Egovernment v České republice v porovnání s elektronickou veřejnou správou v Rakousku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Egovernment v České republice v porovnání s elektronickou veřejnou správou v Rakousku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA.

Lýdie Hotová

Brno 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Mgr. Petru Strejčkovi, MBA. za odborné vedení, cenné připomínky a rady, které mi dopomohly ke zpracování mé práce.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s využitím literatury, kterou uvádím v seznamu použité literatury V Brně dne 20. května 2013

__________________

Abstract Hotová L., Egovernment in the Czech Republic in the comparison with electronic public administration in Austria. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. The Bachelor thesis is focused on the comparison of Czech eGovernment with electronic public administration in Austria. The literary section describes history, legislative basis and the possibility of electronic services of both countries, own part is focused on the main goal of this work, it is the comparison of both eGovernments from different aspects, which I have chosen. This part deals with comparison of both states by using internet applications, legislation in this issue, know-how, comparison of selected e-services and e-services, which Czech Republic doesn’t have in comparison to Austria. Keywords eGovernment, Czech republic, Austria, public administration, comparison.

Abstrakt Hotová, L. Egovernment v České republice v porovnání s elektronickou veřejnou správou v Rakousku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Bakalářská práce je zaměřená na srovnání českého eGovernmentu s elektronickou veřejnou správou v Rakousku. V literární části je popsána historie, legislativní zakotvení a možnosti elektronických služeb obou států, vlastní část je pak zaměřena na hlavní cíl této práce a to na srovnání obou eGovernmentu z různých mnou zvolených hledisek. Jedná se o srovnání obou států podle využívání internetu, legislativy v dané problematice, informovanosti, porovnání vybraných e-služeb a služeb, které Česká republika oproti Rakousku neposkytuje. Klíčová slova eGovernment, Česká republika, Rakousko, veřejná správa, srovnání.

Obsah

6

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

10

1.1

Úvod .........................................................................................................10

1.2

Cíl práce ...................................................................................................10

Literární přehled

11

2.1

Vývoj eGovernmentu v Evropské unii ..................................................... 11

2.2

Česká republika........................................................................................ 12

2.2.1

Vývoj eGovernmentu v České republice .......................................... 12

2.2.2

Symboly eGovernmentu .................................................................. 12

Czech POINT ................................................................................................. 13 KIVS

14

Zákon o eGovernmentu ................................................................................. 14 Základní registry veřejné správy ................................................................... 14 2.2.3

Další možnosti eGovernmentu ........................................................ 16

2.2.4

eGovernment v české územní samosprávě ...................................... 17

2.3

Rakousko..................................................................................................18

2.3.1

Rozvoj eGovernmentu v Rakousku .................................................18

„Digitales Österreich“ (Digitální Rakousko) ................................................. 19 HELP.gv.at ..................................................................................................... 19 USP

19

2.3.2

Nástroje rakouského eGovernmentu .............................................. 20

2.3.3

Další možnosti rakouského eGovernmentu ................................... 23

2.4

Hodnocení eGovernmentu v zahraničí ................................................... 24

2.4.1

Ekonomická analýza veřejných projektů ........................................ 24

2.4.2

Kvalita služeb eGovernmentu ......................................................... 24

2.4.3

Mezinárodní statistiky a benchmarketing ...................................... 25

2.5

Vyhodnocování eGovernmentu v České republice ................................. 25

2.5.1 3

Hodnocení eGovernmentu hlavními úřady .................................... 26

Vlastní práce

27

Obsah

7

3.1

Srovnání České republiky a Rakouska ................................................... 27

3.2

Srovnání využívání internetu v Rakousku a České republice ................ 28

3.2.1

Srovnání domácností ...................................................................... 28

3.2.2

Srovnání firem ................................................................................ 29

3.3

Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě ..................................... 30

3.3.1

Srovnání jednotlivců ....................................................................... 30

3.3.2

Srovnání firem ................................................................................ 32

3.4 Srovnání českého eGovernmentu s elektronickou veřejnou správou v Rakousku ....................................................................................................... 33 3.4.1

Srovnání podle úpravy v zákoně ..................................................... 34

Struktura zákonů .......................................................................................... 34 Předmět úpravy ............................................................................................ 34 3.4.2

Informační služby ........................................................................... 35

3.4.3

Porovnání vybraných e-služeb v ČR a Rakousku ........................... 38

3.4.4

Rozdílnost ve službách .................................................................... 44

4

Závěr

46

5

Literatura

49

Přílohy

54

5.1

Český eGovernment ................................................................................ 55

5.2

Rakousko................................................................................................. 59

5.3

Srovnání možností eGovernmentů ......................................................... 59

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obrázek 1 Symbol českého eGovernmentu .............................................................. 13 Obrázek 2 Logo Digitálního Rakouska...................................................................... 19 Obrázek 3 Oblasti strategie rakouského eGovermentu .......................................... 20 Obrázek 4Nárůst počtu pracovišť CzechPOINTU ................................................... 57 Obrázek 5 Systém základních registrů ...................................................................... 58 Obrázek 6 E-Government-Gesetz (Zákon o eGovernmentu)................................. 59 Obrázek 7 Index eGovernmentu v regionech Evropy ............................................. 60

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tabulka 1Srovnání obecných údajů z roku 2011............................................................ 27 Tabulka 2 Domácnosti s osobním počítačem, připojením k internetu a vysokorychlostním internetem .................................................................................. 28 Tabulka 3 Podniky bez finančního sektoru (10 a více zaměstnaných osob), které mají pevné širokopásmové připojení k internetu .................................................... 29 Tabulka 4 Využívání internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě v roce 2011 ........................................................................................................................................ 30 Tabulka 5 Používání eGovernmentu jednotlivci k soukromým účelům............... 31 Tabulka 6 Využívání eGovernmentu podniky za rok 2011 ..................................... 32 Tabulka 7 Index rovoje eGovernmentu za rok 2012 ............................................... 33 Tabulka 8 Index rozvoje eGovernmentu pro rok 2012 ................................................... 33 Tabulka 9 Hlavní portály v Česku a Rakousku ........................................................ 35 Tabulka 10 Portály pro podnikání .................................................................................. 36 Tabulka 11 Podání daně z příjmu FO ............................................................................. 38 Tabulka 12 Služby spojené s hledáním práce ........................................................... 39 Tabulka 13 Služby spojené s podáním žádosti o občanský průkaz ....................... 40 Tabulka 14 Základní registry ...................................................................................... 41 Tabulka 15 Centrální registr obyvatel ............................................................................ 43 Tabulka 16 Počty vydaných výstupů Czech POINTEM........................................... 57 Tabulka 17 Sofistikovanost elektronických služeb podle benchmarketingu organizace Capgemini za rok 2010 (v %) ......................................................................................... 59 Tabulka 18 Světový lídři v rozvoji eGovernmentu za rok 2012 ............................. 60

Úvod a cíl práce

10

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Vzhledem k neustálému zlepšování a modernizaci komunikačních a technologických postupů je v dnešní době využívání výpočetní techniky a internetu nedílnou součástí každodenního života. Stejně tak tomu čím dál častěji bývá i v komunikaci s veřejnou správou. Možnosti a služby elektronické veřejné správy jsou po celém světě známy pod pojmem eGoverment, který má především pomoci občanům a úředníkům urychlit a zjednodušit komunikaci a to především pomoci internetu. Jde o zrovnoprávnění elektronické a papírové podoby dokumentů, čímž se omezí nutné návštěvy několika úřadů k vyřízení jedné věci a občané tak mohou komunikovat s veřejnou správou v pohodlí domova a to pomocí datových schránek nebo karet. S myšlenkou elektronizace veřejné správy přišla jako první Velká Británie a to v roce 1999. Dnes se s eGovermentem již můžeme setkat v každé vyspělé zemi, v České republice spadá tento projekt pod Ministerstvo vnitra, které tuto funkci převzalo po dnes již neexistujícím Ministerstvu informatiky. Problematikou eGovermentu se budu zabývat i ve své práci, kde se budu věnovat teoretické oblasti elektronické veřejné správy jak v České republice, tak v Rakousku. Na základě knih a internetových portálů zabývajících se touto tématikou se soustředím na charakteristiku základních e-služeb, které tyto dvě země poskytují, dále se pak zaměřím na zákony týkající se elektronizace veřejné správy, na základní registry a na další možnosti, které eGoverment daných zemí nabízí. Dále pak provedu srovnání obou zemí.

1.2 Cíl práce Hlavním tématem mé bakalářské práce je eGovernment v České republice v porovnání s elektronickou veřejnou správou v Rakousku. Mým cílem je popsat možnosti, které tyto dvě země v poskytování elektronických služeb spojených s veřejnou správou nabízí a porovnat, jak se český eGovernment oproti rakouské veřejné správě liší. Toto srovnání budu provádět podle mnou zvolených kritérií a to podle celkového využívání internetu a využívání internetu ve vztahu s veřejnou správou, z hlediska legislativního zakotvení, informovanosti, porovnáním vybraných eslužeb, rozdílnosti ve službách a cizojazyčnosti


11

2 Literární přehled eGovernment spolu s egovernanací jsou dva termíny, které se v dnešní době používají ve spojitosti s modernizací ICT (informační a komunikační technologie) ve veřejné správě. Tyto termíny jsou již mezinárodní, avšak jejich obsah není vždy jednotný. Obecně můžeme eGovernment charakterizovat jako zdokonalování veřejné správy pomocí ICT, především hlavně pomocí internetu. Cílem je pak usnadnění komunikace mezi občany, státní správou a samosprávou. Díky novým technologiím by mělo dojít k rychlejšímu, spolehlivějšímu a levnějšímu poskytování služeb. (e-služeb) Pojem e-služba můžeme definovat jako elektronické poskytování služeb zákazníkovi (Buckley 2003). Během e-služeb neprobíhá přímá interakce s člověkem, ale je poskytována prostřednictvím PC, mobilního telefonu či pobočky. [1, 2]

2.1 Vývoj eGovernmentu v Evropské unii Prvním projektem, který v Evropské unii vznikl, byla tzv. eEurope. Tento projekt byl připraven Evropskou komisí v roce 1999 a v roce 2000 byl předložen v summitu, který proběhl v Lisabonu. Obsahem byla snaha o zjednodušení a zpřístupnění informací veřejného sektoru občanům a snížení výdajů. Projekt byl schválen v podobě akčního plánu eEurope 2002. Cílem bylo, aby do roku 2003 členské státy zajistili elektronický přístup k základním službám. Mezi základní služby bylo zařazeno celkem 20 veřejných služeb, 12 pro občany a 8 pro podnikatelské subjekty. Mezi tyto služby bylo zařazeno např.: přiznání a oznámení daně z příjmů, registrace aut, oznámení policii, zápis na instituce vyššího vzdělání, sociální pojištění za zaměstnance, registrace nové společnosti nebo veřejné zakázky. V dnešní době je projektem rozvoje eGovernmentu Digital Agenda for Europe, schválena byla v roce 2010 jako součást strategie Europa 2020. Cílem této strategie by mělo být zpřístupnění elektronických služeb nejenom občanům dané země, ale zpřístupnění informací nezávisle na hranicích, dalším cílem je zvýšení procenta subjektů využívajících elektronické služby. (V roce 2015 by se mělo jednat o 50% občanů a 80% podnikatelských subjektů EU). [2]


12

2.2 Česká republika 2.2.1

Vývoj eGovernmentu v České republice

Prvními důležitými strategiemi ve vývoji českého eGovernmentu byly Národní telekomunikační politika a Státní informační politika, které byly přijaty v roce 1999. V tomto roce mohli občané využívat i první elektronickou službu a to žádosti o informace prostřednictvím elektronické pošty. Další služba přišla v roce 2000, jednalo se o elektronický podpis, pomocí kterého mohli občané komunikovat s orgány veřejné moci elektronickou cestou, v praxi se tato služba mohla používat až téměř po roce a půl, kdy byl vydán prováděcí právní předpis k tomuto zákonu. V roce 2000 byla také schválená úprava, která umožňovala vzájemnou komunikaci a vyměňováni dat mezi jednotlivými úřady veřejné správy. K 1.1.2003 bylo zřízeno ministerstvo informatiky, které přichystalo několik novel právních předpisů a začalo připravovat i státní informační a komunikační politiku. Tyto politiky byly schváleny roku 2004 a jsou známé pod názvem eČesko 2006. Mezi aktivity ministerstva informatiky patřilo např.: návrh zákona o sdílení dat ve veřejné správě, návrh zákona o elektronických komunikacích a souvisejících vyhlášek, metodický pokyn – používání e-podpisu při přeshraničním styku v oblasti veřejných zakázek, projekt e-podpis obcím, školení pro knihovníky nebo hodnocení obsahu elektronických úředních desek orgánů veřejné moci. V roce 2007 došlo ke zrušení ministerstva informatiky a působnost přešla na ministerstvo vnitra s výjimkou poštovních služeb, které mělo na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu, a veřejných dražeb, které spadalo pod ministerstvo pro místní rozvoj. Hlavním cílem vlády bylo co největší zjednodušení komunikace s úřady a to na jednom univerzálním místě [1,2] 2.2.2

