Bankovní institut vysoká škola Praha Informační technologie
E-learning – nástroj ke zkvalitnění a rozšíření výuky Bakalářská práce
Autor:
Jindřich Šmíd Informační technologie, projektový manaţer
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Tomáš Melichárek
Duben, 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze 25. 4. 2011
Jindřich Šmíd
Poděkování Rád bych poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce, kterým je Ing. Tomáš Melichárek, za předání jeho know-how a za velkou pomoc při řešení problémů a nejasností, které vznikly při psaní této práce.
Anotace Tato bakalářská práce pojednává o moderním způsobu vzdělávání za vyuţití informačních a komunikačních technologií, zvaném e-learning. Úvodní část vysvětluje pojem elektronického procesu vzdělávání a seznamuje s jeho jednotlivými prvky. Další kapitola nastiňuje aktuální trendy v této oblasti. Následně jsou porovnány výhody a nevýhody této formy vzdělávání. Na základě modelového projektu Autoškola Online (EU) jsou vyhodnoceny přínosy e-learning pro firmy, které mají povinnost školit své zaměstnance. Závěr práce rozšiřuje informace o distribučních moţnostech elektronického vzdělávání a poukazuje na realizovaný průzkum zájmu studentů (BIVŠ) o e-learning ve výuce.
Annotation The aim of this bachelor thesis is to describe a modern way of education using information and communication technologies, so called e-learning. The term of e-learning process of education and its crutial parts are described in the introduction. Actual trends in this area are introduced in the next section, advantages and disadvantages of this form of education are compared in the next part. The gains for the companies that have the duty to train their employes are evaluated on the base of the model project Autoškola (Driving school) Online EU. Information about distribution possibilities of e-learning are mentioned at the conclusion of this thesis, the realized survey of the student´s interest of e-learning (BIVŠ) in the classwork is pointed there, too.
Obsah Úvod ............................................................................................................................. 7 1
Teoretické vymezení e-learning ........................................................................... 8 1.1
Charakteristika e-learning ............................................................................. 8
1.2
Počátky e-learning ......................................................................................... 9
1.3
Role uţivatelů v e-learning .......................................................................... 10
1.3.1
Autor .................................................................................................... 10
1.3.2
Tutor ..................................................................................................... 10
1.3.3
Učitel .................................................................................................... 10
1.3.4
Studující uţivatel.................................................................................. 11
1.4
2
LMS a LCMS systémy ................................................................................ 11
1.4.1
LMS ..................................................................................................... 11
1.4.2
LCMS ................................................................................................... 12
Aktuální trendy e-learning ................................................................................. 13 2.1
E-learning komunikační standardy .............................................................. 13
2.2
E-learning 2.0 a jeho moţnosti .................................................................... 15
2.2.1
Edublogging ......................................................................................... 17
2.2.2
Obrázky ................................................................................................ 18
2.2.3
Videa .................................................................................................... 18
2.2.4
Mapy a Google Maps ........................................................................... 19
2.2.5
Diagramy pojmů, myšlenkové mapy a grafy ....................................... 19
2.2.6
Sociální sítě .......................................................................................... 20
2.3
E-learning 3.0 a budoucnost ........................................................................ 21
2.4
Typy výuky e-learning ................................................................................ 23
2.4.1 3
4
Blended learning .................................................................................. 23
Výhody a nevýhody e-learning .......................................................................... 25 3.1
Výhody ........................................................................................................ 25
3.2
Nevýhody .................................................................................................... 26
Případová studie vyuţití e-learning................................................................... 29 4.1
Základní popis projektu Autoškola Online (EU) ........................................ 29
4.1.1 4.2
Pouţité technologie .............................................................................. 30
Cíle projektu ................................................................................................ 30
5
4.3
4.3.1
