Ekologické zemědělství v ČR

Ekologické zemědělství v ČR

Roman Rozsypal

Historie ekologického zemědělství začíná zhruba v krátkém mezi vál eč ném období (několik rolníků německé národnosti na Semilsku) a pokračuje krát­ kou epizodou v letech 1968-69 (doc. Kindlmann v Hluboké nad Vltavou). Teprve od roku 1989 se však dá hovořit o začátku ekologického zemědělství. Proč

ekologické zemědělství

Současné zemědělství

se potýká s řadou problémů (nad produkce, existenční problémy rolníků, vy lidňování venkova, znečišťování životního prostředí, vnášení cizorodých látek do potravního řetězce, údržba krajiny apod.) . Na další vývoj zemědělství jsou dva názory:

Intenzívní zemědělství Podle názom zastánců tohoto způsobu zemědělství , může být úspěšné pouze

v příznivých oblastech za využití všech možností intenzívního, chemizované­

ho zemědělství. V méně příznivých oblastech je vhodné provozovat extenzív­

ní hospodaření zaměřené k údržbě krajiny s možností část zemědělské půdy

z hospodaření vyřadit.

Při využití všech současných znalostí a technických možností konvenčního,

chemÍzovaného zemědělství by k výrobě dostatku potravin stačily jen přízni­

vé oblasti, tj. asi 2/3 zemědělského půdního fondu. Vzrostla by produktivita

práce, podíl pracovníků zemědělství na celkové zaměstnanosti by se přiblížil

1 %, přežily by velké, specializované podniky, pravděpodobně by nebyla

nadprodukce.

Jaká by byla cena tohoto "úspěchu"? Na jedné straně by v intenzívních oblas­

tech docházelo ke zvýšené kontaminaci prostředí agrochemikáliemi (vodu

musíme již nyní nákladně čis tit nebo dopravovat z velkých vzdáleností), rezi­

dua by více než dosud kontaminovala potraviny (i když v úředně schválených

limitech - dosud nevíme, jak se podílí potraviny z konvenční produkce na tzv.

Ekologické zemědělství sleduje dva cíle - zdravé potraviny a zdravou krajinu V letošním březnovém čísle francouzského časopisu Le Monde diplomatique byl publi­ kován článek s provokativním názvem Vy­ kf'ádání bioproduktti. Autorka Chantal Le Noallecová, prezidentka asociace Unie kon­ zumentů biopotravin, si v něm klade otázku, zda přežijí biopotraviny, když se na ně v po­ slední době doslova vrhly a začaly do nich investovat velké firmy a distribuční sítě. vý­ razně zvýšený zájem konzumentů o biopotra­ viny v západoevropských zemích je nesporně reakci na nemoc šílených krav a zřejmě i na ne prů hlednost toků produkce z geneticky modifikovaných organismů. Prodejní nabíd­ ka na to pružně reaguje, supermarkety oteví­ rají stále více oddílů s biopotravinami a zři­ zují se samostatné obchůdky výhradně s tímto sortimentem. Ekologické zemědělství je ve všech zemích Evropské unie dotováno z prog ramů s envi­ ronmentální motivací, vyvazuje se ze své d ří­ vější okrajové polohy a stává se lukrativn ím. Mnohé tak začíná svádět k oportun nímu cho­ vání při produkci, zpracování i distribuci bio­ potravin a může tedy vést i ke zneužití. Sku­ tečnost, že se na bioprodukci zaměřují velké po travinářské korporace vede oprávněně k obavám, jaká orientace nastoupí v ekolo­ gickém zemědělství a biopotravinách. Filozofie ekologického zemědělství byla za­ ložena na "průhlednosti" systému pěstování plodin a chovu dobytka jako biologického procesu s uzavřeným koloběhem látek a ne­ zpochybnitelnou identifikací místa původu produktů . Nedílnou součástí filozofie jsou zemědělské podniky typu rodinných farem s diverzitou pěstovaného sortimentu a vyvá­ ženou strukturou půdy i krajiny, podporující biodiverzitu volně žijících druhů rostlin a ži­ vočichů. Pochybnosti autorky jsou tedy na místě. Co .se stane s ekologickým zeměděl­ stvím a produkty v rukou mamutích společ­ ností, když jejich současné alibistické ten­ dence směřují pouze k vylepšení obchodních značek v intencích "ekologického kapitalis­ mu"? --?

K jedllomu z ct1ů ekologického zemědělství i udržení tradič1ll11O rázu kultumí země­ dělské kraji/lY. Foto archiv Vero/liky

patří

~:u)n'\!Dllnfi
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V

ČR

1

civilizačních chorobách, nevíme, jaký je vliv celoživotní expozice těmito po­ travinami na subklinické zdravotní potíže nebo délku a kvalitu života) atd. Vzniklé vícenáklady na zdravotní péči , čištění vody atd. bychom museli za­ platit přímo v ceně zboží a služeb nebo nepřímo v daních. Na druhé s traně by v tzv. marginálních oblastech (méně úrodných) docházelo k poklesu pracov­ ních příležitostí, opouštění zemědělské půd y , vylidňován í a stárnutí venkova a odchodu obyvatel do měst. To by vyvo lalo potřebu investic do vy tváření nových pracovních příležitostí, výstavby by tú a infrastruktu ry ve městech a nákl ady na tzv. "údržbu" opuště n é krajiny. A zase bychom všechno museli zaplatit v daních .

Ekologické zemědělství Ekologičtí zemědělc i se programově zříkají ekologicky a zdravotně riziko­ vých prostředkú intenzívního, chemizovaného zemědělství s cílem produkce kvalitních potravin a krmiv, udržení dlouhodobé úrodnosti p ůdy, šetrného ho spodaření v krajině, vytváření pracovních příležito stí a udržení osídlení venkova. Ekol ogič tí zemědě lci neznečišťují prostředí, protože agrochemikálie nepouží­ vají, nevyrábí nadprodukci, neboť výnosy plodin a užitkovost zvířat je nižší, vytváří pracovní příležitos ti, protože eko logické hospodaření je pracnější, a tím přispívaj í k udržení osídlení venkova. To ovšem také není zadarmo - ce­ ny biopotravin jsou vyšší, a pokud by je stát dotoval, aby byly srovnatelné s cenami konvenčníc h potravin, zase bychom přispívali z našich daní.

Cíle ekologického

zemědělství

Jedním z cíl ů ekologického zeměděl stv í je udržet a zlepšit dlouhodobou

úrodnost půdy a její ekologickou funkci, což znamená zvyšovat obsah orga­

nické hmoty a humusu v pů dě, zlepšovat její fyzikální stav a umožnit bohatý

rozvoj společenstva půdních organismů.

S tím souvisí i snaha vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ' ze

zemědělského podnikání (využití všech odpadů pro výrobu organických hno­ jiv). .

Biozemědělec pracuje v co nejvíce uzavřeném systému, využívá místní zdro­

je a minimalizuje ztráty, aby mohl produkovat kvalitní potraviny a krmiva.

Kvalita produktů není dána jen přítomno stí nutričně hodnotných látek, ale

znamená také praktickou absenci cizorodých látek, dobrý vzhled, jakos tní

chuť a vůni a vh odnost pro skladování a další zpracování.

Minimalizuje také používání neobnovitelných zdrojů, které spoč.ív á v odmít­

nutí syntetických hnoj iva přípravků na ochranu rostlin.

Ho spod ářský m zvířatům vytváří podmínky odpovídaj ící jejich fyziologickým

a etologickým potřebám, např . způsob cho vu musí zvířatům umožnit přiroze­

né chování a jejich zdravý růst, vývoj a reprodukci.

Na druhé straně je potřeba umožnit zemědělcům a j ejich rodinám ekonomic­

ký a sociální rozvoj a uspokojení z práce, neboť ekologický způ sob hospoda­

ření vyžaduje hluboký zájem a odpovědnost.

A v neposlední řadě je důležité udržet osídlení venkova a tradiční ráz kulturní

zemědě lské krajiny.

Kresba Jalla Steklz1ca

Uvedené problémy se prozatím našeho eko­ logického ze měděls tví netý kají nebo nej sou z tohoto pohledu vnímány. Mohou nás však zaskoči t vel mi brzy, až "kapitáni našeho ze­ m ěděls t ví " zvednou hlavu od svých, v kruhu se to č ících, "existenč ní ch problé mů". Poté možná zač nou pln ě vnímat výhody ekologic­ ké produkce, která b ude evi den tně po našem vstupu do Evropské uni e (a v cílených struk­ turální ch programech ještě před vstupem) podstatn ě více dotována a hl avn ě nebude problém s jejím uplatněním na trhu. Cennou zkušenost jsme získali v roce 1998, kdy byly obnoveny dotace na ekologické zemědělství, a kdy se ok amžitě zvýš il p o če t biozemědě l­ ců.

Naše sou časné zeměděls tv í tvoří předev ším velké podni ky s vel ký mi p ůdními celky , vel­ kochovy zvířat a managementem fo rmova­ ným zkušeností zemědělské velkovýroby. Ji­ stě je v našem zájmu, aby se ekologické zeměd ěl stv í propo rč n ě co nejvíce rozš ířilo . Musí me však dů sl edn ě trvat na sp lněn í jeho podmínek nejen ve vztahu ke kvalitě biopo­ travin, ale i k ekologickému stavu zemědě l­ sky využívané kraj iny . Ekologické zeměděl ­ ství m ůže být impulsem k tomu, aby zemědělci zač ali pře mýš l et o nové struktura­ ci p ů dy, na které hos pod aří, a sami našli z pů­ sob, jak vzdorovat erozi půd y (dosud trestu­ hodn ě ignoro vané resortem i všemi dotačními tituly) a j ak dát rů zným i formami šanci přírodě v rámci svého hospodářského obvodu. Mohou jednat okamži tě a ne čekat, až jim devastační ztráty vyřeš í komplexní pozemkové úpravy, např . někdy kolem roku Zásady pěstování rostlin 2020. Mezi ekologickým zemědělstv ím a trvale Osevní postup a technol ogie pěstování musí bránit erozi p ůdy a musí v něm udržitelný m rozvoje m ve venkovském pro­ storu je velmi těsná vazba. Opomíjet závazky být zastoupeny jeteloviny nebo luskoviny.

zeměd ělství ke kraji ně , k její ekologického Druhová pestrost pěstovaných plodin musí skýtat dostatečné možnosti pro

oc hraně, vyváženému stav u a biod i verzitě by přežívání organismů (predátoři hmyzu a pod.) , monokultury nejsou dovoleny

mohlo znamenat (s použitím bonmotu v cito­ a struktura plodin musí umožnit střídání plodin s malou konkuren ční schop­

vaném článk u) rozvoj smě rem k "trvale udr­ ností v ůči plevelům s plodinami s větší schopností konkurence.

žovanému podvodu". Pěsto vání

GMO (geneticky manipulovaných dovoleno.

zemědělství

2

organismů)

není v ekologickém

Jaroslav Ungerman

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~5rNDllufi®~

Vegetační

kryt půdy má být co nejdelší, pokud možno i přes zimu, což zajiš­

strniskové meziplodiny, zelené hnojení, podsevy a mu l čování.

Plevele se regulují agrotechnickými metodami, které umožňují po tl ačování

plevelů pod hladinu ekonomické škodlivosti, ne jejich vyhubení. Používání

herbicidů není dovoleno. Rovněž není dovoleno používání syntetických fun ­

gicidů a insekticidů k och raně rostlin proti chorobám a škůdcům, protože ta

je zde založena na podpoře samoregulující funkce agroekosystému, biologic­

kých a biotechnických metodách .

Používání syntetických hnoj iv k hnojení a výživě je vy l oučeno a zcela jej na­

hrazuje vyvážený osevní postup a řádné využívání statkových hnojiv.

Ekologicky stabilizuj ící prvky v kraj in ě, jako jsou meze, remízky, břehové

porosty apod., musí být zachovány a musí o ně být řádn ě pečováno.

ťují

K valita biopotravin

Kolem kvality biopotravin je řada dohadů a nejasností. Jejich odrazem jsou dva extrém­ ní názory: skeptici tvrdí, že při současném globálním znečištění není produkce biopotra­ Ustájení zvířat musí odpovídat jejich fyziologickým a etologickým potřebám, vin v podst atě možná, opti misté nedají na bi­ proto jsou zakázány klecové chovy, trvalé vazné ustájení bez pastvy nebo vý­

potravi ny dopustit a připisují jim léčivé účin­ běhu a ustájení na roštech. Zvířata musí mít dostatek prostoru pro ležení, od­

ky. Pojem kvalita má několik aspektů:

Zásady chovu

hospodářských zvířat

počinek, čištění těla a sociální kontakty, lože musí být stlané přírodními ma­

K valíta nutričn Í teriály.

Nezbytný je i dostatek volného pohybu včetně pastvy a přiměřená ochrana Nutriční kvalitou se rozumí obsah bílkovin, . proti extrémům počasí.

aminokyselin, sacharidů, tuků, minerálních Krmná dávka musí odpovídat fyziologickým potřebám jednotlivých druhů látek, vi t amínů a balastních látek. Dosavadní a kategorií zvířat a jejich užitkovosti. Stimulátory růstu a plodnosti, stejně ja­ výsledky prokázaly u biopotravin průkazně vyšší obsah hořčíku a železa a naopak nižší ko syntetické zchutňovače krmiv, konzervační látky a močovinu není dovole­

obsah dus íkatých látek. Výzkumy ukázaly, no používat.

že nutriční kvalita potravin závisí zejména na Principem péče o zdraví zvířat v ekologickém zemědělství je prevence, neboť půd n ích a klimatických podmínkách, odrůdě, zdraví zvířat neznamená jen absenci nemoci, ale také schopnost odolávat in ­ zralos ti a jen v omezené míře na systému pě­ fekci, parazitům, metabolickým potížím a schopnost rychlého zahojení pora­ stování. nění.

V případě onemocnění však musí být cílem léčby vyhledání a odstranění pří­

čin, které způsobily snížení přirozené imunity organismu. Při konvenční, alo­

patické léčbě se prodlužuje ochranná lhůta udávaná výrobcem léčiva na dvoj­

násobek. Rutinní aplikace léči v, stimulátorů, retardantů, hormonů, přenos embryí a používání GMO nejsou v ekologickém zemědělství dovoleny.

Kvalita senzorická Vnější kvalita (vzhled - tvar, velikost barva, neporušenost) musí být obdobná jako u kon­

venč n ích produktů, spotřebitel vyžaduje po­ dobný vzhled jako u konvenčních produktů (poučený spotřebitel je ochoten tolerovat snad jen menší velikost). Vnitřní kvalita (chuť, vůně) bývá u biopro­ duktů vyšší. V anonymních senzorických tes­ tech (ochutnávkách) jsou biopotraviny hod­ noceny lépe (zejména čerstvé produkty ­ ovoce, zelenina, brambory, maso, mléko). V roce 1998 v takové anonymní soutěži zví­ tězily biobrambory Áleše Horáka z Lesoňo­ vic. Sama příroda pak průběžně testuje kvali­ tu bioproduktů - divoce žijící zvířata dávají jednoznačně přednost ekologickým plodinám

před konvenčními.

K valíta technologická Tato kvalita zahrnuje vhodnost pro zpracová­ ní na potraviny (výrobky), skladovatelnost, odolnost transportu apod. Skladovatelnost je zpravidla vyšší u bioproduktů (vyšší obsah sušiny, lepší vyzrálost). Nižší obsah dusíku je žádoucí u zeleniny. brambor apod., ale u potravinářské pšenice je nižší obsah lepku ~

Ustájení zvířat musí v ekologickém zemědělství odpovídat jejich fyziologickým a etologickým potřebám. Nezbytný je i dostatek voll/ého po­ hybu. Foto Lubomír Zelinka

~'(J91l"'(]Diluficr.2)

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR

3

Skladování, zpracování a doprava Produkty ekologického zeměděls tví mus í být skladovány, zpracovány a pře­ pravovány tak, aby byla co nej více zachována jejich kvalita, a musí být vy­ loučena možnost jakékoliv kontaminace nebo záměny s kon venčními pro­ dukty. Také je zakázáno použí vat takové postupy jako jsou iontové měniče, bě l en í, nakládání, uzení a zjemň ován í s použitím chemikálií, působen í synte­ tických hormonů , hydrogenace, ozařování a mikrovlný ohřev, používání bar­ viv, aromat a sladidel syntetického původu .

Kontrola a certifikace Každý, kdo chce označovat své produkty logem BlO, se musí řídit Metodic ­ kým pokynem pro ekologické zemědělství (v budoucnu zákonem o ekologic­ kém zemědělst ví), vést předepsanou evidenci a podrobit se kontrole, kterou zaji šťuje nezávislá právnická osoba KEZ, o. p.s. (Kontrola ekologického ze­ mědělství, obecně prospěšná společnost) zvlášť vyškolenými inspektory. Kro mě každoroční celkové kontroly podniku jsou prováděn y neohlášené kon­ troly. Zahrnují celý podnik, tj. pozemky a kultury, stáje a zvířata, stroje, tech­ nologická zařízení a technologie, sklady a ostatní provozní prostory, obaly a etiketaci, skladovou, výrobní a účetní evidenci. O kontrole se pořizuje zápis, který se předkládá Ce rtifikačnímu výboru pro ekologické zemědělství, jenž Úzké pásy polí s růwými plodinami dříve zajišťovaly biodivenitu i v inte nzivně obdělávané země­ dělské krajině. Růz n orodá stanoviště také poskytovala útočiště hmyzu a polní zvěři, kteří částeč1l ě zajišťovali přirozenou ochranu před šk,idci zem ědělských plodili. Návrat k tom litO relativně har­

mOllickému stavu, který byl v lIašich podmíllkách defi1litivllě wiče1l socializací zemědělství, je v současllosti již téměř nemožllý, ekologicky hospodařící rolllíci se však o to úspěšll ě pokoušejí. Foto Miroslav Matoušek

4

nežádoucí (lepek u biopšenice je ovšem kva­ l i tnější a pekařské pokusy prokázaly, že tech­ nologická kvalita plně postačuje k získání ja­ kostního p ečiva).

K valita hygienická Hygienická kvali ta je charakterizována mini­ málním obsahem škodlivých látek (těžké ko­ vy, rezidua agrochemikálií, dusičnany, toxi­ ny apod.). Obsah těžkých kovů je určen mateční horninou, imisním spadem a případ­ ně aplikací kalů na půdu. Systém pěstování obsah těžkých kovů neovlivňuje . Obsah rezi­ duí agrochemikálií je u biopotravin podstatně nižší než u konvenčních potravin (ale nemů­ že být nižší než je pozadí v důsledku konta­ minace vzduchu při aplikaci agrochemikálií na konvenčních plochách).

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR - -_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ WCl~rr~Dllufke~

rozhodne o certifikaci podniku a jeho produktů nebo v případě porušení Meto­ dického pokynu o sankci - nevydání certifikátu na produkt, n aří zení nového přechodného období, nebo vyřazení podniku z ekologického zeměděl ství.

vývoj ekologického zemědělství a státní podpora Podpora ekologického zeměděl ství státem v letech 1990-92 se projevila rych­ lým nárůstem počtu podniků. Motivace k provozování ekologického hospo­ daření byla však rozdílná, což se projevilo v následujících letech, kdy něko lik podniků nuceně nebo samo ekologické h ospodaření ukonči l o. Reakce na obnovenou podporu státu (na zák ladě vládních nařízení o p odpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství) v letech 1998-99 byla až překvapivá. Ve struktuře nově přihlášených podniků dominují podniky s trvalými travní­ mi porosty (louky a pastviny) a chovem masných plemen skotu v podhor­ ských a horských oblastech. Podíl orné půdy na celkové ekologicky obhospo­ dařované výměře zem ědělské půdy čin í v roce 1999 asi 13 %. Je třeba diferencováním této podpory více podniky motivovat k produkci tržních plo­ din, protože certifikovaná produkce nedokáže pokrýt ani domácí poptávku ani možnosti exportu. Výměra

Počet podniků

Procentický podíl ze zem . půdn ího fondu

zemědělské půdy

v ha

Kreslil Jali Stekltk

Odpůrci ekologického zemědělství často ar­

gumentovali tím, že biopotraviny musí být

více kontami novány mykotox iny. Tato obava

se nepotvrdila. Obsah dusičnanů je v biopo­

travinách průkazně nižší než v obdobných

ko n v enčníc h potravinách. Nižší obsah dusič­

nanů je však i v půdě ekologicky hospodaří­

cích podniků, což má tyto důsledky:

- nižší výnos plodi n,

- vyšší odolnost proti napadení škůdci a cho­ robami,

- nižší obsah dusíkatých látek v produktech,

- vyšší obsah sušiny, škrobu, lepší skladova­ telnost,

- vyšší obsah aromati ckých látek.

1990

3

480

1991

132

17507

0,41

1992

135

15371

0,36

1993

141

15667

0,37

1994

187

15818

0,37

Kvalita ekologická (sociální) Tato kvali ta je dána hodnotou produkč níh o sytému, z něhož potraviny pochází (vliv na životní prostředí, krajinu, zaměstna nost, osídlení apod.). Ekologická kvalita biopotra­ vin je jednoznačně vyšší než u konvenčníc h potravin.

1995

­

18 1

14982

0,35

182

17 022

0,40

1997

2 il

20 239

0,47

1998

348

71 621

1,67

1999

458

1996

.

115000 L-_____

-~

~--

2,68 -

-

Jak se stát biorolníkem

--

- -

Kvalita biologick á (vitáln í) Kvalita nu trič ní , hygienická, senzori cká a technologická se zabývá jednotlivými zna­ ky odděl eně a nepostihuje organismus jako celek. Přes problémy s objektivním zhodno­ cením (fotono vá a enzymatická aktivita, vod­ ní režim ros tli n, vodivost, redox potenciál, kruhová chromatografie, biologické - např. krmné - pokusy, testování kvality spermatu apod .) se ukazuje, že vitalita organismů z ekologického zemědělství je vyšší než z ko n venčnich systémů.

Celkem jednoduše. Zájemce o ekologické hospodaření se přihlásí do 31. 12.

roku u KEZ, O.p.s. a před loží projekt přech odnéh o období. Když

jsou všechny formální věci vy řízeny, je nový podnik zařazen do kontroly.

Přechodné období trvá dva roky (dvě vegetační období), u trvalých kultur (sa­

dy, vinice, chmelnice) tři roky. V přechodném období musí podnik dodržovat

všechna ustanoven í Metodického pokynu, ale až po jeho uplynutí smí svou

produkci označovat logem BIO.

A nakonec to podstatné - úspěšný biorolník je pře svědčen , že cesta ekologic­

kého hospodaření j e správná, stále se učí a aktivně vyhledává nové poznatky, Zásadní rozdíl mezi konvenčními potravina­ mi a biopotravinami tedy spoč í vá v kvali tě je vytrvalý, důsledný a hrdý na to, že je biorolník. • ekologické - v kvalitě produkčn ího systému. předchozího

Ing. Roman Rozsypal, CSc., - vedoucí odd. kontroly KEZ, o.p.s., Chrudim

~'(j~rNDIl1lfi
Roman Rozsypal

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVí V ČR

5

Náš rozhovor

S náměstkem ministra MZe Tomášem Zídkem o biozemědělství

Ekologické hospodářství : Deblín 50

Po několik ale té pauze byla v loňském roce obnovena dotační poli­ tika ekologického zemědělství. Je to důsledkem "osvícení" MZe nebo výsledkem práce nevládních organizací? K obnově dotační politiky došlo přede v§ím díky samotné pozici ekologického zemědělStví v České republice. Po čet ekologických zemědělců vzrostl a začala

produkce. Navíc v§echny okolní státy dotují ekologické země­ v rámci agroenviromentálních do tací. Ministr Lux tuto situaci zazna­ menal a rozhodl se, že i on ekologické zemědělství podpoří. Na j eho rozhodo­ vání měla významný podíl i akce svazu PRO-Bla , kterou tento svaz uspořáda l, tuším v roce 1997, ve Starém Hrozenkově. Zde se ministr Lux ná­ zo rně přesvědčil, že ekologické zemědělství není záležitostí pouze několika málo nadšenců. Ze strany MZe ekologické zem ědělství rovněž velmi podpořil tehdejší ředitel odbo ru zemědělské výroby Dr. Ing. Dušan Vaněk (dnes I. ná­ mě stek ministra) i ředitel odboru ekologie Ing. Martin Fantyš. Myslím si te ­ dy, že za obnovením dotací byla určitá shoda náhod, tlaků a také zlep§ená pozice ekologického zemědělstv í. být

vidět jejich

dělství

Existuje program finančních půjček pro začínající biozemědělce? Nikoliv. Začínající b iozemědělec má ale již od prvního roku hospodaření ná­ rok na státní dotaci v p růměru kolem 2 000 Kč na hektar. Dam form a spolu­ práce nebo pomoci je v rámci poradenské činnosti svazu PRO-Bla v progra­ mu MZe " Kroužky ", jenž byl zahájen v loňském roce a letos pokračuje. Státní pomoc se tedy uskutečňuje zprostředkovaně přes program svazu, který pomá­ há, a to předevlím o rganizačně, začínajícím i pokročilým biozemědělcům .

