ŘEČ POSVÁTNÉ GEOMETRIE BAROKNÍHO POUTNÍHO KOSTELA NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE U TRHOVÝCH SVINŮ
D i d a k t i c k ý p r o g r a m p r o d ě t i v e v ě k u 11 – 15 let
Úvod (informativní text určený zejména pedagogickému doprovodu dětí, rodičům a podobně, rozhodně není určen k tomu, aby se fakta v něm obsažená děti „učily“) Předchůdce příměstského poutního kostela Nejsvětější Trojice neobyčejně působivě začleněného do krajiny asi dva kilometry jižně od Trhových Svinů, se v písemných pramenech poprvé objevuje v 16. století. Již ale v roce 1481 obdrželo městečko Trhové Sviny od českého krále Vladislava II. Jagellonského tržní privilegia platná pro pondělí po svátku Nejsvětější Trojice, můžeme proto předpokládat, že poutní tradice spojená se základní článkem víry křesťanů na Trhosvinensku existovala již ve středověku. Co je základem víry v Nejsvětější Trojici? Velmi zjednodušeně řečeno: jediný Bůh se v lidských dějinách projevil a stále projevuje ve třech osobách, v podobě Boha Otce, který všechno stvořil a řídí, v podobě Syna Božího Ježíše Krista, který se narodil jako člověk a svým životem i smrtí na kříži vykoupil lidstvo, a neviditelného Ducha svatého (v umění často zobrazovaného v podobě bílé holubice), který se projevuje v přímém působení na přírodu i člověka, např. v tom, že jsme schopni navazovat hluboké mezilidské vztahy, že dokážeme umělecky i jinak tvořit, že „dostáváme“ nápady, že pociťujeme stálo přítomnost Boha ve svých životech. Podle pověstí se trhosvinenským sousedům na místě dnešního kostela objevovaly tři bílé dětské postavičky, tři světla či tři „skvostně odění bílí mládenci“, zpívající verše o Bohu. Po těchto viděních zde byla postavena dřevěná kaple a ještě v průběhu 16. století nahrazena kaplí zděnou. Dle údajů z roku 1599 u ní přebýval poustevník. Znovu vystavěna byla v padesátých letech 17. století, po zničení v době třicetileté války. Tehdy již při ní fungovaly malé lázně, které využívaly blahodárné účinky vody z nedaleké studánky. Pravděpodobně se nacházely na místě obytných stavení, které v těsné blízkosti kostela stojí dodnes a v mladší minulosti sloužily jako hostinec. V letech 1705–1708 byl nákladem novohradského hraběte Alberta Karla Buquoye vystavěn kostel, který dnes známe. Ve druhém desetiletí 18. století jej doplnila ohradní zeď s klenutou chodbou a s věžemi (tzv. ambit, sloužící poutníkům zejména v době špatného počasí). Jméno architekta této ušlechtilé stavby dosud není přesvědčivě potvrzeno, podle některých archivních průzkumů se jedná o nepříliš známého Josefa Walcha. Ve stavbě i její výzdobě se na mnoha místech objevuje symbolika čísla 3. Uvnitř kostela byly vystavěny tři barokní oltáře. Hlavní k poctě Nejsvětější Trojice
(současný novější obraz nahradil původní oválný malovaný na dřevě) a dva boční věnované Panně Marii (byla na něm umístěna volná nápodoba zázračného obrazu vystaveného po staletí v Římě, tzv. Panna Maria Sněžná – po roce 1990 byla bohužel ukradena) a sv. Floriánovi, ochránci před požárem a profesnímu patronovi hamerníků sídlících v blízkém okolí. Část ze soch na hlavním oltáři a oltáři sv. Floriána je připisována řezbářské dílně věhlasného sochaře Matěje Václava Jäckela. Součástí areálu je i trojúhelníková kaple nad léčivým pramenem. Býval v ní umístěn raně barokní obraz Nejsvětější Trojice (s datací 13.6. 1651) a berle, které zde zanechali zázračně uzdravení. V 18. a 19. století do kostela přicházela procesí poutníků, kteří zde prosili za dobrou úrodu, uzdravení svých nemocí a ochranu při náročných a nebezpečných pracích. V posledních desetiletích byl kostel bohužel několikrát vykraden, a tak byla duchovní správa nucena odstranit většinu vnitřního vybavení a umělecké předměty nenahraditelně vytvářející zdejšího genia loci uložit do depozitáře.
Doporučená literatura: J. Černý, Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska, České Budějovice 2004. J. Černý, Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006, s. 222-224. V. Denkstein, Jäckelův oltář v Nejsvětější Trojici u Trhových Svinů, in: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za léta 1939-1947, s. 13-16. K. Kůrka, Trhové Sviny, T. Sviny 1936, s. 40-41. V. Naňková, in: Dějiny českého výtvarného umění II, Praha 1989, s. 412.
