MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Ekologické aspekty vrcholových sportovních událostí
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc.
Bc. Lucie Somrová Management sportu
Brno 2015
Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě literatury a pramenů uvedených ve zdrojích.
.......................................... V Brně dne 12. 12. 2015
Bc. Lucie Somrová
Děkuji vedoucímu diplomové práce prof. PhDr. Aleši Sekotovi, CSc. za cenné rady a připomínky při tvorbě této práce.
Obsah 1
Úvod .................................................................................................................6
2
Cíl práce a metodika.........................................................................................7
3
4
5
2.1
Cíl práce ................................................................................................... 7
2.2
Metodika ................................................................................................... 7
Sport a olympismus ..........................................................................................8 3.1
Sport ......................................................................................................... 8
3.2
Olympismus.............................................................................................. 8
Charakteristika LOH 2012 .............................................................................10 4.1
Logo a motto .......................................................................................... 10
4.2
Maskoti ................................................................................................... 11
4.3
Ceremoniály a symboly .......................................................................... 12
4.3.1
Hymna ..............................................................................................12
4.3.2
Přísaha ..............................................................................................12
4.3.3
Vlajka ...............................................................................................12
4.3.4
Heslo ................................................................................................13
4.3.5
Oheň a štafeta ...................................................................................13
4.3.6
Zahajovací ceremoniál .....................................................................14
4.3.7
Závěrečný ceremoniál ......................................................................15
4.3.8
Rozdělování cen ...............................................................................17
4.4
Sportoviště .............................................................................................. 17
4.5
Sporty ..................................................................................................... 30
4.6
Česko na LOH 2012 ............................................................................... 45
Aspekty LOH 2012 ........................................................................................47 5.1 Ekonomické aspekty ................................................................................. 47 5.2 Marketingové a mediální aspekty ............................................................. 50 5.2.1 Návštěvnost ............................................................................................ 50 5.2.2 Televize .................................................................................................. 51
5.2.3 Internet a sociální sítě............................................................................. 52 5.2.4 Rozhlas a tisk ......................................................................................... 53 5.2.5 Reklama a sponzoring ............................................................................ 53 5.3 Sociální aspekty ........................................................................................ 54 5.4 Environmentální aspekty........................................................................... 55 5.5 Politické aspekty ....................................................................................... 59 Diskuze...................................................................................................................60 Závěr ......................................................................................................................61 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................62 Seznam obrázků .....................................................................................................62 RESUMÉ ...............................................................................................................68
1
Úvod Sport patří k nejvýraznějším sociálním jevům novodobé společnosti a
vrcholové sportovní události jsou dnes již fenoménem a celosvětovým sportovním svátkem. V současné době je však stále důležitější ekologická stránka pořadatelství těchto sportovních akcí. Toto téma jsem se rozhodla zpracovat na příkladu pořadatelství letních olympijských her v Londýně v roce 2012. Od malička aktivně sportuji a ráda sleduji vrcholné sportovní události jako mistrovství světa v hokeji, tenisové grandslamy a samozřejmě i olympijské hry. Na přelomu let 2011/2012 jsem absolvovala studijní pobyt Erasmus v britském Newportu a měla tak možnost sledovat přípravy Britů na nadcházející XXX. letní olympijské hry (LOH), které se konaly ve Velké Británii v termínu 27.7. 12.8.2012. Dějištěm her se již potřetí stal Londýn, o čemž 7.7.2005 rozhodlo 117. Zasedání Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v Singapuru. Historické zkušenosti ukazují, že volba místa konání olympijských her bývá občas poněkud problematická. Tento fakt dokládají předchozí letní olympijské hry, které se roku 2008 konaly v Pekingu, metropoli nedemokratické Číny, která je známá potlačováním lidských práv a ekologickou arogancí, což je podle řady mezinárodních organizací v rozporu s duchem olympijských her. Londýn tak z tohoto pohledu představuje osvědčenou destinaci pro pořádání vrcholné sportovní akce jako jsou olympijské hry. Pořádání sportovní akce těchto rozměrů vyžaduje obrovské investice, což vždy vyvolá určitý dopad na ekonomiku pořádající země. Dopady LOH konaných v Londýně v roce 2012 hodnotila již řada studií z mnoha různých hledisek. Obvykle se jedná o studie zaměřené na specifický segment ekonomiky (např. spotřebitelské výdaje), nebo užší časový úsek. Cílem této práce je analýza aspektů pořádání LOH z širšího hlediska. Soustředí se na období od roku 2005, kdy Mezinárodní olympijský výbor (MOV) přidělil pořádání LOH Londýnu, až do roku 2017, tedy 5 let po jejich skončení, protože odkaz LOH bude v jejich pořadatelské zemi patrný ještě dlouho.
6
2
Cíl práce a metodika
2.1 Cíl práce Cílem této práce je charakterizovat letní olympijské hry v Londýně, pořádané v roce 2012 a analyzovat ekonomické, marketingové, mediální, sociální, enviromentální a politické aspekty pořádání této vrcholné sportovní události.
2.2 Metodika Zvoleného cíle bude dosaženo studiem a analýzou relevantní literatury, odborných dokumentů, textů a článků, které se věnují tématu pořadatelství londýnských olympijských her a utříděním dosažených poznatků do jednotlivých kapitol analyzujících dopady pořadatelství letních olympijských her 2012.
7
3
Sport a olympismus V této kapitole si vymezíme základní pojmy.
3.1 Sport Pojem „sport“ lze odvodit z latinského „disportare“, starofrancouzského „le désporter“, nebo anglického „disport“. Všechny tyto pojmy znamenají bavit se, rozptylovat se, uvolnit se ve volném čase (Tomek, 2003, s.9). Rada Evropy definuje sport jako: „veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně nebo organizovaně, usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních“ (Bílá kniha sportu, 2007, s.2, [12]). Dovalil & kolektiv se na sport dívá jako na svobodnou činnost, která je však vymezená časem a prostorem a charakterizovaná snahou po dosahování co nejvyšších výkonů, podpořena přípravou na tyto výkony. Má jít o hru moderní doby poskytující možnost seberealizace, sociálního kontaktu a nabízející různorodé prožitky (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s.14). Grexa & kolektiv definují sport jako nevážnou činnost, která je založená na dobrovolnosti a poskytuje zážitek, napětí i uspokojení. Zároveň má svá pravidla a v duchu fair play vyžaduje jejich respektování (Grexa, J. & kolektiv, 2006, s.5). Sekot pak označuje sport jako jedinečnou pohybovou aktivitu a herní situaci, která je současně významným sociálním jevem a fenoménem dnešní doby (Sekot, 2006, s.7).
3.2 Olympismus Pojem „olympismus“ je spojován s obrazem olympijských her. Jde však především o soubor myšlenek, principů, filosofií a vizí, který formuloval zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin. Nejde přitom pouze o přístup ke sportu v době konání olympijských her, ale o celoživotní postoj a také společenskou a morální výchovu pro celý svět. Důležitý je rozvoj osobnosti sportovce, snaha o sebezdokonalování a v neposlední řadě také kultivace a prohlubování mezilidských vztahů. 8
Podstatou olympismu je ideál kalokaghatie, tedy harmonie nejen těla a ducha, ale i charakteru sportovce. S tím souvisí idea fair play, zakotvená v Olympijské chartě (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s. 20-27). Ta olympismus definuje jako „životní filosofii, vyváženě spojující tělesnou zdatnost, vůli a ducha v jeden celek. Spojením sportu, kultury a výchovy olympismus usiluje o vytvoření způsobu života, založeného na radosti z vynaloženého úsilí, na výchovné hodnotě dobrého příkladu a na respektování základních etických principů.“ (Olympijská charta, 2011, s.9, [14]).
9
4
Charakteristika LOH 2012 V této části práce se budu věnovat charakteristice hlavních pilířů LOH 2012: •
Logo a motto
•
Maskoti
•
Ceremoniály a symboly
•
Sportoviště
•
Sporty
•
Česko na LOH 2012
Uvedená témata budu podrobněji analyzovat v následujících subkapitolách.
4.1 Logo a motto Logo olympijských her je vždy spjato s pořadatelskou zemí, ať už historicky, nebo nějakou místní zajímavostí. Logo pro londýnské olympijské hry bylo představeno v roce 2007 a navrhla ho společnost Wolff Olins. Organizátoři se tentokrát drželi rčení, že v jednoduchosti je síla – jde o číslice znázorňující letopočet 2012. Toto logo se asi nezařadí mezi ta nejoriginálnější, avšak jeho výhoda tkví v tom, že je dobře srozumitelné pro celý svět, což souvisí s myšlenkou, že olympijské hry by měly být hry pro všechny. S tím také koresponuje motto těchto her Live as one, neboli Žít jako jeden. Přestože design je velmi jednoduchý, má logo LOH 2012 své historické prvenství. Poprvé totiž bylo použito stejné logo také pro paralympijské hry, pouze v jiných barvách. Organizátoři pak vyhotovili loga i pro všechny zúčastněné země v barvách jejich národních vlajek (Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s. 28).
10
Obrázek č. 1 - Logo LOH 2012
Obrázek č. 2 - Logo paralympijských her 2012
Zdroj: olympic.org [18]
Zdroj: paralympic.org [20]
4.2 Maskoti Tradici olympijských zvířecích maskotů v roce 2012 přerušily futuristické postavičky jménem Wenlock a Mandeville, pocházející z dílny kreativců agentury Iris, kteří se inspirovali příběhy autora dětských pohádek Michaela Morpurga. Jméno oranžového Wenlocka pochází z názvu vesničky v hrabství Shropshire, kde se dříve konaly sportovní soutěže, jež se roku 1850 staly inspirací pro zakladatele olympijských her. Modrý Mandewill dostal jméno podle vesničky Stone Mandeville v hrabství Buckinghamshire, která se v roce 1848 stala dějištěm prvních paralympijských her. Obě postavičky jsou pokryty leštěnou ocelí, jež má evokovat dvě poslední kapky oceli, které byly použity na vybudování Olympijského stadionu. Každá postavička má jedno obrovské oko symbolizující objektiv kamery a na čele oranžové světélko, jež představuje londýnské taxi. Ve Velké Británii jsou oba maskoti velmi populární a v roce 2011 o nich byl dokonce natočen film s názvem Wenlock and Mandeville´s Out of Rainbow, jenž má inspirovat mládež ke sportu (Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s. 30-31).
11
Obrázek č. 3 - Maskoti LOH 2012 Zdroj: sport.cz [23]
4.3 Ceremoniály a symboly K události jako jsou olympijské hry jednoznačně patří specifické symboly a ceremoniály znázorňující olympijské myšlenky a ideály.
4.3.1
Hymna
V roce 1958 byla zvolena kantána Spiridona Samarase jako oficiální olympijská hymna. V rámci olympijských her se hraje vždy při zahajovacím a závěrečném ceremoniálu (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s. 35).
4.3.2
Přísaha
Jde o slib pojednávající zejména o férovosti a čestném přístupu k olympijským kláním, který sportovci skládají při zahajovacím ceremoniálu od roku 1920, rozhodčí pak od roku 1972 (Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s. 186).
4.3.3
Vlajka
Nejznámnějším olympijským symbolem je 5 vzájemně propojených barevných kruhů znázorňujících 5 kontinentů propojených olympijskou myšlenkou, jehož
12
autorem je zakladatel novodobého olympismu Pierre de Coubertin. Tento symbol byl přijat stejně jako olympijská vlajka mezinárodním olympijským kongresem v Paříži roku 1914. Modrý kruh představuje Evropu, černý Afriku, červený Ameriku, žlutý Asii a zelený Austrálii. Tento symbol umístěný na obdélníkovém bílém podkladu pak představuje olympijskou vlajku. Vlajka vždy vlaje po celou dobu her, od zahajovacího až do ukončovacího ceremoniálu, kdy je předávána prostřednictvím prezidenta MOV starostovi města hostícího příští olympijské hry. Na samotných hrách se vlajka poprvé objevila v roce 1920 v Antverpách a předává se dál v rámci letních olympijských her. Na zimních olympijských hrách pak vlaje vlajka stejného vzhledu věnovaná v roce 1952 Oslem (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s. 34).
4.3.4
Heslo
Olympijské heslo zní „Citius, Altius, Fortius“ , tedy „rychleji, výše, silněji“, jehož autorem je sportovní funkcionář R. P. Didon (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s. 34).
