Antické Řecko Počátky – 3500 – 1000 př.n.l. Archaické období – 1000 – 500 př.n.l. - městské státy – polis Klasické období – 500 – 323 př.n.l. - perské války (490 a 480 př.n.l.) - stavba Parthenonu – 448 – 477 př.n.l. - Alexandr Veliký – 336 – 323 př.n.l. - dramaticky změnil historické, ekonomické, sociální a kulturní podmínky řeckého světa Helénismus – 323 – 31 př.n.l. -196 př.n.l. vyhlášena řecká nezávislost a následné proměnění v římský protektorát (Titus Quinctius Flamininus) - 156 př.n.l. se stalo Řecko římskou provincií
Architektura Podle období : 1) Kultura archaické doby (800 – 500 př.n.l.) 2) Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.) 3) Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.) Podle použitého sloupu : 1) Sloh Dórský 2) Sloh Iónský 3) Sloh korintský
Konstrukce Kamenné bloky pokládané na sebe bez jakéhokoliv pojiva (spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry) Zvláštním rysem řeckého zdiva je, že se obyčejně pokládalo tak, aby kámen přečníval zamýšlenou lícovou plochu, a celá zeď byla opracována teprve tehdy, až byla stavba hotová
Chrám Nejtypičtější Středisko náboženského cítění a místní pýchy Vzor: královské síně mykénských paláců Ranné chrámy : 1 místnost se sochou boha nebo bohyně Posvátný ohěň hořící na oltáři před chrámem Od 7. stol.př.n.l. – kamenné stavby (předtím ze dřeva nebo vepřovic – cihly z nepálené hlíny) Největší a nejzdobenější se stavěli v klasické době Věřící se shromažďovali před chrámem, protože jim nebylo dovoleno vstoupit dovnitř
Řecký dům Velká obdelníková místnost s předsíní a otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu (ženám sem byl zapovězen vstup) Ženy obývaly část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdelníkové místnosti Vybavení: stolky a nejrůznější sedátka, až později koupelny
Divadla Stupňovitý terén Pro dosažení dobrého akustického efektu se vybírala místa naproti horám nebo moři Do největších se vešlo 15 000 lidí Amfiteátr v Epidauru
Dórský řád Tzv. mužský řád Nejstarší Monumentální střízlivost a jednoduchost Užíval se na pevninské části Řecka – na poloostrově Peloponnés Od 7. století př.n.l do 5. století př.n.l. (později často napodobován) Štít – průčelí antického chrámu vrcholí štítem se šikmou a vodorovnou římsou - tympanon (výplň štítu) mohl být zdoben reliéfem - tašky obvykle z pálené hlíny, někdy i mramoru Sloupy – směrem vzhůru se zužují - mírně vyduté do soudku, aby se vzhled stavby odlehčil - nemá patku a spočívá přímo na podstavě Stylobates – kamenná podstava - složen ze 3 vysokých stupňů Optické klamy – podlaha byla nepatrně vypuklá, aby prostor vypadal větší - rohové sloupy byly postaveny lehce šikmo, neboť teprve pak je dokáže náš zrak vnímat jako svislé (Platón)
Hefaistův chrám
Dórský stavební řád: 1 – tympanon, 2 – akrotér, 3 – šikmá římsa (sima), 4 – vodorovná římsa (geison), 5 – mutulus, 7 – vlys, 8 – triglyf, 9 – metópa, 10 – regula, 11 – kapky, 12 –taenia, 13 – architráv, 14 – hlavice, 15 – abakus, 16 – echinus, 17 – sloup, 18 – kanelování, 19 - stylobat
Héřin chrám v Olympii Diův chrám v Olympii – nedochovaný (pouze trosky) Apollónův chrám v Korintu – dochovaly se jen fragmenty Parthenón na Akropoli – největší dórský chrám, zrekonstruovaný (1687 vyhořel) Propyleje – vstupem na Akropolis
Parthenón
Héřin chrám
Iónský řád 5. století před n.l. Sloup je vyšší, štíhlejší a má patku narozdíl od dórského Tzv. ženský řád Zjemnělá vznešenost, odhlehčenost a elegantnost Erechteion Chrám Niké Apteros na Akropoli Artemidin chrám v Efesu Chrám Niké
Erechteion
Novodobá přestavba Artemidina chrámu (jeden ze 7 divů světa)
Korintský řád Používán velmi zřídka (oblíben až v Římě) Tzv. dívčí řád Akant – listy jednoho středomořského druhu bodláku Hlavice je obrůstána trsy listů a na rozích jsou voluty Má blízko k Iónskému řád Podle legendy měl Kalimachos (údajný autor tohoto slohu)za úkol najít nějaký nový architektonický prvek, nový styl. Ale Kallimachos na nic nemohl přijít a byl značně zoufalý. Jednoho dne se šel po pohřebišti a jeho zrak utvěl na jednom dětském hrobu. Podle starořecké tradice když zemře dítě, se vezmou všechny jeho hračky a odnesou se na jeho hrob. A tak se Kallimachos díval, když v tom to uviděl. Košík s hračkami prorostly všudypřítomné bodláky a Kallimachos v tom hned uviděl budoucí hlavici na novy řád.
Nejproslulejší řecká místa Delfy
Olymp- sídlo bohů Phytagoreion – antická pevnost na ostrově Samos - dochovány pouze ruiny