Jakou formou bylo zpočátku podporováno tech Evropské unie?

biozemědělství

ve stá­

V Evropské unii (E U) má biozemědělství dlouholetou tradici. Řekl bych, že hlavní zodpovědn ost a zájem v zemích EU měly nevládní organizace. Pamět­ níci uvádějí, že zájem o ekologické zemědělství p robíhal v n ěkolika vlnách. První z nich se objevila již před třiceti lety, v době kdy vznikala hnutí typu Greenpeace ap. Menší skupiny nadšencú začaly zakládat f army, začaly se za­ jímat o zdravý životní styl a p referovaly jej. Zájmu o biozemědělství napomo­ hl rovněž informační boom v oblasti cizorodých látek v půdě - lidé se najed­ nou ptali, co vlastně jedí a p roč. Se zvyšující se informovaností si začali uvědomovat důsledky odlesnění krajiny, degradace půdy, eroze ap. Jako mož­ ná alternativa pro řešení vzniklých p roblémů se nabízelo právě ekologické ze­ mědělství. A právě tehdy vznikla druhá vlna zájmu o b iozemědělství - odbor­ ná i laická veřejnost začala v jednotlivých zemích prosazovat tento typ zemědělství z pohledu ochrany přírody i krajiny. V posledních letech jsme svědky třetí vlny zájmu, kdy ekologická výchova obyvatelstva má za sebou j iž

Mezi Vel kou Bíteší a Tišnovem, v půvabné leží malá ves ni­ ce Deblín. Zde .ekologicky hos podaří na 13,25 ha orné p ůdy ing. Jan Š těrba. Vzhle­ dem k tomu, že se soustřeďuj e na živ oč i šnou produkc i, je pů da využí vána p ředevš í m k za­ jištěn í krmiva pro dobytek. Z padesáti pro­ cent je z at ravně na pro vol ný vý b ěh skotu, zhruba na čtyřiceti p ěstuje obilí na krmivo a zbytek je určen pro brambory , které jsou ze dvora prodávány záj emc ům . Šest doj nic produ kuje ekologicky certifiko­ vané mléko, jehož větší část ko n č í v mlékár­ ně j ako ve své p ods t atě znehodnocená suro­ vina, neboť je smícháno s mlékem neekologický m. Z tohoto dů vodu usiluje pan Š těrb a o vybudován í vlastní sýrárny, aby produkty zde vyrobené (tvaroh, měkké a tvr­ dé sýry) m ěl y certi fikaci BIO, neboť za sou­ časné situace je práce a veškeré úsilí znehod­ noceno. Rodi na Š těrbova hospodaří na soukromé far­ mě od roku 1991 . Začátky byly těžké, zvláště pak v tomto případ ě , kdy bylo nutno vybudo­ vat pro dobytek hos podářské budovy. V sou­ č asné dob ě je veškeré záze mí d oko n če no a práce mechan izovaná. Spolu se tře mi další­ mi b iozemědělci senážuje pan Štěrba do fólií, což se jeví jako velice prakti cké a krmi vo takto uložené se nevydroluj e a uchovává si. svoji charakteristickou vůni. Ekologické zemědě lst ví musí být ze strany rodin y sponzorováno j inou činnos tí. Paní Š těrbo vá pracuje j ako účetní a na straně dru­ hé pokrývá po třeby rodiny zavedená autodo­ prava. Syn Marek je za městn án ve Svazu PRO-BIO, kde provádí managament, propa­ gaci a poradenstv í. Podniká i poznávací za­ hraniční cesty (Švýcarsko, Německo), kde se nejen seznamuje s technologií výroby sýrů , ale předvádí i své " l ab oratorně" vyrobené sý­ ry. S úspě che m . Zdá se, že v blízké dob ě bu­ de nabídka BIO p roduktů bohatší o kvalitní ml éčné výrobky. Že se rodina Štěrbových chová ekologicky i v jiných případech doka­ zuje i snaha vybudovat vlastn í kogeneračn í jednotku k v ý rob ě elektrické energie pro pro­ voz mlékárny, p řeb ytko vý prodej do veřejné sí tě a využití odpadního tepla v domácnosti. Ekologický způ sob zemědělství je u Štěrbů výsledkem jejich životní filosofie. Šetrnost k životnímu prostředí. Pan Štěrba říká : "Měli bychom s p řírodo u žít v harmonii a vzít si od ní jenom tolik, kolik nám může dát. S poko­ rou a také s láskou. " A paní Š těrbová dodá­ vá: "Když jsem vidívala v družstvu mrtvou kraj ině počín ají cí Vysoči n y,

~

6

NAŠ ROZHOVOR __________________________________________ ~~*~OO~~

je natolik dob ře inf ormována, že si začíná uvědomovat problematiku eutrofizace m ořských vod, změny klimatu, těžení pralesů ap. Lidé tedy preferují b iozemědělství z hledika globální ekologie. V takovéto fázi postoje k ekologickému zemědělství se nyní nachází např. obyvatelstvo Dánska a Švédska. Doufám, že jí projde v p růběh u kratším než dvacet let i český konzument. patnáct let

působen í. Společnost

Jakou roli sehrál v prosazování ekologického zemědělství v zemích EU stát?

půdr !

bez života a bez vlÍně, pochopila jsem, že Z takové půdy nemoholt nikdy vzejít zdravé plodiny. " U Stě rb ů bylo příj emně a povídali jsme si ne­

jen o probl émech a radostech ekologického

h ospodaření, ale i zavzpomínali na to, jak

kdysi h ospodařili naši předkové (také ekolo­

gicky) i z em ěd ělská družstva (velmi bezo­

h ledně).

Při

této přílež itosti jsem biozemědělc i ing.

Janu Stěrbov i položila i několik ko nkrétních

otázek:

Stát reagoval ve všech zemích samozřejmě s určitým zpožděním. V 90. letech byl však zájem veřejnosti o biopotraviny a jejich podíl na trhu tak velký, že

Jak vidíte svoji další perspektivu?

Ekologicky stabilizující prvky v krajin ě jako JSOl/ meze, remízky, zachovány a ml/sí se o ně pečovat. Foto Lubomír Ze/ina

Další perspektivu naší ekologické farmy vi­ dím v rozšíření obchodní činnosti, vybudová­

břeh ové

porosty apod. /Ill/sí být

~

~,(!9rr\!Dll1lfi
NÁŠ ROZHOVOR

7

'v roce 1991 bylo schváleno nařízení Rady EU, které definovalo podstatu eko ­ logického zemědělství. O rok později pak vstoupilo v platnost nařízení EU, které hovoří o povinnosti všech členských států zavést ekologické programy v zemědělství. Od roku 1993 mají tedy země EU zařazeny do zemědělských dotací rovněž podporu biozemědělství. Tento způsob hospodaření tedy státy unie začaly subvencovat až na počátku 90. let. Do té doby bylo biozeměděl­ ství podporováno pouze ekology a informovanou veřejností. Naše MZe začalo ekologické zemědělství do tovat již v roce 1990, takže si myslím, že ČR byla jedním z prvních států Evropy, který začal podporovat biozemědělce.

Plánujete do budoucna navýšení dotací plynoucích do

biozeměděl ství?

Česká republika stále více přebírá systémy politiky EU. Jsme samozřejmě po­ vinni zavést i pravidla, která se vztahují k agroenvironmentálním dotacím. Současné subvence do podhorských a horských oblastí tedy považujeme ve vztahu k EU za určitý pilotní projekt. Ekologické zemědělství stát nyní dotuje částkou 50 m ilionů korun, zhruba tedy jednou setinou celkových dotací, které směřují do zemědělství. V p řípadě, že budeme i nadále pokračovat v progra­ mu podpory biozemědělství, určitě na něj v budoucnu získáme 50% až 75% příspěvek od EU. Jestliže dnes vkládáme 50 milionů korun, pak po vstupu do NejeTI mlékem živ je člo věk. U Stěrbů " roste" EU, nebo možná i před ním, budeme moci navýšit objem prostředků na pod­ i ekologické maso. Foto z archivu rodiny poru biozemědělství až o 75 %.

Co mohou tedy naši

biozemědělci očekávat ?

ní vlastní mlékárny a sýrárny a obchodního družstva. Pro b i ozeměd ěl ce je dů ležitý pro­ dej všech pro d u ktů. Na straně dru hé vykazu­ je farm a i o světovo u a poznávací č inno s t. D ěti, které k nám přijíždějí s rodič i, mají možnost vidět na vlastní oči živá domácí zví­ řata a přiblížit se k nim.

Zkušenosti z okolních zemí nám jasně říkají, že nejefektivnější je dotovat pře - · devším odbyt, zpracování a marketing. Zároveň však musím upozornit, že udělování dotací bude postupně stále více zpřísňováno. Ještě vloni bylo při­ dělení subvencí podmíněno pouze jediným předpokladem - "musíš h ospodařit ekologicky ". Letos jsou již dotace, například na travní porosty, poskytovány jen s tou podmínkou, že hospodář má rovněž certifikovaný chov dobytka (tzn. Myslíte si, že bude biozemědělců přibý ­ žádná antibiotika, úprava stájí ap.), který s travními porosty nedíln ě souvisí. vat ? V příštím roce budeme prosazovat další zpřísnění. Dnes máme totiž podniky, Nejenže bude, ale už jich přibývá. Je pravda, v nichž se na dvou třetinách hospoda ří intenzivně a na třetině ekologicky. že se v poslední době formují i ve sdruženích V EU něco takového není možné. Budeme tedy rovněž prosazovat, aby se ze­ či družstvech, ale to na škodu není. Také vě­ mědělec rozhodl pouze pro j eden způsob hospodaření - buď věří v chemii ne­ řím, že se lidé budou vracet ke zdravému ro­ zumu. A že jim , vzhledem ke stále se zhoršu­ bo v ekologii.

Jak se jeví stav biozemědělství v ČR ve srovnání s ostatními země­ mi střední a východní Evropy?

jícímu životnímu prostředí , nebude jedno, jaké potraviny konzumují. Vždyť přece eko­ logické ze m ědělství není nic jiného než ná­ vrat ke zdravému selskému rozumu našich předků. A tí m také k bližšímu kontaktu s pří­ rodou a citlivému přís tu pu k ní.

Česká republika má rozhodně největší plochy, které jsou certifikované na ekologický zp ůsob hospodaření - v současnosti je to asi 70 tisíc ha. Polsko Co byste poradil začínajícím biozemě­ má řádo vě 2 000 ha, na Slovensku j e evidováno zhruba 14000 ha. Rozloha dělcům? certifikovaných ploch v Maďarsku byla srovnatelná s ČR - díky dotacím jsme Už j sem takovou možnost opravdu měl. A to, se však Maďa rsku výrazně vzdálili: v současnosti je tam cca 15 000 ha certi­ co jsem tehdy řekl, mohu jenom opakovat. fikovaných ploch.

Být ve správný čas na správném místě. Jako Maďaři mají výrazně odlišnou obchodní strategii - 98 % své produkce expor­ příklad uvedu odplevelování, které musí být tují. U nás se od počátku razil opačný trend - maximum produkce umístit na v ekologickém zem ědě l ství mechanické, ale musí být provedeno v určitý čas vzrůstu ple­ domácím trhu. V současnosti je to asi 80 % výroby. Polsko je úspěšné na do ­ vele i plodiny. Například obilí vyroste do ta­ mácím trhu - vzhledem k velmi malým plochám je vše, co se vyrobí, také pro­ kové výšky , že se strojem k plevelům nedo­ dáno. O Slovensku nemám v této oblasti informace. stanete. A potom je třeba vypěs tova t si a také

Jak jsme na tom v celoevropském měřítku?

rozvíjet cit a pochopení k půdě, rostli nám i ke zv í řatů m, n aučit se respektovat a znát je­ jich potřeby a umět s přírodou žít. Jako její součást.

Z celkové zemědělské plochy j e u nás ekologicky obhospodařováno zhruba 1,7 % území. V Rakousku se jedná asi o I I % ploch, ve Švédsku pak okolo 8

Věra

Fojtová

NAŠROZHOVOR _________________________________________ ~~m~oo~~

5 %. Německo a Velká Británie tímto způsobem obhospodařují kolem 3 % území, Itálie I %, menší procento je i ve Francii. Dánsko má ekologicky cer­ tifikováno 6 % zemědělských ploch.

Ekologické zemědělství: Weidenthaler



Hospodařit ekologicky začal Petr Weidentha­

ler na pronajatých pozemcích v roce 1994

v obci Machová. nedaleko Zlína, kde setrval

až do podzimu 1997. V té době skončila ná­

jemní smlouva a bylo potřeba najít pro hos­

podaření jiné pozemky.

Jednou to tak stejně bude. Česká republika je lesnatá, hornatá a pramenná V údolí mezi obcemi Velehrad a Salaš v pod­

oblast. Jen chráněná území činní 20 % území, navíc zde máme ochranná pás­ hůří Chřibů brzy našel přesnč to, co hledal.

ma, půdy s vysokým stupněm erozního ohrožení, svažité pozemky, půdy poško­ Krásný tříhektarový kout orné půdy, uzavře­

zené cizorodými látkami a další a další. Odhadujeme, že minimálně 50 % pů­ ný od silnice, který ve všech směrech odpo­

vídal jeho záměru pokračovat v pěstování

dy v CR nelze využívat intenzivním způsobem. Zemědělci budou tedy ekologicky certitlkované zeleniny. V bu­

postaveni před dvě možnosti volby: buď se nedokáží odloučit od velkovýrob­ doucnu bude potřeba vyřešit v místě i bydle­

ních chemických technologií a budou muset taková území opustit, nebo na­ ní, neboť zatím na farmu dojíždí.

jdou způsob hospodaření, na kterém se shodnou s ochránci přírody a s vodo­ První rok byla plocha oseta směskou na zele­

né hnojení, v letošním roce je zhruba polovi­

hospodáři, což se bude již velmi blížit ekologickému zemědělství. Po určité na kvůli odplevelení a škůdcům připravena

době pak zjistí, že když budou, byť minimálně, používat chemii, budoll na trhu na zelené hnojení (zaorání), na druhé polovi­

ně pěstuje zeleninu. Příští rok tomu bude na­

ztrácet marketingovou výhodu biopotravin. opak.

Biozemědělství je v podmínkách ČR perspektivou pro 50 % zemědělských Skladba i množství zeleniny se mění podle

ploch - minimálně. Navíc to, co dnes nazýváme biozemědělstvím, je pouze poptávky zákazníků, avšak vždy tak, aby její

jednou Z možných cest hospodaření, které se v současnosti zkoušejí. Existují produkce byla rozdělena na celou sezónu,

takže v nabíce je zastoupena zelenina jarní,

přece i jiné způsoby přátelské vůči životnímu prostředí, například permakul­ letní i podzimní. Na jaře jsou v prodeji řed­

tura atd. kvičky, šest druhů salátů (např. ledový, řím­

ský, dubáček, všechny v zelené a červené

formč), kedlubny bílé a modré, jarní cibulka

Kdy tohoto stavu můžeme dosáhnout? s natí. Z letní produkce nabízí Petr Weident­

haler mrkev, zelí, kapustu, květák, brokolici,

Bude záležet především na odbytu, na podpoře obyvatelstva a legislativním - o něco později okurky, rajčata, papriky . Na tlaku. V současnosti brzdí rozvoj biozemědělství zejména nedostatek financí podzim se opakuje jarní zelenina, zelí, celer a cibule na uskladnění. Vzhledem k tomu, že v oblasti marketingu - důsledkem je pak nízká poptávka po biopotravinách. Veškeré mléko a hovězí maso, ale i množství obilovin a brambor (70 až 80 %) se podařilo sehnat semena ředkve pocházející z Číny a Japonska, bude nabídka obohacena se proto aňi neoznačuji jako produkty ekologického zemědělství. Zájem o bio­ o nový druh, který je nejen pěkný na pohled, potraviny je rovněž přímo úměrný ekonomické situaci státu. Má-li 90 % oby­ ale také velmi chutný. vatel existenční potíže, nepřemýšlí, jestli jí zdravě anebo ne. Podle výzkumů " M.ým pánem je zákazník a ten určuje, kolik mají v ČR zájem o biopotraviny především vysokoškolsky vzdělané rodiny, te- • čeho a v jakém množství. Řídím se podle jeho zájmu a tak .některé druhy, které začnu pěsto­ dy lidé, kteří si uvědomují, kde je jádro věci. Bez ohledu na to, že musí občas vat vymizí, protože o ně zájem není, .. říká ze­ zaplatit více, kupují biopotraviny, protože vyžadují pro svoji rodinu kvalitní mědělský inženýr Petr Weidenthaler. produkt, a navíc ch tějí podpořit šetrné formy hospodařen í. Je třeba obyvatele U zeleniny je prodej ve lmi dúležitý, neboť se musí prodat čerst v á. Kromě nárazových akcí vzdělávat a vychovávat, aby pochopili, že biopotraviny jsou alternativou proti v Brn ě (zatím na Lipce či na bioj armarcích)

Rakousko a Švýcarsko se snaží dosáhnout co největší plochy ob­ hospodařované ekologicky. Je taková vize pro ČR utopistická, ne­ bo má šanci na uskutečnění?

levným, ale chemicky vyrobenym potravinám.

~

Jaká je cena biopotravin? \..

Oproti konvenčn ím potravinám je dražší pouze menší část nabídky biopotra ­ vin. Jedná se především o zeleninu a ovoce, jejichž pěsto vání j e bez použití chemie ob tížnější, a tedy asi o 5 až 10 % dražší. U obilovin j e cena většinou srovnatelná. V souvislosti s nárůstem cen energií a hnojiv však očekáváme, že ekologické zemědělství bude mít menšífinanční vstupy a cena biopotravin se tak může dostat i na nižší úroveň než u kon venčních potravin. V EU je příči­ nou vyšších cen biopotravin vysoká poptávka, rozhodn ě ne velké výrobní ná­ klady.

Mohou se bioprodukty vyrábět takříkajíc ve velkém, anebo j sou záležitostí pouze p ro malé farmy? Určitě mohou - velkovýrobní podniky j sou všude ve s větě. Především v Ameri­ ce a v jižní Africe jsou v tomto ohledu velmi daleko. V Ev rop ě, například

\Yusrr'\!DIl1lfi<8~

~

Kreslil Jali Stekltk

NÁŠ ROZH OVOR

9

v Dánsku, zpracovává 15 % velkých mlékáren pouze bioprodukty, biomaso pak 10 % masokombinátů. Pro výrobu bioproduktů" ve velkém" je nutno zásadně změnit technologii. Není možné, a to je v českém zemědělství častý je v, zůstat velkým podnikem a vynechat pouze chemii. Nemůže te očekávat, že s dndním i velkovýrobními technologiemi, s odrůdami vyšlech těnými na luxusní p řísun živin, dokážete být úspěšným ekologickým zemědělcem. Je třeba zvolit nové odrůdy, zásadně změnit osevní postupy a zvážit, zdali jsou v daném území reálné plochy jedné produkce. Nezbytná je rovněž znalost regionálních zkušeností, schopnost do ­ kázat se poučit z minulosti. Záleží tedy pouze na šikovnosti zemědělce, jeho schopnostech učit se a přizpůsobovat se novým podmínkám. Biozemědělství má blahodárný vliv na krajinu. Myslíte, že tento způsob hospodaření může být uplatněn i na velmi úrodných úze­

mích? Je silný tlak směřovat dotace ekologického zemědělství pouze do horských re­ gionů. Tyto oblasti jsou přitom z hlediska krajinotvorného a z hlediska stabi­ lity ekosystému celkem v pořádku. Řada prob lémů je naopak v nejúrodnějších oblastech. Vezměte si například j ižní Moravu, jak je odlesněna, jak zde dnes a denně ubývá spodní i povrchová voda a postupuje eroze. Každá plocha, na které se podaří obnovit přirozený způsob hospodaření a půdní život, j e zde proto velmi cenná. Z toho důvodu bylo prosazeno, že dotace na ekologické zemědělství jsou celoplošné. Můžete přiblížit

mezinárodní iniciativu Avalon?

Avalon je mezinárodní nadace, jež byla založena v roce 1994 v Holandsku. Hlavní náplní činnosti je finanční podpora ekologického zemědělství ve stá­ tech střední a východní Evropy. Své projekty staví nadace na podpoře EU. V současnosti působí v deseti zemích, kde rozvíjí programy podporující eko­ logické zemědělství a jeho implementaci do národních dotačních systémů. V České republice nyní Avalon rozbíhá program financování marketingu pro biomaso. Jak jsem již uvedl, v ČR máme obrovské množství masa z ekologic­ kých systémů, o které zde není zájem. Avalon vypracovala projekt, získala prostředky a nyní bude mapovat situaci, kontaktovat masokombináty a hledat odbyt pro tento produkt.

Víte, kde se dají v Praze opatřit biopotraviny a kupujete je? Samozřejmě.

Nakupuji biopotraviny v Hostivaři a v tržnici na Pan~ráci. Pra­ brambory, zeleninu, ovocné šťávy a některé druhy sýrů. Samo­ zřejmě i biovíno - jiné nepiji. Jednu láhev mám v ledničce, máte-li zájem, mů­ žete ochutnat... videlně kupuji

Za rozhovor poděkoval Dalibor Zachoval 10

NÁŠ ROZHOVOR _ __ __ __

~_

_ __ __

pravidelně

prodává zeleninu na tržišti ve Zlí­ U stánku se s t řídaj í zhruba tři druhy zá­ kazníků . Ti, kteří hledají zeleninu, kterou ni­ kdo j iný nemá (v kytičkách petrŽelka kadeřa vá č i kopr), jiné zláká nabídka pěk­ ných pro duktů, které zaujmou na první po­ hled, a potom jsou zde také ti, kteří dávají předno s t výhr adně značce BIO. Pěstování zeleni ny má svá přísná pravidla, je pracné a nároč n é během celého období, od jara až do podzimu. Při špičkách je nutné vy­ užít sezónní pracovníky a brigádníky. A proč právě BIO zelenina? Petr Weidenthaler je ag­ ronom, ale zahrad n i čení ho lákalo už od ma­ li čka . Jeho vztah k přírodě ovli vnili rodiče a skaut. Konvenční zemědělství se zdá příliš jednoduché oproti biologickému, které je za­ jí ma vější a vyžaduje nejen lásku člověka k přírodě, ale také jeho fantazii. Ing. Petra Weidenthalera jsem se také zepta­ la: ně.

Jak vidíte svoji další perspektivu? R Ů žovč .

Kdybych nebyl optimista, nemohl bych takovou věc, jako je biozemědčl ství, dělat. Je to běh na dlouhé tratě. Jeho produk­ ce je závislá na zájmu zákazníků . Prodejní část zabere zhruba polovinu mého času, kdy­ bych se nemusel zabývat prodejem, pěstoval bych víc zeleniny . A kdyby se mě někdo ze­ ptal, proč to dělám - tak proto, že neumím nic jiného než pěstovat a prodávat zeleninu.

Myslíte si. že bude vat?

biozemědělců přibý­

To záleží hlavně na poptávce. Bude-li přibý­ vat zákazníků, tedy zájemců o biopotraviny, v závislosti na tom také přibývat i biozemě­ dělců. Zatím nejsou konvenční zemědělci ze strany zákazníka tlačeni k tomu, aby produ­ kovali spíše biopotraviny.

Co byste poradil

těm,

kteří

by

chtěli

s ekologickým hospodařením začít? To by záleželo na tom, jestli by to byl země­ dělec nebo člověk . který je pouze zastáncem ekologického zemědělství. Tomu bych pora­ dil, aby dříve než začne. strávil na biofarmě nějaký čas jako praktikant. Čas spíše delší než kratší, aby se naučil hospodařit. Kdyby to byl zemědělec , měl by se zamyslet nad tím. co bude pěstovat a kde a komu bude produkty prodávat. Odbyt je velmi důležitý. Je to polovina úspěchu. Prostě je potřeba produkovat to, na co existují zákazníci. Věra

Fojtová

_ _ _ _ _ _ _ ~~)n~DilIDe~

Ciele a cesty realizácie ekologického pol'nohospodárstva na Slovensku Ján Adamovic Doterajší postup Ekologické poTnohospodárstvo má na území Slovenska len krátku históriu, pretože jeho začiatky sa datujú do roku 1991. Na podnet a výzvu vtedajšieho Ministerstva pol'nohospodárstva a výživy SR reagovali takmer štyri desiatky pol'nohospodárskych subjektov. Tie začali na svojich pozemkoch uplatjíovať systém organického pornohospodárstva na vý­ mere takmer 15 000 ha. lch záujem a ochotu vyskúšať si svoje odborné a or­ ganizačné schopnosti pri zavádzaní a praktickom uskutočňovaní nového, podstatne náročnejšieho systému hospodárenia na pOde ministerstvo podpori­ 10 aj svojou dotačnou politikou. Na tento účel poskytlo dotácie vo výške 4 000 Sk/ha ornej pódy a 2 000 Sk/ha trvalých trávnych porastov zaradených do systému ekologického pornohospodárstva. Uvedené dotácie boli poskyt­ nuté na celé obdobie póvodne trojročnej konverzie (prechodného obdobia), ktoré sa neskór skrátilo na dva roky. . Dotácie sú určené na čiastočnú kompenzáciu strát spósobených znížením úrody, ku ktorému dochádza v dósledku vylúčenia možnosti použiti a priemy­ selných hnojív a chemických pesticídov už aj v prechodnom období, keď sa však dopestovaná produkcia nemóže realizovať v kva1ite "BlO" a za vyššie ceny. Uvedená úroveň dotácií platí aj pre súčasné obdobie. K skráteniu obdobia konverzie na dva roky sa pristúpilo v súvislosti s výraz­ ným poklesom aplikovaných dávok priemyselných hnojív, ku ktorému došlo na Slovensku po roku 1989 v rámci celej pol'nohospodárskej výroby. V prepo­ čte na jeden hektár pofnohospodárskej pódy sa dávka NPK znížila z 230 kg na 60 kg a syntetických pesticídov z 2,5 - 3,0 kg účin ných látok na 1,0 - 1,5 kg. Proces uplatňovania ekologického pofnohospodárstva, ktorý je v rozhodova­ cej fáze úplne dobrovofný a samostatný, sa v etape jeho ďalšej realizácie mu­ sí uskutočňovať podra podmienok stanovených zákonom a prísnymi pravidla­ mi. leh dodržiavanie kontroluje nezávislá kontrolná služba, ktorú tvoria na tento účel odborne pripravení ekologickí inšpektori. Na Slovensku takúto nezávislú kontrolu subjektov ekologického poTnohospo­ dárstva vykonáva spoločnosť NATURALIS, ktorej osvedčenia o ekologickom póvode bioprodukcie majú len domácu platnosť. Pri vývoze bioprodukcie jej ekologický póvod musí osvedčiť svojím certifikátom zahraničná kontrolná or­ ganizácia, ktorá vlastní oprávnenie EÚ a IFOAM (Medzinárodného združe­ nia hnutí organického poTnohospodárstva so sídlom v Nemecku) pre medzi­ národný výkon kontroly ekologického pornohospodárstva. V zmysle nového zákona Č. 224/98 Z. z. o ekologickom pol'nohospodárstve a výrobe biopotra­ vín zodpovednosť za kontrolnú činnosť na území Slovenska prechádza pod

Sluneční brána: Čejkovice Sluneční brána, spol. s r. o. se zabývá ob­ chodní a zpracovatelskou činností v ekolo­ gickém zemědělství. Hlavními produkty na­ bídky jsou ovocné a bylinné čaje, koření a éterické oleje. Sídlem Sluneční brány je pěkně opravený mlýn v Čejkovicích na jižní Moravě, který povstal téměř z trosek původ­ ního starého mlýna. Při vstupu do objektu se rázem ocitnete ve světě všech možných vůní, které mají samo­ zřejmě výhradně přírodní charakter. Obchodní a zpracovatelská firma vznikla v roce 1992 ve spolupráci s rakouským part­ nerem, se kterým se ing. Tomáš Mitáček znal už dříve . V té době skončil školu jako agro­ nom a v žádném případě nechtěl dělat něco , čemu nevěří, nebo jenom pro peníze, bez po­ citu štěstí a vnitřního naplnění. Po stáži u biovinařů ve Švýcarsku se rozhodli založit česko-rakouskou firmu, která by se zabývala produkcí a částečně i zpracováním rostlinných produktů ekologického zemědčl­ ství a samozřejmě jejich prodejem. Zpočátku bylo důležité vytvořit především okruh dodavatelů certifikovaného koření a bylin, na straně druhé bylo třeba vybudovat i síť odběratelů bioproduktů. V současné do­ bě je dodávána třetina produkce do obchodů v České republice, dvě třetiny jsou určeny na export. Převážná část surovin pro výrobu čajů je odebírána u českých biozemědělců, kterých je zhruba čtyřicet, ty komponenty, které jsou u nás nedostatkové či vůbec nejsou, jsou do­ váženy od biofarmářů z Evropské unie. Míchání čajů, které jsou ve formě sypané ne­ bo porcované, se provádí z větší části přímo ve firmě. Čaje jsou buď bylinné míchané ne­ bo jednodruhové (lípa), ovocné, zelený a čer­ ný BIO čaj. Součástí čajů jsou máta, meduň­ ka, jahodník, měsíček, chrpa, sléz, řebříček, kopřiva, šalvěj, ale i ibišek a citronová tráva. Jsou baleny v recyklovatelných obalech, zčásti i z recyklovaných materiálů. Mezi zpracovatelskou firmou a pěstitelem existuje úzká vazba. Snahou firmy je, aby pěstitel nejen surovinu dodával, ale i balil. Pokud tento způsob umožňuje naše legislati­ va, dostane pěstitel recepturu i obaly a firma pak převezme až finální výrobek. Tento zpll­ sob je pro pěstitele finančně výhodnější než když prodá pouze základní surovinu. Děje se tak však jen v ojedinělých případech. Na roz­ díl od našich nepružných předpisů, má tento zPll sob ztržňování bioproduktů v EU zele­ nou. Čaje, ačkoliv se při jejich recepturách vychá­ zí ze znalosti léčivých rostlin a starých před­ pisll, nejsou míchány jako čaje léčivé, alc spíše podpůrné. Jsou chutné, uklidilující a osvěžující. Jejich názvy vyjadřují účel, ke kterému by mohl být čaj použit. Dobrá nála­ ~

I na Kysucku se zptlsob skliz1lě obilí změnil. Foto Jarmila Kocourková

~'(!5l:r(]Dllnfm~

CIELE A CESTY...

