Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU
Ředitel a ekonomika, financování a účetnictví mateřské školy Závěrečná bakalářská práce
Autor: Věra Bělinová Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jana Marková Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor: Školský management Forma studia: kombinované
2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ředitel a ekonomika, financování a účetnictví mateřské školy vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, dne 29.2.2012 ………………………………….. Věra Bělinová
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování RNDr. Janě Markové za vstřícný přístup, trpělivost a odborné rady při vedení mé bakalářské práce.
………………………………….. Věra Bělinová
NÁZEV: Ředitel a ekonomika, financování a účetnictví mateřské školy AUTOR: Věra Bělinová KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jana Marková
ABSTRAKT: Tato závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou nadměrné zátěže ředitelů mateřských škol v ekonomické oblasti řízení. Mapuje popisovanou problematiku včetně povinností ředitele mateřské školy v oblasti ekonomiky, financování a vedení účetnictví a nabízí možná řešení pro snížení pracovní zátěže ředitele. Práce vychází z přesvědčení, že při účelném rozdělení kompetencí mezi ředitele, střední management školy a externí dodavatele služeb je možné dosáhnout toho, aby se ředitel školy mohl věnovat zejména řízení pedagogického procesu. Závěrečná bakalářská práce přináší stručná doporučení, jaké možnosti má ředitel mateřské školy pro snížení nepřiměřené zátěže a současně pro zmírnění rizik pramenících z jeho odpovědnosti v ekonomické oblasti řízení školy.
KLÍČOVÁ SLOVA: ekonom školy ekonomika financování ředitel mateřské školy účetnictví
TITLE: The principal and the economics, maternity school financing and bookkeeping AUTHOR: Věra Bělinová DEPARTMENT: Education Management Centre SUPERVISOR: RNDr. Jana Marková
ABSTRACT: This bachelor´s dissertation is focussing on problems with the excessive strain of numery school principals. It describes all issues including principal responsibilities in sphere of economy, financing and accounting , and at the same time it offers potential solution of a workload reduction. This dissertation is based on a konfidence that should principal of numery school pay attention specialy to the pedagogic process management, there has to be an efficient separation of authorities among principals, school mid-management and external servise suppliers. In the final part of dissertation you will find the brief recommendation regarding principal options for the workload reduction and at the same time the reduction of risk of his economic responsibility in managing the school.
KEYWORDS: school economic expert economic science financing school principal accountin
OBSAH
Úvod .............................................................................................................................. - 7 1
Teoretická východiska práce.................................................................................. - 8 1.1
Ředitel mateřské školy ................................................................................... - 8 -
1.1.1
Role ředitele mateřské školy................................................................... - 9 -
1.1.2
Formy dalšího vzdělávání ředitele školy .............................................. - 12 -
1.1.3
Povinnosti ředitele mateřské školy ....................................................... - 13 -
1.2
Ekonomie a ekonomika školství................................................................... - 17 -
1.2.1 1.3
Povinnosti ředitele v oblasti ekonomiky, financování a vedení účetnictví .. - 21 -
1.3.1
3
Řády, směrnice a pokyny ...................................................................... - 26 -
1.4
Možnosti delegování činností ředitele mateřské školy................................. - 28 -
1.5
Ekonomický pracovník ................................................................................ - 31 -
1.5.1 2
Ekonomika, financování a účetnictví mateřských škol ........................ - 18 -
Ekonomický pracovník – popis činností............................................... - 32 -
Výzkumná část ..................................................................................................... - 33 2.1
Cíl dotazníkového šetření ............................................................................. - 33 -
2.2
Tvrzení ......................................................................................................... - 34 -
2.3
Popis zkoumaného vzorku a organizace dotazníkového šetření .................. - 34 -
2.4
Výsledky a interpretace dotazníkového šetření ............................................ - 35 -
Vyhodnocení dotazníkového šetření .................................................................... - 45 3.1
Posouzení předložených tvrzení ................................................................... - 47 -
3.2
Osvědčená řešení a doporučení .................................................................... - 49 -
Závěr ............................................................................................................................ - 50 Seznam použitých zdrojů............................................................................................. - 51 Příloha č. 1 ................................................................................................................... - 54 -
-6-
Úvod Mnoho článků v odborných časopisech a mnoho autorů v odborných publikacích se zabývá problematikou nadměrné zátěže ředitelů mateřských škol v ekonomické oblasti řízení. Ke shodným závěrům dospěla i Česká školní inspekce a každý den je s touto skutečností konfrontována řada ředitelů mateřských škol. Posláním předškolního vzdělávání je podpora a rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku. Mateřská škola se podílí na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Aby mohla mateřská škola plnit své poslání, záměry a rámcové cíle, je k tomu zapotřebí splnění určitých podmínek a jednou z nich je právě výkon funkce ředitele školy. Osobnost ředitele školy je nejdůležitějším prvkem v tomto procesu, ovlivňuje svým jednáním, odborností, charismatem, vlastním příkladem a svou prací obraz školy před dětmi a jejich zákonnými zástupci, na veřejnosti, před nadřízenými orgány a organizacemi působícími v regionu. Ředitel je současně nositelem změn a pokroku v řízení pedagogického procesu, plní funkci zaměstnavatele a vedoucího pracovníka pro pedagogické i nepedagogické zaměstnance školy, je přímým vykonavatelem vzdělávacího procesu a v neposlední řadě zodpovídá za ekonomický chod školy, rozhoduje ve správním řízení a odpovídá za svěřený majetek a hospodárné využívání finančních prostředků. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že všechny závazné zákonné povinnosti nelze obsáhnout a vykonávat v jediné osobě, kterou je ředitel školy. Hlavním cílem práce je nalézt vhodná doporučení, která by mohla vést ke snížení nadměrné zátěže ředitele mateřské školy, kterou pro něj představuje ekonomická a finanční oblast řízení školy. Dílčími cíli práce jsou jednotlivé kroky, které by měly pomoci při řešení výše zmíněného problému. Prvním z nich je sumarizace povinností ředitele v ekonomické oblasti řízení školy a formulace prostředků vedoucích ke snížení rizik pramenících z odpovědnosti ředitele školy v této oblasti řízení. Druhým dílčím cílem je výčet činností, které je možné a vhodné delegovat na podřízené pracovníky. Ve výzkumné části, na základě dotazníkového šetření, budou zjištěny skutečnosti a informace z jednotlivých mateřských škol ohledně dosavadních zkušeností z ekonomické oblasti řízení školy. Na základě sdílení dobré praxe, -7-
osvědčených postupů a strategií je možné nalézt praktická řešení problémů a jejich řešení, nové myšlenky a nápady. Jedním ze slabších míst předškolního vzdělávání je právě nedostatečné využívání sdílení dobré praxe, shromažďování inovativních myšlenek a postupů a vytvoření tak prostoru a motivace pro vzájemné učení se jeden od druhého. Práce si neklade za cíl vykonstruovat univerzální návod, který vyřeší veškeré problémy s neúměrným množstvím povinností, které pro ředitele vyplývají z titulu jejich funkce. Ale pouze na základě podrobného zmapování popisované problematiky a pochopení všech souvislostí, je možné nalézt vhodná řešení a doporučení pro snížení pracovní zátěže ředitele mateřské školy. 1
1.1
Teoretická východiska práce Ředitel mateřské školy Ředitel mateřské školy je statutárním orgánem školy, která může mít různé
zřizovatele a může být zřízena v různých právních formách. Právní postavení škol a školských zařízení upravuje § 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), dále jen školský zákon. 1 Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí zřizuje mateřské školy jako školské právnické osoby podle § 124 a následujících školského zákona nebo jako příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu 2. MŠMT zřizuje mateřské školy jako školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu 3 a podle § 169 školského zákona. Registrované církve a ostatní právnické nebo fyzické osoby zřizují mateřské školy jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby podle zvláštních předpisů 4, v tomto případě se jedná o školy církevní nebo soukromé.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona. 3 § 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 4 Například obchodní zákoník, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 1
-8-
Úloha a kompetence ředitele školy, kterou vymezuje školský zákon, se liší v závislosti na právní formě školy a s přihlédnutím k různým zřizovatelům. 5 Ředitel mateřské školy, která byla zřízena obcí jako příspěvková organizace, je do své funkce jmenován zřizovatelem školy v souladu s ustanovením § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce) 6 a na základě výsledků konkursního řízení, které upravuje vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích. Nutno zdůraznit, že ředitel je nejen v pozici statutárního orgánu školy jakožto zaměstnavatele, ale zároveň je sám v pracovním poměru ke škole či školskému zřízení na základě jmenování do funkce ředitele. Úlohu a kompetence ředitele školy, kterou vymezuje zákoník práce, plní ředitel na základě § 11 zákoníku práce jako vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele. Z výše uvedených konstatování vyplývá velká míra odpovědnosti, pravomocí a povinností z mnoha oblastí fungování školy. Rozhodovací pravomoci a kompetence z oblasti odborné pedagogické činnosti ředitele školy nejsou náplní této práce, nicméně by měly být tím nejdůležitějším posláním každého pedagoga a zejména každého ředitele školy. 1.1.1 Role ředitele mateřské školy Kdybychom měli specifikovat jednotlivé role, které ředitel ve škole zastává, můžeme si je pro lepší srozumitelnost rozdělit do tří funkcí. Jako nejdůležitější je bezesporu role lídra, jako nezbytná role vykonavatele přímé pedagogické činnosti a role, která odčerpává nejvíce sil a času je funkce manažera školy. V zájmu rozvoje školy, strategického řízení, kvality výuky, dobré organizace, financování a zvyšování odborné a pedagogické úrovně vzdělávání je potřeba hledat a rozvíjet vhodný vztah mezi jednotlivými rolemi ředitele, to znamená mezi vedením, řízením a správou. Ředitel jako lídr nebo vůdčí osobnost Ředitel v pozici lídra má nezastupitelnou roli v čele celé organizace, jako lídr dělá „správné“ věci, je autorem myšlenek, stanoví vizi a strategie směru vývoje 5 6
Podrobněji s. 13 – 14 této práce. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
-9-
školy, motivuje ostatní k práci na uskutečnění vize, komunikuje s nimi a podporuje jejich snahu, iniciativu a schopnosti. V roli lídra se ředitel školy stává autoritou, která má vliv a respekt díky svým kvalitám, odbornosti a morálním postojům. Drucker 7 uvádí: „Základem efektivního vůdcovství je důkladně promyšlené poslání organizace, jeho definování a jeho jasné a viditelné vyhlášení. Vůdčí osobnost vytyčuje cíle, stanovuje priority a vyhlašuje a udržuje standardy. Dělá samozřejmě kompromisy, efektivní vůdčí osobnosti jsou si přímo bolestně vědomy skutečnosti, že neovládají celý vesmír. Než však vůdčí osobnost akceptuje nějaký kompromis, promyslí si, co je správné a žádoucí. Tím, co odlišuje pravého vůdce od scestného, jsou jeho cíle. Druhým požadavkem je, aby vůdčí osobnost považovala svou práci za odpovědnost a ne za nadřazenost a výsadu.“ Ředitel jako manažer Role manažera je pro ředitele školy ze všech ostatních rolí ta nejnáročnější. Jako manažer musí dobře znát a ovládat soubor nezbytných dovedností, mezi které patří: plánování, rozhodování, organizování, delegování, vedení lidí, kontrolování a hodnocení. Náročnost funkce manažera spočívá také v tom, že dosahuje vytčených cílů prostřednictvím jiných lidí, zajišťuje průnik vize a strategie do praxe, hledá nové možnosti a příležitosti. Ředitel školy je v pozici vrcholového manažera a jeho náročná činnost vyžaduje osobnostní předpoklady, přirozenou autoritu, úroveň informovanosti, vysoké mravní kvality, schopnost lidského porozumění a vysokou úroveň odborných znalostí. Rymeš 8 o autoritě uvádí: „Autorita manažera vychází primárně z jeho formálního (funkčního) zařazení ve struktuře organizace, z jeho mocenské pozice. Osobnost manažera je také důležitým zdrojem autority vyplývající z jeho osobních kvalit. V této souvislosti se hovoří o osobní (neformální) autoritě. Optimální situace je taková, kdy funkční autorita je podporována osobním respektem a uznáním.“ Role manažera představuje pro ředitele mnoho povinností, ale je důležité si uvědomit, že v oblasti školství jsou to právě jednotlivé školy, učitelé a ředitelé, kteří jsou nositeli autority pro nové generace i pro celou společnost.
7 8
DRUCKER, P.F., To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku, s. 227, s. 228. RYMEŠ, M., Významný atribut pozice manažera – autorita, Řízení školy, 2011, roč. VIII., č.7, s. 29.
