ˇ ´I TECHNICKE´ V BRNEˇ VYSOKE´ UCEN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
ˇ ´ICH TECHNOLOGI´I FAKULTA INFORMACN ˇ ´ICH SYSTEM ´ ´ U ˚ USTAV INFORMACN FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS
ˇ E-LEARNINGOVY´ KURZ AUTOSKOLY
´ DIPLOMOVA´ PRACE MASTER’S THESIS
´ AUTOR PRACE AUTHOR
BRNO 2008
ˇ AK ´ Bc. LUBOM´IR HURTEC
ˇ ´I TECHNICKE ´ V BRNE ˇ VYSOKE´ UCEN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
ˇ ´ICH TECHNOLOGI´I FAKULTA INFORMACN ˇ ´ICH SYSTEM ´ ´ U ˚ USTAV INFORMACN FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS
ˇ E-LEARNINGOVY´ KURZ AUTOSKOLY E-LEARNING COURSE
´ DIPLOMOVA´ PRACE MASTER’S THESIS
´ AUTOR PRACE
ˇ AK ´ Bc. LUBOM´IR HURTEC
AUTHOR
´ VEDOUC´I PRACE SUPERVISOR
BRNO 2008
ˇ ARKA ´ ˇ ˇ ´ Ing. S KVETO NOV A
Abstrakt Diplomov´a pr´ace obsahuje z´akladn´ı informace o e-learnigu a jeho rozdˇelen´ı podle r˚ uzn´ ych krit´eri´ı. Takt´eˇz je pops´an v´ yvoj a souˇcasn´e trendy e-learningu. Je ˇreˇceno, co je tˇreba k vytvoˇren´ı distanˇcn´ı (elektronick´ ych) studijn´ıch materi´al˚ u a kurz˚ u. Rozebr´any jsou i nejv´ yznamnˇejˇs´ı v´ yhody a nev´ yhody tˇechto kurz˚ u. V neposledn´ı ˇradˇe je i navrhnut z´aklad pro e-learningov´ y v´ yukov´ y syst´em (WBT/LMS) autoˇskoly, kter´ y je tak´e implementov´an v podobˇe prototypu syst´emu.
Kl´ıˇ cov´ a slova e-learning, tutor, tutori´al, distanˇcn´ı vzdˇel´av´an´ı, LMS, WBT, syst´em ˇr´ızen´ı v´ yuky, vzdˇel´ avac´ı kurz
Abstract Master’s thesis contains basic informations about e-learning and describe it by many criteria. It also describes progress and current trends in e-learning and what is needed to create interactive study materials and courses. I analyse most important advantages and disadvantages of these courses. I designed Web-based training system (WBT) for driving school, which is implemented as a program prototype of e-learning system.
Keywords e-learning, tutor, tutorial, distance education, LMS, WBT, learning management system, education course, web based training
Citace Lubom´ır Hurteˇc´ak: E-learningov´ y kurz autoˇskoly, diplomov´a pr´ace, Brno, FIT VUT v Brnˇe, 2008
E-learningov´ y kurz autoˇ skoly Prohl´ aˇ sen´ı ˇarky Prohlaˇsuji, ˇze jsem tuto diplomovou pr´aci vypracoval samostatnˇe pod veden´ım Ing. S´ Kvˇetoˇ nov´e. ....................... Lubom´ır Hurteˇca´k 22. ledna 2008
c Lubom´ır Hurteˇc´ak, 2008.
Tato pr´ ace vznikla jako ˇskoln´ı d´ılo na Vysok´em uˇcen´ı technick´em v Brnˇe, Fakultˇe informaˇcn´ıch technologi´ı. Pr´ ace je chr´ anˇena autorsk´ym z´ akonem a jej´ı uˇzit´ı bez udˇelen´ı opr´ avnˇen´ı autorem je nez´ akonn´e, s v´yjimkou z´ akonem definovan´ych pˇr´ıpad˚ u.
Obsah ´ 1 Uvod
3
2 E-learning ´ 2.1 Uvod do e-learningu . . . . . . 2.2 Vzdˇel´avac´ı kurzy . . . . . . . . 2.3 Dˇelen´ı e-learningu . . . . . . . 2.4 Sloˇzen´ı e-learningov´e skupiny . 2.4.1 Manager kurzu . . . . . 2.4.2 Autor . . . . . . . . . . 2.4.3 Tutor . . . . . . . . . . 2.4.4 Studenti . . . . . . . . . 2.5 Vytvoˇren´ı kurzu . . . . . . . . 2.6 V´ yhody a nev´ yhody e-learningu 2.7 E-learning – studium . . . . . . 2.8 Technologie e-learningu . . . . 2.8.1 CBT . . . . . . . . . . . 2.8.2 WBT . . . . . . . . . . 2.8.3 LMS . . . . . . . . . . . 2.8.4 LCMS . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
4 4 5 5 7 7 7 8 9 9 9 11 12 12 13 13 14
3 Pouˇ zit´ e n´ astroje a prostˇ redky 3.1 HTML . . . . . . . . . . . . . 3.2 PHP . . . . . . . . . . . . . . 3.3 JavaScript . . . . . . . . . . . 3.4 MySQL . . . . . . . . . . . . 3.5 Apache Web Server . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
15 15 15 16 16 17
4 N´ avrh syst´ emu 4.1 Neform´aln´ı specifikace . . . . . . . . . . . . . 4.2 Use-case diagram . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 ER - diagram a n´avrh datab´aze . . . . . . . . 4.4 Diagram aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Diagram posloupnosti obrazovek - mapa webu
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
18 18 19 24 29 33
5 Implementace 5.1 J´adro syst´emu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Uˇzivatelsk´a pr´ava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Spr´ava kurz˚ u, kapitol, lekc´ı a novinek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
39 39 44 44
. . . . .
1
5.4 5.5 5.6 5.7
Studium . . . . . . Spr´ava soubor˚ u . . Testy . . . . . . . . Zobrazen´ı statistik
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
44 44 45 45
6 Testy
46
7 Z´ avˇ er
50
A ER Diagram
53
B Statistika
54
C Struktura datab´ aze
55
2
Kapitola 1
´ Uvod Diplomov´a pr´ace se zaob´ır´a problematikou e-learningu a distanˇcn´ıho vzdˇel´av´an´ı. D´ ale se zab´ yv´ a vyuˇzit´ım internetov´ ych technologi´ı pro vytvoˇren´ı e-learningov´eho kurzu autoˇskoly. E-learningov´ y kurz bude zahrnovat pouze teoretick´e znalosti, kter´e ovˇsem nejsou jedin´ ym krit´eriem pro u ´spˇeˇsn´e dokonˇcen´ı autoˇskoly. V druh´e kapitola je informaˇcnˇe nejobs´ahlejˇs´ı ˇc´ast m´eho projektu. Jsou v n´ı uvedeny z´akladn´ı definice a informace o e-lerningu. V jednotliv´ ych podkapitol´ach jsou pops´ any konkr´etn´ı druhy e-learningu, pˇr´ıstupy k e-learningu a jeho dˇelen´ı podle r˚ uzn´ ych krit´eri´ı. Je pops´an i minim´aln´ı poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u pod´ılej´ıc´ı se na tvorbˇe e-learningov´eho kurzu. Takt´eˇz jsou zm´ınˇeny z´akladn´ı poˇzadavky pro vytvoˇren´ı e-learnigov´eho kurzu vˇcetnˇe n´arok˚ u kladen´ ych na studijn´ı materi´aly. N´ asleduj´ıc´ı kapitola je vˇenov´ana kratˇs´ımu popisu pouˇzit´ ych n´astroj˚ u pro vytvoˇren´ı WBT (LMS) pro e-learningov´ y kurs autoˇskoly. ˇ Ctvrt´ a kapitola je vˇenov´ana z´ akladn´ımu n´avrhu syst´emu, jehoˇz prototyp byl implementov´an v r´amci diplomov´e pr´ace. Pat´a kapitola zahrnuje detailnˇejˇs´ı popis implementace navrhnute´eho WBT/LMS. Popisuje j´ adro syst´emu, umoˇzn ˇuj´ıc´ı spr´avu kurz˚ u, kapitol a lekc´ı. N´asleduje popis implementace dalˇs´ıch rozˇs´ıˇren´ı, umoˇzn ˇuj´ıc´ıo spr´avu evaluaˇcn´ıch dotazn´ık˚ u, test˚ u a statistik z toho plynouc´ıch. Dalˇs´ı kapitola popisuje nˇekolik modelov´ ych test˚ u, kter´ ymi jsem zkouˇsel funkˇcnost prototypu syst´emu.
3
Kapitola 2
E-learning Kapitola shrnuje z´akladn´ı informace o e-learningu. Popisuje jeho r˚ uzn´e druhy, pˇr´ıstupy k tomu co to vlastnˇe e-learning je a jeho dˇelen´ı podle r˚ uzn´ ych krit´eri´ı. D´ale jsou pˇredloˇzeny informace o rol´ıch jednotliv´ ych u ´ˇcastn´ık˚ u e-learningu.
2.1
´ Uvod do e-learningu
E-learning – pojem, kter´ y je velmi u ´zce spojen s rozvojem distanˇcn´ıho vzdˇel´av´an´ı a informaˇcn´ıch technologi´ı souˇcasn´e doby. Pˇres internet lze studovat mnoho r˚ uzn´ ych e-learningov´ ych kurz˚ u, ale uˇz i pˇri v´ ybˇeru takov´ ych kurz˚ u, natoˇz pak pˇri proˇc´ıt´an´ı r˚ uzn´ ych diskus´ı o distanˇcn´ım vzdˇel´av´an´ı, se naraz´ı na urˇcitou nejednoznaˇcnost v tom, co si pod pojmem e-learning pˇredstavit. V podstatˇe existuj´ı dva z´akladn´ı pˇr´ıstupy k e-learningu. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe si lze pˇredstavit, ˇze e-learning pˇredstavuje vyuˇzit´ı r˚ uzn´ ych multimedi´aln´ıch technologi´ı a internetu do procesu vzdˇel´av´an´ı za u ´ˇcelem zv´ yˇsen´ı jeho efektivity a kvality pos´ılen´ım pˇr´ıstupu ke zdroj˚ um informac´ı, sluˇzb´am a spolupr´aci. Takto podan´ a definice vlastnˇe ˇr´ık´a, ˇze za e-learning lze povaˇzovat i v´ yukov´ y CD-ROM v r´amci prezenˇcn´ı v´ yuky. E-learning je tedy ch´ap´an jako multimedi´aln´ı podpora vzdˇel´avac´ıho procesu, za pouˇzit´ı modern´ıch, informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı, poˇc´ınaje hardware a konˇce software, jejichˇz prim´arn´ım u ´kolem je zv´ yˇsit kvalitu a dostupnost vzdˇel´av´an´ı. V druh´em pˇr´ıpadˇe je e-learning ch´ap´an jakoˇzto samotn´ y proces vzdˇel´av´an´ı, kter´ y je podporov´an modern´ımi technologiemi a kter´ y je realizov´an prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇcov´ ych ’ s´ıt´ı, at uˇz v podnikov´em ˇci ˇskoln´ım intranetu nebo internetu. Maj´ıc´ı za u ´kol zv´ yˇsit efektivitu zejm´ena distanˇcn´ı formˇe studia. Toto je taky pˇrevl´adaj´ıc´ı n´azor na to, co vlastnˇe znamen´ a e-learning. Zjednoduˇsenˇe si lze e-learning pˇredstavit jako urˇcit´ y soubor r˚ uzn´ ych modern´ıch n´ astroj˚ u a proces˚ u, pomoc´ı kter´ ych lze efektivnˇe p˚ usobit na co nejvˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı smysl˚ u, ˇc´ımˇz je umoˇznˇeno realizovat proces sebeuˇcen´ı (uˇcen´ı bez uˇcitele). Kvalitn´ım a pˇrehledn´ ym distanˇcn´ım textem vhodnˇe doplnˇen´ ym o obr´azky, fotografie ˇci videonahr´avky p˚ usob´ıme na zrak, pouˇzijeme-li hudebn´ı uk´azku pˇr´ıpadnˇe ˇcten´ y text p˚ usob´ıme na sluch studenta. Na smysly lze p˚ usobit i kombinovanˇe pomoc´ı r˚ uzn´ ych interaktivn´ıch animac´ı. Modern´ı technologie umoˇzn ˇuj´ı vˇsechny tyto prostˇredky pouˇz´ıt pro vhodnou stimulaci studenta k uˇcen´ı. Je tˇreba se ale vyvarovat zahlcen´ı studenta r˚ uzn´ ymi stimuly, m˚ uˇze tak doch´azet ke zbyteˇcn´emu rozptylov´an´ı od studia dan´eho probl´emu. [10] [12]
4
2.2
Vzdˇ el´ avac´ı kurzy
E-learning je moˇzn´e vyuˇz´ıvat na mnoha u ´rovn´ıch vyuˇcovac´ıho procesu. V naˇsich podm´ınk´ ach, ˇ tedy v CR, s t´ım doposud nejsou moc velk´e zkuˇsenosti na u ´rovni stˇredn´ıch a z´akladn´ıch ˇskol, tam zat´ım rozv´ıj´ı z´akladn´ı projektu typu elektronick´a ˇz´akovsk´a kn´ıˇzka, kter´e mohou b´ yt pˇredzvˇest´ı toho, ˇze si ˇcasem e-learning najde m´ısto i tam. O nˇeco lepˇs´ı situace je na vysok´ ych ˇskol´ach. Z´aˇrn´ ym pˇr´ıkladem mohou b´ yt univerzity v Plzni, Hradci Kr´alov´e a Zl´ınˇe, kter´e formou e-learningu umoˇznili studium student˚ um spolupracuj´ıc´ıch vysok´ ych ˇskol. [eb-3] Vysokoˇskolsk´e programy jsou obvykle 3-7let´e, poskl´adan´e z pˇredmˇet˚ u o d´elce v naprost´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u 1 semestr. Programy celoˇzivotn´ıho vzdˇel´av´an´ı jsou oproti tomu vˇetˇsinou kratˇs´ı, skl´adaj´ıc´ı se z kurz˚ u r˚ uzn´e d´elky. M˚ uˇze b´ yt kurz na jeden t´ yden a stejnˇe tak kurz na cel´ y rok. V oblasti e-learningu se proto mnohem ˇcastˇeji vyuˇz´ıv´a pojem kurz neˇz pˇredmˇet. [1][eb-1][eb-2] Z´akladn´ı formy vzdˇel´avac´ıch kurz˚ u – vzdˇel´avac´ı kurzy lze dˇelit do tˇr´ı z´akladn´ıch kategori´ı: • prezenˇcn´ı, • distanˇcn´ı, • kombinovan´e, pˇriˇcemˇz e-learning se nejv´ıce uplatn´ı v distanˇcn´ı a kombinovan´e formˇe. V pˇr´ıpadˇe prezenˇcn´ı formu m˚ uˇze slouˇzit jen jako doplˇ nkov´ y materi´al k v´ yuce a jak uˇz jsem se zm´ınil v´ yˇse, ne vˇsechny prameny se shoduj´ı na tom, zda by se pak jednalo o e-learning. V druh´em a tˇret´ım pˇr´ıpadˇe se jiˇz d´a mluvit o vyuˇzit´ı e-learningu jakoˇzto v´ yukov´em procesu. [10] [14]
2.3
Dˇ elen´ı e-learningu
E-learning se d´ale dˇel´ı na dvˇe z´akladn´ı ˇc´asti: • offline • a online Offline e-learning nevyˇzaduje ˇz´adn´e pˇripojen´ı do s´ıtˇe. Veˇsker´e studijn´ı materi´ aly jsou uloˇzeny a distribuov´any pomoc´ı r˚ uzn´ ych pamˇet’ov´ ych m´edi´ı. Offline e-learning tohoto typu je v naˇsich podm´ınk´ach asi nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı. Sv´e uplatnˇen´ı nach´az´ı na stˇredn´ıch a z´ akladn´ıch ˇskol´ach, kde se vyuˇz´ıv´a spojen´ı prezenˇcn´ı v´ yuky a moˇznost´ı poskytovan´e e-learningov´ ymi prostˇredky (multimedi´aln´ı encyklopedie, r˚ uzn´e v´ yukov´e programy, ...). Tento styl v´ yuky je naz´ yv´an blended learning (blend – sm´ıchat, learning – vyuˇcov´an´ı), tedy sm´ıˇsen´e vyuˇcov´ an´ı. Online e-learning pˇredstavuje zp˚ usob vzdˇel´av´an´ı, u kter´eho je nutn´e m´ıt poˇc´ıtaˇcovou s´ıt. M˚ uˇze se jednat o internet, pomoc´ı kter´eho lze studovat doslovnˇe na cel´em svˇetˇe, nebo podnikov´ y intranet, kter´ y sv´ ym zamˇestnanc˚ um umoˇzn ˇuje pomoc´ı e-learningu dalˇs´ı rozvoj. Teoreticky se ani nemus´ı jednat jen o poˇc´ıtaˇcovou s´ıt, napˇr´ıklad takov´a mobiln´ı s´ıt’. V souˇcasn´e dobˇe jsou mobiln´ı telefony vybaveny solidn´ım programov´ ym vybaven´ım, schopn´ ym data jak pˇrij´ımat a odes´ılat, tak i obstojnˇe zobrazit. A v rozˇs´ıˇren´em prostˇred´ı JavaME je moˇzn´e ps´at i pˇr´ımo ˇskol´ıc´ı programy. 5
Podstatn´e tedy na online e-learningu je pˇr´ıstup k informac´ım – script˚ um, fotogaleri´ım, animac´ım, multim´edi´ım – pˇres nˇejakou formu s´ıtˇe. Je tˇreba zm´ınit, ˇze pouh´a distribuce materi´al˚ u je naz´ yv´ana e-reading. Tedy jen doruˇcov´an´ı studijn´ıch materi´al˚ u, aniˇz by se d´ ale staralo o v´ yuku student˚ u (testy, postupy na dalˇs´ı stupnˇe, motivace k v´ yuce, . . . ) by se nemˇelo naz´ yvat e-learningem. E-learning mus´ı b´ yt nˇejak´ ym zp˚ usobem ˇr´ızen, jedn´a se o cel´ y proces v´ yuky. Online e-learning se d´ale rozdˇeluje na: • synchronn´ı • a asynchronn´ı. a) Synchronn´ı potˇrebuje st´al´e pˇripojen´ı k s´ıti, bˇehem kter´eho doch´az´ı ke komunikaci s vyuˇcuj´ıc´ım. Tedy mus´ı b´ yt k s´ıti pˇripojen jak student, tak i vyuˇcuj´ıc´ı(tutor), kteˇr´ı spolu pracuj´ı v re´aln´em ˇcase, vyuˇz´ıvaj´ıc´ı r˚ uzn´ ych prostˇredk˚ u pro uskuteˇcnˇen´ı t´eto online komunikace, mezi nejˇcastˇejˇs´ı patˇr´ı: • chat • audio/video konference, • sd´ılen´e aplikace – whiteboard. i) Chat patˇr´ı mezi nejstarˇs´ı a nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı zp˚ usoby komunikace po s´ıti, pˇresnˇeji se je to textov´a diskuse v re´aln´em ˇcase. Vhodn´ ym pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt pouˇz´ıv´an´ı r˚ uzn´ ych IM(instant messager) aplikac´ı jako je snad asi nejzn´amˇejˇs´ı IRC, ICQ, MS Messanger, ˇci dalˇs´ı vyuˇz´ıvaj´ıc´ı komunikaˇcn´ıch protokol˚ u tˇechto ˇci protokoly jin´e (Jabber, Miranda, . . . ). Obdobn´e komunik´atory zvl´adnou i asynchronn´ı komunikaci – zas´ıl´an´ı zpr´av uˇzivatel˚ u, kteˇr´ı nejsou st´ale online (v´ıce k asynchronn´ımu pˇr´ıstupu d´ale). ii) Audio/video konference pˇredpokl´adaj´ı jiˇz vˇetˇs´ı investici do minim´aln´ı v´ ybavy poˇc´ıtaˇce, tedy minim´alnˇe mikrofon, v pˇr´ıpadˇe videokonference jeˇstˇe webovou kameru. Ne vˇsichni takov´eto vybaven´ı maj´ı nebo chtˇej´ı instalovat a konfigurovat, proto je s t´ım tˇreba poˇc´ıtat a vyuˇz´ıv´a li e-learningov´ y kurs videokonference mˇel by z´aroveˇ n m´ıt potˇrebnou podporu pro studenty, kteˇr´ı si s danou technologii nev´ı rady. Moˇznost audio/video konference b´ yv´a ˇcasto jako souˇc´ast nebo jako voliteln´e rozˇs´ıˇren´ı v´ yˇse zm´ınˇen´ ych ˇsiroce pouˇz´ıvan´ ych program˚ u(ICQ, Miranda, . . . ). Nebo je moˇzn´e vyuˇz´ıt klasick´ y telefon˚ u, kter´e sluˇzbu audiokonference umoˇzn ˇuj´ı. V dneˇsn´ı dobˇe lze ovˇsem vyuˇz´ıt i takzvanou internetovou telefonii(VoIP – voice over IP, tedy v pˇrekladu hlas pˇres internetov´ y protokol), kter´a obzvl´aˇst’ pro svou cenu bude nad audiokonferenc´ı pˇres bˇeˇzn´e telefony pravdˇepodobnˇejˇs´ı. iii) Sd´ılen´ e aplikace – whiteboard je urˇcit´ y pˇres s´ıt’ sd´ılen´ y prostor (pomoc´ı speci´ aln´ı aplikace), do kter´eho mohou vˇsichni pˇripojen´ı uˇzivatel´e zapisovat sv´e pozn´amky, zakreslovat ˇci vkl´ adat sv´e grafy, obr´azky. Jedn´a se tedy o urˇcitou virtu´aln´ı verzi tabule“, na kterou ” uˇzivatel´e v re´aln´em ˇcase sv´e pozn´amky zapisuj´ı a ty jsou opˇet v re´aln´em ˇcase zobrazeny vˇsem zb´ yvaj´ıc´ım pˇripojen´ ym uˇzivatel˚ um. b) Asynchronn´ı pˇ r´ıstup v online e-learningu pˇredstavuje komunikaci mezi studenty a vyuˇcuj´ıc´ım, bˇehem kter´e nˇekter´a ze stran nen´ı online. Tedy komunikuj´ı prostˇrednictv´ım zpr´av, kter´e jsou uloˇzeny na serveru a pˇr´ısluˇsn´ y uˇzivatel(at’ uˇz student nebo vyuˇcuj´ıc´ı) si zpr´ avy, pozn´amky, n´avrhy, . . . , pˇreˇcte aˇz ve chv´ıli kdy se pˇripoj´ı a zareaguje na nˇe obdobn´ ym zp˚ usobem. Tato forma komunikace b´ yv´a zprostˇredkov´ana pomoc´ı r˚ uzn´ ych f´ or ˇci news – diskusn´ıch skupin, tedy pˇr´ımo pomoc´ı emailu. [10] 6
2.4
Sloˇ zen´ı e-learningov´ e skupiny
N´asleduj´ıc´ıh nˇekolik podkapitol je vˇenov´ano rol´ım uˇzivatel˚ u figuruj´ıc´ım v procesu e-learningov´eho kurzu.
