ejné podpory regionu soudržnosti Jihozápad PBA Group Prague-Brussels Advisory Group Červen 2008

Řešení problematiky veřejné podpory v Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Jihozápad

Červen 2008

PBA Group Prague-Brussels Advisory Group

OBSAH: ÚVOD ____________________________________________________________________ 3 I. OBECNÉ POKYNY ___________________________________________________ 4 Klasifikace projektů z pohledu veřejné podpory ____________________________ 4 Odpovědnost a posuzování projektů _____________________________________ 4 Příjemci veřejné podpory a jejich povinnosti _______________________________ 5 Monitoring řídícího orgánu_____________________________________________ 6 II. PŘEHLED INTERVENCÍ _______________________________________________ 7 Relevantní legislativa_________________________________________________ 7 Vysvětlení způsobu klasifikace jednotlivých oblastí podpor ___________________ 8 III. POSUZOVÁNÍ PROJEKTŮ ___________________________________________ 12 Existence veřejné podpory ___________________________________________ 12 Použití konkrétních pravidel___________________________________________ 13 IV. KOMUNIKACE SE ŽADATELI O PODPORU ____________________________ 14 Prohlášení ke způsobilým výdajům _____________________________________ 14 Prohlášení k pravidlu de minimis _______________________________________ 14 Klauzule o vrácení podpory ___________________________________________ 15 PRIORITNÍ OSA: DOSTUPNOST CENTER _________________________________ 16 1.1 Modernizace regionální silniční sítě __________________________________ 16 Metodický postup___________________________________________________ 16 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu ___________________________ 18 Metodický postup___________________________________________________ 19 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy _________________________ 21 Metodický postup___________________________________________________ 22 1.4 Rozvoj regionálních letišť____________________________________________ 24 Metodický postup___________________________________________________ 25 1.5 Rozvoj místních komunikací _________________________________________ 27 Metodický postup___________________________________________________ 27 PRIORITNÍ OSA: STABILIZACE A ROZVOJ MĚST A OBCÍ __________________ 28 2.1 Integrované projekty rozvojových center (nad 50 tis.) __________________ 28 Metodický postup___________________________________________________ 29

PBA Group

2.2 Rozvojové projekty spádových center (5-50 tis.) _______________________ 34 Metodický postup___________________________________________________ 34 2.3 Revitalizace částí měst a obcí (0,5-5 tis.) ______________________________ 36 Metodický postup___________________________________________________ 36 Podmínky udělení podpory ___________________________________________ 36 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 38 Metodický postup___________________________________________________ 38 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci ___________________________ 41 Metodický postup___________________________________________________ 42 2.6 Rozvoj zdravotnické péče ____________________________________________ 45 Metodický postup___________________________________________________ 45 PRIORITNÍ OSA: ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU __________________________ 48 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu _______________________________ 48 Metodický postup___________________________________________________ 49 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu __ 52 Metodický postup___________________________________________________ 53 3.3 Rozvoj služeb cest. ruchu, marketingu a produktů cest. ruchu___________ 56 Metodický postup___________________________________________________ 57 ANALÝZA RELEVANTNÍCH PRAVIDEL VEŘEJNÉ PODPORY________________ 60 Podpora de minimis _____________________________________________________ 60 Podpora malým a středním podnikům _____________________________________ 61 Regionální podpora ______________________________________________________ 65 Dopravní politika ________________________________________________________ 68 Regionální letiště ________________________________________________________ 73 Základní, střední a vyšší odborné školství _________________________________ 76 Sociální a zdravotní politika ______________________________________________ 78

Červen 2008

2

PBA Group

ÚVOD Cílem tohoto dokumentu je objasnění způsobu aplikace pravidel veřejné podpory v regionálním operačním programu JIHOZÁPAD. První kapitola obsahuje základní pokyny k aplikaci pravidel veřejné podpory. Představuje konkrétní zásady pro posuzování projektů v praxi, přičemž v tomto směru je více orientována na procesní aspekty. Druhá kapitola přináší praktický přehled, jaká pravidla veřejné podpory mají být pro konkrétní oblasti podpory vždy použita. Třetí kapitola přehledně rozebírá základní otázky, které by si posuzovatelé projektů při aplikaci pravidel veřejné podpory měli klást. Charakter otázek je ilustrativní. Ukazuje, jak se pravidla popsaná v předchozí kapitole aplikují v praxi. Čtvrtá kapitola se váže k dokumentaci pro komunikaci poskytovatele podpory a jejího žadatele. Dále navazuje text, který se vztahuje ke konkrétním oblastem intervencí ROP Jihozápad. V samotném závěru je obsažena stručná analýza pravidel poskytování veřejné podpory, které jsou pro ROP JZ významné.

* * * * * Postupy obsažené v materiálu představují odborný názor společnosti PBA Group/Úřadu Regionální rady, neboť závazné stanovisko v dané věci může poskytnout pouze Evropská komise jako svrchovaná autorita v otázkách pravidel veřejné podpory.

Červen 2008

3

PBA Group

I.

OBECNÉ POKYNY

Klasifikace projektů z pohledu veřejné podpory Obecně platí, že dotace na projekty financované z fondů EU nesmí zakládat zakázanou veřejnou podporu. To znamená, že přijatelnými projekty pro regionální operační program Jihozápad jsou jen takové, jejichž financování buď nezakládá veřejnou podporu, případně pokud ji zakládá, dotace je povolena na základě výjimky ze zákazu veřejné podpory (zvláštního předpisu Evropské komise). V souladu s článkem 87 Smlouvy ES dotace na projekt zakládá veřejnou podporu, je-li financována státem nebo ze státních prostředků, zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a tím narušuje nebo hrozí narušit soutěž na trhu a pokud nepříznivě ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Výjimkami se rozumí právní předpisy, které přijaly orgány EU s cílem definovat množinu takových podpor, které nejsou v rozporu s právem EU. Nad rámec těchto předpisů může podporu schválit pouze Evropská komise. Množina výjimek - relevantních předpisů EU - pro oblast veřejné podpory významných pro ROP Jihozápad vyplývá z druhé kapitoly tohoto dokumentu. Odpovědnost a posuzování projektů Odpovědným subjektem za dodržování pravidel veřejné podpory v regionálním operačním programu Jihozápad je řídící orgán. V rámci procesu posuzování žádostí dochází ke kontrole projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. Tato kontrola probíhá u každého projektu v souladu s příslušnou legislativou EU, přičemž základní přístupy pro hodnocení projektů jsou předmětem právě tohoto dokumentu – viz dále části věnované popisu jednotlivých oblastí podpor (nemají za cíl nahradit práci s právními předpisy EU pro oblast veřejné podpory, ale zjednodušit ji). Časový ani věcný rozsah činnosti spojený s běžnou kontrolou veřejné podpory není tímto dokumentem nijak stanoven. Podstatné je dosažení jednoznačného závěru v rámci posuzování projektu. Závěrem se rozumí uvedení informace, zda projekt nezakládá, či zakládá veřejnou podporu, případně, jaké pravidlo se aplikuje. V případě pochybností spojených se správnou aplikací pravidel veřejné podpory u posuzovaného projektu je řídící orgán oprávněn pozastavit řízení ve věci schválení podpory z operačního programu. Obnovit ho může pouze tehdy, jsou-li dané pochybnosti odstraněny. O postupu ve věci odstranění pochybností je žadatel informován řídícím orgánem ve stanovené lhůtě.

Červen 2008

4

PBA Group

Vhodným přístupem při přetrvávání pochybností může být získání odborného stanoviska od třetích subjektů, mezi něž patří zejména poradní názor ÚOHS. V případě dlouhodobých pochybností bude získán závazný názor Evropské komise. Pro zajištění transparentnosti procesu posuzování a pro lepší orientaci žadatelů o dotace jsou Úřadem regionální rady vydávána tzv. předběžná stanoviska ve věci veřejné podpory. Bližší informace o jejich vydávání jsou na internetových stránkách RR Jihozápad. Zvláštní pozornost je věnována případům, kdy je nutné volit mezi více aplikovatelnými pravidly veřejné podpory. V podstatě vždy je možné volit mezi odpovídajícími pravidly a pravidlem de minimis. Úřad RR se v tomto případě drží zásady, že pravidlu de minimis je lépe se v praxi vyhnout z důvodu problematického prověřování naplnění podmínek jeho aplikace. Pravidla veřejné podpory jsou rovněž v relevantní míře promítnuta do těch částí výzev, které se týkají podporovaných aktivit, oprávněných žadatelů o podporu, výše podpory a vymezených způsobilých výdajů. Současně je náležitá pozornost věnována správnému používání pojmů a definic (například vymezení MSP, podniku ve smyslu práva EU, apod.) Má se rovněž za to, že podpora má motivační účinek, pokud příjemci umožňuje provést činnosti nebo projekty, které by se bez této podpory neuskutečnily. Regionální podpora má motivační účinek rovněž tehdy, pokud by se bez podpory investiční projekt neuskutečnil v dané podporované oblasti. Příjemci veřejné podpory a jejich povinnosti V rámci režimů podle článku 87 Smlouvy ES mohou být příjemci veřejné podpory soukromé nebo veřejné subjekty, pokud provádí hospodářskou činnost. Jejich právní forma není rozhodující. Konkrétní podmínky udělení a výše podpory vyplývají z jednotlivých relevantních předpisů ES. Projekty, které obdrží podporu z regionálního operačního programu Jihozápad, nesmí obdržet žádnou jinou podporu z veřejných zdrojů na stejné způsobilé výdaje tohoto projektu. Tento závazek bude explicitně uveden v rámci smluvního vztahu mezi žadatelem a poskytovatelem podpory v regionálním operačním programu Jihozápad. U projektů, jejichž financování nezakládá veřejnou podporu, ale vytváří příjmy, způsobilé výdaje nepřevýší současnou hodnotu investičních nákladů po odečtení současné hodnoty čistého příjmu z investice za konkrétní referenční období, jak je to definováno v článku 55 nařízení 1083/2006 ES. Projektem vytvářejícím příjmy se

Červen 2008

5

PBA Group

rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. Veškerá zakázaná podpora (tj. poskytnutá v rozporu s pravidly EU) musí být ze strany příjemce navrácena, a to včetně úroků stanovených v souladu s nařízením Rady ES 794/2004. Monitoring řídícího orgánu Řídící orgán povinně shromažďuje informace o veřejných podporách poskytnutých v předcházejícím období a o probíhajících programech veřejné podpory. Zajišťuje, aby příslušné dokumenty obsahovaly dostatečné informace pro to, aby mohlo být posouzeno, zda podmínky uplatnění výjimky byly respektovány (např. relevantní informace prokazující možnost kvalifikace společnosti jako MSP v případě, že tomuto podniku byl tento typ podpory přiznán). Roční záznamy týkající se blokových výjimek musí být uchovávány po dobu 10 let od data poskytnutí veřejné podpory na jejich základě. Podobně je nezbytné zachovat informace o udělené podpoře de minimis v průběhu dalších 10 let od data jejího poskytnutí.

Červen 2008

6

PBA Group

II.

PŘEHLED INTERVENCÍ

Relevantní legislativa Výčet legislativy, která je aplikovaná v rámci ROP Jihozápad, je patrný z následujícího textu (ten je zaměřen jen na vývoj v právní oblasti) a tabulky, která je níže uvedena. Nejčastěji používaným předpisem je nařízení Komise 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. V této souvislosti je vhodné uvést, že v Evropská komise připravuje nové nařízení o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašujících určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (tzv. obecnou nebo též superblokovou výjimku). Předpokládá se, že dané nařízení by mohlo vstoupit v platnost v polovině roku 2008 s tím, že zároveň bude zrušena celá řada dosud platných předpisů definujících specifické blokové výjimky, mimo jiné i výše uvedenou blokovou výjimku pro vnitrostátní regionální podporu. Pokud jde o přechodná ustanovení, podstatné jsou tyto skutečnosti: -

-

-

Nové nařízení by se mělo použít na podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení Podpora poskytnutá před vstupem nového nařízení v platnost, která nesplňuje podmínky v něm stanovené, splňuje však podmínky stanovené v nařízení ES 1628/2006, je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy Jakákoliv jiná podpora poskytnutá před vstupem tohoto nařízení v platnost, která nesplňuje podmínky v něm stanovené, bude Komisí posouzena v souladu s příslušnými rámcovými předpisy, pokyny, sděleními a oznámeními Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají programy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po přechodné období šesti měsíců s výjimkou režimů regionální podpory. Platnost režimů regionální podpory, které byly vyňaty podle nařízení 1628/2006, končí s koncem platnosti schválených map regionální podpory

Bude-li navrhované nařízení přijato v popisované podobě, pak z výše uvedeného nevyplývá nic jiného než, že výzvy ROP Jihozápad, které budou vypisované po přijetí daného nařízení, budou muset vzít v úvahu dikci nového nařízení. Vedle právního předpisu k regionální podpoře je při implementaci ROP Jihozápad možné uplatnění zvláštního předpisu k problematice dopravní politiky (předpokládá se okrajové použití). Také pro tuto oblast je charakteristický nový přístup Evropské komise, který vyústil v přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70. Nové nařízení má nicméně vstoupit v platnost až v prosinci 2009, neboť členské státy mají mít dostatek času, aby se připravily na

Červen 2008

7

PBA Group

změny z něho vyplývající. Ve vztahu k ROP Jihozápad ale po této ani po věcné stránce z nového předpisu nevyplývají žádné podstatné změny. Více informací k předmětné legislativě je uvedeno v závěru dokumentu. Vysvětlení způsobu klasifikace jednotlivých oblastí podpor Tato pasáž uvádí orientačním (nikoliv vyčerpávajícím) způsobem, jaká pravidla veřejné podpory jsou v ROP Jihozápad použita. Intervence (aktivita), u které je uvedeno „nezakládá veřejnou podporu“ znamená, že v rámci posuzování projektů je nutné vyloučit (resp. nejsou přípustné) ty projekty, v jejichž případě by poskytnutí finančních prostředků veřejnou podporu zakládalo. Neznamená to tedy a priori, že by veřejná podpora v těchto intervencích nemusela být předmětem kontroly. U intervencí (aktivit), které mají předepsanou výhradní aplikaci konkrétního pravidla veřejné podpory, se jedná o veřejnou podporu vždy (tj. dané pravidlo se použije pro všechny projekty, které budou v rámci intervence předkládané). U ostatních intervencí (aktivit) se rozlišuje, jestli veřejnou podporu zakládají či nikoliv (vyplývá z dikce „zakládá-li veřejnou podporu“). Podle toho se buď se aplikuje některé z předepsaných pravidel, pokud daná intervence veřejnou podporu zakládá, nebo se o veřejnou podporu nejedná, a pak u předkládaných projektů není nutné žádná specifická pravidla aplikovat.

Oblast podpory

Financované aktivity

Uplatňovaná pravidla VP

1.1. Modernizace regionální silniční sítě 1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu

Červen 2008

Nezakládá veřejnou podporu.

•

Modernizace, popř. výstavba železničních stanic a zastávek

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikují se pravidla dle nařízení 1107/70 ES

•

Modernizace, popř. výstavba autobusových nádraží a zastávek

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikují se pravidla dle nařízení1107/70 ES

•

Výstavba nebo modernizace dopravních terminálů pro veřejnou dopravu

Nezakládá veřejnou podporu

•

Výstavba nebo modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikují se pravidla dle nařízení1628/2006 ES

•

Budování nebo modernizace informačních systémů ve veřejné dopravě


•

Technické prostředky pro integrovaných dopravních systém


rozvoj

8

PBA Group

1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy

1.4. Rozvoj regionálních letišť

•

Příprava koncepcí, programů a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu a jeho částech včetně přípravy nezbytné související dokumentace

•

Nákup, popř. modernizace vozidel pro přepravu osob

kolejových

Článek 73 Smlouvy ES

•

Nákup jiných než kolejových vozidel pro přepravu osob


•

Přestavba autobusů na ekologický pohon


•

Výstavba doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy (např. stanice CNG a LPG)

Pokyny společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí

•

Výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť

Uplatní se podmínky dané rozhodnutím Evropské komise

•

Zlepšení technického a bezpečnostního vybavení letišť Napojení veřejných letišť na silniční síť


• 1.5. Rozvoj místních komunikací 2.1. Integrované projekty rozvojových center

2.2. Rozvojové projekty spádových center

Červen 2008


Nezakládá veřejnou podporu Nezakládá veřejnou podporu

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP objektů a ploch v sídlech

Revitalizace centra města a památkových Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP chráněných objektů a území

Zakládá veřejnou podporu, aplikuje se Příprava rozvojových území pro podnikání a nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP služby

Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP volný čas

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury

Výstavba, rekonstrukce místních komunikací

Modernizace a rozvoj hromadné dopravy

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP objektů a ploch v sídlech

Stavební obnova a dostavba náměstí a dalších veřejných prostranství, vč. architektonických prvků

Revitalizace centra města a památkových Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP chráněných objektů a území

Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP volný čas, komunitní život a veřejný sektor

a

modernizace sítě

městské

Nezakládá veřejnou podporu, není-li dotčen obchod mezi členskými státy Nezakládá veřejnou podporu Nezakládá veřejnou podporu


9

PBA Group

Značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené

Zakládá veřejnou podporu, aplikuje se Příprava rozvojových území pro podnikání a nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP služby

2.3. Revitalizace částí měst a obcí

2.4. Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 2.5. Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci

2.6. Rozvoj zdravotnické péče

Červen 2008


Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech

Nezakládá veřejnou podporu, není-li dotčen obchod mezi členskými státy

Stavební obnova a dostavba náměstí a dalších veřejných prostranství, vč. architektonických prvků


Revitalizace památkově chráněných objektů a území


Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní život a veřejný sektor


Značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené


Příprava rozvojových území pro podnikání a Zakládá veřejnou podporu, aplikuje se služby nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP

Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky


Pořízení a modernizace vybavení škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky


Rozvoj sítě sociálních služeb


Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti


Výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory


Nákup a modernizace sociálních služeb

vybavení zařízení


Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti


Rekonstrukce a modernizace zdravotnických zařízení

objektů


Rozvoj sítě neodkladné přednemocniční péče (zdravotnické záchranné služby)


Nákup a modernizace zdravotnických zařízení


vybavení

10

PBA Group

3.1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení

Zakládá veřejnou podporu, aplikuje se Výstavba a rekonstrukce sportovněnařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP rekreační vybavenosti pro cestovní ruch

Výstavba a rekonstrukce vybavenosti pro cestovní ruch

Výstavba, rekonstrukce ubytovacích kapacit

Zakládá veřejnou podporu, aplikuje se Výstavba, rekonstrukce a modernizace nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP zařízení pro kongresovou turistiku

Zakládá veřejnou podporu, aplikuje se Výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness)

Výstavba a modernizace související s lázeňským provozem

Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst

3.2 .Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu

3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

Červen 2008

a


kulturní

Zakládá veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP

modernizace

Zakládá veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP

infrastruktury Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se a wellness nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP Nezakládá veřejnou podporu

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se Stavební rekonstrukce kulturních, nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP historických a technických památek Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách


Budování doprovodných informačních systémů a značení v památkově chráněných územích nebo objektech


Restaurování movitých kulturních památek


Pořízení vybavení na podporu nového Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se nařízení 1628/2006 s navýšením pro MSP využití památkově chráněných objektů

Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu a kultury

Zakládá-li veřejnou podporu, aplikuje se pravidlo de minimis

Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových systémů)


Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu


Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu


11

PBA Group

III.

POSUZOVÁNÍ PROJEKTŮ

Proces posuzování projektů je rozdělen do dvou základních fází: zjišťování existence veřejné podpory, a v případě jejího prokázání, určení konkrétních pravidel, které umožní její poskytnutí. Existence veřejné podpory Postup pro posouzení, respektive zjištění existence veřejné podpory je založen na uplatňování následujícího okruhu otázek: -

Kdo je skutečným příjemcem podpory ? Je jím subjekt, který projekt předkládá, nebo užitek z dotace na projekt bude mít třetí subjekt, kterého lze označit za cílového příjemce podpory ? Komentář: I nekomerční projekt předkládaný veřejným subjektem může zvýhodňovat v konečné fázi soukromé podnikatele.

-

Bude přínos z realizace projektu dostupný plošně všem podnikům (případně občanům nebo jiným cílovým skupinám) ve všech odvětvích hospodářství a bez územního omezení (adekvátně se posoudí vůči občanům a jiným subjektům) ? Nebo má z realizace projektu užitek konkrétní subjekt, případně skupina subjektů? Komentář: Pokud se jedná o obecně přístupnou infrastrukturu, o veřejnou podporu se nejedná. V opačném případě je nutné prověřit, jestli jsou naplněny i ostatní podmínky pro kvalifikaci veřejné podpory.

