Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
EKONOMICKÁ DIMENZE ČINNOSTI DOBROVOLNÝCH HASIČŮ Economic dimension of the activities of volunteer firefighters Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Jakub DOSTÁL
Michaela MUSÁLKOVÁ Brno, 2014
Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2013/2014
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
MUSÁLKOVÁ Michaela
Obor:
Veřejná ekonomika a správa
Název tématu:
EKONOMICKÁ DIMENZE ČINNOSTI DOBROVOLNÝCH HASIČŮ Economic dimension of the activities of volunteer firefighters
Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem práce je identifikovat náklady a přínosy plynoucí z činnosti dobrovolných hasičů ve vybrané obci. Postup práce a použité metody: Pouţité metody: 1) Teoretický vstup do problematiky 2) Výběr zkoumané obce, včetně stanovení kritéria výběru 3) Sběr dat (řízené rozhovory a analýza dokumentů) 4) Analýza zjištěných poznatků 5) Zhodnocení zjištěných poznatků
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: FRIČ, Pavol a Tereza POSPÍŠILOVÁ. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. století. Praha: Hestia, 2010. 263 s. ISBN 9788090369689. KAVAN, Štěpán a Jakub DOSTÁL. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012. 69 s. ISBN 97880-87472-41-5. Manual on the measurement of volunteer work. Genève, Switzerland: International Labour Office, 2011. v, 110 p. ISBN 9789221250715. MAREŠ, Miroslav, Jaroslav REKTOŘÍK a Jan ŠELEŠOVSKÝ. Krizový management. Případové bezpečnostní studie. První. Praha: Ekopress, 2013. 237 s. Svazek 1. ISBN 978-80-86929-92-7. Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Jakub Dostál
Datum zadání bakalářské práce:
24. 9. 2013
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
……………………………………
…………………………………………
vedoucí katedry
prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan
V Brně dne 17. 4. 2014
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Michaela Musálková
Ná z e v di pl omové pr áce:
Ekonomická dimenze činnosti dobrovolných hasičů
Ná z e v pr ác e v angličt i ně:
Economic dimension of the activities of volunteer firefighters
Ka t e dr a:
veřejné ekonomie
Ve doucí di pl omové pr áce:
Ing. Jakub Dostál
Rok obhaj oby:
2014
Anotace Cílem práce „Ekonomická dimenze činnosti dobrovolných hasičů“ je identifikovat náklady a přínosy plynoucí z činnosti dobrovolných hasičů ve vybrané obci v roce 2013. První část práce je zaměřena na teoretickou základnu zkoumané problematiky – úkoly a význam Integrovaného záchranného systému, jednotlivých kategorií jednotek poţární ochrany a Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Je zde také vymezena definice a význam dobrovolnictví. Druhá část práce se zabývá samotnou činností dobrovolných hasičů ve vybrané obci a náklady a přínosy plynoucími z této činnosti.
Annotation The purpose of the thesis "Economic dimension of the activities of volunteer firefighters" is to analyze costs and benefits of voluntary firefighters in a specific municipality during the year 2013. The first part sets theoretical basics of the topic. It examines importance and tasks of the integrated rescue system, individual categories of firefightering units and Association of firefighters of Bohemia, Moravia and Silesia. It also defines volunteering and examines its importance. The second part of the thesis analyzes workload of voluntary firefighters in a specific municipality and related benefits and costs.
Klíčová slova Dobrovolnictví, oceňování dobrovolnické práce, dobrovolní hasiči, Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska, jednotka poţární ochrany, jednotka sboru dobrovolných hasičů, sbor dobrovolných hasičů
Keywords Volunteering, measurement of volunteer work, volunteer firefighters, Association of firefighters of Bohemia, Moravia and Silesia, fire protection units, unit of the volunteer firefighters
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Ekonomická dimenze činnosti dobrovolných hasičů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jakuba Dostála a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. dubna 2014 vlastnoruční podpis autora
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Jakubu Dostálovi za odborné vedení mé bakalářské práce, cenné rady a věcné připomínky k tématu. Děkuji také vedení obce Brumovice a zástupcům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Brumovice a sboru dobrovolných hasičů Brumovice za ochotu a vstřícnost při poskytování informací pro zpracování této práce.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 13 1
HASIČI V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................................................... 17 1.1 HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ................................................................................................................. 19 1.2 JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE .................................................................................. 19 1.3 SDRUŢENÍ HASIČŮ................................................................................................................................... 22 1.3.1 Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ....................................................................................... 23 1.3.2 Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota ................................................................... 24 1.3.3 Význam hasičských sdružení při mimořádných událostech............................................................ 24 1.3.4 Nová právní forma ......................................................................................................................... 25
2
DOBROVOLNICTVÍ .................................................................................................................................. 27 2.1
DOBROVOLNICTVÍ V RÁMCI SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ A JEDNOTKY SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE ...................................................................................................................................................... 28 2.2 OCEŇOVÁNÍ DOBROVOLNICKÉ PRÁCE ..................................................................................................... 29 2.2.1 2.2.2 3
Postup při výběru metody .............................................................................................................. 30 Vybraná metoda pro ocenění práce členů jednotky dobrovolných hasičů obce Brumovice .......... 32
DOBROVOLNÍ HASIČI V OBCI BRUMOVICE ................................................................................... 35 3.1 JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE BRUMOVICE ............................................................. 35 3.1.1 Činnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Brumovice v roce 2013 .................................. 38 3.1.2 Výdaje spojené s jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce Brumovice ..................................... 41 3.2 SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V BRUMOVICÍCH ................................................................................... 43 3.2.1 Činnost Sboru dobrovolných hasičů Brumovice ............................................................................ 44 3.2.2 Příjmy a výdaje Sboru dobrovolných hasičů Brumovice v roce 2013 ............................................ 47 3.3 NÁKLADY A PŘÍNOSY.............................................................................................................................. 48 3.3.1 Jednotka sboru dobrovolných hasičů Brumovice........................................................................... 49 3.3.2 Sbor dobrovolných hasičů obce Brumovice ................................................................................... 50
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................... 57 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 61 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 61 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 63
ÚVOD Od nepaměti jsou dobrovolní hasiči spojení hlavně s ţivotem na vesnici. Kaţdému se ve spojení s těmito slovy vybaví něco jiného – někomu skupina lidí angaţující se ve sportu nebo pořádání kulturních událostí, někomu jinému zase zásahová jednotka, jejíţ členové při poplachu všeho nechají a seběhnou se k výjezdu. Sbory dobrovolných hasičů, pořádající hasičské plesy a Májové veselice, ale i jednotka sboru dobrovolných hasičů jsou dnes nedílnou součástí téměř kaţdé obce. V České republice dobrovolní hasiči působí uţ po 150 let. První Sbor dobrovolných hasičů u nás byl zaloţen v polovině 19. století1. Postupně vznikaly sbory v obcích po celé České republice. Dnes uţ všechny mohou pochlubit svou dlouhou historií a tradicí. K 1. 1. 2013 je evidováno 353 520 členů Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Vedle sborů fungují také jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, které jsou zřizovány ze zákona jako organizační sloţky obce. V těchto jednotkách zasahuje 71 053 dobrovolníků2. Dobrovolní hasiči u nás tedy po více neţ jedno století pomáhají profesionálním hasičům nejen v rámci protipoţární ochrany. Dobrovolnické aktivity jsou vykonávány bez nároku na mzdu a ve volném čase. Dobrovolníci tuto činnost vykonávají po příchodu ze zaměstnání a o víkendech. Značné úsilí musí například členové zásahových jednotek věnovat sebezdokonalování, školení a učení. Zástupci sdruţení zase obětují svůj volný čas pro přípravu kulturních akcí, různým pomocným pracím, sportu a vedení mládeţe, coţ je velká část protipoţární prevence. Dobrovolníci, zde zejména dobrovolní hasiči, nepobírají plat, ale bývají oceňováni různými řády, poděkováními, různými pamětními plaketami a podobně. Také dobrý pocit, který z dobrovolnické práce povětšinou plyne, bývá často dostatečnou odměnou. Člověku postačí uznání, vidina dobře odvedené práce a produktivně stráveného času. Z ekonomického hlediska by ovšem tento čas mohl být vyuţit jinak. Můţeme jej brát jako „náklady obětované příleţitosti“. Místo dobrovolnické činnosti mohl daný člověk pokračovat v práci, nebo provozovat činnost, který by pro něj měla vyšší uţitek. Obětuje svůj volný čas. Také můţeme vzít v potaz to, ţe ne kaţdý dobrovolník má stejné mnoţství volného času a stejné příleţitosti, jak si ve volném čase vydělat. Proto někteří přinášejí ještě větší oběť neţ jiní a je těţké vytvořit vzorec, který by platil pro všechny. Kromě nákladů obětované příleţitosti přináší dobrovolní hasiči společnosti další uţitek v podobě ušetřených nákladů na platy profesionálních hasičů. Pokud by zde totiţ nepůsobili 1
Kavan, Š., Dostál, J. a kol.: Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. Str. 42 2 Dobrovolní hasiči.cz. [online]. Praha, SH ČMS, 2013. [cit. 25. 11. 2014]. Dostupné také z
.
dobrovolníci, muselo by těchto profesionálů být mnohem více3. Činnost dobrovolných hasičů s sebou nese také určité náklady, například náklady na školení, výstroj a výzbroj jednotek. Z dobrovolnictví neplynou jen náklady, ale také přínosy, a to nejen pro společnost, ale i pro dobrovolníky samotné. Při dobrovolné práci můţeme uplatňovat nabyté zkušenosti jako při placené práci a zároveň nám tato práce dodává uspokojení jako volný čas. Kombinují se zde přínosy, které člověku plynou z placené práce a volného času. Cílem práce je tedy identifikovat a zhodnotit náklady a přínosy plynoucí z činnosti dobrovolných hasičů ve vybrané obci a zjistit, kdo tyto náklady a přínosy nese. Tématem se zabývají také Kavan, Dostál a kol4. Jako metody oceňování práce dobrovolníka uvádí metodu srovnatelné trţní ceny. Ta bere v potaz srovnatelnou trţní mzdu a počet odpracovaných hodin. Další metoda, kterou uvádí je VIVA, která nebere v úvahu pouze výstupy ale i vstupy. Bere v potaz jak hodnotu času dobrovolníka, tak zdroje k podpoře dobrovolníků. Dobrovolní hasiči působí i v zahraničí. Austrálii často suţují samovolné poţáry kvůli horkému podnebí a sucha. Podle McLennan a Briche5 zvládnutelnost těchto mimořádných událostí závisí hlavně na práci dobrovolníků, ať uţ hasičských, záchranářských, medicínských či jiných. V Austrálii ţije 22,6 milionů lidí. Odhaduje se, ţe zde působí 220 000 dobrovolných hasičů, coţ je zhruba 1 % celé populace. Toto číslo se však v posledních pár desetiletích neustále sniţuje. Ashe, McAneney a Pitman6 uvádí, ţe náklady těchto poţárů v Austrálii činí přibliţně 1,15 % HDP (2,3 miliardy dolarů). V Dánsku VB, USA a Kanadě se tyto výdaje pohybují mezi 0,9 - 2 % HDP. Rozdělují náklady na poţáry do tří kategorií – náklady adicionality spojené s preventivními opatřeními, náklady, které jsou důsledky poţárů (zničená obydlí a majetek) a náklady na samotné hašení poţárů a úklid. Právě do třetí kategorie se řadí náklady spojené s prací dobrovolníků. Tvrdí, ţe v souvislosti s počtem hodin, které dobrovolníci věnují poţárnické činnosti, hodinové mzdě profesionála a také vzhledem k počtu dobrovolníků, ušetří státu ročně aţ 1200 milionů australských dolarů, coţ je zhruba stejná suma, jako jsou náklady na profesionální hasiče. Také v USA působí mnoho dobrovolných hasičů. Patricia Frazier7 ve své práci „Total cost of fire in USA“ uvádí, ţe náklady na poţární ochranu a likvidaci zde dokonce převyšují škodu způsobenou samotnými poţáry. Pouze 30 % z celkových nákladů jsou náklady na hasiče (jsou zde zahrnuty i náklady na čas dobrovolníků, metodu pouţitou pro zjištění této hodnoty však neuvádí). I v USA tvoří hasičští dobrovolníci značnou část tamního záchranného systému a ročně šetří státu značné mnoţství prostředků. 3
Kavan, Š., Dostál, J. a kol.: Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. Str. 47 4 tamtéţ str. 50 5 McLennan,J., Birch,A.: A potential crisis in wildfire emergency response capability? Australia´s volunteer firefighters 6 Ashe, B.; Mcaneney, K. J.; Pitman, A. J. Total cost of fire in Australia.Journal of Risk Research 7 Fraerie, Patricia. Total cost of fire. Fire Protection Engineering 14
Existuje celá řada metodik pro měření hodnoty dobrovolnictví. Celosvětově uznávanou publikace Salamona, Sokolowského a Haddock8, která se měřením hodnoty dobrovolnictví zabývá v globálním měřítku. Zjišťují, ţe celková (světová) hodnota dobrovolnické práce by se v ţebříčku HDP všech zemí světa řadila na 7. místo. Mezinárodní organizace práce vydala v roce 2011 příručku k určování hodnoty práce dobrovolníků. V současné době se jí řídí statistické úřady pouze ve třech zemích Evropy – v Polsku, Maďarsku a Itálii9. V České republice počet hodin odpracovaných dobrovolníky a jejich hodnotu měří Český statistický úřad skrze Satelitní účet neziskových institucí. V roce 2011 u nás dobrovolníci odpracovali 45 185 756 hodin. Tento čas byl pomocí mediánové mzdy podle ISPV oceněn na 144,08 milionů Kč.10 Snaha o zachycení hodnoty dobrovolnictví probíhá například i na Slovensku. Podle Korimové a Svoreňové11 na Slovensku dobrovolnictví nemá tradici. Je tedy ţádoucí zvýšit zájem občanů o dobrovolnickou činnost. Byla zde provedena studie o zavedení tzv. dobrovolnické alternativní měny. Tato měna (a její kurs k euru) má symbolizovat hodnotu dobrovolnické práce. Má působit jako motivace, aktivace a propagace dobrovolnictví. Kromě samotné měny studie počítá i s určitým kreditovým systémem, na základě kterého si budou dobrovolníci moci vybrat sluţbu jiného dobrovolníka. Tato práce se nezaměřuje na celý stát, ale pouze na jednu obec. Je to základní územní celek v rámci územní samosprávy a samotné náklady a přínosy činnosti dobrovolných hasičů půjdou v rámci jedné obce identifikovat lépe, neţ na větším území. V České republice je podle posledních údajů z roku 2013 celkem 6 325 obcí12, které zřizují jednotky poţární ochrany. V roce 2013 zasahovalo při 51 404 zásazích 71 053 dobrovolných hasičů v 7 378 jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí (V některých velkých obcích a městech je zřízeno více těchto jednotek)13. Niţších organizačních součástí Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska - sborů dobrovolných hasičů (SDH), kterých se tato práce také týká, je v České republice 7 78114. Proto by bylo velmi náročné získávat i analyzovat data o činnosti dobrovolných hasičů a to nejen ve státním, ale i v krajském měřítku nebo dokonce okresním. Kritériem pro výběr zkoumané obce byla jak přítomnost činné jednotky sboru dobrovolných hasičů obce (JSDH obce), tak také organizační součást Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SDH). Dalším kritériem byla také aktivita těchto sloţek a výskyt mimořádných událostí v příslušném regionu. 8
Salamon, M. L., Sokolowski, W., Haddock, M. A. Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. Str. 239 9 Press & Media. European Economic and Social Comitee [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.press-releases.30304 10 Satelitní účet neziskových institucí. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_sat 11 Korimová, G., Svoreňová, K.: Dobrovoľnícka alternatívna mena DAM – nový nástroj motivácie k dobrovoľníctvu. Str. 224 12 Statistiky. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0201.pdf 13 MV – generální ředitelství HZS ČR, Statistická ročenka 2013 14 O nás. Dobrovolní hasiči.cz [online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.dh.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1&Itemid=2 15
Vybraná obec Brumovice u Opavy všechna tato kritéria splňuje. Dobrovolní hasiči zde mají dlouholetou tradici. Působí zde jak sdruţení, tak jednotka dobrovolných hasičů obce. Jednotka SDH i samotné SDH disponují velkým mnoţstvím aktivit. Členové JSDH absolvují ročně několik školení i nemalý počet zásahů v obci působící SDH jsou velice aktivní jak na poli pořádání kulturních a sportovních akcí, tak ve vedení mládeţe. Navíc se obec nachází v povodňové oblasti řeky Opavy (povodí Odry) a zároveň v polském pohraničí. Proto jsou místní hasiči školení pro zásahy při povodních (ve spolupráci s dobrovolnými hasiči z Polska). V roce 2013 zde došlo k mnoha mimořádným událostem a výjezdům jednotky. Hlavní metodou pouţívanou pro sběr dat je metoda strukturovaných rozhovorů s nejvyššími zástupci obce Brumovice, Sboru dobrovolných hasičů v Brumovicích i jednotky sboru dobrovolných hasičů obce - za obec to byl pan Ing. František Kuča, starosta obce Brumovice, za sdruţení starosta Sboru dobrovolných hasičů v Brumovicích pan Miroslav Musálek a za jednotku velitel dobrovolných hasičů Brumovice i jednotky obce pan Pavel Polanský. Všechny rozhovory se uskutečnily během února a března roku 2014. Dále jsou pouţity informace prezentované v rámci výroční schůze „valné hromady“ Sboru dobrovolných hasičů v Brumovicích, která se konala 11. 1. 2014 a data uváděná v registračních listinách sboru. Informace o jednotce a jejích zásazích jsem čerpala z dílčích zpráv o zásahu, zřizovací listiny JSDH obce a ostatních interních dokumentů (rozpočet obce z roku 2013 a soupiska členů jednotky), které ochotně poskytlo vedení obce Brumovice i velitel jednotky. Při oceňování dobrovolnické práce jednotky i sdruţení, které v Brumovicích působí, jsem se zaměřila na vstupy, přesněji na náklady náhrady. Pomocí dílčích zpráv o zásazích a odhadů zástupců jednotky i sdruţení byl zjištěn počet dobrovolníky odpracovaných hodin. V případě jednotky byl oceněn hodinovou mzdou profesionála, jelikoţ k této činnosti potřebují značnou odbornou přípravu (mediánová hodinová hrubá mzda příslušníků jednotek HZS podle klasifikace CZ – ISCO 54111). V případě sdruţení byla k ocenění pouţita obecná mzda (mediánová hrubá hodinová mzda v Moravskoslezském kraji). V této práci se nejdříve zabývám teoretickým vymezením pojmu Integrovaný záchranný systém, Hasičský záchranný sbor, jednotka sboru dobrovolných hasičů obce a Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Zaměřuji se na jejich význam v poţární ochraně a hlavně na rozdíly mezi funkcemi jednotek poţární ochrany a sdruţeními, které se na poţární ochraně podílejí také. Dále se zaměřuji na dobrovolnictví, primárně jeho definici a na oceňování dobrovolnické činnosti. Poslední kapitola práce je věnována vybrané obci Brumovice, zejména nákladům a přínosům plynoucím z činnosti JSDH obce a SDH, které zde působí.
