Editace funkčních prvků

KAPITOLA 7

Editace funkčních prvků Po dokončení této kapitoly budete schopni:             

K1935-komplet.indb 261

Upravovat funkční prvky pomocí volby Definition a poklepáním Upravovat náčrty pro tvarové úpravy potřebující náčrt Odstraňovat funkční prvky Provádět správu funkčních prvků a náčrtů pomocí vyjmutí, kopírování a vkládání Vyjímat, kopírovat a vkládat funkční prvky a náčrty Kopírovat funkční prvky pomocí techniky „drag-and-drop“ (přetažení myší) Kopírovat a vkládat PartBody Deaktivovat a aktivovat funkční prvky Definovat funkční prvky v pracovním objektu Měnit pořadí prvků Pochopit dědičné vztahy objektů Pochopit pojem aktualizace diagnózy Měřit prvky

3.2.2012 7:20:40

262

Kapitola 7 – Editace funkčních prvků

Editace funkčního prvku modelu Editace je jedním z nejdůležitějších aspektů návrhového cyklu výrobku. Téměř všechny návrhy vyžadují úpravy, buď hned při svém vzniku, nebo až po vytvoření. Jak jsme již uvedli výše, program CATIA V5 je parametrický software založený na funkčních prvcích. Proto jsou návrhy vytvořené v programu CATIA V5 kombinací jednotlivých prvků, které společně tvoří model tělesa. Všechny tyto funkce lze editovat samostatně. Například obrázek 7.1: Zde vidíte základní desku s některými otvory vytvořenými pomocí nástroje Hole. V tomto příkladu můžete pomocí jednoduchých editačních operací nahradit prosté otvory umístěné na základní desce otvory se zahloubením. Chcete-li to provést, poklepejte na díru, kterou chcete upravit. Zobrazí se dialogové okno Hole Definition. V tomto okně vyberte kartu Type a pak v rozbalovacím menu klepněte na volbu Counterbored. V dialogovém okně Hole Definition klepněte na tlačítko OK. Jednoduchý otvor bude nahrazen zahloubeným otvorem. Obrázek 7.2 ukazuje základní desku s otvory se zahloubením.

Obrázek 7.1 Základní deska s jednoduchými otvory

Obrázek 7.2 Upravená základní deska

Podobně můžete upravit referenční prvky, náčrty pro objem a další vlastnosti modelu. Pamatujte si, že funkce, které jsou závislé na referenčních prvcích, se při změně referenčních prvků upraví automaticky. Například když jste vytvořili vysunutou funkci vysunutím náčrtu nakresleného v rovině, která je odsazena od přední strany modelu, tak se při úpravě vzdálenosti odsazení funkce vytvořená v této rovině automaticky upravila. Metody úprav v programu CATIA V5 probereme v následující části.

Editace pomocí volby Definition Funkce v programu CATIA V5 se obecně upravují pomocí volby Definition. Vyberte funkční prvek ze stromu specifikace nebo z geometrické oblasti a klepnutím pravým tlačítkem vyvolejte kontextovou nabídku. Přesuňte kurzor na název funkčního prvku zobrazený v dolní části kontextové nabídky. Zobrazí se rolovací menu. Z této nabídky vyberte položku Definition. Zobrazí se dialogové okno odpovídající vybrané funkci. Pomocí možností v dialogovém okně upravte parametry funkce a pak okno zavřete klepnutím na tlačítko OK. Funkce se automaticky upraví.

Editace poklepáním V programu CATIA V5 můžete upravit funkční prvek také poklepáním na něj. Zobrazí se dialogové okno odpovídající vybrané funkci. V tomto dialogovém okně upravte požadované


3.2.2012 7:20:40

263

parametry a pak klepnutím na tlačítko OK dialogové okno zavřete. Funkční prvek se automaticky upraví.

Editace náčrtu pro operace vyžadující náčrt V programu CATIA V5 můžete také upravovat náčrty funkčních prvků. Chcete-li to provést, rozbalte strom specifikace a pak rozbalte větev funkce náčrtu, jejíž náčrt chcete upravit. Vyberte položku Sketch a klepnutím pravým tlačítkem vyvolejte kontextovou nabídku. Přesuňte kurzor na název náčrtu v dolní části kontextové nabídky a v rolovacím menu vyberte volbu Edit. Vyvolá se prostředí Sketcher. Případně můžete poklepáním na náčrt vyvolat prostředí Sketcher, abyste mohli upravit náčrt. Nyní upravte náčrt pomocí nástrojů v pracovním prostředí Sketcher a pak Sketcher ukončete. Funkce se automaticky upraví.

7 Editace funkčních prvků

Editace funkčního prvku modelu

Předefinování rovin náčrtů v náčrtech Dále můžete předefinovat rovinu náčrtu ve funkci náčrtu a tím ji umístit v jiné rovině. Chcete-li upravit náčrt, vyberte jej ze stromu specifikace a vyvolejte kontextovou nabídku. Přesuňte kurzor na název náčrtu v dolní části kontextové nabídky a z kaskádové nabídky vyberte volbu Change Sketch Support. Zobrazí se dialogové okno Sketch Positioning, které vidíte na obrázku 7.3. Název aktuální roviny náčrtu je zobrazen v zobrazovacím poli Reference. Vyberte jinou rovinu nebo plochu jako rovinu náčrtu. Název vybrané roviny nebo plochy se zobrazuje v zobrazovacím poli Reference. V geometrické oblasti se zobrazuje také náhled náčrtu na nově zvolené rovině. V dialogovém okně Sketch Positioning klepněte na tlačítko OK.

