„Dámové a páni“, se začátkem nového semestru plného očekávání, s přívalem mnoha nového a v zástupu nových spoluţáků, se v prostorách naší fakulty z čista jasna objevil starý dobrý Chemický prostor! První číslo Chemického prostoru nabízí mnoho zajímavých informací z vědeckého „podsvětí“, pár hádanek pro zlomení hlavy a samozřejmě neodmyslitelný dvoulist piškvorek. Tak dost řečí, vezměte si baterky a svoje pláště a vzhůru do Chemického prostoru…
Váš názor nás zajímá. Takţe pokud máte na srdci jakoukoliv připomínku týkající se obsahu Chemického prostoru, neváhejte a pište na mail
[email protected]. Pokud máte nutkavou potřebu do časopisu přispívat a myslíte si, ţe to stojí za to, pošlete svůj příspěvek na výše uvedený mail….budeme se těšit ;) Mush
1
Chcete slyšet upřímné zhodnocení vaši personality a přesný čas? Vytočte libovolné telefonní číslo kolem třetí hodiny ráno.
Zvíře na 22 písmen? Zajíc s červenou kravatou.
Češi našli molekuly řídící „stavbu zdí“ mezi dělícími se buňkami. Biologové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR objevili bílkoviny, bez kterých se rostlinné buňky nedokážou správně rozdělit. Výsledky výzkumu zveřejnil významný odborný časopis The Plant Cell. Tým vedený doktorem Viktorem Žárským zjistil, že bílkovinný komplex zvaný exocyst je nezbytný pro správné dělení rostlinných buněk. Řídí totiž výstavbu buněčné stěny, která vzniká mezi dceřinými buňkami. Objev je o to zajímavější, že účast exocystu při dělení byla donedávna známa jen u kvasinek a živočichů. Nyní však biologové dokazují, že se bez něj neobejdou ani rostliny a že buněčné dělení rostlin a živočichů je podobnější, než se dosud soudilo. Na výzkumu se podíleli pracovníci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Oregon State University v USA. Zdroj: www.veda.cz Další informace: AV ČR
Hruďa
2
Matematickej... Přijde učitel do třídy a řekne: Tak děti tato místnost má 15m2, sluníčko sem svítí pod úhlem 20 stupňů, kolik mi je let? Udivené děti otevřou pusu dokořán a neví. Přihlásí se Pepíček a řekne: - 48 let Na to učitel řekne: - Jak jsi na to přišel Pepíčku? Pepíček odpoví: - Já mám doma bratrance, kterému je 24 let a táta říká ze je napůl debil...
3
Do ČR může zamířit cena pro nejlepšího evropského vynálezce! Česká vědecká pracovnice profesorka Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd byla nominována na prestižní cenu European Inventor Award pro nejlepšího evropského vynálezce. Porotci ocenili její příspěvek k vývoji cílených léčiv ničících zhoubné nádory. Její průkopnické práce, zaměřené na léčbu rakoviny, umožnily vývoj několika léků se specifickými mechanismy zaměřenými proti bujení zhoubných nádorů. Léky, k jejichž vývoji Říhová zásadním způsobem přispěla, vedou k posílení imunitního systému, a tím ke snížení pravděpodobnosti vzniku nových nádorových ložisek. Zatímco cytotoxické účinky chemoterapie nezasahují jen nádorové buňky, ale také jejich okolí, Říhová pracovala na vývoji cílenější léčby. Jméno profesorky Říhové je spojeno s více než 20 patenty. V minulosti obdržela mnoho vyznamenání a cen. Její nominace na nejprestižnější evropskou cenu pro vynálezce její zásluhy jen podtrhuje. Spolu s českou vědkyní byli nominováni také Francouz Emmanuel Desurvire za metodu řízení optických zesilovačů v telekomunikacích a Švéd Per-Ingvar Branemark za využití titanu pro zubní implantáty. Zdroj: scienceworld.cz
CHEMICI POZOR! Připravili jsme pro vás zpestření pro vaši mozkovnu ve formě soutěţe. V následujících šesti měsících bude v kaţdém čísle Chemického prostoru věnována jedna strana soutěţním kvízům, které budou bodově ohodnoceny. Ten z vás, který získá z těchto kvízů nejvyšší počet bodů, bude štědře odměněn. Správné odpovědi posílejte na mail:
[email protected] A nyní uţ se podává první soutěţní kvíz: 1. Která z následujících dam nepatří k ostatním? (5 bodů) a) Kateřina Aragonská b) Marie Boleynová c) Kateřina Parrová d) Kateřina Howardová 2. Matematicko-češtinářsko-chemická hádanka?! (7 bodů)
10 9 !Cu
(nápověda: přeloţte na větu ;))
3. Sudoku (3 body)
Hruďa
Ţanda, Voťas 4
5
Zdravím čtenáře opět oţiveného časopisu Chemický prostor. Tak jako předtím, tak i tentokrát budu mít na starosti technicko-vědecké okénko (TVO). V dnešní době je hodně těţké se orientovat v nových objevech na poli technického a vědeckého okruhu. Proto tu budu zveřejňovat a popisovat nové objevy, které byly publikovány poměrně nedávno. Samozřejmě budu zde popisovat i další uţ starší objevy, vynálezy apod., které nejsou lidem tolik povědomé. Dost uţ ţvanění a pusťme se do toho.