4.3.5
Oheň a štafeta
Olympijský oheň se v rámci novodobých olympijských her rozhořel roku 1928 v Amsterodamu a je symbolem návaznosti na starověké olympijské hry. Tento oheň je slavnostně zapalován pomocí čočky od slunečních paprsků a štafetoví běžci jej vždy přenáší pomocí olympijské pochodně z řecké Olympie do aktuálního místa konání her (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s. 34-35). Štafetovými běžci většinou bývají významné osobnosti, trasa štafety pak bývá určována různými historickými a kulturními aspekty a dříve mohla být až desítky tisíc kilometrů dlouhá – po událostech v Tibetu na jaře 2008, kdy byla štafeta opakovaně napadána kvůli porušování lidských práv v Tibetu a docházelo i k útokům na samotný olympismus, bylo MOV rozhodnuto, že štafeta bude nadále putovat již pouze po pořadatelské zemi. Olympijský oheň dopravilo do Londýna letadlo z Atén, Stalo se tak 18. května 2012 a tato událost se neobešla bez účasti osobností jako je anglická princezna
13
Anna, fotbalista David Beckham, nebo bývalý předseda organizačního výboru Sebastian Coe. Olympijská štafeta pak odstartovala o den později a během 70 dní navštívila olympijská pochodeň celkem 1 018 měst a urazila přes 12 000 kilometrů. Posledním běžcem této štafety, který přinesl pochodeň na Olympijský stadion, byl slavný veslař Steve Redgrave (Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s. 31-186).
4.3.6
Zahajovací ceremoniál
Slavnostní
ceremoniál
začíná
v předvečer
her
průvodem
účastníků
jednotlivých zemí v oficiálním národním oblečení dané země, v čele každé delegace je státní vlajka a cedule s názvem země. V čele delegace je řecký průvod, na konci průvod hostitelské země. Poté dostává slovo předseda organizačního výboru a předseda MOV, který vyzve prezidenta pořadatelské země k zahájení her. Následuje olympijská hymna, vztyčení olympijské vlajky a zapálení olympijského ohně, jež přináší poslední štafetový běžec, který ještě před zapálením oběhne dráhu stadionu. Poté přijde na řadu olympijská přísaha sportovců a rozhodčích a na závěr ceremoniálu zní hymna pořadatelské země (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s. 37-39). Londýnský olympijský ceremoniál byl zahájen úderem do zvonu, který provedl cyklista a vítěz Tour de France Bradley Wiggins. Následovalo představení Ostrov zázraků pojednávající o nejvýznamnějších britských momentech historie i současnosti. Zahajovací formuli pronesla královna Alžběta II., jež při této příležitosti ukázala smysl pro humor – jejímu příchodu na stadion předcházela projekce krátkého filmu, v němž britská panovnice ztvárnila samu sebe po boku Jamese Bonda v podání herce Daniela Craiga jak společně odlétají ve vrtulníku z Buckinghamského paláce, aby se tento vrtulník následně objevil nad Olympijským stadionem a spustili se z něj dva parašutisti představující právě královnu a slavného britského agenta. V další části programu zazněly hity slavných britských kapel jako jsou Beatles, Queen, Sex Pistols, Rolling Stones, Prodigy, aj. a objevil se např. i Mr. Bean v podání herce Rowana Atkinsona. Ceremoniál pak již tradičně ukončil pompézní ohňostroj. Celá show trvající 3 hodiny byla kompletně v režii oscarového Dannyho Boyla (sport.cz, [24]). 14
Nabízí se zde srovnání se zahajovacím ceremoniálem předchozích olympijských her v Pekingu, který byl monstróznější, dražší a plný futuristických výjevů, orientálních tónů a komunistických představitelů země. Přestože šlo o nákladnou megalomanskou show, která měla ohromit celý svět, působil londýnský zahajovací ceremoniál přirozeněji, lidštěji, vtipněji a rozhodně vkusněji.
Obrázek č. 4 – Zahajovací cermoniál Zdroj: olympic.org [19]
4.3.7
Závěrečný ceremoniál
Při závěrečném ceremoniálu v poslední den her nastoupí vlajkonoši jednotlivých delegací do půlkruhu kolem podia ve stejném pořadí jako při zahájení. Následují je sportovci bez rozlišení národnosti. Zní řecká státní hymna, při níž je vztyčena řecká státní vlajka, následuje vztyčení vlajky hostitelské země za zvuků její hymny a jako třetí v pořadí je vztyčena vlajka země hostící příští olympijské hry, k čemuž opět hraje její státní hymna. Je přítomen starosta hostitelského města, jenž prostřednitvím předsedy MOV předává olympijskou vlajku starostovi hostitelského města následujících olympijských her. Následuje projev předsedy MOV, spuštění olympijské vlajky, uhašení olympijského ohně, závěrem opět zní olympijská hymna a po ní píseň na rozloučenou (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s. 37-39).
15
Londýnský závěrečný ceremoniál odstartoval odbitím slavný Big Ben. Vítězní maratonci si tradičně jako poslední převzali své medaile a zazněla ugandská hymna na počest zlatého Stephena Kiprotiche. Plocha stadionu připomínala britskou vlajku se zmenšenými symboly britské metropole. Stejně jako při zahájení šlo hlavně o velkolepou přehlídku britských tradic i současného života. Na pódium tehdejšího předsedu MOV Jaquese Rogge tentokrát nedoprovodila královna Alžběta II., ale její vnuk princ Harry, aby společně zhodnotili a následně i ukončili právě uplynulé olympijské hry. Následoval nástup sportovců a vlajkonošů jednotlivých výprav, spuštění řecké a olympijské vlajky a její předání z rukou londýnského starosty předsedovi MOV a následně starostovi Ria de Janeira, kde se budou konat příští olympijské hry. Za zvuků brazilské hymny pak byla vyvěšena brazilská a olympijská vlajka. Následoval famózní festival hudby, kdy vystoupily hudební legendy jako Queen, Pink Floyd, George Michael, Fatboy Slim, Spice Girls, prostřednictvím projekčního plátna pak i zesnulí John Lennon a Fredie Mercury, a mnozí další interpreti současné populární hudby. Nadšené tribuny pak sborově zazpívaly britskou hymnu a celý ceremoniál byl opět ukončen velkolepým ohňostrojem. O strhující program slavnostního večera se postaral režisér Kim Gavin
(idnes.cz, [8]).
Program obou ceremoniálů je navrhován organizačním výborem olympijských her, který jej předkládá výkonnému výboru MOV ke schválení. Autorem základních rysů obou ceremoniálů byl však již samotný Pierre de Coubertin (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s. 39). Oba ceremoniály jsou v současnosti spíše velkolepou show pro diváky než událostí pro samotné sportovce. Jsou na něj vynakládány obrovské náklady (podle britských médií přišly oba cermoniály na 81 milionů liber) a jsou motivovány především zájmem masmédií. Např. sledovanost slavnostního zahajovacího ceremoniálu dosahuje až miliardy diváků po celém světě a je tak nejsledovanější akcí celých olympijských her (e15.cz, [4]).
16
4.3.8
Rozdělování cen
Slavnostní ceremoniál předávání medailí a diplomů sportovcům, kteří se umístili na prvních třech místech, probíhá bezprostředně po ukončení dané soutěže na vyhrazeném místě. Dle protokolu jsou medaile předávany zástupcem MOV za přítomnosti zástupce příslušné mezinárodní sportovní federace. Sportovci nastupují na stupně vítězů v reprezentačním oblečení, vztyčují se jejich státní vlajky a zní státní hymna vítěze dle státní příslušnosti (Dovalil, J. & kolektiv, 2004, s. 39). V Londýně bylo rozdáno celkem 302 sad
medailí. (Londýn – Olympijský
průvodce 2012, 2012, s.3)
4.4 Sportoviště Pro LOH 2012 byla vybudována řada nových sportovních areálů, pořadatelé však dokázali efektivně využít i starší sportoviště. Hlavním dějištěm her je Olympijský park. Další sportoviště se pak nacházejí po celém území Londýna i mimo něj.
.
Obrázek č. 5 – Olympijská sportoviště Zdroj: illumin.usc.edu [9] 17
Olympijský park byl vybudován na ploše více než 2 500 km² v bývalé průmyslové čtvrti ve východní části Londýna. Součástí parku je 8 sportovišť a také Olympijská vesnice (Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s. 34-35).
Obrázek č. 6 – Olympijský park Zdroj: mappinglondon.co.uk [13]
Olympijský stadion Sporty: atletika, zahajovací a zakončovací ceremoniál Divácká kapacita: 80 000 Dokončení výstavby: srpen 2011 Umístění: Olympijský park Olympijský stadion v Londýně je postaven z nízkouhlíkového betonu a průmyslového odpadu. Díky tomu je cca o 75 % lehčí než materiály, z nichž jsou postaveny jiné stadiony. Jeho spodní část není tvořena ocelovou konstrukcí, ale sedí v prohlubni na zemi. 55 000 sedaček z celkových 80 000 bylo po hrách odebráno a stadion nyní slouží nejen sportovním, ale i kulturním akcím.
18
Aquatics Centre Sporty: moderní pětiboj, plavání, synchronizované plavání, skoky do vody Divácká kapacita: 17 500 Dokončení výstavby: říjen 2011 Umístění: Olympijský park Uvnitř plaveckého stadionu, jež disponuje střechou o délce 160 metrů a šířce 80 metrů a je součástí brány do Olympijského parku, se nachází dva padesátimetrové bazény – závodní a tréninkový, a pětadvacetimetrový bazén pro skoky do vody. Jeho výstavba trvala 3 roky a je druhou největší stavbou na londýnských olympijských hrách. Po hrách byla divácká kapacita stadionu snížena a stalo se z něj zábavní středisko pro širokou veřejnost.
Water Polo Arena Sporty: vodní pólo Divácká kapacita: 5 000 Dokončení výstavby: březen 2012 Umístění: Olympijský park Water Polo Arena byla součástí Aquatic Centre – po hrách byla rozebrána a znovu postavena v jiné části Londýna. Její součástí byl závodní a tréninkový bazén.
Basketball Arena Sporty: basketbal, házená Divácká kapacita: 12 000 Dokončení výstavby: červen 2011 Umístění: Olympijský park Další dočasné sportoviště her tvořící celek společně s tratí pro BMX a cyklistickým velodromem. Výstavba trvala téměř 2 roky. Během her byla aréna přestavěna pro zápasy házené, což dělníkům zabralo 22 hodin, po hrách pak pro potřeby vozířkářů v ragby, což zabralo 12 hodin. Po hrách byla stejně jako Water Polo Arena rozebrána a spekuluje se, že bude znovu postavena na příštích olympijských hrách v Rio de Janeiru.
19
Velodrome Sporty: dráhová cyklistika Divácká kapacita: 6 000 Dokončení výstavby: únor 2012 Umístění: Olympijský park Závodní dráha velodromu, jež je údajně nejrychlejší na světě, je tvořena speciálním dřevem, kvůli němuž je třeba uvnitř udržovat stabilní teplotu. Kvůli zajištění tepelné izolace se tak velodrom stal jednou z nejsložitějších a současně nejekologičtějších staveb na LOH 2012. Celá hala je odvětrávaná přirozeně a konstrukce dobře využívá denní světlo, což snižuje spotřebu elektrického ovětlení. Po skončení olympiády hala slouží profesionálním cyklistům i londýnským obyvatelům.
BMX Track Sporty: BMX Divácká kapacita: 6 000 Dokončení výstavby: srpen 2011 Umístění: Olympijský park 400 metrů dlouhá trať byla postavena za necelého půl roku. Divácká tribuna byla po hrách odstraněna a trať přestavěna na dráhu pro horská kola sloužící pro potřeby veřejnosti.
Handball Arena Sporty: házená, moderní pětiboj Divácká kapacita: 7 000 Dokončení výstavby: květen 2011 Umístění: Olympijský park Aréna pro halové sporty, jejíž výstavba trvala téměř 2 roky, je v rámci úspory energie napojena na centrální topný a chladící systém Olympijského parku, což pomohlo klimatizaci a topení v dalších halách parku. Nyní je hala dějištěm sportovních a kulturních akcí.
20
Riverbank Arena Sporty: pozemní hokej Divácká kapacita 1.hřiště: 15 000 Divácká kapacita 2.hřiště: 5 000 Dokončení výstavby: únor 2012 Umístění: Olympijský park Aréna pozemního hokeje disponuje dvěma hřišti – soutěžním a tréninkovým. Obě hřiště byly do arény instalovány během 2 měsíců v létě roku 2011, dokončovací práce pak proběhly na začátku roku 2012. Menší hřiště bylo po hrách přestěhováno do areálu Eton Manor.
Copper Box Arena Sporty: házená, moderní pětiboj Divácká kapacita: 6 000 Dokončení výstavby: květen 2011 Umístění: Olympijský park Hala byla postavena za necelé 2 roky a stala se dějištěm zápasů základní části a čtvrtfinále házené, poté byla během 2 dnů přestavěna pro šerm v rámci moderního pětiboje. Uvnitř haly se nachází velký prosklený prostor umožňující divákům pohled do haly i z haly ven. Plášť haly je tvořen mědí přírodní barvy.