16
1 HASIČI V ČESKÉ REPUBLICE Ve společnosti se vţdy vyskytovaly události, se kterými si člověk sám neporadí. Byly to různé nečekané (mimořádné) události, které mohly člověka ohroţovat. Jiţ v historii měli lidé tendence sdruţovat se v seskupení, která by při těchto událostech byla postiţeným nápomocna. Jednalo se o pomoc při poţárech, nehodách a ţivelných pohromách různého rozsahu. Společnost i technologie jiţ oproti minulosti výrazně pokročily, ale při mimořádných událostech se stále potřebujeme mít na koho obrátit. Na někoho, kdo díky svým znalostem, technologiím a zkušenostem vyšetří nouzovou situaci lépe, rychleji a s mírnějšími následky, popřípadě zachrání lidský ţivot. Mimořádnými nazýváme ty události, při kterých dochází k působení sil a jevů vyvolaných činností člověka nebo přírodními vlivy a pro které je typické ohroţení zdraví, majetku nebo ţivotního prostředí a nutnost provedení záchranných a likvidačních prací.15 Mimořádnou událostí je také havárie. Právě při těchto událostech je důleţité, aby „nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo nepřekážel. 16“ Vznikl tedy Integrovaný záchranný systém (IZS). Je to „efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. 17“ Základními sloţkami jsou Hasičský záchranný sbor, jednotky poţární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje (například jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí), poskytovatelé záchranné zdravotnické sluţby a Policie České republiky. Ostatními sloţkami, jejichţ práce IZS vyuţívá, jsou například Obecní policie nebo neziskové organizace či sdruţení občanů, které lze vyuţít k záchranným a likvidačním pracím18. Mezi taková sdruţení se řadí například sdruţení dobrovolných hasičů, která působí mimo jiné na poli poţární ochrany. Výkon sluţby hasičů probíhá v jiţ zmíněných jednotkách poţární ochrany (JPO). Existuje několik druhů i úrovní jednotek, které se týkají jak Hasičského záchranného sboru, tak ostatních JPO. Na základě tohoto členění se rozlišují profesionální hasiči od těch dobrovolných. Podle Řádu výkonu sluţby v jednotkách poţární ochrany19 se jednotkou v organizačním řízení rozumí „organizovaný útvar zřízený v souladu se zákonem, s vnitřní hierarchií a dělbou práce tvořený odbornými pracovníky (hasiči), vybavený požární technikou (automobily) a 15
Zákon č. 239/2000 SB. o Integrovaném záchranném systému §2 Integrovaný záchranný systém. Hasičský záchranný sbor České republiky [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/integrovany-zachranny-system.aspx 17 Tamtéţ 3. 2. 2014 18 Tamtéţ 3. 2. 2014 19 Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství: Řád výkonu služby v jednotkách požární ochrany: sbírka interních aktů řízení generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky 17 16
věcnými prostředky (výstroj hasičů, nástroje, agregáty, apod.) pod vedením velitele jednotky.“ JPO působí v organizačním nebo operačním řízení. Organizační řízení se uplatňuje ke stálé organizační, technické a odborné způsobilosti jak sil, tak prostředků poţární ochrany v rámci jednotky. Operační řízení se uplatňuje při zásahu. Operační řízení má přednost před řízením organizačním. Druh jednotky se odvozuje od zřizovatele a také od pracovně právních vztahů členů jednotky ke zřizovateli. Rozlišujeme jednotku HZS podniku, jednotku SDH podniku, jednotku SDH obce (JSDH obce), poţární hlídku a společnou jednotku. Kaţdý zřizovatel jmenuje velitele jednotky, který odpovídá za výkon sluţby. Kaţdá z těchto jednotek je dána svou velikostí (počet hasičů v ní), kategorií (operační působnost) a taktickou hodnotou (schopnost provádět určitý rozsah činností) 20. Kategorie jednotky se odvíjí od místní příslušnosti. Rozlišujeme jednotky, které mohou zasahovat i mimo katastrální území svého zřizovatele: 21 JPO I – jednotka HZS kraje. Její územní působnost sahá po místo zásahu, které je 20 minut jízdy od základny. Vyhlášení poplachu je do 2 minut od oznámení. JPO II – JSDH obce. Územní působnost je do 10 minut jízdy. Doba výjezdu a vyhlášení poplachu je do 5 minut. Zřizuje se ve vybrané obci nad 1000 obyvatel. Na hasičských zbrojnicích má sluţbu strojník, který má nárok na náhradu mzdy. Výjezd druţstva je moţný minimálně ve zmenšeném početním stavu (3+velitel). JPO III – JSDH obce. Územní působnost je stejná jako u JPO II a výjezd druţstva je také moţný minimálně ve zmenšeném početním stavu. Poplach musí být vyhlášen a výjezd proveden do 10 minut. Zřizuje se v obcích nad 1000 obyvatel. a jednotky, které působí pouze na území zřizovatele (pokud není poţadován výjezd i jinam při rozsáhlých mimořádných událostech): 22 JPO IV – jednotka HZS podniku JPO V – JSDH obce. Vyjíţdí pouze k zásahům na území obce, která je jejím zřizovatelem. JPO VI – JSDH podniku 20
Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství: Řád výkonu služby v jednotkách požární ochrany: sbírka interních aktů řízení generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky 21 Co je to JPO I aţ VI?. Hasiči Domažlice [online]. 2007 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.hasicido.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=188 22 Tamtéţ 8. 2. 2014 18
JPO N – územně nezařazené jednotky. Na kaţdý druh a kategorii jednotek se vztahují jiné poţadavky a nároky. Ve všech jednotkách však musí být pouze jedinci, kteří jiţ dosáhli věku 18 let a jsou zdravotně způsobilí. Vysoké nároky jsou kladeny i na odbornou způsobilost členů jednotek, proto musí procházet početnými školeními a neustále své znalosti a dovednosti zlepšovat a obnovovat. Je důleţité, aby jednotky pokrývali celé území státu. Proto vzrostl význam jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí (JSDH obcí). Jedná se o systém plošného pokrytí státu jednotkami PO. Plošné pokrytí se odvíjí od poţadavku, aby na kaţdém katastrálním území obce mohly zasahovat alespoň 3 jednotky. Vybavení i dislokace jednotek tudíţ musí být volena tak, aby bylo v poţadovaném čase místo zásahu zabezpečeno poţadovaným mnoţstvím sil a prostředků23.
1.1 Hasičský záchranný sbor HZS byl zřízen 1. 1. 2001 zákonem č. 238/2000 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. Členové HZS jsou tedy profesionální hasiči (kategorie JPO I a JPO IV) a jejich základním posláním je chránit ţivoty, zdraví a majetek obyvatel před poţáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. Plní úkoly za podmínek, které jsou stanoveny zvláštními právními předpisy a to ve spolupráci se správními úřady, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, mezinárodními a zahraničními subjekty. HZS je tvořen: Generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru, které je součástí Ministerstva vnitra, Hasičskými záchrannými sbory krajů, záchranným útvarem a Střední odbornou školou poţární ochrany a Vyšší odbornou školou poţární ochrany ve Frýdku-Místku. Jednotlivé zásahové jednotky I se svým vedením spadají pod příslušné krajské ředitelství (HZS kraje).24 Ředitelství HZS krajů se nachází v krajských městech. Například ředitelství HZS Moravskoslezského kraje se nachází v Ostravě. Pravomoci orgánů kraje jsou uvedeny v zákoně č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
1.2 Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce je sloţena z fyzických osob, které tuto činnost nevykonávají jako své zaměstnání. Se souhlasem HZS kraje se ovšem mohou i tito odborníci stát členy JSDH obce, a to například pro zvýšení její způsobilosti. Jednotku zřizuje i spravuje obec jako svou organizační sloţku a můţe být zrušena jen se souhlasem HZS kraje. V zakládací listině musí být uvedena plánovaná i skutečná kategorie jednotky. Minimální 23 24
Šenovský, M. a kol. Integrovaný záchranný systém. str. 40 Zákon č. 238/2000 Sb. O Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů §1 a 2 19
vybavení i počet členů (jednotka musí být alespoň tak početná, aby mohla plnit jí svěřené úkoly) stanoví právní předpis. Obec také jmenuje jejího velitele, kterého navrhuje sdruţení působící v obci v rámci poţární ochrany. 25 Do jednotky mohou vstoupit jen jedinci, kteří jiţ dosáhli 18 let a jsou zdravotně způsobilí. Svůj zdravotní stav dokládají kaţdé dva roky po pravidelné zdravotní prohlídce. Členství v jednotce je ustanoveno na základě smlouvy s obcí a na principu dobrovolnosti. Dobrovolní hasiči působící v jednotce jsou v podstatě „zaměstnanci obce“.26 HZS a JSDH spolu úzce spolupracují. JSDH obcí nemohou vyjíţdět k zásahům jen tak náhodně a vytvářet si vlastní pravidla. Aby byla jejich činnost efektivní, musí být koordinována a slaďována s činností HZS. JSDH obcí jsou tak nezbytnou součástí IZS, která vedle profesionálních hasičů působí v rámci poţární ochrany a řešení mimořádných událostí. Poslání JSDH je stejné jako poslání celého Hasičského záchranného sboru. Tudíţ chránit ţivoty, zdraví a majetek obyvatel před poţáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. Příkladem této spolupráce a koordinace je odborná příprava pro strojníky a velitele JSDH poskytovaná a organizovaná HZS. Dále jsou také organizována cvičení, na kterých si dobrovolní hasiči vyzkouší získané vědomosti v praxi a osvojí si návyky správné komunikace a organizace při zásazích a řešení mimořádných událostí.27 Tabulka 1 uvádí počet jednotek sboru dobrovolných hasičů v letech 2011 aţ 2013 a také Podíl těchto jednotek na celkovém počtu zásahů. Tabulka 1: Počet jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí a procentní podíl jejich zásahů na celkovém počtu zásahů (2011 – 2013) Rok Počet jednotek sborů dobrovolných hasičů obce (JPO) Z toho: JPO II
2011 7 265
2012 7 207
2013 7 130
219
228
232
JPO III JPO V Podíl JSDHO na celkovém počtu zásahů za rok v %
1 338 5 708 27,3
1 328 5 651 27,7
1 330 5 568 32,4
Zdroj dat: Zdroj dat: MV – generální ředitelství HZS ČR, Statistické ročenky (2011, 2012,2013), zpracováno autorem
Jak vyplývá z uvedené tabulky, v roce 201 bylo evidováno 7378 JSDHO a v největším počtu jsou zastoupeny jednotky kategorie JPO V (5651). Podíl na celkovém počtu zásahů za rok 2013 byl zhruba 32,4 %. Je zajímavé, ţe podíl JSDH obcí na zásazích rok od roku narůstá, ale počet samotných jednotek klesá. Nárůst počtu zásahů JSDH obcí můţe být způsoben například zvyšováním odbornosti těchto jednotek. To můţe způsobit i pokles počtu JSDH 25
Zákon 133/1985 O poţární ochraně §68 Tamtéţ §65 27 Kavan, Š. :Jednotky dobrovolných hasičů a sdružení dobrovolných hasičů ři povodních str.114 20 26
obcí. Pokud je jednotka v určité obci na vysoké úrovni, zejména je-li to jednotka kategorie JPO II, je pro některé okolní obce méně finančně náročné uzavřít s touto jednotkou (obcí) smlouvu o pokrytí v rámci poţární ochrany, neţ udrţovat svou vlastní jednotku. Ne všechny jednotky jsou stejně aktivní. Některé během roku vyjedou víckrát, některé jen jednou nebo vůbec. Nezáleţí to ovšem vţdy na kategorii jednotky nebo její odbornosti. Počet zásahů se odvíjí hlavně od počtu mimořádných událostí v oblasti, která spadá do působnosti dané jednotky. V tabulce 2 vidíme, ţe JSDH obcí nejčastěji zasahují u poţárů. Dále vykazují vysoký počet zásahů u technických havárií. Profesionálové oproti tomu nejčastěji zasahují právě u těchto technických havárií. Ani celkový počet zásahů JSDH obcí není malý. I to dokazuje nezbytnost existence těchto dobrovolníků. Tabulka 2: Zásahy u jednotlivých druhů událostí podle druhu JPO (2011 – 2013) Druh události
Zásahy HZS ČR 2011
Zásahy jednotek SDHO
2012
2013
2011
2012
2013
Poţáry
21 290
21 331
18 023
15 188
16 766
12659
Dopravní nehody
17 853
20 055
20 476
2 306
3 595
3 764
Úniky nebezpečných chemických látek Technické havárie
4 673
4 602
4 903
780
848
888
36 744
39 663
47 535
15 601
14 997
32 425
Radiační nehody a havárie
3
1
2
0
0
0
Ostatní mimořádné události
5
111
19
1
0
0
Plané poplachy
5 517
5 612
5 606
1 672
1 771
1 668
Celkem
86 085
91 375
96 564
36 248
37 977
51 404
Zdroj dat: MV – generální ředitelství HZS ČR, Statistické ročenky 2012, 2013, zpracováno autorem
Mimo to se JSDH obcí hodně angaţují také při povodních. Členové JSDH obcí provádějí zabezpečovací a záchranné práce a likvidují následky povodně v obci. Dále mají také často na starost sledovat a hlásit stav na daném vodním toku při povodňové pohotovosti (hlídková sluţba), stavět protipovodňové zábrany z pytlů s pískem a další.28 Při rozsáhlých povodních v okrese Mělník v roce 2012 provedlo 21 JSDH obcí 548 zásahů. Dostál ve své studii hodnotu jejich práce (čítající 26 448 hodin) vyčíslil pomocí dvou metod. Při pouţití mediánové hodinové mzdy specialisty byla hodnota dobrovolnické práce stanovena na 4 432 684.8 Kč. Při ocenění pomocí všeobecné mzdy to pak bylo 3,598,779.36 Kč, coţ je o 833,905.44 Kč (18.81 %) méně. 29 28
Kavan, Š. :Jednotky dobrovolných hasičů a sdružení dobrovolných hasičů ři povodních str. 118 Dostál, J.: The influence of the type of replacement vage on the economic value of volunteering emergencies in the Czech republic 21 29
Tabulka 3: Počty hasičů při řešení vybraných povodní v ČR Rok
1 997
2 002
2 013
Počet příslušníků HZS ČR
3 748
5 135
4 531
Počet členů JSDHO
13 213
19 044
14 904
Zdroj: Kavan, Š. :Jednotky dobrovolných hasičů a sdruţení dobrovolných hasičů ři povodních 2014
Z tabulky 3 vplývá, ţe v rámci povodní v letech 1997, 2002 a 2013 zasahovalo vţdy více dobrovolných hasičů, neţ těch profesionálních (dokonce několikanásobně více). Při tak rozsáhlých událostech je důleţité vyuţít všech dostupných sil pro rychlou obnovu obce a jejího okolí. Celá tabulka můţe vzbuzovat dojem, ţe dobrovolní hasiči toho udělají více neţ ti profesionální. Povodně ovšem trvají obvykle jen pár týdnů. Také celkově je v České republice mnohem více dobrovolných hasičů neţ těch profesionálních. V roce 2013 to bylo 10 308 zaměstnanců HZS, z toho 6 249 příslušníků zařazených v jednotkách HZS krajů. Dobrovolných hasičů působících v JSDH obcí bylo v témţe roce evidováno 71 053.30 To znamená, ţe na jednoho profesionálního výjezdového hasiče připadá asi 11 dobrovolných.
