Ekonomická a sociální funkce malých a středních podniků

Bankovní institut vysoká škola Praha Fakulta ekonomických a sociálních věd

Ekonomická a sociální funkce malých a středních podniků (podtitul práce) Bakalářská práce

Autor:

Josef Lank Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Lucie SANDMANN, M. A.

Duben 2010

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Ekonomická a sociální funkce malých a středních podniků zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

Ve Vratislavicích nad Nisou dne 4. 4. 2010

Josef Lank

2

Poděkování

Za cenné rady, náměty a předané vědomosti bych chtěl poděkovat vedoucí práce paní Ing. Lucii Sandmann, M. A. z Bankovního institutu Vysoké školy.

3

Téma Ekonomická a sociální funkce malých a středních podniků

Anotace Smyslem mé práce je nejen přehledně popsat vývoj malého a středního podnikání po roce 1989, ale i nalézt konkrétní východiska pro vznik a fungování těchto podniků v prostředí neustálých legislativních a ekonomických změn, ovlivněných vstupem ČR do Evropské unie a nástupem ekonomické krize. Podrobně bych se chtěl věnovat novému konceptu sociálního podnikání v ČR.

Topic of my Diploma Work Economic and social functions of small and medium-sized enterprises

Annotation The purpose of my work is not only to describe the development of small and medium-sized businesses since 1989, but also to find a specific point of departure for the creation and functioning of these enterprises in an environment of constant legislative and economic changes affected by the entry of the Czech Republick into the European Union and the onset of the economic crisis. In detail, I would like to pay attention to a new concept of social entrepreneurship in the Czech Republic.

4

Obsah Úvod 1. Vývoj malého a středního podnikání v ČR po roce 1989 1.1. Základní definice 1.2. Vývoj zaměstnanosti v MSP 1.3. Vývoj ukazatelů v MSP 2. Legislativní rámec pro poskytování podpory malým a středním podnikatelům 2.1. Srovnání podmínek s nadnárodními společnostmi 3. Podpora malého a středního podnikání 3.1. Státní programy 3.2. Programy EU 4. Sociální role malého a středního podnikání 4.1. Vytváření pracovních příleţitostí 4.2. Zakládání sociálních podniků Závěr

5

Úvod Cílem mé práce je shrnutí současných podmínek a moţností malých a středních podniků v prostředí neustálých legislativních a ekonomických změn, ovlivněných vstupem ČR do Evropské unie a nástupem ekonomické krize. Malé a střední firmy mají v české ekonomice významné postavení, vytvářejí zhruba čtyřicet procent hrubého domácího produktu. Mou snahou bylo popsat jejich hlavní výhody a šance a rovněţ hlavní překáţky pro jejich masivnější nástup do hospodářské struktury.

6

1.

Vývoj malého a středního podnikání v ČR po roce 1989 1.1 Základní definice

Definice malých a středních podniků pouţívaná v oblasti státní podpory odpovídá běţné definici uvedených podniků, kterou pouţívá Evropská komise ve svém doporučení 800/2008, příloha 1. Středním podnikem se rozumí podnik, který má méně neţ 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřevyšuje částku 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma nepřesahuje 43 milionů EUR. 1 Malým podnikem je podnik, který zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma nepřesahuje 10 miliónů EUR.1 Mikropodnikem je podnik, jenţ má méně neţ 10 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR.1 Tato kritéria je třeba uplatňovat na společnost/firmu jako celek (včetně dceřiných společností z jiných členských států a zemí mimo Evropskou unii). V celosvětově proměnlivém hospodářském prostředí, které se vyznačuje neustálými strukturálními změnami a rostoucími konkurenčními tlaky, ještě více vzrostl význam malých a středních podniků (MSP). Sektor malého a středního podnikání plní v ekonomice velmi významné místo, je hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti.2 Hraje rozhodující roli při tvorbě pracovních příleţitostí a obecně je faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje.3 V České republice se malé a střední podniky podílejí 61,52 % na zaměstnanosti a 54,57 % na účetní přidané hodnotě. Jak vyplývá z Pravidel společenství pro poskytování státní podpory malým a středním podnikům, tak MSP sehrávají důleţitou roli 1

Příručka pravidel společenství pro poskytování státní podpory malým a středním podnikům, 25.2.2009, Komise Evropského společenství, str. 7 2 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 2 3 Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013, duben 2006, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 3

7

v hospodářském růstu Evropy, neboť vytvářejí 60% evropského HDP. Tito dynamičtí podnikatelé mají zvlášť dobré předpoklady pro to, aby těţili z příleţitostí, jeţ přináší globalizace, současná ekonomická krize, a ze zrychlujícího technologického pokroku. 4 V České republice bylo k 31. 12. 2008 vydáno 2.815 tis. ţivnostenských oprávnění, coţ oproti roku 2007 značí pokles o 1.146 tis. vydaných ţivnostenských oprávnění, tj. o 28,9%. Sníţení počtu vydaných ţivnostenských oprávnění způsobila novela ţivnostenského zákona. Místo původních 125 volných ţivností vznikla jedna volná ţivnost „Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona“, která zahrnuje 80 oborů činnosti. K redukci došlo i u ţivností řemeslných, vázaných i koncesovaných. 5 Ţivnostenská oprávnění vlastnilo k 31. 12. 2008 celkem 2.112 tis. podnikatelů, z toho bylo 285 tis. právnických osob. Celkový počet podnikatelů vlastnících ţivnostenská oprávnění se zvýšil oproti roku 2007 o 2,83 %, tj. o 58 tisíc podnikatelů.5 Podle Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost na konci minulého roku celkem 1.037.255 právnických a fyzických osob, z toho bylo 99% v kategorii malých a středních podniků. K největšímu nárůstu celkového počtu malých a středních podniků došlo oproti předchozímu roku ve sluţbách a průmyslu.5

4

http://ec.europa.eu/competition/state_aid/studies_reports/sme_handbook_cs.pdf - 8.10.2009 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 3 5

8

Vývoj počtu platných ŽO 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0

Graf č. 1 Vývoj počtu platných ţivnostenských oprávnění od roku 1992 do 2008 (zdroj – ČSÚ)

U právnických osob MSP došlo k nárůstu o 5.685 subjektů, a to zejména ve sluţbách a v průmyslu. U fyzických osob došlo k poklesu o 4.643 subjektů na celkových 834.477 podnikajících fyzických osob. K poklesu došlo především v obchodu, peněţnictví a sluţbách.6 Důvodů ke sníţení počtu samostatně podnikajících osob je několik: a) postupující hospodářská krize b) vysoké zatíţení ţivnostníků sociálním a zdravotním zabezpečením, nadměrnou administrativou, odpovědností a vyšší počet odpracovaných hodin ve srovnání se zaměstnanci c) přechod dobře podnikajících osob do jiných forem podnikatelských subjektů, např. s.r.o., v.o.s., a.s. z důvodu úspory nákladů především u sociálního a zdravotního pojištění

6

http://download.mpo.cz/get/38872/43274/519252/priloha005.doc - 8.10.2009

9

V ývoj p očtu ak tivn ích su b jek tů M S P v Č R v letech 1998-2008

1 100 000

P o čet M S P p rávn ické o so b y

1 000 000 900 000

P o čet M S P fyzické o so b y

800 000 700 000

P o čet M S P celkem

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Graf č. 2 – Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1998-2008 (zdroj – ČSÚ)

1.2 Vývoj zaměstnanosti v MSP Celkový počet zaměstnanců v malých a středních podnicích se v roce 2008 zvýšil o 28 tis. na celkový počet 2.061 tis. zaměstnanců. K největšímu sníţení došlo v uvedeném roce v zemědělství. K největšímu zvýšení opět v obchodu a sluţbách. Počet zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v roce 2008 klesl oproti předchozímu roku pouze o 0,1 %.7 U velkých podniků nedochází k tak prudkému nárůstu objemu výkonů jako u malých a středních podniků. Velké podniky nově vznikají jen velmi pomalu a to jen se zahraniční účastí, zatímco malé a střední dobře řízené podniky zvyšují výkony rychleji a získávají kapitál, který investují do rozšíření výnosů nebo sluţeb, logicky zaměstnávají i více pracovníků. Ke zvýšení počtu zaměstnanců v MSP dochází také přechodem ţivnostníků do právnických forem podnikání, kde se z ţivnostníka stává zaměstnanec právnické osoby. Velké podniky rychleji zvýší produktivitu práce díky dodávkám vyspělých technologií zahraničních mateřských firem, čímţ potřebují k zvýšení stejné produkce menší počet pracovních sil.

7

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 4

10

Sníţení počtu pracovníků v zemědělském sektoru je dlouhodobá záleţitost, která souvisí se sniţujícími se počty chovných hospodářských zvířat, přechodem k pěstování plodin pro technické a energetické účely (řepka olejná, kukuřice, rychle rostoucí dřeviny) od potravinářských účelů. Tyto plodiny jsou daleko méně náročné na potřebu lidských zdrojů neţ např. výroba cukrové řepy, brambor, ovoce a zeleniny. Potřeba domácích potravin neustále klesá díky dovozům nadměrně dotovaných potravin a surovin pro výrobu potravin ze zemí především Evropské unie. Dotované dovozy mají vliv na sníţení zaměstnanosti v resortu nejen zemědělství, ale i potravinářského a zpracovatelského průmyslu.

V ý v o j p o čtu za m ěstn a n ců M S P v Č R v letech 1 9 9 8 -2 0 0 8

2 2 2 1 1 1 1 1 1

100 050 000 950 900 850 800 750 700

2 033 1 948

1 947 1 870

1 830

2061

1 983 1 910

1 904

1 924

1 848

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Graf č. 3 – Vývoj počtu zaměstnanců, počet zaměstnanců v tis. (zdroj – ČSÚ)

1.3 Vývoj ekonomických ukazatelů v MSP V roce 2008 vytvořily MSP výkony ve výši 4.034.880 mil. Kč, coţ je oproti roku 2007 zvýšení o 83.005 mil. Kč, tj. 2,1%. Meziroční nárůst v roce 2008 vykazují výkony hlavně v obchodu, dále také ve stavebnictví a sluţbách. Podíl MSP na celkových výkonech podnikatelské sféry v roce 2008 dosáhl 51,53%. 8 V roce 2008 vytvořily MSP celkem 1.303.200 mil. Kč účetní přidané hodnoty, oproti roku 2007 došlo ke zvýšení o 24.477 mil. Kč, tj. o 1,91%. K meziročnímu zvýšení přidané hodnoty došlo především v obchodu, stavebnictví a peněţnictví. Největší pokles byl zaznamenán v dopravě díky začátku ekonomické krize. Doprava je jedním z odvětví, která kaţdý pokles výroby/zprostředkování sluţeb pocítí jako jedna z prvních. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v ČR vzrostl na 54,57%.8 8

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 4-6

11

V ývoj ú četn í p řid an é h od n oty M S P v Č R v letech 1998-2008

1 303 200 1 400 000

1 278 723 1 185 225

1 200 000

1 027 717 898 360

1 000 000 800 000

635 498

656 378

682 387

720 493

1998

1999

2000

2001

964 759

778 556

600 000 400 000 200 000 0

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Graf č. 4 – Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v ČR v letech 1998 – 2008, v mil. Kč (zdroj – ČSÚ)

V sektoru malých a středních podniků dosáhly průměrné měsíční mzdy v roce 2008 výše 19.882 Kč, meziročně došlo k nárůstu o 8,77%. Průměrné mzdy v sektoru MSP byly v roce 2008 niţší o 9,14% neţ celostátní průměr podnikatelské sféry, který je podle ČSÚ vykazován ve výši 21.881 Kč. 8 Ke zvýšení průměrných mezd v malých a středních podnicích dochází v průběhu posledních let rychleji neţ u velkých podnikatelských subjektů, vzhledem k tomu, ţe zde roste zainteresovanost na výsledku práce a nepatří do této kategorie bankovní a pojišťovací instituce, kde růstový potenciál především manaţerských platů je vyčerpán ve vztahu ke stoupajícím, příp. klesajícím výkonům a zisku. Přestoţe mzdy u malých a středních podniků rostou rychleji neţ u velkých podniků, zřejmě v dohledné době nedosáhnou průměru mezd u velkých podniků, kde je průměr značně ovlivněn průměrnou mzdou v bankovním a pojišťovacím sektoru. V případě, ţe by došlo k vyčlenění těchto 2 sektorů, domnívám se, ţe by průměrné mzdy byly srovnatelné Podíl investic MSP na celkových investicích v ČR v roce 2008 dosáhl 56%, coţ je oproti předchozímu roku nárůst o 0,22%. Oproti roku 2007 je nárůst investic 10.556 mil. Kč. K největšímu nárůstu došlo v průmyslu, naopak nejvýraznější sníţení bylo opět zaznamenáno v dopravě.9

9

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 6

12

V ý v o j in v estičn ích n á kla d ů M S P v Č R v letech 1 9 9 9 -2 0 0 8 350 000 300 000

303 627

301 853

2006

2007

312 409

265 609 235 578

250 000

214 718

200 000

168 627

170 596

169 280

170 289

1999

2000

2001

2002

150 000 100 000 50 000 0

2003

2004

2005

2008

Graf č. 5 – Vývoj investičních nákladů MSP v ČR, investice celkem v mil. Kč (zdroj – ČSÚ)

V roce 2008 došlo k meziročnímu zvýšení vývozu MSP o 9.199 mil. Kč, tj. o 0,82%. V absolutní hodnotě dosahuje vývoz MSP od roku 1998 nepřetrţitý nárůst. Podíl vývozu MSP na celkovém vývozu z ČR v roce 2008 vykazuje 46,04%, oproti roku 2007 vzrostl o 0,63%. Podíl MSP na celkovém dovozu v roce 2008 vykazuje 56,01%. Vyšší podíl malých a středních podniků v dovozu souvisí se zaměřením obchodních organizací tohoto sektoru zajišťujících dovozy i pro velké podniky.10 V ývoj zah ran ičn íh o ob ch od u M S P v Č R v letech 1998-2008

1 600 000

V ývo z (m il. K č)

1 400 000 1 200 000

D o vo z (m il. K č)

1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Graf č. 6 – Vývoj zahraničního obchodu MSP v ČR, v mil. Kč (zdroj – ČSÚ)

10

http://download.mpo.cz/get/38872/43274/519252/priloha005.doc - 1.11.2009

13

2008

2.