- 10 -
U Vodáčka a Vodáčkové 9 se dočteme: „Sociální zodpovědností manažerů se rozumí ochota a morální i kvalifikační připravenost vedoucích pracovníků nést důsledky svého jednání vůči vnitřnímu a vnějšímu společenskému prostředí.“ Některá pravidla a normy chování odpovídají zákonům konkrétní země, její kulturní a historické tradici. Dodržování pravidel a společensky zodpovědného jednání jsou pro manažery nutností i tam, kde konkrétní právní úprava neexistuje. Platí to jak vůči vlastní škole a tedy kolektivu spoluzaměstnanců, s nimiž pracují, tak také vůči vlastnímu okolí – dětem, zákonným zástupcům, obchodním partnerům a zřizovateli. Ředitel jako vykonavatel přímé pedagogické činnosti Role vykonavatele přímé pedagogické činnosti je pro ředitele každé školy jasně daná a definovaná v NV č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění NV č. 273/2009 Sb. 10 V závislosti na počtu tříd a oddělení v mateřské škole má ředitel stanovenou přímou pedagogickou činnost a díky tomu zůstává v kontaktu s dětmi, kolegy, s výsledky svých vizí, strategií, programů, plánů a úkolů. To je jistě v pořádku, ale zbývá mu dostatek času na zvládání ostatních rolí nebo konkrétněji na řízení pedagogického procesu, zvyšování kvality výuky, na všechny manažerské povinnosti z oblasti pracovně právní, ekonomické a administrativní? Naskýtá se zde zásadní otázka – má mít ředitel přímou vyučovací povinnost a být oním vykonavatelem procesu? Jsem přesvědčena, že ano. Důvodem je potřeba kontaktu s pedagogickým procesem a zachování si role učitele. Další otázkou je velikost konkrétní přímé vyučovací povinnosti a zde se již názory rozcházejí. Lhotková 11 například uvádí: „Ředitelka pětitřídní mateřské školy má přímou vyučovací povinnost 16 hodin týdně. Možná si řeknete trochu málo při tom počtu dětí? Tak se podívejme ne celou záležitost podrobněji: v mateřské škole není hospodářka – takže veškerou sekretářskou a účetní agendu zajišťuje sama ředitelka. Od prostého zvedání telefonů, otvírání pošty a vypisování objednávek až k evidenci VODÁČEK, L.; VODÁČKOVÁ, O., Moderní management v teorii a praxi, s. 45. NV č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění NV č. 273/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11 LHOTKOVÁ, I., Hýčkáme si ředitele škol… ale opravdu všechny? Řízení školy, 2010, roč. VII., č.11, s. 3. 9
10
- 11 -
faktur, zapisování majetku i jeho vyřazování. Další administrativní zátěží je správní rozhodování, evidence žáků, vyplňování statistických výkazů a řešení každodenních problémů pedagogických i nepedagogických. Šíře činností ředitelek mateřských škol je tak mnohem větší než u jiných řídících pracovníků ve školství.“ 1.1.2 Formy dalšího vzdělávání ředitele školy Potřeba trvalého, celoživotního vzdělávání se stává v současné době nezbytností v mnoha oborech a platí to samozřejmě i v oblasti školství. Jedním z prostředků, vedoucích ke snížení rizik pramenících z odpovědnosti ředitele školy v ekonomické oblasti řízení a rozhodování, je získávání znalostí, zkušeností, informací a praxe právě v oblasti pracovního práva, ekonomiky, financování a účetnictví. Snahou ředitele mateřské školy by mělo být získat takové znalosti a dovednosti v řízení právního školského subjektu, aby se dokázal vyhnout závažným pochybením. Na základě ustanovení § 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících 12 musí pro výkon funkce ředitele školy a školského zařízení pedagogický pracovník splňovat současně tři předpoklady: -
splnění předpokladů kladených na pedagogického pracovníka příslušného druhu školy nebo školského zařízení (zejména podmínku odborné kvalifikace)
-
příslušná délka praxe
-
absolvování „funkčního studia“ formou dalšího vzdělávání, a to nejpozději do 2 let od jmenování do funkce Valenta 13 uvádí: „Pro ředitele jmenované do funkce po nabytí účinnosti
zákona (tedy po 1. lednu 2005) platí lhůta 2 let pro absolvování a ukončení funkčního studia, pokud ředitel nerealizuje místo toho výše uvedené vysokoškolské studium. Pro ředitele jmenované do funkce před nabytím účinnosti zákona dává přechodné ustanovení zákona lhůtu na splnění tohoto předpokladu do 5 let od nabytí účinnosti zákona. Toto však neplatí pro ředitele, kteří byli ve funkci ke dni nabytí účinnosti zákona alespoň 10 let. Tito ředitelé mohou vykonávat funkci i po uplynutí této lhůty, aniž by splnili předpoklad získání znalostí v oblasti řízení školství.“
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13 VALENTA, J., Právní rámec řízení škola a školských zařízení, 2010, s. 111 12
- 12 -
V rámci
výše
zmíněného
funkčního
studia
nebo
studia
školského
managementu na vysoké škole se ředitelé seznámí se základními znalostmi z oborů, se kterými se při získávání svého odborného pedagogického vzdělávání nesetkali. Toto studium má nezastupitelnou hodnotu pro vedoucí pracovníky ve školství a zvlášť pro ředitele škol. V případě, kdy musí ředitel školy plnit řadu povinností, které vychází z oblasti práva, pracovněprávních vztahů, ekonomických aspektů řízení, finančních toků, vedení podřízených a řízení pedagogického procesu, je nezbytné, aby měl minimálně základní povědomí o těchto oblastech a mohl tak zodpovědně plnit úlohu ředitele organizace. 1.1.3 Povinnosti ředitele mateřské školy Základní právní úpravu, pokud se jedná o stanovení povinností ředitele mateřské školy, můžeme rozdělit takto: 1. Společná práva a povinnosti ředitele školy v různých právních formách a to bez ohledu na zřizovatele dané školy, obsažené v § 164 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. 2. Práva a povinnosti pouze pro ředitele školy, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, obsažené v § 165 školského zákona. 3. Práva a povinnosti pro ředitele školy, který je statutárním orgánem školské právnické osoby, obsažené v § 131 školského zákona. V § 164 školského zákona se stanoví, že ředitel školy: -
rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak,
-
odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy, uvedenými v § 3,
-
odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb,
-
vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření,
-
vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje,
-
zajišťuje, aby žáci, studenti a zákonní zástupci nezletilých dětí a žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, - 13 -
-
zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem,
-
odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení.
V § 165 školského zákona se doplňuje předchozí odpovědnost ředitele školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí takto: -
stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení,
-
odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle § 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny,
-
rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy ve vyjmenovaných případech (např. přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání, zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky).
V § 131 školského zákona jsou vymezeny povinnosti ředitele jako statutárního orgánu školské právnické osoby takto: -
rozhoduje ve věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nestanoví jinak,
-
ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou nebo fyzickou osobou je ze své činnosti odpovědný radě a v tom případě radě předkládá taxativně vyjmenované návrhy např. návrh rozpočtu a jeho změn, návrh střednědobého výhledu financování, návrh roční účetní uzávěrky, návrh vnitřního mzdového předpisu, organizačního řádu, návrh změn zřizovací listiny, ředitel se účastní jednání rady s hlasem poradním.
Pro ředitele školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí na základě § 131 školského zákona nevyplývají již žádné další povinnosti nad rámec povinností zmíněných v § 164 a § 165 školského zákona. Tato právní úprava znamená, že v rukou ředitele školy jsou veškeré rozhodovací pravomoci a kompetence z oblasti odborné pedagogické činnosti, pracovněprávní, finanční a ekonomické. Školský zákon předepisuje řediteli školy, o čem rozhoduje, za co zodpovídá, co má vytvářet a co zajišťuje. V žádném případě toho není málo. Vymezení práv a povinností ředitele školy ve školském zákoně nepokrývá konkrétní obsah úkolů nutných k naplnění všech funkcí školy a k zajištění bezchybného fungování celého systému organizace. Podrobný výčet povinností, doplněný o povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zákoníku práce, by měla - 14 -
obsahovat pracovní náplň ředitele školy, která ovšem jako závazný dokument chybí. Již od 80. let minulého století se školství pokoušelo o zpracování pracovní náplně ředitele školy, ale vždy zůstalo jen při teoretických diskusích a při návrzích. V případě, že si ředitelé sestavili pracovní náplň samostatně, její obsah jistě zabírá více než jednu nebo dvě strany textu. Pro pochopení celé šíře problému s přemírou povinností, administrativy a z toho plynoucí zátěže pro ředitele mateřské školy je nutno doplnit seznam úkolů, které pro ředitele na základě výkonu jeho funkce vyplývají: -
řídí ostatní pracovníky školy a koordinuje jejich práci
-
je zodpovědný za chod organizace a za všechna rozhodnutí
-
schvaluje organizační strukturu školy (sestavením organizačního řádu)
-
zpracovává koncepci školy a dohlíží na její plnění
-
zpracovává roční a měsíční plány práce s příslušnými přílohami
-
provádí kontrolní činnost chodu školy ve všech oblastech
-
vykonává přímou pedagogickou činnost
-
sleduje, kontroluje a hodnotí výchovně vzdělávací proces včetně výsledků
-
vytváří školní vzdělávací program a odpovídá za jeho plnění
-
odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy
-
zjišťuje a hodnotí personální a materiálně-technické podmínky výchovně vzdělávací činnosti
-
vytváří pedagogickým pracovníkům podmínky pro realizaci dalších akcí školy, které navazují na její činnost
-
uzavírá pracovní smlouvy, ukončuje pracovní poměr zaměstnanců dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, uplynutím sjednané doby
-
určuje v souladu s pracovní smlouvou a se zřetelem ke konkrétním podmínkám školy věcnou náplň pracovních činností zaměstnanců
-
uzavírá dohody o změně podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě
-
při přijímání nových pracovníků rozhoduje o zápočtu doby předcházející praxe pro účely platového zařazení
-
určuje dobu čerpání dovolené zaměstnanců podle plánu dovolených
-
nařizuje práci přesčas, rozhoduje o čerpání náhradního volna, poskytuje pracovní volno, přiznává náhrady mezd - 15 -
-
uzavírá dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
-
přiznává odměny a další pohyblivé složky platu, zajišťuje účinné využívání prostředků hmotné zainteresovanosti
-
sjednává v kolektivní smlouvě, popřípadě stanoví v platových předpisech, podmínky pro přiznání nenárokových složek platu
-
uzavírá zákonné pojištění organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
-
jmenuje a odvolává z funkce vedoucí pracovníky školy
-
pověřuje pracovníky školy dalšími úkoly (například vedením školy v přírodě)
-
vysílá zaměstnance na pracovní cesty
-
zodpovídá za dodržování pracovního řádu
-
projednává výsledky kontrolní činnosti s příslušnými zaměstnanci
-
seznamuje podřízené zaměstnance s pracovně právními předpisy, kolektivní smlouvou, vnitřními předpisy kontroluje jejich dodržování
-
zabezpečuje uvádění mladých, především začínajících pedagogických pracovníků do praxe a jejich pracovní adaptaci
-
zabezpečuje správu svěřeného majetku a hospodárné zacházení se svěřeným majetkem, zajišťuje efektivnost využívání finančních prostředků
-
zajišťuje vedení účetnictví, uzavírá hospodářské smlouvy, schvaluje objednávky
-
vyhlašuje veřejné soutěže a výběrová řízení (po dohodě se zřizovatelem)
-
odpovídá za vedení dokumentace školy, za ukládání dokumentace, její skartaci a uložení do archivu.
-
schvaluje všechny dokumenty a materiály, které tvoří výstupy ze školy
-
vydává vnitřní směrnice, školní řády a vnitřní předpisy, zajišťuje jejich projednání a kontroluje jejich plnění
-
odpovídá za zpracování výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o hospodaření školy, roční zprávy o výsledcích finančních kontrol (v případě, že mu tak právní normy přikazují)
-
jako statutární orgán zajišťuje styk s nadřízenými složkami
-
projednává se zřizovatelem koncepci rozvoje školy, rozpočet a materiální podmínky pro činnost školy
-
pravidelně zajišťuje, aby zřizovatel byl informován o čerpání rozpočtu a dalších provozních záležitostech - 16 -
zajišťuje zpracování statistických výstupů ze školy pro MŠMT ČR, Českou
-
správu sociálního pojištění, zdravotní pojišťovny a statistický úřad odpovídá za plnění úkolů BOZP a PO, plánuje, kontroluje úkoly a opatření,
-
směřující k zabezpečení činnosti školy v oblasti BOZP, PO, (seznámení pracovníků s předpisy, pravidelné preventivní lékařské prohlídky, vedení předepsané dokumentace, zajištění provádění pravidelných revizí) vydává seznam ochranných pracovních prostředků pro školu, zajišťuje jejich
-
přidělení pracovníkům školy zajišťuje vedení evidence úrazů, kontroluje dodržování opatření ke snižování
-
úrazovosti -
stanoví
s
přihlédnutím
k
pedagogickým,
hygienickým,
ekonomickým
a prostorovým podmínkám počty dětí v jednotlivých třídách odpovídá za dodržování hygienických zásad a norem při všech činnostech ve
-
škole (běžný denní režim dětí, pobyt venku, stravování). Z výše zmíněného výčtu povinností vyplývá a je logické rozdělení části povinností ředitele mezi své zástupce, jak z řad pedagogických pracovníků školy, tak i mezi ostatní pracovníky školy. Pouze v případě účelného delegování pravomocí a povinností na zástupce ředitele a v případě, že je to možné i na ostatní podřízené pracovníky, může dojít ke snížení pracovní zátěže ředitele školy. 1.2
Ekonomie a ekonomika školství Ekonomika je shrnutí hospodaření určitého subjektu, kterým může být stát,
nadnárodní společnost, město, organizace, rodina, sám jedinec nebo v našem případě škola. Pojem ekonomie vysvětluje Sedláček 14 takto: „Ekonomie bývala naukou o správě domova - z řeckého oikonomia; oikos - dům, nebo také domácnost či rodina, nomos - zákon.“ V následujících
kapitolách
se
chci
zaměřit
na
povinnosti
ředitelů
v ekonomické oblasti řízení a to ředitelů mateřských škol, jejichž zřizovatelem je obec a dobrovolný svazek obcí a které mají právní postavení jako příspěvkové organizace.