Hyde Park Sporty: dálkové plavání, triatlon Divácká kapacita: 3 000 Dokončení výstavby: červen 2012 Umístění: západní Londýn Největší park v Londýně je sídlem několika sportovních klubů a v době konání LOH 2012 zde byly dočasné tratě a tribuny, jež byly po skončení her zlikvidovány. Park byl během her využíván také pro kulturní akce.
21
Horse Guards Parade Sporty: plážový volejbal Divácká kapacita: 15 000 Dokončení výstavby: červenen 2012 Umístění: White Hall , Londýn Pískové kurty byly dočasně postaveny přímo před sídlem britského předsedy vlády na Downing Street. Jméno sportoviště pochází z přehlídky vojáků v roce 1745.
Lord´s Cricket Ground Sporty: lukostřelba Divácká kapacita: 5 000 Dokončení výstavby: Umístění: poblíž Regent´s parku, Londýn V již existujícím areálu, který je sídlem kriketových klubů Marylebone a Middlesex a dějištěm věhlasných kriketových zápasů, bylo uděláno jen několik malých úprav, aby poslouži potřebám lukostřelců. Po hrách byly lukostřelecké pomůcky rozdány britským školákům a na stadionu se opět hraje především kriket. Zdější novinářskou tribunu navrhl v roce 1999 český architekt Jan Kaplický, za což obrdžel prestižní Stirlingovu cenu.
The Mall Sporty: silniční cyklistika, chůze, maraton Divácká kapacita: 3 000 Dokončení výstavby: Umístění: centrum Londýna Hlavní londýnský bulvár je už přes 100 let dějištěm slavnostních ceremoniálů a sportovních akcí. Divácké tribuny byly instalovány během 36 dní po oslavách královniných narozenin a po hrách byly strženy.
22
Earls Courte Sporty: volejbal Divácká kapacita: 15 000 Dokončení výstavby: duben 2012 Umístění: západní Londýn Volejbalové kurty a divácké tribuny byly v areálu, který je běžně dějištěm kulturních a společenských akcí a disponuje plochou 40 000 m², vytvořeny dočasně a po hrách byly rozebrány.
ExCeL Sporty: stolní tenis, vzpírání, šerm, zápas, box, judo, taekwondo Divácká kapacita: 6 000 - 10 000 Dokončení výstavby: Umístění: východní Londýn Další sportovní a kulturní centrum, které v Londýně funguje již řadu let a proběhly v něm jen minimální úpravy. Centrum disponuje celkem 5 arénami.
Greenwich Park Sporty: moderní pětiboj, jezdectví Divácká kapacita: 23 000 Dokončení výstavby: září 2011 Umístění: jihovýchodní Londýn Nejstarší národní park Londýna, který je součástí světového kulturního dědictví UNESCO, pochází z roku 1443. Nachází se zde Národní námořní muzeum, Královská námořní škola a především známá Královská observatoř. Sportovní tratě zde byly vybudovány pouze pro potřeby LOH 2012 a po soutěžích opět odstraněny.
North Greenwich Arena Sporty: sportovní gymnastika,skoky na trampolíně, finále basketbalu Divácká kapacita: 16 500 - 20 000 Dokončení výstavby: červen 2007
23
Umístění: jihovýchodní Londýn Sportovní a kulturní centrum bylo postaveno pro oslavy nového tisíciletí a veřejnosti se otevřelo roku 2007. Proběhly zde pouze minimální úpravy jako instalace kabinek, stanů a dalších doprovodných služeb.
The Royal Artillery Barracks Sporty: sportovní střelba Divácká kapacita: 7 500 Dokončení výstavby: říjen 2011 Umístění: jihovýchodní Londýn Kasárna královského dělostřelectva pochází z roku 1776 a tři areály pro pistole, malorážky a brokové zbraně, stejně jako divácké tribuny, zde vznikly dočasně. Po hrách byl celý areál uveden do původního stavu a materiál z rozebraných střelnic následně použit na jiných sportovištích. O střelnici, stejně jako o velodromu a arénách pro vodní sporty, basketbal, házenou, jakožto o ekologických stavbách, bude řeč ještě v kapitole pojednávající o enviromentálních aspektech.
Hampton Courte Palace Sporty: silniční cyklistika Divácká kapacita: 3 000 Dokončení výstavby: Umístění: jihozápadní Londýn Jde o jeden z královských paláců, který zároveň disponuje bohatou sportovní historií – může se chlubit osmnástijamkovým golfovým hřištěm i jedním z nejstarších tenisových kurtů na světě, který je dosud stále funkční. Cyklistická časovka se jela okolo tohoto paláce.
Eton Dorney Sporty: veslování, rychlostní kanoistika Divácká kapacita: 20 000 Dokončení výstavby: -
24
Umístění: poblíž zámku Windsor 30 km západně od Londýna Jezero Dorney je již tradičním dějištěm vrcholných sportovních akcí. V roce 2006 se zde konalo mistrovství světa ve veslování. Veslařská trať je 2,2 km dlouhá a 8 metrů široká. Pro potřeby her byla kolem této trati vystavěna dočasná tribuna s vyhlídkovým mostem.
Hadleigh Farm Sporty: horská kola Divácká kapacita: 20 000 Dokončení výstavby: červen 2011 Umístění: Essex Lokalita nacházející se v blízkosti farmy Hadleigh patřící Armádě spásy a zříceniny hradu Hadleigh byla organizátory vybrána kvůli požadavkům na náročnost tratě. Ta je díky krásné přírodě divácky velmi atraktivní. Terén je tvořen především štěrkovými a travnatými cestami. Dočasné struktury tratě byly po hrách opět srovnány se zemí.
Wimbledon Sporty: tenis Divácká kapacita: 30 000 Dokončení výstavby: Umístění: jihozápadní Londýn Wimbledon je sídlem All England Clubu a Croquet Clubu a každoročně se zde koná slavný grandslamový turnaj. Před olympijskými hrami zde nebylo nutné dělat téměř žádné úpravy.
Lee Valley White Water Centre Sporty: vodní slalom Divácká kapacita: 12 000 Dokončení výstavby: prosinec 2010 Umístění: řeka Lee v parku Lee Valley v hrabství Hertfordshire
25
Areál se začal stavět v červenci 2009, dokončen byl o rok a půl později, a veřejnosti se otevřel na jaře 2011. Stal se tak jediným nově vybudovaným olympijským sportovištěm, které bylo zpřístupněno veřejnosti ještě před zahájením samotných her. Disponuje 150 metrů dlouhou tréninkovou tratí a závodní tratí o dvojnásobné délce. Po skončení her je i nadále využíván veřejností.
Wembley Arena Sporty: moderní gymnastika, badminton Divácká kapacita: 6 500 Dokončení výstavby: Umístění: severovýchod Londýna Jde o jednu z nejznámějších londýnských hal pro pořádání koncertů a sportovních akcí. Pro potřeby her zde nebylo třeba žádných větších úprav.
Wembley Stadium Sporty: fotbal Divácká kapacita: 90 000 Dokončení výstavby: Umístění: severovýchod Londýna Slavný stadion je základnou národního fotbalového týmu a největším z celkem 6 stadionů, na nichž se odehrával olympijský fotbalový turnaj. Své zápasy základních skupin zde odehrály národní týmy mužů i žen a byl také dějištěm finálových zápasů. Nákladná rekonstrukce, jež přišla na 1,2 miliardy eur, proběhla několik let před olympiádou, stadion byl tedy i bez dalších zásahů způsobilý hostit olympijské zápasy.
Hampden Park Sporty: fotbal Divácká kapacita: 52 000 Dokončení výstavby: Umístění: Glasgow
26
Stadion je sídlem klubu Queen´s Park i skotské národní reprezentace. Je také oblíbeným místem konání koncertů a jiných sportovních akcí. Rekonstrukce stadionu proběhla v roce 1999, organizátoři zde tedy nemuseli dělat zásadnější úpravy.
City of Coventry Stadium Sporty: fotbal Divácká kapacita: 32 000 Dokončení výstavby: Umístění: Coventry Areál, známý také jako Ricoh Arena, disponuje kromě fotbalového hřiště také nákupním centrem, hotelem s kasinem a výstavní plochou 6 000 m². Stadion je domovem klubu Coventry City. Veřejnosti se otevřel v roce 2007, pro olympiádu byl tedy připraven.
Millenium Stadium Sporty: fotbal Divácká kapacita: 74 500 Dokončení výstavby: Umístění: Cardiff Velšský svatostánek byl dostavěn v roce 1999 pro mistrovství světa v rugby. Výstavba stála 121 milionů liber a jde o druhý největší světový stadion, jehož střechu je možné kompletně zatáhnout. Je domovem národního rugbyového týmu a často se zde koná řada koncertů a sportovních akcí. Úpravy pro potřeby olympiády zde nebyly nutné.
Old Trafford Sporty: fotbal Divácká kapacita: 76 000 Dokončení výstavby: Umístění: Manchester
27
Druhý největší anglický fotbalový stadion je domovinou slavného Manchesteru United a častým dějištěm finálových zápasů Anglického poháru. Jako hojně využívané sportoviště byl pro olympiádu plně připraven bez dalších investic.
St. James´ Park Sporty: fotbal Divácká kapacita: 52 000 Dokončení výstavby: Umístění: Newcastle Domov místního fotbalového klubu, kvůli sponzorům přezdívaný Sports Direct Arena, je častým dějištěm koncertů a fotbalových i rugbyových zápasů. Letos se zde konalo mistrovství světa v rugby. Pro olympiádu nebylo třeba žádné rekonstrukce.
Weymouth and Portland Sporty: jachting Divácká kapacita: 5 000 Dokončení výstavby: Umístění: Dorset, jižní pobřeží Anglie Sídlo Portlandské národní jachtařské akademie hostilo již řadu velkých světových akcí, pro potřeby olympiády však bylo třeba zrekonstruovat pobřeží. Dočasné tribuny a velkoplošná obrazovka pro diváky byly po hrách odstraněny, areál je i nadále využíván akademií.
Olympijská vesnice Pořadatelé označují olympijskou vesnici jako další sportovní areál, přestože jde především o komplex ubytovacích zařízení. Nechybějí však ani obchody restaurace, obchody, zdravotní střediska a místa určená pro trávení volného času. Vesnice je součástí Olympijského parku a zabírá celkem 77 hektarů, z nichž více než třetinu tvoří zeleň. Její výstavba začala v roce 2008, trvala do ledna 2012 a sportovcům nabídla 2 182 bytů.
28
Olympijská vesnice našla výborné uplatnění i po skončení her. Byty, které po dobu her sloužily olympionikům, byly přebudovány na 2 818 nových bytových jednotek a díky investicím do okolní infrastruktury získali Londýňané nejen nové dopravní linky a parky, ale i školní budoby Chobhamovy akademie s 1 800 studentskými ubytovacími jednotkami.
(Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s. 36-69).
Obrázek č. 7 – Olympijská vesnice Zdroj: sport.cz [22]
Kontruktéři
sportovišť
vycházeli
ze zkušeností
z předchozích
olympiád
v Aténách, kde olympijská sportoviště chátrají, a v Pekingu, kde provoz megalomanského olympijského stadionu, který zdaleka není plně využíván, stojí obrovské peníze, a londýnská olympijská sportoviště navrhli tak, aby byla ohlednuplná k životnímu prostředí, udržitelná a našla i efektivní po-olympijské využití. Tomuto tématu se budu podrobněji věnovat v kapitole pojednávající o environmentálních aspektech pořádání LOH 2012.
29
4.5 Sporty Na tomto místě uvádím přehled sportů, které se objevily na LOH 2012, včetně historických souvislostí a informací o českých želízkách v ohni.
Atletika Poprvé v programu OH: 1896 – muži 1928 - ženy Počet medailových disciplín: 47 Počet sportovců: 2 000 Čeští reprezentanti: Josef Bába – skok do výšky Petr Frydrych – hod oštěpem Zuzana Hejnová – běh 400 m překážek (bronz) Jiřina Ptáčníková – skok o tyči Barbora Špotáková – hod oštěpem (zlato) Vítězslav Veselý – hod oštěpem Řada disciplín atletických soutěžích byla známá již ve starověkém Řecku. Na prvních novodobých olympijských hrách v roce 1996 se jich představilo 12, postupně přibývaly další až k dnešním 47 atletickým disciplínám. Základem byl běh a postupně se na programu olympijských her začaly objevovat i technické disciplíny. Za dobu konání novodobých olympiád se soutěžilo již v 52 různých disciplínách. Zrušené disciplíny byly většinou běžecké či chodecké, u nichž se změnila délka. Mezi české atletické legendy patří vytrvalec Emil Zátopek, jeho žena Dana, která se věnovala hodu oštěpem, stejně jako Jan Železný, nebo desetibojaři Tomáš Dvořák a Roman Šebrle. V Londýně získala zlato oštěpařka Barbora Špotáková a překážkářka Zuzana Hejnová si na 400 metrů dlouhé trati doběhla pro bronz.
