ŘEŠENÍ JE NÁSLEDUJÍCÍ:

SALIMA 2006 B R N O – 7. 3 . – 1 0 . 3 . 2 0 0 6

Číslo 2 • Ročník VII • 7. února 2006 • Cena 16 Kč

veletrhu se mění. Aby uspokojil klienty, jak na straně vystavovatelů, tak i návštěvníků, nesmí ustrnout v určité podobě. Obchodní výměna zemědělských komodit a potravinářských výrobků je jednou z klíčových oblastí politiky každého státu. Okolní sousedé, zejména Polsko a Maďarsko, patří k zemím s tradičně velkým podílem zemědělské a potravinářské produkce a společně s Českou republikou a i se Slovenskem jistě ovlivní i dosavadní praxi fungování domácího trhu v těchto zemích. Pro Salimu jako tradiční veletržní jedničku českého a středoevropského potravinářství je to velká výzva a jako pořadatelé děláme vše pro to, abychom v ní obstáli.

Šlapání na přezky Tento krásný český obrat, šlapat někomu na přezky, vyjadřuje velmi přesně situaci, kdy se někomu brání činit určité nekalosti. V tomto případě půjde o řetězce a ne vždy o korektní chování na českém trhu. Hrají totiž přesilovku, což v tomto případě není až tak sportovní, a na méně silné ekonomické partnery vyvíjejí tlak, který vede k tomu, co může být lehce nazváno nekalostí, neférovostí a zneužitím postavení. Tak to vidí i Potravinářská komora a někteří poslanci, kteří se již delší dobu snaží nastavit hráz těmto praktikám. „Zabránit praktikám řetězců, na něž si stěžují dodavatelé, si klade za cíl novela zákona o hospodářské soutěži, která by se měla dostat do prvního čtení v Poslanecké sněmovně. Norma definuje tzv. ekonomickou závislost a zakazuje její zneužívání, například vybírání poplatků za přijetí zboží do prodeje či neúměrně dlouhé doby splatnosti,“ uvedl jeden z jejích spoluautorů, předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ladislav Skopal. „Návrh přitvrzuje vůči řetězcům,“ řekl Skopal. Novela má rozšířit pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který zatím může podobné praktiky postihovat, jen pokud byly výsledkem zneužití dominantního postavení firmy nebo zakázané dohody konkurentů na trhu. Podle Zdeňka Juračky ze Svazu obchodu a cestovního ruchu je novela nadbytečná a kontraproduktivní. Namířena je údajně proti řetězcům, které si s ní ale nejspíš poradí. Výsledkem prý bude jen další zostření dodavatelsko-odběratelských vztahů. Norma může ještě podle Skopala doznat změn v konkrétních ustanoveních. „Stanovená nejvýše 15denní lhůta splatnosti za zboží s krátkou trvanlivostí se může prodloužit na 30 dní. Nepřijatelných je ale 90 dní,“ dodal. Také výčet zakázaných praktik, který obsahuje mimo jiné vybírání regálného, poplatky za zalistování, tedy zařazení do evidence dodavatelů, nebo dodatečné změny uzavřených smluv, se může změnit na obecnější formulaci. Podle Skopala je normu třeba přijmout do konce volebního období, tedy do půli roku. Ve sněmovně má prý reálnou šanci projít. Stanovisko vlády je pozitivní, uvedl s tím, že postavení obchodních řetězců a regulaci jejich chování řeší různými způsoby i další evropské státy. „Tento problém je celoevropský,“ řekl. Potravinářská komora vítá každý návrh, který povede ke spravedlivějšímu postavení dodavatelů vůči řetězcům, jež často zneužívají své silné pozice, a situace se spíš zhoršuje, uvedl prezident komory Jaroslav Camplík. „Pokusíme se na úrovni ministerstva průmyslu a obchodu iniciovat nějakou další novelu, která by jiným způsobem, na úrovni právních norem Evropské unie, charakterizovala a stanovila postavení řetězců. Podle potravinářů argumentují řetězce tím, že jsou nezávislými soutěžiteli a vzájemně si tvrdě konkurují, vůči dodavatelům se ale chovají stejně – jako jedna skupina. Eugenie Línková

Jubilejní Salima 2006 Vážení čtenáři, vzhledem k tomu, že letošní jubilejní Salima 2006 je již „za dveřmi“, přinášíme Vám rozhovor s Ing. Jaroslavem Hlouškem, obchodním ředitelem společnosti Veletrhy Brno, a. s. Letošní mezinárodní veletrh Salima je jubilejní – od 7. do 10. března 2006 se koná v Brně již 25. ročník této významné potravinářské akce. Jak hodnotíte Vy, jako náměstek generálního ředitele pořadatele, tuto potravinářskou slavnost z hlediska její tradice a jejího významu v českém, ale i evropském měřítku? Salima se poprvé konala v roce 1974 a patří tedy k brněnským veletrhům s nejdelší historií. Její jméno se stalo osvědčenou značkou kvality, stačí připomenout třeba ocenění Zlatá Salima, se kterým se firmy rády chlubí přímo na svých výrobcích. Salima proto zůstává i zastřešujícím názvem celého komplexu Mezinárodních potravinářských veletrhů, do kterého patří ještě veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství MBK, vinařský Vinex a Inteco s technologiemi a zařízením pro obchod, hotely a veřejné stravování. České potravinářství a gastronomie procházejí v posledních letech dynamickou proměnou, která je patrná nejen ve statistikách, ale především v každodenní spotřebitelské praxi. Vývoj je charakterizován prudkým rozvojem technologií, intenzivními inovačními procesy, automatizací ve výrobě i v distribuci, růstem efekti-

vity a produktivity. Jsme svědky vzniku nových, kapitálově silných subjektů schopných masivně investovat a úspěšně budovat vlastní značku. Na trhu si ostře konkurují tuzemské a zahraniční produkty a roste vliv obchodních gigantů. Strukturalizace spotřebitelských vrstev je stále zřetelnější, mění se naše nákupní zvyklosti a stravovací nároky se obecně zvyšují. Tento rozmach dává Mezinárodním potravinářským veletrhům perspektivu a hospodářský význam. Pro rok 2006 jsme připravili projekt, který vznikl na základě široké diskuse s odborníky, oborovými svazy a asociacemi i zástupci předních firem na trhu. Výsledným „produktem“ je ustálená periodicita projektu, zejména však důraz na posílení a pozitivní přínos veletrhů pro segment „business to business“. Po přechodu na bienální rytmus konání se tento projekt začlenil do řetězce nejvýznamnějších evropských veletrhů s potravinářskou tematikou. Na českém trhu nemá srovnatelnou konkurenci ani rozsahem, ani z pohledu mezinárodnosti. Na minulém ročníku byly zastoupeny firmy z 41 zemí a to je číslo, jakým se může pochlubit málokterý veletrh, v Brně snad jen strojírenský. Poslední ročník konaný v březnu 2004 zároveň upevnil vedoucí postavení Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA ve střední Evropě. Ta se po rozšíření Evropské unie stala celistvým obchodním prostorem a trh s rychloobrátkovým zbožím na změny reaguje velmi citlivě. Zostřená konkurence spolu s přísnou evropskou legislativou a rostoucími požadavky spotřebitelů klade na výrobu i obchod vysoké nároky a nutí je k novým, nestandardním řešením. Obor se velmi dynamicky rozvíjí a také role odborného

A teď naprosto aktuální otázka. Čím bude letošní Salima 2006 odlišná od předchozích ročníků a na co se mohou vystavovatelé i návštěvníci těšit? Jedním ze zřetelných trendů, na které potravinářský průmysl pružně reaguje, je příklon ke zdravému životnímu stylu. Na letošní Salimě na něj reagujeme novým projektem Trendy 2006, který se stane přehlídkou výrobků moderního stravování pro zdravější život. Pro návštěvníky to má jednu velkou výhodu – s novinkami v klíčové oblasti současného potravinářského trhu se budou moci seznámit na jediném místě. Zdaleka přitom nepůjde jen o produkty, které známe z prodejen zdravé výživy. Projekt Trendy má daleko širší záběr, představí se také funkční potraviny, mezinárodní kulinářské speciality, výrobky pro dětskou výživu nebo dietní potraviny. Ve spolupráci s našimi partnery – Potravinářskou komorou ČR a Marketingovým odborem SZIF zároveň usilujeme o podporu kvalitní české produkce pro moderní životní styl. Nápad koncentrovat novinky na jediném místě se u producentů setkal s příznivou odezvou, takže v pavilonu D čeká odbornou veřejnost skutečně zajímavá přehlídka trendových výrobků potravinářského a nápojového průmyslu. Každý ročník veletrhu má své ústřední téma. V roce 2004 to byl mimo jiné vstup České republiky do Evropské unie, nosným tématem letošní jubilejní Salimy jsou „bezpečné potraviny“. Nejvýznamnější událostí doprovodného programu bude mezinárodní konference „Bezpečné potraviny na společném trhu Evropské unie“, na které očekáváme řadu významných hostů z tuzemska i zahraničí. Na veletrh Salima jsme mimo jiné pozvali i evropského komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele Marcose Kyprianou. Ptáte-li se na novinky, chci zmínit také soutěž pro vystavovatele AURA – Efektivní veletržní účast, která probíhá na největších brněnských veletrzích a letos poprvé i na Salimě. Ale tím hlavním, čím se letošní ročník odliší od minulého, bude účast nových vystavovatelů – jednak tuzemských, kteří se na veletrh často vracejí po několikaleté přestávce, ale i zahraničních. Zároveň roste zájem malých a středních firem z okolních zemí, především pak z Německa, Slovenska, Rakouska a Švýcarska. V Brně se budou prezentovat oficiální účasti ze Slovenska, Polska, Německa, Rakouska, Thajského království, Srí Lanky, Číny, Belgie – Vlámska, Portugalska a samozřejmě z České republiky. Návštěvníci se tedy mohou těšit především na pestrou a inovovanou nabídku veletržních expozic.

Poslanecká sněmovna projednává novelizaci zákona o vinohradnictví a vinařství V současné době dochází k značné diskusi v oblasti prodeje a nákupu vína, ať už prodeje hroznů zpracovatelům, ale i prodeje výsledného produktu vína od vinařů a vinařských závodů obchodním organizacím či velkoobchodním řetězcům. Po celkem klidnějším období po vstupu do Evropské unie loňský podzim zasáhl naše pěstitele vinné révy dosti silně z důvodů snížení ceny hroznů. Rovněž dochází k neúměrnému

tlaku na snižování cen jak červeného tak bílého vína od velkoobchodních řetězců. Zapřičiňují to hlavně dovozy ať už hroznů, moštů či vína jak z Rakouska tak i z Maďarska, Španělska, Itálie. Je pravda, že po zjištění důvodů jde o následující: – nižší poskytované finanční prostředky na integrovanou produkci, – nízká podpora prodeje českých a moravských vín z vinařského fondu, – nutnost legislativních úprav.

ŘEŠENÍ JE NÁSLEDUJÍCÍ: Po diskusi s ministrem zemědělství ČR Ing. Janem Mládkem dojde ke stej-

nému financování integrované produkce jako v Rakousku, což znamená, že dojde k navýšení finančních prostředků o cca 200 milionů. Pokud se týká zlepšení prezentace našich vín, ukončení notifikace podpor této oblasti v Bruselu se očekává v měsíci únoru, tak, jak dostal příslib ministr zemědělství. Tím by došlo k tomu, že podpora ve vinařství a vinohradnictví bude podobná v této oblasti jako v ostatních zemích Evropské unie. Očekává se tím podobný pozitivní dopad jako při zavedení Svatomartinského vína a jeho prodeje 11. 11. v 11.00 hodin. Abych se vrátil k zákonu o vino-

hradnictví a vinařství. Po diskusi v Poslanecké sněmovně a v zemědělském výboru byla tato novela zákona schválena, čeká ji projednání v Senátu, kde neočekáváme nějaké větší problémy. Všechny pozměňovací návrhy byly důsledně projednány ve všech nevládních organizacích, které se touto problematikou zabývají a samozřejmě i na Ministerstvu zemědělství. Očekáváme, že přijetím tohoto zákona dojde k dalšímu zlepšení nejenom kvality, ale i odbytu našich vín. Ladislav Skopal předseda Zemědělského výboru PS PČR

2 / z domova – aktuálně

Potravinářský zpravodaj 2 / 2006

Budou potraviny ještě nezávadnější? S letošním prvním lednem v celé EU vstupuje v platnost již v roce 2004 avizovaná nová legislativa týkající se potravin a krmiv, která je souhrnně nazývána „Hygienický balíček“. A těsně před Vánoci vyšla k tomuto „balíčku“ v Úředním věstníku Evropské komise příslušná nařízení: Nařízení komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny. Nařízení komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES)

č. 854/2004. Nařízení komise (ES) č. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase. Nařízení komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/ 2004 a (ES) č. 854/2004. Harmonizované předpisy se souhrnně týkají všech potravin živočišného původu, tj. například masa, masných výrobků, vodních měkkýšů, rybích produktů, mléka, mléčných výrobků, vajec, vaječných výrobků, žabích stehýnek, hlemýžďů, živočišných tuků, želatiny a kolagenu. Zásadou je, že provozovatelé potravinářských podniků musejí dodržovat principy HACCP ve všech potravinářských provozech, s výjimkou zemědělské prvovýroby.

V zásadě je možné říci, že podle této legislativy je ještě vyšší důraz kladen na zodpovědnost za výrobu zdravotně nezávadných potravin živočišného původu. Zodpovědnost mají nejen ti, kdo potraviny vyrábí, nýbrž všichni, kdo s potravinami zacházejí. Například již výrobci musejí aplikovat principy kritických kontrolních bodů (HACCP) a uchovávat záznamy o výrobě a obchodování a samozřejmě musejí být schváleni a registrováni. Zárukou pro spotřebitele je, že v případě zjištěných nedostatků musejí provozovatelé i nadále hradit veškeré náklady spojené se stažením závadného výrobku z trhu a náklady spojené s jejich likvidací. Týká se to potravin i krmiv. Proti dosavadní praxi dochází ke zjednodušení za předpokladu plnění stanovených striktních požadavků při výrobě potravin živočišného původu a provádění kontrol. Nová ustanovení umožňují provádět odpovídající kon-

troly jak v rámci EU, tak především při kontrolách dovozů potravin živočišného původu z tzv. třetích, tj. nečlenských zemí. Nové je například též to, že členské země budou zpracovávat roční kontrolní a pohotovostní plány, které bude hodnotit Potravinový a veterinární úřad (FVO – Food and Veterinary Office). Na základě výsledků kontrol podle těchto plánů bude možné vymáhat nápravu a ukládat sankce v případech vážnějších pochybení. Dovozci budou muset veterinárním autoritám jednotlivých členských zemí, v našem případě Státní veterinární správě ČR, předložit záruky, že jejich zboží odpovídá požadavkům legislativy EU. Jsou též stanovena závazná mikrobiologická kritéria pro některé rizikové mikroorganismy, například bakterie jako salmonely či listérie, a to v hlavních skupinách potravin (maso, masné výrobky, ryby, mléko, mléčné výrob-

ky, hotové potraviny, ovoce, zelenina atd.). Spektrum sledovaných kontaminantů může být v budoucnu rozšířeno podle návrhu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). O všech těchto ustanoveních Státní veterinární správa ČR informovala v předstihu již v uplynulém roce na řadě školení pořádaných zejména ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Evropskou komisí, Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno a Institutem profesní přípravy. Podle Markose Kyprianou, komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele, jde o zjednodušení a zpřehlednění dosud platných veterinárních ustanovení. A podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, půjde o další krok, který zjednoduší obchodování potravinami živočišného původu v rámci EU i kontrolu dovozu z nečlenských zemí, což je zajisté dobrá zpráva pro spotřebitele i pro naše zpracovatele.

Pohled na BSE v roce 2005 Přestože se v uplynulém roce, zejména v posledním čtvrtletí, pozornost upínala na nebezpečí ptačí chřipky, a ta se na území ČR neobjevila, stále nezapomínáme na riziko BSE neboli nemoci šílených krav. V roce 2005 bylo v ČR diagnostikováno celkem osm případů onemocnění BSE u skotu na celkem v tomto roce vyšetřených 170 857 kusů. Celkem od počátku roku 2001 bylo vyšetřeno 871 767 krav a na toto množství bylo celkem 23 nemocných, přičemž jeden případ se vyskytl v kohortě vrstevnic, což dokazuje, že takovýto způsob vyšetřování má smysl. Pohlédneme-li na uplynulá léta, tak rok 2005 byl na výskyt BSE „nejbo-

hatší“, celkem 8 případů. V roce 2001 to byly 2 případy onemocnění, v roce 2002 opět 2 případy, v roce 2003 celkem 4 případy a v roce 2004 7 případů. Nejvíce nemocných bylo zjištěno mezi kravami, které se narodily v polovině devadesátých let, avšak vyskytly se i kusy mladší, narozené kolem roku 2000, což dokazuje, že patrně ještě v té době se bylo možné setkat s kontaminovanými krmnými směsmi, a to přesto, že se masokostní moučky skotu nezkrmovaly, a od roku 1991 bylo jejich zkrmování skotu výslovně zakázáno, a nakonec bylo zcela zakázáno jimi krmit jakákoli zvířata. Za přelom lze považovat jednak zákaz zkrmování všech masokostních mouček skotu, především ale rok 2002 (duben), kdy bylo zakázáno míchat směsi pro skot

na zařízeních, kde se míchaly směsi pro ostatní druhy zvířat. Lze tedy přece jen v budoucnu očekávat, že by výskyt BSE v našich chovech měl klesat podobně, jako je tomu v ostatních členských zemích EU. Pro letošní rok pak počítáme, že ceny vyšetření na BSE budou na úrovni roku 2005, neboť i v letošním roce EU rozhodnutím Komise poskytuje příspěvek. Cena je pro provozovatele jatek stanovena vyhláškou (č. 374/2003 novelizovanou č. 498/2005) a je 750 korun. Je tedy zatím zřejmé, že EU stále bere bovinní spongiformní encefalopatii vážně a že nelze v dohledné době počítat s razantním omezováním vyšetřování. Zatím je tedy situace taková, že se musejí vyšetřovat všechny kusy starší než 30 měsíců.

Česká republika a Turecko Kvůli zvýšenému zájmu o ptačí chřipku v Turecku v souvislosti s tamějším úmrtím několika osob lze zodpovědně říci, že ČR není v tomto případě ohrožena. Hovořit o nebezpečí pro chovy drůbeže v naší republice, anebo dokonce o ohrožení zdraví našich obyvatel lze považovat za poplašnou zprávu. Ani v případě Turecka se nejedná o vznik „pandemie“, dosud nedošlo k přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka. Samozřejmě Státní veterinární správa ČR mezinárodní situaci pečlivě monitoruje, jakýkoli podezřelý úhyn většího množství volně žijících ptáků je zaznamenáván a tito ptáci jsou vyšetřováni. Dosud však na našem území žádný nemocný pták nebyl zjištěn, nebylo ani vysloveno podezření. Na zasedání odborníků v Bruselu bylo konsta-

továno, že na území EU se nevyskytl případ výskytu vysoce patogenního viru H5N1. Případ v Británii se týkal nemocného dovezeného papouška, který byl v karanténě. Rovněž nebyl potvrzen přenos ptačí chřipky tažnými ptáky. Je asi opět vhodné připomenout, že k nakažení člověka v místech, kde se ptačí chřipka vyskytne, sice může dojít, ale jedině přímým kontaktem s nemocnými ptáky – drůbeží. Zejména pak při manipulaci s nimi, s jejich peřím, při kuchání, kontaktu s podestýlkou a trusem. Jak je například u Turecka, ale i jihovýchodní Asie patrné, nejcitlivějšími skupinami obyvatel jsou děti a starší osoby. Při hodnocení situace je ale třeba vzít v úvahu tamější životní styl a způsob chovu drůbeže! Lidé zde žijí s drůbeží v neustálém přímém kontaktu. A při kuchyňské úpravě, to zname-

ná minimálně od 70 °C, popřípadě kolem 100 °C, se virus destruuje. Určitě je třeba připomenout, že v ČR vůbec neexistuje možnost se s ptákem nakaženým aviární influenzou setkat. Dosud v ČR nebyl nikdy diagnostikován ani jeden případ nízce patogenní, natož vysoce patogenní ptačí chřipky. Státní veterinární správa ČR praktikuje všechny kroky, které nařídila a doporučila Evropská komise, to znamená zákazy dovozu „všeho od peří“ ze zemí, kde se ptačí chřipka vyskytla, a i nadále vyšetřujeme všechny podezřelé četnější úhyny volně žijících ptáků. Pro představu jsme dosud vyšetřili téměř 200 volně žijících ptáků, přes stovku ulovených kachen a přes 2 000 kusů drůbeže z chovů z území celé ČR. Vše v pořádku. Není tedy v tuto chvíli nejmenší důvod k panice.

Bilance a očekávání Po roce uplynulém a na počátku dalšího lze začít s jistým uspokojením a se střízlivým pohledem do budoucna. Za nesporný úspěch státního veterinárního dozoru lze považovat, že v roce 2005 nedošlo k ohrožení zdraví lidí prostřednictvím potravin živočišného původu, ani prostřednictvím zvířat. Na BSE se vyšetřuje stále tak, jak na základě současných vědeckých poznatků stanoví legislativa. Výrobu potravin sledují veterinární inspektoři během celého procesu, tudíž nemůže v podstatě dojít ke křiklavým případům pochybení do doby, než se dostanou na pult. Kdyby tomu tak bylo, šlo by o zpochybnění samotného systému veterinárního dozoru. Přesto Státní veterinární správa ČR na pokyn Milana Maleny, jejího ústředního ředitele, iniciovala cílené kontrolní akce v trž-

ní síti a i v příštím roce počítá s obdobnými. Rovněž nedošlo k zavlečení ptačí chřipky na území naší republiky. A všechny kontrolní mise z EU – z FVO (Potravinového a veterinárního úřadu) – konstatovaly odpovídající úroveň našeho státního veterinárního dozoru, tj. že je srovnatelná s vyspělými členskými zeměmi. Co lze ale očekávat v roce 2006? Například další mise, jichž máme nahlášených pět na první pololetí, dále opět cílené kontrolní akce v tržní síti, které v podstatě započaly již počátkem prosince 2005. Určitě s pohledem za hranice ČR lze předpokládat, že se s jarem může objevit opět nebezpečí aviární influenzy neboli ptačí chřipky. Lze však říci, že ČR je díky krokům přijímaným Státní veterinární správou v posledním čtvrtletí roku 2005 na případnou situaci ještě lépe připravena – máme přehled o chovech drůbe-

že, o případných rizikových oblastech a pohotovostní plány na zdolání případného výskytu opravdu počítají se všemi eventualitami – tudíž k ohrožení lidí by prakticky nemělo dojít. Ale ve výčtu očekávání je třeba zmínit i měnící se veterinární legislativu v souvislosti s měnící se, zdokonalující se tou evropskou, a tudíž i naší. Je novelizován veterinární zákon a řada prováděcích vyhlášek. Zemědělci a zpracovatelé byli na tuto situaci připravováni celou řadou školení, na kterých spolupracovala Státní veterinární správa ČR spolu s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně, Komorou veterinárních lékařů a Asociací veterinárních lékařů. Od počátku ledna je také spuštěn ozdravovací program proti IBR (infekční bovinní rhinotracheitidě skotu), který bylo možno započít za pochopení Ministerstva zemědělství ČR a na

přání chovatelů. Je tomu tak proto, že ozdravují-li okolní země a řada evropských zemí je prostá této nemoci, byli by naši chovatelé skotu při obchodování velmi znevýhodněni. Je určitě vhodné zmínit i pokračující práce na ještě větší efektivnosti státního veterinárního dozoru, a to především na inspektorátech jednotlivých krajských veterinárních správ. To znamená především ještě užší kontakt s chovateli a zpracovateli i soukromými veterinárními lékaři. Za velké plus lze též označit, že si veřejnost stále více uvědomuje rozdíl mezi státními dozorovými orgány, vnímá jejich činnost, prospěšnost, ale především to, jak se doplňují a spolupracují. Tak lze zmínit spolupráci Státní veterinární správy ČR se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Činnost těchto dvou orgánů se dotýká v okamžiku prodeje výrobků – vete-

rinární inspektoři dozorují celou výrobu až po pult a inspektoři zemědělské a potravinářské inspekce „za pultem“. Zjistí-li jeden nebo druhý věc, která se dotýká druhého, dochází k účinné spolupráci a dořešení případů, jako tomu například bylo při kontrolách masných výrobků, při kontrolách medu, či při kontrolách v tržní síti, které byly zaměřeny na označování výrobků. V roce 2006 lze tedy očekávat, že obdobně jako tomu bylo v roce 2005, budou orgány státního veterinárního dozoru postupovat i v krizových situacích na základě racionálních kroků, a rozhodovat budou na základě odborně obhajitelných stanovisek, jako tomu bylo dosud. Tím si může být veřejnost odborná i laická jista. Josef Duben, SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz


z domova – aktuálně / 3

Nejvíce pokut udělili inspektoři Aholdu

Ministr zemědělství ČR Ing. Jan Mládek, CSc.

PRAHA (li) – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni ve 446 správních řízeních rozdala 18 obchodním řetězcům pokuty celkem za 19 milionů korun. Nejvíce pokutovaným obchodním řetězcem byla společnost Ahold Czech Republic, která si v 86 správních řízeních vysloužila sankce téměř 7,6 milionu korun. Ahold v Česku provozuje síť supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. „Nejčastější prohřešky (obchodních řetězců) spočívaly v chybějícím označení výrobku v češtině, prodeji výrobků po době minimální trvanlivosti či po uplynutí doby použitelnosti. Časté byly také poškozené nebo nefunkční obaly,“ řekl novinářům ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta. Mluvčí společnosti Ahold Czech Republic Kateřina Černá řekla, že výsledky kontrol v prodejnách Albert a Hypernova nedopadly výrazně hůře než v ostatních řetězcích. „Z 1020 provedených

kontrol (SZPI) v Aholdu bylo pouze 8,4 procenta negativních. Z celkového počtu všech provedených inspekcí bylo negativních 7,6 procenta. Z toho vyplývá, že výsledky kontrol ve všech řetězcích jsou podobné,“ uvedla Černá. Druhým nejvíce pokutovaným obchodním řetězcem ze strany SZPI byla v loňském roce se sankcemi téměř za dva miliony korun společnost Julius Meinl (31 správních řízení). Třetí místo patřilo obchodnímu řetězci Carrefour, který v 36 správních řízeních dostal pokuty za 1,8 milionu korun. Pokuty loni rozdávala obchodníkům také Státní veterinární správa (SVS). Deseti obchodním řetězcům SVS za různé prohřešky proti zákonům uložila sankce za celkem 1,6 milionu korun. Nejvyšší pokutu loni od SVS dostala společnost Carrefour, a to 615 000 korun. Ministr zemědělství ČR Jan Mládek připomněl, že kontroly loni na podzim odhalily v několika velkoprodejnách manipulaci s dobou trvanlivosti a další nedostatky, včetně prodeje prošlých potravin a zkaženého masa. Proto podle něj byly zejména před vánočními svátky provedeny v obchodech mimořádné kontrolní akce. „Lze říci, že došlo ke zlepšení situace a obchodní řetězce se pod tlakem kontrol snaží zlepšovat hygienické zázemí a zacházení s potravinami. Od propuknutí skandálu s oživováním potravin inspekce tak hrubé a rozsáhlé porušení zákona nezaznamenaly,“ uvedl. Dodal, že obchodní řetězce však stále mají problémy s dodržováním zákonů. „Jako příklad mohu uvést prosincový odběr masných, mléčných a rybích výrobků v berounském Lidlu. Celkem bylo odebráno 53 vzorků, z nichž 22 nevyhovělo. Nyní se zpracovávají podklady pro správní řízení s touto firmou,“ podotkl Mládek. Loňské aféry s prodejem prošlých potravin mají podle něj příčinu hlavně v systému odměňování pracovníků obchodních řetězců, který motivoval zaměstnance k tomu, aby co nejvíce snižovali ztráty. „Jsem velmi rád, že firmy začínají pracovat na tom, aby zejména střední management neměl motivaci páchat tyto minimálně přestupky,“ dodal Mládek. SZPI loni v obchodních řetězcích provedla 5 902 kontrol, z toho na společnost Ahold Czech Republic jich připadlo 1020. Druhým nejčastěji

kontrolovaným obchodním řetězcem byla s 392 kontrolami síť hypermarketů Kaufland. Kontrol České obchodní inspekce v obchodních řetězcích bylo v loňském roce 3 662, přičemž na různé prohřešky proti zákonům inspektoři přišli v 935 provozovnách. ČOI loni s obchodními řetězci zahájila 393 správních řízení, ve kterých zatím uložila pokuty za 5,7 milionu korun. Kontrolní činnost v obchodní síti zintenzivnila i Státní veterinární správa. „Postupně budeme kontrovat všechny řetězce a stejně tak i malé prodejny. Zatím, jak zjišťujeme, nedošlo k závažným porušením zdravotních záležitostí, ale jsou zde prohřešky proti legislativě,“ řekl Milan Malena, ústřední ředitel SVS. Uvedl i několik přestupků, které se opakují. Je to například větší výskyt soli u dovážených potravin. U trvanlivých salámů je zase mnohdy vyšší podíl vody. „Tím lze počítat s rychlejším kažením těchto výrobků,“ uvedl Malena. Do třetice upozornil na větší množství méně hodnotné suroviny ve výrobcích, kde tomu tak nemělo být. Je to z důvodu tlaku na ceny. Dále Malena hovořil o dohledatelnosti suroviny z jatečných zvířat. Podle něj není problém u velkých zpracovatelů dohledat, z jakého kusu bylo maso. Je tam drahá technika na značení masa a všude jsou veterináři jako kontrolní článek. Určité problémy mohou být u malých zpracovatelů, kde nákladná technika na značení chybí. „Může se v takovýchto případech stát, že se potřebné dokumenty nedostanou do obchodu se zbožím,“ řekl Malena. Na vysoké škole veterinární v Brně jsou ale takové laboratorní přístroje a možnost testů, že v případě pochybnosti, o jaký šlo kus, se dá i toto zjistit. Více se také zřejmě budou zejména z pohledu veterinářů kontrolovat výrobny u supermarketů. Zatímco podle Jakuba Šebesty se inspektoři nesetkali s přestupky typu „zamíchání zbylého majonézového salátu z předchozího dne do nově vyrobeného“ a berou to jen jako označení „jedna paní povídala“, veterináři kritizují prodej rozkrájených masných výrobků z předchozího dne, což zákon nepřipouští. Také jsou velmi přísní, pokud jde o rozmrazování masa a jeho prodej. Zjistilo se, že se do výrobků zpracovávalo takovéto maso s procházející dobou spotřeby, což je také nepřípustné. Stát chce kvůli výsledkům kontrol zvýšit pokuty

Inspektoři Potravinářské inspekce nejen kontrolovali balené vody, ale také informovali malé výrobce

Koncem loňského roku provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) rozsáhlou kontrolu označování balených vod, které se vyskytují na českém trhu. Hlavním důvodem byla nedávná změna příslušné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, do které byly zapracovány předpisy ES. Některé nové požadavky na označování balených vod zatím nemají v České republice tra-

dici, proto inspektoři SZPI kromě kontroly také poskytli – hlavně menším výrobcům – základní informace. Inspekce zkontrolovala označování 57 různých balených vod, které jsou uváděny na český trh 36 výrobci nebo distributory. Nejzávažnějším nedostatkem, s nímž se inspektoři setkali, bylo nepravdivé označení Přírodní vody Jesenička jako „pramenitá voda“, i když výrobce (Jesenické minerální vody, s. r. o., Frýdek-Místek) vodu převážel ze zdroje do místa plnění cisternou, což je v takovém případě přípustné pouze tehdy, pokud je voda přepravována potrubím. Výrobu této balené vody inspekce zakázala. V několika dalších případech chyběly povinné údaje o druhu balené vody, o názvu podzemního zdroje vody nebo o obsahu oxidu uhličitého. Ve dvou případech uváděli výrobci na trh pramenitou vodu z jednoho vodního zdroje pod více ob-

chodními názvy, což předpisy rovněž nepřipouštějí, v několika dalších případech chyběl údaj o době použitelnosti a podmínkách skladování. Na jedné z pramenitých vod bylo uvedeno doporučení České lékařské komory používat vodu jako kojeneckou, ačkoli obsahovala více sodíku, než je povoleno. Ve většině případů však výrobci, resp. distributoři balených vod, už upravili označování na etiketách tak, jak nová vyhláška předepisuje. Jedenácti výrobcům nebo distributorům inspekce uložila opatření uvést označení balených vod do souladu s příslušnými předpisy. Menší výrobce inspektoři během kontroly informovali o změnách, které nová vyhláška přinesla. Kompletní znění Vyhlášky MZd č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, najdete na webových stránkách SZPI www.szpi.gov.cz v odkazu Právní předpisy.