14
SEDLÁČEK, T., Ekonomie dobra a zla, s. 15
- 17 -
Oblasti ekonomické činnosti mateřské školy, povinnosti vyplývající z výkonu funkce ředitele školy, způsoby financování, nakládání s veřejnými prostředky, hospodaření školy vedení účetnictví upravuje celá řada právních předpisů např.: -
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
-
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
-
zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích
-
zákon č. 128/2000 S., o obcích
-
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
-
vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání
-
zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě
-
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
-
nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
-
vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb - vše ve znění pozdějších předpisů.
1.2.1 Ekonomika, financování a účetnictví mateřských škol Ekonomika ve školství a v jednotlivých školách má svá specifika, řídí se ale shodnými principy, které jsou platné v celé společnosti. Ředitel školy jako statutární orgán musí znát zákonné předpisy, povinnosti, které z právních předpisů vyplývají a také svá práva a možnosti ekonomického fungování organizace. Škola je jako živý organizmus, který má řadu funkcí a činností, které jsou mezi sebou provázané a musí reagovat na příznivé i nepříznivé podmínky z okolí. Je mnoho faktorů, které ovlivňují ekonomickou situaci v mateřské škole, jedná se zejména o demografický vývoj ve společnosti a s ním provázané finanční prostředky ze státního rozpočtu na přímé vzdělávací výdaje, složení pedagogického sboru z hlediska odbornosti, úroveň financování provozu mateřské školy ze strany zřizovatele, dopravní dostupnost, místní situace na trhu práce, spolupráce se zřizovatelem, dobré jméno školy a mnoho dalších. Finance jsou svázány téměř se vším, a proto je důležité pochopit ekonomické souvislosti, příčiny a následky vlastních rozhodnutí a naučit se myslet a konat prozíravě a hospodárně, to znamená ekonomicky. - 18 -
Mateřské školy zřizované obcemi jako příspěvkové organizace jsou financovány ze dvou zdrojů: a/ stát poskytuje dotaci ze státního rozpočtu na úhradu přímých nákladů (tzv. přímých výdajů na vzdělávání) prostřednictvím účelových dotací krajům 15, které je následně poskytují právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, 16 b/ zřizovatel – obec poskytuje příspěvek na provoz. 17 Přímé náklady na vzdělávání jsou finanční prostředky státního rozpočtu poskytované mateřským školám na úhradu: -
mzdových prostředků (platy, náhrady platů, mzdy, odměny, odstupné atd.),
-
odvodů (sociální a zdravotní pojištění, příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb),
-
ostatních neinvestičních nákladů vyplývajících z pracovněprávních vztahů (výdaje na učební pomůcky, další vzdělávání pedagogických pracovníků, činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem školy a kvalitou vzdělávání. MŠMT ČR provádí rozpis přímých nákladů na jednotlivé kraje normativní
metodou
prostřednictvím
republikových
normativů = vyjádření
finančních
prostředků na jedno dítě. Výše republikového normativu obsahuje nejen náklady na výuku, ale i na další aktivity, které je třeba zajistit např. stravování a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Krajský úřad provádí rozpis přímých vzdělávacích nákladů jednotlivým školám normativní metodou prostřednictvím krajských normativů a počtu dětí, které mateřské školy uvedou ve svých tzv. výkonových výkazech. Pro právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi zpracují návrh rozpočtu obecní úřady obcí s rozšířenou působností a to v souladu se směrnicí 18 stanovenou ministerstvem, ta obsahuje např. postup při tzv. dohodovacím řízení a kroky k odstranění disproporcí mezi finanční rozvahou a rozpisem přímých nákladů. Finanční prostředky na úhradu přímých nákladů zasílá krajský úřad přímo na účet mateřské školy. Finanční prostředky nad
15
§ 160 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon § 161 zákona č. 561/2004 S., školský zákon 17 § 180 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 28 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 18 Směrnice č. j. 28 768/2005-45 publikovaná v částce 7/2005 Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí 16
- 19 -
rozsah finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu mohou hradit školy z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů a z prostředků zřizovatele. Provozními náklady, hrazenými zřizovatelem jsou náklady na úhradu energií, opravy a údržbu, odpisy majetku, nákup spotřebního materiálu, pořízení majetku, úhradu poštovného, služeb telekomunikací, revizní činnost, náklady na ostatní služby atd. Zřizovatel též poskytuje dotace na investiční náklady. Mateřská škola dále hradí část svých nákladů z peněžních prostředků získaných vlastní činností, jedná se např. o pronájem majetku a nebytových prostor. V tomto případě obec, jako zřizovatel školy, uvede svůj souhlas s pronajímáním svého majetku ve zřizovací listině. Dalším zdrojem financování školy je úplata za vzdělávání a školské služby, 19 jejíž výši stanoví ředitel školy. Podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení nebo osvobození jsou uvedeny ve vyhlášce o předškolním vzdělávání. 20 Mateřská škola může se souhlasem zřizovatele použít k úhradě nákladů finanční prostředky z fondů organizace. Mateřská škola jako příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy: 21 rezervní fond, investiční fond, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. Fondy organizace jsou tvořeny např. ze zlepšeného hospodářského výsledku (se souhlasem zřizovatele), z účetních odpisů dlouhodobého majetku, z přijatých peněžních darů a příspěvků a z povinného přídělu do FKSP. Mateřská škola je oprávněna vykonávat vedle své hlavní činnosti také doplňkovou činnost, která nesmí narušovat plnění hlavního poslání školy. Tuto oblast upravuje řada právních předpisů. 22 Prostředky získané doplňkovou činností jsou zdrojem financí ke zkvalitnění hlavní činnosti školy. Doplňková činnost musí být povolena a definována zřizovatelem ve zřizovací listině. Základním předpokladem pro provozování doplňkové činnosti je živnostenské oprávnění. Ostatními finančními zdroji mohou být různé programy financované prostřednictvím státního rozpočtu nebo prostředků Evropské unie. Veškeré finanční toky a hospodářské dění v účetní jednotce, kterou je v tomto případě mateřská škola, zachycuje účetnictví. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 19
§ 123 zákona č. 561/2004 S., školský zákon § 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání 21 § 29 - § 33 zákona č. 250/2000 S., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 22 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, vše ve znění pozdějších předpisů 20
- 20 -
vymezuje pojem účetní jednotky a ukládá jí povinnost vést účetnictví, stanoví účetní zásady, obsah účetní dokumentace, obsah účetních zápisů a obsah účetních knih, vymezuje obsah účetní závěrky, určuje způsob oceňování, provádění inventarizace majetku a závazků, úschovu účetních písemností a zabývá se použitím výpočetní techniky při vedení účetnictví. Základním úkolem ředitele školy v oblasti účetnictví je povinnost zajistit, aby bylo účetnictví vedeno správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Až na naprosté výjimky je ředitel školy správcem majetku, který není jeho vlastnictvím a je tak správcem cizího majetku. Havel uvádí: 23 „Pokud tak ředitel školy spravuje cizí majetek a do obsahu pojmu „správa“ náleží i řádné hospodaření s tímto majetkem, je na jedné straně právo takový majetek užívat a nakládat s ním samozřejmě jen dovoleným způsobem, ale na druhé straně tohoto vztahu je odpovědnost v případě porušení těchto povinností a tou odpovědností je odpovědnost trestní.“ Každá účetní jednotka má trestněprávní odpovědnost za vedení účetnictví. 1.3
Povinnosti ředitele v oblasti ekonomiky, financování a vedení účetnictví Mezi nejzákladnější pilíře ekonomiky a povinnosti ředitele mateřské školy,
která je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je obec, patří sestavení návrhu vyrovnaného rozpočtu školy, který obsahuje: rekapitulaci výnosů -
neinvestiční dotace ze státního rozpočtu na přímé náklady souvisejících s výchovou a vzděláváním
-
příspěvek na provoz od zřizovatele
-
výnosy z vlastní činnosti
-
úplata za vzdělávání a školské služby
-
investiční dotace od zřizovatele
-
doplňková činnost
-
fondy organizace
rekapitulaci nákladů 23
provozní náklady HAVEL, J., Trestní zákon z pohledu ředitele školy, Řízení školy, 2010, roč. VII, č. 2, s. 24.
- 21 -
-
investiční náklady
-
náklady na odpisy
-
mzdové náklady Samostatnou část rozpočtu mohou tvořit dotace na konkrétní projekty hrazené
z evropských fondů. Na základě vypracovaného návrhu rozpočtu ředitelem školy, rozhodne zřizovatel o výši příspěvku na provoz. Sestavení rozpočtu a následná kontrola jeho plynulého čerpání a dodržování všech závazných ukazatelů a účelovosti prostředků nejsou jednoduché úkoly. Při sestavení návrhu rozpočtu vychází ředitel školy ze zkušeností z minulých let, ale je nutné neopomenout změny, které v konkrétním roce mohou rozpočet značně ovlivnit. Při sestavování a kontrole čerpání rozpočtu, případně při jeho úpravách je vhodné spolupracovat s ekonomem školy, se svým zástupcem, popřípadě jinou osobou, která je pověřena vedením účetnictví. V rámci snížení zátěže pro ředitele mateřské školy by mohl být vhodný následující postup při sestavování návrhu rozpočtu: -
seznámení podřízeného pracovníka (správce rozpočtu) ředitelem školy s vlastní představou ekonomického vývoje v příštím roce, s plány realizací oprav, pořízením majetku, mzdovou politikou apod.,
-
pověření podřízeného pracovníka sestavením návrhu rozpočtu s přihlédnutím na výše zmíněné priority,
-
společná konzultace a korekce připraveného návrhu rozpočtu,
-
výsledná podoba rozpočtu předaná zřizovateli. Kontrolu čerpání rozpočtu by měl ředitel školy provádět měsíčně na základě
rozboru hospodaření (osnovu stanoví zřizovatel), hlavní účetní knihy, výpisů z běžného účtu a účtu FKSP a ostatních účetních výkazů. Důslednou kontrolou může ředitel mateřské školy výrazně snížit rizika a případně opravit chybná rozhodnutí nebo nesprávné použití finančních prostředků. Jestliže škola, jako příjemce finančních prostředků ze státního rozpočtu, nedodržuje pravidla pro jejich využití, která jsou stanovená právním předpisem,24 dopustí se tak porušení rozpočtové kázně. Porušení rozpočtové kázně je definováno
24
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
- 22 -
v zákoně o rozpočtových pravidlech 25 a může jím být neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků státního rozpočtu, neprovedení odvodu příspěvkovou organizací, neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem. Sankcemi při porušování povinností jsou odvod do státního rozpočtu ve výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň a penále ve výši 1 promile denně z částky, která se týká porušení, nejvýše však do výše této částky. 26 Porušením rozpočtové kázně při hospodaření s prostředky obce může být použití finančních prostředků v rozporu se stanoveným účelem, převedení více finančních prostředků do svého peněžního fondu, než stanoví zákon nebo rozhodl zřizovatel, překročení objemu prostředků na platy atd. Sankce za porušení jsou uvedeny v § 28 odst. 8, 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Mezi povinnosti ředitele mateřské školy dále patří vyplňování statistických tzv. zahajovacích výkazů, sestavení platové inventury k 1. lednu v roce a následně na každé vyzvání zřizovatele, pravidelné vypracování a odeslání výkazu o pracovnících a mzdových prostředcích, vyplnění finančního vypořádání dotací ze státního rozpočtu poskytnutých v daném roce, vypracování finanční analýzy (rozvahy) mzdových prostředků za minulý a na aktuální kalendářní rok, zpracování nákladovosti provozu mateřské školy a školní jídelny apod. Souhrnně řečeno, v oblasti financování má ředitel školy odpovědnost za efektivní využívání svěřených finančních prostředků a jako statutární orgán právnické osoby odpovídá za vše, co se týká chodu organizace. V rámci snížení zátěže pro ředitele mateřské školy by mohl být vhodný následující postup při sestavování, vyplňování a odesílání výkazů a hlášení: -
seznámení podřízeného pracovníka ředitelem školy s konkrétním úkolem, popřípadě předání účetních nebo jiných podkladů,
-
pověření podřízeného pracovníka vyplněním výkazů,
-
kontrola výstupů, podepsání,
-
pověření podřízeného pracovníka odesláním výkazu.