30
Badminton Poprvé v programu OH: 1992 Počet medailových disciplín: 5 Počet sportovců: 172 (86 mužů, 86 žen) Čeští reprezentanti: Petr Koukal - dvouhra Kristýna Ludvíková-Gavnholt - dvouhra Badminton se objevil na olympiádě poprvé v roce 1992 v Barceloně a soutěžilo se ve 4 disciplínách. Předtím se však již dvakrát objevil jako ukázkový sport na hrách v roce 1972 v Mnichově a 1988 v Soulu. V Atlantě v roce 1996 se pak přidala ještě soutěž smíšených párů. Nejúspěšnější olympijští badmintonisté bývají Asiaté.
Basketbal Poprvé v programu OH: 1936 – muži 1976 - ženy Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 288 (144 mužů, 144 žen) Čeští reprezentanti: Olympijským sportem je basketbal od roku 1936 (Berlín), ukázkovou disciplínou však byl už v roce 1904 v St. Louis. Od roku 1976 soutěží i ženy. V tomto roce se olympijského turnaje zúčastnil také český ženský tým, který získal bramborovou medaili. Velmocí tohoto sportu je USA a nelze nezmínit legendární americký Dream Team, který na olympiádě v roce 1992 deklasoval všechny soupeře. Česko nemá v současnosti mezi olympijskými basketbalisty své zastoupení.
Box Poprvé v programu OH: 1904 – muži 2012 - ženy Počet medailových disciplín: 13
31
Počet sportovců: 286 (250 mužů, 36 žen) Čeští reprezentanti: Box se stal součástí Olympijských her roku 1904 v St. Louis, ženy si však musely počkat až do Londýna do roku 2012. Česko aktuálně nemá boxerské reprezentanty mezi muži ani ženami. V minulosti byli úspěšnými boxery Čechoslovák Július Torma, který získal zlato v těžké váze, později pak Bohumil Němeček v kategorii do 63,5 kg. V roce 2000 přivezl Rudolf Kraj ze Sydney stříbrnou medaili v kategorii do 81 kg.
Silniční cyklistika Poprvé v programu OH: 1896 – muži 1984 - ženy Počet medailových disciplín: 4 Počet sportovců: 212 (145 mužů, 67 žen) Čeští reprezentanti: Roman Kreuziger Na prvních novodobých olympijských hrách měřila trať 87 km, kopírovala maratonskou trasu a účastnilo se jí pouze 6 závodníků. V programu dalších tří olympiád se pak neobjevila. V roce 1996 přibyla časovka. Češi získali bronz na olympiádě v Moskvě roku 1980 v závodě družstev.
Dráhová cyklistika Poprvé v programu OH: 1896 – muži 1988 - ženy Počet medailových disciplín: 10 Počet sportovců: 188 (104 mužů, 84 žen) Čeští reprezentanti: Soutěží se ve sprinterských a vytrvalostních disciplínách, ve kterých se závodníci snaží získat co nejvíce bodů, dosáhnout nejlepšího času, nebo předstihnout soupeře. Kola pro dráhovou cyklistiku mají pevný převod a nemají brzdy. Od olympiády v Montrealu v roce 1996 se závodí v krytých halách. Český zástupce
32
v této cyklistické disciplíně chybí. V 60. a 70. letech však Česko posbíralo několik medailí, o což se zasloužili v roce 1964 Jiří Daler (zlato ze stíhacího závodu na 4 km), Ladislav Fouček v roce 1956 (závod na kilometr a tandem s Václavem Machkem), nebo bronz z roku 1980 ze závodu družstev.
Horská kola Poprvé v programu OH: 1996 Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 80 (50 mužů, 30 žen) Čeští reprezentanti: Jaroslav Kulhavý – cross country (zlato) Kateřina Nash – cross country Nejpopulárnější cyklistická disciplína se na londýnských hrách jela na trati o délce 5,1 km a převýšení 70 metrů. Jaroslav Kulhavý vybojoval zlatou medaili v disciplíně cross country.
BMX Poprvé v programu OH: 2008 Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 48 (32 mužů, 16 žen) Čeští reprezentanti: Michal Prokop BMX, česky bikros, je sport insirovaný motokrosem, kdy závodníci na trati překonávají řadu skoků různé obtížnosti. Kolo s jedním převodem má jednoduchou konstrukci bez odpružení. Tato disciplína se stala součástí olympijských her roku 2008 v Pekingu.
Fotbal Poprvé v programu OH: 1908 – muži 1996 - ženy Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 504 (288 mužů, 216 žen)
33
Čeští reprezentanti: Od zařazení fotbalu do programu olympijských her se fotbalový turnaj nekonal jen jednou, a to v roce 1932 v Los Angeles. V Londýně pak začal už 2 dny před oficiálním zahájením her. Na olympiádu bývají nominováni pouze hráči do 23 let, které vždy doplní tři starší matadoři. Český tým se na olympijské hry v Londýně nekvalifikoval. Poslední úspěch na fotbalovém olympijském hřišti zaznamenal československý tým v roce 1980, kdy získal zlato a předtím v roce 1964 stříbro.
Gymnastika Poprvé v programu OH: 1896 – muži 1928 - ženy Počet medailových disciplín: 14 Počet sportovců: 196 (98 mužů, 98 žen) Čeští reprezentanti: Martin Konečný - víceboj Kristýna Pálešová - víceboj Až do roku 2004 byly disciplíny hodnoceny nejvyšší známkou 10 bodů, od té doby se však pravidla změnila a za obtížnost je možné dosáhnout vyšších hodnot a celková známka pak může přesáhnout 10 bodů. Na LOH 2012 se Češi na stupně vítězů nedostali, v historii však najdeme celou řadu úspěšných českých a československých gymnastů, kteří se mohou chlubit všemi cennými kovy. Legendou tohoto sportu je Věra Čáslavská, jejímiž disciplínami byly víceboj, přeskok, bradla, kladina i soutěž družstev.
Moderní gymnastika Poprvé v programu OH: 1984 Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 96 (jen ženy) Čeští reprezentanti: Jde o koordinačně-estetický sport kombinující prvky akrobacie, gymnastiky a baletu. Soutěží se s náčiním (obruč, míč, kužel, švihadlo, stuha) i bez náčiní. Do
34
roku 1996 soutěžily pouze jednotlivé závodnice, poté přibyly i společné skladby. Moderní gymnastika a synchronizované plavání jsou jediné dva olympijské sporty, v nichž soutěží pouze ženy. Češky mezi nimi v Londýně nebyly.
Skoky na trampolíně Poprvé v programu OH: 2000 Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 32 Čeští reprezentanti: Zita Frydrychová Tato soutěž se musí konat v místnosti se stropy vysokými aspoň 8 metrů a na olympiádě debutovala v roce 2000 v Sydney.
Házená Poprvé v programu OH: Muži – 1936 Ženy - 1976 Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 336 (168 mužů, 168 žen) Čeští reprezentanti: Házenkáři se na olympijských hrách poprvé představili v Berlíně v roce 1936, kdy jedenáctičlenné týmy hrály na otevřeném hřišti. Házená v dnešní podobě, tedy v sedmičlenných týmech se objevila až v roce 1972 v Mnichově po předchozí přestávce trvající 36 let, ženy si pak musely počkat ještě další 4 roky do Montrealu. Český tým se na londýnskou olympiádu nekvalifikoval. V roce 1972 získal v olympijském turnaji československý tým stříbro.
Jachting Poprvé v programu OH: 1900 Počet medailových disciplín: 10 Počet sportovců: 380 (237 mužů, 143 žen) Čeští reprezentanti: Veronika Fenclová – laser radial
35
Jachting měl být součástí olympijských her již od počátku jejich novodobé historie, v roce 1896 se však premiéra nepovedla kvůli bouřce. Pauza pak přišla ještě v roce 1904. Konstrukce lodí podléhají přísné kontrole a současné regaty si jsou velmi podobné, aby se mohly projevit dovednosti sportovců. Stříbrem z roku 2004 se může chlubit Česka Lenka Šmídová v kategorii Evropa.
Jezdectví Poprvé v programu OH: 1900 Počet medailových disciplín: 5 Počet sportovců: 200 Čeští reprezentanti: Od roku 1928 můžeme v jezdectví sledovat 3 disciplíny – drezúru, military a parkur. Předtím se soutěžilo také ve vytrvalostních jízdách, krasojízdách či skoku do výšky a do dálky. Na olympiádě se jezdectví objevilo poprvé v roce 1900, pak následovala dvanáctiletá pauza až do olympiády ve Stockholmu. Češi v Londýně olympijského
reprezentanta
neměli.
Jediným
historickým
olympijským
medailistou v tomto sportu se stal v roce 1928 František Ventura v parkuru jednotlivců.
Judo Poprvé v programu OH: 1964 – muži 1992 - ženy Počet medailových disciplín: 14 Počet sportovců: 386 Čeští reprezentanti: Lukáš Krpálek – kategorie do 100 kg Judo, původním názvem Kodokan Judo se vyvinulo z jiu-jitsu, o jehož vznik se zasloužil Japonec Džigoro Kanovo. Součástí olympijského programu se stal roku 1964 v Tokyu, které si díky hostitelství mohlo do programu zvolit jeden sport. Judistky se na olympiádě poprvé představily roku 1992 v Barceloně. V roce 1980 získal Vladimír Kocman bronz v kategorii nad 95 kg.
36
Vodní slalom Poprvé v programu OH: 1972 Počet medailových disciplín: 4 Počet sportovců: 82 Čeští reprezentanti: Vavřinec Hradilek – K1 1 000 m (stříbro) Daniel Havel – K4 1000 m (bronz) Lukáš Trefil – K4 1 000 m (bronz) Josef Dostál – K4 1 000 m (bronz) Jan Štěrba – K4 1 000 m (bronz) Kajakáři se na olympiádě představili v roce 1972 v Mnichově, na své druhé olympijské závody však museli čekat dalších 20 let do Stockholmu. Český tým měl původně startovat v jiné sestavě kvůli údajnému dopingu Jana Štěrby, který byl však nakonec očištěn a Česko tak mohlo pokračovat v kajakářské krasojízdě, neboť dosud čeští kajakáři dovezli medaili z každé olympiády. Nejúspěšnějšími českými vodními slalomáři historie jsou Štěpánka Hilgertová a Lukáš Pollert. Český tým na londýnské olympiádě získal bronzové medaile na kilometrové trati, kajakář na divoké vodě Vavřinec Hradilek pak vybojoval stříbro.
Rychlostní kanoistika Poprvé v programu OH: 1936 – muži 1948 - ženy Počet medailových disciplín: 12 Počet sportovců: 248 Čeští reprezentanti: Olympijští diváci mohli rychlostní kanoistiku obdivovat už v roce 1924 v Paříži, oficiální součástí programu se však tento sport stal až roku 1936 v Berlíně. Ženy závodí pouze na kajaku od roku 1948, kdy olympiádu podruhé hostil Londýn. Češi získali na kanoi v minulosti několik medailí, tou poslední z roku 1996 se může pochlubit zlatý Martin Doktor z půlkilometrové a kilometrové trati. V Londýně český reprezentant v kanoistice chyběl.
37
Lukostřelba Poprvé v programu OH: 1900 – muži 1904 - ženy Počet medailových disciplín: 4 Počet sportovců: 128 (64 mužů, 64 žen) Čeští reprezentanti: Luk a šíp se na olympiádě představil už na počátku 20. století, pak však nastala téměř 50 let dlouhá pauza a návrat se konal až roku 1972 v Mnichově. Lukostřelci musejí mít velmi odolnou psychiku, neboť jde o sport velmi náročný na přesnost. V posledních dvaceti letech tomuto sportu dominují Korejci. Češi zatím nemají olympijské lukostřelecké reprezentanty.
Moderní pětiboj Poprvé v programu OH: 1912 – muži 2000 - ženy Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 72 (36 mužů, 36 žen) Čeští reprezentanti: David Svoboda - zlato Ondřej Polívka Podle Pierra de Coubertina jde o sport přesně vystihující ideály olympijských her. Muži v něm však začali závodit až v roce 1912 ve Stockholmu, ženy pak až roku 2000 v Sydney. Mezi nejvýraznější české olympijské medailisty patří Jan Bártů a Libor Capalini. Davidu Svobodovi se v Londýně podařilo stanout na nejvyšším vítězném stupni.
Plavání a dálkové plavání Poprvé v programu OH: 1896 – muži 1912 - ženy
38
Počet medailových disciplín: 34 Počet sportovců: 950 Čeští reprezentanti: Barbora Závadová – polohový závod 400 m Smona Baumrtová – 100 m znak Petra Chocová – 100 m prsa Jana Pechanová – maraton 10 km Muži na olympijských hrách plavou již od počátku jejich novodobé historie, ženy si na olympiádě poprvé zaplavaly až ve Stockholmu roku 1912. Dálkoví plavci se zatím přestavili jen jednou v roce 2008 v Pekingu. Češi dosud žádnou medaili v plavání nezískali. Absolutním plaveckým fenoménem je Michael Phelps.