Potravinářská inspekce po celý loňský rok kontrolovala brambory Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) průběžně po celý loňský rok kontrolovala odrůdovou jednotnost a pravost brambor na domácím trhu. Od začátku roku do konce prosince 2005 inspektoři zkontrolovali 99 šarží raných (21 šarží) i pozdních (78 šarží) konzumních brambor především v obchodní síti, ale také ve velkoobchodních firmách a u výrobců. Vyjma sedmi šarží byly všechny odebrané vzorky tuzemské provenience. Výsledky loňské kontroly potvrdily dlouhodobě se zlepšující trend jakosti konzumních brambor na trhu, protože tentokrát požadavkům předpisů nevyhověly pouze dvě šarže (tj. 2 %) kontrolovaných brambor, obě českého původu. Pro srovnání: v roce 1999 inspekce zjistila nedostatky u 43 % kontrolovaných šarží, v roce 2002 u 21 % a v roce 2004 u necelých 8 %. Tento pozitivní vývoj je také důsledkem pravidelných kontrol Potravinářské inspekce, o jejichž výsledcích SZPI opa-

kovaně informuje odbornou podnikatelskou veřejnost. Odrůdová pravost brambor je jedním z několika kritérií, které Potravinářská inspekce u brambor sleduje. Nepatří sice mezi parametry, které by mohly ohrozit zdraví spotřebitele, chrání jej však před klamáním. Odrůda je základním faktorem, který rozhoduje o kvalitě a varném typu brambor, a rozdíly mezi různými odrůdami pak rozhodují o jejich postavení a uplatnění na trhu. Spotřebitel nemá žádnou možnost zjistit, jestli skutečně nakupuje brambory odpovídající deklarované odrůdě, resp. varnému typu, a tedy i požadované kvalitě. Proto bude inspekce kontrole odrůdové pravosti brambor věnovat i nadále průběžnou pozornost. Přehlednou tabulku a graf výsledků kontrol druhové jednotnosti brambor najdete na webových stránkách inspekce www.szpi.gov.cz jako přílohu této zprávy. Daniela Kolejková, SZPI

Ústřední ředitel SVS ČR MVDr. Milan Malena. pro nepoctivé obchodníky až na 50 milionů korun. Nyní obchodníkům za porušení zákona o ochraně spotřebitele hrozí maximálně milionová pokuta. U prohřešků proti zákonu o potravinách je maximální sankce tři miliony korun. Novelu zákona o ochraně spotřebitele, která by měla pokuty zvýšit, projedná ve třetím čtení sněmovna. Kvůli prodeji prošlých potravin již padla první obvinění. Policie navrhla státnímu zástupci, aby obžaloval a postavil před soud tři pracovníky řetězce Julius Meinl v Českých Budějovicích. Policie je na podzim obvinila z ohrožení zdraví závadnými potravinami, protože prý nařizovali personálu českobudějovického supermarketu vracet do prodeje prošlé uzeniny a sýry. Hrozí jim peněžitý trest nebo dva roky vězení. Policie od loňského listopadu prověřuje také aféru kolem pochybné kvality masných výrobků prodávaných v hypermarketu Hypernova v pražských Nových Butovicích. Vyšetřování stále pokračuje, žádné obvinění dosud nepadlo. Policie nyní zajišťuje důkazy.

Hovoříme s Ing. Jakubem Šebestou, ústředním ředitelem SZPI

U kterých komodit jsou nejčastější přestupky během kontrol SZPI? Zjištění je celá řada. Závažnost je velmi rozdílná. Doba použitelnosti je třeba velmi vážná záležitost. Mezi menší přestupky patří například moment, kdy najdete v jednom regálu vystavená jak révová vína, tak ovocná. Je to sice přestupek, ale ten zásadně spotřebitele neohrozí. Před čím varovat? Jde o to koho. Jestli obchodníky nebo výrobce potravin. Přesto, pro obě tyto skupiny mám jedno společné varování. Vloni jsme investovali desítky milionů korun do špičkové laboratorní techniky, která nám umožní velmi rychle a přesně zjistit jakékoliv porušení platné legislativy. Jde kupříkladu o zjišťování anabolik ve výrobcích až po falšování potravin. Ať se jedná o přídatné látky v džemech, v medu, na nejmodernější technice, dokážeme tolik, že výrobci už se nemohou spoléhat na to, že jim nějaké kamufláže projdou. Třeba není problém ve víně s přívlastkem zjistit, že je tam přimíchaný cukr, a mohu jmenovat další a další příklady. Nedáme prostě prostor jakémukoliv falšování v potravinářství. A co pokuty? Někomu dáte řekněme 15 tisíc korun pokutu a on ji v termínu nezaplatí. Potom mu můžete takzvaně napařit milion? Můžeme dát až tři miliony korun pokuty. Děkuji za rozhovor: Eugenie Línková

4 / zpravodajství MZe ČR


Ministr Jan Mládek vyjednal ochranu značení dalším dvěma výrobkům z Česka

Rozhodnutí EK v rámci modernizace a výstavby skladovacích kapacit pro obiloviny a olejniny

Další dva potravinářské výrobky z Česka zřejmě získají nárok na jedinečnou ochranu zeměpisného označení původu. Jde o Pohořelického kapra a perník s názvem Štramberské uši. Předběžný souhlas s udělením této jedinečné ochrany získal ministr zemědělství Jan Mládek při svém jednání s evropskou komisařkou Mariann Fischerovou-Bölovou v Bruselu. Udělení ochrany zeměpisného značení musí ještě projít schvalovací procedurou, jež mj. zahrnuje i řešení případných námitek, podle ministra však není pravděpodobné, že by zmíněné české výrobky ochranu nezískaly.

Informujeme zájemce o podporu z Operačního programu Zemědělství, že Evropská komise schválila návrh České republiky na rozšíření možností podpor v rámci podopatření 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům o nový investiční záměr pod označením f) Investice do výstavby/ rekonstrukce skladovacích kapacit a do technologií posklizňových úprav a skladování obilovin a olejnin. Příjem žádostí na tento nový investiční záměr bude vyhlášen řádným způsobem formou tiskové zprávy Ministerstva zemědělství jako desáté kolo příjmu žádostí, a to nejméně tři týdny před plánovaným termínem. Před vyhlášením příjmu žádostí musí dojít ke schválení Pravidel Monitorovacím výborem OP Zemědělství a následně Ministerstvem zemědělství. Zveřejnění Pravidel předpokládáme ve druhé polovině února 2006. Následně bude ponechán časový prostor pro přípravu projektových žádostí. Příjem žádostí pak předpokládáme nejdříve od dubna 2006.

Ministr Jan Mládek navrhl zvýšení podpor domácím vinařům Potravináři budou moci žádat o podporu Potenciální žadatele informujeme o tom, že v termínu od 3. ledna 2006 do 28. února 2006 včetně mohou požádat o podporu v rámci nového dotačního titulu 13 „Podpora zpracování zemědělských produktů“, na kterém se spolupodílí MZe, MF a MPO a je financován z národního rozpočtu. Vláda tento program odsouhlasila 24. srpna 2005 s tím, že pro rok 2005 lze použít částku 210 milionů korun. Vyhlášení dotačního titulu a výzvy k předkládání projektů se děje v návaznosti na kladnou notifikaci Evropské komise. Vyhodnocení programu s poskytnutím dotací úspěšným žadatelům proběhne v červnu 2006. Sazba dotace je stanovena procentem z požadované částky, maximálně 40 %. MZe zajistí, že na přiznané žádosti bude poskytnuto stejné procento podpory. Účel této dotace je zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů a zlepšení hygienických podmínek použitím nových technologií a inovací do zpracování zemědělských produktů (včetně Integrované prevence a omezování znečištění). Podporu lze v rámci tohoto opatření poskytnout pro: a) investice, modernizace a rekonstrukce výrobních zařízení, b) zavádění nových technologií, c) zlepšení a racionalizaci postupů zpracovávání zemědělských produktů, d) investice ke zlepšování a monitorování kvality potravinářských výrobků, e) zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí, f) zavádění technologií souvisejících s dohledatelností potravinářských výrobků. Celý text dotačního titulu pod názvem Dodatek č. 1 k Zásadám, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2005 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, je k dispozici na internetové adrese www.mze.cz pod odkazem Dotace a programy.

MZe poskytlo policii veškeré údaje V případu týkajícím se činnosti Pozemkového fondu České republiky a podezřelých obchodů s půdou poskytlo Ministerstvo zemědělství (MZe) vyšetřujícím orgánům veškeré informace, jež mělo k dispozici. Dne 8. prosince 2005 zaslalo Úřadu pro odhalování korupce a finanční kriminality v Plzni doplňující materiály k podání bývalého ministra zemědělství pana Zgarby. Policie si od té doby žádné jiné podklady od MZe nevyžádala a ani nevznesla námitku, že Ministerstvem zemědělství poskytnuté údaje jsou v nějakém ohledu nedostatečné. Doklad, že zmíněné materiály policie převzala, má MZe k dispozici. Ministerstvo zemědělství dnes rovněž zaslalo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových veškeré dostupné podklady, které si v souvislosti s šetřením případu převodu pozemků během tzv. zvláštního režimu vyžádal.

Metodika kontroly zdraví zvířat a Národní program ozdravování od IBR pro rok 2006 Ministr zemědělství schválil v závěru roku 2005 „Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2006“, která stanovuje povinné preventivní a diagnostické úkony prováděné a hrazené ze strany státu i ze strany jednotlivých chovatelů. Vedle standardních opatření, jako je např. vakcinace a vyšetření na vzteklinu, brucelózu, BSE, mor prasat, salmonelózu drůbeže, aviární influenzu apod., je do této Metodiky zapracován také Národní program ozdravování od IBR (infekční rinotracheitidy skotu). Od 1. ledna 2006 tak je chovatelům skotu uložena povinnost zajistit povinné preventivní a diagnostické úkony vyplývající z tohoto programu. Povinnost se týká všech chovatelů, kteří nemají hospodářství úředně ozdravená nebo úředně prostá IBR. Konkrétně to znamená provést ve spolupráci s veterinárním lékařem vstupní vyšetření zvířat, stanovení a zpracování ozdravovacího plánu, dále proškolení pracovníků, vymezení kontaktů ozdravovaných zvířat s ostatními kusy, přesnou evidenci úkonů, vymezení pravidel pro svody apod. Cílem programu je dosáhnout vymýcení IBR z celého území ČR. Ozdravení stád znamená snížení ekonomických ztrát, udržení konkurenceschopnosti při obchodu se skotem a produkty z něj v rámci jednotného evropského trhu, sjednocení podmínek pro přemisťování zvířat, větší ochranu stád atd. Plné znění Metodiky je na webových stránkách Státní veterinární správy České republiky (www.svscr.cz) pod odkazem „Zdraví zvířat“.

Novelu nařízení vlády číslo 245/2004 Sb. předloží v únoru kabinetu ke schválení Ministerstvo zemědělství. Novela navrhuje zvýšení sazby finanční podpory na oplocení vinice z nyní navrhovaných 110 Kč na 200 Kč za běžný metr. Pokud vláda novelu schválí, zvýšené finanční podpory by mohli čeští vinaři žádat v květnu 2006. Jak ministr zemědělství Jan Mládek vysvětlil, v případě uvedených podpor jde o finanční prostředky ze zdrojů Evropské unie. „Pokud tedy bude toto opatření schváleno, v což pevně věřím, nijak to nezatíží státní rozpočet,“ ujistil ministr. Návrhem na téměř dvojnásobné zvýšení finanční podpory ministr reagoval na problémy domácích vinařů, kteří po vstupu země do Evropské unie čelí silné zahraniční konkurenci.

Do konce roku 2013 dojde v rámci WTO ke zrušení všech forem subvencí vývozu PRO ČESKO SE LETOS VE VÝVOZNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PODPORÁCH NIC NEMĚNÍ Konference ministrů členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) na svém zasedání 13.–18. 12. 2005 v Hongkongu přinesla nejvýraznější pokrok v oblasti vývozní soutěže. Došlo k dohodě o zrušení všech forem subvencování vývozu do konce roku 2013, přičemž podstatná část těchto podpor má být odstraněna již do konce roku 2010. Z pohledu EU je podstatné, že v závazných pravidlech, která by měla být dojednána do 30. dubna 2006, budou ošetřeny paralelně i všechny formy subvence vývozu států mimo Unii, budou stanovena pravidla pro poskytování potravinové pomoci, vývozních úvěrů a podpor pro státní podniky. Rozvojové země mají pro uplatňování subvencí výjimku do roku 2018. U domácích podpor bylo potvrzeno stanovení tří pásem pro snižování podpor s tím, že procento snížení a definování pásem bude teprve dohodnuto. EU bude zařazena do nejvyššího pásma pro snižování podpor, ve druhém pásmu budou USA a Japonsko a ve třetím ostatní poskytovatelé podpor. Nově se dohodlo, že celkové snížení domácích podpor narušujících obchod bude zavedeno i v případě, že součet snížení všech národních podpor narušujících obchod bude menší než celkové procento snížení. Důvodem je snaha zabránit možným přesunům mezi jednotlivými kategoriemi domácích podpor. Ministři členských zemí WTO odsouhlasili poskytnutí bezbariérového přístupu na trhy vyspělých zemí a rozvojových zemí (které k tomu mají předpoklady) pro zboží pocházející z nejméně rozvinutých zemí. Přijal se závazek, že všechny vyspělé země a některé rozvojové země umožní bezcelní a bezkvótový přístup na své trhy pro zboží pocházející z nejméně rozvinutých zemí, a to od roku 2008. Tento přístup se bude týkat 97 % všech jejich výrobků. V rámci zbývajících 3 % si vyspělé země stanoví své citlivé výrobky, které budou z tohoto procesu vyjmuty. V oblasti zemědělských výrobků se bude např. u USA jednat o výjimku u cukru, u Japonska u rýže. Dále se dohodlo, že vyspělé země zruší všechny formy podpory vývozu u bavlny do konce roku 2006 a urychlí bezbariérový přístup na svůj trh pro bavlnu pocházející z nejméně rozvinutých zemí, a to od počátku zavedení nové dohody. V průběhu Konference byla rovněž diskutována problematika týkající se nového cla ve výši 176 EUR/t na dovoz banánů ze zemí Latinské Ameriky, které vstupuje v platnost od 1. 1. 2006. Na Konferenci byl ustanoven tzv. facilitátor procesu (zástupce Norska), který má i do budoucna plnit úlohu prostředníka při jednáních EU se zainteresovanými zeměmi. Výsledkem jednání byl závazek EU, že bude čtvrtletně monitorovat dovozy banánů za účelem zjištění, zda nové clo nebrání obchodu, a bude tuto problematiku konzultovat s dodavateli. Ze závěrů konference ministrů členských zemí WTO lze vyvodit, že v letošním roce nedojde u subvenčních podpor v České republice k žádným změnám a přesto, že bylo dohodnuto konečné datum zrušení vývozních subvencí, nebylo ještě dohodnuto, odkdy začne platit jejich snižování.

Předsedkyní výkonného výboru PF je Jiřina Böhmová Novou předsedkyní výkonného výboru Pozemkového fondu je Jiřina Böhmová. Do čela tohoto orgánu ji zvolilo prezídium Pozemkového fondu na svém zasedání. Svého úřadu se Jiřina Böhmová ujala 16. 1. 2006. Ministr zemědělství Jan Mládek, jenž z titulu své funkce prezídiu ze zákona předsedá, zvolení Jiřiny Böhmové přivítal. „Je to dobrá volba. Paní Böhmová není v této oblasti nováčkem, má s ní naopak bohaté zkušenosti,“ komentoval volbu ministr s tím, že nové personální obsazení zajistí stabilitu a fungování fondu. Jiřina Böhmová je absolventkou fakulty architektury ČVUT. Od roku 1996 pracuje na Ministerstvu financí, kde do 30. září loňského roku řídila odbor přímé správy majetku a restitucí. Poté se ujala funkce zástupce ředitele odboru majetkoprávního MF.

Ministr zemědělství schválil úpravu Pravidel pro žadatele Informujeme zájemce o podporu z Operačního programu, že ministr zemědělství Jan Mládek schválil úpravu Pravidel pro žadatele. Úpravy předtím projednal a schválil Monitorovací výbor Operačního programu Zemědělství a týkají se zejména rozšíření přijatelných výdajů v rámci podopatření 2.3.2. Chov vodních živočichů – akvakultura. Zde budou nově přijatelné například investice do výstavby či modernizace sádek, nákup dopravních prostředků, které nejsou určeny k lidské přepravě, či pořízení drobné mechanizace na údržbu rybníků. V rámci tohoto podopatření bylo také schváleno zvýšení maximálních přijatelných výdajů na projekt, a to na 11,13 mil. Kč. Další úpravy se týkají opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku, kde byla upravena příloha 11 Pravidel pro žadatele „Maximální přijatelné výdaje“. V rámci položky „dojící robot“ byla zvýšena částka na 22 000 Kč/kus a byla přidána nová položka „Plemenní býci v produkci“ v celkové hodnotě 200 000 Kč/ustajovací místo. V příloze 1 k této tiskové zprávě je uveden kompletní přehled schválených úprav Pravidel pro žadatele. Schválené úpravy jsou platné od osmého kola příjmu žádostí, tj. od 9. ledna 2006. Plné znění Pravidel pro žadatele bude zveřejněno na internetových stránkách MZe www.mze.cz v záložce Dotace a programy / Operační program Zemědělství / Vše pro žadatele do 9. ledna 2006. Dále informujeme žadatele, že vzhledem k častým dotazům týkajícím se dokumentace k zemědělské a lesnické technice, které je nutno předložit spolu se žádostí o proplacení, byl připraven upřesňující výklad této specifické podmínky Pravidel pro žadatele. Plné znění výkladu je uvedeno v příloze 2. Tomáš Loskot, MZe ČR

zpravodajství PK ČR – z domova / 5


Výstava Grüne Woche

Ve dnech 12. a 13. ledna se zúčastnili prezident PK ČR Ing. Camplík a ředitel Ing. Koberna spolu s oficiální delegací vedenou ministrem zemědělství ČR Ing. Mládkem slavnostního zahájení a prvního dne jubilejního ročníku této výstavy. Partnerskou zemí letošního ročníku bylo Rusko a zahajovací proslov ministra zemědělství Ruské federace pana Gordějeva patřil rozhodně k zajímavým okamžikům. Ministr Gordějev představil plány rozvoje ruského zemědělství a potravinářského průmyslu s tím, že v horizontu nejbližších let se Rusko opět stane zejména obilnicí Evropy. Již dnes patří vývoz potravinářské produkce zejména do Německa k významně se rozvíjejícím položkám ruského zahraničního obchodu. Nutno podotknout, že jeho plány se setkávaly s nadše-

nými ohlasy hostitelské země, která bude tyto ruské plány všestranně podporovat. Pozn.: Z výše uvedeného je zřejmé, že naše obavy, že Rusko se velice rychle z čistě dovozní země může stát zemí exportní s potenciálem navíc podpořeným exportem takových komodit, jako je ropa a plyn, nejsou neopodstatněné a zaslouží si hlubší analýzu. Co se týče nově uspořádané české expozice, které poprvé dominoval stánek SZIF s ústředním motivem KLASY a jako tradičně pivovarské expozice Staropramen, Krušovice a Zlatopramen, (zatímco Budvar byl situován v pivovarském pavilonu samostatně), nedá se jí nic vytknout a je možno s potěšením konstatovat, že Česká republika a české potravinářství byly letos důstojně reprezentovány. V rámci návštěvy se našel i dostatek času na neformální diskusi jak s panem ministrem Mládkem, tak i s ředitelem Höckem a představiteli agrárních organizací na téma jak dál v rámci rozvíjející se Evropy. Účastníci se shodli, že nastíněná témata budou dále projednána doma v rámci připravovaných setkání. PK ČR

19. února 2006 oslaví

70 let Prof. Ing. IVO INGR, DrSc. K tomuto významnému životnímu jubileu Vám, pane profesore, přejeme pevné zdraví a mnoho tvůrčího elánu do další práce. redakce

Zleva: vrchní ředitel Úseku potravinářských výrob, ředitel Úřadu pro potraviny Ing. František Sládek, CSc., ministr zemědělství ČR, Ing. Jan Mládek, CSc., a Ing. Jan Höck, ředitel SZIF na Grüne Woche.

Přinesl Mistr Bäcker skutečně 360 nových pracovních míst? Na stránce 17 Potravinářského zpravodaje č. 1/2006 informují Delta Pekárny o tom, že projekt Mistr Bäcker přinesl 360 nových pracovních míst v 36 prodejnách pečiva Mistr Bäcker v rámci společného projektu s německou firmou Bäcker Bachmeier. Prodejny jsou umístěny v nákupních centrech Kaufland. Tato informace je však zcela zavádějící. Ve všech 36 případech byl v nákupních centrech Kaufland prodej pečiva v tzv. „předkasové zóně“ zajišťován již dříve českými pekárnami na základě dlouhodobých nájemních smluv na dobu určitou. Nákupní centrum Kaufland poskytlo pouze prostory, vybavení prodejen zajistili dodavatelé pekárenských a cukrářských výrobků z vlastních zdrojů. Stejně tak museli dodavatelé zajistit zaměstnance těchto prodejen, kterých bylo 398. Prodejny byly úspěšné a zákazníci spokojení.

Skutečnost je však taková, že nákupní centra Kaufland si vynutila na českých firmách vybudované prodejny, bez ohledu na uzavřené dlouhodobé nájemní smlouvy na dobu určitou, opustit mnohem dříve před jejich vypršením. A to jen proto, aby mohla umožnit vstup německého pekařství Bäcker Bachmeier. Jeho vstup nebyl nijak úspěšný, protože ceny obvyklé v Německu se na našem trhu nedají zatím vůbec realizovat. Proto vznikl společný projekt s Delta Pekárnami, který je nyní předmětem chvály. Zákazníci by měli vědět, že tento projekt nevznikl na základě úspěšné soutěže, ale za nestandardních podmínek a na úkor dřívějších dodavatelů – českých pekáren. Nedošlo tedy k přínosu pracovních míst, ale k jejich snížení proti původnímu stavu. Ing. Stanislav Musil, generální sekretář Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR

Národní značka kvality KLASA na veletrhu SALIMA

Národní potraviny se značkou kvality KLASA se pravidelně prezentují na nejdůležitějších evropských výstavách a veletrzích. Expozice Státního zemědělského intervenčního fondu, který značku KLASA spravuje, nebude chybět ani na brněnské Salimě. Stánek Státního zemědělského intervenčního fondu najdou návštěvníci Salimy v pavilonu D a jistě jej nepřehlédnou. Plochu 192 m2 použije SZIF k prezentaci svých programů a zároveň jej budou moci využít držitelé potravin se značkou KLASA k představení svých výrobků. Pulty s ochutnávkami výrobků a chlazené boxy s trvanlivými potravinami budou lemovat stánek zvenčí, vnitřní prostor pak bude patřit obchodním schůzkám v improvizované restauraci. Při příležitosti konání 25. ročníku mezinárodního Potravinářského veletrhu Salima předá ministr zemědělství Jan Mládek certifikáty opravňující další producenty kvalitních tuzemských potravin používat logo značky KLASA na obalech svých výrobků. Veletrh Salima se bude konat ve dnech 7.–10. 3. 2006.

SPOTŘEBITELÉ VNÍMAJÍ ZNAČKU KLASA JAKO SYMBOL KVALITY V loňském roce zahájená marketingová kampaň na podporu kvalitních tuzemských potravin již přináší své výsledky. Spotřebitelé začali vnímat značku KLASA jako symbol kvality a čím dál tím častěji vyhledávají potraviny označené červeno-modro-bílým logem národní značky kvality KLASA. Na konci roku 2005 zpracovala agentura Stem/Mark výzkum, který zjišťoval, nakolik byla kampaň na podporu značky KLASA úspěšná. Výsledky hovoří jasně – znalost značky KLASA vzrostla o 51 %. Reklamní kampaň pomohla značce KLASA na první místo ve spontánní znalosti mezi všemi značkami pro označení kvalitních českých výrobků. O nákupu potravin stále ještě rozhodují převážně ženy. Výzkum potvrdil, že české hospodyně považují za správné označování kvalitních českých potravin zvláštní značkou a polovina z nich při nákupu preferuje české potraviny. Kampaň na podporu značky KLASA zaznamenaly víc jak dvě třetiny respondentů. Spotřebitelé se se značkou KLASA setkávali na billboardech,

v televizním vysílání, na stránkách novin a časopisů, ale také na výstavách, veletrzích, na speciálních promo dnech se značkou KLASA a samozřejmě v hypermarketech. A také tam je značka KLASA stále více vidět. Spotřebitelé se již učí hledat důležité informace na obalech výrobků a producenti kvalitních tuzemských potravin toho umí využít. V soutěži, kde měli dokázat, jak značku KLASA využívají k vlastní propagaci, odborná porota ocenila propagaci masokombinátu Schneider, Mlékárny Valašské Meziříčí a pekárny Adélka. Vítězové získali mediální prostor. Kampaň výrazně podpořila důvěryhodnost značky KLASA , prosadila názor, že potraviny se značkou KLASA jsou skutečně kvalitní. Respondenti cílové skupiny hodnotí kampaň značky KLASA převážně příznivě, především její důvěryhodnost a poutavost. Výsledky výzkumu ukazují, že kampaň zaměřila pozornost spotřebitelů přímo na výrobky označené značkou KLASA, zhruba dvě třetiny dotázaných uvádějí, že značku znají právě z výrobků.

10 NEJČASTĚJI UVÁDĚNÝCH ZNAČEK KVALITY: 1. KLASA 6. Kunín 2. Bio produkty 7. Hamé 3. Czech made 8. Vitana 4. Bifi 9. Orion 5. Olma 10. Madeta

Hospodyňky mohou vařit podle kuchařky „Česká kuchyně je KLASA“ Státní zemědělský intervenční fond, který spravuje program na podporu kvalitních domácích potravin se značkou KLASA, inicioval vznik nové kuchařky. Kniha receptů, které vycházejí z tradiční české kuchyně se jmenuje Česká kuchyně je KLASA a vyšla v nakladatelství Eroika. Kuchařka Česká kuchyně je KLASA je rozdělena do pěti oddílů – Česká tradice, Všední den, Pohodový víkend, Vítáme hosty a Pochoutky pro labužníky. K lepší orientaci při výběru pokrmu přispívá také označení jednotlivých receptů hvězdičkami ve škále od jedné do pěti. Hospodyňka si tak může vybrat jak z jídel méně náročných na čas a suroviny, tak z exkluzivních pokrmů pro výjimečné příležitosti. Cílem kuchařky Česká kuchyně je KLASA je, aby se hospodyně zamýšlely také nad výběrem surovin pro přípravu pokrmů. Vodítkem při výběru potravin může být právě logo národní značky kvality KLASA na obalech výrobků. Autory knihy receptů Česká kuchyně je KLASA jsou šéfkuchaři Jaroslav Sapík a jeho syn Pavel Sapík. Jihomoravský rod Sapíků provozuje kuchařské a cukrářské řemeslo již od 17. století. SZIF

6 / z domova – zpravodajství PK ČR


Osvěta na webových stránkách Potravinářské komory

P O Ř A DAT E L É

Ministerstvo zemědělství ČR ČM svaz mlékárenský Potravinářská komora chce spotřebiteli vysvětlit, co vše je uvedeno na etiketách a co některé pojmy znamenají. Připravila vysvětlovací kampaň, k níž se podrobně vyjadřuje ředitel PK ČR Ing. Miroslav Koberna.

