EDUCA II. – 3.díl dokumenty z archivů BBC Motion Gallery - distribuční list
© KM Plus Media
2D SNÍMEK PRO DIGITÁLNÍ PROJEKCE Český název: Délka a úprava: Žánr: Obraz a zvuk: Distribuční médium: Vybavení kina: Distributor pro ČR, SR: Programování:
Educa II. – 3.díl 89 minut, český dabing dokument 4:3, stereo digitální master DCP 2D v JPEG2000 a MPEG2HD digitální projektor a digitální kinoserver Xtreme Cinemas, s.r.o.
[email protected], +420 602 61 31 51
Blok Educa II. – 3.díl Obsah dílů ze série Nádherný svět: Nejchytřejší zvířata světa 23 minut Zvířecí inženýři 22 minut Dinosauři žijí 22 minut Zvířecí souboje 22 minut
Třetí díl série Educa II je určen zejména pro dětská a školní představení. Svou vyspělostí i zaměřením na přírodopis míří od starších žáků prvního stupně základní školy výš. Dokument tvoří čtyři samostatné části: Nejchytřejší zvířata světa, Zvířecí inženýři, Dinosauři žijí a Zvířecí souboje. Každá má délku lehce přes 20 minut a celé pásmo provází srozumitelný komentář.
Nejchytřejší zvířata světa Vrány Vrány byly vždy považovány za moudré. Ale jsou i chytré? Schopnost řešit problémy je uznávaným znakem inteligence. Následují tyto vrány při hledání potravy instinkt nebo jsou skutečně chytré? Psi Lidé již po staletí vědí, že psi jsou chytří a odedávna s nimi pracují. V dávnověku to byli společníci na lovu a dodnes je používáme na hlídání stád. Vycvičení psi dávají nevidomým lidem nezávislost. Mají smysl pro zábavu a schopnost soustředit se na úkol. Učíme psi velmi chytré věci. Ale ve skutečnosti jen využíváme jejich přirozené instinkty a inteligenci. Při lovu, při hře, při péči o ostatní. Delfíni Delfíni jsou oblíbeni díky své přátelskosti, ochotě nás bavit a pomáhat nám. Jsou považováni za chytrá vlídná zvířata již tisíce let. Mnoho vědců studujících delfíny se domnívá, že jsou to hned po lidech nejinteligentnější tvorové planety. Umějí sami sebe poznat v zrcadle, používají řeč, dokáží plánovat a mají složitý společenský život. Sloni V lesích a na pláních Asie i Afriky lze spatřit obrovské chytráky. Složitá společnost a bohatý citový život slonů dokazuje, že jsou to velice inteligentní zvířata. Každý zná rčení o sloní paměti, ale je to pravda? Sloni očividně rozumějí smrti. Mají schopnost naučit se velice složité úkoly, mají dlouhou paměť a žijí v citlivých pečujících rodinách. Opice Opice jsou známé svou zlomyslností, ale věřte tomu nebo ne, mají i kulturu. Někteří lidé věří, že si opice v testech inteligence vedou tak dobře jen proto, že testy vymýšlejí primáti – my. Opice se snadno naučí řešit problémy, uvědomují si samy sebe i ostatní. Vyznají se v politice. Chápou smrt a dokonce mají i počátky kultury.
Zvířecí inženýři Mobilní příbytky Někdy je rozumnéí vzít si domov sebou. Majitelé jsou v nich v bezpečí a nevítaní hosté zůstanou venku. Raci poustevníčci na Vánočním ostrově jsou skutečnými realitními agenty zvířecí říše. Vyplujte na Galapágy, abyste se setkali s obrem, který má vlastní dům. Šneci jsou asi nejznámější přenašeči mobilních domečků. Týmoví stavitelé Až budete procházet deštným pralesem, hledejte mravence Ata. Mezi společensky žijícími druhy hmyzu patří k nejpokročilejším. Tvoří obrovské kolonie čítající až osm miliónů jedinců a žije v podzemních mraveništích až pět a půl metru hlubokých a čtyřicet šest metrů širokých. Kolonie funguje jako montážní linka. Mravenci červení neutíkají před povodní, ale postaví si živý vor z vlastních těl. Kopáči Když se řekne král kopáčů, představíme si krtka. Je téměř slepý, má silná ramena a přední tlapky. Podobají se rýčkům. Chcete-li vidět kuriózně vyhlížející architekty, vydejte se do africké pouště Kalahari, domoviny rypoše lysého. Jsou jako hloubící stroje, které dokáží vyhrabat tunely jeden a půl kilometru dlouhé. Surikaty prohrabou společně celý den, aby našly larvy, hmyz, drobné plazy a savce. Za pár minut dokáží vyhrabat dvakrát tolik písku, kolik sami váží. Drsné prostředí americké Dakoty je domovem dalšího odborníka na hloubení, psouna stepního. Stavitelé přehrad Nejlepším stavitelem přehrad nemůže být nikdo jiný než bobr. Úžasný malý architekt je zároveň tesařem i stavebním inženýrem a žije v mokřinách po celé Evropě i Severní Americe. Dokáže porazit stromy i přes metr široké. Největší známá hráz, kterou kdy bobři postavili, byla dvě stě metrů dlouhá – úplná mamutí stavba. Na stavbě hráze se většinou podílí jedna či více rodin a po celá desetiletí ji udržují následující pokolení bobrů. Koráli U Austrálie nalezneme jedno z nejzajímavějších míst na světě, vytvořenému těmi nejúžasnějšími zvířecími architekty na světě – korálovými polypy. Nejsou větší než hrášek a dokázali postavit největší přírodní stavbu na světě – Velký bariérový útes. Je natolik rozlehlý, že je vidět i z vesmíru. Jediný stavební zázrak vytvořený člověkem, který je z takové dálky vidět je Velká čínská zeď.