11

gesciu kontrolného úradu, ktorým sa zo zákona stal Ústredný kontrolný a skúšobný ústav poTnohospodársky v Bratislave. Súčasný

stav ekologického systému

Ekologické poTnohospodárstvo sa v priebehu svojho devaťročnéh o uplatňova­ nia na Slovensku už v podstate udomácnilo. PodTa predbežných údajov eko­ logickým systémom na Slovensku hospodárilo v roku 1998 spolu 65 pofno­ hospodárskych subjektov. Uplatňoval o ho na celkovej výmere 42 763 ha poTnohospodárskej pody, z toho 17 136 ha ornej. Reprezentuje to 1,75 % vý­ mery poTnohospodárskej a 1,16 % výmery omej pody Slovenska. Slovensko tak dosiahlo zo všetkých postsocialistických krajín najvyšš ie tempo rozvoja ekologického pofnohospodárstva, tak z hfadiska jehů celko vej výmery, ako aj podielu z výmery poTnohospodárskej pody.

Koncepcia

ďalšieho

rozvoja

V záujme ďalšÍeh o programového rozvoja ekologického poJnohospodárstva na Slovensku Ministerstvo podohos podárstva SR vypracovalo začiatkom ro­ ka 1995 Koncepciu rozvoja ekologického poTnohospodárstva na Slovensku na obdobie do rok u 2010. Medzi jej základné úlohy patrí vytvorenie nevy ­ hnutných legislatívnych, kontrolných, organizačných a ekonomických pred­ pokladov orientovaných na to, aby v roku 2010 výmera pocty obhospodarova­ nej ekologickým systémom dosiah la na Slovensku 100 000 - 150000 ha, t. j . 4 - 6 % z výmery poTnohospodárskej pody Slovenska, s ročný m prírastkom 5 000 - 10 000 ha. Koncepcia uprednostňuje ekologické poJnohospodárstvo v územiach, ktoré si vyžaduj ú zvýšenú ochranu vzhTadom na výskyt zdrojov pitnej vody, lieči­ vých prameňo v alebo chránených územných celkov. Rovnako sa prihliada na to, aby územia neboli kontaminované roznymi škodlivými látkami. Významným real izačným opatrením tejto koncepcie je aj finančná dotácia tým poTnohospodárskym subjektom, ktoré sa rozhodli pre realizáciu ekolo­ gického poTnohospodárstva. Možnosť zi skať dotácie patrí v súčasnos ti medzi rozhodujúce podnety, ktoré zvyšujú záujem poJnohospodárskych subjektov o zavádzanie ekologického systému na svojich pozemkoch . Rezort podohospodárstva podporuje aj budovanie domáceho nezávislého kontrolného a certifikačného systému ekologického poTnohospodárstva a vý­ roby biopotravín. Tento proces sa uskutočňuje v súlade s legislatívno-regu­ lačnými predpismi a opatreniami IFOAM a EÚ, čO je nevyhnutným predpo­ kladom na to, aby slovenský kontrolný systém mohol v budúcnosti získať medzinárodné uznanie a jeho certifikáty mali platnosť aj v krajinách EÚ. Súčasťou opatrení prijatých koncepciou je aj podpora vedy a výskumu s vy­ členením prostriedkov na riešenie vedecko-technických projektov, odborných a technologickýc/1 problémov, na rozvoj globálnej stratégie trvalo udržateTné­ ho pofnohospodárstva. Tieto finančné zdroje by sa vVak mali premietať aj do štruktúry ročných rozpočtov rezortu a nadvazne na to by sa mali v potrebnom rozsahu dosledne zabezpečiť a ciefavedome využiť. Na realizáciu celého súboru opatrení spomínaná koncepcia predpokladá fi­ nančné prostriedky v ročnom objeme 50 - 90 mil. Sk, a to v závislosti od roz­ sahu ročného rozšírenia plOch ekologického systému. Skúsenosti posledných rokov ukazujú, že pre značný záujem pofnohospodárskej praxe o ekologický systém, plošný rozsah jeho ročných prírastkov výrazne prekračuje stanovené

12

CIELE A CESTY .. _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

Kreslil Jan Steklr'k

da, Potěšení , Osvěžení, Dobré ráno, Na přiví­

tanou .. . Kromě čajů jsou míchány i dva dru­

hy bylinných solí.

S ing. Tomášem Mitáčkem, vedoucím i duší

Sluneční brány,. jsme si povídali při šálku

chutného bylinkového čaj e, slazeného lesním

medem. A čkoliv si ani v nejmenším nestěžo­

val na nedostatek zájemců a odbyt BIO pro­

duktů své firmy, zeptala jsem se:

Jak vidíte svoji perspektivu ? Kdybych žád nou neviděl, nemohl bych tako­ vou čin n ost vyvíjet. Z odbytu strach nemám. Větším problémem je skloubit tok tlnancí. Aby firma fungovala, je třeba zajistit na klad nejen suroviny, ale i obalový materiál, a to představuj e poměrně vel iké výdaje. Pe­ níze se ale někdy točí ji nak, než by člověk potřeboval. A to mi občas bere dech.

Myslíte si, že bude vat?

biozemědělců přibý ­

Já myslím, že bude, a je to dobře. Podíváme­ li se jen do sousedních států na vývoj ploch zařazených do ekologického zemědělství v poslední době, je to zjevný posun ve pro­ spěch přírody. Ani Česká republika nezůstá­ vá v tomto směru "Popelkou". Z plakátu , který visel na zdi v kanceláři jsem opsala:

Co potřebuje zdravá příroda? Ruce, které nevezmou ze země více než do ní vloží. Rl/ce, provádějící

sklizeií, které jsou jí milé.

Slunce, hledící na ni s milým úsměvem seshora. Věra

Fojtová

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V(l)J1~DUufi
zámery. Na jednej strane to vedie k rýchlejšiemu naplneniu cieTových záme­ rov koncepcie, na strane druhej obmedzené dotačné zdroje ohrozujú možnosť udržania póvodnej úrovne dotačnej podpory v prechodnom období. Obmedzenosť dotačných zdroj ov u rčených na rozvoj ekologického poTnohos­ podárstva by mala zohTadňovať v prvom rade Odborná komisia pre ekologic­ ké poTnohospodárstvo pri Ministerstve pódohospodárstva SR. Tá posobí ako poradný orgán ministerstva, okrem iného aj pri posudzovaní požiadaviek no­ vých záujemcov o zač lenenie do ekologického systému a hodnotí nimi pred­ kladané projekty. Významnou zárukou rozvoja ekologického poInohospodárstva je zákon Č. 224/98 Z. z. o ekologickom polnohospodárstve a výrobe biopotravín, schválený NR SR v roku 1998.

Vyššia náročnosť voči ekologickým subjektom Náročnosť ekologického systému hospodárenia dokumentuje skutočnosť, že je­ ho produkčná výkonnosť je zhruba o 15 - 30 % nižšia v porovnaní s konvenč­ ným. Tento rozdiel možno znížiť len vysokou odbomosťou jeho realizátorov, dósledným dodržiavaním zásad a technologických postupov, v rámci kvalitne zostaveného osevného postupu a správneho striedania plodín. Stabilnejšie úro­ dy a lepšie výsledky sa dosahujú u tých subjektov, kde sa ekologický systém hospodárenia dósledne upl atňuje na celej obhospodarovanej ploche. S takouto požiadavkou prichádzajú aj naši zahranično-obchodní partneri a rovnako aj medzinárodné kontrolné organizácie. Jej podstatou je, že pri ce­ loplošnom ekologickom systéme sa jeho uplatňovaniu venuje oveIa vačšia pozomosť a realizuje sa s vačšou dós l ednosťou . Obmedzuje sa možnosť špe­ ku lačných prístupov, výrazne sa znižuje možnosť porušenia zásad a pravidiel. Doterajšie skúsenosti z uplatnovania ekologického systému na Slovensku po­ tvrdzujú, že pri jeho ďalšom rozvoji sa budeme musieť uberať týmto smerom. Takýto postup treba v prvom rade uplatniť u tých subjektov, ktoré už na časti svojich pozernkov ekologicky hospodária, a z nových subjektov do systému zaraďovať len tie, ktoré už na úrovni projektu dokumentujú, že budú uplatňo­ vať ekologický systém na celej výmere nimi obhospodarovanej pódy. Nemóžeme prehliadať ani skutočnosť, že inšpektori kontrolných služieb v uplynulých rokoch neraz zistili rózne porušenia pravidiel. U niektorých subjektov sa napr. vyskytlo nedovolené paralelné pestovanie rovnakých od­ ród v ekologickom i konvenčnom systéme. Pritom existujúci sortiment umož-

Tím, že si Zelillka

člověk

práci stroji

ulehčil,

zbavil kraji/lu poezie

"sekáčzi"

s kosoll. Foto Lubomír

Bazalka Pod tímto poetickým a voňavým názvem se skrývá registrovaná prodejna svazu PRO­ BlO, která se zabývá prodejem výrobků zdravé výživy s upřednostňováním produktů s certifikací BlO. Zákazníci si mohou koupit nejen suroviny pro přípravu jídel - celozrnou mouku, špaldu, pohanku, ale i oleje, ovocné a bylinkové čaje, bezlepkové pečivo, sirupy. Součástí prodejny je i jídelna, která zákazní­ kům nabízí celozrné pečivo, které je odebírá­ no z okolních pekáren, šest druhů koláčů , které si sami pečou , zeleninové saláty, tři druhy celozrné pizzy ajedno hlavní, bezmasé jídlo (bez polévky). Prodejna s jídelnou vznikly v roce 1992. V historické části Hradce Králové, v kouzel­ né uličce, která v té době byla téměř bez ži­ vota, pronajala si paní Jana Lukešová od města objekt, který bylo nutno nejdříve re­ konstruovat. Tak nejen získala v dané chvíli vyhovující prostory pro svůj projekt, ale i oživila kousek minulosti města. Nemalý vý­ znam však je i v tom, že zaměstnala sebe, manžela, který vede účetnictví a obstarává zásobování, a šest dalších pracovníků. Součás t í projektu byla i tři roky provozovaná večerní bylinná čajovna, jejíž provoz byl po narození dítěte z časových důvodů zrušen. Y současné době, vhledem k velkému počtu zákazníků, je potřeba prodejnu i jídelnu zvět­ šit. Pros torově, ale i rozšířenou nabídkou jí­ delny, o kterou je největší zájem. Paní Luke­ šová uvažuje vařit v nové Bazalce nejen co nejvíce z certifikovaných biopotravin, ale na­ bízetje i k prodeji, včetně biozeleniny, masa a mléka. To samozřejmě představuje úzkou spolupráci s co největším okruhem biosedlá­ ků , kteří se vyskytují v dostupném okruhu místa působení prodejny. Součástí úspěchu a zájmu obyvatel Hradce Králové a okolí o zdravou výživu jsou beze­ sporu i jednou do roka pořádané kurzy zdra­ vé výživy a vaření, jejichž součástí je i reha­ bilitace prováděná za asistence lékařů a relaxace. Tedy určitý druh osvěty, jejímž výsledkem je samozřejmě zvyšování počtu zájemců o zdravou výživu a biopotraviny. Y příjemném prostředí prodejny a jídelny Bazalky v Hradci Králové jsem se Jany Lu­ kešové zeptala:

Jak vidíte svoji další pe rspektivu? Jsem přesvědčena, že systematickým působe­ ním na vědomí a podvědomí lidí je možné přet vářet jejich vztah a postoj k vlastnímu zdraví, a tím získávat i citlivý a šetrný vztah k přírodě. Pro naši prodejnu a jídelnu je po­ třeba okruh zákazníků stále rozš iřovat a já věřím, že se tak stane.

Myslíte si, že bude

biozemědělců přibývat?

Určitě.

Y souvislosti s tím, o čem jsem mlu­ Bude-li přibývat zákazníků a růst poptávka, bude přibývat i biozemědělců ajejich produJ(tů. vila v

předchozí odpovědi.

Věra

\)'Usrr
Fojtová

ClELE A CESTY...

•

13

ňuje výber rozdielnych odrůd pre obidva systémy. Použitie chemických mori­

diel na morenie osiva pestovaných plodín, keď je k dispozícii rovnako účinné

biomoridlo EKOVERT, sa musí rovnako považovať za nedbalosť zo strany re­

alizátorov systému. Pritom náklady na morenie biomoridlom sú podstatne

nižšie. Zbytočné problémy vznikajú aj pri nesprávnom uskladnení bioproduk­

cie v tých istých skladoch, kde sa súčasne uskladňuje produkcia konvenčná.

Platí jednoznačná zásada, že aj biologicky dopestovaná produkcia v takomto

prípade stráca možnosť byť certifikovaná ako "BlO". Vo všetkých takýchto

prípadoch ide o porušenia pravidiel signalizujúce vyslovene zarážajúcu nedů­

slednosť, ktorá nectí žiadneho poInohospodára a v ekologickom systéme ne'­

může mať miesto.

Vážnym porušením systému a jeho pravidiel je použitie priemyselných hnojív

a chemických pesticídov. Může k nemu důjsť vyslovene len v prípadoch

ohrozenia úrody, pri čo m toto ohrozenie musí potvrd i ť inšpektor nezávislej

kontro lnej služby a dať tiež súhlas na ich použitie.

Aj napriek tomu v takýchto prípadoch dochádza k prerušeniu kontinuity eko­

logického systému. Jeho znovuobn ovenie si vyžaduje , v súlade so zákonom

a pravidlami, preradenie príslušnej plochy znovu do obdobia konverzie, čo

vedie k výrazným ekonomickým stratám.

Ovoce z Bílých Karpat Ovocný strom a člověk k sobě patří již ode­ dávna. V Bílých Karpatech (Biosférické re­ zervaci UNESCO) patřilo ovocnictví vždy k významné složce zemědělství. Staré sady a solitéry ovocných stromů se však postupně vytrácejí. Od počátku 90. let jsou zakládány genofon­ dové sady, aby mohla být variabilita ovoc­ ných dřevin zachráněna. Mís tní vysoko­ kmenné odrůdy mají řadu vlastností, které u moderních odrůd postrádáme - jsou rezi­ stentní vůči chorobám, tolerantní k teplotním výkyvům, při způsobivé stanovišti. Na hl éd n ěme nyní do pokladnice místních jmen pro jednotlivé od růdy ovoce, předáva ­ ných mn ohdy po uze ústní tradic í. Napoví nám mnohé o chuti: Medová, Malinová, Ky­ selky, Zadrhalky, o vlastnosti p lodů : Hrkáv­ ky, Štěrchotky , Kamenice, T vrdky , či o tva­ ru: Žbánky , Lahvička, Cibulky, Ploščky, Ovč í hu bičky , D l ouha čky, Čáry .

Závery

Ně které odrůdy

Systém ekologického poTnohospodárstva vytvára priaznivé predpoklady pre

ozdravovanie prírody a životného prostredia. Rovnako ponúka možn o sť na

skvalitnenie výživy tej čas ti obyvateTstva, ktorá má o bioprodukciu či biopo­

traviny záujem, aj s vedomím, že ich cena je vyššia .

Naše ekologické pofnohospodárstvo, i keď zatiaf len v malom rozsahu, takúto

možnosť spotrebiteTskej sfére poskytuje. Chýba však ďalšie ohnivko reťaze,

ktorým je spracovate Tská sféra, ktorá by pre domácich záuj emcov bioproduk­

ciu ďalej spracovala a na vnútomý trh ponúkla biopotraviny vysokej kvality.

Sortiment plodín pestovaných v rámci ekologického systému ponúka spraco­

vatefom napríklad:

- obilniny na výrobu mlynársko-pekárskych a im podobných výrobkov, ďalej

na výrobu sladu, piva a škrobu, - strukoviny na priame použitie v surovom alebo v konzervovanom stave, - olejniny na výrobu olejov alebo priamy konzum ( sl nečnicové j adierka a pod .). V prípade záuj mu je možné spracovatefom pon úknuť bioprodukciu různych ďalších plodín, vrátane ovoci a, zeleniny a hrozna (víno). Je však potrebné, aby aj spotrebi teIská sféra prichádzala so svojimi požiadavkami a tie oriento­ vala tak na spracovateTské subjekty, ako aj obchodnú sieť. O ekologické poTnohospodárstvo má záujem a realizuje ho aj mnoho poIno­ hospodárskych subjektov v horských a podhorských oblastiach s vysokým podielom trvalých trávnych porastov. Je samozrejmé, že sa orientujú na chov hovadzleho dobytka a oviec s produkciou ich masa a mlieka, z ktorých mož­ no vyrobi ť různ e masové a mliečne biovýrobky. M ožno predpokladať, že je len otázkou času, keď si tieto možnosti uvedorní domáca podnikateTská sféra a začne sp rac ovávať poJ'nohospodárske bioprodukty na biopotraviny širokej sortimentnej skladby, podobne, ako je tomu v západnej Európe. Čím skůr domáca spracovateTská, obchodná a spotrebi teTská sféra prejaví o biopotraviny záujem, tým reálnejšie podmienky bude m ať pre trvalý rozvoj ekologické pofn ohospodárstvo, ktoré bude zase blahodáme ovplyvňovať našu prírodu a životné prostredie. To sú ciele, o ktoré sa treba usi l ovať a vy tvárať pre ich realizáciu ďalšie nevyhnutné spo ločenské, ekonomické, organizačné, legislatívne a technologické predpoklady. To bude zárukou, že ekologický systém hospodárenia na pOde nezostane len na úrovni krátkodobej medzlhry, ale bude praktickým postupom rozvoja trvalo udržateTného poTnohospodár­ stva na Slovensku.

•

se hodí k okamžitému kon­ zu mu, mnohé vydrží až do j ara , jiné jsou vhodné k moštová ní, sušení, na m armelády, po vidla či des til áty. V minulosti hrálo ovoce dů le ž ito u ekonomickou roli v o bž ivě obyva­ tel venkova. Ve v ě tš i n ě běl ok arpats kých obcí bývalo několik sušáren ovoce, v mnoha rodi­ nách vaři li povidla a také "páli li ". Do ge noťo n d ov é h o sadu ve Velké nad V e li č­ kou založeného v roce 1991 byly naro ubová­ ny odrů dy z oblasti H orňáck a a vybrané ovocné školky při p rav ují materiál pro výsad­ bu zp ět do krajiny Bílých Karpat. Chceme-li toto bohatství skutečně oživit a ne pouze za­ konzervovat, jde spíše o to, jak se nám poda­ ří hospod ařit v kraj i n ě , Ý souladu s jej ími zá­ kony. Alternativa ekologického zem ědělstv í př í mo vybízí k vy užití rodících stromů , které za ce­ lý svůj život nepoznaly chemické o š e třen í. Úrodu zbývá zpracovat přírodním způ sobem na mošty, povidla, křížaly a dovézt k zákaz­ níkov i. Ekologický o v ocn ář z Pitína provozuje ma­ lou sušárnu trad i č n í ch od růd ovoce. Křížaly a ořec h y v úhledných b alíčcích oz n ačen é ja­ ko bioprodukty putuj í do různýc h koutů Čec h i Moravy. Zájem je tak velký , že na ja­ ře již větš i n ou není co nab ídn out. Doufejme tedy, že panu Ševčíkovi brzy při budou další nositelé ochranné známky s názvem Trad ice Bílých Karpat, značk y původu a kvality . Ovoc n ářsk ý program "Tradice Bílých Kar­ pat", který koordinuje Ekologický ins titut Veronica, není sentimentem po zašlých do­ bách. Podpora zpracování kval itních přírod­ ních produktll garantovaných krajovou známkou může právě dnes přispět k ekono­ mickému obohacení regionu. V tomto řetězci se naj de místo pro mnohé: pro místní sadaře, pomology, ochránce příro­ dy, drobné zpracovatele. I pro nás, obyvatele měst. Zkusme si letos na podzim koupit v prodejně zdravé výživy balíček sušeného ovoce nebo láhev hustého jablečného moštu.