-

Lze realizaci projektu označit za ekonomickou aktivitu, která je nebo může být potencionálně provozována za účelem zisku ? Komentář: Pokud ano, je naplněna jedna ze základních podmínek pro kvalifikaci veřejné podpory.

-

Je tato ekonomická aktivita vykonávaná jako služba ve veřejném zájmu ? Komentář: Pokud ano, nemusí se jednat o veřejnou podporu nebo se může jednat o povolenou veřejnou podporu za předpokladu, že dotace je součástí kompenzace nákladů spojených s poskytováním těchto služeb.

-

Na jakém trhu se daný subjekt pohybuje, resp. má tato aktivita místní charakter nebo může být potencionálně vykonávaná subjekty z jiných členských států EU (má přeshraniční dopad) ? Komentář: Pokud je trh otevřen zahraničním podnikatelům nebo na tomto trhu dochází k přeshraničnímu obchodu, pak je naplněna poslední podmínka, nezbytná pro kvalifikaci veřejné podpory. Taková dotace musí být tedy poskytnuta v souladu s pravidly poskytování veřejné podpory.

Červen 2008

12

PBA Group

Použití konkrétních pravidel V návaznosti na prokázání existence veřejné podpory je určení konkrétních pravidel, která bude možné aplikovat (tj. jaká výjimka ze zákazu veřejné podpory bude použita), spojeno s následujícím okruhem otázek: -

Podle jakých pravidel je nutné postupovat (v ROP Jihozápad budou podpory udělovány, kromě podpor notifikovaných Evropské komisi, výlučně na základě 2 pravidel: pro vnitrostátní regionální podporu a podporu de minimis) ?

-

Které sektory nebo oblasti aktivit jsou vyloučené z možnosti poskytnutí podpory v tomto režimu (např. nákup vozového parku je vyloučen z pravidel o vnitrostátní regionální podpoře) ?

-

Splňuje podnik definici příjemce podpory podle těchto pravidel (např. je malým a středním podnikem) ?

-

Naplňuje projekt cíle, které si tato pravidla povolující poskytnutí podpory kladou za cíl (např. má projekt skutečně dopad na regionální rozvoj) ?

-

Jakou výši podpory je možné poskytnout (stanoveno v daných pravidlech nebo v rozhodnutí Evropské komise) ?

-

Na jaké uznatelné náklady je podporu možné poskytnout (každá pravidla stanovují přesně z pohledu veřejné podpory způsobilé výdaje) ?

-

Získal projekt dříve již jinou podporu a jakou (důležité z pohledu zákazu kumulace podpor na shodné způsobilé náklady a především z hlediska uplatnění pravidla de minimis) ?

-

Získal ji na stejné uznatelné náklady (kromě podpor de minimis je možné podpory kumulovat, pokud nejsou poskytnuty na stejné náklady) ?

Červen 2008

13

PBA Group

IV.

KOMUNIKACE SE ŽADATELI O PODPORU

Žadatel o podporu získává informaci k veřejné podpoře nejpozději ve výzvě. Dále se uplatní následující typy prohlášení a smluvních ujednání: Prohlášení ke způsobilým výdajům Žadatel o podporu dále vyplní v rámci dokumentace k předkládanému projektu prohlášení, ve kterém závazně bude deklarovat, že na stejné způsobilé výdaje, na které nyní chce čerpat podporu, neobdržel dříve žádný jiný příspěvek z veřejných rozpočtů ČR a EU. „Žadatel tímto prohlašuje, že na projekt, který se vztahuje k této žádosti o podporu nebyly na stejné způsobilé výdaje dříve získány žádné jiné finanční příspěvky z veřejných rozpočtů ČR a EU.“ Prohlášení k pravidlu de minimis Ve vztahu k pravidlu de minimis bude vyžadováno specifické čestné prohlášení, které se bude vázat k informaci o získaných podporách žadatele de minimis v posledních třech letech. Jako žadatel se tímto ucházím o podporu z ROP Jihozápad, která mi bude poskytnuta v režimu de minimis (dle ustanovení nařízení EU 1998/2006). Podle tohoto pravidla celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku nesmí v kterémkoli tříletém období přesáhnout částku 200000 EUR. Celková částka podpory de minimis udělená každému jednotlivému podniku činnému v odvětví silniční dopravy nepřesáhne 100000 EUR v kterémkoliv období tří fiskálních let. Tyto stropy se uplatní nezávisle na formě podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členským státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů Společenství. Období se stanoví podle roků používaných podnikem k daňovým účelům. Níže uvádím skutečnosti, které se váží k aplikaci daného pravidla. Prohlašuji, že v případě pochybností o dříve získaných podporách se obrátím na dotčený orgán s cílem vyjasnění jejich klasifikace. Jsem si vědom, že níže uvedené typy podpor, které nejsou uvedeny vyčerpávajícím způsobem, mohou spadat do kategorie de minimis a jako takové zakládat veřejnou podporu ve smyslu práva EU. -

dotace získaná z veřejných rozpočtů půjčka získaná od veřejných subjektů za zvýhodněných podmínek školení či poradenské služby od veřejných institucí získaných zdarma či za zvýhodněných podmínek

Červen 2008

14

PBA Group

-

podpora na investice či projekty ochrany životního prostředí z veřejných zdrojů reklama zdarma ve veřejné lokální televizi či jiných veřejných médiích (například podporu turistických produktů) nákup pozemku či jiných nemovitostí za menší než tržní cenu

Prohlašuji, že výše podpory udělená v posledních třech letech v režimu de minimis činila: Letos, loňský rok, předloňský rok, CELKEM Jméno, pozice, organizace, datum, podpis Klauzule o vrácení podpory U projektů, které zakládají veřejnou podporu, bude v rámci smlouvy uvedeno ustanovení z něhož bude vyplývat informace o typu výjimky, která na získanou podporu byla aplikována. U dotací poskytnutých v režimu de minimis bude navíc žadateli o tuto podporu vystaveno specifické osvědčení (takové osvědčení mu ulehčí situaci pro pozdější kontrolu a zejména v případě podání dalších žádostí o podporu v budoucnosti). Každá smlouva s žadatelem bude obsahovat klauzuli o povinnosti navrácení podpory v případě jejího nezákonného poskytnutí (platí, že na podporu není právní nárok, přičemž tato klauzule brání pozdějším případným námitkám o přijetí podpory v dobré víře ze strany jejího příjemce). „Žadatel si je vědom skutečnosti, že získaný finanční příspěvek z fondů EU nesmí v sobě zakládat zakázanou veřejnou podpory. Žadatel se výslovně zavazuje spolupracovat s poskytovatelem podpory (řídícím orgánem) způsobem, který ve vztahu k získanému finančnímu příspěvku z fondu EU vždy a za všech okolností povede k zajištění souladu s pravidly EU pro oblast veřejné podpory.“

Červen 2008

15

PBA Group

PRIORITNÍ OSA: DOSTUPNOST CENTER

1.1

Modernizace regionální silniční sítě

Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 5 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory V rámci této intervence nebudou poskytovány podpory, které zakládají veřejnou podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Je vyloučeno, aby podpora byla poskytnuta na projekty výstavby silnic, ze kterých mají přímý individuální užitek pouze vybrané hospodářské subjekty.

Metodický postup Podmínky udělení podpory V případě infrastrukturních projektů je základní otázkou, zda přínos z realizace projektu je dostupný plošně všem jejím budoucím uživatelům bez omezení nebo zda z realizace projektu má užitek konkrétní subjekt, případně skupina subjektů. Zjišťování existence veřejné podpory Udělování podpory v rámci této intervence bylo nastaveno tak, aby veřejná podpora nebyla poskytována, což vyžaduje zpřístupnění výstupu projektů všem subjektům bez omezení. Proto byla vyloučena možnost financování účelových komunikací. Co se rozumí pod pojmem účelová komunikace ? Účelová komunikace je taková, ze které má přímý užitek pouze vybraný hospodářský subjekt nebo skupina subjektů. Jako příklad lze uvést příjezdovou komunikaci k průmyslové zóně (viz níže).

Červen 2008

16

PBA Group

Aktivita: Napojení rozvojových ploch na nadřazenou silniční síť a) Projekt napojení rozvojových ploch, ve kterém se stále jedná o obecnou infrastrukturu, tj. využívanou veřejně i k jiným účelům než výlučně k účelům dotčeného podniku nebo skupiny podniků, kteří sídlí v rozvojové zóně. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná. V každém případě může být silnice vedena maximálně k hranici rozvojových ploch. Pokud bude toto naplněno, podpora může být udělena. b) Projekt napojení rozvojových ploch, ve kterém se jedná o účelovou komunikaci ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud je dotčen přeshraniční obchod. Lze předpokládat, že u většiny průmyslových zón bude obchod mezi členskými státy dotčen. Za těchto okolností nemůže být podpora poskytnuta. Specifickými jsou z tohoto hlediska rozvojové zóny, kde jsou umístěna obchodní střediska a jiné objekty občanské vybavenosti. Lze předpokládat, že v tomto případě se jedná o veřejnou infrastrukturu, jelikož zpřístupňuje objekty běžné občanské vybavenosti. Financování komunikace, která napojuje takový typ obchodní zóny nezakládá veřejnou podporu, přestože může být označena za účelovou. Ostatní aktivity: Projekty napojení regionu na nadřazenou silniční síť, propojení center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť, napojení venkovských oblastí a příhraničních oblastí na centra, zlepšení dostupnosti hraničních přechodů a snížení negativního vliv dopravy na obyvatelstvo. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože jejich předmětem není naplňování ekonomické činnosti.

Červen 2008

17

PBA Group

1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše stanovené v rozhodnutí Evropské komise vydaném na základě notifikace, případně v souladu s pravidlem de minimis. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 300 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory U projektů, které jsou zaměřeny na budování infrastruktury ve vlastnictví krajů, obcí nebo organizací jimi zřízených, z níž budou mít stejný užitek a k níž budou mít rovný přístup bez dalšího zvýhodnění všichni provozovatelé dopravy (případně všichni účastníci dopravního provozu v případě budování integrovaných dopravních systému) se nejedná o veřejnou podporu a podpora bude udělena až do výše 100 % způsobilých výdajů. U projektů výstavby či modernizace odstavných ploch pro vozidla se nejedná o veřejnou podporu, pokud parkování nebude zpoplatněno a nebude mít přímý ekonomický dopad na trh. V případě projektů výstavby či modernizace placeného parkoviště, jehož provoz může narušovat tržní prostředí, bude aplikováno nařízení č 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře, pokud budou splněny podmínky z něho vyplývající (tj. projekty, které by nesplnily jeho podmínky, nebudou akceptovány). U projektů výstavby železničních stanic a zastávek, výstavby autobusových nádraží a zastávek, kde příjemcem podpory budou provozovatelé drážní a autobusové dopravy, v závislosti na ekonomické stránce projektu dotace hrozí zakládat veřejnou podporu, kterou by bylo nezbytné notifikovat v souladu s nařízením 1107/70 EHS (předpokládají se ale projekty, které veřejnou podporu zakládat nebudou a notifikaci tedy spíše nebude nutné provádět). Podpora koncepcí studií a projektů týkajících se dostupnosti regionu, budování a modernizace informačních systémů a rozvoj integrovaných dopravních systémů nezakládá veřejnou podporu.

Červen 2008

18

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory V případě infrastrukturních projektů je základní otázkou, zda přínos z realizace projektu je dostupný plošně všem jejím budoucím uživatelům bez omezení nebo zda z realizace projektu má užitek konkrétní subjekt, případně skupina subjektů. Obecným trendem v Evropské unii je pozvolné otevírán trhu s infrastrukturou konkurenci, nicméně v České republice je tento trh téměř nerozvinutý. S ohledem na cíl zajišťování jednotné politiky v dané oblasti chce Evropská komise o daných podporách rozhodovat sama. Zjišťování existence veřejné podpory V případě této oblasti podpory není poskytnutí veřejné podpory vyloučeno. Dotace, které v této intervenci zakládají veřejnou podporu a nelze je povolit na základě platných pravidel poskytování veřejné podpory (vnitrostátní regionální investiční podpory), budou notifikována za účelem jejího předběžného schválení Evropskou komisí. Aktivita: Projekty modernizace, popř. výstavby železničních stanic a zastávek a autobusových zastávek a nádraží a) Projekty modernizace nebo výstavby stanic, zastávek a nádraží, které jsou ve vlastnictví kraje nebo obcí a jsou zpřístupněny všem provozovatelům a uživatelům dopravy. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, jde o výstavbu veřejné infrastruktury. b) Projekty modernizace nebo výstavby stanic, zastávek a nádraží, které jsou ve vlastnictví kraje nebo obcí, ale jsou využívány výlučně jediným dopravcem. ⇒ O veřejnou podporu se jedná za předpokladu, že dojde k natolik významnému zvýhodnění dopravce, že může být touto podporou dotčen přeshraniční efekt. Podpora na projekt modernizace a výstavby stanic ve vlastnictví krajů a obcí jdoucí ve prospěch jediného dopravce může představovat zvýhodnění daného dopravce, nicméně tohoto zvýhodnění musí být natolik významné, aby byla porušena hospodářská soutěž a přeshraniční efekt. U výstavby stanic, které využívá jediný dopravce, se z definice jedná o linky veřejné dopravy (většinou provozované ve veřejném zájmu), na kterých neexistuje konkurence, a nemusí tedy hrozit porušení hospodářské soutěže a zvýhodnění nemusí mít takový dopad, aby byl dotčen přeshraniční obchod. c) Projekty modernizace nebo výstavby stanic, zastávek a nádraží, které jsou ve vlastnictví dopravců (např. vlastnictví nádraží v případě Českých drah).

Červen 2008

19

PBA Group

⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud takový projekt představuje zvýhodnění daného dopravce a poškozuje konkurenci na trhu, který je mezi členskými státy otevřen. Tato podpora může být udělena do výše podpory de minimis (v tomto případě maximálně do výše 100 tisíc EUR) nebo až po schválení Evropskou komisí. Aktivita: Výstavba nebo modernizace dopravních terminálů pro veřejnou dopravu ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, z definice je předmětem výstavba veřejné infrastruktury. Dopravní terminály mají umožnit propojení různých druhů veřejné dopravy a nezvýhodňují jediného dopravce. Veřejné vlastnictví se předpokládá. Aktivita: Projekty výstavby nebo modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu a) Projekty modernizace nebo výstavby parkovišť ve veřejném vlastnictví ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud jejich cílem je výstavba či modernizace neplacených parkovacích ploch a tímto projektem nebudou porušeny zájmy provozovatele (majitele) placeného parkování v nejbližším okolí b) Projekty modernizace nebo výstavby parkovišť, jejichž předmětem je ekonomické provozování parkoviště (zpoplatnění jeho užívání), a to přestože majitelem parkoviště je město či obec. ⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože lze předpokládat, že přeshraniční obchod bude vždy dotčen (s ohledem na existující rozhodovací praxi Evropské komise u těchto podpor - viz rozhodnutí N 63/2005 Česká republika). Pokud by cílem projektu bylo vedle zlepšení koordinace dopravy též rozvinutí ekonomických aktivit v dané lokalitě, lze aplikovat pravidla pro vnitrostátní regionální investiční podporu. c) Projekty modernizace nebo výstavby parkovišť ve vlastnictví dopravních podniků (např. výstavba parkovací plochy u železničního nádraží ve vlastnictví Českých drah) ⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože lze předpokládat, že přeshraniční obchod bude vždy dotčen. Podobně jako v bodě b) - viz výše - lze aplikovat pravidla pro vnitrostátní regionální investiční podporu. Aktivita: Projekty budování nebo modernizace informačních systémů ve veřejné dopravě, nákupu technických prostředků pro rozvoj integrovaných dopravních systémů a podpora koncepcí studií a projektů týkajících se dostupnosti regionu. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nejde na financování ekonomických činností

Červen 2008

20

PBA Group

1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. Výše dotací budou stanoveny až na základě rozhodnutí Evropské komise vydaného v rámci notifikačního procesu dle článku 73 Smlouvy ES. Dříve nelze pro žádný projekt dané intervence schválit jakoukoliv podporu. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 1 000 000,- Kč.

Aplikace pravidel veřejné podpory U projektů nákupu, popř. modernizace kolejových a jiných vozidel pro přepravu osob bude veřejná podpora povolena Komisí na základě článku 73 Smlouvy ES. Před přijetím rozhodnutí ze strany Evropské komise není možné v rámci daných aktivit jakoukoliv podporu poskytnout. Předběžně lze konstatovat, že podle dosavadní rozhodovací praxe Evropské komise není v prostředí České republiky splněna jedna z podmínek rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Altmark. Nesplnění této podmínky znamená, že dané projekty budou zakládat veřejnou podporu. Splněnou podmínkou není, že podnik, který má plnit závazek veřejné služby, je pro tyto účely vybrán v řízení o zadávání veřejných zakázek (toto není v ČR garantováno). Stejně tak není zaručeno, že nezbytné úhrady jsou určeny na základě rozboru nákladů, které by na plnění těchto povinností vynaložil typický podnik, řádně spravovaný a vybavený nezbytnými dopravními prostředky k plnění takové veřejné služby – přitom by měly být brány v potaz příslušné příjmy a přiměřený zisk z plnění takových povinností (Podle Komise nejsou v ČR k dispozici dostatečná ekonomická data, která by prokazovala splnění této podmínky).

Červen 2008

21

PBA Group

Metodický postup Základní otázkou ve vztahu k podporám na nákup vozidel je jejich využívání v režimu závazku veřejné služby. Aktivita: Nákup, popř. modernizace kolejových vozidel pro přepravu osob Aktivita: Nákup jiných než kolejových vozidel pro přepravu osob Aktivita: Přestavba autobusů na ekologický pohon Podle dosavadní rozhodovací praxe mohou být podpory na tyto aktivity slučitelné s trhem. Jde o to, že stanovením zamýšlené maximální výše kompenzace ve smlouvě o závazku veřejné služby podepsané příslušnými orgány a dopravcem musí být v souladu s právními předpisy EU zajištěno, že vyplácené kompenzační platby nepřevýší ztráty dotčeného dopravce (provozovatele). Aktivita: Výstavba doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy (např. stanice CNG a LPG) a) Projekt výstavby doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy, pokud se jedná o instalace, které nejsou přístupné veřejnosti (např. „podnikové stanice“ CNG) ⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože dochází ke zvýhodnění podniku, který bude plánovanou infrastrukturu využívat (budou jimi dopravci). Přeshraniční trh může být touto podporou dotčen, a to nejenom trh veřejné dopravy (zvýhodnění dopravce), ale i trh s pohonnými hmotami šetrnými k životnímu prostředí (znevýhodnění na trhu již přítomných nebo budoucích podnikatelů na tomto trhu). Tato podpora znevýhodní regionální plynárenské společnosti, které plánují na základě dohody s MD výstavbu plnících stanic tam, kde samospráva rozhodne o převedení vozového parku městské a příměstské dopravy na zemní plyn. Evropská komise v pokynech pro státní podporu na ochranu životního prostředí uvádí: „Podpora může mít dopad na řadu trhů, protože její dopad nelze omezit jen na trh odpovídající podporované činnosti, ale týká se i dalších trhů, které s nimi jsou spojeny tím, že se jedná o dodavatelské, navazující nebo doplňkové trhy, nebo trhů, na nichž se příjemce podpory již podílí nebo se může brzy podílet. Podpora může mít navíc negativní účinky na nepřímé ovlivnění trhů s výrobky, které jsou ve vztahu k dotčenému trhu, na nějž má podpora zejména dopad, doplňkové, protože může snížit výrobní náklady příjemce či zabránit vstupu nových konkurentů“. Tuto podporu je možné udělit na základě pravidla de minimis bez notifikace nebo na základě pravidel pro ochranu životního prostředí, kde je notifikace nutná. V tomto druhém případě není možné podporu do doby vydání rozhodnutí Komise poskytnout, s výjimkou případů, kdy tato podpora bude moci být poskytnuta na základě pravidla de minimis (případně bude možné použít obecnou blokovou výjimku až vstoupí v platnost).