Obrázek 7.3 Dialogové okno Sketch Positioning

Obrázek 7.4 ukazuje základní funkční prvek tohoto modelu vytvořený vysunutím náčrtu nakresleného v rovině yz. Obrázek 7.5 znázorňuje model po předefinování roviny náčrtu základního objemu z roviny yz na rovinu zx. Když předefinujete rovinu náčrtu pro funkční prvek, někdy se zobrazí okno se zprávou Warning, které vidíte na obrázku 7.6. Informuje vás, že pokud předefinujete rovinu náčrtu,


3.2.2012 7:20:40


264

pak může být náčrt nekonzistentní nebo nadměrně definovaný. V okně se zprávou Warning klepněte na tlačítko OK. V tomto případě platí, že pokud je náčrt nekonzistentní nebo nadměrně definovaný, musíte jej upravit.

Obrázek 7.4 Základní objem vytvořený v rovině yz

Obrázek 7.5 Model po předefinování roviny náčrtu základní objem na rovinu zx

Obrázek 7.6 Okno se zprávou Warning

Odstranění nežádoucích funkčních prvků Nežádoucí funkce můžete odstranit z modelu jejich vybráním v geometrické oblasti nebo ve stromu specifikace. Chcete-li to provést, vyberte funkci a stiskněte klávesu Delete. Alternativně můžete klepnout pravým tlačítkem a z kontextové nabídky vybrat volbu Delete. Když to provedete, hrany funkčního prvku se zvýrazní. Pokud je prvek, který chcete smazat, dědičnou funkcí jiné funkce, která na ni odkazuje, pak se dědičná funkce zvýrazní v geometrické oblasti a také ve stromu specifikace. Zobrazí se dialogové okno Delete, které vidíte na obrázku 7.7. V dialogovém okně Delete je ve výchozím nastavení zaškrtnuto políčko Delete all children. V důsledku toho budou všechny závislé funkce také odstraněny. Pokud zrušíte zaškrtnutí tohoto políčka a pak v dialogovém okně Delete klepnete na tlačítko OK, těleso části se vybarví červenou barvou a zobrazí se dialogové okno Update Diagnose. Pokud se dialogové okno Update Diagnose nezobrazí, pak v panelu nástrojů Tools klepněte na tlačítko Update All. Potom se dialogové okno Update Diagnose zobrazí. Pomocí tohoto dialogového okna můžete upravit chybějící odkazy funkcí, které odkazovaly na odstraněné funkce. O dialogovém okně Update Diagnose se dozvíte více dále v této kapitole.


3.2.2012 7:20:41


265

Editace funkčních prvků

7

Obrázek 7.7 Dialogové okno Delete

Pokud jste otevřeli soubor se zaškrtnutým políčkem Enable hybrid design v dialogovém okně New Part, bude při mazání funkcí náčrtu vybráno zaškrtávací políčko Delete aggregated elements. Pamatujte si, že zaškrtnutí tohoto políčka při odstranění funkce způsobí také odstranění náčrtu spojeného s touto funkcí. Pokud zrušíte zaškrtnutí tohoto políčka, pak se náčrt spojený s touto funkcí neodstraní. Pokud jste otevřeli soubor se zrušeným zaškrtnutím políčka Enable hybrid design, políčko Delete aggregated elements nebude povoleno. V takovém případě bude povoleno políčko Delete exclusive parents. Vyberete-li toto políčko, pak se při mazání funkce odstraní také náčrt spojený s touto funkcí. Pokud tato funkce neodkazovala na jinou funkci, dialogové okno Delete se nezobrazí. Když vyberete funkci a stiskněte klávesu Delete, funkce se automaticky vymaže.

Správa funkcí a náčrtů pomocí příkazů Cut, Copy a Paste Program CATIA V5 umožňuje využívat funkce Windows Cut, Copy a Paste k vyjímání nebo kopírování funkčních prvků a náčrtů a jejich vkládání do vybrané roviny nebo plochy. Způsob použití těchto prvků je stejný jako v jiných aplikacích Windows. Vyberte funkční prvek nebo náčrt, který chcete vyjmout nebo kopírovat. Chcete-li vybrané položky vyjmout, vyberte příkaz Cut z kontextové nabídky nebo pomocí kláves Ctrl + X. Vybrané položky budou odstraněny. Nyní vyberte plochu nebo rovinu, do které chcete položku vložit, a potom použijte příkaz Paste z kontextové nabídky nebo pomocí kláves Ctrl + V. Všimněte si, že pokud výsledný funkční prvek splývá s modelem, zobrazí se dialogové okno Warnings, které vidíte na obrázku 7.8. Toto dialogové okno vás informuje, že operace provedená na funkci je zbytečná. Klepnutím na tlačítko Close zavřete dialogové okno. V tomto případě je třeba upravit funkci a otočit směr vytváření funkce. Někdy není možné kvůli geometrickým nesrovnalostem vytvořit funkční prvek na místě, kam jste ho vložili. V takových případech se zobrazí dialogové okno Update Diagnosis. Toto dialogové okno zobrazuje chyby, které nastanou při vkládání funkce. Dialogové okno Update Diagnosis probereme dále v této kapitole.


