Řešení úpadku dlužníka - fyzické osoby Solving the debtor's bankruptcy - natural persons

M a sa r y ko va un i ve rz i t a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo

Řešení úpadku dlužníka - fyzické osoby Solving the debtor's bankruptcy - natural persons Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Bc. Jana HVOZDENSKÁ

Autor: Bc. Michael ŠTEFÁNEK

Brno, 2014

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Akademický rok: 2013/2014 Student:

Michael Štefánek

Obor:

Finance a právo

Téma práce:

Řešení úpadku dlužníka - fyzické osoby

Téma práce anglicky:

Solving the debtor’s bankruptcy - natural persons

Cíl práce, postup a použité metody:

Cíl práce: Cílem práce je analyzovat a popsat nejvhodnější způsoby řešení zadlužení fyzické osoby pro různé situace, ve kterých se fyzická osoba může ocitnout. Postup práce: 1. Úvod a cíl práce 2. Analýza možných situací, ve kterých se může dlužník ocitnout 3. Analýza možností řešení, které dovoluje právní úprava v České republice a zhodnocení jejího ekonomického prospěchu pro dlužníka 4. Komparace získaných poznatků a následné nalezení možnosti řešení dlužníkova úpadku pro konkrétní situace 5. Závěr a potvrzení definovaných cílů Použité metody: Analýza, komparace, dedukce, syntéza

Rozsah grafických prací:

Podle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Literatura:

MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele : příručka zejména pro neprávníky. Praha: Linde, 2009. 394 s. ISBN 978-80-7201-780-5. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) :komentář. Edited by Jiřina Kotoučová. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. xxi, 1100. ISBN 9788074003202. MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční zákon : s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy, ve znění zákonů č. 69/2011 Sb. a č. 73/2011 Sb.. Praha: Leges, 2011. 793 s. ISBN 9788087212752. SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance : řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 207 s. ISBN 9788024738130. SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Nový občanský zákoník : srovnání nové a současné úpravy občanského práva. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012. xiv, 792 s. ISBN 9788074004230.

Vedoucí práce:

Ing. Bc. Jana Hvozdenská

Pracoviště vedoucího práce:

Katedra financí

Datum zadání práce: 18. 9. 2013 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

.................................. vedoucí katedry V Brně dne: 14. 4. 2014

.................................. prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Michael Štefánek

Náz ev b ak al á řs k é p r áce:

Řešení úpadku dlužníka – fyzické osoby

Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:

Solving the debtor´s bankrupcy – natural persons

Kat ed ra:

financí

Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:

Ing. Bc. Jana Hvozdenská

R o k o b h aj o b y:

2014

Anotace Účelem bakalářské práce na téma „Řešení úpadku dlužníka – fyzické osoby“ je blíže vysvětlit pojmy, které se v této problematice vyskytují, a zachytit je ve skutečnostech, s nimiž souvisejí teoreticky i prakticky, tedy poukázat na problematiku jako na celek. První část je zaměřena na rozbor řešení pomocí převážně veřejného práva. Druhá část se převážně zabývá právem soukromým a možnostem, které dlužníku umožňuje pro řešení jeho dluhů. V závěru každé části jsou pomocí dílčích závěrů shrnuty dopady jednotlivého řešení na dlužníka.

Annotation The purpose of this bachelor thesis about „Solving the debtor's bankruptcy - natural persons“ is to explain terms used in this issue in more detail and to define these terms in facts they are related to in theory and in practise, that means to point out this issue as a whole. The first part is concentrated on solutions based on public law. The second part is mainly engaged in private law and the potential that allows the borrower to deal with its debt. At the end of each section using partial conclusions summarized impact of each solution on the debtor.

Klíčová slova Úpadek, dlužník, oddlužení, exekuce, insolvenční řízení, přeúvěrování, splátky

Keywords Bankruptcy, debtor, debt relief, foreclosure, insolvency proceedings, trans lending, installment

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Řešení úpadku dlužníka – fyzické osoby vypracoval samostatně pod vedením Ing. Bc. Jany Hvozdenské a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. dubna 2014

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Bc. Janě Hvozdenské za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce, dále Mgr. Petru Olbortovi, který mně vysvětlil základy fungování práva a probral se mnou základní principy insolvenčního řízení, a nakonec Ing. Tomáši Štefánkovi, s kterým jsem konzultoval možné druhy řešení dluhové situace osob.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................13 1 VEŘEJNOPRÁVNÍ ŘEŠENÍ ÚPADKU DLUŽNÍKA .....................................................................................15 1. 1. POSTUP PŘED ODDLUŽENÍM (REŠERŠE DLUŽNÍKOVÝCH ZÁVAZKŮ) ..........................................15 1. 1. 1. Oddlužení ..............................................................................................................................19 1. 1. 2. Návrh na povolení oddlužení ...................................................................................................21 1. 1. 3. Zahájení řízení .......................................................................................................................21 1. 1. 4. Úpadek dlužníka ....................................................................................................................23 1. 1. 5. Zajištěný věřitel a jeho postavení .............................................................................................28 1. 1. 6. Dílčí závěr .............................................................................................................................30 1. 1. 7. Příklady .................................................................................................................................30 1. 2. NECHAT VĚCI PLYNOUT ..............................................................................................................33 1. 2. 1. Koncentrace řízení .................................................................................................................34 1. 2. 2. Platební rozkaz ......................................................................................................................35 1. 2. 3. Výkon rozhodnutí ...................................................................................................................36 1. 2. 4. Dílčí závěr .............................................................................................................................40 2 SOUKROMOPRÁVNÍ ŘEŠENÍ ................................................................................................................43 2. 1. PRODEJ MAJETKU .......................................................................................................................44 2. 1. 1. Dílčí závěr .............................................................................................................................46 2. 2. PŘEÚVĚROVÁNÍ ..........................................................................................................................46 2. 2. 1. Dílčí závěr .............................................................................................................................50 2. 3. SNÍŽENÍ MĚSÍČNÍCH SPLÁTEK .....................................................................................................50 2. 3. 1. Dílčí závěr .............................................................................................................................51 ZÁVĚR .....................................................................................................................................................53 POUŽITÉ ZDROJE ....................................................................................................................................55

ÚVOD V bakalářské práci se budu zabývat problémem úpadku dlužníka. Pro mé účely jsem si pojem úpadek rozšířil do té míry, že pod pojmem úpadek mám na mysli jakékoliv problémy dlužníka s jeho dluhy. Budu se zaměřovat hlavně na různost řešení dlužníkova úpadku, než na to, aby byl jednotlivý způsob řešen do nejmenších detailů. Cílem práce je analyzovat a popsat nejvhodnější způsoby řešení zadlužení fyzické osoby pro různé situace, ve kterých se fyzická osoba může ocitnout. Při tomto popisu budu klást důraz na úskalí, které se mohou vyskytnout a na chyby, kterých se může dlužník dopustit. Pro větší přehlednost jsem si rozdělil mou práci na dvě části. První část je řešení úpadku pomocí veřejného práva. Je složitější a bude zabírat větší část mé práce. Hlavně v této části budu pracovat s pojem úpadek tak, jak ho definuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů ve svém § 3. Druhá část bude věnována soukromoprávnímu řešení úpadku, kde budu nahlížet na úpadek, jako na finanční problémy dlužníka. Chtěl bych zmínit, že se v praxi zabývám oddlužením a mé názory mohou být tímto faktem ovlivněny. Hned v úvodu bych chtěl říci, že podle mého názoru se pár základních pojmů v dnešní společnosti změnilo. Tato změna vede k tak velkému zadlužení obyvatel. Hlavní změnou podle mě prošly půjčka a úrok. Půjčka by měla sloužit k tomu, že spotřebitel chce spotřebovat svoje budoucí příjmy. Ví, že je bude mít, ale chce je utratit už teď. Za tímto účelem si vezme půjčku. Věřitel peníze půjčí a za to, že je nemůže mít, si naúčtuje úrok jako náklady ztracené příležitosti. Tyto náklady v dnešní době mohou činit pár procent, protože peníze není kam investovat. Dlužník pak peníze i s úrokem splatí a obě strany jsou spokojené a transakce byla pro obě strany výhodná. Takto tomu možná bylo v minulosti nebo je to jenom ideální stav. Ve skutečnosti si dlužník půjčí jistinu. K ní mu jsou připočítány přemrštěné úroky v řádech desítek procent. O nákladech ztracené příležitosti nemůže být řeč. Dále je připočítána odměna za zprostředkování v řádech tisíců korun. Dlužník, který si půjčil 10 000,- Kč, musí vrátit 26 000,- Kč do jednoho roku. Navíc jsou ve smlouvě uzavřeny vysoké smluvní pokuty, aby v případě porušení povinnosti dlužníka náleželo věřiteli ještě více peněz. Z půjčování peněž se stal byznys. Jsou zakládány společnosti s ručením omezením, které se zabývají pouze půjčováním peněz, je jich stále více, takže všechny nejspíše dosahují zisku a přidávají se k nim další. Získat peníze je tak jednoduché. Stačí 13

k tomu pouhá textová zpráva, email nebo jeden podpis. Všechno je hezky barevné a lákavé. Tím se dostávám k proměně významu pojmů. Půjčka, úrok, smluvní pokuta slouží pouze jako nástroj k maximalizaci zisku. Věřitelé k tomu tak přistupují. Cestou, jak z toho ven, se budu zabývat na následujících stránkách.

14

1 VEŘEJNOPRÁVNÍ ŘEŠENÍ ÚPADKU DLUŽNÍKA V této části bakalářské práce se budu zabývat řešením zadlužení fyzické osoby z veřejnoprávního úhlu pohledu. Pro tento účel použiji insolvenční zákon1, konkrétně jeho část věnovanou oddlužení. Nejprve vysvětlím pojem oddlužení, pak postupně zmíním fáze oddlužení od jejich začátku až po finální rozhodnutí soudu, kdy je osoba oddlužena. Nastíním fáze, kterými bude osoba povinna projít, aby se úspěšně zbavila převážné části svých dluhů. Samotné oddlužení, tak jak ho specifikuje insolvenční zákon, znamená, že dlužník za dobu 5 let musí zaplatit svým nezajištěným věřitelům minimálně 30% jejich pohledávek.2 Existuje ještě jedna cesta, jak se může dlužník zbavit svých dluhů za pomoci veřejného práva. Je to asi ta nejstarší možná cesta. Používá se pro ni občanský soudní řád3 a následně exekuční řád4. Je již zřejmé, o co půjde. Dlužník si vezme půjčku nebo i víc půjček, které přestane platit. Věřitelé na něj podají žalobu u příslušného soudu. Tento spor většinou vždy vyhrají, protože mají dostatek důkazů o tom, že půjčku poskytli. Soud odsoudí dlužníka a vyzve ho, aby dlužnou částku zaplatil. Zaplatit ovšem musí už celý dluh, nikoliv pouze splátku. To je pro dlužníka fakticky nemožné a na zaplacení se vykašle. Stále se dlužníkovi nic fakticky nestalo. Jenom je neustále zavalen dopisy od soudu. Věřitel pak podá návrh na výkon rozhodnutí a pověří soudního exekutora k tomuto výkonu. Pak je dlužník zavalen dopisy od exekutora, poté ho navštíví exekutor osobně a snaží se všemi prostředky, které mu zákon nabízí, vymoci dlužnou částku. Tomuto tématu se budu věnovat až potom, co popíšu proces oddlužení.

1. 1. POSTUP PŘED ODDLUŽENÍM (REŠERŠE DLUŽNÍKOVÝCH ZÁVAZKŮ) Všechno začne tím, že se osoba rozhodne se svými dluhy něco dělat. Je to velmi důležité, protože je to řízení časově náročné a je potřeba velkého množství důkazů. Pro představu pro žalobu na zaplacení například kupní ceny je potřeba okolo 8 listů papíru, které slouží jako 1

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxi, 1100 s. ISBN 9788074003202. Str. 936 3 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 4 Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád 2

15

důkazy u soudu. V oddlužení je pravidlem, že se na soud posílá okolo 50 listů listinných příloh. Tyto důkazy musí dlužník obstarat. Chce to trpělivost a pevné nervy. Potom je nutné vyhodnotit, jestli je pro dlužníka výhodné oddlužení a jestli je pro něj vůbec dostupné. Chápejme to tak, jestli vůbec splňuje zákonné podmínky pro oddlužení. Pokud jsou všechny odpovědi kladné, tak se přejde k samotnému vypracování návrhu na povolení oddlužení, kde se uvedou všechna potřebná tvrzení a označí se důkazy. Takto vypracovaný návrh se odešle na příslušný soud. Soud nejprve zváží, jestli jsou doručeny všechny potřebné důkazy a jestli jsou tvrzeny všechny skutečnosti, které tvrzeny býti mají. Pokud tomu tak není, tak soud vyzve navrhovatele k doplnění návrhu. Pak soud zkoumá, jestli je dlužník v úpadku. Pokud je v úpadku, tak soud vydá o tom rozhodnutí a bude se dále zabývat způsobem, jak bude úpadek dlužníka řešen. Existují dvě hlavní cesty. První je forma splátkového kalendáře a druhá je zpeněžení majetkové podstaty. Soud nebo věřitelé vyberou cestu, kterou se dlužník bude ubírat a soud o tom vydá rozhodnutí. Teprve pak pro dlužníka začíná 5 let života v oddlužení. V tomto období musí dodržovat specifický způsob svého chování. Pokud se mu to podaří a dodrží povinné chování, tak na jeho návrh soud rozhodne o jeho oddlužení. Tím je řízení u konce. Toto je jenom stručný popis toho, jak na základě použití veřejného práva bude vyřešen dlužníkův úpadek. Všechny fáze, tak jak jsem je výše vypsal, podrobně rozeberu, popíšu jejich úskalí, kde může dlužník udělat chybu. Proces je to dlouhý a plný nástrah. Hlavně se od dlužníka očekává snaha a touha věc vyřešit. Není to cesta pro lenochy. Nejprve je nutné, aby si dlužník nashromáždil všechny dokumenty, emaily, textové zprávy, které jenom může najít a které se týkají jeho dluhů. Z textové zprávy je patrno alespoň, kdo je jeho věřitelem, někdy i výše dluhu nebo číslo smlouvy. Tyto informace může dále použít pro hledání listinných podkladů ke svému dluhu. Emaily mohou dlužníkovi pomoci stejnou cestou. U emailu se může ovšem stát, že není odeslaný automatem a na druhé straně dlužník nalezne skutečnou žijící osoby, na kterou se může obrátit. Nejcennějším zdrojem informací ovšem stále zůstává stará dobrá listina. Může to být upomínka k placení splátky, výpis z úvěrového účtu, výzva k plnění dluhu, předžalobní upomínka, platební rozkaz, další formy rozsudku, exekuční příkaz a další. Z těchto listin se dlužník dozví nejvíce informací. Pro úspěšné oddlužení je dlužník povinen předložit zcela úplné jméno nebo název svého věřitele, jeho bydliště nebo sídlo, identifikační sídlo, výšku svého dluhu, datum splatnosti svého dluhu,