Červen 2008

22

PBA Group

Alternativním řešením, které se nabízí, je i možnost udělit tuto podporu na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. To by ale bylo možné pouze pokud by ji mohly čerpat jak dopravci, tak např. i již zmínění provozovatelé čerpacích stanic, protože za těchto okolností by nebyla „sektorově“ zaměřená. Diskutabilní ale může být přínos takové podpory pro regionální rozvoj (minimálně se nejedná o primární cíl intervence), což je jedna ze základních podmínek pro aplikaci pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Pokud by jedinými příjemci byli skutečně jen dopravci, podporu nelze na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu poskytnout. Taková podpora by byla nejenom sektorově zaměřená, ale nejednalo by se navíc o počáteční investici, jak je definována v pravidlech o poskytování vnitrostátní regionální podpory. b) Projekt výstavby doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy, pokud příjemcem podpory budou přímo provozovatelé čerpacích stanic (přestože nefigurují v seznamu možných příjemců podpory). ⇒ O veřejnou podporu se jedná, protože dochází ke zvýhodnění podniku, který se pohybuje na vysoce konkurenčním trhu s pohonnými hmotami (viz rozhodnutí Evropské komise ohledně britského programu na podporu infrastruktury k ekologickým formám dopravy N 135/2005 – United Kingdom). Pokud by nebylo možné čerpat tuto podporu na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu (viz výše), možnost ji čerpat podle pravidla de minimis je omezená. Podpora de minimis by se aplikovala (musela by být vypočítána) na celou společnost jako takovou, ne na jednotlivé stanice LPG nebo CNG. V tomto případě by nebylo možné aplikovat ani pokyny pro ochranu životního prostředí, protože podmínky těchto pravidel nejsou naplněny. Evropská komise interpretuje totiž podmínku stanovenou v bodě 18 b) Pokynů, tedy „aby podpora působila jako pobídka, aby podniky zlepšily normy, nebo aby dále investovaly do snižování znečištění z jejich továren“, tak, že tato podpora musí vést ke zlepšení ochrany životního prostředí podnikem/příjemcem podpory a nestačí, aby podpora přispívala k celkovému zlepšení ochrany životního prostředí (viz bod 3.3. str. 6 výše zmíněného rozhodnutí N 135/2005 – United Kingdom). Podporu by tedy v tomto případě bylo pravděpodobně nutné schválit přímo na základě čl. 87-3c).

Červen 2008

23

PBA Group

1.4 Rozvoj regionálních letišť Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta ve výši, která bude stanovena v rozhodnutí Evropské komise na základě předchozí notifikace daného opatření. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 5 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory Aplikováno bude Sdělení komise o pravidlech financování regionálních letišť (2005/C 312/01). Podle tohoto Sdělení hrozí u vnitrostátních regionálních letišť určité drobné riziko, že dotace na výstavbu, rekonstrukci a modernizaci infrastruktury bude zakládat veřejnou podporu. Řídící orgán se s ohledem na existenci tohoto rizika rozhodl pro notifikaci daného opatření. Podpora z tohoto opatření proto nebude poskytována až do doby přijetí rozhodnutí Evropské komise v dané věci, které pak určí podmínky, na jejichž základě bude možné projekty v této oblasti schvalovat. Tento postup neplatí pro aktivitu zlepšení technického a bezpečnostního vybavení regionálních letišť, kde projekty veřejnou podporu zakládat nebudou. V případě projektů napojení veřejných letišť na silniční síť se nejedná o veřejnou podporu.

Červen 2008

24

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Základním prvkem při zjišťování existence veřejné podpory je úvaha, zda podporované letiště je v rámci relevantního trhu dostatečně důležité a bude hrát takovou roli v letecké dopravě, že podporou mohou být dotčena ostatní letiště (ať již v ČR nebo v přeshraničních oblastech). Evropská komise existenci konkurence a přeshraničního efektu u regionálních letišť nevylučuje, naopak v posledních rozhodnutích je považuje za automaticky naplněné: to znamená, že se k těmto otázkám ani nevyjadřuje (viz dále Analýza relevantních pravidel). Riziko veřejné podpory nelze jednoznačně vyloučit a řádné posouzení výše uvedených kritérií je zásadní. Následující text popisuje základní úvahy, které byly podkladem pro rozhodování řídícího orgánu pro provedení aktu notifikace. Zjišťování existence veřejné podpory Podpora by měla být v této oblasti poskytnuta, pouze pokud nezakládá veřejnou podporu, nebo v opačném případě podle pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť a zlepšení technického a bezpečnostního vybavení regionálních letišť a) Projekt výstavby, rekonstrukce a modernizace infrastruktury letiště (+ vybavení regionálních letišť), pokud je letiště provozováno plně v závazku veřejné služby. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud je letiště provozováno plně v závazku veřejné služby. Pouze v tomto případě je možné zařadit náklady na investice pod kompenzace (vyrovnávací platby) služeb ve veřejném zájmu, protože ty pokrývají veškeré náklady spojené s provozem. Pokud existuje oficiální dokument pověřující letiště závazkem veřejné služby, který definuje přesně tyto závazky a ustanovuje podmínky náhrady za výkon těchto závazků, pak je možné podporu kvalifikovat jako povolenou veřejnou podporu. Rozhodnutí ohledně provozování letiště v závazku veřejné služby spadá plně do kompetencí státních orgánů (případně územních celků). Jeho motivem však nesmí být snaha obejít pravidla veřejné podpory. Pro takové pověření musí existovat skutečné důvody a být znám jasný veřejný zájem, který se musí odrazit v konkrétních, přesně definovaných úkolech. b) Projekty financování infrastruktury letišť, které nejsou provozovány v závazku veřejné služby

Červen 2008

25

PBA Group

⇒ O veřejnou podporu se jedná, pouze pokud financováním projektu dochází k porušení soutěže a má přeshraniční efekt. Pokud na většinu následujících otázek je možné odpovědět kladně, lze předpokládat, že dané letiště je v konkurenci s ostatními letišti a podpora může mít přeshraniční efekt: Bude letiště schopno přímo konkurovat jiným letištím? Může svou nabídkou přilákat letecké společnosti, které by jinak přistávaly jinde (zvláště pak výší leteckých poplatků)? Obrací se na stejnou klientelu (nabízí stejné destinace)? Pro jakou oblast bude zajišťovat letecké spojení? Bude nabízet kvalitou a rozměrem obdobné služby? Je dopravně dobře dostupné? Jaká je vytíženost ostatních letišť? Mohlo by dojít z důvodu přetížení ostatních letišť k přesunům? Pokud podpora hrozí znevýhodnit jiná letiště, všechny podmínky kvalifikace veřejné podpory jsou naplněny. c) Projekty na zlepšení technického a bezpečnostního vybavení regionálních letišť ⇒ O veřejnou podporu se nejedná například u následujících typů aktivit rekonstrukce objektu SLNS (středisko letových navigačních služeb), rekonstrukce skladu ZPS (záchranné a požární služby), vybavení radionavigačním zařízením, výstavba objektu záchranné a požární služby apod. Aktivita: Napojení veřejných letišť na silniční síť a) Projekty napojení letiště na silniční síť, pokud dotčený silniční úsek spadá do veřejné silniční sítě ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, neboť jde o veřejnou infrastrukturu, jelikož zpřístupňuje regionální veřejné letiště občanům. b) Projekty napojení letiště na silniční síť, pokud dotčený silniční úsek bude patřit do vlastnictví letiště ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud je letiště provozováno plně v závazku veřejné služby. ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pouze pokud je letiště v konkurenci s jinými letišti ve stejné kategorii a pokud je dotčen přeshraniční dopad (viz výše).

Červen 2008

26

PBA Group

1.5 Rozvoj místních komunikací Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. Dotace bude poskytovaná až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč.

Aplikace pravidel veřejné podpory V rámci této intervence nebudou poskytovány podpory, které zakládají veřejnou podporu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Je vyloučeno, aby podpora byla poskytnuta na projekty výstavby silnic, ze kterých mají přímý individuální užitek pouze vybrané hospodářské subjekty.

Metodický postup Podmínky udělení podpory Viz komentář k oblasti podpory 1.1 - Modernizace regionální silniční sítě. Zjišťování existence veřejné podpory Platí stejný postup jako v případě oblasti podpory 1.1. Skutečnost, že se jedná o místní komunikace, nemění nic na závěrech v případě financování rozvojových ploch. Důležité je posoudit ekonomickou váhu subjektu, který by byl případně zvýhodněn, a nikoliv důležitost samotné komunikace.

Červen 2008

27

PBA Group

PRIORITNÍ OSA: STABILIZACE A ROZVOJ MĚST A OBCÍ 2.1 Integrované projekty rozvojových center (nad 50 tis.) Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36 % způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30 %) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10 % středním a o 20 % malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden předkládaný IPRM činí alespoň 10 mil. EUR, na předkládané dílčí projekty 1 mil. EUR. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná u projektů výstavby, rekonstrukce a modernizace místních komunikací a u projektů modernizace a rozvoje sítě městské hromadné dopravy. Riziko veřejné podpory hrozí především u aktivit přípravy rozvojových území pro podnikání, bydlení a služby a aktivit sanace a revitalizace zanedbaných areálů. U ostatních projektů je riziko veřejné podpory omezené, ale není možné ho vyloučit. Tyto projekty bude nutné posoudit individuálně. Pokud nepůjde o komerční aktivity, nebude dotčen obchod mezi členskými státy EU a cílem projektu bude naplňovat veřejný zájem, může být podpora udělena až do maximální výše, která je pro tuto oblast podpory přípustná. V opačném případě bude výše dotace omezena podmínkami blokové výjimky podle nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Červen 2008

28

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Řádně musí být posuzováno, kdo má z realizace projektů užitek, aby byl identifikován skutečný příjemce podpory. U zrekonstruovaných objektů ze strany měst a obcí musí být pečlivě vyhodnoceno jejich případné pozdější užití soukromými subjekty (například nepřípustné jsou zvýhodněné pronájmy zrekonstruovaných nemovitostí za účelem podnikatelského využití soukromými firmami). Projekty soukromých i veřejných investorů budou zakládat veřejnou podporu vždy, pokud jejich cílem bude dosažení zisku (a za předpokladu, že bude splněna podmínka vlivu na obchod mezi členskými státy). V případě výstavby, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury musí být postupováno stejně jako u intervencí 2.4 až 2.6 (viz dále). Jedná se o služby poskytované ve veřejném zájmu. V těchto případech je nutné nejprve posoudit, jestli poskytování daných služeb je ekonomickou činností, a pokud ano, je dále možné vyloučit kvalifikaci veřejné podpory na základě posouzení možnosti porušení přeshraničního obchodu. Ani v jednom případě není možné aplikovat pravidla rozhodnutí Komise 2005/842/ES o veřejné podpoře ve formě kompenzace za poskytování služeb veřejného zájmu. Drobné komerční činnosti, jako je občerstvení, prodej dárkových předmětů apod., je u projektů, které nezakládají veřejnou podporu, vhodné klasifikovat jako aktivity generující příjmy z projektu. Na rozdíl od oblastí podpory 2.2. a 2.3 (viz dále) je obecně v případě projektů v této oblasti nutné věnovat zvýšenou pozornost otázce porušení přeshraničního obchodu. U velkých rozvojových center totiž přirozeně hrozí vyšší riziko, že aktivity zde provozované mohou mít nadregionální a přeshraniční význam. Stejně tak si lze jednodušeji představit přítomnost zahraničních investorů v těchto oblastech.

Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech a) Projekty úpravy areálů, objektů a ploch ve veřejném vlastnictví jejichž účelem není komerční využití, ale veřejný zájem ⇒ O veřejnou podporu se nejedná (viz např. přeměna objektu na tělocvičnu, kterou budou užívat výlučně místní škola a tělovýchovné jednoty).

Červen 2008

29

PBA Group

b) Projekty úpravy areálů, objektů a ploch ve veřejném vlastnictví za účelem jejich komerčního využití, kterým se například rozumí: - pronájem rekonstruovaného objektu (nájem rekonstruovaného areálu jednotlivým zájemcům - např. salon krásy, sportovní klub, denní bar apod.), - odprodej (např. revitalizace plochy, její rozparcelování, zasíťování a prodej takto vzniklých pozemků za účelem výstavby rodinných domků), - jeho přímé komerční využití (v případě veřejného vlastnictví málo pravděpodobné, ale ne vyloučené) - např. přeměna bývalého vojenského objektu na obyvatelné byty, které zůstanou ve vlastnictví obce – jejich pronájem představuje komerční využití nebo např. provoz místní restaurace a společenského sálu). ⇒ O veřejnou podporu se jedná, na takové projekty lze aplikovat pravidla pro vnitrostátní regionální podporu, protože oblast podpory není sektorově zaměřená a může být využita pro různé typy aktivit c) Projekty úpravy areálů, objektů a ploch v soukromém vlastnictví, jehož předmětem není komerční využití ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud projekt neumožňuje generovat příjmy (např. objekt patřící tělovýchovné jednotě, který bude zrekonstruován výlučně pro její potřeby). Pokud projekt generuje příjmy, je nutné zhodnotit, jestli je proto možné kvalifikovat činnost, která je předmětem projektu, jako ekonomickou a předkladatele projektu označit jako podnik ve smyslu práva ES (zjednodušeně jako poskytovatele „služeb“ za odměnu). Pokud např. místní tělovýchovná jednota bude pořádat turnaje, ze kterých jí budou plynout určité vedlejší příjmy (např. organizace tomboly), nemusí se ještě jednat o ekonomickou činnost, protože tyto příjmy nemají vazbu na činnosti tělovýchovné jednoty a neplynou z poskytování služeb. Za poskytování služeb je nutné označit prodej lístků na zápasy nebo např. prodej suvenýrů. Projektem, který také nebude zakládat veřejnou podporu, je revitalizace areálu ve prospěch veřejné správy. d) Projekty úpravy areálů, objektů a ploch v soukromém vlastnictví, jehož předmětem je komerční využití ⇒ O veřejnou podporu se jedná stejně jako u veřejného vlastnictví, pouze pokud je objekt komerčně využíván a zároveň podpora hrozí přeshraničním efektem (např. u financování dostavby zdevastovaného, již roky opuštěného, nedostavěného objektu parkovacích garáží ve středu města lze přeshraniční efekt předpokládat s ohledem na existenci zahraničních provozovatelů garáží v ČR.)

Červen 2008

30

PBA Group

Aktivita: Revitalizace centra města a památkových chráněných objektů a území a) Projekt revitalizace památkově chráněných objektů nebo území ve veřejném vlastnictví, který nebude komerčně využíván – např. rekonstrukce budovy radnice nebo školy, které jsou památkově chráněnými objekty. ⇒ O veřejnou podporu se nejedná b) Projekt revitalizace památkově chráněných objektů nebo území ve veřejném vlastnictví, které budou komerčně využívány – např. výstavba naučně zábavného parku v příhraničí, který má přibližně stejnou orientaci, jako obdobný park v sousedním státě (podmínka přeshraničního efektu je naplněna, protože klientela sousedního státu může být dotčena novou nabídkou). Pokud zábavný charakter převažuje nad naučně-výchovným aspektem daného parku, jedná se o ekonomickou činnost, jejíž financování zakládá veřejnou podporu. ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud je dotčen přeshraniční obchod. c) Objekt je v soukromém vlastnictví a není komerčně využíván ⇒ O veřejnou podporu se nejedná (viz například památkově chráněný objekt v soukromém vlastnictví využívaný k rodinnému bydlení). d) Objekt je v soukromém vlastnictví a je komerčně využíván ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud financování projektu má přeshraniční efekt – tj. jedná-li se například o činnost obvyklou v jiných členských státech (viz např. rekonstrukce památkově chráněného objektu, který vlastní a v jehož prostorách sídlí banka). Aktivita: Příprava rozvojových území pro podnikání a služby ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud je dotčen přeshraniční obchod. V tomto

případě lze předpokládat, že podmínky pro kvalifikaci veřejné podpory budou téměř vždy naplněny. Developerské aktivity je nutné označit za ekonomickou činnost, a to přestože území je ve vlastnictví města (nebo kraje) a investorem je v tomto případě veřejný subjekt. Tento subjekt se ale chová jako jakýkoliv soukromý investor. Podporou tohoto subjektu hrozí znevýhodnění jiných potencionálních investorů do tohoto území, a proto hrozí i porušení přeshraničního obchodu. Podporu je možné poskytnout v souladu s pravidly pro vnitrostátní regionální podporu. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas U této aktivity je zásadním problémem skutečnost, že pojem „objekt občanské vybavenosti“ může zahrnovat velmi rozličné aktivity, jako jsou: stavby pro bydlení, stavby pro administrativu a veřejnou správu, stavby pro kulturu, stavby pro školství, stavby církevní pro modlitební účely, stavby pro veřejné stravování, ale i stavby pro peněžnictví a bankovnictví, potažmo stavby pro drobnou řemeslnou výrobu a služby

Červen 2008

31

PBA Group

nebo např. i veřejné čerpací stanice pohonných hmot apod. Není objektivně možné si představit všechny dotčené činnosti a rozlišit je na dvě jasně oddělené skupiny: aktivity představující ekonomickou činnost a aktivity neekonomické. a) Projekt revitalizace výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti ve veřejném vlastnictví, který nebude komerčně využíván (měla by být většina projektů v této oblasti) ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, viz např. rekonstrukce a vybavení místní školy, zdravotního střediska. Totéž může platit pro projekty zaměřené na mládež (skatepark) či jiné cílové skupiny bez přímé ekonomické aktivity. b) Projekt revitalizace výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti ve veřejném vlastnictví, který bude komerčně využíván ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pouze pokud financování projektu má přeshraniční efekt. Tato podmínka nebude naplněna např. v případě rekonstrukce kulturního sálu, kde jsou pořádány společenské večery, případně koncerty především pro místní obyvatele, tj. nejedná se např. o sportovní a koncertní sály v Praze, které hostují i zahraniční hvězdy na turné po Evropě apod. c) Projekt revitalizace výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti v soukromém vlastnictví, který nebude komerčně využíván ⇒ O veřejnou podporu se nejedná – jako typický příklad zde může být uvedena rekonstrukce kostela. d) Projekt revitalizace výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti v soukromém vlastnictví, který bude komerčně využíván ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pouze pokud financování projektu má přeshraniční efekt. V případě financování např. výše zmiňované čerpací stanice bude přeshraniční obchod dotčen. V rámci této aktivity mohou být podporovány i projekty kulturních domů nebo případně také nekomerčních (volně přístupných) sportovišť jako objektů základní občanské vybavenosti ve veřejném vlastnictví. Vyloučení veřejné podpory je zde dále možné, pokud prokazatelně dominantní náplní těchto objektů budou nekomerční aktivity, tj. bude nezpochybnitelné jejich spojení například se školami, s činnostmi různých spolků nebo se zabezpečováním programů pro seniory apod. Omezené komerční aktivity jsou zde možné jen jako prostředek pro generování příjmů pro provozní výdaje. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud nebude porušen přeshraniční obchod. Kvalifikaci ekonomické činnosti nelze v těchto případech vyloučit, je proto nutné se

Červen 2008

32

PBA Group

zaměřit především na kritérium přeshraničního dopadu. Pro podrobnější informace viz závěry k oblastem podpory 2.4, 2.5 a 2.6. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože předmětem není naplňování ekonomické činnosti. Předpokladem zůstává, že nepůjde o účelovou komunikaci ve prospěch jediného nebo více podniků (viz komentář k oblasti podpory 1.1). Mezi takové projekty může patřit například dopravní napojení stávajícího centra na jeho novou část místní komunikace nebo zbudování místní komunikace na území některé z městských či obecních čtvrtí (takové komunikace lze považovat za obecnou infrastrukturu). Aktivita: Modernizace a rozvoj sítě městské hromadné dopravy ⇒ O veřejnou podporu se nejedná v případě výstavby a rozvoje veřejné infrastruktury (zavádění nových linek, značení, přechody pro chodce apod.). Pro případy, kdy se o veřejnou podporu může jednat - viz závěry oblasti podpory 1.2.