1.3 Sdružení hasičů Také občanská sdruţení hasičů (dnes jiţ zapsané spolky), která zastřešují jednotlivé sbory dobrovolných hasičů (SDH) nebo hasičské sbory (HS) – dále uţ jen SDH, hrají významnou roli v poţární ochraně a prevenci. Jiţ ve stanovách jednotlivých sdruţení je uvedeno, ţe cílem činnosti sdruţení je „spolupůsobit při vytváření podmínek k účinné ochraně života a zdraví občanů a majetku před požáry a při poskytování pomoci při živelných pohromách a jiných událostech, při nichž je v nebezpečí život, zdraví nebo majetek. 31“ Mimo to mají sdruţení také podporovat rozvoj dětí a mládeţe, učit je úctě k přírodě a vést je, stejně jako všechny své ostatní členy, k odpovědnosti a úctě k vlasti a k dodrţování určitých preventivních zásad v rámci protipoţární ochrany. Spoluprací s JSDH obcí a rolí SDH v poţární ochraně se budu zabývat v samostatné podkapitole. Nedílnou součástí práce sdruţení je také podpora sportu jakoţto prostředku pro zdravý rozvoj osobností, intelektuálních a tělesných schopností jedince.32 Rovněţ sport je prostředkem prevence, jelikoţ jsou děti jiţ od útlého věku vedeni k opatrnosti a uvědomělosti při mimořádných událostech. Poţární sport se v posledních letech stává stále populárnějším. 30
MV – generální ředitelství HZS ČR, Statistická ročenka 2013 Stanovy Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. července 2005 v Klatovech a změn přijatých Shromáţděním starostů OSH 14. 4. 2012 [online]. Klatovy, SH ČMS, 2013. [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z http://www.dh.cz/dokumenty/stanovy/stanovy2012.pdf . 32 Tamtéţ 25. 1. 2014 22 31
Kromě mistrovství ČR (a jeho okresních a krajských kol) a Extraligy fungují také pohárové soutěţe v rámci krajů (například Moravskoslezský pohár) a další soutěţe. Ve valné většině obcí se SDH zasluhují o zlepšení kulturního ţivota obce. Stejně jako jiná sdruţení, která v obcích běţně působí, pořádají plesy a jiné kulturní akce. Lidé mají často činnost dobrovolných hasičů spojenou právě pouze s pořádáním kulturních akcí. Jiţ desítky let platí tzv. „Hasičské desatero“ uvedené v příloze A. Je to určitý kodex chování dobrovolných hasičů. Shrnuje základní morální a mravní pravidla a hodnoty, které by měl dobrovolný hasič uznávat. Vede k tomu, aby byli dobrovolníci členy sboru jen z vlastní vůle, aby za svou činností neviděli zisk, ale pomoc spoluobčanům. Zdůrazňuje také správnou povahu hasičského dobrovolníka a jeho chování k nadřízeným i podřízeným ve sboru. Kromě hasičského desatera nabádá k čestnému chování i samotné motto dobrovolných hasičů uváděné například na praporech: „Bliţnímu ku pomoci, národu ke cti“. V České republice působí tři sdruţení (spolky), které zastřešují činnost dobrovolných hasičů – Sdruţení hasičů Čech Moravy a Slezska, Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota. Cíle a zásady jednotlivých sdruţení jsou velmi podobná a všechny působí v oblasti poţární ochrany obyvatelstva. 1.3.1
Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska
Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS) je z těchto sdruţení největší a nejznámější. Zastřešuje své niţší organizační součásti známé jako Sbory dobrovolných hasičů (SDH). Sdruţení vzniklo roku 1991 jako nástupce Československého svazu poţární ochrany. Jak jiţ bylo zmíněno, SH ČMS v současné době sdruţuje 353 520 členů, včetně 49 205 dětí a mládeţe, a to v 7810 SDH. Tyto SDH se dále sdruţují podle územní příslušnosti do tzv. okrsků a následně do Okresních a Krajských sdruţení. Členství je dobrovolné a členové starší 18 let platí pravidelné členské příspěvky sboru, do kterého spadají.33 Pro členy všech sdruţení působících v oblasti poţární ochrany, stejně jako pro členy zásahových jednotek je důleţité vzdělávání. Nejsou to ovšem jen odborníci, kteří spolupracují s JSDHO a podílí se na poţární ochraně a prevenci. Jsou to i vedoucí mládeţe nebo jiní odborníci v rámci SDH. Toto vzdělávání (a také dětské tábory a další akce) zajišťuje Ústřední hasičská škola v Jánských Koupelích, Ústřední hasičská škola v Bílých Poličanech a Centrum hasičského hnutí v Přibyslavi. Všechna tato vzdělávací zařízení spadají pod SH ČMS.34I to je příklad spolupráce mezi jednotkami poţární ochrany a tímto sdruţením. Na vzdělávání v těchto školách se společně podílejí SH ČMS i HZS. Provoz školících středisek je jedním s předních přínosů činnosti SH ČMS. 33
O nás. Dobrovolní hasiči.cz [online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. http://www.dh.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1&Itemid=2 34 Školy a centra. Dobrovolní hasiči.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. http://www.dh.cz/index.php?option=com_content&view=category&id=153&Itemid=35 23
Dostupné Dostupné
z: z:
SH ČMS je díky své početné základně největší nestátní neziskovou organizací v České republice.35 Právě díky své velikosti a pomoci při mimořádných událostech, kterou provádí jeho členové na základě svých znalostí nabytých dlouhodobou přípravou je zapojeno do systému PANEL nestátních neziskových organizací (PANEL NNO).36 PANEL NNO je koordinační a organizační platforma organizací, které poskytují pomoc obyvatelstvu při řešení následků rozsáhlých mimořádných událostí.37 Vznikl pro lepší koordinaci a vyuţití pomoci jednotlivých NNO. 1.3.2
Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota
Česká hasičská jednota (ČHJ - Čechy), která oficiálně vznikla v roce 1990 jako nástupce Ústřední Zemské hasičské jednoty a České zemské hasičské jednoty, sdruţuje zhruba 6000 členů v 117 hasičských sborech a 5 ţupách (Povltavské, Sionské, Východočeské, Sv. Markéty a Podvysocké).38 Základními jednotkami jsou Hasičské sbory spadající pod jednotlivé ţupy. Moravská hasičská jednota (MHJ - Morava a Moravské Slezsko) má obdobné organizační uspořádání jako ČHJ a sdruţuje 5000 členů. Obě sdruţení se zabývají také výchovou mládeţe a sportem. Pro děti a mládeţ pořádají různé tábory a soustředění. V rámci sportu pořádají memoriály a pohárové soutěţe a také Mistrovství České republiky ČHJ a MHJ. 1.3.3
Význam hasičských sdružení při mimořádných událostech
Označení SDH bývá často zaměňováno označením pro jednotku sboru dobrovolných hasičů (JSDH). Jedná se však o dvě samostatné skupiny osob. Jednotka je zakládána jako organizační sloţka obce, kde působí. Jsou to dobrovolní hasiči, kteří přímo zasahují u poţáru. JSDH jako členům Hasičského záchranného sboru bude věnována následující kapitola. SDH a JSDH ovšem nefungují jen vedle sebe, ale často úzce spolupracují. Zákon č. 133/1985 Sb. 39, o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů uvádí, ţe občanská sdruţení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku poţární ochrany: a) b) 35
Pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
Kavan, Š. :Jednotky dobrovolných hasičů a sdružení dobrovolných hasičů ři povodních str. 124 Kavan, Š., Dostál, J. a kol.: Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. Str. 30 37 Evropský rok dobrovolnictví. Dobrovolní hasiči.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.dh.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1566:panel-humanitarnich-organizacimsta-kraje&catid=120:evropsky-rok-dobrovolnictvi&Itemid=147 38 Co je ČHJ. Česká hasičská jednota [online]. 2010 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.hasicskajednota.cz/ 39 Zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů § 75 24 36
c)
podílejí se, se souhlasem vlastníka, na provádění údrţby, oprav poţární techniky, věcných prostředků poţární ochrany a objektů poţární ochrany, včetně vodních zdrojů, d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení poţárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeţí, e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie poţární ochrany a hasičstva. Dále členové SDH pomáhají při evakuaci, varování a ukrytí osob při mimořádných událostech, také při poskytování humanitní pomoci a nouzového ubytování.40 Zde je potřeba znovu upozornit na rozdíl mezi SDH a JSDH působící v jedné obci. Jednotka je organizována skrze HZS kraje a je zřizována a spravována obcí jako její organizační sloţka. Její členové jsou v určitém pracovně-právním vztahu s obcí a mají povinnosti ukládané právními předpisy. SDH sice spolupůsobí v oblasti poţární ochrany, ale nespadá pod obec. Je to niţší organizační součást spolku (původně občanského sdruţení). Členové SDH nejezdí na zásahy, ale vykonávají pomocné práce, působí v programech prevence, organizují kulturní akce a věnují se poţárnímu sportu. Jak SDH, tak JSDH mají význam pro obec i její občany a činnost obou sloţek je veřejnosti prospěšná. Zároveň obě tyto sloţky pracují na základě dobrovolnosti. 1.3.4
Nová právní forma
Jak SH ČMS, tak ČHJ a MHJ, byly aţ do konce roku 2013 občanskými sdruţeními (dále jen OS) podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdruţování občanů. Tento zákon ale od roku 2014 nahrazuje nový občanský zákoník. OS je tedy nyní nahrazeno novu právní formou označovanou jako „spolek“ (zapsaný spolek). Definice spolku je stále velmi podobná definici občanského sdruţení. Změny v registraci a zaloţení spolku se existujících sdruţení nedotknou. Zákon však zavádí řadu dalších změn, kterým se v následujících letech budou OS muset přizpůsobit. V prvé řadě musí být v názvu uvedena právní forma, tedy například „Moravská hasičská jednota, z. s.“. Tuto změnu musí OS provést ve stanovách a všech vnitřních dokumentech a to nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Velkých a známých sdruţení se tato změna týká sice také, ovšem svůj název kvůli tomu měnit nemusí. Název Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska tedy nadále můţe obsahovat pojem „sdruţení“. Další změny ve stanovách a vnitřních předpisech, které nový zákon udává, musí OS provést do 3 let. Mezi tyto změny patří například uvedení statutárního orgánu a práv a povinností členů vůči spolku ve stanovách. Orgány spolků jsou statutární orgán a nejvyšší orgán. Tyto orgány mohou splývat v jeden. Pokud není ve stanovách uvedeno jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze. Změny mohou pro jednotlivá sdruţení (spolky) znamenat určité náklady – například náklady na 40
Zákon 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému §16 a 17 25
změnu loga, razítek, hlaviček a podobně. Velká a známá sdruţení, jako například Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska si mohou svůj název ponechat (nemusí se přejmenovávat na Spolek hasičů). 41 Registr občanských a jiných sdruţení, který spadal pod ministerstvo vnitra, nahradí veřejný rejstřík. Zde budou spolky kromě názvu, data vzniku, identifikačního čísla a sídla uvádět stejné informace jako obchodní korporace v obchodním rejstříku – například statutární orgán včetně jeho členů a jejich osobních údajů, účel spolku, rozsah vedlejší hospodářské činnosti a další.42 Občanská sdruţení se staly spolky automaticky. Nemusí si ovšem tuto právní formu nutně ponechat. Mohou se transformovat v ústav nebo sociální druţstvo. Transformace s sebou nese určité změny a poţadavky, které transformovaný spolek musí splnit.
41
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Občanská sdružení po nabytí účinnosti Nového občanského zákoníku. 2013. [cit. 2014-03-02]Dostupné z: http://www.komora.cz/zpravodajstvi-amedia/aktuality-4/legislativa-a-normy/hk-cr-obcanska-sdruzeni-po-1-lednu-2014.aspx 42 Tamtéţ 3.2.2014 26
2 DOBROVOLNICTVÍ Tisíce lidí po celém světě pracují jako dobrovolníci v různých oblastech a to v organizacích nebo mimo ně. Je důleţité pojem dobrovolnosti definovat, aby byl lépe uchopitelný. Dobrovolníkem není kaţdý, kdo někomu pomáhá. Existuje mnoho definic dobrovolnictví, ale často se výrazně liší. Podle Dekkera a Halmana43 se však všechny definice shodují na tom, ţe dobrovolnictví je neplacená a nepovinná práce. Definice, podle které se řídí Český statistický úřad, vysvětluje dobrovolnickou práci jako „práci bez peněžní odměny nebo právních závazků, poskytnutou osobám žijícím mimo dobrovolníkovu vlastní domácnost44“. K 1. Lednu 2013 nabyl účinnosti zákon č. 198/2002, Sb., o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jeho hlavním cílem však není upravit existující formy dobrovolnictví. Vymezuje pouze podmínky, na základě kterých je moţné získat akreditaci pro dobrovolnické sluţby.45 Díky této akreditaci mohou organizace následně snadno získávat granty a dotace z Ministerstva vnitra. Zákon vymezuje podmínky, za kterých budou organizacím tyto peněţní prostředky přiděleny. Mezinárodní organizace práce (International labour office - ILO) vytvořila manuál pro měření hodnoty dobrovolnické práce, kde uvádí mezinárodní definici dobrovolnictví46. Dobrovolnictví je „neplacená a nepovinná práce. Je to činnost, kdy dobrovolníci bez nároku na mzdu pracují prostřednictvím organizace anebo přímo, a to pro ostatní žijící mimo jejich vlastní domácnost.“ Je to práce, tudíţ musí produkovat zboţí nebo sluţby a to ve prospěch i jiné osoby, neţ té, která ji provádí. Zároveň musí být prováděna po nějaký čas. Tato práce je neplacená, tudíţ je vykonávána bez nároku na mzdu nebo náhradu škody. Dobrovolníkům však můţe být proplaceno cestovné, výdaje, jídlo i stipendia. Je nepovinná – dobrovolníci nemají právní závazek a nejsou k práci nikým nuceni. Stávají se dobrovolníky z vlastní svobodné vůle. Zahrnuje přímé dobrovolnictví i jedince pracující skrze organizaci zaloţenou na principu dobrovolnosti. Dobrovolnická práce je taková práce, která se vztahuje na širší okolí, neţ jsou jen rodinní příslušníci nebo blízké osoby. 47
43
Dekker, P., Halmna, L.: Voluntering and Values: An Introduction Frič,P., Pospíšilová,t. a kol: Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. Století str. 53 45 Poradna. Dobrovolník.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.dobrovolnik.cz/mporadna/zakon-o-dobrovolnicke-sluzbe/ 46 Unpaid non-compulsory work; that is, time individuals give without pay to activities performed either through an organization or directly for others outsider their own household. 47 International Labour Office, Manual on the measurement of volunteer work 2011 str.13 27 44
2.1 Dobrovolnictví v rámci sboru dobrovolných hasičů a jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Dobrovolnictví je tedy neplacená a nepovinná práce ve prospěch druhých. V této podkapitole se zabývám tím, jestli SDH a JSDH podmínky této definice splňují. Dobrovolnost v rámci SDH je nesporná a nikdo ji nezpochybňuje. Lidé dobrovolně podepíší přihlášku, platí členské poplatky a dle vlastního úsudku se zařazují do různých činností sdruţení. Pracují zde ve volném čase a většinou pouze v rámci seberealizace. Členství v tomto sdruţení bývá často rodinnou tradicí a členové se vstupem do sdruţení v podstatě k ničemu nezavazují. Platí zde stejné principy, jako v kterémkoli jiném sdruţení (spolku), které běţně v obcích působí (TJ Sokol, Myslivecký spolek…). Zároveň členové SDH splňují všechny aspekty mezinárodní definice dobrovolnictví. Výjimkou by mohl být poţární sport. Ten členové sdruţení sice dělají dobrovolně a bez nároku na mzdu, ale zároveň jej, jako kaţdý jiný sport, dělají hlavně pro sebe. To se samozřejmě netýká trenérů, rozhodčích a dalších organizátorů malých soutěţí. Problém nastává u prokázání dobrovolnictví JSDH obce. Podle některých představitelů generálního ředitelství HZS členové těchto jednotek dobrovolníky nejsou.48 Členové jednotek mají obvykle (ne vţdy a ne nutně) smlouvu se svým zřizovatelem, musí dodrţovat určitá pravidla a být organizovaní. Také během zásahu musí dodrţovat nařízení velitele, který většinou pochází z jednotky hasičů profesionálních. Pokyny velitelů a osob řídících záchranné či pomocné práce musí poslouchat nejen dobrovolní hasiči, ale také příslušníci ostatních organizací, které pomáhají při mimořádných událostech, a jejichţ dobrovolnost uţ ale nikdo nezpochybňuje. Zároveň má obec povinnost zajistit poţární ochranu svého území na základě smlouvy. Tato smlouva můţe být v rozporu s jedním z bodů mezinárodní definice dobrovolnictví. Vykonávání činnosti musí být nepovinné. Řadoví členové jednotky sice podepíší smlouvu, ale nestávají se přímo zaměstnanci obce. Stále také nemají nárok na odměnu a činnost provádějí ve svém volném čase. Činnost je vykonávána pro široké okolí a nejen pro blízké osoby. Smlouva nebo jiný doklad o působení dobrovolného hasiče v jednotce je v tomto případě nutnost, jelikoţ je tak práce dobrovolníků efektivněji vyuţívána a můţe být lépe kontrolována. Příslušná velící místa ví, kolik dobrovolníků a kde mají k dispozici a jak je daná oblast pokryta jednotkami poţární ochrany. Smlouva zde nezabezpečuje povinnost dobrovolného hasiče účastnit se zásahu a školení, ale jakousi organizaci, bez které se tyto obvykle dost nebezpečné činnosti neobejdou. Navíc se dobrovolní hasiči nemusí zásahu vţdy zúčastnit. Pokud se v době vyhlášení poplachu nemohou na místo výjezdu a na místo zásahu dostavit, nehrozí jim za to ţádná pokuta nebo jiný trest. Členové JSDH obcí jsou dobrovolníky. Pracují ve prospěch cizích osob na základě svobodně zvoleného dlouhodobého a plánovaného prosociálního chování. Jedná se o formální
48
Dostál, J. : Cooperation between non-governmental organizations and the State in the matter of flood risk management in the Czech Republic str. 23 28
dobrovolnictví, při kterém je dobrovolnická pomoc poskytována skrze organizaci.49 To, ţe je dobrovolnická práce nepovinná si můţeme vyloţit právě tak, ţe tito lidé stali dobrovolnými hasiči z vlastní vůle a bez donucení. Z tohoto hlediska dobrovolní hasiči v jednotkách obcí podmínky dobrovolnosti splňují. Také podle Dostála50 členové JSDH obcí jsou dobrovolníci, protoţe stát se členem jednotky je jejich svobodné rozhodnutí. Zároveň také často působí i v SDH dané obce. Jakmile ale vstoupí do jednotky, musí, jak jiţ bylo zmíněno, poslouchat příkazy velitele a nařízení HZS. Jednak kvůli bezpečnosti a pak také kvůli efektivitě hasičské činnosti. Označuje je tedy jako kvazi – dobrovolníky (qua – volunteers).51Spojuje tento výraz s organizacemi Quango.52 Novák53 uvádí jako nejcitovanější definici Sozanské a Tošera: „Člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti.“ I podle této definice lze členy JSDH obcí povaţovat za dobrovolníky.