3.2.2012 7:20:41

266


Obrázek 7.8 Dialogové okno Warnings

Pokud položku zkopírujete a vložíte, vybraná položka zůstává na svém místě a její kopie se vloží do vybrané roviny nebo plochy. Chcete-li některou položku zkopírovat, vyberte ji a pak použijte příkaz Copy z kontextové nabídky můžete to udělat také pomocí kláves Ctrl + C. Nyní vyberte plochu nebo rovinu jako referenci, kam chcete vložit kopírovanou položku, a proveďte vložení pomocí kláves Ctrl + V. Po vložení funkce náčrtu se vždy doporučuje upravit náčrt zkopírovaných funkcí tak, aby byly správně umístěny s ohledem na okolí.

Tip Chcete-li vložit vybraný náčrt, musíte jako referenci vybrat rovinu nebo rovinnou plochu. Také když vkládáte funkční prvek založený na náčrtu nebo díru vytvořenou pomocí nástroje Hole, musíte jako referenci vybrat rovinu nebo rovinnou plochu. Při vkládání zkosení, zaoblení a návrhů musíte jako referenci vybrat hranu nebo hrany.

Porozumění konceptu funkce Update Diagnosis Někdy se po úpravě či modifikaci funkčního prvku zobrazí dialogové okno Update Diagnosis, které vidíte na obrázku 7.9.

Obrázek 7.9 Dialogové okno Update Diagnosis

Toto dialogové okno zobrazuje problémy v dalších funkcích způsobené úpravami vybraného funkčního prvku. V takovém případě pak musíte upravit další funkce – například když je blok vytvořen jako základní objem modelu a jeho hrany jsou zaoblené. Vytvořte další funkční prvek, jehož náčrt je vysunut z tangenciálního okraje zaoblení. Nyní musíte s ohledem na


3.2.2012 7:20:41

267

design modelu odstranit zaoblení. Při mazání zaoblení se zobrazí dialogové okno Delete, které vás vyzve k odstranění dědičných funkcí. Pokud odstraníte dědičné funkce, odstraní se i prvky, jejichž náčrt se odkazoval na tangenciální okraj. Pokud nevyberete volbu ke smazání dědičných funkcí, zobrazí se dialogové okno Update Diagnosis. To proto, že tangenciální okraj, který byl vybrán jako reference náčrtu této funkce, se maže. Proto se geometrie nebo kóta vztažená k okraji stává volnou. Proto musíte vyvolat pracovní prostředí Sketcher a předefinovat náčrt.



Když v dialogovém okně Update Diagnosis klepnete na tlačítko Edit, můžete upravit příslušnou funkci nebo náčrt, kde se vyskytl problém. Pokud klepnete na tlačítko Deactivate, funkce nebo náčrt s problémem se deaktivuje. Pokud klepnete na tlačítko Isolate, pak se náčrt s problémem izoluje a jeho kóty a vazby se smažou. Pokud klepnete na tlačítko Delete, funkce nebo náčrt s problémem se vymaže. Pokud klepnete na tlačítko Close, aniž byste upravili funkční prvek nebo náčrt s problémem, zobrazí se na položce PartBody ve stromu specifikace žlutý vykřičník. Na funkčním prvku se zobrazí žlutá spirála a na náčrtu vykřičník. To znamená, že jedna nebo více funkcí v aktuálním tělese části obsahuje chyby. Tak můžete snadno zjistit, které vlastnosti je třeba upravit.

Vyjímání, kopírování a vkládání funkcí a náčrtů Funkční prvky a náčrty z jednoho souboru můžete rovněž vyjmout či zkopírovat a vložit je do jiného souboru; například když musíte zkopírovat zaoblení z hrany modelu a vložit jej na okraj modelu v jiném souboru. Vyberte v geometrické oblasti zaoblení, které chcete zkopírovat, a pomocí kláves Ctrl + C zkopírujte vybraný funkční prvek. Nyní z nabídky vyberte příkaz Window a pak zvolte název jiného souboru, kam chcete vložit vybrané zaoblení. Tento soubor se zobrazí na obrazovce. Vyberte hranu, na kterou chcete vložit zaoblení, a pomocí kláves Ctrl + V proveďte vložení.

