuální služby Zahraniční kanceláře - součást Jednotné zahraniční sítě Rozšiřování sítě Klientské centrum Exportní specialisté Regionální působení Zpětná vazba



5

Podpora prezentace na výstavách a veletrzích České oficiální účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí Specializované výstavy a veletrhy v zahraničí Akce CzechTrade Individuální prezentace - Marketing



45

6

České oficiální účasti na veletrzích a výstavách Společná expozice vystavovatelů pod hlavičkou ČR (MPO) Podnikatelské subjekty ČR Podpora malých a středních podniků Oborový + teritoriální přístup Výběr veletrhů – MPO + Veletržní výbor při Svazu průmyslu a dopravy



7

Obchodní politika Dohoda o usnadňování obchodu – WTO – implementace Společná obchodní politika – ITA, TISA, liberalizace obchodu s environmentálními výrobky Dvoustranné dohody o volném obchodu – TTIP, Japonsko, Vietnam, investiční dohody s Čínou Databáze překážek přístupu na trh (Market Access Database)



46

8

Vnitřní trh Veřejná konzultace MPO mezi stakeholdery – identifikace nových a přetrvávajících překážek na vnitřním trhu Roztříštěnost národních předpisů a postupů napříč EU Snižování administrativní zátěže Jednotná kontaktní místa SOLVIT ProCoP



9

Migrace Spolupráce MPO, MZV, MPSV, CzechInvest Projekty migrační politiky: Welcome Package Fast-track Zácvik



47

10

Děkuji za pozornost



48

11

TATRA VÁS DOSTANE DÁL

tatratrucks.com

TATRA – jedinečná vozidla i pro nejtěžší podmínky

Produktivita

Průchodnost

Odolnost


49

Rychlost

TATRA tradice & současnost


TRADICE, ZKUŠENOST

1850

1897

1919

2 164 117

1923

druhá nejstarší, nepřetržitě fungující, automobilka na světě let tradice ve výrobě dopravních prostředků let výroby, vývoje a inovací motorových vozidel v Kopřivnici


50

1898

1942

TRADICE, ZKUŠENOST

1959

1967

2013

2011

1997

2011 2013

1983

zahájení spolupráce s DAF TRUCKS N.V – TATRA PHOENIX změna vlastnické struktury, automobilku přebírá TATRA TRUCKS a.s. zahájení restrukturalizace, definice nové produktové strategie


TATRA TRUCKS – český výrobce světových nákladních vozidel

TATRA

Taforge, Tafonco

850/700 zam.

2013 850 3

akcionáři

850 vozidel

automobilka v českém vlastnictví – Jaroslav Strnad, René Matera vozidel vyrobeno v roce 2014 vs. 764 v roce 2013 základní výrobkové řady – T158, T815-7, T810


51

Vysoká kvalita

Orientace na zákaznické segmenty:

stavebnictví

zemědělství

těžba nerostů

obranné projekty

hasiči

těžba dřeva


TATRA – unikátní koncept pro nejtěžší podmínky


komun. služby

52

těžba ropy a plynu

Produktová strategie TATRA TRUCKS

Výrobkové řady: -

TATRA PHOENIX

-

T815-7

-

T810

-

Upravená T815 + ekonomická verze pro rozvojové země

Speciální úpravy a zákaznické projekty v návaznosti na strategii tržního výklenkářství


TATRA na mezinárodním poli


53

Zahraniční pomoc

Léto 2014 Pomoc českých hasičů v záplavami zasaženém Srbsku – demonstrace unikátní brodivosti a odolnosti našich vozů a umu hlučínských hasičů

Jaro 2015 Transport kontejnerů humanitární pomoci do Kyjeva


PRODEJ NOVÝCH VOZIDEL - 2014


54

Ekonomická diplomacie – co nám může pomoci

•

Kvalitní velvyslanci podporující svým osobním nasazením české společnosti v zahraničí – například pan Slavík v Saudské Arábii či pan Stašek v Indii

•

Využívání zahraničních misí členů vlády k propagaci našeho průmyslu

•

Zvýšení objemu ekonomických informací potřebných pro vstup na daný trh soustředěných na jednom místě – kontakty na renomované daňové poradce, právníky, hlavní úřady atd.

•

Využívání výrobků českých firem při zahraniční pomoci


Děkuji za pozornost

www.tatra.cz TATRA VÁS DOSTANE DÁL

55

Ekonomická diplomacie: účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů

Recommend Documents