Symboly eGovernmentu

Dnes je český eGovernment symbolizován jako živý organismus, kde vše souvisí se vším. Nejčastěji je prezentován jako panáček eGON, kde je základní struktura eGovernmentu znázorněna základními životními funkcemi eGONA. Jsou zde ilustrovány jeho prsty, oběhová soustava, mozek a srdce. Oběhová soustava zajišťuje bezpečný přenos dat a to díky KIVS (Komunikační infrastruktuře veřejné správy). Mozkem eGONA jsou základní registry veřejné správy, které obsahují informace o občanech, jako srdce je zde zobrazen zákon o eGovernmentu a jako poslední jsou zde znázorněny prsty, které slouží jako kontaktní místa pro občany, které zajišťuje Czech POINT. [3]


13

Obrázek 1 Symbol českého eGovernmentu

Zdroj:Ministerstvo vnitra České republiky, http://www.mvcr.cz/clanek/egon93.aspx

Czech POINT Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál tedy zkráceně Czech POINT je asistované místo výkonu veřejné správy, které slouží pro ulehčení a zrychlení komunikace se státem a to z jednoho univerzálního místa, kde je možné získat nebo ověřit si data z veřejných i neveřejných informačních systémů. Občané tak nemusí jeden problém vyřizovat na několika úřadech, ale pomocí Czech POINTU prostřednictvím jednoho místa. [4] V současné době můžeme Czech POINT najít na vybraných obecních a městských úřadech, na pobočkách České pošty a Hospodářské komory ČR, na českých zastupitelských úřadech v cizině, u vybraných notářů nebo v e-shopu na www.czechpoint.cz. K 21. 11. 2012 se v České republice nachází celkem 6 919 pracovišť Czech POINTU. [5] Zkušební fáze projektu začala v roce 2007 a zúčastnilo se jí 35 úřadů, oficiálně začaly Czech POINTY fungovat od roku 2008. Zapojení do tohoto projektu je dobrovolné, stejně tak i do jisté míry množství poskytovaných služeb. Služby, které Czech POINT nabízí, můžeme rozdělit do několika kategorií. Jedná se o Vydání výpisů, zprostředkování podání dokumentů, dále pak funkce týkající se eGovernmentu jako je např.: konverze dokumentů nebo zřízení datových schránek, a interní komunikace. [1]


14

KIVS Zkratka KIVS označuje Komunikační infrastrukturu veřejné správy. Jedná se o sjednocení datových linek veřejné správy do jedné datové sítě, která umožní bezpečný přenos dat a vysokou úroveň nabízených služeb. KIVS tak zprostředkovává komunikaci mezi orgány veřejné správy a registry nebo Czech POINTy. [7] CMS neboli centrální místo služeb je základní stavební jednotka celé komunikační infrastruktury veřejné správy. Díky CMS může každý zaměstnanec veřejné správy získat rychle informace, na které má podle zákona nárok a to nejen v České republice, ale i v rámci Evropské unie. [8] Zákon o eGovernmentu Zákon o eGovernmentu, někdy také nazýván jako eGovernment Act, vyšel ve sbírce zákonů České republiky 19. srpna 2008 jako zákon č.300/2008 Sb. (zákon o elektrizovaných úkonech a autorizované konverzi dokumentů.) Účinnosti nabyl tento zákon 1. července 2009. [9] Předmětem úpravy tohoto zákona jsou podle §1 elektronické úkony státních orgánů, dodávání dokumentů jak fyzickým tak právnickým osobám prostřednictvím datových schránek, informační systém datových schránek a autorizovaná konverze dokumentů. [10] Základní registry veřejné správy Základní registry veřejné správy jsou jedním ze symbolů eGovernmentu. Jsou spuštěny od 28. listopadu 20011, kdy byl spuštěn pilotní provoz. Druhou etapou byl zkušební provoz, který začal 1. dubna 2012, ostrý provoz byl zahájen 1.července 2012. Základní registry se řídí zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech v pozdějším znění a jsou financovány ze Statutárních fondů EU. Základní registry jsou celkem čtyři, jedná se o registr obyvatel (ROB), registr osob (ROS), registr práv a povinností (RPP) a registr územní identifikace adres a nemovitostí. Podle §14 zákona o základních registrech bude kontaktní místo vydávat výstupy z informačního systému veřejné správy a poskytovat záznamy o využívání údajů a to jen osobě, které se záznamy týkají, tyto záznamy pak této osobě může poslat pomocí datové schránky. Cena za výpis je určena podle Sazebníku správních poplatků a to max. 100,- Kč za první stranu a 50,- Kč za každou další stranu. [12,13,14,15] Pod základní registry spadá šest projektů. Základní registr obyvatel, nebo také ROB, získává informace z Ministerstva vnitra a je neveřejný. Můžeme zde získat aktuální údaje o všech občanech ČR, cizincích s povolením k pobytu v ČR


15

a občanech jiných států vedených v registru. Registr obsahuje pouze referenční údaje. Jedná se o údaj, který je státem garantován jako aktuální a správný. Jde o jméno a příjmení, datum narození a popřípadě datum úmrtí, odkaz na adresu místa pobytu, státní občanství a odkaz na místo a okres narození a úmrtí. Dále pak jsou v registru uvedena čísla elektronických občanských průkazů, údaj o datové schránce a doručovací adresa.[13,14,16] Registr osob zkráceně ROS čerpá z Českého statistického úřadu. Zde získáváme informace o osobách s podnikatelskou či nepodnikatelskou činností, jedná se o právnické osoby, podnikající fyzické osoby, orgány veřejné moci a složky zahraničních právnických osob. Všechny osoby, které jsou zde zapsány, jsou identifikovány pomocí jednoznačného identifikátoru IČO. Zdrojem těchto informací je obchodní a živnostenský rejstřík nebo jiné agendové informační systémy. Výpisem údajů zjistíme mimo jiné obchodní firmu, název nebo jméno zapsané do obchodního rejstříku, datum vzniku a zániku firmy, právní formu, adresu sídla nebo záznam o datové schránce. Zažádat si o tyto informace může podnikající fyzická osoba, o níž jsou údaje v registru uvedeny.[13,14,16] V RPP (Registru práv a povinností) můžeme vyhledat informace o působnosti státních orgánů, o informačních systémech, které tyto orgány k výkonu agend používají a o oprávnění těchto orgánů k přístupu k referenčním údajům, dále pak o právech a povinnostech osob a to především informace o oprávnění ke změně referenčních údajů v základních registrech. Registr spadá pod Ministerstvo vnitra a jeho hlavní funkcí je kontrolování a posuzování oprávnění k nahlížení do registrů a prováděným změnám referenčních údajů v těchto registrech. [13,16] Registr územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN) informuje o základních územních prvcích, jako je území státu, krajů, obcí a jejich částí, parcel a ulic. RUIAN poskytuje i informace o vlastnictví a to ze systému katastru nemovitostí.Je to také jediný registr který krom referenčních údajů poskytuje i údaje nereferenční, kterými jsou technickoekonomické vlastnosti budov, jako je například počet podlaží , připojení na plyn, kanalizaci nebo vodu. Tento registr má na starosti Český úřad zeměměřičský a katastrální. Součástí tohoto registru je i veřejný dálkový přístup, který slouží veřejnosti na internetové adrese http://vdp.cuzk.cz., kde je možné zdarma nahlížet do dat registru. [13,16] Informační systém základních registrů spadá pod Ministerstvo vnitra. Díky tomuto systému fungují čtyři základní registry (ROB, ROS, RPP, RUIAN). Cílem tohoto informačního systému je zajištění a zabezpečení komunikace s veřejnou správou, kontrola aktuálnosti dat a případné poskytování informací ostatním státům EU. [13,17] Převodník identifikátorů fyzických osob neboli ORG-převodník slouží k zajišťování ochrany osobnostních údajů v celém systému základních registrů, je


16

řízen Úřadem pro ochranu osobních údajů. Dříve bylo možné získat informace pomocí rodného čísla, které sloužilo jako univerzální identifikátor, nyní se tyto identifikátory budou pro jednotlivé agendy lišit. [13,17] 2.2.3

Další možnosti eGovernmentu

Mezi další možnosti eGovernmentu patří datové schránky, které jsou elektronické uložiště a slouží k odesílání a přijímání úředních dokumentů elektronickou poštou. Nahrazují listinou podobu dokumentů, jelikož zákon o datových schránkách tyto dva způsoby doručování zrovnoprávňuje. ISDS neboli Informační systém datových schránek byl spuštěn v roce 2009 a řídí se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, dále se pak řídí vyhláškou č.194/2009 Sb. a Provozním řádem. Datové schránky si povinně musí zřídit právnické osoby a orgány státní moci, u fyzických osob a to i u podnikajících fyzických osob je toto rozhodnutí dobrovolné. Výjimku tvoří pouze advokáti, daňoví poradci, notáři, exekutoři a insolvenční správci, u těchto fyzických osob se datové schránky po uplynutí určité doby tvoří automaticky. Komunikace mezi osobami jak fyzickými tak právnickými navzájem zatím není možná. Výhodou této komunikace je úspora času a především peněz, jelikož osoby pomocí datových schránek komunikují s orgány veřejné moci zdarma. Doručování dokumentů do datových schránek podléhá podle zákona stejným pravidlům, jako je tomu u poštovních zásilek. [18,19] Od roku 2011 vznikl nový oficiální symbol eGovernmentu a to Klaudie, která je partnerkou stávajícího symbolu eGovernmentu a to panáčka eGONA, který byl do roku 2011 jediný oficiální symbol eGovernmentu. Tento nový symbol má znázorňovat cloud computing. Cloud computing lze charakterizovat jako novou metodu pro využívání a poskytování IT služeb. Lze ji rozdělit do tři skupin podle implementace a to na privátní, veřejný a hybridní cloud. Mezi hlavní výhody cloudu patří cena, samoobslužnost, standardizace, flexibilita a využitelnost prostředků. [20,21] Další možností českého eGovernmentu je portál veřejné správy. Pod portálem veřejné správy si můžeme představit elektronický vstup do veřejné správy. Řídí se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Jeho cílem je usnadnění a zrychlení komunikace mezi občany a veřejnou správnou a zveřejňování veškerých veřejně přístupných informací. Mezi základní vlastnosti portálu patří možnost přihlášení se do své datové schránky nebo vstup na schránky Czech POINTU. Krom těchto odkazů na přihlášení je portál podle druhu nabízených informací rozdělen do čtyř informačních sekcí. Jedná se o sekce:


17

• Informace pro občany České republiky • Informace pro podnikatele a živnostníky • Informace pro cizince žijící v ČR • Služby pro orgány veřejné správy Správcem tohoto portálu je Ministerstvo vnitra, které zastává spíše technickou funkci, jelikož valnou většinu informací uváděných na tomto portálu poskytují přímo orgány veřejné moci nebo integrovaný systémem datových schránek. Datové prvky: •

•

•

•

•

• • 2.2.4

Životní situace: - Životní situaci lze charakterizovat jako popisy úkonů, které má na starosti státní správa. Tyto popisy mají přesně danou stavbu, kterou musí dané instituce dodržovat. Jedná se např. o bydlení, kulturu, finance, dopravu, cestování, zaměstnání či zdraví. Věstníky – Jedná se o tzv. bulletiny, pravidelně zveřejňované sbírky předpisů a metodických pokynů, které vydávají správní orgány v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Na tomto portálu je možné si tyto věstníky stáhnout a to ve formátu PDF. Krom předpisů zde uvedených, musí věstník dále obsahovat instituci, která toto zveřejnila a datum, kdy tento předpis vchází v platnost. Především se jedná o věstníky ministerstev a věstníky krajů, ale můžeme zde nalézt i věstníky úřadu vlády a českého telekomunikačního úřadu nebo energetického regulačního úřadu. Povinně zveřejňované informace – Tyto informace musí být na portálu umisťováni povinně příslušnými úřady a to z důvodu různých legislativních nařízení. Formuláře elektronického podání – Každý orgán veřejné moci má možnost na portál umístit formuláře, ty pak mohou občané nebo firmy vyplňovat a podávat na příslušný úřad pomocí datové schránky. Seznam datových schránek – V tomto seznamu nalezneme jak fyzické podnikající či nepodnikající tak právnické osoby nebo orgány veřejné moci, kteří jsou držiteli datových schránek. Zákony - Pomocí tohoto odkazu je možno vyhledávat některá znění zákonů. Seznam užitečných odkazů eGovernment v české územní samosprávě

V České republice vykonávají obce stejně tak jako stát státní správu. Proto je cílem eGovernmentu v územní samosprávě kompatibilita informačních systémů obcí a státu. Rozsah funkcí obcí závisí na jejich velikosti, nejdůležitější postavení


18

mají obce s rozšířenou působností, které vykonávají funkce převzaté po okresních úřadech. Projekty samospráv, stejně jako projekty na národní úrovni, se musí řídit standardizačními nástroji, to jsou legislativní požadavky, jako je například nutnost komunikace s určitými subjekty pomocí datových schránek. Mezi služby pro veřejnost můžeme zařadit například terminály pro platbu kartou, zdarma přístupné připojení k internetu pomocí Wi-fi na úřadě, zveřejnění informací o činnosti orgánů samosprávy, nástroje pro komunikaci občanů s orgány samosprávy jako je například skype nebo call centrum, nebo portál města s nejdůležitějšími informacemi z různých odvětví.