Zdroje, informace a jejich evaluace ..................................................... 32
4.3.2
Scénář školení ...................................................................................... 33
4.3.3
Volba nástrojů ke tvorbě e-learning ..................................................... 35
4.3.4
Potřebné dokumenty pro provoz školení.............................................. 37
4.4
5
Příprava školící částí - e-learning ................................................................ 31
Tvorba školící části - e-learning .................................................................. 37
4.4.1
Grafické zpracování ............................................................................. 37
4.4.2
LMS modul .......................................................................................... 39
4.4.3
Obsah školení ....................................................................................... 42
4.5
Udrţitelnost projektu ................................................................................... 43
4.6
Přínos projektu pro firmy s povinností školit své zaměstnance .................. 43
4.6.1
Průzkum cenových nákladů na školení ................................................ 43
4.6.2
Výhody pouţití školící částí portálu – e-learning ................................ 45
Technologické formy e-learning a nástroje třetích stran................................... 46 5.1
Distribuce e-learning ................................................................................... 46
5.1.1
Internet a intranet ................................................................................. 46
5.1.2
Přenosná média .................................................................................... 47
5.2
E-learning v mobilních zařízeních............................................................... 47
5.2.1 5.3
Tablety ................................................................................................. 48
LMS systémy ............................................................................................... 50
5.3.1
OLAT ................................................................................................... 50
5.3.2
eFront ................................................................................................... 51
5.3.3
DokeOS ................................................................................................ 52
5.3.4
Moodle ................................................................................................. 52
5.3.5
Ostatní LMS ......................................................................................... 53
6
Průzkum – e-learning na BIVŠ .......................................................................... 54
7
Závěr a doporučení............................................................................................. 55
Seznam pouţité literatury........................................................................................... 57 Seznam pouţitých zkratek.......................................................................................... 63 Seznam obrázků ......................................................................................................... 64 Seznam grafů.............................................................................................................. 65 Přílohy ........................................................................................................................ 66
6
Úvod Evoluční pokrok v oblasti informačních technologií zasahuje do všech odvětví. Jednou z oblastí, kde se pokrok projevuje, je rovněţ výukový proces. Tento progresivní typ výuky se nazývá e-learning. Současné moţnosti informačních technologií, respektive e-learning, posouvají hranici procesů a vzdělávacích metod o krok dále. Zlepšuje se dostupnost vzdělávání do hůře přístupných končin. Sniţuje se časové zatíţení studujících pomocí moţnosti individuálního rozloţení výuky. Zvyšuje se mnoţství a aktuálnost informací, které se touto cestou dostaví k cíli mnohem dříve. Bakalářská práce má za cíl popsat současnou situaci informačních a komunikačních technologií ve vzdělávacím procesu. Vysvětlit pojem e-learning, popsat jeho vyuţití a demonstrovat přínos tohoto moderního typu vzdělávání. V oblasti poskytování sluţeb a tvorby e-learning pracuji jiţ šest let. Nabrané zkušenosti a doporučení předávám i do této práce, která tak bude moci případně poslouţit pro poskytování informací o reálných moţnostech e-learning. První kapitola bakalářské práce vysvětluje pojem e-learning. Následně je popsána historie a vývoj tohoto typu vzdělávání, vysvětlení role uţivatelů v něm zapojených a úvod do distribuce. Důleţitým bodem jsou aktuální trendy, které osvětí vlnu myšlenek nad tímto tématem a přiblíţí e-learning přednosti. Další část popisuje výhody a nevýhody v e-learning s následnou ukázkovou demonstrací jeho tvorby. Na
základě
modelového
projektu
Autoškola
Online
(EU)
je
konkrétně
demonstrována tvorba a vyuţití e-learning v praxi a jsou vyhodnoceny jeho skutečné přínosy pro firmy. Následuje deskripce forem distribuce a LMS systémů. V závěru práce je poukázáno na realizovaný průzkum zájmu studentů BIVŠ o e-learning ve výuce.
7
1
Teoretické vymezení e-learning
V této kapitole je nejprve vysvětlen samotný pojem e-learning. Následně je zrekapitulován jeho historický vývoj a popsány jednotlivé role jeho uţivatelů. Pro uvedení do problematiky této formy vzdělávání jsou dále definovány jednotlivé systémy pro tvorbu a provoz e-learning.