Kopírování funkcí pomocí techniky „drag-and-drop“ (přetažení myší) Program CATIA V5 umožňuje také použití techniky Windows „drag-and-drop“ (přetažení myší) ke zkopírování a vkládání funkcí v rámci souboru. Chcete-li to provést, stiskněte a podržte klávesu Ctrl, vyberte a přetáhněte funkční prvek pro zkopírování z geometrické oblasti nebo ze stromu specifikace na místo, kam ho chcete vložit. Na tomto místě uvolněte levé tlačítko myši. Prvek se zkopíruje. Pokud se náčrt vložené položky stane nekonzistentním nebo nadměrně definovaným, zobrazí se dialogové okno Update Diagnosis. V takovém případě může být nezbytné upravit funkční prvek nebo náčrt vloženého prvku. Obrázek 7.10 ukazuje přetažení funkčního prvku a obrázek 7.11 znázorňuje výsledný vložený prvek po úpravě náčrtu. Techniku přetažení myší můžete ve Windows použít také pro zkopírování a vložení položky z jednoho dokumentu do druhého. Chcete-li přetáhnout funkční prvek z jednoho souboru do druhého, nejprve musíte oba tyto soubory uspořádat vertikálně nebo horizontálně. To provedete příkazem Window z nabídky. Nyní postupujte stejným postupem, který jsme popsali výše, a přetáhněte funkční prvek z jednoho souboru do druhého. Obrázek 7.12 ukazuje vložení funkce zaoblení přetažením na hranu modelu v jiném souboru.


3.2.2012 7:20:42

268


Obrázek 7.10 Přetažení funkčního prvku

Obrázek 7.11 Výsledný funkční prvek po úpravě náčrtu

Kopírování a vkládání těles částí Zkopírovat a vložit do jiného souboru můžete rovněž celé těleso části (PartBody). Vložení proběhne jako u jiného tělesa. Tělesa probereme podrobněji dále v této kapitole. Chcete-li zkopírovat a vložit celé těleso části, vyberte ze stromu specifikace položku PartBody a pomocí kláves Ctrl + C je zkopírujte. Nyní otevřete jiný dokument, do kterého chcete těleso (PartBody) vložit, a vyberte ze stromu specifikace položku PartBody. Vložení proveďte pomocí kláves Ctrl + V. Když to provedete, zkopírované těleso (PartBody) se vloží jako jiné těleso.

Obrázek 7.12 Přetažení a vložení funkce zaoblení na hranu modelu v jiném souboru

Tip Techniku přetažení myší můžete použít také k vyjmutí a vložení položky v rámci souboru nebo z jednoho souboru do druhého. Chcete-li vyjmout a vložit funkci přetažením, vyberte položku, kterou chcete vyjmout, a přetáhněte kurzor. Potom kurzor přesuňte na místo, kam chcete umístit vybranou funkci, a uvolněte levé tlačítko myši. Vybraná položka se odstraní ze svého původního umístění a vloží se na určené místo.


3.2.2012 7:20:42

269

Existuje ještě další způsob vkládání tělesa části: pomocí volby Paste Special. Chcete-li použít tuto možnost, zkopírujte položku PartBody z některého souboru, a potom v cílovém souboru, kde chcete provést vložení, vyberte položku PartBody. Klepnutím pravým tlačítkem vyvolejte kontextovou nabídku a vyberte příkaz Paste Special. Zobrazí se dialogové okno Paste Special, jak vidíte na obrázku 7.13.



Obrázek 7.13 Dialogové okno Paste Special

Pokud vyberete volbu As specified in Part document, a pak v dialogovém okně Paste Special klepnete na tlačítko OK, položka PartBody se vloží jako nové těleso a ve stromu specifikace se zobrazí informace o funkci. Když však tuto volbu použijete pro funkce plochy, žádná informace o funkcích se nezkopíruje. Pokud vyberete volbu As Result With Link, položka PartBody se vloží jako nové těleso, ale informace o funkcích se ve stromu specifikace nezobrazí. Místo toho se ve stromu specifikace zobrazí jen funkce Solid. K té Solid můžete přidat další funkce. Pokud provedete jakékoli změny v mateřském modelu, ze kterého je těleso zkopírováno, projeví se tato změna také ve vloženém tělese. Chcete-li změnu vidět, pak možná budete muset aktualizovat model pomocí tlačítka Update All v panelu nástrojů Tools. Aktualizaci můžete také provést pomocí kombinace kláves Ctrl + U. Pokud vyberete volbu As Result, pak se položka PartBody vloží jako nové těleso, ale bez informací o funkcích a spojení mezi vloženým a mateřským tělesem. Proto se žádné změny v mateřském tělese neodrazí ani ve vloženém tělese.

Tip Vyberte některou plochu tělesa, které jste zkopírovali pomocí volby As Result With Link a vyvolejte kontextovou nabídku. Přesuňte kurzor na název tělesa v dolní části kontextové nabídky a vyberte volbu Open the Pointed Document. Soubor s mateřským modelem se otevře, a na mateřském modelu můžete provádět jakékoliv úpravy. Po dokončení úprav uložte a zavřete soubor. Nyní aktualizujte model pomocí kláves Ctrl + U.

Deaktivace funkcí Někdy není žádoucí, aby se funkce zobrazovala v modelu nebo v jeho pohledech na výkrese. Namísto odstranění těchto funkcí je můžete deaktivovat. Když deaktivujete funkci, zůstane v modelu nebo v jeho výkresových pohledech skrytá. Pokud pomocí tohoto modelu vytvoříte sestavu, deaktivované funkce se v něm nezobrazí. Všimněte si, že když deaktivujete funkci, pak se funkce, na které tato funkce odkazuje, deaktivují také.