2.3 Rakousko 2.3.1

Rozvoj eGovernmentu v Rakousku

Rakouský eGovernment se začal vyvíjet již v roce 1998. V roce 2001 byla zřízena „IKT-Board“ (rada informačních a telekomunikačních technologií), která měla zformulovat právní a technické požadavky a koordinovat rozvoj eGovernmentu. Tato rada byla tvořena z nominovaných ministrů. Již v této době probíhala výměna informací mezi zúčastněnými pomocí vlastní komunikační báze zvané „Referenz-Server E-Government.“ Díky brzkému začátku budování eGovernmentu získalo Rakousko v roce 2003 evropské ocenění za portál HELP.gv.at. Krom IKT-Board byla později zřízena i „E-Government-Offensive 2003.“ Cílem této organizace bylo dostat rakouský eGovernment mezi pět nejlepších v EU, což se také povedlo. V roce 2004 bylo Rakousko na čtvrtém místě v benchmarketingu. V roce 2005 zaujímalo Rakousko již druhé místo a v letech 2006, 2007 a 2009 obsazovalo místo první. V roce 2005 vznikl nový strategický orgán s názvem Digitales Österreich, který zahrnuje všechny projekty, týkající se rakouského eGovernmentu, tento orgán je řízen úřadem spolkového kancléře. Digitales Österreich slaďuje v pracovním programu "IKTStrategie 2005+" spolupráci státu, spolkových zemí, měst a obcí. V dnešní době můžeme na portálu Digitales Österreich najít odkazy na další portály související s informacemi o eGovernmentu. Jedná se především o portál HELP.gv.at kde lze nalézt souhrnné informace a odpovědi na časté dotazy, portál Bürgerkarte, kde je problematika související s kartou občana, dále pak Unternehmensserviceportal zaměřený na podnikatele, IKT projekte kde jsou informace například o vzdělání, zdraví nebo infrastruktuře a dále pak Digitales Österreich Explorer a GovCERT.at.[24,25]


19

„Digitales Österreich“ (Digitální Rakousko) Předsedou Digirales Österreich je kancléř, spolu s ním tvoří cíle rakouského eGovernmentu vicekancléř, ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti, dále pak státní tajemník umění a médií, prezidentové městských spolků a hospodářské komory, instituce sociálního zabezpečení a výbor pro svobodné povolání a také vedoucí právních a technických oddělení eGovernmentu spolu s externími odborníky. Úkolem Digitales Österreich je definice cílů, celková koordinace elektronických vládních aktivit, rozhodování o dalších plánech eGovernmentu a sledování pokroků. Na webové stránce Digitales Österreich najdeme všechny potřebné informace a odkazy, týkající se eGovernmentu. Krom odkazů na další webové portály je na úvodní stánku umístěn obsah v podobě šesti bodů (eGovernment, občané, podnikatelé, správa, mezinárodní informace a servis) tyto body se pak po otevření dále rozdělují na další informační celky.

Obrázek 2 Logo Digitálního Rakouska

Zdroj: Digitales Österreich, http://www.digitales.oesterreich.gv.at/

HELP.gv.at Tento portál slouží jako krizové centrum, kde je možné zjistit informace o elektronických službách a kartách občanů. Již od roku 2001 nabízí online služby na principu „One-Stop-Prinzip.“ Je navržen tak, aby vyhovoval i starším lidem a slabozrakým. Všechny informace jsou zde poddány co nejjednodušeji, jsou seřazeny abecedně a rozděleny do tematických celků. Můžeme zde nalézt i abecední seznam formulářů, které je možné rovnou vyplnit a mailem poslat na příslušný úřad. [24] USP „Unternehmensserviceportal“ je centrální portál rakouské vlády zaměřený na podnikatele, na kterém mají podnikatelé přístup k mnoha potřebným aplikacím souvisejícím například s během provozu, bezpečností a ochraně při práci, zahraničním obchodem nebo životním prostředím a dopravou. [26]


2.3.2

20

Nástroje rakouského eGovernmentu

V České republice jsou čtyři základní služby českého eGovernmentu prezentovány jako živý organismus a to jako panáček eGON, v kterém jsou tyto služby navzájem provázány. Stejně tak jako v České republice i v Rakousku jsou základní služby rakouského eGovernmentu demonstroványpomocí sedmi nástrojů eGovenmetu. Mezi základní nástroje rakouského eGovernmentu můžeme zařadit kartu občana, elektronický podpis, elektronické placení, elektronické jednání, elektronické doručování, „Zeitstempeldienst“ u nás známé jako kvalifikované časové razítko a rakouskou eGovernment pečeť (německy eGoverment Gütesiegel.) [27] Zá

Obrázek 3 Oblasti strategie rakouského eGovermentu

Zdroj: Digitales Österreich, http://www.digitales.oesterreich.gv.at/DocView.axd?CobId=27782

Karta občana Karta občana je elektronický průkaz totožnosti, pomocí kterého můžeme využívat služby jako je internetové bankovnictví, online služby úřadů, online pošta, podpis dokumentů nebo bezpečné uschování dat. V tuto chvíli mají občané v Rakousku možnost výběru dvou typů těchto karet. První formou je klasický vzhled e-karty jako je například u platebních karet, druhým typem je vlastní mobilní telefon, kde tato karta představuje tzv.“mobilní podpis.“ Pomocí této karty lze používat více než sto aplikací jako je například žádost o stavební povolení, zjištění věku odchodu do důchodu nebo si pomocí karty o důchod zažádat. Lze si nechat zaslat kopii oddacího nebo rodného listu (ten lze vystavit až v deseti jazycích), získat povolení ke konání ohňostroje nebo přihlásit svého psa. Díky této kartě se můžete zapsat do obchodního rejstříku, nebo zde provést potřebné změny. [28, 29]


21

Druhou možností po e-kartě je využívání funkce karty občana pomocí svého vlastního mobilního telefonu. Tuto možnost mají občané Rakouska od konce roku 2009. Na rozdíl od e-karty zde není nutný žádný software ani hardware v podobě čteček karet. Tato služba funguje podobně jako při internetovém bankovnictví, kdy pro registraci se jako přístupový kód použije telefonní číslo, na které vzápětí dojde heslo (TAN kód). [24] S kartou občana je možné vyřídit jiné osobě plnou moc pro výkon úředních povinností. Stačí navštívit webovou stránku úřadu registru rodných čísel a na servisu plné moci učinit zápis. [24] Elektronický podpis Elektronický podpis můžeme charakterizovat jako elektronická data, která slouží k ověření pravosti totožnosti. Právním základem je zákon o elektronickém podpisu. Tento zákon aplikuje směrnici o elektronickém podpisu Evropského parlamentu z roku 1999. Elektronický podpis se v Rakousku může používat u několika variant. Jedná se o právní úkony při B2B (smluvní komunikaci mezi podniky – Business to Business), C2C (smluví komunikaci mezi občany – Customer to Customer) a B2C (smluvní komunikaci mezi firmami a občany – Business to Customer). Veřejná správa může rovněž používat elektronický podpis a to jak s firmami, tak s občany a rovněž i s dalšími orgány veřejné správy. K získání elektronického podpisu je zapotřebí certifikát (elektronické osvědčení s přiřazeným ověřeným podpisem dané osoby). [30] Eletronické placení Aby bylo možné provádět administrativní postupy zcela pomocí elektronické formy, musela zde být i možnost elektronických plateb. V dnešní době nabízí trh již řadu možností jako je například on-line bankovnictví, platby pomocí kreditních karet nebo pomocí mobilního telefonu a aby mohly být tyto způsoby zahrnuty do procesu eGovernmentu byla zřízena norma EPS 2. (e-payment standard - Version 2) Platební standard EPS 2 je proces mezi aplikací a platebním systémem a to pomocí XML zpráv. Banka komunikuje pomocí elektronicky podepsaného potvrzení o zaplacení a přejímá za toto zaplacení odpovědnost. Toto potvrzení přijímá ihned po provedení platebního procesu a to nezávisle na skutečném toku peněz. Tak lze pohodlně a rychle vyřizovat své platby pomocí elektronické platby a to i bez čekání na přijetí platby, příslušnému orgánu se v průběhu procesu doručí pouze potvrzení. V Rakousku tuto možnost platby nabízí banky hypoteční a družstevní, Bank Austria, BAWAG PSK, Erste Bank, Volksbank, a Spänglerbank. [24, 31, 32]


22

Elektronické jednání Jedním z nejdůležitějších rozvojů eGovernmentu byla náhrada papírové formy dokumentů za elektronickou. Zkráceně je tento nástroj rakouského eGovernmentu nazýván „ELAK.“ Tato možnost umožňuje rychlejší a bezproblémovější komunikaci s různými institucemi veřejné správy a zároveň i rychlejší zpracování a přenos záznamů do dalších oddělení, také usnadňuje i dohledatelnost dokumentů. Elektronické jednání bylo poprvé využito v roce 2001 a to pouze na ministerstvu zahraničí, postupně se vyvíjelo dál a od roku 2004 již fungovalo celostátně. [24, 33] Elektronické doručování Jednou z hlavních výhod elektronického doručování je, že takto zaslaný dopis je možné si vyzvednout po dobu 24 hodin a 7 dní v týdnu a to bezplatně. K přihlášení k elektronickému doručování je potřebná karta občana. Po přihlášení k elektronickému doručování je již možné posílat a dostávat dokumentu elektronicky. Jakmile je nějaký takový dokument doručen, je uživateli poslána informace o doručení na jeho mail. [34] eGoverment pečeť K dalším nástrojům rakouského eGovernmentu patří štítek udělovaný od roku 2003 rakouskou vládou. Účelem tohoto štítku je rychlé obeznámení pozorovatele s důvěryhodnosti webu. Tento štítek se uděluje na tři roky a k jeho získání je zapotřebí splnit jasně stanovená pravidla kvality, které se zaměřují na technologii, organizaci a sémantiku. Tento štítek se specializuje především na 3 cílové skupiny a to na „měniče“, poskytovatele a uživatele. „Měniči“ jsou společnosti nebo vládní organizace, které dále rozvíjí eGovernment a to pro poskytovatele, to jsou různé agentury a instituce, které tyto nová řešení poskytují uživatelům, což jsou občané a podnikatelé, které se díky tomuto štítku mohou přesvědčit o bezpečnosti a důvěryhodnosti poskytovatelů. [35]

Kvalifikované časové razítko Jelikož u mnoha dokumentů je krom podpisu důležitý i čas doručení, zajišťuje tato služba informaci o času vzniku a převzetí daného elektronického dokumentu a tak zaručuje, že konkrétní elektronická data v tento daný okamžik opravdu


23

existovala. Toto časové razítko je vhodné doplnění elektronického podpisu a má využití například i u elektronické archivace dokumentů. [36, 37] 2.3.3

Další možnosti rakouského eGovernmentu

Stejně jako v České republice také v Rakousku existují centrální registry. Registry jsou nepostradatelným základem pro mnoho elektronických aplikací ve veřejné správě, jedná se o systematický sběr informací k určitému tématu. V Rakousku můžeme těchto registrů využívat hned několik. Jedná se o pět centrálních registrů a dalších patnáct doplňkových registrů. Mezi základní registry patří registr centrální evidence majetku, centrální obchodní rejstřík (ZGW), Centrální registr vozidel (KZR), centrální přihlašovací registr (ZMR – jedná se o registr osob) a Centrální registr spolků (ZVR – jde o základní obchodní rejstřík). K doplňkovým registrům patří registr adres (ADR), systém informací o poskytnutých azylech (AIS), evidence o úrovni vzdělávání v Rakousku, doplňující registr fyzických osob (ERnP), doplňující registr dalších postižených (ERsB – jedná se o registr právnických osob), obchodní rejstřík (FB – „Firmenbuch“), registr řidičských průkazů (FSR), registr budov a bytů (GWR), digitální katastrální mapa (DKM), pozemková kniha (GB), Hlavní svaz rakouských institucí sociálního zabezpečení osobních údajů, registr dokladů totožnosti (IDR), registr rodných čísel (SZR), registr rejstříku trestů (STR) a obchodní rejstřík (UR – „Unternehmensregister“) Tyto registry spadají pod různá ministerstva a to pod ministerstvo vnitra, ministerstvo financí, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo pro dopravu, inovace a technologie a pod ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže, ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství a také pod statistický úřad. [38] Centrální přihlašovací registr je řízen Ministerstvem vnitra a vznikl v roce 2001. Jedná se o vedoucí registr, kde jsou k dispozici aktuální a spolehlivé údaje. Po vydání zákonu v roce 2002 se do tohoto registru mohla uložit data o všech občanech s trvalým pobytem v Rakousku. Můžeme zde najít údaje o totožnosti a pobytu. Tyto údaje zahrnují jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, státní občanství a bydliště. [39] Rakouský eGoverment je právně zakotven zákonem o eGovernmentu (Bundesgesetz über Regelungen zur Erleichterung des elektronischen Verkehrs mit öffentlichen Stellen, E-Government-Gesetz – E-GovG). Tento zákon vyšel ve spolkovém věstníku 27. února 2004 jako zákon BGBl. I Nr. 10/2004, účinnosti nabyl 1. Března 2004.