Tuto kůţi vynalezl Dae-Hyeong Kim z univerzity v Illinois spolu s kolegy. Jedná se o elektronické zařízení, které lze přilepit a odlepit z kůţe jako obyčejnou náplast. Prototypy, které vědci vytvořili, mají měřit tělesnou činnost, nebo ovládat počítač. Systém připomíná náplast, nebo spíš tenkou průhlednou folii, na které jsou vidět ţilky elektroniky. Jedná o velmi lehkou a pohodlnou náhradu dnešních „těţkých“ snímačů, které pro pacienty znamenají velkou úlevu a nemusejí stále myslet, ţe mají krabičku umístěnou někde na těle. Vědci zatím na prototypech vyzkoušeli sběr dat o srdeční činnosti, funkci mozku (EEG) nebo výkonu svalů a přitom přesnost je zcela srovnatelná s porovnáním s dnešními běţnými přístroji. Koţní elektronika by měla komunikovat s PC bezdrátově, tedy pomocí wi-fi. Ohebná wi-fi uţ byla sestrojena a podrobněji se na ni podíváme v příštím čísle časopisu. Nabíjení koţní elektroniky má být indukčně, tedy pohybem. Další moţností vyuţití je k ovládání počítače. Při nalepení prototypu na krk a vyslovení různých povelů se elektronika různě natahuje a počítač můţe následně vyhodnotit, po určitém čase učení na tyto povely, co má daný povel znamenat. Co to ve skutečnosti znamená? Představte si, ţe hrajete třeba hledání min nebo šachy. Místo toho, aby jste hýbali myší či klávesnicí, budou stačit k ovládání pouze vaše hlasivky. Problém by nastal ve chvíli, kdyby jste po měsíci neustálého „paření“ uţ nemohli vůbec mluvit a museli by jste se vrátit zpátky ke klasické myši. Pokud Vás tento článek zaujal, není nic jednoduššího neţ si ho „vygooglit“. 6
Američtí astronomové objevili novou planetu, kterou pojmenovali TrES-2b. Kde tyhle názvy berou, na to jsem nepřišel. Tato planeta je černější neţ uhlí a vědci zatím netuší, čím by to mohlo být způsobeno. Planetka odráţí méně světla, neţ černá akrylová barva a nachází se 750 světelných let od Země. Planetka obíhá kolem svého slunce ve vzdálenosti cca 5 mil. Km, coţ je 30x blíţe neţ Země od Slunce. A jelikoţ je blízko slunci, není studená a vyzařuje slabounce teplo jako rozţhavený uhlík. Proč je planetka tak černá nedá spát spousty vědcům a zatím mají jen dohady o tom, čím je to způsobeno. Pro to, aby tuhle záhadu vědci vysvětlili, musí nasbírat daleko více dat a vyhodnotit je. Ale nechme se překvapit, co je příčinou této záhady. Můţe to být třeba nějaká zatím neznámá krystalografická modifikace uhlíku. Sten
7
Nikdy se nedozvíme, co se dělo na palubě lodi během testu. Dokumenty týkající se tohoto experimentu jsou i po jeho zveřejnění stále nedostupné. Jedná se o nejvíce střeţené tajemství US NAVY.