Červen 2008

33

PBA Group

2.2 Rozvojové projekty spádových center (5-50 tis.) Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36 % způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30 %) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10 % středním a o 20 % malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 1 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná u projektů stavební obnovy a dostavby náměstí a dalších veřejných prostranství a u projektů značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené. U ostatních projektů je riziko veřejné podpory omezené, ale není možné ho vyloučit. Tyto projekty bude nutné posoudit individuálně. Pokud nepůjde o komerční aktivity, nebude dotčen obchod mezi členskými státy EU a cílem projektu bude naplňovat veřejný zájem, může být podpora udělena až do maximální výše, která je pro tuto oblast podpory přípustná. V opačném případě bude výše dotace omezena podmínkami blokové výjimky podle nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Metodický postup Podmínky udělení podpory V rámci této intervence budou podporovány přibližně stejné aktivity jako v případě intervence 2.1. Ke stejným aktivitám platí obdobné závěry a nebudou níže opakovány s tím rozdílem, že půjde (ale nemusí) o podporu na aktivity lokálnějšího významu než u rozvojových center. Jedná se sice v obou případech o podporu stejných činností, na které je nutné, pokud jsou ekonomické, nahlížet stejně, ať jsou

Červen 2008

34

PBA Group

provozovány v Plzni nebo Táboře, ale nejsou provozovány ve stejném tržním prostředí a jejich význam bude z regionálního hlediska pravděpodobně menší. Na druhé straně jsou i zde zvažovány projekty ve velkých městech, a není to proto pravidlem. Pravděpodobnost přeshraničního efektu bude tedy menší než u intervence 2.1., přesto ale musí být vždy prověřen. Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech Viz závěry u intervence 2.1. Aktivita: Stavební obnova a dostavba náměstí a dalších veřejných prostranství, vč. architektonických prvků ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nejsou dotčeny ekonomické aktivity - jde o úpravu veřejných prostranství (infrastruktury).

Aktivita: Revitalizace památkově chráněných objektů a území Viz závěry u intervence 2.1. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní život a veřejný sektor I zde budou kromě projektů zaměřených na komunitní život a veřejný sektor podporovány stejné aktivity jako u intervence 2.1. Lze se proto odvolat na závěry uvedené v intervenci 2.1. U projektů, jejichž předmětem je výstavba nebo úprava objektů za účelem komunitního využití nebo využití veřejným sektorem ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, ani v jednom z těchto případů nepůjde o ekonomickou činnost. Aktivita: Značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nejsou dotčeny ekonomické aktivity - jde o

úpravu veřejné infrastruktury ve veřejném zájmu. Aktivita: Příprava rozvojových území pro podnikání a služby Viz závěry u intervence 2.1.

Červen 2008

35

PBA Group

2.3 Revitalizace částí měst a obcí (0,5-5 tis.) Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36 % způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30 %) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10 % středním a o 20 % malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 1 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná u projektů stavební obnovy a dostavby náměstí a dalších veřejných prostranství a projektů značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené. I u ostatních projektů je riziko veřejné podpory velmi omezené, ale bude prověřováno. Pokud by podpora projektu přesto hrozila poskytnutím zakázané veřejné podpory, tato podpora bude poskytnuta v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Metodický postup Podmínky udělení podpory V rámci této intervence budou financovány stejné aktivity jako v případě intervence 2.2. Lze se ale domnívat, že u všech projektů se bude jednat o aktivity s příliš lokálním dopadem. Podmínky pro kvalifikaci existence veřejné podpory proto nebudou naplněny. Ostatně u žádného z doposud zvažovaných projektů podle zpracovatele riziko veřejné podpory nehrozí. I přesto je vhodné projekty z pohledu veřejné podpory prověřovat.

Červen 2008

36

PBA Group

Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud půjde skutečně o aktivity lokálního charakteru.

Aktivita: Stavební obnova a dostavba náměstí a dalších veřejných prostranství, vč. architektonických prvků ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nejsou dotčeny ekonomické aktivity - jde o

úpravu veřejných prostranství (infrastruktury). Aktivita: Revitalizace památkově chráněných objektů a území ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nebudou pravděpodobně dotčeny ekonomické

aktivity a aktivity budou mít pouze lokální charakter. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu, volný čas, komunitní život a veřejný sektor ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud půjde skutečně o aktivity lokálního charakteru.

Aktivita: Značení a úpravy veřejných prostranství a objektů občanské vybavenosti pro zdravotně postižené ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, nejsou dotčeny ekonomické aktivity - jde o

úpravu veřejné infrastruktury ve veřejném zájmu. Aktivita: Příprava rozvojových území pro podnikání a služby Viz závěry u intervence 2.1.

Červen 2008

37

PBA Group

2.4 Rozvoj infrastruktury odborného školství

základního,

středního

a

vyššího

Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. Dotace bude poskytovaná až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory V rámci této intervence nebudou financovány projekty, které zakládají veřejnou podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Dotace nemůže být poskytnuta na financování případných ekonomických aktivit (např. mimoškolních) vzdělávacích zařízení.

Metodický postup Podmínky udělení podpory Základní otázkou ve vztahu k infrastrukturním projektům v oblasti základního, středního a vyššího odborného školství je využívání jejich výstupů skutečně pro účely, pro něž byly realizovány. Zjišťování existence veřejné podpory V rámci této intervence se projekty zakládající veřejnou podporu nepředpokládají. Svým zaměřením lze označit za částečně rizikovou případnou podporu jazykovým školám, které jsou v přímé konkurenci s ostatními jazykovými školami na trhu. Projekty by měly být zaměřeny tak, aby vždy šlo o subjekt zapojený do sítě veřejného školství, aby předmět projektu byl využíván výlučně pro účely veřejného školství, respektive, aby podpora nebyla využita na financování doplňkových činností subjektu.

Červen 2008

38

PBA Group

Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky a) projekt předkládaný veřejnými školami a školskými zařízeními, které jsou zřizované kraji a obcemi a nejsou zpoplatněny (je možné pouze v případě školských služeb) ⇒ O veřejnou podporu se nejedná u hlavních činností, protože tato zařízení jsou součástí veřejného vzdělávací systému a zabezpečují základní úkol státu, tj. vzdělávání zdarma (nejedná se o poskytování služby za úplatu). ⇒ O veřejnou podporu se nejedná u doplňkových činností (jako je např. provoz školního statku se vším, co k tomu patří), neboť jejich zabezpečování by nemělo být zatíženo přeshraničním efektem. Jinými slovy, tato podmínka nebude pravděpodobně v případě těchto aktivit nikdy naplněna, protože se vždy bude z definice jednat o doplňkové aktivity. Lze tedy předpokládat, že nebudou rozvinuty do takové míry, aby se z nich stala ekonomická aktivita se zřetelným přeshraničním dopadem. U většiny projektů nebude možné rozlišit, jestli se jedná o hlavní či doplňkovou službu. Výsledky projektu budou ostatně často sloužit obojím účelům (viz příklad školního statku, kdy statek slouží především k účelům výuky, ale na jeho provoz navazují i činnosti doplňkové. Jelikož závěr je v obou případech stejný a totiž, že se ani v jednom případě o veřejnou podporu nejedná (přestože u doplňkových aktivit je tuto skutečnost nutné prověřit), nemusí být výše uvedené rozlišení na hlavní a doplňkové činnosti ve většině případů zásadní. b) projekt předkládaný jinými subjekty, jako jsou soukromé a církevní školy a školská zařízení (ať již se jedná o hlavní či doplňkové činnosti těchto zařízení). ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud není porušen přeshraniční obchod (viz část analýza relevantních pravidel veřejné podpory). Přeshraniční obchod může být dotčen, pokud jsou splněny následující podmínky: jedná se o velikostí a předmětem svých činností významnou instituci přesahující regionální význam, která vyučuje i v cizím jazyce a nachází se v blízkosti hranic. Lze se domnívat, že v praxi u většiny projektů nebude přeshraniční obchod dotčen. Aktivita: Pořízení a modernizace vybavení škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky b) projekt předkládaný školami a školskými zařízeními, které jsou zřizované kraji a obcemi a nejsou zpoplatněny (je možné pouze v případě školských služeb) ⇒ O veřejnou podporu se nejedná u hlavních činností, protože tato zařízení jsou součástí veřejného vzdělávací systému a zabezpečují základní úkol státu, tj. vzdělávání zdarma (nejedná se o poskytování služby za úplatu). ⇒ O veřejnou podporu se nejedná ani u doplňkových činností. Lze předpokládat, že pokud je financování omezeno na vybavení školních zařízení, nikdy nebude

Červen 2008

39

PBA Group

mít za následek takový rozvoj doplňkových aktivit, aby byl dotčen přeshraniční obchod. I v tomto případě platí stejný komentář ohledně rozlišení na hlavní a doplňkové činnosti jako u předcházející aktivity s tím rozdílem, že riziko přeshraničního obchodu je u doplňkových aktivit ještě menší než u podpory jdoucí na obnovu objektů. Typickým příkladem může být projekt vybavení tělocvičny základní školy, která bude využívána i pro mimoškolské aktivity (sportovní či nesportovní). Přeshraniční obchod by neměl být takovými aktivitami dotčen. c) projekt předkládaný jinými subjekty, jako jsou soukromé a církevní školy a školská zařízení, jejichž služby jsou zpoplatněny (ať již se jedná o hlavní či doplňkové činnosti těchto zařízení). ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud není porušen přeshraniční obchod (viz část analýza relevantní pravidel veřejné podpory). Přeshraniční obchod může být dotčen pokud jsou splněny následující podmínky: jedná se o velikostí a předmětem svých činností významnou instituci přesahující regionální význam, která vyučuje i v cizím jazyce a nachází se v blízkosti hranic apod. Lze se domnívat, že ani v případě těchto projektů nebude v praxi přeshraniční obchod dotčen. Pokud by přesto ze strany poskytovatele podpory u konkrétních projektů vyvstaly pochybnosti ohledně oprávněnosti takové podpory z pohledu aplikace pravidel veřejné podpory, je vždy možné (i z důvodu právní jistoty) podporu omezit a poskytnout ji pouze v míře odpovídající vnitrostátní regionální podpoře nebo podporu poskytnout podle pravidel de minimis. Využití posledně jmenovaného pravidla je nutné, pokud by podpora byla poskytována na náklady, které lze označit za provozní (jinými slovy, které nelze označit za počáteční investici – viz dále analýza relevantních pravidel poskytování veřejné podpory).

Červen 2008

40

PBA Group

2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36 % způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30 %) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10 % středním a o 20 % malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory Dotace na projekty, které nemají charakter ekonomických činností, nepředstavuje riziko poskytnutí veřejné podpory. V souladu s tím je veřejná podpora vyloučena u projektů výstavby, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti. U projektů rozvoje sítě sociálních služeb nebo projektů výstavby, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní péče je riziko poskytnutí veřejné podpory omezené. U ostatních projektů, a zejména u projektů péče o seniory a mimoškolní péče o děti, musí být riziko poskytnutí veřejné podpory posuzováno individuálně. Pokud se o veřejnou podporu jedná, bude aplikováno pravidlo de minimis nebo režim blokové výjimky podle Nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Červen 2008

41

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Podstatná je zde otázka, zda se jedná v případě daných aktivit o ekonomické či neekonomické služby. Je nutné rozlišovat mezi aktivitami, které mají výlučně sociální charakter (nemohou být ekonomickou činností) a těmi aktivitami, které naopak ekonomickou činností jsou, přičemž v praxi se toto rozlišení může jevit jako značně obtížné. Vycházet je třeba ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který vstoupil v platnost 1. ledna 2007 a který reguluje otázky poskytování tohoto typu služeb v České republice. Přestože se podle zákona jedná o služby ve veřejném zájmu, nastavuje systém jejich poskytování na otevřeném trhu, nicméně za regulovaných podmínek. Na základě toho se nabízí závěr, že ve většině případů se může jednat o ekonomické aktivity, protože mohou být poskytovány tržně (jakkoli z velké části spíše neziskově). Je důležité dále uvést, že znění zákona vylučuje možnost ospravedlnit financování těchto služeb ze strukturálních fondů tím, že se jedná o kompenzaci za poskytování služeb veřejného zájmu (jinými slovy je vyloučena aplikace rozhodnutí Evropské komise 2005/842/ES o poskytování služeb veřejného zájmu - více viz část analýza relevantních pravidel veřejné podpory). To znamená, že například obecná teze o poskytování služeb ve veřejném zájmu v české legislativě není sama o sobě postačující pro řádné naplnění podmínek daných legislativou EU pro uplatňování tzv. vyrovnávacích plateb. Ve světle těchto skutečností je žádoucí se zaměřit především na to, jestli jsou naplněny i ostatní podmínky kvalifikace veřejné podpory: o ekonomickou činnost se a priori může jednat a hospodářská soutěž na trhu také existuje. Otázkou, která ale zůstává nezodpovězena a na kterou je nutné se tedy nejvíce soustředit, je, zda je naplněna podmínka narušení přeshraničního obchodu. Teprve odpověď na tuto otázku určí, jestli je nutné pravidla pro veřejnou podporu zohledňovat (podrobnosti k otázce přeshraničního dopadu – viz část analýza relevantních pravidel poskytování veřejné podpory). Dílčí závěry jsou následující: ⇒ Není možné využít rozhodnutí Komise ohledně kompenzací za poskytování služeb ve veřejném zájmu; ⇒ Bude problematické tvrdit u všech aktivit, že se nejedná o ekonomické činnosti (viz nastavení tržního prostředí v zákoně popsané výše); ⇒ Podporu bude možné poskytnout, pouze pokud nebude dotčen přeshraniční obchod (ve většině případů) nebo bude nutné ji poskytnout v souladu s pravidly pro vnitrostátní regionální podporu.

Červen 2008

42

PBA Group

Zjišťování existence veřejné podpory V rámci této intervence se primárně s poskytováním veřejné podpory nepočítá, protože u většiny projektů se nebude jednat o činnosti s širším než regionálním dopadem (půjde o služby zaměřené na místní obyvatelstvo). Je nicméně nutné tuto posledně zmiňovanou skutečnost ověřovat. Aktivita: Rozvoj sítě sociálních služeb ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. Jelikož cílem této aktivity je především rozvoj terénních sociálních služeb v regionu, které z definice mají vysoce lokální charakter, a jedná se většinou o služby poskytované malými organizacemi, případně jednotlivými osobami/pečovateli (typickým příkladem jsou služby prováděné v domácnostech klientů), lze téměř jednoznačně přeshraniční efekt vyloučit. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti, seniorům a předškolní i mimoškolní péči o děti a) Projekty týkající se zařízení sloužící skupinám ohrožených vyloučením ze společnosti ⇒ O veřejnou podporu se nejedná. Případ těchto aktivit může být uveden jako výjimka k předchozímu tvrzení, že u většiny sociálních služeb se v rámci českého prostředí bude jednat o ekonomickou aktivitu. Osoby ohrožené vyloučením nejsou z ekonomického hlediska skupinou, která by mohla v tržním prostředí těchto služeb využívat. Lze proto tvrdit, že se jedná vždy o služby, které jsou z tržního prostředí vyjmuty a nemohou fungovat za žádných okolností na ekonomické bázi. b) Ostatní projekty ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. Přeshraniční efekt lze předpokládat pouze ve výjimečných případech. Pokud by se jednalo o projekt, v rámci něhož je záměrem rozšířit cílovou skupinu např. na přeshraniční klientelu, lze se domnívat, že obchod mezi členskými státy může být porušen. Podmínkou je tedy cílené poskytování služeb s přeshraničním efektem. Aktivita: Nákup a modernizace vybavení zařízení sociálních služeb

⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. I u této aktivity platí komentář uvedený výše ohledně otázky přeshraničního efektu. Lze ale tvrdit, že riziko přeshraničního efektu, pokud je financováno „pouze“ vybavení, je téměř nulové. Přestože i zde je nutné toto tvrzení relativizovat

Červen 2008

43

PBA Group

s ohledem na konkrétní typ vybavení, výši nákladů projektu a obecně velikost projektu. Příkladem projektu, který nezakládá veřejnou podporu, může být dům pro seniory v lokalitách, kde nejsou dostatečné kapacity, a který je zaměřen pouze na místní obyvatele a sociálně slabší skupiny. Naopak typicky rizikovým projektem může být dům pro seniory, kde příjem nových obyvatel je spojen s finančním plněním ve vztahu k nabízenému standardu péče. V případě skutečných pochybností implementačního orgánu je vždy vhodnější preventivně podporu omezit a udělit ji v souladu s pravidly o poskytování veřejné podpory. Podporu bude možné v těchto případech poskytnout na základě pravidla de minimis nebo ji omezit na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Tato posledně zmiňovaná pravidla lze využít, pouze pokud se jedná o počáteční investice (viz dále analýza relevantních pravidel poskytování veřejné podpory).

Červen 2008

44

PBA Group

2.6 Rozvoj zdravotnické péče Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36 % způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30 %) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10 % středním a o 20 % malým podnikům. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory Dotace na projekty, u kterých lze vyloučit existenci dopadu na přeshraniční obchod mezi členskými státy, nepředstavuje riziko poskytnutí veřejné podpory. Pokud se o veřejnou podporu jedná, bude aplikováno pravidlo de minimis nebo režim blokové výjimky podle Nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře.

Metodický postup Podmínky udělení podpory U této intervence je nutné vycházet ze skutečnosti, že z hlediska problematiky veřejné podpory jsou činnosti poskytované zdravotnickými zařízeními ekonomickými činnostmi. Jedná se totiž o činnosti poskytované za úhradu. Zdravotnická zařízení jsou ostatně často zřízena ve formě obchodních společností založených za účelem zisku. Tento přístup vyplývá i z rozhodnutí evropských institucí, které běžně kvalifikují aktivity této intervence jako ekonomické.

Červen 2008

45

PBA Group

V českém právním prostředí bylo navíc poskytování těchto služeb otevřeno hospodářské soutěži, a proto podpora udělená jednomu či více subjektům na tomto trhu hrozí poškozením jiných subjektů. Dvě z prvních podmínek pro kvalifikaci veřejné podpory jsou tedy naplněny. Proto je nutné se zaměřit především na poslední podmínku a to, aby podporou nebyl dotčen přeshraniční trh. Přestože v praxi může docházet k relativně časté vzájemné výměně obchodu mezi jednotlivými členskými státy v této oblasti, podpora většiny zařízení nebude tuto podmínku naplňovat. Většina zařízení totiž nebude schopna (a není to cílem) přilákat na své služby zahraniční klientelu, která by cíleně do regionu Jihozápad jezdila za účelem využívání zdravotních služeb zde a nikoliv v domovském členském státě EU. Doporučovaným řešením je vyloučení existence veřejné podpory na základě tohoto posledního kritéria. To znamená, že v případě podporovaných projektů by se nemělo jednat o ekonomické aktivity s přeshraničním dopadem. Je také nutné upozornit, že současná právní úprava ČR neumožňuje, respektive činí velmi problematickým, aplikování rozhodnutí Evropské komise 2005/842/ES o poskytování služeb veřejného zájmu (stejně jako naplnění podmínek stanovených v rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Altmark Trans C-280/00). Více viz dále analýza relevantních pravidel poskytování veřejné podpory. V případě skutečných pochybností implementačního orgánu bude možné udělit podporu podle pravidla de minimis nebo ji omezit na základě pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Tato pravidla jsou aplikovatelná i v případě, pokud řídící orgán nezamýšlí na dané oblasti poskytovat podporu v plné výši. Dílčí závěry jsou následující: ⇒ Eliminovat možnost financování ekonomických aktivit není v českém právním prostředí možné ⇒ Eliminovat možnost podpory s přeshraničním efektem je možné a žádoucí ⇒ Vždy je možné aplikovat (i v případě pochybností) pravidla pro vnitrostátní regionální podporu či pravidla pro MSP, případně pravidla de minimis. Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Rekonstrukce a modernizace objektů zdravotnických zařízení ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. Při posuzování přeshraničního efektu je nutné zohlednit především následující skutečnosti: - Je zvýhodnění takové, že by se mohlo odrazit na standardu služeb poskytovaných dotčeným zdravotnickým zařízením?

Červen 2008

46

PBA Group

-

-

Týká se financování zdravotních zařízení s nízkolůžkovými kapacitami nebo velké regionální nemocnice (zdravotní zařízení lokální úrovně nebo páteřní regionální nemocnice)? Je touto podporou řešen lokální nedostatek míst v nemocnicích? Jedná se o zdravotní zařízení zapojená do veřejného zdravotního systému?