24

Předmětem zákona je podle §1 usnadnění elektronické komunikace s orgány veřejné správy a zlepšení právní ochrany tam, kde dříve nebyla vhodná opatření zavedena. Rakousko je jedna z prvních zemí EU, kde vznikla taková rozsáhlá právní úprava pro oblast týkající se eGovernmentu. [40, 41]

2.4 Hodnocení eGovernmentu v zahraničí eGovernment můžeme hodnotit podle různých kritérií. Důraz na hodnocení je v mezinárodním pojetí kladen především na vztah mezi investicemi a reálnými přínosy. eGovernment můžeme hodnotit podle několika postojů: - Podle ekonomické analýzy. - Podle kvality veřejných služeb. - Podle statistických měření a vyhodnocování pomocí benchmarketingu. 2.4.1

Ekonomická analýza veřejných projektů

Ekonomická analýza zkoumá návratnost investic a analýzy nákladových a přínosových dopadů. Nejvhodnější pro zjišťování efektivity projektů je kombinace analýz ex ante, in media res a ex post. Problémem při hodnocení projektů mohou být dynamické změny například přizpůsobování služeb klientům během doby projektu, změna legislativy nebo také vývoj technologií. 2.4.2

Kvalita služeb eGovernmentu

Zde se hodnotí především kritéria, která jak přímo tak i nepřímo působí na využívání e-služeb. Jedná se například o kvalitu webu nebo vybraných e-služeb, posuzují se různé prvky designu webu a naprogramovaných aplikací v něm. Dále se může jednat o hodnocení kvality návštěvníkem a to například pomocí elektronického dotazníku. Kvalitu e-služeb můžeme hodnotit podle mnoha různých modelů. Například výzkumem zredukovaný seznam dimenzí kvality e-obchodování podle Parasuramana a kol. obsahuje šest hledisek hodnocení, Jde o spolehlivost, efektivnost, míru plnění slibů, vstřícnost, kompenzaci a kontakt. Dalšími autory, kteří se zabývali způsobem hodnocení veřejných projektů jsou Fassnacht a Koese. Jejich model kvality elektronických služeb se dělí na kvalitu prostředí, kvalitu poskytování a kvalitu výsledku.


2.4.3

25

Mezinárodní statistiky a benchmarketing

Základní definicí benchmarketingu je postup, kdy se učíme od jiných a sdílíme jejich informace a pro zlepšení vlastních aktivit se snažíme kopírovat tzv. dobrou praxi. Je založen na porovnávání stejných činností. Při benchmarketingu porovnáváme vlastní činnosti s činnostmi jiných. U eGovernmentu takto můžeme porovnávat určité e-služby například kvalitu, obsah nebo množství poskytovaných elektronických služeb. V roce 2005 byly v Organizaci pro elektronickou spolupráci a rozvoj vypracovány hlavní body pro statistickou analýzu. - Strana nabídky ICT - ICT infrastruktura - ICT produkty - Informace a obsah - Poptávka po ICT

2.5 Vyhodnocování eGovernmentu v České republice Jestliže chceme vyhodnotit eGovernment v určité zemi musíme stanovit oblasti, které budeme posuzovat. [1] Rámec pro hodnocení eGovernmentu na úrovni státu: A. Předmět a praxe hodnocení ústřední úrovně • Cíle, které předpokládají národní strategie, politiky a příslušná legislativa • Kdo je hlavním národním koordinátorem a s kým musí spolupracovat • Rozsah dosavadního hodnocení • Výsledky a požadavky do budoucna B. Předmět a praxe hodnocení územní samosprávy • Cíle a strategie územní samosprávy a její polity a příslušná legislativa • Hlavní koordinátor projektů • Rozsah dosavadního hodnocené • Výsledky a požadavky do budoucna C. Doplňující přístupy jiných subjektů k hodnocení • Existence dalších organizací ovlivňujících eGovernment • Rozsah hodnocení těchto institucí • Výsledky a požadavky do budoucna D. Míra integrace jednotlivých přístupů k hodnocení


26

• Úroveň integrace výsledků • Výsledky a požadavky do budoucna [1, Špaček,NISPAcee (2010a), upraveno] 2.5.1

Hodnocení eGovernmentu hlavními úřady Český statistický úřad

Tento úřad poskytuje především statistická data jak pro veřejnost, tak pro veřejnou správu. Do roku 2006 byla na webu ČSÚ zveřejňována tabulka, s tím, co bude v budoucnu vyhodnocováno. Mezi základní ukazatele patřila infrastruktura ICT, penetrace ICT, využití ICT a důsledky používání ICT. Oblasti sledování byly rozděleny na jednotlivce, podnikatelský sektor, veřejnou správu, sektor vzdělávání, zdravotnictví a audiovizuální sektor. Ročenka ČSÚ z roku 2010 ukazuje, že v ČR je téměř 60% domácností s osobním počítačem a internetem. V přílohách najdeme i dotazník, který se sice na důvody, proč jednotlivci více nekomunikují s veřejnou správou, neptá, ale zjistíme zde např., že 1/3 jednotlivců o projektu Czech POINT neslyšela a 57% ho sice zná, ale nepoužili ho. Co se podnikatelského sektoru týče, 89% podniků využívá internet ve vztahu s veřejnou správou a to k získávání informací a ke stahování formulářů. Ministerstvo informatiky Úkolem ministerstva informatiky bylo vyhledávat, zpracovávat, ukládat a vytvářet nové informace, které můžeme dnes nalézt na archivovaných stránkách ministerstva informatiky. V roce 2006 byla např. publikována zpráva, kde byly mimo jiné informace o Národní politice a strategii. Co v této zprávě chybí, je sebekritika tohoto ministerstva, nejsou zde zmínky o splnění úkolů nebo analýza stavu administrativního Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra přebralo povinnosti ministerstva informatiky a to od roku 2007. Do té doby mělo na starosti vzdělávání úředníků a zajišťování informací obcím a krajům. Do roku 2009 doplňovaly zprávy ministerstva vnitra informace zveřejňované na konferencích ISSS. Dosud poslední výsledky z této konference z roku 2009 podle Šimoníka, Pojera a Svobody ukazují, že občané mají větší zájem o elektronickou komunikaci s veřejnou správou, ovšem jen 18% ji v praxi v roce 2008 využívalo. Od roku 2007 nebyly dosud žádné souhrnné informace o praxi eGovernmentu v České republice ministerstvem vnitra zveřejněny.

Vlastní práce

27

3 Vlastní práce Tato část práce bude věnována srovnání českého a rakouského eGovernmentu. Nejdříve srovnám tyto dvě země z hlediska používání internetu jednotlivci a firmami a z hlediska využívání internetu ve vztahu k veřejné správě. Dále pak budu srovnávat český a rakouský eGovernment podle mnou zvolených kritérií, a to podle legislativní úpravy, rozdílnosti ve službách, cizojazyčnosti a informovanosti a podle srovnání stejných e-služeb, které tyto země nabízejí.

3.1 Srovnání České republiky a Rakouska Tabulka 1Srovnání obecných údajů z roku 2011

Zdroj: Český a rakouský statistický úřad; http://www.statistik.at/web_de/suchergebnisse/index.html http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-0400

obecné informace rozloha počet obyvatel HDP HDP na jednoho obyvatele

Česká republika 78 864 km2 10 505 445 3841,4 mld Kč

83.879 km2 8 430 558 301 Mrd. EUR

20 249 Eur

35 710 Eur

Rakousko

Česká republika i Rakousko jsou státy střední Evropy a členy Evropské unie. Rozlohou je Rakousko s 83 879 km2 o něco větší než Česká republika, která má 78 864 km2. Více obyvatel má oproti Rakousku Česká republika. Ovšem v obou případech jsou rozdíly malé. Větší rozdíl je až ve srovnání těchto dvou států z pohledu hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele, kde Rakousko oproti České republice má tento ukazatel větší o 15 000 Eur, což je skoro jednou tolik.

Vlastní práce

28

3.2 Srovnání využívání internetu v Rakousku a České republice 3.2.1

Srovnání domácností

Tabulka 2 Domácnosti s osobním počítačem, připojením k internetu a vysokorychlostním internetem

Zdroj: Český statistický úřad; http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci

Země

osobní počítač v vysokorychlostní inInternet v % % ternet v % 2008 2009 2010 2008 2009 2010 2008 2009 2010

Česká 52,4 republika Rakousko 75,9 EU27 67,9 průměr

59,6

64,1

45,9

54,2

60,5

36,4

48,9

53,6

74,5

76,2

68,9

69,8

72,9

54,5

57,8

63,7

71,2

74,4

60,4

65,2

70,1

48,6

56,0

61,0

V dnešní době se počítače a internet staly nedílnou součástí života. Podle tabulky (za rok 2010) Českého statistického úřadu o využívání informačních a telekomunikačních technologiích v domácnostech Česká republika mírně zaostává za průměrem evropské 27, naopak Rakousko je na tom o 2 procentní body lépe. V roce 2011 bylo v Rakousku 75% domácností s přístupem k internetu a v roce 2012 již 79% což je celkem 2 649 100 domácností. V České republice činil počet domácností s připojením k internetu v roce 2011 téměř 67% což je 2 500 000 domácností. Vysokorychlostní internet využívalo v roce 2011 v České republice již 63% domácností, v Rakousku to bylo 72 % domácností. Průměr EU 27 činil v roce 2011 73 % domácností s internetem a 68 % domácností s vysokorychlostním internetem. Ve srovnání s EU 27 od roku 2010 žádná výrazná změna nenastala. Rakousko je na tom ve srovnání s EU 27 stále o trochu lépe a Česká republika opět mírně za EU 27 zaostává. [42, 43]

Vlastní práce

3.2.2

29

Srovnání firem

Tabulka 3 Podniky bez finančního sektoru (10 a více zaměstnaných osob), které mají pevné širokopásmové připojení k internetu

Zdroj: Eurostat; http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do

Země Česká republika Rakousko EU 27 průměr

širokopásmové připojení k internetu v % 2008

2009

2010

79

77

85

77 -

76 82

75 84

Z výsledků Eurostatu vyplývá, že co se firem týče, byla Česká republika v roce 2010 nad průměrem EU 27 v širokopásmovém připojení firem k internetu. V roce 2010 využívalo širokopásmové připojení k internetu celkem 85 % firem v ČR a 84 % firem v EU 27, na rozdíl od České republiky, Rakousko v tomto průzkumu za EU 27 zaostává. V roce 2010 využívalo tento druh internetu pouhých 75 % firem. V v roce 2011 a 2012 využívalo internet v Rakousku celkem 98,2 % firem, v Česku to v roce 2011 bylo 96,3 %, což je o 2 procentní body méně než v Rakousku. V lednu roku 2011 využívalo vysokorychlostní internet 89 % firem v Česku i Rakousku. Stejného procenta dosáhl i průměr EU 27. Své webové stránky mělo v tuto dobu zřízeno 77 % firem v Česku a 83 % firem v Rakousku. Své vlastní webové stránky mělo v průměru EU 27 zřízeno 69 % firem. Rakouské firmy, stejně tak jako rakouské domácnosti, jsou, co se vybavenosti internetem a vlastními webovými stránkami týče, na tom lépe, jak Česká republika a zároveň mírně převyšují i průměr EU 27. [44, 45]

Vlastní práce

30

3.3 Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě 3.3.1

Srovnání jednotlivců

Tabulka 4 Využívání internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě v roce 2011

Zdroj: Český a rakouský statistický úřad; http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_ict_ve_vztahu_k_verejne_sprave http://www.statistik.at/web_de/suchergebnisse/index.html

Věk

16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65–74 let celkem

Použití interPoužití internetu ve vztahu netu ve vztahu k veřejné sprá- k veřejné správě v ČR vě v Rakousku v tis. v% v tis v% 243,8 23,2 474,1 51,2 703,9 47,0 732,4 67,6 685,0 42,7 759,5 60,1 475,9 36,0 762 57,6 334,1 22,9 409,9 41,7 77,6 7,8 132,2 16,6 2 520,4 31,78 3.270,0 51,3

V roce 2011 proběhlo v České republice sčítání lidu, domů a bytů což mělo také vliv na využívání internetu ve vztahu k veřejné správě, jelikož lidé měli možnost formuláře týkající se sčítání, vyplnit pomocí internetu online a také se tak zvýšila frekvence vyhledávání pomocí webových stránek veřejné správy. V České republice využívalo v roce 2011 podle Českého statistického úřadu internet ve vztahu k veřejné správě celkem 2 520 400 lidí, což odpovídá necelým 32 % obyvatel. Největší procento lidí využívající internet ve vztahu k veřejné správě bylo v roce 2011 ve věku 25 až 34 let. V tomto věku využívalo tuto cestu celkem 703 900 lidí, což je 47 % lidí v této věkové skupině. Nejmenší procento využívání internetu ve vztahu k veřejné správě a to pouze 7,8 % lidí, bylo ve věku 65 až 74 let. V roce 2012 proběhl v Rakousku průzkum, při kterém byli lidé tázáni, zda a jak využívali služby rakouského eGovernmentu za předcházejících 12 měsíců. Z dotázaných lidí využívalo tuto možnost komunikace s veřejnou správou celkem 53% lidí. Podle výsledků statistického úřadu v Rakousku za rok 2011 využívá služby eGovernmentu 51,3 % obyvatel nejvíce lidí využívajících tuto službu je