VYHLAŠUJÍ 4. ROČNÍK SOUTĚŽE

„Mlékárenský výrobek roku 2006“ I. PODMÍNKY PRO PŘIHLÁŠENÍ VÝROBKU Do hodnocení „Mlékárenský výrobek roku 2006“ mohou výrobní společnosti přihlásit výrobky, které byly uvedeny na trh v období od 1. dubna 2005 do 31. března 2006. Výrobky mohou být přihlášeny v těchto kategoriích:

tekuté výrobky (mléka, smetanové výrobky), jogurty a zakysané výrobky včetně mléčných nápojů, másla, tvarohy a tvarohové výrobky, sýry přírodní, sýry tavené, speciality (např. pudinky, aj.).

Za nový výrobek je považován mlékárenský produkt, který byl nově vyvinut, nebo u něj byla změněna receptura nebo technologie výroby, vzhled, anebo je prodáván ve výrazně změněném obalu. Výrobek musí být vyroben na území ČR. Každá společnost může přihlásit více výrobků. Přihlášky budou zasílány na adresu: Českomoravský svaz mlékárenský V olšinách 75, 100 98 Praha 10. V přihlášce bude uveden název výrobku, kategorie, do které je přihlašován, popis a charakteristika výrobku, datum uvedení na trh, rozšířenost v obchodní síti, případně prodaný objem a podíl na trhu.

II. HODNOCENÍ Výrobky budou hodnoceny komisí nezávislých odborníků a zástupců pořadatelů. Odborným garantem je VŠCHT, Ústav technologie mléka a tuků a Ústav chemie a analýzy potravin. Organizátor akce sdělí přihlášeným firmám data a podmínky pro předání vzorků k hodnocení. Za každý výrobek uhradí výrobce správní poplatek ve výši 1500,- Kč. Titul „Mlékárenský výrobek roku 2006“ bude udělen v kategoriích, kde budou hodnoceny minimálně tři přihlášené výrobky. Pořadatelé si vyhrazují právo podle počtu přihlášených výrobků některé kategorie sloučit nebo zrušit. POZOR! TERMÍN ODEVZDÁNÍ PŘIHLÁŠEK DO 31. 3. 2006. III. VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ Mlékárenské výrobky roku budou vyhlášeny na akci „Světový den mléka“ 23. května 2006. Oceněným výrobcům předá diplomy ministr zemědělství České republiky. Přihlášky budou rozeslány všem mlékárenským společnostem v ČR. Informace a přihlášky si můžete vyžádat také u organizátora akce Ladislava Liklera, mobil: 602 214 978, fax: 235 357 788, e-mail: [email protected]

Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík před koncem roku vysvětlil novinářům, jakou kampaň komora spouští. Jak uvedl, spotřebitel by měl vědět vše o potravinách, Potravinárská komora bude dávat informace, jak v tištěné podobě, tak na svých webových stránkách. Můžete více specifikovat? Ano. Základní vizí je poskytnout spotřebiteli „nezaujaté“ vysvětlení jednak jednotlivých pojmů používaných při označování potravin, jednak významu přídatných a dalších látek používaných ve výrobě. Cílem je naučit jej orientovat se v základních pojmech a dokázat se tak kvalifikovaně rozhodovat, zda daný výrobek koupí, nebo ne. Komplexní informace budou zejména na našich webových stránkách, kam by měl být přímý přístup i z jiných webů, a rozhodně uvažujeme i o tištěných formách. Každý obor by měl připravit pojmy, které se vyskytují na obalech a nejsou vždy spotřebiteli pochopitelné, říkal také prezident Camplík. Znamená to, že vydáte jakési tabulky pojmů, anebo budete v některém periodiku ve stálé rubrice učit spotřebitele novým pojmům uváděným na potravinách? Opět ano. I v oblasti potravin jako v dalších dochází v poslední době ke zrychlování inovačních cyklů a zákazník se setkává s novými a novými pojmy, které často ani nemají odpovídající český ekvivalent, a to může opět vést ke znejistění spotřebitele, jestli takový výrobek nemůže pro něho být rizikový. Pokud bude ze strany médií zájem, rádi bychom spolupracovali v tomto směru na přípravě některých pravidelných nebo nových rubrik. Od konfederace sdružující evropské potravináře a nápojáře – CIAA máte prý zajímavý dokument, který vysvětluje nutriční složení potravin. Jak si to máme vysvětlit? Můžete uvést příklady základních potravin nebo surovin? CIAA opravdu vydává řadu dokumentů, které mohou být zajímavé i pro širší veřejnost. Pro nás není problém takové dokumenty překládat, větším problémem je tisknout a distribuovat. Zde si hodně slibuji od připravované technologické platformy pro potraviny, kde by osvěta vůči spotřebiteli v takových otázkách, jako je zdravý způsob života, měla být jednou z priorit a v budoucnu snad bude i dostatek prostředků pro takové kampaně. Např. Belgická federace zpracovala a vydala za podpory grantu belgické vlády příručku pro spotřebitele o komplexním nutričním složení konkrétních potravin na belgickém trhu, která je kromě tištěné podoby rovněž dostupná na webu a kde se může spotřebitel např. dovědět, že jednotlivé druhy jablek běžně dostupných v obchodech obsahují velmi rozdílné obsahy cukru, čili ne každá odrůda konzumovaná ve větším množství je vhodná např. pro redukční dietu. Název kampaně Potravinářské komory je: „Najdi si svého výrobce“. Mám tomu rozumět tak, že

třeba budu hledat párky od Kosteleckých uzenin, chleba z Penamu nebo Michle a sýry jen z Madety? Jsme opět u informovaného spotřebitele. Máme značku kvality KLASA, určenou pro informování spotřebitele o kvalitě a původu výrobku, ale ta je určena zcela správně pro kvalitní české výrobky a její používání vyžaduje od výrobce splnění řady nejen formálních podmínek. Je zřejmé, že i v budoucnu bude na trhu řada výrobků a výrobců, kteří ji využívat nebudou, ale my chceme, aby spotřebitel, který chce nakupovat zboží od českých výrobců, nebo dokonce od výrobců ze svého regionu, byl vůbec schopen takové výrobce a jejich výrobky poznat. Samozřejmě jsou zde výrobci, které jste zmiňovala a které jistě každý spotřebitel zná, ale současně existuje řada výrobců ne tak známých nebo známých pouze v omezeném regionu a my chceme, aby si svým způsobem mohl spotřebitel ověřit, kdo je kdo a jak jeho výrobky na trhu bezpečně pozná. Na českém trhu se dnes totiž objevuje řada výrobků, a to často i z poměrně exotických zemí, které se jako české výrobky tváří, a to s jediným cílem – ovlivnit volbu spotřebitele, který je potom často zklamán ať již chutí, nebo kvalitou. Proto chceme pomoci spotřebiteli, aby se i při koupi potravin choval tak, jak se většinou chová při koupi spotřebního zboží, a to, že preferuje určitou značku, které je potom věrný, a většinou díky tomu si ušetří řadu zklamání. Takže cíl kampaně je – vyberte si toho, jehož výrobky vám nejvíce vyhovují, my vám o něm poskytneme další informace a garanci solidnosti a vy budete spokojenější. V případě problémů se pak nemusíte obracet na kontrolní orgány, ale přímo na výrobce, který teď pro vás nebude anonymní, nebo na nás a řešení budou ve vašem zájmu. Spolu s potravinářskou a zemědělskou inspekcí upozorňujete na to, že nelze kritizovat například jogurt, který obsahuje víc škrobu než jiný, a uzeninu za určitý podíl kůží a sóji, než má obdobný jiný výrobek. Znamená to, že je proto levnější, a tudíž je to v pořádku? Víte, je to opět o informovanosti a „kvalifikované“ volbě. Složení potravin prochází z mnoha důvodů, a ne všechny jsou pouze cenové, rychlým vývojem. Pokud nechceme pořádat jakési hony na čarodějnice, které se skutečně mohou snadno obrátit proti nám, ale to je na samostatnou diskusi, musíme vycházet z platné legislativy a tam platí, že pokud ji výrobek splňuje, má své místo na trhu, ať se nám to líbí, nebo ne. Navíc z pohledu výživových a zdravotních je patrně otázkou, zda je takový výrobek skutečně „horší“. Problém je jinde. Musíme společně zajistit, aby byl spotřebitel řádně informován, a zejména aby nebyl klamán a šizen, a k tomu samozřejmě často docházelo a nepochybně i dochází. To znamená, že pokud je v masném výrobku vyšší obsah rostlinné bílkoviny, musí toto být jasně deklarováno, aby to spotřebitel byl schopen zaznamenat a pak se rozhodnout podle svých zkušeností nebo peněženky, zda takový výrobek chce, nebo ne, a totéž platí i o mléčných a dalších výrobcích (tady je samozřejmě z mého pohledu velký problém u porcovaných výrobků atd.). A tady je naše místo pro podněty a pro činnost kontrolních orgánů. Samostatnou kapitolou je potom dodržování lhůt spotřeby a správné nakládání se zbožím. Co se týče ceny, ne vždy musí znamenat použití takových přísad zlevnění zboží pro zákazníka, protože prodejní cenu si samozřejmě určuje obchod podle svých představ a o to více to může být pro zákazníka matoucí, protože „kvalitní“ masný výrobek a výrobek s podílem dalších komponent mohou být stejně drahé. Kdy kampaň, do níž chce Potravinářská komora investovat statisíce korun, začne a jak na ni spotřebitele upozorníte? S kampaní, resp. s její přípravou, chceme začít hned od ledna tak, aby nejpozději v únoru byly k dispozici odpovídající webové stránky. Poté samozřejmě na tuto skutečnost upozorníme cestou médií ve spolupráci se spotřebitelskými organizacemi. Ing. Eugenie Línková

informace / 7


I N T E R S PA R Výrazné posílení pozice prodejen INTERSPAR na maloobchodním trhu v ČR, expanze do menších měst, a především sázka na kvalitu a čerstvost prodávaných potravin v naší obchodní síti – to jsou hlavní priority společnosti pro letošní rok a další období. ČERSTVÉ OVOCE A PEČIVO Prodejny INTERSPAR se od počátku působení na českém trhu snaží profilovat jako síť, ve které najde spotřebitel optimální kombinaci kvality a ceny. Tím se vymezují oproti jiným, zejména diskontním sítím, které usilují o zákazníka především nízkými cenami. Naše strategie ale počítá s tím, a obchodní praxe to v poslední době stále více ukazuje, že český spotřebitel žádá stále vyšší jakost a neustále roste počet těch, pro které je kvalita a čerstvost zboží kromě ceny prioritou také. To v praxi znamená přinášet v našich prodejnách zákazníkům jiný rozměr prodeje, než na který byli v řadě případů zvyklí. Prvním předpokladem je proškolený personál, který je ochotný a vstřícný, což je nepochybně určitá konkurenční výhoda. Kromě kultury prodeje se spotřebiteli také snažíme nabídnout co nejširší sortiment, v řadě položek výjimečný, který v jiných sítích jen tak nesežene. Toto zboží samozřejmě nepředstavuje nějaký významný podíl na tržbách, my ale jeho nabídku zákazníkům pojímáme jako žádoucí rozšíření standardního sortimentu. Typický je třeba náš široký sortiment čerstvého a vysoce kvalitního ovoce a zeleniny. V našich prodejnách navíc sami vyrábíme ovocné a zeleninové saláty, takzvané convenience. V areálech prodejen budujeme také odpočinková místa, například kavárny Tutto Bene s vlast-

ní produkcí čerstvé pizzy, kterou jsme převzali od INTERSPARU v Itálii. Zákazníci se v ní mohou občerstvit kvalitní kávou, nápoji, čerstvým pečivem. Nedílnou součástí prodejen INTERSPAR jsou vlastní pekárny, obohacující standardní sortiment o čerstvé křupavé pečivo, včetně celozrnných výrobků, tmavých chlebů a podobně.

VYSOKÁ KVALITA ZA NÍZKOU CENU Ceny nabízeného zboží nicméně nemůžeme v žádném případě opomenout, tuzemský trh není zas tak velký, aby si mohl jakýkoli větší obchod dovolit sázet jen na speciality a luxusní zboží. Proto připravujeme akční ceny, letáky, katalogy. Stejně jako jiné obchodní sítě vytváříme postupně škálu Private Label, značkových výrobků s logem SPAR. S takovým zbožím se můžete setkat jedině v obchodech označených logem SPAR nebo INTERSPAR. Jedná se o potravinářské, ale i nepotravinářské výrobky nejvyšší kvality, srovnatelné s výrobky renomovaných značek, za značně výhodnější ceny. Výrobky označené logem SPAR jsou zastoupeny v suchých potravinách, trvanlivých potravinách, nápojích, ale také v čerstvém zboží. U nepotravinářského zboží se jedná především o výrobky určené pro domácnost či osobní hygienu. V současné době nabízíme více než 250 druhů SPAR značkového zboží.

movské země naší společnosti, z Rakouska, kde problémy mezi těmito dvěma skupinami podnikatelů prakticky nejsou a jejich vztahy také nejsou regulovány speciálními zákony. Ve všech lokalitách, kde otevíráme nové prodejny, je naším zájmem prezentovat v našich obchodech výrobky regionálních pekáren nebo řezníků, abychom zákazníkům nabídli širší sortiment. Jenže často narážíme na bariéru nepochopení. Výrobci mají, zřejmě i díky informacím z médií, strach, že po nich budeme chtít nějaké blíže nespecifikované vysoké poplatky. Takže když jsme například nabídli po otevření naší poslední prodejny ve Znojmě místním malým výrobcům bezplatně inzerci jejich produktů v našich letácích, nikdo toho bohužel nevyužil. INTERSPAR hodlá přitom rozšiřovat svou síť prostřednictvím menších prodejen do menších měst s pěti až dvaceti tisíci obyvateli, tedy ještě blíže k regionálním výrobcům. Cílem je otevřít 4 prodejny. Ve střednědobém horizontu bychom chtěli na území ČR vybudovat síť přibližně 50 větších prodejen a kromě toho ještě další obchody o menší prodejní ploše.

O SPOLEČNOSTI SPAR je v současné době největší dobrovolný řetězec světa. Ve 32 zemích a pěti kontinentech provozuje více než 16 800 maloobchodníků obchod pod znakem jedle. SPAR Česká obchodní společnost provozuje v současné době celkem 22 hypermarketů. Více informací najdete na adrese

www.interspar.cz

SPOLUPRÁCE S REGIONÁLNÍMI VÝROBCI Nebráníme se, ale naopak vyhledáváme spolupráci s místními výrobci potravin. Alespoň za naší společnost musím odmítnout konfrontační linii mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli z řad menších výrobců. Ve své strategii vycházíme ze zkušeností z do-

sází na kvalitu i spolupráci s místními výrobci

8 / rozhovor


5 otázek pro:

Prof. Ing. Vlastimila R ů ž i č k u, CSc., rektora Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 1. Vážený pane profesore, jste rektorem významné vysoké školy, která má u nás vysokou míru tradice a tisíce absolventů, převážně úspěšně zařazených v profesionálním životě. Odkdy jste vrcholovým představitelem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a jak se jako dlouholetý pedagog tohoto ústavu cítíte v této své funkci? A jak hodnotíte význam Vaší vysoké školy pro naši společnost dnes, v porovnání s předchozími časovými etapami, a to jak s nedávnou, tak i starší minulostí? Rektorem VŠCHT Praha jsem od 1. ledna 2002. Před tím jsem pracoval 6 let ve funkci prorektora pro zahraniční styky, ještě před tím jsem byl 3 roky předsedou Akademického senátu VŠCHT Praha. Funkce rektora je samozřejmě ze všech tří jmenovaných nejnáročnější z řady důvodů: odpovědnost je nejvyšší, čas věnovaný práci nejdelší, míra spokojenosti z vykonané práce nejvyšší, míra problémů, zejména při jednání s lidmi, nejhlubší. Po jednom až dvou letech ve funkci rektora jsem si zvykl na nový režim, pondělky mi přestaly připadat jako nejhorší den v týdnu, kdy se na mne po víkendu vyhrne řada úkolů. Jestli jsem si jen zvykl a otupěl a jestli se to projevuje na chodu školy negativně či pozitivně, to musí posoudit především akademická obec naší školy i širší veřejnost. VŠCHT Praha je největší vzdělávací institucí svého druhu ve střední Evropě. Její dnes už téměř 200letá tradice v kombinaci s progresivními studijními obory a mezinárodním renomé otevírá každému studentovi přístup ke špičkovým technologiím, možnostem zahraničních stáží a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí. VŠCHT Praha patří do rodiny 27 veřejných a státních vysokých škol v České republice, je členem Evropské univerzitní asociace EUA, FEANI (European Federation of National Engineering Associations) a IGIP (Gesellschaft für Ingenieurpädagogik). Naše škola je známá nejen hloubkou a šíří poskytovaného vzdělání, ale i badatelskými a výzkumnými aktivitami v téměř všech oblastech chemické technologie, aplikované chemie, potravinářství, biotechnologií, technologií pro ochranu životního prostředí, chemického a procesního inženýrství a v některých dalších oblastech souvisejících s chemií. Proměny školy v celé její historii, kterou počítáme už od založení Pražské polytechniky na začátku 19. století, odpovídají změnám ve společnosti, reagují na dramaticky změněný význam i potřebu vysokoškolského vzdělání. Z výlučného vzdělání určeného jen velmi úzké skupině ve společnosti 19. století i první poloviny 20. století se dnes terciární vzdělání stává dostupným téměř 50 procentům populačního ročníku. Tento trend je podle mého názoru správný, protože vzdělaní lidé jsou největším bohatstvím národa, a já jsem rád, že i VŠCHT Praha tento trend zachytila. 2. Od roku 1989 došlo k významné změně v naší společnosti a vysoké školy nezůstávají v tomto ohledu stranou. Charakter školní výuky je vždy na jedné straně dán společenskou objednávkou a zájmem studentů o konkrétní studijní obor, ale na straně druhé i určitou setrvačností danou strukturou výuky, řekněme třeba „zaběhlou“. Jak vidíte tento problém Vy? A jaká je nynější struktura oborů vyučovaných na VŠCHT Praha v současné době a jak tato struktura, resp. výuková náplň, reaguje na současné potřeby budoucího uplatnění Vašich absolventů? Přelomovým rokem pro strukturu i náplň studijních programů VŠCHT Praha byl akademický rok 2004/2005, kdy jsme zahájili výuku ve strukturovaném studiu s nově akreditovanými studijními programy. Pod pojmem strukturované studium rozumíme tři na sebe navazující stupně začínající tříletým bakalářským studijním programem, na který navazuje dvouletý magisterský a tříletý doktorský studijní program. Již bakalářský studijní program je ukončeným vysokoškolským vzděláním, pokračování v navazujících magisterských a doktorských programech je volitelné. VŠCHT Praha využila transformace na strukturované studium k výrazným inovacím studijních programů všech svých fakult a k průběžnému rozšiřování nabídky dosavadních studijních programů. Při tvorbě inovovaných studijních programů jsme zohlednili i požadavky budoucích zaměstnavatelů našich absolventů, vývojové trendy a přihlédli jsme také k výsledkům ankety z roku 2002 mezi našimi absolventy. Současná nabídka našich studijních programů je široká a pestrá. Zahrnuje nejen tradiční obory, které se na VŠCHT Praha a jejích předchůdkyních pěstují již téměř jedno století (patří sem např. kvasná chemie, technologie masa, mléka a tuků, technologie sacharidů), ale i nově vzniklé obory reagující na potřeby průmyslu i státní správy (biotechnologie a bionženýrství, analýza potravin zaměřená např. na studium významných reakcí probíhajících v potravinách a na problematiku cizorodých látek). Bakalářské studijní programy rozdělujeme na tzv. profesně orientované, u nichž nepředpokládáme pokračování v navazujícím studiu (např. Potraviny a výživa), a na ty, které mají v našem vějíři magisterských programů nabídku navazujícího studia. Hranice mezi oběma typy bakalářských programů však není striktní, což znamená, že i u profesně orientovaných programů může jejich absolvent pokračovat ve studiu, zatímco absolvování druhého typu bakalářských programů dovoluje nastoupit do zaměstnání. V akademickém roce 2004/2005 jsme zaznamenali rekordní počet zájemců o studium, kterých bylo o zhruba 90 % více než v ro-

C U R R I C U L U M V I TA E :

Prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc. Datum narození: 16. 3. 1949 Vzdělání: Ing., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha), 1972; CSc., VŠCHT Praha, 1978. Rodinný stav: ženatý, dvě dcery Zaměstnání: vědecký pracovník, ústav fyzikální chemie (UFCH) VŠCHT Praha, 1978–89; – odborný asistent, UFCH VŠCHT Praha, 1989–94; – docent, UFCH VŠCHT Praha, 1994–2003; – profesor, UFCH VŠCHT Praha, 2003 Akademické funkce: – předseda Akademického senátu VŠCHT Praha, 1993–5 – prorektor pro zahraniční styky VŠCHT Praha, 1996–2001 – rektor VŠCHT Praha, 2002–dosud Členství: – Česká společnost chemického inženýrství – Česká společnost chemická Pobyty v zahraniční: – postdoktorální pobyt, Department of Chemical Engineering, Danish Technical University, Kodaň, Dánsko, 1980, 6 měsíců – hostující vědecký pracovník (guest scientist), National Institute of Standards and Technology, Gaithersburg, Maryland, U.S.A., 1991-92, 18 měsíců; – mobilita v rámci projektu Evropské unie TEMPUS, Laboratory of thermodynamics and chemical engineering, University Blaise Pascal, Clermont-Ferrand, Francie, 1993, 3 měsíce; 1994, 2 měsíce; 1995, 2 měsíce. Odborné zaměření: – popis nasycené křivky kapalina-pára a tuhá látka-pára v jednosložkových soustavách (experimentální určení a korelace tlaků nasycených par a odvozených termofyzikálních vlastností vysokovroucích organických látek); – vývoj databází fyzikálně chemických vlastností čistých látek, kritický výběr dat a generace souborů doporučených dat, vývoj odhadových metod pro fyzikálně chemické vlastnosti čistých látek. Publikační činnost: – 1 kniha a 1 skripta – 84 odborných článků – 54 prezentací na odborných konferencích Ocenění: – rytíř řádu Akademických palem (Chevalier de l’Orde des Palmes Académiques, Francie; září 2003) – pamětní medaile České rafinérské k 10. výročí založení společnosti (prosinec 2005) – pamětní medaile Univerzity Pardubice (leden 2006)

ce předchozím. Tento úspěch, který zcela popírá obecný trend klesajícího zájmu o studium technických oborů v celé Evropě, přičítám kvalitě výuky, širokým možnostem studia v zahraničí, dobrému uplatnění absolventů, kolegiálnímu přístupu pedagogů ke studentům a v neposlední řadě naší výrazně aktivnější komunikaci s budoucími studenty i s veřejností a změně systému přijímacího řízení. Přijímání studentů na základě „posouzení způsobilosti ke studiu“, které bylo postaveno na hodnocení předchozích studijních výsledků každého uchazeče, bylo v tomto roce aplikováno poprvé. Zároveň byla od září 2004 zahájena výuka bakalářského studijního programu ve Výukovém a studijním centru v Mostě. Ke studiu se zapsalo 33 studentů prezenční formy studia a 95 studentů kombinované formy studia. Projekt bakalářského studia VŠCHT Praha v severozápadním regionu vznikl na základě výzvy hejtmana Ústeckého kraje a ředitelů několika významných chemických podniků regionu vysokým školám s dlouhodobým cílem ovlivnit vzdělanostní strukturu a zaměstnanost obyvatel regionu. Vychází z předpokladu, že vysokoškolští studenti, kteří absolvují studium koncipované na základě konkrétních potřeb podniků regionu, zde najdou s větší pravděpodobností své profesní uplatnění a v regionu zůstanou. Analogický projekt nyní připravujeme ve spolupráci s Regionálním vzdělávacím centrem, které se buduje v Uherském Hradišti. Zde bude výuka probíhat ve studijních oborech Výroba a distribuce potravin a Gastronomie a výživa. Těší nás, že jsme byli osloveni my, přesněji řečeno mí kolegové z Fakulty potravinářské a biochemické technologie, abychom výuku pomohli připravit a zajistit. V neposlední řadě byl rok 2004/2005 úspěšný i z hlediska poptávky po kurzech celoživotního vzdělávání. Celkem jsme uskutečnili 105 akcí, kterých se zúčastnilo cca 1700 účastníků. Fakulta potravinářské a biochemické technologie je v nabídce kurzů celoživotního vzdělávání tradičně velmi aktivní. Mezi nejúspěšnější kurzy s největším zájmem patří kurzy a semináře organizované v rámci Školícího a konzultačního střediska pro HACCP na Fakultě potravinářské a biochemické technologie, kvalifikační kurzy pro provozovatele pěstitelských pálenic a lihovarů ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, praktické kurzy mikrobiologického hodnocení potravin a nástavbové kurzy Aktuální trendy v oblasti sledování organických kontaminantů ve složkách životního prostředí a v potravinách. Na VŠCHT Praha nabízíme a realizujeme již 15 let čtyřsemestrální výuku pro seniory v Univerzitě třetího věku pod názvem Potraviny a výživa. 3. Potravinářský průmysl se bez Vašich absolventů neobejde. Přesto se v něm rekrutují i absolventi s jinde získaným vysokoškolským vzděláním, a to i ve výrobní sféře. Je to dáno konkurencí ostatních vysokých škol a univerzit, nebo i jinými vlivy? A pokud ano, jakými? Počítá však i VŠCHT Praha s dalším rozvojem výuky oborů, jakými je ekonomika a obchod? A s těmito otázkami souvisí i – podle mne – nezbytné sepětí školy s praxí. Jak hodnotíte tento stav kooperace školy a konkrétně potravinářského průmyslu? VŠCHT Praha patří mezi technické univerzity s výzkumným zaměřením (research university). Tento typ univerzit je charakterizován intenzivním zapojením studentů do výzkumu, které tvoří podstatnou část jejich odborné přípravy. Studenti se na řešení výzkumných projektů podílejí samozřejmě pod vedením akademických či vědeckých pracovníků školy. Všichni společně řeší výzkumné projekty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zemědělství a některých dalších ministerstev, grantových agentur ČR, významný podíl tvoří také výzkumné projekty řešené na mezinárodní úrovni, především v 5. a 6. rámcovém programu EU a v několika dalších mezinárodních programech na podporu výzkumu. Přestože je VŠCHT Praha poměrně malou a úzce specializovanou vysokou školou, má v oblasti výzkumu dominantní postavení mezi českými vysokými školami. Na řadě projektů aplikovaného výzkumu se kromě naší školy podílejí i průmysloví partneři. Propojení vzdělávací a výzkumné činnosti na straně jedné a praxe na straně druhé je důležitým předpokladem vzájemného úspěchu. Naši průmysloví partneři jsou stále více zapojováni do přípravy a inovací studijních programů, někteří se podílejí i na výuce přímo ve škole. Zázemí školy, tj. vzdělávací a výzkumný potenciál a vybavení školy, jsou garancí požadovaných výstupů. Spolupráce naší školy s partnery z potravinářského průmyslu je tradičně na vysoké úrovni jak co do oborové pestrosti, tak i rozsahem. Poradním orgánem děkana fakulty je Rada ředitelů, která sdružuje vedoucí pracovníky předních podniků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů. Spolupracujeme především s pivovary, mlékárnami, konzervárnami, zpracovatelskými masokombináty, kromě toho se fakulta orientuje také na všechny oblasti biochemické a biotechnologické výroby, na řídící sféru výzkumu, zdravotnictví, služby a obchod, inspekci a na veřejné stravování. Jedná se však ve většině případů o kontrakty vesměs jednoleté. Pro rozvoj školy i pro naplnění požadavku financovat výzkum a vývoj jak z veřejných zdrojů, tak ze soukromých zdrojů (a to ze soukromých zdrojů z více než poloviny celkové částky) bychom potřebovali, aby s námi průmysl navazoval kontrakty víceleté. Tento požadavek se týká veškerého průmyslu v ČR, nejen průmyslu potravinářského. Konkurence mezi vysokými školami není prozatím velká. Do

rozhovor / 9

Potravinářský zpravodaj 2 / 2006 budoucna, s klesajícím počtem mladých lidí ve věku kolem 19 let a rostoucími možnostmi terciárního vzdělávání, bude podstatně vyšší, a to zejména v oblasti technického vzdělávání. Naším cílem v nejbližší budoucnosti není do výuky zavádět zcela nechemické (nebo chcete-li „chemie prosté“) obory, ale rozšiřovat možnosti výuky v rámci nabízených oborů a především nabízet kvalitní vzdělávání, které zajistí našim absolventům uplatnění. Konkurenci mezi vysokými školami považuji za naprosto přirozenou i potřebnou součást naší existence. Je tudíž pochopitelné, že průmysl zaměstnává i absolventy jiných škol patřících do oblasti terciárního vzdělávání, ať jsou to další české vysoké školy, vyšší odborné školy a do budoucna určitě i zahraniční univerzity. Navíc, průmysl potřebuje i absolventy jiných nechemických oborů, nejčastěji strojaře, informační specialisty a jiné profese. Ty na VŠCHT Praha zřejmě nebudeme připravovat. V České republice zatím zřetelně chybí hodnocení a rozlišování kvality vysokých škol, které by zaměstnavatelé brali v úvahu při rozhodování o tom, kterého absolventa přijmou. 4. Formy výuky na vysokých školách doznaly řadu změn a vyplývají především ze změn daných vysokoškolským zákonem, které mě jako „praktikovi“ připadají ve svém výsledku jako velmi nemetodické – bakalářská studia, magisterská studia, inženýrská studia, vysoké školy a univerzity, ale i vyšší odborné školy. Jak hodnotíte jako profesionál tento stav Vy a jaký by měl být podle Vás v tomto ohledu další vývoj směřující k metodičtějšímu stavu? A můžete nám provést konkrétní přehled o současných formách studia na VŠCHT Praha, s akcentem především na budoucí odborníky pracující v potravinářském průmyslu a obchodě? V poslední době se skutečně nabídka terciárního vzdělávání stále rozšiřuje. Budoucí studenti si tak mohou vybrat takový typ studia, který vyhovuje jejich schopnostem a jejich představám o budoucím uplatnění v profesním životě. Věřím, že i zaměstnavatelé budou akceptovat daleko pestřejší vějíř absolventů vycházejících z vyšších odborných škol, z bakalářských studijních programů (s titulem bakaláře, kteří se uplatňují v přímém řízení technologických operací a procesů, při řešení koncepce dílčích technologických výrobních úseků, dále při inovaci technologie ve velkých i středních podnicích s potravinářskou výrobou), z magisterských programů (dřívější absolventi pětiletých inženýrských programů; stejně jako v minulosti, i budoucí absolvent magisterského programu na VŠCHT Praha získá titul inženýr) a z doktorských programů. Nevidím v dnešní nabídce studijních příležitostí nic nemetodického; bude to ze strany

zaměstnavatelů vyžadovat, aby se s nabídkou seznámili, pochopili odlišnosti a aby nám své potřeby a připomínky sdělili. Jak jsem již řekl, my jsme cestu dialogu se zaměstnavateli už nastoupili a já věřím, že to bude ku prospěchu oběma stranám. Za nezanedbatelný přínos strukturovaného studia považuji i možnost, aby vysokoškolské vzdělání získalo více mladých lidí, než tomu bylo v minulosti, i když to bude „jen“ titul bakalář. VŠCHT Praha tvoří 4 fakulty: Fakulta chemické technologie, Fakulta technologie ochrany prostředí, Fakulta potravinářské a biochemické technologie a Fakulta chemicko-inženýrská. Kromě nich máme několik celoškolských pracovišť, jako jsou centrální laboratoře, ústřední knihovna, vydavatelství, správa účelových zařízení spravující studentské koleje. Studijní programy a obory Fakulty potravinářské a biochemické technologie (FPBT) vycházejí jak z tradičních potravinářských a biotechnologických oborů, jako je cukrovarnictví nebo pivovarnictví, tak i z moderních trendů rozvoje potravinářského inženýrství a bioprocesů. Silné odborné zázemí a vynikající vybavení moderní instrumentací a technologickými jednotkami řadí fakultu mezi významná centra potravinářských a biologických věd mezinárodního významu. Soustředění výuky všech potravinářských oborů, včetně aplikované biologie, mikrobiologie, molekulární biologie a genového inženýrství, do jednoho celku patří k hlavním přednostem FPBT. Součástí fakulty jsou laboratoře analýzy potravin, potravinářské mikrobiologie a detekce geneticky upravených potravin napojené na síť laboratoří EU, významné jsou zejména akreditovaná pracoviště Metrologická laboratoř, společné pracoviště Ústavu analytické chemie FCHI a Ústavu chemie a analýzy potravin FPBT a Nezávislá obalová laboratoř při Ústavu konzervace potravin a technologie masa FPBT. 5. Každý vrcholový pracovník má problémy s časem a jeho profese jej pohlcuje naplno. Jak se daří pracovat s časem Vám a kolik času Vám zbývá na nepracovní aktivity? A mohl byste v závěru našeho rozhovoru vyslovit Vaše osobní krédo? Dovolte mi, abych na tuto otázku odpověděl trochu zeširoka. VŠCHT Praha se může pochlubit řadou úspěchů. Zavedli jsme strukturované studium a podařilo se nám výrazně zvýšit zájem o studium na naší vysoké škole nejen v rámci prezenčního studia, ale i kombinovaného; v rostoucí konkurenci s dalšími českými vysokými školami jsme si udrželi prioritní pozici ve výzkumu; naši zaměstnanci mají jedny z nejvyšších mezd mezi českými vysokými