Koncepce projektu a texty: Martin Gaži Kresby: Stanislava Kabíčková Fotografie: Roman Lavička Projekt vznikl v rámci vědeckovýzkumného úkolu Národního památkového ústavu č. 205 v roce 2008.
Ke kostelu Nejsvětější Trojice jste se přiblížili polní cestou (její část je zachycena i na plánu na této straně). Touto cestou ke kostelu přicházely generace poutníků a prosebníků a její podoba se za poslední stovky let výrazněji nezměnila. Všimli jste si tvaru kamenných sloupků božích muk při cestě? Zkuste vystihnout rozdíl mezi chůzí po polní cestě a asfaltované silnici. Myslíte, že je nějaký rozdíl mezi tím, když na nějaké místo přijedete autem a když k němu dorazíte pěšky?
Určete jednotlivé skupiny objektů na plánu (poutní kostel, kaplička nad pramenem, bývalé lázně a hostinec). Je možné je spojit do nějakého geometrického tvaru?
Spočítejte kolik věží má kostel. Jsou mezi nimi nějaké rozdíly? Podle tvaru se dají rozdělit do tří skupin, dokážete to? Kolik z nich bude v jedné, druhé a třetí skupině? Která z věží je postavena v rámci ohradní zdi (ambitu) kostela a která přímo v rámci kostelní stavby? Zkuste přiřadit jednotlivé obrázky věží ke konkrétním místům plánku na další straně.
Zkuste spojit věže stejného typu. Jaké geometrické útvary jste vytvořili? Změřte vzdálenosti mezi věžemi. Geometrický útvar, který vám vznikl, se nazývá: ……………………................................ Dá se shodný útvar vytvořit i mezi jinými významnými body na plánu?
Na obrázku vidíte jedno ze tří průčelí kostela. Kde je najdete na půdorysu? Spojte na půdorysu vrcholy štítů, tj. nejvyšší body jednotlivých průčelí. A znovu propojte vrcholy věží. Jaký tvar vznikl? Co vám připomíná?
Do půdorysného řezu areálem kostela zkuste zakreslit polohy dveří, oken a oltářů. Kolik jich je? Spojíte-li samostatnými čarami okna a samostatnými čarami dveře, vyjde vám opět obrazec, který jste vytvořili spojením vrcholů věží a štítů kostela.
Současný interiér kostela je ochuzen o většinu vnitřního vybavení. Po vlně krádeží byly cenné řezby z kostela odvezeny do depozitáře. Čtyři ze šesti světeckých soch, které byly původně umístěny po stranách oltářů, vidíte na obrázcích na další straně. Přiřaďte jejich jména k obrázkům. • sv. Václav – patron české země a jejích právoplatných vládců • sv. Vojtěch – patron české země a kněží zde působících • sv. Antonín Paduánský – františkánský světec, jeden z nejproslulejších kazatelů všech dob a patron všech, kteří něco hledají • sv. Klára – zakladatelka řádu klarisek, patronka těch, kteří se chtějí soustředit na vnímání Boha ve svém životě, ale také kupř. televize Další světecké figury z oltářů v kostelních interiéru představovaly sv. Jana Nepomuckého (patron české země, nejoblíbenější světec v Čechách 18. století, kněz zavražděný na příkaz krále Václava IV., uctíván jako mučedník, který svým katům nevyzradil zpovědní tajemství) a sv. Františka z Assisi (zakladatel řádu františkánů kladoucí důraz na prostotu a chudobu, světec uctívající přírodu jako svéprávný výtvor Boží) Na jednom z oltářů jsou umístěny řezby dvou zářících jazyků, ke kterým dvěma světcům z právě jmenovaných byste je přiřadili? (Nápověda: jazyk může být za různých okolností chválen za to, že mluví, i za to že mlčí!)
Z hlavního oltáře kostela zbylo po odstranění nejcennějších řezeb také pouhé torzo. Pokuste se odhadnout, která dvojice soch zobrazených na předchozí straně byla umístěna nad jeho postranními brankami. Nápovědou Vám může být i to, že zvlněné řezby okolo hlavního oltářního obrazu mají představovat oblaka a světci, protože je barokní sochař zobrazil jako hmotně působící, přesto ale nehmotné postavy v nebi, mohou na oblacích i klečet.
V dalším úkolu souvisejícím s hlavním oltářem si můžete zahrát na zvídavého památkáře. V dokumentaci byla nalezena nezřetelná fotografie stavu oltáře v šedesátých letech 20. století, tehdy se ještě honosil svou krásnou výzdobou. V popisu z tehdejší doby jsou navíc zmiňováno devět velkých figur andělů (napovídá to devět kůrů andělských obklopujících v křesťanské věrouce Boří trůn). Zkuste alespoň některé z nich na spodním obrázku nalézt a pokuste se je zakreslit do kresby na předchozí straně. Zkuste vymyslet na jaké místa by se v rámci oltáře hodili andělé, které na staré fotografii není vidět.