Výše uvedené otázky jsou pouze indikativního charakteru a i odpovědi na ně mohou být velmi subjektivní. Nicméně i pro Evropskou komisi je posouzení dopadu na přeshraniční obchod vždy otázkou konkrétní situace (je tedy z definice subjektivní). Nelze tak stanovit přesnější měřítka pro jeho posuzování, nicméně lze naznačit určitá řešení. Je pravděpodobné, že u většiny projektů nebude přeshraniční obchod dotčen. Problém by neměl být např. s financování obvodních zdravotních středisek. V případě nemocnic je této otázce nutné věnovat větší pozornost. Aktivita: Rozvoj sítě záchranné služby)

neodkladné

přednemocniční

péče

(zdravotnické

a) projekty rozvoje sítě zařízení, která slouží k neodkladné přednemocniční péči ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. U této aktivity je riziko poskytnutí zakázané veřejné podpory téměř vyloučeno, protože podle zpracovatele v oblasti zdravotnických záchranných služeb nedochází k přeshraničnímu obchodu. Z definice se jedná o urgentní zdravotní služby, tj. služby poskytované pacientům v nouzi nacházejícím se ve stanoveném parametru. V každém případě lze hovořit o příliš lokálním charakteru těchto služeb než, aby byl dotčen přeshraniční obchod. b) projekty zaměřené na integrovaný záchranný systém ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud příjemcem jsou v rámci podpory integrovaného záchranného systému například hasičské sbory, jelikož tyto sbory neprovozují ekonomickou aktivitu. ⇒ O veřejnou podporu se může jednat, pokud příjemcem podpory budou záchranné služby (služby převozu pacientů). Evropský soudní dvůr kvalifikoval v minulosti převoz pacientů v rámci záchranné služby jako ekonomickou činnost. Je proto nutné posoudit přeshraniční efekt takové podpory. Aktivita: Nákup a modernizace vybavení zdravotnických zařízení ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud daná podpora nebude mít přeshraniční efekt. Dopad takovéto podpory nelze dopředu odhadnout, protože skutečně záleží na konkrétním projektu. Např. nákup určitého zařízení (přístroje) může z místní nemocnice udělat vysoce specializované pracoviště. Naopak nákup běžného vybavení (lůžka apod.) může mít dopad pouze minimální (je samozřejmě nutné zohlednit i skutečnou výši podpory).

Červen 2008

47

PBA Group

PRIORITNÍ OSA: ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36 % způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30 %) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10 % středním a o 20 % malým podnikům. Výše podpory bude pro projekty nebo části projektů povolené na základě aplikace pravidla de minimis činit maximálně 200.000 EUR. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 2 000 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná v případě výstavby a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) a projektů úpravy prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst. V případě dotace na projekty týkající se ubytovacích kapacit, zařízení určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty a kongresové turistiky poskytovaná podpora zakládá veřejnou podporu. V případě projektů výstavby a rekonstrukce sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch riziko poskytnutí veřejné podpory hrozí a jednotlivé projekty budou posuzovány individuálně.

Červen 2008

48

PBA Group

V závislosti na typu konkrétní aktivity, na cílové skupině, na velikosti projektu a přeshraničním dopadu daného projektu bude kvalifikace veřejné podpory případně vyloučena. V případě projektů výstavby a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem bude vyloučení kvalifikace veřejné podpory záviset především na tom, jestli se jedná o veřejně přístupnou infrastrukturu nebo infrastrukturu využívanou k privátním, rozuměno podnikatelským, účelům. Dotace na projekty, které zakládají veřejnou podporu, budou udělovány na základě nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Podporu bude možné udělit i na základě pravidla de minimis.

Metodický postup Podmínky udělení podpory V rámci této intervence je ve většině případů jednoznačné, jestli se jedná nebo nejedná o ekonomickou činnost. Jde buď o veřejnou infrastrukturu přístupnou všem uživatelům nebo o běžnou hospodářskou činnost. Ve většině případů bude dotčen přeshraniční obchod. Toto je dáno specifickým charakterem hospodářských aktivit, na které se tato intervence zaměřuje. Cestovní ruch je často i na lokální úrovni značně rozšířen a dochází k výměně s ostatními členskými státy. Zde je proto nutné se spíše zaměřit na správnou aplikaci Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. Základním problémem bude zhodnotit, co je možné zařadit pod investiční náklady a co bude představovat v rámci projektu provozní náklady. I tady je nutné postupovat případ od případu, protože některé náklady mohou být považovány za určitých okolností jako investiční a jindy jako provozní náklady. Pokud by bylo záměrem do projektu zahrnout i provozní náklady, podpora by musela být poskytnuta v souladu s pravidlem de minimis. Zjišťování existence veřejné podpory Tato oblast podpory v sobě zahrnuje jak projekty, které veřejnou podporu jednoznačně zakládají, tak i projekty, které budou muset být posouzeny individuálně, aby bylo možné případnou kvalifikaci veřejné podpory buď potvrdit, nebo vyloučit.

Červen 2008

49

PBA Group

Aktivita: Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nebudou financovány ekonomické aktivity. V některých výjimečných případech se může jednat o projekty, které mohou částečně souviset s výkonem ekonomických činností (např. hipostezky, pokud mají vazbu na provoz hipodromu) - nepůjde nicméně o činnosti, jejichž financování by mohlo porušovat obchod mezi členskými státy. Podporované aktivity by měly být svých charakterem zpravidla infrastrukturní projekty. Aktivita: Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud může být dotčen přeshraniční obchod. Vzhledem k zaměření intervence se lze domnívat, že sportovní a kulturní objekty financované v rámci této aktivity by měly sloužit k rekreačním účelům. To znamená, že hlavní náplní projektů bude vykonávání ekonomických činností. Na rozdíl od obdobných projektů (sportoviště, kulturní sály apod.), které budou předkládány v oblasti podpory 2.1.-2.3., se zde bude jednat o činnosti, které spočívají v nabízení placených služeb, přestože v oblasti zájmových činností. Provozování aquaparku, golfového hřiště nebo tenisových kurtů, jejichž cílovou skupinou jsou především turisté, je ekonomickou činností. Oproti tomu lze uvést příklad školního sportovního hřiště s tenisovými kurty, které je dáno k dispozici (za poplatky, které pomáhají pokrývat náklady s provozem hřiště) místním sportovním klubům nebo i jednotlivým zainteresovaným občanům, kde správa a provoz takového sportoviště ekonomickou činností není. Šlo by spíše o projekty občanské vybavenosti, které ale do této aktivity oblasti podpory nepatří. Tyto skutečnosti ukazují, jak významné je konkrétní posouzení „tržního prostředí“ a definice cílové skupiny ve vztahu k aplikaci pravidel veřejné podpory. Aktivita: Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit, zařízení pro kongresovou turistiku a zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness) ⇒ O veřejnou podporu se jedná. V případě ubytovacích & lázeňských zařízení a kongresových aktivit se jednoznačně jedná o ekonomickou činnost, a proto podpora do tohoto sektoru musí být považována za veřejnou podporu.

Červen 2008

50

PBA Group

Aktivita: Výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem ⇒ O veřejnou podporu se jedná u projektů, které mají vazbu (jsou součástí) výstavby zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty, protože dochází k zvýhodnění podnikatelského subjektu. Aktivita: Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst a) projekty úpravy veřejného prostranství ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože jde výlučně o činnosti úpravy veřejné infrastruktury. b) projekty úpravy lázeňských míst, které nejsou veřejným prostranstvím ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud je upravený prostor zdarma přístupný veřejnosti. V opačném případě může dojít ke zvýhodnění subjektu/majitele prostranství a je nutné posoudit míru znevýhodnění konkurenčních subjektů a dotčení přeshraničního obchodu. Aktivita: Ostatní projekty výše nezařaditelné ⇒ O veřejnou podporu se nejedná u projektů, které mají významný naučný charakter pro své návštěvníky aniž by mohly být ekonomickou činností. Příkladem takových projektů může být například zřízení nových exotických pavilónů v rámci zoologických zahrad, jsou-li investice na jejich vznik ekonomicky nerentabilní.

Červen 2008

51

PBA Group

3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta do výše 36 % způsobilých výdajů projektu (od 1.1. 2011 bude tato podpora činit maximálně 30 %) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10 % středním a o 20 % malým podnikům. Výše podpory bude pro projekty nebo části projektů povolené na základě aplikace pravidla de minimis činit maximálně 200.000 EUR. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 500 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory O veřejnou podporu se nejedná v případě úpravy infrastruktury a veřejných prostranství, budování doprovodných informačních systémů a značení v památkově chráněných územích nebo objektech a restaurování movitých kulturních památek. Riziko poskytnutí veřejné podpory hrozí u projektů zaměřených na stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek a u projektů pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů, pokud výsledky projektu budou následně komerčně využívány. Existenci veřejné podpory bude nutné posoudit individuálně. V případě, že projekt bude zakládat veřejnou podporu, bude na tyto projekty využíván režim blokové výjimky podle nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Podporu bude možné udělit i na základě pravidla de minimis.

Červen 2008

52

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Základní otázkou této intervence je, jestli výsledky projektu budou komerčně využívány, nebo budou sloužit výlučně k nekomerčním účelům. Pokud půjde o komerční činnosti, pozornost musí být věnována narušení tržního prostředí a přeshraničního obchodu. Poškození na trhu bude snazší posoudit v případě financování rekonstrukce objektů, kdy dochází většinou k vytvoření nových činností nebo nového subjektu na trhu, přičemž tento kvantitativní prvek sám o sobě je indikátorem případného znevýhodnění konkurence na trhu. U financování movitého majetku bude posouzení míry poškození trhu komplexnější, neboť půjde většinou o projekt zlepšení kvalitativních prvků činností subjektu, kde míra subjektivity v posuzování je podstatně vyšší. V případě financování movitého majetku je také nutné zohlednit skutečnost, že podle nařízení Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře je možné financovat pouze investiční náklady, které je možné označit za „počáteční investici“. To znamená, že taková investice musí vést k založení nového podniku nebo k rozšíření jeho aktivit o nové činnosti. Tato podmínka by měla být v rámci této intervence specificky prověřována, protože z nastavení intervence vyplývá, že se může jednat o financování vybavení za účelem NOVÉHO využití památkově chráněných objektů. Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Stavební památek

rekonstrukce kulturních, historických a technických

a) projekty rekonstrukce památek, které nebudou využívány ke komerčním účelům ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nebudou financovány ekonomické činnosti. Otevření památek veřejnosti k prohlídkám (a vybírání vstupného) nelze považovávat za ekonomickou činnost. b) projekty oživení historických památek s cílem jejich dalšího využití ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud bude dotčen přeshraniční obchod (není podstatné, kdo je vlastníkem a provozovatelem těchto památek). Zde bude nutné rozlišovat mezi činnostmi, které skutečně za ekonomické označit lze, a těmi, které ekonomickou činností nejsou (viz výše vybírání vstupného). Jak již bylo uvedeno, za ekonomické činnosti je nutné označit aktivity, které spočívají v nabízení služeb v tržním prostředí. Klasickým příkladem ekonomického využití zrekonstruovaných památek je zřízení ubytovacích kapacit, zřízení restaurace nebo např. zprovoznění historického pivovaru apod.

Červen 2008

53

PBA Group

Současně je nutné zohlednit skutečnost, že prioritním cílem těchto projektů by měla být podle definice této intervence především rekonstrukce památek. Jejich ekonomické využití pro turistické účely je pouze „doplňkovou činností“, která umožní pokrytí nákladů údržby objektu a není často ziskovou záležitostí. Přestože realizace zisku není podmínkou pro kvalifikaci veřejné podpory (přesněji řečeno pro existenci ekonomické činnosti), je skutečností, že se přinejmenším nejedná o běžnou ekonomickou činnost. Viz např. případ zámku ve vlastnictví města, kde bude zřízen hotel. Takový hotel sice konkuruje ostatním „běžným“ hotelům v okolí, ale důvodem jeho provozu je především zachování historického objektu (jeho sebe-financování), ne realizace zisku. Nelze je proto automaticky zařadit do stejné kategorie. Za určitých okolností lze proto přijmout výklad, že v určitých případech nemusí jít o ekonomickou činnost - pokud náklady na rekonstrukci a údržbu jsou natolik vysoké, že žádná ekonomická aktivita se nemůže jevit jako rentabilní v daném prostoru a bude sloužit vždy jen k pokrytí nákladů. V každém případě je zde podpora ze strany veřejných prostředků ospravedlnitelnější, protože existuje veřejný zájem na záchraně takových objektů. Vzhledem k tomu, že lze označit využití historické památky jako ekonomickou činnost úzce související s turismem, lze opakovat závěry z předchozí intervence, a totiž, že přeshraniční efekt bude s největší pravděpodobností vždy dotčen. U projektů, kde poskytovatel dojde k závěru, že riziko veřejné podpory hrozí, je možné doporučit z pohledu jejich financování oddělení „nekomerční“ části projektu od té komerční. Pouze v případě komerční části projektu pak bude nutné podporu omezit. Aktivita: Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách

⇒ O veřejnou podporu se nejedná, pokud skutečně jde o veřejně přístupná prostranství. V opačném případě může dojít ke zvýhodnění subjektu/majitele prostranství a je nutné posoudit míru znevýhodnění konkurenčních subjektů a dotčení přeshraničního obchodu. Aktivita: Budování doprovodných informačních v památkově chráněných územích nebo objektech

systémů

a

značení

⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nepůjde o financování ekonomické aktivity a nebude dotčen přeshraniční obchod. Aktivita: Restaurování movitých kulturních památek a) projekty restaurování movitých kulturních památek, které nemají vazbu na ekonomické činnosti (nejsou předmětem ani nástrojem těchto činností)

Červen 2008

54

PBA Group

⇒ O veřejnou podporu se nejedná b) projekty restaurování movitých kulturních památek, které mají vazbu na komerční činnosti předkladatele projektu (viz např. historické zařízení zámku, zrestaurování obrazu apod.) ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nebude dotčen přeshraniční obchod. Přestože takováto podpora může „zvýhodnit“ subjekt v jeho ekonomických činnostech, lze předpokládat, že nepřispěje k rozvoji jeho činností způsobem, který by ovlivnil přeshraniční obchod. Aktivita: Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů V tomto případě platí stejné závěry jako u aktivity stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek. Lze nicméně předpokládat, že podpora na pořízení vybavení neovlivní zásadním způsobem přeshraniční obchod (minimálně ne stejnou měrou jako v případě rekonstrukce památek). a) pořízení vybavení, pokud se nejedná o komerční využití památkových objektů ⇒ O veřejnou podporu se nejedná, protože nejsou financovány ekonomické aktivity. b) pořízení vybavení, pokud je využíváno ke komerčním účelům, například za účelem zřízení hotelu nebo zámecké restaurace apod. ⇒ O veřejnou podporu se jedná, neboť se vší pravděpodobností bude dotčen přeshraniční obchod (viz poznámka výše). Postupovat bude možné podle pravidel pro vnitrostátní regionální podporu. Přestože vybavení může být za určitých okolností považováno za provozní náklady, za situace, kdy je jeho pořízení spojené s rozvojem nové aktivity, ho lze označit jako investiční náklady. V opačném případě je vždy možné poskytnout podporu podle pravidla de minimis.

Červen 2008

55

PBA Group

3.3 Rozvoj služeb cest. ruchu, marketingu a produktů cest. ruchu Forma podpory a její výše Formou podpory v rámci oblasti podpory bude nevratná přímá pomoc (dotace). Způsobilé výdaje budou hrazeny z ERDF maximálně do výše 85 %, ve zbylé části z národních veřejných zdrojů. V případě projektů nezakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu. U projektů zakládajících veřejnou podporu bude podpora poskytnuta v souladu s pravidlem de minimis. Výše podpory pro projekty nebo části projektů povolené na základě aplikace pravidla de minimis bude činit maximálně 200.000 EUR. Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí 300 000,- Kč. Aplikace pravidel veřejné podpory Veřejnou podporu nezakládají projekty, jejichž cílem je propagace regionu jako celku bez možnosti individuálního zvýhodnění některého z podnikatelských subjektů. V rámci této intervence budou financovány i projekty, které zakládají veřejnou podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Jedná se především o projekty spojené s marketingovými aktivitami v cestovním ruchu, které zvýhodňují určité subjekty. U projektů budování a rozvoje internetových informačních systémů cestovního ruchu a tvorby rezervačních a objednávkových systémů riziko poskytnutí veřejné podpory hrozí v závislosti na typu a předkladateli projektu. Tyto projekty bude nutné posoudit individuálně. V případě existence veřejné s pravidlem de minimis.

Červen 2008

podpory,

bude

postupováno

v souladu

56

PBA Group

Metodický postup Podmínky udělení podpory Riziko poskytnutí veřejné podpory hrozí a priory u všech aktivit této intervence. Podporovány mohou být jak subjekty, které ekonomickou činnost neprovádějí (např. města), tak i subjekty, které vykonávají běžně komerční aktivity. Dotčené aktivity navíc představují činnosti, které jsou běžně poskytovány i na přeshraniční bázi. Přeshraniční dopad podpory u těchto aktivit lze proto jen těžko vyloučit. Pozornost by tak primárně měla být zaměřena na posouzení přítomnosti veřejné podpory z pohledu jejího užitku. Problémem v rámci této intervence může být zhodnocení dopadů podpory nejenom na příjemce podpory jako takového, ale neopomenutí prověření i možného dopadu na ostatní subjekty, které by mohly být podporou zvýhodněny nepřímo. O veřejnou podporu by se jednalo vždy, pokud by subjekt (podnik ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, tj. i neziskové organizace apod.) využíval dotaci ke svým reklamním účelům. Takové opatření by dokonce mělo být považováno za provozní podporu, neboť by mu umožňovalo snížit náklady, které by jinak byl nucen nést sám (například náklady na tisk propagačních materiálů). Jak známo, provozní podporu nelze podle regionální blokové výjimky poskytnout. Aplikováno by muselo být pravidlo de minimis. Složitější situace může nastat u subjektů, které si nekladou za cíl propagovat sami sebe - například u regionálních organizací cestovního ruchu, které se zabývají destinačním managementem, jehož cílem je propagovat a pozitivně prezentovat určitý region širokému okruhu potenciálních návštěvníků. Takové organizace mohou například prostřednictvím internetu zveřejňovat specifické informace o ubytovacích a stravovacích službách s možností on-line rezervace nabízených služeb. Je zřejmé, že riziko veřejné podpory je zde přítomné. V současné době jsou takové služby poskytovány různými subjekty, poskytnutí dotace jednomu z nich by pak představovalo poskytnutí výhody na úkor ostatních soutěžitelů, a tedy poskytnutí veřejné podpory. Na druhou stranu, v případě, že by prezentace regionu byla uskutečněna prostřednictvím publikace či letáků, přítomnost veřejné podpory by bylo možno vyloučit, pokud se v propagačním materiálu uvedené subjekty, nabízející v dotčeném regionu či oblasti služby, na vydání takového propagačního materiálu finančně podílejí. Bude tomu tak i tehdy, pokud budou v materiálu uvedeny všechny subjekty nabízející určité služby bez vzájemně zjevné diskriminace. Řešením může být i již výše zmiňované pravidlo de minimis. Samostatným problém by zde ale bylo zhodnocení takového nepřímého zvýhodnění za účelem prověření, aby nebyla přesažena jeho povolená míra. Zvýhodnění spočívá v ušetření určitého typu provozních nákladů společností, které by bylo nutné vypočítat.

Červen 2008

57

PBA Group

Zjišťování existence veřejné podpory Aktivita: Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu a kultury a) projekty předkládané poskytovatelem nových služeb pro rozvoj cestovního ruchu ⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud se jedná o služby přímo či nepřímo zakládající zvýhodnění podniků. Pokud se danými službami rozumí např. marketingové aktivity, řízený management cestovního ruchu apod., poskytování takových služeb představuje ekonomickou činnost, byť by byla poskytována bezplatně - např. asociací, jejímiž členy by byly subjekty pohybující se v oblasti turismu. I v případě, kdy příjemcem podpory bude neziskový subjekt (např. asociace), který služby poskytuje zdarma, lze tvrdit, že i přesto vykonává ekonomickou činnost, pokud pro takovou činnost existuje trh. Projekt, který bude předložen poskytovatelem služeb na rozvoj cestovního ruchu, zakládá veřejnou podporu, ať již ve prospěch poskytovatele služeb, tak pravděpodobně i ve prospěch příjemce těchto služeb, pokud nepřímo z podpory těží (zvýhodněné podmínky apod.). b) projekty předkládané městy nebo obcemi ⇒ O veřejnou podporu se nejedná ve vztahu k subjektům jako jsou určité regiony nebo jiné samosprávné útvary; Města a obce nejednají v tomto případě jako ekonomické subjekty, snaží se pouze propagovat turismus v dané lokalitě a pomoci subjektům angažovaným v turismu v dané lokalitě. Jako příklad může být uvedeno založení internetových stránek města zpřehledňující turistické atrakce v dané oblasti a poskytující informace o ubytování, koupání a jiných turistických službách v okolí (případná zmínka konkrétních podnikatelských subjektů musí být na nediskriminační bázi otevřená všem, tj. měla by být dostatečně reprezentativní, aby se nejednalo o nepřímou reklamu určitým podnikatelským subjektům na úkor jiných – viz níže podpora těmto vybraným subjektům).