2.2 Oceňování dobrovolnické práce Proč měřit hodnotu dobrovolnické práce? Hodnota dobrovolnické práce je latentní (skrytá) veličina54. Je dobré znát její hodnotu a to hned z několika důvodů: 1. Dobrovolnická činnost je rozsáhlá a má značnou ekonomickou hodnotu. Například v Kanadě má práce dobrovolníků vyšší podíl na HDP neţ zemědělství a zpracovatelský průmysl.55 Byť se dobrovolnická práce do HDP nepočítá, je zachycování její hodnoty důleţité z hlediska sledování vývoje ekonomiky. 2. Řízení (i finanční). Podle ILO56 „co se napočítá, nemůţe být efektivně řízeno“57. Pokud bude znám celkový počet dobrovolníků, čas, který své práci věnují a jeho hodnota, bude moţné tuto činnost efektivněji vyuţívat. Stát bude moci alokovat zdroje na podporu dobrovolnictví a popřípadě vyuţívat potenciálu dobrovolnických a neziskových organizací. 3. Motivování dobrovolníků. Pokud bude měřena hodnota dobrovolnictví a lidé budou tuto hodnotu znát, můţe je to přesvědčit, aby se také stali dobrovolníky. Dobrovolnictví se díky své hodnotě a uznání, které s tím souvisí, můţe stát 49
Frič,P., Pospíšilová,t. a kol: Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. Století str. 15 Dostál, J. : Cooperation between non-governmental organizations and the State in the matter of flood risk management in the Czech Republic str. 23 51 Kvazi-dobrovolníci jsou ti, u kterých můţe být dobrovolnost sporná. Přímo u dobrovolných hasičů to znamená, ţe ač vykonávají činnost dobrovolně, jsou svazováni rozkazy. 52 Kvazi-autonomní nevládní organizace, na které vláda přenesla určitou pravomoc. Jsou vládou financovány, ale ne řízeny. 53 Novák, T.: Hodnota dobrovolné práce str. 42 54 Tamtéţ str. 47 55 International Labour Office, Manual on the measurement of volunteer work str 3 56 Tamtéţ str. 3 57 What is not counted cannot be effectively managed 29 50
atraktivnějším. Také stávající dobrovolníky můţe zjišťování hodnoty jejich práce motivovat, a to například ke zvýšení jejich úsilí a k tomu, ţe budou ve své činnosti pokračovat. Dobrovolníci mohou efektivně doplnit profesionály a to bez nároku na mzdu, tudíţ můţe jejich činnost významně šetřit veřejné rozpočty. 58 Jak jiţ bylo zmíněno, na jednoho profesionálního hasiče připadá 11 dobrovolných hasičů, kteří jsou schopni a připraveni pomáhat profesionálům. 2.2.1
Postup při výběru metody
Salamon, Sokolowski a Haddock vymezují 4 klíčové „problémy“ při oceňování dobrovolnické práce: definice dobrovolnictví, zaměření měření (vstupy a výstupy), metoda ocenění a úroveň měření (individuální, organizační a makroekonomické).59 Mělo by se tedy postupovat následovně: 1. Vhodně definovat dobrovolnictví Jak jiţ bylo zmíněno, definic dobrovolnictví existuje mnoho. Oficiálně platná je však výše rozebíraná definice, kterou uvádí mezinárodní organizace práce. Mezi definicí dobrovolnosti a činností členů JSDHO můţe nastat nesoulad diskutovaný jiţ v podkapitole 3.1. 2. Zaměření měření – vstupy a výstupy Poté, co dobrovolnictví definujeme, můţe nastat problém s tím, na co se při oceňování zaměřit. Je třeba určit, jestli budeme dobrovolnickou práci oceňovat z hlediska vstupů anebo výstupů. Vstupem mohou být náklady jednotlivce, jeho čas strávený dobrovolnickou prací nebo přípravou na tuto práci. Vstupem je například uţitek koncového příjemce práce dobrovolníka. Měření z hlediska výstupů můţe být velmi náročné na sběr informací, jelikoţ příjemců dobrovolnické práce bývá zpravidla velmi mnoho. Také nemusí být tito příjemci konkrétní. Přínos můţe být jednoduše pro celou společnost. 3. Metoda ocenění Jedná se o výběr metody ocenění právě z hlediska vstupů nebo výstupů. Vstupy i výstupy můţeme oceňovat pomocí tzv. zjištěné ceny (Observed market proxies) nebo deklarované ceny (Declared market proxies). Zjištěná cena je například mzda člověka, 58
Kavan, Š., Dostál, J. a kol.: Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. Str. 47 59 Salamon, M. L., Sokolowski, W., Haddock, M. A. Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. 30
který oceňovanou činnost dělá jako své zaměstnání (odborník, profesionál). Deklarovaná cena se určuje podle toho, co by byli příjemci dobrovolnické práce ochotni zaplatit, kdyby tyto sluţby nebyly poskytovány zdarma. Dále rozlišujeme 3 strategie hodnocení. Se zaměřením na vstupy jsou to hodnocení skrze náhradu nákladů a náklady obětované příleţitosti. Se zaměřením na výstupy jsou to společenské přínosy.60 V tabulce 4 můţeme vidět, jak spolu souvisí vybraná strategie a metoda hodnocení a také jakou cenou můţeme při vybrané strategii oceňovat. Tabulka 4 Přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví Strategie hodnocení
Zaměření měření
Metoda hodnocení
Náklady náhrady
Vstupy
Mzda potřebná pro placeného Odhad vedoucího dobrovolníků pracovníka namísto dobrovolníka
Náklady obětované příleţitosti
Vstupy
Ušlá mzda dobrovolníka
Společenské přínosy
Výstupy
Náklady na trţní zajištění přínosů Odhad příjemce aktivit z dobrovolnictví
Zjištění
Deklarování
Odhad dobrovolníka
Zdroj: Salamon, Sokolowski a Haddock, Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. September 2011, s. 226)
4. Úroveň analýzy Zde určujeme, z jakého pohledu budeme danou problematiku zkoumat. Rozlišujeme 3 úrovně, a to úroveň individuální, organizační a makroekonomickou.61 Individuální úroveň – mikroekonomický pohled. Hodnocení z pohledu dobrovolníka (vstupy) nebo příjemce dobrovolnické činnosti (výstupy). Pro samotného dobrovolníka můţe jeho činnost znamenat nejen náklady, ale také přínosy. Nákladem je onen volný čas, přínosem je pak například dobrý pocit z odvedené práce, nově nabyté zkušenosti, schopnosti a dovednosti. Organizační úroveň – díváme se na dobrovolníky jako na organizaci. Jedná se o hodnotu sluţeb, které byla organizace schopna poskytnout v důsledku přidané práce jednoho dobrovolníka. Opět je to moţné hodnotit ze dvou pohledů. Jako to, co je díky dobrovolníkům organizace schopna vykonávat (výstupy), nebo jako to, co do organizace vkládají dobrovolníci (vstupy). 60
Salamon, M. L., Sokolowski, W., Haddock, M. A. Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. 61 Tamtéţ 31
Makroekonomická úroveň – globální úroveň. Není vhodná pro individuální hodnocení, počítá s dobrovolníky a organizace jako celek. Je to spíše pohled, ve kterém půjdou srovnávat jednotlivé ekonomiky. Také na této úrovni lze rozlišovat vstupy a výstupy62 2.2.2
Vybraná metoda pro ocenění práce členů jednotky dobrovolných hasičů obce Brumovice
V této práci se zaměřuji na oceňování z hlediska vstupů. Informace o nich, jsou v rámci obce lépe dostupné. Jedná se například o čas, který dobrovolní hasiči stráví školeními, přípravou i samotnými zásahy. Výstupem práce dobrovolných hasičů je například lepší pokrytí území obce v rámci poţární ochrany, záchrana osob a majetku, předcházení a likvidování škod během a po mimořádných událostech atd. Tyto společenské přínosy by bylo velmi sloţité ocenit jak zjišťovací, tak deklarovací metodou hodnocení, jelikoţ jejich vnímání jednotlivými příjemci můţe být velice individuální. Také je obtíţné přímo určit příjemce těchto sluţeb. Jedním z příjemců sluţeb jednotky i sdruţení je obec. Starosta obce ovšem uvádí, ţe ocenění práce jednotky i sdruţení působících v obci je velice obtíţné.63 Vedení obce neeviduje hodiny odpracované těmito dobrovolníky, a proto o velké části odpracovaného časů neví. Pro výběr strategie a následně také metody oceňování zbývají dvě strategie z hlediska vstupů: náklady náhrady a náklady obětované příleţitosti. Skrze náklady obětované příleţitosti, můţeme ocenit dobrovolnickou činnost na základě ušlé mzdy dobrovolníka, anebo jeho odhadu. Jsou to v podstatě náklady z pohledu dobrovolníka. Pokud zvolíme cestu nákladů náhrady, oceňujeme dobrovolnickou činnost mzdou, která by za odvedenou práci náleţela odborníkovi (profesionál) nebo pomocí odhadu vedoucího dobrovolníků. Na rozdíl od nákladů obětované příleţitosti je touto cestou dobrovolnická činnost oceněna spíše z pohledu společnosti.64 Dále je v případě dobrovolných hasičů vhodné vyuţít mzdu odborníka namísto mzdy obecné (například průměrná mzda v daném regionu), protoţe hasičští dobrovolníci musejí procházet značnou odbornou přípravou, podobně jako profesionální hasiči. Vyuţívám tedy metodu ocenění odpracovaného času dobrovolných hasičů mzdou specialisty, pro kterou je klíčové zjistit nejen onu mzdu, ale také počet hodin, které dobrovolníci za určitý časový úsek své činnosti věnovali. Vzorec pro výpočet hodnoty dobrovolnické práce:
ekonomická hodnota dobrovolnictví při pouţití mzdy specialisty počet odpracovaných hodin dobrovolníky mzda specialisty, potřebná pro placeného pracovníka namísto dobrovolníka 65
62
Salamon, M. L., Sokolowski, W., Haddock, M. A. Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. 63 KUČA, František, starosta obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 18. 3. 2014. 64 Salamon, M. L., Sokolowski, W., Haddock, M. A. Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. 65 Kavan, Š., Dostál, J. a kol.: Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. Str. 48 32
Pro ocenění práce členů SDH Brumovice je vyuţita stejná metoda. Jen namísto mzdy profesionála je zde pouţita obecná mzda. V rámci všech činností je provozována řada různých aktivit. Například při pořádání kulturních akcí je potřeba například účetní, nákupčí, prodejce nápojů, moderátor, hlavní organizátor a také další dobrovolníci, kteří se postarají o úklid nebo třeba technické zajištění akce. Z dostupných informací nelze tyto aktivity a s nimi související počet odpracovaných hodin rozklíčovat. Proto je zde vhodnější vyuţít obecnou mediánovou mzdu. Dále je moţné dobrovolnickou činnost ocenit například skrze sociální přínosy na základě trţního substitutu pro oceňované sluţby, nebo na základě odhadu příjemců sluţeb. Tato metoda se ale v případě mé práce jeví jako nevhodná. 66 Kavan, Dostál a kol. 67 zmiňují také metodu VIVA, která v podstatě srovnává zdroje pouţité k zařízení dobrovolnické organizace a hodnotu práce samotných dobrovolníků. Hodnotí tak investice do dobrovolnické činnosti. Novák68 zmiňuje také například metodu Ministerstva práce a sociálních věcí, metodu mediánové mzdy nebo metodu americké organizace Independent sector, podle které se hodnota dobrovolnické práce odvíjí od průměrných mezd.
66
Salamon, M. L., Sokolowski, W., Haddock, M. A. Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. 67 Kavan, Š., Dostál, J. a kol.: Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. Str. 50 68 Novák, T.: Hodnota dobrovolné práce str. 50 33
34
3 DOBROVOLNÍ HASIČI V OBCI BRUMOVICE Vybraná obec Brumovice splňuje všechna kritéria uvedená v úvodu práce - přítomnost JSDH obce i SDH, aktivita těchto sloţek a výskyt mimořádných událostí v okolí obce. Je to obec I. typu a nachází se v Moravskoslezském kraji v bývalém okrese Opava. Její katastrální výměra je 2 598 ha. V 6 částech obce (Brumovice, Skrochovice, Pustý Mlýn, Úblo, Kolná a Pocheň) ţije 1470 obyvatel. 69 Hasiči mají v obci dlouholetou tradici. V současnosti zde působí jednotka kategorie JPO III (jednotka poţární ochrany), coţ je jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která se zřizuje ve vybraných obcích nad 1 000 obyvatel. Doba výjezdu jednotky k zásahu je do 10 minut. Taktéţ doba příjezdu na místo zásahu je do 10 minut. Jednotka vyjíţdí také k zásahům mimo katastrální území obce. V šesti částech obce působí také tři organizační součásti SDH ČMS a to SDH v Brumovicích, Skrochovicích a Úble. Práce se zabývá primárně největším z těchto sdruţení- SDH Brumovice. Jak jednotka SDH, tak samotné SDH disponují velkým mnoţstvím aktivit. Členové JSDH absolvují ročně několik školení i nemalý počet zásahů, čímţ stále zvyšují svou odbornost. V obci působící SDH jsou velice aktivní jak na poli pořádání kulturních a sportovních akcí, tak ve vedení mládeţe. Navíc se obec nachází v povodňové oblasti řeky Opavy (povodí Odry), v blízkosti několika vodních děl (přehrada Pocheň, Petrův rybník…) a zároveň v polském pohraničí. Proto jsou místní hasiči školení pro zásahy při povodních (ve spolupráci s dobrovolnými hasiči z Polska). V roce 2013 zde došlo k mnoha mimořádným událostem a výjezdům jednotky.
3.1 Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Brumovice Jak jiţ bylo zmíněno, v obci Brumovice působí jednotka kategorie JPO III. Byla zřízena obcí jako její organizační sloţka roku 1994 zřizovací listinou (viz Příloha C). Jednotka zde působila i před rokem 1994. Byla to ovšem jednotka, která mohla vyjíţdět jen na území obce (dnes by spadal do kategorie JPO V). Se vznikem nových kategorií a jednotek typu JPO III byla vydána nová zřizovací listina právě pro tento typ. Podle zřizovací listiny70 plní jednotka úkoly v rámci ochrany obyvatelstva, záchranné a likvidační práce. Zároveň je jednotka zařazena do poţárního poplachového plánu kraje. Za jednotku jsou oprávněni vystupovat starosta obce a velitel jednotky, který je starostou 69
Brumovice. Mesta.obce.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat1310.htm 70 OBECNÍ ÚŘAD BRUMOVICE. Zřizovací listina jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Brumovice, 1994. 35
jmenován. Dokladem tohoto jmenování je jmenovací dekret velitele JSDH obce. Kaţdý řadový člen pak při vstupu do jednotky odevzdá podepsanou přihlášku a potvrzení o lékařské prohlídce. Lékařské potvrzení musí být kaţdé dva roky obnoveno. Na základě těchto přihlášek jsou následně členové jednotky vedeni. Prozatím s nimi obec Brumovice nemá ţádnou smlouvu. V roce 2013 měla jednotka 20 členů. Jiţ na začátku roku 2014 se tento počet o 3 hasiče zvýšil. Jinak se víceméně nemění. Zhruba polovina členů je v jednotce jiţ déle neţ 10 let a všichni jsou zároveň členy SDH Brumovice, coţ samozřejmě není podmínkou.71 V jednotce není ani jedna ţena. Ţeny sice mají právo v jednotkách poţární ochrany působit a v současnosti uţ to není nic výjimečného, ale v této obci toho dosud ţádná ţena nevyuţila. Velká většina členů jednotky jsou pracující muţi. Pouze 2 členové ještě studují a 2 jsou v důchodu. Také zde působí jeden profesionální hasič, tedy příslušník HZS Moravskoslezského kraje. Ostatní pracují takzvaně „mimo obor“. Přesto mohou někteří z nich určité dovednosti vyuţívat jak při práci dobrovolného hasiče, tak i v profesním ţivotě. Působí zde například 3 profesionální řidiči nákladních automobilů. Všichni tito dobrovolní hasiči svou činnost vykonávají na principu dobrovolnosti a za činnost v jednotce neberou ţádné peníze. Jiná věc jsou určité finanční náhrady od zaměstnavatele, pokud musí z nějakého důvodu vykonávat činnost v jednotce i v době, kdy by měli být ve svém zaměstnání. Pro tyto účely slouţí potvrzení vydané obcí (viz příloha D), které dokládá, ţe jmenovaný občan je členem JSDH obce a zaměstnavatel je podle zákona o poţární ochraně č. 133/1985 sb. povinen poskytnout tomuto zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy.72 Zaměstnavateli následně náleţí refundace této mzdy, kterou platí zřizovatel, tedy obec. Většina členů jednotky tuto moţnost obvykle nevyuţívá a činnosti se věnují primárně ve volném čase – pokud si to ovšem neţádá situace. Zároveň není časté, aby zaměstnavatel opravdu ţádal po obci refundaci mzdy, na kterou má nárok. To poukazuje na určitou solidaritu. Pomoc dobrovolných i profesionálních hasičů můţe jednou potřebovat kaţdý, a pokud nejsou náklady s uvolněním zaměstnance velké, můţe je v této situaci zaměstnavatel povaţovat za zanedbatelné. Práce ve volném čase a o víkendech nebo dovolených ovšem nijak hodnocena není. Tím je myšleno, ţe za ni hasiči nedostávají plat ani finanční náhradu. Členové jednotky uvádí, ţe jejich motivací je dobrý pocit z odvedené práce, zlepšování svých schopností a práce na sobě samém a také jednoduše to, ţe je činnost v jednotce baví.73 Dnes uţ totiţ dobrovolní hasiči nevyjíţdějí jen jako pomocná síla k poţárům, ale dostanou se i k povodním nebo jiným „zásahům“ přírodních ţivlů. Touto činností a svou odborností se tak více přibliţují k hasičům profesionálům.