Synchronizované plavání Poprvé v programu OH: 1984 Počet medailových disciplín: 2 (jen ženy) Počet sportovců: 104 Čeští reprezentanti: Jde o ryze ženský sport, při kterém akvabely předvádějí své výkony ve vodě s dokonalými účesy a make-upy a také nosními svorkami, aby vydržely déle pod vodou. Česko zatím nemá z tohoto sportu žádnou medaili a v Londýně nemělo ani žádnou reprezentantku. Nejúspěšnější jsou v posledních letech ruské akvabely.
Skoky do vody Poprvé v programu OH: 1904 – muži 1912 - ženy Počet medailových disciplín: 8 Počet sportovců: 136 (68 mužů, 68 žen) Čeští reprezentanti: Muži skáčou na olympijských hrách do vody od roku 1904 v St. Louis, ženy začaly až o 8 let později ve Stockholmu.
Dominantní velmocí byli dříve
Američané, posledních 20 let se však prosazujé hlavně Číňané. Česko ve skocích
39
do vody na londýnské olympiádě nemělo své želízko v ohni. Milena Duchková se může pochlubit historickým zlatem z roku 1968 a stříbrem roku 1972 ve skocích z věže.
Vodní pólo Poprvé v programu OH: 1900 – muži 2000 - ženy Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 260 (156 mužů, 104 žen) Čeští reprezentanti: V počátcích tohoto sportu seděli hráči na sudech a do míče se trefovali pádly, v současné době proti sobě hrají družstva pouze s míčem. Muži začali soutěžit roku 1900 v Paříži, ženy pak až o celých 100 let později v Sydney. Dominantní velmocí ve vodním pólu jsou Maďaři. Česko nemělo v Londýně zastoupení ani v tomto sportu.
Stolní tenis Poprvé v programu OH: 1988 Počet medailových disciplín: 4 Počet sportovců: 272 (86 mužů, 86 žen) Čeští reprezentanti: Iveta Vacenovská Jedna z nejrozšířenějších her na světě se do olympijského programu zařadila v roce 1988 v Soulu. Ve 30. letech 20. století patřili českoslovenští stolní tenisté ke světové špičce, než se však stolní tenis stal olympijským sportem, převzali nadvládu Číňané. I díky tomu je zatím Česko v tomto sportu bez olympijské medaile.
Střelba Poprvé v programu OH: 1896 – muži 1984 – ženy – vzduchová puška, sportovní malorážka
40
David Kostelecký - trap Lenka Marušková – vzduchová pistole Jan Sychra - skeet Adéla Sýkorová (bronz) – sportovní malorážka Na první novodobé olympiádě v Aténách střílelo ve dvou puškových a třech pistolových disciplínách 116 střelců. Díky zlepšování technologií výzbroje však dochází k postupným úpravám pravidel a rozšiřování tohoto sportu o další disciplíny. V Londýně se tak střílelo ze vzduchové pušky, vzduchové pistole, trapu, skeetu a malorážky na 3 polohy. Ženy začaly na olympiádě závodně střílet roku 1984 v Los Angeles. Mezi světové střelecké velmoci patří USA, Rusko a Čína, neúspěšnější českou střelkyní je především Kateřina Emmons. Z Londýna si přivezla bronz Adéla Sýkorová z disciplíny 50 metrů na 3 pozice.
Šerm Poprvé v programu OH: 1896 – muži 1924 - ženy Počet medailových disciplín: 10 Počet sportovců: 212 (106 mužů, 106 žen) Čeští reprezentanti: Na prvních olympijských hrách se soutěžilo pouze v soubojích s fleretem a šavlí, roku 1942 v Paříži, kde začaly soutěžit také ženy, se pak přidal i kord. Roku 1908 získal bronzovou medaili na první londýnské olympiádě našinec Vilém Goppond, kterému se stejně dařilo i v soutěži družstev. V Londýně český šermířský reprezentant chyběl. Úspěšnými olympijskými šermíři jsou Maďaři.
Taekwondo Poprvé v programu OH: 2000 Počet medailových disciplín: 8 Počet sportovců: 128 (68 mužů, 68 žen) Čeští reprezentanti: -
41
Korejský bojový sport má vojenský původ a na olympiádě se popré objevil až v roce 2000 v Sydney. Bojuje se v helmě a chráničích v celkem 8 váhových kategoriích, ve kterých jsou důležité především rychlé reakce. Češi se v tomto sportu zatím příliš neprosazují a v Londýně neměli své zastoupení.
Tenis Poprvé v programu OH: 1896 – muži 1900 - ženy Počet medailových disciplín: 5 Počet sportovců: 172 (86 mužů, 86 žen) Čeští reprezentanti: Petra Kvitová – dvouhra, čtyřhra, mix Tomáš Berdych – dvouhra, čtyřhra, Lucie Hradecká – dvouhra, čtyřhra Andrea Hlaváčková – dvouhra, čtyřhra Radek Štěpánek – dvouhra, čtyřhra, mix Od počátku novodobé olympijské historie kralovala tenisovému umění Velká Británie, avšak pouze do roku 1924, kdy byl tento sport z programu olympijských her vyřazen na dlouhých 64 let kvůli rozepřím, kde je hranice mezi profesionálním a amatérským tenisem. Vrátil se až roku 1988 v Soulu, kde na olympijském turnaji triumfoval Miloslav Mečíř. V minulosti se na olympiádě dařilo také Heleně Sukové a Janě Novotné. V Londýně měla svou premiéru také soutěž smíšených čtyřher (mix). Andrea Hlaváčková s Lucií Hradeckou vybojovaly stříbrné medaile ve čtyřhře. Přemohly je pouze sestry Williamsovy, které patří k nejúspěšnějším představitelkám tohoto sportu.
Triatlon Poprvé v programu OH: 2000 Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 110 (55 mužů, 55 žen) Čeští reprezentanti: -
42
Triatlon sestává z 1 500 metrů plavání, 40 km jízdy na kole a 10 km běhu. V této podobě se poprvé objevil na olympijských hrách v Sydney v roce 2000, kde získal bronzovou mediali Čech Jan Řehula. LOH 2012 se bohužel žádný český triatlonista neúčastnil. V počátcích tohoto sportu cca před 40 lety však byla plavecká a cyklistická část kratší.
Veslování Poprvé v programu OH: 1900 – muži 1976 - ženy Počet medailových disciplín: 14 Počet sportovců: 550 (353 mužů, 197 žen) Čeští reprezentanti: Ondřej Synek – skif (stříbro) Miroslava Knapková – skif (zlato) Jitka a Lenka Antošovy – dvojskif Jiří Kopáč, Jan a Ondřej Vetešníkovi, Miroslav Vraštil – čtyřka bez kormidelníka Veslování se mělo objevit v programu olympijských her už v roce 1986, avšak nepříznivé povětrnostní podmínky odložily jeho debut až o čtyři roky později do Paříže. Čeští a českoslovenští veslaři získali v minulosti řadu medailí v tomto sportu, nejzářivějším úspěchem se však může chlubit Miroslava Knapková, která si z Londýna přivezla zlatou medaili a Ondřej Synek, který vybojoval stříbro a v roce 2008 v Pekingu i zlato.
Volejbal Poprvé v programu OH: 1964 Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 288 (144 mužů, 144 žen) Čeští reprezentanti: Další z celosvětově velmi rozšířených sportů vznikl 1. února 1985, kdy ho Američan William G. Morgan předvedl sdružení YMCA jako ukázku bezkontaktního halového sportu. Volejbal debutoval na olympiádě roku 1964
43
v Tokiu, kde český tým vybojoval stříbrné medaile. O 4 roky později v Mexico City pak dosáhl na bronz. Na londýnskou olympiádu se český tým nekvalifikoval.
Plážový volejbal Poprvé v programu OH: 1996 Počet medailových disciplín: 2 Počet sportovců: 96 (48 mužů, 48 žen) Čeští reprezentanti: Kristýna Kolocová Markéta Sluková Eva Háječková Hana Klapalová Petr Beneš Přemysl Kubala Plážový volejbal je součástí olympijského programu od her konaných roku 1996 v Atlantě, kde se setkaly s obrovským diváckým úspěchem – 107 000 vstupenek byly vyprodáno už rok předem. Ukázkovou disciplínou byl ale již o 4 roky dříve v Barceloně. Mužké soutěži dominují Američané, ženám Číňanky.
Vzpírání Poprvé v programu OH: 1896 – muži 2000 - ženy Počet medailových disciplín: 15 Počet sportovců: 260 (156 mužů, 104 žen) Čeští reprezentanti: Vzpírání je olympijským sportem od samého počátku novodobé olympijské historie, až do roku 1928 se však soutěžilo v řadě dnes již komických discplín, např. nadhoz jednoruč. Od roku 1976 se soutěží ve dvojboji (trh a nadhoz) v různých váhových kategoriích. Česko v současnosti nemá svého olympijského reprezentanta ve vzpírání, v minulosti však získali zlaté medaile v této silové disciplíně vzpěrači Jaroslav Skobla, Hans Zdražil a Ota Zaremba.
44
Zápas Poprvé v programu OH: 1896 – muži 2001 - ženy Počet medailových disciplín: 18 Počet sportovců: 344 Čeští reprezentanti: Zápas patří k původním sportům, které se objevovaly již na antických olympiádách, logicky je tedy součástí novodobých olympijských her už od roku 1896. Tehdy se zápasilo jen v řecko-římském stylu, o 8 let později přibyl i volný styl. Ženy na olympijských hrách zápasí až od roku 2004 v Aténách. V Londýně neměla Česká Republika svého reprezentanta v tomto sportu, v letech 1928-1968 však čeští zápasníci získali 10 olympijských medailí včetné zlaté.
(Londýn – olympijský průvodce 2012, 2012, s. 116-182; sport.lidovky.cz, [11]).
4.6 Česko na LOH 2012 O českých sportovcích a jejich úspěších na londýnské olympiádě byla řeč v předchozí kapitole, Česko však bylo na hrách vidět i jinak. 11. května 2012 byla v Praze zahájena kampaň Žijeme Londýnem organizovaná Českým olympijským výborem, která vyvrcholila těsně před zahájením samotných her. Kampaň, zaměřená na podporu LOH 2012 a působení českého olympijského týmu na hrách měla tři hlavní části – vzdělávací program pro školy, putování historického typického anglického dvoupatrového autobusu, zvaného doubledecker, vybaveného jako multimediální centrum zaměřené na olympijské hry v Londýně, po českých městech a výstavu velkoformátových fotografií s legendami naší sportovní historie. V Českém olympijském domě, umístěném v londýnské čtvrti Islington, nedaleko Olympijského parku, se pak mohli fanoušci setkávat se sportovci, sledovat olympijská klání na velkoplošných obrazovkách, nebo se účastnit řady různých kulturních, společenských i vzdělávacích akcí. Vnitřní prostory Českého olympijského domu na LOH 2012 byly stejně jako oblečení české olympijské 45
výpravy inspirovány obrazem malíře Františka Kupky s názvem Amorfa Dvoubarevná fuga. O design interiéru Českého domu se postaralo architektonické studio ADR, oblečení pak pochází z dílny Alpine Pro (Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s. 90-100). Pozornost fanoušků přitahoval Český dům také díky unikátní instalaci výtvarníka Davida Černého před hlavním vchodem, jenž měla podobu klikujícího anglického doubledeckeru (novinky.cz, [17]).
46
5
Aspekty LOH 2012 Pořádání vrcholných sportovních událostí jako olympijské hry bývá pro
hostitelské země výhodné, neboť se předpokládá výrazná podpora ekonomiky dané země. Po skončení se provádí vyhodnocení, jak daná akce pořádající zemi ovlivnila. Toto vyhodnocení se provádí z různých časových hledisek a s odstupem času bývá stále upřesňováno.
V rámci této práce se budu blíže věnovat následujícím aspektům:
•
Ekonomické aspekty
•
Marketingové a mediální aspekty
•
Sociální aspekty
•
Enviromentální aspekty
•
Politické aspekty
5.1 Ekonomické aspekty Ekonomické aspekty pořádání LOH 2012 rozeberu z hlediska investic do infrastruktury, podpory podnikání, zaměstanosti a cestovního ruchu.
Rozpočet LOH 2012 činil 9,3 miliardy liber, což je čtyřnásobek původně předpokládaného rozpočtu z roku 2005. Jde však stále o mnohem levnější olympijské hry, než v Pekingu v roce 2008, kdy se celkové náklady vyšplhaly na závratných 25 miliard dolarů (novinky.cz, [16]). Výdaje na infrastrukturu činí 11-12 % celkového HDP a byly vyčísleny na 11,9 miliardy liber. Výstavbu, probíhající na území Londýna i mimo něj, provádělo přes 800 britských firem, které získaly zakázky od Olympic Delivery Authority (ODA). Šlo jak o stavby související přímo s olympiádou (Olympijský park a sportoviště, Olympijská vesnice, Mezinárodní centrum pro vysílání, atd.), tak o stavby, které s LOH 2012 souvisely jen nepřímo (rozhledna ArcelorMittal Orbit, Westfiled Shopping Centre, kanceláře, hotely, restaurace, obchody, apod.).