Dinosauři žijí Ptáci Naši opeření přátelé začali na Zemi žít tak před sto padesáti miliony lety. Jelikož se naučili létat, podařilo se jim vyhnout osudu, který stihl dinosaury. Začal tak závod o to, kdo si přisvojí tento báječný nový svět. Daleko na severu žijí ptáci, kteří používají své zbraně, aby zaútočili na kořist, již nejprve ani nevidí. Sovice sněžná, ačkoliv má dokonalý zrak, svojí kořist nejprve poslouchá. Krokodýli Předci krokodýlů už se tu etablovali, když se dinosauři teprve začali objevovat a když zase zmizeli, krokodýli se vrátili do vody, odkud překvapují své oběti dodnes. Tito jedineční predátoři dokázali přežít věky a asi dvě stě čtyřicet pět miliónů let evoluce z nich vytvořilo neuvěřitelně úspěšné lovce. Jejich nos dokáže zachytit maso až na vzdálenost šesti kilometrů. Želvy Před dvěma sty miliony let se želvy vnořily do korálových moří. Na rozdíl od dinosaurů jsou to ale dokonalí plavci a před šedesáti pěti miliony lety přečkaly v bezpečí pod hladinou katastrofální dopad meteoritu. Dodnes se příliš nezměnily a jsou to stále úspěšní mořští cestovatelé. Žraloci Asi před třemi sty sedmdesáti pěti miliony let se na Zemi objevili žraloci. Nejen že připomínají věk dinosaurů, ale jsou to také dokonalí predátoři a do dneška zůstali takřka beze změny. Pavouci Pavouci už čtyři sta milionů let cupitají podrostem. Sledují svou kořist. Abychom se setkali s příbuznými pavouků, kteří kdysi chodili ve stínu dinosaurů, vydáme se do namibijských pouští.
Zvířecí souboje Žirafy V sedmi letech se každý žirafí samec začíná účastnit podivného rituálu, kde se bojuje hlavou. Jsou to nebezpečné potyčky, které mohou skončit smrtí. Bitev se můžou účastnit všichni a po hodinách soubojů se soupeři podle záhadného klíče rozhodnou, kdo je vítězem. Medvědi grizzly Tihle bojovníci střední váhy jsou samotářská zvířata, zároveň však hospodští rváči zvířecího království a přirozeně se perou kvůli potravě. Během každoročního tahu na svá trdliště proplouvají lososi územím medvědů a tihle nebezpeční strávníci vědí přesně, kde je najít. Dželady Našimi bojovníky ve welterové váze jsou opice dželady, které váží dvacet kilo a zaujímají čestné místo na seznamu bojovníků. Čtyřista dželad žije v semknutých skupinách, jimž vládnou dominantní samci, chránící své harémy a samice s mláďaty za výsadní práva k páření. Bizoni a gauři Bizoni jsou na severoamerickém kontinentu největšími savci. Tihle chlupatí obři mají navíc rohy, což z nich spolu s jejich váhou dělá nebezpečné bojovníky. V lesích severovýchodní Indie žijí pradědové světa krav. 900 kg vážící gaur je nejžhavějším soupeřem v soutěži o největšího býka. Ptáci Fregatky jsou majestátnými vzdušnými piráty. Jejich život je jedna dlouhá intenzivní bitva o potravu, o partnery, prostor a často i o krk. S rozpětím křídel dvaapůl metru a superlehkými kostrami patří tito vzdušní piráti, okrádající ostatní ptáky o kořist, mezi nejrychlejší ptáky na světě. Aby byly co nejlehčí, přišly fregatky o olejovou ochrannou vrstvu opeření.