Psal se rok 1927, kdy geniální vědec Albert Einstein dokončil Unitární teorii pole. Matematický model Unitární teorie pole začal vypracovávat hned po objevení obecné teorie relativity. A. Einstein se pokoušel najít jiné geometrické vlastnosti prostoru, se kterými by bylo možné ztotožnit jiná silová pole. Řešil otázku, zda by nešlo redukovat všechna silová pole na jednotné geometrické vztahy a sjednotit je tak do jednotného unitárního pole, které by bylo vyjádřeno určitými geometrickými vlastnostmi prostoru. Podnikl pokus o geometrizaci tohoto hypotetického pole a o vyjádření ho ve tvaru změny určitých geometrických vlastností prostoru. A. Einstein teorii zavrhl, protože z jeho pohledu byla nekompletní, tedy nedokončená. Tehdy ale doktor Berttand Russell prohlásil, že Unitární teorie pole je kompletní, ale příliš nebezpečná na to, aby byla lidstvu zpřístupněna. A právě na základě této teorie byl proveden onen Filadelfský experiment, zvaný též Projekt Duha. Není tajemstvím, ţe A. Einstein pracoval v roce 1943 jako vojenský poradce pro vyzbrojovací úřad amerického válečného námořnictva. Zde pracoval taktéž vynálezce Alfred Bielek za účasti Nikola Tesly a John von Neumanna na projektu, který měl umoţnit zneviditelnit námořní loď pro radary. Sám Einstein se přímo na činnosti skupiny nepodílel i přes to, že jeho Unitární teorie pole byla podkladem pro experimenty. Pro projekt byl vybrán torpédoborec USS ELDRIDGE (v.č. DE – 173). Na jeho palubě začaly 25. července 1943 probíhat pokusy s obrovskými magnetickými generátory (degaussery), které měly kolem lodi vytvořit elektromagnetické pole, jehoţ částice by se pohybovaly rychlostí vyšší neţ je rychlost světla. Takto urychlené elektromagnetické pole mělo zapříčinit neviditelnost USS ELDRIDGE.
Co ale víme je, ţe po znovuobjevení lodi ve Filadelfii byla polovina posádky mrtvá a různě vlisovaná do konstrukce lodě. Ostatní členové posádky, kteří experiment přeţili, nakonec zemřeli taktéţ. Existují spekulace, ţe přeţivší členové posádky zešíleli a někteří opakovaně mizeli, aţ zmizeli úplně. Nikdo ale ve skutečnosti neví, co přesně se stalo. Po tomto pokusu byly veškeré testy kolem Unitární teorie pole zastaveny a nakonec byl projekt ukončen. Americké námořnictvo dodnes tvrdí, ţe ţádný takový experiment nikdy neproběhl. Jak je ale moţné, ţe byla tatáţ loď v jednom okamžiku spatřena v Norfolku, zatímco dle dokumentů měla být v přístavu ve Filadelfii? Většina dokumentů týkajících se pokusů nějakým způsobem zmizela. Záznamy v existujících dokumentech nesedí a jsou upravené polopravdami. O tom, zda experimenty proběhly, je možné pouze spekulovat. Otázkou zůstává, zda bylo vůbec možné v té době něco takového realizovat. O tomto pokusu denně spekulují tisíce lidí a na internetových zdrojích lze najít nepřeberné množství informací. V dalším čísle Chemického prostoru se budeme zabývat fakty a fikcemi Filadelfského experimentu a zeptáme se odborníků, zda je to vůbec fyzikálně možné.
Mush
Loď váţila 1240 tun, byla 93 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Posádku tvořilo 186 členů amerického námořnictva. Při prvním pokusu se obrovský kolos pouze rozplynul v záři zeleného světla. Pokus byl tedy neúspěšný. I přes to si členové posádky stěţovali na prudké bolesti hlavy a ţaludku. Po této události byl proces upraven a byl proveden další pokus. Tento test už byl úspěšný… Dne 28. října 1943 zmizela loď USS ELDRIDGE z monitorů tehdejších radarů. Dle očitých svědků se loď asi na 10 vteřin objevila u námořní základny v Norfolku ve Virginii. Ta je ale od Filadelfie vzdálena 215 námořních mil (kolem 400 km). 8
9
Co takhle dát si … další experiment ??! Viděli jste v novinách inzerát na psychologický experiment, za který dostanete dost peněz, a tak se přihlásíte. Dostavíte se do univerzitní laboratoře a tam se setkáte se dvěma muţi. Jeden je experimentátor, mladík v bílém plášti. Druhý je příjemný muţ ve středních letech, pan Walleace. Po vzájemném představení se, jste seznámeni s tím, ţe se budete účastnit studie účinku trestu na učení. Losem je určeno, ţe vy budete představovat učitele a pan Walleace ţáka. Neţ si to však stačíte uvědomit, nabere dění zlověstnější směr. Zjistíte, ţe vaším úkolem je vyzkoušet ţákovu paměť a přitom mu dávat čím dál silnější elektrické šoky pokaţdé, kdyţ udělá chybu. Odvedou vás do vedlejší místnosti, kde experimentátor přiváţe pana Wallaceho k ţidli, vyhrne mu rukávy, připevní mu k paţi elektrody a natře „elektrodovou mastí, která ji chrání před puchýři a popáleninami. Zaslechnete pana Wallaceho říkat, ţe má potíţe se srdcem a experimentátora odpovídat, ţe šoky jsou sice bolestivé, ale nezpůsobují trvalé poškození. Pak se vrátíte do hlavní místnosti, kde vás posadí před šokový generátor – stroj se třiceti tlačítky od 15 voltů (označeno „mírný šok“) do 450 voltů (označeno „XXX“). Váš úkol je snadný. Nejprve přečtete panu Wallacemu přes mikrofon seznam dvojic slov. Poté zkoušíte jeho paměť pomocí série otázek. Pokud je jeho odpověď špatná, dáte mu šok. Pokaţdé kdyţ zmáčknete šokové tlačítko, slyšíte v ţákově místnosti spustit bzučák. Je vám řečeno, ţe po kaţdé špatné odpovědi máte šok zesílit o 15 voltů.