16

právní jednání, ze kterého dluh vznikl.5 Tyto informace musí dlužník u soudu tvrdit a zároveň dokazovat. Na dokumentech výše vypsaných tyto informace většinou jsou. Pokud má těchto dokumentů dlužník několik od stejného věřitele, tak se použijí ty nejmladší, protože jsou schopny věrně popsat dluh. Tyto informace musí být shromážděny ke každému dluhu zvlášť a podloženy důkazy. V mnoha případech dlužník těmito listinami nedisponuje a musí si je obstarat na vlastní náklady u svého věřitele. Věřitelé jsou ochotni tyto informace poskytovat, ale účtují si za to poplatky. Například Česká spořitelna a.s. si účtuje 300,- Kč za každé potvrzení o výši dluhu, ve kterém je uvedena výše, splatnost pokud nastala, číslo smlouvy, ze které dluh vznikl. Výši poplatků se stanovují věřitelé sami. Někdy jsou ochotni informace a potvrzení poskytovat zdarma, ale za to s velkými fyzickými překážkami, jako je vyzvednutí dokumentů v sídle společnosti nebo větší pobočce. Dlužník jenom pro obstarání těchto informací musí disponovat nemalou hotovostí, protože si musí zaplatit náklady na cestovné a zaplatit uvedené poplatky. Pokud všechno má, tak je potřeba vytvořit tabulku, kde bude uvedeno jméno věřitele, splatnost dluhu, jeho výše, zda je dlužník k zaplacení odsouzen nebo je už dluh vymáhán v exekučním řízení, dále čísla jednací těchto řízení. Na základě tohoto procesu se dlužník dozví, kolik dluží. Pro mnohé je překvapením jak velký dluh stihl za relativně krátkou dobu vytvořit. Z mé praxe je patrno, že každý dlužník výši svých dluhů vždy podceňuje a je překvapen, jak velká částka to je. Je nutné zhodnotit ještě příjem dlužníka, protože v oddlužení je povinen zaplatit minimálně 30% svých závazků.6 Dlužník musí opět tvrdit, v jaké výši je schopen za 5 let své závazky uhradit, a toto tvrzení musí podložit důkazy. Jako důkaz slouží pracovní smlouva, ve které musí být popsán způsob odměňování zaměstnance. Pokud tam tento údaj chybí a je stanoven vnitřním předpisem zaměstnavatele, je dobré tento údaj přiložit. Je nutné prokázat své příjmy za poslední 3 roky zpětně. Tento krok je pro dlužníka nejjednodušší, protože zaměstnavatel je vždy ochoten bezplatně tento údaj dlužníkovy vystavit a podepsat. Problém může nastat, pokud dlužník často během tří let střídal zaměstnání a jeho zaměstnavatel zanikl a on nemá mzdové listy nebo mzdové pásky, kterými by příjem doložil. Může soudu sdělit, že přes veškerou snahu se mu nepodařilo tyto údaje o příjmu obstarat. Soud tuto situaci může 5

HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxi, 1100 s. ISBN 9788074003202. Str. 936 6 KOZÁK, Jan. Insolvenční zákon a předpisy související. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 1246 s. Komentáře Wolters Kluwer. Kodex. ISBN 9788073572433. Str. 888 - 889

17

pochopit a nebude po dlužníkovi chtít, aby tuto informaci tvrdil a prokazoval. Nicméně v tomto jednání, že ztratil mzdové listy a neuchoval si je, je vidět dlužníkova liknavost. Liknavost dlužníka je důvodem pro odepření oddlužení.7 Domnívám se, že v tak nízké intenzitě to nehrozí, ale pokud by se k tomu přidalo dalších několik věcí, soud by k zamítnutí oddlužení mohl přistoupit. Dalším příjmem může být plný starobní důchod nebo částečný invalidní důchod nebo různé formy důchodu. Zde platí obdobná povinnost prokázat výši částky, kterou osoba za 3 roky obdržela na důchodech. Může to být i příjem z dividend, různých rent, darů, brigád. Může dojít k mýlce, že se do toho příjmu započítá i výživné na dítě, které matka dostává od otce, který s ní nežije ve společné domácnosti. Tento příjem je příjmem pouze dítěte a nikoho jiného a matka ho jenom spravuje jako zákonný zástupce. Dlužník by si měl zjistit, jakým majetkem disponuje. Jedná se především o nemovitosti, pozemky, byty. K těmto nemovitostem musel být až do konce roku 2013 povinně vypracován znalecký posudek. Od začátku roku tomu už tak není. Tato povinnost byla zrušena na základě zkušeností insolvenčních správců. Znalec odhadl nemovitost na určitou cenu podle výpočtu, který je pro něj závazný a od kterého se nemůže libovolně odchýlit. Po přidělení insolvenčního správce k dlužníkovi zkontroloval správce nemovitost a zjistil, že její tržní cena je poloviční než ta, kterou stanovil znalec. Správcův odhad byl potvrzen při zpeněžení nemovitosti, pokud k ní došlo. Dělo se tak po celé České republice, vyjma velkých měst jako je Praha, Brno, Ostrava. Na ostatní místa ČR byly doložené výpočty znalců zcela nepoužitelné. Tuto informaci jsem se dověděl na workshopu vedeného brněnskými insolvenčními soudci. Dlužník by si měl udělat i soupis movitého majetku, který vlastní. Tento majetek je povinen vypsat do návrhu na povolení oddlužení. Pokud by to neudělal a vyšlo najevo, že vlastní majetek, který do návrhu neuvedl, tak tento majetek bude zpeněžen a výtěžek bude použit na úhradu dluhů.8 Dalším majetkem může být naspořená částka na účtech stavebních spořitelen, různých pojištění a připojištění. V dnešní době existuje velké množství finančních produktů a dlužníci někdy ani neví, že nějakou naspořenou částku mají. Po splnění výše vypsaných úkolů může dlužník kritickým pohledem zhodnotit, v jaké situaci se nachází. Má dostatek faktů pro ohodnocení jeho situace. Zákon předepisuje podmínky pro 7

KOZÁK, Jan. Insolvenční zákon a předpisy související. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 1246 s. Komentáře Wolters Kluwer. Kodex. ISBN 9788073572433. Str. 888 8 §412 odst. 1 písm. b zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

18

povolení oddlužení. Některými jsem se už zabýval. Je nutné získané informace konfrontovat s těmito podmínkami. Pokud tyto podmínky dlužník splňuje, tak může řešit svoji situaci oddlužením. To ovšem nemusí být vždy tam nejlepší varianta a naopak by si oddlužením mohl uškodit. V mé práci se níže budu zabývat tím, zda je lepší vyřešit dlužníkovu situaci v oddlužení nebo se má snažit o vyřešení své situace sám a má k tomu používat pouze soukromoprávní cestu bez použití státní moci ve formě soudů. Pokud ovšem kritéria pro povolení oddlužení nesplňuje, tak je odkázán jenom na konkurz v cestě veřejného práva nebo na řešení své situace v právu soukromém. 1. 1. 1. Oddlužení V této subkapitole se budu zabývat samotným oddlužením podle insolvenčního zákona ve znění k 1. 1. 2014. Existují dva hlavní způsoby oddlužení. První způsob je zpeněžením majetkové podstaty. Jak jsem uvedl výše, dlužník by měl mít dobrý přehled o svém majetku. Pokud by bylo možné zaplatit alespoň 30% dlužníkových dluhů tím způsobem, že by se majetek dlužníka prodal, tak soud rozhodne o zpeněžení majetkové podstaty. Nejčastěji se jedná o nemovitosti. Ty jsou prodávány pomocí realitních kanceláří nebo je může prodávat sám insolvenční správce podle svých vlastních možností nebo správce může požádat soud, aby nemovitosti prodal v dražbě jako při výkonu rozhodnutí (exekuci).9 Nemovitosti jsou prodány. Jsou zaplaceny poplatky a provize s tímto prodejem spojené, tyto poplatky jsou uspokojovány přednostně. Následně dojde k rozdělení získaných peněz poměrně věřitelům. Může se jednat také o stavební a různá jiná spoření. V tomto případě se vypoví smlouvy a dojde k čerpání naspořených peněz. Druhý způsob oddlužení je formou splátkového kalendáře. Dlužník po dobu 5 let splácí ze svého příjmu svým věřitelům splátku ve výši jako při výkonu rozhodnutí (exekucí).10 Řídí se splátkovým kalendářem schváleným soudem. Považuji za nutné vysvětlit podstatu splátkového kalendáře používaného v oddlužení. Běžný splátkový kalendář funguje na principu, že se stanový suma, která má být zaplacena, období, ve kterém je sumu potřeba

9

HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxi, 1100 s. ISBN 9788074003202. Str. 962 10 HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxi, 1100 s. ISBN 9788074003202. Str. 963 - 964

19

zaplatit a měsíční splátku, která bude placena. V oddlužení tomu tak není. Dlužník je povinen zaplatit minimálně 30% svých dluhů, tudíž splátkový kalendář vypadá asi takto. Suma, která má být zaplacena je v ideálním případě 100%. Období, ve kterém má být zaplacena je 5 let. Měsíční splátka není jednoznačně stanovena. Podle dlužníkova osobního stavu je pouze stanovena minimální suma, kterou musí měsíčně obdržet. Stavem se myslí manželství a počet vyživovaných dětí. Pro každý měsíc je splátka vypočítávána samostatně pomocí výpočtu jako při výkonu rozhodnutí. Postup výpočtu uvádím v příloze. Stát poskytuje na internetu aplikaci pro výpočet měsíčních splátek.11 Nyní přejdu k demonstraci stanovení měsíčních splátek. Pokud je dlužník rozvedený a má dvě děti a za měsíc si vydělal 15 000,- Kč, tak mu zaměstnavatel strhne 3 811,- Kč a 11 189,- Kč mu vyplatí. V dalším měsíci si vydělá 16 000,Kč,tak mu zaměstnavatel strhne 4 478,- Kč a 11 522,- Kč mu vyplatí. Sražené částky posílá zaměstnavatel insolvenčnímu správci a ten je rozesílá věřitelům podle poměru, který stanoví soud. Soud v rozhodnutí, kterým povoluje oddlužení plněním splátkového kalendáře stanový poměr, v jakém mají být věřitelé upokojování. Tento poměr je stanoven podle výše přihlášených pohledávek. Věřitel č. 1 může mít poměr 0,2, další 0,3 a další 0,5. Dohromady tvoří vždy celé číslo 1. Oddlužení končí po uplynutí 5 let nebo zaplacením 100% svých dluhů. Záleží to na tom, co nastane dřív. Způsob oddlužení vybírají nezajištění věřitelé na schůzi věřitelů. Účast na ní není povinná a věřitelé na ni nechodí. Pokud tedy nerozhodnou věřitelé o způsobu oddlužení, tak rozhodne soud na základě vlastního uvážení. To je pro dlužníka příznivé, protože pokud by velmi starý dlužník bydlel ve starém domě, tak soud může schválit oddlužení plněním splátkového kalendáře, i když by bylo pro věřitele příznivější, aby své peníze dostaly dřív pomocí zpeněžení majetkové podstaty. Soud při svém uvážení bere v úvahu hlavně věk dlužníka, kdy by pro starého dlužníka bylo velmi obtížné si hledat nové bydlení a zaznamenal by zároveň psychickou újmu.12 Pro dlužníka je důležité vědět, jakým směrem se bude oddlužení vyvíjet, aby se na něj mohl připravit.

11

INSOLVENČNÍ ZÁKON: Kalkulátor splátek pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. JUSTICE [online]. © Ministerstvo spravedlnosti ČR [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html 12 HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxi, 1100 s. ISBN 9788074003202. Str. 972 - 982

20

1. 1. 2. Návrh na povolení oddlužení Návrh na oddlužení se podává na formuláři, který je zveřejněn na internetu.13 Tento formulář se skládá z mnoha částí, které musí být věcně správě vyplněny. Gramatická správnost je vyžadována, avšak její absence nezapříčiní neúspěch návrhu. Nejprve je nutné identifikovat osobu žadatele o oddlužení. Údaje z občanského průkazu postačí. Pak je nutné uvést skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. Nejčastěji se úpadek osvědčí popisem závazků navrhovatele. Uvede výše závazku, označení věřitele, splatnost závazku, vykonatelnost, zda je vedeno exekuční řízení nebo jestli byly pozastaveny splátky závazku. Z těchto okolností soud posoudí, zda je dlužník v úpadku. Poté je nutné popsat, jak se dlužník do této situace dostal a na jaké účely byly použity peníze, které mu byly jeho věřiteli zapůjčeny. Je dobré, když je i toto tvrzení podloženo důkazem. Zatím jsem se však nesetkal s tím, že by soudy trvaly na důkazech o tom, na jaké účely byly peníze použity. Poté dlužník uvede a prokáže své všechny dluhy, označí věřitele a dlužné částky. Popíše a doloží příjmy za poslední tři roky a popíše a doloží na základě, jakých okolností lze usuzovat výši, v jaké budou jeho dluhy věřitelům splaceny. Tato výše je minimálně 30% a maximálně 100%. V poslední části dlužník označí důkazy, kterých se dovolává. Povinnou přílohou návrhu musí být seznam majetku, závazků a zaměstnanců. Tyto důkazy zašle spolu s návrhem místně, věcně a funkčně příslušnému soudu. Dlužník musí důkazy prokázat všechna svá tvrzení, která uvádí ve svém návrhu. Dle mého názoru, kromě tvrzení, na jaké účely byly použity získané peníze. Návrh musí být vyhotoven v jednom stejnopise a podepsán ověřeným podpisem. Ověřování podpisu provádí například Czechpoint. 1. 1. 3. Zahájení řízení Jakmile návrh dojde soudu je zahájeno insolvenční řízení. Tuto skutečnost je povinen soud oznámit vyhláškou, kterou zveřejní do 2 hodin v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupný na internetu. Pokud by už končily úřední hodiny, tak se toto zveřejnění posouvá na nejbližší pracovní den, kdy se počítají dvě hodiny od začátku úředních hodit příslušného

13

Insolvenční rejstřík. JUSTICE [online]. © Ministerstvo spravedlnosti ČR [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://isir.justice.cz/isir/common/index.do