2.4.1
Manager kurzu
Vyb´ır´ a t´ ym spolupracovn´ık˚ u vytv´aˇrej´ıc´ı a spravuj´ıc´ı e-learningov´ y kurz. Takt´eˇz vypracov´av´a projekt kurzu, m´a za u ´kol koordinovat pˇr´ıpravu, mus´ı tedy b´ yt schopen v´est lidi. Manaˇzer tedy • vypracov´av´a projekt kurzu – anal´ yza vzdˇel´avac´ıch potˇreb, • uzav´ır´a autorsk´e smlouvy, • sleduje finanˇcn´ı n´aklady, • rozhoduje o zmˇen´ach ve studijn´ım pl´anu, • zajiˇst’uje evaluaci kurzu, • pod´ıl´ı se na certifikace kurzu, • zodpov´ıd´a za koneˇcn´ y v´ ysledek. [10, 17, 14]
2.4.2
Autor
Hlavn´ım a nejn´akladnˇejˇs´ım u ´kolem v e-learningu je vytvoˇren´ı studijn´ı opory. Z´akladn´ı formou jsou studijn´ı texty. Je d˚ uleˇzit´e, aby studijn´ı text˚ u mˇel dostateˇcnˇe kvalitn´ı vzdˇel´ avac´ı obsah, kter´ y se bude d´ale distribuovat. Uˇcivo tedy mus´ı b´ yt vhodnˇe uzp˚ usobeno, aby maxim´aln´ı moˇzn´e m´ıˇre umoˇzn ˇovalo samostudium. Mus´ı b´ yt tedy rovnomˇernˇe rozloˇzeno svou n´aroˇcnost´ı, po kaˇzd´e ˇc´asti je vhodn´e vloˇzit zpˇetnovazebn´ı prvky provˇeˇruj´ıc´ı pochopen´ı l´ atky studentem. Je vhodn´e na zaˇc´atku kapitoly stanovit c´ıle a na z´avˇer udˇelat shrnut´ı. Vytvoˇren´ı takov´ ychto materi´al˚ u je v nejvˇetˇs´ı m´ıˇre z´aleˇzitost´ı autora. Pˇri tvorbˇe tˇechto text˚ u se autor mus´ı zamˇeˇrit nejen na kvalitu, ale i na formu distanˇcn´ıho textu. Autor materi´alu by tedy mˇel respektovat urˇcit´e didaktick´e z´asady. Komplexnost – obsah materi´al˚ u mus´ı zachovat stejn´e uspoˇr´ad´an´ı a logickou n´avaznost informac´ı. K ˇreˇsen´ ym probl´em˚ um pˇristupovat komplexnˇe, ukazovat je z r˚ uzn´ ych pohled˚ u a moˇznosti ˇreˇsen´ı. K tomu napom´ah´a vyuˇz´ıv´an´ı graf˚ u a tabulek, simulace re´aln´ ych jev˚ u, hierarchick´e a line´arn´ı modelov´an´ı, interaktivn´ı funkce multim´edi´ı, atp. Aktivita – e-learningov´e texty mus´ı b´ yt schopny udrˇzet pozornost studenta, pˇrimˇet studenta k tomu b´ yt aktivn´ı a spolupracovat s tutory. Ale ne zp˚ usobem pod´av´an´ı ne´ upln´ ych informac´ı, ale kladnˇe ho motivovat, vyuˇz´ıt multim´edi´ı k upout´an´ı pozornosti, pˇrimˇet studenta napˇr´ıklad zamyslet se nad dan´ ym probl´emem mini-testem. Aktivitu studenta je tˇreba udrˇzovat pomoc´ı r˚ uzn´ ych komunikaˇcn´ıch n´astroj˚ u. Samostatnost – autor mus´ı poˇc´ıtat s t´ım, ˇze student uˇc´ıc´ı se z jeho materi´ al˚ u to nedˇel´ a pod pˇr´ım´ ym dohledem, ˇza´dn´e autority. E-learning se tedy d´a povaˇzovat za jistou formu samostudia. Ten, kdo studenta aktivuje k vˇetˇs´ı aktivitˇe b´ yv´a obvykle tutor. Od kvalit a aktivit tutora, tedy n´avrh˚ u k diskus´ım, zad´av´an´ı u ´kol˚ u k ˇreˇsen´ı, . . . , se tedy obecnˇe odv´ıj´ı aktivita studijn´ı skupiny. 7
Pˇ rimˇ eˇ renost – pˇri tvorbˇe materi´al˚ u je velmi d˚ uleˇzit´e uvˇedomit c´ılovou skupinu student˚ u a j´ı je tˇreba pˇrizp˚ usobit cel´ y text. Texty by mˇely b´ yt co nejjednoduˇsˇs´ı, to je myˇsleno tak, ˇze texty by se mˇely vztahovat k dan´ ym probl´em˚ um. Nen´ı ˇz´adouc´ı text zbyteˇcnˇe obohacovat o velk´e mnoˇzstv´ı nadbyteˇcn´ ych informac´ı, kter´e mohou b´ yt uvedeny v pˇr´ıloze kurzu. Konstruktivistick´ a koncepce – souvis´ı s aktivitou student˚ u a upout´an´ım jejich pozornosti. Student˚ um jsou pˇredkl´ad´any nejdˇr´ıve jednotliv´e probl´emy, kter´e se postupnˇe tˇreba pomoc´ı u ´kol˚ u ˇreˇs´ı, coˇz napom´ah´a uˇcen´ı a zapamatov´an´ı. Konstruktivismus je spojov´ an s granulovan´ ym pˇr´ıstupem ke studiu. Prob´ıran´a l´atka je nejdˇr´ıve rozdˇelena na nejmenˇs´ı moˇzn´e ˇc´asti, studenti se je postupnˇe uˇc´ı a nabyt´e vˇedomosti z jednotliv´ ych ˇc´ast´ı postupnˇe konstruuje“ pozn´an´ı. Pˇredpokl´ad´a se, ˇze proces pozn´an´ı takto prob´ıh´a individu´aln´ım tem” pem, kter´e v prezenˇcn´ı formˇe v´ yuky je ponˇekud pˇrehl´ıˇzeno. [10, 17, 14]
2.4.3
Tutor
Dˇr´ıve oznaˇcoval nejnadanˇejˇs´ıho ˇz´aka tˇr´ıdy, kter´ y plnˇe ovl´adal prob´ıranou l´atku a sv´e vˇedomosti byl schopen pˇred´avat zbytku tˇr´ıdy. V prostˇred´ı e-learningu tutor pˇredstavuje osobu, kter´a spravuje prob´ıhaj´ıc´ı kurz. Usmˇerˇ nuje studenty vhodn´ ym smˇerem, dohl´ıˇz´ı na pr˚ ubˇeh kurzu, ovˇeˇruje nabyt´e znalosti student˚ u. Tutor m´a za u ´kol ˇr´ıdit pˇr´ıpadnˇe vyvol´ avat diskuse nad ˇreˇsen´ ym probl´emem, komunikuje se studenty, tedy poskytuje jim konzultace, pom´ah´a pˇri ˇreˇsen´ı probl´emu, kter´e mohou v pr˚ ubˇehu kurzu studentovi nastat. Tutor nemus´ı, ale m˚ uˇze b´ yt autorem studijn´ıho textu, m˚ uˇze tedy v pˇr´ıpadˇe potˇreby aktualizovat u ´daje ve studijn´ıch materi´alech, m´a-li k tomu prostˇredky a pr´ava. Vzhledem k tomu, ˇze v pr˚ ubˇehu e-learningu zpravidla nejsou ˇz´adn´e pˇredn´aˇsky, je tˇreba si uvˇedomit ˇze tutor nepˇredn´ aˇs´ı prob´ıranou l´atku, ale pouze“ studenty podporuje v je” jich uˇcen´ı. Snahou tutora je, aby si student na ˇreˇsen´ı sv´eho probl´emu byl schopen zodpovˇedˇet s´am. Tedy nepˇredkl´ad´a pˇr´ım´a ˇreˇsen´ı ke studovan´emu probl´emu, ale pˇrimˇeje studenta probl´em zanalyzovat, pˇr´ıpadnˇe pod´ıvat se na probl´em z jin´eho hlediska a tak umoˇznit studentovi prob´ıranou l´atku l´epe pochopit. Z toho jasnˇe plyne, ˇze tutor mus´ı m´ıt teoretick´e i praktick´e znalosti z problematiky, kterou m´a na starost. Tutor bˇehem kurzu vede pracovn´ı tutori´aly, coˇz jsou o prezenˇcn´ı a vˇetˇsinou nepovinn´e, setk´an´ı studuj´ıc´ıch a tutora, maj´ıc´ı za c´ıl z´ıskat pˇrehled o studijn´ıch povinnostech, n´ aroc´ıch a charakteru samostatn´e pr´ace, o z´avazn´ ych term´ınech plnˇen´ı, ˇreˇsen´ı probl´em˚ u a zodpov´ıd´an´ı individu´aln´ıch dotaz˚ u k urˇcit´ ym ˇc´astem uˇciva pˇr´ıpadnˇe cel´eho studia. Tutori´ al tak´e slouˇz´ı k osobn´ımu setk´an´ı mezi studenty, na kter´em se mohou vz´ajemnˇe informovat o sv´ ych studijn´ıch probl´emech, diskutovat o nˇekter´ ych ˇc´astech prostudovan´e l´atky ˇci na tutorem pˇredem vyhl´aˇsen´e t´ema. Mezi z´akladn´ı tutorovy povinnosti patˇr´ı: • pomoc s vytvoˇren´ım individu´aln´ıho studijn´ıho pl´anu, • pomoc s ˇreˇsen´ım studijn´ıch a osobn´ıch probl´em˚ u (nevyˇzaduj´ıc´ı odbornou poradenskou pomoc) vznikaj´ıc´ıch bˇehem studia, • konzultace ke studiu, • opravy vypracovan´ ych prac´ı student˚ u, • hodnocen´ı v´ ysledk˚ u student˚ u a studijn´ı skupiny, • veden´ı tutori´al˚ u. [10, 17, 14] 8
2.4.4
Studenti
Studenti takt´eˇz tvoˇr´ı d˚ uleˇzitou souˇc´ast e-learningov´eho kurzu. Jakoˇzto neodborn´ıci prov´ adˇej´ı d˚ uleˇzitou zpˇetnou vazbu, kter´a m˚ uˇze ukazovat na kvalitu kurzu. Studuj´ıc´ı totiˇz pr˚ ubˇeˇznˇe testuje veˇsker´e vznikaj´ıc´ı materi´aly jak po str´ance sdˇelitelnosti, tak i srozumitelnosti ˇci uspoˇr´ad´an´ı informac´ı. V neposledn´ı ˇradˇe tak´e z´ajem o kurz m˚ uˇze b´ yt ukazatelem kvality vytvoˇren´eho kurzu. [10, 17]
2.5
Vytvoˇ ren´ı kurzu
Vytvoˇren´ı kurzu by se mˇelo skl´adat zhruba z tˇechto krok˚ u: • anal´ yza popt´avky a v´ ybˇer t´ematu (marketing), • vytvoˇren´ı realizaˇcn´ıho t´ ymu, • v´ ybˇer a pˇr´ıprava potˇrebn´eho mnoˇzstv´ı tutor˚ u, • organizaˇcn´ı zajiˇstˇen´ı studia (administr´ator), • zpracov´an´ı studijn´ıho “bal´ıˇcku” a jeho odborn´e posouzen´ı po str´ance obsahov´e i didaktick´e, • realizace pilotn´ıho kurzu, • zhodnocen´ı pilotn´ıho kurzu – hodnocen´ı tutory, studuj´ıc´ımi, organiz´atory), • proveden´ı potˇrebn´ ych u ´prav a zmˇen, • finanˇcn´ı kalkulace a stanoven´ı v´ yˇse ˇskoln´eho, • atestace a certifikace, • zajiˇstˇen´ı nab´ıdky a propagace studijn´ıho kurzu . Nˇekter´e v´ yˇse uveden´e kroky se mohou pˇrekr´ yvat nebo prob´ıhat souˇcasnˇe. Celkov´e pˇr´ıpravˇe kurzu je vˇsak tˇreba vˇenovat dostateˇcn´ y ˇcasov´ y prostor a pozornost, protoˇze veˇsker´e dodateˇcn´e zmˇeny ve struktuˇre kurzu sebou mohou pˇrin´est jen probl´emy jak studuj´ıc´ım, tak i organiz´ator˚ um, nav´ıc t´ım p´adem i zvyˇsuj´ı n´aklady na provoz a u ´drˇzbu kurzu. T´ ym povˇeˇren´ y pˇr´ıpravou kurzu si mus´ı jasnˇe a pˇresnˇe stanovit c´ıl studia, rozsah studia, jeho rozˇclenˇen´ı a rozvrˇzen´ı z´atˇeˇze do lekc´ı. Takt´eˇz mus´ı b´ yt stanovena c´ılov´a skupina student˚ u, pro kter´e bude kurz koncipov´an. Spolu s t´ım je tˇreba vytvoˇrit anal´ yzu finanˇcn´ıch n´aklad˚ u, aby bylo jasn´e zdali m´a v˚ ubec projekt ˇsanci na u ´spˇech.
2.6
V´ yhody a nev´ yhody e-learningu
V´ yhody: Neomezen´ y pˇ r´ıstup k informac´ım – myˇsleno neomezen´ y sv´ ym m´ıstem a ˇcasem, staˇc´ı jen pˇripojen´ı k internetu nebo v´ yukov´ y CD-ROM nebo jin´e pamˇet’ov´e m´edium. Omezen´ı je tedy technologick´e tedy v´ ykonem PC, rychlost´ı a kvalitou pˇripojen´ı k internetu, vyt´ıˇzen´ım serveru. To neomezen´ı“ ale znamen´a, ˇze m˚ uˇzeme studovat kurzy nez´avisle na mˇestˇe, st´ atu ” ˇci kontinentu, na kter´em se nach´az´ıme. Je tedy moˇzno bez vˇetˇs´ıch probl´em˚ u studovat 9
napˇr´ıklad i na pracovn´ı cestˇe po cizinˇe a prostˇrednictv´ım internetu pokraˇcovat vˇzdy tam kde jsme naposled skonˇcili. Efektivnost v´ yuky – nakolik je e-learning efektivn´ı se pomˇernˇe sloˇzitˇe ukazuje. Pˇri nejmenˇs´ım lze ale ˇr´ıci ˇze v´ ysledky v´ yuky podporovan´e e-learningem jsou minim´alnˇe srovnateln´e s v´ yukou prezenˇcn´ı.[1] Kvalitnˇe zpracovan´e studijn´ı materi´aly implementovan´e ve formˇe multimedi´ı a online textu napom´ahaj´ı lepˇs´ımu zapamatov´an´ı informac´ı. Multimedialita a jej´ı vliv na vn´ım´ an´ı a uˇ cen´ı – v multimedi´aln´ım prostˇred´ı v´ ypoˇcetn´ı techniky je umoˇznˇeno pˇredkl´adat informaci ve v´ıce podob´ach neˇz pouze jako text, coˇz umoˇzn ˇuje souˇcasn´e p˚ usoben´ı na v´ıce smysl˚ u a tedy efektivnˇejˇs´ı vstˇreb´av´an´ı informac´ı. Uˇz jen t´ım, ˇze ˇclovˇek pˇrij´ım´a vˇetˇsinu informac´ı o sv´em okol´ı zrakem a na klasick´e prezenˇcn´ı v´ yuce je vˇetˇsina informac´ı pˇred´av´ ana hlasem je patrn´e, ˇze se informace pˇredkl´adaj´ı uˇzˇs´ım“ ” kan´alem neˇz ˇclovˇek bˇeˇznˇe pro sbˇer informac´ı vyuˇz´ıv´a. Pouˇzit´ım r˚ uzn´ ych vide´ı, vhodnˇe zvolen´ ych animac´ı m˚ uˇzeme dos´ahnout lepˇs´ıch v´ ysledk˚ u d´ıky p˚ usoben´ım i na lidsk´ y zrak. Je tˇreba ale d´avat pozor na tzv. Hypermedialitu, kdy dojde k urˇcit´emu pˇresycen´ı studenta r˚ uzn´ ymi podnˇety a r˚ uzn´e multimedi´aln´ı prvky oproti sv´emu prvotn´ımu u ´ˇcelu pomoci ve studiu, od studia odv´adˇej´ı pozornost. Aktu´ alnost informac´ı, rychl´ a inovace s okamˇ zit´ ym efektem – je velkou v´ yhodou oproti napˇr´ıklad tiˇstˇen´ ym skript˚ um ˇci studijn´ım knih´am. Nov´e poznatky z oboru se do tiˇstˇen´eho materi´alu(offline e-learningu) dostanou aˇz s dalˇs´ım vyd´an´ım ˇci vytiˇstˇen´ım zvl´aˇstn´ıch dodatk˚ u, coˇz je n´akladn´e. U online elektronick´ ych materi´al˚ u toto odpad´ a. Kaˇzd´ a novinka m˚ uˇze b´ yt aktualizov´ana pˇr´ımo a student m´a k tˇemto novink´am okamˇzit´ y pˇr´ıstup. Jak rychle se toto projev´ı z´aleˇz´ı na kvalitˇe pr´ace tutora. Interaktivita – student je aktivnˇe zapojen do procesu v´ yuku formou diskus´ı, akce kter´e uˇzivatel provede vyvolaj´ı urˇcitou odezvu at’ uˇz v podobˇe odpovˇedi dalˇs´ıch student˚ u ˇci tutora, tak tˇreba pˇr´ısluˇsn´e reakce multim´edi´ı. Verifikace – studentovy v´ ysledky jsou kontrolov´any pr˚ ubˇeˇzn´ ymi testy, jejichˇz v´ ysledky se dov´ı v podstatˇe okamˇzitˇe. Pokud je studentovi zad´an u ´kol dost´av´a nav´ıc slovn´ı ohodnocen´ı od tutora. Veˇsker´e v´ ysledky at’ uˇz test˚ u nebo psan´ ych prac´ı jsou hodnoceny urˇcit´ ym mnoˇzstv´ım bod˚ u ˇci kredit˚ u, d´ıky kter´ ym m´a s´am student urˇcitou reflexi stavu vˇedomost´ı jak´e bˇehem studia kurzu nabral. N´ aklady a pˇ r´ıjmy – pokud se e-learnigov´ y kurz vytv´aˇr´ı jen na kr´atk´e obdob´ı, m˚ uˇze se uk´azat jako pomˇernˇe n´akladn´e ˇreˇsen´ı oproti jin´emu zp˚ usobu zaˇskolen´ı. V´ yhody e-learningu se projev´ı aˇz s odstupem ˇcasu. D˚ uvodem je hlavnˇe pomˇernˇe velk´a poˇc´ateˇcn´ı investice do tvorby uˇcebn´ıch materi´al˚ u, tedy distanˇcn´ıch text˚ u, multim´edi´ı, . . . V dalˇs´ıch f´az´ıch n´ aklady klesaj´ı a v´ ydaje jsou spojeni jiˇz jen s udrˇzov´an´ım u ´drˇzbou kurzu. V tˇreba tak´a vz´ıt v u ´vahu, ˇze v pˇr´ıpadˇe e-learningu jsou ˇz´adn´e nebo jen mal´e n´aroky na poˇcty uˇceben a s t´ım souvisej´ıc´ı provozn´ı n´aklady Individu´ aln´ı tempo samostudia – se ˇrad´ı mezi nejvˇetˇs´ı v´ yhody e-learningu. Kaˇzd´ y u ´ˇcastn´ık kurzu vlastnˇe proch´az´ı procesem ˇr´ızen´eho samostudia sv´ ym vlastn´ım tempem. Samotn´e uˇcen´ı m˚ uˇze prob´ıhat v j´ım zvolenou dobu vyjma tutori´al˚ u, na kter´ ych se mus´ı shodnout s tutorem a dalˇs´ımi studenty, pokud je nestanovuje pˇr´ımo tutor s´am. Pˇresto se student mus´ı podˇr´ıdit celkov´emu harmonogramu studia, m´a stanoven´e term´ıny na vypracov´an´ı projekt˚ u, ˇreˇsen´ı d´ılˇc´ıch probl´em˚ u, z´ıskan´ı urˇcit´eho mnoˇzstv´ı kredit˚ u/bod˚ u. Je dobr´e taky vˇedˇet ˇze ne pro vˇsechny studenty je takov´ yto individu´aln´ı pl´an v´ yhodn´ y, jsou studenti, kteˇr´ı k dosaˇzen´ı v´ ysledk˚ u potˇrebuj´ı b´ yt v´ıce vedeni a m´ıt nastaven´e jasn´e ˇcasov´e omezen´ı. Komunikaˇ cn´ı moˇ znosti – nab´ızen´e obzvl´aˇstˇe s asynchronn´ım pˇr´ıstupem pom´ ahaj´ı rozv´ıjet spolupr´aci mezi studenty a tutorem pˇredevˇs´ım v pˇr´ıpadˇe kdy student nem´ a vˇzdy moˇznosti zastihnout tutora nebo ostatn´ı studenty pˇr´ımo online. Nevytv´aˇr´ı se t´ım pocity 10