Nevíte, ţe je experimentátor nastrčený a ţe pan Wallace, který je experimentátorovým spolupracovníkem, ţádné šoky ve skutečnosti nedostává. Jak sezení postupuje, dělá ţák čím dál tím víc chyb a vede vás tak k pořád silnějším šokům. Kdyţ jste na 75 voltech, slyšíte ţáka vyjeknout bolestí. Při 120 voltech křičí. Pokud dojdete ke 150 voltům, stěţuje si na srdce a volá: „Pane experimentátore, uţ dost! Pusť mě! Odmítám pokračovat!“ Následuje ještě silnější křik trpitele a jeho další protesty. Dosáhnete-li 300 voltů, absolutně odmítá pokračovat. Kdyţ překročíte 330 voltů, ţák ztichne a pak uţ se neozve. 360 voltů. Cvak. Nic. 420, 435, 450. Cvak. Pořád ţádná odpověď. V určitém bodě se obracíte na experimentátora. Co mám dělat? Neměli bychom ho zkontrolovat? Ale experimentátor vám na kaţdou otázku klidným hlasem odpoví: „ Prosím pokračujte. Experiment vyţaduje, abyste pokračoval. Nemáte jinou moţnost, musíte pokračovat.“ 10
Co uděláte? Aţ nebudete vědět jak dál, budete se řídit vlastním svědomím nebo poslechnete experimentátora? Zastavíte na 45 voltech? Na 150? Na 300? Jak by reagovali další účastnici? Pokračovali by soudný člověk v dávání šoků nebohému panu Wallacemu aţ do 450 voltů? Snaţte si sami pro sebe, na základě toho co znáte o lidech, odhadnout chvíli, ve které většina účastníků přestala a neuposlechla experimentátora. Zhruba před čtyřiceti lety tuto situaci zinscenoval sociální psycholog Stanly Milgram, aby mohl zkoumat poslušnost autoritě. Kdyţ Miligram popsal tuto studii středoškolským studentům, dospělým a skupině psychiatrů, všichni odhadovali, ţe v průměru se účastníci zastavili na 135 voltech a ţe téměř nikdo nedošel aţ ke 450 voltům. Neměli pravdu. V Milgramově původní studii došlo 26 můţu ze 40 (65%)aţ k finálním 450 voltům…..
Proč tolik účastníků poslouchalo experimentátora, přestoţe se domnívali, ţe ubliţují jiné lidské bytosti? Jedním z moţných vysvětlení těchto odstrašujících výsledků je, ţe Milgramovi účastníci (samí muţi) byli neobyčejně krutí a sadističtí. Co to bylo za lidi? Nebo moţná tyto výsledky vypovídají o muţích obecně. Co kdyby se studie účastnily ţeny? Ke kolika voltům by došla ony? Milgram zodpovídal tuto otázku a do stejné situace uvedl čtyřicet ţen. Výsledek: 65 % testovaných ţen došlo aţ k 450 voltů, tedy stejné procento jako v případě muţů. Srovnatelná míra poslušnosti byla později zjištěna u muţů, ţen, studentů a vysokoškoláků po celém světě, coţ vedlo jednoho autora k dotazu: „Jsme všichni nacisté?“ Hm. Muţi i ţeny, moţná lidé obecně, jsou ochotní, ba dychtiví, ubliţovat jiným lidským bytostem. Mnoho z těch, co administrovalo 450 voltů, se potilo, zajíkalo, třáslo, kousalo si rty a dokonce se nervózně pochechtávalo. Co to znamená? Kdyţ byli nacisté souzeni pro válečné zločiny napáchané za druhé světové války, hájili se slovy: „Já jsem jenom plnil rozkazy“. Miligram, fascinovaný mocí autority obsaţenou v tomto prohlášení, tedy vymyslel laboratorní situaci, která napodobuje síly, jeţ působí při zločinech z poslušnosti ve skutečném ţivotě.