1.1
Charakteristika e-learning
Charakteristika e-learning je různorodá. Různí autoři, zabývající se e-learning, uţívají různých definic. Někteří jej definují jako technologii k trvalé aktualizaci vzdělávacích materiálů. Jiní tvrdí, ţe jde o elektronicky poskytované vzdělání pomocí počítače. Myšlenkou mají všichni pravdu. Komplexní definicí, ke které se přikláním, je vysvětlení pojmu dle Jana Wagnera: „E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia.“ 1 Předpokládejme, ţe e-learning je typ vzdělávacího procesu postaveného na technologickém pokroku člověka. Samotný název vnikl ze spojení dvou anglických slov. Jsou jimi „electronic“ a „learning“. V překladu nám tato slova významově pojmenovávají elektronické vzdělávání. Elektronické vzdělávání je poskytováno prostřednictvím sítí nebo multimédií. Poskytuje nám studijní obsah členěný na jednotlivé kurzy, které se zabývají různými tématy. Ty jsou tvořeny sledem snímků jdoucích za sebou nebo pod sebou a jejich průchod je lineární nebo nelineární.
1
WAGNER, Jan., Nebojme se e-learningu
8
Obr.č.1: Schéma lineárního a nelineárního průchodu lekcemi Lineární
Nelineární
Zdroj: autor E-learning v závislosti na konceptu snímků poskytuje moţnou zpětnou interakci na zadané podněty uţivatele. V některých formách komunikuje jednosměrně, vede tedy spíše monolog. V rozšířených on-line formách poskytuje komunikaci obousměrnou s následnou zpětnou vazbou. E-learning vyţaduje po studujícím uţivateli přemýšlení a kreativitu. Učí ho hledat různá řešení problému a rozvíjí tak jeho dovednosti.
1.2
Počátky e-learning
Vznik e-learning se nedá přesně definovat, jelikoţ se nejedná o věc, jako například první počítačový čip, ale o pojem. Počátky e-learning je však moţné přiřadit k začátku druhé poloviny 20. století. Tato doba přinesla první experimenty s pouţitím výpočetní techniky k výukovému procesu. V tehdejším Československu například vznikl přístroj s názvem Unitutor. Ten dokázal vykládat obsah učiva s testovací kontrolní otázkou a zpětnou reakcí na ni. Obsluha byla velice sloţitá a tak se Unitutor neuchytil. Důleţité je však také říci, ţe původním názvem pro elektronické vzdělávání byla zkratka CBT neboli Computer Based Training. Následující etapou byl rozvoj osobních počítačů, jehoţ výsledkem byl další impuls k pokusům o umělou inteligenci a k rozvoji vyučovacích moţností prostřednictvím počítače. Koncem 20. století tak vznikají inteligentní výukové systémy, které jiţ kombinují výklad učiva s testy a procvičováním. Jejich předností bylo grafické zpracování, pouţívání doplňkových animací a přehrávání zvuků. Výuka touto formou je individuální a tempo výuky si udává sám uţivatel. Na závěr je uţivatel 9
vţdy ohodnocen a je rozhodnuto o jeho dalším postupu. Dochází tedy jiţ k tvorbě plnohodnotných e-learning kurzů. Této nové moţnosti vyuţívají univerzity a tlačí tak vývoj e-learning rychle dopředu. Zahajuje se komerční provoz a tvorba e-learning pomocí soukromých společností. Na internetu vznikají moţnosti vzdělávání s certifikací. Moţnost dálkového studia nezávislá na vzdálenosti a časově přizpůsobivá pro studujícího uţivatele.
1.3
Role uživatelů v e-learning
E-learning zaznamenává několik druhů uţivatelských rolí. V následujících odstavcích jsou jednotliví uţivatelé podrobněji popsáni a jsou definovány jejich hlavní činnosti v rámci e-learning procesu.