školami; podařilo se nám vytvořit funkční strukturu partnerských vztahů s průmyslovými podniky, které nám účinně pomáhají při formování i realizaci studijních programů, při propagaci školy, finančně podporují některé aktivity našich studentů. K poslednímu bodu, našim partnerům, musím s lítostí poznamenat, že se nám zatím nepodařilo navázat partnerskou smlouvu s některým významným podnikem potravinářského průmyslu. Za všechny tyto úspěchy vděčím týmu svých vynikajících spolupracovníků, především prorektorce a prorektorům a kvestorovi, dalším nejbližším spolupracovníkům i dalším zaměstnancům školy. Funkce rektora přináší řadu starostí, problémů, osobních zklamání; na druhou stranu i radost z úspěchu, zadostiučinění, řadu nových společenských kontaktů, setkání s mimořádnými osobnostmi. První jeden až dva roky ve funkci byly hodně náročné, protože práce rektora se od práce prorektora dost podstatně liší především šíří úkolů i mírou odpovědnosti. Teď už jsem se „zaběhl“, ačkoli řada mých kolegů možná podotkne, že v soukolí to občas skřípe. I když ve škole trávím hodně času, snažím se odpočívat aktivně. Společenské aktivity ve funkci rektora, ale především osobní seznámení s ředitelem České filharmonie Václavem Riedlbauchem, mě i mou manželku přivedly k častým návštěvám koncertů vážné hudby. Po celý život jsem sportoval, i když nikdy vrcholově, a to se snažím dodržovat i dodnes. Se svou skvělou, chápající, mým vrtochům odolnou manželkou trávíme volný čas v přírodě, ať na kole nebo na lyžích nebo pěšky po horách. V letních dlouhých dnech někdy pokradmu opustím školu, nasednu na silniční kolo a provětrám si hlavu. Pokradmu proto, abych se vyvaroval podobným poznámkám, jakou jsem jednou zaslechl z úst rozhořčeného kolegy, který mne viděl časně odpoledne odcházet ze školy: „Je tady nepořádek a rektor už odchází domů!“ S partou mých kolegů hrajeme už více než 25 let každé pondělí volejbal, a já za ty 4 roky ve funkci rektora vynechal minimálně. Problém je, že mne po takových sportovních „výkonech“ stále častěji a stále více bolí celé tělo. Mé osobní krédo bych asi nejpřiléhavěji vyjádřil větou „každý svého štěstí strůjcem“. Snažil jsem se v celém svém životě spoléhat především na sebe, k úspěchu mi pomáhal „čich“ či možná štěstí vybrat si tým skvělých spolupracovníků. Práci jsem dělal vždy s velkou zodpovědností, která mi možná někdy svazovala ruce více, než by bylo pro elegantní a úspěšnější výkon funkce účelné. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: N A B Í D K A S T U D I J N Í C H P R O G R A M Ů A O B O R Ů N A FA K U LT Ě P O T R AV I N Á Ř S K É A B I O C H E M I C K É T E C H N O L O G I E MAGISTERSKÉ STUDIUM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM S NAVAZUJÍCÍMI MAGISTERSKÝMI PROGRAMY Studijní program: Technologie potravin Studijní program: Potravinářská a biochemická technologie Studijní obor:

Studijní obor:

Chemie a technologie sacharidů

Technologie potravin Technologie mléka a tuků Chemie a analýza potravin Konzervace potravin a technologie masa Biochemie a biotechnologie Studijní program: Chemie a analýza potravin

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM ZAMĚŘENÉ VÍCE PRAKTICKY

Studijní obor:

Je určeno pro zájemce o studium, kteří chtějí po studiu najít bezprostřední uplatnění v podnicích potravinářského průmyslu, veřejné správě a laboratořích: Studijní program: Potravinářství a biotechnologie Studijní obor:

Kvalita a bezpečnost potravin Chemie přírodních látek

Studijní program: Biochemie a biotechnologie

Obecná mikrobiologie a biotechnologie

Studijní obor:

Obecná a aplikovaná biochemie

Potraviny a výživa

Mikrobiologie

Výroba a distribuce potravin

Biotechnologie Zdroj: VŠCHT Praha

10 / nabídky – informace


VYRÁBÍME A DODÁVÁME:

Aplikátory samolepících etiket JOŠKA Liniové řadiče Etiketovací váhy ESPERA Kontrolní váhy OCS Detektory kovu Tiskárny etiket INTERMEC Samolepící etikety

Navštivte náš stánek na veletrhu SALIMA 7. – 10. 3. 2006 Pavilon F, stánek 046

zastoupení výrobců potravinářských ingrediencí pro ČR

CET..IN CZ s. CET s.r. o. CET.IN Group) (member of CET

Ministerstvo zemědělství pořádá dne 7. března 2006 mezinárodní konferenci na téma

„Bezpečné potraviny na společném trhu Evropské unie“ u příležitosti slavnostního zahájení jubilejního, 25. ročníku mezinárodního potravinářského veletrhu

SALIMA 2006 na brněnském výstavišti

Vám pro Vaše projekty nabízí :

Sojový lecitin - tekutý, práškový, granulovaný - emulgátor E322 - použití pro čokolády, polevy, cukrovinky, margarín, pekařské a pekárenské výrobky, müsli, müsli tyčinky, instantní a farmaceutické výrobky

Vanilkové, kakaové (čokoládové), kávové extrakty a aromata PROVA více na www.prova.fr

- speciality pro Vaše projekty v oblasti čokolád, náplní a polev, zmrzlin, mlékárenských výrobků, dezertů, jogurtů, pekařských a pekárenských výrobků, müsli, müsli tyčinek - speciální projekty na bázi ethylvanilinu a vanilinu - ekonomické plněhodnotné varianty - speciální projekty na bázi přírodní vanilky - speciální projekty na bázi kakaových a kávových extraktů

Přírodní vlákniny pro potravinářský průmysl více na www.jelu.de

- pšeničná - bambusová - celulóza (E460ii) Použití: výrobky masného průmyslu, bisquit, jogurty, těstoviny, sýry, pečivo, speciální projekty pro obohacení vlákninou

Ovocné složky pro mlékárenský průmysl, pekaře a výrobu zmzlin kandované ovoce

více na www. kandy-home.pl

- široké spektrum ovocných složek asepticky balených v kontejnerech pod ochr. atm. /aseptických 20 kg sáčcích - pro jogurty, jog. mléka, zmrzliny, pekárenské výrobky - konkrétní ekonomicky zajímavá nabídka pro Vaše projekty zachovávající úroveň kvality

PRO VAŠE PROJEKTY JSME RÁDI K DISPOZICI KONTAKTUJTE NÁS PROSÍM CZ 155 21 Praha 5, Hrozenkovská 44, e-mail: [email protected] Tel: +420 257 950 469, fax: +420 257 951 122, mobil: +420 603 205 204 www.cetin.cz

Konference se zúčastní nejvyšší představitelé Ministerstva zemědělství, dozorových orgánů a význační zahraniční hosté, kteří budou spolu diskutovat o jedné z nejvyšších priorit Společné zemědělské politiky Evropské unie – zajištění bezpečných potravin pro obyvatelstvo. Konference se bude konat od 15.00 hod. v pavilonu A ROTUNDA. Pro získání dalších zajímavých informací z oblasti potravinářství Vám doporučujeme návštěvu stánku Ministerstva zemědělství v pavilonu C.

z domova / 11


Celostátní přehlídky sýrů – již X. jubilejní ročník

Z hodnocení odborné hodnotitelské komise.

Letošní přehlídky sýrů zahájil rektor VŠCHT v Praze, Prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc.

Záběr na účastníky přehlídek u výstavky sýrů.

Záběr na hodnocení tavených sýrů.

Z výstavky sýrů na celostátních přehlídkách.

Hodnotitelská komise plíšňových sýrů.

TRA B s. r. o., Městečko Trnávka. Ze čtyř přihlášených sýrů tři sýry získaly první místo ve svých kategoriích. Tři diplomy byly uděleny také společnosti MADETA a. s. Celkem 5 sýrů bylo hodnoceno jako výborných, tj. v rozmezí 90 až 100 bodů. Kromě eidamských salámových polotvrdých sýrů s 30 % a 40 % t. v s. (MILTRA B s. r. o.) to byly smetanové tavené sýry Matador a Apetitto (BEL Sýry Česko, a. s., Želetava) a Čerstvý sýr – přírodní chuť z Hané (KROMILK, spol. s r. o., Kroměříž). Zajímavé sýry byly letos hodnoceny i ve skupině zahraničních sýrů, které jsou posuzovány odděleně, hodnotí je všichni členové odborných komisí, departážní komise. Každý hodnotitel sýr zařazuje do kvalitativních kategorií a navíc má právo 3 vzorky, které považuje za nejlepší, navrhnout na diplom. Jednoznačně nejlépe byl hodnocen kozí čerstvý sýr Petits Chévres Doux společnosti Lactalis Europe Centrale Et Orientale s. r. o., který získal 36 návrhů na diplom ze 44 možných. Diplomem byl dále oceněn sýr Langres (SEAFOOD s. r. o.) a Lazur Aksamit

(MILKPOL spol. s r. o.). Sýry z dovozu dodala rovněž firma IMCO s. r. o. – za zmínku stojí např. ovčí Pecorino Romano. Veřejné hodnocení osobně zahájil 25. ledna rektor VŠCHT Prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc., pod jehož záštitou se přehlídky konají. Sýry posuzovalo celkem 180 hodnotitelů. Shoda mezi odborným a veřejným hodnocením je poměrně dobrá, v některých kategoriích (Sýry s tvorbou ok a Čerstvé a termizované sýry neochucené) však byly zaznamenány výraznější rozdíly. Program přehlídek byl doplněn zajímavými přednáškami pana E. Hopkina (bývalý čelní představitel Mezinárodní mlékařské federace), Ing. J. Kopáčka, CSc. (Českomoravský svaz mlékárenský) a prof. P. Jelena (Univesity of Alberta, Kanada). Na navazujícím semináři bylo prezentováno 17 přednášek a rekordních 35 posterů. Obou akcí se dále účastnilo 12 firem, jejichž činnost se dotýká laboratorního vybavení a potřeb pro zpracování mléka. Protože letošní ročník přehlídek byl jubilejní desátý, byly uděleny dvě zvláštní ceny. Cenu nejúspěšnějšího výrobce sýrů na celostátních přehlídkách získala MADETA a. s. za nejvyšší počet diplomů obdržených v uplynulých deseti letech. Na předních místech v tomto žebříčku se dále umístily Mlékárna Klatovy a. s. a Krkonošské sýrárny a. s. Další cena byla udělena nejúspěšnějšímu sýru, kterým se stal Moravský blok Mlékárny Klatovy a. s. Podrobnější zhodnocení letošního i všech uplynulých deseti ročníků bude zveřejněno ve sborníku, který je z přehlídek a semináře vydáván, a také na webových stránkách Ústavu technologie mléka a tuků VŠCHT (http:// www.vscht.cz/tmt). Ladislav Čurda Ústav technologie mléka a tuků, VŠCHT Praha

Stalo se již tradicí, že konec ledna je v „mlékárenském kalendáři“ vyhrazen Celostátním přehlídkám sýrů a semináři Mléko a sýry, které organizuje Ústav technologie mléka a tuků Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ve spolupráci s Českomoravským svazem mlékárenským a Odbornou skupinou pro potravinářskou a agrikulturní chemii České společnosti chemické. Přejímka vzorků a odborné hodnocení se konalo 19. ledna. Do hodnocení bylo zařazeno 65 vzorků od 18 tuzemských výrobců a 10 vzorků zahraničních, které poskytli 4 dovozci sýrů. Sýry byly rozděleny do 10 kategorií. Kategorie byly poměrně rovnoměrně obsazeny 5 až 7 vzorky. Nově byla v letošním ročníku vyhlášena kategorie tavených sýrů, které byly dosud na přehlídkách neprávem opomíjeny, protože ve výrobě a spotřebě tavených sýrů na obyvatele patříme ke světové špičce. Prozatím byly hodnoceny pouze neochucené tavené sýry. Nová kategorie byla nejpočetněji obsazená (9 vzorků), což svědčí o zájmu výrobců tavených sýrů. Při odborném hodnocení posuzují každý sýr 2 paralelní komise, každá má nezávislého předsedu a dva zástupce výrobců. V případě kategorií čerstvých a termizovaných neochucených sýrů a tavených neochucených sýrů, které se hodnotí neanonymně, je posílena část komise z nezávislých odborníků na 3, komise je tedy celkem pětičlenná. Sýry se posuzují ve dvou znacích: vzhled a konzistence (ve výsledném hodnocení tvoří 40 %) a chuť a vůně (60 %). Tuzemským sýrům bylo na základě tohoto hodnocení uděleno celkem 19 diplomů. Počet diplomů v jednotlivých kategoriích závisí na počtu přihlášených vzorků – na každé diplomované místo musí být v kategorii alespoň tři sýry. K nejúspěšnějším sýrárnám na letošních přehlídkách patří MIL-

Pořadí

1

0102 0105 0202 0207 0301 0402 0405 0605 0606 0707 0704 0804 1001 1006 1102 1101 1106 1201 1204

1 2 1 2 1 1 1 1 2 1 2 1 1 2 1 2 3 1 2

Eidamský salámový polotvrdý sýr 30% Eidam 30% TVS Eidamský salámový polotvrdý sýr 40% Eidamský sýr 45%t.v.s. Moravský blok 45% TVS Zámecký sýr Goldenburg Eidamský salámový polotvrdý sýr uzený 40% Jihočeský uzený sýr Sedlčanský Vltavín Sedlčanský Hermelín původní Caesar Bleu Čerstvý sýr - přírodní chuť z Hané Zálesák lahůdkový - termizovaný smetanový sýr MATADOR smetanový - tavený sýr Apetitto - tavený smetanový sýr NOVÝ SMETANOVÝ - tavený sýr Hermadur Blaťácké Zlato s pepřem

2 3 4 6 7 8 10 11 12

Výrobce (přihlašovatel)

tvs [%]

suš [%]

Interval spolehlivosti

Č. vzorku

Sýr

Výsledné hodnocení

Kategorie

VZORKY SÝRŮ OCENĚNÉ DIPLOMY

MILTRA B, s. r. o., Městečko Trnávka Mlékárna Klatovy, a. s. MILTRA B, s. r. o., Městečko Trnávka Jaroměřická mlékárna, a. s., středisko M. Budějovice Mlékárna Klatovy, a. s. Jaroměřická mlékárna, a. s., středisko Želetava Krkonošské sýrárny, a. s. MILTRA B, s. r. o., Městečko Trnávka MADETA, a. s. Povltavské mlékárny, a. s., Sedlčany Povltavské mlékárny, a. s., Sedlčany MADETA, a. s. KROMILK, spol. s r. o., Kroměříž KROMILK, spol. s r. o., Kroměříž BEL Sýry Česko, a. s., Želetava BEL Sýry Česko, a. s., Želetava TANY, spol. s r. o., Nýrsko PRIBINA, spol. s r. o., Přibyslav MADETA, a. s.

30 30 40 45 45 45 45 40 44 57 53 50 60 24 50 65 50 61 48

50 50 53 55 62 59 62 53 57 53 47 52 36 38 38 47 38 50 51

97,33 85,33 94,67 78,00 84,67 88,00 88,00 85,50 78,50 83,58 80,92 88,75 90,20 84,60 94,20 93,60 88,20 80,33 78,67

3,46 3,15 1,94 7,44 3,31 2,48 3,20 2,94 2,94 4,31 6,23 5,77 4,27 4,30 1,48 4,00 2,71 2,94 3,15

VZORKY SÝRŮ Z DOVOZU OCENĚNÉ DIPLOMY Sýr Petits Chévres Doux Lazur Aksamit Langres

Dovozce

Kategorie

t. v s. [%]

Modus

Medián

Lactalis Europe Centrale Et Orientale s. r. o. MILKPOL spol. s r. o. SEAFOOD s. r. o.

12. Speciality 8. Sýry s plísní v těstě 12. Speciality

45 50 50

2 2 2

2 2 2

Návrhy na diplom 36 17 27

Kategorie: 1.

Eidamské sýry 20–30% t.v.s.

2.

Eidamské sýry 40–50% t.v.s.

3.

Tvrdé a polotvrdé sýry s dobou zrání min. 3 měsíce

4. 5.

Sýry s tvorbou ok Sýry typu Moravský blok – přesunuty do kategorie 3

6.

Uzené sýry

7.

Sýry s plísní na povrchu

8.

Sýry s plísní v těstě

9.

Bílé sýry – přesunuty do kategorie 12

10.

Čerstvé a termizované sýry neochucené

11.

Tavené sýry neochucené

12.

Speciality

12 / z domova


Jubilant Ing. Jiří Sernický Ing. J I Ř Í S E R N I C K Ý , předseda představenstva společnosti MILCOM servis a. s., oslavil dne 17. ledna 2006 svoje kulaté

60. narozeniny. Ing. Sernický, dlouholetý a uznávaný mlékáren-

ský ekonom a organizátor snah o potravinářská seskupení, se dožívá svého jubilea v plné svěžesti a síle. Přejeme mu do dalších let mnoho zdraví a úspěchy v osobním i pracovním životě. Redakce

Zaměstnanci Mlékárny Kunín se budou vzdělávat za peníze z EU OSTRAVA (bo) – Společnost Mlékárna Kunín bude vzdělávat zhruba třetinu z celkem 340 svých zaměstnanců za peníze z mezinárodních podpůrných programů Evropské unie. Mlékárna uspěla se žádostí o podporu, protože v posledních dvou letech prošla rozsáhlou modernizací a doložila, že vzdělávání lidí poslouží k dalšímu zvýšení úrovně technologických procesů, řekl generální ředitel mlékárny Zbyněk Gebauer.

školí vybraní zaměstnanci, kteří obsluhují výrobní linky, dále mistři a údržbáři. Mlékárna Kunín investovala za poslední dva roky do nových technologií asi 200 milionů korun. Loni v září si kvůli investicím půjčila tři miliony eur (téměř 90 milionů korun) od DIG z bankovní skupiny kontrolované německou spolkovou vládou. Úvěr musí mlékárna splatit do roku 2011. Firma například plánuje investovat do nových technologií k ošetření mléka a mléčných polotovarů a do moderni-

Celkové náklady na projekt, který v Mlékárně Kunín naplno začal tento týden, přesáhnou podle ředitele šest milionů korun. Z programu Profese, který je součástí takzvaného Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů a je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a českého státního rozpočtu, může výrobce mléka čerpat až 35 procent nákladů na školení. Odborné vzdělávání se podle Gebauera týká 120 zaměstnanců a potrvá do konce června 2007. Ve speciálním výukovém programu se postupně pro-

zace dezertní linky a balicích technologií. A. s. Mlékárna Kunín má asi osmnáctiprocentní podíl na prodeji smetany a šlehačky a zaujímá páté místo v prodeji jogurtů v Česku. Kunínská mlékárna za rok 2005 očekává zisk 19 milionů korun při dvoumiliardových tržbách. V roce 2004 měla mlékárenská firma zisk 593 000 korun a její tržby dosáhly 1,7 miliardy korun. Většinovým vlastníkem mlékárny je a. s. Moravskoslezské mlékárny, která sdružuje zemědělské prvovýrobce.

Jak je to vlastně s názvem ementál? Je všeobecně známo, že sýr ementál (Emmentaler) vděčí za své jméno údolí řeky Emme, ležící v Kantonu Bern, na úpatí Alp ve Švýcarsku. Původně se tento sýr s tvorbou velkých ok skutečně vyráběl pouze na horských loukách, ale protože poptávka rychle převýšila nabídku, bylo rozhodnuto vyrábět tento sýr i na níže položených pastvinách. Ze Švýcarska se pak výroba rychle rozšířila do dalších alpských zemí, tedy do Francie, Německa a Rakouska. V těchto zemích má výroba sýra dnes dokonce dvousetletou tradici. V současné době je sýr vyráběn ale již v celé Evropě. Vedle výše jmenovaných zemí produkuje skvělý ementálský sýr také Finsko, výroba je známá rovněž v Dánsku, v Irsku, ve Španělsku, ale také v Polsku, České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Pravdou je, že se však technologie výroby tohoto jedinečného sýra v řadě případů přizpůsobovala místním podmínkám, tvar sýra se z původního bochníku změnil na

blokový sýr, klasické zrání po dobu několika měsíců bylo mnohdy nahrazeno pouze několikatýdenním zráním v obalech, a to vše se postupně projevilo i ve změně charakteru sýra. Codex alimentarius vymezil v normě C-9 z roku 1967 pro ementálské sýry určité zásady, mezi které patří také hmotnost a tvar sýra. Ten, aby se směl nazývat ementál, musí v bochnících vážit nejméně 60 kg, což v České republice splňuje už jenom sýr vyráběný ve společnosti Promil v Kruhu u Jilemnice a dozrávající ve sklepích v Dřevěnicích u Jíčína. U blokových sýrů pak platí zatím minimální hmotnost 30 kg. K této normě je však nyní zpracovávána novela, o které bude jednáno na světovém zasedání Codex alimentarius na Novém Zélandu. Bohužel však ani splněné podmínky o hmotnosti sýra nám nestačí k tomu, abychom v ČR směli používat označení ementál. V roce 1973 totiž byla uzavřena bilaterální smlouva mezi tehdejším Českosloven-

skem a Švýcarskou konfederací, podle které je používání názvu „ementál“ u nás vyloučeno. Směrnice MZV č.13/76 pak dokonce uvádí, že označení jako: Emmentaler Käse, Emmental, Ementálský sýr, sýr ementálského typu a podobně všechna označení s přívlastky „ementálský“ je možné na území Československa používat pouze pro originální švýcarské výrobky. Dále je zde i uvedeno, že se v této věci aplikuje dokonce švýcarské právo. Obdobné bilaterální smlouvy má Švýcarská konfederace uzavřené také s Portugalskem (1977) a Maďarskem (1979). Slovensko je v záležitosti původní švýcarsko-československé „ementálské“ smlouvy stejně jako Česká republika nástupnickou organizací. Přesto, že dnes Československo již neexistuje, a přesto, že jsme se stali členy Evropské unie, ve které je názvu ementál rozuměno jako druhovému, tedy generickému označení, zůstává i přes naše výhrady, které jsme uplatnili v Evropské komisi, bilaterální smlouva o ementálu se Švýcarskem v platnosti. Je to nelogické, vezmeme-li v úvahu kodexovou normu, podle níž je „ementál“ druhovým označením, je to ale rovněž nelogické, pokud přihlédneme ke konvenci z roku 1951 (Stressa), která na jedné straně vymezila výrobky s chráněným označením původu (AOC, PDO) – ty jsou obsaženy v příloze A, ale která rovněž stanovila v příloze B ta označení, která jsou naopak generická – a zde je ementál opět uveden. Situace okolo názvu „ementál“ je však složitější. Přesto, že již zmíněné alpské země Francie a Německo vyrábějí skutečný tradiční ementál, a dokonce nesou tři z jejich výrobků označení PDO (Protected Designation of Origin), a to: Allgäuer Emmentaler – Německo Emmental de Savoie – Francie Emmental français Est-Central – Francie, dostávají se i ony do sporu o oprávněnosti používání tohoto názvu. Švýcarská společnost Emmentaler Switzerland, která je navenek jediným švý-

carským podnikem prodávající tento tradiční sýr, totiž požádala u Federálního úřadu pro zemědělství o přidělení PDO pro sýr Emmentaler. Svůj nárok dokládá právě tím, že sýr má svůj původ právě v Emmském údolí, že výroba sýra ve Švýcarsku má mnohasetletou tradici, a požaduje, aby všechny ostatní země přestaly tento sýr s tímto označením vyrábět. Protestují proti všem normám i úmluvám o tom, zda označení ementálu je druhové a chtějí si jej ponechat jako „rodinné stříbro“. Ihned po zveřejnění žádosti ve Švýcarském úředním obchodním věstníku v červnu 2002 se přirozeně po celé Evropě vznesl velmi silný odpor. Protesty podaly nejenom významní výrobci ementálských sýrů z Německa, Francie, Finska a Rakouska, ale rovněž řada profesních svazů a asociací. Evropská komise je v této kauze velmi zdrženlivá ve snaze udržení si dobrých sousedských hospodářsko-politických vztahů se Švýcarskem a řešení ponechává výlučně na výrobcích a jejich uskupeních. Právní spor je veden již na třetí soudní instanci, nyní u Švýcarského federálního soudu v Lousanne (kausa 2A 335/2005), ale také se jím zabývá Evropský soudní dvůr (kausa 448/98 – 2000). Koncem srpna 2005 se však mezi německými a francouzskými sýraři zrodila nová iniciativa, která byla presentována prvně při jednání pracovní skupiny pro Ementál při Evropské mlékařské asociaci v Bruselu 31. 8. 2005 a oficiálně zveřejněna při Zemědělském dnu u příležitosti Evropského veletrhu ve Štrasburku dne 5. 9. 2005. Nový nápad sýrařů zastoupených jednak v Německém svazu mlékárenského průmyslu (MIV) a jednak ve Francouzském syndikátu výrobců ementálu (SIGF) podpořilo rovněž několik europoslanců a také předseda Zemědělského výboru Evropského parlamentu, pan Joseph Daul. Návrh vychází z aplikace evropského nařízení 2082/92 EEC a má v úmyslu přidělení evropské jakostní značky GTS (= Garanted Tradition Speciality, tedy „Garantovaná tradiční specialita“) výrobkům, u kterých bu-

dou dodrženy charakteristické znaky a kritéria tradiční ementálské výroby. V případě sýra ementál se jedná o splnění následujících podmínek: sýr se vyrábí výlučně z kravského syrového nebo termizovaného mléka – fosfatázový test tedy musí být pozitivní; sýr má výlučně tvar bochníku, průměr 70–100 cm, výška 12–30 cm a hmotnost ≥ 60 kg; tuk v sušině musí být nejméně 45 % a sušina nejméně 62 %; doba zrání sýra musí být nejméně 9 týdnů, přičemž nejméně 3 týdny musí sýr zrát v kvasném sklepě při nejméně 20 °C; podmínkou je také použití výlučně živočišného chymosinového syřidla. Specifikace pro přidělení „GTS“ loga předepisuje ještě dodržení dalších znaků. Pokud dojde k aplikaci výše uvedeného evropského nařízení na sýr ementál, lze předpokládat i změnu v dalším projednávání soudního případu o označení ementál. Ten by se totiž s „GTS“ logem dostal jednoznačně za hranice Švýcarska, a tudíž by muselo být uznáno označení „ementál“ jako druhové. Tím pádem by toto rozhodnutí mělo bezesporu význam i pro výrobu dalších „ementálských“ druhů sýrů, kterých se jenom v Evropě vyrábí více jak 400 000 tun. Švýcarský ementál zůstane bezesporu jedinečným sýrem, který má svoji historii opředenou legendou, má svojí tradici, má vynikající mezinárodní zvuk. Emmentaler Switzerland by tak rovněž byl výrobkem s „GTS“ puncem. Není však jediným ze skvělých ementálských sýrů, na kterých si pochutnávají statisíce spotřebitelů na celém světě. Ementál totiž již dávno překročil hranice Bernského kantonu. ANO, ementál je skutečně druhem sýra, stejně tak jako eidam, gouda, camembert či feta. Ementál se totiž vyvíjí tak, jak se s ním a kolem něj vyvíjí svět již po mnoho let.

z domova / 13


Při mírném zvýšení dodávek mléka se v průběhu 1.–3. čtvrtletí meziročně snížila výroba másla o 19 000 tun – 1,2 %. Ve čtvrtém čtvrtletí se však očekává její zvýšení, takže celoroční pokles výroby másla bude činit 0,3 %. Výroba SOM se v průběhu 1.–3. čtvrtletí zvýšila o 18 000 tun – 2,1 % a předpokládá se ve zbytku roku její další vzestup, takže celoroční výroba by měla být meziročně překročena o 30 000 tun. Výroba sýrů se v prvních devíti měsících roku 2005 v rámci EU-25 meziročně zvýšila o 100 000 tun – 1,8 %. V závěrečných měsících roku se očekává snížení výroby na úroveň stejného období předcházejícího roku, takže celoroční překročení výroby sýrů by mělo dosáhnout 106 000 tun + 1,4 %. D. R. I. vyjadřuje obavu, aby prosazovanou ekonomicky výhodnější výrobou sýrů v porovnání k výrobě másla a SOM nedošlo v roce 2006 k problémům vyplývajícím z jejich nadbytku. Podle D. R. I. se jeví trh komodit v porovnání s rokem 2005 v EU při vstupu do roku 2006 výrazněji křehčí. Zvyšování výroby sýrů v době, kdy se jejich export snižuje (-10 % za období 1.–3. čtvrtletí 2005 proti stejnému období 2004) a prodej mléčných výrobků s vyšší přidanou hodnotou se na vnitřním trhu EU dostává pod tlak a produkce mléka se má současně zvyšovat, by mohlo vlivem kombinace těchto faktorů dojít k výraznému poklesu cen sýrů. Tlak na snižování efektivnosti trhu másla a SOM by mohl vyvolat zcela odlišný scénář cen výrobků v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005.