Figury devíti andělů v rukách drželi symbolické předměty. Některé z nich známe, jiné po rabování zlodějů už nelze zjistit. Jaké boží vlastnosti jimi chtěl barokní řezbář vyjádřit (doplňte níže)? Zkuste vymyslet a do celkového počtu devíti doplnit další předměty symbolizující ideální vlastnosti Boha a lidí. sloup: .................................................. .....................:....................................... .....................:....................................... hořící srdce: ....................................... zrcadlo: ............................................... .....................:....................................... .....................:....................................... váhy: ................................................... roh hojnosti: .......................................
Obdobně se pokuste dokreslit a domalovat chybějící řezbářskou a malířskou výzdobu bočního oltáře sv. Floriána, ochránce před požárem a profesního patrona hamerníků sídlících v blízkém okolí.
Oltářní architektury byly inspirovány italskými vzory. Na jihu Evropy byly často z mramoru, u nás ze dřeva opatřeného vrstvami zabrušovaných křídových překryvů a maleb mramor často napodobujících. Ve středoevropském uměleckém řemesle se tak významně rozvinulo jak řezbářství, tak řemeslo zvané štafírování.
Kde byste v kostelním interiéru nalezli tuto monumentální kompozici architektonických řezeb?
V českém prostředí nebývá velmi časté zobrazení italské svaté mystičky (mystika = schopnost nadpřirozeného vidění božských věcí ve stavu vytržení) Kateřiny Sienské. Dokážete přečíst latinský nápis na knize, kterou drží v ruce? Co znamená?
Socha byla původně umístěna v nástavci bočního oltáře sv. Floriána a tvořila tak celek s postranními sochami oltáře, taktéž vázanými na řádové prostředí františkánů a klarisek.
Výzdoba bočního oltáře sv. Floriána měla opravdu výjimečnou uměleckou kvalitu a působivost. Dokázali byste na něm najít reliéfy mučení světců, které jsou zachyceny na následujících fotografiích?
Na mnoha prvcích v rámci kostela jsme si povšimli trojité či trojúhelníkové struktury. Nástěnné malby v konchách nad oltáři v sobě mají také zakódovány různé trojitosti. Zkuste je vyhledat:
Starozákonní výjev návštěvy andělů u praotce Abrahama.
Zobrazení křtu Ježíše Krista ve vodách řeky Jordán.
Tzv. Proměnění Páně, novozákonní situace, kdy se Ježíš svým učedníků ukázal na hoře Tábor mezi starozákonními postavami Mojžíše a Eliáše. V kupoli kostela nacházíme pohled do nebe plného andělů. V jejím středu je umístěna lucerna, nejvyšší část kostelního interiéru, v níž je opět namalován motiv zasvěcení kostela. Na bocích lucerny jsou postavy světců. Dokázali byste odhadnout, co mají společného?
Naši předkové jednotlivým číslům připisovali zvláštní významy a duchovní podtexty. Zopakujme si, jaká čísla jsme při pozorování kostela a celého areálu objevili: Něco výrazného tu nacházíme jen jednou. Co to je? ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... Číslo jedna mělo v tradiční kultuře výsadní postavení, bylo alegorií jediného Boha. Všimněme si, že dodnes si zachovalo nezastupitelné postavení kupř. počítačovém programátorství.
Co tu je třikrát a co ve svém tvaru připomíná číslo tři? ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... Tři body jsou v geometrii nutné pro určení plochy. V duchovní symbolice jsou vyjádřením trojjedinosti Boží. S číslem tři si naši předkové spojovali představu nebe.
Najdete něco, co by se dalo spojit s číslem čtyři? ..................................................................................................................................................... Čtyři body v geometrii vymezují trojrozměrný prostor. Tradiční kultura číslo čtyři spojovala s pozemským světem. Čtyři jsou světové strany.
Ke geometrickému tvaru, který je spojen s číslem šest, vedl jeden z předchozích úkolů. Ten tvar je spojen se jménem starozákonního krále Davida a nosili jej v době války na oblečení Židé. Co je tu sedmkrát? ..................................................................................................................................................... Sedmička znamenala v tradičním pojetí plnost, spojení nebe a země (3+4).
Násobíme-li číslo spojené se zemí s číslem spojeným s nebem vyjde nám počet apoštolů, jejichž .... postav nacházíme na důležitém místě v interiéru kostela. Najdete to místo? Rada: stojíte-li uvnitř kostela, zvedněte hlavu vzhůru a počítejte některé ze zobrazených postav. ................................................................................................................................................