izolovanosti od skupiny, kter´e mohou nastat v pˇr´ıpadˇe distanˇcn´ıho studia. Nev´ yhody: Z´ avislost na technologi´ıch – jedn´a se hlavnˇe o nutn´e hardware a software vybaven´ı poˇc´ıtaˇce. V pˇr´ıpadˇe online e-learningu je tˇreba b´ yt hodnˇe ˇcasu online, stahovat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı dat a tedy m´ıt kvalitn´ı pˇripojen´ı k internetu – nebo podnikov´e s´ıtˇe. Pro pˇrehr´ an´ı nˇekter´ ych multim´edi´ı je zapotˇreb´ı m´ıt nainstalovan´ y speci´aln´ı prohl´ıˇzeˇc (VLC, flash-player, QuickTime, RealPlayer, . . . ) a ne vˇsichni uˇzivatel´e maj´ı moˇznost nebo chut’ na sv˚ uj poˇc´ıtaˇc instalovat dalˇs´ı software, nebo pˇrikupovat speci´aln´ı hardware. Je proto nutn´e vˇzdy pˇrihl´ednout k aktu´aln´ı situaci a stavu komunikaˇcn´ı s´ıtˇe c´ılov´e skupiny, pro kter´e bude kurz urˇcen. Je minim´alnˇe napˇr´ıklad krajnˇe nepraktick´e pouˇz´ıvat velk´e multimedi´aln´ı soubory pro v´ yuku student˚ u, kteˇr´ı se k s´ıti pˇripojuj´ı pˇres vyt´aˇcen´e pˇripojen´ı nebo WAP. Standardizace – je dalˇs´ı nev´ yhodou souˇcasn´ ych e-learningov´ ych syst´em˚ u. Pˇresnˇeji to, ˇze nepouˇz´ıvaj´ı nebo ne u ´plnˇe podporuj´ı souˇcasn´e normy. Pokud by se dodrˇzovaly zaveden´e standardy, umoˇzn ˇovalo by to jednoduˇsˇs´ı pˇresun jiˇz vytvoˇren´ ych kurz˚ u mezi jednotliv´ ymi LMS (learning management syst´em) a t´ım by mohlo za urˇcit´ ych okolnost´ı doj´ıt ke sn´ıˇzen´ı n´aklad˚ u na vznik kurzu. Z historick´eho hlediska je v´ yznamn´ ym standardem AICC. V minulosti patˇril mezi ˇcasto podporovan´ y standard a doposud je velk´e mnoˇzstv´ı materi´ alu dle tohoto standardu zaps´ano. Souˇcasn´ ym trendem je standard SCORM, kter´ y oproti AICC pˇrin´aˇs´ı urˇcit´e v´ yhody z hlediska sd´ılen´ı, prohled´av´an´ı a opˇetovn´em pouˇzit´ı obsahu. N´ aroˇ cn´ a tvorba obsahu – pro vznik kvalitn´ıho distanˇcn´ıho textu mus´ı b´ yt autor dobˇre proˇskolen, protoˇze jak jiˇz jsem se zmiˇ noval v´ yˇse, distanˇcn´ı text nen´ı jen pˇrepis pap´ırov´e“ ” uˇcebnice. Distanˇcn´ı text by mˇel m´ıt urˇcitou formu, mˇel by obsahovat prvky oˇzivuj´ıc´ı studium, umoˇznit student˚ um l´epe pracovat s materi´aly. Nevhodnost pro nˇ ekter´ e studenty – ne vˇsichni studenti jsou schopni se z takov´ ychto elektronick´ ych text˚ u uˇcit. Nˇekteˇr´ı vyˇzaduj´ı studium z tiˇstˇen´ ych materi´al˚ u, ne kaˇzd´ y je zvykl´ y ˇc´ıst velk´e mnoˇzstv´ı informac´ı z monitoru nebo vlastn´ı jen nekvalitn´ı monitor, coˇz m˚ uˇze b´ yt velmi nam´ahav´e pro oˇci. Student m˚ uˇze m´ıt potˇrebu pˇri uˇcen´ı dˇelat si do textu pozn´amky, zv´ yrazˇ novat d˚ uleˇzit´e pas´aˇze, coˇz taky nen´ı vˇzdy moˇzn´e pˇri vyuˇz´ıv´an´ı jen elektronick´ ych text˚ u. Nevhodnost pro nˇ ekter´ e oblasti vzdˇ el´ av´ an´ı – je patrn´e ˇze e-learning lze pouˇz´ıt pouze k v´ yuce urˇcit´ ych vˇedomost´ı. V prostˇred´ı autoˇskoly lze napˇr´ıklad popsat ˇci pomoc´ı multim´edi´ı uk´azat z´aklady prvn´ı pomoci ˇci stavby motoru, ale nacviˇcen´ı dan´ ych dovednost´ı pomoc´ı e-learningu moˇzn´e nen´ı, napˇr. nacviˇcen´ı poskytnut´ı prvn´ı pomoci, j´ızdy... ). [10, 17, 1]
2.7
E-learning – studium
Pro spr´avnou funkˇcnost e-learningov´eho studia je tˇreba zajistit jeho organizaci. Studium se obvykle skl´ad´a z tˇechto z´akladn´ıch na sebe navazuj´ıc´ıch etap: • vstupn´ı tutori´al, • ˇr´ızen´e samostudium, • pr˚ ubˇeˇzn´ y tutori´al, • ˇr´ızen´e samostudium, • evaluace,
11
• prezenˇcn´ı testov´an´ı, • z´avˇereˇcn´ y tutori´al. Vstupn´ı tutori´ al – pˇredstavuje prvn´ı setk´an´ı student˚ u, tutor˚ u a manager˚ u kurzu. Zpravidla b´ yv´a ˇreˇseno prezenˇcnˇe. Studenti na nˇem jsou vz´ajemnˇe sezn´ameni s osobami, kter´e je budou v pr˚ ubˇehu jejich samostudia prov´azet, na koho se v pˇr´ıpadˇe potˇreby budou moci obr´ atit. D´ale jsou sezn´ameni s harmonogramem studia, se zp˚ usobem hodnocen´ı, s poˇzadavky na studenty, konkr´etnˇeji s podm´ınkami studia a certifikac´ı kurzu. Student˚ um je uk´az´ana z´ akladn´ı obsluha LMS. Vstupn´ı tutori´al m˚ uˇze b´ yt z´aroveˇ n spojen s pˇredn´aˇskou uv´adˇej´ıc´ı do dan´e problematiky. ˇ ızen´ R´ e samostudium – v prostˇred´ı LMS studenti proch´az´ı skrz jednotliv´e discipl´ıny (lekce), proˇc´ıtaj´ı pˇr´ısluˇsn´e studijn´ı materi´aly, pln´ı tutorem zadan´e u ´koly, vypracov´ avaj´ı sv´e pr´ace. V pr˚ ubˇehu studia maj´ı moˇznost sledovat sv´e aktu´aln´ı dosaˇzen´e v´ ysledky, diskutovat s ostatn´ımi studenty a tutory nad ˇreˇsen´ım sv´ ych u ´kol˚ u v odpov´ıdaj´ıc´ıch f´orech, chatech, e-mailov´ ych konferenc´ıch, ˇci komunikuj´ı pomoc´ı jin´ ych prostˇredk˚ u. Pr˚ ubˇ eˇ zn´ y tutori´ al – obvykle neb´ yv´a povinn´ y, jedn´a se o dalˇs´ı setk´an´ı student˚ u s tutory a managery kurzu, na kter´em prob´ıhaj´ı konzultace t´ ykaj´ıc´ı se studia a pˇr´ıpadnˇe se ˇreˇs´ı r˚ uzn´e studijn´ı ˇci organizaˇcn´ı probl´emy. ˇ ızen´ R´ e samostudium – v t´eto f´azi jiˇz doch´az´ı k dokonˇcov´an´ı studia posledn´ıch discipl´ın kurzu a opˇet plnˇen´ı u ´kol˚ u zadan´ ych tutory. Evaluace – pˇredstavuje hodnocen´ı kurzu jeho u ´ˇcastn´ıky. Nejˇcastˇeji prob´ıh´a formou anonymn´ıch dotazn´ık˚ u, ve kter´ ych se studenti vyj´adˇr´ı k formˇe veden´ı kurzu, kvalitˇe materi´ al˚ u, kvalit´ach tutor˚ u, atd. Evaluace v´ yraznˇe pˇrisp´ıv´a k dalˇs´ımu rozvoji kurzu, pˇredstavuje d˚ uleˇzitou zpˇetnou vazbu od okol´ı. Prezenˇ cn´ı testov´ an´ı – je vyˇzadov´ano u nˇekter´ ych typ˚ u kurz˚ u. Obvykle b´ yv´a testov´e, aby se dal rychle vyhodnotit, a sv´ ymi ot´azkami pokr´ yv´a cel´ y rozsah probran´e l´atky. Z´ avˇ ereˇ cn´ y tutori´ al – pˇredstavuje form´aln´ı ukonˇcen´ı kurzu v jehoˇz pr˚ ubˇehu obvykle dojde k pˇred´an´ı certifik´at˚ u o absolvov´an´ı kurzu student˚ um.
2.8
Technologie e-learningu
E-learningove systemy proˇsly a st´ale prochaz´ı urˇcit´ ym v´ yvojem. o jednotliv´ ych syst´emech, hlavnˇe tˇech pouˇz´ıvan´ ych v souˇcasn´e dobˇe, nelze jednoznaˇcnˇe ˇr´ıci, ˇze jsou lepˇs´ı nebo dokonalejˇs´ı neˇz jejich pˇredch˚ udci. Odpov´ıdaj´ı vˇsak v´ıce kokr´etn´ım poˇzadavk˚ um a n´ arok˚ um uˇzivatel˚ u na v´ yuku.
2.8.1
CBT
V´ yvoj e-learningov´ ych syst´em˚ u zaˇc´ın´a u CBT (Computer Based Training). Jednalo se o typ v´ yuky, kdy se student uˇc´ı ve speci´aln´ım programu na poˇc´ıtaˇci. CBT syst´emy se nejˇcastˇeji pouˇz´ıvaly pro v´ yuku pr´ace s r˚ uzn´ ymi poˇc´ıtaˇcov´ ymi aplikacemi, protoˇze si je student mohl pˇr´ımo na poˇc´ıtaˇci na kter´em se uˇcil i vyzkouˇset. CBT pˇredstavuje pˇredevˇs´ım offline vzdˇel´av´an´ı. Zpravidla se tedy nepouˇz´ıv´a s´ıt’ov´ ych prvk˚ u. Veˇsker´ y vzdˇel´avac´ı obsah tedy texty, multimedia, . . . , jsou student˚ um pˇred´ any prostˇrednictv´ım r˚ uzn´ ych m´edi´ı (CD-ROM, DVD, . . . ). Pod CBT se ˇrad´ı r˚ uzn´e v´ yukov´e programy (i v´ yukov´e hry) nebo simulace. Nejvˇetˇs´ı nev´ yhodou CBT jsou veˇsker´e nev´ yhody plynouc´ı z toho, ˇze se jedn´a o offline e-learning. Tedy minim´aln´ı moˇznost komunikace mezi studenty a autory/tutory, nemoˇznost 12
diskuse mezi studenty. Veˇsker´a motivace je pˇrevedena na dobrovolnost a chut’ studenta se uˇcit. Naraz´ı-li student na nˇejak´ y probl´em, s kter´ ym si nev´ı rady, tak bez vnˇejˇs´ı pomoci silnˇe kles´a motivace pro pokraˇcov´an´ı v uˇcen´ı. [10, 5]
2.8.2
WBT
N´asleduj´ıc´ım krokem ve v´ yvoji e-learningov´ ych syst´em˚ u mˇel b´ yt s rozvojem internetu pˇrechod k online“ v´ yuce prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ı. Zaˇc´ınaj´ı vznikat CMS (Course ” Management System), coˇz jsou st´ale CBT jen k jejich distribuci pˇr´ıpadnˇe aktualizaci je pouˇzito s´ıtˇe. Nˇekter´e nev´ yhody se t´ım podaˇrilo odstranit, ale student st´ale nem´a moˇznost pˇr´ımˇejˇs´ı komunikace. Usnadnila se pouze distribuce syst´emu od autora ke student˚ um. Dalˇs´ı nedostatky byly odstranˇeny s n´astupem WBT (Web Based Training). Veˇsker´e materi´aly jsou d´ale distribuov´ any pˇres internet nebo intranet. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pro studenta je m´ıt pˇr´ıstup k s´ıti a m´ıt nainstalovan´ y webov´ y prohl´ıˇzeˇc. Jedn´a se tedy o prvn´ı online syst´em. Student˚ um je umoˇznˇeno vyuˇz´ıvat synchronn´ı (chat, . . . ) i asynchronn´ı (e-mail, . . . ) komunikace jak mezi sebou tak s tutory. Velkou v´ yhodou WBT oproti pˇredchoz´ım syst´em˚ um je moˇznost moˇznosti takˇrka okamˇzit´e aktualizace informac´ı v kurzu a nav´ıc s minim´aln´ımi n´aklady. Nen´ı tˇreba rozes´ılat opravn´e CD student˚ um, staˇc´ı jen upravit patˇriˇcnou webovou str´anku a zmˇena se projev´ı okamˇzitˇe u vˇsech student˚ u. WBT m´a ale i sv´e nev´ yhody, jednou z nich je i to, ˇze nejsou (nebyly) standardy pro tvorbu e-learningov´ ych kurz˚ u. Dalˇs´ı nev´ yhoda plynula ze zpˇr´ıstupnˇen´ı kurz˚ u velk´emu mnoˇzstv´ı u ´ˇcastn´ık˚ u. Ve WBT nebyly ˇz´adn´e nebo pˇresnˇeji takˇrka ˇz´adn´a administraˇcn´ı n´astroje. [10, 8]
2.8.3
LMS
LMS (Learning Management System) je souhrnn´e oznaˇcen´ı pro syst´emy ˇr´ızen´ı v´ yuky nebo ˇr´ızen´eho vzdˇel´av´an´ı. Obvykle pˇr´ımo vych´az´ı z WBT s t´ım, ˇze jsou obohaceny o dalˇs´ı administraˇcn´ı n´astroje. Tedy n´astroje pro: • tvorbu a spr´avu kurzu, • verifikaci, • administraci, • standardizaci, • evaluaci, • komunikaci. N´ astroje pro tvorbu a spr´ avu kurzu – pod t´ımto pojmem je tˇreba si pˇredstavit administraˇcn´ı ˇc´ast, kter´a umoˇzn ˇuje vytv´aˇren´ı a modifikaci jednotliv´ ych modul˚ u a discipl´ın(lekc´ı) kurzu a sledov´an´ı studia v dan´ ych kurzech. N´ astroje pro verifikaci – patˇr´ı mezi velmi d˚ uleˇzitou ˇc´ast e-learningov´ ych syst´em˚ u. Umoˇzn ˇuj´ı pomoc´ı test˚ u ˇci r˚ uzn´ ych prac´ı a u ´kol˚ u z´ısk´avat zpˇetnou vazbu od student˚ u a sledovat tak jejich v´ yvoj pˇri studiu.
13
N´ astroje pro administraci – umoˇzn ˇuj´ı celkovou administraci kurz˚ u, je li jich v´ıce ne jeden, zpˇr´ıstupˇ nuj´ı r˚ uzn´e informace o discipl´ın´ach, o studijn´ıch v´ ysledc´ıch, pˇr´ıpadnˇe o ˇcinnosti tutor˚ u ˇci autor˚ u kurzu. N´ astroje pro standardizaci – umoˇzn ˇuje export a n´asledn´ y prodej n´ami vytvoˇren´ ych kurz˚ u a nebo import kurz˚ u vytvoˇren´ ych tˇret´ı stranou, pokud se uk´aˇze, ˇze n´aklady na vlastn´ı v´ yrobu kurzu jsou pˇr´ıliˇs vysok´e. N´ astroje pro komunikaci – pˇredstavuj´ı r˚ uzn´e webov´e n´astroje pro komunikaci mezi studenty, tutory a pˇr´ıpadnˇe autory. Zahrnuj´ı jak synchronn´ı tak i asynchronn´ı zp˚ usoby komunikace. N´ astroje pro evaluaci – pˇredstavuj´ı r˚ uzn´e formul´aˇre a dotazn´ıky, pomoc´ı kter´ ych studenti hodnot´ı u ´roveˇ n a kvalitu kurzu, kter´ ych se u ´ˇcastnili. [10, 6]
2.8.4
LCMS
Learning Content Management System – v definici ˇcasto spl´ yv´a s LMS, oproti nˇemu se vˇsak v´ıce zamˇeˇruje na samotn´ y proces tvorby v´ yukov´ ych materi´al˚ u. Zahrnuje v sobˇe prvky z CMS (Kontent Manager Syst´em – redakˇcn´ıch syst´em˚ u), kter´e LMS d´ale rozˇsiˇruj´ı, nelze ale pˇr´ımo ˇr´ıci ˇze LCMS je lepˇs´ı neˇz LMS, pouze zahrnuje dalˇs´ı rozˇs´ıˇren´ı, kter´e v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇze b´ yt v´ıce ˇci m´enˇe ˇz´adouc´ı. Obsahuje n´astroje pro ˇr´ızen´ı a tvorbu distanˇcn´ıho textu, umoˇzn ˇuje zmˇeny uˇzivatelsk´eho rozhran´ı vzhledem k obsahu – tedy vytvoˇren´ı urˇcit´eho osobn´ıho studijn´ıho pl´anu. LCMS by mˇely zahrnovat ˇreˇsen´ı tˇechto u ´kol˚ u: • t´ ymov´ y proces tvorby obsahu, • spr´avu a znovupouˇzit´ı zdroj˚ u, • dekompozici a kompozici obsahu na uˇcebn´ı jednotky, • detailn´ı sledov´an´ı aktivit uˇzivatel˚ u nad uˇcebn´ımi jednotkami, • podporu integrace v´ yukov´ ych strategi´ı e-learningu. [10, 15]
14
Kapitola 3
Pouˇ zit´ e n´ astroje a prostˇ redky Kapitola se zaob´ır´a prostˇredky, kter´e jsem pouˇzil pro vytvoˇren´ı funknˇc´ıho prototypu e-learnigov´eho syst´emu.