⇒ O veřejnou podporu se jedná ve vztahu k subjektům, které provozují ekonomické aktivity (jako jsou operátoři cestovního ruchu, individuální subjekty pohybující se v oblasti cestovního ruchu - jako jsou hotely, aquaparky apod.) a kterým jsou služby určeny. Aktivita: Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových systémů)

⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud jsou přímo či nepřímo zvýhodněny určité subjekty na trhu.

Červen 2008

58

PBA Group

⇒ O veřejnou podporu se nejedná, jsou–li dané systémy budovány ve prospěch určitého regionu nebo samosprávného útvaru bez jakéhokoliv zvýhodnění některého subjektu či skupiny subjektů. Aktivita: Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu

⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud jsou přímo či nepřímo zvýhodněny určité subjekty na trhu. Budou-li propojovány nabídky ekonomických služeb, je zřejmé, že jejich komerční charakter bude zachován i po jejich integraci do větších celků. Propojení atraktivit v dané oblasti a vytvoření kompletní nabídky služeb může efektivně ovlivnit ekonomické činnosti prováděné jednotlivými do projektu zainteresovanými subjekty, pokud tyto poskytují služby na trhu (provádí ekonomické činnosti). Lze proto tvrdit, že k zvýhodnění dochází. Přeshraniční obchod může být takovou podporou dotčen (přilákání turistů z jiných destinací). Každý jednotlivý podnik musí být zvýhodněn maximálně do výše podpory de minimis.

Aktivita: Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu

⇒ O veřejnou podporu se jedná, pokud jsou přímo či nepřímo zvýhodněny určité subjekty na trhu. Minimálně nepřímé zvýhodnění dotčených subjektů lze předpokládat (záleží na konkrétním projektu a jeho překladateli). Zvýhodnění zde spočívá ve formě snížení nákladů na reklamu a propagaci vlastních produktů. Přeshraniční efekt je nutné posoudit individuálně, zpracovatel se nicméně domnívá, že obchod mezi členskými státy bude zpravidla dotčen.

⇒ O veřejnou podporu se nejedná, budou-li dané marketingové aktivity koncipovány ve prospěch určitého regionu nebo samosprávného útvaru bez jakéhokoliv zvýhodnění některého subjektu či skupiny subjektů. Příkladem takových projektů může být například prezentace kraje či města navenek.

Červen 2008

59

PBA Group

ANALÝZA RELEVANTNÍCH PRAVIDEL VEŘEJNÉ PODPORY Podpora de minimis Podporu podle pravidel de minimis je možné udělit vždy, tj. alternativně i pro případy, kdy by jinak byla nutná notifikace Evropské komisi. K udělení podpory de minimis je nicméně vhodné přistoupit pouze ve výjimečných případech. Toto pravidlo by mělo být využito pouze, když se jiné řešení než notifikace nenabízí, případně, když takové řešení je výhodnější pro příjemce podpory. Výhodou takového řešení je skutečnost, že podpora podle pravidla de minimis může být poskytnuta na všechny náklady způsobilé v rámci ROP NUTS II Jihozápad a není procentně omezena (nesmí nicméně přesáhnout stanovenou míru podpory ze strukturálních fondů, tj. 85 % nákladů projektu). Nevýhodou tohoto řešení je potřeba prověření, jestli příjemce podpory již v předešlých třech letech podporu de minimis nezískal nebo neplánuje projekty v nadcházejících třech letech, které budou moci být financovány pouze na základě tohoto pravidla. Nezbytné kroky pro zajištění dodržení pravidel podpory de minimis jsou následující: -

-

-

získat od žadatele informace o veškerých jiných podporách získaných za poslední období tří let (vyžádat si od příjemce podpory seznam všech přijatých podpor je vhodnější než žádat o komunikaci pouze podpor de minimis – žadatel si nemusí být vědom toho, že v tom kterém případě se o podporu de minimis jednalo a je tedy lepší se informovat o všech podporách. Odpovědnost vyčlenit z těchto podpor čerpané podpory de minimis je tak přebírána i poskytovatelem). z těchto podpor vyčlenit podpory de minimis. zkontrolovat, že udělením podpory nebude přesažen limit 200.000 EUR. upozornit příjemce podpory na skutečnost, že podpora, která je mu udělena, je podporou de minimis a o povinnostech, které mu z toho vyplývají (Příjemce podpory by si měl uchovat informace o přijaté podpoře de minimis minimálně 3 roky - za účelem jejího prokazování v případě čerpání jiné podpory de minimis viz dále). zachovat informace o udělené podpoře de minimis v průběhu dalších 10 let.

Do výše 200 000 EUR se započítávají veškeré podpory poskytnuté danému podniku v režimu podpory de minimis v průběhu 3 let předcházejících poskytnutí nové podpory de minimis. Pro ilustraci lze uvést následující příklad: Suma se počítá od doby poskytnutí první podpory de minimis až do chvíle udělení nové podpory. Pokud společnost obdržela finanční podporu ve výši 3.500.000 Kč 1. července 2004 a druhou podporu ve výši 1.000.000 Kč 1. ledna 2005, budou tyto podpory započteny do výpočtu další podpory de minimis do 1. července 2007 v případě první udělené podpory (budou započteny obě tj., je možné udělit maximálně přibližně 1.100.000 Kč) a do 1. ledna 2008 v případě druhé podpory (bude započtena již jen druhá podpora, tj. je možné udělit maximálně přibližně 4.600.000).

Červen 2008

60

PBA Group

Podpora malým a středním podnikům Hlavním předpokladem pro správnou aplikaci pravidel pro poskytování podpory malým a středním podnikům (dále jen MSP) je odpovídající výklad definice malých a středních podniků (MSP). Definice MSP je stanovena na základě tří parametrů, konkrétně počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a bilanční sumy roční rozvahy (při současném respektování podmínek stanovených pro nezávislé, propojené či partnerské podniky – viz dále): -

-

-

Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Malým a středním podnikem jsou dle těchto parametrů všechny subjekty: „které vykonávají hospodářskou činnost bez ohledu na jejich právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.“ Při splnění daných parametrů mohou být do definice MSP dále zahrnuty i subjekty vykonávající hospodářskou činnost vlastněné samostatnými územními celky, pokud jejich roční rozpočet nepřesahuje 10 milionů EUR a mají méně než 5.000 obyvatel. Stejným způsobem mohou být zařazeny mezi MSP i jakékoliv subjekty vykonávající hospodářskou činnost, které jsou vlastněné universitami nebo neziskovými výzkumnými středisky (viz případ nezávislého podniku dále). V ostatních případech, kdy jsou podniky (ve smyslu práva EU) vlastněné veřejnými subjekty v míře přesahující 25 %, nemohou být zařazeny do skupiny MSP. Pro zařazení podniku pod MSP postačuje, aby podnik splňoval podmínku počtu zaměstnanců a jednu z ostatních dvou podmínek (podnik má možnost si vybrat mezi výší ročního obratu nebo bilanční sumou roční rozvahy - nemusí splňovat obojí, ale pouze jednu z těchto hodnot - podle toho, která z hodnot je pro něj výhodnější). Jedním ze základních kritérií zařazení pod MSP je počet zaměstnanců. Přestože každý členský stát určuje v souladu s vlastním právní řádem, co je možné rozumět pod pojmem „zaměstnanec“, nařízení 364/2004 upřesňuje kategorie zaměstnanců, které je možné do výpočtu zaměstnanců zahrnout a které je nutné vyloučit (viz článek 5 přílohy I Nařízení 364/2004). Definice MSP vylučuje z výpočtu

Červen 2008

61

PBA Group

zaměstnanců: „učně nebo studenty, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání.“ Stejným způsobem jsou z výpočtu vyloučeny ženy na mateřské dovolené nebo osoby čerpající rodičovskou dovolenou. Mezi zaměstnance jsou započítáváni i ti, které je možné nazvat „nezávislými“ zaměstnanci (vedoucí pracovník, vlastník společnosti a všichni společníci „zapojení do běžné činnosti podniku a využívající finančních výhod plynoucích z podniku“). Pro výpočet výše ročního obratu (případně bilanční sumy roční rozvahy) je nutné rozlišovat podniky, které je možné kvalifikovat jako nezávislé, podniky propojené a podniky partnerské. Zatímco v rámci nařízení 71/2001 (do doby jeho novelizace nařízením 364/2004) mohly být do kategorie MSP zařazeny pouze tzv. „nezávislé podniky“, od 1. ledna 2005 je možné do této kategorie za určitých podmínek zařadit i podniky, které mají partnerské podniky nebo jsou s jinými podniky propojené. Pokud má dotčený podnik partnerské podniky nebo je propojen s jiným podnikem, je nutné do výpočtu zaměstnanců a ročního obratu započítat i údaje partnerských společností a společností propojených s podnikem (viz dále způsob, jakým je nutné tyto údaje započítat). V každém případě je nutné respektovat limity uvedené v nařízení 364/2004. Pro každou ze tří situací je tento výpočet odlišný. Případ nezávislého podniku Podle definice nařízení 364/2004 je nezávislý podnik ten, který nevlastní kapitál jiné společnosti nebo vlastní maximálně 25 % a jehož kapitál není vlastněn jinou společností nebo je vlastněn maximálně do 25 %. Do kategorie nezávislých MSP je možné zařadit i ty, které jsou vlastněny několika jinými společnostmi za předpokladu, že tyto společnosti každá vlastní méně než 25 % a že tyto společnosti mezi sebou nejsou propojené. Jedinou výjimkou, kdy může být podnik kvalifikován jako nezávislý, přestože je vlastněn z více než 25 % jiným investorem, je případ, kdy tímto investorem jsou následující typy subjektů (viz čl. 3-2 přílohy I nařízení 364/2004): - veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), - university nebo nezisková výzkumná střediska, - institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj, - samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5.000 obyvateli. Pokud je podnik možné kvalifikovat jako nezávislý, pak se pro výpočet jeho počtu zaměstnanců a ročního obratu (případně bilanční sumy roční rozvahy) použijí výlučně údaje daného podniku.

Červen 2008

62

PBA Group

Příklad: Podnik vlastní 15 % jiného podniku a je sám vlastněn z 20 % druhým podnikem a dále z 18 % třetím podnikem (tyto dva podniky mezi sebou nejsou propojené). Pro výpočet zaměstnanců a ročního obratu žadatele jsou relevantní pouze údaje žadatele o podporu.

Případ partnerských společností Jedná se o podniky, které jsou navzájem finančně propojené aniž by jeden vykonával kontrolu (ať již přímou či nepřímou) nad druhým. Konkrétně jsou partnerskými společnosti, které vlastní (nebo jsou vlastněny) více než 25 % jiného podniku, ale tento podíl nepřesahuje 50 %. Důsledek existence partnerské společnosti: Do výpočtu zaměstnanců a ročního obratu (případně bilanční sumy roční rozvahy) je nutné započítat v odpovídajícím poměru i zaměstnance a roční obrat partnerského podniku nebo podniků (ať již podnik, který žádá o podporu je vlastněn nebo sám vlastní 25-50 % jiného podniku – v obou případech je nutné tyto údaje započítat - dle staré definice se započítávaly pouze údaje společností, které dotyčný podnik žádající o podporu sám vlastnil maximálně do výše 25 %). Údaje partnerského podniku budou započítány v podílu, který odpovídá buď výši podílu na základním kapitálu nebo na výši hlasovacích práv. Použita bude hodnota, která je vyšší. Příklad: pokud podnik vlastní 41 % jiného podniku – musí být do počtu jeho vlastních zaměstnanců započítáno 41 % zaměstnanců partnerského podniku (stejný postup pro výpočet ročního obratu). Pokud má podnik několik partnerů je nutné započítat údaje každého z těchto partnerských podniků: podnik žádající o podporu je vlastněn z 28 % jiným podnikem a vlastní sám 32 % procent třetího podniku (tj. má dva partnery). Do jeho údajů je nutné započítat 28 % hodnot prvního partnera a 32 % hodnot druhého partnera.

Pro výpočet zaměstnanců a ročního obratu se použijí pouze hodnoty partnera, který má přímou vazbu na podnik žádající o dotaci. Partnerské podniky partnera nejsou zohledňovány. V případě, že partnerský podnik je propojený s jiným podnikem, je nutné do základních údajů o partnerském podniku, ze kterých bude vypočítán odpovídající podíl, započítat 100 % údajů podniku propojeného s partnerem.

Červen 2008

63

PBA Group

Příklad: Podnik, který žádá o podporu, je vlastněn ze 41 % podnikem, který je sám propojený (tj. který vlastní nebo je vlastněn z více než 50 % - viz dále) s jiným podnikem. Do výpočtu zaměstnanců a ročního obratu je nutné započítat 41 % zaměstnanců a ročního obratu ze součtu všech zaměstnanců partnerského podniku i všech zaměstnanců s ním propojeného podniku (stejně tak je nutné postupovat pro výpočet ročního obratu).

Pokud jsou partnerem (tj., vlastní přímo či nepřímo více než 25 %) podniku žádajícího o podporu veřejné subjekty jiné než ty, které nebrání kvalifikaci „nezávislého podniku“ (viz výše), nemůže tento podnik použít statut MSP. Případ propojených podniků Jedná se o společnosti, které tvoří „skupinu podniků“ na základě kontroly (přímé či nepřímé), kterou jeden vykonává nad druhým. Předpokládá se, že kontrolu vykonává podnik, který má v druhém podniku většinu hlasovacích práv nebo rozhodující vliv (pro konkrétní vazby, které mohou existovat mezi dvěma podniky viz čl. 3-3 Přílohy I Nařízení 364/2004). Propojenými podniky jsou společnosti, které vlastní více než 50 % jiného podniku nebo jsou sami vlastněné z více než 50 % jiným podnikem. V tomto případě pro výpočet zaměstnanců a ročního obratu žadatele o podporu musí být započteny údaje s ním propojeného podniku v plné výši (100 %). Příklad: Společnost žádající o podporu vlastní 55 % jiné společnosti a je sama vlastněna z 80 % jiný podnikem. Pro výpočet zaměstnanců a ročního obratu společnosti žádající o podporu je nutné započítat 100 % výše počtu zaměstnanců a ročního obratu jak společnosti kterou sama ovládá z 55 %, tak i 100 % výše počtu zaměstnanců a ročního obratu společnosti, kterou je ovládána tj., budou sečteni zaměstnanci všech tří společností, jakožto i jejich roční obrat.

Červen 2008

64

PBA Group

Regionální podpora Při aplikaci pravidel pro vnitrostátní regionální podporu, tj. především nařízení Komise 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, je zásadní rozlišovat mezi náklady, které je možné kvalifikovat jako počáteční investici, a ostatními náklady. Pouze prvně zmíněné náklady je možné hradit na základě tohoto nařízení. Základní definice těchto typů nákladů se objevují v řadě pokynů a nařízení Evropské komise k podporám slučitelným s článkem 87 odst. 3 Smlouvy ES. Jak deklaroval Evropský soudní dvůr, Evropská komise je svými pokyny a sděleními vázána a nemůže se svévolně od nich odchylovat – viz rozsudek C-351/98 (tímto rozhodnutím Soud zrušil rozhodnutí Evropské komise, ve kterém dostatečně jasně nezdůvodnila, zda posuzovanou podporu považovala za provozní či investiční). Hlavním určujícím předpisem jsou zde vedle daného nařízení Evropské komise 1628/2006 také Pokyny k regionální podpoře na období 2007-2013. Z těchto předpisů jako způsobilé náklady vyplývají: -

-

investice do majetku hmotného (rozumí se jím investice do pozemků, staveb a závodu/strojního zařízení) a nehmotného (rozumí se jím majetek získaný převodem technologie formou nabytí patentových práv, licencí, know-how nebo nepatentovaných technických znalostí) související se založením nové provozovny, rozšířením stávající provozovny, rozšířením výrobního sortimentu provozovny o nové, dodatečné výrobky nebo se zásadní změnou celkového výrobního postupu stávající provozovny, nabytí kapitálového majetku přímo spojeného s provozovnou za příslušných podmínek

Ve vztahu k majetku je třeba přitom přistupovat následujícím způsobem: -

-

musí být pořízen za tržní ceny, investor jej musí zachovat alespoň po dobu pěti let, nebo tří let v případě malých a středních podniků, po dokončení celé investice musí být bezprostředně spojen s realizací daného projektu (z pohledu lokality, času, být veden na analytických účtech apod.) – to má za následek, že zařazení určitých typů nákladů pod investiční nelze řešit obecně a je nutný individuální přístup – každá investice je svým způsobem specifická (to pak například určuje, jestli drobný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek může být považován za počáteční investici – viz například počítač apod. ) náklady související s pronájmem jiného majetku než pozemků a budov lze zohlednit pouze tehdy, je-li tento vztah ve formě finančního leasingu a zahrnuje povinnost odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby pronájmu

Podle zmíněných Pokynů je dále důležité zajistit, aby regionální podpora měla skutečný pobídkový účinek k investování, k němuž by jinak nedošlo. Podporu lze

Červen 2008

65

PBA Group

tedy poskytnout pouze tehdy, pokud na daném projektu nebyly zahájeny práce. To znamená, že buď nedošlo k zahájení stavebních prací nebo nebyl učiněn první závazný příslib objednávky zařízení (zahájení prací ale nezahrnuje předběžné studie proveditelnosti). V případech, kdy tyto předpisy neposkytují žádoucí informace, může být vodítkem ještě rozhodovací praxe Evropské komise, která některé z výše uvedených pojmů vymezuje negativně. Jako nezpůsobilé (neoprávněné, nevhodné) náklady, které z definice nemohou být označené jako počáteční investice, jsou provozní náklady – ty Evropská komise v řadě svých rozhodnutí vymezila takto: -

-

-

jako snižující běžné náklady společností, které by byly vynaložené v rámci jejich denních aktivit nebo aktivit zajišťujících běžné hospodaření společnosti (ESD C156/98 Německo/Komise z 19. září 2000) nemající vazbu na realizaci projektu (nejsou ani výjimečné ani specifické) – například běžnou výměnu nějakého zařízení mohou mít podobu plateb pravidelných daní, poplatků a jiných běžných nákladů jako je nájemné, tj. jsou běžně vynakládány všemi podniky v rámci finanční správy podniku, jsou placeny pravidelně a většinou na předem nestanovenou dobu, zpravidla neomezenou v čase představují náklady na honoráře zaměstnanců, náklady na dopravu

To znamená, že mezi způsobilé náklady nelze mimo jiné zařadit: -

-

režijní náklady související s projektem, například mzdy manažera projektu nebo služby administrativního řízení projektu, poradenské služby, náklady na provedení výběrových řízení, stavební a projektovou dokumentaci služby ve formě nezbytných studií souvisejících s projektem, neboť se jedná o tzv. předvýrobní náklady, dále náklady na stavební povolení, náklady na povinnou publicitu, stavební dozor (i když je součástí pořizovací ceny nemovitosti) apod.

Jako navazující příklady k výše popsaným skutečnostem je možné uvést rozhodnutí Evropské komise C1/99 (ex. NN133/98) ohledně programu podpory ve prospěch nájemců nemovitostí v přístavních čtvrtích Dublinu - šlo specificky o podpory ve formě daňových zvýhodnění (stanovené s ohledem na platbu nájmu) a úlevy z platby místních daní. Evropská komise je označila za provozní, z čehož je možné vyvodit, že ke stejnému závěru by došla i v případě přímé podpory na úhradu nákladů na nájem budov. Ve svém rozhodnutí N 832/2000 - Ireland řešila Evropská komise schéma podpory hotelovým zařízením na bázi zrychlených odpisů oproti jiným sektorům národního hospodářství. Šlo o podporu, která byla posuzována na bázi článku 87 odst. 3a) a c), včetně tehdy platných pokynů pro regionální podporu. Vzhledem k tomu, že cestovní

Červen 2008

66

PBA Group

ruch hrál významnou roli v hospodářství dotčeného regionu, Evropská komise byla ochotna tolerovat podporu do jediného sektoru (jinak zpravidla nepřípustnou - v nové blokové výjimce pro vnitrostátní regionální podporu podpora do cestovního ruchu už není považována za sektorovou záležitost). Evropská komise v souladu s danými pokyny neshledala jako problematické způsobilé výdaje na konstrukční a renovační práce. Naproti tomu výdaje na obnovu a opravu v ní vzbuzovaly obavy z prostého nahrazení stávajících zařízení, a tedy provozní podpory. Irsko bylo nicméně schopné přesvědčit Evropskou komisi, že nové vybavení zde nepředstavovalo běžné výdaje, ale jednorázové investiční výdaje. Za neproblematické výdaje byly dále označeny náklady spojené s výtahy, topením, kanalizací, bezpečnostním systémem, požární ochranou apod.