25 26
§ 44 zákona č.218/2000 Sb., viz. 23 § 44a zákona č. 218/2000 Sb., viz. 23
- 23 -
Vzhledem k odpovědnosti, kterou má ředitel za bezchybné vedení účetnictví, je nezbytné, seznámit se s výrazy, se kterými pravděpodobně nebude pracovat pouze sám, ale je důležité, aby rozuměl jejich významu. Mezi základní termíny v účetnictví patří: -
účtová osnova
-
účtový rozvrh
-
účetní knihy (účetní deník, hlavní účetní kniha, knihy účtů)
-
účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha)
-
pohledávky, závazky
-
příjmy (přírůstky peněžních prostředků, příjem nemusí být vždy výnosem)
-
výdaje (úbytky peněžních prostředků, výdaj nemusí být vždy nákladem)
-
výnosy (představují výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření)
-
náklady (spotřeba hodnot v daném období zachycená v účetnictví, peněžní vyjádření spotřeby)
-
hospodářský výsledek (rozdíl mezi výnosy a náklady školy)
-
peněžní fondy
-
kniha přijatých a vydaných faktur, pokladní kniha, interní doklady Jednou z povinností ředitele v oblasti vedení účetnictví školy je sestavení
směrnic o účetnictví, které by měly obsahovat všechny nezbytné činnosti, postupy provádění jednotlivých účetních operací, stanovené pravomoci a odpovědnost. Mezi nejdůležitější směrnice můžeme zařadit účtový rozvrh, oběh účetních dokladů, odpisový plán, účtování o majetku, účetní evidence zásob, způsoby oceňování, provádění inventarizace, vnitřní kontrolní systém a mnoho dalších. Zákon 27 stanoví základní požadavky na vnitřní kontrolní systém a vyhláška 28 definuje kontrolní metody a postupy a stanovuje návaznosti jednotlivých kroků při řídící kontrole. Ve směrnici o vnitřním kontrolním systému je důležité stanovit funkce: příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní. Všechny tyto funkce musí zastávat zaměstnanci organizace a příkazcem operace může být pouze ředitel školy jako statutární zástupce. Povinnosti, které plynou z výkonu těchto funkcí, jsou ve vedení účetnictví školy zcela zásadní. Zajišťují oprávněnost, zákonnost a bezchybnost účetních operací a konkrétně vymezují odpovědnost za prováděné účetní úkony. Důsledné dodržování vnitřních předpisů v účetnictví a hospodaření s majetkem 27 28
§ 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
- 24 -
zajišťuje spolehlivost finančního výkaznictví, dalších informací a výstupů z účetnictví. Skutečností je, že ředitel mateřské školy je odpovědný za to, aby bylo účetnictví vedeno správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Vzhledem k výkonu přímé pedagogické činnosti ředitele a ostatním povinnostem z oblasti řízení školy, je pravděpodobné, že ředitel školy nebude účetní práce vykonávat sám, ale pověří tímto úkolem některého z podřízených pracovníků či externího dodavatele. Řešením je také kombinace obou možností. Ředitel musí zvážit okolnosti a rozhodnout se, která z možností je pro něj výhodnější. V případě, že ekonomické a účetní práce vykonává zaměstnanec školy, má ředitel k dispozici vždy aktuální informace a spolupráce mezi nimi je efektivnější. V rámci snížení zátěže pro ředitele mateřské školy by mohl být vhodný následující postup při vedení účetnictví: -
seznámení podřízeného pracovníka s konkrétními úkoly v oblasti účetnictví,
-
seznámení podřízeného pracovníka se všemi právními normami a vnitřními směrnicemi,
-
sepsání dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (dohoda o odpovědnosti), 29
-
pověření podřízeného vedením (pokladny a pokladní knihy, knihy faktur, evidence objednávek, evidence hospodářských smluv, evidence majetku, zpracování výpisů z účtů, evidence výběru úplaty za vzdělávání apod.),
-
kontrola vystavených a přijatých účetních dokladů,
-
pověření podřízeného pracovníka předáním zpracovaných podkladů dodavatelské firmě,
-
pověření podřízeného pracovníka odevzdáním kompletní účetní závěrky a ostatních účetních výstupů zřizovateli.
29
§ 252 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
- 25 -
1.3.1 Řády, směrnice a pokyny Ředitel mateřské školy může pomocí směrnic výrazně snížit rizika, která mu v jeho funkci hrozí, stanovit pravidla činností a zavést do řízení školy řád. Ředitel organizace pro vydání smysluplných směrnic musí: „Znát, které právní předpisy se zabývají oblastmi řízení, které chce ve své směrnici ošetřit. Vědět, zda směrnici vydat musí, protože to vyžaduje právní předpis nebo ji jen vydat může. Umět rozpoznat činnosti, u kterých je vhodné ponechat si co nejširší pole působnosti, a zbytečně si nezužovat příjemně široké mantinely. Odlišit je od procesů, u kterých je naopak vhodné odlišit se od obecných podmínek, protože vlastní úprava může být pro něj výhodnější. A konečně musí být obeznámen s případy, kdy právní předpisy vydání vnitřních směrnic přímo předepisují. To vše provádět bez porušení právních předpisů vyšší právní síly a tak, aby minimalizoval rizika spojená s výkonem jeho činnosti.“ 30 Ve školském prostředí se nejčastěji setkáváme s řády, směrnicemi a pokyny. Nejvýznamnějšími řády je školní řád, pracovní řád pro pedagogické pracovníky a organizační řád, který přesně stanoví v organizačním schématu strukturu školy jako celku. Jednotlivé směrnice již podrobněji stanoví a konkretizují opakující se postupy v oblasti personální, ekonomické, účetnictví, provozní apod. Směrnice upravují postup při provádění činností a stanovují kdo, co, kdy a jak bude vykonávat. Pokyny bývají na rozdíl od směrnic časově omezené, nebo určené pouze pro některý z úseků školy. Mezi důležité dokumenty školy patří např. vnitřní platový předpis, směrnice o cestovních náhradách, směrnice o poskytování OPP, směrnice o doplňkové činnosti, systém řízení rizik a celý soubor směrnic, které upravují vedení účetnictví školy. 31 Mezi rizika a preventivní opatření, která by měla být ošetřena ve směrnicích školy a mohou snížit rizika pramenící z odpovědnosti ředitele školy, patří: -
zneužití počítačů k poškození dobrého jména školy (prevence – pořízení ochranného software, omezení přístupových práv uživatelů),
-
změny v právních předpisech (prevence – průběžné vzdělávání vedoucích pracovníků. Oblast BOZP, PO, zpracování účetnictví a platů je řešeno odborně způsobilými firmami),
30 31
MIKÁČ, J., PUŠKINOVÁ, M., Vnitřní předpisy, směrnice a řády ve školství, s. 9, s. 10. Podrobněji na s. 24 této práce.
- 26 -
-
krádež peněz z kanceláře (prevence – stanoven limit pokladní hotovosti, omezení plateb v hotovosti, uložení peněz v trezoru, uzavření pojistných smluv),
-
chyba při vyplácení peněz z pokladny (prevence – kontrola pokladny každý pověřeným pracovníkem a namátkové kontroly ředitelkou školy, dohoda o odpovědnosti za svěřené finanční prostředky),
-
přečerpání rozpočtu (prevence – každý měsíc je provedena uzávěrka rozpočtu),
-
chybně a nevýhodně uzavřené smlouvy (prevence – zpracování všech typů smluv, které škola používá, konzultace s právníkem a zřizovatelem, u rozsáhlejších zakázek si vyžádat nabídky více firem),
-
chybné zpracování podkladů účetní firmou (prevence – smluvní ujednání s dodavatelskou firmou o odpovědnosti za chybné zpracování, sjednané penále),
-
zneužití přístupových dat k elektronickému bankovnictví (prevence – omezení okruhu oprávněných osob, přístup k počítači zabezpečit heslem, používat pouze jeden vyčleněný počítač v kanceláři školy, zamezit přístup cizím osobám),
-
zneužívání majetku školy pro soukromé účely (prevence – sledování výpisů telefonních hovorů, kontrola společných prostor),
-
odcizení nebo poškození majetku školy (prevence – uzavřené pojistné smlouvy, směrnice o zabezpečení majetku),
-
chybné odvody sociálního a zdravotního pojištění (prevence – každý leden si škola vyžádá od ČSSZ, VZP a ostatních zdravotních pojišťoven potvrzení o tzv. bezdlužnosti k 31.12.). 32 Jedním z nejdůležitějších bodů jednání pedagogických a provozních porad by
mělo být seznamování všech zaměstnanců s novými právními předpisy, vnitřními směrnicemi a jejich případnými změnami. Pouze prokazatelným seznámením podřízených a správným pochopením smyslu směrnic a pokynů, může ředitel předejít nepříjemnostem v případných sporech, při vzniku škod, úrazů a následných sankcích. Pro názornost: „Pokud dojde k poškození či ztrátě majetku, pak je prováděno šetření, zda k tomu nedošlo porušením nebo zanedbáním povinností ředitele a dalších pracovníků organizace. A pak může být vyžadována náhrada škody podle ustanovení zákoníku práce (§ 250 a další), případně může být zkoumáno, zda nedošlo k úmyslnému porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku), nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 32
MIKÁČ, J., PUŠKINOVÁ, M., Vnitřní předpisy, směrnice a řády ve školství, s. 214 - 219.
- 27 -
trestního zákoníku).“ 33 Následné sankce jsou obsahem zákona o trestní odpovědnosti. 34 Důležité je, aby se díky směrnicím vytvořil přehledný a srozumitelný systém pravidel pro plynulý chod školy. Vydání a dodržování směrnic je jedním z prostředků, které vedou ke snížení rizik pramenících z odpovědnosti ředitele školy v ekonomické oblasti řízení. 1.4
Možnosti delegování činností ředitele mateřské školy Možnost delegovat některé ze svých kompetencí na podřízené zaměstnance
spočívá ve schopnosti manažerů zajistit správný výběr kvalitních a dlouhodobě loajálních spolupracovníků, jejich rozmístění podle profesí, schopností, předpokladů a potřeb školy, jejich objektivní hodnocení a další kvalifikační rozvoj. Vodáček a Vodáčková 35 uvádí: „Vedoucí pracovník může úspěšně zvládnout řídící činnost především - rukama a hlavami druhých. Znalosti, schopnosti, dovednosti, užitečné návyky a loajalita zaměstnanců k firmě jsou jejím nejcennějším kapitálem.“ Z podstaty školského zákona vyplývá, že ředitel jako nejvýše postavený zaměstnanec školy musí ovládat bezpočet funkcí a musí mít široký okruh znalostí z mnoha oborů. O vedení školy je potřeba se dělit s podřízenými, protože není v silách jednoho člověka zvládnout všechny požadavky, které jsou na ředitele kladeny. Ředitel školy by měl přenechat část svých povinností a pravomocí na svých podřízených, tak, jak mu to umožňují podmínky v jeho vlastní škole, např. na zástupci ředitele, učitelích, ekonomovi školy, vedoucí školní jídelny nebo školníkovi. V případě, že tak neučiní, hrozí mu reálné nebezpečí z přepracování a možné chyby v rozhodování. Ředitel si delegováním povinností a pravomocí vytváří volnou kapacitu pro plnění jiných úkolů. Odpovědnosti za bezchybné hospodaření školy se nezbaví, a proto je velmi důležité obklopit se spolupracovníky erudovanými, výkonnými, odpovědnými a loajálními. Část povinností v ekonomické oblasti řízení školy může ředitel delegovat na svého zástupce, část na ekonoma školy a v neposlední řadě na odbornou firmu.