21

soudu.14 S touto skutečnosti je spojeno mnoho výhod pro dlužníka. Ta opravdu největší výhoda je zastavení provádění exekuce. Pokud by dlužníkovi vyhrožoval exekutor nebo se k němu choval nevybíravým chováním, tak dlužník může podat narychlo sepsaný návrh na oddlužení a odeslat ho soudu. Tento návrh šanci na úspěch nemá, ale jeho účinky zabrání exekutorovi vykonat exekuci. Jakmile návrh dojde soudu, tak soud mimo jiné uvědomí exekutorský úřad, který vede výkon rozhodnutí. Tudíž exekutorský úřad ví o této skutečnosti a exekuci neprovede. Praktika exekutorů je taková, že po dlužnících chtějí, aby platili jednotlivé částky v hotovosti, pokud by nezaplatili, tak jim vyhrožují, že přijedou a provedou exekuci zpeněžením movitých věcí. Dlužníci pak ze strachu, že jim odvezou jejich věci, si pak půjčují po rodině a snaží se exekutorovi zaplatit. Nikdy však neseženou dostatečně velkou hotovost. Toto je účinná obrana. Mezi tím, něž se tímto návrhem začne soud zabývat, tak dlužník může vypracovat bezvadný návrh na oddlužení. První návrh vezme zpět a soud řízení zastaví. Poté dlužník podá bezvadný návrh na povolení oddlužení. Tímto způsobem to mohlo probíhat do konce roku 2013. Od 1.1 2014 soud může tento účinek odepřít a povolit provedení exekuce. Tato změna pramenila z toho, že někteří dlužníci podávali opakovaně návrhy na oddlužení a poté je braly zpět, aniž by opravdu chtěli být oddluženi. Tímto chováním jenom znemožňovali výkon exekuce.15 Toto chování je samozřejmě nepřijatelné. Dalším účinkem je, že pohledávky věřitelů mohou být uplatňovány pouze v insolvenčním řízení. Věřitel tudíž nemůže svoji pohledávku vymáhat v běžném občanskoprávním sporu, ale pouze přihláškou své pohledávky do insolvenčního řízení. Jakmile se soud začne návrhem zabývat, tak může dlužníka vyzvat, aby svůj návrh doplnil. Děje se to v případech, kdy dlužník zapomněl nějaké skutečnosti tvrdit nebo tvrzené skutečnosti neprokázal důkazy nebo je návrh poněkud zmatečný a soud požádá dlužníka o vysvětlení určitých věcí. Na vysvětlení nebo doplnění návrhu má dlužník maximálně7 dnů od doručení této výzvy. Takto se soud může dotázat pouze jednou. Kdyby si dlužník sám uvědomil, že jsou v návrhu chyby, tak může sám návrh změnit nebo doplnit, aniž by byl soudem vyzván. Může samozřejmě návrh vzít i celý zpět a řízení se zastaví. Insolvenční

14

KOZÁK, Jan. Insolvenční zákon a předpisy související. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 1246 s. Komentáře Wolters Kluwer. Kodex. ISBN 9788073572433. Str. 227 15 Návrh na povolení oddlužení - způsob řešení úpadku nebo šikana věřitelů?. Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři [online]. IT STUDIO s.r.o., 20.02.2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.akpzl.cz/aktuality/oddluzeni_reseni_sikana

22

řízení je do rozhodnutí o úpadku vedeno zásadou dispoziční a díky ní je toto všechno možné. Doplňovat nebo měnit návrh může dlužník, kolikrát se mu zachce, avšak jenom do doby, než soud rozhodne o úpadku.16 Je nutné odlišit vzetí zpět celého insolvenčního návrhu17 do doby před rozhodnutím o úpadku od zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení18. V případě vzetí celého insolvenčního návrhu se nic moc neděje a pro dlužníka z toho neplyne žádná újma. Kdežto kdyby dlužník vzal zpět jenom návrh na oddlužení jako formu řešení jeho úpadku, tak to pro něj bude mít katastrofální důsledky. Toto rozhodnutí může učinit do doby, než soud povolí jeho oddlužení. Pokud by vzal zpět tuto možnost řešení svého úpadku, tak už ji nemůže navrhovat znovu. Tudíž je to jednosměrná cesta do konkurzu. Což je pro dlužníka velmi nepříjemné a nevýhodné. Soud může stanovit zálohu na zaplacení nákladů insolvenčního řízení. Může to být částka okolo 3 000,- Kč nebo žádná. Maximální částka je 50 000,- Kč. Ze svých zkušeností jsem zjistil, že pokud soud stanoví zálohu 50 000,- Kč, tak je s návrhem něco velmi špatně a soud chce oddlužení zamítnout a vyřešit úpadek dlužníka konkurzem. Pokud je návrh v pořádku a byla zaplacena záloha na náklady řízení nebo nebyla vůbec stanovena, tak soud rozhodne o úpadku dlužníka. Je to zásadní bod řízení. 1. 1. 4. Úpadek dlužníka Úpadek dlužníka nastává za kumulativního splnění následujících podmínek: •

Dlužník má více věřitelů. Více věřitelů znamená minimálně dva. Pokud by dlužník měl například 5 úvěrů u jedné banky a tyto úvěry neplatil a byly na něj podány žaloby na zaplacení a on by neměl, jak tyto úvěry zaplatit, tak o oddlužení požádat nemůže, protože není splněna základní podmínka mnohosti věřitelů.

•

Peněžité závazky po době splatnosti delší než 30 dnů. Pokud je na dlužníka podána žaloba nebo vedena exekuce, tak závazky po splatnosti zcela určitě jsou. Splatnost je uvedena ve výroku rozhodnutí o zaplacení částky. Od splatnosti se počítají úroky z prodlení. Pokud je pouze podána žaloba, tak se žalobce domáhá většinou taktéž zaplacení úroků z prodlení a soudu uvede, od kdy mají být úroky z prodlení placeny. Pokud dlužníkova situace ještě nezašla tak daleko, tak věřitelé často odstupují od

16

Návrh na povolení oddlužení - způsob řešení úpadku nebo šikana věřitelů?. Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři [online]. IT STUDIO s.r.o., 20.02.2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.akpzl.cz/aktuality/oddluzeni_reseni_sikana 17 § 125 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 18 § 394 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

23

smluv a odstoupením od smlouvy se stane závazek splatným. O této události informují dlužníka a uvedou částku a datum, do kdy má částku zaplatit. Toto datum je datum splatnosti. Pokud dlužník dluh platí, tak závazek splatný není. Taktéž platí, že závazky po splatnosti musí být minimálně dva. •

Tyto závazky není schopen plnit. Dlužník závazek plnit chce. Tento závazek uznává, ale je pro něj nemožné jeho splnění, protože objektivně není možné pro dlužníka závazek zaplatit. Fakticky proto, že nemá peníze. Pro oddlužení můžou nastat tři varianty, kdy dlužník není schopen závazky plnit. Pokud je na dlužníka marně vedena exekuce, tak závazek není schopný plnit a je v úpadku. Pokud má závazky po splatnosti více než 3 měsíce a tyto závazky nesplnil, tak je v úpadku. Poslední možností je, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků. Tato možnost se v oddlužení často nepoužívá. Slouží hlavně věřiteli, který má pohledávku k podstatné části dlužníkových dluhů. Potom na něj může podat insolvenční návrh a v něm prokázat, že je dlužník v úpadku. Nejedná se o běžné zdržení platby z hlediska velikosti platby.19

Pro shrnutí úpadku vypíši názorný příklad. Dlužník má dva věřitele. Tím je první podmínka splněna. Věřitelé začali odstupovat od smluv a začali podávat žaloby. V odstoupení od smlouvy a žalobě jsou uvedena data splatnosti závazků. Dlužník má dluhy po splatnosti více než 30 dnů. Tím je splněna druhá podmínka. Třetí podmínka, že dlužník není schopen závazky plnit, může být osvědčena třemi způsoby. Zaprvé, že dlužník pozastavil platby podstatné části svých závazků, to se v oddlužení často nepoužívá, viz výše. Zadruhé závazky jsou po splatnosti déle než 3 měsíce, to se dá jednoduše zjistit z dat splatnosti, často používaná metoda. Třetí je, že je na dlužníka vedena exekuce a touto exekucí nemůže být pohledávka vymožena pro nedostatek majetku dlužníka. Rozhodnutí o úpadku je prvním zásadním bodem v řízení. Od toho okamžiku mají věřitelé 30 dnů na to, aby přihlásili jejich pohledávky za dlužníkem. Jedná se o lhůtu procesně právní. To znamená, že stačí, aby byla poslední den lhůty byla přihláška podána na poště. Přihlášky potom chodí k soudu i po uplynutí 30 denní lhůty a soud je bere v potaz. Takže stav přihlášek v insolvenčním rejstříku po 30ti dnech zdaleka není konečný. Věřitelé, kteří se do 30 dní 19

HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxi, 1100 s. ISBN 9788074003202. Str. 9 - 16

24

nestihnou přihlásit, tak už pohledávku nemůžou vymáhat. Tudíž pro dlužníka tento dluh zaniká.20 Přihlášení pohledávky je pro věřitele ten nejdůležitější krok, který musí v insolvenčním řízení vykonat. Navíc v rozhodnutí uvede, kdy je nařízeno ústní jednání. Je to jediné jednání, kterého musí být dlužník účasten. Soud se ho zeptá na okolnosti, za kterých se dostal do své situace a dále na co byly použity peníze, které získal. Soud se může zeptat na cokoliv. Hlavním záměrem ústního jednání je, aby se soud seznámil s osobou dlužníka a popřípadě odhalil jeho nepoctivé úmysly, které by mohl mít. Většinou jsou osudy dlužníků velmi smutné. Dlužník může jít s čistým svědomím na ústní jednání a říct pravdu, jak se mu všechno přihodilo. Soud v rozhodnutí přidělí dlužníku jeho insolvenčního správce. Ten dlužníka kontaktuje a zjistí aktuální výši dlužníkova příjmu, jeho majetkové poměry, popřípadě další věci, které by byli potřeba. Jakmile jsou přihlášeni všichni věřitelé, tak insolvenční správce spočítá a soudu předloží definitivní výši dluhů dlužníka. Navíc už jsou dlužníkovi u soudu známi všichni věřitelé. Může se stát, že dlužník podává návrh, ale o některých svých věřitelích ani neví. Můžou za to převody pohledávek. Společnosti využívající faktoringu svoje pohledávky prodávají. Jsou sice povinny o tom informovat dlužníka, ale ten to ne vždy vezme na vědomí. Tudíž soud svolá schůzi věřitelů. Tato schůze by měla sloužit k tomu, aby věřitelé rozhodli o tom, jak bude dlužník oddlužen.21 Jestli chtějí zpeněžit jeho majetkovou podstatu nebo použijí splátkový kalendář. Účast na schůzi věřitelů není povinná a věřitelé na tyto schůze nechodí. Takže výběr způsobu oddlužení přechází na soud. Ten přihlédne k požadavkům dlužníka a k jeho osobnímu stavu. Poté rozhodne, jakým způsobem bude oddlužení provedeno. Může se stát, že dlužník bude mít nemovitost, ale ta bude v zanedbaném stavu. Navíc dlužník bude pobírat pouze důchod a bude v nemovitosti bydlet celý život. Pro věřitele by bylo výhodnější prodat i tuto nemovitost a mít svoje peníze ihned a nečekat 5 let. Nicméně na schůze nechodí, tak soudu nic nebrání, aby se v tomto případě rozhodl pro splátkový kalendář. Samozřejmě je nutné brát v úvahu objem peněz, které věřitelé dostanou. Pokud se částky od sebe nepatrně liší, tak soud může rozhodnout pro kteroukoliv. Kdyby však dlužník měl hodnotné nemovitosti a věřitelům by se dostalo 100% uspokojení, tak by se podle mého názoru soud přiklonil ke zpeněžení majetkové podstaty. 20 21

§ 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) § 402 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

25

Dochází k přezkumu pohledávek. To znamená, že soud zjišťuje, zda jsou přihlášené pohledávky uplatňovány po právu. Pokud by nebyly, tak soud zjistí skutečnou výši pohledávky. V insolvenčním zákoně je zakotven postih pro věřitele, kteří si přihlásí o 50% vyšší pohledávku, než skutečně mají. Tento věřitel má smůlu a díky svému chování nedostane v insolvenčním řízení ani korunu. Další sankci pro věřitele je to, že musí ve prospěch dlužníka zaplatit rozdíl mezi výší přihlášené pohledávky a pohledávky skutečné. Pro dlužníka je to velmi výhodné. Tento postup by měl motivovat dlužníka, aby své dluhy popsal a prokázal co možná nejdetailněji, aby soud mohl vycházet z jeho tvrzení a důkazů a mohl popřít případné nadsazené přihlášky věřitelů.22 V tomto postupu můžeme vidět nádherné prolínání řízení nalézacího a vykonávacího. Soud nejprve zjistí skutečné výše pohledávek a poté uspokojí věřitele. Insolvenční řízení je spojení řízení nalézacího a exekučního v jedno. O to je to řízení složitější a důkazně náročnější. Pokud by se zjistilo, že dlužník dluží více, než předpokládal a nebyl by schopen ze svého příjmu splatit min. 30% svých dluhů, tak může insolvenční správce poradit dlužníkovi, aby požádal někoho ze svých blízkých o darovací smlouvu. Darovací smlouva by spočívala v tom, že dárce se zaváže každý měsíc platit insolvenčnímu správci určitou částku od doby zahájení splátkového kalendáře do konce splátkového kalendáře.23 Pokud by tedy dlužníku chybělo 60 000,- Kč, tak se dárce zaváže platit měsíčně 1000,- Kč, což za dobu 5 let dá 60 000,- Kč. Vše je tady zjištěno a soud vydá rozhodnutí, kde povolí oddlužení dlužníka. Od této doby běží 5 let dlužníkova oddlužení. V oddlužení se musí dlužník chovat speciálním způsobem. Na toto chování dohlíží insolvenční správce. Poté, co je dlužníkovi povoleno oddlužení a schválen kalendář, tak je v určitých směrech chování omezen. Zdaleka to nejdůležitější omezení je, že si dlužník na sebe nemůže brát závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit. Neznamená to absolutní zákaz braní si půjček. Dlužník si může půjčit malý finanční obnos, který bude moct bez problémů vrátit, třeba od své rodiny nebo důvěryhodné instituce. Může si také kupovat zboží na internetu a tím se zavázat za jeho zaplacení v době doručení. Může uzavřít 22

HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxi, 1100 s. ISBN 9788074003202. Str. 393 - 397 23 ZAJÍC, Roman. Možné problémy v oddlužení. NÁVRHY NA ODDLUŽENÍ [online]. Veronika Zajícová, 2010 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.navrhynaoddluzeni.cz/in.php?stranka=potize

26

objednávku na zboží a služby. Musí si však být jistý, že je schopen závazek splnit v době jeho splatnosti.