11
Allen Funt, průvodce TV programu Candid Camera, strávil pozorováním lidí tolik času, jako mnozí psychologové. Jeho závěr: „Nejhorší je, jak snadno se lidé
nechávají vést jakoukoliv autoritou, nebo dokonce nejslabšími náznaky autority“. Fund šel a postavil na silnici značku DNES SILNICE UZAVŘENA. Jaká byla reakce? Motoristé se nad ní nepozastavovali. Místo toho se ptali: „A kudy vede objíţďka?“
Slepá poslušnost můţe vypadat legračně, ale historie dosvědčuje, ţe její důsledky nejsou legrační ani dost málo. Ve druhé světové válce se nacisté zaslouţili o smrt milionů ţidovských muţů, ţen a dětí. Kdyţ byli za své zločiny pohnáni k soudu, jejich obhajoba zněla vţdy stejně: „Já jsem plnil rozkazy.“ Šlo jen o náhodu, nebo historickou aberaci? Historik Daniel Goldhagen (1996) ve své knize Hitler´s Willing Executioners argumentuje na základě historických záznamů, ţe mnoho obyčejných Němců se na holocaustu dobrovolně podílelo, ne jenom poslouchalo rozkazy. Na druhé straně lidské zločiny z poslušnosti se neděly jen v nacistickém Německu, ale nadále k nim dochází po celém světě. Při jedné zvlášť neobvyklé příleţitosti byla tato poslušnost autoritě dovedena do konce: V roce 1978 poslechlo 912 mužů a žen kultu Svatyně lidu rozkaz reverenda Jima Jonse a zabilo sebe i své děti. Lekce plynoucí z Milgramova výzkumu je jasná. Jakkoliv jsou někteří lidé poslušnější autoritě neţ jiní, dokonce i slušné lidi lze dovést k chování, které odporuje jejich svědomí. Zamysleme se nad tím. Já povaţuji za nejzajímavější aspekt Milgramoviy studie fakt, ţe psychologický experimentátor, na rozdíl od nadřízeného v práci nebo velitele v armádě, nemůţe nikomu ţádné rozkazy vnucovat. Umíte si představit moc, jakou tudíţ mají v rukou autority ve skutečném ţivotě? Milgram, který nebyl spokojený s pouhou demonstrací poslušnosti vůči autoritě, pozměnil aspekty své experimentální situace, aby mohl identifikovat faktory, jeţ k poslušnosti vedou.
Systematicky se střídaly tyto tři faktory: 1) Autorita. Kdyţ Milgram přesunul svůj experiment z prestiţního prostředí Yalské univerzity do otlučené kancelářské budovy ve městě a zařídil, aby experimentátor dával rozkazy po telefonu, nebo ho vyměnil za obyčejnou pomocnou osobu, míra poslušnosti klesla. 2) Oběť. V Milgramově hlavním experimentu byli účastníci fyzicky odděleni od ţáka, takţe se mohli emočně distancovat od projevů bolesti a utrpení. Kdyţ však byli učitel i ţák posazeni do stejné místnosti, zvláště kdyţ se měli účastníci ţáka dotýkat, míra poslušnosti klesla. 3) Situace. Dva aspekty experimentální situace zvyšovaly míru poslušnosti. Za prvé experimentátor bral jednoznačně zodpovědnost za osud oběti na sebe a za druhé plné poslušnosti bylo dosahováno postupně, kdy kaţdý další krok znamenal rozdíl pouhých 15 voltů od předchozího. Jak řekl Milgram, lidé se „začlení do situace, kterou však řídí její vlastní momentum. Jedincovým problémem potom je… dostat se z této situace, coţ znamená pohybovat se dokonale příšerným směrem. Dnes, kdyţ vládne atmosféra obav z terorismu a celosvětového konfliktu, je poslušnost autoritě sociálním tématem tak obrovské důleţitosti, ţe sociální psychologové po celém světě nepřestávají zvaţovat ramifikace Milgramových studií a diskutovat o nich.