Červen 2008

67

PBA Group

Dopravní politika Smlouva ES v článku 73 stanoví, že veřejné podpory v sektoru dopravy jsou kompatibilní s pravidly EU, odpovídají-li potřebám koordinace dopravy nebo odpovídají-li náhradě (kompenzaci nákladů) za provozování služeb spojených s poskytováním veřejných služeb. Článek 73 Smlouvy ES je – podle rozsudku Evropského soudního dvora (dále jen ESD) ze dne 24. července 2003 ve věci C-280/00, Altmark Trans (dále jen rozsudek Altmark Trans ) – vyčerpávajícím způsobem prováděn nařízením Rady EHS 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách, ve znění nařízení 1893/91, kterým se mění původní nařízení (dále jen nařízení 1191/69), a nařízením Rady ESH 1107/70 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (dále jen nařízení 1107/70). Článek 73 Smlouvy ES proto nelze aplikovat jinak (tj. přímo) než prostřednictvím těchto nařízení. Nařízení 1191/69 a nařízení 1170/70 se vzájemně doplňují, respektive řeší každý jiný typ podpory - zjednodušeně řečeno, první řeší otázku kompenzací a druhý řeší otázku koordinace dopravy. Nařízení 1191/69 definuje pravidla pro výpočet výše možné kompenzace za poskytování služeb veřejné dopravy – z definice se o veřejnou podporu nejedná, pokud jsou podmínky stanovené v něm dodrženy. Nařízení 1107/70 se oproti tomu zabývá případy podpory ve formě kompenzace za zvýšené finanční náklady vyplývající z poskytování dopravních služeb, podpory na náklady infrastruktury pro jejího uživatele, vědu a výzkum a na snižování nadměrné kapacity způsobující vážné strukturální problémy. Toto nařízení vymezuje limitativně podpory, které, přestože jsou kvalifikovány jako veřejná podpora, mohou být Evropskou komisí povoleny. Z věcného hlediska je tedy možné rozdělit finanční příspěvky do sektoru dopravy na následující typy podpor: 1. Nezakládající veřejnou podporu tím, že nejsou splněny její základní definiční znaky 2. Kompenzace za poskytování služeb veřejného zájmu v dopravě dle nařízení 1191/69 3. Podpory na koordinaci dopravy dle nařízení 1107/70 4. Ostatní podpory, které lze povolit na základě čl. 87 Smlouvy ES – například lze uvažovat o článku 87/3c Smlouvy ES, dále o pravidlech pro poskytování veřejné podpory na ochranu životního prostředí, o podpoře malým a středním podnikům, případně podpoře de minimis (stojí za zmínku, že podpora do dopravy specificky nákup vozidel - je vyloučena ze všech blokových výjimek).

Červen 2008

68

PBA Group

Financování provozu dopravy ve veřejném zájmu Legislativa EU, případně judikatura Evropského soudního dvora stanoví, že je-li financování veřejné dopravy omezeno striktně na úhradu výdajů spojených s provozem dopravy ve veřejném zájmu (rozumí se kompenzace), nejedná se o veřejnou podporu a státy nemají povinnost takové finanční vyrovnání notifikovat Evropské komisi. Podmínky, které musí být dodrženy, aby podpora mohla být kvalifikována jako „kompenzace“ a aby tedy byla vyloučena kvalifikace veřejné podpory, jsou stanoveny jednak nařízením 1191/69, a pokud se toto neaplikuje, tak rozhodnutím ESD Altmark Trans. Pojem kompenzace není v právu EU přímo definován, nicméně vyplývají z něho podmínky, které musí být naplněny, aby se o kompenzaci jednalo. Nařízení 1191/69 detailně popisuje způsob, jakým musí být kompenzace vypočítaná v případě udělení přepravního, provozního a tarifního závazku veřejné služby. S ohledem na skutečnost, že zároveň toto nařízení státům předepisuje takové závazky postupem času zrušit, a s ohledem na skutečnost, že v České republice závazky veřejné služby ve smyslu tohoto nařízení již udělovány nejsou, je nutné vycházet především z definice podmínek stanovených v rozsudku Altmark Trans. Zjednodušeně lze pro oba případy shrnout, že finanční vyrovnání musí být poskytnuto proti službě vykonávané ve veřejném zájmu a nesmí převýšit náklady nezbytné k provozování těchto služeb s tím, že musí být zohledněny případné příjmy z těchto služeb a přiměřený zisk společnosti. Tyto dvě podmínky musí být naplněny, ať už se jedná o kompenzace v úzkém slova smyslu, kdy se uplatňuje výpočet dle 1191/69, nebo o odměnu za poskytované služby, kdy se postupuje podle rozsudku Altmark Trans (rozdíl mezi těmito dvěma právními instituty – viz dále). Rozhodnutí ESD Altmark Trans stanovuje čtyři podmínky, aby byla vyloučena existence veřejné podpory. ESD v něm do určité míry shrnuje podmínky nařízení 1191/69, ale tím, že uplatňuje možnost kompenzací nad rámec tohoto nařízení (ESD promítl podmínky kompenzací stanovené v nařízení i na případy, které pod nařízení 1191/69 přímo nespadají), rozšiřuje výše popsané podmínky: 1. příjemce pomoci je smluvně zavázán poskytovat závazky veřejné služby a tyto závazky byly jasně definovány 2. způsob pro výpočet náhrad poskytovaných dopravci byl stanoven předem objektivním a transparentním způsobem 3. náhrada nepřevyšuje náklady dopravce, které mu nezbytně vznikly při poskytování služeb v režimu závazku, při zahrnutí příjmů z poskytnutých služeb a přiměřeného zisku a náhrada nesmí dopravci přinést výhodu, která by poškodila trh 4. v případě, že dopravce není vybrán ve výběrovém řízení na poskytování služeb v režimu závazku, musí být výše vyplácené náhrady určena na základě srovnání s

Červen 2008

69

PBA Group

náklady, které by vynaložil „dobrý hospodář“ na poskytování těchto služeb, včetně zahrnutí příjmů z poskytovaných služeb a přiměřeného zisku. Základním cílem nařízení 1191/69 bylo v oblasti dopravy dosáhnout postupného zrušení systému závazků veřejné služby, které byly dopravcům jednostranně ukládány ze strany státu. Závazkem veřejné služby ve smyslu nařízení 1191/69 se rozumí „závazky, které by daný dopravní podnik na základě svých vlastních obchodních zájmů nepřevzal vůbec nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek“. Pouze v případě místní dopravy (tj. regionální, meziměstské a městské) členské státy mohou i nadále institutu závazku veřejné služby využívat. Stejně tak mohou zachovat závazky veřejné služby ohledně uplatňování přepravních sazeb. EU uznává, že veřejná doprava zůstává i nadále otázkou veřejného zájmu, a proto nařízení nevylučuje možnost členských států i nadále financovat částečně (nebo plně) z veřejného rozpočtu provoz dopravy, ale upřednostňuje toto financování na základě dvoustranného smluvního vztahu s dopravcem na základě „smlouvy o veřejné službě“ (čl. 14 nařízení 1191/69). Ta dává oběma stranám podstatně větší svobodu pro stanovení výše úhrady za poskytování služeb ve veřejném zájmu (viz níže). Způsob financování je v případě existence závazků veřejné služby a tohoto smluvního vztahu jiný, a proto je nutné tyto dva případy odlišit. Pro případ, kdy členské státy používají (jen v případě místní dopravy) i nadále institut udělení závazků veřejné služby, nařízení podrobně ustanovuje, jakým způsobem musí být postupováno při výpočtu kompenzací dopravcům za poskytování služeb veřejného zájmu. Naproti tomu, co se týče smlouvy o veřejné službě, nařízení obsahuje pouze přehled základních náležitostí takové smlouvy, ale již nestanovuje postup pro výpočet úhrady nákladů dopravce na zabezpečování takové služby. Článek 14 – 2 b) obsahuje pouze podmínku, aby smlouva uzavřená mezi veřejným subjektem a dopravcem obsahovala „výši odměny za službu, která je předmětem dané smlouvy, do které příjmy z provozu dopravy buď jsou, anebo nejsou započteny. Smlouva musí obsahovat i ostatní podrobnosti (modality) finančních vztahů mezi oběma stranami“. Tento přístup lze jednoduše vysvětlit, protože zde se nejedná o kompenzaci za ztráty spojené se závazkem veřejné služby, ale o „smluvní cenu“ úhrady za poskytované služby. Ta by měla být za normálních okolností „nejvýhodnější tržní cenou“, většinou vybranou na základě výběrového řízení, a to přestože takovýto postup samo nařízení nenařizuje. Z pohledu evropského práva je sice nutné v případě zadávání zakázky na služby postupovat podle směrnice 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, nařízení 1191/69 ale způsob, jakým by měli být dopravci vybíráni samo nestanovuje.

Červen 2008

70

PBA Group

Podle rozsudku Soudu prvního stupně (dále jen SPS) ze dne 16. března 2004 T-157/01 „Combus“ je nutné interpretovat článek čl. 14 nařízení 1191/69 tak, že v případě, kdy je mezi veřejným subjektem a dopravcem uzavřena smlouva o veřejné službě, není možné použít výpočet kompenzace podle čl. 11 až 13 tohoto nařízení. Tyto články je možné podle SPS použít pouze na výpočet kompenzace u závazku veřejné služby uloženého jednostranně veřejným subjektem. Podle SPS „tento smluvní režim je neslučitelný jak s kompenzací za naplňování služeb veřejného zájmu, tak i závazkem veřejného zájmu tak, jak je definován ve článku 2 nařízení 1191/69“. V rámci smlouvy o veřejné službě není důvod udělovat kompenzaci nad rámec smluvně stanovené odměny za služby. Nicméně, ať už se jedná o smluvně stanovenou odměnu za služby nebo kompenzaci v úzkém smyslu slova, nesmí v sobě zahrnovat veřejnou podporu. Dodržením podmínek stanovených v nařízení je veřejná podpora vyloučena v případě kompenzace. V případě, že se jedná o úhradu výdajů za poskytování služeb ve veřejném zájmu, poskytnutou v rámci smlouvy o veřejné službě, nelze, jak už bylo řečeno, nařízení 1191/69 použít a je nutné soulad této úhrady s pravidly o veřejné podpoře prověřit na základě podmínek stanovených v rozsudku Altmark Trans. Pokud tedy odměna (úhrada) za služby stanovená v rámci smlouvy o veřejné službě splňuje všechny čtyři kritéria stanovená v rozhodnutí Altmark Trans, nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu. Pokud členské státy vyloučily oblast místní dopravy z aplikace nařízení 1191/69 a pokud kompenzace pro místní dopravu nesplňují podmínky dané rozhodnutím Altmark Trans, tj. zakládají veřejnou podporu, je možné ještě povolit tuto podporu na základě nařízení 1107/70. To se týká členských států, které v souladu s článkem 1 odst. 1 (druhý paragraf) nařízení 1191/69 využily možnost toto nařízení neuplatňovat na místní dopravu (což není případ České republiky, která tuto možnost nevyužila). Pro tyto případy bylo přijato nařízení 1107/70, které striktně vymezuje podpory, které je možné v oblasti dopravy (koordinace dopravy a kompenzace) udělit za předpokladu předběžného schválení Komisí. Nařízení 1107/70 vyplňuje mezery nařízení 1191/69 a povoluje kompenzace (ustanovuje podmínky její platby) ve dvou dalších případech, za jakých je Evropská komise může schválit: jde o závazky spojené s uplatňováním přepravních sazeb ze strany státu, které nespadají pod nařízení 1191/69, a kompenzace do místní dopravy, pokud tato byla vyčleněna z aplikace nařízení 1191/69. Tyto kompenzace musí nicméně být povoleny Evropskou komisí v rámci běžné notifikace. Financování provozu dopravy ve veřejném zájmu po schválení nového nařízení o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici Nové nařízení 1370/2007 ruší obě nařízení 1169/69 a 1107/69 (vstoupit má ale v platnost až v prosinci 2009). Pravidla obsažená v těchto nařízeních jsou ale z velké části promítnuta do nového nařízení. Zjednodušeně je možné shrnout, že i nadále, pokud budou naplněny podmínky rozhodnutí Altmark Trans, se o veřejnou podporu nebude jednat. Stejně tak podpory, které splní definici kompenzace za služby

Červen 2008

71

PBA Group

veřejného zájmu (dle úpravy v novém nařízení), budou stejným způsobem jako v současné době považovány za povolenou podporu (bez notifikace). Nové nařízení poskytuje podrobné vodítko pro to, aby bylo prověřeno, že podmínky kompenzace jsou naplněny. Podmínky zůstávají z věcného hlediska obdobné jako ty, které jsou uplatňovány v současné době, ať již v rámci nařízení 1169/69 nebo v souladu s rozhodnutím Altmark Trans, tj. náhrada za poskytování služeb veřejného zájmu musí být poskytnuta za účelem zajištění těchto služeb a nesmí překročit výši, která je nezbytná k pokrytí čistých nákladů vzniklých při plnění závazků veřejné služby, přičemž by měly být zohledněny příjmy získané z této činnosti a přiměřený zisk. Co se týká podpor na koordinaci dopravy, doposud poskytovaných v souladu s nařízením 1107/70, které je nutné notifikovat, i ty bude možné nadále poskytovat za stejných podmínek (notifikace) – viz článek 9 odst. 2 nařízení. Základní změny spočívají především v systému pověřování poskytováním služeb obecného zájmu ve veřejné dopravě (udělení závazku veřejné služby), který doposud nebyl v relevantních právních předpisech upraven. Nové nařízení nevylučuje možnost, aby místní orgány i nadále provozovaly – za předpokladu splnění určitých podmínek – veřejnou dopravu prostřednictvím svých „vnitřních provozovatelů“ (rozuměno dopravních podniků, jimi založených a vlastněných) – viz článek 5 odst. 2 nařízení.

Červen 2008

72

PBA Group

Regionální letiště Přístup Evropské komise k otázkám financování letišť a specificky infrastruktuře letišť se za posledních deset let podstatně zpřísnil. Je to způsobeno skutečností, že dochází k čím dál většímu rozvoji regionálních letišť, čímž se i v kategorii regionálních letišť zvyšuje konkurence. Proto je z pohledu institucí EU potřeba zvýšené pozornosti ohledně jejich financování. Původní pozice Evropské komise byla vyjádřena v Pokynech z roku 1994, o použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES na státní podpory v odvětví letectví. Podle těchto pokynů výstavba nebo rozšíření základní infrastruktury letišť spadalo plně do výkonu státní moci, na kterou nelze aplikovat pravidla o veřejné podpoře. V roce 2005 Evropská komise vydala nové Pokyny pro financování letišť a pro financování podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti (2005/C 312/01) – dále jen „nové pokyny“. Do roku 2005 bylo možné vycházet z toho, že v případě výstavby letištní infrastruktury se jedná o veřejnou infrastrukturu (jako jsou např. silnice a vodní cesty), jejíž správa a údržba nepředstavuje v regionálním měřítku ekonomickou činnost, a jejíž financování tedy nezakládá veřejnou podporu. V nových pokynech již Komise k výstavbě letiště přistupuje jako k ekonomické činnosti. Pod vlivem masového rozvoje regionálních letišť Evropská komise totiž nemohla než zohlednit skutečnost, že jednotlivá regionální letiště si mohou konkurovat, a proto nadále podpora takovým letištím může podle ní zakládat veřejnou podporu. Povinnost notifikace podle nových Pokynů podpory udělené regionálním letištím: Podle Pokynů musí státy notifikovat pouze ty podpory, které zakládají veřejnou podporu. Rozhodnutí neříká, že musí být notifikovány všechny podpory, protože u všech hrozí riziko. Komise riziko nevylučuje v žádném případě, nicméně akceptuje, že existují případy, kdy by se o veřejnou podporu jednat nemuselo. Přesněji řečeno, ve vztahu k letištím kategorie D považuje za málo pravděpodobné, aby byla porušena hospodářská soutěž, přestože to vyloučit nelze. Notifikovat je ale nutné pouze podpory, u kterých riziko hrozí. A contrario, pokud lze porušení hospodářské soutěže jednoznačně vyloučit, nemusí být podpora notifikována. To znamená, že jen pokud by kraj dospěl k závěru, že hospodářská soutěž skutečně poškozena není, nemusí notifikovat. Podmínky pro naplnění kvalifikace veřejné podpory (poškození hospodářské soutěže a obchodu mezi členskými státy): Pro kvalifikaci podpory letištím jakožto veřejné podpory je nutné (jako ve všech ostatních případech), aby se jednalo o podporu „podniku“ (tj. subjektu

Červen 2008

73

PBA Group

vykonávajícímu ekonomickou činnost), která ho zvýhodňuje, a tím porušuje konkurenci na trhu. Tato podpora musí mít přeshraniční dopad. a) existence ekonomické aktivity Skutečnost, že provoz regionálních letišť představuje ekonomickou činnost, nelze – s ohledem na znění Pokynů a jednotlivá rozhodnutí Komise – zpochybnit. Z pohledu Komise i výstavba letiště představuje ekonomickou činnost (nebo spíše je součástí ekonomické aktivity), protože za normálních okolností by podnik/provozovatel letiště měl tyto infrastrukturní náklady nést sám. V bodu 30 nových Pokynů je výslovně uvedeno: „Jakmile je letiště zapojeno do hospodářských aktivit, je podnikem“. Infrastruktura ale nemůže být podnikem (pouze její provozovatel). Je tím tedy myšleno letiště jakožto provozovaná aktivita. Bod 57 se váže k situaci, kdy je to právě provozovatel, kdo by měl financovat výstavbu infrastruktury letiště. O podporu se jedná jen tehdy, pokud tomuto provozovateli je poskytnutá letištní infrastruktura, aniž by z jeho strany byl zaplacen „odpovídající finančního příspěvek“, nebo pokud finanční podpora jde přímo provozovateli (svěření provozovateli veřejných financí). To znamená, že pokud se nejedná o žádnou z výše uvedených hypotéz, o veřejnou podporu se nejedná. Jinými slovy, pokud by z podpory neměl provozovatel žádné výhody, nejednalo by se o veřejnou podporu. Komise nicméně dané případy posuzuje velmi přísně. Na základě znění bodu 57 Pokynů vyloučila možnost kvalifikace výstavby infrastruktury letiště jakožto veřejné infrastruktury v rozhodnutí City of Derry Airport (viz odst. 37 rozhodnutí), kde říká, že nejde o veřejnou infrastrukturu, protože jde ve prospěch jediného podniku, a to provozovatele letiště, byť tímto provozovatelem je přímo město Derry. To odráží obecnou pozici Komise k financování veřejné infrastruktury: veřejná podpora může být vyloučena, pouze pokud je infrastruktura zpřístupněna všem uživatelům. U letiště je infrastruktura dána k dispozici pouze jedinému provozovateli (přestože ten ji pak zpřístupňuje dále leteckým společnostem). Je tedy málo pravděpodobné, že by se v případě financování regionálního letiště v rámci ROP JZ jednalo o veřejnou infrastrukturu a kvalifikace veřejné podpory mohla být na tomto základě vyloučena. b) ekonomická činnost ve veřejném zájmu Podle Komise je také možné se vyhnout notifikaci (jedná se o povolenou veřejnou podporu) v případě, že provozovatel je pověřen výkonem služeb ve veřejném zájmu. Pokud by provoz celého letiště byl ze strany odpovědných orgánů považován za veřejný zájem a v tomto směru byl pověřen provozovatel letiště, pak veškeré náklady spojené s provozem letiště mohou být hrazeny, aniž by se jednalo o zakázanou

Červen 2008

74

PBA Group

veřejnou podporu. Tento případ by měl být z pohledu Komise spíše výjimečný a mělo by se jednat například o letiště v odlehlých regionech. Předpokladem k tomu je naplnění několika podmínek. Musí být jasně stanoveno, jaké veřejné závazky provozovatel zabezpečuje (jejich obsah) a na jak dlouho, a jakým způsobem bude za ně odměňován (musí být nastaveny parametry výpočtu kompenzace, do které musí být v tomto případě započteny i úhrady nákladů na investice). Pokud tyto podmínky nejsou naplněny (což v praxi bude většina případů), je nutné prověřit další podmínky existence veřejné podpory. c) porušení hospodářské soutěže a přeshraniční efekt Finanční příspěvek zakládá veřejnou podporu pouze, když hrozí porušením hospodářské soutěže a vlivem na obchod mezi členskými státy. Za tímto účelem je nutné zhodnotit jednotlivě situaci každého letiště z pohledu jeho konkurenční pozice na trhu. Pokyny nedávají zvláštní indicie, jak vymezit relevantní trh, a proto je nutné se odkázat na rozhodovací praxi Komise. Ale ani rozhodnutí Komise neposkytují jednoznačná kritéria: V rozhodnutí N 58/2000, vztahující se k Turin, Cuneo and Biella Airports z roku 2001, Komise dospěla k závěru, že tato letiště nejsou v konkurenci s ostatními letišti v Evropě, a proto nemůže dojít k porušení přeshraničního obchodu (a to přesto, že z letišť odlétají mezinárodní aerolinky s několika destinacemi po Evropě). Naopak ve svém rozhodnutí N 644i/2002 z roku 2005 Germany/ enlargement of regional airports, kde Komise schvalovala německý celonárodní program na rozvoj regionálních letišť v méně rozvinutých oblastech Německa, shledala, že toto schéma veřejnou podporu zakládá. Jednalo se přitom o malá regionální letiště (přibližně 40 letišť bylo tímto schématem podpory dotčeno). Přesto nakonec podporu povolila, a to přímo na základě čl. 87-3c Smlouvy ES. Není přesně zřejmé, proč v jednom případě možnost konkurence byla vyloučena a co v druhém případě vedlo Komisi k závěru, že dotčená letiště mezi sebou konkurují. Přesto lze tvrdit, že v souladu s novými pokyny pravděpodobně u většině případů letišť v České republice nebude hospodářská soutěž ani přeshraniční trh dotčen. Komise v nových Pokynech sama vyjádřila přesvědčení, že v případě letišť kategorie D je jen málo pravděpodobné, že by k porušování hospodářské soutěže a dotčení přeshraničního obchodu docházelo. Toto by mělo být pravda zvláště v případě letišť, která jsou pouze vnitrostátní.