Kateřina

Ing. Ján Adamovic - Natural - Ali mentária, spol. s r. o., Bratislava

14

CIELE A CESTY. .. _ _ _ __

_

_ __ __

_ __

_ _ _ _ __

_

Gábová

~~~l1'"QDUufi<e~

Bez ovcí se Beskydy neobejdou, aneb jak je také možno chránit krajinný ráz Václav Štěpánek Já,

bača

starý, liŽ nemožem spávat, valasi, já vám buděm vyprávjat, ako máte své ovečky opatrovati, aby dobrý tižitok vede ly vám dáti .. . Lidová píseň z moravskoslovenského pomezí čujte

"Ovce,

bača

a pastýh patN k Beskydám stej­ k horské lOL/ce medová vůně, hejna bílých a barevných motýlů, modrofialové zvonce hořců a stříbrně lesklé pupavy, " na­ psal kdysi Josef Strnadel, a v dobách jeho mládí to jistě byla pravda. Vždyť ostatně sa­ motné slovo Beskyd, značící holý hřbet, pastvu ovcí v představách většiny z nás neo­ mylně vyvolává. Situace dnes je však od to­ hoto ideálu dosti odlišná. Stáda ovcí, brázdící se svými pastýři širokými hřebenovými lou­ kami či pastvinami obklopenými ze všech stran hlubokým lesem, lze dnes v i dět nejblíže na středn ím Slovensku (a i tam pomálu), nej­ lépe snad na poloninách Podkarpatské Rusi, ne tak ale v Beskydech. Zde, pravda, tradiční salašnický způsob chovu ovcí se všemi svý­ mi zvyklostmi a cykly defi nitivn ě zanikl ně­ kdy na přelomu 50. a 60. let našeho století (a měl na to samozřejmě vliv i přechod k tzv . socialistickému způsobu zemědělskéh o hos ­ podaření), avšak ještě v osmdesátých letech se jen na vršcích kolem Dolní a Horní Lom­ né v těšínských Beskydech popásalo druž­ stevní stádo ovcí čí tající kolem tří a pů l tis íce kusů. To však byla již v té do bě v celých Moravskoslezských Beskydech výjimka, kte­ rá i tak zanikla v dobách rozpadu družstva na přelomu 80. a 90. let. ně jako

Zánik pastvy v Beskydech s sebou samozřej­ mě přináší nezvratné změny, které postihují zdejší krajinu. Mnohé pastviny , na nichž se pásalo ještě po druhé světové válce, dnes ji ž detinitivně pohltil les, ty později opuštěné zarůstají trním a buřáním ... Připočteme-li k tomu i postupný, leč neodvratný zánik zdejšího rozptýleného pasekářského osídlení, jehož louky se většinou nekosí a pole již dáv­ no zarostla, pak by již skutečně nemusela být daleko doba, kdy bychom ono chrakteristické beskydské panorama s lesy přerušovanými mýtinami pasekářských usedlostí a pastvi na­ mi na svazích znali pouze z historických fo­ tografických publikací. Naštěstí se však vždy najde někdo, kdo se s takovouto perspektivou nesmíří a snaží se něco udělat. K takovým nadšencům patří Mi­ roslav Lach z Bocanovic. Z jeho spolupráce s Petrem Grendziokem ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy se postupně zrodila myšlenka na to, jak alespoň část pastvin v Beskydech uchrán it od neradostného osudu a zároveň získat obživu způsobem v Besky­ dech kdysi nejobvyklejším - právě chovem ovcí. A když se v roce 1996 v Programu ob­ novy krajiny objevi l titul "Údržba travních porostů šetrnou pastvou", bylo rozhod nu to ­ to je ten správný způsob. Miroslav Lach v té době nebyl v chovu do­ bytka žádný z ačátečník - již vzápě t í po té, co se rozpadlo zdejší dru žstvo, obhospodařov a l jako jeden z prvních soukromých ro ln íků v kraji stádo 100 krav, z n ěhož bylo osmde­

sát dojnic. Poté, co však počaly krachovat okolní mlékárny, stádo rozpustil, a vše napo­ vídalo tomu, že s dobytkářstvím definitivně skončí. Ovce však jeho rozhodnutí znovu změnily .

Ten, kdo by si myslel, že začínat, respektive obnovovat chov obcí v místech, kde byl vždy tradicí a kde dodnes žijí pamětníci zašlé slá­ vy beskydských salašů, bude jednoduchou záležitostí, by se nepříjcmně přepočítal. Pro­ blémů vyvstalo více než dosti. Především by­ lo zapotřebí založit vlastní chov. Po sousc­ dech, kteří měli po někol i ka málo ovcích pro svoji potřebu, nakupoval Miroslav Lach chovné kusy - zejména valašky, ale i výcho­ dofríské ovce, které začal připouštět s anglic­ kým čistokrevným beranem masného typu Sulffok. Bylo totiž zřejmé, že v začátcích nelze pomýšlet na brynzu a žinčici, které v dobách beskydské pastevecké slávy před­ stavovaly největší užitek ze stád, ale je nutné se zaměři t na masný chov. Ostatně i proto, že takovéťo ovce j sou odolnější a lze je držet po celý rok vícemén ě venku. Dalším problémem je samozřejmě i vlastní získání pastvin. I když třeba již desetiletí ne­ jsou využívány, mají své majitele. A držba je to často velmi roztříštěná. Třeba jen devět hektarů jedné z tradi čních pastvin má dvacet vlastníků . Všechny je třeba obejít a p řesvěd­ či t o tom, že by se na pastvinách mělo opět hospodařit. Ale podařilo se a k základním č ty řiceti hektarům vlastních pastvin dol e v obci přibylo M. Lachovi zatím dalších de­ vadesát hektarů tradičních horských pastvin Kozubová, Kamenitý, Zorimbek ... Ale ani poté ještě není vyhráno. Pastviny jsou zarostlé, poseté třtinovými pahrbky, v podstatě na nich an i pást nelze. Je zapotřebí zakoupi t mulčov ač, pastviny zrekultivovat, pokosit, ano, někde i dosadit jalovec, protože co by to bylo za pastvinu bez jalovce. Ale i to se povedlo. Lidé, k teří přicházejí na pouť do horského kostelíku na Kozubové (981 m n. m.) nevěří svým očím - místo žluté pře­ rostlé trávy, plné trnkových náletů je zde na­ jednou svěže zelená barva čerstvě posečené horské louky. "Jak za starých časů", obdiv­ ně říkají dědáčci v černých kloboucích ... A pak již zbývá jen vyhnat. Letos se dvěstě­ padesátihlavé stádo Miroslava Lacha pustilo na cestu z údolí v polov i ně května. O stádo se stará mladý "bača", absolvent střední ze­ mědělské školy se zaměřením právě na past­ vení, občas vypomůže pan Zdeněk Skandera, ~

Tradiční sa/ašnický chov ovcí zallikl v Besky­ dech lIa pře/o11l1l 50. - 60. let 1lašeho století. Stádo ovcí pod Grcměm zachytil Rudolf Ja/lda v roce 1954

~~9rr:qDll1lfi
BEZ OVCÍ SE BESKYDY NEOBEJDOU.. .

15

p astýř, který v osmdesátých létech družstevní ovce na hřebenech kolem Horní Lomné. A práce to není v žádném pří­ padě jednoduchá ..Pravidelné přek l ádání ko­ šárů či přecházení z pastviny na pastvinu podle stavu porostu ( přerostlá tráva nemůže být dobře vy pasena), to věru vyžaduje nejen intuici, ale i značnou dávku fortele i praxe. Úživnost každé lokality je navíc různá ­ v po d statě platí úměra - čím je pastvina výše, tím je její úživnost menší. Na nejvyšších bes­ kydských hřebenech se musí počítat s jedním hektarem na jednu ovci. Zkušenost vy žaduje i při pouštěc í režim, snahou M. Lacha je to, aby se jehň ata ovcím rodila až na pastvinách. Do této části Beskyd se navíc navracejí i jiní jejich původn í obyvatelé - totiž m edvědi a vl­ ci. To je samozřejmě tendence, kterou nelze než podporovat, pro pastevce však znamená zvýšenou ostrahu. Za celý l oňský rok však na stádo M iroslava Lacha šelmy nezaútoč il y an i jednou. "Důležitá je přítomnost pastýFe a psa," tvrdí bača Škandera. "Pokud necháte ovce bez dozoru, nemůžete se ztrátám divit. V noci je také dobré držet zapálený oheň. Nejnebezpečnější je ale zdivočelý pes. Větši­ na beskydských ztrát ovcí zFejmě může být přičtena na vrub právějim. " Ovce je však nutno krmit i v zimě , kdy je trá­ va pod sněhem. A ten zde leží věru dlouho. " Vloni jsme zkoušeli kosit i některé pastviny, které nestačíme vypásat, ale bohužel, je to moc nákladné," podotýká Lach . "Jestli se nám podaří vše, co jsm.e si předsevzali, pak by se cílový stav našeho stáda měl pohybovat

zkušený poh áněl

někde

jako státní zakázka na údržbu kraj iny ... Je ta­ kolem t ří set padesáti kusů. Záleží to ké v idět, že si většina odpo vědných státních ovšem také na tom, jak bude do budoucna úředn íků uvědomuje, že práce, kterou děláme fungovat program Péče o krajinu. Takovýto j e pro všechny a je I řeba j i podporovat. S po­ poče t kusů by m ěl stačit k tomu, abychom vy­ chopením jsem se setkal na MŽP, II ředit ele pásli všechny tradičn í pastviny na hrebenech správ CHKO Pelce, a s v)íjimkou vedoucího a svazích. Kosit pak budeme pozemky pouze správy CHKO Beskydy mám vynikající spo­ dole, v okolí obce, což by m ělo být pro naše lupráci se všemi pracovníky CHKO . .. potřeby dostatečné. Ostatně, loni jsme sklidi­ li / 20 tun sena a jdtě nám zbylo ... " Ži vot s ovcemi však př ináší i problémy, které nejsou b ěž n ě patrn é. N apř. o ovčí vlnu je v poslední době zájem minimální , ovce se ale bez pravi delného stříh án í neobejdou. Co s balíky vlny, které j iž zaplnil y všechna vol­ ná místa v usedlosti Lachů v Bocanovicích, to je problém, který chovatele bude jistě trá­ pit i do budoucna. Snad pouze odby t masa by neměl představovat problém. "Jistý řezník Cekání z Vsetína po mně chtěl každých čtrnáct dní Vítězsla v Horálek dva kamiony jehňat, " řík á Lach. "A to je po­ žadavek, kte rý ještě dlouho nebudu moci spl­ Přeskočím brázdy

nit. a hnízda skt'ivami,

A jak vidí Miroslav Lach své poslání do bu­ stopami podbělLi

doucna. "Víte, v celé Evropě se ovce chovají vkročím do osení

pouze na základě dotací. Bez toho 10 prostě a dechem hlíny

nejde. A ovce do beskydské krajiny patří, ce(ý se ovanu,

prostě tady musí b.W. Již dnes mi navíc lidé ucítím nový čas,

říkají, že od té doby, co jsou pastviny uprave­ že už je - i ještě není...

né, na ta místa daleko raději chodí. Přispívá to k rázu krajiny. Zatím jsem však v celých Beskydech sám. Nejbližší větší stádo ovcí je To užím zas přistihnout

až ve Vsetínsk:ťch vrších, ve Valašské Bystři­ čo lka se potápěti,

ci. Někdo by se skutečně měl pNdat, bez toho pomoci stružce

lotiž Beskydy zpustnou, a nebudou atraktivní Z písku a kamení,

ani pro turisty. Možná nejvhodnější formou přeji si u vidět

pomoci státu by měly být dotace, poskytnLlté už bosé děti,

lodičky z papíru

pouštět jak znamení.

•

tf

V poli se zastavím

u staré růže,

vzpomínkou zavadím

o vůni pylu, zatím jsem sám a nic mi nepomůže, sám se svou vidinou slrání roz razilů.

Cást stáda Miroslnva Lacha na pastvině Kozu­ hová. Foto Petr Grendziok

16

BEZ OVCÍ SE BES KYDY NEOBEJDOU ... _ _ _ _ __ _ __ _ _ _ _ _ _ ~'U)rr(jDilnfI<8~

Já v přírodě



nosti cokoli změnit. Myslí to upřímně a neví si rady s tím, jak svůj mnohdy správný názor pro­ sad it. Jej ich akce jsou pro mne pochopitelné a omluvitelné svou opravdovostí a citovou zain­ teresovaností. Někdy ovšem přehnané emoce přerús taj í v agres ivní fanatism us, do masových akcí se zapojuj í lidé, kteří nemají svúj vlastní názor, v davu se cítí velmi sil ní. Je proto třeba, aby každé takovéto hnu tí vedl n ěkdo zkušený a rozu mný, který se dovede na věci dívat z více tran.

Tento rozhovor je v základu rozhovorem matky s dcerou. Dcerou je Magdalena Kožená, šesta­ dvacetiletá brn ěnská mezzosopranistka. O jej ím umění a pěvecké kariéře se více dozvíme v na­ šem i zah raničním tisku, v televizn ích medai­ loncích a snad stačí jen říci, že v prv ním z nění ankety Lidových novin 1999 o n ejvýznamn ější­ ho Čecha se umístila na 25. místě. Jaký vš ak může mít vztah k p řírodě, když se narodila a d ětství prožila doslova ve stínu ko m ínů a pra­ chu z M aloměřické cementárny? Nebo k jej ímu vztahu k přírodě přispěla matka, RNDr. I vana Kožená, pracovnice Ústavu biologie obratlovců A V ČR v Brně, která má k přírodě a zvířatům nejen profesní, ale i citový vztah?

J akým způsobem by podle tvého mínění mohli známí lidé, před evším z kultury, po­ m á hat k většímu respektu k přírodě a še­ trnému vztahu k životnímu p rostřed í vů­ b ec?

Projela jsi spoustu m ěst, ze mí i světadílů. Líbí se Ti j eště doma, tedy v Brně-Malo­ měři cích? Maloměřice většině návštěvníků

splývají s od­ zástavbou: s nepříl i š vzhlednými komíny teplárny a bývalé cementár­ ny, se seřazovacím nádražím a lomem na Há­ dech. Převážná zástavba Maloměřic však zůstal a vesn ická - domky se zahrádkami, kam se dá v zimě na krmítko nalákat spousta p táků. Kromě toho mají Maloměř ice docela výhodnou polohu pro cesty do přírody : stačí pět minut na ko le a člověk je venku z města, po c estě kolem Svita­ vy se může projet až do Moravského krasu. lidštěnou

průmyslovou

Foto Pavel Císař

J ak bys ocenila zdejší vzd uch n ebo vodu? Když jsem byla malá, byly Maloměřice asi nej­ z nečištěnější oblastí Brna. Všechny děti měly dokonce povinně jezdit na škol y v přírodě . Vzpomínám si, že zaparkova ná auta na ulici by­ la po krátké chvíli nesmytel ně zneč i š těn á spady z cementárny. Já už tuto zkušenost s autem ne­ mám, v cementárně někdy v osmdesátých le­ tech instalovali nové odlučovače a od loňska už cementárna vůbec svému účelu neslouží. A vo­ da? Ve většině evropských metropolí se vodu, z vodovodu pít nedoporučuje, doma se snad bát nemusím. A naše ulice? Nedávno naši ulici spravovali. Zámková dlažba, domy jedna jako druhá, ale já pořád vzpomínám na původní ulici s kočičími hlava­ mi, připadalo mi to romantičtější. Druh takové německé uniformní úpravy mi příliš nesedí. zeleň před

umíme docenit. Přála bych všem těm krásným l esům tady , aby se na nich nikdy nepodepsaly žádné komerč ní aktivity.

Myslím, že každá pozitivní zmínka v méd iích múže někoho k něčemu užitečnému inspirovat, o něja kém významném vlivu na veřejnost si však neděl ám zvláštní iluze. Mladí, pokud mají zaměstnání , jsou velmi zaneprázdně ni , ti ostatní si většinou dají na uši walkman s co nejjedno­ dušší mu zikou, do kapsy mobil a za ..kulturou" jdou do restaurace či herny. Mnoho lidí hledí především na sebe, jak vydělat co nejvíce pen ěz s co nej men ší námahou. Jestli při svém podni­ kání zn i čí nebo alespoň zoškl iví část přírody, je příliš nezajímá. Citlivému a kulturnímu člověku není třeba připomínat, že se odpadky neházejí na zem. Mám trochu strach, že takovýchto lidí pomalu ubývá. Při p ravil:

Karel H udec

Když t ak s r ovn áš p ros třed í, ve kterém žijí lidé u nás a v jiných ze mích E vr opy, vidíš nějaké r ozdíly? Myslím, že všechna vel ko m ěs ta se potýkají s podobnými problémy. Na ulicích se povaluje spousta odpadků , sprejeř i ničí fasády do m ů, města hyzdí z velké části nevkusné billboardy, díky výfukovým plynům z aut je mnohdy zdra­ ví nebezpečné vycházet do ulic. Musím podo­ tknout, že v některých západoevropských stá­ tech věnují tomuto problému podstatně větší pozornost než u nás. Například třídění odpadků, omezení dopravy v centrech měst, vysazování zeleně, nepovolování billboardú v krajině mimo zástavbu. Jsou samozřejmě rozdíly, neboť napří­ klad uklízení nepatří právě k životnímu stylu ve státech jižní Evropy.

Chodíš nebo jezdíš na kole po okolí? Po okolí moc ne, jenom v létě jsem se byla ně­ kolikrát koupat v lomu na Hádech . Na kole jez­ dím většinou kolem Svitavy do Bílovic nebo až do Adamova. I když to patrně již není krajina knihy lesů, vod a strání, je to stále pěkná příro­ da, a nadto téměř ve městě. Proto snad ji ani ne­

~'U9n"'QDUDfi<e~

Co říkáš ekologickým aktivitám mladých, tedy převážně příslušníků Tvé gen erace? J sou to většinou radikálnější organizace, jako Greenpeace, Děti země a podobně. Radikalismus k mladým lidem tak trochu patří a je nejspíš výsledkem nějakého pocitu bezmoc­

Kresba Jalla Steklí'ka

JÁ V

PŘÍRODĚ

17

Galerie přírodní , prozy

Stanislav Reiniš (1879 - 1955)

20. dubna narodila se liščata a 4. května pro­ hlédla.

A v době, kdy liščata otvírají světla, přicházejí

na svět jezevčata. Jsou tudíž ve vývinu o 2-3

týdny pozadu. Jejich zrození nespadá však do

doby zimní, jak se všeobecně tvrdí, nýbrž do po­ čátku máje!

Není ovšem pravidla bez výjimky. _

Kresba Františka Vrobela z obálky knihy Wecky lišky nevrhají mladé také právě 20. dub­ na a všecky jezevčice nepřivádějí mladé na svět Poustevnice z Humenské 4. května. Je-li mírná zima, kaňkují se lišky už

po Třech králích a doba vrhu připadá i na ko­ A vzápětí se rozlehne tišinou noci zděšené za­ nec března. Podobně je tomu i s jezevci. Březen vřísknuti, potom smrtelné chroptění a za několik je sice měsícem jezevčího chrutí, ale což nebývá vteřin přestane břemák-ušáček cítit v ráně na i únor vlahý a neotvírá citům ňadra jezevčic?

krku zimničný žár a na Vranskou ulehne zase Potom deset neděl uplyne leckdy i dříve, než se klid. duben skončí, a z podzemního pelechu jezevčice Ubohé oběti tryská z rány barva plným prou­ vycházejí kňouravé zvuky jezevčat prve, než se dem , Bělka jej divě hltá a v chvatu kořist rve, dubí oblékne do nového roucha.

ale sotva přestane žaludek skučet, hned kvapem Teď už na Humenskou vkročil máj, strom i keř spěchá k opuštěné rodině. šustí novým šatem - a jezevčice tep rve cítí v ná­ Sotva pohrouží stinná světla v kotlinku teplého hlé tísni, že nemá dosud kolébku svým dětem vy­ lůžka a o čenich jí zavadí sladký výpar vlastní stlanou.

krve, to oko, z nellOž před chvílí sálala smrt, je Nu, vždyť si pospíší!

na obrátku plné něhy a lásky. Touha po krvi si­ Co jindy dělá čtrnáct dní, letos vykoná ve třech ce z něho vyprchala už při návratu k domo vu, nocích...

snad se v něm zaskvel i odlesk radosti, že smrt Z osmého na devátého května přicházejí koneč­

sklidila žeň tak brzy a Bělka se může vrátit z bo­ ně toužené vidiny na s větlo a v prostranném

jové vřa vy v tak krátké chvíli, ale zato je kalil kotlu na loži dva metry pod zemí zavrní poj ed­ stín úzkosti, aby p rávě ta smrt, kterou Bělka sa­ /IDU čtyři jezevčata.

ma rozsévá, nevzala si daň i jr jejím pelechu. Této obavy se však nyní zhostila a její oko zase hlásá, že co tají jeho dlouhé řasy, je velká lás­ XXV. ka, že z něho stéká mír a Be1ka že nyní chce jen dobro a klid. Nad Bělčiným štěstím se klene čas bez mezí.

Někteří autoři přírodní beletrie se věnují i jiné tematice, mnozí však píšou jenom o přírodě. K těm druhým patřil též Stanislav Reiniš, rodák z Nového Knína u Dobříše . Od roku 1881 žil v Praze, kde také v roce 1898 absolvoval učitel­ ský ústav. Učil pak na několika místech v praž­ ském okolí (například v Holubicích, Tursku či v Řevnicích) a posléze v Praze. Jako penzista se usadil v Jílovišti. Ve svých prozaických dílech zobrazoval ves­ měs přírodu Povltaví a brdských lesů . Jeho prv­ ní práce (Z čarovné přírody, 1924; Kouzlo ja­ ra, 1925) měly charakter zbeletrizovaného přírodopisu, ale následující povídky a romány už byly jiné! Reiniš v nich zprvu zachycoval 10­ vecké pří h ody (Lovc ův svět, 1925; Z l ovů na Slovensku, 1926; Na lov!, 1936) a poté je kon­ cipoval jako příběhy jednotlivých zvířat. A tak postupně vyšly - jako svébytné ozvěny popul ár­ ních rom ánů Henryho Williamsona - románové osudy jezevčice (Poustevnice z Humenské, 1935), ochočené vydry (Vydra z Cerné tůně, 1939), kuny (Nepřítel, 1941) nebo srnce (Zbuj ­ ruK, 1946). Zvláštní skupinu mezi těmito díly tvoří prózy situované do minulého století, a to na Šumavu. V knize nazvané Poslední výstřely (1929) Rei­ niš evokoval (zčásti na zákl adě studia schwar­ zenberských archí vů) úděly posledních tří vel­ kých šelem zastře l ených v Čechách: šlo o medvěd a, vlka a rysa. Obdob n ě pojal Román

bludné divočiny (1931) a knihy B ělohlav, král

Sumavy (1932), Ze světa di vočin y (1937)

Prvních několik dní a nocí kuna ani mláďat ne­ a Cerný běs (1938).

Jaro je tu opouští, leží vedle nich bez hnutí a bdí nad je­ Další tituly, v nichž spojoval poučení se zába­

sněním. jich vou, adresoval mládeži (U táborového ohně,

Svit luny leží na všem jqko modravá pavučina. 1928; Odvážný stopař Rigo a různé příběhy, Její oko zírá sice v temno, ale Bělka cítí blaho Z brv noci noří se na obzoru řasné clony smr­ 1928; Alík hrdina, 1934). Jednu knížku vytěžil nesmírné. Starostlivá matka nedbá potřeb vlast­ čin, podál spí pusté výmoly, ve skalách se po­ ního te1a, zato však s vytrvalou neflDu objímá rovněž z mysli vecké latiny (Zelený prach,

supně šklebí srázy, v křoví podél cesty umírá klíně útlá stvoření a s ochotou jim podává, po v 1936). Soubor jeho děl ještě zahrnuje kn ihy

bledý svit, ale nad poli a lukami svítí zářivý Zlatá rybka a jiné příb ěhy (1927), P ří'h ody čem se slepé hlavičky otáčejí. pruh jasnou perlou v jejich luzné sny. Den po dni se snoubí s nocí a kuna je stále sklo­ fořta Sukovce (1929) či Z tajů podbrdských

Pohádka bujného mládí snáší se na stříbrných něna nad drahou krví. chlumů (1929). V roce 1946 zač al nakladatel

perutích luny k hrudi spících niv a hájů, spoko­ Ladislav Kuncíř vydávat jeho sebrané spisy, Mateřské štěstí jí skýtá nejvyšší slast, ale koneč­ jeně oddychujících v náručí krásné Vesny, která ně přece přijde chvíle, kdy zdroj silje nutno do­ tento projekt však zůstal torzem.

rukou lásky utkala lehounkou pokrývku ze Následující dvě ukázky pocházejí z románů plnit, a kuna se chystá na lov. stříbrných vláken a měkce do ní uložila svůj Ale jak dlouho trvá, než opustí temnou skrýši! Poustevnice z Humenské a Nepřítel, třetl je pře­

drahý, vonný kraj, aby spal této noci spánkem Kolik je tu jemných doteků mordou jako slad­ vzata ze svazku Kouzlo jara.

plným krásných snů, byť i hvězdy na dálném ob­ kých pocelů, kolik všestranné pozornosti, aby zoru padly náhle do černých mra(.Yen, které se křehoučkou drobotinu nic netlačilo a měkce se Nový život halí nyní do vrásek hněvu a tají hrozivé blesky. jí spalo! Odraz vzdálené blýskavice neruší z dřímoty ani A kolik obav tísní starostlivou matku, aby ji Mnohé počínání divočiny postrádá při prvém tichou vísku, jejíž přední chaloupky vystupují již mláďata nepostrádala! zběžném pohledu účelnosti nebo odůvodnění, před zraky poutníkovými z magického svitu luny je předem pečlivě nakojita a trpělivě vyčká­ Jak ale hlubší pozorování nás poučí, že všechno jako fata morgána, aby přivítaly svého osadní­ vala, až se uklidnila a pohroužila v sen! jednání zvěře je předem důkladně uváže/ID ka, který lačen slastí elysejských prchl před jit­ Ale ani potom se nemohla dlouho rozloučit se a promyšleno a že divočina má nejen na zřeteli rem z jejího lůna, aby se vrhl v náruč svůdné svým štěstím a od otvoru pelechu se stále k ně­ zájmy přítomnosti, nýbrž že pomýšlí i daleko přírody a z jejích vděků uvil si vínek sladkých mu vracela. To již pohasla spokojenost, která jí vpřed a staví plány do budoucna.

vzpomínek. až dosud v světlech kvetla, a zornice se zastřely Jezevčice z Humenské me1a také svůj důvod,

Jsou trvalé, světlé, hřejivé... stíny obava úzkosti. proč opustila pelech v sousedství lišek a odstě­

Jen v přírodě prýští pramen skutečného štěstí! Hlad konečně zvítězil nad mateřskými city hovala se do úvalu hlubokých lesů pod Mohy­

Příroda je zdrojem stále nových divů, zrcadlem a Be1ka vyrazila na lup, kterým jí Vranská od­ lou.

pravdy, studnicí poučení, číší trvalé rozkoše. vádí krvavou daň. Zakrátko stal se mi tento důvod jasným: neběže­

lo jí ani tak o vlastní klid jako o pokoj těm, kteří Netrvá pak dlouho, zarachotí v stráni kámen, v krátké době přijíti měli ...

tříští se o stěnu a s hlukem letí v hloubku. Připravil: Jiří Poláček

18

GALERIE PŘÍRODNí PROZy _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~~rNOOufi®~

Kdyžjsem byla kytkou

Krajina mého srdce

Jednou ráno jsem se vzhudila brzy. Když jsem se na sebe podívala, zjistila jsem, že jsem kytka kopretina. VlOm vejde do dveN mamka, aby mě Jitka Dušánková vzbudila. Podívá se do mé postele. uvidí kytku a vyhodí mě z okna na ulici. A pak si hkne, že jsem asi už šla do školy. Mojí mamce se podaFi­ 10 mě hodit do otevFeného kontejneru. Ach, tam bylo odpadkti a taky pNfemý smrad. VlOm pFi­ jeli popelári a odvezli mě na skládku. Měla jsem štěstí, že když mě vysypávali, vykutálela jsem .~e dál, než byla skládka. Najednou zafou­ Jsou chvíle, kdy cítíme těžkou únavu, zkrátka

kal vítr a skutálela jsem se do hky. Myslela ocitáme se "na dně". Avšak i z tohoto dnaje vi­

dět kousek oblohy. A když se na ni zadíváme,

jsem, že je to .ftěstí, ale ~a chvilku jsem zjistila, zaL~neme Sl1ít, vzpomínat a procházet se kraji­

že Fekaje plná odpadktl. Za chvíli šel kolem za­ I!OU svého srdce.

hradník se svým synem a zahradn ík povídá své­ Jsem l1a Želivce, v místě nazývaném V Ráji. Od

mll syllu: "Zvedni támhle v rece kytku, Bude.f se dětských let mám j asnou představu Ráje. Múto,

o ni stara t. " Ten chlapec mě zvedl a donesl mě ve kterém se nespěchá, všichni mají k sobě blíz­

k /lim. Jenže m ě zasadil do špina vé hlíny, a kdy­ ko, je teplo a voní mámin chawFský o běd. Žlutá Kresba Lindy Groškové koli v kolem m ě šel, hodil na mě nějaký odpadek, barva slunce se pFelévá do květti rudbekií, které

a když mě zaléval, tak hnusll ou špinavou vodou. ve špalíru dlouhém p,' es jeden kilome!r lemují Zvířátkář Nakonec m ě zahradník prodal n ějakém u děcku pravý břeh Želivky až /lC/ louku u mlýna. Jeho

a to děcko m ě cestou vytratilo. Spadla j sem 1/(/ B ěhem pod zimu 1998 a zimy 1998/99 se v Gra­ ko lo vesele klape a voda ve ztemnělém náhonu

.~ilnici. Kolem m ě jezdila auta a pFejížděla mi zvolna plyne pod vysokými olšemi. Kousek dál fickém ateli éru Zvláštní školy internátní v Oře ­ koNllky. Ta zem smrděla a lepila. Pak pFišel ně­ zvedn utá dlouhatánská lávka míN ptes řeku do chově u Brna skupina d ětí věno val a zvířatům. jaký kluk a kopl do mě, až jsem byla na trávě Vznikl pův ab n ý cy kl us linorytú, který jsme s věta.

blízko chodnítku. Po tom ch odn íťku šel něja/..j spo lečn ě nazvali ZvíFátkáF. Zvířátkář jako slabi ­ Živowdámá reka, l1ádherná a potřebná.

pán ze statku. Všiml si mě, a tak mě da l do kap­ Chaty V Ráji zmizely, lidé odešli. Řeka teče dál kář, jako herb ář.. . Každý z malých grafi ků má po chop itel ně s vůj osobitý styl , přesto lze najít sy. U svého domova mě zasadil do čisté hlíny a stojím tu zno vu po mnoha letech na bře h u Že ­

a zalil m ě 6stou vodou. Jenže měl zlé synky, livky, na konci Ráje. Vnímám všemi smysly toto spo leč né charakteristiky. Je to napříkl ad obdi­ kte N po mně házeli kamením a odpadky. Do­ setkál1 í. Tráva j e mnohem bujl1ěj.fí než kdysi, ze vuhodný smysl pro zkratku , znak nebo smysl pro poeti čn o st a naivní pohled 'nezatížený nau­ konce jeden na mě šlápl, ale hodn.ý hospodáF ho smrčkLl na louce vyrostl les. Poko rně pFiznd­

čenými stereotypy či úpornou snahou o přesn é, potrestal. Jeden mi vytrhal lístky, ale toho také vám, že příroda tady a teď trvá beze mne.

hospodáF potrestal a /I1n ě Fekl, abych nebyla Já však bez této krajil1Y, kde kotví mé srdce, žít reálné zachycení s k utečnosti. Možná by někd o čekal z vířátka jako z pohádky, to je však jen je­ smutná, že mi brzo narostou jiné. Časem se na l1edovedu.

den z mnoha stylů, n ěkteré tisky přip o mín aj í dvorku vylíhla ku Fata. Kdykoliv jim hospodáFka spíše věd ecké ilustrace, další zase ornamentální dá vala zmí, většina na mě spadla. Čas to do m ě kompozice, jiné potom kultická zobrazení. Gra­ kuFata píchla zobákem. Jednou m ě j ede n z těch fická práce je prací pomalou a vyžaduje trpěli ­ klukll chytil a mr.ftil m ě do vody ke kačenlm vost, možná i proto si děti velmi dobře pamatují a kachnám. Ti se do mě pustili j ejich zobáky. j ména i podoby zvířat , která jim pod rukama Nakonec mn ě došly síly a potop ila j sem se až ke ožívala v tiskařské černi. Možná je to jeden ze dn u. Ve vodě žily také ryby. Jedna ke m n ě pFi­ způsobů, jak získat vztah k přírodě , j ak se n au čit Sváteční plula a siln ě do m ě drcla a jdtě několikrát. Jd­ ji vnímavě pozorovat. Inspiruj ící obrázky chce­ tě než do m ě ta ryba drcla, tak jsem zavFela oči. me ukázat i jiným, než jen těm, kteří zavítali do Jitka Dušállková Teď j sem j e otevFela a zjisti/a jsem, že se mi to Ořechova u Brna, po celý měsíc duben si bylo všechno j enom zdálo. Ale byl to podle m ě uži­ možné čás t z nich prohlížet v Modrém knihku­ Jso u končiny te6t.ý sel1. pectví a po celý měsíc č erven si je (ve větš ím kam chodívá Iné srdce na procházku v ýběru ) múžete prohlédnout na chodbách Cent­ a někdy mě bere sebou Hana Sormová ra. volného tasu v brněnských Lužánkách. nemíří k jeskyni plné zlata an i k moři mrtvých věcí Petr Čermáček Hana Šormová - žáky ně 3.E, zS Vejrostova, Brno Potká zlobu

s ní

Potká lásku

mají stejnou cestu

/l echoď

Pěšin ou

k Zlaté studánce slunce se do ní d ívá když lesn í den se připozdívá Jsou konciny kam chodívá mé srdce na procházku často sm utku vstnc někdy zvesela i v čase najde si tichou rezonanci.

Řeka teče dál, životodárná, nádherná a potřeb­ lIá. Foto Jali Baltus

~'\I9rNDU1lfi<8t!l

KRAJINA MÉHO SRDCE

19

Význačn é chráněné

lokality

Rozmanitý reliéf Broumovska Jan Vítek Ze všech chráně n ýc h kraj inných oblastí na území České repub liky se Broumovsko vy­ značuje nejrozman itějším rysem reliéfu. Vy­ plňuje tzv. broumovský výběžek v severový­ chodních Čech ách a zaujímá i podstatnou čás t Broumovské vrchoviny v "mezihoří" Krkonoš a Orlických hor. Rozličná tvářnost povrchových tvarů reliéfu je dána pestrou geologickou stavbou a složitým geomorfolo­ gickým vývojem. Hlavním "stavebním ka­ menem" Broumovska jsou usazené horniny svrc h nokřídového, karbonského, permského, čás tečně i triasového stáří, morfologicky vý­ razné jsou též produkty mladoprvohorní so­ pečné činnosti. . Největší povrchové čle n itosti ovšem dosahu­ jí území - tabulové plošiny nebo ukloněné plošiny (kuesty) - tvořené kvádro vými pís­ kovci svrchnokřídového stáří. Kromě atrak­ tivních skalních měst - Adršpašsko-teplic­ kých skal, Broumovských stěn a Ostaše ­ které jsou častým cílem školních a turistic­ kých výletů, je tu řada dalších, méně zná­ mých pískovcových oblastí. Všechna dosud vyhlášená maloplošná chráněná území v CHKO Broumovsko vlastně zahrnují pís­ kovcové skalní oblasti: národní přírodní re­ zervací jsou Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny, přírodní rezervací Kří­ žová cesta a Ostaš, přírodní památkou Koči­ čí skály a Borek. Nejrozsáhlejším (1408,41 ha) chráněným územím jsou zde Adršpašsko-teplické skály, tvořené dvěma skalními komplexy na pís­ kovcové tabulové plošině uprostřed Polické pánve. Adršpašské skály jsou typickým skal­ ním městem v s. části tabulové plošiny a od jižnějších Teplických skal je odděluje Vlčí rokle. Plošina je zvláště v okrajích zbrázdě­ na četnými soutěskami , sledujícími směr hlavních puklinových zón . Meziúdolní hřbe­ ty jsou rozčleněny do soustavy až 80 m vy­ sokých skalních věží (např. Starosta, Paní starostová, Eliščina věž, Král, Cukrovarský komín aj.), osou oblasti protéká pramenný tok Metuje. Výběrovým zvětráváním a od­

p í skov ců vzni kly skalní brány a okna Džbán, Čert ův most, Milenci), běžné jsou i drobné tvary skalního povrchu. Te­ plické skály vyplňují j. a jv. část tabulové plo iny, která je čle něna soustavou kaňonů a soutěsek. Ty pickým kaňonem je údolí Skalského potoka, vzniklé spojením pukli­ nových soutěsek ( S ib i ř, Podsvětí, Velké a Malé chrámové náměs t í) s turisticky zna­ če n ý m okruhem . Až 70 m vysoké skalní stě­ ny ( n apř. Martinská, Chrámová aj.) jsou místy rozděleny do samostatných věž í (Skal­ ní koruna aj.) a nesou mozaiku drobných po­ vrchových tvarů (voštin, š krapů, výklenků, skalních mís atd.) . Vrcho lovou partií je Čáp (786 m) na j. okraji ploši ny, od jv. části byl podél zlomu dislokován Skalský h řbet se so­ ustavou pískovcových věží a zříce n inou hra­ du Skály. V severním a sv. sousedství tabulové plošiny Adršpašsko-teplických skal vystup ují ještě další pískovcová území Kř í žový vrch (PR Křížová cesta), Lada a Lysý vrch (PP Bo­ rek), vyznačující se rovněž pozoruhodným skalním členěním. Kraji nnou do minantou uprostřed CHKO Broumovsko je stolový vrch Ostaš (700 ni) poblíž Police nad Metují. Jeho vrcholovou část zaujímá stejnojmenná přírodní rezervace s četnými povrchovými tvary v kvádrových pískovcích. Patří k nim Skalní bludiště na v. okraji s miniaturním skalním městem a pozoruhodnými zvětráva­

nosem (např.

cími tvary (skalní okna na Čertově autě, du­ tiny v Mohy le smrti atd .), nad ú roveň ploši­ ny vystupují izolované skalky, místy hřibo­ vitého tvaru, z. aj. okraj je výraz n ě postižen g ravit ač ní m i svahovými pochody (rozsedli­ ny, odk lon ě né věže atd.). Soustava so u běž­ ných pískovcových ú t esů a pilířů, pokleslá podél zlomu na sv. svahu Ostaše, vytváří partii K očičích skal (se stejnojmennou pří ­ rodní památkou). Jejich součástí je s outěska Sluj čes kýc h bratří, zvláště velkou členitostí se vyzn ačuje szo okraj zvaný Kočičí hrad (skalní okna, pukli nové jeskyně atd.). Národní přírodní rezervace Broumovské s t ě­ ny zaujímá asi 12 km dlouhé pásmo okrajo­ vé ku esty Polické pánve a také výběžky Sto­ lových hor z polského území (Góry Stolowe). K sv. spadá až 60 m vysokými stě­ nami a pilíři , kdežto opačný svah (sled ující sklon vrstev) je pov l ovnější, proříznu tý ně­ ko lika kaňony a soutěskami (např. Kovářo va rok le). Nej výše položené partie (Božanov­ ský Š pi čák, 773 m, Koruna a Signál) vystu­ puj í v j v. části a vyznačují se pestrými tvary zvětrávání různě odolných vrstev (skalní hři­ by, "skalní zvěřinec" atd.). Podobné útvary jsou běžné i v okolí, např. Kamenná brána, Slavenské hřiby, okolí Hvězdy a Strážné ho­ ry (skalní mísy, škrapy aj. mikroformy). Z ostatních pískovcových oblastí nebo loka­ lit CHKO Broumovsko stojí za zmínku čle­ nitá tabulová plošina Hejda v sousedství

Hřibovitý

útvar v karbo1lských usazeni1lách v údolí Jívky

20

VÝZNAČNÉ CHRÁNĚNÉ LOKALITY _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ W(JSrrilDUufKr~j

Ostaše u Lachova, ku es ta Závory na z. okraji Polické pánve, samostatný skalní útvar Čer­ tova skála na hřbetu Kluček nad Suchým Dolem a řada dalších. Pozoruhodné, i když širší veřej n os t i méně známé tvary reliéfu vznikly i v ostatn ích ty­ pech usazených hornin. Na rozmezí kvádro­ vých pískovců a jemnozrnných vápnitých jí­ lovců je např . nevelká lokalita ochranářsky registrovaná jako Skalní sloupky v České Metuji. Pískovcová vrstva v podloží jílovců je rozčlen ěna do soustavy drobných sloupků (asi 0,5 - I m vysokých a 10 - 40 cm širo­ kých) tvaru kuželek či ozdobného zábradlí. Výraznější útvary vznikly ve svrch nokřído­ vých slínovcích na úďolních svazích Metuje, Dřevíče a přítoků. Desítky m etrů dlouhé slí­ novcové skalní stěny i j ednotlivé skalní sru­ by jsou běžné např. na lokalitě Kozínek u stejnojmenné osady v údolí Metuje nad Hronovem, u Velkých Petrovic (např. skalní strž u Kbnigovy továrny, skalní ostroh Vlč i ­ nec aj.). Významným povrchovým tvarem je též Vysoký kámen u Stárkova - slí novcový útes s mohutnou rozsedlinou, vzniklou gra­ vitačním pohybem horninových b l oků na le­ vém svahu údolí Dřevíče. Skalní výchozy vznikly erozními a zvětráv a­ cími procesy rovněž v horninách karbonské­

1

ho a permského stáří (triasové usazeniny by­ ly vesměs odkryty umě l e). Karbonské arkó­ zy a slepence vypl ňuj í jz. okraj e CHKO Broumovsko, kde náleží hřbetu Jestřebích hor a Radvanické vrchoviny. Odolnější polo­ hy vystupují ve skal ních h řebí n cích a samo­ statných skalách např. na Žaltmanu (739 m), na Kryštofových kamenech u Odolova, v meandrech Jívky aj. N ěkteré dříve patř i l y k významným výskytů m p rokřemenělých dřev, tzv. araukaritú, v ě tšinou už bohužel vylámaných. Nevelké s těny červe nohnědých permských usazeni n místy lemuj í břehy Stě­ navy v Broumovské kotlině (např. v H ynč i ­ cích), některé vrstvy těch to sedimentů patří k významným paleontologickým naleziští m

Me lafyrový vrch Rudný v malebllé hor

krajině

Javořích

(zejména poblíž Otovic). Poněkud odlišnou součástí CHKO Brou­ movsko je hraniční vrchovina Javoří hory, tvořená sopečnými horninami permského s t áří - různým i typy ryolitových vyvřelin (vče t ně tzv. ignimbritů a tufů) a melafyry. Asi 18 km dlouhé pásmo J avořích hor, vr­ cholící Ruprechtickým Šp i čákem Ut;ho kóta 880 m je zá roveň nejvyšším bodem CHKO Broumovsko), se vyznačuje poměrně velkou člen i tostí. Vý razné skalní výchozy, předsta­ vující odo l nější polohy horniny a modelova­ né zejména mrazovým zvětráváním, vznikly především v melafyrech v jz. části , zvané Šonovské vrchy. K zajímavým lokalitám zde p atří např . vrch Homole (649 m) se zimními exhalacemi teplého vzduchu, nahromaděné­ ho během roku v podzemních trhlinách a su­ tích. Zřejmě díky tomuto jevu si "vysloužil" místní pojmenování Sopka, i když exhalace (projevuj ící se odtáváním sněhu v okolí a "m lžným oparem" zejména při prvních vy­ dat ných mrazech) nemají se sopečnou čin­ ností nic spol ečn ého. V tomto příspěvku je samozřejmě poukázá­ no pouze na některé povrchové tvary nejo­ byčejně pestrého reliéfu na území CHKO Broumovsko.

•

Doc. RND r. Jan Vítek - PdF vSP Hradec Králové

K nejwame]slm pískovcovým věžím v NPR Adršpašsko-teplické skály patří Starosta a Pa~ 1Iístarostová. Všechna fota Jan Vítek