71
POLANSKÝ, Pavel, velitel JSDH obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 3. 3. 2014. OBECNÍ ÚŘAD BRUMOVICE. Potvrzení o členství v zásahové jednotce JPO III dobrovolných hasičů obce. Brumovice, 2006. 73 POLANSKÝ, Pavel, velitel JSDH obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 3. 3. 2014. 36 72
Kromě řidičských průkazů typu C, které jsou nutné pro řidiče cisteren – poţárních automobilů (strojníky), museli členové jednotky projít mnohými dalšími školeními. V tabulce 5 uvádím, kolik členů jednotky (z celkových 20 členů jednotky) dosud absolvovalo jednotlivá školení. Ne kaţdý člen musí mít za sebou všechny typy školení uvedené v tabulce. Záleţí to na tom, jakou pozici v jednotce zastává. Výdaje spojené se školeními hradí obec (samotné školení, cestu…). Obec si můţe zaţádat o dotaci z kraje, která by část těchto výdajů pokrývala. V Moravskoslezském kraji se jedná aţ o 60 % výdajů spojených se školením, coţ je z celé České republiky nejvíce.74 Tabulka 5: Školení absolvovaná členy JSDHO Brumovice (do 1. 3. 2014) Školení
Počet hasičů*
Velitel
6
Strojník
7
Pilař
5
Nositel dýchací techniky
19
Vůdce malého plavidla
7
Práce na vodě
9
Technik
2
Lezec (záchranné práce ve výšce a nad volnou hloubkou)
6
*z celkového počtu 20 členů Zdroj dat: informace velitele JSDHO, zpracováno autorem
Školení pro vůdce malého plavidla a práci na vodě absolvovali členové jednotky poté, co k novému poţárnímu automobilu pořízeného z dotací Evropské unie dostali také motorový člun. Jiţ jsem zmiňovala, ţe obce se nachází v povodňové oblasti v povodí řeky Odry (blízkost řeky Opavy). Také se v obci nachází přehradní nádrţ Pocheň. Posledním školením, které členové jednotky absolvovali aţ na začátku března 2014, bylo školení pro záchranné práce ve výšce nad volnou hloubkou. Kromě tohoto probíhá kaţdý první pátek v měsíci „školení zásahové jednotky“, na kterém hasiči provádějí kontrolu a údrţbu veškerého vybavení a také zde probíhá proškolení v tématech, která velitel jednotky obdrţí z HZS. Školení uvedená v tabulce č. 5 bývají časově náročná a většinou probíhají ve školicím středisku v Jánských koupelích. Navíc si všichni musí své znalosti a dovednosti neustále prohlubovat a osvěţovat a to většinou právě na pravidelných školeních zásahové jednotky. Dále se jednotka účastní také různých námětových cvičení a akcí pro veřejnost. Samozřejmě jsou zde také početné výjezdy k zásahům. Tomuto se budu podrobněji věnovat v následující podkapitole. Po kaţdém zásahu musí být vše uvedeno do původního stavu a připraveno pro další výjezd. Toto „uvedení do původního stavu“ neobnáší jen kontrolu vybavení, ale i jeho očištění a úklid.
74
POLANSKÝ, Pavel, velitel JSDH obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 3. 3. 2014. 37
Kromě všech těchto školení a informací obdrţí kaţdý nový člen taky svou vlastní výstroj a výzbroj. Základní zásahový oděv tvoří oblek „Fireman“ (12 000 Kč), boty (5000 Kč), přilba s baterkou (10 000 Kč), rukavice (1 500 Kč) a kukla (1000 Kč). Cena jednoho zásahového oděvu se tedy pohybuje okolo 30 000 Kč.75 Více informací o financích týkajících se jednotky uvádím v podkapitole 3.1.2.. 3.1.1
Činnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Brumovice v roce 2013
V minulosti jednotka vyjela k mnoha velkým poţárům, popadaným stromům, hrozícím záplavám, ale i k banálním zásahům, jako je například hořící sláma na poli nebo planý poplach. Mnohokrát přispěli k záchraně „střechy nad hlavou“ nejen občanů Brumovic. Profesionální hasiči z Opavy mají do obce Brumovice i jejího okolí poměrně daleký dojezd, který zapříčiní větší časovou prodlevu mezi ohlášením poţáru a příjezdem jednotek na místo zásahu, neţ je tomu u obcí nacházejících se blíţe Opavy. Opava se totiţ nachází asi 15 kilometrů od obce Brumovice. Navíc cestou musí hasiči projet jak městem, tak další obcí nacházející se na trase. Proto je přítomnost schopné jednotky v obci při náhlých mimořádných událostech doslova k nezaplacení. Sami členové této jednotky uvádějí, ţe na místech zásahu v blízkém okolí bývají zpravidla jako první.76 Místní jednotka zasahovala v minulosti například i u rozsáhlého poţáru supermarketu OBI v Opavě v roce 2001, který způsobil škodu ve výši 180 milionů Kč. Účastnila se zde kyvadlové dopravy vody na místo zásahu. Také při povodních, které Slezsko zasáhly nejvíce v roce 1997, pomáhala jednotka zmírňovat následky, které tato mimořádná událost způsobila. Mezi rutinní práce při obdobných událostech patří například odčerpávání vody ze sklepů rodinných domů v obci. V roce 2013 byla jednotka povolána k 8 zásahům, přičemţ u jednoho z nich se jednalo o cvičení. To, ke kterým zásahům bude jednotka povolána, rozhoduje ústředna. Její zaměstnanci po vyhodnocení situace kontaktují členy jednotek, které se nacházejí v okolí místa mimořádné události a které mají potřebné prostředky. Všechny zásahy i s důleţitými informacemi o nich jsou pro přehlednost uvedeny v tabulce 6.
75 76
POLANSKÝ, Pavel, velitel JSDH obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 3. 3. 2014. POLANSKÝ, Pavel, velitel JSDH obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 3. 3. 2014. 38
Tabulka 6: Výjezdy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Brumovice v roce 2013 Datum
Typ zásahu *
Místo zásahu
Popis zásahu
Počet zas. hasičů
Délka zásahu (hodiny)
Škoda na vybavení (Kč)
31.3.
TP
1,25
0
TP
6
1,25
0
17.4.
TC
Vyproštění automobilu Kontrola a zajištění okolí vodní nádrţe cvičení
9
12.4.
Brumovice, Pocheň Brumovice, Pocheň Brumovice
13
2,75
0
18.5.
TP
Odchyt zvířat
10
1
0
18.6.
TP
Brumovice, Úblo Krnov, Jeţník
Tornádo
10
9
9 710
13.8.
P
Brumovic, Pustý Mlýn Brumovice, Skrochovice Úvalno
Hořela sláma a 6 1,75 0 strniště na poli 25.10. P Poţár rodinného 7 5,6 0 domu 18.11. P Výbuch plynu a 7 1,5 6 350 poţár rodinného domu *Typ zásahu: Technická pomoc (TP), poţár (P), taktické cvičení (TC) Zdroj dat: Dílčí zprávy o zásahu vydané velitelem jedntoky (velitelem zásahu), zpracováno autorem
Délka zásahu uváděná v tabulce byla počítána jako doba od vyhlášení poplachu do návratu jednotky do místa dislokace (na základnu). Taktické cvičení, které se konalo 17.4., je v tabulce mezi zásahy zahrnuto proto, ţe se při něm postupuje jako při klasickém zásahu. Jednalo se o odchyt a vyvádění zvířat v areálu místní zemědělské firmy Agrimex. V rámci tohoto tématu byli členové jednotky proškoleni během jednoho ze školení zásahové jednotky. Cvičení se ukázalo jako uţitečné, protoţe si tuto činnost za pár týdnů jednotka vyzkoušela při opravdovém zásahu. V části obce Úblo z ohrady uteklo stádo dobytka. Zásahy tohoto typu mohou působit poněkud úsměvně, nicméně velká zvířata mohou být nebezpečná a je nutné vědět, jak s nimi zacházet nejen při jejich útěku, ale také například při poţárech budov, kde jsou tato zvířata ustájena. Kromě zmíněného cvičení se jednotka účastnila 4 technických pomocí a 3 poţárů. Bohuţel se některé z těchto zásahů neobešly bez škody na majetku nebo dokonce ztráty na ţivotech. Při zásahu 18.11 v Úvalně, kde po výbuchu plynu vznikl poţár rodinného domu, byla jedna z obyvatelek domu usmrcena a druhá těţce zraněna. Jednotka SDH obce Brumovice na místo zásahu dojela jako první. Proto jejímu veliteli náleţely povinnosti velitele celého zásahu a musel se rozhodnout, jak budou postupovat.77 Nalezení usmrcené osoby můţe na dobrovolné hasiče, kteří se s těmito událostmi často nesetkávají, působit traumatizujícím dojmem. Tragédie tohoto typu jsou pro místní jednotku spíše výjimečné. K poţáru ve Skrochovicích, kde jednotka zasahovala o měsíc dříve, také dojela obě zásahová vozidla jednotky jako první 77
POLANSKÝ, Pavel, velitel JSDH obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 3. 3. 2014. 39
a tak se zaslouţila o minimální škody na postiţeném domě.78 Zmíněná událost dokazuje, ţe v obcích, kde je delší dojezd jednotek HZS, je přítomnost schopné a funkční jednotky SDH obce nutností a velkým přínosem. Nejméně očekávanou a nejrozsáhlejší akcí jednotky byl však zásah po tornádu, které se prohnalo nedalekým městem Krnov a okolními obcemi. Tornádo o takové síle je v této oblasti skutečnou raritou, ale i tak napáchalo velké škody. Zásah trval celkově 9 hodin a skládal se z několika dílčích akcí. Ihned po příjezdu do místní části Krnova Jeţník začali členové jednotky s odklízením popadaných stromů z komunikace. Po jejím uvolnění pokračovali do nedaleké obce Býkov, kde pokračovali odstraněním popadaných stromů z neprůjezdných cest a také zajištěním vzrostlé lípy, která tornádo nevydrţela, a hrozil její pád na rodinný dům. Poté se jednotka přesunula zpět do Krnova, kde její členové zakrývali poničené střechy domů plachtami.79 Ze zásahu se jednotka vrátila aţ po třetí hodině ranní následujícího dne. Za tento zásah si jednotka vyslouţila poděkování starostky obce Býkov, hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka i krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Zdeňka Nytry, které bylo otisknuto v regionálních novinách.80 Kromě zásahů a taktického cvičení se jednotka v roce 2013 účastnila námětových cvičení. Bylo to cvičení česko-polské spolupráce v polských Branicích, kde byla prověřena komunikace u zásahu v krizových situacích a námětové cvičení „pád letadla“ v Holasovicích. Proběhlo také cvičení v ovládání motorového člunu na Slezské Hartě. 81 Jednotka se podílí také na prevenci, v rámci níţ proběhlo několik ukázek poţární techniky na akcích pro děti. Byly to ukázky na Pohádkovém lese v Brumovicích, Dnu dětí v Krnově a Drakiádě v Brumovicích.82 Ukázky vzbuzují velký zájem u dětí i dospělých, proto je jich v budoucnu v plánu ještě více neţ letos. Celkově při všech zmíněných aktivitách (zásahy, školení, pravidelná školení zásahové jednotky, námětová cvičení, údrţba a další) jednotka v roce 2013 odpracovala celkově 2 054 hodin83. To je zhruba 103 hodin na jednoho člena jednotky za rok a zhruba 8,5 hodiny, tedy jeden pracovní den, za měsíc. Mediánová mzda profesionálních hasičů je podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí84 z prvního pololetí roku 2013 asi 30 731 Kč/měsíc a průměrná měsíční pracovní doba asi 162 hodin. Hodinová mediánová mzda profesionálního hasiče je tedy 189,7 Kč. Mediánová mzda i odpracovaná doba se uvádí na základě klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. 78
POLANSKÝ, Pavel, velitel JSDH obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 3. 3. 2014. JSDHO BRUMOVICE. Dílčí zprávy o zásahu. Brumovice, 2013. 80 V Krnově při tornádu zasahovali hasiči z Brumovic. Opavská a Hlučínský denník [online]. 2014 [cit. 2014-0410]. Dostupné z: http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/hasici-brumovice-tornado22072013.html 81 POLANSKÝ, Pavel, velitel JSDH obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 3. 3. 2014. 82 SDH BRUMOVICE, Členská schůze 14. 1. 2014. Brumovice 83 Spočítáno na základě informací velitele jednotky a také informací obsaţených v Dílčích zprávách o zásahu jednotky 84 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Informační systém o průměrném výdělku: Platová sféra 1. pololetí 2013. Zlín, 2013. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16292/ISPV_132_PLS.pdf 40 79
Profesionální hasiči jsou zde vedeni pod kódem CZ-ISCO 54111 jako Příslušníci v jednotkách HZS ČR. Pro vyčíslení hodnoty práce členů jednotky SDH obce Brumovice v roce 2013 pouţiji vzorec zmíněný v kapitole 2.2.2.85 Počet odpracovaných hodin dobrovolníky je 2 054. Hrubá hodinová mzda specialisty je 189,8 Kč. Hodnota dobrovolnické práce jednotky SDH obce Brumovice za rok 2013 je tedy 389 643,8 Kč. Je velmi zajímavé, ţe hodnota práce jedné jednotky SDH obce je velmi podobná hodnotě práce jednoho profesionálního hasiče. Uvedená mzda je mzda mediánová. Mediánový profesionální hasič tedy měsíčně vydělává 30 734 Kč. Ročně je to 368 808 Kč.86 Roční práce jednotky má tedy zhruba stejnou hodnotu, jako roční práce „mediánového“ profesionálního hasiče. Nutno podotknout, ţe tento profesionální hasič pracuje neustále a vykonává tuto činnost jako své zaměstnání, kdeţto členové jednotky pro ni pracují navíc vedle svého zaměstnání. 3.1.2
Výdaje spojené s jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce Brumovice
Jednotka je organizační sloţkou obce, tudíţ nemá vlastní majetek. Vše, co pouţívá je tedy vedeno v evidenci obce. Můţe vyuţívat i jiný neţ obecní majetek, ale to jen na základě obcí schválených smluvních vztahů. Jednotka disponuje dvěma poţárními automobily – CAS 32 Tatra 138 a CAS 25 Man. Tyto automobily byly pořízeny za 5 979 954 Kč. Dále jednotka uţívá plovoucí čerpadlo (pouţívá se pro čerpání vody z vodní hladiny) za 65 358 Kč a ventilátor (pouţívá se pro odvětrání kouře z vnitřních prostor) za 58 568 Kč. Ostatní vybavení, které tvoří výstroj a výzbroj hasičů, jako jsou různé druhy zásahových obleků, přilby, ţebříky, čerpadla, dţberové stříkačky, radiostanice, hadice, proudnice a další, pak také vybavení hasičské zbrojnice a vybavení zasedací místnosti pro školení jednotky. Celkově má toto „ostatní“ vybavení hodnotu 1 304 529 Kč. Celkově tedy jednotka uţívá vybavení za 7 408 409 Kč.87 Výdaje spojené s provozem, opravami a zásahy hradí obec. Vybavení jednotky obvykle pořizuje také obec, ovšem ne vţdy výlučně ze svých vlastních prostředků. Kaţdý rok se na těchto výdajích podílí také sponzoři a výjimečně také Evropská unie. Sponzoři v roce 2013 předali obci příspěvky nebo vybavení v celkové hodnotě 16 000 Kč. Evropská unie v roce 2013 ţádné dotace neposkytla, ovšem v letech 2009 a 2010 dostala obec dotace z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu příhraniční spolupráce České republiky a Polska a programu Zesílení akceschopnosti při povodních. Zmíněné dotace byly v celkové výši 19 049 134 Kč a skládaly se z několika dílčích dotací. Jako první obec obdrţela 5 929 954 Kč na nákup jiţ zmiňovaného poţárního automobilu MAN, ke kterému náleţelo plné vybavení a také motorový člun. V rámci další dotace to bylo 11 218 596 Kč na 85
Kavan, Š., Dostál, J. a kol.: Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. Str. 48 86 Uvedená mediánová mzda vynásobená 12 87 KUČA, František, starosta obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 18. 3. 2014. 41
rekonstrukci hasičské zbrojnice v Brumovicích. Následovalo několik menších dotací, které také souvisely s rekonstrukcí. Rekonstrukce byla v srpnu 2010 úspěšně ukončena. Kromě rozsáhlých oprav a přestavby zde byla vybudována ubytovací kapacita pro případ evakuace při povodních nebo jiných mimořádných událostech.88 S uţíváním všeho tohoto majetku souvisí kaţdoroční výdaje na opravy a údrţbu, které opět hradí obec. Část těchto výdajů získá obec zpět v rámci neinvestičních dotací z kraje. Kromě oprav a údrţby hradí obec také školení členů jednotky, pohonné hmoty do poţárních vozidel i strojů a pojištění těchto vozidel. V tabulce 7 uvádím výdaje obce Brumovice spojené s jednotkou dobrovolných hasičů v roce 2013. Tabulka 7: Výdaje obce Brumovice na jednotku dobrovolných hasičů v roce 2013 Poloţka
Kč
DDHM
134 500
Ostatní materiál
124 300
Plyn
65 000
Elektrická energie
50 000
Pohonné hmoty
74 700
Telefonní poplatky
4 000
Ostatní sluţby
30 000
Opravy
100 000
Pojištění vozidel
35 000
Školení
30 000
Celkem 665 500 Zdroj: data poskytlo vedení obce Brumovice, zpracováno autorem
Jak je uvedeno v tabulce 7, celkové obecní výdaje spojené s JSDHO byly v roce 2013 celkově 665 500 Kč. Vedení obce uvádí, ţe tyto roční výdaje jsou více méně konstantní a rok od roku se příliš nemění.89 Největší poloţkou je dlouhodobý drobný hmotný majetek. Jedná se o nákup například radiostanic a obleků pro nově přijaté členy jednotky. Poměrně vysoké částky se objevují i u poloţky „plyn“ nebo „elektrická energie“. Tyto výdaje ovšem nesouvisí jen s jednotkou. Hasičskou zbrojnici vyuţívá také sdruţení dobrovolných hasičů působící v Brumovicích. Navíc jsou prostory v prvním patře zbrojnice občas pronajímány občanům Brumovic například pro soukromé oslavy. Tento pronájem tvoří jeden z příjmů obce a v rámci něj jsou výdaje za energie, které způsobí pronajímatelé, vyrovnány. Jak jiţ bylo zmíněno, část výdajů se obci vrátí v podobě dotací z kraje. V roce 2013 obdrţela obec 3 neinvestiční krajské dotace na pohonné hmoty (4 700 Kč), vybavení (99 500 Kč) a
88 89
KUČA, František, starosta obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 18. 3. 2014. KUČA, František, starosta obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 18. 3. 2014. 42
školení jednotky (32 300 Kč). Celková výše těchto dotací byla 136 500 Kč.90 Obec tudíţ v roce 2013 z vlastních zdrojů zaplatila 529 000 Kč.91 Výdaje obce se mohou zdát velmi vysoké. V roce 2013 však proběhlo poměrně velké mnoţství školení i zásahů JSDH.