Červen 2008

75

PBA Group

Základní, střední a vyšší odborné školství Poskytování vzdělávání se v České republice řídí zákonem č. 561/2004 Sb., ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Lze říci, že v České republice je možné poskytovat vzdělávání a služby se vzděláním přímo související výlučně podle tohoto zákona. Podle §2 tohoto zákona je pak veškeré vzdělávání poskytované v České republice veřejnou službou. Jak z pohledu zákona, tak i dle aplikace pravidel veřejné podpory, je nutné rozlišovat mezi veřejnými a ostatními školami a školskými zařízeními. Tyto dvě kategorie zařízení neposkytují vzdělávání za stejných podmínek a nemají stejný způsob financování. Jestliže v prvním případě je vzdělávání poskytováno bezplatně a je plně financováno ze státního rozpočtu, ve druhém případě může být financováno mimo příspěvky na provozní náklady ze státního rozpočtu i přímými úhradami za poskytované vzdělání od osob, jimž je toto vzdělání poskytováno (viz § 123 zákona). V obou případech se ale jedná o vzdělávací instituce tvořící součást vnitrostátní vzdělávací soustavy, jejichž program je akreditován ze strany státu. Podle § 134 lze navíc příjmy získané hlavní činností školské právnické osoby použít pouze na tuto hlavní činnost. Stejně tak příjmy z doplňkové činnosti (§ 135) lze použít pouze na úhradu výdajů spojených s těmito doplňkovými činnostmi. Tyto skutečnosti vedou k závěru, že dotčená zařízení nemusí být podle práva ES o poskytování veřejné podpory kvalifikována jako podniky (provádějící ekonomické činnosti). Na druhé straně není možné vyloučit, že v případě školských služeb a zpoplatněném vzdělávání se jedná o poskytování služeb za úplatu, a tedy o provoz ekonomické činnosti, byť ve veřejném zájmu. Kvalifikaci činností těchto soukromých škol jakožto ekonomických činností je ale možné zpochybnit na základě rozhodnutí Evropská komise NN54/2006 – Vysoká škola logistiky v Přerově, ve kterém dospěla k závěru, že v případě soukromé vzdělávací instituce zřízené podle tohoto zákona se o hospodářskou činnost nejedná. Nicméně, nejedná se o standardní řešení a o závěry tohoto rozhodnutí se nelze plně opřít. Pokud by se o ekonomickou činnost skutečně jednalo, je ze strany státu považována za ekonomickou činnost ve veřejném zájmu (viz komentář výše). Pro poskytnutí dotace těmto neveřejným institucím ze strukturálních fondů, nicméně nelze využít rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu. Zákon sice pověřuje tyto instituce výkonem závazku veřejné služby (první podmínka zmíněného rozhodnutí), ale není naplněna podmínka předběžného stanovení parametrů výše kompenzace nebo – lépe řečeno – tyto parametry stanoveny jsou, ale nemohou být využity pro podporu ze strukturálních

Červen 2008

76

PBA Group

fondů, protože nepočítají s úhradou investičních výdajů (viz zákon č. 306 /1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením: § 1 (2) „Dotace se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním, u speciálních škol a zařízení i s rehabilitací a s běžným provozem dané školy nebo zařízení, s výjimkou nájemného v rámci smlouvy o koupi najaté věci uzavřené po 1. lednu 1997“). Obecně lze tvrdit, že s ohledem na znění zákona je trh s poskytováním těchto služeb v České republice otevřen. Přesto je možné se domnívat, že definice veřejné podpory nebude naplněna, protože většina podpor poskytnutých těmto zařízením nebude splňovat podmínku porušení přeshraničního obchodu z důvodu pouze místně omezeného rozsahu jejich vzdělávacích aktivit.

Červen 2008

77

PBA Group

Sociální a zdravotní politika Předmětem tohoto rozboru je rozbor důvodů, proč pro tuto oblast nelze aplikovat relevantní předpisy EU zabývající se financováním služeb ve veřejném zájmu. Těmito předpisy se rozumí rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. listopadu 2005, o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „rozhodnutí Komise o poskytování služeb veřejného zájmu“). Zmínit je nutné i Rámec společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2005/C 297/04). Oba tyto dokumenty se obecně vztahují na finanční kompenzace podnikům za poskytování ekonomických služeb ve veřejném zájmu, mezi které je nutné počítat i za některých okolností i podniky poskytující sociální a zdravotní služby. Ani pravidla výše uvedená, ani ostatní předpisy zabývající se touto problematikou neposkytují vyčerpávající odpovědi na otázky týkající se aplikace pravidel veřejné podpory v této oblasti. Evropská komise sama přiznává, že zde zůstávají doslova řečeno „šedé zóny“, které není možné odstranit obecným přístupem k řešení problémů (viz schéma na následující stránce). Základní otázkou, která je klíčem k celé problematice, je rozlišení sociálních a zdravotních služeb na ekonomické a neekonomické. Evropská komise se s odborníky na toto téma shoduje, že nejenže není možné uvést přesný seznam aktivit, které mohou být považovány za ekonomické, ale dokonce není ani možné stanovit přesná kritéria, která by umožnila s jistotou danou činnost kvalifikovat jedním či druhým způsobem. Je tomu tak proto, že podle Komise není směrodatný předmět činnosti sám o sobě (např. provoz domova důchodců), jako spíše způsob, kterým je tato činnost provozovaná na trhu. Podstatný je i charakter trhu, na kterém je tato činnost provozována (viz dále). Jelikož systémy zabezpečování sociálních a zdravotních služeb jsou v jednotlivých státech velmi rozlišné, není ze strany Evropské komise možné stanovit jednotný přístup k řešení všech podstatných otázek. K tomu lze doplnit, že možnost kvalifikace sociálních služeb jako ekonomické aktivity paradoxně závisí ve velké míře na vnitrostátní právní úpravě. Je nutné zohlednit nejenom způsob, jakým si každý stát nastavil systém poskytování těchto služeb a v jaké míře otevřel trh v této oblasti, ale i konkrétní typ podpory, která má být poskytnuta. Shrnutí dopadů legislativy EU na české právní prostředí 1. Definování služeb veřejného zájmu obecně a specificky sociálních a zdravotních služeb poskytovaných ve veřejném zájmu spadá plně do kompetencí členských států.

Červen 2008

78

PBA Group

Evropské právo sociální a zdravotnické služby jako takové nedefinuje. Evropská komise uvádí indikativní seznam služeb, které mohou být pod sociální služby poskytované ve veřejném zájmu zahrnuty. Uvádí některé charakteristiky, které jsou ve většině států s poskytováním těchto služeb spojené. Jednou ze základních charakteristik je, že se většinou jedná o neziskové služby. Jejich financování je zabezpečeno na základě principu solidarity. V případě, že jsou

Červen 2008

79

PBA Group

hrazeny, neexistuje vazba mezi výší úhrady a skutečnou cenou služby. Nebo, jinými slovy, nejedná se většinou v rámci jejich poskytování o běžný vztah dodavatele/příjemce služby. 2. Mezi sociálními službami poskytovanými ve veřejném zájmu nelze jednoznačně vymezit skupinu činností, které by nebyly ekonomickými činnostmi. Kvalifikace dané činnosti jako ne-ekonomické je zásadní, protože pokud by se nejednalo o ekonomické činnosti, podpora takovým podnikům nezakládá veřejnou podporu. Komise neposkytla ve svých dokumentech kritéria ani vodítka, jak tyto činnosti definovat. Komise pouze uvedla, že příklady, které uváděla jako vzory neekonomických aktivit, podléhají vývoji a nelze je považovat za neměnné. Podle Komise služby, které byly v nedávné době poskytovány výlučně jako neziskové, jsou dnes poskytovány plně na tržních základech. Není proto možné vystavit seznam činností, které by bylo možné kvalifikovat jako neekonomické. Podle Komise nezáleží tedy ani na tom, jak jsou poskytovány, ani kým jsou poskytovány, ale na kterém trhu jsou poskytovány (za jakých podmínek). To, že jsou služby ve veřejném zájmu poskytovány bez zisku, je předpokladem pro jejich kvalifikaci jako služby ve veřejném zájmu, ať už se jedná o služby ekonomické nebo ne-ekonomické. Pokud by tomu bylo jinak, nemuselo by docházet ze strany státu k ukládání závazku poskytování těchto služeb, protože by trh zajistil jejich poskytování normální cestou. Neziskovost subjektu poskytujícího služby ve veřejném zájmu sama o sobě nevylučuje kvalifikaci ekonomické aktivity. Činnost vykonávaná jedním subjektem neziskově, může být v jiném prostředí poskytována běžně jiným subjektem tržně. Například soukromá školka, kde úhrady za hlídání dítěte jsou podstatně vyšší než ve veřejné školce, může bez problémů fungovat v Praze (i z důvodu zahraniční klientely), ale hůře najde uplatnění na venkově s populací dosahující nižších příjmů. Tuto službu zde bude muset zabezpečit na neziskové bázi např. obecní úřad. Kvalifikace nebo vyloučení sociálních služeb jako ekonomických je ztíženo tím, že poskytování těchto služeb nebude nikdy mít za prioritní cíl ziskovost. Ve všech případech bude vyhledáváno především naplňování jiných (sociálních) zájmů. Jako jediný, kdy by pravděpodobně mohl být ekonomický charakter ve vztahu k ziskovosti vyloučen, lze uvést případ, kdy za žádných okolností není daná činnost zisková (náklady jsou natolik vysoké, že by je příjemci reálně nemohli uhradit). Evropský soudní dvůr ze své strany posuzuje jako ekonomické všechny služby, za které se platí, přestože úhradu těchto služeb nemusí zajišťovat příjemce služeb. Tímto způsobem jsou pod ekonomické aktivity zařazeny téměř všechny aktivity. Tento přístup Evropský soudní dvůr zaujal ve vztahu k problematice

Červen 2008

80

PBA Group

volného pohybu služeb a principu svobodného usazování a není jisté, jestli je možné jej plně aplikovat v problematice veřejné podpory. Obecně lze podle Komise konstatovat novou tendenci, že poskytování sociálních služeb je čím dál více otevřeno subjektům, které se v určitém ohledu stávají výkonným subjektem politiky státu v oblasti sociálních služeb. Státy otvírají tyto sektory konkurenci, přestože i nadále regulují podmínky poskytování těchto služeb (regulovaná konkurence). Čím dál více činností se tedy stává ekonomickými. V případě zdravotnických služeb se na rozdíl od sociálních služeb vždy jedná podle evropských institucí o ekonomickou aktivitu. 3. Státy mohou za předpokladu splnění některých podmínek poskytovat finanční příspěvky ve formě úhrady nákladů poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb (vyrovnávací platby). Možnost platit ze strany státu vyrovnávací platby subjektům, které poskytují služby ve veřejném zájmu, je omezena určitými podmínkami vyplývajícími z práva EU. Jedná se o čtyři základní podmínky. Zjednodušeně, pokud jsou naplněny všechny čtyři tyto podmínky, o veřejnou podporu se nejedná (případ rozhodnutí „Altmark Trans“). Pokud jsou naplněny pouze tři tyto podmínky (přesněji řečeno není naplněna čtvrtá podmínka rozhodnutí Altmark Trans) a jsou splněny podmínky rozhodnutí Komise o poskytování služeb ve veřejném zájmu, jedná se o povolenou veřejnou podporu, která nemusí být notifikována. Pokud jsou naplněny první tři podmínky rozsudku Altmark Trans, ale nejsou respektována omezení daná rozhodnutím Komise o poskytování služeb ve veřejném zájmu, může Komise povolit podporu ve formě vyrovnávací platby na základě notifikace, podle Rámce společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby. -

Prvním předpokladem pro udělení podpory (na základě jakéhokoliv z výše uvedených případů) je, aby příjemce vyrovnávací platby byl skutečně pověřen vykonáváním závazků veřejné služby a aby tyto závazky byly jasně vymezeny.

Závazkem veřejné služby se rozumí povinnost uložená podniku poskytovat dané služby všem občanům, pokud spadají do kategorie příjemců služby na nediskriminačním základě a za podmínek stanovených státem. Lze se domnívat, že základní podmínka není českým právním řádem naplněna. Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se skutečně v případě sociálních služeb jedná o služby ve veřejném zájmu. Je také možné tvrdit, že zákon představuje akt, který v určitém smyslu „pověřuje“ subjekty výkonem těchto služeb, a to tak, že podmiňuje možnost jejich poskytování povinnou registrací. Subjektům poskytujícím sociální služby vyplývá ze zákona automaticky povinnost

Červen 2008

81

PBA Group

závazku veřejné služby (viz výše definice). V oblasti zdravotnictví je to zákon č. 245/2006, který výslovně umožňuje pověřit určitá zařízení poskytováním služeb veřejného zájmu. V obou případech ale nejsou naplněny podmínky, které musí vykazovat takové pověření ze strany státu podnikům tyto služby vykonávat. Pověřovací akt by měl podle práva EU stanovovat především přesnou povahu závazku veřejné služby (naplněno právem ČR), měl by obsahovat délku trvání závazku veřejné služby (není naplněno) a ukazatele pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby (není naplněno). -

Předpokladem toho, aby podpora ve formě kompenzace mohla být udělena bez notifikace (ať už proto, že nebude zakládat veřejnou podporu podle rozhodnutí Altmark Trans, nebo bude v souladu s rozhodnutím Komise o poskytování služeb ve veřejném zájmu) je, že pověřovací akt bude obsahovat ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby tak, aby předem bylo možné za účelem transparentnosti výši kompenzace stanovit.

-

Třetí podmínka, která musí být naplněna, aby podpora nemusela být notifikována, je, aby výše vyrovnávací platby byla omezena na skutečné náklady vzniklé s poskytováním těchto služeb (případně byl zohledněn přiměřený zisk).

Lze konstatovat, že systém, tak jak je nastavený zákonem č. 108/2006 Sb. a právními předpisy v oblasti zdravotnictví, sice omezuje výši úhrady za služby, ale nezaručuje pokrývání reálných nákladů poskytovatele. -

Aby vyrovnávací platba nezakládala vůbec veřejnou podporu (splnění čtvrté podmínky podle rozhodnutí « Altmark Trans »), musí být – pokud tuto podmínku zasadíme do českého právního prostředí – výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik vynaložil na plnění těchto závazků.

Zákon o sociálních službách počítá pouze s registrací poskytovatelů služeb, výběrové řízení nepřipadá proto v českém právním řádu v této oblasti v úvahu. Zákon ale nezajišťuje ani, aby vyrovnávací platba odpovídala v možné míře tržní ceně. Ani tato poslední podmínka proto není naplněna. S ohledem na výše uvedené se lze domnívat, že podle práva ČR jsou sociální a (částečně i zdravotní) služby za podmínek, za kterých jsou zde poskytovány, službami ve veřejném zájmu. Je možné tvrdit, že poskytovatelé těchto služeb vykonávají závazek veřejné služby, ale jejich financování nemůže být kvalifikováno (zařazeno) jako vyrovnávací platba podle práva EU. 4. Předpokladem pro kvalifikaci veřejné podpory zůstává, že podpora bude porušovat hospodářskou soutěž a mít přeshraniční efekt.

Červen 2008

82

PBA Group

V případě, že se nejedná o podporu, která může být zařazena pod vyrovnávací platbu za poskytování služeb veřejného zájmu, je možné kvalifikaci veřejné podpory vyloučit na základě nesplnění alespoň jedné ze dvou základních podmínek pro uplatnění pravidel veřejné podpory: Porušení soutěže: Pro porušení soutěže na trhu je základním předpokladem, aby k této soutěži vůbec docházelo, tj. existovala konkurence na trhu. Přestože český trh s poskytováním sociálních a zdravotních služeb je otevřen (podle zpracovatele se jedná o regulovanou konkurenci - viz výše), není zřejmé, zda je možné hovořit o skutečné konkurenci na trhu. Jelikož podle zákona 108/2006 nelze poskytovat sociální služby jinak než v souladu s tímto zákonem, jsou všichni poskytovatelé služeb teoreticky ve stejné pozici (neexistují subjekty pověřené službou veřejného zájmu versus subjekty, které jím pověřené nejsou). I v případě zdravotních zařízení je tomu obdobně. Teoreticky poskytují všichni služby za stejných finančních podmínek (minimálně maximální částka je státem stanovena). Problém ale je, že příspěvky na úhradu nákladů jsou hrazeny na základě dotačního výběrového řízení a dochází k diskriminaci (respektive selektivní podpoře) určitých subjektů. Případná podpora ze strukturálních fondů bude mít v tomto směru stejný charakter (tj. nebude poskytnuta všem), což znamená, že k narušování trhu docházet bude. Přeshraniční efekt: Otázka přeshraničního dopadu podpor poskytovaných v sektoru sociálních a zdravotních služeb není v oficiálních dokumentech věnovaných této problematice specificky řešena. Přístup Komise je možné proto ilustrovat pouze na jejích jednotlivých rozhodnutích, aniž by bylo možné jednotlivé závěry zobecňovat. Rozhodovací praxe Komise bude analyzována v další části. Zatím lze uvést, že přítomnost přeshraničního efektu je možné předpokládat především v případě, že se bude jednat o služby, u kterých dochází skutečně k přeshraničnímu obchodu. Teoreticky je možné si u většiny sociálních služeb představit, že k určité výměně mezi členskými státy dochází. Vždy může teoreticky nastat situace, kdy např. domov důchodců v příhraniční oblasti bude přijímat i přeshraniční obyvatele, kteří budou zainteresováni např. z důvodu nižší ceny těchto služeb. V praxi se s tímto bude potýkat v ČR jen velmi málo subjektů a bylo by navíc nutné, aby to nebyl jen výjimečný případ, ale běžná praxe, jinak by nebyl přeshraniční efekt znatelný. Podobně v případě zdravotnických zařízení je možné předpokládat, že dochází k občasnému poskytování zdravotní péče občanům z ostatních členských států EU. Může k tomu docházet i relativně často, například v Praze nebo oblastech turisticky atraktivních, kde může být pravidelně poskytována péče turistům

Červen 2008

83

PBA Group

v rámci naléhavých případů. Zde se ale nejedná o cestování za zdravotní péčí, ale o nechtěnou péči, a proto nelze tvrdit, že by se jednalo o přeshraniční obchod. To by platilo jen, pokud by nemocnice byla schopna přitáhnout zahraniční klientelu například na plánované intervence (operace) a dlouhodobou péči. S ohledem na aktuálně nastavené restriktivní podmínky pro úhrady péče čerpané v zahraniční ze strany pojišťoven bude v praxi takových případů jen velmi málo. Lze se tedy s přihlédnutím k praxi Evropské komise domnívat, že u většiny podpor nebude naplněna podmínka přeshraničního efektu. 5. Pokud existuje přeshraniční efekt, je možné aplikovat na tento typ podpor ještě ostatní pravidla pro poskytování veřejné podpory (blokové výjimky).

Červen 2008

84

ejné podpory regionu soudržnosti Jihozápad PBA Group Prague-Brussels Advisory Group Červen 2008

Recommend Documents