47
Ekonomové namítají, že stavby nepřímo související s olympiádou by byly vybudovány v každém případě, nezávisle na pořádání olympijských her (především v soukromém sektoru). Pravděpodobnější však je, že investory nadcházející olympiáda ovlivnila poměrně zásadně. Přínos HDP z před- a po-olympijské výstavby ekonomové vyčíslili na 4,5 miliardy liber, z nichž 70% podíl je tvořen výstavou provedenou do zahájení LOH 2012. Dle ekonomických odhadů přispěje zboží a služby od dodavatelů stavebních prací souvisejících s olympiádou britskému HDP až 5,8 miliardy liber. Další 3,3 miliardy liber přinesou HDP Velké Británie zaměstnanci stavebních firem
a
dodavatelských
řetězců.
Celkový
přínos
výstavby
související
s olympijskými hrami britskému HDP v období let 2005-2017 tedy bude odhadem až 13,5 miliardy liber. Přínos olympijské výstavby lze nahlížet i z hlediska jednotlivých fází stavebních prací – přínos přípravné části výstavby byl z tohoto pohledu vyčíslen na 2,3 miliardy liber, výstavba olympijských sportovišť na 1,3 miliardy liber a poolympijská výstavba zahrnující stavbu ubytovacích a stravovacích zařízení, kanceláří, přeměnu olympijské vesnice na bytové jednotky a také úpravy nádraží Stratford pak do roku 2017 podpoří HDP Velké Británie asi 4 miliardami liber. Hostitelství olympijských her pozitivně ovlivnilo i zaměstnanost britských obyvatel v rámci stavebních firem, dodavatelských řetězců i dalších odvětvích. Celkově bylo nově vytvořeno 267 000 pracovních míst, z toho 70 % do roku 2012. Ve stavebnictví získalo práci 78 000 lidí, z nichž 12 300 pracovalo v rámci výstavby Olympijského parku, dodavatelské řetězce pak zaměstnaly 115 000 lidí. 74 000 pracovních míst pak vzniklo v souvisloti s pořádáním LOH 2012 i v dalších sférách ekonomického sektoru Velké Británie. Organizátoři LOH 2012 očekávali také zvýšený zájem zahraničních turistů, avšak tato očekávání se nenaplnila a oblast cestovního ruchu zaznamenala během olympiády značný útlum jak v rámci Londýna, tak i v ostatních částech Velké Británie. Návštěvnost turistů v období konání olympiády byla o 30 % nižší než ve stejném období v roce 2011, což znamenalo pro podnikatele v tomto odvětví velké zklamání. Důvodem nižší návštěvnosti byla oprávněná obava turistů ze zvýšení turistického ruchu a cen zboží a služeb. Došlo však k podnícení domácího
48
cestovního ruchu, kdy především residenti bydlící v okolí olympijských sportovišť navštěvovali britské regiony nedotčené olympiádou. Ochota turistů cestovat do Velké Británie se lišila podle národnosti – podíl řeckých a španělských turistů se zvýšil ve srovnání s jinými roky, zatímco u Němců a Francouzů byla zaznamenán snížený zájem o návštěvu Velké Británie. Úbytek turistů pocítila také stravovací a kulturní zařízení, stejně jako obchodníci. Ke zvýšení tržeb došlo jen v nově vybudovaném Westfiled Shopping Center nacházejícím se v blízkosti Olympijského parku (obr. č. 8). (Oxford Economics commisioned by Lloyds Banking Group, 2012).
Obrázek č. 8 – Westfield Shopping Center Zdroj: incrediblelondon.co.uk [10]
V období let 2005-2017 bude vytvořeno celkem 61 000 nových pracovních míst v odvětví cestovního ruchu, z nichž 20 000 bude přímo v Londýně. Očekávaná návštěvnost Velké Británie během olympijských her byla 350 000 lidí, do roku 2017 pak až 10,8 milionu turistů cestujících za odkazem LOH 2012 a schopných přinést britské ekonomice až 1,7 miliardy liber. (Oxford Economics commisioned by Lloyds Banking Group, 2012). Zájem turistů sice nesplnil očekávání, i tak ale podpořil sektor cestovního ruchu v souvislosti s pořadatelstvím LOH 2012 britské HDP 2 miliardami liber, a to 17 % z této částky do zahájení olympijských her, 35 % v jejich průběhu a 48 % po 49
jejich skončení. (Oxford Economics commisioned by Lloyds Banking Group, 2012). Přestože tedy celkový přínos pořádání LOH 2012 britské ekonomice nebyl takový, jaký ekonomové očekávali, pozitivní vliv toto hostitelství rozhodně mělo a z ekonomického hlediska bylo úspěšné.
5.2 Marketingové a mediální aspekty 5.2.1 Návštěvnost Olympijské hry jsou významnou světovou sportovní událostí, jejíž popularita neustále roste a logicky tak stoupá i zájem lidí o návštěvu této akce. Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, v případě LOH 2012 však očekávání organizátorů naplněna nebyla, neboť běžní turisté, kteří by jinak Velkou Británii navštívili, do země v důsledku obav ze zvýšeného ruchu a cen raději vůbec nepřijeli. Sportovní fanoušky běžné turistické atraktivity příliš nezajímají a to pro cestovní ruch znamená značný útlum (cca 30 %), což citelně pocítili podnikatelé v tomto odvětví, kteří po prvotním zvýšení cen svých služeb a produktů úvodu olympiády vrátili v jejím průběhu ceny na původní úroveň, nebo se dokonce posléze uchýlili k nabízení výrazných slev. Návštěvnost olympijských her byla asi 300 000 zahraničních návštěvníků včetně sportovců a funkcionářů, což je asi o 50 000 méně než se původně odhadovalo. Pro srovnání: podle analýzy ETOA z roku 2010 navštívilolo Sydney v období olympiády v roce 2000 necelých 95 000 zahraničních turistů oproti očekávaným 130 000. V Aténách v roce 2004 organizáoři předpokládali okolo 1 000 návštěvníků denně, ve skutečnosti to však bylo jen necelých 14 000. A konečně megalomanský Peking, který při své olympiádě roku 2008 doufal až v 400 000 návštěvníků, avšak dočkal se pouze 235 000 (ETOA Report, 2010, [7]). Z historických zkušeností tedy vyplývá, že žádná země hostící olympijské hry nepředpověděla olympijskou návštěvnost správně.
50
5.2.2 Televize Zájem televizních diváků o olympijské hry je obrovský a slavnostní zahajovací ceremoniál, který je tradičně nejsledovanější událostí každé olympiády, sledovalo téměř 900 milionů lidí (na olympiádě v Pekingu přilákal zahajovací ceremoniál ještě o 300 milionů lidí více). Celkový dosah LOH 2012 na televizní diváky byl však historicky nejvyšší – olympijské vysílání z Londýna přilákalo k televizím celkově 3,6 miliardy lidí z 220 zemí světa, kteří mohli olympijská klání sledovat na více než 500 televizních kanálech. Historicky poprvé také došlo k převaze digitálního vysílání nad analogovým. Za kvalitu olympijského vysílání zodpovídá pořadatelská země. Na plnění této povinnosti dohlíží Olympic Broadcasting Services (OBS), což je agentura založená roku 2001 MOV. Tato agentura neustále zvyšuje kvalitu využívaných technologií, aby mohl být televizním divákům zprostředkován co nejlepší divácký zážitek. Během LOH 2012 použila 1 000 kamer, z toho 18 v 3D formátu, 15 audio vozů, zajistila 1 470 míst pro žurnalisty a 1 275 pozic pro komentátory, dále pokryla 5 600 hodin vysílání, stejný počet hodin prostřednictvím HD video serveru a přenos do světa jí pomáhalo zajistit 147 vysílacích společností. Výrobu vysílání různých sportů pak mají na starosti různé televizní společnosti – zahajovací a závěrečný ceremoniál zajišťuje finská YLE, box, fotbal, tenis a vodácké sporty britská BBC, o vysílání pozemního hokeje se v Londýně postarala Česká televize. Vysílací práva k olympijským hrám v Evropě držela od roku 1960 až do roku 2012 European Broadcasting Union (EBU), která spolupracovala s evropskými veřejnoprávními stanicemi. Po londýnských olympijských hrách však MOV ukončil s EBU spolupráci, což poskytlo prostor také komerčním televizním stanicím (Kubásek, P. 2013, s. 29-43). Základnou pro novináře a televizní i rozhlasové vysílací společnosti bylo na LOH 2012 Mezinárodní vysílací centrum (IBC) a hlavní tiskové středisko (MPC) s nepřetržitým 24-hodinovým provozem. Tato základna je součástí Olympijského parku a v současnosti slouží jako centrum obchodu a podnikání s celkovou plochou 80 000 m². Zázemí zde našla také Česká televize, která olympijské hry
51
vysílala na kanálech ČT2 a ČT4 (Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s.70).
5.2.3 Internet a sociální sítě Televizní vysílání sice pokryje nejdůležitější přenosy, avšak zdaleka nedokáže zajistit vysílání všech sportů. Od toho jsou tady internetové přenosy, jejichž prostřednictvím může divák sledovat na co má právě chuť. Na internetu existuje obrovské množství českých i zahraničních webových stránek, které informují o olympijských hrách, jejich zkoumání však není předmětem této práce, proto v této kapitole stručně popíši pouze nejkomplexnější český web specializovaný na olympijské hry www.loh.cz, který českému divákovi nabídla Česká televize. Web byl spuštěn 2 dny před zahájením olympiády a nabízel 8 videostreamů, kde bylo možné sledovat sportovní přenosy, které se nedostaly na televizní obrazovku. Dále nabízel pohledy do zákulisí, rozhovory se sportovci, nejrůznější soutěže a řadu dalších zajímavých informací. Fanouškovské diskuze pak probíhaly v sekci Žijeme olympiádou, která byla propojena se sociálními sítěmi facebook a twitter. Samotné sociální sítě jsou dnes již také fenoménem – svůj profil má aspoň na některé z nich většina internetových uživatelů a stránky podniků a událostí jsou již téměř samozřejmostí. Sociální sítě se tak stávají důležitým marketingovým nástrojem. Nejinak je tomu i u České televize, jejíž reportéři komentovali olympijské dění v Londýně prostřednistvím Twitteru i Facebooku a byli tak mnohem víc ve spojení se sportovními fanoušky. Témata, která se nejvíce probírala na sociálních sítích, byla vyjádřena pomocí tzv. wordcloudů a míru zmínek jmen konkrétních sportovců zachycoval social index (Kubásek, P. 2013, s. 71-73). K využívání sociálních sítí vyzýval i MOV samotné sportovce. Ti však museli dodržet stanovená pravidla: např. komentáře na sociálních sítích musely mít formu deníkového zápisku, fotografie směly být zveřejňovány pouze k osobním účelům, sportovci měli dále zakázáno zveřejňovat audio a video záznamy ze sportovišť, zakázáno bylo také používání olympijských symbolů a propagace osobních sponzorů pod hrozbou vyločení z olympiády (ceskapozice.lidovky.cz, [2]). 52
Česká televize pak nezůstala pozadu ani u své mobilní aplikace ČT4, do níž zařadila sekci věnovanou olympijským hrám. Český sportovní fanoušek tak mohl prostřednictvím chytrého telefonu sledovat olympijské dění 24 hodin denně (Kubásek, P. 2013, s. 72).
5.2.4 Rozhlas a tisk Z hlediska informačního dosahu a snižujícího se zájmu posluchačů a čtenářů zažívají tato informační média značný útlum, neboť dnešní doba přeje spíše internetu, jak bylo popsáno v předchozí kapitole. V minulosti však rozhlas a tisk představovaly hlavní zdroj informací.
5.2.5 Reklama a sponzoring Olympijské hry představují významný marketingový produkt a skvělou příležitost pro reklamu. Ta se v rámci novodobých olympijských her objevuje už od jejich počátku v roce 1896. Aktuálně nejstarším olympijským sponzorem je firma Coca Cola, jejíž reklama se na olympijských hrách objevuje už od roku 1928 (Davis, 2008, p.155-162). Sponzoři platí za možnost prezentace na olympijských hrách velké finanční částky, řada firem se však snaží sponzorství obejít a na jménu olympijských her přiživit bez placení. Tomuto parazitujícími způsobu reklamy se říká ambush marketing, kterému navíc přeje dnešní doba, ve kterém jsou stále populárněnjší sociální sítě. Proto pro použití olympijských symbolů, ale i slov „Londýn“ a „2012“, platí velmi přísná pravidla, která musí respektovat nejen firmy, ale i sportovci a návštěvníci. Např. jedním z oficiálních partnerů LOH 2012 je firma Adidas, proto by dokonce i pro sportovního fanouška mohlo být problematické přijít na stadion v oblečení konkurenční značky (ekonom.ihned.cz, [6]). 11 celosvětových sponzorů zaplatilo MOV za sponzoring v čtyřletém cyklu 20092012 (tento cyklus tedy zahrnuje i sponzoring v rámci zimních olympijských her ve Vancouveru v roce 2010) skoro miliardu dolarů.