Legislativní rámec pro poskytování podpory malým a středním podnikatelům

Pravidla pro poskytování podpor malým a středním podnikatelům z prostředků státního rozpočtu na podporu jejich výkonnosti, konkurenceschopnosti a pro zmírnění nevýhod vyplývajících z jejich malé ekonomické síly upravuje Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Dalším předpisem, kterým se řídí poskytování podpor je nařízení Komise ES 800/2008.

Zákon č. 47/2002 Sb. Zákon č. 47/2002 Sb., stanovuje zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakoţ i při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů, tento zákon se nevztahuje na podpory poskytované do oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby. Ţadatel o podporu musí mít trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. Dle toho zákona můţe být podpora poskytnuta na projekty: -

zaměřené na investice

-

výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem

-

zvyšování odbornosti dospělých

-

hospodářské a technické poradenství

-

získávání informací o podnikání

-

projekty výzkumu a vývoje, jejichţ výsledky MSP vyuţívají

-

projekty v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichţ podporování státem je ţádoucí z jiných důvodů

-

vytváření nových pracovních míst

-

navazování kontaktů a spolupráce se zahraničními partnery a účast na vnitrostátních i zahraničních výstavách a veletrzích

-

zavedení systému zajišťujících zvýšení kvality produkce a řízení podniků a vyuţití sluţeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti

14

-

projekty zaměřené na investice spojené s ochranou ţivotního prostředí, poskytování technických informací a poradenských sluţeb nebo vybraných provozních nákladů určených na činnosti spojené s ochranou ţivotního prostředí

Podpora se poskytuje ve formě návratné finanční výpomoci, dotace, finančního příspěvku, záruky, nebo úvěru se sníţenou úrokovou sazbou. Podle tohoto zákona byla zřízena agentura na podporu podnikání a investic – CzechInvest. 11 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat ţádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých sluţeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí.12

Zákon č. 218/2000 Sb. Zákon č. 219/2000 Sb. upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních sloţek státu a příspěvkových organizací zřízených organizačními sloţkami státu, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení likvidity státní pokladny a likvidity státního dluhu a hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.

11 12

Zákon č. 47/2002 Sb. http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu - 6.11.2009

15

Hlava III – účast státního rozpočtu na financování programu a poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Program Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku, jeho údrţbu a opravy, případně i pro jiné činnosti potřebné k dosaţení stanovených cílů. Účast státního rozpočtu na financování programu Účastí na financování programu se nerozumí pouze výdaje na financování programů, ale také poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami. Výše účasti je posouzena ministerstvem, je- li účast státního rozpočtu niţší neţ 5.000.000.000 Kč, je-li účast vyšší, tak rozhoduje vláda. Výdaje na financování programu se člení dle účelu: -

individuálně posouzené výdaje organizační sloţky státu, které jsou určeny na konkrétní akci

-

systémově určené výdaje organizační sloţky státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, správce stanoví výdaje na konkrétní akce

-

individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určená na konkrétní akci, zpravidla vyšší neţ 100 000 000 Kč.

-

systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichţ rámci poskytne správce kapitoly dotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce

-

nevratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb

Poskytování a odnětí dotací a nevratných finančních výpomocí Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu můţe poskytnout pouze ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky a Grantová agentura ČR, nebo ten, koho určí zvláštní zákon. Při rozhodování o poskytnutí je označen příjemce, účel a podmínky pouţití finanční výpomoci. K odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci můţe dojít při doloţení neúplných nebo chybných informací v ţádosti, případně bylo udělení v rozporu se zákonem.

16

Dotace a finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu na účet, nebo umoţněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše stanoveného limitu.13

Nařízení Komise ES 800/2008 Výrazem politické vůle Komise vyjádřit malým a středním podnikům uznání za jednu z hlavních úloh, kterou v hospodářství Evropské unie sehrávají, je její iniciativa na podporu malých a středních podniků. Jejím cílem je celkově zlepšit přístup k podnikání, napevno zakotvit princip „mysli nejdříve v malém“ a podpořit růst malých a středních podniků pomocí při řešení zbývajících problémů, které brzdí jejich vývoj. Iniciativa přichází s řadou opatření, jeţ mají malým a středním podnikům pomáhat na různých úrovních. Jedním z největších problémů, s nímţ se malé a střední podniky v EU potýkají, je přístup k financování. V současné situaci ekonomického zpomalení a finanční krize čelí malé a střední podniky v přístupu k financování ještě větším obtíţím neţ jiné společnosti, coţ vede k tomu, ţe odkládají či dokonce upouštějí od nezbytného financování plánovaných investic. Záměrem tohoto plánu na oţivení ekonomiky, jenţ vychází z iniciativy na podporu malých a středních podniků, je poskytovat další pomoc malým a středním podnikům. Jeho dalším cílem je usnadnit malým a středním podnikům přístup k financování za pomoci Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. Státní podpora malým a středním podnikům v Evropě se na jejich konkurenceschopnosti projeví pouze tehdy, bude-li zacílena na strukturální zlepšení trţních podmínek, jeţ povedou k hojnějším inovacím a výzkumu, vyšší energetické účinnosti, lepšímu vzdělání a kvalitnějším pracovním místům. Na podporu malých a středních podniků lze dále maximálně vyuţít výdajových programů EU, např. programu pro konkurenceschopnost a inovace a rámcového programu pro výzkum. Tento program je určen zejména takovým společnostem, které vyvinuly nová funkční zelená řešení,

která

dosud

nenašla

své

místo

na

trhu.

Návrhem financování eko-inovací chce EU podporovat inovační produkty, sluţby a technologie, které mohou vést k lepšímu vyuţití přírodních zdrojů a redukovat ekologickou stopu v Evropě.14 Ve stejném duchu lze posílit vzájemnou součinnost Lisabonské strategie a evropské agendy pro změnu klimatu a energetiku, a to podporou investic do inovativních nízkouhlíkových technologií a opatření na zvýšení energetické účinnosti. Tyto kroky posílí

13 14

Zákon č. 218/2000 Sb. http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFVHHD74 - 8.11.2009

17

evropskou konkurenceschopnost a současně splní evropské cíle v oblasti energetické bezpečnosti a změny klimatu.15 Od 1. 7. 2008 vstoupila v platnost novela Ţivnostenského zákona, která přinesla ulehčení administrativní zátěţe podnikatelů a jejich vstupu do podnikání. Tato novela přinesla změnu struktury ţivností, zrušení ţivnostenských listů a koncesních listin, místní příslušnost ţivnostenských úřadů, omezení oznamovací povinnosti a sníţení poplatků. Bývalý ministr Martin Říman (Ministerstvo průmyslu a obchodu) ji označil za administrativní revoluci v podnikání v České republice. 16 Významnou změnou je úprava volné ţivnosti, která byla nahrazena jedinou ţivností ,,Výroba, obchod a sluţby“, pod kterou spadá 80 oborů podnikání. Podnikatel, který chce vykonávat obor činnosti, který nemá charakter ţivností řemeslných, vázaných a koncesovaných, pouze oznámí své podnikatelské aktivity. Ţivnostenské a koncesní listiny nový zákon nahrazuje výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Zrušení místní příslušnosti ţivnostenských úřadů znamená, ţe ţivnost můţe ţadatel ohlásit na jakémkoliv ţivnostenském úřadě - ,,Centrálním registračním místě“ bez ohledu na své trvalé bydliště. Úřady mají moţnost si některé potřebné informace zjistit a nebude to tak zatěţující povinností pro podnikatele. U řemeslných ţivností byla sníţena poţadovaná délka praxe. Vybrané řemeslné, vázané nebo koncesované obory novela přesunula pod ţivnost volnou. Novela například zpřísnila postihy za nepovolené podnikání.17 Unie malých a středních podnikatelů upozorňuje, ţe dopady novely se projeví spíše postupně. Mezi nedostatky řadí, ţe se nezkrátily lhůty pro vydání výpisu ze ţivnostenského úřadu. Mezi podnikateli se objevil názor, ţe ministerstvo nezašlo ve změnách příliš daleko a ţe úpravy jsou pouze kosmetické.18 K opatřením na podporu malým a středním podniků se řadí i Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími subjekty od 1. 4. 2008. Základními principy projektu jsou objektivita a nestrannost řízení, časová úspora, niţší náklady a jednodušší postup. Při řešení problémů mezi 15

Příručka pravidel společenství pro poskytování státní podpory malým a středním podnikům, 25.2.2009, Komise Evropského společenství, str. 4 16 http://www.mmdecin.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/zivnost/Pro%20podnikatele.pdf – 8.11.2009 17 http://www.podnikatel.cz/clanky/podnikatele-vitaji-novelu-zivnostenskeho-zakona/ - 9.11.2009 18 http://www.podnikatel.cz/clanky/podnikatele-vitaji-novelu-zivnostenskeho-zakona/ - 9.11.2009

18

podnikatelem a spotřebitelem můţe dojít ke vzniku spotřebitelského sporu. Namísto soudní cesty můţe spotřebitel nebo podnikatel vyuţít k řešení tento projekt tak, ţe se obrátí na kontaktní místo se svým podnětem a ţádostí řešit jej mimosoudní cestou. Pokud obě strany souhlasí s tímto způsobem řešení sporu, tak je zvolen mediátor, nebo rozhodce. Pilotní fáze Projektu potrvá 2 roky, poté budou výsledky vyhodnoceny a bude navrţen další postup.19 V zájmu vytváření příznivého podnikatelského prostředí byl usnesením vlády č. 446 dne 21. 4. 2008 schválen Plán sniţování administrativní zátěţe, jenţ počítá s redukcí administrativy v podnikání do konce roku 2010 o 20%. V roce 2005 byla provedena analýza, která vyčíslila administrativní zátěţ podnikatelů na 86,4 mld. Kč/rok. Z analýzy téměř 250 právních předpisů týkajících se podnikání bylo zjištěno 2.168 různých povinností spadajících zejména pod ministerstva financí, ţivotního prostředí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a zemědělství. 20 Z průzkumů vyplývá, ţe více neţ 10% podniků o jedné osobě by přijalo zaměstnance, pokud by byla byrokratická menší. Nadměrnou byrokratickou zátěţí se rozumí subjektům ukládaná byrokratická zátěţ v situaci, kdy by cíle byrokratické zátěţe mohlo být ve srovnatelné míře dosaţeno vlastním svobodným rozhodováním subjektů, svobodnou dohodou subjektů nebo jinými mechanismy bez přímých či nepřímých zásahů státu, jednotek územní samosprávy, jakoţ i právnické osoby, která byla zaloţena nebo zřízena zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu.21 Zaměstnavatel účtuje za zaměstnance daňové povinnosti, odvody OSSZ a zdravotní pojišťovně. Jako největší komplikace se mi jeví, ţe zaměstnavatel musí prvních 14 pracovních dní platit svému zaměstnavateli nemocenskou. Vzhledem k tomu, ţe tyto podniky představují více neţ polovinu všech podniků v EU, mohla by pozitivní změna znamenat 1,5 milionu nových pracovních míst. V roce 2010 se počítá v těchto resortech s úsporou ve výši 16,7 mld. Kč/rok. Odstraňování administrativních překáţek ve všech podobách je obecně nejlepší podporou podnikání, ke zlepšení právního prostředí pro podnikání by měly přispět ještě další projekty eSbírka a legislativa. Tyto projekty vznikly z důvodů, ţe politická reprezentace potřebuje mít nutně pro

19

http://adr.komora.cz/Stranky/archiv.aspx - 9.11.2009 http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/plneni_2007.pdf - 9.11.2009 21 http://www.estat.cz/index.php?p=173 – 10.11.2009 20

19

realizaci svých programových cílů kvalitní a odborně fundovaný koncept. S rostoucím počtem právních předpisů, narůstá byrokratická zátěţ. 12 Mezi hlavní přínosy patří transparentnost legislativního procesu, moţnost dopředu modelovat dopady regulace, sníţení nákladů na publikaci sbírky zákonů (200 mil. Kč/rok) a zefektivnění práce. I v této části je počítáno s velkým podílem IT a IS.