3.1
HTML
Prvn´ı definici jazyka HTML vytvoˇril v roce 1991 Tim Berners-Lee jako souˇc´ast projektu WWW, kter´ y mˇel umoˇznit vˇedc˚ um komunikaci a sd´ılen´ı v´ ysledk˚ u v´ yzkum˚ u. Projekt vznikl v CERNu (Centre Europ´eenne de Rechere Nucl´eaire, Evropsk´e centrum jadern´eho v´ yzkumu). Verze HTML z tohoto obdob´ı je zn´am´a pod oznaˇcen´ım HTML 0.9. Umoˇzn ˇovala text rozˇclenit do nˇekolika logick´ ych u ´rovn´ı, pouˇz´ıt nˇekolik druh˚ u zv´ yraznˇen´ı textu, zaˇradit do textu odkazy a obr´azky. Poˇzadavky uˇzivatel˚ u se zvyˇsovaly a producenti prohl´ıˇzeˇc˚ u zaˇcali vytv´aˇret HTML nov´e prvky. Tim Berners-Lee vˇsechny pouˇz´ıvan´e prvky shrnul do standardu HTML 2.0 (specifikace v RFC 1866), kter´ y jiˇz vyhovuje standardu SGML (ISO 8879, r. 1986). V roce 1996 vzniklo HTML 3.0. V roce 1997 HTML 4.0 a o dva roky pozdˇeji opravn´a verze HTML 4.01, kter´a je tak´e posledn´ı v´ yvojovou verz´ı HTML. [11]
3.2
PHP
PHP je skriptovac´ı jazyk pro tvorbu dynamick´ ych webov´ ych str´anek. Jeho poˇc´atky spadaj´ı do roku 1994. V t´e dobˇe si Rasmus Lerdorf vytvoˇril jednoduch´ y syst´em pro poˇc´ıt´an´ı pˇr´ıstupu ke sv´ ym str´ank´am. Prvn´ı verze byly naps´any v PEARLu, n´aslednˇe byly pˇreps´any do jazyka C pro velkou z´atˇeˇz serveru PEARLovym interpretem. Sada tˇechto skript˚ u byla jeˇstˇe t´ehoˇz roku vyd´ana pod n´azvem Personal Home Page Tools“. ” V r.1995 doˇslo ke spojen´ı s dalˇs´ım n´astrojem toho sam´eho autora a sice s Form In” terpreter“ neboli FI. FI slouˇzil k zad´av´an´ı SQL pˇr´ıkaz˚ u do webov´ ych str´anek. Tak vzniklo PHP/FI 2.0, syst´em kter´ y se po zveˇrejnˇen´ı stal popul´arn´ı po cel´em svˇetˇe. Ke konci roku 1998 byla k dispozici PHP verze 3.0, kter´a byla oproti pˇredchoz´ı verzi v´ ykonnˇejˇs´ı a byla dostupn´a i pod OS Windows. 4 a 5-kov´a verze pˇrid´av´a ˇradu dalˇs´ıch funkc´ı a rozˇs´ıˇren´ı, kter´e by melo mimo jin´e i podporovat objektovˇe rozhran´ı pro pr´aci s datab´ az´ı MySQL. PHP se v souˇcasn´e dobˇe oznaˇcuje jako je rekurzivn´ı akronym pro PHP: hypertext ” preprocesor“. D˚ uvod˚ u proˇc je PHP tak obl´ıben´e a u ´spˇeˇsn´e je hned nˇekolik. Je relativnˇe jednoduch´e na pochopen´ı. Syntax´ı je velmi podobn´e jazyku C nebo Javˇe, ˇc´ımˇz je bl´ızk´e mnoha v´ yvoj´ aˇr˚ um. 15
PHP podporuje mnoho souvisej´ıc´ıch technologii, form´at˚ u ˇci standard˚ u, je to otevˇren´ y projekt s ˇsirokou z´akladnou nadˇsenc˚ u pro v´ yvoj. Na internetu je dostupn´ ych mnoho zdrojov´ ych k´od˚ u jiˇz hotov´ ych prac´ı. D´ale snadno spolupracuje s datab´azemi jako je MySQL nebo PostgreSQL. Je multiplatformn´ı a m˚ uˇze se provozovat na vˇetˇsinˇe dneˇsn´ıch webov´ ych server˚ ua OS. M´ a ale i sv´e nev´ yhody. PHP je interpretovan´ y jazyk. Program se tedy nijak nepˇrekl´ ad´ a (nekompiluje) a vykon´av´a se pˇr´ımo ze zdrojov´eho k´odu. Uveden´ y pˇr´ıstup m´a v´ yhodu ve sv´e jednoduchosti a snadn´e modifikovatelnosti program˚ u. D˚ uleˇzitou nev´ yhodou tohoto pˇr´ıstupu vˇsak je, ˇze ke spuˇstˇen´ı program˚ u v PHP musel b´ yt nainstalov´an jeho interpret. Kdokoliv m´a pˇr´ıstup k serveru, m´a pˇr´ıstup i ke zdrojov´ ym k´od˚ um vytvoˇren´ ych aplikac´ı. Mezi dalˇs´ı nev´ yhody (ale i v´ yhody) lze zaˇradit i aktivn´ı (prudk´ y?) v´ yvoj. Nˇekter´e vlastnosti, funkce a podobnˇe se mohou jeˇstˇe zmˇenit a tedy se m˚ uˇze st´at, ˇze aplikace, kter´a funguje na verzi souˇcasn´e, jiˇz nemus´ı fungovat ve verz´ıch n´asleduj´ıc´ıch, nebo se minim´alnˇe mohou chovat jinak“. S t´ımto probl´emem se pot´ yk´a mnoho v´ yvoj´aˇr˚ u pˇri pˇrechodu z PHP verze 4 na PHP ” verzi 5, kter´e sebou pˇrin´aˇs´ı znaˇcnou podporu OOP (objektovˇe orientovan´eho programov´ an´ı). [11, 13, 16]
3.3
JavaScript
JavaScript je programovac´ı jazyk, kter´ y se pouˇz´ıv´a v internetov´ ych str´ank´ach. Kratˇs´ı skripty se zapisuje pˇr´ımo do HTML k´odu, sloˇzitˇejˇs´ı je v´ yhodnˇejˇs´ı vloˇzit do html jako extern´ı soubor, v pˇr´ıpadˇe xhtml je to i vyˇzadov´ ano . Jedn´a se o klientsk´ y skript. To znamen´a, ˇze se program odes´ıl´ a se str´ankou do klienta (do prohl´ıˇzeˇce) a teprve tam je vykon´an, coˇz je pr´avˇe nejvˇetˇs´ı pˇr´ınos JavaScriptu. V pˇr´ıpadˇe informaˇcn´ıho syst´emu se m˚ uˇze postarat o validaci formul´ aˇr˚ u, aniˇz by bylo tˇreba odes´ılat data mezi klientem a serverem a t´ım ˇsetˇrit datov´ y pˇrenos a ˇcas uˇzivatel˚ um, pˇr´ıpadnˇe data pomoc´ı AJAX a tedy minimalizovat nutn´ y pˇrenos dat na minimum. Nev´ yhodou je, ˇze JavaScript m˚ uˇze b´ yt na stranˇe klienta zak´az´an a napˇr´ıklad pˇr´ıpadn´e ovˇeˇrov´an´ı spr´avnosti odeslan´ ych dat se stejnˇe mus´ı prov´est serverov´ ym skriptem nebo uˇzivatelem k tomu povˇeˇren´ ym. Dalˇs´ı nev´ yhodou pro vˇetˇs´ı pouˇzit´ı je fakt, ˇze JavaScript a vˇsechny jeho vymoˇzenosti nejsou v souˇcasn´e dobˇe plnˇe podporov´any ve vˇsech prohl´ıˇzeˇc´ıch na stejn´e u ´rovni. [4]
3.4
MySQL
MySQL je datab´azov´ y syst´em vytvoˇren´ y firmou MYSQL AB. Licence pro pouˇzit´ı je du´ aln´ı, tedy MySQL je pˇr´ıstupn´e pod licenc´ı GPL a z´aroveˇ n i v komerˇcn´ı placen´e verzi. MySQL je multiplatformn´ı datab´aze (s API pro mnoho programovac´ıch jazyk˚ u) a bˇeˇz´ı na syst´emech GNU/Linux, Microsoft Windows, FreeBSD, Sun Solaris, IBM’s AIX, Mac OS X, HP-UX, AIX, QNX, Novell NetWare, SCO OpenUnix, SGI Irix, and Dec OSF. Ve verzi pro Windows umoˇzn ˇuje vyuˇz´ıvat rozhran´ı ODBC 2.5. MySQL se ˇrad´ı k nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ım datab´azov´ ym syst´em˚ um hlavnˇe d´ıky sv´emu multiplatformn´ımu rozˇs´ıˇren´ı, vysok´emu v´ ykonu a moˇznost´ı staˇzen´ı pod GPL licenc´ı. Velmi obl´ıben´a a ˇcasto nasazovan´a je kombinace MySQL, php a Apache jako z´akladn´ı software webov´eho serveru. Proto i tato ovˇeˇren´a kombinace byla zvolena pro implementaci LMS syst´emu autoˇskoly.
16
Z poˇc´atku byla MySQL optimalizov´ana na maxim´aln´ı rychlost na u ´kor nutnosti datab´azov´ y syst´em ponˇekud zjednoduˇsit. Nebyly v nˇem zahrnuty pohledy, trigger a uloˇzen´e procedury. Tyto doplˇ nky“ se pod vlivem poˇzadavk˚ u v´ yvoj´aˇr˚ u v novˇejˇs´ıch verz´ıch jiˇz ” zaˇc´ınaj´ı implementovat. [7]
3.5
Apache Web Server
V souˇcasnˇe dobˇe velmi obl´ıben´ y webov´ y server, jeho p˚ uvod se datuje do roku 1994 k projektu NSCA http. Po odchodu Roba McCoola z NCSA university v Illinois doˇslo ke zpomalen´ı v´ yvoje. Mnoho webmaster˚ u tak bylo donuceno vyv´ıjet vlastn´ı rozˇs´ıˇren´ı nebo opravovat chyby ve st´avaj´ıc´ım httpd. N´aslednˇe skupina tˇechto webmaster˚ u zaloˇzila p˚ uvodn´ı skupinu Apache, vedenou Brianem Behlendorfem a Cliffem Skolnickem. Zakldem byl pouˇzit NSCA http sever posledn´ı verze (1.3), ke kter´e byly pˇrid´any veˇsker´e zveˇrejnˇen´e opravy a rozˇs´ıˇren´ı. Po otestov´an´ı tak vznikl prvn´ı Apache Web Server verze 0.6.2. Po jeho jeˇstˇe vˇetˇs´ım rozˇs´ıˇren´ı doˇslo k kompletn´ı revizi k´odu. Nov´a architektura zahrnovala modul´arn´ı strukturu a API pro lepˇs´ı rozˇsiˇritelnost. V souˇcasn´e dobˇe m´a nˇeco okolo 62 % z celkov´eho poˇctu, coˇz je jeden z d˚ uvod m´e volby pro vyuˇzit´ı na tento projekt. Stejnˇe tak ale bude pouˇz´ıt jin´ y www server na kter´em bude nastavena interpretace jazyka php. [4]
17
Kapitola 4
N´ avrh syst´ emu N´avrhu syst´emu jsem se vˇenoval pˇresnˇe v poˇrad´ı n´asleduj´ıc´ıh kapitol. K ujasnˇen´ı z´ akaldn´ı myˇslenky a fungov´an´ı syst´emu byla vytvoˇrena neform´aln´ı specifikace, obsahuj´ı pˇr´ım´ y slovn´ı popis poˇzadavk˚ u na syst´em. Z tohoto popisu jsem n´aslednˇe vytovˇril Use-case diagram, tedy diagram pˇr´ıpad˚ u pouˇzit´ı, aby byly pˇri dalˇs´ım n´avrhu patrn´e jednotliv´e role uˇzivatel˚ u v syst´emu a co bude moci kaˇzd´ y od syst´emu oˇcek´avat. Dalˇs´ımi kroky bylo vytvoˇren´ı ER diagramu modeluj´ıc´ı vztahy mezi jednotliv´ ymi entitami a n´avrh datab´aze ukazuj´ıc´ı datov´ y model syst´emu. Dynamick´e modely jsou zahrnuty v poslednich dvou podkapitol´ach, diagram aktivity ukazuj´ıc´ı stavy syst´emu pro vˇetˇsinu ˇcinnost´ı a diagram toku obrazovek, tedy obrazovky, kter´e budou na z´akladˇe jeho poˇzadavk˚ u uˇzivateli zobrazov´any.
4.1
Neform´ aln´ı specifikace
LMS syst´em pro autoˇskolu m´a za u ´kol podpoˇrit a zefektivnit st´avaj´ıc´ı v´ yuku v autoˇskole. Umoˇzn´ı pˇr´ıjmout v´ıce student˚ u, kter´e z d˚ uvodu ˇcasov´ ych a prostorov´ ych – omezen´ y poˇcet ˇ student˚ u na m´ıstnost – doposud nebyl moˇzn´ y a t´ım zv´ yˇs´ı profit autoˇskoly. Cas a prostor uˇsetˇren´ y v´ yukou pomoc´ı e-learningu by se mˇel efektivnˇeji vyuˇz´ıt pˇri pl´anov´an´ı praktick´ ych uk´azek, j´ızd a zkouˇsek. Pˇr´ıstup do syst´emu budou m´ıt ˇctyˇri typy uˇzivatel˚ u, kaˇzd´ y s odpov´ıdaj´ıc´ımi funkcemi. Manager/administr´ ator kurzu – jeho hlavn´ım u ´kolem je zaloˇzen´ı kurzu, spr´ ava uˇzivatel˚ u, koordinace a veden´ı autor˚ u a tutor˚ u, vyhodnocov´an´ı evaluaˇcn´ıch dotazn´ık˚ u. Manager m˚ uˇze vkl´adat aktuality zobrazovan´e vˇsem uˇzivatel˚ um. Autor – hlavn´ım u ´kolem autora bude vytvoˇren´ı a vloˇzen´ı obsahu kurzu do syst´emu, rozˇclenˇen´ı kurzu do jednotliv´ ych kapitol (modul˚ u) a lekc´ı (discipl´ın). Autor obdobnˇe jako manager bude moci vytv´aˇret, mazat a upravovat tutory sv´ ych kurz˚ u. Takt´eˇz autor m˚ uˇze zast´avat naprosto vˇsechny funkce tutora. Tutor – m˚ uˇze upravovat obsah jemu svˇeˇren´ ych kurz˚ u, m´a administr´atorsk´ y/moder´ atorsk´ y pˇr´ıstup v diskus´ıch/f´orech pro studenty. Spolu s autorem se pod´ıl´ı na vytv´aˇren´ı test˚ u. Tutor m˚ uˇze vkl´adat aktuality zobrazovan´e vˇsem uˇzivatel˚ um zapsan´ ym ve zvolen´em kurzu. M˚ uˇze rozeslat informaˇcn´ı mail student˚ um v kurzu. Student – za studenta je povaˇzov´an schv´alen´ y zaregistrovan´ yu ´ˇcastn´ık kurzu. Student m´a pˇr´ıstup ke zveˇrejnˇen´ ym studijn´ım materi´al˚ um a multimedi´aln´ım soubor˚ um, test˚ um a dotazn´ık˚ um jednotliv´ ych kapitol a lekc´ı kurzu. V´ yuka bude rozˇclenˇena do jednotliv´ ych ˇc´ast´ı – kapitol (modul˚ u), kter´e se budou skl´ adat
18
z lekc´ı(discipl´ın). Kaˇzd´a kapitola, pˇr´ıpadnˇe dle potˇreby i lekce, bude m´ıt pro studenty pˇr´ıstupnou tutory moderovanou diskusi. Nepˇredpokl´ad´a se, ˇze by zapsan´ y student musel m´ıt vysok´e vzdˇel´an´ı orientace v menu tedy mus´ı b´ yt intuitivn´ı a jasn´e, kl´ıˇcov´a slova obsaˇzen´ a v textu se budou odkazovat do rejstˇr´ıku pojm˚ u, kde budou vysvˇetlena. Kaˇzd´ y uˇzivatel si bude moci nastavit sv˚ uj individu´aln´ı profil, ve kter´em si bude moci nastavit informace, kter´e budou o nˇem veˇrejnˇe dostupn´e ostatn´ım uˇzivatel˚ um.
4.2
Use-case diagram
Use-case diagram jsem pro pˇrehlednost u popisu rozdˇelil do tˇr´ı ˇc´ast´ı, v pˇr´ıloze A je zobrazen u ´pln´ y diagram. Use-case diagram pro managera/administr´ atora:
Obr´azek 4.1: Usa-case diagram pro managera Zaloˇ zen´ı kurzu – manager kurzu ve formul´aˇri zad´a n´azev kurzu a jeho autora. Po zpracov´an´ı formul´aˇre se vytvoˇr´ı potˇrebn´e struktury pro upload soubor˚ u, vytvoˇren´ı kapitol a lekc´ı. Spr´ ava aktualit – manager kurzu m˚ uˇze vkl´adat do syst´emu aktuality zobrazovan´e vˇsem uˇzivatel˚ um nebo dle volby jen uˇzivatel˚ um s pˇr´ıstupem do vybran´ ych kurz˚ u. Aktuality m˚ uˇze pˇrid´avat, odeb´ırat a upravovat. Managerovi kurzu jsou implicitnˇe zobrazov´ any vˇsechny aktuality ze vˇsech kurz˚ u, v profilu si m˚ uˇze nastavit zobrazov´an´ı aktualit vztahuj´ıc´ıch se jen k urˇcit´emu typu ud´alosti. Spr´ ava uˇ zivatel˚ u – manager m˚ uˇze do syst´emu pˇridat, upravit nebo smazat uˇzivatele. Uˇzivatel je bud’ manager, autor, tutor nebo student Ke smaz´an´ı m˚ uˇze doj´ıt pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze na uˇzivatele nejsou nˇejak´e z´ avaˇzn´e odkazy. Pokud tomu tak je, na uˇzivatele,kter´ y m´ a b´ yt smaz´an, jsou v syst´emu d˚ uleˇzit´e odkazy, bude mu pouze zneplatnˇen pˇr´ıstup ke vˇsem jeho funkc´ım, ale informace o uˇzivateli i nad´ale z˚ ustanou v syst´emu. 19
Pˇ r´ıstup ke kapitol´ am a lekc´ım – umoˇzn ˇuje managerovi kurzu pˇr´ıstup k studijn´ım materi´al˚ um z pohledu studenta. Pˇ r´ıstup do diskus´ı – manager kurzu m˚ uˇze pˇrisp´ıvat do diskus´ı kursu, nem´ a vˇsak moder´ atorsk´a pr´ava. Nastaven´ı profilu – umoˇzn ˇuje nastaven´ı informac´ı jako napˇr´ıklad zobrazovan´a osobn´ı data, kter´a budou pˇr´ıstupn´a ostatn´ım uˇzivatel˚ um, typ zobrazovan´ ych aktualit Spr´ ava evaluaˇ cn´ıch dotazn´ık˚ u – manager kurzu m˚ uˇze vytv´aˇret, upravovat, zveˇrejnit, znepˇr´ıstupnit nebo smazat evaluaˇcn´ı dotazn´ık. M˚ uˇze si nechat zobrazit graf s v´ ysledky evaluaˇcn´ıch dotazn´ık˚ u. Dotazn´ık lze smazat/upravit pouze do doby neˇz byl zveˇrejnˇen student˚ um k zodpovˇezen´ı. Statistiky kurzu – umoˇzn´ı zobrazit statistick´e informace o kurzech, bodov´ y stav student˚ u, u ´spˇeˇsnost student˚ u v jednotliv´ ych/z´avˇereˇcn´ ych testech.
20
Use-case diagram pro autora a tutora :
Obr´azek 4.2: Usa-case diagram pro tutora a autora Autor: Spr´ ava student˚ u – m˚ uˇze do syst´emu pˇridat, upravit nebo smazat studenta. Ke smaz´ an´ı m˚ uˇze doj´ıt pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze na studenta nejsou nˇejak´e z´avaˇzn´e odkazy. Pokud tomu tak je a na studenta, kter´ y m´a b´ yt smaz´an, jsou v syst´emu d˚ uleˇzit´e odkazy, bude mu pouze zneplatnˇen pˇr´ıstup ke vˇsem jeho funkc´ım, ale informace o studentovi i nad´ale z˚ ustanou v syst´emu. Spr´ ava tutor˚ u – m˚ uˇze do syst´emu pˇridat, upravit nebo smazat tutora. Ke smaz´ an´ı m˚ uˇze doj´ıt pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze na tutora nejsou nˇejak´e z´avaˇzn´e odkazy. Pokud tomu tak je a na tutora, kter´ y m´a b´ yt smaz´an, jsou v syst´emu d˚ uleˇzit´e odkazy, bude mu pouze zneplatnˇen pˇr´ıstup ke vˇsem jeho funkc´ım, ale informace o tutorovi i nad´ale z˚ ustanou v syst´emu. Spr´ ava kapitol a lekc´ı – m˚ uˇze do syst´emu pˇridat, upravit nebo smazat kapitolu nebo lekci. V pˇr´ıpadˇe smaz´an´ı jsou smaz´any i pˇr´ısluˇsn´e diskuse v´az´any ke kapitole/lekci.
21
D´ale autor m˚ uˇze vykon´avat vˇsechny akce tutora: Spr´ ava aktualit – tutor kurzu m˚ uˇze pˇrid´avat, odeb´ırat a upravovat do syst´emu aktuality zobrazovan´e vˇsem uˇzivatel˚ um s pˇr´ıstupem do kurzu, ve kter´em je tutorem. ´ Uprava kapitol a lekc´ı – m˚ uˇze v syst´emu upravit kapitolu nebo lekci. Funkce bude vyuˇzita obzvl´aˇstˇe pˇri aktualizaci informac´ı v studijn´ıch materi´alech. Spr´ ava test˚ u – tutor kurzu m˚ uˇze vytv´aˇret, upravovat, zveˇrejnit, znepˇr´ıstupnit nebo smazat testy pro studenty. M˚ uˇze si nechat zobrazit graf s v´ ysledky test˚ u. Test lze smazat/upravit pouze do doby neˇz byl zveˇrejnˇen student˚ um ke zpracov´an´ı. Spr´ ava u ´ kol˚ u – tutor kurzu m˚ uˇze vytv´aˇret, upravovat, zveˇrejnit, znepˇr´ıstupnit nebo ´ smazat u ´koly pro studenty. Ukol lze smazat/upravit pouze do doby neˇz byl zveˇrejnˇen student˚ um ke zpracov´an´ı. Pˇres spr´avu u ´kol˚ u je tutorovi umoˇznˇeno obodovat pˇr´ıpadnˇe slovnˇe ohodnotit u ´kol. Pˇ rehled hodnocen´ı student˚ u – tutor m´a moˇznost zobrazit souhrnn´e nebo jednotliv´e statistiky zobrazuj´ıc´ı hodnocen´ı student˚ u v kurzech, kter´e mu pˇr´ısluˇs´ı. Upload a mazan´ı multim´ edi´ı – tutor m´a moˇznost uploadnout nebo odstranit multim´edia, na kter´e se m˚ uˇze odkazovat pˇri editaci kapitol pˇr´ıpadnˇe lekc´ı. Spr´ ava diskus´ı – tutor kurzu m˚ uˇze vytv´aˇret nebo smazat jednotliv´e pˇr´ıspˇevky nebo cel´e diskuse v kapitol´ach pˇr´ıpadnˇe lekc´ıch. Rozes´ıl´ an´ı informaˇ cn´ıch email˚ u – tutor m´a moˇznost rozeslat informaˇcn´ı email s informacemi t´ ykaj´ıc´ımi se kurzu, jako napˇr´ıklad tutori´aly, ˇci jin´e v´ yznaˇcn´e ud´alosti pro studenty, aby se zamezilo jejich pˇrehlednut´ı v novink´ach. Emaily budou rozesl´any na registraˇcn´ı emailov´e adresy vˇsech student˚ uu ´ˇcastn´ıc´ıch se dan´eho kurzu, pˇr´ıpadnˇe zvolen´e studijn´ı skupiny. Statistiky kurz˚ u – umoˇzn´ı zobrazit statistick´e informace o kurzech, bodov´ y stav student˚ u, u ´spˇeˇsnost student˚ u v jednotliv´ ych/z´avˇereˇcn´ ych testech v kurzech, kter´e mu pˇr´ısluˇs´ı. Statistiky se t´ ykaj´ı vˇsech student˚ u a ne jednotlivc˚ u. Statistiky student˚ u – umoˇzn´ı zobrazit statistick´e informace o jednotliv´ ych studentech, bodov´ y stav student˚ u, u ´spˇeˇsnost student˚ u v jednotliv´ ych/z´avˇereˇcn´ ych testech v kurzech, kter´e mu pˇr´ısluˇs´ı. Pˇ r´ıstup ke kapitol´ am a lekc´ım – umoˇzn ˇuje tutorovi kurzu pˇr´ıstup k studijn´ım materi´al˚ um z pohledu studenta. Nastaven´ı profilu – umoˇzn ˇuje nastaven´ı informac´ı jako napˇr´ıklad zobrazovan´a osobn´ı data, kter´a budou pˇr´ıstupn´a ostatn´ım uˇzivatel˚ um, typ zobrazovan´ ych aktualit.