~~~rr,,(]Dl.l1lfke~

VÝZNAČNÉ CHRÁNĚNÉ LOKALITY 21

Úspěšné

revitalizace

Soustava

rybníčků

nad Modrou

Modrá je obec nacházející se 6 km SZ od Uh. Hradiště, bezprostředně související s Velehra­ dem. Vznikla jako samostatná obec roku 1786 na místě hospodářského dvora s ovčínem, patří­ cího velehradskému klášteru. V současné době má kolem 650 obyvatel. Historicky je na katastru Modré a Velehradu doložena ex.istence řady rybníků využívaných velehradským klášterem. Jen na současném ne­ velkém katastru obce Modrá (182 ha) jsou dolo­ ženy tři. Postupně však byly všechny zrušeny, poslední pod obcí Velehrad zvaný "ledový" ne­ bo "pivovarský" kolem r. 1930. Obcí Modrá protéká levostranný přítok potoku Salaška, na většině map bezejmenný, obecně však nazývaný Modranský potok. Pramení v chřibských lesích přibližně 5 km severně ob­ ce. Vzhledem k malému povodí je stav vodní hladiny velmi rozkolísaný. Při tání a větších deštích prudce stoupá, v sušších obdobích téměř vysychá. Vzhledem k nedostatku vody právě v suchých obdobích byl těsně nad obcí vystavěn v roce 1979 asi I ha velký rybník, sloužící jako požární nádrž, dnes zvaný rybník H r áz. V roce 1990 v obecních volbách postavili obča­ né do čela obce jako starostu Miroslava Kovaří­ ka, pracovníka Jihomoravských státních lesů, kde mimo jiné opravoval, udržoval a budoval i malé vodní nádrže. Tato činnost ho zaujala na­ tolik, že se rozhodl v ní pokračovat i ve své no­ vé funkci. Proto již v závěru roku 1990 po do­ hodě se svým předchozím zaměstnavatelem zahájil výstavbu nového rybníku v části zvané Orlová, podle které je i pojmenován. Byl do­ končen v roce 1991 a jeho výměra je necelý 1 ha, max. délka 190 m a max. hloubka 1,8 m. Rybník má přirozený tvar modelovaný daným terénem. Byl doplněn umělým ostrůvkem pro vodní ptactvo a mokřadem v závěru nátokové části. Břehy byly zpevněny vegetaci, výsadbou vrb a olší. Náklady na vybudování rybníka od­

rážejí ještě doznívání předchozí politické a hos­ podářské éry. Dle sdělení M. Kovaříka stačila dohoda, dobrá vůle známých, pět pytlll cementu a 0,5 I slivovice. Vzhledem k budování obecní kanalizace, plyno­ fikace obce a zapojení se intenzivně do Progra­ mu obnovy vesnice se po projekční přípravě pustila obec Modrá, resp. její starosta do další výstavby rybníků až v závěru roku 1995, zato však hned dvou. Prvním je rybník Pravěk o celkové výměře 0,5 ha (z toho 0,15 ha mokřa­ du) a max. hloubce 2,8 m. Náklady na výstavbu činily 500 tis. Kč a podílela se na nich dotace 350 tis. Kč z Programu revitalizace říčních systémů a 150 tis. Kč poskytl Silniční investor­ ský útvar Brno náhradou za rybníček u St. Měs­ ta likvidovaný výstavbou přeložky silnice I/55 . Druhým rybníkem je tzv. Grymův rybník, kte­ rý má výměru 0,65 ha a max. hloubku 3,8 m. I na tomto rybníku je zbudován umělý ostrůvek a v závěrečném větvení dva mokřady o výměře cca 0,1 ha a byla provedena vegetační zpevnění břehů. Náklady na výstavbu byly necelých 500 tis. Kč a podílel se na nich z 80 % opět Pro­ gram revitalizace říčních systémll a z 20 % obec. Oba rybníky byly dokončeny v r. 1996. V současné době je dokončen další budovaný

Ryblllk

Pravěk

-

mokřad.

Foto Miroslav

Kovařtk

rybník, pojmenovaný Pod smrkem, který má výměru 0,2 ha. Opět je "vybaven" umělým ost­ růvkem a vegetačním zpevněním břehů. Nákla­ dy na výstavbu činí 450 tis. Kč a obec je získala z ministerstva zemědělství, stejně jako 80% po­ díl z 350 tis. Kč na právě dokončený rybníček Komora v místě bývalého rybníčku hajného Hanáka. Výměra této nádrže bude 0,2 ha a jeho max. hloubka 2 m a samozřejmě součástí bude měl ký mokřad v nátokové části. Kaskáda šesti rybníků v údolí nad obcí Modrá se stává postupně zajímavou přírodní lokalitou. Nové vodní plochy postupně osidluje vodní ptactvo. V současné době zde již hnízdí kachny divoké, slípka zelenonohá, pravidelně sem zalé­ tají lovit čáp černý, volavka popelavá, ledňáček říční. Ve vodě byl zjištěn výskyt čolka obecné­ ho a horského, kuňky žlutobřiché, ropuchy obecné, skokana hnědého a štlhlého, pozorován byl i zeleně zbarvený skokan a rosnička obecná. Rybí obsádku tvoří běžné druhy cejn, plotice, okoun, pstruh a kapr, doplněný mníkem jedno­ vousým a hořavkou duhovou. Z rostlin váza­ ných na vlhká stanoviště a vodní prostředí se vyskytují např. kosatec žlutý, blatouch bahenní, pryskyřník plazivý, lakušník vodní, rdest kade­ řavý, stolístek klasnatý. Soustava rybníků stabi­ lizuje průtoky na Modranském potoce a ukázala se i jako účinná ochrana proti zaplavení obce při velkých deštích v roce 1997. Hlavním poslá­ ním je však udržení vody v krajině a umožnění existence druhům rostlin a živočichů vázaných na mokřadní podmínky. Vzhledem k tomu, že malá rozloha katastru ob­ ce Modrá již neumožňuje . mnoho možností pro budování dalších vodních nádrží, předává M. Kovařík rady a zkušenosti dalším starostům. V současnosti však tento "modranský Jakub Krčín" má již připravenu projekčně obnovu konventního rybníku u velehradského kláštera a vybudování dalšího pod hranicí katastrů obcí Modrá a Velehrad na podmáčené orné půdě v místě, kde historicky rybník také existoval. .Jaroslav Hrabec

Rybmk Orlová má přirozf/lÝ tvar modelova/lý dallým terénem. Foto MirosÚlv Kovařtk

22

ÚSPĚšNÉ REVITALIZACE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~'(f)rr:qooufm~

Zajímavosti z přírody

Mokřady Hradišťského příkopu

Ramena Markétka, ské

Mlač,

Kobylica,

Mařat­

Popisovaná ramena se nacházejí severně Uh. Hradiště. První tř i na pravém břehu, čtv rté na levém břehu řeky Moravy. Všechna vznikla regulací řeky Moravy ve třicátých letech 20. století. Rameno Markétka je okrouhlého tvaru o veli­ kosti 0,5 ha. Nachází se v k.ú. H uštěnovice, 1,5 km JV obce. Hustý břehový porost tvoří vrba bílá (Salix alba), jasan úzkolistý (Fraxi/l us al1­ gustifolia), topol černý (Populus nigra) a keře s převahou bezu černého (Sambucus nigra). V pobřežní zóně roste rákos obecný (Phragmi­ res ausrralis), orobinec širolistý (Typha iatifolia) a ojediněle kosatec žlutý (Iris pseuda­ corus) . Z živočichů zde byl zjištěn výskyt škeb­ le rybn ičn í (Anodonta cygnea), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hn ědého (Rana tempora­ ria) a kuňky obecné (Bombina bombina), užov­ ky obojkové (Narrix natrix) a 7 d ru hů ryb s pře­ vahou perlína ostrobřichéh o (Scardinius erythrophthalmus). Rameno Ml ač má výměru I ha a nachází se v k.ú. Staré Město 3 km SV obce. Jedná se o silně zazemněné rameno, jehož střed byl me­ chanicky bagrováním prohlouben. Zde také hloubka ramene dosahuje max. 1,5 m. Rameno je v hustém porostu stromů a keřů s převahou vrby bílé (Saljx alba), topolu černého (Pop ulus /ligra), dubu letního (Quercus robur) a .bezu černého (Sambucus nigra) . V pobřežn í zóně roste orobinec širolistý i úzkolistý (Typha lati­ folia a angustifolia), rákos obecný (Phragmi/es australis), ostřice řízná (Carex gracilis) a kosa­ tec žlutý (Iris pseudacorus), na hladině pak po­ rosty okřehku menšího (Lemna minor). Z živo­ čichů byl zjištěn výskyt ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana zeleného (Rana kl. esculenta), skokana štíhlého (Rana dalmatina), skokana hnědého (Rana temporaria) a čo l ka obecného (Triturus vulgaris). Rameno Kobylica má výměru 1,5 ha a nalézá se v k.ú. Staré Město, 1,5 km V obce. Břehový porost tvoří převážně vrba bílá (Salix alba), ja­ san úzkolistý (Fraxinus angustifolia), z keřů bez černý (Sambucus nigra). V pobřežní zóně roste rákos obecný (Phragmites australis), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), na hladině okřehek menší (Lemna minor). Z živočichů byli zaznamenáni škeble rybniční (Anodon/a cygnea), velevrub malířský (Unio pictorum), kuňka obecná (Bombina bombina), skokan štíh­ lý (Rana dalmatina) a skokan skřehota v ý (Ran a ridibunda). Poslední z ramen, Mařatské, nazývané někdy i Zápověď nebo Stará Morava, má výměru 3 ha a nachází se na levém břehu řeky Moravy v k.ú. Uh. Hradiště-Mařatice. Rameno se nalézá na území města a je ze S a V strany obklopeno průmyslovými podniky, ze Z strany areály ry­ bářského svazu, tenisového oddílu a českého ju­ náka, z J strany zahrádkářskou kolonií. Rameno

~7([3rr'\!oou1l
Dvůr Martin Josef Stohr

X.

Kohoutům, kopřivám hřebínky hoří.

Vítr se noří v prasečí hák. Tak tiše jde po sýpkách léta.

bludička

Hluchavka uslyší, v čekance čeká... S jitrem se probouzí paprsek mléka.

je napájeno z V strany z aú stěn ím Mařatského potoka, voda je od v ádě n a přep adem do řeky Moravy. Rameno bylo s il ně zazem něno a bylo v průběh u posledních 15 let dvakrát na etapy vyčiš těno od n ánosů usazenin. Při posledním č i št ění by la ponechána hrázka rozd ělující rame­ no na dvě části. B řehový porost je t voře n vrbou bílou (Salix alba), jasanem úzkolistý m (Fraxi­ nus angustifolia), jilmem habrolistým (U/mus minor), z keřů převažuj e bez černý (SambucLls nigra). Po břežn í vegetaci tvoř í rákos obecný (Phragmites australis), orobinec širolistý (Typ­ ha latifolia). Vodní vegetaci tvoří rdest kadeřa­

vý (Po/amoge/on crispus) a okřehek menší (Lem/la minor). Z živočichů byl zjištěn výskyt škeble ry b n iční (Anodo/lta cygnea), velevrub malířský (Unio pic/orLlm), velevrub nadmutý (Unio /umidus), velevrub tu pý (Unio crassLls), ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička obecná (Hyla arborea), skokan skřehotavý (Rana ridi­ bunda). Jar oslav Hrabec

Rameno Kobylice lIa Hrabec

jaře

zachytil Jaroslav

ZAJíMAVOSTI Z PŘíRODY

23

Jede/l z člellitých skal/lích kamýkll /la Hllšákll. Foto Jal! Vítek

hřbetu

Na povrchu slepencových výchozů a balvanů jsou místy nevelké skalní dutiny a voštinové jamky. Největší dosahují velikosti kolem 10 cm a hloubky 3 cm. Patrně jde púvodně o prohlub­ ně vzniklé vypadnutím valounku ze skalního povrchu, rozšířené následnými procesy zvětrá­ vání a odnosu horniny. Slepencové skalní útvary ve vrcholových parti­ ích hřbetu Hušáku můžeme považovat za výsle­ dek mrazového zvětrávání a odnosu. Jde o ty­ pické mrazové sruby, modelované kongelifrakcí podél puklin, případně vrstevních spár. Svědčí o tom nejen tvar skalních výchozů, ale též úpat­ ní kryoplanační terasy a akumulace hranáčů. Geomorfologicky pozoruhodný vrch Hušák za­ sluhuje ochranářské registrace jakožto význam­ ný krajinný prvek.