1.3.1
Autor
Hlavním článkem, stojícím na začátku tvorby kvalitního kurzu, je autor, který by měl být znalcem v dané problematice. Od jeho zkušeností se odvíjí celková struktura a sloţení kurzu. Roli autora na sebe můţe vzít specialista v oboru nebo učitel, který se tématem zabývá. Rozsáhlost kurzu specifikuje potřebné mnoţství autorů. Nemusí být tedy jen jeden. Autoři jsou prvotně seznámeni s technologickými moţnostmi zpracování. Následně spolu dohodnou jednotný koncept a začnou se „psaním“ kurzu.
1.3.2
Tutor
Tutor má roli zprostředkovatele studia. Radí při výběru kurzu, řešení jednotlivých úloh, hodnotí výsledky, motivuje studujícího uţivatele a zpracovává připomínky. Tutor tedy zajišťuje část dotýkající se studujícího uţivatele v přímé komunikaci.
1.3.3
Učitel
Role učitele je v tomto směru na více úrovních. Mimo rolí autora i tutora můţe být rovněţ instruktorem, který vede vyučovací proces. Můţe být tedy zapojen do tzv. blended learning.
10
Učitel dále můţe v e-learning dohlíţet na své ţáky, zkoumat jejich statistiky a stavy, zadávat kontrolní úlohy ke zpracování a hodnotit znalosti svých studentů.
1.3.4
Studující uživatel
Je posledním článkem, který pouţívá výsledně vytvořený e-learning kurz a jeho studijní obsah. Mimo studia jednotlivých částí plní různé úkoly a realizuje procvičování. Komunikuje (v závislosti na moţnostech formy e-learning) s ostatními studujícími, učiteli či tutory. Dokončením kurzu můţe být jeho činnost otestována a případně certifikována.
1.4
LMS a LCMS systémy
LMS a LCMS systémy jsou dvě různé kategorie produktů zaměřující se na správu a tvorbu obsahu e-learning. Stručně si je nyní vysvětlíme a v závěru práce probereme podrobněji.
1.4.1
LMS
Celý název je tvořen anglickými slovy Learning Management System, coţ v překladu znamená systém pro správu řízení výuky. Jde o produkt, který poskytuje prostředky pro administraci a organizaci vzdělávání. Systém umoţňuje správu studujících i jiných uţivatelů a jejich statistik, nabízí však také jiné moţnosti, například nástěnky s novinkami a zprávami, kalendář akcí, sdílení dokumentů, vytváření skupin, chatování, diskutování na fóru, testování, certifikaci a další. „Learning Management System je informační systém, který spravuje instruktory a e-learning kurzy za účelem zajistit u studentů jejich rozvoj. U velkých podniků se používá pro jejich vnitřní potřebu zaměřenou na vlastní zaměstnance. LMS lze použít ke sledování účinnosti organizace při vzdělávání a odborné přípravě.“2 LMS systém je distribuován ve formě komerčních řešení, ale i řešeních open-source. Jmenujme například Moodle, OLAT nebo komerční eFront.
2
Ziff Davis Inc, Definition of: LMS
11
1.4.2
LCMS
Learning Content Management Systém se oproti LMS věnuje řízení procesu tvorby a sestavování výukového obsahu. Jde tedy o konkrétní tvorbu e-learning kurzů. LCMS řeší: pojetí a vzhled obsahu správu obsahu a používání zdrojů interaktivitu obsahu integraci výukové strategie stavbu učebních jednotek libovolného rozsahu Vytvořené kurzy jsou dále pomocí standardů distribuovány formou balíčků k jednotlivým uţivatelům pomocí LMS. LCMS nabízí řešení komerční i open-source. V komerční oblasti se jedná například o Wondershare QuizCreator či Articulate. Z open-source je to ATutor a jeho součást AContent. Vzhledem ke kvalitám a vizuelnímu zpracování je lepší vyuţívat varianty komerční. Ukázka vzájemné aktivity obou systémů je znázorněna na následujícím obrázku. Obr.č.2: Procesní vztah LCMS a LMS E-learning obsah
Dodání obsahu e-learning kurzu
Vstupy a údržba
a hodnocení postupu
Výstup
Vstup LCMS
Umístění
LMS
Instruktážní designér
Student
(Správa obsahu kurzu)
(Správa aktivit studentů)
Zdroj: autor
12
2
Aktuální trendy e-learning
Tak jak postupuje technologický pokrok, postupuje i vývoj e-learning. Hranice moţností se neustále posouvá a dnešní e-learning dokáţe vytvořit věci, které by si autoři před deseti lety jen těţko představovali. Kromě výkonnosti dnešních počítačů a rychlosti internetových přenosů přispívá k rozvoji i pokrok v technologiích Flash a Silverlight, které jsou zastřešovány specifikací webového standardu Web 2.0. Na tyto technologie brzy naváţe standard Web 3.0 a revoluční technologie HTML 5. Aktuálním trendem je i standardizace komunikace e-learning kurzu s prostředím pro správu a řízení výuky (LMS). Je tak přispíváno k jednoduché přenositelnosti školící obsahu nezávisle na platformě. Dále nesmíme zapomenout na sociální sítě. Ty stejně jako mobilní telefon představují v dnešním ţivotě mnohých, zejména mladých lidí, důleţitou součást. Současný trend vzniku a vyuţívání sociálních sítí se dotýká i samotného e-learning.