22
Use-case diagram pro studenta:
Obr´azek 4.3: Usa-case diagram pro studenta Testy – moˇznost vyplnit test k dan´e lekci. Testem m˚ uˇze student proj´ıt pr´avˇe jednou a jeho v´ ysledky jsou po odesl´an´ı okamˇzitˇe pˇr´ıstupnˇe v osobn´ıch statistik´ach, nejednalo-li se o cviˇcn´ y test. Pokud se jednalo o cviˇcn´ y test jsou po odesl´an´ı zv´ yraznˇeny dobr´e a ˇspatnˇe odpovˇedi. Nastaven´ı profilu – umoˇzn ˇuje nastaven´ı informac´ı jako napˇr´ıklad zobrazovan´a osobn´ı data, kter´a budou pˇr´ıstupn´a ostatn´ım uˇzivatel˚ um. Pˇ r´ıstup ke kapitol´ am a lekc´ım – zpˇr´ıstupˇ nuje studijn´ı materi´aly napsan´e autory. Pˇ r´ıstup do diskus´ı – umoˇzn ˇuje vkl´adat pˇr´ıspˇevky do diskus´ı v kurzech, ve kter´ ych je student zaregistrov´an. Sv´e pˇr´ıspˇevky m˚ uˇze student i upravovat. Pokud je uprav´ı je na z´avˇer pˇr´ıspˇevku dops´ana informace o tom k´ ym a kdy byl pˇr´ıspˇevek upraven. Osobn´ı statistiky – umoˇzn´ı zobrazit sv˚ uj aktu´aln´ı bodov´ y stav, u ´spˇeˇsnost v testech a u ´kolech. Evaluaˇ cn´ı dotazn´ıky – po zveˇrejnˇen´ı evaluaˇcn´ıho dotazn´ıku jej m˚ uˇze student vyplnit, dokud je dotazn´ık zpˇr´ıstupnˇen m˚ uˇze v nˇem i sv´e data mˇenit. Po znepˇr´ıstupnˇen´ı dotazn´ıku jsou studentovi nam´ısto formul´aˇre pro vyplnˇen´ı zobrazeny statistick´e v´ ysledky. ´ Ukoly – student vypracov´av´ au ´koly zadan´e tutorem, jedn´a se o zpravidla o textovou odpovˇed’, kterou tutor n´aslednˇe vyhodnot´ı a v´ ysledky se pot´e zobraz´ı v osobn´ıch statistik´ach.
23
4.3
ER - diagram a n´ avrh datab´ aze
ER diagram byl vytvoˇren v programu deZign for Databases, proto n´avrh entit a vazeb odpov´ıd´a struktuˇre datab´aze. N´azvy atribut˚ u entit jsou shodn´e s n´azvy sloupc˚ u tabulek. Program neumoˇzn ˇoval pˇr´ım´e zobrazen´ı typ˚ u, proto jsem u atribut˚ u pouˇzil nˇekolik prefix˚ u, kter´e odpov´ıdaj´ı datov´ ym typ˚ um. y typ int/float, • nl - ˇc´ıseln´ • s - string/varchar, • d - datum/ˇcas, • t - text, yvaj´ıc´ı hodnot jen 0/1. • b - nez´aporn´e ˇc´ıslo nab´ Detailn´ı strukturu datab´aze si je moˇzn´e prohl´ednout v pˇr´ıloze - C. ER diagram jsem zde pro popis rozdˇelil do tˇr´ı ˇc´ast´ı (kompletn´ı ER diagram si je moˇzn´e prohl´ednout v pˇr´ıloze - A) podle oblast´ı syst´emu, kterou zahrnuj´ı: • uˇzivatel´e a uˇzivatelsk´a pr´ava, • studium, • testov´an´ı. Uˇ zivatel´ e a uˇ zivatelsk´ a pr´ ava Uˇzivatel´e a uˇzivatelsk´a pr´ava zahrnuj´ı nˇekolik entit. J´adrem t´eto ˇc´asti je entita s user. Entita obsahuje vˇsechny z´akladn´ı potˇrebn´e u ´daje o uˇzivateli, tedy jeho identifik´ ator (nl user id), jeho login a heslo (s login, s password), uˇzivatelovo jm´eno a pˇr´ıjmen´ı (s first, s last) a email (s email) a pˇr´ıznak, zda-li je uˇzivatel v syst´emu aktivn´ı nebo byl smaz´ an“ ” (b active). Dalˇs´ı informace o uˇzivateli jsou zahrnuty v entitˇe t user info. Konkr´etnˇe identifik´ ator doplˇ nkov´e informace (nl info id), identifik´ator uˇzivatele, kter´emu informace pˇr´ısluˇs´ı (nl user id), poˇzadovan´ a informace (t info) a nakonec urˇcen´ı typu informace (nl info type id). Typ informace nen´ı zad´an pomoc´ı enum, aby bylo moˇzn´e do budoucna jednoduˇse rozˇs´ıˇrit syst´em o dalˇs´ı moˇzn´e doplˇ nkov´e informace, aniˇz by se muselo zasahovat do struktury datab´aze. yˇcet dostupn´ ych typ˚ u doplˇ nkov´ ych informac´ı Entita t c info typ pˇredstavuje ˇc´ıseln´ık/v´ (dalˇs´ı email, telefon, adresa, jabber, icq, skype, vlastn´ı popis, . . . ). Obsahuje dva atributy sv˚ uj identifik´ator ( nl info type id) a hodnotu informace“ (s label). s label bude pouˇzit ” jako kl´ıˇcov´e slovo pro lokalizaci. Vztah mezi t c info typ a t user info je 1:n. Uˇzivateli mohou b´ yt pˇriˇrazeny role. Role jsou reprezentov´any entitou s role, role obsahuje sv˚ uj identifik´ator (nl role id) a sv´e jm´eno (s name). Jm´eno role pro pˇr´ıpady lokalizace textu do poˇzadovan´eho jazyka je pouˇzito jako kl´ıˇcov´e slovo pro lokalizaci. Uˇzivatel´e a role jsou mezi sebou ve vztahu m:n, reprezentovan´ ym entitou s user has role. Dalˇs´ı je entita s uˇzivatelsk´ ymi prav´ y s rights. Obsahuje svou identifikaci (nl right id), atk´ y popis pr´ava (s description) a identifik´ator typu pr´ ava. p´ısemn´ y k´od pr´ava(s right), kr´ 24
Obr´azek 4.4: ER diagram - uˇzivatel´e a pr´ava
Typ pr´ava se projevuje hlavnˇe v administraci, kde je pˇridˇelov´an´ı a odeb´ır´an´ı pr´av rozdˇeleno do kategori´ı. Pˇredejde se tak pˇr´ıliˇs dlouh´ ym v´ ypis˚ um a pˇr´ıpadn´e potˇrebˇe str´ankov´an´ı u tak d˚ uleˇzit´e z´aleˇzitosti, jako je pˇridˇelov´an´ı pr´av. Pro definici typ˚ u jsem nepouˇzil v´ yˇctov´ y typ enum, ale samostatnou entitu. Umoˇzn´ı to do budoucna jednoduˇse pˇrid´avat/odeb´ırat role, aniˇz by se musela upravovat struktura datab´aze. N´ asleduj´ıc´ı entitou je t c right type, jedn´a se o entitu pˇredstavuj´ıc´ı jen ˇc´ıseln´ık/v´ yˇcet s identifik´atorem typu (nl right type id) a n´azvem slouˇz´ıc´ım jako kl´ıˇc pro lokalizaci textu (s name). yt jednoho Mezi entitami s rights a t c right type je vztah m:1, konkr´etn´ı pr´avo muˇze b´ typu. Zvolen´ y typ m˚ uˇze b´ yt u m“ pr´av. ” y tabulkou s role has rights. Mezi entitami s rights a s role je vztah m:n reprezentovan´ Vztah oznaˇcuje mnoˇzinu pr´av, kter´a jsou dan´e roli pˇriˇrazena. Obdobnˇe mezi entitami s user a s rights, tedy vztah je m:n a oznaˇcuje mnoˇzinu pr´ av pˇriˇrazenou konkr´etn´ım uˇzivateli. y entitou Mezi entitami s user a s rights je jeˇstˇe jeden m:n vztah pˇredstavovan´ s user ban s right. Pˇredstavuje mnoˇzinu pr´av, kter´a nebudou uˇzivateli pˇriˇrazena, pˇrestoˇze budou uˇzivatel´e patˇrit do role, kter´ ym toto pr´avo bylo pˇridˇeleno. Dalˇs´ı entita (s kurz) pˇredstavuje jednotliv´e kurzy. Obsahuje sv˚ uj identifik´ ator ypisu kurz˚ u (nl kurz id), pˇr´ıznak urˇcuj´ıc´ı pˇr´ıstupnost kurzu (b active), poˇrad´ı kurzu ve v´ (nl poradi) a odkazu na uˇzivatele, kteˇr´ı jsou manager a autor kurzu (nl manager, nl autor). Kurz m˚ uˇze m´ıt jen jednoho managera a jen jednoho autora. Vztahy mezi s kurz a s user jsou m:1 v pˇr´ıpadˇe autora (autor m˚ uˇze b´ yt jen jeden, ale m˚ uˇze b´ yt autorem v´ıce kurz˚ u) a stejnˇe tak m:1 v pˇr´ıpadˇe managera. Protoˇze uˇzivatel m˚ uˇze 25
b´ yt jeˇstˇe tutorem kurzu, je vztah m:n reprezentov´an entitou s user tutor s kurz, kde nˇekolik uˇzivatel˚ u m˚ uˇze b´ yt tutorem jednoho kurzu a stejnˇe tak jeden uˇzivatel m˚ uˇze b´ yt tutorem kurz˚ u v´ıce. Studim
Obr´azek 4.5: ER diagram - studium
nuje druhou ˇc´ast ER diagramu vˇenovanou studiu. Studium je m:n Obr´azek 4.5 zn´azorˇ vztah mezi s kurz a s uzivatel reprezentovan´ y entitou s study. S study m´a sv˚ uj identifik´ ator y uˇzivatel (nl study id), uˇzivatele, ke kter´emu se studium vztahuje (nl user id), kurz, kter´ studuje (nl kurz id), a ˇcasov´ y interval, pro kter´ y je studium platn´e (d od, d do). y m´a sv˚ uj identifik´ ator Textov´ y obsah, tedy popis kurzu pˇredstavuje entita s kurz loc, kte´ (nl kurz id) a d´ale u ´daj o jazyku, v kter´em je kurz pops´an (nl lang id), titulek kurzu (s title) a t text (textov´ y popis kurzu). uˇze m´ıt v´ıce lokalizac´ı a dan´a lokalizace Vztah mezi s kurz a s kurz loc je 1:m, kde kurz m˚ patˇr´ı k jednomu kurzu. N´ asleduje entita s kapitola. S kapitola pˇredstavuje kapitoly kurzu, m´a svou identifikaci (nl kapitola id), sv´e poˇrad´ı ve v´ ypisu (nl poradi) a odkaz na kurz (nl kurz id), se kter´ ym je propojena.
26
S kapitola je ve vztahu s s kurz 1:m, kde kurz m˚ uˇze m´ıt mnoho kapitol a dan´a kapitola m˚ uˇze n´aleˇzet jen k jednomu kurzu. S kapitla loc je entita pˇredstavuj´ıc´ı lokalizovan´ y obsah kapitoly. M´a svou identifikaci (nl kapitola id) a jazyk, ve kter´em obsahuje data, nadpis (s title) a textov´ y obsah kapitoly (t text). uˇze m´ıt mnoho lokalizac´ı a S kapitola loc je ve vztahu k s kapitola 1:m, tedy kapitola m˚ jedna lokalizace vˇzdy patˇr´ı jen k jedn´e kapitole. D´ale je entita s lekce. S lekce m´a opˇet svou identifikaci (nl lekce id), kapitola - ke kter´e patˇr´ı (nl kapitola id), poˇrad´ı v jak´em se m´a zobrazovat (nl poradi) a informaci, zda-li se m´a pod lekc´ı zobrazit diskuse. ymi daty lekc´ı, m´a svou identifikaci (nl lekce id) a jazyk S lekce loc je entita s lokalizovan´ ve kter´em obsahuje data, s title je nadpis kapitly a t text je textov´ y obsah kapitoly. uˇze m´ıt mnoho lokalizac´ı a jedna S lekce loc je ve vztahu k s lekce 1:m, tedy lekce m˚ lokalizace vˇzdy patˇr´ı jen k jedn´e lekci. Entita s post pˇredstavuje jednotliv´e pˇr´ıspˇevky v diskusi. M´a svou identifikaci y zaslal pˇr´ıspˇevek (nl user id), odkaz na lekci (nl post id), odkaz na uˇzivatele, kter´ (nl lekce id), ke kter´e se pˇr´ıspˇevek vztahuje, sv˚ uj titulek (s title), obsah (t text) a datum voˇzen´ı pˇr´ıspˇevku (d create). Vztah s post se s user je m:1, tedy konkr´etn´ı post m˚ uˇze b´ yt naps´an jen jedn´ım uˇzivatelem a jeden uˇzivatel m˚ uˇze napsat mnoho post˚ u. uˇze m´ıt mnoho post˚ u a zvolen´ y post Obdobnˇe je vztah s post k s lekce n:1. Tedy lekce m˚ patˇr k jedn´e lekci. Entita s local pˇredstavuje lokalizovan´a data – pˇreklady – pouˇz´ıvan´e v syst´emu. V diagramu k t´eto entitˇe nejsou zobrazeny vazby, pˇrestoˇze by v pˇr´ıpadˇe, ˇze je nˇekter´ y v´ yraz pˇrekl´ad´an a pouˇzit jako kl´ıˇcov´e slovo, vazba b´ yt mˇela. D˚ uvodem je fakt, ˇze lokalizace nen´ı povinn´a a na m´ıstech, kde se lokalizace bude pouˇz´ıvat k n´ı nikdy nemus´ı doj´ıt. Volba je tedy uˇz na uˇzivateli. Entita obsahuje svou identifikaci (nl loc id), jazyk ke kter´emu se vztahuje (nl lang id), kl´ıˇcov´e slovo (s text) a tomu odpov´ıdaj´ıc´ı pˇreklad (s text loc). S lang pˇredstavuje ˇc´ıseln´ık jazyk˚ u, obsahuje svou identifikaci (nl lang id) a sv´e jm´eno (s name), kter´e m˚ uˇze b´ yt pouˇzito jako kl´ıˇcov´e slovo pˇri lokalizaci. y jazyk m˚ uˇze m´ıt mnoho pˇreloˇzen´ ych S lang a s local jsou ve vztahu 1:n, tedy zvolen´ text˚ u a zvolen´ y pˇreklad n´aleˇz´ı vˇzdy jen do jednoho jazyka. Testy Posledn´ı ˇc´ast ER diagramu ukazuje strukturu test˚ u a evaluaˇcn´ıch dotazn´ık˚ u. On´ım pomysln´ ym z´akladem je zde entita s zad´an´ı. Pˇredstavuje obecn´e zad´an´ı vˇsech typ˚ u test˚ u, kter´e m˚ uˇze student vyplˇ novat, tedy testy, slovn´ı u ´lohy i evaluaˇcn´ı dotazn´ıky. M´ a proto svou identifikaci (nl zadani id), odkaz na uˇzivatele (nl created by), kter´ y ho vytvoˇril, u ´daj o tom, jestli zad´an´ı m˚ uˇze b´ yt zveˇrejnˇeno v kurzech (b active), a maxim´aln´ı moˇzn´e bodov´e hodnocen´ı, kter´e lze za spr´avnˇe vyplnˇen´e zad´an´ı z´ıskat. S zadani je ve vztahu m:n k entitˇe s kurz, tedy kurzy obsahuji mnoho zad´an´ı. Stejnˇe tak zad´an´ı mohou b´ yt sd´ılena nˇekolika kurzy. Dalˇs´ı d˚ uleˇzitou entitou je s question, ot´azky. Ta obsahuje tˇri atributy - svou identifikaci (nl quest id), odkaz na typ ot´azky (nl type id) a bodov´e hodnocen´ı ot´azky. S question je ve vztahu m:n s entitou s zadani. Tento vztah je zn´azornˇen entitou n jedna s zadan´ı contains s question. Jedno zad´an´ı tak obsahuje mnoho ot´azek a z´aroveˇ ot´azka m˚ uˇze b´ yt souˇc´ast´ı nˇekolika zad´an´ı. 27
Obr´ azek 4.6: ER diagram - testy
Entita s question loc obsahuje lokalizovan´a data pro ot´azky. Ta obsahuj´ı svou identifikaci (nl quest id), jazyk, v kter´em je pˇreklad (nl lang id), a lokalizovan´ y textov´ y obsah ot´ azky (t text). uˇze m´ıt mnoho pˇreklad˚ u S question loc je ve vztahu m:1 k entitˇe s qestion. Tedy ot´azka m˚ a jeden pˇreklad se vztahuje k jedin´e ot´azce. ych typ˚ u ot´azek. M´a svou idenEntita t c question type je pˇredstavuje ˇc´ıseln´ık dostupn´ tifikaci (nl type id) a sv´e jm´eno (s name), kter´e je pouˇzito jako kl´ıˇcov´e slovo pˇri lokalizaci. Entita t c question type je ve vztahu 1:m k s question, tedy ot´azka je jednoho konkr´etn´ıho typu a typ m˚ uˇze n´aleˇzet k v´ıce ot´azk´am. N´ asledujc´ı entitou je s answer. Entita reprezentuje odpovˇedi na testov´e ot´azky. Entita m´a svou identifikaci (nl answer id), odkaz na ot´azku, ke kter´e se vztahuje (nl question id), a pˇr´ıznak, zda-li je odpovˇed’ spr´avn´a (b right).
28
Entita s asnwer m´a s entitou s question vztah 0:n ,ot´azka nemus´ı m´ıt ˇz´adnou odpovˇed’ nebo m˚ uˇze m´ıt odpovˇed´ı v´ıce. Odpovˇed’ vˇzdy patˇr´ı pr´avˇe k jedn´e ot´azce. Entita s answer loc obsahuje lokalizovan´a data pro odpovˇedi. Obsahuj´ı svou identifikaci(nl answer id), jazyk, ve kter´em je pˇreklad (nl lang id), a lokalizovan´ y textov´ y obsah odpovˇedi (t text). uˇze m´ıt mnoho S answer loc je ve vztahu m:1 k entitˇe s answer. Tedy odpovˇed’ m˚ pˇreklad˚ u a jeden pˇreklad se vztahuje k jedn´e odpovˇedi. N´ asleduje entita s result. Tato entita pˇredstavuje nˇeco jako souhrnn´ y v´ ysledek pro urˇcit´e zad´an´ı. Obsahuje svou identifikaci (nl result id), odkaz na studium ke kter´emu se vztahuje (nl studium id), odkaz na zad´ an´ı ke kter´emu se vztahuje (nl zadan´ı id), z´ıskan´e bodov´e hodnocen´ı (nl score id) a datum vytvoˇren´ı (d create). Entita s result je ve vztahu m:n s entitou s answer, coˇz pˇredstavuje entita ysledky tak mohou obsahovat mnoho odpovˇed´ı a stejn´e odpovˇedi se s reult s asnwer. V´ mohou vyskytovat v mnoha zad´an´ıch. D´ ale pak ve vztahu 1:n s entitou s study. V´ ysledky se vˇzdy mus´ı vztahovat k jednomu existuj´ıc´ımu studiu a studium m˚ uˇze obsahovat v´ıce v´ ysledk˚ u. Obdobnˇe to plat´ı i pro 1:n vztah se zad´an´ım. V´ ysledky se vˇzdy mus´ı vztahovat k jednomu existuj´ıc´ımu zad´an´ı a zad´an´ı m˚ uˇze obsahovat v´ıce v´ ysledk˚ u v pˇr´ıpadˇe, ˇze student dan´ y test opakuje a m˚ uˇze tak doj´ıt k porovn´an´ı v´ ysledk˚ u testu. Posledn´ı entitou je s eresult. Entita pˇredstavuje odpovˇedi studenta na evaluaˇcn´ı dotazn´ık. Evaluaˇcn´ı dotazn´ık je zad´an´ı obsahuj´ıc´ı ot´azky typu evaluaˇcn´ı dotazn´ık. Entita obsahuje svou identifikaci (nl eresut id), odkaz na ot´azku, ke kter´e se odpovˇed’ vztahuje (nl quest id), odkaz na zad´an´ı, ke kter´emu se vztahuje (nl zadani id), odkaz na studium, ke kter´emu se vztahuje (nl studium id), bodov´e hodnocen´ı ot´azky studentem (nl val), textov´e hodnocen´ı ot´azky studentem (t text) a datum vytvoˇren´ı (d create). Z v´ yˇse uveden´eho plyne, ˇze student, kter´ y navˇstˇevuje dva kurzy, bude m´ıt moˇznost vyplnit stejn´ y evaluaˇcn´ı dotazn´ık dvakr´at. uˇze obsahovat v´ıce odpovˇed´ı S eresult je ve vztahu 1:n k entitˇe s zadani, tedy zad´an´ı m˚ a konkr´etn´ı odpovˇed’ se vˇzdy vztahuje k urˇcit´emu zad´an´ı. S eresult je ve vztahu 1:n k entitˇe s studium, tedy studium m˚ uˇze obsahovat v´ıce odpovˇed´ı a konkr´etn´ı odpovˇed’ se vˇzdy vztahuje k urˇcit´emu studiu. uˇze vztahovat k v´ıce S eresult je ve vztahu 1:n k entitˇe s question, tedy ot´azka se m˚ ’ odpovˇed´ım a konkr´etn´ı odpovˇed se vˇzdy vztahuje k jedn´e ot´azce.