Vlastní práce

31

pak ve věku 35 až 44 let, a to celkem 759 500 lidí, procentně je na tom ovšem lépe stejně jak v České republice skupina lidí ve věku 25 až 44 let, kde tyto služby využívá 67,6 % lidí. [46, 47] Jak v České republice, tak v Rakousku využívají internet ve vztahu k veřejné správě především mladší lidé. Největší procenta využívajících jsou ve skupinách 25 až 34 let a 35 až 44 let. Procentně je na tom ovšem Rakousko lépe, zde používá eGovernment celkově 51,3 % lidí, v České republice je to pouhých 31,78 % lidí. Tabulka 5 Používání eGovernmentu jednotlivci k soukromým účelům

Zdroj: Český a rakouský statistický úřad; http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_ict_ve_vztahu_k_verejne_sp rave http://www.statistik.at/web_de/suchergebnisse/index.html

věk

16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65–74 let celkem

vyhledávání informací na www stránkách úřadů v % v ČR v AT

stáhnutí foron-line vyplmuláře z www nění formulástránek úřadů řů v % v% v ČR v AT v ČR v AT

18,9

42,8

10,3

34,7

9,1

13,1

41,7

57,5

25,0

52,2

20,5

32

36,9

53,2

20,0

45,8

19,6

34,3

31,7

48,5

17,3

41,3

15,0

29,5

20,1

35,4

10,0

29,5

8,3

19,5

6,7

13,5

3,6

12,1

3,5

8,9

27,7

43,7

15,3

37,6

13,5

24,4

V České republice občané nejvíce využívají internet ve vztahu k veřejné správě pro vyhledávání informací na webových stránkách úřadů, celkem tuto možnost využívá 43,7 % obyvatel, nejvíce jich je ve věku 25 – 34 let, v tomto věku využívá vyhledávání informací na webových stránkách 57,5 % lidí, tato skupina lidí rov-

Vlastní práce

32

něž nejvíce využívá dalších služeb, jako je stahování formulářů a jejich on-line vyplňování, naopak nejméně tyto služby využívají lidé ve věku 65 až 74 lety. V Rakousku je to obdobně, nejvíce procent lidí (43,7 %) využívá eGovernmentu k internetovému vyhledávání informací na webových stránkách úřadů, 37,6 % obyvatel si pak formuláře z internetu stahuje a 24,4 % obyvatel využívá online vyplňování. Nejvíce tyto služby využívají obyvatele ve věku 25 až 34 let. 3.3.2

Srovnání firem

Tabulka 6 Využívání eGovernmentu podniky za rok 2011

Zdroj: Český a rakouský statistický úřad; http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_ict_ve_vztahu_k_verejne_sp rave http://www.statistik.at/web_de/suchergebnisse/index.html

Odvětví

informační a telekomunikační činnost ubytování a strava doprava a skladování Stavebnictví Celkem

stahování foron-line vyplňomulářů z www získávání inforvání formulářů v mací z webových stránek úřadů v % % stránek v % v ČR v AT v ČR v AT v ČR v AT 94,4

83,5

82,9

80,2

96,9

95,1

72,4 85,9 90,2 86,8

75,8 84 87,7 85,3

51,2 67,7 73,9 73,5

64,1 69,8 76,3 75,1

77,8 89,1 90,6 88,6

76,1 80,2 85,7 83,7

Na rozdíl od jednotlivců, využívají podniky v České republice služeb eGovernmetnu více než v Rakousku. V Česku používá internet ve vztahu k veřejné správě 93 % všech firem. Nejvíce využívají firmy služeb spojených s online formuláři, ať už formuláře ke stažení nebo přímo k online vyplnění. V Rakousku stejně jako v České republice je taktéž nejvíce využívána služba online formulářů. Například v informačním a telekomunikačním odvětví využívá možnost online vyplnění dotazníků 96,9 % firem a v odvětví stavebnictví 90,6 % firem.

Vlastní práce

33

3.4 Srovnání českého eGovernmentu s elektronickou veřejnou správou v Rakousku Tabulka 7 Index rovoje eGovernmentu za rok 2012

Zdroj: OSN; http://unpan3.un.org/egovkb/

stát Česká republika Rakousko Světový průměr

index rozvoje eGovernmentu 2010 2012 0.6060

0.6491

0.6679

0.7840

0.4406 0.4882

Jeden z možných přístupů měření eGovernmentu je Index rozvoje eGovernmentu, který používá OSN. V tomto indexu se zohledňují 3 kritéria, z kterých se pak vypočítá vážený průměr, jedná se o rozsah a kvalitu online služeb, vývoj telekomunikační infrastruktury a vlastní lidský kapitál. Výsledky jsou na stupnici 0 až 1. [48] Tabulka 8 Index rozvoje eGovernmentu pro rok 2012

Zdroj: OSN; http://www.cesifo-group.de/ifoHome/facts/DICE/Public-Sector/PublicGovernance-and-Law/Transparency/UN-e-gov-dev-ind_2012.html

stát Česká republika Rakousko

index rozvoje eGovernmentu rozsah a vývoj telekomuvlastní lidkvalita onlinikační infraský kapitál ne služeb struktury 0.5425

0.5151

0.8898

0.7451

0.6977

0.9091

Podle tohoto měření se jak Česká republika, tak Rakousko nachází nad světovým průměrem. Česká republika dosáhla v roce 2012 indexu 0,6491, Rakousko pak 0,7840 čímž se dostalo v rozvoji eGovernmentu výš, jak Česká republika a zároveň i vysoko nad světový průměr, který je roven 0,4882.

Vlastní práce

34

Celkově se Česká republika v měření eGovernmentu pomocí Indexu rozvoje eGovernmentu umístila na 46. místě, Rakousko oproti Česku je na tom celosvětově lépe a patří mu 21. příčka. 3.4.1

Srovnání podle úpravy v zákoně

V České republice je otázka eGovernmentu upravena zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. V Rakousku tuto problematiku upravuje zákon č. 10/2004 o předpisech pro usnadnění elektronických transakcí s veřejnými orgány (BGBl. I Nr. 10/2004, Bundesgesetz über Regelungen zur Erleichterung des elektronischen Verkehrs mit öffentlichen Stellen E-Government-Gesetz – E-GovG). Rakousko patří k prvním státům EU, které vydalo obsáhlý právní předpis zabývající se oblastí eGovernmentu, z tohoto důvodu může E-GovG sloužit i jako vzor a proto je tento zákon uveřejněn i v anglické verzi. Zákon nabyl účinnosti 1. března 2004, tedy o pět let dříve než zákon český, který je účinný od 1. července 2009. Oba tyto zákony prošly několika změnami, poslední provedená změna v českém zákoně byla provedena v roce 2012, rakouský zákon je od roku 2010 beze změn. Struktura zákonů Rakouský zákon je strukturovaný do oddílů a to celkem do sedmi, které se pak dále člení do 28 paragrafů. Oddíl I. Předmět a účel zákona Oddíl II. Identifikace a ověření totožnosti v elektronické komunikaci s orgány veřejné správy Oddíl III. Využití funkcí identifikačního průkazu v soukromém sektoru Oddíl IV. Elektronické potvrzování dat Oddíl V. Zvláštní rysy vedení elektronických záznamů Oddíl VI Sankční ustanovení Oddíl VII. Přechodná a závěrečná ustanovení Český zákon je rozdělen pouze do paragrafů a to celkem do 32. Předmět úpravy Jak v Česku, tak v Rakousku je předmětem zákona elektronická komunikace s orgány veřejné moci. V České republice je kromě tohoto předmětem zákona dodávání dokumentů pomocí datových schránek, jejich informační systém a autorizovaná konverze dokumentů. V Rakousku je pak předmětem zákona zlepšení právní ochrany pomocí technických prostředků a to tam, kde zatím žádná jiná opatření nebyla zavedena

Vlastní práce

35

a dále pak zajištění oficiálních webových stránek tak, aby splňovaly mezinárodní normy a dostupnost i zdravotně postiženým. 3.4.2

Informační služby

Hlavní internetové portály eGovernmentu V České republice neexistuje žádný internetový portál, který by obsahoval ucelené informace o české elektronické veřejné správě. Avšak jako hlavní internetový portál může být brán Portál veřejné správy České republiky (portal.gov.cz), kde sice nenajdeme všechny informace a možnosti, které český eGovernment nabízí, ale pomocí odkazů zde umístěných nám tento portál umožňuje dostat se k námi hledaným informacím. Tento portál je spravován ministerstvem vnitra Rakousko oproti České republice má již rozsáhlejší portál s názvem Digitales Österreich, který je spravován přímo platformou Digitales Österreich. Na tomto webu nalezneme nejenom odkazy na další služby, které rakouský eGovernment nabízí, ale také většinu informací týkajících se rakouského eGovernmentu a jeho možností. Tabulka 9 Hlavní portály v Česku a Rakousku

Zdroj: Digitales ‚Österreich http://www.digitales.oesterreich.gv.at/, Portál veřejné správy, http://portal.gov.cz/portal/obcan/ služby ucelené, rozsáhlé informace o eGov. strukturování webu klávesové zkratky vyhledávač bezbariérový přístup velké písmo cizojazyčnost přehlednost hlavní strany

Česká republika - portal.gov.cz

Rakousko - Digitales Österreich

ne

ano

ano ano ano ano ne ne

ano ano ano ano ano ano

ano

ano

Oba tyto weby jsou strukturované, obsah je rozdělen podle cílových skupin uživatelů (občané, podnikatelé, veřejná správa) a předmětu, mohou se zde používat i klávesové zkratky a lze využít i vyhledávač. Zároveň se weby snaží o maximální přístupnost a funkčnost pro všechny uživatele internetu. V Rakousku je bezbariérový přístup řešen směrnicí WCAG 2.0 z WAI / W3C v České republice je to vyhláška č. 64/2008 Sb., o přístupnosti. Portál veřejné správy České republiky v některých možnostech za Digitales Österreich zaostává. Jedná se například o velikost písma, které jde na webu Di-

Vlastní práce

36

gitales Österreich nastavit, čímž se písmo zvětší a zároveň se nastaví i jednoduché rozložení. Dalším nedostatkem oproti rakouskému webu je cizojazyčnost. Na českém portálu lze informace číst pouze v národním jazyce, tedy v češtině, na webu rakouském lze krom národního jazyka studovat informace i v jazyce anglickém. Jak český tak rakouský web má přehlednou hlavní stranu, na které najdeme odkazy na další internetové zdroje (v České republice jsou to odkazy na Czech POINT a datové schránky, v Rakousku je těchto odkazů více například odkaz na stránky karty občana nebo na portál pro podnikatele), vyhledávač, strukturovaný obsah a aktuality. Internetové portály pro podnikatele Tabulka 10 Portály pro podnikání

Zdroj: Unternehmensserviceportal, https://www.usp.gv.at/Portal.Node/usp/public; Businessinfo, http://www.businessinfo.cz/

služby ucelené a rozsáhlé informace strukturování webu vyhledávač velké písmo cizojazyčnost přehlednost hlavní strany možnost stažení formulářů aktuality možnost registrace bezbariérový přístup

Česká republika

Rakousko

Businessinfo.cz

Unternehmensservice Portal

ano

ano

ano

ano

ano ano ano

ano ano ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

Vlastní práce

37

Pro informace spojené s podnikáním v České republice slouží internetový portál Businessinfo.cz, ten vznikl v roce 2001 za účelem sjednocení důležitých informací a služeb a je pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu. Na tomto portálu se můžeme dozvědět hlavní informace týkající se podnikání, exportu, podpory a dotací a komunikace s orgány veřejné správy, zároveň je zde možné stažení potřebných formulářů. Na hlavní straně je umístěn seznam základních informací členěných do tematických skupin (úvod, fáze podnikání, daně a účetnictví, dotace a financování, zahraniční obchod, leasing a právo, podnikatelské prostředí a e-Nástroje). Dále se zde nachází vyhledávač a to vyhledávač základní, nebo s rozšířeným vyhledáváním, zároveň je zde možná registrace, možnost zvolení velikosti písmen (3 různé velikosti) a možnost změny jazyka. Volba jazyka je zde rozdělena na dvě možnosti. První možností je jazyk anglický, do kterého se přeloží všechny informace v portálu, nebo je zde možnost volby z 66 různých jazyků. Do těchto jazyků se ovšem přeloží jen stránka, v které se zrovna návštěvník nachází. Rakouský web zabývající se touto problematikou se nazývá Unternehmenssevice Portal. Je to centrální portál rakouské vlády pro firmy a poskytuje přímý přístup k mnoha eGovernment aplikacím a dalším informacím týkajících se podnikání. Tento portál funguje online teprve od roku 2010 a od května roku 2012 se zde mohou přihlašovat všichni podnikatelé a tak využívat online služby spojené s komunikací s veřejnou správou. Na hlavní straně se stejně jako na českém portálu nachází seznam členěný do tematických kategorií (založení, daně a finance, spolupracovníci, bezpečnost a ochrana zdraví, životní prostředí a doprava, zahraniční obchod, formuláře,…) I zde nalezneme vyhledávač a možnost změny jazyka na anglický. Velkou výhodou je i bezbariérový přístup. Pokud si tuto možnost návštěvník nastaví, objeví se mu nové dialogové okno, v kterém je daný text umístěn a zároveň se i nahlas přehraje a v pravém horním rohu se tento text tlumočí do znakové řeči.