Obr. č. 1 – Zjednodušený náhled na legislativní proces (zdroj – eStat.cz)

2.1 Srovnání podmínek malých a středních podniků s nadnárodními společnostmi Nadnárodní společnosti jsou podniky, jejichţ některé pobočky nemají lokalizaci pouze v zemi původu, ale i v zahraničí. Prostřednictvím přímých zahraničních investic mateřského podniku (formou akvizice existující firmy, nebo výstavbou nových provozních kapacit) jsou v zahraničí zakládány pobočky nebo dceřiné firmy. Nadnárodní společnosti mohou vzniknout i na základě fúze dvou firem z odlišných zemí původu. Tři výše uvedené formy vzniku slouţí i k expanzi existujících nadnárodních společností.22

22

http://www.darius.cz/globe/glob11.html - 11.11.2009

20

Nadnárodní společnosti jsou charakteristické vývojem ekonomické aktivity na několika národních trzích. Mohou tak vyuţívat odlišností mezi jednotlivými zeměmi, včetně rozdílů v politických prioritách, legislativních diferencích, regulačních mechanismech a například rozsahu pobídek pro příliv zahraničního kapitálu. Nadnárodní společnosti mají vysokou geografickou flexibilitu a na změny v daném teritoriu mohou rychle reagovat přesunem svých aktivit do vhodnější lokality v jiné části světa. Nadnárodní společnosti mají klíčovou roli v globalizačním procesu, protoţe iniciují a zavádějí technologické inovace, přispívají k většině toků mezinárodních transakcí, jsou jediným aktérem přeshraniční aktivity.23 Mezinárodní obchodní centrum definuje nadnárodní společností široce: Stačí, aby korporace měla alespoň jednu filiálku v zahraničí. Počet takových je pak odhadován na 60.000 a počet jejich filiálek po celém světě na půl milionu. Výhodná geografická poloha, kvalifikovaná a relativně levná pracovní síla, investiční pobídky, krásy země, vstřícnost Čechů. To je několik důvodů, proč se u nás doposud líbilo zahraničním investorům. Vláda ČR poskytuje nadnárodnímu kapitálu různé stimulace – velkou volnost v oblasti investic, neomezenou svobodu pokud jde o transfer zisků a úroků do zahraničí, daňové úlevy a jiné záruky. Přesně tyto investiční pobídky eliminuje Zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. Tento zákon upravuje, v návaznosti na nařízení Komise č. 1628/2006, všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, postup při poskytování investičních pobídek a výkon státní správy za účelem hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území ČR. Dle tohoto zákon se investičními pobídkami rozumí: -

slevy na daních z příjmu

-

převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu

-

hmotná podpora vytváření nových pracovních míst

-

hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců

-

převod pozemků jako zemědělské půdy a převod ostatních druhů pozemků za ceny zjištěné podle zvláštního předpisu, příp. zdarma24

23 24

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadn%C3%A1rodn%C3%AD_spole%C4%8Dnost – 13.11.2009 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/invpob/poznamky.aspx#poznamka1 – 13.11.2009

21

Z výše uvedeného výpisu investičních pobídek, které poskytuje Česká republika silným nadnárodním společnostem, jasně plyne nadrţování nadnárodním společnostem, sniţování konkurenceschopnosti národních, ryze českých firem. V oblasti sniţování daní je dán počet let daňového zvýhodnění. Po uplynutí této doby se stává, ţe investor opustí tuto zemi, nemovitosti, propustí zaměstnance, zruší pracovní místa, případně zanechá toxický odpad a kapitál přemístí do jiného daňového ráje. V tuto chvíli je český zaměstnanec přímo závislý na zahraničním investorovi a po odchodu nadnárodních zaměstnavatelů vysoce vzroste nezaměstnanost v krajích i republice jako celku. Bohuţel v tu dobu jiţ budou české podniky nekonkurenceschopné, tudíţ nebudou moci vytvářet nová pracovní místa. Po odchodu nadnárodních společností, po uplynutí doby investičních pobídek zůstanou nezaměstnaní lidé, opuštěné montované haly, vyasfaltovaná parkoviště, prázdná státní pokladna a nostalgické vzpomínky na tradiční české firmy. Hrozba vystoupení z trhu je spojena s „politickou pákou“ a lobbování o lepších podmínkách pro tyto korporace. Ty největší nadnárodní korporace mohou zaměstnávat aţ stovky tisíc lidí (např. Citigroup má 332.000 zaměstnanců, 200.000.000 zákazníků ve více neţ stovce zemí) a mít výnosy srovnatelné s HDP menších zemí. Spolu s růstem jejich objemu výroby nebo poskytovaných sluţeb získávají téţ ekonomický a politický vliv, podobně jako světová ekonomika hraje roli v mezinárodních vztazích a globalizaci.25 Mezi další sporné body investičních pobídek a zvýhodnění velké nadnárodní společnosti patří vyuţívání (zneuţívání) levné pracovní síly, která ještě více zlevnila po vypuknutí tzv. ekonomické krize, která vznikla z přesycení trhu a nadvýroby. Dle mého úsudku tato krize vznikla z chtíče těchto velkých korporací o maximální nárůst zisku, nárůst výroby a nárůst sluţeb. Podle kritiků je největším problémem nadnárodních společností jejich nadměrné patentování výrobků, vynálezů coby forma zamezení jakékoliv konkurence. Většina nadnárodních společností má vysoký poměr zahraničních pracovníků oproti českým zaměstnancům. Důvod je jednoduchý – sníţení nákladů = zvýšení zisku. Společnost si najme outsourcingovou personální agenturu, která na objednávku dodá dělníky z východu. Tito pracovníci jsou levnější a mechanickou práci zvládnou stejně dobře jako Češi. Vede to však k sociálnímu problému. Majitelé podniků nemají potřebu vyplatit českému zaměstnanci tolik peněz, pokud stejný výkon mohou získat levněji, nemluvě o odvodech sociálního a zdravotního pojištění, coţ ve svém důsledku zhoršuje stabilitu státního rozpočtu. Tím se brzdí přirozený růst mezd, protoţe se vţdy najde zaměstnanec z rozvojového státu, který je rád za

25

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadn%C3%A1rodn%C3%AD_korporace – 13.11.2009

22

3 $ / 1 hod. Za tyto peníze by Čech měl problém uţivit rodinu, zaplatit nájem nebo bydlení, cestu do zaměstnání, sluţby apod. Před vypuknutím finanční krize bylo práce dost i pro zahraniční pracovníky. V dnešní době je práce málo i pro zaměstnance z tuzemska. Zde nastal obrovský problém, protoţe zde zůstalo mnoho nezaměstnaných cizinců, kteří zde nemají rodiny, bydlení ani zázemí. V jejich případě je jen několik moţností jak přeţít – nechat se načerno zaměstnat, coţ opět bere našim lidem moţnost uplatnění, nebo se ţivit trestnou činností. Ani jedna moţnost nemá pozitivní dopad na sociální prostředí v ČR. Tuto skutečnost si naši zákonodárci uvědomili příliš pozdě. Nyní nezbývá nic jiného, neţ za státní peníze ţivit zahraniční dělníky, nebo zaplatit vycestování těchto „pomocníků“ českého hospodářství do jejich rodných zemí. Výše uvedená negativa jsou typická pro nadnárodní společnosti, které u nás investují. Bohuţel jejich zkušenosti přebírá mnoho českých podnikatelů. V zájmu naší země je úprava legislativy a omezení přílivu zahraničních investorů na úkor tuzemských firem a podnikatelů. Údaje o výši investice a počtu pracovních míst jsou pro účely tohoto přehledu čerpány z investičních záměrů, podaných agentuře CzechInvest při zahájení realizace projektu v ČR.

Přislíbené finanční podpory podle původu projektu Země původu Česká republika Nizozemí Německo Velká Británie Rakousko Slovensko Španělsko Irsko USA Švědsko Švýcarsko Polsko

Počet firem 49 4 13 9 3 2 1 3 2 1 2 1

Investice v mil. EUR 65,78 17,23 44,23 10,74 3,96 0,87 0,34 4,40 1,14 0,36 1,34 1,23

Investice v mil. CZK 1 963,94 557,60 1 299,97 312,88 116,50 26,80 10,88 132,60 33,23 10,50 38,99 35,60

Nově vytvořená pracovní místa 3 181 2 275 2 038 1 574 320 49 13 279 95 200 160 200

Celkový součet

90

151,63

4 539,49

10 384

Tabulka č. 1 – Přislíbené finanční podpory 4/2004 – 4/2008 (zdroj – CzechInvest.org)

Při zasedání Rady OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) v červnu 2000 byla aktualizována Směrnice pro nadnárodní společnosti jako součást Deklarace OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních společnostech, kterou přijaly všechny země OECD společně s vládami Argentiny, Brazílie, Chile a Slovenské republiky. Směrnice poskytují 23

pevnou soustavu doporučení pro odpovědné chování nadnárodních společností v rámci celého světa, které je v souladu s platnými právními předpisy. V této deklaraci jsou nařízeny tyto zásady pro chování nadnárodních podniků. Vypisuji pouze nejdůleţitější: -

přispívat k ekonomickému a sociálnímu pokroku a k ochraně ţivotního prostředí s cílem dosáhnout trvalého rozvoje

-

respektovat lidská práva všech, jichţ se týkají v rámci jejich činnosti, v souladu s mezinárodními povinnostmi a závazky vlád hostitelských zemí

-

pomocí úzké spolupráce s místní komunitou a místními podnikatelskými kruhy podporovat budování místních kapacit a rozvíjení takových činností podniku na domácím trhu i zahraničních trzích, které jsou v souladu se zdravou obchodní praxí

-

podporovat rozvoj lidského kapitálu, zejména vytváření pracovních příleţitostí a poskytováním moţností odborného výcviku pro zaměstnance

-

neusilovat o získání nebo přijímání výjimek, které nejsou součástí právního nebo regulačního rámce a které se týkají ţivotního prostředí, zdraví, bezpečnosti práce, pracovních sil, zdanění, finančních pobídek nebo dalších

-

podporovat a dodrţovat zásady řízení a správy společností a vypracovat a uţívat správnou praxi řízení a správy společnosti

-

podniky by měly zveřejňovat informace o finančních a provozních výsledcích firmy, cílech, hlavních vlastnících, spřízněných firmách, hlasovacích právech a podstatných otázkách týkajících se zainteresovaných zaměstnanců

-

ustavit a dodrţovat systém managementu ochrany ţivotního prostředí odpovídající činnostem podniku, zahrnující sběr, vyhodnocení informací týkajících se vlivu činností na ţivotní prostředí, stanovení cílů a pravidelné monitorování

-

podniky by neměly přímo nebo nepřímo nabízet, slibovat, dávat nebo poţadovat úplatek nebo jinou nedovolenou výhodu, aby získaly nebo si udrţely zakázky nebo jiné nedovolené výhody

-

při jednání se spotřebiteli by podniky měly zachovávat náleţitou obchodní marketingovou a reklamní praxi a měly by učinit všechny rozumné kroky, aby zajistily bezpečnost a kvalitu prodávaného zboţí a poskytovaných sluţeb

-

usilovat o to, aby jejich činnosti byly v souladu s vědeckou a technologickou politikou, s plány zemí, v nichţ působí, aby vhodně přispívaly k rozvoji místní a národní inovativní kapacity

24

-

neuzavírat dohody s konkurenčními podniky, které narušují hospodářskou soutěţ a nepodílet se na provádění takových dohod za účelem udrţení cen, za účelem manipulace nabídek, s cílem dohodnout omezení výroby a s cílem sdílet nebo rozdělit si trhy pomocí přidělení spotřebitelů, dodavatelů, teritorií nebo výrobních a obchodních oborů26

Bohuţel si myslím, ţe tato a ostatní nařízení, která jsou v deklaraci a našem právním systému zahrnuty jsou hojně porušována např. při zadávání a přerozdělování státních zakázek zahraničním stavebním firmám, při výběrových řízeních na zbytečnou nebo zastaralou bojovou techniku, rozdělování finančních pobídek, vytváření neprůhledných sdruţení na vyhrané tendry, porcováním velkých investičních zakázek na drobné do výše 2.000.000 Kč, šitím na míru výběrových podmínek pro předem určený okruh dodavatelů apod. Podle aktuálních průzkumů poradenských a auditorských firem bude třetina mezinárodních společností během následujícího roku aktivně hledat nové akvizice. Ti, kdo disponují investičními zdroji dostanou šanci posílit svůj podíl na trhu způsobem, který byl ještě před dvěma lety nemyslitelný. Pro podniky, které se utkávají na stejném trţním poli je levnější počkat, aţ konkurent zkrachuje a pak jeho aktiva levně převzít během konkurzu. Lze také očekávat zkrácení výrobních řetězců, čímţ dojde k zefektivnění produkce. Kondice České republiky bude záviset na vývoji největších obchodních partnerů v západní Evropě, jisté však je, ţe v roce 2010 dojde k dalšímu významnému zhoršení situace na trhu práce. I firmy, jejichţ odbyt oţívá, jsou zatím konzervativní v personální politice ze strachu, ţe by při dalších výkyvech vydávaly prostředky na odstupné při propouštění.