3.2.2012 7:20:44

270


Chcete-li deaktivovat funkci, vyberte ji ve stromu specifikace nebo v geometrické oblasti a klepnutím pravým tlačítkem vyvolejte kontextovou nabídku. Nyní přesuňte kurzor na název vybrané funkce ve spodní části kontextové nabídky a vyberte volbu Deactivate. Pokud žádná jiná funkce neodkazovala na funkci, kterou jste deaktivovali, zobrazí se dialogové okno Deactivate, které vidíte na obrázku 7.14. V zobrazovacím poli Selection se zobrazí také jméno funkce, která se deaktivuje. Klepnutím na tlačítko OK v dialogovém okně Deactivate deaktivujte vybranou funkci. Vybraná funkce se deaktivuje a její zobrazení bude vypnuto. Na deaktivované funkci ve stromu specifikace se zobrazí symbol . Pokud má deaktivovaná funkce reference s ostatními funkcemi, pak se v dialogovém okně Deactivate aktivuje a vybere zaškrtávací políčko Deactivate all children. Funkční prvky, na které tato funkce odkazuje, se ve stromu specifikace zvýrazní. Klepnutím na tlačítko OK v dialogovém okně Deactivate deaktivujte vybrané a odkazované funkce.

Aktivace deaktivované funkce Deaktivovanou funkci můžete aktivovat volbou Activate z kontextové nabídky. Chcete-li obnovit deaktivovanou funkci, vyberte ji ve stromu specifikace a vyvolejte kontextovou nabídku. Přesuňte kurzor na název vybrané funkce ve spodní části kontextové nabídky a vyberte volbu Activate. Zobrazí se dialogové okno Activate, které vidíte na obrázku 7.15. V tomto dialogovém okně klepněte na tlačítko OK. Deaktivovaná funkce se aktivuje. Pokud má deaktivována funkce některé dědičné funkce, které byly také deaktivovány, políčko Activate all children v dialogovém okně Activate se aktivuje a vybere.

Obrázek 7.15 Dialogové okno Activate

Obrázek 7.14 Dialogové okno Deactivate

Tip Při práci na velkých sestavách se doporučuje ponechat aktivní pouze tu část, na které chcete pracovat, a ostatní deaktivovat. To vám pomůže urychlit práci. Volba Deactivate dočasně odstraní informace z paměti RAM. V důsledku toho se zvýší výpočetní rychlost systému. Po dokončení práce můžete deaktivované části opět aktivovat. O sestavách se dozvíte v dalších kapitolách.

Definování pozice funkčních prvků v pracovním objektu Definování funkcí v pracovním objektu je proces, ve kterém vracíte model do dřívějšího stavu. Tím se potlačí funkce, které v současném pracovním objektu nejsou definovány. Když je model v předchozím stavu, můžete k němu přidat nové funkce. Nově přidané funkce se přidají před funkce, které díky návratovému procesu v současném pracovním objektu nejsou definovány. Pokud při práci s modelem s více funkcemi potřebujete upravit funkci, která byla vytvořena na počátku jeho návrhového cyklu, doporučuje se vrátit model zpět k této funkci.


3.2.2012 7:20:44

271

Důvodem je skutečnost, že po každé editační operaci se minimalizuje čas regenerace. Chcete-li model vrátit zpět, vyberte funkci, ke které se chcete vrátit, a vyvolejte kontextovou nabídku. V kontextové nabídce vyberte volbu Define In Work Object. Chcete-li obnovit model zpět do normálního stavu, vyberte jeho poslední funkci a z kontextové nabídky vyberte volbu Define In Work Object.

Změna pořadí funkčních prvků



Změna pořadí se definuje jako proces, při kterém se mění pořadí, ve kterém byly funkce v modelu vytvořeny. Někdy po vytvoření modelu může být vhodné změnit pořadí, ve kterém byly funkce v modelu vytvořeny. Změnou pořadí funkcí můžete jedny funkce ve stromu specifikace umístit před jiné nebo za jiné nebo do jiných funkcí. Zvažte případ, kdy jste vytvořili obdélníkový blok se čtyřmi otvory na horní ploše, viz obrázek 7.16. Pokud nyní vytvoříte funkci pláště a odstraníte pravou horní a přední plochu z bloku, bude model vypadat podobně jako na obrázku 7.17.

Obrázek 7.16 Model s otvory na horní ploše

Obrázek 7.17 Model po opláštění

Obrázek 7.18 Dialogové okno Feature Reorder

Pokud takový výsledek nepožadujete, budete potřebovat změnit pořadí funkčního prvku pláště před funkčním prvkem otvoru. Ve stromu specifikace nebo v geometrické oblasti vyberte funkční prvek Shell a vyvolejte kontextovou nabídku. Dále posunutím kurzoru na název funkce vyvolejte kaskádovou nabídku a vyberte volbu Reorder. Zobrazí se dialogové okno Feature Reorder, které vidíte na obrázku 7.18. Program vás také vyzve k zadání nového umístění funkce. Všimněte si, že název vybrané funkce se zobrazí v prvním zobrazovacím poli v dialogovém okně Feature Reorder. V rozbalovacím menu Reorder najdete tyto tři volby: After, Before a Inside. Vyberte zde příslušnou volbu. Dále ze stromu specifikace vyberte funkci. Nové umístění se zobrazí v druhém zobrazovacím poli v dialogovém okně Feature Reorder. V dialogovém okně Feature Reorder klepněte na tlačítko OK. Funkce vybraná jako první změní své pořadí podle volby, kterou jste vybrali v rozbalovacím menu v dialogovém okně Feature Reorder. Všimněte si, že po změně pořadí funkcí musíte defi-


3.2.2012 7:20:45

272


novat poslední funkci v pracovním objektu, protože model se automaticky vrátil k funkci, která změnila pořadí. Obrázek 7.19 ukazuje model s funkčním prvkem pláště přesunutým za základní funkci. Při změně pořadí můžete také vybrat více než jednu funkci.