Osobně si myslím, že by tento krok měl dlužník nejprve konzultovat

z insolvenčním správcem, protože ten objektivně zhodnotí, jestli je dlužník schopen závazek splnit. Jelikož je dlužník v oddlužení a nadělal si dluhy, které nedokázal splatit, tak dlužníkova schopnost tohoto uvážení bude nejspíš omezena. Další omezení spočívá v zákazu poskytování výhod určitému věřiteli. Věřitelé se ještě nějaký čas snaží dlužníka vyzývat k placení a zasílají mu dopisy. Dlužník, jelikož má více peněz, inklinuje k tomu, že by i rád zaplatil a bere se v něm nějaký smysl pro čest. Nicméně to dělat nemusí a hlavně ani nemůže. Všechny jeho dluhy jsou řešeny v insolvenčním řízení, takže se dlužník nemusí „bokem“ o nic starat a zákon vyloženě zakazuje zvýhodnění věřitele například tím, že mu dlužník zaplatí extra splátku. Dále dlužník nemůže zatajovat žádný ze svých příjmů. Zdůrazňuji, že se jedná o jakýkoliv druh příjmu. Například po úraze, když je dlužník pojištěn, dlužník obdrží finanční obnos od pojišťovny. Tento příjem dlužník nesmí zatajit. Určitě to mnohé dlužníky vystavuje pokušení, ale podle mého názoru je lepší příjem oznámit insolvenčnímu správci, než pak skončit za trest v konkurzu. Pak každý půl rok předložit správci přehled svých příjmů. Záleží, jak se dlužník a správce dohodnou, jakou formou to bude probíhat. Další povinností je neprodleně oznamovat změnu svého bydliště nebo zaměstnání. Dále se dlužník musí smířit s tím, že pokud něco nabude darem nebo v dědictví, tak všechno bude použito na mimořádnou úhradu jeho dluhů v oddlužení. Peníze automaticky a majetek se nejprve zpeněží. Poslední nutností je, že dlužník musí vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a pokud o ní dojde, tak o zaměstnání aktivně usilovat. Zároveň nesmí odmítnout splnitelnou možnost si příjem obstarat.24 Tohle bych rád více rozebral. Dlužník je povinen pracovat tak, jako by v oddlužení nebyl a musí se chovat racionálně. Jako příklad uvedu dlužníka, který si byl jist, že svých 30% určitě zaplatí. S tímto vědomím si bral každé pondělí neplacené volno, protože věděl, že čím víc vydělá, tak tím více zaplatí. Pracovat se mu tedy moc nechtělo. Dlužník na základě toho byl poslán do konkurzu, protože nedodržel pravidlo chování, které mu bylo uloženo. Pokud dlužník za dobu 5 let splní všechny předepsané podmínky, tak ho soud může osvobodit od placení zbylých dluhů. Za 5 let dlužník tedy musí zaplatit min. 30% svých dluhů svým 24

MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka zejména pro neprávníky. 2. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2011, 440 s. ISBN 9788072018628. Str. 136 - 137

27

nezajištěným věřitelům. Dlužník musí o samotné oddlužení požádat soud. Soud to nevykoná ex offo, ale pouze na návrh dlužníka.25 Zbylá výše dluhů 70% se stane naturální obligací. Naturální obligace znamená závazek, který existuje, ale není vymahatelný. Dluhy tedy nezmizí. Jenom nejsou právně vymahatelné. Pokud by se stalo, že by dlužník po 5 letech omylem zaplatil svému věřiteli nějaké peníze, tak by tyto peníze nemohl žádat zpět z titulu bezdůvodného obohacení. Platil by normálně svůj dluh. Dovedu si tedy představit, že společnosti, které se zabývají půjčováním peněz, nejprve dlužníka vyzvou, aby jim splatil to, co jim po právu patří, jinak mu žádné další peníze nepůjčí. Jiným způsobem vymáhat peníze po dlužníku nemůžou. Teď jsem popsal pouze první okruh věřitelů, tedy věřitele nezajištěné. Dalším okruhem jsou věřitelé, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo. To jsou už výše zmínění věřitelé, kteří svoje pohledávky nadhodnotili o více než 50%. Jejich pohledávky se stávají v celém rozsahu naturální obligací. V oddlužení nedostaly ani korunu a není pravděpodobné, že by jim dlužník sám něco po oddlužení zaplatil. Dalším okruhem jsou věřitelé, kteří svoje pohledávky vůbec do insolvenčního řízení nepřihlásili. Je jedno, jestli jsou věřiteli zajištěnými nebo nezajištěnými, ale jejich pohledávky se staly naturální obligací taktéž. Specifické je postavení zajištěného věřitele. Zajištění věřitel může v insolvenčním řízení požádat, aby byl předmět zajištění zpeněžen a výtěžek mu byl vyplacen. Pokud zajištěný věřitel tento postup nezvolí, tak jeho pohledávka i po oddlužení nadále trvá. Nemůže si však započítávat úroky, smluvní pokuty, náklady řízení a další nároky, které by mu vznikly v období 5 let, kdy byl dlužník v oddlužení. Tudíž úroky si může zajištěný věřitel účtovat do zahájení řízení a dále až po jeho konci. Vztah mezi dlužníkem a jeho zajištěným věřitelem záleží jenom na tom, jak se spolu dohodnou. Posledním okruhem jsou spoludlužníci a ručitelé dlužníka. Pokud tito za dlužníka plnili, tak se po jeho oddlužení nemohou domáhat svého regresivního postihu vůči dlužníku.26 Kdyby plnili před podáním návrhu na oddlužení, tak by se do insolvenčního řízení dlužníka mohli přihlásit a obdrželi by nejméně 30% toho, co za dlužníka plnili. 1. 1. 5. Zajištěný věřitel a jeho postavení

25

MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka zejména pro neprávníky. 2. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2011, 440 s. ISBN 9788072018628. Str. 140 - 141 26 MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka zejména pro neprávníky. 2. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2011, 440 s. ISBN 9788072018628. Str. 143

28

V této části se budu věnovat postavení zajištěného věřitele. Nebylo jednoduché se rozhodnout, do které části mé práce bych měl postavení zajištěného věřitele zařadit, protože zajištěný věřitel si žije svým životem a v oddlužení vystupuje jen okrajově. Rozhodl jsem se ho zařadit na konec části věnované oddlužení, protože už je jasné, jak oddlužení funguje a tudíž vysvětlení postavení zajištěného věřitele bude snazší. Nejdříve je nutné napsat, kdo je vůbec zajištěným věřitelem. Je to věřitel, který má zřízeno zajišťovací právo vůči majetkové podstatě dlužníka.27 Nejdůležitějším pojmem je majetková podstata dlužníka. Uvedu názorný příklad. Existuje osoba A, která je ručitelem dlužníka B a věřitel C. Dlužník B neplatí svůj dluh a proto věřitel C bude vymáhat své peníze na dlužníku A. Závazek mezi B a C je zajištěn smluvním zástavním právem vůči domu B. Dlužník B, tím že neplatí, dostane do problému osobu A, která bude muset požádat o oddlužení. Osobě A se do insolvenčního řízení přihlásí věřitel C, který je ovšem věřitelem nezajištěným, protože jeho pohledávka je zajištěna majetkem, který vlastní dlužník B. S majetkem A to nemá nic společného. Naopak pokud se věřitel C přihlásí do insolvenčního řízení dlužníkovi B, tak bude věřitelem zajištěným, protože závazek je zajištěn majetkem, který náleží do majetkové podstaty B. Je důležité si tento jev uvědomit. Samotné zajištění může mít formu zástavního práva, zadržovacího práva, atd.28 Zajištěný věřitel se musí do insolvenčního řízení také přihlásit nebo by jeho pohledávka zanikla. Zároveň s přihláškou musí uvést, jestli trvá na zpeněžení například zástavy, na které vázne jeho zástavní právo nebo netrvá. Většinou se všichni věřitelé rozhodnou pro zpeněžení zástavy. Ta je prodána a výtěžek je vyplacen věřiteli po odpočtu nákladů, které vznikly insolvenčnímu správci. Tímto krokem dlužník dluh v celém zbytku zaniká. Jako druhá možnost je, že se dlužník a věřitel dohodnou na tom, že věřitel nebude požadovat zpeněžení a všechno zůstane při starém. To znamená, že dlužník bude i nadále platit splátku, kterou se zavázal věřiteli platit. Další možností je, že se zajištěný věřitel přihlásí jako nezajištěný. Volba je jenom na něm. K tomuto rozhodnutí ho může vést to, že si zvolil zcela špatný typ zástavy, ze které by nedostal ani 30% své pohledávky. V tom případě přihlásí svoji pohledávky jako nezajištěnou a musí v oddlužení dostat minimálně její 30% část.29 27

MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy, ve znění zákonů č. 69/2011 Sb. a č. 73/2011 Sb. Praha: Leges, 2011, 793 s. ISBN 9788087212752. Str. 30 28 §2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 29 KAPLAN, Daniel a Michaela ŠERÁ. NĚKOLIK POZNÁMEK K ODDLUŽENÍ Z HLEDISKA ZAJIŠTĚNÉHO VĚŘITELE. Epravo.cz [online]. EPRAVO.CZ, a.s., 15.2.2012 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nekolik-poznamek-k-oddluzeni-z-hlediska-zajisteneho-veritele-80725.html

29

1. 1. 6. Dílčí závěr Pro dlužníka, který má možnost vydělávat peníze a chce svoje dluhy řešit je oddlužení tou nejlepší cestou, po které se může vydat. Hlavní výhody spatřuji v tom, že se dlužníkovi od zahájení insolvenčního řízení nepřičítají další úroky, které jsou často hodně vysoké, další výhodou je, že proti dlužníkovi už nejsou vedeny žádné další žaloby ani exekuce, takže se může po psychické stránce docela uklidnit. Někdo by mohl podotknout, že do hlavních výhod patří i to, že dlužník může splatit jenom 30% svých dluhů. Já s tím nesouhlasím, protože z mých zkušeností je patrno, že dlužníci odhadem ve 35% zaplatí svoje dluhy ze 100% během 4 let. Tím oddlužení skončí. Tito dlužníci pouze využili oddlužení jako nástroje k zaplacení dluhů, které mohli zaplatit, ale díky tlaku věřitelů a způsobu vymáhání pohledávek jim to nebylo umožněno. Pokud těmto dlužníkům neustále naskakují úroky a jsou jim přičítány náklady řízení nalézacího nebo exekučního, tak nemají, jak by dluhy zaplatili. Jediná možnost je si placení rozvrhnout do delší doby. Jenomže dlužníci jsou už v registru dlužníků, tak jim peníze už nikdo nepůjčí, aby svoje dluhy zaplatili a spláceli jednu splátku na velký dluh třeba 5 let. Oddlužení je pro ně tedy jediná záchrana. Navíc oddlužení probíhá u krajských soudů, kde je zaručeno to, že tam nebude docházet k žádným podvodům na dlužníky. Po dobu oddlužení jsou pod dozorem insolvenčního správce, který pracuje sice na svoje jméno a riziko, ale je spjat s určitým krajským soudem a nedovolí si žádný podvod nebo ožebračování dlužníka, ale je mu spíše ku prospěchu. Pro mnohé dlužníky je to poprvé, kdy se setkají s férovým přístupem a jsou z toho zprvu zaskočeni a moc tomu nevěří. Oddlužení přece jenom má jednu nevýhodu a to velkou. V ČR jsou pochybné osoby, které nabízejí sepsání návrhu na oddlužení. Vyberou od dlužníka peníze a návrh buď nenapíší vůbec, nebo je návrh špatný a u soudu neprojde. Za tento krok si naúčtují až 40 000,- Kč. Všem dlužníkům bych doporučil, aby svoje problémy řešili u advokátů zapsaných v advokátní komoře nebo u insolvenčních správců, které toto sepsání také nabízejí. Cena se bude pohybovat okolo 12 000,- Kč až 25 000,- Kč, ale profesionální přístup bude zaručen. 1. 1. 7. Příklady V závěru části věnované oddlužení popíši čtyři různé případy oddlužení fyzických osob. Nebudu používat údaje z Českého statistického úřadu, ale použiji údaje z mé praxe. Oddlužení je především pro ty chudší vrstvy obyvatelstva a použití průměru by mohlo 30

způsobit zkreslení a vyvolat dojem, že život v oddlužení je úplně v pohodě a člověk může dělat dluhy, jak se mu zachce. 1. příklad V prvním případě budu popisovat svobodného, bezdětného může. Jeho příjem je 16 000,- Kč. To už je vysoký příjem. Nejvyšší, se kterým jsem se setkal. Tento muž má nezajištěné dluhy dohromady v hodnotě 1 000 000,- Kč. Vlastní dům, který pomocí úvěru zrekonstruoval. Úvěr činí 488 000. Stavební spořitelna, která úvěr poskytla, si zřídila zástavní právo k jeho nemovitosti. Tudíž je věřitelem zajištěným. Hodnota domu je okolo 500 000,- Kč. Tento dlužník je schopen měsíčně z platu zaplatit 6 717,- Kč. Za dobu 5 let může splatit svým věřitelům částku 403 020,- Kč. Od této částky musíme odečíst náklady na insolvenčního správce 1089,- Kč měsíčně. Nezajištěným věřitelům se dostane v oddlužení 337 680,- Kč. 30% z 1 000 000,- Kč je 300 000,- Kč. Základní podmínka je splněna. Dlužník zaplatí v oddlužení více jak 30% svých nezajištěných dluhů. Samozřejmě už víme, že je to relativní výpočet, protože vše se bude odvíjet od toho, jak bude dlužník vydělávat každý měsíc. Někdy může vydělat více, někdy méně. Zajištěný dluh se v oddlužení neřeší. Zajištěný věřitel se rozhodne, buď že vše nechá jak je, nebo se rozhodne pro zpeněžení nemovitosti. Zajištěný věřitel se rozhodl pro zpeněžení nemovitosti. Tudíž mu připadne jenom a pouze částka, která vzejde z tohoto zpeněžení po odečtení provize pro insolvenčního správce. Dlužník přišel o dům, ale zároveň může odepsat dluh 488 000,- Kč. Dále dlužník 5 let žil jenom z 9 283,- Kč měsíčně, které mu zbývaly z platu. Za 5 let splatil svých 337 680,- Kč a tím se zbavil dluhu 1 000 000,- Kč. O samotné oddlužení si musel zažádat. V samotném zpeněžení nemovitosti jsou dvě varianty. Buď se dům prodá za cenu nižší, než je zajištěný dluh. V tom případě si insolvenční správce vezme svoji provizi a zbytek peněz připadne zajištěnému věřiteli. Nezáleží na tom, jak je částka vysoká. Tímto procesem dluh k zajištěnému věřiteli zaniká. Druhá varianta je, že se dům prodá za daleko vyšší cenu. Insolvenční správce si vezme svoji provizi a zajištěný věřitel dostane 100% svého závazku. Zbytek peněz neobdrží dlužník, ale jeho nezajištění věřitelé. 2. příklad