Jan Vítek

Pastvisko u Lednice

Hušák a jeho slepencové skály Nejvyšším kopcem Moravskotřebovské pahorka­ tiny na jihovýchodním okraji Podorlické pahor­ katiny je vrch Hušák (626 m), dříve zvaný též Hušákov. Dominuje zv lněné krajině mezi Měs­ tečkem Trnávkou a Jevíčkem, pod strmým vý­ chodním svahem leží větš í obec Chornice, při zá­ padním úpatí zase Přední a Zadní Arnoštov. Vrchol Hušáku je dostu pný odbočkou z turisticky značené cesty, nejblíže je k ně m u z údolí Pacov­ ky a obce Pacov (2,5 km). Cesta míjí les ní kapli s přilehlým vydatným pramenem Holubí studán­ ka. K tomuto místu se vztahuje lidová pově t o bílé holubici, která k pramenu zavedla churavé­ ho chronického domkáře Antonína. Tomu voda ze studánky uzdravila choré ruce i nohy ... Vrch Hušák je v lastně výrazným h ř betem , ve směru S-1 asi 4 km dlouhým, tvořeným převá ž­ ně prvohorním i (svrch ní devon až spodní kar­ bon), slabě přeměněnými kulmským i sedimenty - slepenci, drobami , prachovci a bři dl ice mi. Morfologicky se uplatňují h lavně slepence, tvo­ řící vrcholovou část hřbetu. Jsou řazeny k tzv. mírovským s l epencům (nazý vaným podle obce Mírov v údoli M írovky pob líž Mohelni ce),

24

představujícím nejstarší polohu moravského kul mu. Slepence jsou polymiktní, tj. tvořeny oblázky rů z ných neros tů i hornin (převažuje křemen, krystalické bř idli ce, droba atd.). Velikost obláz­ kú dosahuje až někol i k centimetrú. Slepence vystupují ve vrcholové části hřbetu Hušáku v něko li ka skalních výchozech. Např. př i vrcholu (626 m) tvoří 3 m vysoký a ve smě­ ru SSV -JJZ asi 12 m dloubý hřeben, roz volně n ý do n ěko lika bloků a balva n ů. Plochy hrotovi­ tých skalních výčnělků sledují směry pukl in 164° a 44° (další běžné směry puklin jsou 74°, J JI °,56°, 7° aj.). Asi o 50 metrů dále szo smě­ rem vystupuje další skalní kamýk (ve s měru VSV-ZJZ 8 m dlouhý), rovněž větš in ou rozpad­ lý do různě velkých b alva nů . Ty jsou až 2 m velké. Pod úpatím výchozů tvoří souvislý poryv, který pokračuje užším balvanový m prou­ dem do nižší části jz. svahu, kde j sou ba lvany a kameny už překry ty půd ou a lesní vegetací. Skalní kamýky a sruby pod hranou Svahu vystu­ pují i v severním po kračo vání vrcholového h řbetu Hušáku. Dosahují výšky okolo 4 m a v důsl ed ku sklonu vrstev sl epenců (až 35° k VJ V) jsou asymetrické se zřetel no u kryo­ plan ační terasou při úpatí, pokrytou hra n áči .

Pastvisko u Lednice bylo vyhlášeno v roce 1990 jako chráně ný přírodní výtvor a v roce 1992 přehlášeno na národní přírodní památku o rozloze 30,5 ha. Jak již název napovídá, jed­ nalo se původně o pastviny a louky. Území je známé hnízděním husí velkých, čírek modrých, lžičáků, pochopů rákosních a mnoha dalších vodních a mokřadních ptáků. Na tahu se zde vyskytují četné druhy volavek, čáp černý i bílý a veliké množství rákosinových druhů ptáků. Nezřídka se zde dá zastihnout i orel mořský. Pokusy o vyhlášení tohoto území jsou starého data, zemědělské zájmy odsunuly realizaci až na začátek devadesátých let. V tomto období již bylo území značně zničeno, ze dvou třetin ob­ krouženo poli s intenzívním zemědělstvím (pře­ de vším kukuř ice). Po vyhlášení a částečné pri­ pozemků došlo vatizaci okolních k obdivuhodné regeneraci území do té míry, že dnes pa tří k nejhodnotněj ším územím oblasti. Oko lní pole byla přeměněna opět na pastviny. Pastva koní na těchto pastvinách není ru šivým elementem, ale právě naopak. Měla by být or­ gánem ochrany přírody podporována. Vod ní management (to je ovlivňování hladiny vody) a sekání rákosových a ostřicových poros­ tů v soul adu} plánem péče provádí ~řec!~vská organizace Ceského svazu ochráncu pnrody. Tento management je možno označit za vzoro­ vý. Je zde vybudovaná pozorovatelna podobná klasickému dřevěnému posedu, kterou může te využít ke sledování četn ých druhů ptáků a dal­ ších zvířat. Bylo by třeba toto území lépe ozna­ čit tabulemi se státním znakem a vybavit další­ mi infOrmačními tabulemi, kde bude vysvětlen motiv ochrany a způsob péče o toto územÍ. Jak tuto pří rodní památku najdete? Rozkládá se naproti Ledn ickému zámeckému parku a je do­ sažitelná pěšky Z· obce Lednice. Do Lednice nejlépe přijedete autobusem z Břeclavi.

Moj mír Vlašín

ZAJíMAVOSTI Z PŘíRODY _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ ~~ 911'\! ooTJfi
Diskuse

Žalozpěv nejen na šumavské téma Po patnáct let žere šumavské smrkové lesy ků­ rovec, přemnožený v důsledku větrnýc h kala­ mit. Po osmi letech existence národního parku a po pěti letech působení jeho so učasného vede­ ní rozhodl ministr životního pros třed í dne 16. dubna - sotva měsíc před jarním rojením ků­ rovce - o "zavedení di ferencovaného manage­ mentu zaměřeného na tlumení lýkožrouta smr­ kového ve vybraných I. zónách národního parku", jež byly dosud ponechány spontánnímu vývoji. V I. zóně ("pří sné přírodní", 7 400 ha, tj. zhruba II % výměry národního parku) je no­ vě vymezena podzóna l B ("labilní riziková"), kde mají být podle vyjádření řed itele parku po dobu 2-3 let káceny broukem napadené smrky, n ásledně odkorněny a ponechány na místě (tis­ ková zpráva MŽP ze 16. 4. 1999) s tej n ě jako v převažujících porostech 2. zóny '("řízen é pří­ rod ní"). Rozdíl má být v tom , že na rozdíl od 2. zóny budou pokácené a odkorněné stromy v zóně I B ponechány na místě. Na přípravě tohoto rozhodnutí se podílely mj. v ědecká sekce Rady národního parku, která v b řeznu 1998 doporučila v 1. zóně " neprovádět těžbu a asanaci napadených strom ů" a poté v prosinci 1998 "zasahovat maximálně na 20 % plochy 1. zó n" . Pak v dubnu 1999 odborné gré­ mium ministra pro řešení aktuálních problémů národních parků doporuči lo na zák ladě hlasová­ ní "v 1. zóně národního parku dů sl edně nezasa­ hovat". Také jiných navzájem si odporujících odborných doporučení bylo po žehn an ě. Ještě pouhé č tyři dny před zveřejněním ministerské­ ho rozhodnutí svolal ministr nositele proti chů d­ ných n ázorů a do pozdní hodiny v ečern í sledo­ val jejich téměř čtyřho din ové dohadování. Ministra Kužvarta rozhodně nelze obvinit, že přípravě svého rozhod nuti nevě no val dos t ateč­ nou pozornost. Přesto rozhodl podle mého soudu špatn ě . Ž ádná ze zmíněných čtyř (i mnoha dalších) rozprav odborných autorit mě nepřesvědči la, že pravdy se lze dobrat hlasováním. A už vůbec ne hlaso­ váním o podrobnostech postupu, pokud není jasno o věci zásadní - o poslání lesa v I. zónách národního parku na zhruba II % jeho celkové rozlohy. Produktivní řešení problému I. zón ná­ rodního parku Šumava je nemožné bez toho, abychom uznali dva vcelku prostinké před po­ klady , zakotvené v právních předp isech, které se vztahují k poslání národních parků. Tyto předpoklady, dostupné každému občan u - mi­ lovníku přírody, leč cizí mnoha profesionálním ochranářům , jsou:

1. Uchování a zlepšení přírodního prostředí : Kde se ho dočkáme , ne-li v I. zón ách národních parků? Jde-li nám v těchto zónách národního parku o pros tředí n edotčené lidskou č in n ostí, musí být formováno spontánními p říro dními procesy a lidské zásahy je mohou jen narušovat. Mě li bychom uznat, že nejvyšší přírodní hodno­ ty, které chceme chrán it v 1. zónách národn ího parku, vzni kly samovolně v podmínkách, které

~'(!)n"Qoo1lllcB~

možná už neexistují; že pokud je narušíme či zničíme, nedokážeme je v dohledné době ob no­ vit. A že to jsou hodnoty výjimečné , vzácné, posvátné a nezávislé od toho, jak odpovídají na­ šim záměrům a přáním, tedy hodnoty absolutní; ni koliv hodnoty relativní, instrumentáln í, závis­ lé od toho, k čemu I. zóny určujeme (např. z důvodů vědeckých nebo ekologických).

2. O ch rana a ob nova

s amořízení p řírod ních

systémů: "Pří roda se

bez naší pomoci neobejde" je obe­ hraná písnička a ještě k tomu pro J. zóny národ­ ního parku falešná. Jestliže příro dn í prostředí je prostřed í nevy tvořené člověkem, nemůže vznik­ nout jinak než spontánn ími procesy. Č l ověk může a v národním parku by měl obnově pří­ rodního prostředí napo máhat, ale jen do určité­ ho bodu. Aby se přírod ní prostředí obnovilo, musí člověk v I. zónách cíle vědomě ustoupit, vzdát se zasahování a trpěli v ě sledovat, co do­ káže příro da sama. Není-Ii takového c ílevědo­ mého sebeomezení schopen, je sl ušné to při­ znat. Kdo v souvislosti s I . zónami národního parku vede řeč o tom, že celá př íroda je naruše­ ná č lov ěkem , a proto j i člověk musí napravovat, bud" nedospěl k pochopení základního rozd ílu mezi I . zónou národního parku a lesem jako h os podářským objektem , nebo fix luje. Druhý, smu tněj š í z obou případ ů nastává u těch , kdož odm ítaj í definitivn í vymezení I. zón jako "ekologický fund amentalismus" . Tito lidé - n ě ­ kdy špičk y dnešn í státní och rany přírody - si oso pují právo zasahovat všude, kde se jim zdá, že to bude úče ln é. Vědí př i tom, že z rozhodují­ cího dlouhodobého hlediska to znamená zasa­ h ovat kdekoliv a že to přin ese nej en zánik ne­ tknuté přírod y, pokud se ně kde dochovala, ale i nemožnost její spontánní obnovy v prostoru, cílevědomě u vol něném lidským rozhodnutím. Tito lidé tedy přírod ymilovnou veřejnos t věd o­ mě balamutí a z krátkodobého hlediska budou svolní zas ahovat v národním parku kdekoli v podle toho , kdo z nich se oc itne v jaké funkci a co mu která autorita s jakou naléhavostí dopo­ ru č í.

Ve s kutečn osti musí být s právn ě vymezená

1. zó na národního parku pro pl nění jeho zákon­ ného poslání "zóno u navždy" a může se správ­ ným managementem jed i ně rozš i řoval. Zmen­ šovat I . zóny, protože se příroda nechová podle našich představ, znamená útok na samu podsta­ tu toho, co má být na Šum avě před mětem ochrany. Bude-Ii Správa národn ího parku Šu­ mava p okračov at v nastoupeném trendu, kdy po osmi letech existence předkl ádá třetí, pokaždé zúžené vymezení I . zón, budou budoucí genera­ ce obyvatel České republiky ochuzeny o mož­ nost kontaktu s přírodním prostřed ím po dstatn ě n eov li vněn ým čl ov ěkem i v národním parku, který k tomu má v naší vlasti absolutn ě n ej příz­ n ivější předpoklady . Pošetilci, kterým snad bu­ de drahý "z bytečný luxus" setkávání s přírod­ ním prostředím, budou muset vycestovat mimo Českou republiku do kterékoliv sousední země, kde si svých národních parků váží, nebo až do

Kreslil Jali Stek!tk

těc h část í Evropy, do nichž se ochrana přírody šumavs kého stylu nedostane pro jejich odleh­ lost a nepřístupnost - do východních Karpat, do Skandinávie nebo na Balkán. Obnova presti že ministerstva životního pro stře­ dí jako d ů s tojn ého partnera ostatních resortů a jako ústředního orgánu ochrany přírody utrpě­ la učiněn ým rozhod nutím nenapravitelnou újmu. Je to precedens k tom u, že příroda ve všech kategoriích chrá n ěných území v celé re­ publice dozná další úhon y. Nevadilo by ani tak, že m inistr Kužvart svým rozhodnutím zpochyb­ nil pří s lu šnost české části Šumavy k národním parkům podle mezinárodní kl asifikace Uako to již potkalo Krko noše v důsledku imisních škod na les ích). Horší je nepřímý d ůs l edek devalvace ochranných podmínek Šumavy na "druhou li­ gu" c hráněných krajinných oblastí (CHKO). Pravděpodob n ě dojde k tomu, že k podpisu při­ pravená dohoda Správy c h rá n ě ných oblastí a Les ů České republiky o nezasahování ve vy­ braných maloplošných chráněných územích, která j sou schopna spontánní regenerace přírod ­ ních ekosystémů , spadne pod stůl. To však není hlavní důvod mého zármutku nad rozhodnutím ministerstva životního prostředí o zasahování do 1. zón národního parku Šuma­

va. V tomto sporu totiž není vítězů, poražení

jsme všichni.

A nejvíce, jako obvykle, utrpí p říroda. Ta příro­

da, jež měl a být ochrá n ěna alespoň v národním

parku. .

Igor Míchal Ing. Igor Míchal, CSc., - Český ekologický ústav, Praha

DISKUSE

25

I

Stupačky

snad

raději

ne!

V poslední do bě j sem e stal svědke m rozsáhl é diskuse o tom , zda používat pro výstup do ko­ run strom ů s tupačky . Na stránkách časop i s u Za­ hrada, park a kraj ina, který je vydáván ve spolu ­ práci se S polečn os tí pro zahradní a kraji n ářs kou tvorbu se na toto téma rozepsali předn í čeští ar­ boristé J Ing. Jaroslav Kolařík a Ing. Marek Žďárský. Proto nemohu nereagovat na č l á nek Stupačky ano a ne?, Veron ica 1/99. V sou čas n é době vím pouze o jediné firm ě, kte­ rá při ošetřování stro m ů používá k výstupu do koruny s tup ač ky. Zajedinou adekvátn í metodou výstupu, která zaru čuje max imáln í šetrnost, se totiž považuje použití buď tzv. horolezecké techniky nebo lezecké techniky oz n ač o vané j a­ ko "treeclimbing". Ta je rozšířená v USA a zá­ padní Evropě, kde má péče o stromy dlouhole­ nepřerušenou obdob ím tou ko nti nui tu, "nezájmu". Obě tyto metody používají k výstu­ pu do koruny lano a pracovn íci jsou j iště ni po­ mocí j isticích prvků známých z horo lezectví. Rozdíl mezi nimi vyplývá z toho, že tzv. horo­ lezecká technika je pouze použita a pon ěkud u zp ůsobena pro použ ití v koruně stromu. Treec­ limbing je živá metodika nebo snad raději urč itá fi lozofie přístupu k ošetření, určená jen a pouze pro ošetřování stromů. Neustále se vymýšlej í nové postupy, jejichž účelem je zvýšení efekti­ vity, bezpečnosti ale hlavně šetrnosti v ů či stro­ mům. Pořád prosím mějme v patrnosti, že řeč je o ošetřování stromů. A cílem ošetření je zlepšit vitalitu, zdravotní stav a provozní bezpečnost stromu . Domnívám se, že použití stupaček se svojí destruktivní povahou poněkud vymyká to­ muto požadavku. Nechci ovšem vyvolat dojem, že používání stu­ paček odsuzuje pracovníka do kategorie nepřá­ tel stromů spolu s datlem. Stupačky mají své místo i v práci moderního arboristy. Při asana­ cích neboli kácení stromů mají nenahraditelnou úlohu. Pohyb v koruně je s nimi vskutku jistější a rychlejší. Ovšem zatímco u stromu káceného nám jaksi nezáleží na tom, zda ho při výstupu poškodíme, při ošetření (např. zdravotním řezu) je pro nás rozhodující chovat se maximálně še­ trně.

Důvodem

pro odmítání stupaček při řezu stro­

jsou vznikající poškození. Nejde ani tak

o rozsah vzniklého poškození, ale spíše o jeho existenci, o to že jakékoliv poškození vzniká. Rozměry houbových spor jsou totiž natolik ma­ lé, že otvor, do kterého se sotva vejde hlavička čalounického špendlíku, je pro sporu totéž co pro člověka Grand Canyon v Arizoně. Určitě není pravidlem, že by vpich stupačky byl důvodem napadení stromu dřevokaznou hou­ bou. Ale jak se vyjádřil pan profesor A. Černý, po vpichu stupačky je infekce možná. A to zod­ povědnému arboristovi stačí k tomu, aby hledal vhodnější způsob výstupu do koruny. Ano, je třeba říci, že houby to vÍlbec nemají lehké. Strom totiž není nečinně stojící dřevěná kon­ strukce, ale živý organismus, který se brání a umí to velice účinně. Musí ovšem být vitální a tuto podmínku bohužel mnoho tzv. alejových stromÍl nesplňuje. A nejedná se pouze o ně. Všechny stromy v městském prostředí jsou obrovsky stresovány. Nejen exhalacemi. Velkým stresorem je mezo­ k] ima města, jeho zvýšená teplota oproti volné krajině. Problémem jSou půdní poměry. Nedo­ statek vody, která je odváděna zpevněnými po­ vrchy. Mnoho stromÍl roste v substrátech slože­ ných z velké části ze zbytkÍl stavebních

materiálÍl, s nadbytkem Ca. Problémem je depo ­ zice soli (N aCI ), prac h z omítek a s iln ic. Ún iky plynu do p ůdy a překrytí povrc hu půdy výsyp­ kami 2 a nepropustnými materiály zpÍlsobuj í hy­ poxii - dušení kořenů . Hypoxie dokáže strom zlikvidovat b ě hem něko lika m ěsíců o d umření m kořenového vlášení, prostě se kořeny ud usí a nemohou strom zásobo vat živinami. Streso vané stromy potom těž ko vyt vářej í dosta­ teč né zásoby po třeb né pro nutné vyrašení (a n ě­ kdy i vykvetení) a nezbytný tlou š ťkový přírÍls­ tek. Pokud penzum dostupných živi n vyčerpají již na tyto nezbytné akce, nemohou pak reago­ vat na jakékoli v poran ění, nemají energi i na svoji obranu a mění se na bufet pro saprofytické i parazitické houby a jiné organismy. Způsobo­ vat jim naprosto zby tečná poraně ní , byť relati v­ ně malá, je podle mého názoru n ezodpovědné . To, že ještě nikdo neviděl z rány po stupačce vyrůstat podhoubí nebo plodnici ještě nezname­ ná, že žádná rána po st up ačce nemohla být vstupní branou pro infekci. Odkazovat se v této oblasti na datla mi vnucuje představu malého chlapečka. A možná, že kdyby o nen mladý ochránce přírody z ČT 1 v článku pánÍl Rady a Šarapatky věděl o ji ných lezeckých techni­ kách, tak by zahodi l stupačky a použil lano a sedák. Př i každé práci se stromy v prostředí města je nutno si neustále uvědomovat, že jsou zde pou­ ze na návštěvě. Domov stromÍl je v lese, kde nacházejí optimáln í podmínky a kde mohou na­ plno rozvíjet vůj potenciál. V prostředí antro­ pických pouští, jimiž města jsou, je na stromy vyvíjen obrovský tlak prostředí. Jestli chceme, aby se jim u nás líbilo, neubližujme jim zbyteč­ ně.

Závěr

Zájemce o další informace o ošetřování stro­ mů, o kurzy péče o stromy a mnoho a mnoho odborných akcí a informací mohu odkázat na časopis Zahrada, park a krajina Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, na akce jmenované společnosti a hlavně Sekce péče o dřeviny - Čes­ ké arboristické skupi­ ~ ny. Zájemci o in­ formace ze

\j

mů

26

zahraničí

mohou použít např. Journal of Arboriculture vydá­ vaný The International Society of Arboriculture (JSA), popř. jiná periodi­ ka této společnosti. Nejdo­ stupnější informace se na­ cházejí na internetové stránce www.arboristika.cz. kde najdete nejaktuálnější informa­ ce z odborných kruhÍ! a odkazy na odborné fir­ my, kontakty atd. Luděk

Praus

- Arboristé jsou lidé, kteří se zabývají péčí o stromy. Jejich zájmem není porost (tím se liší

od lesníků), ale jednotlivý strom.

2 - Překrytí pÍldy v okolí kmene cca 5 cm ne­

propustné jílovité zeminy dokáže např. lípu

spolehlivě zničit.

Karty jsou rozdány, kde jsou ESA? Herce, káry , piky, kříže . Ne, tyto karty ne­ myslím . Uvažuji o kartách zemědělských do­ tací, které se rozdaly v Brusel u. Naše minis­ ters tvo ze mědě l s tví se tváří, jako bychom už byli pozváni k h racímu stolu, ale o pravidlech nechce nic slyšet. Zákl ad ní normou totiž je, že všech ny dotace do zemědě l stv í budou p o stup n ě odbourávány, kromě těch , které sledují nevýrobní cíle, jako jsou ochrana pří rody a krajiny, podpora eko­ logického ze m ědělství ap. Jednou z metod, jenž je v E U v plném proudu, jsou právě ESA (Env iron mental Sensi tive Areas) neboli envi­ ronmentálně či ekologicky citlivá území. Jak takové lokality vypadají? Jsou to území, která mají minimálně národní význam a jejich existence je závislá na určité tradiční země­ dělské, lesn ické či vodohospodářské technice a způsob u obhospodařování, mají rovněž es­ tetickou, historickou, případně archeologic­ kou hodnotu . Jedná se o teritoria s typickým kraj in ným rázem, harmonickou krajinou i charakteristickým reliéfem. Svým vymezením náp ad n ě připomínají naše chráně n é krajinné oblasti, případně (za urči­ tých okolností) i přírodní parky. Na národní úrovni tedy není třeba vytvářet novou katego­ rii ochrany - náš zákon o ochraně přírody a krajiny je natolik moderní, že potřebné věc i již obsahuje. Co je dobré především vědět - zemědělci hos­ podařící na pÍldě v těchto "esech", mohou do­ stávat ne malé dotace ze zdrojÍl EU. Jak při dělování peněz probíhá? Orgán státní ochrany přírody vytypuje příslušná území a stanoví jejich hranice. Pro každou lokalitu , je stanoven tzv. Kodex dobrých praktik, které umožňují trvale udržitelné využívání. Farmáři jsou například nabádáni, aby snížili množství používaných chemických prostředkÍl, umělých hnojiv ap. K dalším poža­ davkům rovněž patří zakládání či udržování mezí, suchých kamen­ ných zídek a živých plotů. K náležité péči přísluší také údržba tradičních zeměděl­ ských stavení, seníků, stud­ ní ap. NejdÍlležitějším prv­ kem je ovšem pece o biotopy, jako jsou vlh­ ké louky, vřesoviště, květnaté louky, rašeli­ niště, přirozené lesy, tÍl ně a rybníky. Vše je na bázi dobro­ volnosti - nikdo není povinen se těmto praktikám přizpúso­ bit (ztrácí ovšem nárok na dotace). Kdo má zájem hos­ podaři t podle sta­ novených regulí, sepíše se státem smlouvu. Po skon­ čení sezóny pří­ --')