3.

Podpora malého a středního podnikání

Malé a střední podniky zastávají v ekonomice jedno z hlavních míst, a proto je snahou České republiky i celé Evropské unie podporovat malé a střední podniky a vytvářet pro tyto podniky dobré podmínky ke vzniku i rozvoji, aby mohly úspěšně fungovat a konkurovat zahraničním 26

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mez_ekon_organizace_12363.html - 18.11.2009

25

firmám a nadnárodním koncernům. Pro tyto účely zavedla Evropská unie a Česká republika mnoho programů na podporu malého a středního podnikání, které jsou důleţité pro rozvoj a stabilizaci určitého sektoru. Tyto podpory suplují nedostatek volného kapitálu a obtíţnou cestu k získání bankovního úvěru. V České republice je hned několik zásadních problémů, které komplikují malým a středním podnikům existenci na trhu, které podnik nemůţe ovlivnit. Mezi hlavní patří nefunkční legislativa a justice, ve kterých je hrozba soudního sporu je neúčinná, bezzubá a bezpředmětná. Další překáţkou je přehnaná státní regulace a normy, podle kterých se musí podniky řídit při vývoji nových produktů. Tyto normy a nařízení nebyly vymyšleny odborníky z odvětví, ale úředníky. V případě, ţe jsme překonali veškeré byrokratické a regulační překáţky, je dalším problémem daňový systém, který je neustále měněn. V důsledku časté novelizace zákonů vznikají náklady, které jsou dány časovou a administrativní náročností zpracování, příp. přepracování systému. Jako kuriozitu bych rád uvedl, ţe jako protest legislativním absurditám je kaţdý rok vyhlášena anketa „Absurdita roku“, která funguje jako efektivní způsob boje podnikatelských subjektů s nesmyslnými zákony a byrokratickými bariérami podnikání. Anketu vyhlašují Hospodářské noviny s velkými komerčními firmami. Výše vypsané překáţky v podnikání byly důvodem přestěhování sídel několika tisíc tuzemských firem do tzv. daňových rájů. Samozřejmě tyto země neznamenají pouze niţší daňovou zátěţ, ale jak říkají zástupci některých z nich, jsou to země, kde je stabilní podnikatelské prostředí, pevný právní systém. Další výhodu podnikatelé shledávají ve skrytém vlastnictví, kde je moţnost neposkytovat o svých firmách a financích ţádné informace. Zájem českých podniků o přestěhování roste, k poslednímu dni loňského roku mělo majitele v daňových rájích 8990 českých společností, tzn. 3 % z celkového počtu. Útěk do daňově zvýhodněných reţimů se nezastaví, podnikatelé si při dnešní globální krizi velice rychle uvědomují, ţe pro zajištění trvalého růstu je nutné regulovat náklady. Mezi tyto podniky se řadí např.: finanční skupina PPF miliardáře Petra Kellnera, reklamní a PR agentura Ogilvy, výrobce nákladních automobilů Avia, Karlovarské minerální vody apod.27

27

http://www.finance.cz/zpravy/finance/255527-danove-raje-a-jejich-pritazlivost-pro-ceske-spolecnosti/ 10.12.2009

26

V důsledku těchto útěků od podnikání v České republice, mezi něţ patří přestěhování administrativních sídel společností, přesunutí výroby do nákladově zajímavějších lokalit, úbytku začínajících podnikatelů a nynější finanční krizi, je potřeba zlepšit prostředí pro podnikání. Česká vláda si je tohoto úkolu vědoma a představila své priority při podpoře malých a středních podniků: -

usnadnění a zjednodušení vstupu do podnikání díky odstranění administrativních bariér, nabídek dostupného vzdělávání, poradenství a startovního kapitálu, co zabezpečí potřebnou obnovu drobných podnikatelů pro rozvoj celého sektoru MSP

-

plné vyuţití moţnosti zdrojů pro podporu podnikání z prostředků Evropské unie a aktivní účast na nových iniciativách Evropské unie v oblasti podnikání

-

podpora podnikání v regionech se soustředěnou podporou státu s cílem zmírnění regionálních rozdílů

-

naplňování proexportní politiky spolu s podporou perspektivních exportních oborů, konkurenceschopných podniků, spolu s vytvářením mezinárodních sítí a sdruţení podniků s cílem neustálého zvyšování vývozu, zabezpečování specializovaných sluţeb na podporu vývozu

-

řešení ekologické legislativy pro rozvoj podnikatelského prostředí.28

Jestliţe se 90. léta minulého století vyznačovala do značné míry důrazem na kvantitativní rozvoj malého a středního podnikání, je zejména období po vstupu České republiky do Evropské unie spojeno s rostoucí potřebou posilování kvality malých a středních podniků. Tato kvalita je vyjádřena ve schopnosti konkurovat na lokálním, národním a mezinárodním trhu v důsledku rostoucí efektivnosti činnosti, ve schopnosti poznat a flexibilně reagovat na podnikatelské příleţitosti. Následující léta budou obdobím, ve kterém bude nutné podpořit a urychlit změny, které jsou potřebné k zachování a zvýšení konkurenceschopnosti. Důleţité je posilování a rozšiřování skupiny podniků schopných pozitivně reagovat na příleţitosti, které přináší zahraniční investice do inovačního tempa. Podobně důleţitý je i další rozvoj malého a středního podnikání v oborech vytvářející různorodost ekonomiky (průmysl, zemědělství, cestovní ruch atd.), zaměstnanost a kvalitu ţivota spojenou s dostupností sluţeb. Problémem je otázka převodů ţivností i větších podniků na nové podnikatele. S tím je spojená potřeba posilování sklonu k podnikavosti jako přirozené a i záměrně rozvíjené vlastnosti a schopnosti.29 28 29

http://estat.cz/index.php?p=182 – 10.12.2009 http://www.euroskop.cz/gallery/38/11644-informacni_material.pdf - 15.12.2009

27

Nyní je České republice nabídnuta příleţitost, která se v podobném rozsahu nemusí jiţ zřejmě v budoucnu opakovat. Touto příleţitostí je značný rozsah prostředků ze strukturálních fondů, které je moţné získat. Pokud budou tyto zdroje efektivně vyuţity k dalšímu posílení infrastruktury podporující podnikání a budou investovány do nástrojů vytvářejících základ pro dlouhodobě udrţitelný systém přímých podpor pro podnikatele, jsou schopny pozitivně ovlivnit vývoj sektoru malých a středních podnikatelů i za horizontem roku 2013. Česká republika se jiţ stala zemí, ve které má další charakter vývoje sektoru malého a středního podnikání, vzhledem k jeho významu v ekonomice, podstatný dopad na celkový ekonomický a tím i sociální vývoj země a jednotlivých regionů. Podnikatelské prostředí České republiky, ve kterém působí malí a střední podnikatelé po vstupu do Evropské unie se vyznačuje vysokou mírou otevřenosti ekonomiky, harmonizací většiny národních předpisů s legislativou EU, klesající mírou daně z příjmu s vysokou administrativní zátěţí, vysokou ochranou zaměstnanců při ukončování pracovního poměru, rostoucí nabídkou bankovních a leasingových produktů. V současné době v našem podnikatelském prostředí chybí nástroje pro financování vysoce inovativních projektů menších podnikatelů s kratší dobou podnikání. K mírnému zlepšení dochází ve vymahatelnosti práva a rostoucímu rozsahu informací o dluţnících, ale bohuţel stále je dlouhá doba k vymáhání pohledávek. Důleţitý vývoj zaznamenal systém institucí a nástrojů pro poskytování přímých a nepřímých podpor pro malé a střední podnikatele s vysokým podílem veřejných prostředků vyuţívaných pro nepřímé formy podpory. 30 Zvyšuje se nabídka průmyslových zón na zelené louce a dalších vhodných podnikatelských nemovitostí pro malé a střední podnikatele, avšak dochází k nedostatečnému vyuţití jiţ dříve vzniklých, nyní však nevyuţívaných a zanedbaných produktivních ploch a tzv. brownfields, coţ jsou opuštěná nebo nevyuţívaná teritoria, která jsou na rozdíl od zelených ploch postiţena vlivem předchozího hospodaření a vyţadují zvláštní péči. Tyto nemovitosti vyţadují k regeneraci mnoţství investičních prostředků.31 V této oblasti investování je státní, příp. evropská podpora velmi důleţitá, efektivní a smysluplná. Mezi tato území patří především areály bývalých průmyslových nebo zemědělských podniků, opuštěné vojenské areály, 30 31

http://www.euroskop.cz/gallery/38/11644-informacni_material.pdf - 13.12.2009 http://www.brownfields.cz/wp-content/uploads/2007/11/studie-vjk-vladka-2005.pdf - 13.12.2009

28

vytěţené doly, skládky odpadů, nedokončené rekultivace apod. Zájem investorů o tato území je třeba finančně podpořit ze strany státu, protoţe pro podnikatelský subjekt je daleko levnější, rychlejší a technicky jednodušší investovat na zelené louce. Zájmem státu by mělo být chránit současné zelené plochy pro účely zemědělské výroby, zlepšení ţivotního prostředí, případně účely rekreační a relaxační. V současné době je o brownfields minimální zájem, přestoţe Evropská unie na rehabilitaci poskytuje vysoké podpory a dotace. Problémem zůstává, ţe není dostatek kvalitních projektů a investičních záměrů na vyuţití těchto rozsáhlých a zdevastovaných areálů. Tyto areály nesou celou řadu problémů – ekologických, prostorových, ekonomických a sociálně kulturních. Zásadním ekologickým problémem je moţné znečištění a intoxikace půdy, spodních a povrchových vod způsobených předchozím vyuţíváním pozemku. Toto znečištění negativně ovlivňuje ţivotní prostředí a můţe mít také přímý vliv na zdraví lidí. S nevyuţíváním brownfields souvisí nová výstavba na zelených loukách. Při těchto zástavbách dochází k zabírání volné krajiny, zatímco dříve vyuţívané plochy, často umístěné uvnitř měst, leţí ladem. Na brownfields chátrá nepotřebná infrastruktura, zatímco se nová často velmi nákladně buduje na zelených loukách. Nezanedbatelné z hlediska prostorového uspořádání měst jsou také bariérové efekty často rozsáhlých opuštěných areálů. Brownfields mohou být znečištěna, mohou na nich stát zchátralé budovy nebo mohou být jinak zatíţeny. To vše zvyšuje náklady na přípravu pozemku k novému vyuţití. Tím se stávají neatraktivní pro nové investory a zůstávají nedostatečně vyuţívané. Protoţe pozemek brownfield není atraktivní, ztrácí svou hodnotu on samotný a druhotně i pozemky v jeho okolí. Majitelé nemovitostí, a konec konců i veřejné rozpočty tak přicházejí o skutečné i potencionální příjmy. Předchozí vyuţití pozemků většinou poskytovalo mnoţství pracovních míst. Ukončení činnosti těchto podniků způsobilo nárůst nezaměstnanosti v místě a jeho okolí. Vysoká nezaměstnanost s sebou přináší i nárůst kriminality. Místo se stává nebezpečným a lidé se z něho postupně stěhují. Efekt vystěhování se šíří i do okolí a neatraktivní zóna se tím zvětšuje.32 Jako příklad přikládám několik fotografií libereckého zábavního a obchodní centra Babylon. Dříve areál plnil funkci textilní továrny, po zkrachování podniku tento objekt dlouho chátral. Koncem devadesátých let zde náročnou přestavbou a rekonstrukcí vznikl tento komplex, který

32

http://www.brownfields.cz/wp-content/uploads/2007/11/studie-vjk-vladka-2005.pdf - 14.12.2009

29

se rozkládá na ploše 30.000 m2 přímo v centru Liberce, ve kterém se nachází hotel s kapacitou přes 1.000 lůţek, aquapark, nákupní městečko, kongresové a výstavní centrum, restaurace, wellness centrum apod.33

Obr. č. 2 – Centrum Babylon z Nitranské ulice, před rekonstrukcí (zdroj – www.centrumbabylon.cz)

33

www.centrumbabylon.cz – 14.12.2009

30

Obr. č. 3 – Centrum Babylon z Nitranské ulice, po rekonstrukci (zdroj – www.centrumbabylon.cz)

Obr. č. 4 – Centrum Babylon z Košické ulice, před rekonstrukcí (zdroj – www.centrumbabylon.cz)

31

Obr. č. 5 – Centrum Babylon z Košické ulice, po rekonstrukci (zdroj – www.centrumbabylon.cz)

SWOT analýza podnikatelského prostředí v ČR Silné stránky -

schopnost státu přitahovat masivní investice velkých podniků

-

tradice průmyslové a řemeslné výroby, odborného školství

-

vytvořený systém nástrojů podpory MSP

-

geograficky výhodné umístění státu, tranzitní a turistický potenciál

-

vysoká kvalifikace a profesní přizpůsobení pracovní síly

Slabé stránky -

nedostatečná motivace k podnikání z důvodu narušení podnikatelské tradice

-

sloţitý daňový systém, zejména pro nejmenší podnikatele

-

nedostatečně rozvinutý systém celoţivotního vzdělávání

-

omezené moţnosti národní ekonomiky pro vytvoření finančního trhu

-

nedostatečné propojení výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou

-

štědrý sociální systém bez dostatečného tlaku na obyvatelstvo k zapojení do pracovního procesu