Obrázek 7.19 Model po změně pořadí funkce pláště

Tip Pořadí funkcí můžete změnit také přetažením v rámci stromu specifikace. Chcete-li změnit uspořádání funkcí tímto způsobem, vyberte funkci ve stromu specifikace a přetáhněte kurzor. Pak přesuňte kurzor na funkci, za kterou chcete vybranou funkci umístit.

Pochopení dědičných vztahů V programu CATIA V5 se každý model skládá z funkčních prvků. Ty jsou různými způsoby vzájemně propojeny. Obecně platí, že základní objem modelu se považuje za rodiče všech ostatních funkčních prvků. Rodičem základního objemu je však náčrt základního objemu. Rovina náčrtu, na níž je náčrt základního objemu nakreslen, se nazývá rodičem náčrtu základního objemu. Proto se rovina, na které je vypracován náčrt základního objemu, považuje za nejvyššího rodiče. Ostatní funkční prvky jsou dědičné funkce nejvyššího rodiče. Když například vytvoříte funkční prvek vysunutím náčrtu nakresleného na horní ploše základního objemu, je vysunutý funkční prvek dědičnou funkcí náčrtu, ze kterého tato vysunutá funkce vznikla. Základní objem je rodič náčrtu vysunuté funkce, protože horní plocha základního objemu byla vybrána pro nakreslení vysunuté funkce.

Obrázek 7.20 Dialogové okno Parents and Children


3.2.2012 7:20:46

273

Pamatujte si, že pokud se funkce rodiče změní, všechny změny se odrazí v dědičné funkci (funkci dítěte). Podobně platí, že pokud funkci rodiče zrušíte, dialogové okno Delete vám poskytne možnost odstranit dědičné funkce (funkce dítěte). Pokud je odstranit nechcete, musíte nově definovat odkazy pro umístění funkce. Chcete-li mezi funkcemi zobrazit vztahy rodič-dítě, vyberte funkci, jejíž rodičovské a dědičné funkce potřebujete zobrazit. Vyvolejte kontextovou nabídku a vyberte volbu Parents/Children. Zobrazí se dialogové okno Parents and Children, které vidíte na obrázku 7.20.


Měření prvků

Měření prvků Pracovní prostředí Part programu CATIA V5 poskytuje nástroje pro měření vzdálenosti, úhlu, poloměru, plochy a setrvačnosti. Pro měření těchto prvků můžete použít nástroje v panelu nástrojů Measure, který je znázorněn na obrázku 7.21. Měření body Měření mezi prvky

Měření objemu

Obrázek 7.21 Panel nástrojů Measure

Měření mezi prvky Panel nástrojů: Measure  Measure Between Chcete-li měřit vzdálenosti a úhly mezi dvěma prvky, klepněte na tlačítko Measure Between v panelu nástrojů Measure. Zobrazí se dialogové okno Measure Between, které vidíte na obrázku 7.22. Program vás vyzve k zadání prvního výběru položky, kterou chcete měřit. Vyberte první entitu pro měření. Program vás vyzve k zadání druhého výběru položky. Vyberte druhý prvek v geometrické oblasti. U vybrané entity se zobrazí připojený popisek. Tento popisek zobrazuje měření délky a úhlu pro vybrané entity. Měření délky a úhlu pro vybrané entity se zobrazí také v zobrazovacích polích Minimum distance a Angle v dialogovém okně Measure Between. Dále v dialogovém okně Measure Between klepněte na tlačítko OK. Všimněte si, že počet měřených parametrů zobrazených v oblasti Results dialogového okna Measure Between závisí na výběru zaškrtávacích políček v dialogovém okně Measure Between Customization. Chcete-li vyvolat dialogovém okno Measure Between Customization, klepněte v dialogovém okně Measure Between na tlačítko Customize. Volby v oblasti Definition v dialogovém okně Measure Between slouží k určení typu měření a prvků, které mají být vybrány. Můžete si všimnout, že ve výchozím nastavení je v oblasti Definition tohoto dialogového okna vybráno tlačítko Measure between. Pomocí této volby můžete měřit vzdálenost a úhel mezi dvěma vybranými entitami. Pokud v dialogovém okně Measure Between v oblasti Definition klepnete na tlačítko Measure between in chain mode, nastaví se po prvním měření na zbytek měření řetězový režim. Mezi stávajícími dvěma výběry se provede aktuální měření.