Na závěr se zamysleme na nebezpečnou, ale důleţitou otázkou: Omlouvají
sociální psychologové tím, že poskytují situační vysvětlení takových zvěrstev, jakým bylo nacistické Německo, bezděčně jejich pachatele? Odvádí je shazováním viny na situaci ze šibenice odpovědnosti? V sérii pokusů zjistil Arthur Miller a další, ţe poté co byly lidé poţádáni, aby podali vysvětlení zločinů, měli větší sklon jedincům, kteří tyto zločiny spáchali, odpouštět, a tento sklon k odpouštění byl vnímán ostatními. Tento dojem odpouštění zcela jistě nebyl Milgramovým záměrem a také není záměrem dalších výzkumníků, kteří se snaţí pochopit krutost, kterou zavrhují. Miller s kolegy tudíţ rychle upozornili:
„Vysvětlit neznamená odpustit.“
Voťas 12
13
Jak určitě víte, kaţdoročně pořádáme pod záštitou naší fakulty Vítání prváků. Pro ty, kteří by přece jenom nevěděli, je to akce, jejímţ účelem je seznámit prváky s průběhem studia, s jejich povinnostmi, ale i právy. Letos jsme Vítání uskutečníli ve dnech 12. – 14. září. Účast na akci je zcela dobrovolná, takţe jsme měli cca 90 zúčastněných. I to je úspěch. První den byl takřka zahřívacím kolem. Studenti byli seznámeni s jednotlivými ústavy naší fakulty a po přednáškovém bloku proběhla exkurze po škole spojená se znalostním kvízem. Po krátké pauze jsme se sešli v 18 hod před školou a vrhli se na další vědomostní disciplínu - stezku odvahy, kde bylo zapotřebí i trošku odvahy a sebezapření Po perném dni jsme se odebrali do Terče na večerní program. Ten probíhal v soutěţivém duchu aţ do rána. Druhý den byla, pravda, účast o něco niţší. „Mortalita“ předchozího večera ovšem nepřekročila 10 %. Po obědě čekal na studenty náročný přednáškový blok, který se týkal jak fakulty samotné, tak naší SU a dalších organizací, které mohou studentům mnoho poskytnout. Nechyběly ani ukázkové přednášky anorganiky a organiky. Unavení a vyčerpaní jsme se odebrali zregenerovat a hurá na večerní program, tentokrát do Kotelny. Zkusili jsme si organoleptické vlastnosti velmi barevných kapalin a vytvořili jsme pár uzlíků provázků a nějakou tu mumii. Třetí den se sečetly posbírané body jednotlivých skupin a v učebně E337 na FP proběhlo vyhlášení výsledků a předání zaslouţených cen. Tímto děkujeme všem zúčastněným za příjemné tři dny a doufáme, ţe se vám to líbilo stejně jako nám. Mnoho studijních úspěchů vám přeje vaše Studentská unie Mush 14
15
Váhy Vodnář Uţ jste někdy zaţili den „blbec“? Den, kdy se vám nic nedaří tak jak by mělo a všechno, na co šáhnete, se pokazí. Ţe se vám ten den nelíbil? Tak to máte smůlu, protoţe tento den nyní budete proţívat celý měsíc. Od strašného probuzení aţ po vysvobozující usínání, které vlastně tak vysvobozující nebude, protoţe budete usínat s vědomím, ţe po probuzení bude další den „blbec“.
Ryby Jste bez šance, ve škole jste se zakoukali do půvabné spoluţačky či do překrásného spoluţáka. Myslíte jen na ni/něj. Pokoušíte se ji/ho uhnat, avšak zcela bez šance. Tento měsíc zkrátka vaší lásce nepřeje. Nezbývá nic jiného neţ na vaši srdcovou záleţitost zapomenout a zkusit se věnovat něčemu smysluplnému, ale i tady pozor – to vám taky zrovna moc nepůjde.
Rak Máte na rukách ještě stále deset prstů? (Myšleno na obou rukách dohromady.) Buďte rádi, patříte mezi ty vyvolené raky, mezi jedny z mála, kteří měli štěstí. Ale stejně, i kdyţ jste doposud byly dětmi štěstěny, tak to štěstí moc nepokoušejte. Vyhýbejte se proto v praktikách jakékoliv manuální činnosti a doma všem různým domácím pracím. Jde o vaše zdraví!
Beran Jak uţ napovídá titulek - „všechno dobré pominulo“. Nebojte se, pro vás toto znění není tak úplně přesné. Pro berany by totiţ spíše platilo trochu bezradnější a krapet depresivnější – „všechno dobré pominulo... a uţ se to nikdy nezmění“. Hvězdy proto radí – propadejte depresi a hlavně, a to za všech okolností, ztrácejte hlavu!