33
MIKÁČ, J., PUŠKINOVÁ, M., Vnitřní předpisy, směrnice a řády ve školství, s. 181 - 182. Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim 35 VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ O., Moderní management v teorii a praxi, s. 106 34
- 28 -
Je třeba si uvědomit, jak důležitý je správný výběr kvalifikovaných podřízených právě proto, aby mohl ředitel školy zvládat dobře svou manažerskou funkci. Drucker 36 připomíná: „Přidejte k tomu skutečnost, že dnešní „nadřízení“ většinou nikdy nezastávali funkce, které zastávají jejich „podřízení“, jak tomu bylo ještě před několika desetiletími a jak se dosud všeobecně předpokládá. Neustále narůstá počet „pracovníků disponujících znalostmi“. A pracovníci, disponující znalostmi nejsou podřízení, jsou to „společníci“. Jakmile totiž absolvují výuční období, musí pracovníci disponující znalostmi o své práci vědět více než jejich šéf, v opačném případě by totiž nebyli vůbec k ničemu.“ Ve školách a školských zařízeních je tomu částečně jinak než v podnikové sféře. Ředitel školy bezesporu zná práci svých podřízených, jelikož většinu z nich tvoří učitelé a ředitel sám je pedagogickým pracovníkem s mnohaletou praxí a navíc s přímou vyučovací povinností. Tato práce se ovšem zabývá ředitelem mateřské školy a jeho povinnostmi v ekonomické oblasti řízení. Je sice nezbytné, aby ředitel pravidlům a pojmům z ekonomie, financování a účetnictví rozuměl, dokázal se podle nich řídit a dostál tak zákonné povinnosti, řádně spravovat svěřený majetek a odpovídat za účelné použití finančních prostředků státního rozpočtu. Není však nezbytné, aby tuto práci vykonával sám. Máme možnost číst v různých odborných článcích a diskuzích o tom, že je nutné snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelům mateřských škol, na které s přechodem do právní subjektivity a v souvislosti s aplikací nových školských předpisů přešlo množství nových povinností, úkolů a činností, které, jak praxe ukazuje, nejsou schopni bez úpravy rozsahu přímé pedagogické činnosti kvalitně vykonávat. Není to logické, ale stále platí, že čím má ředitel menší školu, tím má větší rozsah přímé pedagogické práce. Přitom platí, že čím menší je škola, tím má ředitel menší administrativní aparát i méně finančních prostředků na případné zaplacení takových služeb poskytovaných dodavatelským způsobem, ale rozsah zpracovávané agendy se s velikostí školy nemění. Činnosti, které je vhodné a užitečné delegovat ředitelem mateřské školy na podřízené pracovníky v oblasti ekonomického řízení, je možné rozdělit do dvou skupin. V první skupině jsou činnosti, které může ředitel delegovat zcela na
36
DRUCKER, P.F., To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku, s. 74
- 29 -
podřízené a pouze kontrolovat jejich plnění a konkrétní výsledky. Ve druhé skupině jsou činnosti, u kterých je vhodná spolupráce ředitele s podřízeným pracovníkem. I. Skupina -
kontrolní činnost v různých oblastech (BOZP – evidence zdravotních průkazů, evidence lékařských prohlídek)
-
poskytování ochranných prostředků
-
proplácení cestovních náhrad
-
evidence pracovní doby, přesčasové práce, čerpání dovolené, náhradního volna, evidence dokladů o pracovní neschopnosti
-
zajištění komunikace se zdravotními pojišťovnami, správou
sociálního
zabezpečení (pravidelná hlášení) -
pravidelná kontrola a doplňování personální dokumentace
-
vedení pokladny a pokladní knihy
-
vedení knihy přijatých a vystavených faktur
-
statistické výkazy a hlášení
-
evidence doplňkové činnosti
-
zajištění veškeré činnosti školní jídelny
-
přebírání, evidence a archivace příchozí a odchozí pošty
II. Skupina -
sestavení návrhu provozního rozpočtu
-
kontrola plynulosti a oprávněnosti čerpání provozního rozpočtu
-
sestavení finanční rozvahy, platové inventury
-
kontrola plynulosti a oprávněnosti čerpání prostředků státního rozpočtu
-
uzavírání hospodářských smluv
-
vystavení objednávek (materiál, služby)
-
vytváření směrnic, řádů a předpisů
-
personální a mzdová agenda (pracovní smlouva, platový výměr, náplň práce, smlouva o odpovědnosti, ukončení pracovního poměru) Při plnění výše zmíněných povinností může ředitel mateřské školy
spolupracovat se svým zástupcem, ekonomem školy, vedoucí školní jídelny, školníkem, administrativním pracovníkem mimo školu nebo se zástupcem externího dodavatel – specializované firmy. - 30 -
Rozhodne-li se ředitel školy, že je pro něj výhodnější zadat zpracování mzdové agendy specializované firmě, potom tato firma přebírá odpovědnost za bezchybné zpracování této agendy, za důsledky a případnou škodu vzniklou jejími chybami. Vzhledem k tomu, že tato skutečnost neplyne z žádného obecně závazného předpisu, je nutné, aby ředitel školy ve smlouvě s tímto subjektem odpovědnost dohodl, protože jen ředitel sám odpovídá za vedení svého účetnictví, a to včetně mzdového. Ředitel školy se odpovědnosti zbavit nemůže, pouze v případě pochybení zpracovatele může na něm vymáhat vzniklou škodu. „Dojde-li k chybě, na jejímž základě mu bude vyměřen nedoplatek, dodatečná daň z příjmu, penále, bude muset tyto částky uhradit. Uzavřená dohoda o vedení mzdové agendy mu umožní, aby vyčíslenou částku požadoval na dodavatelské firmě jako důsledek její chyby. Smlouva, která bude uzavřena na zpracování mzdové agendy, musí zahrnovat veškeré povinnosti zpracovatelské firmy a hlavně také její odpovědnost za vznik případné škody.“ 37 Totéž platí i při uzavření smlouvy se specializovanou firmou na zpracování účetnictví. V případě, že se ředitel mateřské školy rozhodne, že nebude zaměstnávat účetní nebo mzdovou účetní a tyto činnosti zajišťuje dodavatelským způsobem, jsou faktury za tyto služby hrazeny z prostředků přidělených zřizovatelem, určených na provoz školy.
1.5
Ekonomický pracovník „Role
manažera
v systému
firmy
stanovených cílů prostřednictvím jiných lidí.“
spočívá
především
v dosahování
38
Manažerem je v tomto případě ředitel školy a dosažených cílů může dosáhnout prostřednictvím ekonomického pracovníka. Ekonomický pracovník v mateřské škole je schopen převzít řadu povinností ředitele školy v ekonomické oblasti řízení, ale je k tomu zapotřebí několika nezbytných faktorů a okolností. Zásadním předpokladem je skutečnost, aby byl ekonom v mateřské škole zaměstnaný, popřípadě aby byl řediteli k dispozici alternativním způsobem (na 37
POLÁK, P., ŠRÁMKOVÁ, D., TRUKSOVÁ, M., Průvodce rokem ředitele základní a mateřské školy, s. 268, s. 269. 38 PLAMÍNEK, J., Vedení lidí, týmů a firem, s. 15
- 31 -
základě dodavatelské smlouvy, dohody o činnosti apod.). Dalším předpokladem je jeho odborné vzdělání v ekonomii, účetnictví nebo finančnictví. Mnohé znalosti a zkušenosti se dají získat také pomocí seminářů, školení, samostudia a sdílením informací s ostatními ekonomy. Posledním a nejdůležitějším předpokladem je jeho ochota ke spolupráci s ředitelem školy a odpovědný přístup k vykonávaným úkolům. Plamínek 39: „Připomínám, že loajalita k lidem a loajalita k myšlenkám by se v dobře nastaveném systému neměla dostat do rozporu. Loajalita k „šéfovi“ by měla být odvozena od loajality k myšlenkám. Skutečnost, že lidé věří firemním myšlenkám a že podle nich jednají a pracují, uvolňuje manažerovi ruce a mozek pro strategické úvahy. Lidé pak totiž nepotřebují detailní úkolování a stálou kontrolu. Proto potřebujeme lidi, kteří nejen umí, ale i chtějí naplňovat firemní cíle a myšlenky.“ Je samozřejmým faktem, že žádný člověk nebude odborníkem ve všech sférách činností, které provázejí chod mateřské školy. Nebude to ani sám ředitel a ani ekonomický pracovník. Jedná se zde totiž o instituci, která má jako základní poslání zajišťovat vzdělávání a všestranný rozvoj dětí předškolního věku. Současně musí existovat a prosperovat jako každá jiná organizace, která zaměstnává pracovníky, hospodaří s finančními prostředky, zajišťuje stravování dětí a zaměstnanců školy, má povinnosti v oblasti BOZP, PO, spravuje majetek značné hodnoty, vede účetnictví, jedná s dodavateli, se zákonnými zástupci dětí, sestavuje a podepisuje smlouvy, pronajímá nebytové prostory, poskytuje služby v rámci doplňkové činnosti a vykonává řadu dalších funkcí. Vzhledem k tomu je pro úspěšné fungování mateřské školy v ekonomické oblasti velice důležité účelné rozdělení kompetencí a úkolů mezi ředitele a střední management školy – v tomto případě ekonomického pracovníka. 1.5.1 Ekonomický pracovník – popis činností Značný výčet činností, které by mohl ekonomický pracovník vykonávat v mateřské škole, byl popsán v předešlých kapitolách, a proto zde již jen stručná sumarizace, která si neklade za cíl být doktrínou, ale pouze doporučením či návodem pro ředitele školy.
39
PLAMÍNEK, J., Vedení lidí, týmů a firem, s. 66
- 32 -
Ekonomický pracovník: -
zajišťuje odborné činnosti z oblasti účetnictví, rozpočtování a financování
-
dohlíží na správné vedení účetnictví v celém rozsahu
-
podílí se na sestavení návrhu provozního rozpočtu
-
podílí se na vedení mzdové a personální agendy
-
dohlíží na finanční toky v organizaci
-
zajišťuje nákup a distribuci kancelářského a spotřebního materiálu
-
vede evidenci majetku školy (zadávání údajů do systému)
-
podílí se na inventarizaci majetku, pohledávek a závazků
-
zpracovává přijaté faktury, vede knihu přijatých faktur
-
zajišťuje vedení pokladny a pokladní hotovosti
-
kontroluje rovnoměrnost čerpání dotací
-
kontroluje plnění plánovaných vlastních příjmů školy
-
připravuje podklady pro provádění kontrol a spolupracuje s pracovníky kontrolního orgánu (zřizovatel, ČŠI, ČSSZ, zdravotní pojišťovny, FÚ apod.)
-
zpracovává statistické přehledy a zprávy podle pokynů ředitele
-
podílí se na zpracování a vyřízení příchozí a odchozí pošty
2
Výzkumná část V předchozích kapitolách byla popsána řada povinností ředitele mateřské
školy v oblasti ekonomického řízení, byly nastíněny možnosti delegování kompetencí ředitele na podřízené pracovníky a všechny tyto informace by měly sloužit k hlavnímu záměru této bakalářské práce a tím je soubor doporučení ke snížení nadměrné zátěže ředitelů škol právě v ekonomické oblasti řízení. Výzkumná část je nezbytnou součástí potřebnou k objektivnímu posouzení, návrhům praktických řešení, zmapování osvědčených postupů a v neposlední řadě její výsledky jsou důležité ke sdílení dobré praxe ředitelů mateřských škol. 2.1
Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkové šetření je zjistit, jestli ředitelé mateřských škol vnímají
povinnosti z oblasti ekonomického řízení jako značnou pracovní zátěž. V případě, že ano, jakým způsobem a za jakých podmínek lze tuto zátěž snížit? - 33 -
Cíle je možné dosáhnout na základě získaných informací o konkrétních faktech a skutečnostech z oblasti ekonomického řízení mateřské školy, vzájemného porovnání odpovědí a nalezení souvislostí mezi nimi (velikost školy, úroveň spolupráce se zřizovatelem, rozložení pracovní doby mezi jednotlivé sféry činností ředitele školy, pracovní úvazek ekonoma, úroveň jeho vzdělání, spokojenost s výkonem jeho práce, možnosti získávání znalostí a informací z ekonomické, finanční a účetní oblasti). 2.2
Tvrzení Na základě získaných informací z dotazníkového šetření je možné potvrdit
nebo vyvrátit předložená tvrzení a současně nalézt vhodné a aplikovatelné řešení pro snížení nadměrné zátěže ředitelů mateřských škol v ekonomické oblasti řízení školy. -
Ředitelé mateřských škol vnímají řízení školy v ekonomické oblasti jako nadměrnou zátěž a značnou odpovědnost.
-
Ředitelé školy dostatečně nevyužívají možnosti delegování svých kompetencí na podřízené zaměstnance, zejména na ekonomické pracovníky.
-
Funkci ekonoma mateřské školy by měl vykonávat pracovník zaměstnaný na plný pracovní úvazek.