3.2 Sbor dobrovolných hasičů v Brumovicích Sbor dobrovolných hasičů v Brumovicích byl zaloţen jiţ po válce roku 1945.92 Jistá aktivita dobrovolných hasičů se zde objevovala i za první republiky, ale nejsou o ní dochovány záznamy. SDH Brumovice tudíţ v příštím roce oslaví své 70. výročí. Poslední velké výročí se slavilo v roce 2002, kdy byl u příleţitosti 30 let od postavení hasičské zbrojnice a 57 let působení SDH Brumovice vysvěcen nový prapor nesoucí vyobrazenou postavu patrona všech hasičů sv. Floriána a heslo „Bliţnímu ku pomoci, národu ke cti“. Pro vstup do SDH je nutné odevzdat vyplněnou a podepsanou přihlášku. V případě dětí a mládeţe do 18 let je nutný podpis zákonného zástupce. Členové SDH mají následně nárok účastnit se výroční schůze (valné hromady) a hlasovat o změnách. Kaţdoročně na téhle schůzi zaplatí členský poplatek ve výši 100 Kč. Za děti a mládeţ do 18 let tento poplatek zaplatí samo sdruţení. Polovina poplatků, tedy 50 Kč za kaţdého člena totiţ putuje do pokladny okresního Sdruţení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska. Na valné hromadě starostů sboru dobrovolných hasičů konané 29. 3. 2014 v Kravařích bylo schváleno zvýšení výše poplatku odevzdaného okresnímu sdruţení na 100 Kč a tím i zvýšení celkového poplatku jednotlivých členů na 150 Kč ročně. SDH Brumovice eviduje 125 členů, ale pouze 115 z nich jsou aktivní členové platící členské příspěvky.93 Skutečně platícími jsou však jen členové nad 18 let. Tabulka 8 uvádí věkovou a genderovou strukturu členů. V SDH Brumovice je tedy celkově 20 dětí a mladistvých do 18 let a 95 dospělých. Tabulka 8: Počet členů SDH Brumovice v jednotlivých věkových kategoriích Věková kategorie
6-14 let
15-17
18-25
26 a více
celkem
Chlapci/muţi
4
2
4
55
65
Dívky/ţeny
11
3
6
30
50
Zdroj dat: Informace prezentované ná výroční schúzi SDH Brumovice, zpracováno autorem
Statutárním orgánem kaţdého SDH je jeho členská schůze, kde se hlasuje o důleţitých změnách a volí se nejvyšší představitelé a výbor. Nejvyšším představitelem SDH Brumovice je jeho starosta pan Miroslav Musálek, volený na 5 let. Dalším vysokým představitelem je
91
MUSÁLEK, Miroslav, starosta SDH Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 13. 3. 2014. MUSÁLEK, Miroslav, starosta SDH Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 13. 3. 2014. 93 MUSÁLEK, Miroslav, starosta SDH Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 13. 3. 2014. 43 92
velitel SDH Pavel Polanský, který je zároveň velitelem jednotky SDH obce. Důleţitá rozhodnutí týkající se vyuţívání prostředků a organizace kulturních a sportovních akcí během roku dělá volený výbor, který má 13 členů. Skládá se ze starosty SDH, jeho náměstka, velitele, jednatele, hospodáře a dalších volených členů SDH Brumovice. Kontrolním orgánem je dvoučlenná revizní komise, která dohlíţí na práci hospodáře. 94 3.2.1
Činnost Sboru dobrovolných hasičů Brumovice
Jak jiţ bylo zmíněno, Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska spolupůsobí při tvorbě podmínek pro ochranu ţivota osob i majetku, snaţí se o zdravý rozvoj dětí a mládeţe a jejich motivaci ke sportu, sport vyuţívá jako prostředek sebezdokonalování a také jako prostředek protipoţární prevence. Také děti se snaţí učit zásadám, které dopomáhají k prevenci v rámci poţární ochrany. Dále se organizací kulturních akcí zasluhuje o oţivení kulturního ţivota občanů. Také SDH Brumovice všechny tyto body splňuje. Na poli poţární ochrany spolupracuje s jednotkou SDH obce působící v obci Brumovice. Členové sdruţení pomáhají jak při údrţbě vybavení jednotky, tak při hledání a vychovávání budoucích členů jednotky. Většina členů jednotky SDH se totiţ hasičství věnuje uţ od dětských let v oddílech pro děti a mládeţ, které SDH vede. Pomoc při mimořádných událostech sice členové SDH mohou poskytovat také, ale v posledních pár letech k tomu neměli moc příleţitostí. To ovšem neznamená, ţe členové SDH nejsou schopni a připraveni tuto pomoc poskytnout. Bývá sloţité určit, kterou činnost hasiči vykonávají v rámci jednotky a kterou v rámci SDH. Sami hasiči to většinou nerozlišují. Jistou odbornost v rámci protipoţární ochrany však nezískávají jen ti, kteří jsou zároveň členy jednotky i sdruţení. V nedávné době proběhlo testování pro získání odznaku odbornosti Hasiče II a III stupně, kterého se kromě členů jednotky, zúčastnila i značná část členů SDH. V minulosti existovala v SDH také pozice „preventisty“, který například ve školách nebo na různých setkáních prezentoval činnost dobrovolných hasičů a nabádal k protipoţární prevenci.95 Dnes uţ ale mají tuto činnost na starosti specializovaní příslušníci HZS a občas se k nim přidají členové jednotek SDH – například s jiţ zmiňovanými ukázkami poţární techniky. Další velká a významná část činnosti SDH Brumovice je Hasičský krouţek pro děti a mládeţ. Děti a mládeţ jsou pro budoucnost nejen dobrovolných hasičů velmi důleţití. Proto prevence začíná u nich. SDH Brumovice má pro vedení dětí speciálně školené instruktory a dětí mají také vlastní vybavení. Jejich hlavní instruktorkou je Lucie Valošková, která pro tuto pozici jiţ prošla dvěma dvoutýdenními kurzy.96 Děti se scházejí pravidelně kaţdý týden v pátek. Učí se základním znalostem potřebným nejen v poţárním sportu, jako jsou kartografické i hasičské značky, uzle, první pomoc, hasební prostředky a další. V současnosti má SDH Brumovice 2 94
MUSÁLEK, Miroslav, starosta SDH Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 13. 3. 2014. MUSÁLEK, Miroslav, starosta SDH Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 13. 3. 2014. 96 MUSÁLEK, Miroslav, starosta SDH Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 13. 3. 2014. 95
44
druţstva – Mladší ţáky a Starší ţáky. Své znalosti a síly mohou měřit na soutěţích hry Plamen s druţstvy z okolních obcí. Jednotlivé obce spolu soutěţí v rámci okrsků a následně okresů. Odtud případně postupují do krajských a celorepublikových kol. Stejně tak je tomu u soutěţí dospělých. Děti se ovšem nevěnují jen soutěţím a sportu. Jsou pro ně organizovány exkurze, dětské dny, Halloween a stanování, kde se hravou formou učí dalším dovednostem. Kromě tohoto hasičského krouţku mohou děti hrát i fotbal za místní sportovní klub. To je ale volnočasová aktivita spíše pro chlapce Poţární sport je velmi populární i mezi dospělými a v současnosti se jeho popularita stále zvyšuje. SDH Brumovice má 3 druţstva muţů a 2 druţstva ţen aktivních v poţárním sportu. Na soutěţe za hranice obce však častěji vyráţejí mladší druţstva muţů a ţen. Co se organizace sportovních soutěţí týče, pořádá SDH Brumovice kaţdoročně srpnovou pohárovou soutěţ „O pohár starosty obce – memoriál Leopolda Blaţka“. Dále se pak s SDH Holasovice střídají v pořádání okrskové soutěţe. Také ostatní SDH působící v obci jsou na poli poţárního sportu aktivní. SHD Skrochovice i SDH Úblo mají kaţdý po 1 muţském a 1 ţenském druţstvu. SDH Skrochovice pořádá kaţdým rokem pohárovou soutěţ s názvem „O pohár velitele okrsku“. Druţstvo mladších ţen SDH Skrochovice je v poţárním sportu dokonce velmi úspěšné. V roce 2013 vyhrály Moravskoslezský pohár, coţ je liga pohárových soutěţí pořádaných v Moravskoslezském kraji. Od roku 2013 se také stali pořadateli jedné z těchto pohárových soutěţí. Pro pořadatele existují určitá pravidla a poţadavky na dráhu a terén hřiště. Děvčata se z velké části podílela na přípravě této dráhy. Hasičský sport samozřejmě není jediným sportem, který lze v obci aktivně provozovat. Obec má také fotbalové muţstvo a volejbalové druţstvo. Dalším bodem činnosti všech SDH působících v obci je pořádání kulturních akcí. Akce pořádané místními SDH tvoří zhruba polovinu všech kulturních akcí, které se v obci za rok uskuteční. Příprava všech akcí je velmi časově náročná. Na přípravě a organizace jedné akce se podílí aţ 30 lidí. Vţdy je nejprve svolána brigáda, na které se vše připraví. Navíc, v souvislosti s metanolovou aférou z loňského roku musí podle ţivnostenského zákona nyní musí mít SDH, stejně jako ostatní organizace pořádající kulturní akce s prodejem alkoholu, vyřízenou ţivnost a koncesi na prodej alkoholu a to do 17. 4. 2014. Všechna SDH na to upozornilo vedení SH ČMS.97 Akce, které proběhly v roce 2013, uvádím v tabulce 9. Opět zde zmiňuji i SDH Skrochovice a SDH Úblo, protoţe ani jejich činnost není zanedbatelná.
97
Zprávy ze SH ČMS. Dobrovolní hasiči.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.dh.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2449%3Aupozornni-pro-podnikajici-sdh-vpohostinstvi-na-nutnost-koncese-pi-prodeji-alkoholu&catid=32%3Alanky&Itemid=43 45
Tabulka 9: Kulturní a sportovní akce pořádané SDH působícími v obci Kalendářní
Název akce
Pořadatel
březen
Maškarní ples
SDH Brumovice
duben
Pohárová soutěž „O pohár velitele
SDH Skrochovice
měsíc
okrsku“ květen červen
Pálení čarodějnic a stavění Máje
SDH Brumovice
Májová veselice
SDH Brumovice
Kácení Máje
SDH Úblo
Dětský den
SDH Skrochovice
Pohádkový les (dětský den, na jehoţ
Všechny SDH i ostatní sloţky působící
pořádání spolupracují všechny sloţky
v obci
působící v obci) Volejbalový turnaj s Benátskou nocí srpen
SDH Skrochovice
Benátská noc
SDH Úblo
Pohárová soutěž „O pohár starosty
SDH Brumovice
obce“ Ukončení prázdnin
SDH Skrochovice
Krmáš (pouť s Benátskou nocí)
SDH Brumovice
listopad
Halloween
SDH Brumovice
prosinec
Silvestr
Obec Brumovice a SDH Brumovice
Zdroj: informace poskytlo SDH Brumovice, zpracováno autorem
Jak je uvedeno v tabulce, všechny jmenované SDH se spolupodílí na pořádání jiţ tradičního Pohádkového lesa, coţ je dětský den, na který se sjíţdí lidé z dalekého okolí. V posledním roce Pohádkový les navštívilo zhruba 400 dětí. Výtěţek z celé akce putuje na školu a školku v Brumovicích. SDH Brumovice pomáhají také při dalších akcích pro děti pořádaných základní školou. Jsou to Drakiáda a Lampionový průvodu. Spolu se členy jednotky zde například prezentují hasičskou techniku. Přesný počet hodin, které za rok členové sdruţení věnují této práci určit nelze, jelikoţ nejsou vedeny záznamy o tom, kolik času je jaké činnosti věnováno a kolik dobrovolníků se těchto činností účastní. Přesto je moţné pokusit se o kvalifikované odhady alespoň u části jejich aktivit. Jak jsem jiţ zmínila, v rámci poţární ochrany a pomoci v rámci mimořádných událostí nelze přesně určit, kolik hodin zde odpracovali členové sdruţení. Rámcově je to malá část celkové činnosti SDH a to hlavně z toho důvodu, ţe v roce 2013 nevnikly mimořádné události, při kterých by bylo pomoci SDH potřeba. Většina této činností navíc splývá s činností jednotky. Jedná se hlavně o úklid a údrţbu vybavení a prostor, které jednotka i SDH 46
uţívají. Část aktivit spojených s poţární ochranou je však realizována v rámci organizace kulturních a sportovních akcí a vedení mládeţe. Na základě zkušeností a odhadů členů sdruţení však lze zjistit přibliţný počet hodin, které dobrovolníci z SDH Brumovice zmíněným činnostem věnovali. U těchto činností lze navíc prokázat jejich přínosnost pro veřejnost lépe, neţ například u sportu. Sportovní aktivita SDH, jako jsou tréninky a absolvování soutěţí, podle mého názoru dle definice dobrovolnictví ILO nesplňuje podmínky dobrovolnictví. Pokud není sport na vrcholové reprezentační úrovni, je to činnost, kterou děláme hlavně pro sebe. Pro vlastní sebezdokonalení a pro radost z pohybu. Tím je v podstatě porušena část definice dobrovolnictví, která uvádí, ţe dobrovolnická činnosti je ta činnost, jiţ děláme pro jiné (pro široké okolí). Výjimkou jsou rozhodčí a ostatní organizátoři sportovních soutěţí nebo například trenéři. Členové SDH Brumovice v roce 2013 věnovali přibliţně 850 hodin pořádání kulturních a sportovních akcí, 450 hodin vedení dětí a mládeţe a 360 hodin schůzím a administrativní činnosti, která je nezbytná pro chod celého SDH. Celkově je to tedy 1 660 hodin. Mediánová hrubá mzda v Moravskoslezském kraji je 23 102 Kč. Pro tento případ je lepší obecná mediánová mzda, neţ mzda profesionála. Nelze totiţ rozklíčovat jednotlivé činnosti (a počet dobrovolníků i odpracovaných hodin), které s pořádáním akcí, vedením dětí souvisejí i administrativní činností souvisejí. Proto nelze hodinám odpracovaným v rámci jednotlivých činností přiřadit mzdy odpovídajících profesí. Průměrná placená doba je 172,5 hodin. Z toho vyplývá, ţe mediánová hrubá hodinová mzda v Moravskoslezském kraji je 134 Kč/hod.98 Při vyuţití vzorce z kapitoly 2.2.2.99 je hodnota dobrovolnické práce členů SDH Brumovice (v roce 2013) 222 440 Kč. 3.2.2
Příjmy a výdaje Sboru dobrovolných hasičů Brumovice v roce 2013
SDH hospodaří se svými vlastními prostředky. Jejich hlavním příjmem jsou jiţ zmíněné členské příspěvky, které v roce 2013 činily 8 900 Kč. Z těchto příspěvků SDH vyplatilo 6 600 Kč okrskovému sdruţení. Dalšími příjmy jsou dotace obce a také sponzorské dary. Sponzoři poskytli dva příspěvky ve výši 20 000 Kč. Obec poskytla sboru příspěvků hned několik. Na Maškarní ples poskytla 3 000 Kč do tomboly a nájemné kulturního domu zdarma. Dále obec přispěla 5 000 Kč na nákup pohárů pro pohárovou soutěţ, konanou v srpnu, a 6 500 Kč na zaplacení kapely, která hrála na jedné z akcí pořádané SDH – Krmáši. Nemalý příjem, 7 328 Kč, má sdruţení z kaţdoročního sběru ţelezného šrotu v obci. Obvyklými výdaji jsou například startovné na soutěţích, nákup některého sportovního vybavení a také náklady spojené s organizací kulturních akcí a pohárové soutěţe. 98
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Informační systém o průměrném výdělku: Platová sféra 1. pololetí 2013. Zlín, 2013. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16292/ISPV_132_PLS.pdf 99 Kavan, Š., Dostál, J. a kol.: Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. Str. 48 47
Za startovné SDH utratilo celkově 9 450 Kč. Další výdaje v rámci poţárního sportu se týkaly nákupu sportovních hadic (18 719 Kč), překáţek pro běh na 100 metrů (2 600 Kč), a triček (2 200 Kč). Celkově se tedy výdaje za sport vyšplhaly na 32 437 Kč. Výdaje za děti a mládeţ činily 17 424 Kč. Zahrnují 13 126 Kč za vybavení pro poţární sport, 2 600 Kč za kurz vedoucího mládeţe a 1 698 Kč za občerstvení dětí na akcích a soutěţích. SDH také poskytlo příspěvky na Drakiádu (1 500 Kč) a na Maškarní ples Mateřské školy (1 000 Kč). Dalším drobným výdajem bylo 1 600 Kč za dárky k ţivotním výročím členů sboru. Ostatní příjmy a výdaje se týkají kulturních akcí nebo interních akcí, valné hromady a podobně. Celkové příjmy SDH byly 227 160 Kč, celkové výdaje byly 236 719 Kč.