4.4
Diagram aktivity
Tato ˇc´ast je vˇenovan´a typick´ ym modelov´ ym aktivit´am, kter´e prob´ıhaj´ı pˇri chodu syst´emu. Jedn´a se o tyto ˇcinnosti: • vytvoˇren´ı kurzu (obdobn´e jako kapitoly, lekce, novinky), • vytvoˇren´ı testu, • vyplˇ nov´an´ı testu, • ohodnocen´ı p´ısemn´e u ´lohy. • zobrazen´ı grafu,
29
Vytvoˇ ren´ı kurzu
Obr´azek 4.7: Diagram aktivity - vytvoˇren´ı kurzu Na obr´azku 4.7 je n´azornˇe uk´az´ana aktivita, kterou je tˇreba vykonat pro vytvoˇren´ı kurzu. Z´akladn´ım pˇredpokladem je, ˇze uˇzivatel je pˇrihl´aˇsen a m´a dostateˇcn´e opr´ avnˇen´ı. Pokud je tento pˇredpoklad splnˇen, jsou mu po pˇrihl´aˇsen´ı zobrazena potˇrebn´a menu. Uˇzivatel zvol´ı administraci kurzu, je mu vyps´an seznam dostupn´ ych kurz˚ u v poˇzadovan´em poˇrad´ı a lok´aln´ı menu s nab´ıdkou dalˇs´ıch akc´ı. Je tedy tˇreba zvolit volbu nov´ y kurz. Uˇzivateli bude zobrazen nov´ y formul´aˇr, ve kter´em bude moci zadat veˇsker´e potˇrebn´e parametry kurzu. Konkr´etnˇe jazyk, ve kter´em bude zaps´ana dan´a jazykov´a lokalizace, zda-li bude kurz okamˇzitˇe pˇr´ıstupn´ y student˚ um, manager, autor a tutor - v dan´ ych elementech formul´aˇre se zobraz´ı jen uˇzivatel´e, kteˇr´ı maj´ı roli autor/manager/tutor. Dalˇs´ı ˇc´ast´ı formul´ aˇre bude samozˇrejmˇe n´azev kurzu, textov´ y popis kurzu a poˇrad´ı, ve kter´em se bude zobrazovat. Volba uloˇzit uloˇz´ı zadan´ y kurz do datab´aze a pˇresmˇeruje na v´ ypis dostupn´ ych kurz˚ u. Vytvoˇ ren´ı testu y uˇzivatel Obr´azek 4.8 zobrazuje vytv´aˇren´ı nov´eho testu. Pˇredpokladem je opˇet pˇrihl´aˇsen´ s dostateˇcn´ ymi pr´avy. Tomuto uˇzivateli se v menu zobraz´ı pˇr´ısluˇsn´e volby. Zvol´ı tedy administraci test˚ u. Uˇzivateli se zobraz´ı v´ ypis dostupn´ ych test˚ u s dalˇs´ımi moˇznostmi. Zvol´ı volbu nov´ y test. Uˇzivateli se zobraz´ı formul´aˇr se z´akladn´ımi prvky pro existenci testu. Tedy ve formul´ aˇri bude jazyk, ve kter´em bude test zaps´an, d´ale pˇr´ıstupnost – u ´daj o tom, jestli test bude moˇzno vyplˇ novat studenty, a samozˇrejmˇe titulek a slovn´ı popis testu. V pˇr´ıpadˇe slovn´ıch u ´loh slouˇz´ı popis testu takt´eˇz jako textov´e zad´an´ı u ´kolu, do kter´eho by mˇel autor/tutor uv´est, jak´ ym zp˚ usobem ho maj´ı studenti kontaktovat pˇr´ıpadnˇe pˇredat vypracov´an´ı kv˚ uli hodnocen´ı testu. Po uloˇzen´ı je uˇzivatel pˇresmˇerov´an na v´ ypis test˚ u. Nejnovˇejˇs´ı test bude ve v´ ypisu prvn´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze zad´an´ı m´a obsahovat testov´e ot´azky, uˇzivatel vstoup´ı do editace testu. Bude m´ıt moˇznost upravit vˇsechny volby, kter´e mˇel pˇri vytv´aˇren´ı testu. Nav´ıc uˇzivateli bude zobrazen seznam kurz˚ u, se kter´ ymi je test prov´az´an. U tˇechto test˚ u bude m´ıt moˇznost test pro zvolen´ y kurz zpˇr´ıstupnit. Zmˇena nebude jen ve formul´aˇri, ale i v lok´aln´ım menu. Pˇribude volba pˇriˇradit ot´ azky“. ” Po zvolen´ı t´eto moˇznosti se uˇzivateli zobraz´ı seznam dostupn´ ych ot´azek. U kaˇzd´e ot´ azku 30
Obr´azek 4.8: Diagram aktivity - vytvoˇren´ı testu
bude checkbox. V lok´aln´ım menu bude jedin´a volba a to pˇriˇradit ot´azky. Zvolen´ım t´eto moˇznosti se k zad´an´ı pˇriˇrad´ı vˇsechny ot´azky, kter´e mˇely zatrhnut´ y checkbox. Ve v´ ypisu detailu zad´an´ı je pak zobrazen seznam pˇriˇrazen´ ych ot´azek s moˇznost´ı tyto ot´azky od zad´an´ı zase odebrat. Testov´ an´ı
Obr´azek 4.9: Diagram aktivity - pr˚ ubˇeh testov´an´ı
Testov´an´ı zn´azornˇen´e na br´ azku 4.9 pˇrestavuje hned po proˇc´ıt´an´ı kurz˚ u nejˇcastˇejˇs´ı ˇcinnost, prov´adˇenou bˇeˇzn´ ym studentem. Student tedy mus´ı b´ yt pˇrihl´ aˇsen, aby se mu v menu zobrazily potˇrebn´e volby. V hlavn´ım menu tedy zvol´ı osobn´ı studim a testy. Zobraz´ı se mu seznam dostupn´ ych test˚ u pro jeho 31
studium. Pokud studuje z´aroveˇ n v´ıce kurz˚ u, kter´e maj´ı nˇekter´e testy spoleˇcn´e, jsou mu tyto spoleˇcn´e testy zobrazeny v´ıcekr´at a to pro kaˇzd´ y kurz, ke kter´emu se v´aˇze studentovo aktivn´ı studium. Pˇred zah´ajen´ım testu studentovi mus´ı b´ yt jasn´e, ke kter´emu kurzu se test, kter´ y chce zaˇc´ıt vyplˇ novat, v´aˇze. U kaˇzd´eho vypsan´eho testu bude m´ıt volbu pˇrej´ıt k testu“. Kliknut´ı na odkaz stu” dentovi zobraz´ı popis dan´eho testu a bodov´e hodnocen´ı, kter´e je moˇzno z´ıskat. V pˇr´ıpadˇe evaluaˇcn´ıch dotazn´ıku zobraz´ı vˇsechny ot´azky spolu s moˇznost´ı ot´azku ohodnotit na stupnici 1-10 a moˇznost´ı textov´e odpovˇedi na ot´azku. V ostatn´ıch pˇr´ıpadech se zobraz´ı slovn´ı popis testu, aby student vˇedˇel, co od testu oˇcek´avat. Jen pˇripomenu, ˇze pro pˇr´ıpad slovn´ıch/p´ısemn´ ych u ´loh se jedn´ a o kompletn´ı zad´an´ı a je na tutorovi, jakou zvol´ı dalˇs´ı formu komunikace se studentem. V pˇr´ıpadˇe, ˇze se jedn´a o klasick´ y test“, je zobrazeno lok´aln´ı menu s volbou zah´ ajit ” ” test“. V t´e chv´ıl´ı dojde k ajax komunikaci se serverem, kde se naˇcte n´ahodnˇe jedna z nezodpovˇezen´ ych ot´azek k testu a souˇcasnˇe se uprav´ı lok´aln´ı menu uˇzivatele. V menu ted’ budou dostupn´e dvˇe volby – naˇcten´ı dalˇs´ı ot´azky“ a zodpovˇezen´ı ot´azky“. ” ” Volba pro zodpovˇezen´ı ot´azky odeˇsle zvoln´e odpovˇedi ajaxem na server, kde se vyhodnot´ı jejich spr´avnost, odpovˇed’ se uloˇz´ı do datab´aze, pˇrepoˇc´ıt´a se bodov´e hodnocen´ı za prob´ıhaj´ıc´ı test a v´ ysledky jsou z´asl´any do prohl´ıˇzeˇce uˇzivatele. Uˇzivateli se okamˇzitˇe zobraz´ı aktu´aln´ı bodov´e hodnocen´ı. Takt´eˇz dojde ke zv´ yraznˇen´ı pˇr´ıpadn´ ych ˇspatn´ ych odpovˇed´ı ˇcervenˇe a spr´avn´ ych odpovˇed´ı zelenˇe. Spr´avn´ ych odpovˇed´ı m˚ uˇze b´ yt 1-n, tvorba testu je plnˇe v kompetenci tutora a je tedy programovˇe nez´avisl´a na aktu´aln´ı legislativˇe (zda-li bude v testu pr´avˇe jedna odpovˇed nebo moˇznost v´ıce odpovˇed´ı). Volba pro naˇcten´ı dalˇs´ı ot´azky je ˇreˇsena opˇet pomoc´ı ajaxu. Naˇcte n´ahodnˇe jednu z nezodpovˇezen´ ych ot´azek. Student nemus´ı okamˇzitˇe odpov´ıdat na ot´azku kter´a je mu zobrazena, m˚ uˇze si nechat zobrazit dalˇs´ı a tato ot´azka mu bude zobrazena v nˇekter´em dalˇs´ım kroku testu. Z toho plyne, ˇze se m˚ uˇze st´at, ˇze bude naˇctena ot´azka, kter´a nebyla zodpovˇezena a je pr´avˇe zobrazena. Jakmile dojde k zodpovˇezen´ı vˇsech ot´azek, bude studentovi zobrazeno aktu´aln´ı bodov´e hodnocen´ı a doporuˇcena kontrola stavu v osobn´ıch statistik´ach. Zobrazen´ı statistiky detailu kurzu
Obr´azek 4.10: Diagram aktivity - Zobrazen´ı statistiky detailu kurzu
32
Posledn´ı z diagram˚ u aktivity je moˇzn´e si prohl´ednout na obr´azku 4.10. Pˇredstavuje zobrazen´ı detailn´ı statistiky kurzu, tedy pr˚ umˇern´e hodnocen´ı Uˇzivatel opˇet mus´ı b´ yt pˇrihl´ aˇsen a m´ıt potˇrebn´e opr´avnˇen´ı. V menu zvol´ı volbu statistiky. Uˇzivateli je zobrazen formul´aˇr pro vyplnˇen´ı filtru zobrazen´ı. Pokud zat´ım nemˇel nastaven ˇz´adn´ y filtr, nen´ı zobrazen ani ˇz´adn´ y graf. Ve formul´aˇrov´em filtru m´a moˇznost zvolit typ zobrazen´ı. T´ım urˇc´ı chce-li: • obecnou statistiku pro kurzy - tedy jeden sloupcov´ y graf v kter´em se zobraz´ı pr˚ umˇern´e v´ ysledky student˚ u z test˚ u s maxim´aln´ım hodnocen´ım vˇetˇs´ım neˇz nula, • nebo detailn´ı statistiku jednotliv´ ych kurz˚ u – kaˇzd´ y kurz m´a samostatn´ y sloupcov´ y graf. Jednotliv´e sloupce grafu odpov´ıdaj´ı test˚ um s nenulov´ ym maximem a studi´ım“ - uˇzivatel˚ um ve zvolen´em ˇcasov´em intervalu. ” • Evaluaˇ cn´ı dotazn´ıky - volba, kter´a zobraz´ı pro kaˇzd´ y kurz samostatn´ y graf, a do sloupc˚ u vynese pr˚ umˇern´e hodnocen´ı za jednotliv´e ot´azky evaluaˇcn´ıch dotazn´ık˚ u pˇriˇrazen´ ych k dan´ ym kurz˚ um. Z tohoto v´ ybˇeru tedy zvol´ı volbu detailn´ı statistika kurzu. Nastav´ı si ˇcasov´ y interval a kurzy na kter´e se m´a vztahovat. Po odesl´an´ı formul´aˇre se filtr uloˇz´ı do vnitˇrn´ı struktury v session a pod formul´aˇrem se zobraz´ı sloupcov´ y graf odpov´ıdaj´ıc´ı zadan´ ym poˇzadavk˚ um.
4.5
Diagram posloupnosti obrazovek - mapa webu
Kapitola popisuje z´akladn´ı sch´ema a rozm´ıstˇen´ı obrazovek. Diagram posloupnosti obrazovek tak pˇr´ımo odpov´ıd´a mapˇe www str´anek, proto bude d´ale o obrazovk´ach ps´ ano jako o str´ank´ach. Diagram je opˇet rozdˇelen do nˇekolika ˇc´ast´ı podle sv´eho um´ıstˇen´ı v menu. Hlavn´ı kostra menu a s t´ım spojen´e um´ıstˇen´ı pˇr´ıpadnˇe poˇzadavky na opr´avnˇen´ı, jsou vidˇet ve vˇsech ˇca´stech diagramu – grafu. Uzly grafu pˇredstavuj´ı zobrazovanou str´anku, pojmenovan´e hrany volby v menu, kter´e nezobraz´ı samostatnou str´anku, ale pouze shlukuj´ı souvisej´ıc´ı str´anky. Obrazek 4.11 pˇredstavuje prvn´ı ˇc´ast diagramu. Novinky – str´anka bude zobrazena i nepˇrihl´aˇsen´ ym uˇzivatel˚ um. Obsahuje v´ ypis aktualit, novinek ˇci ud´alost´ı, o kter´ ych bude cht´ıt opr´avnˇen´ y uˇzivatel informovat veˇrejnost, ale i studenty. O n´ as – str´anka bude zobrazena i nepˇrihl´aˇsen´ ym uˇzivatel˚ um. Obsahovat bude pˇredstaven´ı autoˇskoly, obecnou nab´ıdku ˇci popis firmy, kontakty na autoˇskolu pˇr´ıpadnˇe kontakty na uˇzivatele opr´avnˇen´e pˇrid´avat uˇzivatele do syt´emu. Dostupn´ e kurzy – str´anka bude zobrazena i nepˇrihl´aˇsen´ ym uˇzivatel˚ um. Obsahovat bude v´ ypis pˇr´ıstupn´ ych kurz˚ u. Pˇrihl´aˇsen´ y uˇzivatel nebo uˇzivatel s pr´avy pro pˇr´ıstup do kurzu bude m´ıt oproti nepˇrihl´ aˇsen´emu uˇzivateli moˇznost vstoupit do kurzu a pˇrej´ıt tak k v´ ypisu kapitol kurzu. Osobn´ı studium – souhrnn´e oznaˇcen´ı pro skupinu str´anek vˇenuj´ıc´ıch se studiu studenta. Prvn´ı z nich je M´ e studium. Studentovi bude vyps´an seznam a popis kurz˚ u, kter´e studuje. Tedy oproti v´ ypisu dostupn´e kurzy“ uˇz mu nebudou zobrazeny i dalˇs´ı nab´ızen´e ” kurzy. V´ ypis kapitol – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam kapitol zvolen´eho kurzu. U kaˇzd´e kapitoly bude vyps´an jej´ı n´azev, popis a moˇznost vstoupit do kapitoly. 33
Obr´azek 4.11: Diagram posloupnosti obrazovek - mapa webu - ˇc´ast 1.
V´ ypis lekc´ı – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam lekc´ı zvolen´eho kapitoly. U kaˇzd´e lekce bude vyps´an jej´ı n´azev, popis a moˇznost vstoupit do lekce. Detail lekce – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude obsah lekce, tak jak byla vytvoˇrena tutorem/autorem. Pokud byla u lekce povolena diskuse, bude pod lekc´ı zobrazen seznam pˇr´ıspˇevk˚ u a uˇzivateli s pr´avy pˇrisp´ıvat do diskuse i formul´aˇr pro vloˇzen´ı pˇr´ıspˇevku. Jm´ena uˇzivatel˚ u pod diskus´ı budou odkazovat na zobrazen´ı jejich osobn´ıch profil˚ u. Za jm´enem bude zobrazen takt´eˇz kontakt na uˇzivatele, email, icq, jabber, pokud tento typ kontaktu maj´ı uveden´ y ve sv´em profilu. Testy – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam dostupn´ ych test˚ u pro vˇsechna studia uˇzivatele. Pokud m´a uˇzivatel potˇrebn´ a opr´avnˇen´ı, jsou mu zobrazeny moˇznosti pˇrej´ıt k vyplˇ nov´an´ı test˚ u nebo zad´av´an´ı hodnocen´ı testu. Detail testu – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude popis zvolen´eho testu. Jedn´a-li se o evaluaˇcn´ı dotazn´ık jsou rovnou zobrazeny vˇsechny ot´azky s moˇznost´ı ohodnotit zvolen´ y kurz na stupnici 1-10 a k ot´azce pˇripojit textov´ y koment´aˇr. Jedn´a-li se o slovn´ı u ´lohu, je popis zad´an´ı z´aroveˇ n samotn´ ym zad´an´ım. V tomto pˇr´ıpadˇe je na tutorovi/autorovi testu, aby do zad´an´ı vloˇzil zp˚ usob odevzd´an´ı ˇci zp˚ usob pˇr´ıpadn´e komunikace potˇrebn´e k ohodnocen´ı v´ ysledk˚ u. Jedn´a-li se o testov´e zad´an´ı bude se obsah str´anky dynamicky mˇenit na z´ akladˇe poˇzadavk˚ u studenta. Tedy naˇc´ıt´ an´ı dalˇs´ıch ot´azek, zobrazov´an´ı aktu´aln´ıch v´ ysledk˚ u, atp. M´ e statistiky – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude sloupcov´ y graf s pˇrehledem v´ ysledk˚ u test˚ u pro kaˇzd´e aktivn´ı studium, kter´e uˇzivatel m´a. Osobn´ı profil – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude osobn´ı profil poˇzadovan´eho uˇzivatele. Konkr´etnˇe se jedn´a o jm´eno, pˇr´ıjmen´ı, 34
email a doplˇ nkov´e informace, kter´e o sobˇe uˇzivatel chce uv´est. M´ a-li uˇzivatel dostateˇcn´a opr´avnˇen´ı nebo je to jeho osobn´ı profil, je mu zobrazena volba pro editaci profilu. Uˇzivateli s pr´avy editace uˇzivatele je nam´ısto volby editace profilu zobrazena volba pro editaci uˇzivatele. ´ Uprava profilu – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam doplˇ nkov´ ych informac´ı, kter´e o sobˇe m˚ uˇze uˇzivatel zad´avat.
Obr´azek 4.12: Diagram posloupnosti obrazovek - mapa webu - ˇc´ast 2. Obrazek 4.12 pˇredstavuje druhou ˇc´ast diagramu. Spr´ ava test˚ u – souhrnn´e oznaˇcen´ı pro skupinu str´anek vˇenuj´ıc´ıch se spr´avˇe test˚ u. Spr´ ava test˚ u – stejnojmenn´ a je i prvn´ı dostupn´a str´anka. Str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam test˚ u s informac´ı, je-li test pˇr´ıstupn´ y a maxim´aln´ım hodnocen´ım za spr´avn´e vyplnˇen´ı testu. V lok´aln´ım menu bude volba s moˇznost´ı odstranˇen´ı zvolen´ ych test˚ u a volba pro vytvoˇren´ı nov´eho testu. Osobn´ı profil – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude osobn´ı profil poˇzadovan´eho uˇzivatele. Konkr´etnˇe se jedn´a o jm´eno, pˇr´ıjmen´ı, email a doplˇ nkov´e informace, kter´e o sobˇe uˇzivatel chce uv´est. Detailn´ı formul´ aˇ r testu – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude formul´aˇr se vˇsemi potˇrebn´ ymi u ´daji pro vytvoˇren´ı nov´eho testu a moˇznosti pˇriˇrazen´ı/odebr´an´ı testu ke kurzu. Jedn´a-li se o editaci testu, pˇribude volba pro pˇriˇrazen´ı ot´azek. V´ ypis ot´ azek pro nav´ az´ an´ı ot´ azek k testu – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam ot´azek s checkboxy. V lok´aln´ım menu bude volba pˇriˇradit ot´azky. Oznaˇcen´e ot´azky se po zvolen´ı volby pˇriˇradit“ propoj´ı se zad´ an´ım. ” Spr´ ava ot´ azek – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam ot´azek. V lok´aln´ım menu budou volby pro vytvoˇren´ı nov´e ot´ azky a smaz´an´ı vybran´ ych ot´azek. Kliknut´ı na ot´azku zobraz´ı okno pro editaci ot´azky. Spr´ ava ot´ azek – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude formul´aˇr se vˇsemi potˇrebn´ ymi prvky pro vytvoˇren´ı nebo editaci ot´azky. V editaci 35
lze ot´ azce pˇrid´avat nebo odeb´ırat odpovˇedi. U odpovˇedi bude volba urˇcuj´ıc´ı, zdali je odpovˇed’ spr´avn´a. Statistiky – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude formul´aˇr s nastaven´ım pro filtrov´an´ı zobrazen´ı statistik. Nebyl-li pˇred vstupem na str´anku zad´an filtr, ˇz´adn´a statistika se nezobraz´ı. Evaluaˇ cn´ı dotazn´ıky – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam vyplnˇen´ ych evaluaˇcn´ıch dotazn´ık˚ u. Lze vidˇet pr˚ umˇern´e hodnocen´ı v dotazn´ıku, minim´aln´ı a maxim´aln´ı hodnotu. Uˇzivatel m˚ uˇze zvolit volbu pro zobrazen´ı cel´ ych detail˚ u dotazn´ıku. N´ ahled odpovˇ ed´ı evaluaˇ cn´ıho dotazn´ıku – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazeny budou kompletn´ı odpovˇedi na vˇsechny ot´azky dotazn´ıku vˇcetnˇe hodnocen´ı.