2.3
Popis zkoumaného vzorku a organizace dotazníkového šetření Ke sběru dat byla použita metoda elektronického dotazníkového šetření. Zkoumaný vzorek: ředitelé a ekonomičtí pracovníci mateřských škol. Základní soubor: ředitelé a ekonomičtí pracovníci mateřských škol v ČR ve
školním roce 2011/2012. Výběrový soubor: ředitelé a ekonomičtí pracovníci 20 mateřských škol z každého ze 14 krajů ČR, tzn. 280 předškolních zařízení a 224 náhodně vybraných mateřských škol bez znalosti místa jejich působnosti. Adresy všech organizací byly zvoleny náhodným výběrem. Celkem bylo osloveno 504 mateřských škol, jejich ředitelů a ekonomických pracovníků, z celkového počtu 4880 mateřských škol v ČR (podle údajů ČŠI ve školním roce 2010/2011). Organizace dotazníkové šetření: sběr dat probíhal v době od 30.1. do 20.2.2012. Dotazník byl vytvořen pomocí formuláře Google Docs v http formě na - 34 -
webové adrese https://docs.google.com/#home. Celkem bylo osloveno 504 respondentů, kteří se mohli vyjádřit k 20 otázkám v dotazníkovém šetření. Celkem bylo vyplněno a vráceno 94 dotazníků. Návratnost tak dosáhla míry 18,7%. Z celkového počtu zúčastněných respondentů bylo 74 ředitelů, 18 ekonomických pracovníků a 2 učitelé. 2.4
Výsledky a interpretace dotazníkového šetření Zjištěné výsledky dotazníkového šetření jsou postupně rozepsány na základě
odpovědí respondentů na jednotlivé otázky v dotazníku. Vyhodnocení odpovědí je provedeno u každé otázky samostatně a to na kvantitativním základě sebraných dat. Podrobnější komentář naleznete v kapitole 4 Vyhodnocení dotazníkové šetření. Otázka č. 1 – Jakou zastáváte funkci? Záměrem položené otázky bylo zjištění zastávané funkce respondentů a na tomto základě vyhodnocení dalších odpovědí. Z podrobného vyhodnocení odpovědí vyplývá, že 74 respondentů zastává funkci ředitele školy, 18 respondentů je ekonomickými pracovníky a 2 respondenti jsou učitelé. Z ekonomických pracovníků 8 pracuje ve funkci ekonoma, 7 v kombinované funkci ekonoma a vedoucí školní jídelny a 3 jsou vedoucí školní jídelny. Počet respondentů rozdělených podle pracovních pozicí je zásadní pro posouzení jejich odpovědí na následující otázky. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 1
1. Zastáváte funkci: počet odpovědí ředitele
74
ekonoma (hospodářky)
22
učitele
17
vedoucího ŠJ jinou
10 0
Obrázek č. 1
- 35 -
Otázka č. 2 – Jakého vzdělání jste dosáhl(a) v ekonomické oblasti? Z odpovědí vyplynulo následující: všichni ekonomičtí pracovníci mají střední odborné vzdělání, 9 ředitelů má vysokoškolské vzdělání, 10 střední odborné, 20 ředitelů absolvovalo funkční studium a kurzy, 15 ředitelů se vzdělává formou školení, samostudia a seminářů a 17 ředitelů nevyužilo žádnou z nabízených možností dalšího vzdělávání v ekonomické oblasti, 5 respondentů na dotaz neodpovědělo. Z výsledků vyplynulo, že 54 ředitelů se seznámilo s problematikou ekonomického fungování organizace během studia nebo formou dalšího vzdělávání, ale počet 17 ředitelů (tj. 24% z celkového počtu 71 odpovědí ředitelů), kteří neabsolvovali v ekonomické oblasti žádný seminář či samostudium, je velmi vysoký. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 2
2. Jakého vzdělání jste dosáhl(a) v ekonomické oblasti: počet odpovědí 28 střední odborné vysokoškolské
9
kurzy, funkční studium
20
školení, semináře, samostudium
15
žádné
17
Obrázek č. 2 Otázka č. 3 – Jaké odborné publikace a ostatní zdroje informací využíváte v ekonomické oblasti řízení? Ředitelé a ekonomové odpovídali shodně a rozdělili své preferované zdroje informací mezi všechny nabízené možnosti. Nižší procento využívání odborné literatury bude mít příčinu v častých změnách v právních předpisech a tím pádem v rychlém morálnímu stárnutí zakoupených publikací. Respondenti volili nejčastěji (78x) možnost jiných zdrojů informací, které nebyly v dotazníku specifikovány a mohly být dopsány. Doplněné odpovědi: konzultace s kolegyněmi z jiných škol, informace od ekonomky. Počet 29 odpovědí na možnost využívání informací poskytovaných zřizovatelem je nízký. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 3 - 36 -
3. Jaké odborné publikace, ostatní zdroje informací využíváte v ekonomické oblasti řízení: počet odpovědí odborná literatura, knihy
26
odborné publikace (měsíčníky)
59
informace na webových stránkách
57
školení, semináře
52
informace poskytované zřizovatelem
29
jiné
78
Obrázek č. 3 Otázka č. 4 – Jste spokojen(a) se současným stavem v ekonomické oblasti řízení vaší školy a s mírou odpovědnosti, která na základě vykonávané funkce pro vás vyplývá? Ředitel školy - odpovědnost za všechna rozhodnutí, hospodaření školy, účetnictví organizace. Ekonom školy - odpovědnost na základě pracovní smlouvy, pracovní náplně, smlouvy o hmotné odpovědnosti. Odpověď rozhodně ano použilo 6 ředitelů a 2 ekonomové, odpověď ano, s výhradami označilo 15 ředitelů, 2 učitelé a 7 ekonomů, možnost ano i ne, cítím se zatížen(a) velkou odpovědností vybralo 36 ředitelů a 9 ekonomů, odpověď ne, jsem ochoten(a) vzdát se části pravomocí spojených s odpovědností použilo 15 ředitelů a poslední odpověď rozhodně ne vybrali 2 ředitelé. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 4
4. Spokojenost se současným stavem v ekonomické oblasti řízení školy a s mírou odpovědnosti: počet odpovědí rozhodně ano
8 (9%)
ano, s výhradami
24 (26%)
ano i ne, cítím se zatížen(a) velkou odpovědností ne, jsem ochoten(a) vzdát se části pravomocí… rozhodně ne
15 (16%) 2 (2%)
Obrázek č. 4 - 37 -
45 (48%)
Otázka č. 5 – Pociťujete ze strany zřizovatele ochotu pomoci vám v ekonomické oblasti řízení školy (porady, předávání nových informací, metodické materiály, konzultace)? Odpověď rozhodně ano, kdykoliv se mohu na zřizovatele obrátit, zvolilo 13 respondentů, možnost ano, zřizovatel má snahu, spolupráce existuje, vybralo 49 dotazovaných, odpověď ne, zřizovatel nemá zájem, použilo 18 respondentů, s možností rozhodně ne, zřizovatel čeká na možnou chybu, souhlasil 1 respondent, 9 dotázaných zvolilo jinou možnost odpovědi a 4 na otázku neodpověděli. Z výsledků vyplynulo zjištění, že vysoké procento dotázaných (68%) je se spoluprací se zřizovatelem spokojeno. Za pozornost ovšem stojí 19 respondentů, kteří pociťují ze strany zřizovatele nezájem a nemohou tak očekávat podporu a pomoc při výkonu své funkce. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 5
5. Pociťujete ze strany zřizovatele ochotu pomoci...: počet odpovědí rozhodně ano, kdykoliv se mohu na…
13 (14%)
ano, zřizovatel má snahu, spolupráce existuje
49 (54%)
ne, zřizovatel nemá zájem rozhodně ne, zřizovatel čeká na možnou chybu
18 (20%) 1 (1%)
jiná možnost odpovědi
9 (10%)
Obrázek č. 5 Otázka č. 6 – Pokuste se zhruba procentuálně vyjádřit rozdělení kompetencí mezi management školy v oblasti ekonomických činností. Na otázku odpovědělo celkem 78 respondentů, 16 dotázaných ředitelů neodpovědělo. Z výsledků šetření vyplývá, že k delegování kompetencí na ostatní členy managementu školy v ekonomické oblasti dochází, nicméně podíl práce vyjádřený 47% pro ředitele školy je stále vysoký. Zástupce ředitele 7%, ekonom 26%, vedoucí ŠJ 18%, jiná funkce 2%. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 6 - 38 -
6. Rozdělení kompetencí mezi management školy v ekonomické oblasti: procentuální zastoupení odpovědí ředitel
47%
zástupce ředitele
7%
ekonomický pracovník
26%
vedoucí školní jídelny
18%
jiná funkce
2%
Obrázek č. 6 Otázka č. 7/A – Pokuste se zhruba procentuálně vyjádřit rozdělení vaší pracovní doby mezi jednotlivé sféry vašich povinností – otázka pro ředitele. (uveďte průměrnou hodnotu, například měsíční)
Na otázku odpovědělo 64 dotázaných ředitelů a 10 ředitelů neodpovědělo. Přímá pedagogická činnost ředitele školy je dána právním předpisem a je závislá na počtu tříd v mateřské škole. Uvedených 20% z celkové pracovní doby neodpovídá rozsahu 13 – 24 hodin týdně. Respondenti odpovídali intuitivně a je pravděpodobné, že přímou pedagogickou činnost vykonávají ve vyšší míře, než uvedli v dotazníku.
Řízením pedagogického procesu stráví respondenti 19%
pracovní doby. Ekonomickým, účetním a pracovně právním záležitostem věnují ředitelé celkem 31% pracovní doby. Provozními a ostatními záležitostmi se zabývají celkem 30% pracovní doby. Provozní činnosti nebyly konkrétně specifikovány z důvodu nedostatku prostoru v elektronické podobě dotazníku. Provozními povinnostmi mohou být jednání s dodavateli, zajištění realizace oprav, revizí apod. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 7/A 7.A Rozdělení pracovní doby ředitele: procentuální zastoupení odpovědí pedagogická činnost
20%
řízení pedagogického procesu
19%
ekonomické a účetní
16%
pracovně právní
15%
provozní
21%
ostatní
9%
Obrázek č. 7/A - 39 -
Otázka č. 7/B – Pokuste se zhruba procentuálně vyjádřit rozdělení vaší pracovní doby mezi jednotlivé sféry vašich povinností – otázka pro ekonoma. (uveďte průměrnou hodnotu, například měsíční)
Na otázku odpovědělo 17 ekonomických pracovníků, 1 respondent neodpověděl. Rozdělení pracovní doby ekonomického pracovníka odpovídá povinnostem v náplni jeho práce. 39% pracovní doby věnuje ekonomickým a účetním záležitostem, 15% pracovně právní administrativě, 28% provozním povinnostem a 18% věnuje ostatním úkolům. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 7/B
7.B Rozdělení pracovní doby ekonoma školy: procentuální zastoupení odpovědí ekonomické a účetní pracovně právní
39% 15%
provozní
28%
ostatní
18%
Obrázek č. 7 B
Otázka č. 8 – Využíváte pro vedení účetnictví externí dodavatele (firmy, OSVČ)? Na otázku odpovědělo 91 respondentů, 3 dotazovaní neodpověděli. Nadpoloviční většina dotázaných 55 (61%) uvedla, že pro vedení účetnictví využívá služeb dodavatelských firem, 22 (24%) respondentů uvedlo, že si vše zajišťuje škola sama a 14 (15%) dotázaných využívá dodavatelských firem včetně pomoci při sestavování rozpočtu, statistických výkazů a inventarizace. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 8
- 40 -
8. Využíváte pro vedení účetnictví externí dodavatele: počet odpovědí ano, včetně pomoci při sestavování rozpočtu, statistických výkazů, inventarizace
14 (15%) 55 (61%)
ano, dodavatel zpracovává do účetnictví námi dodané podklady ne, vše si zajišťujeme sami
22 (24%)
Obrázek č. 8 Otázka č. 9 – Využíváte pro zpracování mezd externí dodavatele (firmy, OSVČ)? Na otázku odpovědělo 89 respondentů, 5 dotazovaných neodpovědělo. Většina dotázaných 62 (70%) uvedla, že pro vedení účetnictví využívá služeb dodavatelských firem, 12 (13%) respondentů uvedlo, že si vše zajišťuje škola sama a 15 (17%) dotázaných využívá dodavatelských firem včetně vedení personální agendy. V porovnání s odpověďmi na ostatní otázky vyplývá vzájemná souvislost mezi vedením mzdové agendy vlastními zaměstnanci a výší pracovního úvazku ekonoma školy. Ze 12 kladných odpovědí pracuje 5 ekonomů na plný úvazek, 1 ekonom na 0,75% úvazek, 3 zvolili jinou možnost a 3 ekonomové pracují na poloviční úvazek. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 9
9. Využíváte pro zpracování mezd externí dodavatele: počet odpovědí ano, včetně vedení personální agendy
15 (17%) 62 (70%)
ano, dodavatel zpracovává námi dodané podklady ne, vše si zajišťujeme sami
12 (13%)
Obrázek č. 9
- 41 -
Otázka č. 10 – Souhlasíte s tvrzením ze zprávy s názvem: Klesající výsledky českého základního a středního školství: Fakta a řešení od společnosti McKinsey & Company, září 2010: „Pokud se mají ředitelé zaměřit více na kvalitu výuky, bude nutné snížit jejich provozní a administrativní zátěž. Centralizovat některé agendy, delegovat úkoly na osobu v nižší platové třídě.“ Na otázku odpovědělo 90 respondentů, 4 respondenti neodpověděli. 60 dotazovaných souhlasí s tvrzením z výše uvedené zprávy, 24 souhlasí pouze částečně a 6 nesouhlasí. Vzhledem ke skutečnosti, že 67% respondentů uvedlo souhlas, potvrzují tím tvrzení: “Ředitelé mateřských škol vnímají řízení školy v ekonomické oblasti jako nadměrnou zátěž a značnou odpovědnost.“ Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 10
10. Souhlasíte s tvrzením ze zprávy Klesající výsledky českého školství: počet odpovědí souhlasím
60 (67%)
souhlasím pouze částečně nesouhlasím
24 (26%) 6 (7%)
Obrázek č. 10 Otázka č. 11 – Považujete republikový normativ počtu nepedagogických pracovníků za dostatečný pro zabezpečení provozu MŠ (školník, uklizečky, kuchařky, vedoucí ŠJ) a současně pro zaměstnance, který vykonává činnost v ekonomické oblasti? Na otázku odpovědělo 93 respondentů, 1 dotázaný neodpověděl. Za nedostatečný, popřípadě na hranici únosnosti, považuje republikový normativ nepedagogických pracovníků celkem 79 (85%) respondentů. Jako dostatečný ho vnímá 14 (15%) dotázaných. Jelikož nelze předpokládat zvýšení normativního počtu ze strany MŠMT, je nezbytné, aby jednotlivé funkce a rozmístění pracovníků bylo provedeno vždy účelně a prakticky. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 11 - 42 -
11. Republikový normativ počtu nepedagogických pracovníků: počet odpovědí normativní počet pracovníků je dostatečný