3.3 Náklady a přínosy Zde shrnuji všechny náklady a přínosy činnosti dobrovolných hasičů v obci Brumovice (JSDH obce Brumovice a SDH Brumovice). Náklady i přínosy dobrovolnické činnosti mohou nést organizace, sponzoři, příjemci dobrovolnické činnosti, různé subjekty, které mají na dobrovolnické činnosti nějaký zájem a sami dobrovolníci. Náklady nesou i také zaměstnavatelé dobrovolníků. Dobrovolník věnuje své činnosti volný čas, který má určitou hodnotu. Můţe si ale také vzít například dovolenou ze zaměstnání. Tato dovolená by však měla slouţit k odpočinku, neţ zaměstnanec znovu nastoupí do práce. Také můţe být zaměstnanec ze své práce kvůli činnosti v JSDH uvolněn. Obojí můţe zaměstnavateli sníţit produktivitu. Zaměstnanec, který vyčerpá svou dovolenou, ale nebude odpočívat, můţe být méně produktivní. Zároveň pokud bude zaměstnanec uvolněn, můţe zaměstnavateli, který tuto komplikaci neočekával, chybět pracovní síla, coţ opět povede ke sníţení produktivity. Pokud zaměstnavatel svého zaměstnance uvolní a zároveň mu vyplatí mzdu, která by mu za dané období náleţela, můţe o refundaci této mzdy poţádat zřizovatele jednotky. Pokud tak neučiní, nese část nákladů na dobrovolníka. Náklady mohou být jak finanční (vyčíslitelné), tak nefinanční (nevyčíslitelné). Finanční náklady dělím na účetní, čili ty, které se promítly do účetnictví některého ze subjektů nesoucích náklady, a náklady náhrady, coţ je hodnota dobrovolnické práce členů SDH a JSDH. Přínosy jsou pouze nefinanční. Za finanční přínosy lze pokládat například škoda, která díky zásahům jednotky nevznikla. Tuto škodu je však obtíţné vyčíslit. Také vyčíslení přínosů JSDH a SDH z pohledu příjemce jejich sluţeb se ukázalo jako obtíţné. Jejich příjemcem je hlavně obec a jak jsem jiţ zmínila, starosta obce Ing. František Kuča uvedl, ţe jejich hodnotu vyčíslit nelze.100
100
KUČA, František, starosta obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 18. 3. 2014. 48
3.3.1
Jednotka sboru dobrovolných hasičů Brumovice
Náklady na činnost jednotky v minulosti a hlavně v roce 2013 nesla obce Brumovice, Moravskoslezský kraj, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Evropská unie, sponzoři, zaměstnavatelé členů jednotky a v neposlední řadě také členové této jednotky. Ty náklady, které se dají vyčíslit (účetní i neúčetní), uvádím v tabulce 10. Tabulka 10: Náklady (výdaje) související s jednotkou SDH obce Brumovice v roce 2013 Subjekt nesoucí náklady Obec Brumovice Moravskoslezský kraj HZS Moravskoslezského kraje Sonzoři Členové jednotky
Výše nákladů v Kč 529 000 136 000 16 060
Druh nákladů
Popis
Účetní Účetní Účetní
Roční výdaje na činnost jednotky Dotace, kterými se podílí na výdajích obce za jednotku Náhrada za vybavení zničené při zásazích
16 000 389 644
Účetní Neúčetní
Sponzorské dary jednotce Ekonomická hodnota jejich práce za rok 2013 vypočítaná pomocí počtu hodin a hodinové mzdy profesionála (náklady náhrady) Zdroj: data poskytlo vedení obce Brumovice, zpracováno autorem
Významnou dotaci, které se sice neuskutečnily v roce 2013, ale které výrazně přispěly k akceschopnosti jednotky, byly dotace Evropské unie z let 2009-2010 (19 049 134 Kč). V minulosti tedy i Evropská unie nesla náklady na provoz jednotky. Dalšími náklady jsou například náklady zaměstnavatelů, kteří uvolní své zaměstnance, aby mohli vykonávat činnost člena jednotky. To však nejsou jediné náklady, které mohou zaměstnavateli vznikat. Pokud přijde zaměstnanec do práce unavený, protoţe večer či v noci zasahoval u mimořádné události, můţe se zaměstnanci sníţit produktivita, kterou způsobí právě činnost daného zaměstnance v jednotce. Náklady členů jednotky, které byly vyčísleny na 389 644 Kč, odráţí čas dobrovolníků, který strávili prací pro jednotku. Náklady mohou nést také příbuzní a blízcí členů jednotky. Hasiči, kteří jsou na školení, u zásahu a podobně, mohli být doma s rodinou a věnovat se svým dětem. Zároveň jsou zde také náklady obětované příleţitosti. Kaţdý člen jednotky, stejně jako kaţdý jiný člověk, má své záliby a koníčky. Čas, který dobrovolný hasič věnuje činnosti v jednotce, nemůţe věnovat těmto koníčkům. Pro velkou část členů jednotky je činnost v jednotce samozřejmě také koníčkem, ovšem často zde vidí také jistou morální povinnost upřednostnit jej před ostatními. Hasiči se při své činnosti setkávají s věcmi a událostmi, které mohou působit špatně na jejich psychiku, coţ lze také povaţovat za jeden z nákladů, který jim při práci dobrovolného hasiče vzniká. Nalezení usmrcených či těţce zraněných lidí, jako tomu bylo u poţáru v Úvalně, můţe na dobrovolném hasiči zanechat určité následky. Také často vidí zničené domy či majetek svých přátel. Místa, u kterých zasahují, často důvěrně znají. V porovnání s těmito 49
dobrovolníky se profesionálové s podobně psychicky náročnými situacemi setkávají mnohem častěji. Z práce jednotky plyne také velké mnoţství přínosů. Přínosem pro obec a hlavně její obyvatele je přítomnost jednotky sama o sobě. Jak jsem jiţ zmínila, jednotka kategorie JPO I, tudíţ profesionální hasiči, vyjíţdí k zásahům v obci Brumovice i blízkém okolí ze vzdálenosti 15 kilometrů. Po cestě projíţdí městem i další obcí, tudíţ nemohou jet celou cestu plnou rychlostí. Jednotka, která se nachází přímo v obci tak můţe být na místě zásahu dříve a zmírnit následky mimořádné události svým včasným příjezdem. To také jednotka SDH obce Brumovice jiţ několikrát dokázala. Dalším příjemcem přínosů jednotky jsou okolní obce. Při rozsáhlých mimořádných událostech je přínosem kaţdá akceschopná jednotka, která se v okolí nachází. Dobrým příkladem je zásah jednotky SDH obce Brumovice u tornáda v Krnově nebo poţáru domu v Úvalně. Činnost dobrovolných hasičů je přínosná také pro kraj, respektive pro Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Jak jsem jiţ zmínila, přítomnost jednotek SDH obcí HZS velmi pomáhá. V neposlední řadě jsou tady opět sami členové jednotky. Také oni jsou příjemci přínosů činnosti jednotky. Hlavním přínosem jsou pro ně znalosti a zkušenosti, které svou činností získávají a také dobrý pocit, seberealizace a pocit potřebnosti, který z práce dobrovolného hasiče plyne. Práci dobrovolného hasiče dělají rádi a s hrdostí. Nedělají to proto, aby byli nějak ohodnoceni. Cítí, ţe jejich pomoc je potřeba. 3.3.2
Sbor dobrovolných hasičů obce Brumovice
SDH je z velké části soběstačný. I tak jsou příjemci dotací z obce a sponzorských darů. Takto nesou další subjekty náklady spojené s činností tohoto SDH. Vyčíslitelné náklady související s SDH jsou opět uvedeny v tabulce. Zde je ovšem rozdělení sloţitější. Tabulka neukazuje přehled všech nákladů SDH, ten je uveden v podkapitole 3.2.2.. Ukazuje, jakou část peněţních nákladů SDH za rok 2013 nesli členové sdruţení (náklady náhrady), obec, sponzoři a jakou samotné SDH. Tabulka 11: Náklady SDH za rok 2013 a subjekty, které tyto náklady nesou Subjekt nesoucí náklady Obec Brumovice Sponzoři Členové SDH Brumovice
Výše nákladů v Kč 19 500 20 000 8 900
Druh nákladů
Popis
Účetní Účetní Účetní
Dotace a příspěvky, které obec SDH poskytla Sponzorské dary hlavně na sportovní vybavení Členské příspěvky
222 440
Neúčetní
Ekonomická hodnota práce členů SDH za rok 2013 (náklady náhrady) SDH Brumovice 176 158 Účetní Výše výdajů, které sdruţení hradí z vlastních zdrojů Zdroj: Data poskytlo SDH Brumovice, zpracováno autorem 50
Jak jsem zmínila, v rozpočtu SDH nelze výdaje rozdělit tak snadno, jako u rozpočtu jednotky. U jednotky nemusí být znám původ všech prostředků, které obec vynaloţila. Je to zkrátka část obecního rozpočtu. Nejsou zde uvedeny všechny náklady zmíněných subjektů. Například obec poskytuje SDH, stejně jako kaţdé další sloţce v obci, zdarma pronájem sálu kulturního domu pro pořádání plesu. Obec také SDH zapůjčuje prostory hasičské zbrojnice a některé vybavení jednotky. Prostory jsou vyuţívány jak jako oficiální sídlo SHD, tak také jako místo pro schůze výboru a členskou schůzi. V zimních měsících a špatném počasí klubovnu nacházející se ve zbrojnici vyuţívají také děti a mládeţ k pravidelným pátečním schůzkám hasičského krouţku. Vybavení jednotky, které si SDH půjčuje, slouţí především pro sportovní účely. Jak vyplývá z tabulky, členské příspěvky nejsou jediné náklady, které členové SDH nesou. Podobně jako u jednotky je dalším významným nákladem jejich obětovaný volný čas a úsilí, které věnují organizování kulturních akcí, pomoci jednotce a obci, přípravě na sportovní soutěţe a v neposlední řadě dětem. Práce, kterou za rok 2013 členové SDH odvedli, byla oceněna na 222 440 Kč. To vše ovšem tito lidé dělají hlavně pro zábavu a jako svého koníčka. Být členem SDH i jednotky bývá rodinnou tradicí a pro samotné členy přímo samozřejmostí. Proto u nich přínos z této činnosti převaţuje nad náklady. Stejně jako u jednotky je činnost dobrovolných hasičů v SDH nástrojem seberealizace a sebezdokonalování. Dobrovolníci zde mají příleţitost naučit se spoustu věcí a stejně jako členové jednotek procházet školeními, které uplatní i v běţném ţivotě. Být součástí SDH bývá rodinnou tradicí. Pro člověka je obecně dobré být součástí něčeho, co má smysl a co funguje. Členové sdruţení se navíc účastní i akcí, které nejsou přístupné široké veřejnosti a které SDH pořádá výhradně pro ně. Kromě interních akcí je tady i mnoţství kulturních akcí pro širokou veřejnost. Zlepšuje se tak kulturní vyţití v obci. SDH zde zorganizují nebo se alespoň částečně podílejí přibliţně na polovině všech akcí, které za rok v obci proběhnou. Ani tato polovina rozhodně není malé mnoţství. V obci totiţ působí řada dalších spolků, které se zasluhují o pestrý kulturní ţivot občanů. – SDH Skrochovice a Úblo, TJ Slezská Hořina,Sdruţení myslivců Slezská Hořina Brumovice, Klub seniorů a ochotnické divadlo.101 Také z poţárního sportu i krouţku pro děti a mládeţ plynou přínosy jak samotným hasičům, tak obci a širokému okolí. Vše zvyšuje atraktivitu prostředí obce a ţivota v ní. Hasiči přidávají další aktivitu, kterou lze v obci vykonávat. Dospělí kromě hasičského sportu mohou hrát také volejbal, fotbal a florbal. Pro děti je zde však kromě volnočasových aktivit, které nabízí škola, a fotbalu, který většinou hrají pouze chlapci, pouze tento hasičský krouţek. Prostřednictvím krouţku si navíc SDH vychovává další generaci dobrovolných hasičů a členů
101
Brumovice. Mesta.obce.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat1310.htm 51
jednotky. Některé děti uţ teď chtějí být dokonce profesionálními hasiči. Celá činnost dobrovolných hasičů se stává atraktivnější. Na poli poţární ochrany se velká část přínosů činnosti SDH kryje s přínosy plynoucími z činnosti jednotky. Tyto činnosti nelze zcela separovat. Proto nelze přímo určit, který z přínosů plyne jen z činnosti SDH. Navíc se v roce 2013 neodehrály tak rozsáhlé mimořádné události, aby při nich bylo pomoci SDH potřeba (povodně, rozsáhlé poţáry atd).
52
ZÁVĚR Dobrovolní hasiči v České republice se významně podílí na poţární ochraně. V rámci Integrovaného záchranného systému zde vedle jednotek profesionálů působí také jednotky sborů dobrovolných hasičů a hasičská sdruţení (neziskové organizace). Dobrovolnictví zde hraje velmi významnou roli. Na jednoho profesionálního hasiče připadá asi 11 dobrovolných hasičů z JSDH obcí. To významně šetří veřejné výdaje a současně napomáhá k lepšímu pokrytí celého území státu v rámci poţární ochrany. Také role sdruţení hasičů je významná. Například největší z těchto sdruţení – Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska úzce spolupracuje s Hasičským záchranným sborem a skrze svá školicí střediska pomáhá zvyšovat odbornost členů jednotek. Často dochází k záměně pojmů „jednotka sboru dobrovolných hasičů obce“ a „sbor dobrovolných hasičů“. Jednotka je organizační sloţkou obce, kterou musí obce zřizovat povinně dle zákona o poţární ochraně a k zásahům vyjíţdějí pouze její členové. Sbor dobrovolných hasičů je niţší organizační součástí Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska (nebo České či Moravské hasičské jednoty). Hlavní činností sdruţení je spolupůsobit při poţární ochraně a v rámci protipoţární prevence, a věnovat se vedení dětí a mládeţe. Angaţují se také v poţárním sportu a v rámci své vedlejší činnosti pořádají řadu kulturních a sportovních akcí. Členové jednotky jsou zpravidla také členy sdruţení. Není to však podmínkou. V obci Brumovice, která se nachází v Moravskoslezském kraji, působí jak jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, tak i 3 sdruţení dobrovolných hasičů obce. V této práci jsem se zabývala primárně SDH Brumovice. Jednotka i sdruţení zde mají dlouholetou tradici. Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Brumovice je v rámci své kvalifikovanosti a odbornosti na vysoké úrovni, coţ uţ v minulosti několikrát prokázala. V roce 2013 se zúčastnila několika zásahů a často se zaslouţila o výrazné sníţení škod na majetku. Jednotka HZS, pod kterou obec spadá, vyjíţdí k zásahům v obci i jejím okolí ze vzdálenosti 15 km a cestou projíţdí nejen město, ale také další obec. Proto je nutné, aby zde byla také jednotka, která k místu mimořádné události můţe dojet dříve. Takto funkční jednotka si ovšem vyţaduje velké mnoţství finančních prostředků i času samotných dobrovolníků. Čas, který členové jednotky v roce 2013 věnovali školením, zásahům a ostatním činnostem, které s jejich prací dobrovolných hasičů souvisí, oceněn na 389 644 Kč. Pro ocenění byl vyuţit počet odpracovaných hodin a mediánová hodinová mzda profesionála. Zajímavostí je, ţe částka 389 644 Kč se nápadně blíţí roční mediánové mzdě profesionálního hasiče (368 808 Kč). Hodnota času jednotky a jednoho profesionála je sice podobná, ale jeden profesionál by jistě to, co jednotka, sám za rok nezvládl.