31

Jako druhý příklad uvedu důchodce, který díky předváděcím akcím dluží 300 000,- Kč. Je rozvedený, žije ve starém rozpadlém domě. Jeho důchod činí měsíčně 11 719,- Kč. Z toho mu může být měsíčně sraženo maximálně 3 687,- Kč. Za dobu 5 let tedy splatí 221 220,- Kč. Od této částky odečteme ještě náklady na insolvenčního správce 65 340,- Kč. Nezajištěným věřitelům připadne 155 880,- Kč. 30% z 300 000,- Kč je 90 000,- Kč, takže nejzásadnější podmínka je splněna. Zajištěného věřitele dlužník nemá. Na schůzi věřitelů nikdo nepřišel, tudíž o způsobu oddlužení bude rozhodovat soud. Insolvenčního správce podá zprávu o stavu nemovitosti, které je opravdu v havarijním stavu a je neprodejná. Dlužník tam žije mnoho let a má k ní citový vztah a je pro něj vzhledem k vysokému věku nepředstavitelné, aby se přestěhoval. Soud tedy rozhodne o oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník dostává každý měsíc svůj důchod ve výši 8 032,- Kč a za pět let bude oddlužen a bude si moct užívat svůj celý důchod. 3. příklad Jako poslední příklad uvedu manželský pár s dítětem, který si nadělal dluhy, kvůli své lehkovážnosti. Žijí v podnájmu. Manželka pobírá mzdu 10 500,- Kč, může jí být ze mzdy strženo pouze 810,- Kč a obdrží 9 690,- Kč. Manžel dostává 15 000 měsíčně. Může mu být sraženo 3 810,- Kč a zůstane mu měsíčně 11 190,- Kč. Dluhy činí 350 000,- Kč. Na základě novely insolvenčního zákona účinné od 1. 1. 2014 mohou manželé podat společný návrhy na oddlužení. V něm uvedou své příjmy, dluhy, zaměstnání, majetek. Díky společnému jmění manželů jsou dluhy stejně obou dvou manželů, nehledě na to, že je uzavřel pouze jeden z nich. Podání bude jenom na jednom formuláři v jednom vyhotovení. Z ekonomického hlediska Manžel může z jeho platu měsíčně splatit 3 810,- Kč. Za 5 let je to 228 600. Manželce z platu může být strženo pouze 810,- Kč, což za dobu 5 let činí 48 600,- Kč. Dohromady jsou schopni splatit 277 200 svým věřitelům. Od toho musíme odečíst částku nákladů pro insolvenčního správce, která činí 98 010. Zaplatí tedy částku svým věřitelům ve výši 179 190,- Kč, což je více než 30% jejich dluhů. Dříve se částka na náklady insolvenčního správce vypočítala jako dvojnásobek částek používaných výše. Zákonodárce však usoudil, že je zbytečné, aby bylo účtováno dvakrát, když se insolvenční správce stará o oba dva manžele a provádí ty stejné úkony jenomže dvakrát. Takže se zavedla nová sazba nákladů pro oddlužení manželů. Zároveň měsíční minimum, které musí každý manžel dostat, je vyšší než u předchozích příkladů, protože jeden manžel musí vyživovat toho druhého a zároveň jsou 32

oba dva povinni vyživovat své dítě. Tyto vyživovací povinnosti jsou stanoveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a soud je musí brát v potaz. Oba dva manželé jsou účastníci řízení. Oba dva musí plnit povinnosti, které jim uloží soud. Pokud by se stalo, že soud požádá manžela o doplnění návrhu a ten to neudělá nebo zapomene nebo to dělá špatně, tak soud oddlužení manželům nepovolí. To znamená, že jeden manžel může zhatit celé řízení. Proto je důležité, aby manželé mezi sebou dobře vycházeli a spolupracovali. Kdyby tomu tak nebylo, tak je druhý poctivý a svědomitý manžel v ohrožení. Pokud se opravdu stane, že manželé se nechtějí nechat rozvést a druhý manžel je natolik liknavý, že není možné úspěšně zažádat o oddlužení, tak může druhý manžel sám o oddlužení zažádat a po 5 letech bude oddlužen jenom žádající manžel. Druhý manžel oddlužen nebude a bude muset platit veškeré dluhy.

1. 2. NECHAT VĚCI PLYNOUT V této kapitole se budu zabývat řešením dluhů dlužníka za předpokladu, že dlužník nechce svoje dluhy řešit a jedná pasivně. Věřitelé za pomocí našeho právního řádu jsou schopni si svoje peníze vydobýt zpět a přitom si nechat zaplatit všechny náklady, které jím s tímto postupem vzniknou. Tento postup nastává především u dlužníků, kteří před problémy zavírají oči a kteří si myslí, že roztrháním a zničením papírů zničí i svůj problém. Zdaleka jejich problém nezanikne. Problém se zvětší a může se přenést na další členy rodiny. Každý věřitel, který půjčí osobě peníze, jednou bude chtít tyto peníze zpět. Často společnosti zaměstnávají skupiny právníků, kteří se o to postarají. Už při sjednávání smlouvy při půjčování peněz je vše připraveno tak, aby podání žaloby bylo co nejsnazší a žalobce unesl bez problému svoje důkazní břemeno. Předepsané formulářové smlouvy jsou napsány tak, aby splňovaly veškeré požadavky zákona. S podpisy taktéž není žádný problém. Dlužník pro peníze podepíše cokoliv. Jakmile dlužník přestane platit, tak je několikrát upozorněn, že na něj může být podána žaloba. Na to dlužník nedbá a papíry vyhodí. Myslí si, že je v právu a přece ho nemůžou odsoudit k placení, tak vysoké částky. Spoléhá na spravedlnost. Ta částka je skutečně o mnoho vyšší než si půjčil. Je tomu tak kvůli tomu, že dlužník musí splatit, co jsi půjčil, pak provizi zprostředkovateli, pak úroky, které si sjednal, pak smluvní pokuty v různé formě a míře a nakonec náklady řízení protistraně, které vznikly s vymožením pohledávky.

33

Poté je skutečně zažalován a odsouzen, protože žaloba je dobře připravená a není ani co namítat. Dlužník si půjčil peníze a teď je nechce vrátit. Soudce to má jednoduché. Dlužník je v rozsudku vyzván k zaplacení. To neudělá, protože na to nemá peníze a říká si, že jim stejně nic nezaplatí. Poté věřitel podá návrh na výkon rozhodnutí a na řadu přichází exekutor, který je odhodlán pohledávku vymoci. Dlužník je k zaplacení zase vyzván, ale to k ničemu není. Sebevědomí dlužníka se vytratí až v případě, kdy dlužníka navštíví exekutorský vykonavatel. V této chvíli dlužník čelí kruté realitě.

O jeho problému se dozví v práci, protože

zaměstnavateli je přikázáno provádět srážky ze mzdy. Dále exekutorský vykonavatel ho navštíví v jeho domě a bude si chtít odnést jeho movité věci. V katastru nemovitostí se objeví informace o tom, že se exekutor zajímá o nemovitost. Dlužníku jsou zablokovány jeho účty v bankách a on se k nim nedostane. To všechno v relativně krátkém čase a dlužník se začíná hroutit. Pak může požádat o oddlužení, ale pokud to neudělá z nějakého důvodu, tak se problém sám vyřeší pomocí exekutora. Tímto procesem bych se chtěl v této kapitole zabývat a jednotlivými částmi, které jsou pro dlužníka zajímavé.

1. 2. 1. Koncentrace řízení První důležitou věcí, se kterou se dlužník setká, je koncentrace řízení. Dlužník je zažalován svým věřitelem. Věřitel podá bezvadnou žalobu a doplní ji všemi možnými důkazy, které stihl dlužník do té doby podepsat. Setkal jsem se s tím, že s odložením termínu placení splátky je spojeno podepsání uznání dluhu. V praxi to vypadá tak, že pokud dlužník podepíše uznání dluhu, tak dlužníka věřitelé nechají chvíli na pokoji. Uznáním dluhu si věřitel zcela ulehčuje svoji důkazní povinnost. Soud informuje dlužníka o zahájení řízení. V tuto dobu už by si měl dlužník dobře promyslet, co bude dělat. Většinou se to nestává. Samotná koncentrace řízení spočívá v tom, že dlužník může označovat důkazy a podávat námitky jenom do skončení prvního jednání ve věci samé. Dlužník by si tedy měl hned v hlavě rozmyslet, jestli se bránit chce nebo nechce. Protože pokud se rozhodne bránit až po koncentraci řízení, tak mu to nebude nic platné. K jeho tvrzením a důkazům nebude nikdo přihlížet a co víc, tento způsob chování soudu je zcela legální.30 V praxi by nejčastější námitka mohla být rozpor smluvních

30

David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, 1072 s. ISBN 9788073574604. Str. 550 - 551

34

pokut nebo úroku s dobrými mravy. Někdy jsou tyto částky tak vysoké a přemrštěné, že nelze spravedlivě požadovat na dlužníkovi, aby je platil. Pokud by tuto námitku dlužník uplatnil, tak by byly jeho úroky sníženy až na částku zákonných úroků z prodlení nebo by bylo upuštěno od placení smluvní pokuty. Pokud však dlužník mlčí a na ústní jednání se nedostaví a soudu ani svůj názor v dopise nesdělí, tak je dlužník odsouzen k zaplacení těchto přemrštěných částek. Ony opravdu mohou být v rozporu s dobrými mravy a dlužník je musí zaplatit, protože námitku nevznesl do prvního ústního jednání a tudíž se k ní později nepřihlíží. O stejný případ se jedná i s promlčeným dluhem. Dlužník je zažalován, aby zaplatil už promlčený dluh. On ovšem nereaguje a k tomuto se nijak nevyjadřuje a ani nenavštíví nikoho, aby mu poradil. Soud k promlčení nepřihlíží z úřední povinnosti, proto dlužníka odsoudí k zaplacení, když nic proti tomu nenamítá. Tato situace je ještě mnohem horší než u příkladu s dobrými mravy. Podle hmotného práva by dlužník nemusel platit ani korunu. Místo toho kvůli své liknavosti bude platit celou částku + úroky + smluvní pokuty + náklady řízení protistrany. Tyto námitky nelze uplatnit nikdy později, ani v případě odvolání nebo dovolání.31 Už se k nim nikdy v budoucnu nebude přihlížet. Je to pro dlužníka zásadní událost a neměla by být zlehčována. Jedinou útěchou pro dlužníka může být to, že pokud by ho chtěl věřitel podvést a v řízení použil nepravdivé důkazy, tak dlužník může zpochybňovat pravdivost použitých důkazů i po koncentraci řízení. Stejný režim mají i důkazy, o kterých dlužník z objektivních důvodů nemohl vědět a přivodily by mu příznivější výsledek ve věci. Na tyto dva druhy důkazů se koncentrace nevztahuje.32 1. 2. 2. Platební rozkaz Nyní se dostávám k samotnému okamžiku, kdy má dlužník dokazovat a tvrdit to, že se na jeho úkor snaží někdo obohatit. Touto chvílí je platební rozkaz nebo elektronický platební rozkaz. Fungování obou rozhodnutí soudu je obdobné. V tomto rozkazu je specifikováno, kdo je dlužníkovým věřitelem, kolik dluží, jaké jsou úroky, jaké jsou smluvní pokuty. Princip fungování spočívá v tom, že žalobce (věřitel) podá žalobu na zaplacení a toto své tvrzení řádně zdůvodní a podepře důkazem. Soud dlužníka o této žalobě neinformuje, ale pokud se

31

David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, 1072 s. ISBN 9788073574604. Str. 551 32 David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, 1072 s. ISBN 9788073574604. Str. 552

35

mu zdá být všechno v pořádku a žaloba splňuje všechny podmínky pro vydání rozkazu, tak soud rozkaz vydá. Ten musí být doručen dlužníkovi, aby se s ním mohl seznámit. Dlužník má pak 15 dnů od doručení na to, aby částku zaplatil nebo podal odpor. Včas podaný odpor má za následek zrušení rozkazu a přenesení řízení do klasického civilního kontradiktorního řízení. Pokud by odpor podán nebyl, tak má rozkaz účinky meritorního rozhodnutí a je exekučním titulem.33Dlužník by si měl závazek k tomuto věřiteli podřadit pod nějaké své chování v minulosti a zhodnotit, jestli se všechno děje po právu. Každý v sobě aspoň malý smysl pro spravedlnost má. Pokud se mu něco nezdá, tak může vyhledat advokáta. To je ta nejdražší cesta, ale dlužník nemůže udělat chybu. Další variantou je vyhledat pracoviště charity. Ta ve větších městech poskytuje zdarma poradenské služby. Je to aspoň malý základ, pro reálné zhodnocení dané situace. Pracovníci pak s dlužníkem proberou rozkaz a doporučí, jak postupovat dál. Pokud se dlužníku nechce podnikat ani jedno z nabízených řešení, tak je dobré, aby svými slovy popsal, co si o tomto rozkazu myslí, jaké tvrzení vyvrací, čeho se dovolává a co namítá. Tato tvrzení může podepřít i důkazem, pokud ho vlastní. Tento postup je o mnoho lepší, než nedělat nic. Nemusí se povést, ale v žádném případě nemůže být dlužníku ke škodě. Lhůta 15 dnů je procesně právní, tudíž stačí, když 15tý den bude odpor předán poště. Odlišnost platebního rozkazu a elektronického platebního rozkazu je v tom, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu se zasílá na soud elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem a žalovaná částka může být maximálně 1 000 000,- Kč bez příslušenství.34 1. 2. 3. Výkon rozhodnutí Pokud je dlužník v celém procesu nečinný nebo se děje vše po právu, tak je na konci řízení vydán exekuční titul. Tento titul bude mít nejčastěji formu platebního nebo elektronického platebního rozkazu. Jakmile tento titul nabude právní moci a vykonatelnosti, tak se s ním žalobce (věřitel) může obrátit na soud, aby vykonal rozhodnutí, nebo pověří libovolný

33

David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, 1072 s. ISBN 9788073574604. Str. 802 - 808 34 David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, 1072 s. ISBN 9788073574604. Str. 816