Ing. Luděk Praus - expertní a poradenská v arboristice, Rosice

činnost

Kresba Ja/la StekUka

DISKUSE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V(jSn:qDUm~

(@ )

~~~ Kresba lana Steklíka

slušný inspektor zkontroluje, zda byla smlou­ va dodržena a uvolní vyplacení p eněz . Ve Velké Británii bylo prv ní "eso" vyneseno ministerstvem zemědělství již v roce 1987. Nyní jich je celkem 43 (v samotné Anglii 22). Většina je totožná nebo se p řekrý vá s národ­ ními parky (britské národ ní parky p atří do ka­ tegorie V - podle definice Svě tov é unie pro och ranu přírody - tzn. odpovídaj í našim Chrá­ něn ým krajinným oblastem). Vše je pak pro­ vázáno na Akční plán na ochranu biodiverzity Spoj eného Království (v Č R dodn es takový dokument neexistuje). Ne vše je v EU dobré, a ne všechno co je dobré pro jiné, je dobré i pro nás. Když už ale o vstup do EU usilujeme ... nedokážeme-li za­ včas využít dobré stránky, dopadnou na nás ty špatné. V sousedním Polsku se j iž dva roky při pravují na vy typování citli vých území vhodných pro dotace. Kde máme naše ES A? Mojmír Vlašín

Koketování s místní Agendou 21 v podmínkách ČR

1

V České republice se pomalu ale j is tě zabyd­ luje termín "místní Agenda 21". V n ěkterých budí naděje, v jiných skepsi , pro v ětš i nu je to termín neznámý či bezobsažný a neví si s ním rady. Začněme ale od začátk u. Na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru, která se konala v roce 1992, mimo jiné vznikl dokument Agenda 21. Základním cílem konference a následně i Agendy 21 by­ lo zkonkretizování myšlenky trvale udržitel­ ného rozvoje. Rozsáhlý dokument podává analýzu jednotlivých oblas tí ochrany životní­ ho prostřed í v sociálním a ekonomickém kon­ textu a v neméně rozsáhlých čá s tech se zabý­ vá mechanismy změn směřujících k udrž itelnosti a úloze jednotlivých složek spo lečnos ti v tomto procesu. Jedním z nástro­ jů implementace Agendy 21 je její nap lňová­ ní na národní a místní úrovni. K tomu směřu­ je krátká, l eč významná 28. kapitola Agendy 21, vyzývající místní samosprávy k tomu, aby cíle Agendy 2 1 rozp racovaly pro svá města, obce, případně regiony. Řada evropských měst již v tomto směru vy­ vi nula nemál o aktivit. Vzni kla Evr opská kampaň za trvale udržitelný rozvoj m ěst. Koordi naci této kam pa ně zaji š ťuj e pě t nejvý­ znamnějších sítí a sdružení samospráv - Rada evropských samospráv a regi on ů (CEMR), s íť Eurocities, Mezinárodní rada pro místní envi­ ronmentální iniciativy (lCLE1), Organizace sdružených m ěst a Projekt zdravých měst

wasrr'\!Dllufi
Světové zdravotnické organizace. Cílem tě« h ­

to sítí a kampa n ě je především výměn a do­

brých přík l adů , které lze v hledání udržitel­

nosti nalézt na místní úrovni.

Česká republika v této oblasti přeš l apuj e na

místě. Nejdále je v tomto ohledu Národní s í ť

zdravých měst , která v souča sn ost i zač ín á

rozvíjet program Česká brána 21, v němž je

podprogram "udržitelné m ěsto" jeden ze s tě­

žej ních. Urč i to u míru podpory poskytlo zá­

jemcům o místní Agendu 21 Mini sterstvo ži­

prostřed í spolu s Českým

votního ekologickým ústavem. K rom ě základních in­

form ač ních materi á lů se uskute čnila dv ě set­

kání, která skon čil a více m éně nejasnou p řed­

stavou zú č astn ěn ých o tom, jak proces

implementace místní Agendy 21 na úrovn ích

č es kých měst a obcí podpořit. Nej edn ozn ač ně

se k tomuto procesu staví také Svaz českých

m ěs t a obcí, který by ze své pozice mohl hrát

daleko význ amněj ší roli, od povídající posta­

vení obdobných organi zací v evropských ze­

mích .

Má tedy význam se o místní Agendu 21 zají­

mat? Jsou všechny sítě a kam p aně pro spěš né

k u sku teč n ě ní konkrétních změn našeho živo­

ta? Při vší těžkop ád nosti s prosazováním to­

hoto konceptu v če s kých zemích lze, na zá­

kl adě zahraničních zkušeností, od p o vědě t

kl adně. Konec kon c ů p řečtem e-li si jednotlivé

kroky k nap lňov án í místní Agend y 21, nemů ­

žeme s nimi nesouhlas it. Jde tedy o to dát jim

sku teč ný obsah a vyu žít váhu toho, že jde

o program vycházející pří mo z dokumentů OSN. Jako příklad mohu uvést ve stru č nos t i zkuš e­ nosti z Brna. Tak jako v řadě dalších měs t, zač alo i město Brno uvažovat o svém dlouho­ doběj š ím rozvoji. D ůvodů bylo mnoho, až na prvním m ís tě finan ce. Jakákoli v finan ční pod­ pora z Evropské Unie se totiž neobej de bez návaznosti na dlouhodobějš í strategický plán rozvoje pří slušného regionu. Neméně vý­ znamn ým dů vodem, který by podle mého soudu měl stát na prvn ím místě , je vědomí města o tom, kam hodl á směřova t. Město, ne pouze více či mén ě náhodné podnikatelské akt ivity, by mělo určovat, j ak se jeho tvář bu­ de dlouh od obě m ěnit. V B rn ě se pod ař ilo zastupitelstvem schváli t zahájení prací na "Strategii pro Brno" a poda­ řilo se v ytvořit osmičlennou pracovní skupinu složenou z politických zást u p ců, zás tu pc ů magistrátu, zástupce neziskových organizací a nezávislého konzultanta. Ke své č innosti vy užívá zázemí jednoho z od borů Útvaru hlavního architekta m ěst a Brna, který byl pra­ cí na "Strategii" pověřen. Pracovn í skupina má zatím pouze omezené pravomoci a rozpo­ čet, nicméně urči té výsledky máji ž za sebou. V první fázi prací šlo p ředevš í m o koordinaci

sbě ru n ejrůznějších podkladů a dílčích strate­ gi ckých d oku mentů, zpracování přeh led u me­ todiky strategického plánování v zahraničí a u nás a v neposledn í řa dě o postupné získá­ vání partne rů pro tak n áročný úkol. Ty se po­ d aři l o získat před evš ím při pořádá n í úvodních diskusních fór. Tato fóra byla tematicky za­ měřen a takto: "Brno a jižní Morava v rámci EU" , "Obyvatelné město ", "Vzdělané město" a "Kulturní m ěsto" . Další úvodní fóra budou věnována tém atům "Prosperující m ěsto" , "Fungující m ěs t o" a "Demokratické město". I kdy ž je temati ka úvodních fór logicky roz­ čl en ě na tak, aby pokryla pokud možno celou oblas t ži vota měs ta , ro zhod n ě nemohou su­ plovat celou řadu dalš ích kulatých sto lů , pra­ covních s e min ářů a veřej n ýc h debat. V této fázi prací na "Strategii " jde před ev š ím o to, jak rozplétat složitý mechanismus říze ní měs­ ta tako vým způsob em, aby všechny tyto dílčí aktivity m ěl y s po l ečného jmenovatele a "ně­ kde se sbíhaly". Ve sk utečnos t i tot iž řada dílčíc h strategic­ kých m at eri ál ů není vzáj emn ě provázána. V to m j e podle mého názoru skryta i částečná o dpověď na čast ou otázku, kde na místní Agendu 21 vzít. Či nnost řady institucí má ne­ ob yčejnou se trvač n os t a brání se tudíž i ja­ kýmkoli změn ám. Vy produkované ana lýzy a strategie pak často nemají svého čte náře, a co je ještě horší, nemají žádnou závaznost. Pro konkrétn í rozhodování zastupi telstva pak neh rají tu roli , kterou by hrát m ěly . Zjedno­ du šen ě řečeno, měs to často utrácí peníze na dokumenty, kterými se posléze neř íd í. "Stra­ tegie pro Brno" by proto měla být dokumen­ tem závazným, přes to velmi plastickým a otevřen ým. Takovým se mů že stát jen teh­ dy, bude-l i konzultována s širokou veřejn ost í a bude tudíž známá a srozumitelná. Zm ěn u může p řin ést mimo j iné vě tší otevře­ nost politiky m ě sta . I o tom je místní Agenda 21. Pokud má v eřej no st možnost vidět více do "ku chy n ě m ěs ta" a podílet se na nových "receptech", m ů že daleko lépe posoudit, jak který záměr , jednotlivými poli tiky prezento­ vaný, zapadá do společné p řed s t avy, a nako­ Iik je to jen záj em parciální. To je asi n ejtěžš í úko l tě c h, kteří se o prosazování "strategické­ ho myšlení" a implementace místní Agendy 21 snaží. Nalézt tajemnou formul ku, která by v sou časné d obě znechucení politikou, hospo­ dářs ké recese a vzrů s tu n eza m ě st nano sti do­ kázal a p řesvědč it o tom, že j e smysluplné sta­ rat se o v ěc i veřejné. Místní Agenda 21 k tomu jis tě není všelékem. Má však svou metodiku, své nástroje, "své zahra ni č ní vzo­ ry" a mezinárodní podporu . Toho je možné využít. Nic víc a nic míň .

Martin Nawrath

DISKUSE

27

Ekologická poradna

Úklid v domácnostech Používání čisticích chemikálií způsobuje značné zatížení životního prostředí, obzvláště vod. Naše touha po dokonalé čistotě (zpravi­ dla vycházející z reklamních nabídek) slouží zejména výrobcům nej různějších čisticích prostředků, nej spíše speciálně určených pro jediný účel. Nebyl by to takový prob lém, kdyby se jednalo jen o útok na naši pe n ěžen­ ku. Zlé je, že s těmito prostředky si opatřuje­ me celou paletu látek, které škodí jak život­ nímu prostředí, tak zdraví. Složení výrobků větš i n ou na obalech nenajdeme, a tak se ani " v z d ělanec " není schopen dobře ori entovat. Přitom na čištěn í v domácnostech, které má být hygienické a zároveň šetrnějš í k životní­ mu prostředí, postačí několik málo prostřed­ ků: mýdlo nebo v í ceúčelový čist i cí prostře­ dek, ocet, č is t ic í prášek, líh k čiš těn í skl a. Výbavu doplňuj í pomůcky - tedy kartáče, je­ lenice, houby, žínky, hadry a pomůcky k me­ chanickému čištění od p adů.

Mýdlo Mýdla i víceúčelové čisticí prostředky jsou základními prostředky, jejichž vliv na životní prostředí je relativně nízký. I u těchto látek však je třeba dbát na co nejšetrnější dávková­ ní. A protože tyto výrobky mají stej nou ob­ last použití, postačí jeden z nich. U tenzidC! (povrchově aktivních látek) je třeba rozlišo­ vat mezi "pravými" mýdly z přírodních látek, ke kterým patří mazlavá mýdla, a syntetic ký­ mi čisticím i prostředky z ropy (tzv. neutrální mýdlo a víceúčelov é č i sticí prostředky). Pra­ vé mýdlo je z po hl edu přírodníh o ko l obě h u nejvhodnější, n eboť výrobní mi surovinami jsou živočišné tuky, rostlinné oleje a draselný (mydlářský) louh. V odpadních vodách se působením bakterií za přítomnosti kys lík u rozloží za relativně krátkou dobu a beze zbytku na vodu, oxid uhličitý a soli. Při j eho užívání je ale třeba chránit především ruce před zásaditým účinkem . Tzv. neutrální mýd­ la jsou syntetické prostředky s neutrální hod­ notou pH, jež se vyrábí převážně ze surovin petrochemie. Pokud neobsahují žádné další přísady, jsou téměř dokonale odbouratelné. Víceúčelové čisticí prostředky - ve smyslu běžně užívaného obchodního označení - jsou rovněž syntetickými mýdly. Z hlediska jejich šetrnosti k životnímu prostředí je důleži té , ja­ ké tenzidy obsahují a zda nebyly použity to­ xické přísady (amoniak, roz p ouštěd l a) či syntetická barviva a aromatické přísady . Vzhledem k jejich vysokému obsahu vody (až 80 %) je jejich poří zení v porovnání s koncentrovanými mazlavými a neutrálními mýdly méně ekonomické i ekologické (menší

28

objem aktivních čist i cích látek při vynaložení většího množství obalové ho materiálu).

Ocet Jednoduchý m tradičním prostředkem, jehož používání v domácnostech je rozumné a osvědčilo se též př i čisticích a úklidových pracech, je ocet. Výhodou je, že nemusíme po užívat speciální č i sticí prostředky . Použití octa je šetrné k ži votnímu pro s tředí, neboť nejsou známy žád né jeho vlastnosti škodlivé vodám a v čističkác h odpadních vod je od­ bouráván rychle a beze zbytku. Ocet patří ke slabým kyselinám a vyskytuje se všude v pří­ rodě. Potravi n ářský ocet, který se běžně pou­ žívá v domácnostech, obsahuje 5 - 10 % ky­ sel iny octové. Ocet lze používat jak k čiš tění , tak k odst ra n ění n ánosů (koteln ího kamene), které se tvoří před evším tam, kde se ohřívá tvrdá voda (pračk a, kávovar, vana). Požado­ vaná koncentrace závisí na tvrdosti vody , k čištění je rozumné ře dit jeden díl octa dvě­ ma díly vody. Úči nnost působen í lze podpo­ řit tepel ným působením. Čisticí prášek Používáním čist i cíc h prášků pro mec hanické čištění se lze vyhnout silným chemikáliím a speciáln í čistic í pro středky se stávají přeby­ tečnými. Při mechani ckém č i š tění - drhnutí ploch - spočívá rozhodující ú činek na čisti­ cích tělíscíc h. Používají se mo u čky z roze­ mletých hornin, jež se liší svou tvrdostí a ve­ likostí zrníček . Normální velikost částic mají prášky z pemzy nebo křemenitá moučka. K jemným moučkám se řadí křída a křemiči­ tý gel, velmi jemné je například tzv. vídeňské vápno. Č i s ticí tělíska jsou látky přírodní a pro životní prostředí neproblematické, pro­ to př i posu zování z ekologického hlediska hrají rol i obsažené přísady. Tekuté úkli dové prostředky a emu lze obsahují měkká a velmi jemnozrnná čisticí tělíska, která jsou ob­ zvláště vhodná pro šetrné očištění různých materiálů. Dalšími komponentami jsou voda (více než 40 %), dále pak zah u šťovací pro­ středky a aromatické přísady, které přebyteč ­ n ě zatěžují odpadní vody i zdraví č l ověka. Speciální čis t icí prostředky pro použití v do­ mácnos tech jsou vzhledem k obsaženým che­ mikáliím pro ži votní prostřed í problematické. Vět inou musí být zařazeny do tzv. zvláštní­ ho ( n ebezpečného) odpadu. Mohou oh rožo­ vat zdraví a jejich p ořízení č asto bývá i fi­ nančně nákladnější. S tejně tak dobrých výsledků lze při čištění docílit rovněž pomo­ cí méně problematických běžných čisticích prostředků a mechanických po m ůcek či tra­ dičn ích domácích receptů . - Troubu lze po pečení, je š tě když je teplá, podle potřeby v ytřít vodou a prostředkem na

mytí nádobí či jiným šetrným přípravkem . Tvrdší spečeniny je dobré nechat odměknout přes noc. - Příprav ky na čištění (opravdu špinavých) oken lze nahradit méně nákladný č i sticím roztokem, který si můžeme sami při pravit z vody, menší ho množství lihu a malé dávky prostředku na mytí nádobí. Jinak stačí teplá voda, příp adně s octem. - J ty největší nečistoty v koupelně a kuc hyni lze odstranit šetrnými čisticími prostředky pro mechanické č i štění a pomocí mechanic­ kých pomůcek. Mnohé speciální prostředky se tak stanou zbytečnými. Čištění odpadů Chemické pří pravky pro čištění odpadu obsa­ hují sodný louh (hydroxiq sodný) a hliník, nebo působí na bázi tenzidů v kombinaci s alkoholy, louhem sodným , chlornanem sod­ ným č i speciálními organickými látkami. V zásaditých přípravcích reaguje hydroxid sodný s hlin íkem ve vodě za vzniku plynu a tepla, č ímž se roztaví tuky - tak se uvolní ucpaná místa. Aby nedošlo k explozi vznika­ jícího plynného vodíku, přidává se větší množství dusičnanů nebo dusitanů, jež se přemění v amoniak. Amoniak rozpuštěný ve vodě je čpavek, který je žíravý. Vzniká ne­ bezpečí poleptání pokožky a očí. Čisticí pro­ středky na bázi tenzidů odstraň ují tuky po­ dobně, jako je tomu u prostředků na praní či mytí nádobí. Obsažené speci ální kombinace organických látek nejsou příliš účinné. Všechny chemikálie pro čištění odpadu zatě­ žují životn í pros t ředí. Pravidelné preventivní oš etřo ván í vý le vek chemikáliemi není nutné ani rozum né. Ucpávání odtoku lze předchá­ zet používáním jednoduchých pomůcek a změnami chování: V umývadlech a vanách po užíváme sítka a nevyplavujeme do odtoku odpad (zbytky jídla, tuky), odpady čas od ča­ su prolejeme vřelou vodou. Jestliže dojde přesto k ucpání odtoku, můžeme ho odstranit účinně a šetrně k životnímu prostředí, a to mechanickými metodami, zvonem, spirálou nebo odmontováním a vyčištěním ifonu. A na závěr jeden tip na ekologický jarní úklid: Vezměte tašku či košík, projděte celou vaši domácnost (i sklep) a posbírejte všechny čisticí prostředky, které jste kdy nakoupili. Všechny si je pak před sebe postavte a vy­ berte ty z nich, které už buď nechcete použí­ vat, nebo je už nebudete potřebovat. Ty ode­ vzdejte při sběru nebezpeč ného odpadu, a pokud u vás ještě neprobíhá, schovejte je až doby, než bude zavedený. Zbylé prostředky pak používejte co nejš e trněji a nadále kupuj­ te jen ty, které skutečně potřebujete!

Yvonna Gaillyová

EKOLOGICKÁ PORADNA__________________ ____________________ ~~~~ooill®~

Recenze

Janet Biehlová & Peter Staudenmai­ er: Ekofašismus. Poučení z německé zkušenosti. Votobia, Olomouc 1999. 104 str. Varování před "zrychlujícím se mizením druhů, narušením globální rovnováhy, odlesněním, zká­ zou domorodých kultu r a divočiny, růstem měst a ros/()ucím odcizením člověka a přírody, ... eko­ logickou škodlivostí bujícího turismu, vybíjením velryb..." bychom všichni čekali z úst uvědomě­ lých ochr anářů a jistě jim dali své plné sympati e. Proto asi bude jistým překvapením, že tato přes osmdesát (!) let stará slova jsou citována z eseje "Člověk a Země" od Ludwiga Klagese - ultra­ pravicového fanatického antisemity. Tento případ je jedním z mnoha příkladů spojení nacionalismu a environmentalismu v Německu, které uvádějí autoři publikace příznačně nazvané Ekofašismus. A toto spojení není zdaleka náhod­ né. Tradičně silný německý vztah k rodné hrou­ dě umožnil lehce akceptovat myšlenku návratu k přírodnímu, zdravému a plnému životu. Už od počátku minulého století tak šly v německém myšlení rasistický nacionalismus a láska k zemi ruku v ruce. A tak byl neoromantismus, antiraci­ onalismus, mysticismus, antihumanismus, odpor k technice, civilizaci a kultuře nedílnou součástí fašistických doktrín. Jmenované atributy však až nepříjemně připomínají programová prohlášení mnohých současných ekologických hnutí. To vše samozřejmě neznamená, že by musela exi­ stovat nevyhnutelná vazba mezi environmenta­ lismem a fašismem, ale faktem je, že apel na ná­ vrat k přírodnímu způsobu životu nachází snadněji živnou půdu právě u politické pravice současného Německa. Nebezpečná je ovšem i snaha těchto hnutí o reformu Iidské společnosti, která se má podřídit přirozenému řádu Uakému?) a je spojena s ignorováním společenského kon­ textu, které je odrazem údajné apolitičnosti eko­ logických hnutí. Skutečnou hrozbou je, že naivní snaha o "návra­ tu do lesů" může vést k sympatizování s neofa­ šistickými organizacemi, které se částečně mas­ kují pod svým zeleným programem. Ty například prosazují etnopluralismus - "každá kultura má osobité právo vládnout nad sebou i svým životním prostředím Varují před globa­ lizací, která vede k míšení a nenávratnému záni­ ku mnoha unikátních kultur. Taková snaha lehce získává sympatie, dokud si neuvědomíme, že se u některých hnutí jedná jen o jinak formulovaný projev nenávisti k cizincům a přistěhovalcům ­ "Německo patří Němcům, Turci zde místo ne­ mají". Ochrana přírody je pro tyto skupiny ochranou národa, jeho svébytnosti a tím i rasové čistoty. Oba autoři varují před podlehnutím těm­ to pseudoekologickým hnutím, která jsou reál­ nou hrozbou v době, kdy jsou ekologické pro­ blémy středem pozornosti na celém světě. Uvedené názory autorů jsou do jisté míry také odrazem jejich levicové orientace, ale i tak je ji­ stě poučné si tuto knížku přečíst. H.

TomášGrim

vaSrr'lDUm~

Jinošovské studánky Co se ukrývá pod skromným názvem "Jino­ šovské studán ky" útlé publikace J. Pěnčíka, vydané nakladatelstvím Arca JiMfa Třebíč v roce 1998? Písmo na titul u je zvoleno tak, že vytváří dojem zrcadlení na vodní hladině. Dva letopočty, 1979 a 1998, jemně zakompo­ vané do kresby krajinky na tituln ím listě, té­ měř nevystupuj í z lehce zasněné nálady sním­ ku . Naproti tomu zadní strana publikace podává výsek z podro bné mapy okolí Jinošo­ va přesně informující o vych ázkové trase a poloze jednotlivých studánek. Josef Pěnčík se Základní organizací zahrádká­ řů v Jinošově sepsal toto dílko o svém kraj i a především jeho studánkách. Z řádků je patr­ ný autorův osobní vztah ke každé z nich: "každá studánka jako narozené děťátko musí mít své jméno, ať už se jí ponechá její zacho­ vané pLivodní, nebo se pojmenuje podle místa, polohy či podle něčeho a někoho" . Jednotlivé studánky mají své patrony v rodinách míst­ ních vesnických starousedlíků (mnohdy po generace), obyvatelů hájenek a osadníků re­ kreační chatové oblasti u rybníka Bělizna. V uplynulých dvaceti letech byly vypátrány a znovu vyčištěny a obnoveny i zapomenuté studánky, každoročně jsou opečovávány, sle­ dována je vydatnost i kvalita vody. Letopočty 1979 a 1998 zahrnují dvacet roční­ ků organizovaného jarního putování ke stu­ dánkám v okolí JinoŠovic. První letní vycház­ ka uskutečněná v červenci 1979 zahrnovala návštěvu sedmi studánek, od 3. ročníku "Stu­ dánek" je jich do náhrdelníku dvouhodinové vycházkové trasy zařazeno deset. Prvních pět ročníkú květnové aktivity pro veřejnost bylo označováno jako "Pěší pochod přírodou", po­ tom "Kolem Jinošovských studánek" a napo­ sled "Jinošovské studánky". K organizaci při­ spěli kromě Svazu zahrádkářú a osadního výboru chatařú lesníci, místní tělovýchovná organizace, časem jako sponzor JZD, obecní úřady a hasičský sbor. Na trase je tradičně po­ dáván chléb se solí, u každé studánky se pout­ níci společně zastavují a dovídají se o paměti­ hodnosti místa a tajemství přírody, do závěrečné tomboly přispívají domácí obyvate­ lé svými produkty (zavařeniny, ovoce, zeleni­ na), lesníci okrasnými dřevinami, děti jsou od­ měňovány sladkostmi (to vše při minimálním vložném na startu pochodu), den uzavírá ve­ černí táborák. Zdá se, že ani přes vysokou účast (několik set lidí nejen z okolí, ale i z Třebíče, Námčště nad Oslavou i z Brna) neztrácí tato milá akce intimitu plynoucí z dú­ věrného poznání kraje zprostředkovaného je­ ho stálými či víkendovými obyvateli. Během dvaceti ročníkú měli pravidelní účastníci mož­ nost sledovat vývoj krajiny - nejen působení

p řírodních zákonů,

ale i mnohdy nerozumnou dubll na okraji lesa apod.), to vše doprovázené informacemi a úvahami těch, kteří v krajině dlouho žijí a dúvěrně ji znají. Trasa s jednotlivými studánkami je vyznačena v mapce na zadní straně publikace (kromě ní by byl o vhodné otisknout ještě výřez z méně podrobné mapy širšího okolí zahrnující obec­ ně známější orie n tační body, např. Třebíč a Náměšť nad Oslavou). Každá z deseti studá­ nek je ve sbo rní čku popsána (poloha, historie, patron). Poblíž studánky "V hrdle" pod stříš­ kou je umístěn text ..Prosby lesa", kterou znají Brňané od řícmanické studánky. V závěrečné části nazvané ..Malý pruvodce po památkách kolem studánek a v Jinošově" je uveden odkaz na dvě publikace z 90. let de­ tailně se zabývající tímto krajem a popis vy­ braných přírodně zajímavých míst a kultur­ ních památek. Podrobně se autor zabývá vztahem tří osobností, které část svého života či celý spojily s Jinošovem a okolím: byl to Jakub Deml, který žil v Jinošově po dobu I. světové války, Otokar Březina, který rok Pll­ sobil v Jinošově ve svém prvním učitelském místě na t rojtřídní škole, a Anna Pammrová, výrazná (i když méně znáná) osobnost (po čtyřicet let si dopisovala s O. Březinou). A. Pammrová pocházela z jinošovské myslivny a po nevydařeném osobním životě se navrátila do lúna přírody, kde prožila zbytek života na lesní samotě. Německý filosof T. Lessing, který j i tam navštívil, se o ní zmiňuje jako o svérázné lesní samotářce, která už čtyřicet let prchá před lidmi. Její myšlenky jako by formulovaly to, k čemu na konci 2. tisíciletí docházejí lidé vracející se od konzumu k pří­ rodě. Citujeme zde Pěnčíkova slova v ,,Jino­ šovskýcli studánkách" o A. Pammrové: "Jako svérázný myslitel zatracuje lUXl/S, zoufalé spolčování, nezbožné náboženstvÍ místo hle­ dání Světla v sobě. Slunce není. čím bývalo. Uhelná clona brání ži\'otadárným paprskům proniknout k Zemi. Únava země je pa/má. Li­ dé ji bičují agronomickými systémy a donucují k nadprodukci. Pohrdají živným černým chle­ bem, nechtějí už potravll k zahnání hladu, ale poŽivatin)'. klaní se výrobktim země, ale její duši mají v opovržení.. . Pr% dál od lidí. blíže k sobě s vůlí k pravdě. Pravou kulturou je urovnávat pNrodě cestu k slladnějšímu a do­ konalejšímu tvoření a pravé vzdělání je vědo­ mě vypliíovat její zákon)'. " Závěrem recenze nezbývá než doporučit ná­ vštěvu akce "Jinošovské studánky" anebo, po­ kud se nechcete účastnit masové akce, udělat si tam výlet jindy sami - domluvit se s místní­ mi patrony, kteří jistě rádi podají informace o svých studánkách. č inn ost čl ověka (vytěžen í