Sektor mléka v EU-25

PŘEHLED ZAHRANIČNÍHO TRHU Na zahraničním trhu se projevily zřetelné známky jeho oslabení. Úroveň cen všech výrobků se v listopadu oproti říjnu/září 2005 snížila. Tab. č. 3 Vývoj zahraničních cen – USD/t. Výrobek Máslo Sýry Suš.odtučněné mléko Suš. plnotučné mléko

říjen/září 2005 2075 3100 2300 2300

listopad 2005 2000 2975 2150 2250

rozdíl -75 -125 -150 -50

Ceny všech komodit se snížily pod úroveň docilovanou v roce 2004 a vstříc období vánočního klidu se může snížení zahraničních cen výrobků dále vyostřit poklesem o 25–30 USD/t. Důkladnější test se projeví v roce 2006.

CENY USA D.R.I. uvádí pro porovnání vývoj velkoobchodních cen mlékárenských výrobků na vnitřním trhu USA. Tab. č. 4 Vývoj velkoobchodních cen v USA – USD/t.

Výroba a zpracování mléka v rozšířeném evropském unijním prostoru o 10 nových členských zemí na sebe soustřeďuje v současných přelomových podmínkách uplatňování Reformy společné zemědělské politiky nemalou pozornost. Aktuální informace a statistické údaje z této oblasti soustřeďuje jedna z nejvýznamnějších evropských institucí „Dairy Research International“ (D.R.I.) v New Haw Surrey ve Spojeném království. Ze zprávy ústavu vydané v závěru roku v prosinci 2005, zabývající se předběžnými výsledky komodity mléko za rok 2005 a jejich vlivem na další vývoj trhu mléka v roce 2006, pro všeobecnou informaci uvádíme:

Výrobek

listopad 2005

listopad 2004

index 2005/4

prosinec 2005

Máslo Sýry Suš.odtuč.mléko

3150 3040 2200

4230 3744 1870

74,5 81,2 117,6

3017 3150 –

Vysoká velkoobchodní cena másla se posunula o plnou čtvrtinu do reálnější polohy ze 4 230 USD/ t v listopadu 2004 na 3150 USD/t v listopadu 2005. V prosinci 2005 se cena másla ještě dále snížila na 3017 USD/t. Naopak cena SOM se meziročně zvýšila o 17,6 % na 2200 USD/t. Cena sýrů poklesla o 18,8 % na 3040 USD/t a v měsíci prosinci 2005 v období čilé poptávky se mírně zvýšila na 3150 USD/t. Tab. č. 5 Přepočet VC másla, sýrů a SOM na EUR a Kč

FARMÁŘSKÉ CENY MLÉKA Podle předběžného hodnocení dosáhne průměrná cena mléka v rámci EU-25 za rok 2005 28,9 EUR/100 kg, zatímco v roce 2004 činila 29,0 EUR/100 kg a byla o 0,5 EUR vyšší v porovnání s rokem 2003. Uvedené ceny za EU-25 v sobě skrývají řádové rozdíly, především rozdíly mezi úrovní farmářských cen 15 zemí EU a 10 nových zemí EU. Cena mléka v EU-15 v roce 2005 dosáhne 30,0 EUR/100 kg, zatímco v roce 2004 činila 31,1 EUR/ 100 kg a byla téměř stejná jako v roce 2003. Velmi kontrastní je nízká cenová úroveň farmářského mléka v nových členských zemích EU, ve kterých se již v roce 2005 přibližuje úrovni 15 zemí EU cenou 27,1 EUR/100 kg, zatímco před rokem byla na úrovni 25,8 EUR/100 kg a v roce 2003 ještě 24,3 EUR/ 100 kg. Tab. č. 1

Vývoj ceny farmářského mléka v EUR/100 kg 2003

2004

2005

EUR 28,3 29,0 Kč 855 870 EUR 31,1 31,1 EU-15 Kč 933 933 EUR 24,3 25,8 EU-10 Kč 729 774 1 EUR = 30,0 Kč Veškeré ceny se vztahují na mléko přirozeného složení.

28,9 867 30,0 900 27,1 813

EU-25

Z tabulky je patrné postupné vykrývání vysokého rozdílu mezi úrovní cen mléka ve starých a nových členských zemích EU, ke kterým dochází od 1. května 2004. V roce 2004 již byly ve prospěch farmářů uplatněny přímé platby, které jim zvýšily v rámci EU-15 příjem na 32,2 EUR/100 kg mléka, tedy o 1,1 EUR/100 kg navíc nad úroveň jeho ceny. I když cena v roce 2005 meziročně poklesla o 1,1 EUR/100 kg, byla vykompenzována zvýšenou přímou platbou celkem na 32,3 EUR/100 kg mléka. Předpokládá se, že se v roce 2006 sníží cena farmářského mléka výrazněji v porovnání s meziročním zvýšením přímé platby, která dosáhne 3,55 EUR/100 kg. D. R. I. uvádí, že pro zemědělce Spojeného království je málo lichotivé, že dostanou v roce 2005 za mléko nižší cenu v porovnání s průměrnou cenou docílenou v rámci 10 nových členských zemí EU, mezi které patří Kypr, Malta, Slovinsko a Česká republika a téměř i Maďarsko.

DODÁVKY MLÉKA Dodávky mléka dosáhly za 1.–3. čtvrtletí 2005 100,4 mil. tun, o 1,3 mil. tun více v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku. V rámci celého roku by měly dodávky v rámci EU-25 dosáhnout 131,6 mil. tun, což představuje meziroční zvýšení o 1,4 mil. tun. Na celkovém zvýšení se podílejí nové členské země, ze kterých zejména Polsko zvýšilo meziroční přísun mléka do mlékáren o 10 %. VÝROBA SÝRŮ, MÁSLA A SOM Meziroční změny výroby sýrů, másla a sušeného odtučněného mléka jsou uvedeny v tabulce vycházející ze skutečně docílených objemů výroby za 1.–3. čtvrtletí a předpokladu celoroční výroby 2005. Tab. č. 2

Předpoklad vývoje výroby 2005/2004 – meziroční změna

Výrobek Nákup mléka Máslo SOM Sýry

1.–3. čtvrtletí 2005/4 meziroční změna tuny % 100,4 mil. +1,3 (celkem) -19 000 -1,2 +18 000 +2,1 +100 000 +1,8

rok 2005/4 meziroční změna tuny % 131,6 mil. +1,4 (celkem) – -0,3 +30 000 – +106 000 +1,4

Výrobek 1 tuna Máslo prosinec Sýry prosinec Suš. odstř. mléko listopad

USD 3017 3150 2200

EUR 2546 2662 1856

Kč 73656 77012 53607

Pro přepočet byly použity oficiální kurzy platné 27. 12. 2005.

TRH EVROPSKÉ UNIE Nákup mléka v září dosáhl meziroční mírný vzestup o 0,4 % zásluhou dodávek z 10 zemí EU, které se zvýšily o 6 %, zatímco nákup z EU-15 se snížil o 0,5 %. Velkoobchodní ceny másla a SOM se v prosinci snížily. Průměrná cena másla v Holandsku se snížila z 2 660 EUR v listopadu na 2 630 EUR/t v prosinci. Ve Francii se v prosinci obchodovalo máslo za 2 650 EUR/t a v Německu za 2 670 EUR/t (77 243 Kč). Intervenční cena másla pro rok 2005/6 je stanovena na 282,25 EUR/100 kg. V intervenčním skladu je uloženo 125 000 tun másla a v soukromých skladech 68 000 tun. Cena SOM v Holandsku se snížila až na 1 930 EUR/t. Ve Francii se obchoduje SOM k potravinářskému použití za 1 960 EUR/t, SOM ke krmným účelům v prosinci za 1 880 EUR/t. Zatímco ceny másla a SOM v EU klesají, sýry si udržují dobrou cenovou úroveň. Německá Gouda se prodává za 2 800 EUR/t a i Eidam a Tylsit mají stabilní cenovou úroveň. Na druhé straně se export sýrů do třetích zemí, jak již bylo uvedeno, výrazně snížil, rovněž vývoz SOM se od začátku roku meziročně snížil o 35 % a sušené plnotučné mléko o 6 %. Vývoz másla se mírně zvýšil o 4 %. Výše vývozních dotací se v prosinci nezměnila, činila u másla 985 EUR/t a u SOM 122,40 EUR/t. Pokles objemu akceptovaných subvencovaných vývozů, ke kterému v průběhu roku od léta došlo, jednoznačně potvrzuje oslabení úrovně světových cen mlékárenských výrobků. Ing. Milan Křivánek, ČMSM

14 / z domova


Cereálie Nestlé s novou recepturou

Nestlé změní mediální agenturu pro trh České republiky a Slovenska VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ VYHRÁLA SPOLEČNOST MEDIAEDGE:CIA Společnost Nestlé Česko s. r. o. vyhlásila dne 15. 9. 2005 výběrové řízení s cílem vybrat agenturu – dodavatele služeb mediálního plánování a nákupu. Byla vydána podrobná náročná kriteria v několika oblastech (aplikace nejlepších postupů, schopnost optimálním způsobem oslovit značkami spotřebitele, zvyšovat hodnotu služeb a dosahovat úspor v nákladech) tak, aby souhrnné vyhodnocení kritérií umožnilo vybrat optimální nabídku pro výběr dodavatele služeb mediálního plánování a nákupu pro všechny značky a výrobkové kategorie portfolia Nestlé na trhu České republiky a Slovenska. Společnost Mediaedge:cia ze skupiny WPP byla v rámci tohoto výběrového řízení vyhodnocena jako vítězná. Uchazečem, jehož nabídka vybrána nebyla, je společnost ZenithOptimedia ze skupiny Publicis Groupe. Smluvní závazek bude podepsán na dva roky s možností prodloužení v případě úspěšného vývoje spolupráce. Rozhodnutí o využití služeb Mediaedge:cia se bude týkat také služeb, dodávaných společnostem Cereal Partners Czech Republic, s. r. o., Schöller zmrzlina a mražené výrobky, spol. s r. o., jakož i aktivit společností Nestlé Slovensko s. r. o., Cereal Partners Slovak Republic, s. r. o., a Schöller Potraviny, s. r. o. Bratislava na slovenském trhu. V důsledku tohoto rozhodnutí dojde ke dni 31. 3. 2006 k ukončení dosavadní spolupráce s mediálními agenturami Universal McCann a Initiative Prague. Uvedená změna nemá souvislost se spoluprací Nestlé s reklamní agenturou McCann Erickson, která i nadále úspěšně pokračuje. V nadcházejících týdnech budou probíhat jednání, jejichž cílem bude zajistit plynulý přechod od stávajících dodavatelů k novému tak, aby byl všem zainteresovaným poskytnut

dostatečný časový předstih, který jim umožní plynule přizpůsobit aktivity a závazky nové situaci. Mezinárodní skupina Nestlé dne 15. 10. 2004 celosvětově oznámila, že po vyhodnocení svých mediálních aktivit na nejvýznamnějších trzích se rozhodla oblast plánování a nakupování mediálních služeb soustředit na 2 dodavatele – skupinu Publicis Groupe a skupinu WPP. S tímto krokem si skupina Nestlé spojuje očekávání vyšší efektivnosti. Rozhodnutí se nedotýká spolupráce skupiny Nestlé s kreativními agenturami spadajícími pod skupiny, které patří k celosvětovým komunikačním partnerům Nestlé: McCann Erickson, Publicis, JWT, Ogilvy, Lowe a Dentsu. Nestlé, mezinárodní potravinářská společnost s ústředím ve Švýcarsku, vstoupila do české výroby cukrovinek jako strategický investor počátkem 90. let 20. století. Jeho investice v ČR od té doby přesáhly 5 miliard Kč. V roce 2004 dosáhla společnost Nestlé Česko s. r. o. tržeb v celkové výši 8,6 miliardy Kč a společnost Nestlé Slovensko s. r. o. ve stejnou dobu dosáhla tržeb v rozsahu 4,5 miliardy Sk. V České republice Nestlé vyrábí ve svých závodech ZORA Olomouc a SFINX Holešov čokoládové a nečokoládové cukrovinky pod značkami, jako je ORION, ORION MODRÉ Z NEBE, BON PARI, ORION DELI, NESTLÉ LENTILKY. Na Slovensku vyrábí Nestlé v závodě Prievidza široký sortiment kulinářských výrobků pod značkami MAGGI a CARPATHIA. Nestlé uvádí na trh také dovážené značkové potraviny pod mezinárodním značkami – tyčinky KIT KAT, instantní kávu NESCAFÉ, kojeneckou výživu NESTLÉ a potravu pro domácí zvířata PURINA, FRISKIES a DARLING. Prostřednictvím společnosti Schöller jsou uváděny na trh zmrzliny NESTLÉ a prostřednictvím společnosti Cereal Partners snídaňové cereálie NESTLÉ.

PRAHA, Společnost Cereal Partners Czech Republic – Nestlé Česko uvádí na trh cereální snídaně oblíbených značek FITNESS, NESQUIK, CHOCAPIC, LION, CINI MINIS, CHOCA MINIS a CHEERIOS s novou recepturou. Hlavní změnou je použití odlišné technologie výroby a speciální označení těchto plně celozrnných produktů. Součástí zaváděcí kampaně je založení zpravodajské agentury Z.R.N.O., která se zaměří na osvětu a produkování zpráv z oblasti cereálií a zdravé výživy. Většina snídaňových cereálií na českém trhu ve skutečnosti nejsou celozrnné. Během tzv. procesu vymílání jsou zrna zbavena obalu a klíčku a zůstává jen endosperm, méně bohatý na vitamíny, vlákninu a minerály. U cereálií Nestlé je tomu jinak! Společnost Cereal Partners zvolila technologii zpracování kompletního zrna, tak aby vyráběné potraviny byly skutečně výživné a zdravé = celozrnné. Nová receptura se pozitivně projeví u výrobků FITNESS – NESQUIK – CHOCAPIC – LION – CINI MINIS – CHOCA MINIS – CHEERIOS. Tyto CELOZRNNÉ výrobky jsou viditelně označeny speciálním logem „žlutým klasem na zeleném podkladu“. Na českém trhu se poprvé objevily v lednu 2006 a během prvních 2 měsíců se s nimi zákazníci seznámí prostřednictvím kampaně v televizi, tisku i při ochutnávkách ve vybraných obchodech. Součástí této kampaně je také zpravodajská agentura Z.R.N.O., která vznikla za účelem šíření informací o cereáliích, jejich vlivu na zdraví a o zdravé výživě obecně. Informace jsou od 17. ledna 2006 volně dostupné na adrese www.iZrno.cz.

CO ZNAMENÁ „CELOZRNNÝ“? Zrno se skládá ze 3 hlavních částí: Otruba (vláknina, B vitamíny, minerály, proteiny, …) = vnější slupka chránící zrno Endosperm (sacharidy, proteiny, malé množství B vitamínů) = zdroj energie Klíček (minerály, B vitamíny, E vitamín, …) = základ rostliny. Při klasické výrobě mouky a potravin se zrno buď rafinuje, nebo mele. Před tím se však odstraní obalové vrstvy a do procesu mletí na mouku přichází pouze část označovaná jako endosperm. Tímto postupem je mouka ochuzena o řadu důležitých vitamínů a minerálů. Ty se pak někdy do potravin musí přidávat uměle. Rafinace také obvykle odstraní z potraviny většinu vlákniny. Bylo prokázáno, že se člověk spokojí s polovičním množstvím kalorií, je-li příjem vlákniny ze stravy dostatečný. To je extrémně důležitý princip kontroly váhy. Naopak při zpracovávání celozrnné mouky se melou všechny části zr-

na. Potraviny v nerafinovaném stavu obsahují vhodná množství vlákniny, antioxydantů, vitamínů a minerálů (včetně železa, zinku, mědi) v přirozené formě. V České republice představuje obezita závažný zdravotní problém. Za posledních 18 let se výskyt lidí s nadváhou či obézních zdvojnásobil – v české populaci se teď obezita vyskytuje u 25 %

Preclíky Papeže Benedikta od backaldrin®u Vatikán (red) – Letošní vánoční stromek na Náměstí sv. Petra v Římě pocházel z Horního Rakouska. Zemský hejtman předal u příležitosti audience u papeže Benedikta XVI. Preclíky Papeže Benedikta, které byly vyrobeny v Domě Chleba firmy backaldrin. Svatý Otec byl velice potěšen a okouzlen nápadem – bavorských preclíků pro bavorského papeže. Tyto zajímavé preclíky vymyslel pekařský mistr z Regensburgu Georg Schindler, dlouholetý přítel Petera Augendoplera – šéfa backaldrinu. Preclíky symbolizují počáteční písmena „P“ jako papež a „B“ jako Benedikt. Preclík papeže Benedikta bude brzy chráněný na celém světě. Podniky, které mají zájem, se o prodejních právech firmy backaldrin

mohou informovat. Adekvátní koncept je vypracován. Můžeme si snadno představit, jak velkým hitem bude Preclík papeže Benedikta Papeže v případě jeho návštěvy u nás.

žen a u 22 % mužů. Nadváha nebo obezita postihuje více než 50 % populace středního věku. (Zdroj: MZ ČR)

JÍTE DOSTATEČNÉ MNOŽSTVÍ CELOZRNNÝCH PRODUKTŮ? Doporučení, jak s nadváhou či obezitou bojovat, je celá řada. Jedním z nejdůležitějších je vhodná úprava jídelníčku. Ta zahrnuje také doporučení řady odborníků týkající se konzumace celozrnných potravin. Celozrnné potraviny by měly být v jídelníčku každého z nás zastoupeny pravidelně minimálně 3x denně. Každá část celozrnných produktů obsahuje svoje výživové bohatství a právě jejich kombinace je pro zdraví nejpřínosnější. Sníst doporučované 3 porce celozrnných potravin za den bude pro vás od nynějška ještě snadnější, neboť změnou technologie výroby přechází většina cereálií Nestlé na celozrnné. Je z čeho si vybírat: cereálie řady FITNESS, dětské cereálie NESQUIK, CHOCAPIC, CINI MINIS, CHOCA MINIS, CHEERIOS a LION teď kromě vitaminů a minerálů obsahují také celozrnnou složku. Snadno je poznáte – jsou viditelně označené logem Nestlé celozrnné cereálie. Další informace jsou k dispozici na www.iZrno.cz nebo na www.cerealie.cz Martin Walter, Corporate Affairs Manager

z domova / 15


Čeští pivovarníci chtějí být aktivnější a být více slyšet v Bruselu Praha – Rozhodnutí prosincové valné hromady Českého svazu pivovarů a sladoven vstoupit do The Brewers of Europe znamená posílení hlasu českého pivovarnického průmyslu – pro nás prestižního odvětví – v evropských strukturách a v Evropské unii. Hlavním cílem českých pivovarníků je podrobněji monitorovat, co se v Bruselu děje, a vědět více o tom, kterým směrem se ubírá evropská legislativa ovlivňující jejich zájmy. Je to krok, který však především umožní na toto dění aktivně působit. Právě mož-

nost aktivní spolupráce na vzniku stanovisek ovlivňujících tvorbu evropské legislativy je to, co přimělo české pivovarníky vstoupit do The Brewers of Europe právě v této době. V neposlední řadě bylo rozhodnutí iniciováno skutečností, že neschválením evropské ústavy se zvyšuje váha hlasu každého národního subjektu EU. „Význam českého pivovarství i věhlas českého piva znamená nutnost i závazek naše zájmy nejen ochraňovat, ale i hájit a prosazovat kroky, které povedou k dalšímu rozvoji pivovarského průmyslu u nás,“ řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „A toho lze efektivně dosáhnout jen prostřednictvím takové insti-

tuce, jako je The Brewers of Europe,“ doplnil Jan Veselý. „Velmi vítáme vstup českých pivovarníků do naší organizace a chápeme to jako důležitý krok, neboť významně posílí hlas pivovarského průmysl v evropských strukturách,“ uvedl Rodolphe de Looz-Corswarem, generální tajemník The Brewers of Europe. „Tradice českého pivovarnictví, jeho dlouhá historie i současná rostoucí pozice českého piva na světovém a evropském trhu podtrhuje význam tohoto členství a zvýší naši prestiž při prosazování potřeb evropských pivovarníků,“ dodal de Looz-Corswarem. Mezi významné úkoly, které si členové BofE kladou za cíl, je propagace odpovědnosti pivovarů při dodržování

etických principů komerční komunikace, kam patří reklama, balení výrobků, podpora prodeje, sponzoring, výzkum apod. Dále sem patří dodržování etiky v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, rozvoje technologií a podpory zdravotní osvěty kolem odpovědné konzumace piva apod. BofE klade také důraz na odpovědnou konzumaci piva a zdravý a sociálně prospěšný životní styl. Podporuje a organizuje kampaně, které informují o přínosech umírněné konzumace piva, ale také o nebezpečích nadměrné konzumace alkoholu. S tím souvisí i podpora nezávislých výzkumů zkoumajících vztah mezi konzumací piva a zdravím a chováním. V neposlední řadě propaguje sebekontrolu jako efektivnější

a prospěšnější alternativu než systém kontroly spotřeby. The Brewers of Europe vznikla v roce 1958 a sídlí v Bruselu. Tato zájmová organizace evropských pivovarníků si klade za cíl především podporovat otevřený dialog mezi členskými organizacemi, kterých je v současnosti 21; 15 z nich patří k tzv. starým členským zemím EU. Dalšími členy jsou Lotyšsko, Malta a Polsko, které se nedávno staly členskými zeměmi EU, a dále Norsko, Švýcarsko a Turecko. Dalšími cíli BofE je podpora zájmů jednotlivých členů a informování institucí EU v oblastech, které ovlivňují pivovarský průmysl. BofE hájí zájmy pivovarníků v oblasti legislativního procesu tak, aby výsledky odpovídaly jejich potřebám.

Naplňování etických principů je pro české pivovary nutností Praha – Rozhodnutí prosincové valné hromady Českého svazu pivovarů a sladoven přistoupit do The Brewers of Europe, lobbistické organizace evropských pivovarníků, znamená vedle možnosti aktivněji promlouvat do problematiky evropského pivovarství i nutnost naplňovat etický kodex této instituce. To je jedna z nejvýznamnějších podmínek členství v této významné instituci. Původně byl Etický kodex jako součást Iniciativy zodpovědných pivovarů přijat 5 českými pivovary již v lednu 2003 a tehdy pokrýval přibližně 75 % pivního trhu u nás. Přijetí Etického kodexu rozhodující většinou členů Českého svazu pivovarů a sladoven na uvedené valné hromadě znamená, že naše pivovary budou etická pravidla, která se týkají především reklamy a dalších způsobů marketingové podpory prodeje piva, dodržovat a zároveň se tím naplňuje i nezbytná podmínka pro vstup do evropské pivovarské organizace, která nejen zastupuje jejich

zájmy, ale také aktivně spolupůsobí na vytváření odpovídajících podnikatelských podmínek v rámci EU. Česká verze vychází – kromě obdobných etických norem v zahraničí – i z kodexu Rady pro reklamu České republiky a jde nad rámec české legislativy. „Přijetím principů etického chování čeští pivovarníci sledují naplňování etického samoregulačního prostředí v našem pivovarnictví, což v praxi znamená přispívat ke vzdělávání veřejnosti v oblasti pivní kultury u nás,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Chceme rovněž, aby se zlepšilo povědomí společnosti o tom, že střídmá konzumace piva akcentuje jeho pozitivní společenské aspekty i jeho zdravotní účinky, avšak pouze tehdy, konzumujeme-li jej s mírou,“ dodal Jan Veselý. Iniciativa zodpovědných pivovarů kromě samoregulace marketingových aktivit sleduje přijetím Etického kodexu především to, čeho je potřeba se v ko-

merční komunikaci vyvarovat. Žádná reklama nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let, reklama piva nesmí být v pořadech pro děti atd. Patří sem i jasná negativní stanoviska k nezodpovědné konzumaci piva především v souvislosti s řízením vozidel a při nebezpečných aktivitách, k neslučitelnosti konzumace piva a alkoholu těhotnými ženami, dále nespojovat pití piva se společenským úspěchem či posílením fyzických schopností. Není možné kritizovat abstinenci, ale je třeba zdůrazňovat právo každého dospělého jedince konzumovat pivo v rozumné míře. Součástí programu je hlubší spolupráce s prodejci při prosazování etických principů a realizace mnoha podpůrných projektů s dalšími institucemi, jako je BESIP atp. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz a také na www.iniciativapivovaru.cz. Ing. Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven

Budějovický Budvar, n.p., může ve Švédsku i nadále používat ochrannou známku „Budějovický Budvar“ Odvolací soud ve Stockholmu potvrdil 16. ledna 2006 dřívější rozhodnutí obvodního soudu. Budějovický Budvar, n. p., je tak nadále oprávněn na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. České Budějovice (bb) – Americký koncern Anheuser-Busch, Inc. žalobou podanou v roce 1999 požadoval, aby bylo Budějovickému Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prode-

ji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle odvolacího soudu není používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy a český pivovar tak může i nadále používat k označování svého piva ochrannou známku „Budějovický Budvar“. Rozhodnutí dosud není konečné a obě strany mohou ještě podat dovolání k nejvyššímu soudu. „Vzhledem k tomu, že naše výrobky

vyvážíme do Švédska nepřetržitě již od roku 1981, považujeme rozhodnutí odvolacího soudu v této věci za správné a pro nás vysoce pozitivní. Přesto ještě prostudujeme část rozhodnutí, která nám zakazuje používat slova „Budweis“ a „Budweiser“ a zvážíme případné opravné kroky,“ říká právnička Budějovického Budvaru Mgr. Helena Lejtnarová. Petr Samec, PR manažer, k tomu dodává: „Průběžný výsledek sporu navazuje na naše nedávné vítězství ve Finsku. Umožní nám ještě více

stabilizovat obchodní vztahy a pokračovat v rostoucích prodejích našeho piva na švédském trhu.“ V roce 2005 se export Budějovického Budvaru do Švédska meziročně zvýšil o 10 %. Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 70 správ-

ních řízení před patentovými úřady. Budějovický Budvar zaznamenal v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Taiwanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku a Finsku. V současné době exportuje Budějovický Budvar svůj prémiový ležák, který patří k absolutní světové špičce, do 50 zemí všech světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí.

Budějovický Budvar – významné vítězství ve Finsku České Budějovice (bb) – Po téměř 10 letech soudních sporů obhájil Budějovický Budvar, n. p., svá práva ve Finsku a dosáhl dalšího významného vítězství nad americkou společností Anheuser-Busch, Inc. Dne 29. prosince vyhověl Nejvyšší soud v Helsinkách dovolání Budějovického Budvaru v plném rozsahu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje práva na používání ochranné známky „Budějovický Budvar“ a právo používat obchodní firmu „Budweiser Budvar, N.C.“ jako označení výrobce na etiketách a propagačních materiálech. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Anheuser-Busch navíc musí Budějovickému Budvaru zaplatit náhradu za soudní výlohy. Nejvyšší soud v Helsinkách rozhodl 29. 12. 2005 ve prospěch Budějovického Budvaru a v plném rozsahu vyhověl dovolání, které Budějovický Budvar podal již v roce 2000. Budějovický Budvar, n. p., tedy nadále smí ve Finsku používat na etiketách a dalších propagačních materiálech ochrannou známku „Budějovický Budvar“ a obchodní firmu „Budweiser Budvar, N.C.“ jako označení výrobce. Budějovický Budvar navíc získá od Anheuser-Busch náhradu nákladů na soudní řízení. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. „Rozhodnutí potvrdilo naše historická práva ve Finsku. Vždy jsme dodržovali všechny finské právní normy, abychom zabránili zaměnitelnos-

ti našich výrobků s konkurenčními, a těší nás, že to uznal i finský Nejvyšší soud,“ komentuje rozsudek právnička Budějovického Budvaru Mgr. Helena Lejtnarová. „Z obchodního hlediska je pro nás toto roz-

hodnutí významným úspěchem. Přispěje k právní jistotě a povede k dalšímu zvýšení našeho exportu. Finsko se v krátké době může stát jedním z 10 našich největších exportních trhů.“ říká Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Pivo

z Budějovického Budvaru je ve Finsku známé a populární. Do Finska je exportováno od roku 1994 a vývoz nebyl přerušen ani v období soudního procesu přesto, že v té době měl Budějovický Budvar velmi ztíženou pozici. V roce 2005 se prodej Budějovického Budvaru ve Finsku zvýšil o více než 30 %. S velkým úspěchem byl v roce 2005 zahájen export černého ležáku. „Nyní máme všechny předpoklady tento trend udržet i v budoucnu. Teprve definitivní ukončení soudního sporu nám totiž naplno otevírá dveře k dodávkám piva do finských obchodních řetězců,“ doplňuje Ing. Boček. Spor ve Finsku vyvolal Anheuser-Busch, Inc. již v roce 1996: ve své žalobě požadovala americká společnost ve Finsku zákaz prodeje piva pod názvem „Budějovický Budvar“ a zákaz používání obchodního jména výrobce „Budweiser Budvar, N.C.“ na etiketách, fakturách a dalších obchodních tiskovinách. Městský soud v Helsinkách tuto žalobu zamítl již v roce 1998. Americká strana se odvolala. V případu dále rozhodoval odvolací soud a nakonec i finský Nejvyšší soud, ke kterému podaly obě strany svá dovolání. Rozhodnutí finského Nejvyššího soudu je v souladu s rozhodnutím Evropského soudního dvora (ESD) ze dne 16. 11. 2004 (k tomuto rozhodnutí vydal Budějovický Budvar, n. p., samostatnou tiskovou zprávu).