36

exekutorský úřad, aby rozhodnutí vykonal. Je to na volbě věřitele.35 Nejčastější formou je pověření exekutorského úřadu. Tím se také budu v následujících odstavcích zabývat. Věřitel se svým exekučním titulem obrátí na exekutorský úřad a ten pověří výkonem rozhodnutí. Budu se zabývat pouze výkonem rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost něco zaplatit. Pak je jenom na exekutorovi samotném, jaký způsob exekuce vybere. Způsob však musí být vždy adekvátní výši vymáhané částky.36 Exekutor tedy nemůže kvůli pohledávce s mizivou výší začít prodávat nemovitosti povinného, které mají hodnotu několika statisíců nebo milionů. V § 59 exekutorské řádu je uveden výčet způsobů provedení exekuce. Exekutor může použít všechny najednou nebo jenom jeden způsob nebo je začít uplatňovat postupně. Většinou se exekutor rozhodne použít všechny způsoby najednou. Pak se na dlužníka valí exekuční příkazy z banky, z práce, ze správy sociálního zabezpečení, atd. Nenechme se zmást, že existuje exekuční řád. Ten samozřejmě neobsahuje samotné způsoby výkonu rozhodnutí. To jak exekuce má vypadat je upraveno v občanském soudním řádu, na který exekuční řád odkazuje. Hned na začátku popisu způsobů provedení exekuce se chci zabývat způsobem příkazu k výplatě z účtu u peněžního ústavu. Exekutor podle způsobu života dlužníka může usuzovat, kde by tak mohl mít dlužník zřízen účet. Těmto institucím zašle dotaz s tím, jestli dlužník u nich účet má.37 Samozřejmě exekutor nebude obepisovat všechny peněžní ústavy v republice. Pokud dlužník u této instituce účet má, tak je mu účet zablokován a částka, která je předmětem exekuce je převedena na účet oprávněného. Pokud částka na účtu není dostatečná, tak je převedena jenom část.38 V praxi to vypadá tak, že si exekutor vytipuje bankovní instituce, kde by mohl mít dlužník uloženy peníze. Této bance se zeptá, zda má dlužník u ní účet. Ten ho tam má a účet je zablokováván. Peníze na účtu nepokryjí dluh, který exekutor vymáhá, takže účet bude zablokován 6 měsíců. Po této době budou veškeré peníze převedeny ve prospěch oprávněného a účet se odblokuje, ale nebudou na něm žádné peníze. Poté může 35

David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. II. Díl. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, s. 1073-1986. ISBN 9788073574604. Str. 1396 36 Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xv, 643 s. ISBN 9788074001796. Str. 256 37 Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xv, 643 s. ISBN 9788074001796. Str. 276 38 Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xv, 643 s. ISBN 9788074001796. Str. 275

37

exekutor vydat znovu ten samí exekuční příkaz na stejný účet.39 Většinou se stává, že dlužníci nemají na účtu dostatečnou sumu peněz. Takže účet zůstává zablokovaný po dobu 6 měsíců. Tímto se dostávám k nejdůležitějšímu sdělení této kapitoly. Pokud dlužník dostává mzdu na účet, který je zablokovaný, tak ta mzda na účet samozřejmě přijde a je na účet připsána. Dlužník se však k těmto penězům nemůže nijak dostat, protože účet je zablokovaný. Takže místo své mzdy za uplynulý měsíc nedostane vůbec nic. Všechno skončí na jeho bankovním účtu. Dlužník je tedy reálně bez jakékoliv peněžité částky k životu. Za pár měsíců je situace dlužníka hodně kritická. Této situaci se dá však jednoduchým způsobem zabránit. Pokud se dlužník se zaměstnavatelem domluví, že mu mzda bude vyplácena hotově nebo složenkou, tak měsíčné dostane mzdu, která mu náleží a bude mít z čeho žít. Je to zcela legální chování a myslím si, že s tím i zákonodárce počítal. Zákonodárce chtěl použít peníze dlužníka na jeho účtu k uspokojení pohledávky povinného. To je celé. Nikdo nemůže chtít po dlužníku, aby ze své mzdy nedostával ani korunu. Je to jev, který se sice stává, ale není žádoucí. Výhodný je jenom pro oprávněného, který své peníze dostane rychleji. Dalším hojně používaným způsobem provedení exekuce je provádění srážek ze mzdy povinného. Exekutor doručí exekuční příkaz zaměstnavateli dlužníka a ten každý měsíc provádí srážky ze mzdy povinnému. Výpočet srážek provádí sám zaměstnavatel, a pokud by výpočet prováděl špatně, tak je možné podat poddlužnickou žalobu. Srážky mohou být prováděny i z jiných příjmů. Pro dlužníky v důchodu to jsou srážky z důchodu. Pro studenta by to byla srážka ze stipendia například. Pokud by dlužník měnil zaměstnání, tak je bývalý zaměstnavatel tuto skutečnost povinen exekutorovi oznámit a zároveň nový zaměstnavatel by se měl dlužníka zeptat, jestli na něj není veden tento způsob exekuce. Pokud by byl, tak je povinen kontaktovat bývalého zaměstnavatele a vyžádat si podklady pro pokračování srážek ze mzdy.40 Zatím jsem se nesetkal s problémem s tímto způsobem vedení exekuce. Dalším způsobem výkonu rozhodnutí je prodej movitého a nemovitého majetku. Prodej movitého majetku situaci dlužníka moc nevyřeší, ale je to pro něj dost velká motivace k tomu, aby peníze někde sehnal a exekutorovi zaplatil, co požaduje. Prodej nemovitého majetku 39

David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. II. Díl. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, s. 1073-1986. ISBN 9788073574604. Str. 1527 - 1529 40 Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xv, 643 s. ISBN 9788074001796. Str. 262 - 263

38

většinou situaci dlužníka vyřeší, pokud se najde někdo, kdo nemovitost koupí. To nemusí být vždy jisté. Nejprve uvedu prodej movitého majetku dlužníka. Všechno začíná § 322 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, který uvádí výčet toho, co nesmí být předmětem exekuce na movitý majetek. Dlužníku musí zbýt minimálně ponecháno jeho běžné ošacení a obvyklé vybavení domácnosti. Takže se v žádném případě nemůže stát, že by dlužník neměl v čem chodit do práce, v domácnosti a například na rodinné oslavy. Toto základní oblečení dlužníkovi musí vždy zůstat. Také obvyklé vybavení domácnosti musí být ponecháno dlužníku. V tomto případě se neposuzuje ze subjektivní stránky dlužníka, ale ze stránky objektivní. Tudíž obvyklé vybavení domácnosti pro běžnou domácnost v České Republice. Takže lednici, sporák, hrnce, pračku, stůl, židli, nádobí, atd. musí být dlužníku ponecháno. Je to kvůli tomu, aby i dlužník mohl žít adekvátním způsobem života. Samozřejmostí je ponechání zdravotnického vybavení dlužníkovi, které potřebuje k svému životu a to buď nezbytně, nebo toto vybavení slouží ke zlepšení dlužníkova života a mohl by se bez něj obejít. Pak dlužníku musí zůstat snubní prsten a věci podobné povahy. To mohou být předměty s věnováním, medaile, které dlužník vyhrál. Kdyby dlužník měl v době velkou hotovost, tak mu ji exekutor může zabavit, ale musí mu ponechat dvojnásobek jeho životního minima.41 Kdykoliv však dlužník může zaplatit svůj závazek a exekutor přestane s vykonáváním exekuce. Někdy stačí zaplatit jenom její část a domluvit se na zaplacení zbylého závazku až později a vykonavatel taktéž v klidu odjede. Po výčtu toho, co musí dlužníkovi zůstat, je patrné, že v některých případech není nic, co by mohlo být v exekuci prodáno. Životní podmínky některých dlužníků jsou opravdu velice nízké a v jejich vlastnictví není opravdu nic hodnotného a prodejného. Nicméně i tito dlužníci se neopodstatněně exekuci na movitý majetek obávají. Pokud se tedy exekutor rozhodne vymáhat pohledávku oprávněného touto cestou, tak vykonavatel navštíví dlužníka v místě bydliště a při tom mu doručí exekuční příkaz na prodej movitých věcí. Z logických důvodů se tato informace dlužníku nesděluje předem, aby všechny své věci předem neukryl.42 Vykonavatel tedy předá tento příkaz dlužníku a s tím pořídí soupis věcí, které budou touto exekucí postiženy a zároveň tyto věci označí „olepí“. Pro zjištění, jaké věci 41

David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. II. Díl. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, s. 1073-1986. ISBN 9788073574604. Str. 1569 - 1573 42 David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. II. Díl. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, s. 1073-1986. ISBN 9788073574604. Str. 1573

39

dlužník vlastní, je vykonavatel oprávněn vniknout do domu nebo bytu dlužníka i přes jeho aktivní odpor. Pro odvrácení odporu dlužníka je vykonavatel oprávněn si na pomoc přivolat Polici ČR. V samotném objektu je vykonavatel oprávněn nahlédnout do veškerých místností a zamčených schránek. Pro odemčení místností nebo zamčených schránek můžou být využiti služby zámečníka, který je otevře. Následně je pak musí také zamknout. Může být provedena i osobní prohlídka dlužníka, zda na sobě nemá nějakou hodnotnou věc. Prohlídka však musí být prováděna osobou stejné pohlaví.43 Sepsané věci zůstávají většinou na místě a nikam se nedováží, ale pokud by hrozilo, že by věci mohli být poškozeny nebo by se jinak zabránilo tomu, aby mohli být prodány, třeba ztracením věci, tak jsou dlužníku odňaty a odvezeny do skladu k uskladnění.44 Náklady na toto uskladnění nese dlužník. Pokud nesplní dlužník svůj závazek ani po provedení soupisu věcí, tak oprávněný navrhne prodej těchto sepsaných věcí. Ty věci jsou pak už opravdu vždy odvezeny a posléze prodány v dražbě. Jako poslednímu způsobu bych se chtěl věnovat prodeji nemovitosti. Proti tomuto způsobu exekuce je velmi těžké brojit a je velmi efektivní. Exekutor musí prokázat, že je nemovitost ve vlastnictví povinného. To je velmi jednoduché a lze to prokázat pouhým výpisem z katastru nemovitostí. Poté je určen znalec, který určí cenu nemovitosti. Nejedná se o cenu tržní, ale o cenu určenou podle zvláštních předpisů.45 Poté je nařízena dražba a výše minimálního příhozu jsou dvě třetiny odhadnuté ceny. Pokud se najde někdo, kdo by nemovitost chtěl, tak je mu nemovitost prodána a z výtěžku jsou zaplaceny dluhy, které dlužník má. Podle mého názoru je to nejvíce efektivní způsob exekuce, který dlužníkovi dluhy vyřeší a dlužník může začít „nový život“. 1. 2. 4. Dílčí závěr Jak je z této kapitoly patrno, tak dluhy dlužníka se vyřeší i sami bez jeho aktivního vystupování. Exekutor má mnoho způsobů, které zaručí povinnému, že dřív nebo později své peníze v plné výši dostane. Souběžně jsou prováděny dlužníku srážky z jeho platu, jsou mu

43

David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. II. Díl. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, s. 1073-1986. ISBN 9788073574604. Str. 1578 - 1579 44 Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xv, 643 s. ISBN 9788074001796. Str. 276 - 280 45 Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xv, 643 s. ISBN 9788074001796. Str. 280 - 282

40

zablokovány jeho účty v bankách. Je mu proveden soupis jeho nemovitého majetku, který bude předmětem aukce. To motivuje dlužníka k půjčování peněz po rodině a k zaplacení extra splátek exekutorovi. Když by to pořád nevedlo k uspokojení oprávněného, tak se přistoupí k prodeji nemovitostí. Předpokladem všeho je, že dlužník bude nějakým způsobem výdělečně činný a bude mít nějaký majetek. Pokud by nic neměl, tak ani exekuce nemá žádného smyslu. Pak je však otázkou, jestli si za nedobytnou pohledávku věřitelé nemohou sami, když takovému člověku své peníze půjčili. Myslím si, že je to hlavně jejich chyba, protože člověk, který nic nemá a může si vlastně zadarmo půjčit peníze, o kterých ví, že stejně není schopen vrátit a věřitelé mu nemají co vzít, tak si ty peníze půjčí a utratí je podle svého vlastního uvážení. Dělá to tak dlouho, dokud je někdo ochoten mu půjčit peníze.

41

42

2 SOUKROMOPRÁVNÍ ŘEŠENÍ V této části práce se budu zabývat řešením dlužníkova úpadku v soukromoprávní rovině. To znamená, že k tomuto řešení použiji pouze normy soukromého práva. Bude to tak kratší část mé práce, protože soukromé právo nedisponuje takovou složitostí jako právo veřejné. Samotný princip toho řešení spočívá v tom, že vyhodnotím situaci dlužníka z hlediska jeho majetku a závazků. Za majetek považuji, domy, byty, chaty, automobily, příjmy dlužníka. Věci se dají pronajmout nebo prodat nebo mohou sloužit i jako zástava. Je důležité zvážit, jak z věcí dlužníka naložit co možná nejvýhodněji. Příjem dlužníka musí být hodnocen v tom smyslu, jestli se nedá zvýšit, zda je jeho výše v čase konstantní, zda je jistý i v budoucnu nebo se jedná o příjem jenom krátkodobí. Pak se vybere pro dlužníka nejvhodnější varianta, jak jeho dluhy vyřešit. K tomu se použijí instituty soukromého práva jako je prodej, nájem, věcné břemeno, změna závazku, půjčka, úvěr. Provedou se příslušné právní úkony a tím se zajistí pro dlužníka důstojný a únosný život s tím, že se jeho dluhy za nějaký čas vyřeší. Dlužník zde není pod žádným dohledem a je jenom na něm, jak se bude chovat. Je zodpovědný za to, že se neroztočí opět jeho dluhová spirála. Základním bodem této kapitoly bude splnění závazku a tím dojde k jeho zániku, tak jako ho definuje NOZ v § 1908. Dluh tedy musí být plněn řádně a včas. Může se zdát, že tedy dluh, který nebyl včas zaplacen, tak nemůže zaniknout splněním. Je to však nesprávná úvaha. Závazek může zaniknout i pozdním splněním.46 Toto pozdní plnění však bude vždy vyšší, než kdyby bylo plněno řádně a včas. Věřiteli náleží úroky z prodlení, smluvní pokuty, řádné úroky. Pokud tedy dlužník chce svůj závazek splnit, tak musí zaplatit toto všechno. V této kapitole se tedy budu ubírat směrem, co má dlužník udělat, aby jeho závazek zanikl a kde by měl na tuto operaci vzít peníze. Na tomto místě bych měl uvést, že závazek může zaniknout i jinou cestou, ale na tyto jiné způsoby věřitelé nikdy nepřistoupí. Jako první uvedu dohodu podle NOZ § 1981. Věřitel a dlužník se mohou dohodnout, že jejich právní vztah zanikne třeba splněním poloviny dluhu. Pokud může mít věřitel 100%, tak proč by bral jenom 50%. Je tu argument, že v oddlužení by dostal jenom 30%, ale to není jisté. Může tam dostat i 100%,

46

BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Nový občanský zákoník: srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 829 s. ISBN 9788073804138. Str. 549

43

jak jsem uvedl výše. I kdyby na to věřitel chtěl přistoupit, tak není v dlužníkových silách, aby našel osobu, se kterou by mohl vyjednávat. Většinou je mu půjčka poskytnuta jenom skrz sprostředkovatele a ti nemají právo jednat za společnost, která půjčku poskytla. Dlužník by musel kontaktovat samotného jednatele společnosti a s tím vést dialog. Další variantou je, že by kontaktoval oddělení vymáhání pohledávek a tam našel osobu s pravomocí měnit závazky společnosti. V praxi je to pro dlužníka zcela nemožné. Dalším způsobem je započtení podle NOZ § 1982. V případě, že by dlužník měl vůči svému věřiteli pohledávku, tak se můžou oba závazky započíst. Stačí, když by dlužník pouze o tomto kroku informoval věřitele. V praxi by to bylo jednoduché. Stačilo by zaslat dopis na sídlo společnosti a tím by se věc vyřešila. Zatím jsem však nepotkal dlužníka, který by měl pohledávky za svým věřitelem. Dalším způsobem je splynutí podle NOZ § 1993. Jde o případ, že by dlužník nabyl do vlastnictví společnost, které dluží peníze. Prakticky by pak dlužil sám sobě, a tudíž by jeho závazek zanikl. Podle NOZ § 1995 může věřitel svému dlužníku i prominout dluh. To pokládám taky za v praxi neuskutečnitelné. Zánik závazku podle NOZ § 2006 nemožnost plnění se nevztahuje na to, že by dlužník neměl peníze, a proto není možné závazek splnit. Jedná se o to, závazek není možné fakticky splnit. Například a zjednodušeně při stavbě domu nebude na trhu dlouhodobě k sehnání speciální materiál pro stavbu střechy, tak stavitel tento závazek nedodrží. Peněž je vždy dost, ale ne všichni je mají. Smrtí dlužníka jeho závazek splatit dluhy také nezaniká, ale přechází na jeho dědice. V dalších kapitolách se budu zabývat otázkou, kde vzít peníze na zaplacení závazku a jeho příslušenství.