53
Tento čas je však pouze část nákladů, které členové jednotky nesou. Kromě něj a nákladů obětované příleţitosti můţeme za náklady pro dobrovolné hasiče povaţovat také to, ţe při poţárech, povodních a jiných mimořádných událostech zasahují často u svých přátel. Vidí jejich zničený majetek. Také nalezení usmrcených či těţce zraněných osob můţe působit špatně na jejich psychiku. Další náklady na činnost JSDH nese obec, kraj, Hasičský záchranný sbor, sponzoři a Evropská unie a také zaměstnavatelé členů jednotky. Jednotka je zřizována jako organizační sloţka obce, tudíţ je její rozpočet částí rozpočtu obce. Obec financuje většinu školení jednotky, výstroj a výzbroj, kterou potřebují a další poloţky. Na části těchto výdajů se podílí také kraj v podobě neinvestičních dotací. Další finance můţe obec získávat také od sponzorů. Hasičský záchranný sbor financuje nákup vybavení, které bylo zničeno při zásazích. Zaměstnavatelé musí své zaměstnance pro činnost člena jednotky uvolnit ze zaměstnání (placené volno). Za to jim sice náleţí refundace zaměstnancovy mzdy, ale produktivitu, která můţe být nepřítomností zaměstnance sníţena, jim nikdo nenahradí. Kromě zmíněných nákladů z činnosti JSDH obce Brumovice plyne řada přínosů. Například pro samotné členy jednotky je činnost v jednotce koníčkem a zároveň prostředkem seberealizace a sebezdokonalení. Dobrovolníci se zde naučí mnoho věcí, které mohou vyuţít i ve svém soukromém nebo profesním ţivotě. V neposlední řadě je zde také dobrý pocit a pocit potřebnosti, který obvykle plyne z pomoci druhým. Také obci a ostatním subjektům plyne z činnosti jednotky samozřejmě velké mnoţství přínosů. Hlavním přínosem pro obec, její obyvatele a také obyvatele okolních obcí je jednotka sama o sobě. Jak jsem zmínila, jednotka je vysoce kvalifikovaná a na místě zásahu v obci můţe být dříve neţ jednotka profesionálů. Podobný přínos náleţí také kraji, jelikoţ jednotky SDH obcí doplňují poplachový plán kraje. SDH Brumovice se kromě poţární ochrany zabývá také vedením dětí a mládeţe, poţárním sportem, organizací kulturních a sportovních akcí a dalšími činnostmi. Z jejich činnosti plynou podobné náklady i přínosy, jako z činnosti jednotky. Co se týče finančních nákladů, je SDH z velké části soběstačné. Vybírá peníze z členských příspěvků, z nichţ část odesílá na okresní ředitelství sdruţení. Další příjmy má SDH z organizace kulturních akcí, darů sponzorů a dotací obce. Nejvyšší výdaje jsou spojeny s poţárním sportem. Všem těmto činnostem, mimo sport, členové SDH věnovali 1 660 hodin. Tento čas byl pomocí mediánové hodinové mzdy v Moravskoslezském kraji oceněn na 222 440 Kč. Nebylo moţné vyuţít mzdu profesionála, jelikoţ z dostupných zdrojů nelze určit, kolik bylo které činnosti v rámci organizace akcí a trénování a vedení dětí věnováno času. Čas, který je věnován sportu zde není obsaţen proto, ţe nesplňuje podmínky dobrovolnické činnosti. Hasiči trénují a závodí pro své vlastní potěšení a zdokonalení. Také čas, který dobrovolníci ze sdruţení věnují poţární ochraně, je velmi těţké určit. Většina této činnosti splývá s činností jednotky a sami dobrovolníci obvykle nerozlišují, jestli právě pracují pro jednotku nebo SDH. 54
Náklady činnosti SDH, které nesou sami členové SDH jsou tedy čas strávený prací pro sdruţení, náklady obětované příleţitosti a také členské poplatky. Přínosy pro členy SDH však tyto náklady převaţují. Pro všechny členy SDH je tato činnost koníčkem. Dělají to pro radost. Další náklady na činnost SDH nese také obec. Kromě dotací poskytuje obec prostory, které SDH Brumovice vyuţívá jako své sídlo, propůjčuje jim vybavení jednotky, které SDH vyuţívá pro sport a spolupracuje s nimi na organizaci některých akcí. Přínosy, které obci i jejím obyvatelům z činnosti SDH plynou, jsou pak vyhledávání nových členů jednotky nebo přínosy plynoucí z vedení oddílů dětí a mládeţe – děti mají moţnost věnovat se nějaké volnočasové aktivitě, mají dostatek pohybu a učí se novým věcem. Většina z těchto dětí zůstane dobrovolnými hasiči i v dospělosti a část z nich vstoupí i do jednotky. Děti a také dospělí mohou prostřednictvím sportu obec reprezentovat. Také pořádání kulturních a sportovních akcí je přínosem pro obec a hlavně pro její obyvatele. SDH Brumovice se podílí na organizování přibliţně poloviny všech akcí pro děti i dospělé, které se za rok v obci uskuteční. Cílem práce bylo identifikovat náklady a přínosy, které plynou z činnosti dobrovolných hasičů ve vybrané obci v roce 2013 a také určit, kdo tyto náklady a přínosy nese. Na základě výše uvedeného byl cíl splněn. Problémem, na který jsem narazila při psaní této práce, bylo, ţe dobrovolnost JSDH obcí bývá často zpochybňována. Některé obce registrují členy jednotky na základě smluv. Členové jednotek také musí při cvičeních a zásazích poslouchat rozkazy a řídit se předpisy. Předpisy jsou zde však především pro bezpečnost a rozkazy musí poslouchat všichni dobrovolníci, kteří se při mimořádných událostech angaţují. V opačném případě by mohl na místě zásahu nastat zmatek a vyuţití sil dobrovolníků by bylo neefektivní. Zároveň se členové JSDH obcí kaţdého cvičení, zásahu a školení účastní zcela dobrovolně a dle vlastního uváţení. Za neúčast na zásahu jim ţádné stíhání nehrozí. Dělají tuto práci bez nároku na finanční odměnu a dělají ji pro ostatní (jejich práce je přínosná pro široké okolí). Proto jsou členové JSDH obcí skutečnými dobrovolníky. V případě SDH nikdo jejich dobrovolnost nezpochybňuje, ale i tak část jejich činnosti dobrovolnictví neodpovídá. Jak jiţ bylo zmíněno, čas, který členové SDH věnují poţárnímu sportu, nebyl započítán do celkového počtu hodin pro výpočet hodnoty dobrovolnické činnosti SDH. Sportovní činnost SDH je totiţ z velké části v rozporu s definicí dobrovolnictví. Je to sice nepovinná a neplacená činnost, ale sportovci ji provádějí primárně pro sebe a ne pro ostatní (pro široké okolí). Výjimkou jsou například rozhodčí a trenéři, kteří svou prací (neplacenou a nepovinnou) pomáhají také ostatním. Poznatky obsaţeny v této práci mohou být vyuţity například pro nábor nových dobrovolníků do sdruţení i jednotky dobrovolných hasičů. Můţe slouţit jako marketingový nástroj, který ukazuje, jakou hodnotu činnost SDH i JSDH v roce 2013 měla. Můţe tak motivovat další potenciální dobrovolníky pro vstup do jednotky a sdruţení. Zároveň bylo běhen získávání 55
informací pro tuto práci zjištěno, ţe SDH vede nedostatečnou evidenci času, který jednotlivými činnostmi jeho členové stráví. Této evidenci je nutné v budoucnosti věnovat větší pozornost. Moţnost ukázat přínosnost činnosti dobrovolných hasičů je také důleţitá pro získávání dotací, grantů a sponzorských darů.
56
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura [1] ASHE, Brian; MCANENEY, K. J.; PITMAN, A. J. Total cost of fire in Australia.Journal of Risk Research, 2009, 12.2: 121-136. [2] DEKKER, P., HALMAN, L. 2003. „Voluntering and Values: An Introduction“. In Paul Dekker, Loek Halman (eds.). The Values of Volunteering. Cross-Cultural Perspectives. New York: Kluwer Academic/ Plenum Publishers, 1-17. [3] DOSTÁL, Jakub. Cooperation between non-governmental organizations and the State in the matter of flood risk management in the Czech Republic. In: Flood recovery, innovation and response III. Southampton, England: WIT Transactions, c2012, s. 15-26. ISBN 9781845645885. Česká republika. Zákon o poţární ochraně ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka č.34/1985. 1985, č. 133. [4] DOSTÁL, Jakub. The Influence of the Type of Replacement Wage on the Economic Value of Volunteering: Emergencies in the Czech Republic. In: Proceedings of the 18th international conference Current trends in public sector research. 1st ed. Brno: Masaryk Univerzity, 2014, s. 232-240. ISBN 9788021066113. [5] FRAZIER, Patricia. Total cost of fire. Fire Protection Engineering, 2005, 26: 22-6. [6] FRIČ, P., POSPÍŠILOVÁ, T. a kol. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. století. AGNES ve spolupráci s HESTIA, Praha, 2010. [7] KAVAN, Štěpán. Jednotky dobrovolných hasičů a sdruţení dobrovolných hasičů ři povodních. In: A nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR. Brno: Masarykova univertiza, 2014, s. 113-126. ISBN 978-80-210-6713-4. [8] KAVAN, Štěpán a Jakub DOSTÁL. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 69 s. Studia. ISBN 978-808-7472-415. [9] KORIMOVÁ, Gabriela a Katarína SVOREŇOVÁ. Dobrovoľnícka alternatívna mena DAM – nový nástroj motivácie k dobrovoľníctvu. EKONOMIKA A SPOLOČNOSŤ. 2013, roč. 14, č. 2, s. 222-230. [10] Manual on the measurement of volunteer work. Genève, Switzerland: International Labour Office, 2011, v, 110 p. ISBN 978-92-2-125070-8.
57
[11] MCLENNAN, Jim; BIRCH, Adrian. A potential crisis in wildfire emergency response capability? Australia's volunteer firefighters. Global Environmental Change Part B: Environmental Hazards, 2005, 6.2: 101-107. [12] NOVÁK, T. Hodnota dobrovolné práce. Praha, 2008. Disertační práce. Vysoká škola ekonomická. [13] SALAMON, M. L., SOKOLOWSKI, W., HADDOCK, M. A. Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. September 2011. Annals of Public and Cooperative Economics, roč. 82, č. 3, s. 217-252. [14] Statistická ročenka 2011. In Příloha, 112 Odborný časopis poţární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, 3/2012. MV-generální ředitelství HZS ČR. Praha, 2013, roč. X. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/statisticke-rocenky-hasicskeho-zachranneho-sboru-cr.aspx [15] Statistická ročenka 2012. In Příloha, 112 Odborný časopis poţární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, 3/2013. MV-generální ředitelství HZS ČR. Praha, 2013, roč. XI. ISSN 1213-7057 [16] Statistická ročenka 2013. In Příloha, 112 Odborný časopis poţární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, 3/2014. MV-generální ředitelství HZS ČR. Praha, 2014, roč. XII. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/statisticke-rocenky-hasicskeho-zachranneho-sboru-cr.aspx [17] ŠENOVSKÝ, M a kol. Integrovaný záchranný systém. Ostrava : Spektrum, 2007. ISBN 978-80-7385-007-4. [18] Řád výkonu služby v jednotkách požární ochrany: [sbírka interních aktů řízení generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky. 1. vyd. V Ostravě: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2009, 245 s. ISBN 978-80-7385-069-2. Elektronické zdroje [19] Brumovice. Mesta.obce.cz [online]. 2014 http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-1310.htm
[cit.
2014-04-09].
Dostupné
z:
[20] Co je ČHJ. Česká hasičská jednota [online]. 2010 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.hasicskajednota.cz/ [21] Co je to JPO I aţ VI?. Hasiči Domažlice [online]. 2007 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.hasicido.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=188 [22] Dobrovolní hasiči.cz. z
.
[online].
Praha, 58
SH
ČMS,
2013.
Dostupné
také
[23] Hasičské desatero. Dobrovolní hasiči.cz. O nás. Copyright © 1999 – 2010 [online]. SH ČMS, 2013 [cit. 2013-10-13]. Dostupné také z
. [24] HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Občanská sdružení po nabytí účinnosti Nového občanského zákoníku. 2013. Dostupné z: http://www.komora.cz/zpravodajstvi-a-media/aktuality-4/legislativa-a-normy/hk-crobcanska-sdruzeni-po-1-lednu-2014.aspx [25] Integrovaný záchranný systém. Hasičský záchranný sbor České republiky [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/integrovany-zachrannysystem.aspx [26] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Informační systém o průměrném výdělku: Platová sféra 1. pololetí 2013. Zlín, 2013. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16292/ISPV_132_PLS.pdf [27] Poradna. Dobrovolník.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. z: http://www.dobrovolnik.cz/mporadna/zakon-o-dobrovolnicke-sluzbe/
Dostupné
[28] Press & Media. European Economic and Social Comitee [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.press-releases.30304 [29] Satelitní účet neziskových institucí. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-0422]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_sat [30] Statistiky. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0201.pdf [31] V Krnově při tornádu zasahovali hasiči z Brumovic. Opavská a Hlučínský denník [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/hasici-brumovice-tornado22072013.html Legislativa [32] Česká republika. Zákon č. 133/1985 Sb. O poţární ochraně ve znění pozdějších předpisů. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=36808&nr=133~2F1985&rpp =15#local-content. [33] Česká republika. Zákon č 238/1985 Sb. O Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. In:http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00238&cd=76&typ=r.
59
[34] Česká republika. Zákon č. 239/2000 Sb. O integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In:http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00239&cd=76&typ=r. Dokumenty [35] JSDHO BRUMOVICE. Dílčí zprávy o zásahu. Brumovice, 2013. [36] OBECNÍ ÚŘAD BRUMOVICE. Potvrzení o členství v zásahové jednotce JPO III dobrovolných hasičů obce. Brumovice, 2006. [37] OBECNÍ ÚŘAD BRUMOVICE. Zřizovací listina jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Brumovice, 1994. [38] Stanovy Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ve znění přijatém III. řádným sjezdem, konaným ve dnech 2. a 3. července 2005 v Klatovech a změn přijatých Shromáţděním starostů OSH 14. 4. 2012 [online]. Klatovy, SH ČMS, 2013. [cit. 5. 10. 2013]. Dostupné z . Ostatní zdroje [39] KUČA, František, starosta obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 18. 3. 2014. [40] MUSÁLEK, Miroslav, starosta SDH Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 13. 3. 2014. [41] POLANSKÝ, Pavel, velitel JSDH obce Brumovice. Strukturovaný rozhovor ze dne 3. 3.2014. [42] SDH BRUMOVICE, Členská schůze 14. 1. 2014. Brumovice
60
SEZNAM TABULEK TABULKA 1: POČET JEDNOTEK SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A PROCENTNÍ PODÍL JEJICH ZÁSAHŮ NA CELKOVÉM POČTU ZÁSAHŮ (2011 – 2013)......................................................................................................20 TABULKA 2: ZÁSAHY U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ UDÁLOSTÍ PODLE DRUHU JPO (2011 – 2013) ...............................21 TABULKA 3: POČTY HASIČŮ PŘI ŘEŠENÍ VYBRANÝCH POVODNÍ V ČR ..................................................................22 TABULKA 4 PŘÍSTUPY K MĚŘENÍ EKONOMICKÉ HODNOTY DOBROVOLNICTVÍ ......................................................31 TABULKA 5: ŠKOLENÍ ABSOLVOVANÁ ČLENY JSDHO BRUMOVICE (DO 1. 3. 2014) .................................................37 TABULKA 6: VÝJEZDY JEDNOTKY SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE BRUMOVICE V ROCE 2013 ................39 TABULKA 7: VÝDAJE OBCE BRUMOVICE NA JEDNOTKU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V ROCE 2013 .........................42 TABULKA 8: POČET ČLENŮ SDH BRUMOVICE V JEDNOTLIVÝCH VĚKOVÝCH KATEGORIÍCH .................................43 TABULKA 9: KULTURNÍ A SPORTOVNÍ AKCE POŘÁDANÉ SDH PŮSOBÍCÍMI V OBCI ................................................46 TABULKA 10: NÁKLADY (VÝDAJE) SOUVISEJÍCÍ S JEDNOTKOU SDH OBCE BRUMOVICE V ROCE 2013 ..................49 TABULKA 11: NÁKLADY SDH ZA ROK 2013 A SUBJEKTY, KTERÉ TYTO NÁKLADY NESOU ......................................50
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CAS
Cisternová automobilová stříkačka
ČHJ
Česká hasičská jednota
HDP
Hrubý domácí produkt
HZS
Hasičský záchranný sbor
ILO
International labour organization
IZS
Integrovaný záchranný systém
JPO
Jednotka poţární ochrany
JSDH
Jednotka sboru dobrovolných hasičů
MHJ
Moravská hasičská jednota
NNO
Nestátní neziskové organizace
OS
Občanské sdruţení
SDH
Sbor dobrovolných hasičů
SH ČMS
Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska
61
62
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Otázky ke strukturovaným rozhovorům Příloha B – Hasičské desatero Příloha C – Zakládací listina jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Brumovice Příloha D – Potvrzení o členství v zásahové jednotce
63