16 / svět potravin


Pivovarství českých zemí po roce 1989 – II ZÁKLADNÍ ORGANIZAČNÍ A MAJETKOVÉ ZMĚNY V první části kapitoly o českém pivovarství po roce 1989 (PZ č. 12/2005, str. 28) byly uvedeny zejména organizační a majetkové změny, ke kterým po roce 1989 v pivovarství, obdobně jako v jiných odvětvích, došlo. Výstav (výroba) piva v českých zemích od druhé poloviny sedmdesátých let trvale překračoval objem 17 mil. hl/rok a v roce 1989 pak výstav dosáhl hodnoty 18 267 tis. hl. Společensko-politické uvolnění se promítlo i do spotřeby piva a léta 1990–1992 zaznamenala dosud nepřekonané objemy roční výroby s rekordní hodnotou v roce 1992 19 464 tis. hl. Zrušení centrálního řízení vyvolalo v mnohých pivovarech euforii nebývalého rozvoje. K tomu výrazně přispěla možnost nákupu nových strojů a zařízení od dosud nedostupných zahraničních firem podporovaná v řadě případů poměrně benevolentním přístupem finančních ústavů v úvěrové politice. Zdálo se, že pivovarský průmysl je nesporně na začátku úspěšné budoucnosti, vždyť byl označován za „rodinné stříbro“. Nesporným přínosem tohoto období bylo poměrně rychlé odstranění kapacitních nedostatků ve výrobě většiny pivovarů. Nejsložitější situace byla v nedostatečných kapacitách varen. Vždyť význačný předválečný renomovaný český výrobce pivovarů Škoda Hradec Králové, pozdější Závody vítězného února, byl v rámci socialistické výstavby pověřován jinými úkoly. ZVÚ za 41 let od roku 1948 dodaly do českých pivovarů pouze 16 varen (zatímco do ostatních zemí v rámci RVHP dodaly více než 105 kompletních pivovarů). Nedostatek kapacit ve varnách pak byl řešen tzv. surogací – náhradou části sladu cukrem. Po roce 1989 bylo v českých zemích jen do roku 2000 instalováno 8 zcela nových varen tuzemského výrobce ZVU-POTEZ, 4 velkokapacitní varny od zahraničního dodavatele a řada dalších varen byla rekonstruována. Do sklepního hospodářství (kvašení a dokvášení) se začala prosazovat progresivní technologie velkokapacitních cylindrokonických tanků (CKT), ke které však byly u některých konservativních technologů jisté výhrady. Během několika let bylo v českých pivovarech instalováno více než 250 ks CKT (jmenovité velikosti 1 500 až 3 500 hl) a technologické obavy výrazně ochably, když tento způsob hlavního kvašení a dokvášení byl úspěšně aplikován v plzeňských pivovarech Gambrinus a Prazdroj. V prvních letech se této technologie zdržovaly, kromě řady malých pivovarů, také pivovary Staropramen, Starobrno a Velké Popovice, ve kterých však později našly CKT také své místo. Specifickou technologii úspěšně zvolil pivovar Budějovický Budvar, který použil CKT na hlavní kvašení, ale k dokvášení používá horizontální velkoobjemové tanky (HVT) o obsahu cca 3 000 hl. Prakticky všechny pivovary během několika let obnovily nebo výrazně renovovaly linky na plnění lahví. Pivní lahve původního typu podle ČSN během krátké doby nahradil nový, štíhlejší typ lahví NRW, který zejména v Německu, kde byl vyvinut, je používán pro piva vyšších cenových skupin, zatímco u nás byly lahve NRW zavedeny generelně a tím ztratily původní charakteristiku obalu piva vyšší kvality. Zásadní změnou, ke které došlo již v první polovině devadesátých let, byla výměna hliníkových transportních sudů na pivo za sudy z nerezavějící oceli, tzv. sudy KEG. Tyto sudy svým válcovým tvarem s jediným otvorem v horním víku, který je trvale uzavřen speciální armaturou, umožňují plnoautomatické mytí a plnění, přičemž mycí proces je zakončen sterilizací vnitřního prostoru sudu a následně je sud plněn pasterizovaným pivem. To výrazně kladně ovlivnilo kvalitu sudového piva. Celá tato výměna, která měla i hygienické a zdravotní důvody (hliník není dobrým materiálem při styku s pivem), se uskutečnila v průběhu cca tří let, přičemž se jednalo o finančně velmi náročnou záležitost. Předně cena jednoho 50l sudu byla vysoká, necelých 2 000 Kč, ale jak sudy, tak i zcela nové mycí a plnící automatické linky byly předmětem dovozu, největší měrou z Německa. Třetí změnou v balení piva po roce 1989 bylo opatrné zavádění nápojových plechovek, které sice neodpovídá tradičním zvykům českých pivařů, ale přesto v roce 2004 bylo do plechovek naplněno 710 tis. hl piva, tj. cca 3,8 % celkového výstavu. Až na malé výjimky se však zatím neprosadilo plnění piva do lahví z plastů, což dodnes mnozí pivovarníci považují za zcela nemístné a kromě negativních vlivů na kvalitu piva by výrazně napomáhalo znečišťování přírody dalšími nevratnými

obaly. Vlastní výroba piva v prvních třech úspěšných letech i v sortimentní skladbě pokračovala s relativně vyšším podílem 11% a 12% ležáků (který v období 1985–1989 překročil 50 %), což bylo důsledkem disproporcí na vnitřním trhu, kdy pivo vyrovnávalo nedostatek jiného zboží. V roce 1993 však došlo k propadu celkové výroby piva o cca 10 % (zejména poklesem exportu a omezením dodávek piva na Slovensko) na objem 17 805 tis. hl a také podíl ležáků se vrátil na 35 %, tj. do oblasti, která se, vyjma omezení v době válek a jejich návazného období, v českých zemích s relativně malým rozptylem udržuje prakticky od začátku 20. století. Obecně je možno konstatovat, že v českých zemích, na rozdíl od zahraničí, je typická a tradiční cca dvoutřetinová spotřeba slabších výčepních piv. Podíl lahvového piva, které v druhé polovině sedmdesátých let překročil cca polovinu vystavovaného piva a v roce 1990 dosáhl úrovně 57,77 %, v dalších letech pomalu klesal (v roce 2000 byl 49,5 %), což je výrazem společenských změn a zlepšení kvalitativních poměrů v pohostinství. K výrazným změnám došlo v exportu českého piva. V předcházejícím období plánovitého řízení byl sice vykazován export, ale jeho podstatná část byla jen důsledkem plánované obchodní výměny mezi socialistickými státy bývalé RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci), kam tak směřovalo cca 70 % dodávek do zahraničí. Do tzv. nesocialistických zemí dodávaly pivo před rokem 1989 pouze Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. Od roku 1990 tato direktivní usměrňování pominula a pivovary musely hledat a budovat nové oblasti prodejů na skutečné obchodní bázi, a to za situace, že mnohé dřívější socialistické země vzhledem ke své ekonomické situaci odběr českého piva výrazně omezily. Je možno konstatovat, že tuto situaci české pivovary, bez POZ a centrálních plánů, úspěšně zvládly. Jestliže např. v roce 1987 tvořily dodávky do socialistických států 72,79 %, pak v roce 2000 do těchto teritorií klesly na pouhých 27,18 %, ale celkové zvýšení exportu na 122 % zajistily dodávky na nové trhy, zejména do západní Evropy a Ameriky, které mají trvale se zvyšující trend. To potvrzuje, že české pivo, když není pouhou plánovací položkou, dokáže se svojí kvalitou prosadit na náročné zahraniční trhy. Významným exportérem českého piva se v devadesátých letech stal pivovar Budějovický Budvar, který cca polovinu své výroby dodával na zahraniční trhy a řadu let byl pivovarem s největším podílem celkového exportu. Nepředpokládané potíže vznikly v roce 1993 a dalších letech, když Slovenská republika aktivně podporovala svůj vlastní pivovarský průmysl, a tím byly výrazně sníženy dodávky českého piva na slovenský trh, současně i řada moravských pivovarů ztratila svoje přirozené odběratelské oblasti (v roce 1992 bylo z českých zemí na Slovensko dodáno 1 298 tis. hl a v roce 2000 pouze 306 tis. hl, tj. 23,7 %). K podstatným změnám na tuzemském pivním trhu po roce 1990 došlo jednak v důsledku zrušení tzv. rajonizace, která jednotlivým pivovarům orientačně určovala, kam mají (a smějí) svoje pivo dodávat, a dále postupným zrušením příslušné ČSN, normy, která kromě jiného umožňovala, že pivo i s trvanlivostí 7 až 10 dnů bylo považováno za vyhovující. Volná soutěž nutila pivovary vyrábět pivo dobré kvality bez výkyvů a umožňovala dodávat pivo i do nových vzdálených míst a naopak odběratelům vybrat si pivo z kteréhokoliv pivovaru. Nastalo období (cca 1991 až 1996) soutěže o získávání hostinců a restaurací, nazývané také cenová válka, ve které i etické zásady by-

Varna Královského pivovaru Krušovice a. s.

ly zapomínány. Jistou výhodu v této rivalitě měly větší pivovary. V roce 1992 uskutečněný průzkum tzv. spontánní znalosti značek českých piv určil toto pořadí TOP 5: Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Velkopopovický Kozel, Staropramen a Gambrinus. Za tři roky v roce 1995 se toto pořadí změnilo následovně: Plzeňský Prazdroj, Radegast, Gambrinus, Krušovice a Budějovický Budvar. Od roku 1994 však již postupně dochází k situaci, že pohotová výrobní kapacita pivovarů je vyšší než skutečná potřeba. Současně se řada pivovarů v důsledku mnohdy až neuváženého investování dostala do finančních potíží. Od roku 1994 pak můžeme zaznamenat první případy ukončení činnosti některých pivovarů, současně se potvrdil předpoklad, že nejohroženější nejsou pivovary malé, ale pivovary střední. Mnohé pivovary, buď svojí neadekvátní provozní a obchodní činností, nebo v souvislosti s koncepcí své společnosti, se staly výhledově neefektivní a byly uzavřeny. Tak můžeme označit např. uzavření pivovaru v Chebu (1994), v Rakovníku (1996), v Jarošově (1997), v Praze-Holešovicích (1997) nebo ve Vratislavicích n. Nisou (1998). Celkem byla do roku 2000 zastavena výroba v 21 pivovarech, jejichž původní výroba v roce 1990 byla celkem 3 743 tis. hl. Proti tomu v některých pivovarech docházelo k výraznému zvyšování výrobních možností. Přibližně zdvojnásobení své výroby v roce 2003 proti roku 1990 dosáhly např. pivovary Radegast, Svijany, Plzeň (=Prazdroj+Gambrinus), Bernard, Krušovice, Budějovický Budvar nebo Braník. Za uplynulé období tak došlo nejen ke změně počtu, ale také ke změně velikostní struktury pivovarů, jak přehledně ukazuje tabulka č. 1. Významnou legislativní změnou po roce 1989 byla změna principu zdaňování piva, kdy dosavadní rozdílová daň byla nahrazena daní sazbovou, vztaženou ne na cenu, ale stanovenou pro jednotlivé druhy pevnou sazbou. K další změně došlo od roku 1992, kdy byla zavedena daň spotřební i nadále používající pevně stanovené sazby. Od roku 1995 byly zavedeny, obdobně jako v řadě jiných zemí, daňové úlevy pro malé pivovary (malým pivovarem je pivovar s roční výrobou max. 200 000 hl). V lednu 1998 pak dochází k zásadní změně a zavedení zcela nového principu zdanění piva daní spotřební, kdy základem zdanění je tzv. hektolitrový stupeň (hlo), který je zdaněn základní sazbou 24 Kč (hlo je odvozen od obsahu extraktu před zakvašením, např. 1 hl 12 % piva = 12 hlo a je zdaňován 12 x 24 = 288 Kč/hl). Současně byly zachovány daňové úlevy pro malé pivovary, rozdělené za tím účelem do 5 skupin, s úlevami od 10 do 50 % základní sazby. Úroveň současného zdanění piva v ČR se blíží úrovni zdanění v Německu, Španělsku nebo ve Francii, tj. zemím s daní nad minimální hranicí stanovenou pro daň z piva v rámci EU, zatímco v jiných zemích je tato daň značně rozdílná a podstatně vyšší. Ceny piva již v souladu se svobodným podnikáním nejsou vázány na obsah extraktu původní mladiny (stupňovitost), který také nemusí být uváděn na etiketách. Piva, obdobně jako v ČSR před 2. světovou válkou (podobně jak je běžné v zahraničí), byla rozdělena do 4 druhů na piva lehká (do 8 % EPM), piva výčepní (9–10 % EPM), ležáky (11–12 % EPM) a piva speciální (13 a více % EPM). Přestože dodnes je řada zastánců zdůrazňování tzv. stupňovitosti, tj. principu uplatňovaného za totality, jsem toho názoru, že současná úprava nejen odpovídá zásadám svobodného podnikání, ale že cena má být výsledkem přínosu, který spotřebitel u toho kterého piva individuálně vnímá. Vždyť hodnota piva není

dána jen množstvím použitých surovin, ale celkovým vjemem, který pivo vyvolává. Stručně řečeno, já sám mám raději dobré výčepní pivo (desítku), za které rád zaplatím víc než za špatný ležák (dvanáctku). Neopomenutelnou kapitolou posledního desetiletí 20. století zůstane vstup zahraničních společností do českého pivovarství. To začalo v roce 1993, kdy na základě smlouvy o strategickém partnerství vstoupila do Pražských pivovarů (dnes Pivovary Staropramen, a. s.) britská firma Bass PLC svojí pivovarskou divizí Bass Brewers. Pivovarskou divizi Bass, včetně Pražských pivovarů, pak v roce 2000 koupila belgická společnost Interbrew, která je dnes, po fůzi s brazilskou společností AmBev, největší pivovarnickou společností na světě. Pivovar v Krušovicích, který se stal samostatnou a. s., brzy poznal, že na dosažení svých smělých cílů nebude sám stačit, a tak v dubnu 1994 se většinovým majitelem akcií tohoto pivovaru stala německá společnost Binding Gruppe, dnes působící pod jménem Radeberg Gruppe, s celkovým objemem cca 15 mil. hl. V roce 1994 pak rakouská společnost Brau AG koupila od Fondu národního majetku většinu zbytkových akcií Pivovaru Starobrno. V důsledku spojení Brau AG s nizozemským Heinekenem se posléze Starobrno stalo součástí této čtvrté největší pivovarské společnosti na světě. Tuzemské převzetí pivovaru Velké Popovice pivovarem Radegast v roce 1997 bylo nepředpokládanou předehrou největší majetkové změny v českém pivovarství. Finanční spolupráce pivovaru Radegast s bývalou Investiční a poštovní bankou (IPB), se kterou také spolupracoval pivovar Plzeňský Prazdroj, umožnila strategickému partneru IPB, japonské společnosti Nomura, realizovat dočasné neformální uskupení pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast (který vlastnil Velké Popovice). V březnu 1999 pak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil spojení pivovarů celého uskupení a v říjnu téhož roku pak Nomura tuto celou skupinu za cca 22 mld. Kč prodala jihoafrické společnosti South African Breweries (SAB). Tato třetí pivovarská společnost na světě, pod současným jménem SABMiller, považuje pivo Plzeňský Prazdroj za svoji vlajkovou loď a postupně připravuje a realizuje rozsáhlé rekonstrukce směřující ke zvýšení výroby v Plzni. Připočteme-li k výše uvedeným skutečnostem ještě menší podíl zahraničních firem v pivovarech Bernard a Jihlava, pak lze konstatovat, že v roce 2004 bylo 70,14 % piva vyrobeného v českých zemích realizováno ve společnostech se zahraniční účastí. Celkový vývoj výroby piva v českých zemích v posledním období charakterizuje tabulka č. 2. Vedle klasických komerčních pivovarů došlo v posledních letech ke vzniku mnoha malých pivovárků, označovaných jako minipivovary nebo restaurační pivovary. Typickým představitelem takového pivovaru je tradiční pražský pivovar U Fleků, který byl však založen již roku 1449, zatímco dalších cca 26 pivovárků vznikalo až od roku 1991. Některé jsou v provozu celoročně a jejich roční výroba se pohybuje cca od 500 hl do 3 000 hl, jiné se vyznačuji jen občasným provozem. Vyráběné pivo ve většině prodávají pouze ve vlastních restauracích. Piva těchto malých pivovarů jsou nesporně přínosem pro zpestření trhu, jako je to typická tmavá flekovská 14%, řada zvláštních druhů piva z restauračního pivovaru Pivovarský dům nebo 15% medové pivo Kvasar z pivovárku Sentice. Obor výroby sladu se historicky dělí na sladovny pivovarské, které jsou provozem jednotlivých pivovarů a sladovny komerční (obchodní), které většinou český slad vyvážejí. V roce 1990 bylo v českých zemích v provozu celkem 73 sladoven, které vyrobily 428 243 t sladu. Pivovarských sladoven bylo 49 s průměrnou velikostí 3 576 t/rok, zatímco 24 komerčních sladoven mělo průměrnou velikost 10 552 t/rok. Celkový počet sladoven k 31. 12. 2004 se snížil na polovinu, více než 60 % pivovarských sladoven bylo zrušeno, ale současně byla uvedena do provozu pivovarská sladovna Plzeňského Prazdroje, která je jednou z největších sladoven v ČR (70 000 t/ rok). Také počet komerčních sladoven se snížil ze 24 na 16, ale jejich průměrná výroba se zdvojnásobila na 22 580 t/rok. Technologický vývoj se soustřeďoval hlavně do sladoven komerčních a byl realizován výstavbou pneumatických mechanizovaných velkokapacitních závodů. Pět největších sladoven v ČR (4 komerční a sladovna Prazdroje) vyrobilo v roce 2004 celkem 378 795 t sladu, tj. 83 % celostátní výroby. Ani sladařskému průmyslu se nevyhnul vstup zahraniční společnosti. Bývalé Obchodní sladovny, a. s., Prostějov a Sladovnu Hodonice, a. s., převzala nadnárodní francouzská sladařská skupina Soufflet (Dokončení na str. 17)

svět potravin – z domova – informace / 17


(Dokončení ze str. 16)

a vznikla samostatná společnost Sladovny Soufflet ČR, a. s., Prostějov, která k 31. 12. provozuje 5 sladoven s celkovou výrobou více než 300 000 t/rok. Dále pak vyrábí slad 11 menších soukromých komerčních sladoven, které v roce 2004 vyrobily celkem 61 476 t. Výroba sladu v pivovarských sladovnách byla v roce 2004 143 069 t, z čehož Plzeňský Prazdroj ve svých dvou sladovnách (v Plzni a v Nošovicích) zajistil výrobu 111 679 t. Celkový vývoj sladařské výroby charakterizuje tabulka č. 3. Pivovarsko-sladařský průmysl ČR za posled-

ních 15 let od roku 1990 prokázal, že i při citlivém využívání moderních progresivních technologických postupů a zařízení dokáže vyrobit pivo vyznačující se zejména charakteristickou plnou chutí, jemnou vůní, hořkostí a pitelností, pivo, které je vhodným nápojem pro osvěžení. Proto také Český svaz pivovarů a sladoven podal příslušným orgánům EU žádost o registraci pojmu „České pivo“ jako typ tzv. chráněného zeměpisného označení (Protected geographical indication – PGI). Ing. Antonín Kratochvíle

S TÁ L E V Í C E N Á V Š T Ě V N Í K Ů

tabulka č. 1 Rok 1990 1995 2000 2004

Počet pivovarů celkem 71 70 51 51

Průměrná velikost pivovaru hl/rok 270 394 254 829 351 394 353 835

Počet pivovarů velikosti do 200 000 hl 35 47 35 35

nad 200 000 hl 36 23 16 16

tabulka č. 2 Rok 1990 1995 2000 2004

Výstav piva celkem tis. hl 19 198 17 838 17 925 18 753

podíl piva lahvového % 57,77 54,55 49,55 46,68

podíl ležáků 11%–12% % 59,85 34,29 33,99 32,68

pivovarské 49 38 24 20

Počet sladoven komerční 24 24 18 16

celkem 73 62 42 36

Export piva z celkového výstavu % tis. hl 10,07 1 934 7,87 1 403 8,86 1 589 14,06 2 638

tabulka č. 3 Rok 1990 1995 2000 2004

Královský pivovar Krušovice a. s.

Výroba sladu celkem t

Export sladu celkem t

428 243 453 163 474 704 511 033

148 345 194 386 207 602 213 324

KRUŠOVICE (red) – Rostoucí zájem turistů zaznamená každoročně Královský pivovar Krušovice. V roce 2005 si prohlédlo pivovar a ochutnalo krušovické pivo 18 123 turistů z více než 30 zemí, což je o 3 500 více než v roce 2004. Tradičně nejvíce zájemců přijíždí z Ruské federace (8767), České republiky (3416) a z Ukrajiny (2923). Mezi nejvýznačnější hosty patřila určitě skupina mistrů kuchařů z kuchyní prezidentů a královských rodin z celého světa. V této skupině byli i hosté ze Srí Lanky, Thajska a Číny, kde je tradiční čes-

ké pivo raritou. Nejvýznamnější návštěvou byla březnová návštěva Václava Klause s manželkou, kteří pokřtili v krušovické varně nový zvon z pivovarské kaple. V letošním roce chystá krušovický pivovar rozšíření provozní doby exkurzí v pracovní dny až do 18 hodin. Návštěvu pivovaru je možné objednat na telefonním čísle 737 224 087 – Ing. Josef Helebrant. Více informací o Královském pivovaru Krušovice najdete na www.krusovice.cz

Královský pivovar Krušovice a. s. K R U Š O V I C K Ý E X P O R T S TÁ L E R O S T E K RU Š OV I C E (red) – V roce 2004 se podařilo Královskému pivovaru Krušovice překonat exportní hranici 150 000 hl, v roce 2005 je tu rekord další – vývoz 374 183,9 hl piva. Největším odběratelem piva z Krušovic je SRN, následována Ruskou federací a Slovenskem. Již

tradičně se krušovické značce daří ve Skandinávii a v mnoha členských zemích SNS. Mezi zámořské odběratele piv Imperiál a Černé patří například Austrálie, USA a Izrael. Počet zahraničních odběratelů vzrostl na 25. Vyváží se především Krušovice Imperiál, zároveň však v zahraničí prudce roste obliba krušovické pýchy – černého piva. Krušovické pivo reprezentovalo jako jediné české pivovarnictví na světové výstavě EXPO 2005 v Aichi. Od 25. března do 25. září v Japonsku na výstavišti vypili návštěvníci doslova z celého světa v typické české hospodě 115 hl Imperiálu a 107 hl černého piva.

18 / z domova


Rok 2005 byl pro vinaře nadprůměrný ročník s nižším výnosem V loňském roce bylo v České republice sklizeno moštových vinných hroznů za 800 mil. korun (v roce 2004 to byla cca 1 mld. Kč). Průměrná cena těchto hroznů se pohybovala v průměru kolem 11,30 Kč za kilogram, což je o 17 % méně než v předcházejícím roce. Vyplynulo to z výběrového šetření Svazu vinařů ČR, které slouží jako podklad pro situační zprávu Ministerstva zemědělství ČR „Réva vinná, víno“. V České republice se réva vinná pěstuje na téměř 19 tisících hektarech, z nichž většina se nachází ve vinařské oblasti Morava. Na vinařskou oblast Čechy připadá pouhých 800 hektarů vinohradů. Na tuzemských vinicích převažují bílé hrozny, hrozny modré tvoří 33 % z celkového objemu sklizně. Lze očekávat, že podíl modrých hroznů, které jsou na trhu stále více žádány, v příštích letech mírně poroste. Průměrný výnos moštových hroznů se v roce 2005 pohyboval kolem 4,6 t/ha (tedy o 1 t/ha méně než v předcházejícím roce, tj. výnos nižší o 18 %), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1 t/ha do 11,7 t/ha. Loňský výnos je tak o něco lepší než ročníky 1995 a 1997, nicméně ve všech následujících ročnících byl výnos vyšší. Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,5 °NM (o 1,1 °NM více než v předcházejícím roce a o 1,7 °NM více než je desetiletý prů-

měr, podobné průměrné cukernatosti bylo v posledních deseti letech dosaženo jen v roce 2000 a 2003), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 17,0 do 24,4 oNM.

MÉNĚ HROZNŮ, VYŠŠÍ CUKERNATOST V našich klimatických podmínkách pochopitelně velmi záleží na počasí, které panuje v rozhodujících měsících vinařského roku – tedy na počátku roku, kdy se na keřích vytvářejí násady, a pak na podzim, kdy přichází čas sklizně. Například loňský rok velmi dlouho vypadal jako jeden z těch slabších. Urodilo se v něm méně hroznů než v jiných letech. Tomu jsou na vině hlavně trochu netypické povětrnostní podmínky na počátku roku. Kvůli nepřízni počasí v zimních měsících měly vinné keře na jaře slabší násadu květů, a proto i méně hroznů na podzim. Na letošní nižší sklizni mají svůj podíl také houbo-

vé choroby, jež se v některých oblastech objevily, a pak také nálety špačků. Na druhou stranu díky nižší násadě měly vinné keře více síly koncentrovat cukr v hroznech. Společně s vydatným podzimním sluncem, které přineslo řadu teplých dnů ještě v říjnu a na počátku listopadu, dosáhly některé odrůdy cukernatosti zdaleka přesahující obvyklý průměr. Loňský ročník vína se v mnoha ohledech přibližuje roku 1947, jenž je mezi vinaři legendární. Tehdy se urodily vinné hrozny s vysokou cukernatostí, doposud nepřekonanou, a to ani v roce 2000, kdy byly hrozny rovněž výrazně sladké. Réva vinná loni navíc vyzrála do ideálního poměru kyselin a cukru, tedy harmoničnosti. Odborníci tvrdí, že některá loňská vína tak budou hodně extraktivní a až nezvykle aromatická. Slunečný podzim pomohl především bílým odrůdám. Těšit se tak můžeme hlavně na výborné Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Sauvignon či Veltlínské zelené. Posledně uvedená odrůda z loňské sklizně bude mít v některých vinařských lokalitách výrazně kořeněnou až mandlovou chuť. Netypické počasí pomohlo i odrůdám modrým. Červená vína mají být plná harmonie a získají sytou barvu, o kterou se postaralo vydatné podzimní slunce.

Nové značky na podporu kvality tuzemských vín Až si půjdeme v příštích měsících kupovat některé z kvalitních tuzemských vín, může se stát, že se rozhodneme právě pro takové, které bude spojeno s novou marketingovou značkou „Vína z Moravy“ nebo „Vína z Čech“. Značka vznikla s jasným cílem posílit u zákazníků povědomí o tuzemském víně a zároveň tak zlepšit marketingovou pozici moravských a českých vín na domácím trhu, a to hlavně vůči vínům dovozovým. Značka by měla být používána rovněž pro společnou obecnou propagaci našich vín zejména na našem trhu, ale také při prezentacích v zahraničí. Na základě konzultací s marketingovými odborníky i s vinařskou veřejností zvolil Svaz vinařů ČR společně s Vinařským fondem ČR pro komunikaci dvě paralelní značky „Vína z Moravy“ a „Vína z Čech“, které odpovídají dvěma vinař-

ským oblastem v ČR tak, jak je definuje zákon 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Značky se snaží v maximální míře spojit ve spotřebitelském povědomí tuzemská vína s regionem jejich původu. Pro zvolené názvy hovořily i výsledky marketingových průzkumů, z nichž jasně vyplynula asociace typu „Morava = kvalitní víno“, kterou respondenti výzkumů velmi často uváděli. Odborníci na marketingovou komunikaci zároveň doporučili vyloučit slovní spojení „Vína z České republiky“, protože pojem „Česká republika“ není u spotřebitelů asociován s vínem. Autorem grafické značky je Libor Linka z firmy Hlawa Design a autorem logotypu, tedy graficky ztvárněného textu, je Jiří Eliška. Loga „Vína z Moravy“ a „Vína z Čech“ mohou používat pouze taková jakostní vína a jakostní vína

Po dani z příjmu si lze u darovaných vín odečíst také DPH Po zákonných úpravách umožňujících od loňského listopadu firmám odečíst si ze základu daně z příjmu tichá vína v hodnotě do 500 Kč včetně DPH, která použijí jako propagační dary, vstoupila v platnost norma, která možnosti odpisů z daní ještě dále rozšiřuje. Od 1. 1. 2006 je díky novele zákona o DPH (novelizován byl zákonem č. 545/2005) možné odečíst si daň z přidané hodnoty z tichých vín v hodnotě do 500 Kč použitých jako propagační předměty. Tichými víny se rozumějí v podstatě veškerá

vína, která nejsou víny šumivými a která splňují některé další podmínky vymezené zákonem (zákon 353/2003, § 93, odst. 3). Obecně lze říci, že většina nešumivých vín prodávaných v České republice podmínky tohoto zákona splňuje. Další podmínkou odečtu ceny vína ze základu daně je, že vína musí být opatřena obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby. Je tedy nutné, aby láhve byly firmou, která se je chystá darovat, dodatečně označeny. redakce

Olomoučtí chemici umějí odhalit, zda vinaři dobarvují víno OLOMOUC (bo) – Na nekalé praktiky při dobarvování červených vín si umějí posvítit chemici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jako první v Česku dokážou až do detailu odhalit, zda červené víno obsahuje skutečně originální barvivo dané odrůdy, nebo je v nápoji nahrazuje či doplňuje falzifikát. Odborníci již několik let zkoumají takzvané anthokyaniny, které mimo jiné mohou za barvu červeného vína, jsou ale zároveň prospěšné i lidskému zdraví. Zatím však výzkum není ve fázi, kdy by ho mohly využít kontrolní orgány. „Dokážeme rozpoznat syntetická i přírodní barviva. Odhalíme, zda vinař nabízí autentický produkt, nebo přibarvil víno barvivy z plodů bezu černého nebo jiného přírodního zdroje. Pracujeme na metodách dovolujících identifikaci odrůd, případně jejich směsí,“ sdělil Petr Bednář z olomoucké přírodovědecké fakulty. Podle něj je barva u červeného vína jedním ze základních hledisek, podle nichž se hodnotí. Někteří vinaři tak mohou podlehnout nekalým svodům,

nedodrží vinařskou etiku a nevýrazné přírodní barvě pomohou syntetickými barvivy či barevnými plody. Na tento typ problémů se podle Bednáře v Evropské unii zaměřují zejména laboratoře ve vinařských velmocích, mimo jiné Španělsku, Francii, Portugalsku či Itálii. V Česku umí detailní rozbor jen chemici v Olomouci. Analytické pracoviště se k anthokyaninům dostalo při studiu prospěšnosti látek obsažených ve víně pro lidské zdraví. „Ve víně, a zejména v červeném, je řada antioxidantů, které dokážou chránit lidské tělo před volnými radikály. Anthokyaniny patří k nejvýznamnějším,“ doplnil Bednář. Volné radikály odborníci považují za hlavní škůdce buněk způsobující nádorové bujení. Antioxidanty dokážou buňku proti nim preventivně bránit a zároveň neničí ostatní buňky. Anthokyaniny jsou podle vědců vlastně přírodní UV filtry, které chrání rostliny před nezdravým slunečním zářením. „Díky nim se před mnoha miliony let mohly rostliny rozšířit z moře na souš,“ připomíná Bednář. Olomoucká laboratoř analytické chemie nyní zkoumá, na co se látky mění v okamžiku, kdy se dostávají do trávicího traktu člověka.

s přívlastkem, která mají deklarovaný původ z vinařských oblastí Čechy a Morava. Tato vína musí automaticky podle vinařského zákona projít hodnoce-

ním expertní komise Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a na etiketě těchto vín musí být uvedeno evidenční číslo jakosti SZPI. Značka není určena pro použití přímo na samotných lahvích s domácí vinařskou produkcí, ale především na tiskové reklamě, propagačních materiálech, plakátech, reklamních předmětech atd. Objevovat se bude rovněž na obalech souvisejících s vínem, například na dárkových krabičkách či kartonech. Značku by měli mít možnost používat také konkrétní výrobci ve svých firemních materiálech, a to na základě licenční smlouvy, která jim ukládá dodržovat daná pravidla. Totéž platí i pro propagační materiály obchodních řetězců, kde může být v jejich nabídce použito u konkrétních vín logo „Vína z Moravy“ nebo „Vína z Čech“.