53
• Generální partneři MOV: Coca-Cola, Acer, Omega, Dow, GE, McDonald’s, Panasonic, P&G, Atos Origin, Visa, Samsung; • Oficiální partneři LOH 2012: BP, BMW, Adidas, BT, EDF, Lloyds TSB, British Airways; • Generální partneři Českého olympijského týmu: Pilsner Urquell, RWE, Skupina ČEZ, Škoda; • Oficiální partneři Českého olympijského týmu: AlpinePro, GE Money Bank, Zentiva, Česká pošta, Česká pojišťovna (ceskapozice.lidovky.cz, [2]).
5.3 Sociální aspekty V této kapitole se budu zabývat vlivem pořádání LOH 2012 na následující oblasti: spokojenost obyvatel a jejich dovednosti, zaměstnanost, veřejný blahobyt a zdraví obyvatelstava a sportovní a kulturní dědictví. Pro posouzení vlivu na tyto sociální oblasti je třeba brát zřetel na výchozí podmínky v okolí míst konání LOH 2012. Olympijské hry měly bezpochyby obrovský vliv na regeneraci severovýchodního Londýna, kde se nachází Olympijský park a také na jeho obyvatele, neboť jim byly nabídnuty pracovní příležitosti související s olympiádou, kdy byl brán zřetel i na skupiny obyvatel znevýhodněné na trhu práce, např. osoby se zdravotním postižením. V souvislosti s prací na olympiádě získali tito obyvatelé Londýna potřebnou praxi, která vyžadují zaměstnavatelé a také si zvýšili svoji kvalifikaci. Pořádání olympijských her tedy podpořilo sociální integraci a také místní podnikání. V neposlední řadě měly hry pozitivní efekt také na kriminalitu. Mezi sociální aspekty můžeme řadit také investice do nových i stávajících sportovních zařízení, které by se bez Olympijských her neuskutečnily, případně by tyto investice byly náročnější na schválení příslušnými organizacemi a jejich realizaci. Došlo tedy k posílení sportovní infrastruktury a následnému posílení účasti obyvatel v oblasti sportu, což vede k pozitivnímu vlivu na zdraví a pohodu obyvatel, především pak na pohodlnější a zdravější bydlení, zlepšení stravovacích návyků, zlepšení přístupu ke sportovním zařízením, zvýšení frekvence fyzické aktivity a celkové zlepšení životního stylu.
54
Olympijské hry poskytly místnímu obyvatelstvu také řadu příležitostí ke kulurnímu vyžití a sociálnímu začlenění. S tím souvisí i ochota obyvatel platit za výhody vyplývající z pořádání LOH 2012. Ve studii zpracované pro Ministerstvo kultury, médií a sportu v roce 2005 uvedli obyvatelé Londýna ochotu platit 22 liber ročně za domácnost po dobu 10 let, a obyvatelé Manchesteru a Glasgow pak ochotu platit 12 liber ročně za domácnost po stejné časové období za výhody související s pořádáním olympiády, přičemž nehmotné výhody byly uváděny jako důležitější než hmotné, především pro mimolondýnské obyvatele. Mezi tyto nehmotné výhody respondenti řadili především národní hrdost, motivaci mládeže, sociální integraci a „pocit štěstí“ a také
po-olympijské
využití
sportovních
zařízení
vybudovaných
či
zrekonstruovaných pro potřeby olympijských her (Maennig, Porsche, 2006, p.817). Podle jiné studie analyzující spokojenost obyvatel v průběhu 24-letého období, kdy se konaly Olympijské hry, Mistrovství světa a Mistrovství Evropy ve fotbale, kterou provedli Kavetos a Szimanski, má hostitelství vrcholných sportovních událostí značný vliv na spokojenost obyvatel pořádající země. Výsledky této studie však nenaznačují, že by pořádání těchto akcí mělo dlouhodobý vliv na spokojenost, z čehož lze vyvodit, že i hostitelství LOH 2012 má pouze krátkodobý efekt na spokojenost obyvatelstva (Kavetos, Szymanski, 2008, p.8-14). Z mé osobní zkušenosti a rozhovorů s obyvateli Londýna mohu konstatovat, že Britové jsou rádi, že jejich země v roce 2012 opět hostila olympijské hry, a jejich spokojenost s ohledem na výše uvedené sociální aspekty trvá, i když s tříletým odstupem vliv olympijských her už samozřejmě není tak intenzivní.
5.4 Environmentální aspekty V této kapitole se budu zabývat dopady hostitelství LOH 2012 na životní prostředí, konkrétně na spotřebu energie a využívání obnovitelných zdrojů, snižování emisí, produkci odpadů a také na dopravu a bydlení. Pořadatelé uvádějí, že šlo o dosud „nejzelenější olympiádu“ v historii. Konstruktéři se poučili z předchozích olympiád konaných v Pekingu a Aténách a sportoviště navrhli tak, aby byly dobře využitelné i po skončení olympijských her. 55
Již od počátku příprav zde také byla patrná snaha pořadatelů o ekologický přístup, k němuž se snažili motivovat i účastníky a diváky. Povedeným příkladem je 5 olympijských sportovišť, které jsou udržitelné a ohleduplné k životnímu prostředí. Jde o londýnský velodrom s 6 000 sedadly z dílny architektonického studia Michaela Hopkinse, který byl oceněn Královským institutem britských architektů. Náklady na jeho výstavbu přesáhly 105 milionů liber a při stavbě dráhy konstruktérům radil slavný britský cyklista Chris Hoy. Autoři stavby se snažili maximálně využít přirozené odvětrávání a denní světlo. Další ekologickou stavbou je basketbalová aréna s kapacitou 12 000 diváků, na jejímž návrhu se podílela 3 architektonická studia v čele s Wilkinson Eyere a která se může chlubit speciální konstrukcí Flatpack umožňující demontáž a opětovou montáž na jiném místě. Aréna je postavena z 1 000 tun oceli a její plášť je tvořen 20 000 m² PVC membrány z recyklovaného plastu. Stavba přišla na 30 milionů liber. Plavecký stadion z dílny architektonického studia Zaha Hadida je tvořen především betonem nevyžadujícím další povrchové úpravy a tribuny, které byly po skončení olympijských her demontovány, byly z oceli a PVC materiálů bez ftalátů. Organizátoři pojali ekologicky i dopravu stavebního materiálu pro šatny a bazén, když je nechali převážet na místo určení vlakem. Jednou z nejudržitelnějších staveb z pohledu dopadu na životní prostředí je házenkářská hala postavená z cihel ze stavařského prachu, jejíž fasáda je tvořena z recyklované mědi. Disponuje zvláštním systémem osvětlení a efektivně využívá dešťovou vodu ke splachování toalet, což snižuje provozní náklady na tyto položky o 40 %. Napojení na centrální topný a chladící systém Olympijského parku pak znamená další úsporu energie. V areálu kasárny Královského dělostřelectva pak byly dočasně postaveny 3 ocelové haly s PVC plášti pro sportovní střelbu. Díky speciálním přísavkám umístěným na fasádě každé haly je umožněno přirozené odvětrávání a osvětlení denním světlem (nazeleno.cz, [15]).
56
Efektivně se podařilo využít také 2 182 ubytovacích jednotek z Olympijské vesnice, které byly přebudovány na 2 818 nových bytů, které obklopuje četná zeleň (Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s.68-69). Podle studie ekologických organizací BioRegial a WWF plánovala britská vláda ve spolupráci s pořadateli 50% snížení emisí a uhlíkové stopy v souvislosti s olympiádou a až 20% využití energie pro provoz Olympijského parku z obnovitelných zdrojů. Olympiáda bylo skvělou příležitostí k sestavení inovativního programu pro efektivní využívání obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí, bohužel se ji však nepodařilo plně využít. Stanovené cíle bohužel nebyly naplněny, protože se původně počítalo s větrnými turbínami, které nakonec nebyly postaveny kvůli legislativním změnám, a energetickým centrem pro výrobu tepla a elektřiny využívajími obnovitelná paliva, jež také nebylo vybudováno a energie tak musela být vyráběna pomocí fosilních paliv. V důsledku těchto změn oproti původnímu plánu tak bylo na místě pouze 9 % obnovitelné energie. Oproti tomu byla výrazně snížena produkce odpadů díky využití recyklovatelných materiálů a efektivní spolupráci s dodavateli. Podařilo se dosáhnout vysoké úrovně recyklace ve fázi výstavby.
Bohužel však opět nebylo dosaženo
stanovených cílů co se týče recyklace materiálů v demoliční fázi, kdy se počítalo s opětovným použitím až 90 % použitých materiálů (Bioregional, WWF, 2005, [1]). Přestože některé ekologické cíle bohužel naplněny nebyly, v jiných oblastech ochrany životního prostředí byly organizátoři úspěšnější. Svělým krokem byla možnost využití městské dopravy s platnou vstupenkou pro daný den zdarma a také vyhrazení cyklostezek pro návštěvníky olympiády, kteří navíc mohli využít četné cyklopůjčovny i bezplatné úschovny kol u každého sportoviště (Londýn – Olympijský průvodce 2012, 2012, s.190). Jak již bylo řečeno, londýnská olympiáda se snažila o ekologický přístup k životnímu prostředí a olympijská sportoviště byla navržena tak, aby mohla být efektivně
využita
i
po
skončení
LOH
2012.
S některými
se
díky
demontovatelnosti dokonce počítá i na nadcházející olympiádu v Rio de Janeiru, která se bude konat v roce 2016. I na této olympiádě chtějí být organizátoři
57
ohleduplní k životnímu prostředí, což dokládají plány na dekontaminaci znečištěných pobřežních vod v okolí města a také projekt unikátního solárního vodopádu, který by měl sloužit jako solární elektrárna využívající mořskou vodu pro výrobu energie pro olympijskou vesnici a zároveň i jako vyhlídková věž (ekobydleni.eu, [5]). Zda budou tyto snahy o ekologický přístup naplněny se ukáže v nadcházejícím roce. Už nyní však lze konstatovat, že volba destinace pro konání olympijských her v roce 2016 je šťastnější než v roce 2008, kdy hry hostil Peking, který patří mezi nejzamořenější světové metropole. Je nanejvýš vhodné, aby se MOV při rozhodování, komu přidělit hostitelství každých dalších olympijských her, do budoucna více zabýval otázkou environmentálních podmínek kandidátů ucházejících se o hostitelství, než technickými aspekty a ekonomickými zájmy (Sekot, Sociologické problémy sportu, s. 184-185). Problematiku globálního oteplování a klimatických změn aktuálně řeší konference OSN v Paříži, která tuto problematiku považuje za zcela prvořadou. Tato konference se po nedávných teroristických útocích koná za mimořádně přísných bezpečnostních opatření. Jde o 21. Konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 21), jíž se účastní vrcholní představitelé vlád, mezivládních i nevládních organizací z celého světa (osn.cz, [25]). Jejím výstupem je dohoda státu OSN, která si klade za cíl udržet globální oteplování pod hranicí 2ºC. Dohoda, jejíž finální návrh představil účastníkům konference francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, byla přijat 12.12.2015. Tato dohoda by měla po roce 2020 nahradit Kjótský protokol z roku 1997 (ceskenoviny.cz, [3]).
5.5 Politické aspekty Náklady na pořádání olympijských her pocházejí z veřejných financí, proto lze v této souvislosti mluvit také o politických aspektech. Především před volbami může podpora, nebo naopak odmítnutí dané sportovní akce pro politika znamenat zajištění přízně voličů, nebo jejich ztrátu. Velké sportovní události bývají také občas využívány k propagaci politických názorů a ideologií, o čemž jsme se v minulosti mohli přesvědčit na olympiádě 58
v Berlíně roku 1936, kde byl propagován nacistický režim, nebo v Pekingu v roce 2008 (sociopress.cz, [21]). V této nejlidnatější zemi světa dochází k porušování lidských práv, šetrný přístup k životnímu prostředí zde také není příliš patrný a ve sportu zde převládá princip vítězství za každou cenu, nikoli fair play, což jsou fakta zásadně se rozcházející s olympijskou ideou. Pro komunistické představitele země však olympiáda představovala jedinečnou příležitost ke zviditelnění čínské ekonomické síly (Sekot, 2008, s.183-190). Zde se opět potvrzuje, že Londýn, jakožto multikulturní moderní město, byl šťastnou volbou pro hostitelství olympijských her, které v roce 2012 proběhly v mnohem lidštější a přirozenější podobě.