3.2.2012 7:20:47

274


Obrázek 7.22 Dialogové okno Measure Between

Pokud klepnete na tlačítko Measure between in fan mode, provede se zbytek měření po prvním měření v absolutním režimu. Rozbalovací menu Selection 1 mode a Selection 2 mode se používají jako filtr k určení typu prvků, který chcete vybrat. Dále můžete pomocí rozbalovacího menu Calculation mode definovat způsob výpočtu. Oblast Results slouží k zobrazení výsledků vybraných prvků. Tlačítko Create geometry v tomto dialogovém okně slouží k vytvoření bodu na vybrané geometrii. Pokud je zaškrtnuto políčko Keep Measure, pak se k vybraným prvkům připojí popisek zobrazující měření a zůstane zobrazen v geometrické oblasti i poté, co jste zavřeli dialogové okno Measure Between.

Měřicí body Panel nástrojů: Measure  Measure Item Nástroj Measure Item se používá k měření délky úsečky, obsahu rovinné plochy, poloměru kruhového prvku a tloušťky. Chcete-li měřit prvky pomocí tohoto nástroje, klepněte na tlačítko Measure Item v panelu nástrojů Measure. Zobrazí se dialogové okno Measure Item, které vidíte na obrázku 7.23. Program vás vyzve k označení položky, kterou chcete měřit. Vyberte položku. Výsledné měření se zobrazí a připojí k vybrané položce. V dialogovém okně Measure Item klepněte na tlačítko OK.


3.2.2012 7:20:47

Měření prvků

275


7

Obrázek 7.23 Dialogové okno Measure Item

Měření hmotnosti a ostatních hodnot Panel nástrojů: Measure  Measure Inertia Nástroj Measure Inertia se používá k měření hmotnosti vybrané entity nebo vybrané plochy. V panelu nástrojů Measure klepněte na tlačítko Measure Inertia. Zobrazí se dialogové okno Measure Inertia, které vidíte na obrázku 7.24.

Obrázek 7.24 Dialogové okno Measure Inertia

Ve výchozím nastavení je v dialogovém okně Measure Inertia vybráno tlačítko Measure Inertia 3D. Dále ve stromu specifikace vyberte položku PartBody. Dialogové okno Measure Inertia se rozšíří, jak vidíte na obrázku 7.25, a zobrazí hodnoty objemu, plochy, hmotnosti, těžiště, setrvačnost a tak dále. V textovém poli Density můžete nastavit hodnotu hustoty a potom stisknutím klávesy Enter přepočítat všechny parametry. Když v dialogovém okně Measure Inertia klepnete na tlačítko Create geometry, zobrazí se dialogové okno Creation of Geometry. Zvolením příslušného přepínače můžete určit, zda má být typ geometrie asociativní či nikoli. Klepnutím na tlačítko Center of Gravity v dialogovém okně a vybráním funkce nebo plochy zobrazíte těžiště. Dále můžete klepnutím na tlačítko Axis System vytvořit lokální osový systém. Pomocí tlačítka Export v dialogovém okně Measure Inertia můžete vypočítané parametry uložit v textovém souboru. Také můžete spočítat setrvačnosti vzhledem k bodu, ose nebo počátku. Chcete-li to provést, klepněte na tlačítko Customize v dialogovém okně Measure Inertia Customization. Zobrazí se dialogové okno obsahující seznam parametrů. Zaškrtněte políčko u parametrů, které


3.2.2012 7:20:47

276


chcete měřit, a klepněte na OK. Výsledek se zobrazí v dialogovém okně Measure Inertia Customization. Když klepnete na tlačítko Measure Inertia 2D v dialogovém okně Measure Inertia, můžete měřit pouze 2D setrvačnosti rovinných ploch.

Obrázek 7.25 Rozšířené dialogové okno Measure Inertia

Cvičení Cvičení 1 V tomto cvičení budete vytvářet model spodního ložiska na obrázku 7.26. Jeho pohledy a kóty jsou uvedeny na obrázku 7.27. Pro vytvoření tohoto modelu provedete následující úpravy: 1. Změníte dva otvory na přední ploše modelu na zahloubené díry. 2. Změníte otvor na pravé ploše modelu na zahloubenou díru. 3. Změníte funkci zakřivené dutiny na vrchní ploše modelu na pravoúhlou drážku.

Výsledný model po úpravě je na obrázku 7.28. (Předpokládaný čas: 45 min) Pro dokončení tohoto návodu musíte provést následující kroky :


3.2.2012 7:20:48

277

1. Otevřít nový soubor v pracovním prostředí Part programu CATIA V5 a vytvořit základ-

ní funkci modelu vysunutím náčrtu nakresleného v rovině zx, viz obrázky 7.29 a 7.30. 2. Vytvořit funkci dutiny vysunutím náčrtu nakresleného na přední ploše základního objemu, viz obrázek 7.31 a 7.32.


Cvičení

Obrázek 7.26 Model spodního ložiska pro cvičení 1

Obrázek 7.27 Pohledy a kóty spodního ložiska pro cvičení 1

Obrázek 7.28 Model po úpravách

3. Zaoblit pravou a levou hranu modelu, viz obrázek 7.33. 4. Vytvořit funkce otvorů na přední a pravé ploše modelu, viz obrázek 7.33. 5. Upravit model, viz obrázek 7.34 a 7.35.