V Česku přibývá žen, jež se věnují vinařství BRNO (bo) – Žen, které se v Česku věnují vinařství, přibývá. Podle studií umějí lépe rozeznávat chutě, tvrdí majitelka Galerie vín ve Valticích na Břeclavsku Vladimíra Seidlová. Před šesti lety proto založila Spolek moravských vinařek Bakchantky. „Na Slovácku se vždycky říkalo, že žena patří do vinohradu a chlap do sklepa,“ řekla Seidlová. Většina žen vaří a podvědomě si tak podle ní tříbí chuťové vjemy. Dodala ale, že řada mužů se nad touto teorií „ušklíbá“. Jiné výrazné rozdíly mezi mužem a ženou prezidentka Bakchantek nevidí. „Je to vždycky společná práce,“ míní. Představa všech, kteří se pohybují kolem vína, podle ní je, že jde o doménu mužů. Pravda je ale někde uprostřed, říká. Žen zatím kolem vinic není tolik jako mužů, přesto přibývají. „České vinařství se po vstupu do EU posunulo někam jinam a každý, kdo je schopný, má svatou povinnost propagovat moravská vína, abychom se neutopili v levných vínech ze zahraničí,“ míní prezidentka. Někteří muži ale podle ní považují ženy ve vinařství za feministky. Je to obor, který byl doménou mužů po staletí, a ti si brání podvědomě svoje teritorium, vysvětluje Seidlová. Vinařek bude podle ní přesto dál přibývat. „V posledních letech je ten nárůst hodně znát, pro naši generaci je to problém, ale mladí už to tak nevnímají,“ tvrdí. Podle ní je to vidět i ve Spolku moravských vinařek, který sdružuje asi 25 žen, nejmladší je okolo 25 let. Nemáme zájem spolek příliš rozšiřovat, říká jeho prezidentka s tím, že nejde o masovost, ale o kvalitu. Vinařku, která chce do spolku vstoupit, musí proto doporučit některá z členek. Potom má roční čekací lhůtu, kdy by měla ukázat své schopnosti a znalosti. „Nebavíme se o vaření a domácnosti, ale o víně,“ vysvětluje prezidentka. Seidlová podle svých slov s vínem vyrůstala. „Jsem z Mikulova a tam má vinohrad každý,“ říká. Dříve pracovala v mikulovském Regionálním muzeu, před deseti lety ale založila Galerii vín. Chtěla tak podporovat malé rodinné vinařské firmy a pomoci jim v prezentaci. Začátky podle ní nebyly jednoduché. „Málo-

který vinař byl tenkrát ochotný jít s kůží na trh,“ vysvětluje s tím, že dnes je už situace úplně jiná. Změnil se prý také vztah Čechů k vínu. Podle Seidlové ho umí pít mnohem lépe než před 15 lety. „Přestože ale spotřeba vína na hlavu stoupá, máme ještě co dohánět,“ míní.

informace / 19


Společnost The Solae Company ustanovila společnost Barentz svým hlavním evropským distributorem „sojových bílkovin“. Společnost The Solae Company vznikla v dubnu 2003 jako společný podnik dvou předních globálních společností: Dupont a Bunge Limited. Společnost Dupont je známa po celém světě pro svůj inovační výzkum a technologie, Bunge Limited je jedním z nejvýznamnějších světových zpracovatelů olejnin. Dnes je Solae vůdčí společností zabývající se výzkumem, výrobou a obchodem s vysoce kvalitními sójovými produkty, včetně sójových izolátů a koncentrátů, texturovaných rostlinných bílkovin a speciálních lecitinů. Přes 3 000 zákazníků využívá nabídku obsahující více než 1 000 různých výrobků včetně značek, které jsou v potravinářském průmyslu široce uznávané. Společnost Solae nabízí díky zkušenostem, které její mateřské společnosti nashromáždily v oblasti zemědělské výroby, vývoje produktů a výzkumu trhu, detailní pohled na to, co spotřebitelé chtějí a jak se k nim dostat.

„SOLAE INSIDE“ Prostřednictvím svého programu společného značení přináší společnost své sdělení přímo spotřebitelům a chce tím dosáhnout toho, aby označení „Solae inside“ (obsahující produkty Solae) znamenalo v oblasti potravin něco obdobného jako „Intel inside“ v oblasti počítačů. Společnost chce přesvědčit spotřebitele, nejen aby vyhledávali etiketu Solae™ na potravinách, ale také aby ji považovali za synonymum pro vynikající chuť a zdravou výživu. Ve své pozici přední světové společnosti v oblasti sójových bílkovin společnost Solae neustále usiluje o zlepšování svého obrazu v očích svých zákazníků. Spojení globální efektivnosti a místního působení je nejvyšší prioritou společnosti Solae. Proto 1. října 2005 oznámily společnosti Solae a Barentz své evropské partnerství. Solae pověřila společnost Barentz, aby pro ni v Evropě vytvořila flexibilní a efektivní distribuční systém, díky kterému by mohla svým zákazníkům poskytovat ještě lepší servis.

PŘEDNÍ EVROPSKÝ DISTRIBUTOR Společnost Barentz se prezentuje v Evropě 17 pobočkami a 280 zaměstnanců nabízí zákazníkům lepší přístup k výrobkům společnosti Solae, a to jak v potravinářství, tak i v krmivářství. Jako přední evropský distributor speciálních surovin s více než 15 000 zákazníky Barentz uplatňuje lokální přístup na každém trhu, kde působí. Díky tomu nabízí Barentz lokalizovanější přístup a služby v souvislosti s bílkovinnými výrobky společnosti Solae. Na každém trhu společnost Barentz vytvořila jeden kontaktní bod pro objednávky a žádosti o vzorky a širokou a doplňující se nabídku produktů, která umožňuje nákup „na jedno zastavení“. Barentz i Solae se horlivě snaží poskytovat svým zákazníkům řešení s přidanou hodnotou a dokonalejší služby. S kompletní nabídkou produktů Solae je společnost Barentz naprosto oddána myšlence jednoduše prováděné obchodní činnosti. Tony Arnold – Prezident a generální ředitel Solae „Vytvoření tohoto partnerství v Evropě dává dokonalý smysl z hlediska obchodu, provozu a růstu. Zefektivnění našich distribučních činností spojením s jedním evropským partnerem umožní naší společnosti zlepšovat služby pro své zákazníky. A co je ještě důležitější, díky spojení schopností obou společností budeme moci lépe podporovat inovační proces pro své zákazníky a dynamicky rozvíjet odborný růst našich zákazníků“. Hidde van der Wal – Generální ředitel Barentz Europe „Máme ohromnou radost z našeho evropského partnerství se společností Solae. Strategie naší společnosti vytvářet dlouhodobá partnerství s našimi zákazníky a společnostmi, které zastupujeme, zajistí růst pro všechny strany zúčastněné v řetězci přidávání hodnoty. Tím, že spojíme své síly s celosvětovou jedničkou v tomto odvětví, zajistíme svým zákazníkům neustálý přísun inovačních a výborně chutnajících produktů. Tlaky současného maloobchodního prostředí způsobují, že vývoj výrobků má větší význam než kdykoli předtím. Spojení zdrojů společností Barentz a Solae

je nejlepší zárukou, jakou můžeme nabídnout svým zákazníkům k udržení trvalého rozvoje“.

PROGRAM ZACHOVÁNÍ IDENTITY Společnost Solae jako průkopník v tomto odvětví vypracovala program zachování identity pro výrobky z geneticky neupravené sóji. Tento program zahrnuje: – zdroje geneticky neupravených sójových bobů se zachovanou integritou od semene přes pěstování, sklizeň, přepravu, skladování a zpracování – písemné a zdokumentované protokoly o zachování identity v průběhu celého dodavatelského řetězce – kontroly shody s protokoly o zachování identity, které jsou prováděny u třetích stran – pravidelné testování vzorků z výroby a konečných výrobků – dodržování předpisů regulujících značení geneticky upravených surovin. Díky sledování celého řetězce a řízení celého procesu od pěstitele až po spotřebitele je společnost Solae schopna splňovat přísné požadavky státních orgánů, zákazníků a konečných spotřebitelů. Kontroly prováděné u třetích stran zaručují nezávislé a stálé záruky toho, že můžeme dodat to, co slibujeme. Společnost Solae byla v tomto odvětví první, kdo představil program zachování identity pro sójové výrobky. Společnost nadále investuje v této oblasti, aby uspokojila zákazníkovu potřebu volby. Máte-li zájem o další informace o programu zachování identity výrobků společnosti Solae, obraťte se na nás prosím.

LEPŠÍ POTRAVINY PRO LEPŠÍ ŽIVOT Nedávná studie AC Nielsen potvrdila, že na předním místě v myslích spotřebitelů se nachází dobré zdraví. Bez ohledu na to, kde spotřebitel žije, je zdraví a fyzická a duševní pohoda nejvyšší prioritou. Kdybychom měli jmenovat jedinou potravinu, která by mohla být typickým představitelem zdravých potravin, nepochybně bychom uvedli sóju. Dnešní spo-

třebitelé si jsou velmi dobře vědomi toho, že sójové bílkoviny jsou rovnocenné bílkovinám obsaženým v mase, mléce a vejcích, a také toho, že jejich výroba vyžaduje podstatně méně přírodních zdrojů. Řada klinických studií a vědeckých výzkumů potvrdila potenciální roli bílkovin obsažených v sóji pro zdravotní stav srdce a kostí, snižování hladiny cholesterolu, regulaci hmotnosti, potlačení projevů menopauzy, prevenci rakoviny, výživu pro osoby podávající vysoký fyzický výkon atd. Již v roce 1999 vydala Správa potravin a léčiv Spojených států (US Food and Drug Administration) prohlášení, že kterém tvrdí: „25 gramů sójových bílkovin denně jako součást stravy s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu může snížit riziko srdečních onemocnění.“ Pod podobné tvrzení se později ve Spojeném království podepsala „Společná zdravotnická iniciativa“ (Joint Health Claim Initiative – JHCI). Sója sice může být zdravá, ale jídlo by mělo být především chutné. Před nějakými 10 lety jsme se mohli s výrobky ze sóji setkat zejména obchodech se zdravou výživou nebo odděleních zdravé výživy v supermarketech. Vývoj však přinesl nové sójové bílkoviny s vynikající chutí, takže v dnešní době sóju nalezneme i v tradičních spotřebitelských výrobcích. Chutné sójové výrobky jsou nyní součástí životního stylu – a zároveň zdravou volbou. Pro potravinářský průmysl není sója pouze spotřebiteli velmi dobře přijímanou potravinou. Nabízí rovněž výbornou funkčnost, pokud jde o texturu a vlastnosti vnímané při samotné konzumaci. Ať už je přijímána ve formě nápojů, v mase nebo masových náhražkách, energetických tyčinkách nebo etnických jídlech, dnešní sójová bílkovina má vždy výtečnou chuť.

POZVÁNKA NA SALIMU ’06 Váženi zákazníci a obchodní partneři – v průběhu konání Potravinářského veletrhu SALIMA 2006 (7.–10. 3. ’06 ) si Vás dovolujeme pozvat do našeho stánku č. 115, který se bude nacházet v Pavilonu D – I.

20 / z domova – informace


Vsetínští žáci sbírají suché pečivo a s myslivci přikrmují zvěř VSETÍN (bo) – Sběr suchého pečiva pořádají v těchto mrazivých dnech školáci ze základní školy ve vsetínské části Rokytnice. Poté ho společně s myslivci roznášejí do krmelců na paloucích i v lesích. Uvedla to mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová. Zvířata si díky přikrmování pochutnají nejen na suchém pečivu, ale i seně nebo granulích. Přikrmování zvěře v nynějším počasí je podle myslivců nezbytné, neboť nízké křoviny, jako je například ostružiní či maliní, je pod sněhem a zvířata se pak uchylují k okusování stromků. „Podle druhu krmného zařízení chodíme přikrmovat denně nebo dvakrát týdně. Do krmelců dáváme především seno, oves nebo granule,“ uvedl myslivec Oldřich Nehyba. Podle něj je však možné zvířatům do krmelců přidávat také kořenovou zeleni-

nu, například mrkev či cukrovou řepu, jablka nebo suché pečivo. „Pečiva však vždy takové množství, které zvířata rychle spotřebují, aby nestihlo zplesnivět,“ dodal myslivec. Žáci uspořádali velkou sbírku suchého pečiva už před Vánocemi, aby byli na zimu předem připraveni. „Jakmile nastaly třeskuté mrazy a výše sněhové pokrývky přesáhla 50 centimetrů, usoudili jsme, že je nejvyšší čas vydat se zimní krajinou k nedalekému krmelci nad školou,“ uvedl zástupce ředitele školy Petr Chytil. Jako první vyrazili do terénu žáci třetí a páté třídy. Cesta byla podle učitele velmi namáhavá. V hlubokém sněhu a s plnými taškami suchého pečiva se děti brodily až na konec lesní paseky. V příštích dnech se do lesa vydají další dvě třídy, aby zásoby v krmelci doplňovali.

Košt kysaného zelí 2006 se společností Hamé Již sedmý ročník Koštu kysaného zelí se uskuteční ve Velké nad Veličkou na Slovácku a opět díky významné podpoře společnosti Hamé. Jedná se o jeden z největších koštů v České republice. Netradičního koštu Hamé se mohou zúčastnit všichni ti, kteří mají doma naležené kysané zelí a chtějí si porovnat jejich kvalitu s konkurencí. V minulém ročníku

se sešlo přes 110 vzorků kysaného zelí, mezi nimiž se objevily také nejrůznější druhy kysaného zelí. Raritou, která se každým rokem opakuje, je kysané zelí z červeného zelí. Samotný košt zelí proběhne 18. února od 12:30 v Jagošově restauraci. A jak to vlastně všechno začalo? „Koštovali jsme a trošku se hádali – já mám doma lepší, říkal každý. Pavel se naštval a poslal nás, ať tedy každý své zelí done-

seme. Stejně jsme se pak s hodnocením neshodli, protože každý chválil to svoje. Tak jsme to plato dali ostatním hostům, ať určí vítěze. No a od té doby pořádáme košt zelí,“ shrnul historii pořádání této neobvyklé akce jeden z jejích organizátorů Antonín Ptáčník. V letošním ročníku přichází organizátoři společně se společností Hamé také se soutěží o „Nejzvláštnější recept kysaného zelí“. Organizátory inspirovaly nejrůznější druhy kysaného zelí, které se zde při koštu v minulosti objevovaly. Akce se koná v malebné obci pod vrchy Bílých Karpat a ukazuje velký zájem o tento druh pokrmu. Každý zájemce může zaslat vlastní vzorek v balení sklo TO 735 i s receptem na adresu: Jagošova restaurace, Velká nad Veličkou, a to do 17. února 22:00 hod. Hodnotícím při koštu se stávají samotní návštěvníci, kteří mohou ohodnotit maximálně 10 vzorků z celé škály palet vůní a chutí. Společnost Hamé zpříjemní všem návštěvníkům chvíle mezi degustací kysaného zelí i jinými druhy výrobků ze svého širokého portfolia.

NĚCO MÁLO O KYSANÉM ZELÍ Způsob uchovávání hlávek zelí nasolením znali již staří Římané. Do Evropy se dostalo kysané zelí ve středověku od Tatarů. Nejvíce kysané zelí využívali mořeplavci, kteří se díky vysokým dávkám vitamínu C bránili před obávanými kurdějemi (nemoc vznikající z nedostatku vitamínů). Obsah vitaminu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitaminu C.

Firmě Linea Nivnice loni vzrostly tržby NIVNICE (Uherskohradišťsko) (bo) – Firma Linea Nivnice loni utržila 980 milionů korun, což je meziročně o 40 milionů více. Na růstu se podílelo především zvýšení produkce ovocných šťáv a nektarů. Uvedl to generální ředitel společnosti Gabriel Slanicay. Firma se řadí k největším zpracovatelům ovoce v České republice. „Loňský rok ale poznamenala značná neúroda ovoce. Týká se to především jablek, pomerančů a v důsled ku hurikánů, které zasáhly Floridu, i grapefruitů,“ uvedl Slanicay. Společnost tak musela k výrobě kupovat dražší koncentráty. „To se pochopitelně letos projeví na vyšších cenách, zejména u stoprocentních ovocných šťáv,“ dodal. V roce 2005 společnost u většiny svých produktů zvýšila objem výroby. Celkem tak vyprodukovala 49 milionů litrů ovocných šťáv, nektarů a nápojů, 11 500 tun sirupů, 11 milionů litrů ovocných vín a asi 1,7 milionu litrů konzumních a značkových lihovin.

Prémiovou značkou firmy Linea Nivnice jsou výrobky řady Hello. „Významně ale roste podíl privátních značek našich zákazníků,“ řekl Slanicay. V loňském roce směřovalo na český trh 84 procent veškeré produkce, na Slovensko pak asi 14 procent. Zbytek výrobků odebírají zákazníci v dalších 15 zemích celého světa. A. s. Linea Nivnice vznikla v roce 1994 privatizací státního podniku Linea. Ten byl dříve součástí Slováckých konzerváren Uherské Hradiště. V současnosti společnost zaměstnává více než 240 zaměstnanců. Na Slovensku působí dceřiná obchodní firma Linea Slovensko.

Kromě toho při kvašení vznikající kyselina mléčná je nejenom chuťově lahodná, ale také zdravá. Zelí působí také proti depresím, obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebný ke tvorbě hormonů. Tyto dva vitamíny ale nejsou jediné, v kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník či zinek.

Kysané zelí navíc nejen zvyšuje odolnost organismu, ale účinně chrání také před vznikem rakoviny jater, plic, tlustého střeva a prsu. Společnost Hamé nabízí svým zákazníkům kysané zelí jak pod značkou Hamé, tak značkou Znojmia, a to v balení TO 370, TO 735 nebo je k dostání v gastro balení S4/1 a sáčku 5 kg. Přemysl Vícha, Hamé, a. s.


nabídky – informace / 21

22 / ze zahraničí


Z A J Í M A V O S T I DANONE OTEVŘELA MLÉKÁRENSKÉ VÝZKUMNÉ CENTRUM V ČÍNĚ V posledním říjnovém týdnu 2005 otevřela francouzská společnost Danone své první asijské výzkumné a vývojové centrum pro čerstvé mléčné výrobky v Šanghaji. Jedná se o zařízení na ploše 1600 m2 vybudované investicí 2,5 milionu eur v šanghajském průmyslovém parku v oblasti Pudong. K otevření výzkumného centra došlo v období, kdy Danone zvýšila svůj podíl v čínské mlékárenské společnosti China‘s Bright Dairy & Food Co na 11,55 procenta. Cílem Danone je do roku 2015 zdvojnásobit prodej v Číně a dosáhnout čistých příjmů z tohoto trhu ve výši 15 procent z celkových příjmů. Čína by tak měla předběhnout Francii a Španělsko a v dlouhodobé perspektivě se stát největším trhem pro produkty Danone. V říjnu společnost zaplatila za svůj další podíl v šanghajské mlékárně China‘s Bright Dairy 72,21 milionu juanů (8,9 milionu USD). Stalo se tak v roce 2005 již podruhé, neboť v březnu zvýšila svůj podíl v této mlékárně z původního 3,85 procent na 9,7 procenta. Podle informací ze šanghajské burzy v říjnu Danone koupila 1,85 procenta podílu z Bright Dairy, jedné ze tří největších čínských mlékárenských společností. Čínská domácí produkce představuje cca 24 milionu tun tekutého mléka ročně a roste tempem 20–25 procent ročně. K uspokojení rostoucí poptávky tažené zvyšujícími se příjmy domácností a rostoucím povědomím spotřebitelů o nutriční hodnotě mléčných výrobků je zapotřebí velkých dovozů. Jak produkce, tak prodej jogurtů a zakysaných mléčných nápojů roste v posledních dvou letech o 40 procent ročně, v roce 2004 se podle údajů publikovaných agenturou Leatherhead Food vyprodukovalo 821 000 tun těchto výrobků. Danone China, která si po dobu posledních pěti let udržela tempo růstu prodeje 10 procent ročně, počítá s letošním růstem o 10 až 15 procent. Vůdčí dodavatel balené stolní vody a trvanlivého pečiva na čínském trhu je též vůdčím dodavatelem balené vody v Indonézii a lídrem v trvanlivém pečivu v Indii a Pákistánu.

SLEDOVÁNÍ TEPLOTY POMOCÍ PŘILNAVÝCH ŠTÍTKŮ Adhezivní štítky reagující na změny teploty mohou výrobcům potravin pomoci monitorovat, zda jejich výrobky při uskladnění i v průběhu celého distribučního a prodejního řetězce byly v optimálních teplotních podmínkách. Výrobce Dwyer Instruments tvrdí, že jeho přilnavé štítky KS Temperature Labels mohou být použity k monitorování teploty povrchu výrobků i jako indikátor změn, ke kterým došlo. Nálepky jsou k dispozici ve dvou variantách – v ireverzibilní a reverzibilní formě. Štítky ireverzibilní změní při zvýšení teploty nad určenou hranici barvu nevratně. To indikuje, že v průběhu sledovaného časového období došlo v určitém okamžiku k překročení maximální povolené teploty a výrobek tudíž může být potencionálně poškozen, např. může být zdravotně závadný. Štítky tohoto typu jsou vhodné pro ověřování teplotně specifických operací, jakými jsou například skladování a přeprava. Štítky s reverzibilní změnou barvy jsou použitelné opakovaně. Monitorují momentální teplotní stav. Jsou vyrobeny z netoxických termosenzibilních tekutých krystalů chrómu. Krystaly mění barvu v závislosti na stoupání či klesání teploty. Přilnavé štítky KS Temperature Labels jsou odolné vůči olejům, vodě a páře. Lze je použít k monitorování teploty v prostorách používaných k uskladnění potravin, v potrubích, ke kontrole teploty prostředí při transportu výrobků, k monitorování teplotního stavu výrobních zařízení i k jiným účelům. Štítky jsou k dispozici v několika velikostech a pro řadu teplotních rozmezí.

ORGASMICKÁ ČOKOLÁDA Na britský trh vstupuje nový výrobce čokolád a nabízí svůj unikátní výrobek – Orgasmickou čokoládu. Tato čokoláda podle slov výrobce vyvolává díky unikátnímu složení „mimořádný smyslový zážitek“. Cukrovinka obsahuje směs čínských bylin, které usnadňují rozpouštění čokolády v ústech a vyvolávají pocity euforie. Bylinná směs je

vmíchána do švýcarské čokolády obsahující minimálně 74 procent kakaové sušiny v hořké variantě a 45 procent v mléčné variantě. Čokoládové tyčinky, které jsou k dispozici ve čtyřech příchuťových verzích, byly schváleny jako organické výrobky a výrobky fair trade. Výrobce, kterým je ve Velké Británii sídlící firma Orgasmic Chocolates, řadí svůj produkt mezi výrobky prémiové a domnívá se, že produkt bude vysoce prodejný a na trhu čokolád unikátní. V současnosti se primárně zaměřuje na dárkový trh a svou čokoládu dodává pouze na objednávky online. Vývoj nového čokoládového výrobku trval 18 měsíců. Na složení bylinné směsi, tak aby nenarušovala přirozenou chuť čokolády, firma spolupracovala s významnými znalci bylin.

LABORATORNÍ PŘÍSTROJE NA MĚŘENÍ JAKOSTI VAJEC Italská firma Sanovo Engineering vyvinula set tří automatizovaných přístrojů na měření jakosti vajec. Přístroje, které analyzují Haughovu jednotku, barvu žloutku, tloušťku a pevnost vaječné skořápky, jsou schopny provést přesná měření a poskytnout výsledky v několika minutách. Haughova jednotka (HU), tzv. „vnitřní jakost vejce“, charakterizuje čerstvost (změny při stárnutí) vejce; je vyjádřena matematickým vztahem vycházejícím z výšky hustého bílku a hmotnosti vejce. Čím je číselná hodnota jednotky vyšší, tím vyšší je jakost vejce, protože čím čerstvější vejce je, tím má hustší bílek. SHCI 110/220 je tester typu „tři v jednom“. Automaticky změří výšku hustého bílku, barvu žloutku, vypočítá Haughovu jednotku a stanoví jakostní třídu vejce dle normy. Test trvá maximálně 20 vteřin. SSSI 110/220 je přístroj na měření pevnosti vaječné skořápky. Pevnost se měří přímo, bez předchozí přípravy vejce, po měření není zapotřebí vejce očistit, protože není rozbité, pouze lehce nakřáplé. SSTI 110/220 měří tloušťku vaječné skořápky pomocí ultrazvuku. Přesnost měření je 0,01 mm.

DEGRADOVATELNÉ ZNAČENÍ JAKO INDIKÁTOR JAKOSTI POTRAVIN Podle informací Piry, poradenské firmy v oblasti obalových materiálů, vyvinula nejmenovaná britská společnost nový typ látek pro označování potravin. Tyto nové tiskařské inkousty a adhezivní etikety se vyznačují tím, že za určitých podmínek se rozloží, ztratí barvu a nápisy nebo znaky z obalu vymizí. Tento proces upozorňuje na skutečnost, že výrobek uvnitř obalu byl vystaven působení nevhodných vlivů a jeho jakost bude pravděpodobně snížena nebo bude dokonce zkažený. Inkousty či etikety v podstatě přebírají roli senzoru a slouží jako indikátor správného uchovávání potravinářského výrobku. Chování těchto indikátorů vůči vnějším podmínkám může být uzpůsobeno podle požadavků zákazníků tak, aby reagovalo na podmínky, které jsou pro uchování té které potraviny nevhodné. Jedná se např. o prostředí s příliš vysokou vlhkostí v ovzduší nebo o příliš vysokou teplotu, kde je pravděpodobnost, že i krátkodobé vystavení výrobku působení těchto vlivů může vyvolat jeho znehodnocení. Výrobci rostoucí měrou vnímají obaly jako prostředky kvalitativního rozlišení svých produktů od konkurenčních a dívají se na ně jako na pro-

Z E

S V Ě T A

středky, které jim mohou pomoci upevnit důvěru spotřebitelů v jakost výrobku. Tato technologie, která se týká značení, je nejnovější ze série inovací, které zapadají do koncepce, podle které by balení mělo komunikovat s konečným uživatelem. Podle názoru agentury BCC zabývající se analýzami trhu jsou takovéto koncepce balení pro výrobce potravin v budoucnu životně důležité. Analytici identifikovali několik trendů vývoje spotřebitelských preferencí. Spotřebitelé čím dál více sahají po potravinách vhodně balených, potravinách, které jsou již hotovými pokrmy nebo vyžadují pouze minimální kuchyňskou přípravu, po potravinách bez chemických aditiv, které však přesto mají dlouhou trvanlivost. Cílem nové koncepce balení a značení je vhodně zapadnout do tohoto rostoucího segmentu trhu. Nový typ značení je něco jako další bezpečnostní složka obalu výrobku. Když se jednou z obalu odstraní, nemůže být znovu nahrazena ve své originální podobě. Složení inkoustů je navrženo tak, aby došlo k jejich zničení buď horkou nebo studenou vodou a dekompoziční proces může být spuštěn podle požadavků zákazníka jakoukoli teplotou v rozmezí od 10 oC do 40 oC. Skupina OPM, která je dodavatelem tiskařských inkoustových systémů na bázi vody a firma Aquasol, která dodává adhezivní rozpustné etikety, spolupracují při tržním uplatnění nové technologie a jsou v raném stadiu její komercializace v řadě průmyslových odvětví. K jiným nedávným inovacím v oblasti indikace uchování jakosti výrobků patří vývoj unikátního měřicího zařízení schopného stanovit množství aromatu vnikajícího do materiálu. Toto zařízení bylo vyvinuto v laboratořích pro chemické a senzorické analýzy švédského výrobce obalové lepenky Iggesund Paperboard ve Strömsbruku. Finské středisko pro technický výzkum (VTT Technical Research Centre of Finland) se v současnosti věnuje zlepšování charakteristik indikátoru, který lze na obaly aplikovat pomocí inkoustových tiskáren. Indikátor obsahuje reaktivní látku, která změnou barvy signalizuje přítomnost kyslíku v obalu. Senzor může být vtištěn do plastového materiálu používaného k balení v modifikované atmosféře bez přítomnosti kyslíku, které se používá zejména u potravin rychle podléhajících zkáze. Změna barvy indikátoru signalizuje poškození obalu, proniknutí kyslíku k potravině a snížení její jakosti, popř. její zkažení.