Obr´azek 4.13: Diagram posloupnosti obrazovek - mapa webu - ˇc´ast 3.
Obrazek 4.13 pˇredstavuje posledn´ı ˇc´ast diagramu toku obrazovek – mapy webu. Administrace – souhrnn´e oznaˇcen´ı pro skupinu str´anek vˇenuj´ıc´ıch se administraci syst´emu. Uˇ zivatelsk´ a pr´ ava – Str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´ avnˇen´ım. 36
Zobrazen bude formul´aˇr pro vyps´ an´ı a u ´pravu jednotliv´ ych pr´av jak pro konkr´etn´ı uˇzivatele, tak i pro jednotliv´e role. Uˇzivateli bude moˇzno nav´ıc zvolen´a pr´ava i zak´azat. Rol´ım p˚ ujdou pr´ava pouze pˇrid´avat nebo odeb´ırat. Spr´ ava kurz˚ u – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam dostupn´ ych kurz˚ u. Ze str´anky bude moˇzno pˇrej´ıt k editaci/tvorbˇe nov´eho kurzu, do v´ ypisu kapitol pˇr´ıpadnˇe zvolen´e kurzy zpˇr´ıstupnit nebo uzavˇr´ıt. Formul´ aˇ r pro u ´ pravu kurzu – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude formul´aˇr se vˇsemi potˇrebn´ ymi u ´daji pro editaci nebo tvorbu nov´eho kurzu. Bude moˇzno nastavit autora, managera a tutory. Z editace kurzu bude moˇzn´e pˇrej´ıt do v´ ypisu kapitol nebo pˇr´ımo do vytv´aˇren´ı nov´e kapitoly. V´ ypis kapitol – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam dostupn´ ych kapitol. Ze str´anky bude moˇzno pˇrej´ıt k editaci/tvorbˇe nov´e kapitoly, do v´ ypisu lekc´ı, pˇr´ıpadnˇe zvolen´e kapitoly odebrat. Formul´ aˇ r pro u ´ pravu kapitol – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude formul´aˇr se vˇsemi potˇrebn´ ymi u ´daji pro editaci nebo tvorbu nov´e kapitoly. Z editace kapitoly bude moˇzn´e pˇrej´ıt do v´ ypisu lekc´ı nebo pˇr´ımo do vytv´ aˇren´ı nov´e lekce. V´ ypis lekc´ı – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam dostupn´ ych lekc´ı. Ze str´anky bude moˇzno pˇrej´ıt k editaci/tvorbˇe nov´e lekce, pˇr´ıpadnˇe zvolen´e lekce odebrat. Formul´ aˇ r pro u ´ pravu lekc´ı – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude formul´aˇr se vˇsemi potˇrebn´ ymi u ´daji pro editaci nebo tvorbu nov´e lekce. Ve formul´aˇri mus´ı b´ yt volba pro informaci o pˇrid´an´ı diskuse k lekci. Z editace lekce bude moˇzn´e pˇrej´ıt do v´ ypisu lekc´ı nebo kapitol. Spr´ ava novinek – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam novinek. V lok´aln´ım menu bude volba pro odstranˇen´ı zvolen´ ych novinek a zad´an´ı nov´e novinky. Kliknut´ım na n´azev novinky se zobraz´ı editace novinky. Formul´ aˇ r pro u ´ pravu novinek – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude formul´aˇr se vˇsemi potˇrebn´ ymi u ´daji pro editaci nebo tvorbu nov´e novinky. Spr´ ava soubor˚ u – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam kategori´ı/podkategori´ı a v nich uloˇzen´ ych soubor˚ u. V lok´aln´ım menu bude volba pro vytvoˇren´ı nebo smaz´an´ı nov´e (pod)kategorie. Konkr´etn´ı soubory se zobraz´ı aˇz ve chv´ıli kdy uˇzivatel zvolil patˇriˇcnou podkategorii. Ve v´ ypisu soubor˚ u nesm´ı chybˇet adresa souboru, kterou je tˇreba zadat ve WYSIWYG editoru kurz˚ u, kapitol, lekc´ı a novinek pro zobrazen´ı obr´azku ˇci odkazu na sd´ılen´ y soubor. Takt´eˇz by nemˇel chybˇet odkaz na soubor, aby bylo moˇzn´e okamˇzitˇe ovˇeˇrit spr´avnost uploadu obr´azku. Spr´ ava uˇ zivatel˚ u – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude seznam uˇzivatel˚ u. V lok´aln´ım menu bude volba pro odstranˇen´ı zvolen´ ych uˇzivatel˚ u a zad´an´ı vytvoˇren´ı nov´eho uˇzivatele. Kliknut´ım na n´azev uˇzivatele se zobraz´ı editace uˇzivatele. D´ale bude v lok´ aln´ım menu volba pro zobrazen´ı kurzu a volba pro pˇrid´ an´ı vybran´ ych uˇzivatel˚ u zvolen´eho kurzu. Formul´ aˇ r pro u ´ pravu uˇ zivatele – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude formul´aˇr se vˇsemi potˇrebn´ ymi u ´daji pro editaci nebo tvorbu nov´eho uˇzivatele. Ve v´ ypisu nesm´ı chybˇet seznam aktivn´ıch i neaktivn´ıch studi´ı, kter´e uˇzivatel m´a. Vypsat jazyky – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zob37
razen bude formul´aˇrov´ y seznam jazyk˚ u a jejich n´azv˚ u. N´azvy lze pouˇz´ıt jako kl´ıˇcov´ a slova pro lokalizaci. Jazyky bude moˇzno pˇridat, odebrat ˇci upravit. Lokalizace – str´anka bude zobrazena jen uˇzivateli s potˇrebn´ ym opr´avnˇen´ım. Zobrazen bude formul´aˇr pro zad´an´ı nov´eho pˇrekladu, formul´aˇr pro filtrov´an´ı v´ ypisu pˇreklad˚ u a seznam jednotliv´ ych pˇreklad˚ u. Po zvolen´ı jednoho pˇrekladu z v´ ypisu ze pˇredvypln´ı formul´ aˇr pro editaci dan´eho pˇrekladu.
38
Kapitola 5
Implementace Rozhodl jsem se pro implementaci LMS, jehoˇz j´adrem bude komplexn´ı v´ıcejazyˇcn´ y redakˇcn´ı syst´em, kter´ y bdue moˇzn´e d´ıky pouˇz´ıv´an´ı rozˇsiˇruj´ıc´ıch modul˚ u rozˇs´ıˇrit o pro LMS natolik d˚ uleˇzit´e vlastnosti, jako je je spr´ ava, vyhodnocov´an´ı a statistiky test˚ u.
5.1
J´ adro syst´ emu
Obr´ azek 5.1: Z´akladn´ı funkce syst´emu Na obr´azku 5.1 je n´azornˇe vidˇet posloupnost akci, kter´ ymi syst´em proch´az´ı pˇri anal´ yze vstupu a generov´an´ı v´ ystupu.V prvn´ım kroku probˇehne naˇcten´ı dostupn´ ych akc´ı, na kter´e syst´em m˚ uˇze nˇejak reagovat. N´ asleduje inicializace syst´emu, nastaven´ı z´akladn´ıch vnitˇrn´ıch promˇenn´ ych. Jakmile je syst´em takto inicializov´an, dojde k zaznamen´an´ı cest k modul˚ um, kter´e se budou v LMS pouˇz´ıvat. Spolu s moduly se naˇcte struktura pro vygenerov´an´ı menu. V t´eto f´azi bude pˇripraven pro inicializaci Smarty, pˇredpˇripraven´ı dat a jejich pˇr´ıpadn´e zobrazen´ı. V posledn´ım kroku doch´az´ı ukonˇcovac´ım funkc´ım a uzav´ır´an´ı datab´azov´eho spojen´ı. D´ale detailnˇeji pop´ıˇsu pr˚ ubˇeh jednotliv´ ych krok˚ u pr´ace programu.
39
Obr´azek 5.2: Inicializace akc´ı
Inicializace akc´ı : Obr´azek 5.2 zobrazuje detailneji inicializace akc´ı. V konfiguraˇcn´ım souboru settings.php je obsaˇzeno pole se vˇsemi potˇrebn´ ymi informacemi pro pro obsluhu kaˇzd´e jednotliv´e akce. Akc´ı je myˇslen poˇzadavek na zobrazen´ı/zpracov´an´ı libovoln´e str´anky v elearningov´em syst´em. Obdrˇz´ı-li tedy syst´em metodou GET parametr action=NEWS, dojde k zobrazen´ı novinek. Struktura pole s nastaven´ım akc´ı je: $actions =array( MOJE AKCE“ ⇒ array ( ” menu“ ⇒ 3 ” , label“ ⇒ n´azev v menu“ ” ” , classPath“ ⇒ cesta/ke/tride/“ ” ” , class“ ⇒ mojeTrida“ ” ” , template“ ⇒ sablona.tpl“ ” ” , right“ ⇒ STUDY“ ” ” , redirect“ ⇒ NAZEV JINE AKCE“ ) ” ” ); Poloˇzka menu pˇredstavuje poˇrad´ı um´ıstˇen´ı v hlavn´ım menu. Pokud se vyskytne v´ıce poloˇzek se stejn´ ym um´ıstˇen´ım, bude pˇri generov´an´ı menu vytvoˇreno podmenu. Obdobnˇe p okud nebude menu zad´ano, v hlavn´ım a tedy ani v podmenu se odkaz nezobraz´ı. Label pˇredstavuje text, kter´ y bude zobrazen v menu. Jedn´a se o kl´ıˇcov´e slovo, kter´e bude pouˇzito pro pˇreklad. ClassPath oznaˇcuje cestu k souboru s tˇr´ıdou. Class je n´azev tˇr´ıdy. U tˇr´ıdy plat´ı pˇredpoklad, ˇze je uloˇzena v souboru se stejn´ ym jm´enem. Tedy tˇr´ıda mojeTrida obsluhuj´ıc´ı akci MOJE AKCE bude uloˇzena v /cesta/ke/tride/mojeTrida.php“. ” Template obsahuje cestu k ˇsablonˇe, kter´a bude pouˇzita pˇri generov´an´ı str´anky. Zde oddˇelen´ı cesty a n´azvu nebylo potˇreba. Right zaznamenav´a potˇrebn´a pr´avo pro vykon´an´ı akce. Pokud uˇzivatel nem´a zapsan´e pr´avo, nezobraz´ı se odkaz v menu a akci ani nelze vykonat. Pokud nen´ı u ´daj zad´an znamen´ a to. ˇze k vykon´an´ı akce nen´ı tˇreba ˇz´adn´e speci´aln´ı opr´avnˇen´ı. Redirect pˇredstavuje akci, na kterou m´a doj´ıt k pˇresmˇerov´an´ı po vykon´an´ı akce a jeˇstˇe pˇred vygenerov´an´ım str´anky. V prvn´ım kroku tedy doch´az´ı k naˇcten´ı tˇechto akc´ı do syst´emu a vytvoˇren´ı struktury $modul, pro rychlejˇs´ı pˇr´ıstup k jednotliv´ ym modul˚ um a jejich instanc´ım, pro obsluhu kaˇzd´e akce.
40
Inicializace syst´ emu:
Obr´ azek 5.3: Inicializace syst´emu uleˇzit´ ych promˇenn´ ych syst´emu v nˇekolika Jak je vidˇet na obr´azku 5.3, prob´ıh´a nastaven´ı d˚ kroc´ıch. Ze vstupu (GET) se naˇc´ıt´a dalˇs´ı promˇenn´a – lang – urˇcuj´ıc´ı v jak´e jazykov´e mutaci se budou str´anky zobrazovat, implicitn´ım zobrazovac´ım jazykem je ˇceˇstina. N´ asleduje vytvoˇren´ı objektu pro obsluhu datab´azov´eho pˇripojen´ı a zad´an´ı znakov´e sady pro komunikaci s DB serverem. Nastaven´ı konstant pˇripojen´ı, tedy adresa DB serveru, datab´ aze, login a heslo jsou takt´eˇz uloˇzeny v konfiguraˇcn´ım souboru settings.php. Po t´e je vytvoˇren objekt obstar´avaj´ıc´ı lokalizaci textu do zadan´eho jazyka. D´ale jsou ze vstupu naˇctena data z promˇenn´e elData (GET), elData pˇredstavuje urˇcit´e zapouzdˇren´ı r˚ uzn´ ych dat, kter´ a bude tˇreba pˇri ˇcinnosti syst´emu uchovat. M´enˇe znal´emu uˇzivateli zabr´an´ı i u ´mysln´e ˇci ne´ umysln´e zmˇenˇe obsahu, kter´a by nebyla ˇz´adouc´ı. Promˇenn´ a je serializovan´e pole o dvou sloˇzk´ ach, data“ a sig“. Data obsahuje konkr´etn´ı data, kter´ a ” ” ych dat, kter´ y se kontroluje vˇzdy pˇri naˇcten´ı. je tˇreba pˇren´est, v sig je md5 otisk pˇren´aˇsen´ Posledn´ım krokem t´eto f´aze je nastaven´ı syst´emov´ ych promˇenn´ ych, kter´e uˇz ale nemaj´ı vliv na chod syst´emu, ale doplˇ nuj´ı zobrazen´ı www str´anky. V tomto pˇr´ıpadˇe dojde k nastaven´ı implicitn´ıho titulku str´anky. Nastaven´ı cest k modul˚ um Nastav´ı se koˇrenov´ y adres´aˇr k modul˚ um. Dan´a cesta se d´a zmˇenit v souboru settings.php. Vytvoˇ ren´ı struktury menu Jak jiˇz bylo naznaˇceno pˇri naˇc´ıt´an´ı akc´ı, je z pole $actions vygenerov´ana struktura, z kter´e se v posledn´ı f´azi vykresl´ı menu. $menu = array( menu id ⇒ array( items ⇒ array( link“ ⇒ url, label“ ⇒ popis“), ” ” ” label ⇒ popis“) ” ) Obsahuje-li pole items pouze jeden prvek, je pˇri vypisov´an´ı menu label prvku pouˇzit jako popis hlavn´ıho menu. Obsahuje-li pole items v´ıce prvk˚ u, je jako popis hlavn´ıho menu
41
pouˇzita hodnota z label“ odpov´ıdaj´ıc´ıho poli items a pro jednotliv´e prvky v podmenu je ” pouˇzit label dan´ ych prvk˚ u. Pˇri generov´an´ı url jsou odstranˇena vˇsechna data pˇred´avan´ a pˇres GET, vyjma nastaven´ı jazyku. Inicializace smarty:
Obr´ azek 5.4: Inicializace smarty V tomto kroku doch´az´ı k inicializaci smarty objektu. Pro spr´avnou funkˇcnost je tˇreba nastavit odpov´ıdaj´ıc´ı cesty ke koˇrenov´emu adres´aˇri se ˇsablonami, k adres´aˇri, do kter´eho se budou ukl´adat pˇrekompilovan´e ˇsablony, cache a pˇripadnˇe smarty“ konfiguraˇcn´ı soubory. ” N´ asleduje zaregistrov´an´ı obsluˇzn´ ych funkc´ı s vlastn´ımi smarty-tagy. Kokr´etnˇe se jedna o funkci na lokalizaci textu: {gettext text= KlicoveSlovoProPreklad“ [. . . dalˇs´ı aprametry] }) ” - vyhled´a odpov´ıdaj´ıc´ı jazykov´ y pˇreklad pro zadan´e kl´ıˇcov´e slovo, vygenerovani bloku dat. {elBlock modul= obsluznyModul“ function= obsluznaMetodaObjektu“ [..dalsi volitelne ” ” parametry] } - ˇcasto pouˇz´ıvan´ y tag obzvl´aˇstˇe v pˇr´ıpadech, kdy je tˇreba vygenerovat opakovanˇe stejn´ y k´ od (s r˚ uzn´ ym obsahem dle parametr˚ u) na jedn´e ˇci v´ıce str´ank´ach. A velmi uˇziteˇcn´e generov´ an´ı formul´aˇrov´ ych prvk˚ u (input, select, textarea) pˇres jednotn´e rozhran´ı: {input type= select“ id= id“ value=$poleDat selected= 1“ } ” ” ” {input type= submit“ id= sBtn“ value= Odeslat“ } . ” ” ”
42
Obr´azek 5.5: Zpracov´an´ı dat pro smarty
Zpracov´ an´ı dat pro smarty: Jakmile je smarty inicializov´ an doch´az´ı k pˇr´ıpravˇe a propojen´ı dat se smarty. V prvn´ı ˇradˇe se zjist´ı akce, kter´a se m´a vykonat (promˇenn´a $ GET[’action’]). Pokud je zn´ama akce je moˇzn´e ovˇeˇrit, jestli uˇzivatel m´a pr´ava pro zobrazen´ı poˇzadovan´e www str´anky. V pˇr´ıpadˇe, ˇze tato pr´ava nem´a, je otestov´ano, zda-li je uˇzivatel pˇrihl´aˇsen a podle toho je pˇresmˇerov´ an na akci zobrazuj´ıc´ı str´anku pro nepˇrihl´aˇsen´e“ nebo pro uˇzivatele s nedostateˇcn´ ym opr´avnˇen´ım ” a okamˇzit´e ukonˇcen´ı bˇeh scriptu. Pokud byl v konfiguraˇcn´ım souboru u ´daj o ˇsablonˇe, kter´a se m´a pro danou akci pouˇz´ıt, vytvoˇr´ı se o tom v syst´emu z´aznam. M´ a li tedy uˇzivatel pr´ava pro dalˇs´ı postup, dojde k naˇcten´ı poˇzadovan´eho modulu, pokud dan´ y modul jiˇz nebyl naˇcten. V dalˇs´ım kroku se vytvoˇr´ı nov´a instance modulu. Pokud akce nebo modul nebyly rozpozn´any je naˇcten implicitn´ı modul, kter´ y zobraz´ı chybov´e hl´ aˇsen´ı. V t´eto f´azi je zn´ama akce, ˇsablona a modul pro obsluhu akce. Kaˇzd´ y modul mus´ı implementov´anu metodu preSmarty, v kter´e urˇc´ı metoda pro zpracov´an´ı akce. Tyto obsluˇzn´e metody maj´ı vˇzdy prefix smarty . Tedy metoda pro obsluhu akce mojeAkce bude smarty mojeAkce(&$smarty). V t´eto metodˇe dojde ke vˇsem potˇrebn´ ym u ´kon˚ um, naˇcten´ı/uloˇzen´ı dat v datab´azi, v´ ypoˇcty, atp., a pˇr´ıpadn´e propojen´ı v´ ysledn´ ych dat se smarty objektem. Pot´e co byly takto zpracov´ana data syst´em ovˇeˇr´ı, jestli se m´a akce pˇresmˇerovat (viz. Inicializace akc´ı). Pokud v pˇredchoz´ım kroku nedoˇslo k pˇresmˇerov´an´ı provede se vygenerov´an´ı str´anky na z´akladˇe ˇsablony.
43
Ukonˇ cen´ı: Posledn´ı ˇc´asti v chodu syst´emu je ukonˇcen´ı. To pˇredstavuje uzavˇren´ı datab´azov´eho spojen´ı a uloˇzen´ı potˇrebn´ ych promˇen´ ych udrˇzuj´ıc´ıch kontext do $ SESSION.
5.2
Uˇ zivatelsk´ a pr´ ava
V administraˇcn´ım rozhran´ı pro editaci uˇzivatele je moˇzn´e uˇzivateli pˇriˇradit roli. Kaˇzd´e roli je pˇriˇrazena potˇrebn´a skupina opr´avnˇen´ı. Pr´ava pro role lze nastavit v administraˇcn´ım rozhran´ı pr´av. Pokud to bude zapotˇreb´ı lze pˇriˇradit urˇcit´a pr´ava i konkr´etn´ımu uˇzivateli. V pˇr´ıpadˇe uˇzivatel˚ u lze i vybran´a pr´ava zak´azat, pˇrestoˇze mu to jeho role povoluje. Umoˇzn´ı to napˇr´ıklad zak´az´an´ı vkl´ad´an´ı pˇr´ıspˇevk˚ u do diskuse nebo naopak pˇridat bˇeˇzn´emu uˇzivateli ˇc´ast pr´av tutora.
5.3
Spr´ ava kurz˚ u, kapitol, lekc´ı a novinek
Uˇcivo dostupn´e v LMS je kategorizov´ano do kurz˚ u, kapitol a lekc´ı. Kaˇzd´a ˇc´ast m´ a sv˚ uj titulek, obsah a poˇrad´ı, v kter´em bude zobrazov´any. U lekc´ı je nav´ıc volba pro umoˇznˇen´ı diskuse pod lekc´ı. Pro editaci obsahu je pouˇzita freeware werze wysiwyg editoru XStandard.