Panna
16
Pro všechny Panny, které si nedají pozor, bude tento měsíc osudový. Bude to naprosto příšerné. Štěstí se k vám otočí zády a ţivot spolu s osudem vás budou po celý měsíc pomalu znásilňovat. Proto ty Panny, které nebudou opatrné, mohou přijít i o to co nemají. Dejte si bacha!
Váhy konečně zjistí jaké to je, kdyţ neváţí, tedy přesně, kdyţ si jich nikdo neváţí. To, ţe se k vám otočí zády štěstí, uţ asi nebude novinka, protoţe to tento měsíc nepřeje nikomu. Ale pro vás to bude vyšperkované tím, ţe se k vám otočí zády i všichni vaši blízcí, ne jenom spoluţáci a přátelé, ale i maminka s tatínkem a zbytkem rodiny.
Kozoroh Uţ jste se podívali z okna? Uvidíte tam opravdu ošklivé počasí, které bude trvat celý měsíc a v tomto případě ošklivé znamená opravdu, ale opravdu ošklivé. Prší tam, v horším případě sněţí, fouká silný studený vítr a je tam zima, která vám rozklepe všechny kosti v těle. A uţ jste se podívali do zrcadla? Tak to raději ani nedělejte – nebude to totiţ lepší neţ s počasím.
Lev Divíte se, ţe vás nikdo nemá rád, ţe vás nikdo neobejme a nepolíbí, ţe vám nikdo nenabídne pozvání na večeři, oběd nebo společný výlet. Hvězdy se tomu nediví. Jste totiţ úskoční, sebestřední, sobečtí, egocentričtí a neupřímní narcisové, kteří na ostatní háţou bobek. Ale nebojte, v nejbliţší době se nezměníte a tak budete i nadále na všechno sami.
Štír Toto znamení je pro vás příznačné, protoţe stejně jako štíři zabíjí svým jedovým trnem svou oběť, tak Štíři zabíjí svým nezájmem a lhostejností entusiasmus a chuť do ţivota ostatních. Všechno do čeho se pustíte, neskončí zaručeně neúspěchem, ale tak to ostatním a sobě znechutíte, ţe byste za neúspěch ještě byly rádi.
Blíženci I kdyţ by se k vám chtěli ostatní dostat blíţ, tak jim to nedovolíte, chcete si totiţ ţít jako prase v ţitě a proto jste svině. Zároveň taky víte, ţe kdyţ chcete něco udělat, tak nejlépe si to uděláte sám, a proto vţdy hledáte pomocnou ruku jenom na konci svého ramene. Hvězdy k tomu mají jediné – dobře děláte!
17
Střelec Ničeho se nebojte, do všeho jděte po hlavě, kaţdému koho potkáte, rozdávejte špatné rady, i kdyţ dopadnete na nos, tak se nic neděje. Celý měsíc se totiţ budete mít opravdu mizerně a proto ať se děje co se děje, tak horší uţ to nebude. Máte jedinečnou šanci vyzkoušet všechno, z čeho jste měli strach.
Býk Někteří vidí krásné červánky signalizující nádherný den, vy však se svým negativistickým pohledem vidíte pouze hnusné, hrozivě se šikující mraky, ze kterých budou stoprocentně celý den padat trakaře. Prostě na všem na co se podíváte, vidíte pouze to špatné - klasický pesimista. Hvězdy vám tleskají, protoţe aspoň nebudete nikdy zklamaní. Peshty
Jíst či nejíst je otázka, kterou řeší snad polovina z nás. Podrobnou analýzou se dostáváme k Hamletovi a jeho otázce „být či nebýt“, coţ spolu tak trošku souvisí. Někteří mají tuto myšlenku v hlavě, protoţe chtějí shodit pár kil a někteří chtějí zase pár kil nabrat. Pak je tu ale skupina lidí, kteří tuto otázku řeší, protoţe nemají jinou moţnost. A tu moţnost jim nedává jejich potravinová alergie – třeba na lepek.
Faktem je, ţe člověk, kterému vadí mléko, se v našich stravovacích prostorách bez problému nají. Diabetici to budou mít moţná o něco těţší, ale taky to zvládnou. Jenţe jakmile se vyskytne problém zvaný celiakie, neboli glutenová enteropatie a taky česky alergie na lepek, ne vţdy lze bez problému pokrm v menze vybrat. Od dětství s touto alergií ţiju a tak vím, co smím a co ne. Překvapením pro mne bylo, kdyţ jsem po dvou letech studia zjistila, ţe se celou dobu „trávím“ v menzách. Ono totiţ takové rizoto s moučnou zásmaţkou je pro naše „krmiče“ lepší neţ bez ní. Zapékaná brokolice v sýru se bez mouky neobejde taktéţ. A můţu pokračovat, ale nechce se mi.