-

nedostatečné propojení jazykových znalostí a praxe u zaměstnanců

Příleţitosti -

vytvoření materiální základny pro vzdělávací a poradenské sluţby

-

posílení práv věřitelů a vytvoření postupů insolvence podnikatelů i osob

-

zlepšení ochrany intelektuálního vlastnictví – patenty, průmyslové vzory

-

„zjednodušení“ komunikace se státní správou s vyuţitím datových schránek

32

-

cílená propagace podnikatelství

-

zvýšení nabídky rizikového kapitálu pro inovační projekty

-

odstraňování dočasných administrativních bariér při pronikání na trhy EU

Hrozby -

sníţení prostředků EU, viz Schválení návrhu finanční perspektivy 2007

-

nesladění postupů vlády a krajů v zaměření aktivit k podpoře podnikání

-

nevyváţená struktura přímých a nepřímých nástrojů podpory MSP

-

nedostatečná kapacita pro vyuţití zvýšeného rozsahu prostředků strukturálních fondů34

Hlavními nástroji podpory rozvoje malých a středních podniků jsou cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry, úvěry se sníţenou úrokovou sazbou a podřízené úvěry, dotace a kapitálové vstupy. Rozvoj infrastruktury pro podnikání je podporován formou dotací. Zvláštní důraz je kladen na podpory vstupu do podnikání a na podpory posilující kapitál malých a středních podniků včetně zajištění dostatečných zdrojů na jejich podporu pro vstup na zahraniční trhy, úvěrů pro výrobní zajištění exportních zakázek a poskytování zvýhodněného pojišťování exportních rizik.34 Programy, z nichţ budou podnikatelé získávat podporu ze státního rozpočtu, jsou zaměřeny na poradenství, certifikaci, tvorbu špičkového designu, podporu výzkumu a vývoje a podporu podniků v zapojení do procesu internacionalizace. Dále byl Výborem pro rozvoj venkova Evropské komise schválen programový dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jehoţ cílem je přispět ke zlepšení stavu ţivotního prostředí a sníţení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření a vytvářet podmínky pro konkurenceschopnost v základních potravinářských komoditách35, řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR. Na závěr této části zbývá upozornit, ţe při neplnění podmínek programu stanovených pro čerpání podpory jsou vůči příjemci podpory uplatněny zákonem stanovené sankce. Jedná se zejména o § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, kdy příjemce má

34

Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013, duben 2006, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 8-10 35 http://www.leader2007.eu/content/view/68/2/ - 16.12.2009

33

povinnost tyto prostředky vrátit a zároveň zaplatit penále ve výši 1% denně z neoprávněně pouţité částky. Mimo sankcí je tu i trestněprávní odpovědnost.36

3.1 Státní programy Ministerstvo průmyslu a obchodu - Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Strategie operačního programu Podnikání a inovace, který je navrţen Ministerstvem průmyslu a obchodu na období 2007 – 2013, je zaloţena na zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a na rozvoji sluţeb pro podnikání při zachování podmínek trvale udrţitelného rozvoje. Uskutečněná mezinárodní srovnání ukázala nepříznivé hodnocení ČR v mnoha ukazatelích. Nejhorší se ukázaly výsledky hodnotící zaostávání v předpokladech inovační výkonnosti. Nízký je relativní počet pracovníků ve výzkumu a vývoji, nízký je podíl rizikového kapitálu ve výdajích na výzkum, vývoj a inovace. Celkové zaostávání vědecké, technické a inovační výkonnosti České republiky představuje dlouhodobý stav a odráţí dosud nízkou úroveň rozvoje domácí znalostní základny a slabou intenzitu inovačních aktivit podniků. V České republice je značná část prostředků určených na vědu a výzkum vyuţívána neefektivně, mnohdy i zbytečně. Důsledkem je závislost české podnikatelské sféry na dovozech drahých a pro mnohé podniky finančně nedosaţitelných zahraničních licencí, technických znalostí a

know – how, strojů

a progresivních technologií. Tato závislost se projevuje dlouhodobě přetrvávajícím odkapitalizováním výrobně – technické základy průmyslu, a to v převáţné části u malých a středních podniků a pomalu postupující restrukturalizací, kdy přeţívají kvantitativně méně náročné výroby v řadě průmyslových odvětví. Operační program Podnikání a inovace (OPPI) odráţí strategii Evropské unie zaměřením na nástroje přímé a nepřímé podpory malých a středních podnikatelů a obecně na řešení otázek překonávání dosavadních bariér přístupu ke kapitálu. Podpora se poskytuje hlavně podnikům s vyšším inovačním potenciálem, ale nezapomíná se ani na podporu vzniku nových malých podniků, na podporu dalšího rozvoje existujících podniků směřující k podpoře jejich konkurenceschopnosti s důrazem na regiony s vysokou nezaměstnaností a na regiony se strukturálními problémy, které představují jeden z nejvýznamnějších problémů České 36

Zákon č. 218/2000 Sb.

34

republiky. V těchto regionech se nedaří dostatečně rychle a efektivně realizovat potřebné strukturální přeměny. Důsledkem je stále ještě narušené ţivotní prostředí a vysoká míra nezaměstnanosti. OPPI schválený dne 3. prosince 2007 je spolufinancovaný ze strukturálních fondů EU, konkrétně z Evropského fondu regionálního rozvoje a z prostředků státního rozpočtu procentuálním poměrem 85/15. Pro realizaci programu v období 2007 – 2013 bylo uvolněny 3.041.312.546 EUR. Oblasti podpory z OPPI pro podniky jsou rozděleny do 6 prioritních os a jedné správní osy: 1. Vznik firem Osa je tvořena dvěmi oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových firem s důrazem podpory orientované firmy. Pozornost je věnována problematice dostupnosti finančních zdrojů, včetně vytváření nových pro-inovačně působících finančních nástrojů s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím moţnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů a překládaných projektů. Příjemci této podpory jsou výhradně malé a střední podniky 2. Rozvoj firem Obsahuje dvě oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání niţší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost zajištění úvěru. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií a na rozvoj vybraných strategických sluţeb. Z převáţné části jsou příjemcem podpory malé a střední podniky. 3. Efektní energie Podpora má za cíl stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti sniţování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit začínající podnikatele v aktivitách směřujících k vyššímu vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. 4. Inovace Obsahuje dvě oblasti podpory, které jsou zaměřeny na podporu technických a netechnických inovací v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu jejich vlastních firemních kapacit pro výzkum a vývoj a návazných aktivit, zejména pak v sektoru malých a středních podniků tak, aby se 35

zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je rovněţ zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. 5. Prostředí pro podnikání a inovace Obsahuje tři oblasti podpory, které sledují vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti výzkumu a vývoje. Tato prioritní osa se rovněţ zaměřuje na tvorbu kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována problematice zkvalitnění

infrastruktury

pro

podnikání,

hlavně

formou

vytváření

a rozvoje

podnikatelských nemovitostí. 6. Sluţby pro rozvoj podnikání Obsahuje dvě oblasti podpory, tato priorita je zaměřena na rozvoj a vyuţití kvalitních poradenských a informačních sluţeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příleţitostí a odborné přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora bude téţ usnadňovat marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích. Podpora se soustředí na zlepšení kvalifikačních a materiálních podmínek pro rozvoj lidských zdrojů a nově bude orientována na analýzy světových trendů v oblasti podnikání, realizace výsledků výzkumu a vývoje a inovací pro zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. 7. Technická pomoc Z prostředků

technické

pomoci

jsou

hrazeny

náklady

spojené

se

zasedáním

hodnotitelských komisí a Monitorovacího výboru a dále aktivity spojené s potřebou posílit administrativní kapacity pro provádění pomoci ze strukturálních fondů Evropské unie. Z těchto prostředků bude hrazena příprava nového programovacího období po roce 2013. Přehled programů podpory z Operačního programu Podnikání a inovace: a) Rozvoj – podporuje rozvoj technologického vybavení malých a středních podniků, dotace ve výši 1 – 20 mil. Kč pro malé a střední podniky ve zpracovatelském průmyslu, podpora určena na pořízení strojů a zařízení včetně řídicích systémů, patentovaných licencí na know – how a nepatentovaných know – how atd. b) ICT v podnicích – podporuje zavádění nebo rozšiřování IS a jiných prvků informačních a komunikačních technologií, dotace ve výši aţ 20 mil. Kč pro malé a 36

střední podniky ve zpracovatelském průmyslu, podpora je určena HW a SW, který je součást IS/ICT atd. c) Spolupráce – program podporuje vznik a rozvoj kooperačních odvětvových seskupení kde je cílem podpořit vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi soukromou a státní sférou, urychlení přenosu technologií do praxe a realizace společných projektů vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti, výše dotace je dána typem aktivit a je určena právnickém osobám (firmy, vysoké školy, klastry), podpora určena na nákup zařízení a strojů pro vědu a výzkum, staveb a pozemků, dlouhodobého majetku a na úhradu nájmu, mezd, cestovného na semináře a workshopy atd. (Klastr je soubor regionálně propojených společností, podnikatelů a přidruţených institucí - zejména institucí terciárního vzdělávání vysokých škol, vyšších odborných škol - jejichţ vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

d) ICT a strategické sluţby – podporuje růst a konkurenceschopnost sektoru ICT a strategických sluţeb, dotace ve výši1 – 100 mil. Kč pro podnikatele bez ohledu na velikost podniku, podpora na pořízení specifikovaného dlouhodobého majetku, vybrané provozní náklady, hrubé mzdy zaměstnanců, povinné odvody zaměstnavatele atd. e) Prosperita – podporuje vytváření příznivého prostředí pro spolupráci vysokých škol či výzkumných institucí s podnikatelskou sférou, dotace aţ do výše 200 mil. Kč, podpora investičních

nákladů

na

budování

a

rozvoj

vědeckotechnických

parků,

podnikatelských inkubátorů, center pro transfer technologie, náklady spojené se zajištěním činností Business Angels atd. (Business Angels – individuální investor vyuţívající vlastní kapitál na financování perspektivních malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem s cílem zhodnocení vloţených prostředků)

f) Nemovitosti – podporuje vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí včetně související infrastruktury a přispívá tak ke vzniku funkčního trhu nemovitostí, dotace ve výši 0,5 – 500 mil. Kč v závislosti na typu projektu pro územní samosprávní celky a podnikatele bez ohledu na velikost podniku, podpora na projektovou přípravu a dokumentaci, inţenýrské sítě, přípravu infrastruktury, kupní cenu nemovitosti (jen v případě kdy je příjemcem podpory podnikatelský subjekt) atd. g) Inovační projekty – podporuje zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výroby a na trh, ať uţ se jedná o výsledky vlastního výzkumu a vývoje nebo získané transferem technologií, dotace ve výši 1 – 75 mil. Kč pro inovace produktu nebo procesu, dotace ve výši 2 mil. pro organizační nebo marketingové inovace, dotace je určena firmám 37

působícím zejména ve zpracovatelském průmyslu, malé a střední podniky i velké firmy zapsané v obchodním rejstříku, podpora na nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, provozní náklady pro malé a střední podniky atd. h) Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví – podporuje ochranu nehmotných statků v podobě patentů, uţitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek, dotace ve výši 10 000 – 1 mil. Kč dle typu podniku a spolupráce s okolními subjekty, dotace určena pro malé a střední podniky, fyzické osoby, veřejné výzkumné instituce a vysoké školy, podpora nákladů spjatých s překlady, správními poplatky a oprávněnými zástupci atd. i) Potenciál – podpora zavádění a zvyšování kapacit společností pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, dotace ve výši 1 – 100 mil. Kč pro podnikatele bez ohledu na velikost podniku, podpora nákupu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, mzdy, pojistné, cestovné, expertní poradenské sluţby atd. j) Školicí střediska – podpora výstavby, rekonstrukce a vybavení školících center nebo školících místností, dotace ve výši 0,2 – 100 mil. Kč pro podnikatele bez ohledu na velikost podnikající v podporovaných NACE, sdruţení podnikatel a podnikatelská seskupení, nestátní neziskové informace, vzdělávací instituce mimo systém formálního vzdělávání, podpora nákupu či úpravy nemovitosti, výstavby či rekonstrukce objektů, školící pomůcky, software atd. (Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi neţ byla klasifikace OKEČ, kterou klasifikace CZ-NACE od 1. ledna 2008 nahradila.)

k) Eko-Energie – podpora energetických úspor, obnovitelných zdrojů energie, výroby peletek, dotace ve výši 0,5 – 100 mil. Kč dle typu projektu v rozmezí 15 – 40 %, určeno malým a středním podnikům, podpora na nákup pozemků, infrastruktury, projektové dokumentace, nákup novostaveb (max. 10% výdajů), hardware a sítě, stroje a zařízení, které nebyly předmětem odpisu atd. l) Marketing – podporuje rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích a zvýšení vyuţití exportních příleţitostí, které na světovém trhu existují, dotace ve výši 0,1 – 2 mil. Kč pro malé a střední podniky a jejich seskupení Podpora je určena na získávání a tvorbu marketingových informací, propagačních materiálů a cizojazyčných stránek, pronájem, zřízení a provoz stánku na výstavách a veletrzích v zahraničí.