14 (15%)
ne, normativní počet je na hranici únosnosti ne, normativní počet pracovníků je nedostatečný
48 (52%) 31 (33%)
Obrázek č. 11
Otázka č. 12 – Domníváte se, že je funkce ekonoma pro vaši organizaci nepostradatelná? Na otázku odpovědělo všech 94 respondentů. Funkci ekonoma v mateřské škole považuje za rozhodně nepostradatelnou 66 (70%) dotázaných, za pravděpodobně nepostradatelnou 19 (20%) a nesouhlasné stanovisko vyjádřilo 9 (10%) respondentů. Z odpovědí vyplývá skutečnost, že si ředitelé uvědomují důležitost funkce ekonoma pro zajištění dobrého chodu školy a současně jako podřízeného zaměstnance, na kterého je možné delegovat kompetence z ekonomické oblasti řízení školy. Spektrum odpovědí v grafickém znázornění viz. Obrázek č. 12
12. Domíváte se, že je funkce ekonoma ve vaší organizaci nepostradatelná: počet odpovědí 66 (70%)
ano, rozhodně ano, pravděpodobně ne
19 (20%) 9 (10%)
Obrázek č. 12
- 43 -
Doplňující otázka č. 13 – Jak velký pracovní úvazek má zaměstnanec pro výkon funkce ekonoma? Z výsledků šetření vyplývá, že nejčastěji (33 odpovědí) nejsou ekonomové zaměstnanci školy, popřípadě vykonávají práci na základě dohody o činnosti. Jako další varianty jsou 0,5 pracovní úvazek ekonoma (21 odpovědí), 0,25 úvazku (19 odpovědí), 0,75 úvazku (2 odpovědi) a plný úvazek pouze v 9 případech. Doplňující otázka č. 14 – Domníváte se, že by bylo pro školu přínosem, pokud by mohl ekonom pracovat na plný úvazek? Na
tuto
otázku
odpovědělo
ano,
rozhodně
47
dotázaných,
ano,
pravděpodobně 20 dotázaných, ne 15 dotázaných a ekonom pracuje na plný úvazek 9 dotázaných. Souvislost odpovědí na tuto otázku a na dotaz ohledně velikosti školy nebyla prokázána. Doplňující otázka č. 15 – Má ekonomický zaměstnanec minimálně střední odborné vzdělání pro výkon své funkce? Z odpovědí vyplývá, že 97% ekonomických pracovníků má střední odborné vzdělání v oboru ekonomie, 3% toto vzdělání nemá. Doplňující otázka č. 16. - Dochází u vás k delegování části povinností ředitele na ekonoma? Na otázku odpovědělo kladně 46 respondentů a záporně 41 dotázaných. Doplňující otázka č. 17 – Delegoval(a) byste více povinností na ekonoma v případě, kdyby pracoval na plný úvazek? 66 ředitelů (89%) odpovědělo kladně, 8 ředitelů (11%) odpovědělo záporně. Doplňující otázka č. 18 – Jste s výsledky práce a pracovním nasazením ekonoma spokojen(a)? Ano, rozhodně odpovědělo 48 ředitelů (78%), ano, částečně odpovědělo 10 ředitelů (16%) a odpověď ne zvolili 4 ředitelé (6%). Doplňující otázka č. 19 – Jak velká je vaše škola? možnosti
počet odpovědí - 44 -
1 – 2 třídy
23
3 – 5 tříd
43
6 a více tříd samostatná MŠ
9
více MŠ sloučených
5
MŠ se ZŠ
5
jiná možnost
17
Doplňující otázka č. 20 – Jak dlouho vykonáváte funkci ředitele?
3
0 – 5 let
13
6 – 10
14
11 – 15
23
16 – 20
9
21 a více
13
Vyhodnocení dotazníkového šetření Prostřednictvím vyhodnocených odpovědí na otázky v dotazníkovém šetření
bylo možné seznámit se s názory některých ředitelů a ekonomů mateřských škol a získat přehled o konkrétních údajích z jejich organizací. Vzhledem k počtu respondentů vypovídají informace částečně o současném stavu v ekonomické oblasti řízení v jednotlivých mateřských školách. Otázka dalšího vzdělávání je zejména u řídících pracovníků ve školství zcela zásadní a velmi důležitá. V rámci povinného funkčního studia 40 určeného pro ředitele škol se ředitelé seznámí se základními znalostmi z oblasti práva, vedení lidí, řízení pedagogického procesu a ekonomie. Tímto studiem ředitelé nezískají odborné ekonomické vzdělání, ale díky těmto znalostem podstatně sníží rizika odpovědnosti a možných pochybení při řízení školy. Z výsledků vyplynulo, že nadpoloviční většina ředitelů se seznámila s problematikou ekonomického fungování organizace během studia nebo formou dalšího vzdělávání, návštěvou kurzů apod. Počet 17 ředitelů (tj. 24% z celkového počtu), kteří neabsolvovali v ekonomické oblasti žádný seminář či samostudium, je velmi vysoký. Jaké jsou příčiny tohoto stavu, se můžeme pouze domnívat, pravděpodobně se jedná o nedostatek časového prostoru v rámci
40
§ 5 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, § 5 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.
- 45 -
pracovního procesu. Souvislost dalšího vzdělávání s délkou vykonávání funkce ředitele školy nebyla prokázána. Nejčastějším zdrojem informací respondenti označili možnost jiných zdrojů informací, které nebyly v dotazníku specifikovány a mohly být dopsány. Doplněny byly pouze dvě odpovědi: konzultace s kolegyněmi z jiných škol, informace od ekonomky. Počet odpovědí na možnost poskytovaných informací zřizovatelem je velmi nízký, zejména proto, že zřizovatel by měl být logicky nejbližším spolupracovníkem a partnerem pro jím zřizované organizace. Při porovnání s odpovědí na další otázku, týkající se spokojenosti se spoluprací se zřizovatelem, je zřejmé, že vztahy ředitele se zřizovatelem nejsou odvislé od množství poskytovaných informací. Vysoké procento dotázaných je spokojeno se spoluprací se zřizovatelem. Nicméně 19 ředitelů uvedlo, že zřizovatel nemá o spolupráci zájem a nemohou tak očekávat z jeho strany podporu a pomoc při výkonu své funkce. Můžeme usuzovat, že přístup zřizovatelů ke svým zřizovaným organizacím je individuální a do velké míry ovlivněný konkrétními osobnostmi. Z výsledků šetření, ohledně rozdělení pracovní doby mezi jednotlivé činnosti, vyplynulo, že jsou ředitelé nuceni věnovat podstatnou část své pracovní doby (30%) provozním záležitostem. Provozní činnosti nebyly specifikovány a tak můžeme pouze usuzovat, jestli se jedná o záležitosti spojené se správou budovy, majetku, zajištění realizace oprav, revizí apod. Zbývající čas věnovaný ostatním povinnostem ředitele školy je téměř rovnoměrně rozdělený mezi pedagogickou činnost a záležitosti z ekonomické oblasti řízení školy. Také ekonomičtí pracovníci věnují provozním povinnostem značnou část pracovní doby. V případě vyššího normativního počtu nepedagogických pracovníků by mohl ekonom více času věnovat ekonomickým záležitostem a tak účinně snížit zátěž pro ředitele školy. Jedním z možných řešení, která by měla vést ke snížení zátěže ředitele školy v ekonomické oblasti řízení, je delegování povinností na podřízené pracovníky a současně využívání služeb v oblasti zpracování účetnictví a mezd. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že tuto možnost v současné době využívá pro vedení účetnictví 61% dotázaných a pro zpracování mezd 70% respondentů.
- 46 -
V porovnání s odpověďmi na ostatní otázky vyplývá vzájemná souvislost mezi vedením veškerého účetnictví vlastními silami a nespokojeností ředitele s přemírou odpovědnosti. U škol, které si vedou veškeré účetnictví samy, uvádí nadpoloviční většina ředitelů nespokojenost s nadměrnou pracovní zátěží, pouze jeden ředitel odpověděl, že je rozhodně spokojený. Počet nepedagogických pracovníků ve školství považuje za nedostatečný 85% dotázaných. Jelikož nemůžeme předpokládat zvýšení normativního počtu pracovníků ze strany MŠMT, je nezbytné, aby jednotlivé funkce a rozmístění pracovníků bylo provedeno na základě účelovosti. Z odpovědí na otázky ohledně funkce ekonoma a jeho přínosu pro organizaci vyplývá skutečnost, že si ředitelé uvědomují důležitost funkce ekonoma pro zajištění dobrého chodu školy a současně jako podřízeného zaměstnance, na kterého je možné delegovat kompetence z ekonomické oblasti řízení školy. Co je však příčinou toho, že možnost delegovat kompetence na ekonomického pracovníka využívá pouze 46 ředitelů a 41 dotázaných tuto možnost nevyužije? Vysvětlením by mohla být odpověď na otázku, zda by ředitel delegoval více kompetencí na ekonoma v případě, kdyby pracoval na plný úvazek. Zde 66 ředitelů odpovědělo kladně a pouze 8 záporně. 3.1
Posouzení předložených tvrzení Ředitelé mateřských škol vnímají řízení školy v ekonomické oblasti jako
nadměrnou zátěž a značnou odpovědnost. Odpovědi na položené otázky potvrzují předložené tvrzení. “Jste spokoje(a) se současným stavem v ekonomické oblasti řízení školy a s mírou odpovědnosti?“ 73% ředitelů vnímá řízení školy v ekonomické oblasti jako značnou zátěž a cítí se zatíženi velkou odpovědností. V porovnání s odpověďmi na ostatní otázky vyplývá vzájemná souvislost mezi nespokojeností ředitele s přemírou odpovědnosti a s požadavkem na plný úvazek ekonoma. „Souhlasíte s tvrzením - Pokud se mají ředitelé zaměřit více na kvalitu výuky, bude nutné snížit jejich provozní a administrativní zátěž. Centralizovat některé agendy, delegovat úkoly na osobu v nižší platové třídě“. 67% respondentů uvedlo souhlasné stanovisko s předloženým tvrzením. - 47 -
Ředitelé školy dostatečně nevyužívají možnosti delegování svých kompetencí na podřízené pracovníky, zejména na ekonomické pracovníky. Odpovědi respondentů nepotvrdily výše uvedené tvrzení. Z výsledků šetření vyplývá, že k delegování kompetencí na ostatní členy managementu školy v ekonomické oblasti dochází, čímž se nepotvrdilo výše uvedené tvrzení. Nicméně podíl práce ředitele v ekonomické oblasti (vyjádřený 47%) je stále vysoký. K delegování kompetencí na zástupce ředitele dochází v dotázaných mateřských školách minimálně. K vyšší míře delegovaných povinností na ekonomického pracovníka a vedoucí školní jídelny (nyní celkem 44%) by pravděpodobně mohlo dojít v případě zvýšení jejich pracovního úvazku. Skutečnost o delegování kompetencí ředitele na ekonoma potvrdilo 46 dotázaných, nicméně ve 41 mateřských školách k delegování nedochází. Funkci ekonoma mateřské školy by měl vykonávat pracovník zaměstnaný na plný pracovní úvazek. Odpovědi na položené otázky potvrzují předložené tvrzení. Funkci ekonoma v mateřské škole považuje za nepostradatelnou 70% dotázaných a stejné procento se domnívá, že by bylo pro školu přínosem, pokud by mohl ekonom pracovat na plný úvazek. 66 ředitelů (89%) uvedlo, že by v tomto případě delegovalo na ekonoma více povinností. Požadavek na plný pracovní úvazek ekonomického pracovníka nemá přímou souvislost s velikostí školy. Téměř všichni ředitelé jsou s výsledky práce současného ekonoma spokojeni. Výsledky dotazníkového
šetření
potvrdily
význam
a
smysluplnost
vypracování této práce. Ředitelé mateřských škol svými odpověďmi jednoznačně potvrdili tvrzení o tom, že jim povinnosti v oblasti ekonomického řízení přinášejí velké množství starostí a obav z odpovědnosti za všechna rozhodnutí, která musí každodenně činit. Podstatná část ředitelů škol by ráda delegovala více úkolů na podřízené pracovníky, ale této možnosti využívá pouze polovina z nich. Na základě konstatování této skutečnosti, kterou odhalilo dotazníkové šetření, bychom mohli dojít k závěru, že je ve školách tak nízký počet pracovníků, že již není na koho delegovat, nebo má ředitel obavy z odborné způsobilosti podřízených. Výsledky dotazníkového šetření nám dají na tuto otázku odpověď: většina ředitelů je s výkonem práce ekonomického pracovníka spokojená a v případě zvýšení jeho
- 48 -
pracovního úvazku by na něj delegovala více povinností a považovala by tuto možnost za přínosnou. 3.2
Osvědčená řešení a doporučení Osvědčená řešení a doporučení pro ředitele mateřské školy, která vychází
z teoretické části a dotazníkové šetření. 1. Pro ředitele školy, kterému se nedostává podpory ze strany zřizovatele, jsou možná následující doporučení: užší vzájemná spolupráce mezi ostatními školskými subjekty (předávání informací, poskytování rad a osvědčených postupů), pokus o navázání bližších vztahů se zřizovatelem (prezentace školy, společné akce), výzva směrem ke zřizovateli o možnostech častějšího setkávání, pořádání porad, konzultací a vzájemné spolupráce. 2. Nezastupitelná role dalšího vzdělávání, prohlubování a rozšiřování kvalifikace, právní povědomí ředitelů ve všech oblastech činnosti školy. Získání znalostí z ekonomické oblasti řízení školy může snížit rizika vyplývající z odpovědnosti ředitele, eliminovat chybná rozhodnutí a vyvarovat se možným opomenutím. 3. Zodpovědný výběr pracovníků, kteří budou schopni a ochotni podílet se na společné práci, delegování kompetencí na střední management školy, praktické rozdělení povinností v rámci ekonomické činnosti školy, při hospodaření se svěřeným majetkem a státními dotacemi. 4. Důslednou vnitřní finanční kontrolou sníží ředitel rizika spojená s odpovědností. Kontrolní činnost může být méně časově náročná, než vykonávání veškeré práce v jedné osobě a současně se sníží riziko chybných úkonů, nesprávných rozhodnutí nebo opomenutí. 5. Vydáním směrnic vytvoří ředitel přehledný a srozumitelný systém pravidel pro plynulý chod školy. Vydání a dodržování směrnic je jedním z prostředků, které vedou ke snížení rizik pramenících z odpovědnosti ředitele školy v ekonomické oblasti řízení. 6. Vhodnost využití externích dodavatelů pro vedení účetnictví a zpracování mzdové agendy, ve smlouvě nutnost vymezení odpovědnosti za správnost vedení účetnictví a odpovědnosti dodavatele za vznik případné škody.