5.4
Studium
Studentovi nebyla umoˇznˇena automatick´a nebo samostatn´a registrace do kurzu. Tento prvek by byl zaˇclenˇen aˇz ve chv´ıli, kdy by bylo jasn´e zda-li a jak bude syst´em propojen s aktu´ aln´ı datab´ az´ı student˚ u, pokud ji autoˇskola v elektronick´e podobˇe m´a. Vzhledem k charakteru a potˇreb´am autoˇskoly (j´ızdy, technick´e znalosti, prvn´ı pomoc) m´a syst´emu a demonstraˇcn´ı data kter´ ymi je naplnˇen, v´ıce vlastnosti blended-learningu, tedy sm´ıˇsen´e v´ yuky. Nˇekter´e prvky nelze dostateˇcnˇe pˇrev´est do elektronick´e podoby. Student m˚ uˇze m´ıt souˇcasnˇe aktivn´ıch nˇekolik r˚ uzn´ ych kurz˚ u. Pokud m´a pˇr´ıstup do kurz˚ u, ma i automaticky pˇr´ıstup ke vˇsem zveˇrejnˇen´ ym test˚ um dan´eho kurzu, kter´ y studuje a pˇr´ıstup do diskus´ı.
5.5
Spr´ ava soubor˚ u
Ukl´adat a mazat soubory m˚ uˇze jen uˇzivatel s vybran´ ymi pr´avy. Pro upload lze vyuˇz´ıt jak rozhran´ı dostupn´e pˇres www str´anky v administraˇcn´ı ˇc´asti, tak i napˇr´ıklad libovoln´eho ftp klienta. Soubory jsou tˇr´ıdˇeny do kategorii a podkategori´ı, tedy dvou u ´rovn´ı pˇr´ımo odpov´ıdaj´ıc´ı adres´aˇrov´e struktuˇre na serveru. Nahr´avat soubory lze jen do nejniˇzˇs´ı u ´rovnˇe. Uˇzivatel je tak nepˇr´ımo nucen k urˇcit´e kategorizaci soubor˚ u. Soubory a adres´aˇre zaˇc´ınaj´ıc´ı teˇckou nejsou zobrazov´any ve v´ ypisu v administraˇcn´ım rozhran´ı. Uˇzivatel m˚ uˇze nahr´avat soubory libovoln´eho typu. Ve v´ ypisu soubor˚ u je zobrazen n´ azev souboru, cesta k souboru, kterou m˚ uˇze pouˇz´ıt v administraci kurz˚ u a ot´azek pˇri editaci text˚ u, a odkaz pˇr´ımo na soubor, aby se dala okamˇzitˇe zkontrolovat spr´avnost nahran´eho souboru.
44
5.6
Testy
Testy a evaluaˇcn´ı dotazn´ıky jsou ˇreˇseny za pomoc´ı ajaxu. Uˇzivatel si zvol´ı patˇriˇcnou volbu ve sv´em osobn´ım menu, kde se zobraz´ı seznam dostupn´ ych test˚ u v kurzech, kter´e uˇzivatel studuje. Protoˇze testy mohou b´ yt sd´ılen´e mezi v´ıce kurzy, m˚ uˇze student, kter´ y studuje v´ıce kurz˚ u souˇcasnˇe, m´ıt pˇr´ıstup k jednomu testu dvakr´at“. ” Po zvolen´ı je uˇzivateli zobrazen popis testu a jeho maxim´aln´ı hodnocen´ı. Zah´ajen´ı testu ajaxem naˇcte jednu ot´azku z datab´aze pˇriˇrazenou k testu. Pokud uˇzivatel zat´ım nechce odpov´ıdat m˚ uˇze si nechat naˇc´ıst dalˇs´ı n´ahodnou ot´azku. Odpovˇed’ na ot´azku provede vybr´an´ım dan´e moˇznosti. Kolik odpovˇed´ı je spr´ avn´ ych urˇcuje autor/tutor pˇri tvorbˇe ot´ azky, umoˇzn ˇuje se tak jednoduˇse reagovat na situaci se zmˇenami v testech. Odpovˇed’ se opˇet zkontroluje ajaxem, uˇzivateli se pˇrep´ıˇse aktu´aln´ı bodov´e hodnocen´ı a zv´ yrazn´ı se spr´avn´e pˇr´ıpadnˇe ˇspatn´e odpovˇedi. Pokud se v testu jiˇz nenach´ az´ı ˇz´adn´e nezodpovˇezen´e ot´azky, je uˇzivateli doporuˇceno porovn´an´ı si v´ ysledk˚ u ve statistik´ach.
5.7
Zobrazen´ı statistik
Volbou v osobn´ım menu se uˇzivateli zobraz´ı sloupcov´ y graf s procentu´aln´ım pˇrehledem v´ ysledk˚ u (dodatek B). Zobrazen´ı v procentech bylo zvoleno z´amˇernˇe, protoˇze autor/tutor pˇri vytv´aˇren´ı testu m˚ uˇze vytvoˇrit test s rozd´ıln´ ym bodov´ ym hodnocen´ım a tedy, aby tyto testy bylo moˇzno porovn´avat, jsou v´ ysledky pˇrevedeny na procenta. Pro generov´an´ı graf˚ u jsem vytvoˇril jednotn´e rozhran´ı umoˇzn ˇuj´ıc´ı jednoduchou zmˇenou parametr˚ u zobrazit graf s jin´ ymi barvami, s body nam´ısto procenty, zmˇenit hustotu dˇelen´ı stupnice X, jednotky pouˇzit´e na ose X. V´ ysledky test˚ u se vztahuj´ı ke studentovi zprostˇredkovanˇe pr´avˇe pˇres studium. V pˇr´ıpadˇe nov´eho studia tak nen´ı studentova statistika zat´ıˇzena v´ ysledky z jin´ ych studi´ı. Kaˇzd´e studium (pokud jich studuje v´ıce souˇcasnˇe) m´a zobrazeno vlastn´ı graf. U evaluaˇcn´ıch dotazn´ık˚ u je tˇreba br´at ohled na anonymitu uˇzivatel˚ u pˇri zobrazen´ı v´ ysledk˚ u. Pˇrestoˇze se k dotazn´ık˚ um pˇristupuje pˇres studium“, nemˇela by u n´ahledu b´ yt ” moˇznost identifikovat studenta, kter´ y dotazn´ık vyplnil.
45
Kapitola 6
Testy N´asleduj´ıc´ı kapitola obsahuje v´ ypis nˇekolika test˚ u pro pˇr´ıpady popsan´e v kapitole s diagramy aktivity.
N´ azev:
vytvoˇren´ı kurzu - neopr´avnˇen´ y uˇzivatel.
Vstup:
pˇrihl´aˇsen´ y uˇzivatel bez opr´avnˇen´ı.
Oˇ cek´ avan´ y v´ ystup:
pˇri pokusu o zobrazen´ı formul´aˇre pˇresmˇerov´an´ı s informac´ı o neopr´avnˇen´em pokusu o pˇr´ıstup.
V´ ystup: • v menu se nezobrazila volba pro zad´an´ı • po ruˇcn´ım zad´an´ı url pro zobrazen´ı str´anky s formul´aˇrem doˇslo k pˇresmˇerov´an´ı na akci NO RIGHT. Stav:
OK
46
N´ azev:
vytvoˇren´ı kurzu – opr´avnˇen´ y uˇzivatel.
Vstup:
pˇrihl´aˇsen´ y opr´avnˇen´ y uˇzivatel.
Oˇ cek´ avan´ y v´ ystup:
vytvoˇren´ y kurz.
V´ ystup: • v menu se zobrazila volba pro vypsan´ı kurz˚ u, • zobrazena volba pro vytvoˇren´ı kurzu, • po odesl´an´ı formul´aˇre doˇslo k pˇresmˇerov´an´ı na seznam kurz˚ u, • ve v´ ypisu kurz˚ u je zobrazen nov´ y kurz se stavem odpov´ıdaj´ıc´ım zadan´ı pˇri vytvoˇren´ı. Stav:
OK
N´ azev:
vytvoˇren´ı testu.
Vstup:
pˇrihl´aˇsen´ y opr´avnˇen´ y uˇzivatel.
Oˇ cek´ avan´ y v´ ystup:
vytvoˇren´ y nov´ y test s tˇremi ot´azkami.
V´ ystup: • v menu se zobrazila volba pro vypsan´ı test˚ u, • zobrazena volba pro vytvoˇren´ı testu, • u formul´aˇre pro tvorbu testu nen´ı volba pˇriˇradit ot´azky, • po odesl´an´ı formul´aˇre doˇslo k pˇresmˇerov´an´ı na seznam testu, • pˇri editaci testu je volba pˇriˇradit ot´azky, • zvolen´ı moˇznosti zobraz´ı seznam ot´azek, • pˇriˇrazen´ı ot´azek pˇresmˇeruje znovu na v´ ypis ot´azek, • ve v´ ypisu test˚ u je aktualizov´ano maxim´aln´ı moˇzn´e bodov´e hodnocen´ı za testu, • v editaci testu je v´ ypis pˇriˇrazen´ ych ot´azek. Stav:
OK
47
N´ azev:
testov´an´ı.
Vstup:
pˇrihl´aˇsen´ y opr´avnˇen´ y uˇzivatel.
Oˇ cek´ avan´ y v´ ystup: • zobrazen´ı testov´eho zad´an´ı, • postupn´e zobrazov´an´ı ot´azek, • zv´ yraznˇen´ı odpovˇed´ı po odpovˇedi • zobrazen´ı celkov´eho hodnocen´ı za odpovˇedi.
V´ ystup: • v menu se zobrazila volba v´ ypis test˚ u, • zvolen´ım se vypsaly jen pˇr´ıstupn´e testy, • umoˇznˇen vstup do testu, • vyps´ano maxim´aln´ı hodnocen´ı, • vyps´an popis testu, • zobrazena volba pro zah´ajen´ı testu, • po zvolen´ı zah´ajen´ı testu upraveno lok´aln´ı menu, odebr´ana volba zah´ajit test a pˇrid´any volby odpovˇedˇet a dalˇs´ı ot´azka, • o zodpovˇezen´ı se spr´avn´a odpovˇed’ zv´ yrazn´ı zelenˇe a ˇspatn´a ˇcervenˇe, • zodpovˇezen´a ot´azka se nezobrazila znovu k zodpovˇezen´ı, • po zodpovˇezen´ı vˇsech ot´azek je uˇzivatel informov´ an o moˇznosti pˇrej´ıt do statistik, • pˇri odes´ılan´ı odpovˇedi nelze opakovanˇe odpovˇed’ odeslat, • pˇri dokonˇcen´ı testu z lok´aln´ıho menu. Stav:
OK
48
nejde
zvolit
ˇz´adn´a
volba
N´ azev:
zobrazen´ı statistiky detailu kurzu.
Vstup:
pˇrihl´aˇsen´ y opr´avnˇen´ y uˇzivatel.
Oˇ cek´ avan´ y v´ ystup:
zobrazen´ı odpov´ıdaj´ıc´ıho sloupcov´eho grafu.
V´ ystup: • v menu se zobrazila volba v´ ypis test˚ u, • zvolen´ım se vypsaly jen pˇr´ıstupn´ y formul´aˇrov´ y filtr, • po odesl´an´ı formul´aˇre dojde k zobrazen´ı graf˚ u, kaˇzd´ y graf odpov´ıd´a jednomu ze zvolen´ ych kurz˚ u ve filtru, • sloupce grafu odpov´ıdaj´ı jednotliv´ ym studi´ım, tedy uˇzivatel˚ um studuj´ıc´ı dan´ y kurz. Stav:
OK
49
Kapitola 7
Z´ avˇ er M´ ym c´ılem bylo vytvoˇren´ı funkˇcn´ıho prototypu e-learningov´eho syst´emu, kter´ y by umoˇznil student˚ um pˇr´ıstup k studijn´ım materi´al˚ um, tutor˚ um a autor˚ um vytv´aˇret a moderovat chod jednotliv´ ych kurz˚ u a manager˚ um sledovat pr˚ ubˇeh kurz˚ u. A pˇredpokl´ad´am, ˇze jsem i sv´eho c´ıle dos´ahl. Pˇred ostr´ ym nasazen´ım by syst´em ˇcekalo jeˇstˇe ˇrada u ´prav, kter´e by bylo nutn´e pˇr´ımo konzultovat s uˇzivateli ˇci pracovn´ıky autoˇskoly. Patˇrila by mezi nˇe napˇr´ıklad u ´prava rozhran´ı nebo filtr˚ u pro v´ ypis dat z datab´aze tak, aby byly na m´ıru tˇem, kdo jej budou nejv´ıce vyuˇz´ıvat. Stejnˇe tak by bylo tˇreba v re´ aln´em nasazen´ı aktivovat kontrolu zabezpeˇcen´ı, minim´ alnˇe pˇri zad´av´an´ı hesel. Testov´an´ı a v´ yvoj prob´ıhalo na web serveru, kter´ y nemˇel podporu pro https. V samotn´em syst´emu moˇznost na pˇresmˇerov´an´ı v pˇr´ıpadˇe poˇzadavku na bezpeˇcnou komunikaci je.
50
Literatura [1] http://www.e-learn.cz/, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. [2] Michael Allen. Guide to E-Learning. Prentice-Hall - New Jersey, 2003. ISBN 0-471-20302-5. ˇ [3] Eva Barborkov´a. E-learningov´y projekt umoˇzn´ı studovat napˇr´ıˇc CR. http://zpravy.idnes.cz/e-learningovy-projekt-umozni-studovat-napric-cr-f6i/vysokeskoly.asp?c=A061120 135310 vysokeskoly klu, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. ´ [4] Duˇsan Janovsk´ y. Uvod do JavaScriptu. http://www.jakpsatweb.cz/javascript/javascript-uvod.html, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. [5] kolektiv autor˚ u. Computer-based training. http://en.wikipedia.org/wiki/Computer-based training, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. [6] kolektiv autor˚ u. Learning management system. http://en.wikipedia.org/wiki/Learning management system, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. [7] kolektiv autor˚ u. MySQL. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mysql, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. [8] kolektiv autor˚ u. Web-based training. y http://en.wikipedia.org/wiki/Web-based training, prosinec 2006. Dokument dosupn´ na URL. [9] kolektiv autor˚ u root.cz. Apache Web Server. http://tutorialy.root.cz/linux-na-serveru/webserver/, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. [10] Kamil Kopeck´ y. E-learning (nejen) pro pedagogy. HANEX - Olomouc, 2006. ISBN 80-85783-50-9. [11] Jiˇr´ı Kosek. PHP – tvorba interaktivn´ıch aplikac´ı. Grada Publishing - Praha, 1998. ISBN 80-7169-373-1. [12] Erika Mechlov´a. Tvorba e-learningov´eho kurzu. http://www.elearn.vsb.cz/cz/kurzy/Text Tvorba E-learn kurzu.pdf, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. 51
[13] Georgie Schlossnagel. Pokroˇcil´e programov´ an´ı v PHP5. ZONER Press - Praha, 2004. ISBN 80-86815-14-5. [14] Zdeˇ nka Telnarov´a. e-Learning. Ostravsk´a Univerzita - Ostrava, prosinec 2003. ISBN 80-7042-874-0. [15] Martin Weiter. Elearning & vyuˇzit´ı e-learningov´ych technolog´ı´ı pˇri v´yuce fyziky na FCH VUT. http://www.fit.vutbr.cz/research/pubs/TR/2005/sem uifs/s050307podklady2.pdf, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. [16] Petr Zaj´ıc. PHP: Historie a budoucnost. http://www.linuxsoft.cz/article.php?id article=171, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL. [17] Helena Zl´amalov´a. Principy distanˇcn´ı vzdˇel´ avac´ı technologie a moˇznosti jej´ıho vyuˇzit´ı v pedagogick´e praxi na technick´ych vysok´ych ˇskol´ ach. http://icosym-nt.cvut.cz/telel/zlamalova.html, prosinec 2006. Dokument dosupn´ y na URL.
52
Dodatek A
ER Diagram
53
Dodatek B
Statistika
54
!"#
&
% % %
% % %
$ % % %
!
!"#&'"(
./
!
"#
'
)*
+,"--
)*
+,"--
'
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
"
!"#
% % %
!"#
% % %
4
4
% % %
5 (-3
!
!
"#
!"#&'"(
'
)*
+,"--
!"#&'"( 6
)*
+,"--
'
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
!"#
$ % % %
% % %
% % %
$
% % %
7
% % %
4
4
5 (-3
% % %
$
% % %
!
!"#&'"(
!
'
8
"#
+,"--
+
#
!"#
&
% % %
% % %
$ % % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
9
+,"--
./
'
9
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
# "
!"#
% % %
!"#
% % %
4
4
5 (-3
% % %
7 6**
5 (-3
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
5
+,"--
!"#&'"( 6
5
+,"--
'
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
#&
!"#
&
$ % % %
% % %
$
&
% % %
7
:
(-3
% % %
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
;
+,"--
'
;
+,"--
$
$ '
6
+,"--
$ %
$"
!"
$
0 $0
0 0
0 0
0 0
+
#& "
!"#
% % %
!"#
% % %
7 ;
5
(-3
% % %
4
4
5
(-3
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
9
+,"--
!"#&'"(
6
'
9
+,"--
./
'
9
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
$
5 (-3
7
!"#
$ % % %
% % %
!
!
'
!"#&'"(
6
"#
+,"--
+
#"
!"#
$ % % %
&
% % %
(-3
% % %
% % %
!
!
'
!"#&'"(
./
'
"#
:
+,"--
9
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
+
#" "
!"#
% % %
!"#
% % %
4
4
5 (-3
% % %
7 6**
5 (-3
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
:;
+,"--
!"#&'"( 6
:;
+,"--
'
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
+
"
!"#
&
% % %
4
5
&
% % %
% % %
7
4 7
5 (-3
$ % % %
!
!
'
!"#&'"(
65:
+,"--
'
;
+,"--
6
4
'
65:
+,"--
4
4
'
65:
+,"--
"#
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
!"#
&
(-3
7 6**
4
4
$ % % %
% % %
% % %
&
% % %
5
% % %
5
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
6
+,"--
'
6
+,"--
./
'
6
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
0 0
0 0
+
1- -,-2'32'1-
!"#
&
% % %
&
% % %
7 6**
5
% % %
4
4
5
% % %
$
% % %
(-3
$ % % %
!
!
!"#&'"(
'
)
+,"--
'
)
+,"--
./
'
)
+,"--
"#
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
+
!"#
$ % % %
9
&
% % %
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
:;
+,"--
./
'
)
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
+
"
!"#
% % %
!"#
% % %
4
4
% % %
5
!
!
"#
!"#&'"(
'
65
+,"--
!"#&'"( 6
'
65
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
!"#
$ % % %
$
% % %
&
% % %
% % %
$
<< ==
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
:6
+,"--
'
;
+,"--
$ %
$"
!"
0 0
+
0 0
!"#
% % %
!"#
% % %
!
!"#&'"(
'
;
+,"--
!"#&'"(
6
'
*
+,"--
'
*
+,"--
!
"#
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
+
%
7 6
5
7 5 (-3
!"#
$ % % %
% % %
% % %
% % %
&
!
!
!"#&'"(
'
:8
+,"--
8
+,"--
'
"#
$ %
$"
!"
0 0
0 0
+
$
7 6**
!"#
$ % % %
5
!
% % %
!"#&'"(
'
*
!
"#
+,"--
+
% %
!"#
% % %
!"#
% % %
!
!
!"#&'"(
'
+,"--
!"#&'"(
6
'
:
+,"--
./
'
:
+,"--
"#
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
$
!"#
&
% % %
&
% % %
(-3 &
% % %
(-3
% % %
$ % % %
!
!"#&'"(
!
"#
$ '
+,"--
+,"--
'
'
+,"--
'
(-3 +,"--
6
'
(-3 +,"--
$ %
$"
!"
0 0
0 0
0 0
0 0
+
!"#
$ % % %
7 6
5
#
% % %
7 :6
5
% % %
$
7 6**
5
#
% % %
7
$ *
(-3
% % %
7 6**
5 (-3
% % %
7 6**
5 (-3
% % %
!"#&'"(
!
!
"#
'
;
+,"--
#1>
'
;
+,"--
#1> 6
$
'
;
+,"--
%
!"#
% % %
!"#
% % %
!
!"#&'"(
'
+,"--
!"#&'"(
6
'
+,"--
./
'
+,"--
!
"#
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
./
0 0
0 0
1- -,- '2,#
+
%
!"#
% % %
!"#
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
5
+,"--
!"#&'"(
6
'
5
+,"--
./
'
5
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
% %
!"#
% % %
!"#
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
6
+,"--
!"#&'"(
6
'
6
+,"--
./
'
6
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
#&
!"#
% % %
!"#
% % %
!
!
!"#&'"(
'
+,"--
!"#&'"(
6
'
+,"--
./
'
+,"--
"#
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
&
!"#
$ % % %
% % %
$ *
% % %
$4
% % %
!
!"#&'"(
!
'
5
"#
+,"--
+
& "
!"#
% % %
!"#
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
;
+,"--
!"#&'"(
6
'
65
+,"--
./
'
65
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,- 2'32'1-
./
0 0
0 0
+
1- -,-2'32'1
& "
!"#
$ % % %
!"#
% % %
7 6**
5
% % %
4
5
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
)
+,"--
!"#&'"( 6
)
+,"--
'
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
& #&
!"#
% % %
!"#
% % %
7
% % %
!
!
"#
!"#&'"(
'
+,"--
!"#&'"(
6
'
+,"--
./
'
*
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
"
!"#
7 ;
5 (-3
!
$ % % %
% % %
!"#&'"(
!
'
;
+
"#
+,"--
"
$
5 (-3
7 6**
!"#
$ % % %
% % %
!
!"#&'"(
'
)
!
"#
+,"--
+
" %
$
5 (-3
7
!"#
% % %
% % %
!
!"#&'"(
'
+
!
"#
;
+,"--
!"#
&
% % %
&
% % %
5 (-3
% % %
4
$ % % %
!
!
'
9
+,"--
"#
!"#&'"(
./
'
9
+,"--
./
'
9
+,"--
$ %
$"
!"
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1-
./
0 0
0 0
1- -,-2'32'1
+