2. 1. PRODEJ MAJETKU Prodej majetku je jednou z cest, kde vzít peníze na zaplacení dlužníkových dluhů. Je mnohem výhodnější prodávat svůj majetek včas a sám. Pokud majetek dlužníka prodává někdo jiný ať už soud nebo exekutor nebo insolvenční správce, tak ti všichni si za své služby vezmou provizi. Ta je pro dlužníka zcela zásadní, protože je v situaci, kdy si nemůže dovolit, tak jednoduše ztrácet peníze, za to, že za něj někdo prodá majetek. Dlužník by sám měl být schopen ohodnotit svoji situaci, aby věděl, jak se bude v čase vyvíjet. Pokud by toho schopen nebyl, tak by měl navštívit odbornou pomoc (advokáta), který by mu řekl, jak se jeho život po právní stránce bude ubírat. Dlužník se u něj dozví kolik má ještě času před zahájením exekučních řízení a jestli jsou všichni jeho věřitelé v právu nebo ne. Pokud je situace špatná, 44

tak by měl udělat soupis svého majetku a pomalu se zamýšlet, kdo by ho mohl chtít koupit. Nejprve začnu s nemovitým majetkem. Mnoho lidí vlastní různé pole rozházené v okolí svého bydliště. Tento stav vznikl v průběhu času za působení katastru nemovitostí a jeho konáním. Většinou jsou to pole, které jsou součástí velkých lánů, které obhospodařuje místní farma. Ta má skoro vždy zájem o odkup, tak rozházených pozemků. Tyto farmy se dlouhodobě snaží odkoupit pozemky, na kterých hospodaří. Takže to pro ně bude vítaná nabídka a dlužník by nemusel jít ani pod cenu, ale mohl by pozemky prodat za plnou tržní cenu. Kdyby zájem farma neměla, tak by dlužník musel jít s cenou dolů. Dalším případem je prodej dlužníkova normálního pole sousedovi nebo prodej bytové jednotky, kde dlužník bydlí nebo samotný prodej dlužníkova domu. Jsou to většinou drastické zásahy, ale vedou ku prospěchu věci. Dlužník si většinou žije nad své poměry. Má dům a k tomu velké dluhy, které nemůže zaplatit a jeho příjem ani neslibuje možnost tyto dluhy v budoucnu zaplatit. Dlužník si tedy žije nad své poměry a měl by se přestěhovat do levného nájmu někde poblíž svého bydliště. Dům by měl prodat a zaplatit jeho dluhy dřív, než se rozrostou do obrovských rozměrů. Pak začne žít od znova, ale už s čistým štítem a jeho životní úroveň bude odpovídat jeho příjmům. Při samotném prodeji je třeba si uvědomit, které právní odvětví do této transakce vůbec zasahují. Je to samozřejmě občanské právo. Prodávající a kupující se dohodnou na ceně, pak sepíšou smlouvu a tuto smlouvu podepíší. Dále je tu právo finanční a to konkrétně daňové, při převodu domu budou muset účastníci smlouvy zaplatit daň. Dnes tuto daň platí kupující, ale je možné, aby se strany smlouvy dohodly a daň zaplatil prodávající. Strany si však pořád zůstávají ručiteli navzájem při zaplacení této daně.47 Aby mohlo dojít k samotnému převodu vlastnického práva, tak je tu ještě právo pozemkové, konkrétně úprava katastru nemovitostí. Vlastnické právo k nemovitosti přejde jenom vkladem do katastru nemovitostí a nijak jinak přejít nemůže. Musí být vypracován návrh na vklad a ten podán na příslušný katastr

47

PETLACHOVÁ, Petra. Co se změní u daně z převodu nemovitostí po 1. 1. 2014? Změny budou i u daně dědické a darovací. In: Finanční správa [online]. Ministerstvo financí ČR, 20. prosince 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/pro-media/tiskove-zpravy/2013/co-se-zmeni-udane-z-prevodu-nemovitosti-po-1-1-2014-zmeny-budou-i-u-dane-dedicke-a-darovaci-4576-sest-chyb-priprodeji-nemovitosti

45

nemovitostí.48 Je nutné, aby dlužník měl vždy na mysli, že prodej nemovitosti je komplexem právních úkonů. 2. 1. 1. Dílčí závěr Nejdůležitější myšlenkou této části je to, že si dlužník žije nad své poměry. On nemůže žít ve velkém bytě nebo domě nebo vlastnit pozemky a přitom mít velké dluhy, které není schopen ze svého příjmu platit. Později při exekuci by stejně o tento majetek přišel. Majetek by byl prodán a z výtěžku by byli uspokojeni věřitelé. Dlužník by měl být soudný a nad touto situací se zamyslet nebo vyhledat odbornou právní pomoc, která by mu vysvětlila, jak se věci ve skutečnosti mají. Poté by měl radši sám a včas svůj matek prodat a začít nový život v poměrech odpovídajících jeho příjmům. Je to racionální řešení, ale pro dlužníky velmi nepříjemné.

2. 2. PŘEÚVĚROVÁNÍ Dalším způsobem, jak může dlužník získat peníze je to, že si vezme další úvěr nebo půjčku. Tato půjčka by měla splňovat určité kvalitativní vlastnosti. Její splácení by mělo být rozloženo do nejdelší možné doby. Smysluplná doma je od 10 do 30 let. To dlužníkovi zajistí minimální měsíční splátku. Ovšem mnoho přeplatí. To ho v danou chvíli nemusí moc zajímat, protože jemu jde hlavně o to, aby vyřešil svoje krátkodobé dluhy, které ho ohrožují tím, že díky nim na něj budou podávány žaloby a vedeny exekuce. Úvěr by měl být poskytnut od bankovní společnosti. Takto velké úvěry poskytují i takzvaní lichváři, ale jejich úrok je tak vysoký, že se úvěr reálně nedá splatit a navíc jsou tam tak přísné a vysoké sankce, že nemá smysl takový úvěr uzavírat. Uvedu příklad. Pro nezaplacení jediné splátky úvěru v termínu dojde k sesplatnění celého dluhu včetně úroků.

Konkrétně je poskytnut úvěr v hodnotě

700 000,- Kč na dobu 10 let s vysokým úrokem. Dlužník se opozdí s placením splátky a dojde k sesplatnění úvěru. Dlužník je tedy povinen zaplatit 2 300 000,- Kč. Simuluje se tedy stav, kdy by uplynula doba 10 let a věřiteli náleží plnění, ke kterému by byl oprávněn za 10 let. Takovýto úvěr nemá pro dlužníka žádnou cenu, protože by se mohl dostat do ještě horší situace. Důležitou roli při úspěšné žádosti o úvěr hraje skutečnost, jestli je dlužník 48

ŘEHULKA, Pavel. Šest chyb při prodeji nemovitosti. In: Hospodářské Noviny IHNED: Ekonom [online]. Economia, a.s., © 1996-2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-21776050-sest-chyb-priprodeji-nemovitosti

46

zaměstnaný a jak vysoký má měsíční příjem. Banky většinou neposkytují úvěry lidem bez příjmu. Zcela nejzásadnější roli zde však hraje registr dlužníků. Nejpoužívanější registry v ČR jsou SOLUS49

a CBCB50. Existuje ještě registr dlužníků

s názvem CENTRÁLNÍ REGISTR DLUŽNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY51. Já sám ho považuji za podvod. Nicméně jeho existence protizákonná není. Funkcí tohoto registru je podle nějakého klíče shromažďovat dlužníky v ČR. Zatím jsem se nesetkal s finanční institucí, která by se spoléhala na data z toho registru. Takže je úplně jedno, jestli je dlužník v tomto registru nebo není. Bankovní instituce totiž používají hlavně registry SOLUS a CBCB. Z těchto registrů nejde dlužníka vymazat. Slouží jako efektivní nástroj bankám k tomu, aby se dozvěděli podstatné informace o žadatelích o úvěr, konkrétně to, jestli svoje závazky platí nebo ne. Z těchto registrů se dlužník dostane jedině, když zaplatí všechny své dluhy a uplyne doba 3 let. Pak je z registru vymazán. Registr CBCB jde ještě dál. Ten shromažďuje údaje o všech úvěrech, které klienti u bank mají. Evidují se tam informace o výši závazků, výši splátek, o zaplacení jednotlivých splátek nebo o neplacení. V registru CBCB mohou mít lidé i pozitivní historii v tom smyslu, že je tam evidováno to, že všechny svoje dluhy zaplatili v termínu. To vypovídá o jejich dobré platební morálce a mohou se k úvěrům dostat snadněji a za nižší cenu. Z registru CBCB si za poplatek osoba může požádat o výpis svých záznamů, které jsou tam vedené. Pokud je tedy dlužník v „opravdovém“ registru dlužníků, tak solidní úvěr nedostane a jeho pozornost by se měla obrátit na jiný způsob řešení jeho dluhů. Je tu však ještě jedna docela často používaná varianta. Dlužník má rodinu, která umí hospodařit s penězi lépe než on sám. Požádá tedy rodiče nebo sourozence o to, aby si velký úvěr vzaly na sebe a peníze mu pak dali a on z nich pak zaplatí svoje dluhy. Potom bude svému rodinnému příslušníkovi platit měsíční splátky na úvěr, který si rodinný příslušník vezme. Pokud je dlužník zaměstnaný, tak na zaplacení splátky peníze má, takže se to dá vyřešit touto cestou. Záleží však na dlužníkově 49

Registr FO. SOLUS [online]. SOLUS, zájmové sdružení právnických osob, 2011 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/solus-registr/registr-fo 50 O nás. CBCB [online]. CZECH BANKING CREDIT BUREAU, a.s, 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/cz/cbcb-czech-banking-credit-bureau-a-s--1404041448.html 51 Centrální registr dlužníků České republiky. CENTRÁLNÍ REGISTR DLUŽNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. CERD SYTEM LLC., sídlem v USA, zapsaná v obchodním rejstříku státu OREGON [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.centralniregistrdluzniku.cz/

47

rodině, v jaké je finanční situaci, a také na vztazích v rodině. Kdyby vztahy byly na bodu mrazu, tak dlužník s takou pomocí nemůže počítat, protože toto řešení je založeno především na důvěře mezi dlužníkem a jeho rodinným příslušníkem. Pokud tedy dlužník nějakým způsobem dokáže sehnat velký úvěr, ze kterého vyplatí svých mnoho malých dluhů, tak mu život začíná znova a on mnoho let platí relativně malou splátku a může žít v klidu dál. U sjednávání nového „velkého“ úvěru nebo půjčky si musí dlužník dávat ještě velký pozor na zajišťovací instituty, kterými je závazek zajištěn. Nebudu se věnovat všem formám zajištění závazku, ale jenom těm, které by dlužníka nebo jeho rodinu mohly reálně ohrozit. Prvním takovým případem je ručitelství. Pokud mají banky pochybnost o tom, že jim dlužník splatí dluh nebo pokud žadatel chce vysokou částku, tak mu dají úvěr jenom pod podmínkou, že si sežene ručitele. U ručitele se prověřují jeho osobní poměry stejně jako u dlužníka. Oba musí být pro banku úvěrovatelní a musí projít scoringem. Banka tedy chce mít oba subjekty na stejné úrovni v příjmech a podobně. Mnohem lepší by dle mého názoru bylo, kdyby bankovní půjčky byly poskytovány i lidem v registru dlužníků, pokud by si našli ručitele, který by v registru dlužníků nebyl a byl úvěrovatelný. To se však neděje. Dlužníci tedy většinou přesvědčí člena rodiny, aby mu dělal ručitele. Zprvu jde jen o pouhý podpis ručitele. Závažnost situace si ručitel uvědomí až v době, kdy je vyzván, ať zaplatí celou částku dluhu včetně úroků z prodlení a smluvních pokut. Věřitel po ručiteli většinou nechce zaplacení jednotlivých splátek, ale až sesplatněný celý dluh.52 Pak dlužník, který je ve špatné situaci, přenese svoje problémy na dalšího člena rodiny. Ručitelství bych v žádném případě nikomu nedoporučoval. Dalo by se uvažovat nad ručitelstvím za úplatu. V tom případě by ručitel mohl zvažovat rizika a úplatu, kterou za ručitelství dostane. Ručitel má však právo žádat po dlužníku to, co za něho zaplatil. V případě, že dlužník nic nemá, tak je ručiteli takové právo bezcenné. Dalším způsobem, jak si kvůli dlužníku pokazit život je institut spoludlužnictví. Dlužník požádá člena rodiny, jestli by mu nebyl spoludlužníkem v úvěru, který potřebuje k tomu, aby splatil všechny svoje dluhy, které nestíhá splácet. Pokud se tedy člen rodiny stane 52