3.2.2012 7:20:48


278

Vytvoření základního objemu Základní funkci tohoto modelu vytvoříte vysunutím náčrtu nakresleného v rovině zx se zaškrtnutým políčkem Mirrored extent. 1. Otevřete nový soubor v pracovním prostředí Part a výběrem roviny zx jako kreslicí

roviny nakreslete náčrt základního objemu, jak vidíte na obrázku 7.29. 2. Ukončete prostředí Sketcher a klepnutím na tlačítko Pad vyvolejte dialogové okno Pad Definition. 3. V dialogovém okně Pad Definition nastavte hodnotu pole Length na 150 a vyberte zaškrtávací políčko Mirrored extent. V tomto dialogovém okně klepněte na tlačítko OK. Vytvoří se základní objem. Model po vytvoření základního objemu je znázorněn na obrázku 7.30.

Obrázek 7.29 Náčrt základního objemu

Obrázek 7.30 Vytvořený základní objem

Vytvoření druhé pracovní operace Druhou funkci tohoto modelu vytvoříte odebráním náčrtu nakresleného na přední ploše modelu pomocí nástroje Pocket. 1. Vyberte přední stranu modelu jako kreslicí rovinu a vyvolejte pracovní prostředí

Sketcher. 2. Nakreslete náčrt pro druhou funkci, jak vidíte na obrázku 7.31, a Sketcher ukončete. 3. Vyvolejte dialogové okno Pocket Definition. V tomto dialogovém okně v rozbalovacím menu Type vyberte volbu Up to last a klepněte na tlačítko OK. Druhá funkce je vytvořena. Model po vytvoření druhé funkce je na obrázku 7.32.

Vytvoření zbývajících funkcí Pomocí nástrojů Fillet a Hole vytvořte další funkce. Potřebné rozměry jsou v obrázku 7.27. Model po vytvoření všech funkcí je znázorněn na obrázku 7.33.

Editace funkcí Po vytvoření modelu je třeba na něm provést některé úpravy. Nejprve musíte nahradit jednoduché otvory umístěné na přední ploše základní funkce zahloubenými otvory.


3.2.2012 7:20:49

Cvičení

279


7

Obrázek 7.31 Náčrt druhé funkce

Obrázek 7.32 Model po vytvoření druhé funkce

Obrázek 7.33 Model po vytvoření všech funkcí

1. Poklepejte na pravý otvor umístěný na přední ploše základní funkce modelu. Zobrazí 2. 3. 4. 5. 6. 7.

se dialogové okno Hole Definition. V dialogovém okně Hole Definition vyberte kartu Type. V rozbalovacím menu na kartě Type v dialogovém okně Hole Definition vyberte volbu Countersunk. V rozbalovacím menu Mode vyberte volbu Depth & Angle. Nastavte hodnotu pole Depth na 5 a hodnotu pole Angle na 90deg. V dialogovém okně Hole Definition klepněte na tlačítko OK. Jednoduchý otvor se převede na otvor zahloubený. Podobně upravte levý otvor umístěný na přední ploše základní funkce na díru s kuželovým zahloubením.

Poznámka Pokud se změny v modelu neprojeví okamžitě, změní se barva modelu na červenou. Klepnutím na tlačítko Update All v panelu nástrojů Tools aplikujte změny v modelu.


3.2.2012 7:20:49

280


Dále musíte změnit jednoduchý otvor umístěný na pravé ploše základní funkce na díru s válcovým zahloubením. 8. Poklepejte na jednoduchý otvor umístěný na pravé ploše základního objemu. Zobrazí 9. 10. 11. 12.

se dialogové okno Hole Definition. V dialogovém okně Hole Definition vyberte kartu Type, pokud ve výchozím nastavení není vybrána. V rozbalovacím v menu na kartě Counterbored v dialogovém okně Hole Definition vyberte volbu Counterbored. Nastavte hodnotu pole Diameter na 40 a hodnotu pole Depth na 15. V dialogovém okně Hole Definition klepněte na tlačítko OK a aktualizujte funkci, pokud není automaticky aktualizována. Jednoduchý otvor umístěný na pravé ploše základního objemu se změní na díru s válcovým zahloubením. Dále musíte upravit náčrt druhé funkce modelu. Podle této změny v konstrukci modelu budete potřebovat převést zakřivenou drážku na horní ploše modelu na obdélníkovou drážku.

13. Pravým tlačítkem klepněte na funkci Pocket ve stromu specifikace nebo v geometric14.

15. 16. 17.

ké oblasti a vyvolejte kontextovou nabídku. Přesuňte kurzor na název vybrané funkce Pocket1.object v kontextové nabídce. Zobrazí se kaskádová nabídka. V kaskádové nabídce vyberte volbu Edit Sketch.2. Vyvolá se prostředí Sketcher. Pomocí nástrojů v pracovním prostředí Sketcher upravte náčrt podle obrázku 7.34. Ukončete Sketcher. Model po úpravě náčrtu je na obrázku 7.35. Vytvořte složku s názvem c07 uvnitř složky CATIA a uložte vytvořený soubor části pod názvem c07tut1.CATPart.

Obrázek 7.34 Upravený náčrt druhé funkce


Obrázek 7.35 Model po úpravách

3.2.2012 7:20:50

Editace funkčních prvků

Recommend Documents