Vlastní práce

3.4.3

38

Porovnání vybraných e-služeb v ČR a Rakousku

Pro srovnání z tohoto hlediska si zvolím několik služeb, dostupných v obou zemích a popíši rozdíly, které Česká republika oproti Rakousku má. Půjde o podání daně z příjmu FO, služby spojené s hledáním práce, získání občanských průkazů, základní registry. Podání daně z příjmu FO Tabulka 11 Podání daně z příjmu FO

Zdroj: Daňový portál, http://adisspr.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/uvod.faces; Finanzonline.at, https://finanzonline.bmf.gv.at/fon/#

možnosti možnost el. podání k elektronickému podání je potřeba cizojazyčnost ePodpora vyhledávač na hlavní straně

Podání elektronického přiznání k dani FO v ČR v AT ano

ano

elektronický podpis ne ano

registrace nebo karta občana ne ano

ne

ne

Podání daňového přiznání v elektronické podobě je možné jak v České republice, tak v Rakousku. V České republice k tomu slouží Daňový portál, který poskytuje generální finanční ředitelství. Zde je možné vyplnit si online formulář k dani z příjmu FO a poslat ho příslušnému finančnímu úřadu. Toto podání je možné buď přes internet, nebo pomocí diskety. Podání přiznání pomocí internetu je možné buď pomocí datové zprávy s elektronickým podpisem, nebo i bez něj, ovšem v takovém případě je nutná i písemná podoba, která bude doručena správci daně. V Rakousku k tomuto účelu slouží virtuální finanční úřad s názvem Finanzonline, který spadá pod ministerstvo financí. I zde je možné online vyřízení daně z příjmu FO, zaregistrování je možné buď přímo na tomto portálu, písemně nebo faxem nebo osobně na jakémkoliv finančním úřadě. Po zaregistrování, obdrží uživatel dopis s přístupovou identifikací a heslem. Další možností jak online přes tento portál učinit podání k dani z příjmu je karta občana. Pokud má-

Vlastní práce

39

me doma zároveň i čtečku karet můžeme se na tento portál dostat pomocí karty i bez registrace, zároveň je možné použít i další formu karty občana v podobě mobilního telefonu. Oba tyto portály jsou dostupné pouze v národních jazycích, jejich změna na jiné není možná, zároveň také na hlavní straně nenabízí žádný vyhledávač. Na obou webech se ale nachází podpora, kde vyhledávače nalezneme a krom nich dále pak často kladené otázky nebo video návody. Služby spojené s hledáním práce Tabulka 12 Služby spojené s hledáním práce

Zdroj: Portál Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz, Arbeitsmarktsevice Österreich http://www.ams.at/index.html

Možnosti

centrální internetový portál stažení formulářů možnost zasílání nabídek na mail odkaz na EURES Cizojazyčnost

Služby spojené s hledáním práce ČR AT ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano ano

ano ano

Jak v České republice, tak v Rakousku, existují internetové portály, které umožňují pomoc při hledání práce. V České republice je to integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí, kde nalezneme odkaz například i na úřad práce České republiky. Na tomto portálu jsou odkazy i na další české i zahraniční portály, které nabízí práce. Na integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí je možné se i zaregistrovat a tím využívat více služeb, které tento portál nabízí. Pro neregistrované návštěvníky portálu jsou zde umístěny různě podrobné vyhledávače, pomocí kterých získají návštěvníci seznam volných míst, podle jimi zvolených kritérií. Registrovaní návštěvníci portálu mají možnost i sestavení svého vlastního životopisu, nebo si mohou nabídky pracovních míst nechat zasílat každé ráno na jejich emailové adresy. Krom vyhledávače pro hledání volných míst je zde umístěn vyhledávač pro hledání zájemců o práci, jak zájemci o práci tak i zadavatelé zde

Vlastní práce

40

mají možnost umístit své inzeráty, na tomto portálu najdeme i spoustu formulářů, které je možné vyplněné nebo prázdné si uložit popřípadě rovnou vytisknout. Jedním z dalších odkazů, který se na tomto portálu nachází je odkaz na stránky EURES (Evropský portál pracovní mobility), který usnadňuje mezinárodní mobilitu pracovních sil. Velice dobré možnosti na tomto portálu mají i zahraniční návštěvníci, jelikož je tento portál přístupný hned v devíti jazycích a to krom českého jazyka ještě v angličtině, francouzštině, ruštině, španělštině, ukrajinštině, bulharštině, moravštině a mongolštině. V Rakousku se tento portál nazývá Arbeitsmarktservice Österreich. Stejně jako v České republice lze na tomto portálu vyhledat pracovní nabídky z celého Rakouska, nebo si vyhledávání přizpůsobit podle vlastních kritérií, například lokality. Také tu jsou online formuláře, které je možné si stáhnout do svého počítače a zároveň i možnost zaregistrování se na tomto portále, které stejně jak v České republice umožňuje rozšíření poskytovaných služeb portálem, jako je například zasílání pracovních nabídek na email. Dále je zde také umístěn odkaz na EURES a oproti České republice zde můžeme nalézt mezinárodní služby zaměstnanosti, kde jsou vypsané evropské země a USA a odkazy na jejich oficiální internetové stránky specializující se na pomoc při hledání práce. Pro Českou republiku je zde umístěn odkaz na integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí. Co se jazykové dostupnosti týče, je tento portál přístupný buď v německém, nebo anglickém jazyce. Získání občanských průkazů Tabulka 13 Služby spojené s podáním žádosti o občanský průkaz

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky http://www.mvcr.cz/clanek/osobnidoklady-642319.aspx, Help.gv.at https://www.help.gv.at/Portal.Node/hlpd/public/content/3/Seite.030100.html

možnosti stažení formuláře online možnost si online domluvit schůku na úřadě možnost volby jakéhokoliv příslušného úřadu

služby spojené s podáním žádosti o občanský průkaz Česká republika Rakousko ano

ano

ano

ano

ne

ano

Vlastní práce

41

Podání žádosti a získání občanského průkazu je možné v Rakousku a do jisté míry i v České republice. Získání stanoveného formuláře pro podání žádosti je možné jak na stránkách Ministerstva vnitra, tak i na internetových stránkách příslušných obecních úřadů s rozšířenou působností. Tento formulář je možné poslat i elektronickou cestou avšak pouze příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kde má dotyčný trvalé bydliště. K tomu, aby bylo možné takto formulář poslat, je nutné přiložit digitalizovanou fotografii občana a jeho podpis z evidence cestovních dokladů nebo občanských průkazů. Tato žádost se posílá pomocí datových schránek, pokud se k odeslání nepoužije datová schránka, musí být tato žádost opatřena elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. K vyzvednutí občanského průkazu je nutná návštěva úřadu, který předává vyhotovené občanské průkazy, který již ovšem nemusí být v místě trvalého bydliště. Ve formuláři je možné si zaškrtnout jakýkoliv úřad, který je k vydání občanského průkazu oprávněn. K objednání se pro vyřízení občanského průkazu je možné využít online objednání na internetových stránkách příslušného úřadu. Žádost o občanský průkaz je v Rakousku možné podat na jakémkoliv příslušném úřadě, bez ohledu na trvalé bydliště. Na rozdíl od České republiky není k vyzvednutí nutné navštívit daný úřad. Občanský průkaz je zde doručován poštou na adresu trvalého bydliště. Formulář pro získání občanského průkazu je možné získat na internetovém informačním portálu HELP.gv.at. a po stažení je možné ho rovnou i vyplnit. K domluvení si schůzky na úřadě je taktéž možné využít internetových stránek. Základní registry Tabulka 14 Základní registry

Zdroj:Správa základních registrů http://www.szrcr.cz/, Digitales ‚Österreich, http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/6761/default.aspx#a52 v České reREGISTRY v Rakousku publice základní centrální registry 4 5 centrální registr obyvatel ano ano centrální registr právnických ano ano osob ano (ale nepatří centrální registr vozidel mezi 4 základní ano registry ) centrální registr práv a poano ne vinností registr územní identifikace ano ano registr spolků ne ano

Vlastní práce

42

Jak v České republice, tak v Rakousku existuje několik základních centrálních registrů. V Česku jsou to celkem čtyři základní registry. Jedná se o registr obyvatel, registr práv a povinností, registr osob a registr územní identifikace, adres a nemovitostí. V registru obyvatel jsou uvedeny informace o fyzických osobách, tedy o všech občanech ČR, cizincích s trvalým pobytem a občanech jiných národností, kteří se v tomto registru také uvádějí. Registr práv a povinností obsahuje informace o působnosti státních orgánů a o právech a povinnostech osob. V registru osob jsou umístěny informace o právnických osobách a jejich organizačních složkách a v registru identifikace, adres a nemovitostí jsou evidovány informace o územních prvcích. Dalšími registry, které jsou v České republice zřízeny jsou například registr vozidel nebo registr dlužníků, tyto registry však zatím nejsou zařazeny mezi čtyři základní centrální registry českého eGovernmentu. Rakousko má k dispozici celkem pět základních centrálních registrů. Jde o registr evidence majetku (Zentrales Anlagenregister), obchodní rejstřík (Zentrales Gewerberegister), registr vozidel (Zentrales Kraftfahrzeugregister), přihlašovací registr (Zentrales Melderegister) a registr spolků (Zentrales Vereinsregister). Krom těchto registrů existuje dále ještě dalších patnáct registrů, jako je například evidence o úrovni vzdělání v Rakousku, registr řidičských průkazů, digitální katastrální mapa nebo registr dokladů totožnosti. V registru evidence majetku jsou umístěny záznamy o evidenci staveb, tedy domů nebo například bytů. Centrální obchodní rejstřík obsahuje údaje o podnikatelích a živnostenských oprávněních a je spojen s registrem zprostředkovatelů pojištění a obchodním rejstříkem, v registru vozidel jsou pak uvedeny majitelé motorových vozidel a typy těchto vozidel. Přihlašovací registr je shodný s českým registrem obyvatel, v tomto registru jsou uvedeny informace o obyvatelích Rakouska. Registr spolků pak obsahuje informace o spolcích, jejich jméno, sídlo, orgány a funkci.

Vlastní práce

43

Tabulka 15 Centrální registr obyvatel

Zdroj: Digitales Österreich, http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/6761/default.aspx#a52, Správa základních registrů http://www.szrcr.cz/registr-obyvatel

registr občanů centrální registr

ČR ano

AT ano

správcem Ministerstvo vnitra

ano

ano

záruka aktuálních a správných dat

ano

ano

možnost online nahlédnutí občanům

ne

ano

Centrální registr obyvatel je v České republice spravován Ministerstvem vnitra a je hlavním zdrojem údajů o fyzických osobách. Jde o osoby, které jsou občany ČR, nebo zde mají trvalý pobyt, dále pak osoby, kterým zde byl udělen azyl nebo doplňková ochrana a osoby, které jsou v registru zapsané z důvodu právního předpisu, který tak stanovil. O těchto osobách se v registru vedou referenční údaje, kterými jsou jméno a příjmení, adresa místa pobytu, datum narození a úmrtí, místo narození a úmrtí, státní občanství, čísla elektronických dokladů a údaj o zpřístupněné datové schránce. Tento registr je neveřejný. Rakouský centrální registr obyvatel se nazývá Zentrales Melderegistr, tedy centrální přihlašovací registr a je taktéž spravován rakouským Ministerstvem vnitra. Stejně jako český registr shromažďuje údaje o totožnosti a pobytu fyzických osob. Jde o jméno a příjmení, datum narození, pohlaví, státní občanství, bydliště, číslo v centrálním přihlašovacím registru, dále zde pak může být uvedena informace o rodinném stavu. Přístup k těmto datům mají matriční úřady, notáři nebo veřejné a soukromé orgány, které jsou uvedeny v zákoně o centrálním registru. Jednotlivci pak mají možnost do registru nahlédnout online po přihlášení na stránkách Ministerstva vnitra.