Ručitelem se stanete snadno a rychle, cesta zpět je komplikovaná. IDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 21. ledna 2010 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/rucitelem-se-stanete-snadno-a-rychle-cesta-zpet-jekomplikovana-pss-/uver.aspx?c=A100119_112229_uver_bab

48

spoludlužníkem, tak mu moc pomůže a všechny jeho problémy se vyřeší a všechno bude zase skvělé. Realita pak není taková, jak dlužník sliboval. Většinou se jedná o neúčelový úvěr. Peníze z toho úvěru dlužník může použít na cokoliv. V praxi se stává, že dlužník nezaplatí všechny svoje minulé dluhy nebo o některých ani neví a ty také nezaplatí. Po nějakém čase se začnou vynořovat „zapomenutí“ věřitelé a chtějí zaplatit. Takže dlužník je ve stejné situaci jak na začátku. Ale nesmíme zapomínat, že spoludlužníci jsou zavázání společně a nerozdílně, takže když nezaplatí jeden splátku, tak se banka ihned obrátí na druhého spoludlužníka, ať peníze zaplatí.53 Původní dlužník po čase zjistí, že platit takovýto dluh je mrhání penězi, že to stejně všechno zaplatí jeho člen rodiny a po něm nikdo nic nechce. Bývá to dokonce důvod k přerušení vztahů v rodině. Člen rodiny nakonec musí splatit celý dluh, ze kterého neobdržel ani korunu. Pokud jsou ve smlouvě dva spoludlužníci, tak jejich podíly na splacení dluhu jsou stejně, tedy 50%. Nicméně oni dluží společně a nerozdílně, takže dluh může být požadován jenom od jednoho dlužníka a ten si pak může vymoct to, co zaplatil nad rámec svého podílu, od druhého dlužníka. V případě, že dlužník nemá žádný majetek, tak vymáhání ztrácí smysl. Posledním institutem, kterým se budu zabývat, je zástavní právo k nemovitosti. Když dlužník vlastní nemovitost a má dluhy a není ještě v registru dlužníků, tak může zažádat o úvěr a zajistit ho zástavou k nemovitosti. Tento úvěr dostane i v tom případě, že nemá například dostatečné příjmy. Takto zajištěný úvěr může být samozřejmě o mnoho vyšší, než kdyby žádné zajištěné nebylo. Zřídí se zástavní právo k jeho nemovitosti ve prospěch věřitele, který dlužníkovi půjčí peníze. Všechno je v režii dlužníka a na nikoho nepřenáší svoje problémy. Zástavní právo k nemovitosti se však nemusí zřizovat jen k nemovitosti ve vlastnictví dlužníka. Může být zřízeno k jakékoliv nemovitosti.54 Dlužník tedy zase přichází za členem rodiny a žádá ho o pomoc. Pak je tedy zřízeno právo k cizí nemovitosti. Dlužníkovi ovšem zase nový úvěr nepomůže a dostane se do špatné finanční situace. Dlužníkovi je dluh sesplatněn a poté je odsouzen k zaplacení této částky plus příslušenství. Dlužník žádné peníze nemá, tak na tento rozsudek nic nezaplatí. Tento závazek je však zajištěn zástavním právem k nemovitosti, která není majetkem dlužníka. Takže tato nemovitost se prodá ve veřejné

53

Jsem spoludlužník. Dluhový labyrint [online]. Remedium Praha, © 2012 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.dluhovylabyrint.cz/potrebuji-informace/spoludluznik/jsem-spoludluznik/ 54 Novinky v zástavním a zadržovacím právu. Nový občanský zákoník [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, © 2013–2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/vecna-prava/konkretnizmeny/novinky-v-zastavnim-a-zadrzovacim-pravu/

49

dražbě a věřitel z výnosu dražby bude uspokojen. Pokud bude výnos dost velký na to, aby zaplatil celý dluh, tak je vše v pořádku. Pokud by tak velký nebyl, tak dlužník pořád dluží zbytek. Zástavce však už je o obliga a vztahu věřitel dlužník už se žádným způsobem neúčastní. 2. 2. 1. Dílčí závěr Přeúvěrování je efektivní způsob, jak může dlužník začít nový život. Všechny jeho staré závazky budou zaplaceny z nového velkého úvěru. Musí si však dát pozor na to, aby zaplatil opravdu všechny svoje dluhy, a jestli tak velký úvěr je schopen splácet. Splácení úvěru je rozloženo do relativně dlouhé doby, takže možnost záchrany dlužníka tu je. Jeho měsíční splátky se mohou snížit až o trojnásobek. Záleží to vždy na konkrétní situaci. Dlužník si musí být také vědom toho, že jedny právní vztahy zanikají a druhé zase vznikají. Měl by si dávat pozor na to, aby staré závazky opravdu zanikly a nové vznikly za přijatelných podmínek. Za nepřijatelné podmínky považuji vysoký úrok, přemrštěné zajištění například zástavou a ručitelem a spoludlužnictvím nebo různými kombinacemi. Jedna forma zajištění je přijatelná, ale více už je moc a dlužníku by to mohlo přinést mnoho problémů.

2. 3. SNÍŽENÍ MĚSÍČNÍCH SPLÁTEK V mém pojetí poslední možností, která zbývá dlužníku, je zažádat o snížení měsíčních splátek. Je to asi nejvčasnější řešení, protože dlužníkovi, který přestal platit, se už neposkytne. Čím dříve dlužník kontaktuje svého věřitele, tak tím líp. Některé společnosti nabízejí při vyskytnutí nepříznivé životní situace možnost využití snížení měsíční splátky. Zdaleka není dlužníku poskytnut individuální přístup, ale jsou zase a jenom k dispozici formulářové smlouvy, které můžou rušit starý závazek a nahrazovat jej jiným, novým, nebo jenom mění už vzniklý, starý závazek. Je na volbě věřitele, jak se k snižování splátek postaví. Pokud by se dlužníku hodila tato formulářová smlouva a jeho situaci by to pomohlo, tak je to pro něho dobře, protože se mu sníží měsíční splátky a on může splacení svého závazku prodloužit na delší dobu.55 Nicméně celkově na závazek zaplatí více, ale aspoň ho dokáže splatit. Tato situace moc často nenastává, protože dlužníci mají závazků mnoho. Když dlužník má 5 55

CHYTILOVÁ, Dana. Nemáte na splátky? Poradíme, kde hledat pomoc. Peníze.CZ [online]. Partners media, s.r.o., © 2000 - 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.penize.cz/17928-nemate-na-splatky-poradimekde-hledat-pomoc

50

závazků, tak snížení měsíčních splátek jeho situaci neřeší, protože on není schopen řádně na těchto 5 závazků platit měsíční splátky. Podle mého názoru je snížení splátek použitelné maximálně pro dva závazky. V takovém případě by tento způsob mohl dlužníkovi pomoci. Jinak v tomto způsobu velký potenciál nevidím. 2. 3. 1. Dílčí závěr Dle mého názoru je splátkový kalendář použitelný jenom pro dlužníky, kteří se nenacházejí v nějak špatné finanční situaci. Oni jenom přišli o práci nebo se vyskytly jiné nenadálé výdaje, které je potřeba řešit. Z toho důvodu požádají banku o snížení měsíčních splátek. To jim pomůže překonat nepříznivou dočasnou finanční situaci. Pro dlužníka, který má více jak dva závazky, tak splátkoví kalendář ztrácí význam.

51

52

ZÁVĚR V bakalářské práci jsem se zabýval řešením dlužníkova úpadku. Úpadek dlužníka jsem řešil pomocí veřejného práva, kde jsem se zabýval hlavně institutem oddlužení a průběhu výkonu rozhodnutí, a soukromého práva, kde jsem řešil prodej majetku, přeúvěrování a snížení měsíčních splátek. Věnoval jsem se především právům, které má dlužník a může je využít ve svůj prospěch při své snaze zlepšit svoji finanční stránku. Pro dlužníka jsem našel mnoho způsobů, jak řešit jeho úpadek. Pří výběru způsobu řešení úpadku je důležité se zaměřit na aktuální situaci dlužníka, dále na to, jak se v budoucnu bude tato situace měnit a na to, který způsob je dlužníkovi příjemnější. Oddlužení je výhodné pro nejširší rozsah dlužníků a pro věřitele je značně nevýhodné, protože přicházejí o své peníze. Pomocí oddlužení se do jisté míry stírá převaha sil, které má věřitel nad svým dlužníkem a dlužník se dostává do férové pozice vůči svým věřitelům. Pro dlužníky, kteří se nechtějí aktivně zapojit do řešení svého úpadku, jsem se věnoval průběhu exekučního řízení, kde jsem rozebral body, kde dlužník má pro něj výhodná práva a mohl by je použít. Pokud by si dlužník byl vědom svých práv v exekučním řízení a mohl se na jeho průběh připravit, tak samotné exekuční řízení není tak drastické, jak se někdy v médiích prezentuje. Dalším způsobem zbavení dlužníka dluhů je prodej majetku, který jsem v jedné z kapitol rozebral. Nejdůležitější při prodeji majetku je, aby dlužník nezapomněl, že se pohybuje v rovině práva občanského, daňového a pozemkového. Pokud si je tohoto faktu dlužník vědom, tak by nemělo docházet k problémům. Přeúvěrování je značně složitější postup než prodej majetku, proto zabírá větší množství stran v mé práci. Důležité je, aby všechny staré závazky zanikly a nové závazky byly sjednány za okolností, které jsou pro dlužníka příznivé. Nemá smysl rušit staré závazky a nahrazovat je novými a k tomu ještě horšími. Zato jednoduchou možností řešení nepříznivé situace je snížení měsíčních splátek. Postup je jednoduchý. Stačí o to požádat svého věřitele, pokud bude souhlasit, tak podepsat dokument, který předloží. Tato možnost řeší špatnou finanční situaci jenom malé části dlužníků v problémech.

53

54

POUŽITÉ ZDROJE [1] BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Nový občanský zákoník: srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 829 s. ISBN 9788073804138. [2] Centrální registr dlužníků České republiky. CENTRÁLNÍ REGISTR DLUŽNÍKŮ

ČESKÉ REPUBLIKY [online]. CERD SYTEM LLC., sídlem v USA, zapsaná v obchodním

rejstříku

státu

OREGON

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.centralniregistrdluzniku.cz/ [3] David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. I. díl. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, 1072 s. ISBN 9788073574604. [4] David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád: komentář. II. Díl. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer ČR, 2009, s. 1073-1986. ISBN 9788073574604. [5] HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxi, 1100 s. ISBN 9788074003202. [6] CHYTILOVÁ,

Dana.

Nemáte

na

splátky?

Poradíme,

kde

hledat

pomoc. Peníze.CZ [online]. Partners media, s.r.o., © 2000 - 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné

z:

http://www.penize.cz/17928-nemate-na-splatky-poradime-kde-hledat-

pomoc [7] Insolvenční rejstřík. JUSTICE [online]. © Ministerstvo spravedlnosti ČR [cit. 2014-

03-31]. Dostupné z: https://isir.justice.cz/isir/common/index.do [8] INSOLVENČNÍ ZÁKON: Kalkulátor splátek pro oddlužení plněním splátkového

kalendáře. JUSTICE [online]. © Ministerstvo spravedlnosti ČR [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html [9] Jsem spoludlužník. Dluhový labyrint [online]. Remedium Praha, © 2012 [cit. 2014-

03-26].

Dostupné

z:

http://www.dluhovylabyrint.cz/potrebuji-

informace/spoludluznik/jsem-spoludluznik/ [10]KAPLAN, Daniel a Michaela ŠERÁ. NĚKOLIK POZNÁMEK K ODDLUŽENÍ Z

HLEDISKA ZAJIŠTĚNÉHO VĚŘITELE. Epravo.cz [online]. EPRAVO.CZ, a.s., 55

15.2.2012 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nekolikpoznamek-k-oddluzeni-z-hlediska-zajisteneho-veritele-80725.html [11]Kozák, J.; Budín, P.; Dadam, A.; Pachl, L. Insolvenční zákon a předpisy související :

Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, s. 1272. ISBN 9788073572433. [12]MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka

zejména pro neprávníky. 2. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2011, 440 s. ISBN 9788072018628. [13]MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením

Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy, ve znění zákonů č. 69/2011 Sb. a č. 73/2011 Sb. Praha: Leges, 2011, 793 s. ISBN 9788087212752. [14]Návrh na povolení oddlužení - způsob řešení úpadku nebo šikana věřitelů?. Advokátní

kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři [online]. IT STUDIO s.r.o., 20.02.2013 [cit. 201403-26]. Dostupné z: http://www.akpzl.cz/aktuality/oddluzeni_reseni_sikana [15]Novinky v zástavním a zadržovacím právu. Nový občanský zákoník [online].

Ministerstvo spravedlnosti ČR, © 2013–2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/vecna-prava/konkretni-zmeny/novinky-v-zastavnima-zadrzovacim-pravu/ [16]O nás. CBCB [online]. CZECH BANKING CREDIT BUREAU, a.s, 2014 [cit. 2014-

03-15]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/cz/cbcb-czech-banking-credit-bureau-a-s-1404041448.html [17]PETLACHOVÁ, Petra. Co se změní u daně z převodu nemovitostí po 1. 1. 2014?

Změny budou i u daně dědické a darovací. In: Finanční správa [online]. Ministerstvo financí

ČR,

20.

prosince

2013

[cit.

2014-04-03].

Dostupné

z:

http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/pro-media/tiskove-zpravy/2013/cose-zmeni-u-dane-z-prevodu-nemovitosti-po-1-1-2014-zmeny-budou-i-u-dane-dedickea-darovaci-4576-sest-chyb-pri-prodeji-nemovitosti [18]Registr FO. SOLUS [online]. SOLUS, zájmové sdružení právnických osob, 2011 [cit.

2014-03-15]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/solus-registr/registr-fo [19]Ručitelem se stanete snadno a rychle, cesta zpět je komplikovaná. IDNES.cz [online].

MAFRA,

a.

s.,

21.

ledna

2010

56

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://finance.idnes.cz/rucitelem-se-stanete-snadno-a-rychle-cesta-zpet-jekomplikovana-pss-/uver.aspx?c=A100119_112229_uver_bab [20]ŘEHULKA, Pavel. Šest chyb při prodeji nemovitosti. In: Hospodářské Noviny

IHNED: Ekonom [online]. Economia, a.s., © 1996-2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-21776050-sest-chyb-pri-prodeji-nemovitosti [21]ZAJÍC, Roman. Možné problémy v oddlužení. NÁVRHY NA ODDLUŽENÍ [online].

Veronika

Zajícová,

2010

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z:

http://www.navrhynaoddluzeni.cz/in.php?stranka=potize [22]Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [23]Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád [24]Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) [25]Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. V

Praze: C.H. Beck, 2009, xv, 643 s. ISBN 9788074001796.

57