38

Podpora zpracovatelského průmyslu Investoři, kteří zavádějí novou výrobu nebo rozšiřují stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu, mohou v případě investice vyšší neţ 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. Investiční pobídky jsou poskytovány následujícími způsoby: 1. Sleva na dani z příjmu právnických osob -

úplná sleva na dani z příjmu aţ po dobu 5 let (nově vzniklé společnosti)

-

částečná sleva na dani z příjmu aţ po dobu 5 let (expandující společnosti)

2. Hmotná podpora vytvářených pracovních míst -

50 tis. Kč na jedno pracovní místo v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností

3. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace -

ve výši 25% nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností

Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40% (resp. 60% u malých a 50% u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. V roce 2008 byly na podporu MSP čerpány tyto finanční prostředky: -

z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu: .

427,7 mil. Kč Operační program průmysl a podnikání

.

190,8 mil. Kč Operační program podnikání a inovace

.

1 122,3 mil. Kč podpora výzkumu a vývoje

.

101,4 mil. Kč oficiální účasti na veletrzích a výstavách

.

102,7 mil. Kč Technologická centra, a centra strategických sluţeb

.

34,7 mil. Kč podprogram úspor Energie Efekt 2008

.

48,0 mil. Kč Informační místa pro podnikatele

Celkem činila podpora ze státního rozpočtu 2.027,6 mil. Kč Ministerstvo pro místní rozvoj – Společný regionální operační program Společný regionální operační program (SROP) podporuje především aktivity, jejichţ realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program 39

odlišuje od ostatních operačních programů, které se zaměřují na realizaci opatření, jeţ jsou z hlediska české legislativy převáţně v působnosti státu. Výjimku představuje priorita 4 – Rozvoj cestovního ruchu, kde vedle podpory aktivit majících místní či regionální charakter budou podporovány i aktivity, které mají horizontální či nadregionální charakter. Oblasti podpory z SROP jsou rozděleny do 4 prioritních os: 1. Regionální podpora podnikání 2. Regionální rozvoj infrastruktury 3. Rozvoj lidských zdrojů v regionech 4. Rozvoj cestovního ruchu Podpora podnikání ve vybraných regionech Opatření je zaměřeno na přímou podporu malých a středních podnikatelů. Podpora je realizována výhradně formou schémat veřejné podpory, jejichţ nositelem je příslušný kraj. Podpora je určena pro podnikatele realizující podnikatelský záměr ve vybraných problémových regionech: a) regiony se soustředěnou podporou státu dle usnesení vlády č. 560 ze dne 17. května 2006 b) další problémové regiony, vymezené kraji Podpora regionálních a místních sluţeb cestovního ruchu V rámci tohoto opatření mohou ţádat kromě jiných subjektů také malí a střední podnikatelé podnikající v cestovním ruchu, nebo jejichţ předmět podnikání se vztahuje k podporovaným aktivitám v rámci rozvoj sluţeb pro cestovní ruch. Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu Jedná se o víceleté grantové schéma, jehoţ hlavním cílem je rozvoj infrastruktury cestovního ruchu přímo ovlivňující atraktivnost regiónů ČR a následně pak zvýšení podílu cestovního ruchu na jejich prosperitě, vzniku nových pracovních příleţitostí a tvorbě HDP.

40

Celkový objem poskytnutých podpor v rámci Společného regionálního operačního programu v roce 2008 činil 851,1 mil. Kč, přičemţ ze státního rozpočtu bylo poskytnuto 34,0 mil. Kč, z krajských rozpočtů 151,9 mil. Kč a ze strukturálních fondů 665,2 mil. Kč. Výše uvedený text je čerpán z dokumentu Ministerstva průmyslu a obchodu – Operační program Podnikání a inovace. 37 Ministerstvo zemědělství – Program rozvoje venkova ČR Cílem Programu rozvoje venkova je přispět k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udrţitelného rozvoje, přispět ke zlepšení stavu ţivotního prostředí a sníţení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program rozvoje venkova umoţní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Dále podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, sníţit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáleţitost obyvatel na venkově.38 Oblasti podpory z Programu rozvoje a venkova ČR jsou rozděleny do 4 prioritních os: 1. První osa má za cíl zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a lesnictví, zlepšit kvalitu zemědělských, potravinářských a lesnických produktů a posílit přizpůsobivost a rozvoj venkovských oblastí. 2. Druhá osa podporuje zvyšování biodiverzity v krajině, ochranu přírodních zdrojů, zachování kvalitního přirozeného vodního reţimu v krajině, sniţování emise skleníkových plynů a zachování funkce lesů. 3. Třetí osa je orientována na zlepšení podmínek růstu a kvality ţivota venkovských oblastí (infrastruktury, kulturní a sociální vybavenosti) a zejména na tvorbu pracovních příleţitostí s důrazem na diverzifikaci ekonomických aktivit, podporu zakládání podniků, cestovní ruch a podporu vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. 4. Čtvrtou osou je osa Leader, jejímţ cílem je na principu partnerství veřejného a soukromého sektoru přispět k posílení ekonomického potenciálu, zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova a zlepšení kvality ţivota na venkově.

37 38

http://download.mpo.cz/get/27518/39165/452799/priloha001.pdf - 21.12.2009 http://www.dotace.nature.cz/prv-programy.html - 22.12.2009

41

Nedílnou součástí Programu rozvoje venkova je podpora malého a středního podnikání, která je realizována prostřednictvím projektových opatření osy I a III: 1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům 3a. Diverzifikace činností nezemědělské povahy 3b. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj 3c. Podpora cestovního ruchu V roce 2008 činil celkový objem poskytnutých podpor v rámci Programu rozvoje venkova 146,56 mil. Kč vynaloţených na 103 projektů, přičemţ podíl státního rozpočtu představuje částku ve výši 36,64 mil. Kč a podíl Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova 109,92 mil. Kč.39 Českomoravská záruční a rozvojová banka – Program Záruka Cílem programu je pomocí zvýhodněných záruk zachovat malým a středním podnikatelům přístup k bankovním úvěrům na financování provozních potřeb a udrţet jejich konkurenceschopnost, zejména v oblasti subdodávek pro realizaci významných exportních zakázek. Ţadatel o program Záruka musí být oprávněn k ekonomické činnosti, zaregistrován na finančním úřadě k dani z příjmu. Ţadatel nesmí mít podle čestného prohlášení ţádné nedoplatky vůči vybraným institucím, zaměstnancům a nesmí vykonávat podnikatelskou činnost v zemědělské prvovýrobě, rybolovu a akvakultuře (tyto činnosti jsou podporování z programů Ministerstva zemědělství) Klienti bank mohou vyuţít zjednodušený postup vyřizování ţádost. V případě nejvíce vyuţívaného typu podpory, kterým jsou záruky za provozní úvěry, lze v průběhu několik dnů získat záruku k úvěru aţ do výše 20 mil. Kč. 40 Malí a střední podnikatelé v 1. pololetí roku 2009 podali 391 ţádostí o záruky v celkové výši více neţ 3,7 mld. Kč. O poskytnutí záruky bylo rozhodnuto v 276 případech s výší záruk přesahující 1,7 mld. Kč. V roce 2009 byla tato účinná forma podpory v porovnání

39 40

http://www.dotace.nature.cz/res/data/000187.pdf - 30.12.2009 http://www.cmzrb.cz/produkty-a-sluzby/m-zaruka-pro-zacinajici-podnikatele-v-programu-start - 3.1.2010

42

s předchozími lety omezena a je dostupná především pro podnikatele v průmyslu a stavebnictví.41 V souvislosti s obtíţnějším získáváním úvěru a zvýšenými nároky bank na výši a kvalitu zajištění jejich zájem o záruky výrazně vzrostl, a to minimálně dvojnásobně v porovnání s rokem 2008.

3.2 Programy EU Evropská unie poskytuje podporu malým a středním evropským podnikům. Podpora je dostupná v různých formách, jako jsou granty, půjčky a v některých případech také záruky. Podpora je dostupná buď přímo nebo prostřednictvím programů řízených na vnitrostátní či regionální úrovni – viz kapitola 3.1. Malé a střední podniky mohou také být podporovány z řady nefinančních pomocných opatření ve formě programů a sluţeb podpory podnikání. Systém pomoci se dělí do čtyř kategorií:42 a) Tématické moţnosti financování Tento typ financování má většinou konkrétní cíl – ţivotní prostředí, výzkum, vzdělání – je tvořen a zaváděn různými odděleními Evropské komise. Malí a střední podnikatelé nebo jiné organizace mohou obvykle podat ţádost přímo do programů, obvykle za podmínky, ţe předloţí udrţitelné, nadnárodní projekty s přidanou hodnotou. V závislosti na programu mohou mezi ţadatele patřit i průmyslová seskupení, podnikatelské asociace, poskytovatelé podnikatelské podpory nebo poradci. Obecným pravidlem je spolufinancování. Podpora EU obvykle sestává z dotací, které pokrývají pouze část těchto nákladů na projekt. b) Strukturální fondy Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond jsou nejrozsáhlejšími nástroji Společenství pro financování podpory malým a středním podnikům, a to prostřednictvím různých tematických programů a iniciativ společenství prováděných na úrovni regionů. Příjemci strukturálních fondů obdrţí přímý příspěvek na financování svých projektů.

41

http://www.cmzrb.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/zaruky-pro-podnikatele-vzrostly-dvojnasobne 20.1.2010 42 http://ec.europa.eu/enterprise/policies/index_cs.htm - 4.1.2010

43

c) Finanční nástroje Většina finančních nástrojů je dostupá pouze nepřímo, prostřednictvím národních finančních prostředníků. Většinu z nich spravuje Evropský investiční fond. d) Podpora mezinárodního působení malých a středních podniků Sestává obecně z pomoci středně velkým podnikům nebo veřejným orgánům v oblasti internacionalizace, a to za účelem pomoci s přístupem na trhy leţící mimo Evropskou unii.42 Evropská unie má programy financování malých a středních podniků rozděleny dle sektoru jejich vyuţití: Aktivity mimo EU AL – Invest IV – cílem tohoto programu je podpora internacionalizace MSP v Latinské Americe prostřednictvím sítě operátorů z Evropy. PRO€INVEST – podpora přenosu investic a technologií z klíčových rozvinutých sektorů do zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří. Brána EU – podpora uvádění evropských výrobků na japonský a jihokorejský trh Příprava budoucích pracovníků - pomoc manaţerům evropských společností při vstupu na japonský a jihokorejský trh. Příprava řídících pracovníků – pomoc manaţerům evropských společností při vstupu na japonský a jihokorejský trh. Průmyslová spolupráce EU – Japonsko – nepřímá podpora formou organizace školících programů v Japonsku. Nástroj předvstupní pomoci - pomoc při transformaci a budování institucí, přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů, rozvoj venkova.43 Investiční facilita sousedství – zahájení úzké spolupráce se sousedními zeměmi EU na základě politického vztahu a ekonomické integrace. Východní investiční program – zahájení úzké spolupráce se sousedními zeměmi EU na základě politického vztahu a ekonomické integrace. Finanční facilita pro malé a střední podniky EU a EBRD – tyto programy jsou zprostředkovávány

prostřednictvím

místních

bank,

kapitálových fondů. (EBRD – Evropská banka pro obnovu a rozvoj) 43

http://ec.europa.eu/regional_policy/funds/ipa/index_cs.htm - 6.1.2010

44

leasingových

společností

a

Nefinanční podpora ze strany EBRD – pomoc soukromým podnikům s přizpůsobením nárokům trţního hospodářství a přispívá k rozvoji malých a středních podniků. Půjčky z EIB pro malé a střední podniky v zemích východního sousedství – Evropská investiční banka rozšiřuje zeměpisnou působnost svých půjček za hranice Evropské unie, západního Balkánu a zemí před vstupem.44 Doprava Rámcový program zaměřený na konkurenceschopnost a inovaci – zaměřen na podnikatelský růst a pracovní místa. 45 Marco Polo II – omezení dopravní neprůjezdnosti, zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na ţivotní prostředí.46 Evropský fond regionálního rozvoje – urychlení hospodářského sbliţování, regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, posílení územní spolupráce.47 Energie LIFE + - příroda a biologická rozmanitost, politika a správa ţivotního prostředí, informace a komunikace48 Inteligentní energie pro Evropu – zahrnuje aktivity k podpoře vyuţívání a poptávky po energetické účinnosti, k podpoře obnovitelných zdrojů energie a diverzifikaci energie, a k podpoře diverzifikace paliv a energetické účinnosti paliv v dopravě Evropský fond regionálního rozvoje – nejrozsáhlejší nástroj EU na podporu malých a středních podniků, cílem je sníţení nerovností regionů, probíhá na národní úrovni. Finance Společné evropské zdroje pro mikropodniky aţ střední podniky (JEREMIE) – cílem je zlepšení přístupu nejmenších aţ středních podniků k financování, konkrétně poskytování mikroúvěrů, investičního a rizikového kapitálu nebo záruk nebo dalších forem netradičního financování.49 Společné akce na podporu mikroúvěrových ústavů v Evropě (JASMINE) – cílem programu je zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky, nezaměstnané nebo 44

http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/market-access/index_en.htm - 6.1.2010 http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/b942baff-6b60-4771-8e51-55e093e4605f/OP-Doprava - 7.1.2010 46 http://www.southbohemia.eu/?marco-polo-ii,226 – 7.1.2010 47 http://www.southbohemia.eu/?komunitarni-programy,189 – 7.1.2010 48 http://www.southbohemia.eu/?life-%28l-instrument-financier-pour-lenvironnement-%29,224 – 7.1.2010 49 http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/J/JEREMIE - 7.1.2010 45