59
Diskuze Hlavním cílem této práce byla charakteristika londýnských olympijských her a analýza
ekonomických,
marketingových,
mediálních,
sociálních,
enviromentálních a politických aspektů jejich hostitelství. Existuje řada studií, které se této problematice věnují z různých pohledů – buď v rámci konkrétního
časového
období,
nebo
hodnotí
specifické
aspekty
pořadatelství LOH 2012. Většina těchto studií pochází z období před konáním olympijských her v Londýně, nebo těsně po jejich skončení. Nejnáročnější při psaní této práce bylo vyhledání a selekce těchto studií tak, aby byly shromážděny co nejaktuálnější informace. Z toho důvodu jsem se obrátila přímo na britský olympijský výbor jakožto nejkompetentnější orgán schopný poskytnout aktuální data. Ta se mi však od něj bohužel nepodařilo získat, proto tato práce sestává z analýzy dat veřejně dostupných na internetu a v odborné literatuře. Nejlépe se naopak dařilo zanalyzovat environmentální dopady, neboť na tento aspekt hostitelství LOH 2012 je Londýn náležitě hrdý a informace o něm jsou dobře dostupné. Na téma dané problematiky s největší pravděpodobností vznikne ještě hodně daších studií, která budou dopady hostitelství olympijských her neustále upřesňovat, protože s jeho odkazem se budeme setkávat ještě řadu let.
60
Závěr Práce se věnuje především charakteristice olympijských her, konkrétně výběru loga a motta her, volbě maskotů, olympijské symbolice a ceremoniálům, dále analyzuje jednotlivá sportoviště a sporty a pojednává také o zajímavých faktech a působení České republiky na LOH 2012. Dále pak analyzuje jednotlivé aspekty pořádání olympiády v Londýně a jejich vliv nejen na životní prostředí, obyvatelstvo a v neposlední řadě také ekonomiku Velké Británie. Hostitelství LOH 2012 sice nenaplnilo ekonomická očekávání, pro Velkou Británii však znamenalo rozhodně přínos. Některé podnikatelské sektory, např. cestovní ruch, sice zaznamenaly v období konání olympiády snížené zisky kvůli obavě turistů ze zvýšení cen a ruchu, pro jiná odvětví však pořadatelství olympijských her znamenalo rozkvět, především pak pro stavebnictví. Olympiáda byla ohleduplná k životnímu prostředí a může se chlubit nálepkou „nejzelenější“ olympiády v historii novodobých olympijských her. Hostitelství LOH 2012 podpořilo i zaměstanost a nastartovalo britskou ekonomiku, která se díky tomu vymanila z recese. Ve zkoumaném období 2005-2017 podpoří hostitelství LOH 2012 britské HDP odhadovanou částkou 16,5 miliardy liber. Londýnská olympiáda měla pozititivní vliv také na spokojenost obyvatel z hlediska sociální intergrace, nových pracovních příležitostí i nových možností bydlení a sportovního i kulturního vyžití. Tato práce nabízí komplexní pohled na problematiku hostitelství olympijských her a jeho přínosu pro pořádající zemi. Srovnáváním s minulými olympijskými hrami je pak naznačováno možné směřování dalších olympijských her, které by se do budoucna měly konat pouze tam, kde se hostitelská země postará o ekologicky přátelské prostředí.
61
Seznam použitých zdrojů
Knižní zdroje Davis, J. A. (2008). The Olympic Games Effects- How sports marketing builds strong brand. Singapore, Malaysia: John Wiley & Sons Dovalil, J. & kolektiv. (2004). Olympismus (1.vyd.). Praha, ČR: Nakladatelství Olympia Grexa, J. & kolektiv (2006). Metodická príručka SOV - Olympijská výchova. Bratislava, SR: Slovenský olympijský výbor, Slovenská olympijská akadémia, Národné športové centrum Kavetos, G, Szymanski, S. (2008). National wellbeing and international sports events. [Studie] North American Association of Sports Economists Working Paper. Kubásek, P. (2013). Televizní zpracování OH v Londýně 2012. Brno, ČR: Masarykova univerzita. Diplomová práce Londýn – olympijský průvodce 2012 (1. vyd.). Oficiální publikace Českého olympijského výboru. Praha, ČR: Mladá fronta ve spolupráci se společností Česká olympijská. Maennig, W., Porsche, M. (2006). The feel-good effects at mega sporting events.Recommendations for public and private administration Informed by the experience of the FIFA World Cup 2006. [Studie] IASE/NAASE Working Paper Series. Sekot, A. (2008) Sociologické problémy sportu. Praha, ČR: Grada Publishing Sekot, A. (2006) Sociologie sportu. Brno, ČR: Masarykova univerzita Tomek, O. (2003). Televizní komercionalizace sportu. Brno, ČR: FSS MU
62
Internetové zdroje 1. Bioregional, WWF (2005). Towards o one planet Olympics. Dostupné
na:
http://assets.wwf.org.uk/downloads/towards_a_one_planet_olympi cs_revisited.pdf (November 10, 2015) 2. Česká pozice.lidovky.cz (2011) OH 2012 v Londýně: ve znamení Facebooku,
Twitteru,
a
spol.
Dostupné
na:
http://ceskapozice.lidovky.cz/oh-2012-v-londyne-ve-znamenifacebooku-twitteru-a-spol-fhv/tema.aspx?c=A110629_133732_pozice_23166
(December
3,
2015) 3. České noviny.cz (2015). Dohoda z Paříže má udržet oteplování pod
dvěma
stupni
Celsia.
Dostupné
na:
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/konference-osn-o-klimatu-vparizi-ma-zaverecny-navrh-dohody/1292219 (December 12, 2015) 4. E15.cz (2012) Olympijský ceremoniál přijde na 25 milionů liber. Dostupné
na:
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/olympijsky-ceremonialprijde-na-27-milionu-liber-858785/galerie (November 4, 2015) 5. Ekologické bydlení (2012). Olympiádu 2016 v Riu by mohly zásobovat
solární
vodopády.
Dostupné
na:
http://www.ekobydleni.eu/architektura/olympiadu-2016-v-riu-bymohly-energii-zasobovat-solarni-vodopady (December 10, 2015) 6. Ekonom.cz (2012). Více než sportovci soupeří na olympiádě firmy a společnosti. Dostupné na: http://ekonom.ihned.cz/c1-56963230vice-nez-sportovci-souperi-firmy (December 3, 2015)
63
7. ETOA Report (2010). Olympic Hotel Demand – Sydney, Athens, Beijing.
Dostupné
http://www.etoa.org/docs/default-
na:
source/Reports/ETOA-reports/2010-etoa-olympic-report.pdf (December 5, 2015) 8. iDnes.cz (2012). Olympijské hry skončily. Londýn viděl emotivní závěrečný ceremoniál. Dostupné na: http://oh.idnes.cz/zaverecnyceremonial-olympiady-v-londyne-fg5-/olympiada-londyn2012.aspx?c=A120812_214600_oh-dalsi-zpravy_mah (November 2, 2015) 9. Illumin (2012). An engineer´s perspective: London´s preparation for
the
2012
Olympic
Games.
Dostupné
na:
https://illumin.usc.edu/200/an-engineers-perspective-londonspreparation-for-the-2012-olympic-games/ (November 10, 2015) 10. Incredible London (2012) Westfield White City Shopping Centre Dostupné
London.
z:
http://www.incrediblelondon.co.uk/shopping/Westfield-ShoppingCentre-London.asp (December 10, 2015) 11. Lidovky.cz (2012). Seznam olympijských medailí, které Češi získali v Londýně.
Dostupné
na:
http://sport.lidovky.cz/seznam-
olympijskych-medaili-ktere-ziskala-ceska-vyprava-pe4/olympiada.aspx?c=A120812_210210_ln-sport-oh_vrb (December 3, 2015) 12. Komise Evropských společenství (2007). Bílá kniha o sportu. Dostupné
na:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/?uri=URISERV%3Al35010 (November 10, 2015) 13. Mapping London (2012). The Olympic Park – New names, new map. Dostupné na: http://mappinglondon.co.uk/2012/the-olympicpark-new-names-new-map/ (November 5, 2015)
64
14. Mezinárodní olympijský výbor. (2011). Olympijská charta. Dostupné
na:
http://www.olympic.cz/www/docs/2012_olympijska_charta_2011_ final.doc (December 4, 2015) 15. Nazeleno.cz (2012). Letní olympiáda v Londýně: pět stadionů, které dokazují, že nám planeta enní jedno. Dostupné na: http://www.nazeleno.cz/nazelenoplus/letni-olympiada-v-londynepet-stadionu-ktere-dokazuji-ze-nam-planeta-neni-jedno.aspx (November 20, 2015) 16. Novinky.cz (2015). Kolik stála olympiáda v Londýně? Dostupné na:
www.novinky.cz/ekonomika/svet-investovani/274558-kolik-
stala-olympiada-v-londyne.html (December 1, 2015) 17. Novinky.cz (2012). Umělec Černý
vysílá do světa klikující
autobus. Dostupné na: http://www.novinky.cz/domaci/273942umelec-cerny-vysila-do-londyna-klikujici-autobus.html (December 2, 2015) 18. Olympic.org
(2012).
London
2012.
Dostupné
na:
http://www.olympic.org/london-2012-summer-olympics (October 29, 2015) 19. Olympic.org (2012). London 2012 – Relive the impressive Opening Ceremony. Dostupné na: http://www.olympic.org/news/london2012-the-opening-ceremony/204829 (November 2, 2015) 20. Paralympic.org
(2012).
London
2012.
Dostupné
http://www.paralympic.org/london-2012 (October 29, 2015)
65
na:
21. Sociopress.cz (2014). Aleš Sekot: Olympijský výbor by měl pečlivěji zvažovat pořadatelství olympijských her. Dostupné na: http://sociopress.cz/2014/02/23/ales-sekot-olympijsky-vybor-bymel-pecliveji-zvazovat-poradatelstvi-olympijskych-her/ (December 6, 2015) 22. Sport.cz (2012). Olympijská vesnice: řada lákadel, ale žádný alkohol.
Dostupné
na:
http://www.sport.cz/loh/ostatni-
sporty/clanek/430653-olympijska-vesnice-rada-lakadel-ale-zadnyalkohol.html (December 1, 2015) 23. Sport.cz (2012). Olympijští maskoti: lví krasavec vyvolávající britskou
hrdost
a
dvě
jednooké
příšery.
Dostupné
na:
http://www.sport.cz/loh/ostatni-sporty/clanek/430639-olympijstimaskoti-lvi-krasavec-vyvolavajici-britskou-hrdost-a-dve-jednookeprisery.html (November 5, 2015) 24. Sport.cz (2012). VIDEO: Olympiáda začala. Londýn rozzářila velkolepá show s královnou, Bondem i Mr. Beanem. Dostupné na: http://www.sport.cz/loh/ostatni-sporty/clanek/430836-videoolympiada-zacala-londyn-rozzarila-velkolepa-show-s-kralovnoubondem-i-mr-beanem.html (November 2, 2015) 25. United nations (2015). Co všechno jste chtěli vědět o klimatické konferenci v Paříži. Dostupné na: http://www.osn.cz/cop21-casteotazky/ (December 12, 2015)
66
Seznam obrázků
Obrázek č. 1 – Logo olympijských her 2012........................................................11 Obrázek č. 2 – Logo paralympijských her 2012...................................................11 Obrázek č. 3 - Maskoti LOH 2012........................................................................12 Obrázek č. 4 – Zahajovací ceremoniál..................................................................15 Obrázek č. 5 – Olympijská sportoviště.................................................................17 Obrázek č. 6 – Olympijský park............................................................................18 Obrázek č. 7 – Olympijská vesnice........................................................................29 Obrázek č. 8 – Westfield Shopping Center............................................................49
67
RESUMÉ Tato diplomová práce se zabývá ekologickými aspekty vrcholových sportovních událostí, konkrétně problematikou pořadatelství olympijských her v Londýně v roce 2012. Je věnována především charakteristice londýnských olympijským her a analýze dopadů jejich hostitelství pro pořádající zemi. Předkládaný text nabízí komplexní pohled na danou problematiku a poskytuje doporučení pro příští olympijské hry.
Klíčová slova: sport, olympismus, olympijské hry, Londýn, 2012, hostitelství, ekologie, vrcholové sportovní události
RESUMÉ This diploma thesis focused on ecological aspects of top sportive events, specifically deals with hosting of the Olympic Games in London in 2012. It is dedicated to the description of London Olympic Games and the analysis of impacts of hosting for the organizing country. The submitted text offers a comprehensive overview of the issue and provides recommendations for the next Olympic Games.
Key words: sport, Olympism, Olympic Games, London, 2012, hosting, ecology, top sportive events
68