Skvělá výhoda je, ţe je moţnost zjistit sloţení nabízených pokrmů. Velká nevýhoda je, ţe v naší fakultní menze je ve třech dnech z pěti nemoţné dostat jídlo bez lepku. A pokud náhodou jídlo bez lepku je, během hodiny dojde a je nahrazeno smaţeným sýrem, coţ uţ bezlepkové jídlo není. Ano, nabídka jídel je pestrá, to nemůţu a ani nechci popírat. Ale…je tu to velké ale. Jídla od knedlíků přes těstoviny po řízek mi váţně nedělají dobře. Paradoxem je, ţe pokud u nás je velký problém uvařit něco bez mouky. Proč na menze Kolejní to problém není? Nemám nic proti, projít se těch pár metrů na oběd, pokud ovšem nemám mezi výukou pouhých 20 minut na to, abych doplnila síly. Je dost moţné, ţe lze jídlo předem objednat. Znamená to pro mě ale, ţe ten den MUSÍM na menzu dojít.
Z výše uvedených důvodů nechápu, k čemu byl dobrý onen dotazník vyvěšený Kolejemi a menzami za začátku zimního semestru, kdy se právě zaobírali touto problematikou, včetně vegetariánů. Proč jsem se nenarodila jako vegetarián? Klíčové zde je, ţe lidí s celiakií je nejspíš málo, a proto asi nemá cenu to řešit. Ostatním je to celkem jedno. Proč by měli řešit problém jiných, kdyţ jich se to netýká. Stále chci být vegetarián…na vegetariány se myslí všude. Závěrem chci jen upozornit, ţe vím (aspoň si to myslím), ţe ti, kteří nám jídlo denně vydávají, to nemůţou ovlivnit. Nebo můţou? A jsem ráda, ţe v naší menze jsou dvě vstřícné duše, které jsou ochotné bez zbytečných dotazů zkombinovat části tří jídel a vytvořit z toho jednu jedinečnou bezlepkovou porci.
Dobrou chuť! 18
Mush
19
Prohlášení: Nikoho nenutíme na přednáškách nedávat pozor a hrát třeba piškvorky. (Na druhou stranu, vše je lepší, než když vám student nehorázně a beze studu usne na přednášce ). V hodinách Zeměpisu hospod a barů se naučíte, jak poznat dobrou hospodu a zároveň se dozvíte, kde ty dobré hospody najdete. Tak především je v dobré hospodě základem dobré pití, tedy ve většině případů dobré pivo, a dobré jídlo. Příjemná obsluha potom podtrhne kvalitu hospody. Pro začátek zapomeneme na profláknuté hospody typu „Modrá růţe, Pod lékárnou, Zelený dveře a jim podobné. Jsou to sice hospody nabízející mnoho druhů piv, ale nás nezajímá kvantita, ale kvalita.
První „ptáček“, na kterého se podíváme je
RESTAURACE A VINÁRNA U DRAKA.
Tuto hospodu najdete na ulici Veveří v domě č. 4 a okouknout ji můžete i na www.udraka.cz. Piva se točí sice jenom dvě, ale jedná se o čím dál tím více populárního Poutníka 12° a starý dobrý Budweiser Budvar 11°. Kromě piva si můžete vybrat ze 4 druhů sudových vín. Pro náročné jsou k dispozici i vína lahvová. Klasici si k pivu můžou dát žebírka, koleno a po dohodě s obsluhou i kombinaci obou. Další masové pochoutky jsou samozřejmostí. Pro fajnšmekry je připravena široká nabídka těstovin na různé způsoby a obědové saláty, o kterých se vám nesnilo. Zkrátka a dobře, jídla je na výběr habaděj a všechno stojí za to. Ceny se zde pohybují zhruba stejně jako u výše zmíněných hospod, takže o svoji peněženku se rozhodně nemusíte bát.
Hospůdka je to malebná, ale příjemná. Nekouří se v ní, takže po provlátém večeru nebudete „smrdět“ jako z udírny. A paní servírka … ta vám s úsměvem splní vše, co vám na očích uvidí. Tato hospoda je sice hodnocena pouze jedním členem redakce časopisu (mnou osobně), ale i přes to rozhodně stojí za to ji minimálně jednou navštívit. 20
21
Pro
kohokoliv, kdo šel kolem a vzal si Chemický prostor připravila Studentská unie při FCH VUT v Brně.
22