45

lidi, kteří momentálně nemají zaměstnání a kteří by se chtěli stát samostatně výdělečně činnými, ale tradiční bankovní sluţby jsou jim nedostupné. Rámcový program zaměřený na konkurenceschopnost a inovaci – viz Doprava. Vlastní investice Evropského investičního fondu – kapitálové investice do rizikových kapitálových fondů a poskytování záruk k těmto úvěrům. Půjčky od Evropské investiční banky – jsou zaměřené na hmotné a nehmotné investice malým a středním podnikatelům, ale mohou být rovněţ vyuţity jako stálý provozní kapitál. Finanční facilita pro malé a střední podniky EU a EBRD – viz Aktivity mimo EU. Půjčky z Evropské investiční banky pro MSP v zemích východního sousedství – půjčky malým a středním podnikům v zemích východního sousedství, čímţ rozšiřuje zeměpisnou působnost svých půjček za hranice EU a zemí před vstupem. Informační a komunikační technologie Sedmý rámcový program zaměřený na výzkum a technologický rozvoj – tento program se cíleně věnuje malým a středním podnikům prostřednictvím programů – Kooperace, Myšlenky, Lidé a Kapacity. 50 Rámcový program zaměřený na konkurenceschopnost a inovaci – viz Doprava. Evropský fond regionálního rozvoje – viz Energie. Inovace Rámcový program zaměřený na konkurenceschopnost a inovaci – viz Doprava. Evropský fond regionálního rozvoje – viz Energie.51 Investiční a podnikatelské aktivity v EU Erasmus pro mladé podnikatele – pilotním projekt, který byl zahájen v roce 2009, poskytuje praktickou a finanční pomoc novým podnikatelům, kteří chtějí nějakou dobu strávit v podniku v jiné zemi EU a učit se od zkušených podnikatelů. K cílům patří výměna nápadů, zkušeností a informací mezi podnikateli, zlepšení přístupu na trh a nalezení potenciálních partnerů v ostatních zemích EU. 52 Evropský fond regionálního rozvoje – viz Energie 50

http://www.southbohemia.eu/?komunitarni-programy,189 – 8.1.2010 http://www.southbohemia.eu/?competitiveness-and-innovation-framework-programme-%28cip%29,218 – 8.1.2010 52 http://ec.europa.eu/enterprise/sme/fund_tools/fund_tools_theme7_cs.htm - 8.1.2010 51

46

Evropský sociální fond – podpora pro předvídání a zvládání hospodářských a sociálních změn spolu s příleţitostmi k podpoře malých a středních podniků. Základními cíli jsou – zvýšení adaptability pracovníků a podniků, zlepšení přístupu k zaměstnání a zapojení do trhu práce, posílení sociálního začlenění prostřednictvím boje s diskriminací, a usnadnění přístupu k trhu práce pro lidi s postiţením, podpora partnerství pro reformu v oblastech zaměstnanosti a začlenění. Zemědělský rozvojový fond – zaměřuje se na zlepšení konkurenceschopnosti v oblasti farmářství, lesního hospodářství, ţivotního prostředí a venkova, zlepšení kvality ţivota diverzifikace zemědělského hospodaření. Čtvrtá osa představuje moţnosti pro místně zaměřené agregátní přístupy k rozvoji venkova. Společné evropské zdroje pro mikropodniky aţ střední podniky (JEREMIE) – viz Finance. Společná akce na podporu mikroúvěrových ústavů v Evropě (JASMINE) – viz Finance. Rámcový program zaměřený na konkurenceschopnost a inovaci – viz Doprava. Vlastní investice Evropského investičního fondu – viz Finance. Půjčky od Evropské investiční banky – viz Finance Kultura a média Culture 2007 – 2013 – poskytuje granty kulturním kooperačním projektům ve všech uměleckých a kulturních oblastech (dramatické umění, výtvarnictví a výtvarné umění, literatura atd.). Cílem je podporovat přeshraniční mobilitu lidí pracujících v kulturním odvětví, stimulovat mezinárodní distribuci kulturní a umělecké produkce a podporovat mezikulturní dialog. Media 2007 – 2013 – zabývá se přípravou mediálních profesionál, vývojem produkčních projektů a společností, distribucí a propagací kinematografických prací a audiovizuálních děl a podporou kinematografických festivalů. Granty jsou určeny malým a středním podnikům podnikajícím v těchto oblastech. Evropský fond regionálního rozvoje – viz Energie53 Otázky zaměstnanosti Informace, konzultace a sociální dialog – prioritou jsou mezinárodní projekty spolupráce mezi pracovníky a zaměstnavateli a realizace informačních a pozorovacích míst.

53

http://ec.europa.eu/employment_social/esf/docs/genderequality_en.pdf - 10.1.2010

47

Zdraví a bezpečnost při práci – podporuje aktivity zaměřené na pomoc malým a středním podnikatelům při zvyšování jejich zdravotních a bezpečnostních standardů. Evropský fond regionálního rozvoje – viz Energie54 Výzkum a vývoj Sedmý rámcový program zaměřený na výzkum a technologický rozvoj – viz Informační a komunikační technologie. Evropský fond regionálního rozvoje – viz Energie55 Vzdělání a odborná příprava Erasmus pro mladé podnikatele – viz. Investiční a podnikatelské aktivity v EU Integrovaný akční program pro celoţivotní vzdělávání – zahrnuje programy pro všeobecné školní vzdělávací aktivity na niţších stupních škol (COMENIUS), pro vzdělávací a pokročilé školicí aktivity na vysokoškolské úrovni (ERASMUS), pro všechny ostatní aspekty odborného vzdělávání a přípravy (LEONARDO DA VINCI) a pro vzdělávání dospělých (GRUNDTVIG). Evropský fond regionálního rozvoje – viz Energie. Program přípravy řídících pracovníků – viz Aktivity mimo EU. Programy průmyslové spolupráce – viz Aktivity mimo EU. Ţivotní prostředí LIFE + - viz Energie Rámcový program zaměřený na konkurenceschopnost a inovaci – viz. Doprava. Marco Polo II – viz Doprava. Evropský fond regionálního rozvoje – viz Energie. Zemědělský rozvojový fond – viz Investiční a podnikatelské aktivity v EU. Malé a střední podniky přispívají ke zdravému podnikatelskému prostředí a dynamicky vytvářejí nové příleţitosti v ekonomice země. Na rozvoj mezinárodní konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelských subjektů se zaměřuje také Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010.

54

http://ec.europa.eu/employment_social/esf/docs/facts_figures_cs.pdf - 11.1.2010 http://www.southbohemia.eu/?seventh-framework-programme-on-research-and-technologicaldevelopment,231 – 11.1.2010 55

48

V souvislosti se změnou ekonomického prostředí v roce 2008 doznala změn i struktura hlavních problémů podnikání. Podnikatelé se museli vyrovnávat se silným posilováním koruny, vysokými cenami energií a nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, následně pak i poklesem zakázek a zhoršeným přístupem k financování rozvoje i provozu.

4.

Sociální role malého a středního podnikání

V Evropské unii existuje 19 milionů malých a středních podniků představujících okolo 90% všech evropských podniků a zaměstnávají více neţ 74 milionů lidí. Celková zaměstnanost v malých a středních podnicích činí 72%. Tyto podniky jsou ekonomickými a sociálními „plícemi“ společnostmi, jsou zdrojem zaměstnanosti, inovací, podnikavosti a růstu, ale nesou podíl sociální odpovědnosti v Evropské unii. Činnost malých a středních podniků umoţňuje: -

vytváření příleţitostí – seberealizace, sociální mobilita, zlepšení ekonomické situace

-

tvorba nových pracovních míst – rozvojem malých a středních podniků vzniká více míst neţ ve velkém podniku

-

příleţitosti pro uplatnění ţen – klasický zaměstnanecký poměr ztěţuje uplatnění ţen při jejich mateřské povinnosti

-

prostředek k integraci sociálních skupin – začlenění lidí se zdravotním postiţením

-

generátor středního stavu – společenská vrstva, která zaručuje demokracii, protoţe pro přeţití potřebuje ekonomickou a sociální svobodu

Všechny podniky nesou odpovědnost vůči společnosti, tzv. sociální odpovědnost. Malé a střední podniky mají menší odpovědnost neţ velké podniky, protoţe jejich blízké vztahy se zaměstnanci, místní komunitou a obchodními partnery jsou řízeny přirozeně odpovědným přístupem. Sociální odpovědnost znamená podnikání v souladu s kvalitou ţivota a s hodnotami moderní demokratické společnosti, protoţe: -

podnikání bez humánního poslání nemá dlouhodobě perspektivu

-

pověst a prestiţ hraje v podnikání velkou roli

-

realizace podnikání je pod dohledem a tlakem společnosti

-

sociální odpovědnost a zisk se dlouhodobě vzájemně nevylučují

Moderní trendy uplatňování sociální odpovědnosti: 49

-

vytváření stejných příleţitostí všem podnikům

-

ochrana ţivotního prostředí

-

vytváření výrobku nebo sluţby na míru zákazníkovi

Podnikání není jen pořizování nemovitých a movitých statku, jsou to především lidi, kteří pracují pro svého zaměstnavatele.

4.1 Vytváření pracovních příležitostí Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosaţení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboţenství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana.56 Státní politika zaměstnanosti usiluje o dosaţení rovnováhy mezi nabídkou poptávkou po pracovních silách, produktivní vyuţití zdrojů pracovních sil a o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti, v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: a) Rekvalifikace – úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a rekvalifikace umoţní další uplatnění ve vhodném zaměstnání.57 b) Investiční pobídky – hmotná podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zákona č. 72/2000 Sb., viz. Kap. 2.1 – Srovnávání podmínek s nadnárodními společnostmi.58 c) Veřejně prospěšné práce – jsou časově omezené pracovní příleţitosti vytvořené především pro obtíţně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané 56

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:158:0077:01:CS:HTML – 14.1.2010 Zákon č. 435/2004 Sb. 58 Zákon č. 72/2000 Sb. 57

50

d) Společensky účelná pracovní místa – cílem poskytnutí příspěvku na vytváření těchto pracovních míst je obsazení uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení výdělečné činnosti uchazečem. Jedná se o pracovní místa, který zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s Úřadem práce na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými Úřadem práce nebo místo pro uchazeče, který začne vykonávat samostatně výdělečnou činnost. e) Příspěvek na zapracování f) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůţe pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy maximálně na dobu 6 měsíců, která zaměstnance můţe činit maximálně polovinu minimální mzdy.59

4.2 Zakládání sociálních podniků Evropská komise řadí sociální podniky do sektoru sociální ekonomiky na pomezí tradičního soukromého a veřejného sektoru. Podle Evropské komise jsou sociální podniky částí sektoru sociální ekonomiky. Sociální podniky představují soubor organizací, které existují na pomezí tradičního soukromého a veřejného sektoru. Ačkoli neexistuje ţádná univerzálně přijímaná definice sociálního podniku, jeho klíčové a rozlišující charakteristiky jsou sociální a společenské cíle kombinované s podnikatelským duchem soukromého sektoru. Sociální podniky mohou být různorodé, většinou působí alespoň v jedné z následujících rovin: -

Pracovní začlenění – školení a začleňování nezaměstnaných lidí

-

Sluţby – sluţby péče o dítě, sluţby pro staré lidi, sousedská výpomoc, pomoc znevýhodněné osoby apod.