INULIN SNÍŽÍ GLYKEMICKÝ INDEX ČOKOLÁDY Bylo zjištěno, že inulin, který je velmi dobře známý pro své zdraví prospěšné účinky na trávicí trakt, též snižuje glykemický index hořké čokolády. Mohl by se tedy stát přísadou do výrobků, a to nejen cukrovinkářských, určených ke kontrole hladiny krevního cukru. K těmto výsledkům dospěla studie provedená v laboratořích britské společnosti Leather head Food, která se zabývala testováním glykemické odezvy na hořkou čokoládu a mražené smetanové krémy, v nichž byla sacharóza nahrazena řadou různých nestravitelných sacharidů. Čokoláda obsahující inulin firmy Sensus Frutafit a jiné nestravitelné nebo částečně stravitelné sacharidy vyvolávala významně nižší glykemickou odezvu – mezi 4 až 26 – něž kontrolní čokoláda obsahující sacharózu (44). Glykemická odezva je změna hladiny krevní glukózy, ke které dojde po zkonzumování a strá-

vení určité potraviny. Glykemická odezva určuje hodnotu glykemického indexu (GI) potraviny, který je nejvyšší pro čistou glukózu a má hodnotu 100. Potraviny s nízkým glykemickým indexem udržují hladinu krevní glukózy stabilní po relativně dlouhou dobu, regulují chuť k jídlu a snižují tendenci stále něco uzobávat. Ačkoliv zatím neexistuje důkaz, že nízkoglykemická dieta je pro snížení hmotnosti účinnější než dieta s nízkým obsahem tuku ale s vysokým GI, potraviny s nízkým GI jsou stále více na trhu pozicionovány jako potraviny pro kontrolu tělesné hmotnosti. Je tomu tak částečně i proto, že jsou prospěšné i v prevenci s obezitou souvisejícím onemocněním – s diabetem typu 2. Sensus byl jedním z prvních, kteří podporovali aplikaci inulinu jako přísady vhodné pro kontrolu tělesné hmotnosti. Poukazoval při tom na výsledky výzkumu, který prokázal vztah mezi potravinami s nízkým GI a jejich schopností vyvolat pocit sytosti. Inulin je nízkoenergetická přísada, a proto náhrada cukru v čokoládě tímto zdravým sacharidem sníží i energetickou hodnotu čokolády (energetická hodnota inulinu 1,5 kcal/g, sacharózy 4 kcal/g). Ve studii Leatherhead bylo testování prováděno dle doporučení WHO/FAO. Čtrnáct zdravých dobrovolníků zkonzumovalo buď 250 ml glukózového referenčního nápoje obsahujícího 25 g glukózy, kontrolní čokoládovou tyčinku s 25 g sacharidu nebo modifikovanou čokoládovou tyčinku stejné hmotnosti, v níž byl cukr nahrazen testovanou přísadou. Hladina krevní glukózy byla testována po 2 hodinách od konzumace z krevního vzorku odebraného z prstu a jako referenční byla brána odezva na glukózu, která byla stanovena jako 100 procent. Při výzkumu se též sledovaly fyzikální a senzorické vlastnosti čokolády. Textura, flavor a pocit v ústech u čokolády s inulinem se nelišil významně od kontrolní tyčinky obsahující sacharózu. Určité rozdíly byly, ale inulin byl probandy dobře přijímán. S chutí problémy nebyly, spíš došlo k určité změně textury. Studie též testovala 8 různých náhražek cukru v mraženém smetanovém krému. Firma Orafti tvrdila, že výrobek obsahující její oligosacharid Raftilózu dával glykemickou odezvu, která byla o 70 procent nižší než glykemická odezva následující po konzumaci tradičního smetanového krému.

NESTLÉ VYVÍJÍ NOVÝ TYP NÁPOJE Nestlé zažádalo o patentovou ochranu pro svůj nový kávový nápoj, který se připravuje obdobným způsobem jako pivo a i velmi podobně vypadá, ale neobsahuje alkohol. V Nestecu, centru Nestlé pro technické inovace, byl vyvinut nový systém pro přípravu fermentované kávy. Nestec tvrdí, že systém fermentované kávy může být použitý k produkci nealkoholického nápoje s vysokým obsahem kofeinu a atraktivním ovocným aromatem, který má vzhled určitých druhů piva. Drink, pokud bude v průběhu výroby sycený, může po nalití do sklenice dokonce vytvořit typickou pivní pěnovou čepici. Nestlé chce spotřebitelům nabídnout fermentovaný nealkoholický nápoj, jehož bezkofeinové alternativy budou též možné. Je zapotřebí pouze zjistit, zda pro nový typ nápoje existuje na trhu patřičný prostor. Nealkoholické nápoje zažívají na některých trzích poměrně silný růst. Jedná se zejména o Rusko, USA a Velkou Británii, kde dobře prosperuje segment energetických a stimulujících nápojů. Alkoholické kofeinové pivo s ovocnou příchutí B–to-the-E od firmy Anheuser Busch si vede zejména v klubech v USA dost dobře. Je docela možné, že toto pivo otevře cestu do světa i nealkoholickému kávovému „pivu“. Nestec sdělil, že nový nápoj se vyrábí z pražených kávových zrn, ke kterým se přidá speciální kávové aroma a poté se směs fermentuje pomocí směsi mikroorganismů, obvykle kvasinek, při teplotě nižší než 22 oC a vyšší než 8 oC. Teplota musí být udržována pod 22 oC a směs fermentována po dobu 4 až 6 hodin, aby se zabránilo tvorbě alkoholu. Doba fermentace substrátu při normálním alkoholovém kvašení je mnohem delší. Kvasinky použité pro fermentaci musí být schopny též vyprodukovat patřičné ovocné aroma. Před započetím fermentace je nutné přidat i trochu cukru, minimálně okolo 0,5 procenta, aby kávové aroma nápoje bylo výraznější. Přídavek cukru však může být i vyšší. U prototypu tohoto nápoje se přidávalo množství sacharózy ekvivalentní 5 procentům hmotnosti kávové směsi. Tatiana Oldřichová, ÚZPI

ze zahraničí / 23


Čeští potravináři chtějí bojovat proti anonymitě potravin

Spolkového ministra Horsta Seehofera (první zleva) provázel celý zahajovací den Gerd Sonnleitner (druhý zleva), prezident nejprestižnějšího evropského uskupení zemědělců DBV, což je v překladu Německý zemědělský svaz. Spolu jsou na snímku v holandském stánku.

BERLÍN (dra) – Zákazníkům, jimž záleží na tom, odkud pocházejí potraviny, které kupují, se zřejmě brzy dostane podpory. Čeští potravináři a zemědělci se totiž rozhodli vychovávat spotřebitele k orientaci na domácí kvalitu a pomoci mu vyznat se na trhu. Česká potravinářská komora chystá kampaň, která umožní určit, odkud daný výrobek pochází. „Tendence hledat levné potraviny, řekl bych, opět zesílila a naší snahou je vrátit spotřebitele ke kvalitě,“ řekl prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík během potravinářského a zemědělského veletrhu Grüne Woche (Zelený týden) v Berlíně. Komora nechce vytvářet povědomí, že levný výrobek je automaticky špatný, hodlá ale dovést kupující k tomu, aby žádali české zboží. „Chceme, aby spotřebitel hledal výrobky, kde může identifikovat výrobce, aby se k nim mohl vracet. Aby tam nebylo jen: Vyrobeno pro..,“ vysvětlil Camplík. „Říkáme spotřebiteli: my ti budeme představovat výrobce, které známe, za které ručíme, kde se můžeš orientovat,“ dodal.

Jeho názor sdílí i prezident Agrární komory Jan Veleba. Považuje za důležité, aby lidé věděli, odkud pochází zboží, které kupují, a jak je kvalitní. „Suroviny, které dělá české zemědělství pro potravináře, jsou na špičkové úrovni a řetězce to kazí, protože svou obchodní politikou nutí zpracovatele k co nejnižší ceně,“ řekl Veleba. Také zemědělci proto chtějí přimět spotřebitele, aby žádali české potraviny. „Myslím, že ty potraviny jsou o něco lepší. A mám takové heslo – jsou o 48 hodin čerstvější než dovážené. Teď mluvím třeba o mléčných výrobcích. Takže tuto kartu hrajeme a budeme hrát,“ vysvětlil Veleba. Kampaň Potravinářské komory ČR má informovat i o běžném složení výrobků, aby bylo lidem jasné, co znamenají pojmy stabilizátor nebo dextrin. Připravena by měla být ještě před březnovým potravinářským veletrhem Salima. „Hlavně bychom se měli starat o to, aby spotřebitel byl schopen se orientovat a sám rozhodovat, co si koupí,“ vysvětlil Camplík. Snímky pořídila Eugenie Línková ve spolupráci s celosvětovou organizací zemědělských novinářů IFAJ

Nový spolkový ministr pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele Horst Seehofer (druhý zleva) na celosvětovém zemědělsko-potravinářském veletrhu v Berlíně na Grüne Woche hned v první zahajovací den navštívil český stánek a ministra zemědělství ČR Jana Mládka (první zleva).

Zemědělská evropská komisařka Marianne Boel Fischerová spolu se spolkovým ministrem pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele Horstem Seehoferem (první zleva) navštívili prezentaci Estonska.

Tatranská mlékárna loni poprvé s tržbami přes miliardu korun KEŽMAROK (Slovensko) (dra) –Tatranská mlékárna v Kežmaroku, která podle žebříčku Trend Top 100 patří mezi pět největších mlékáren na Slovensku, loni poprvé dosáhla tržby přes jednu miliardu slovenských korun (1,078 miliardy Sk). V roce 2004 činily tržby mlékárny 744 milionů Sk. O víc než sto procent zvýšila také tržby z exportu. „Zatímco v roce 2004 představoval export 56 milionů korun, loni to bylo už 124 milionů Sk,“ řekl ředitel společnosti Ľubomír Valčuha. Dů-

vodem nárůstu exportu je podle Valčuhy zahájení dodávek do Maďarska, když předtím vyvážela zejména do České republiky. Tatranská mlékárna loni nakoupila a zpracovala asi 60 milionů litrů mléka oproti 42 milionům litrů v roce 2004. Z tohoto množství vyrobila 29 milionů litrů trvanlivého mléka, což je o 13,5 milionu litrů víc než v roce 2004. Výroba čerstvého mléka dosáhla devíti milionů litrů a firma vyprodukovala také 1 300 tun sýrů. Mlékárna, která je jediným výrobcem sýrů s ušlechtilou bílou plísní na povr-

Slovenské ministerstvo chce vyšší pokuty za chyby s potravinami BRATISLAVA (dra) – Slovenské ministerstvo zemědělství chce výrazně zvýšit pokuty za pochybení firem při výrobě a prodeji potravin. Úřad v novele zákona o potravinách navrhuje maximální sankci až 50 milionů slovenských korun. Dosud mohli inspektoři potrestat podnikatele pokutou do jednoho milionu korun. Návrh ministerstvo zveřejnilo na vládních internetových stránkách. Materiál předpokládá rozdělení přestupků do tří kategorií podle jejich závažnosti. V případě schválení předlohy vládou a následně parlamentem bude nejvyšší sankce hrozit producentům nebo obchodníkům, pokud vyrobí nebo nabídnou k prodeji mimo jiné zdraví škodlivé nebo pokažené potraviny, uvedou na trh potraviny po da-

tu spotřeby, případně opakovaně porušují hygienické předpisy. Například za špatně označené potraviny má podnikatelům hrozit pokuta až milion Sk, dosud to bylo 500 000 Sk. Pokud však neoznačí geneticky modifikované potraviny, použijí nepovolené přísady a aromata do potravin, nebo kontroly zjistí další nedostatky, měli by podle návrhu novely dostat pokutu až 30 milionů Sk. Zvýšení sankcí za porušení předpisů oznámil ministr zemědělství Zsolt Simon už loni na podzim, kdy inspektoři odhalili nedostatky při prodeji masa v obchodech. Kontroly potvrdily, že zaměstnanci obchodních řetězců například přebalovali maso po uplynutí data spotřeby do nových obalů a nabízeli ho znovu k prodeji zákazníkům, nebo prošlé maso grilovali.

chu v SR, tak meziročně zvýšila produkci sýrů o 300 tun. S nárůstem výroby souvisely podle Valčuhy také investice. Loni Tatranská mlékárna investovala asi 50 milionů korun do nákupu druhé linky na výrobu trvanlivého mléka a také do nové linky na balení sýrů. Koupila také novou technologii na sterilizaci mléka při ultra vysokých teplotách, která umožňuje prodloužit záruku na čerstvé mléko z nynějších pěti na deset až dvanáct dní. Příští týden začne mlékárna na trh dodávat také trvanlivou smetanu, kterou doposud nevyráběla.

Valčuha dále řekl, že Tatranská mlékárna připravuje velkou investiční akci také na příští roky. V závislosti na tom, zda se firmě podaří získat prostředky z evropských strukturálních fondů, by měla v Kežmaroku do tří let vyrůst nová sýrárna za zhruba 420 milionů slovenských korun. Tatranská mlékárna zaměstnávala ke konci loňského roku 208 lidí, což je o 34 víc než před rokem. Jejich průměrná měsíční mzda loni vzrostla na 14 100 Sk ze 13 400 Sk ke konci roku 2004.

Slovenský antimonopolní úřad souhlasí s převzetím drůbežáren Agrofertem BRATISLAVA (dra) – Slovenský antimonopolní úřad (PMÚ) souhlasí s převzetím dvou největších masokombinátů na zpracování drůbeže Hyza Žilina a THP Topolčany českou skupinou Agrofert Holding. Informoval o tom mluvčí úřadu Miroslav Jurkovič. „Rozhodnutí už nabylo právní moci. Protimonopolní úřad povolil transakci bez dalších podmínek,“ dodal Jurkovič. Spolu s masokombináty získal Agrofert také chovatelské farmy Farma THP a Javor 503, jakož i producenta krmných směsí Považan. Slovenské firmy dosud ovládala společnost Fend. Další podrobnosti o prodeji nejsou k dispozici.

Největší slovenské drůbežárny, které mají na trhu více než třetinový podíl, si slibují od vstupu nového akcionáře lepší vyjednávací pozici vůči obchodním řetězcům na domácím i zahraničních trzích. Nyní oba masokombináty prodávají prostřednictvím zprostředkovatelů, což výrazně snižuje jejich marži. Výhodou obou závodů je to, že vlastní povolení na vývoz do Británie a Německa. Skupina Agrofert se skládá přibližně ze 120 podniků včetně zahraničních. Podniká v zemědělství, potravinářství a průmyslové výrobě chemických látek. Na Slovensku česká společnost ovládá například chemické podniky Istrochem nebo Duslo Šaľa.



Vztah systémů jakosti vybudovaných podle ISO 9001:2000 a systémů bezpečnosti potravin podle ISO 22000:2005 J I Ř Í VA N Í Č E K , P E T R K A D L E C , M I L A N M A LU Š E K , M A R C E L S K Á L A

„Nejefektivnější systémy bezpečnosti potravin jsou navrženy, prováděny a aktualizovány v rámci strukturovaného systému řízení“

BVQI Czech Republic, s.r.o. Norma ISO 22000, která si klade za cíl harmonizovat celosvětově požadavky na systém managementu bezpečnosti potravin v rámci celého potravinového řetězce, byla schválena v září roku 2005. V souvislosti s vydáním této nové normy se stále více organizací dotazuje, jaký bude její vztah s dnes již běžně aplikovaným standardem ISO 9001. Cílem tohoto příspěvku není dopodrobna vysvětlit všechny požadavky standardu ISO 22000, ale spíše ukázat jednak základní aspekty této nové normy, jednak vztah standardů pro zajištění kvality (ISO 9001) a bezpečnosti (ISO 22000) v rámci potravinového řetězce.

ISO 22000 Jakákoliv pochybení v potravinovém řetězci mohou být nebezpečná a velmi nákladná. Cílem normy ISO 22000 je zajistit bezpečnost potravin tím, že neexistují žádné slabé články v mechanismu tohoto řetězce. Velmi obecně lze uvést, že norma ISO 22000 specifikuje požadavky na systémy managementu bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti v potravinovém řetězci, ve kterém organizace: potřebuje dokázat svoji schopnost řídit rizika spojená se zajištěním zdravotní nezávadnosti potravin, aby byla schopna trvale poskytovat bezpečný produkt, který bude vyhovovat nejen požadavkům zákazníků, ale i všem aplikovatelným předpisům na bezpečnost potravin; si klade za cíl zvýšit spokojenost zákazníka prostřednictvím efektivní kontroly možných rizik spojených s dodáváním potravin, včetně zajištění trvalé aktuálnosti celého systému. Normu ISO 22000 lze aplikovat ve všech organizacích zapojených v potravinovém řetězci, který sahá od zemědělské prvovýroby (farmářů), přes výrobce krmiv, zpracovatele potravin, dopravce, veškeré dodavatele služeb (úklid, DDD atp.), až po maloobchodní prodej a veřejné stravování. Nedílnou součástí potravinového řetězce jsou i jiné, nepřímo zapojené organizace, jako např. výrobci strojů a zařízení, balícího materiálu, čistidel, přísad a ingrediencí. Všechny tyto organizace mohou pochopitelně svými dodávkami také ovlivnit bezpečnost potravin. Je tedy zřejmé, že aplikace standardu ISO 22000 se týká i těchto organizací. Bezpečnost potravin souvisí s přítomností a stupněm rizika zdravotní závadnosti potravin při jejich požití spotřebitelem. Protože riziko zdravotní nezávadnosti potravin může vzniknout v jakékoli fázi potravinového řetězce, je nutná odpovídající kontrola celého tohoto řetězce. Tudíž, zdravotní nezávadnost potravin je společnou odpovědností, kterou je třeba zajistit spojeným úsilím všech účastníků potravinového řetězce. Organizace, které mají jakékoliv dočinění s dodáváním potravin si uvědomují zvyšující se nároky zákazníků, kteří stále častěji požadují důkazy jejich schopnosti včas odhalit a kontrolovat rizika spojená se zdravotní nezávadností potravin, stejně jako jejich schopnost identifikovat faktory, které mohou mít vliv na bezpečnost dodávaných potravin. Norma ISO 9001 se týká systému na management kvality a nezaměřuje se primárně na bezpečnost potravin. Proto mnoho zemí, jako např. Česká republika, Dánsko, Nizozemí, Irsko či Austrálie vytvořily dobrovolná národní schémata, které stanovují požadavky na kontrolu a systémy řízení při zajištění zdravotní nezávadnosti potravin. Norma ISO 22000 kombinuje obecně známé elementy vedoucí k zajištění bezpečnosti potravin. Její přínosy pro organizace, které implementují požadavky standardu ISO 22000 jsou následující:

PŘÍNOSY ISO 22000 organizovaná, cílená a trvale aktuální komunikace mezi obchodními partnery; optimalizace zdrojů; zlepšení systému řízení dokumentace; lepší plánování, méně dodatečných přezkušování;

účinnější a dynamičtější kontrola zdravotní nezávadnosti potravin; všechna kontrolní opatření podléhají analýze rizik; systematické řízení programů předběžných opatření; široká využitelnost, protože se zaměřuje na konečný výsledek; pevný základ pro rozhodování; vzrůst úrovně celkové správy organizace; kontrola zaměřená na to, co je třeba; úspora nákladů omezením nadbytečných auditů systému.

le dánské (DANAK), tak české (CA) akreditace. Hlavní důraz je kladen na vysokou kvalifikaci a zkušenosti auditorů nejen z certifikací podle systému HACCP, ale podmínkou pro provádění auditů podle standardu ISO 9001:2005 je u BVQI je rovněž kvalifikace všech auditorů na úrovni auditorů systémů jakosti podle standardu ISO 9001:2000 včetně realizace zvyšování kvalifikace nejen v oblasti ISO 22000:2005, rovněž i v oblasti ISO 9001:2000 podle náročných a složitých schémat.

Největším přínosem je však pravděpodobně vědomí, že organizace, které aplikují tuto normu, jsou schopné identifikovat a kontrolovat rizika spojená s bezpečností a zdravotní nezávadností potravin. Kromě výše zmíněného je norma hodnotná zejména pro tyto své rysy: je mezinárodní; představuje platformu pro harmonizaci národních norem na zajištění bezpečnosti potravin; zpracovatelé potravin čekají na „svou“ normu; představuje referenční standard pro celý potravinový řetězec; umožňuje certifikaci třetí nezávislou stranou (certifikační společností); vyplňuje mezeru mezi ISO 9001 a HACCP; přispívá k lepšímu pochopení a dalšímu rozvoji kodexu HACCP; je auditovatelná podle jasných požadavků; upřednostňuje systémový přístup nad výrobkovým; je vhodnou platformou pro tvůrce regulí a nařízení.

ISO 22000 VERSUS ISO 9001 Již z výše uvedeného je patrné, že mezinárodní normu ISO 22000 je potřeba vnímat jako oborovou nástavbu, nikoli jako alternativu k ISO 9001.

AKREDITACE NA CERTIFIKACE PODLE ISO 22000 A KVALIFIKACE AUDITORŮ Společnost BVQI již od prosince roku 2005 provádí certifikace systému bezpečnosti potravin podle standardu ISO 22000:2005 podle dánské akreditace DANAK. BVQI je vůbec prvním certifikačním orgánem na světě, který získal akreditaci na certifikace systémů bezpečnosti potravin podle tohoto standardu. V návaznosti na získání této certifikace pak BVQI provedlo jako první akreditovanou certifikaci systému bezpečnosti podle standardu ISO 22000:2005. V současné době je společnost BVQI v České republice připravena k provádění certifikací podle tohoto standardu. BVQI klade mimořádný důraz na vysokou kvalifikaci svých auditorů. V současné době disponuje BVQI v České republice dvanácti kvalifikovaných auditory schopnými certifikovat jak pod-

Potravinářská Revue je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyjde 28. února 2006 a bude také k volnému odběru na Salimě 2006.

Objednávky adresujte na naši redakci AGRAL s. r. o. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3 Vše bližší o časopisu se dozvíte na

www.agral.cz



FOSS 50 let P R V N Í V A N A LÝ Z E P O T R A V I N

15 let MILCOM servis a. s. a distribuce FOSS přístrojů 25 let spolupráce našich pracovníků PRVNÍ PŘÍS TROJE NA NAŠEM TRHU PŘED 40 TI ROKY

Zapojte se do soutěže o cestu pro 2 na 4 dny do

GRÓNSKA Přihlašte se do soutěže Vaší e-mailovou adresou na FOSS 50 na www.foss.dk nebo předejte Váš e-mail a kontaktní údaje na MILCOM servis a.s. [email protected]



DODAVATEL ZLEPŠUJÍCÍCH PŘÍPRAVKŮ, SMĚSÍ A OBCHODNÍCH KOMODIT PRO PEKAŘE A CUKRÁŘE

NET PLASY, spol. s r.o. U Mlékárny 1020 768 61, Bystřice pod Hostýnem Česká republika www.mlekarna-bystrice.cz

SRDEČNĚ VÁS ZVEME K NÁVŠTĚVĚ NAŠÍ EXPOZICE NA VELETRHU SALIMA VE DNECH 7. – 10. 3. 2006, V PAVILONU B, STÁNEK 041 VÝVOJOVÉ A LOGISTICKÉ CENTRUM Lhotecká 5, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav tel.: 326 373 040 – 8, e-mail: [email protected], www.kontinua.cz



již 15. let Váš dodavatel potravinářských ingrediencí, jako např.: antioxidantů, aromat, barviv, dextrózy, emulgátorů, fosfátů, glukózových sirupů, maltodextrinů, maltitolu, sorbitolu, stabilizátorů, škrobů, tavicích solí a mnoha dalších. K dodávaným produktům zajišťujeme i technologické poradenství

Srdečně Vás zveme k návštěvě naší expozice na veletrhu SALIMA v Brně, ve dnech 7.–10. 3. 2006 pavilon D-I, stánek č. 104

NORCO, spol. s r.o., Pekařská 12, CZ-155 00, PRAHA 5 - Stodůlky Tel.: +420-257 013 203, 257 013 225, fax: +420-257 013 221 www.norco.cz


FRIGOPRIMA FRIGOPRIMA spol. s r.o. – moderní česká společnost s téměř patnáctiletou historií. V současné době jsme největším zpracovatelem mořských ryb a rybího filé v ČR, výrobcem chlazených lahůdek FINESA a zpracovatelem čerstvé zeleniny a ovoce.

V současnosti firma nabízí své služby v oblastech

řezání a přebalování rybího filé a mořských ryb panýrování výrobků z rybího filé a filetů zpracování čerstvé zeleniny a ovoce výroba marinovaných rybích specialit tradiční a zeleninové lahůdky mrazírenské a chladírenské skladování FRIGOPRIMA spol. s r.o. nabízí své výrobky nejen na tuzemský trh, ale i do zahraničí (Rakousko, Polsko, Slovinsko, Slovensko atd.), přičemž splnění požadavků zdravotní nezávadnosti podle systému HACCP zaručující vysoký standard hygieny a kontroly ve výrobním procesu umožňuje další rozvoj spolupráce s partnery ze zemí EU. FRIGOPRIMA spol. s r.o., Náměstí 25, 692 01 Mikulov, tel.: 519 500 710, fax: 519 500 714, mobil: 724 221 957, e-mail: [email protected]; http: www.frigoprima.cz

Rádi Vás přivítáme na veletrhu SALIMA 2006, 7.–10. března 2006 v pavilóně D, stánek č. 25




Zveme všechny naše obchodní partnery na

VELETRH SALIMA

www.alima.cz

(7.– 10. 3. 2006), stánek č. 001, pavilon D.

ALIMA značková potravina, a.s., Božanovská 1759, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Tel: +420 281 090 253, fax: +420 281 090 256, e-mail:[email protected]

Váš partner s osvedčenými produktami pre výrobu a kontrolu potravín Výhradný dovozca pre Českú a Slovenskú republiku SNAP® β-Lactam test 1. zahriať a naliať vzorku

2. aktivovať test

3. vyhodnotiť 3 – jednoduché kroky pre kontrolu inhibičných látok v surovom kravskom mlieku

Diagnostické a mikrobiologické testy

Mliečne bielkoviny

! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !

! ! ! ! ! ! !

mykotoxíny hormóny a anaboliká antibiotiká falšovanie potravín alergény GMO rizikový materiál identifikácia živočíšnych druhov vitamíny enzymatické testy ROCHE mikrobiológia a hygiena

kazeináty srvátkové bielkoviny hydrolyzáty kazeínu a srvátkového proteínu peptidy kazeínu a srvátkového proteínu biokomponenty mliečne minerály mliečne náhrady a prípravky

a iné suroviny

www.profood.sk

Pozývame Vás na návštevu nášho stánku 068 v pavilóne F na SALIME 2006. JEMO TRADING spol. s r.o., tel.: +421 2 5465 1721, fax: +421 2 5465 1722 e-mail: [email protected], [email protected], www.profood.sk

Firma se čtrnáctiletou tradicí v oblasti zahraničního obchodu mlékárenskými komoditami a dalšími zemědělsky orientovanými aktivitami

Vám nabízí:

zajištění exportu mlékárenských

výrobků mléko máslo sýry sušená a zahuštěná mléka tvarohy syrovátka různé varianty zhodnocení mléčné suroviny potravinářské emulgátory a stabilizátory Palsgaard lisování řepkového oleje dodávky glycerinu a metylesteru řepkového oleje dodávky živých prasat a selat skladování zemědělských komodit a dodávky krmných směsí

Koubkova 13, 120 00 Praha 2 – ČR Tel.: 222 515 398, 222 518 318, fax: 222 512 951, e-mail: [email protected] www.interlacto.cz

Dvě přední místa na celostátní přehlídce sýrů, pořádané letos 25. ledna v Praze, obsadily v kategorii „Sýrů s plísní na povrchu“ výrobky z Povltavských mlékáren, závod Sedlčany.

I. místo Sedlčanský Vltavín, II. místo Sedlčanský Hermelín.

Povltavské mlékárny, a.s., Církvičská 240, 264 01 Sedlčany tel.: +420 318 841 411, fax: +420 318 821 478 www.povltavskemlekarny.cz



TEFLON ® Nabízíme řešení technologických problému pomocí povrchových úprav Pro potravinářský průmysl dodáváme celý sortiment nepřilnavých fluorplastových povlaků na formy, pečné plechy, násypky, svařovací lišty apod.

Zveme Vás na Salimu do pavilonu V, stánek č. 146.

Na výstavě SALIMA, nás najdete v expozici společnosti Revent – pavilon B, stánek č. 26, kde Vám rádi poskytneme další potřebné informace. TECHNICOAT s.r.o. Homole 198 370 01 České Budějovice [email protected] www.technicoat.cz

Srdečně vás zveme na 25. mezinárodní potravinářský veletrh „SALIMA“ v Brně. Na vaši návštěvu se těšíme v pavilonu V, ve stánku č. 25. Messer Technogas s.r.o. Zelený pruh 99, 140 02 Praha 4, tel.: 241 008 100, fax 241 008 140 E.mail: [email protected] Odborné dotazy: [email protected] www.messer.cz

tel.: 387 203 320 fax: 387 203 032 mobil: 776 046 763





" 296 374 656, 241 445 863, 296 374 655, fax 296 374 658 El. $ [email protected] , www.infak.cz $ Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4

· ·· ·· ·· ·

Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3 Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, 140 02 Praha 4, tel.: 296 374 656, 296 374 655, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

ŘEŠENÍ JE NÁSLEDUJÍCÍ:

Recommend Documents