Olga Skácelová

RECENZE

29

Kronika

5.3. Úřad města Zlína se jako p r vní v repub­ lice zapoj í d o ekologicky zaměřenéh o pro­ gramu určenéh o dosud jen výrob n ím podn i­ kům. Zlínská radnice je podle R ov nosti prvním měs tským úřadem, který bude v rámci progra­ mu hledat možnosti , jak nejefektivněji změn it řízení jednotlivých oddělen í i j ejich provozu tak, aby výsledek přinesl šetrněj ší dopady na ži­ votn í prostředí. 18.3. Z chystané prívatizace zem ědělské p ů­ dy má závažn é obavy Národní park Sumava. Z návrhu zákona totiž vyplývá, že v c hr áněných oblastech a národních parcích může být rozpro­ dávána zeměděl s ká půda . "Existuje nebezpeč í , že se při uplatnění tohoto zákona půd a v národ­ ních parcích rozprodá, čímž se zcela ochromí funkce parků. Stát navíc fakti cky ztratí možnost ovlivňovat dě n í na těchto pozemcích," řekl Prá­ vu řed i tel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava [van Zlábek. 22. 3. "Brněnská pře hrada, jak ji neznáte", j e název nové n a učn é stezky , kterou n a d p ří­ stavištěm v B rn ě- Bystrci otevřeli člen ov é hnutí Nesehnutí. Stezka podle Práva seznamu­ je n ávštěvníky s přírodními i kulturními zajíma­ vostmi. Na tabulích podél břehu se turisté do­ čtou o vodních řasách, o kvalitě vody i o hradu Veveří.

24.3. Rakouský m inistr d op r avy Caspar Ei­ nem zpochybnil naléhavost výstavby i .finan­ covatelnost dá l ničního spojení od Vídně na Brno. "Do roku 2002 nelze s rozhodnu tím o výstavbě dálnice A5 (od Vídně přes Mikulov na Brno) počítat," prohlásil Caspar Einem pro deník Die Presse. 3.4. Jak uvedla Rovnost, z deseti hodnocených cereálních výrobků - tedy obilných vloček, lupínků, burizonů ap., které byly označeny slovy "obohaceno vitamíny", ani jeden jich neobsahoval takové množství, které bylo uve­ deno na obalu. U čtyř výrobků některé označc­ né vitamíny chyběly vůbec. 8.4 . Zástupkyně rakouské kanceláře Světové banky ujistila české ministerstvo životního prostředí, že v případě zrušení dostavby Te­ melína nebude Světová banka požadovat předčasné splacení úvěru. Jak dále uvcdly Li­ dové noviny, odborníci připravující na minister­ stvu koncepci energetiky bez Temelína míní, že o předčasné splacení úvěru nepožádají ani ostat­ ní banky. 17. 4. Jak uvedly Lidové noviny, povolení k zásahu do lesního porostu v první zóně Ná­ rodního parku Sumava dal ministr Miloš Kužvart. Rozhodl se tak řešit napadení velké části šumavských lesů kůrovcem. Stromy se bu­ dou kácet v nejpřísněji chráněné I. zóně parku nejvýše na třetině plochy. Proti těžbě dřeva jsou představitelé Entomologického a Botanického ústavu Akademie věd. Zásahy podle nich potla­ čí přirozené procesy a naruší rovnováhu lesního ekosystému.

30

19. 4. Lesní mravenci se p řičinili o vzni k no­ vé přírodní rezervace. Podle informací Lido­ vých novin j i vyhlásil šumperský okresní úřad v lesích u obce Pavlov. Chce tak ochránit tamní populaci lesn ích mravenců, která patří mezi nej­ početnější v ČR. Celková výměra př írodní re­ zervace je zhruba 35 ha.

Čí je R opák a Zelená perla?

Ceny fosilních paliv v Itálii se budou zvyšovat, aby země dosáhla redukce CO 2 v míře Kjótské­ ho protoko lu. Přebytečné peníze budou použity ke snížení daní ze mzdy a p oplatků za zdravotní pojištění. * F insko připravuje zákon, který zne­ možní stavět supermarkety v ně měst, protože se neú m ěrně zvyšuje doprava k takovýmto cent­ rům . * Evropská kom ise se chystá podepsat zá­ kon, dle kterého strojní mazací oleje budou mu­ set obsahovat minimálně 15 % recyklovaného podílu a minimá l ně 50 % prodaných olejů bude muset být odebráno zpět k recyklaci. * EU chce ukončit výrobu a používání perzistentních orga­ nických polutantů ( např . DDT, PCB, dioxiny). * Dánsko hodlá v následujících třech letech in­ vestovat 295 mil. EURO do organického země­ dělství. Tímto krokem chce zvýšit rozlohu ze­ mědělských ploch obdělávanou organickými zemědělci ze 4 na 10 %. * 61 % obyvatel Evro­ py dává přednost nekupování geneticky modifi­ kovaných potravin (nejvíce v Itálii - 79 %, ne­ jméně v Holandsku - 47 %). * Greenpeace Spojeného království zveřejnilo studii, ze které mj. vyplývá, že pokud by se Spojené království rozhodlo krýt 10 % potřeby elektrické energie větrnou energií, mohlo by se vytvořit až 3 I 000 nových pracovních míst v ekonomicky slabších oblastech země. * V Dánsku pracuje ve "větr­ ném" průmyslu 15 000 lidí a větrné turbíny jsou čtvrtou největší exportní komoditou této země. * Totálním neúspěchem skončily rozhovory o mezinárodním protokolu o obchodu a využí­ vání živých, geneticky modifikovaných orga­ nismů, což uvítaly biotechnologické firmy. * Německá agentura ochrany přírody bude dlou ­ hodobě (5 - 10 let) sledovat dopady geneticky modifikovaných, komerčně pěstovaných orga­ nizmů na okolní divokou přírodu . * V Italských městech by měla probčhnout místní referenda o omezení automobilové dopravy na jejich úze­ mí. Itálie tak chce naplňovat Kjótskou smlouvu o snižování emisí CO 2 a zároveň snížit dopady masového automobilizmu na obyvatele. * Spo­ jené království chce vyššími daněmi zatížit pes­ ticidy používané v zemědělství. Výše daní se bude odvíjet od škodlivosti pesticidů.

Ze 11 9 členů nezávislé komise jich 94 roz­ hodlo o ví t ězi 7. roč n íku ankety »ROPÁK ROKU" a 4 . ro čníku ankety »ZELENÁ PER­ LA ROKU " (o ant iekologický výrok). vý­ sledky zveřejnily Děti Země v pátek 30. 4. 1999 v Brně . Titul ..Ropák roku 1998" získal podle očeká­ vání ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr (293 bodli) , na kterého se sneslo sedm "ekologických hříchů " : 1) prosazování do­ stavby jaderné elektrárny Temelín, 2) maření sestavení mezinárodní temelínské komise, 3) zámě r vybudovat další jaderné elektrárny, ja­ ko např. na Ostravsku, 4) posílení dostavby JETE obměno u představenstva a.s. ČEZ, 5) nekompetentní sesta vení energetické politiky, 6) zpochybňování útlumu těžby uranu, 7) pod­ pora výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. Na druhou příčku se dostal jeho poradce a předseda dozorčí rady s.p. Di amo J iří Hanz­ líček (261 bodů). Své umístění si vysloužil prosazením obnovy mletí cementu v Berouně bez posouzení všech vl i vů na životní prostře­ dí, podporou dostavby JE Temelín a pokusem obnovi t těžbu a zpracování uranu v ČR. Třetí místo získal (a tím i první místo za celých se­ dm let) bývalý primátor Liberce a nyní posla­ nec za ODS Jiří Drda (168 bodů). Důvodem pro poměrně vysoké "ocenění" bylo zejména prosazování projektu SKl 2003 a 2005, pod­ pora budování spalovny odpadů v Liberci, prosazování změny zákona o odpadech a zato­ pení ekologicky cenného veseckého údolí. ..Zelenou perlu" za rok 1998 získal pracovník odboru státní správy lesů a myslivosti MZe ČR a bývalý prezident Asociace profesionál­ ních myslivců Libor Řehák (180 bodů), když na konferenci o rysu ostrovidu v únoru 1998 ve Žďáru nad Sázavou prohásil: "Nekontrolo­ vané šíření rysa je v rozporu se Základní listi­ nou lidských práva svobod." Druhé místo ob­ sadil bývalý ministr dopravy a spojů Martin Říman za výrok otištěný v Právu v prosinci 1998: "Na prknech konstruktérů jsou návrhy automobilů, které vypouštějí téměř čistší vzduch, než nasávají." Třetí místo obsadil předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus, který tak vede celkové pořadí za všechny roč­ níky. Večerního soirée v brněnském divadle In fla­ granti se zúčastnilo kolem stovky lidí, kteří snčdli ropákův dort a shlédli divadelní skeč "Rozhovor se stínovým ministrem životního prostředí" A.I.D.S při Veronice. Návrhy do obou anket za rok 1999 již nyní přijímají Děti Země na adrese Jakubské nám. 7, 60200 Brno (tel./ťax 05-42221743).

D.H.

Miroslav Patrik

22.4. Jak uvedla Mladá fro nta Dnes, j ed i nečný sad, v n ěmž rostou mizející od rů dy ovocných stromů , opatruj í pracovníci Slováckého m u­ zea v Topolné n a Uhe rsko hra d išťsku . V prů­ běhu tří let hledali zaměstnanci muzea spolu s dendrology dnes vzácné odrůdy ovocných stromů, které vysazovali naši před kové na Mo­ ravě. Nakonec se jim podařilo shromážd it asi dvacet odnoží strom kll.

K r átce z Evropské unie

KRONlKA _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~)l1cqDUnfm~

o ochraně krajinného rázu

Slunce pro Bílé Karpaty

Sen o Brn ě

snů

Eko logický institut Veronica u spořádal 3. květ n a v Městs k ém úřadě ve Slav i číně se­ m i nář nazvaný "Slunce pro Bílé Karpaty 1999". Cílem semi n áře bylo předs tavi t staro­ stú m obcí v B íl ých Karpatech dosavadní prú­ běh a výsledky program u "Sl unce pro Bílé Karpaty" a seznámit je s možnost mi, které program obcím nabízí. T ento program je za­ měřen na pod poru využívání obnovitelných zdroj ú energie, ko n k rétně na ohřev uži tkové vody sl uncem. Hos tem semin áře ' byl britský velvy slanec v Č eské republice pan David Broucher a Ste­ ve O'Connor z britského Kno w How fond u, který program "Slunce pro Bílé Karpaty" v leto šním roce podporuj e. Podpora je určena zejména pro instalaci s lunečních kolektorú na budovách , které slouží obecnému záj mu (školy. školky, domovy dú chodcú ap.) a dále na vzdě l á ván í a os větu . S e m in áře se zú ča s t­ nil o přes 60 z ájemců , z toho 45 st arostů č i zást upců obcí a okresních úřadú.

V rámci Projektu Brno-Zd ravé město byla v zá­ roku 1998, formou pilotního projektu, zaháje­ na celo měs tská ekologická hra Seli () Brně sml. Základním motivem hry byla snaha při blížit dě­ tem širokou prob lematiku hospodaření s odpady a umožn it jim ve spolupráci s ekologickými or­ ganizacemi , Mag istrátem měs ta Brna, úřady m ěs ts kých čás t í a odbornými fi rnlam i nalézt možnosti e k o l og i čtější h o i ekonomi čtějšího na­ kládání s odpady v rámc i života školy. Navíc měly dě ti možnost plnit tz v. hvězdi čkový pro­ gram, který byl o tevřen sně ní o tom, jak měnit pro střed í a život měs ta Brna (ukázka na str. 19). V dubnových dnech letošního roku pro běh lo vyhodnocení celé hry. Proj ekt byl zprostředko­ ván patnácti školským i zařízen ím i pro 7 000 dě­ tí v deseti mě stských č ástec h Brn a. Završení té­ mě ř roč ní práce a Den Země byly pod nětem ke s vátečnímu setkání, př i kterém by lo všem part­ n erům ú čas tníc ím se projektu umo ž n ěno na­ hlédnout do atmosféry a zkušeností v nejúspěš­ nějšíc h školách. Předsta v e n í obrázků , esejů, zpracovaných pracovních listů, anket. bás n i ček , pí s ni ček i divadelních her bylo s k uteč n ě oboha­ cujícím a v pravém slova smyslu pozitivním zá­ ži tkem. Řekl bych, že bylo zcela v duchu jedné z definic trvale udržitelného rozvoje, opíraj ící se o neomezené kapacity lidského mozku, tedy naší fan tazie a našich snll.

Touto problematikou se v Praze 17. a 18. února zabývalo na 500 účastníků kolokvia, pořádané­ ho fakultou archi tektury ČVUT a lesnickou fa­ kultou ČZU. Mimořádný zájem o dané téma způsobil, že na domácí fakultě se nenašla míst­ nost' která by poj ala 420 přihlášenýc h , a tak se jednání muselo po oba dny přesunou t do velké auly sousední strojní faku lty. Praktická potřeba regulace rozhodov acích pro­ cesů o změnác h č eské a moravské kraj iny podle lakonického z nění § 12 záko na Č. 114/1992 Sb. se promítla v úko lu "před l ož it návrh o becn ě zá­ vazného předpisu k ochraně krajinného rázu", který v rámci Státního programu ochrany příro­ dy a krajiny uložila Tošovského vláda mi ni ster­ stvů m životního prostřed í a místního rozvoj e za s poluú čast i m inisterstva kultury, a který term í­ novala pololetím tohoto roku. Kolokvium se te­ dy zabývalo nanejvýš aktuáln í problemati kou a účas tní ci si mohli uč in it souborný obraz o je­ jím stavu, a to v dobrém i špatném. Na kolokviu byly prezentovány a široce di sku­ továny tři p ara lel ně používané metodiky hodno­ cení kraj inného rázu: 1 - Metodika používaná na správách CHKO ja­ ko specializovaných orgánech státn í správy, opírající se o vý sledky doc. Vorla a rozvíje ná na S právě CHKO Žďárské vrchy. 2 - Metodika aplikovaná př i t vor bě územ něplá­ novací dokumentace projekční firmou Low a spol., která akcentuje historii využívání kraji­ ny a upla tně ní v ýstupů formou regu l ati v ů v územně plánovací dokumentac i. 3 - Komp i lačn í metodi cké d oporuč ení, zpraco­ vané na z ákl adě zadání MŽP za úč a sti 15 exter­ ních s peci al istů všech relevantních profesí Agenturou ochrany přírody a kraji ny. Te nto materiál aspiruje na podklad příslu š n ého ob ec n ě závazného předp is u . Přid ržuj e se úzko stl i vě ně­ kolik ařád ko vé h o z n ěn í § j 2 zákona, byl však na kolokvi u kritizován za p o dcen ě ní právních aspektů problematiky. Text všech tří metodik m á být zahrnut do př i ­ pravovaného sborníku konferen ce, aby si každý mohl učinit vlastní názor. První den kolokvia byl věnov á n vystoupením autorů metodik a rozp rav ě, druh ý pak kritickým připomínkám uživatelské sféry (zás tu pc ů MMR a okresních ú řadů ) . V di skusi zazn ěl y požadav­ ky rozšiřov at pojetí ochrany krajinného rázu za­ kotvené v § 12 zákona, k čemuž při spěli sami pořad atelé záměn ou "ochrany" za "p éči o kra­ jinný ráz" v názvu kolokvia. Zazněly opakova­ né výtky , že se snažíme chránit kraj inu 19. sto­ letí , a n ěkteré pří spěvky - jak to na podobných setkáních bývá - ho vořily krásnými slovy o ně­ čem úpln ě jiném. Přes to potřeba aktivní regulace vývoje kulturní krajiny j ako základu lidského životního pro stře ­ dí je očivi dně naléhavá do té míry. že její legis­ lativní úprava se spíše než odborným prob lé­ mem jeví problémem politickým, který je v rukou resortů směřuj ících zatím j inam než k tolerantní kooperaci. K jednotícímu chápání výkonu ochrany krajinného rázu nevede krátká cesta a průběh kolokvia n az n ač il, že vládou sta­ novený termín předložení obecně závazného předpi su o ochr aně krajinn ého rázu bude bez jas n ě projevené politické vůle stěží dodržen. Nebude-Ii červnov ý termín předložení návrhu o becně závazného před p isu o ochran ě krajin né­ ho rázu spl něn , stanou se i ostatní vládní termí­ ny pro pln ě ní Státního programu ochrany příro­ dy a krajiny, stanovené Tošovského vládou v červnu 1998, pouhým i strašáky v poli. My s­ lím, že právě o toto se hraje.

Uherské Hradiště a jeho okolí bylo ve dnech 19. - 26. dubna 1999 dějiš tě m konání mezi ná­ rodn ího workshopu, z aměřenéh o na problemati­ ku rozvoje území postihovaných povo dněmi. Pořad ateli akce bylo občans ké sdružení Unie pro řek u Moravu, měs to Uherské Hr adiště. Spo­ lečn os t pro trvale udržitelný ži vot, Okresní úřad a Čes ký svaz ochráncll přírody v Uherském Hrad išti. Fi nanč ní a organ i zační podporu pro­ jektu poskytly Nadace Partnerství spolu s ka­ nadsko-americkou organizací QLF Atlantic Center for the Environment. Podle pořadatelů byl seminář uspořádán se záměrem hledat alter­ nativní řešení k souč asnému neu spokojivému směru, kterým se ub írá revitalizace záplavami postižených území, při níž schází jak dostateč n ý důraz na preventivní opatření, tak přeh led o vzáj emných kompetencích mezi jednotli vým i orgány státní správy při aktivitách v postiže­ ných oblastech. Workshopu se zúča stnil a řada zahrani č n ích expertů (ze Spojených s tátů, Ho­ lan dska, Polska a Rakouska) specializovaných na problematiku povodní. vodního hospod ář ­ ství, ochrany přírodních zdrojů a regionálního rozvoje. Celý týden probíhal ve zn amení ná­ vštěvy konkrétn ích lokalit v povodí řeky Mora­ vy na území okresu Uherské Hradi š tě a společ­ ných di skusí členů expertního týmu s pracovníky státní správy na místní i regionální úrovni, se členy m ěstský c h a obecních zastupi­ telstev, zástupci podni katelských su bjektů i ne­ závislých sdru ženÍ. Na konci sem i náře vypraco­ vala expertn í skupina závěre č nou zprávu s n ě kolika doporu č eními ohledn ě postupu při revitalizaci zaplavených územ Í. Mezi jinými apel uj e na umož n ě ní lepšího pří stupu veřejn os ti k rozhodovacím proces ům, na koordi naci a efektivněj ší provázanost aktivit jednotlivých res ortů a záj mových skupin působícíc h v povo­ dí Moravy. Zvláštní důraz pak klade zpráva na využívání vodních toků v souladu s při ro zen ým říč n í m režimem, který hraje v protipovod ňové prevenci roli, jež nemůže být suplována žádný­ mi technologickými prostředky.

Na začátku letošních prázdnin, od 3. do 16. července, p ořád á Veroni ca v obci H ostě­ tín v Bílých K arpatech j iž tradi ční letní, ten­ tokrát pracovní kurz. V Ho stě t í ně vzniká Centrum pro podporu modelových ekologic­ kých projektli pro venko v. Účastníci kurzu tedy budou pom áhat při s tavbě moštárny. ko­ sení luk , sušení sena, sestavování slunečníc h kolektorů, těs n ěn í oken ap. Práce vyžadují zaškolení, minimální doba pobytu na kurzu j e proto pět dní. Na pracovní aktivity budou navazovat doprovodné prog ramy. Vedle di s­ kusí a poznávacích programú j sou v plánu i výlety a n ěkolik fo lklórn ích v ečerů se zpí­ váním a tancováním. Ú čast dětí je tentokrát omezená (předevší m věkově), protože j ejich program bude čá s tečn ě spol ečn ý s progra­ mem do s pě lý ch. Vedle lektorů a organizáto­ rú z Veroniky (Kat eř in a G ábová, Yvonna Gaillyová, Radim Machli , M oj m ír Vlašín a dal ší) se na programu bude podi let i řada hostll. Př ih l áš ky a další informace: Veronica, Sárka Stefanová, p.p. 91 , 60 1 91 Brno, tel.: 05/4221835 1, e-mail: veronica @ecn.cz.

Jakub Ryba

Václav Stětka

Y.G.

W(!)fr'
Y.G. S eminář

o povodních a územním

ří

rozvoji

Martin Nawrath

Oznámení Devátý letní kurz Veroniky

KRONIKA

31

Stalo se , v po uzaverce ...

Temelín je jedním z nej větších případů tunelování národního hospodářství

České republiky Po šesti letech a zhruba 7 1 (zby tečně vynalo­ žených) miliardách korun rozhodla vláda premiéra Zemana o promrhání dalších mili­ ard. Jejich přesný počet se z dnešního pohle­ du ještě nedá před povědět, v každém případě se však vláda sociální demokracie připojila k vykonavatelům energetické poli tiky komu­ nistického režimu téměř deset let po jeho konci. Po ignorování výsledků nezávislé ex­ pertní komise se většina čle n ů vlády zhlédla v ničím nepodložené, za to snad o to lákavěj­ ší vizi ministra Grégra o rozsáhlých expor­ tech elektrické energie, které prý přinesou obchodní bilanci státu 4 miliardy korun roč­ ně. Pan Grégr členům vlády j iž nes tihl sdě li t, že zmíněná částka je pouze př íjem za roční produkci JE Temelín a že produkce tohoto množství energie by stála více, než předsta­ vuje její hodnota na mezinárodním trhu. Ten­ to .. přínos obchodní bilanci státu" by tedy museli spotřebitelé subvencovat čás t kou ně­ kolika miliard ročně . Dále pan Grégr již ne­ stihl členům vlády sdělit, že možnost exportu z experimentálních reaktorů v Temelíně by připadala v úvahu teprve po dosažení nejvyš­ ší bezpečnostní úrovně zemí EU. O to se již marně pokoušeli v německé elektrárně Sten­ dal stejného typu. V případě exportních zá­ měrů se totiž dá počítat s co nejpřísnějším přístupem ze strany EU. Současný projekt dostavby JE Temelín zcela jistě nesplňuje podmínku dosažení ..nejvyšší bezpečnostní úrovně zemí EU", a tak by tento pokus stál další desítky miliard. . Existují dva hlavní důvody pro přísný postup EU, který byl demonstrován v nedávno od­ hlasované rezoluci Evropského parlamentu k JE Temelín. Prvním z nich je prototypový charakter so­ větsko-amerického hybridu v Temelíně. Pro­ totypy jsou v technické praxi vždy posuzová­ ny mnohem přísněji než již vyzkoušené konstrukce. Evropský parlament nechce v žádném případě dopustit, aby rozšířením EU vznikla skupina občanů druhé třídy, pro které by platily nižší bezpečnostní standardy než pro ostatní občany. Občany druhé třídy se nechtějí stát ani občané sousedních zemí, což vysvětluje jejich angažmá proti dostavbě JE Temelín.

32

Exportní amb ice pan a Grégra jsou druhým dův odem pro použití nejpřísn ějších kritérií. Česká a mezinárodní veřej nost si totiž zvykla na dosavadní prohlášení, že bez dostavby JE Temelín bude ohroženo zásobování České republiky elektrickou energií. Zjevná nepo­ třebnost energie z JE Temelín a prohlášení o jejím exportu působí dojmem, že občané byli dlouhé roky systematicky obelháváni. V zahraničí tento poznatek vede k rostoucí­ mu počtu občanů, kteří vážou integraci Čes­ ké republiky do EU na zastavení projektu JE Temelín. Důvodem proklamace o exportu energie z Temelína ve skutečnosti ovšem není víra v její konkurenceschopnost. Kdyby byl ex­ port elektrické energie tak lukrativním ob­ chodem, ČEZ by jistě využíval současnou nadbytečnou kapacitu uhelných elektráren pro ex port namísto stálého snižování jejich ročního využi tí. Jejich výrobní náklady jsou totiž mnohem niž í než plánovaná produkce JE Temelín a na rozdíl od jaderné elektrárny neexistuje žádná bezpečnostní překážka pro export. Skutečným důvodem prohlášení mi­ nistra Grégra o exportu je pouze oprávněný strach z protestních akcí zaměstnanců uhel­ ných společnost í a elektráren, kteří by v pří­ padě dostavby JE Temelín ztratili práci. Spo­ lu se zaměstn anci v dodavatelských službách by se jednalo zhruba o zhruba 16 000 osob. Je jistě snadné si představit, co by to zname­ palo pro postižené oblasti a státní rozpočet. Ve svých prohlášeních, kterými se snaží ba­ gatelizovat dopad dostavby JE Temelín na si­ tuaci v severočeském regionu , se ovšem Grégr snaží zastínit skutečnost, že o osudu uhelných elektráren je dle plánu jaderné lob­ by ji ž dávno rozhodnuto. V podnikatelském plánu ČEZ z března 1999 se totiž počítá se snížením objednávek uhlí pro provoz uhel­ ných elektráren z loňských třiceti miliónů tun na pouhých osmnáct v roce 2003, kdy by měl začít plný provoz JE Temelín . Tento úbytek přesně odpovídá umístění celé produkce JE Temelín na domácím trhu . Každý občan si dle těchto čísel dokáže i bez expertní komise spočítat, jak by se toto drastické snížení pro­ jevilo na počtu zaměstnanců . Bilance zaměstnanosti však není zdaleka je­ dinou příčinou nesmyslnosti náhrady produk­ ce uhelných elektráren výrobou z JE Teme­ lín. Z národohospodářského hlediska by takové řešení vykazovalo po celou dobu plá­ nované třicetileté životnosti JE Temelín kaž­ dý rok o 6 miliard vyšší náklady než využití kapacity existujících elektráren. Mimo to by se zhruba polovina z 46 miliard investova­

JE TEMELÍN - TUNELOVÁNí ČR? _

_ __

ných do odsíření uhelných elektráren v tako­ vém pří padě přidružila k dosud promrhaným, spotřebi teli zaplaceným a nenávratně ztrace­ ným 71 miliardám v Temelíně. Příspěvek ob­ čanů na aktivity jaderné lobby by tak již do­ sáhl téměř 100 miliard korun. Je vskutku k podivení, že většina členů vlády ignorovala výše zmíněné skutečnosti, o kte­ rých byli ještě před rozhodnutím informová­ ni. Rozhodnutí vlády o dostavbě v sobě nese již zárodek jeho nutné revize. Čím dříve se podaří tuto revizi prosadit, tím menší bude celková národohospodářská ztráta z temelín­ ského dobrodružství. Až do té doby bude projekt JE Temelín představovat zářný pří­ klad tunelování národního hospodářství Čes­ ké republiky, a to zcela absurdně s oficiálním svolením vlády . Radko Pavlovec, 13. 5. 1999

R adko Pavlovec - pověřenec vlády Horního Rakouska pro otázky jaderných zařízení a koordinátor pracovn í skupiny rakouských spolkových zemí v oboru jaderných zařízení

_ _ _ _ _ _ _ __

Kresba lana StekUka

_ _ _ _ ~'U~n:qDU11f!®~