-

Místní rozvoj znevýhodněných oblastí – sociální podniky ve vzdálených venkovských oblastech, rozvoj/obnovení sousedských vzorců v městských částech60

59

Zákon č. 435/2004 Sb. Lucie Lankašová – Uplatnění nízko nákladových organizací v konceptu sociálního podnikání, 2006, Univerzita Karlova v Praze, str. 7-8 60

51

Rozvoj občanského sektoru a sociální ekonomiky je reakcí na krizi sociálního státu, především

na

jeho

neschopnosti

řešit

prohlubující

se

problematiku

chudoby

a

nezaměstnanosti. Sociální podniky poskytují sluţby, které stát neumí, nemůţe nebo nechce poskytovat a jsou tak významnými partnery v boji s novodobými problémy. Nabízí se zde otázka, zda mohou být také rovnocennými partnery v oblasti sociální ekonomiky, tedy nejenom v oblasti sociální ekonomiky, tedy nejenom v poskytování sluţeb, ale také účastní v národním hospodářství.60 V České republice navazuje koncept sociální ekonomiky na bohatou historii spolků a druţstevnictví sahající aţ do počátku 19. století. K rozmachu dochází po roce 1867, kdy byl vydán liberální spolkový zákon, který umoţnil legalizaci dosud neformálních spolků, v 70. letech se radikalizovalo dělnické hnutí a vznikaly první odbory.60 Na tuto tradici navazovala prvorepubliková spolková činnost. Po první světové válce vznikaly mnohé charitativní a dobročinné spolky s cílem zmírnit její následky (např. Československý červený kříţ) a rovněţ docházelo k velkému rozkvětu spolkového ţivota v oblastech zájmových sdruţení, studentských spolků, sportovních klubů, spolků národnostních menšin atd. Svého vrcholu dosáhl spolkový ţivot v roce 1938, po roce 1939 byla většina spolků rozpuštěna. Po skončení druhé světové války byla spolková činnost obnovena v mnohem menší míře. Po únoru 1948 těchto spolků ubylo a zbylé organizace se sdruţily pod Národní frontu, pod kterou fungovaly aţ do roku 1989. Po roce 1989 začíná občanský sektor opět oţívat a jejich vliv na veřejné dění stále roste.61 Pro sociální podnikání neexistuje v ČR ţádná právní úprava. Obchodní zákoník však definuje společnosti, které mohou být zaloţeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů pamatuje na tyto právnické osoby jako na poplatníky, kteří nebyli zaloţeni nebo zřízeni za účelem výdělečné činnosti (odborové organizace, politické strany, registrované církve, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy apod.). Za tyto poplatníky se ale nepovaţují obchodní

61

Lucie Lankašová – Uplatnění nízko nákladových organizací v konceptu sociálního podnikání, 2006, Univerzita Karlova v Praze, str. 21.

52

společnosti a druţstva, i kdyţ nebyly zaloţeny za účelem podnikání a nemají tedy moţnost poţívat daňových výhod.62 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definuje osoby, kterým je poskytována zvýšená podpora při hledání zaměstnání a poskytování příspěvků zaměstnavatelům osob se zdravotním postiţením. V české ekonomice fungují čtyři základní typy sociálních podniků: a) Sociální druţstva Tato druţstva jsou definována jako právnické osoby podnikající na volném trhu, jejichţ cílem je plnit sociální funkci – vytvářet ve společném zájmu členů pracovní místa a přitom plnit smysluplnou podnikatelskou roli. Výrobní

druţstva

invalidů

zaměstnávají

vţdy

více

neţ

50%

zdravotně

znevýhodněných občanů. b) Charity a diakonie Tyto subjekty sociální ekonomiky zaměstnávají osoby znevýhodněné na trhu práce v sociálních sluţbách, zejména péče o staré a nemocné lidi. c) Ostatní firmy zaměstnávající pracovníky s horším uplatněním na trhu práce Za pracovníky s horším uplatněním nelze povaţovat jen osoby se zdravotním postiţením. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti určuje osoby, kterým musí být věnována zvýšená péče při hledání zaměstnání: -

dlouhodobě nezaměstnané

-

absolventy škol bez praxe

-

osoby s nízkým vzděláním

-

osoby v předdůchodovém věku

-

matky s malými dětmi

-

osoby bez sociálního a rodinného zázemí (po výkonu trestu, mladiství z dětských domovů, bezdomovci apod.)

62 63

-

přistěhovalce

-

etnické menšiny apod.63

Zákon č. 586/1992 Sb. Zákon č. 435/2004 Sb.

53

d) Nestátní neziskové organizace poskytující sociální sluţby Do těchto organizací se nejčastěji řadí občanská sdruţení, účelová zařízení církví, nadace, nadační fondy apod. Mohou sem patřit i obchodní společnosti nezaloţené primárně za účelem podnikání a generování zisku. Je patrné, ţe otázce sociální ekonomiky a sociálního podnikání je věnováno čím dál tím více pozornosti. Tato tendence je přirozená, sociální ekonomika můţe vyřešit efektivně některé otázky, která pálí novodobou (nejenom) evropskou společnost.

54

Závěry a doporučení Závěrem mé práce konstatuji, ţe i s přihlédnutím ke všem podporám malého a středního podnikání ze strany státu a Evropské unie jeho dynamičtějšímu rozvoji nejvíce brání : Korupce a klientelismus – malé firmy nemohou získávat veřejné zakázky, které jsou zadávány neefektivně a velmi neprůhledně velkým firmám personálně napojeným na státní správu. Specifikem České republiky je, ţe součástí korupčního systému je policie. Týdeník EKONOM identifikoval jako kritické veřejné zakázky v oblasti informačních technologií, infrastruktury (dálnice, tunely, ţeleznice apod.), marketing, vzdělávání zaměstnanců a rekvalifikace a všechny poradenské kontrakty. Metody korupce jsou sofistikovanější neţ na počátku 90. let, dnes se vyuţívají především zprostředkovatelé a agentury, které často netuší, kde úplatky nakonec skončí. Při ročním objemu veřejných zakázek 200 miliard korun, můţe se na úplatcích a provizích rozdělit zhruba 20 miliard korun. Administrativní, časová a finanční zátěţ při získávání zdrojů z evropských fondů. Bez poradenské firmy je ţadatel téměř bez šance. Sestavit ţádost příp. monitorovací zprávu (základní manuály mají 90 stran) je i pro ekonomicky vzdělaného podnikatele obtíţné. Značnou část nákladů za zpracování projektu hradí podnikatel

i v případě nepřiznání

účelových zdrojů. Odhadem vyúčtovaly poradenské firmy za zpracování projektů téměř 8 miliard korun. Balíčky změn, jeţ mají tok peněz z Bruselu o něco zjednodušit jsou dosud v rovině návrhů. Problémem je i transparentnost rozdělování dotací, např. manaţeři akciových společností, kteří zasedají ve výborech regionálních rad, rozhodují o projektech svých firem. Podle studií Evropské komise zvládá Česká republika formální procesy přidělování dotací, ale vytrácí se dlouhodobé efekty. Navrhuje proto reţim, podle něhoţ by se prostředky EU měly proplácet na základě výkonnostních ukazatelů. Po letech sporů o nástrojích boje proti hospodářské kriminalitě je připraven návrh zákona o trestní odpovědnosti firem. Pokud by norma získala podporu, pak by za delikty hospodářského charakteru nenesli odpovědnost jen jednotlivci, ale celé firmy. Návrh

55

počítá i s moţností zabavení majetku, zákazem přijímání dotací, vyřazením ze soutěţe o veřejné zakázky a likvidací firmy. Nedaří se prosazovat dlouhodobá koncepce rozvoje ve všech sférách řízení státu díky velmi vyrovnaným mandátům levicových a pravicových stran. Legislativní a daňové změny v ultrakrátkých časových úsecích, ve kterých malé a střední podniky nemohou sestavit kvalitní finanční rozpočty. V návrhu pro rok 2011 je zvaţováno zvýšení firemních daní, které můţe podvázat očekávané ekonomické oţivení. Rovněţ sjednocení sazby DPH by dopadlo do všech segmentů malého a středního podnikání. Vládní návrhy nehledají opatření na straně výdajové, ale na straně příjmové, takţe firmy mohou počítat s vyšší daňovou zátěţí, případně s poklesem poptávky vlivem vyššího daňového zatíţení obyvatelstva. Vlnu krachů a nucených prodejů lze teprve očekávat aţ banky po auditech hospodaření zjistí jak ukázněně splácí podniky své úvěry. Dosud se bály odlivů klientů a zařazovaly nedisciplinované klienty do horší kategorie a vytvářely oprávky k případné nevymahatelnosti a dále vyplácely bonusy za nově uzavřené úvěrové smlouvy. Tato neodpovědnost explozivně dopadne na podnikovou sféru, podmínky úvěrů jsou za současné hospodářské situace nesplnitelné. Velkovýrobám v ČR, pokud se nejedná o tahouny hospodářství, uţ takřka odzvonilo vlivem zaplavování trhu zejména asijskými levnými výrobky. Velké firmy ztratily pruţnost, vyráběly na sklad. Tradiční čeští výrobci v konkurenčním boji neobstáli. Při poklesu odbytu byly ohroţeny uţ jen splácením úvěrů, výplatami mezd a reţijními náklady Malé podniky s pruţným řízením hotovostí nikoliv podle vykazovaného hospodářského výsledku mají prostor zejména u vysoce kvalitní zakázkové výroby v malých sériích, závislé na přesnosti, znalosti a zkušenostech. Česká ekonomika nemůţe počtem úspěšných specializovaných firem konkurovat velkým zahraničním řetězcům, ale můţe s nimi velmi dobře kooperovat.

Polovinu tuzemského

hospodářství ovlivňují zahraniční vlastníci, kteří rozhodují o zaměření výroby, technologii, specializaci, propojování spřízněných firem a personální politice. 56

V současné době je obtíţné odhadnout, zda úspěšných malých firem bude přibývat či naopak. Zkušenosti ukázaly, ţe ekonomika je mnohem stabilnější, kdyţ se nejedná o monokulturu automobilového či jiného průmyslu. Velikost firmy automaticky

neznamená kvalitu a

efektivnost. Úspěch malých a středních firem můţe mít růstový potenciál, v případě racionální podpory na všech úrovních řízení státu, tj. vlády, parlamentu i senátu. Samotný růst počtu firem nemusí vypovídat o jejich úspěšnosti, mnozí „podnikatelé“ kteří nejsou úspěšní, zakládají další firmy, aniţ by ty předchozí (mnohdy s vysokým podílem cizích zdrojů či předluţené) řádně zlikvidovali formou konkurzu či insolvence. Nemělo by existovat ekonomické prostředí, ve kterém můţe právnická nebo fyzická osoba zakládat další firmu, aniţ by byly uhrazeny předchozí závazky. Nedůslednost při kontrole povinností zveřejňování výsledků a údajů v obchodním rejstříku pak vede k zakládání dalších firem a následně obtíţnému vymáhání pohledávek a ke ztrátám v celé ekonomice. Hospodářská krize za poslední rok jasně zformulovala budoucnost mnoha odvětví. Za další firmy současná recese rozhodla, ţe jsou v podstatě odsouzeny k zániku či výraznému omezení. Všem ale vyslala jasný signál: Přežijí ti, kdo využívají nové technologie, inovují, diverzifikují činnosti, mají propracované systémy řízení a jsou flexibilní. Ekonomika se vyčistí od neefektivní výroby a dojde k lepšímu vyuţití finančních i lidských zdrojů. Osudovým chybným rozhodnutím řady krachujících firem bylo pořízení investic z cizích kapitálových zdrojů za cenu neodpovídající jejich hodnotě.

57

Seznam použité literatury Primární zdroje: Ministerstvo práce a sociálních věcí: Aktivní politika zaměstnanosti. 2009. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, www.czechinvest.org Evropský portál pro MSP, ec.europa.eu Ministerstvo průmyslu a obchodu: Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013. 2006. Lidské zdroje a zaměstnanost – Czechinvest.org Ministerstvo financí ČR, www.mfcr.cz Ministerstvo místního rozvoje, www.mmr.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, www.mpo.cz Komise Evropského společenství: Nařízení Komise ES 800/2008 – Příručka pravidel společenství po poskytování státní podpory malým a středním podnikům. 2009 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Operační program Podnikání a inovace. 2007. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Operační program Podnikání a inovace, přehled programů. 2007 Zákon č. 47/2000 Sb. Zákon č. 72/2000 Sb. Zákon č. 218/2000 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. 2009 Sekundární zdroje: Business server Podnikatel.cz, www.podnikatel.cz Centrum Babylon, www.centrumbabylon.cz Český statistický úřad, www.czso.cz Českomoravská záruční a rozvojová banka: Program Záruka. 2007 Ekonom, ekonom.ihned.cz Ing. Arch. Vlaďka Kirschner. Klasifikace brownfields – Studie k disertační práci Regenerace brownfields. Praha : ČVÚT, 2005. Malé a střední podnikání – Ing. Andrea Folvarčná Národní hnutí, narodnihnuti.wordpress.com Oficiální portál pro podnikání a export, www.businessinfo.cz Opportunity and Responsibility, ec.europa.eu Otevřená encyklopedie Wikipedie, cs.wikipedia.org Podnik a průmysl, Evropská komise Směrnice pro nadnárodní společnosti OECD Unie malých a středních podniků, www.sme-union.cz Veřejná databáze ČSÚ

58

Zadání bakalářské práce Příjmení a jméno autora:

Josef Lank

Obor / specializace studia:

Bankovní management

Příjmení a jméno vedoucího práce: Ing. Lucie Sandmann, MA Přesný název práce:

Ekonomická a sociální funkce malých a středních podniků

Název anglicky:

Economic and social functions of small and medium-sized enterprises

Cíl práce:

Smyslem mé práce je nejen přehledně popsat vývoj malého a středního podnikání po roce 1989, ale i nalézt konkrétní východiska pro vznik a fungování těchto podniků, v prostředí neustálých legislativních a ekonomických změn.

Osnova práce:

1. Vývoj malého a středního podnikání v ČR po roce 1989 2. Legislativní rámec pro poskytování podpory malým a středním podnikatelům 3. Podpora malého a středního podnikání 4. Sociální role malého a středního podnikání

Projednáno dne: Podpis studenta: Podpis vedoucího práce:

59