- 49 -
7. Účelnost kombinace ekonomického pracovníka jako zaměstnance školy, který úzce spolupracuje s ředitelem a podílí se na zpracování účetních podkladů. Finální účetnické práce provádí smluvní externí dodavatel služeb, který je hrazen z provozních prostředků školy. 8. Snaha ředitele o zvýšení úvazku ekonomického pracovníka v závislosti na velikosti školy, konkrétních podmínkách v dané škole, v potřebě delegování více kompetencí nebo možném rozšíření povinností tohoto zaměstnance. 9. Uzavírání dohod o odpovědnosti za pokladní hotovost, sklad potravin, sklad čisticích prostředků, za svěřené předměty.
Závěr Na základě výsledků dotazníkového šetření a teoretického popsání povinností ředitele v oblasti ekonomiky, financování a vedení účetnictví byla zmapována daná problematika. Cílem práce bylo nalézt vhodná doporučení, která by vedla ke snížení nadměrné zátěže ředitelů mateřských škol v ekonomické oblasti řízení. Cíle mělo být dosaženo na základě sumarizace povinností ředitele v ekonomické oblasti řízení, formulací prostředků, které vedou ke snížení rizik pramenících z odpovědnosti ředitele, vytvořením přehledu povinností a činností, které je možné a vhodné delegovat na podřízené pracovníky. Stanoveného cíle bylo dosaženo. Byla vypracována osvědčená řešení a doporučení, která mohou sloužit jako stručný návod s popisem jednotlivých kroků, které vedou ke snížení nadměrné zátěže ředitele školy. Mnoho otázek, ale zvláště odpovědí, zůstává otevřených a je třeba, aby každý ze zainteresovaných řídících pracovníků pokračoval v hledání dalších řešení, která budou prospěšná pro práci ředitele a celé mateřské školy. Závěrečná bakalářská práce by mohla být využita jako soubor informací o povinnostech ředitele mateřské školy a možnostech rozdělení kompetencí mezi ostatní pracovníky v oblasti ekonomiky, financování a účetnictví. Práce by mohla být přínosná zejména pro začínající ředitele a pracovníky školy, kteří vykonávají ekonomické činnosti.
- 50 -
Seznam použitých zdrojů Monografie DRUCKER, P.F. 2007. To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. Praha: Management Press, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-7261-066-2. MIKÁČ, J.; PUŠKINOVÁ M. 2011. Vnitřní předpisy směrnice a řády ve školství. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011. ISBN 978-80-7357-635-6. PLAMÍNEK, J. 2008. Vedení lidí, týmů a firem. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2448-5. POLÁK, P.; ŠRAMKOVÁ , D. & TRUKSOVÁ, M. 2007. Průvodce rokem ředitele základní a mateřské školy. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-388-3. SEDLÁČEK, T. 2009. Ekonomie dobra a zla. Praha: Nakladatelství 65.pole, 2009. ISBN 978-80-903944-3-8. VALENTA, J. 2010. Právní rámec řízení škol a školských zařízení. Praha: PARIS Tisk FINIDR, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-87173-16-9. VODÁČEK, L.; VODÁČKOVÁ, O. 2009. Moderní management v teorii a praxi. Praha: Management Press, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7261-197-3.
Odborná periodika HAVEL, J. 2010. Trestní zákon z pohledu ředitele školy. Řízení školy. 2010, roč. VII, č. 2, s. 24. ISSN 1214-8679 LHOTKOVÁ, I. 2010. Hýčkáme si ředitele škol … ale opravdu všechny? Řízení školy. 2011, roč. VII, č. 11, s. 3. ISSN 1214-8679. RYMEŠ, M. 2011. Významný atribut pozice manažera – autorita. Řízení školy. 2011, roč. VIII, č. 7, s. 29. ISSN 1214-8679.
- 51 -
Právní předpisy Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů Zákon č. 128/2000 S., o obcích Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim NV č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění NV č. 273/2009 Sb. NV č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích - 52 -
Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole To vše ve znění pozdějších předpisů. Internetové stránky Směrnice č. j. 28 768/2005-45 publikovaná v částce 7/2005 Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. Dostupné na WWW: http://aplikace.msmt.cz/PDF/HPSMERNICE28768.pdf.
- 53 -
Příloha č. 1 Vzor dotazníkového šetření Otázka č. 1 Jakou zastáváte funkci? -
Ředitele
-
Ekonoma (hospodářky)
-
Učitele
-
Vedoucího ŠJ
-
Jinou
Otázka č. 2 Jakého vzdělání jste dosáhl(a) v ekonomické oblasti? -
Střední odborné
-
Vysokoškolské
-
Kurzy, funkční studium
-
Školení, semináře, samostudium
-
Žádné
Otázka č. 3 Jaké odborné publikace a ostatní zdroje informací využíváte v ekonomické oblasti řízení? -
Odborná literatura, knihy
-
Odborné publikace (měsíčníky)
-
Informace na webových stránkách
-
Školení, semináře
-
Informace poskytované zřizovatelem
-
Jiné
Otázka č. 4 Jste spokojen(a) se současným stavem v ekonomické oblasti řízení vaší školy a s mírou odpovědnosti, která na základě vykonávané funkce pro vás vyplývá? Ředitel školy - odpovědnost za všechna rozhodnutí, hospodaření školy, účetnictví organizace. Ekonom školy - odpovědnost na základě pracovní smlouvy, pracovní náplně, smlouvy o hmotné odpovědnosti. -
Rozhodně ano - 54 -
-
Ano s výhradami
-
Ano i ne, cítím se zatížen(a) velkou odpovědností
-
Ne, jsem ochoten(a) vzdát se části pravomocí
-
Rozhodně ne
Otázka č. 5 Pociťujete ze strany zřizovatele ochotu pomoci vám v ekonomické oblasti řízení školy (porady, předávání nových informací, metodické materiály, konzultace)? -
Rozhodně ano, kdykoliv se mohu na zřizovatele obrátit
-
Ano, zřizovatel má snahu, spolupráce existuje
-
Ne, zřizovatel nemá zájem
-
Rozhodně ne, zřizovatel čeká na možnou chybu
-
Jiná možnost odpovědi
Otázka č. 6 Pokuste se zhruba procentuálně vyjádřit rozdělení kompetencí mezi management školy v oblasti ekonomických činností. -
Ředitel
-
Zástupce ředitele
-
Ekonomický pracovník
-
Vedoucí školní jídelny
-
Jiná funkce
Otázka č. 7A Pokuste se zhruba procentuálně vyjádřit rozdělení vaší pracovní doby mezi jednotlivé sféry vašich povinností – otázka pro ředitele. -
Přímá pedagogická činnost
-
Řízení pedagogického procesu
-
Ekonomická a účetní
-
Pracovně právní
-
Provozní
-
Ostatní
Otázka č. 7B Pokuste se zhruba procentuálně vyjádřit rozdělení vaší pracovní doby mezi jednotlivé sféry vašich povinností – otázka pro ekonoma. -
Ekonomické a účetní - 55 -
-
Pracovně právní
-
Provozní
-
Ostatní
Otázka č. 8 Využíváte pro vedení účetnictví externí dodavatele (firmy, OSVČ)? -
Ano, včetně pomoci při sestavování rozpočtu
-
Ano, dodavatel zpracovává námi dodané podklady
-
Ne, vše si zajišťujeme sami
Otázka č. 9 Využíváte pro zpracování mezd externí dodavatele (firmy, OSVČ)? -
Ano, včetně vedení personální agendy
-
Ano, dodavatel zpracovává námi dodané podklady
-
Ne, vše si zajišťujeme sami
Otázka č. 10 Souhlasíte s tvrzením ze zprávy s názvem Klesající výsledky českého základního a středního školství: Fakta a řešení od společnosti McKinsey & Company, září 2010: Pokud se mají ředitelé zaměřit více na kvalitu výuky, bude nutné snížit jejich provozní a administrativní zátěž. Centralizovat některé agendy, delegovat úkoly na osobu v nižší platové třídě. -
Souhlasím
-
Souhlasím pouze částečně
-
Nesouhlasím
Otázka č. 11 Považujete republikový normativ počtu nepedagogických pracovníků za dostatečný pro zabezpečení provozu MŠ (školník, uklizečky, kuchařky, vedoucí ŠJ) a současně pro zaměstnance, který vykonává činnost v ekonomické oblasti? -
Normativní počet pracovníků je dostatečný
-
Ne, normativní počet je na hranici únosnosti
-
Ne, normativní počet pracovníků je nedostatečný
- 56 -
Otázka č. 12 Domníváte se, že je funkce ekonoma pro vaši organizaci nepostradatelná? -
Ano, rozhodně
-
Ano, pravděpodobně
-
Ne
Doplňující otázka č. 13 Jak velký pracovní úvazek má zaměstnanec pro výkon funkce ekonoma? -
0,25
-
0,5
-
0,75
-
1
-
Jiná možnost
Doplňující otázka č. 14 Domníváte se, že by bylo pro školu přínosem, pokud by mohl ekonom pracovat na plný úvazek? -
ano, rozhodně
-
ano, pravděpodobně
-
ne
-
ekonom pracuje na plný úvazek
Doplňující otázka č. 15 Má ekonomický zaměstnanec minimálně střední odborné vzdělání pro výkon své funkce? -
Ano
-
Ne
Doplňující otázka č. 16. Dochází u vás k delegování části povinností ředitele na ekonoma? -
Ano
-
Ne
Doplňující otázka č. 17 Delegoval(a) byste více povinností na ekonoma v případě, kdyby pracoval na plný úvazek? -
Ano
-
Ne - 57 -
Doplňující otázka č. 18 Jste s výsledky práce a pracovním nasazením ekonoma spokojen(a)? -
Ano, rozhodně
-
ano, částečně
-
ne
Doplňující otázka č. 19 Jak velká je vaše škola? možnosti 1 – 2 třídy 3 – 5 tříd 6 a více tříd samostatná MŠ více MŠ sloučených MŠ se ZŠ jiná možnost Doplňující otázka č. 20 Jak dlouho vykonáváte funkci ředitele? 0 – 5 let 6 – 10 11 – 15 16 – 20 21 a více
- 58 -