Vlastní práce

3.4.4

44

Rozdílnost ve službách

Karta občana Jednou ze služeb, které český eGovernment nenabízí je Karta občana. („Bürgerkarte“). Tato služba je v Rakousku dostupná v podobě karty, která vzhledem připomíná například kreditní kartu a dále pak v podobě čipu v mobilním telefonu. Jedná se o elektronický průkaz, který umožňuje online podepisování a možnost využití dalších více jak sto aplikací, jedná se o internetové bankovnictví, online vyřizování s úřady a poštou, nebo slouží jako datový tresor. V České republice není tento obecný způsob identifikace možný. K online podepisování dokumentů je nutný elektronický podpis a k internetovému bankovnictví slouží zvláštní hesla a čipy.1 Internetový portál pro občany Další službou, kterou český eGovernment nenabízí je internetový informační portál sloužící především pro občany. Tento portál se nazývá HELP.gv.at a online je dostupný od roku 2001. Návštěvníci zde naleznou více jak 150 různých témat, formulářů, dokumentů a informací o platných poplatcích. Témata jsou na hlavní straně seřazena abecedně a návštěvníci se zde dozví odpovědi týkající se práce, bydlení, manželství, rodiny, vzdělání, invalidity daní a financí a sociálních služeb. Na hlavní straně je umístěn obsah, novinky, vyhledávač a možnost přihlášení pomocí karty občana. Dále zde nalezneme odkazy na Twitter a Facebook. Portál je dostupný v úředním, tedy německém jazyce, nebo v jazyce anglickém. Centrální portál zabývající se otázkami občanského života v České republice nenalezneme. Příslušné informace musí občané hledat na daných stránkách ministerstev nebo úřadů, pod které daný problém spadá. [49] Změna trvalého bydliště Změna trvalého bydliště online cestou není v České republice dostupná. Občanům jsou prostřednictvím internetu poskytovány pouze informace, týkající se této problematiky a to na stránkách Ministerstva vnitra, kde je možné si stáhnou i vzorový formulář. Tento formulář slouží ovšem pouze jako vzor a je proto i Kartu občana je možné si zřídit zcela zdarma ať už v podobě e-karty nebo funkce v mobilním telefonu. Pomocí této karty je možné se přihlásit ke svému účtu na všech internetových stránkách a úřadech rakouské veřejné správy a to bez použití vlastních přístupových jmen a hesel. Heslo karty je vygenerováno tak, aby neobsahovalo žádné uživatelovi osobní údaje jako je například rodné číslo nebo datum narození.

1

Vlastní práce

45

opatřen velkým červeným V uprostřed, tudíž je na úřadech nepoužitelný. Originální tiskopis je nutné vyplnit namístě ohlašovny, kterou je obecní úřad, nebo úřad městských částí popřípadě území vojenských újezdů nebo újezdní úřad. Rakousko online cestu pro změnu trvalého bydliště umožňuje. Přes portál pro občany HELP.gv.at je možné si potřebný formulář stáhnout nebo ho přímo vyplnit. Změna trvalého bydliště je pak možná buď osobně na daném úřadě nebo poštovní cestou, využití faxu nebo emailu zatím v dnešní době není možné. Zároveň jde i požádat online o potvrzení platné registrace a to pomocí karty občana. [50, 51] Registrace vozidel Na rozdíl od České republiky řeší otázku registrace nových vozidel v Rakousku přímo pojišťovny, u kterých má majitel auta zřízené pojištění odpovědnosti za škodu provozem vozidla (povinné ručení). V České republice si registraci automobilu zařizuje sám majitel a to na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností, kde má majitel motorového vozidla trvalé bydliště. Přihlášení k registraci musí být podáno na originálním formuláři, který je k dispozici pouze na příslušných úřadech. Krom formuláře musí majitel motorového vozidla předložit také občanský průkaz, technický průkaz vozidla, doklad o technické prohlídce a doklad o pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Jak v Rakousku, tak v České republice jsou všechny potřebné informace umístěny na internetových portálech, kde je možné získat i vyplněný vzor žádosti o registraci nového vozidla. [52, 53]

Závěr

46

4 Závěr V mé bakalářské práci jsem se věnovala tématu českého eGovernmentu. Mým hlavním cílem bylo popsat český eGovernment a porovnat ho s rakouskou veřejnou správou a to podle mnou zvolených kritérií. V literární části jsem se věnovala především teoretické charakteristice eGovernmentu jak v České republice, tak v Rakousku. Ve zkratce jsem popsala historii vývoje eGovernmentu v obou zemích, představila hlavní znaky obou eGovernmentů a další možnosti služeb, které jsou v daných zemích dostupné. Vlastní část mé práce byla již věnována hlavnímu cíli a to porovnání obou eGovernmentů. Nejdříve jsem zhodnotila využívání internetu v České republice a Rakousku a to jak firmami, tak občany, a zároveň jsem porovnala využití internetu v obou zemích ve vztahu s veřejnou správou. Z výsledků ze statistického úřadu v Česku a Rakousku jsem zjistila, že využívání internetu jak občany, tak podniky v obou zemích každoročně narůstá. V roce 2011 používalo internet 75 % domácností v Rakousku a 67 % domácností v Česku. Co se v roce 2011 firem týče, v České republice to bylo celkem 96 % a v Rakousku 98 %. V obou případech je na tom tedy Rakousko procentně lépe, ovšem rozdíl není nijak velký. Větší rozdíl je vidět při srovnání využití internetu ve vztahu s veřejnou správou. Zde Česká republika za Rakouskem mírně zaostává. Internet v tomto případě v Česku využije necelých 32 % jednotlivců oproti Rakousku, kde tuto možnost uplatní 51 % občanů. Firmy v Rakousku a Česku jsou v tomto ohledu vyrovnané, v obou případech používá internet ve vztahu s veřejnou správou přes 90 % podniků. Dalším mým kritériem pro hodnocení byl Index rozvoje eGovermentu2, který využívá OSN. V tomto případě jsou obě mnou zkoumané země nad celosvětovým průměrem, který v roce 2012 činil 0,4882. Česká republika dosáhla v tomto roce indexu 0,6491 a Rakousko 0,7840 čímž se dostává v žebříčku výš jak Česká republika, která je na 46. místě. Rakousko je díky svému vysokému indexu na 21. příčce. Dále jsem se pak věnovala úpravě v zákoně. V tomto případě je na tom Rakousko lépe, jelikož zákon o elektronické veřejné správě má již od roku 2004, kdy nabyl účinnosti a patří tak k prvním státům EU, které vydali ucelený právní předpis týkající se problematiky eGovernmentu a tím pádem může sloužit i jako

Tento index zohledňuje tři kritéria a to rozsah a kvalita online služeb, vývoj telekomunikační infrastruktury a vlastní lidský kapitál. Z těchto kritérií se vypočítá vážený průměr a výsledky jsou pak na stupnici od 0 do 1, kde 0 je nejhorší umístění země v možnostech eGovernmentu a jedna nejlepší.

2

Závěr

47

vzor pro další státy. V České republice je zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů účinný od 1. července 2009. Dalším tématem, kterým jsem se zabývala byly informační služby, kdy jsem porovnávala internetové portály v Česku a Rakousku a to hlavní internetové portály zabývající se eGovernmentem a dále pak internetové portály, které napomáhají k řešení otázek týkajících se občanů ve vztahu s veřejnou správou a dále pak portály specializované na vztah firem s veřejnou správou. V tomto případě jsem portály hodnotila podle množství a ucelenosti informací, struktury a vzhledu webu a dále pak podle dalších možností jako je cizojazyčnost, možnost velkých písmen nebo umístění vyhledávače na hlavní straně portálu. Podle mého názoru se v tomto srovnání umístilo lépe Rakousko. Na jeho hlavním internetovém portálu „Digitales Österreich“ nalezneme všechny potřebné informace a odkazy na další portály, kterými jsou například „Help.gv.at“ specializující se především na občany a jejich každodenní potřeby, nebo také „Unternehmensserviceportal“ řešící otázky týkající se vztahu firem a veřejné správy. V České republice nalezneme pouze hlavní internetový portál eGovernmentu a to „portal.gov.cz“ a portál zaměřený na podnikatele, kterým je „Businessinfo.cz“, ovšem žádný portál obsahující ucelené informace týkající se vztahu občanů a veřejné správy zde již není. Dále jsem pak vybrala a porovnala několik e-služeb, které poskytuje jak český, tak rakouský eGovernment. Jednalo se o podání daně z příjmu FO, služby spojené s hledáním práce, získání občanských průkazů a srovnání základních registrů. U těchto služeb jsem porovnávala možnosti, které se občanům u těchto služeb nabízí. Jednalo se o získávání informací přes internet, možnost stáhnutí nebo vyplnění online formulářů a také možnost volby jiného než mateřského jazyka na daných internetových stránkách. V těchto případech byly služby nabízené oběma státy dosti podobné, avšak co se rychlosti vyhledávání informací týče, na tom bylo Rakousko lépe, jelikož všechny informace týkající se těchto služeb byly dohledatelné na již zmíněném portálu „Help.gv.at.“ Posledním mým porovnávacím kritériem byly e-služby, které v České republice oproti Rakousku chybí. Největším nedostatkem oproti rakouskému eGovernmentu je karta občana, kterou si zde mohou občané bezplatně zřídit. Díky této kartě mají občané Rakouska rychlý přístup do více jak sto aplikací. Karta občana slouží jako elektronický podpis, přístup k internetovému bankovnictví nebo jako prostředek komunikace s úřady a poštou. Dalším velkým rozdílem oproti České republice je i registrace vozidel, v Rakousku tuto registraci provádí příslušná pojišťovna, u které má majitel vozidla uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu provozem vozidla (povinné ručení). Na základě mé práce se mi po zhodnocení všech zde uvedených kritérií jeví služby rakouského eGovernmentu jako kvalitnější. A i když se česká elektronická

Závěr

48

veřejná správa stále vyvíjí, služby, které nabízí, zatím nedosahují možností, které poskytuje elektronická správa u našeho sousedního státu. I povědomí občanů o možnostech využívání eGovernmentu není tak velké jako v Rakousku. V celosvětovém porovnání si Česká republika nevede špatně a například podle indexu eGovernmentu je vysoko nad celosvětovým průměrem avšak při srovnání pouze se státy Evropské unie na tom nejsme nejlépe a podle uveřejněných dat Evropské komise z roku 2012 jsme ve využívání ICT služeb při komunikaci s úřady pod průměrem EU.3

ICT UNIE. ICT unie: Česká republika zaostává v ICT za vyspělými zeměmi i průměrem EU [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.ictu.cz/index.php?id=1153&no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=603&tx_ttnews[bac kPid]=14

3

Literatura

49

5 Literatura [1] ŠPAČEK, Bohumír. Úvod do eGovernmentu v České republice: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-80-7400-261-8. [2] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. [3] Ministerstvo vnitra České republiky: eGON jako symbol eGovernmentu moderního, přátelského a efektivního úřadu. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-jako-symbol-egovernmentu-modernihopratelskeho-a-efektivniho-uradu-252052.aspx [4] Czech POINT: Co je Czech POINT. [online]. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/22 [5] Ministerstvo vnitra České republiky: Czech POINT - kontaktní místa veřejné správy. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2012-1125]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-symbol-egovernmentuczech-point-kontaktni-mista-verejne-spravy.aspx [6] Czech point: Co poskytuje Czech POINT. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/23 [7] Ministerstvo vnitra České republiky: Komunikační infrastruktura veřejné správy. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2012-1125]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-symbol-egovernmentukomunikacni-infrastruktura-verejne-spravy.aspx [8] Czech POINT: Slovník pojmů. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/501 [9] Ministerstvo vnitra České republiky: Zákon o eGovernmentu. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/ega-cili-zakon-o-egovernmentu.aspx [10] Česká republika. Zákon č.300/2008 Sb.: o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. In: Sbírka zákonů. Praha 4: Tiskárna ministerstva vnitra, ročník 2008, 98. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=67315&recSh ow=0&fulltext=&nr=300~2F2008&part=&name=&rpp=15#parCnt [11] MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Ministerstvo vnitra České republiky: Legislativa [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/legislativa.aspx [12] MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Ministerstvo vnitra České republiky: Blíží se spuštění pilotního provozu základních registrů [online]. [cit.

Literatura

50

2012-12-05]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/blizi-se-spustenipilotniho-provozu-zakladnich-registru.aspx [13] MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Ministerstvo vnitra České republiky: Základní registry veřejné správy [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zakladni-registry-zakladni-registry-verejnespravy.aspx [14] MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Czech POINT: Základní registry [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/587 [15] Česká republika. Č. 111/2009 Sb.: Zákon o základních registrech. In: Sbírka zákonů. 26.03.2009, 033/2009. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-111 [16] Ministerstvo vnitra České republiky: Systém základních registrů. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-symbol-egovernmentu-dokumentyseznam-zakladnich-registru.aspx [17] Správa základních registrů: Informační systém základních registrů. SPRÁVA ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ. [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/informacni-system-zakladnich-registru [18] • Datové schránky: Vše co jste chtěli vědět o datových schránkách. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.datoveschranky.info/cz/o-datovych-schrankach/vse--co-jstechteli-vedet-o-datovych-schrankach-id34695/ [19] • Ministerstvo vnitra České republiky: Co jsou datové schránky. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: hhttp://www.mvcr.cz/clanek/datove-schranky-co-jsou-datoveschranky.aspx] [20] Ministerstvo vnitra České republiky: Klaudie – od správy majetku k modelu poskytování a odebírání služeb. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/klaudie-od-spravy-majetku-k-modeluposkytovani-a-odebirani-sluzeb.aspx [21] IBM: IBM - Cloud Computing. [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www-05.ibm.com/cz/ibm/cloud/ [22] Ministerstvo vnitra České republiky: Portál veřejné správy. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/portal-verejne-spravy.aspx [23] Portál veřejné správy. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/portal/obcan/ [24] DIGITALES ÖSTERREICH. Behörden im Netz: Das österreichische EGovernment ABC [online]. Vídeň, 2011, 182 s. ISBN 978-3-200-02351-2. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/DocView.axd?CobId=43072

Literatura

51

[25] DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich [online]. [cit. 2013-0226]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/ [26] UNTERNEHMENSSERVICEPORTAL. USP [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: https://www.usp.gv.at/Portal.Node/usp/public/info/ueber_das_usp/39866.ht ml [27] DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich: E-Government Werkzeuge [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/5240/default.aspx [28] DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich: E-Government Werkzeuge [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/5244/Default.aspx [29] POSCH, Prof Dr. Reinhard a Manfred HOLZBACH. Bürgerkarte: Was die Bürgerkarte kann [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.buergerkarte.at/anwendungen.de.php [30] DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich: Elektronische Signaturen [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/5567/default.aspx [31] DIGITALES 'OSTERREICH. Digitales Österreich: Elektronische Zahlung [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/5269/default.aspx [32] BUNDESMINISTERIUM FÜR FINANZEN. BMF: INTERNETZAHLUNG EPS ONLINE-ÜBERWEISUNG [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/EGovernment/EZahlungsverkehrder_2565/Internetzahlu ngOnli_2660/_start.htm [33] DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich: Der elektronische Akt (ELAK) [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/5231/default.aspx [34] BUNDESKANZLERAMT. Bundeskanzleramt: Elektronische Zustellung [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.bka.gv.at/DesktopDefault.aspx?TabID=4633&Alias=bka [35] DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich: Das Österreichische EGovernment Gütesiegel [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/5422/default.aspx [36] DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich: Zeitstempeldienst [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/5623/default.aspx [37] ČESKÁ POŠTA. Česká pošta: Kvalifikované časové razítko [online]. 2011 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/esluzby/kvalifikovane-casove-razitko-id30241/ [38] DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich: Register [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/6761/default.aspx#a4

Literatura

52

[39] BUNDESMINISTERIUM FÜR INNERES. Bundesministerium für Inneres: Überblick [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.bmi.gv.at/cms/BMI_ZMR/behoerden/start.aspx [40]DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich: Rechtliche Rahmenbedingungen von E-Government in Österreich [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/5238/default.aspx#a1 [41]Rakousko. Bundesgesetz über Regelungen zur Erleichterung des elektronischen Verkehrs mit öffentlichen Stellen. In: Bundesgesetzblatt. 2004. Dostupné z: http://www.ris.bka.gv.at/Dokument.wxe?Abfrage=BgblAuth&Dokumentnumm er=BGBLA_2004_I_10 [42] STATISTIK AUSTRIA. Statistik Austria: Informationsgesellschaft [online]. 2012 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/informationsgesellschaft/index.ht ml [43]Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi. In: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/500043D790/$File/970111a.pdf [44] Informační společnost v číslech: Podniky. In: Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C7002D34EA/$File/970512_D. pdf [45] STATISTIK AUSTRIA. Statistik Austria: IKT-Einsatz in Unternehmen 2012 [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/informationsgesellschaft/index.ht ml [46] DIGITALES ÖSTERREICH. Digitales Österreich: Statistik AT [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/5428/DesktopDefault.aspx?tabid=5 428 [47] Využívání ICT ve vztahu k veřejné správě: VYUŽÍVÁNÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ - JEDNOTLIVCI. In: SKARLANDTOVÁ, Mgr. Eva. Český statistický úřad: Využívání ICT ve vztahu k veřejné správě [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_ict_ve_vztahu_k_verejne_sp rave_pdf/$File/vyuzivani_ict_analyza_12.pdf [48] UNITED NATIONS. United Nations: United Nations E-Government Survey 2012: E-Government for the People [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.un.org/en/development/desa/publications/connectinggovernments-to-citizens.html [49] BUNDESKANZLERAMT. HELP.gv.at: Amtswege leicht gemacht [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: https://www.help.gv.at/Portal.Node/hlpd/public

Literatura

53

[50] MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Ministerstvo vnitra České republiky: Hlášení trvalého pobytu [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/hlaseni-trvaleho-pobytu-996765.aspx [51] BUNDESKAZLERAMT. HELP.gv.at: Unmeldung [online]. [cit. 2013-0503]. Dostupné z: https://www.help.gv.at/Portal.Node/hlpd/public/content/118/Seite.1180210.html [52] BUNDESKAZLERAMT. HELP.gv.at: Kfz-Zulassung [online]. [cit. 2013-0503]. Dostupné z: https://www.help.gv.at/Portal.Node/hlpd/public/content/6/Seite.060118.html [53] MINISTERSTVO VNITRA. Portál veřejné správy: Registrace vozidel [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/116/123/4009.html#obsah

Přílohy

54

Přílohy

Přílohy

5.1

55

Český eGovernment

A. Služby, které Czech POINT poskytuje: [6] • Výpis z Katastru nemovitostí (O výpis může požádat anonymní žadatel, lze ho požadovat na základě listu vlastnictví nebo podle seznamu nemovitostí.) • Výpis z Obchodního rejstříku (O výpis může požádat anonymní žadatel, lze ho požadovat na základě znalosti IČ obchodní organizace. Czech POINT může vydat úplný výpis nebo výpis platných.) • Výpis z Živnostenského rejstříku (O výpis může požádat anonymní žadatel, lze ho požadovat na základě znalosti IČ organizace) • Výpis z Rejstříku trestů (Výpis může být vydán pouze osobě, které se výpis týká a to pouze na základě písemné žádosti a platného průkazu totožnosti.) • Výpis z Rejstříku trestů právnické osoby (Zažádat může kterákoliv fyzická osoba.) • Přijetí podání podle živnostenského zákona (§ 72) (Je možnost podání ohlášení živnosti, ohlášení údajů nebo jiných změn v živnostenském rejstříku, žádost o udělení koncese a žádost o změnu rozhodnutí o udělení koncese. Žadatel předkládá jednotný registrační formulář.) • Žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb (Vybrané orgány veřejné moci mají oprávnění požadovat výpis z Rejstříku trestů nebo opis z Rejstříku trestů v elektronické podobě dálkovým přístupem.) • Výpis z bodového hodnocení řidiče (O tento výpis může zažádat pouze žadatel sám a to s platným průkazem totožnosti nebo osoba s úředně pověřenou plnou mocí. Výpis má pouze informativní charakter.) • Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (Tato služba je především určena firmám a dodavatelům, kteří mají zájem o veřejné zakázky. Požádat může kdokoliv, je nutné znát pouze identifikační číslo organizace.) • Podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH (Je nutné, aby se provozovatel autovrakovišť zaregistroval na MA ISOH. Přístup do systému může získat pouze zaregistrovaný podnikatelský subjekt.) • Výpis z insolvenčního rejstříku (Jedná se o veřejně přístupný rejstřík. Vyhledávat je možné buď podle identifikačního čísla organizace, nebo podle osobních údajů konkrétní osoby)

Přílohy

•

•

•

• •

•

56

Datové schránky (Slouží pro komunikaci s veřejnou správou. Adresátem této schránky může být jak fyzická tak právnická osoba.Je možné činit podání kterémukoliv úřadu, který pomocí datové schránky doručí své písemnosti příslušným adresátům.) Autorizovaná konverze dokumentů (Jedná se o úplné převedení dokumentů v listinné podobě na elektronickou a naopak. Dokument, který takto vznikne, má stejné právní účinky jako dosud používaná ověřená kopie.) Centrální úložiště ověřovacích doložek (Jedná se o evidenci všech ověřovacích doložek provedených autorizovanou konverzí dokumentů. Pro kontrolu je nutné zadat identifikační číslo ověřovací doložky) Úschovna systému Czech POINT (Jde o podpůrný systém pro autorizovanou konverzi dokumentů) CzechPOINT@office (Jsou to agendy pro vnitřní použití na úřadech. Ke službám patří výpis a opis rejstříku trestů z moci úřední, autorizovaná konverze z moci úřední, agendy matriky, ohlašovny a soudu.) Základní registry (Patří sem základní registr obyvatel, osob, práv a povinností a registr územní identifikace adres a nemovitostí. Žadatelem může být fyzická osoba nebo podnikající fyzický osoba. Základní registry provádí několik agend a to výpisové a změnové formuláře)

Přílohy

57

B. Počty vydaných výstupů Czech POINTEM Tabulka 16 Počty vydaných výstupů Czech POINTEM

Zdroj: Czech POINT; http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488 Celkový počet k 25.11.2012: 7.909.849 Katastr nemovitostí (KN)

2009

2010

2011

2012

Celkem

349.666

441.704

414.633

375.661

1.840.449

250.641

327.225

326.455

319.648

1.398.904

31.666

55.357

62.638

70.386

229.041

712.638

790.117

818.884

681.169

3.598.423

104.744

85.442

78.934

78.216

347.336

4.512

8.070

7.784

7.441

27.807

6.805

83.484

97.776

142.492

330.557

4.389

7.695

24.679

43.287

80.050

15.944

12.417

6.615

12.177

47.153

Základní registry (ZR)

0

0

0

1.797

1.797

Ostatní (Ostatní) Celkem:

2.074 1 483 079

2.044 1 734 18

8.332 5 137 202

Obchodní rejstřík (OR) Živnostenský rejstřík (ŽR) Rejstřík trestů (RT) Centrální registr řidičů (BODY) Systém kvalifikovaných dodavatelů (SKD) Konverze dokumentů E-L (KD-EL) Konverze dokumentů L-E (KD-LE) Žádost o zřízení datové schránky (DS)

2.277 1.937 1 813 788 1 840 335

C. Nárůst počtu pracovišť CzechPOINTU

Obrázek 4Nárůst Nárůst počtu pracovišť CzechPOINTU

Zdroj: CzechPOINT; http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488

Přílohy

58

D. Kromě zákona č. 300/2008 Sb upravuje otázky českého eGovernmentu dále pak: • Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy • vyhláška č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti) • vyhláška č. 53/2007 Sb., o referenčním rozhraní • vyhláška č. 52/2007 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování způsobilosti k realizaci vazeb ISVS prostřednictvím referenčního rozhraní • vyhláška č. 530/2006 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení ISVS • vyhláška č. 529/2006 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy • vyhláška č. 528/2006 Sb., o informačním systému o informačních systémech veřejné správy • vyhláška č. 469/2006 Sb., o informačním systému o datových prvcích [11] E. Systém základních registrů

Obrázek 5 Systém základních registrů

Zdroj: Businessinfo.cz; http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zakladniregistry-verejne-spravy-20575.html

Přílohy

59

5.2 Rakousko A. Legislativní zastřešení

Obrázek 6 E-Government-Gesetz (Zákon o eGovernmentu)

Zdroj: Digitales Österreich; http://oesterreich.gv.at/site/5238/default.aspx

5.3 Srovnání možností eGovernmentů Tabulka 17 Sofistikovanost elektronických služeb podle benchmarketingu organizace Capgemini za rok 2010 (v %)

Zdroj: Digitizing Public Services in Europe: Putting ambition into action; http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/document.cfm?action= display&doc_id=747 daň z příjmů hledání práce dávky sociálního zabezpeční osobní dokumenty registrace vozidla žádost o stavební povolení policejní prohlášení veřejné knihovny rodinné a oddací listy zápisy do vysokých škol oznámení o stěhování služby související se zdravotnictvvím sociální příspěvky zaměstnanců daň z příjmů DPH registrace nové společnosti předkládání dat pro statistické úřady celní prohlášení povolení související se životním prostředím zadávání veřejných zakázek

ČR 80 100 85 40 75 100 100 100 50 100 25 75 100 100 100 100 80 100 80 100

AT 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

EU 27+ 96 99 86 78 88 80 85 93 82 96 84 77 100 98 97 90 96 99 77 91

Přílohy

60

Tabulka 18 Světový lídři v rozvoji eGovernmentu za rok 2012

Zdroj: OSN; http://unpan3.un.org/egovkb/ místo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

země Korea Nizozemí Velká Británie Dánsko USA Francie Švédsko Norsko Finsko Singapur

eGovernment development index 0.9283 0.9125 0.8960 0.8889 0.8687 0.8635 0.8599 0.8593 0.8505 0.8474

místo 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

země Kanada Rakousko Nový Zéland Lichtnštejnsko Švýcarsko Israel Německo Japonsko Lucembursko Estonsko

Obrázek 7 Index eGovernmentu v regionech Evropy

Zdroj: OSN, http://unpan3.un.org/egovkb/

eGovernment development index 0.8430 0.8390 0.8381 0.8264 0.8134 0.8100 0.8079 0.8019 0.8014 0.7987

Egovernment v České republice v porovnání s elektronickou veřejnou správou v Rakousku

Recommend Documents