2.1
E-learning komunikační standardy
E-learning komunikační standardy slouţí pro jasnou definici komunikace mezi kurzem a systémem pro správu a řízení výuky (LMS), o kterém je jiţ pojednáno v úvodu této kapitoly. Kurz je při splnění těchto definic schopen fungovat nezávisle na konkrétní LMS aplikaci. Jedinou podmínkou pro vyuţití LMS systému je jeho optimalizace pro tyto standardy. Pro zjednodušení a upřesnění výkladu je nutné si uvědomit, ţe účastník kurzu vykonává jisté operace, na které je následně vyţadována zpětná vazba. Můţe jít například o kliknutí uţivatele pro přechod na další snímek kurzu. V okamţiku vykonání této akce dochází k předávání aktuálního stavu a dalších specifických vlastností daného snímku kurzu do LMS. Po vyhodnocení v LMS a následném zpětném volání reakce kurzu, které se děje v řádu milisekund, se uţivateli na obrazovce zobrazují nové informace. Celá tato zpětná vazba na kliknutí probíhá pomocí jasně definovaných standardů, které jsou podobně vyuţity i v jiných operacích. Jsou jimi údaje o celkové době pouţívání kurzu či jednotlivých snímcích, pokrok v závislosti na větvení kurzu, dílčích testech, pouţití přiloţených materiálů apod. 13
Všechny získané a posuzované informace pak slouţí v LMS pro vyhodnocování úspěšnosti uţivatele, zobrazování aktuálního skóre a pokroku. Obr.č.3: Umístění vrstvy komunikačního standardu
LMS 2
Komunikační standardy
LMS 1 Obsah e-learning kurzu
LMS 3
Zdroj: autor V současné době jsou nejrozšířenějšími standardy AICC, SCORM a IMS. AICC patří k nejstarším standardům. Zkratku tvoří slova Aviation Industry ComputerBased-Training Committee. AICC byl původně vyuţíván v leteckém průmyslu, kde byl vyvíjen pro trénování směrnice. Vzhledem k jeho moţnostem se však stal pouţívaný i v jiných odvětvích, coţ přispělo k jeho rozšíření a následné úpravě pro potřeby komunikace prostřednictvím HTTP protokolu. Modifikace je známá jako HTTP AICC Communication Protocol – HACP. V současné době je AICC standard spíše na ústupu, ale je vhodné při volbě LMS či LCMS stále vyţadovat jeho podporu. Mezi jeho základní funkce (či specifika) patří zejména dělení obsahu na samostatně spustitelné lekce, které jsou poté zařazovány do jednotlivých kurzů. Dále pak popis kurzů, jeho struktury a parametrů nutných pro průchod. SCORM (Sharable Content Object Reference Model) je souborem individuálních standardů pro obsah a klíčových specifikací, vyvíjený z podnětu amerického ministerstva obrany pro sjednocení e-learning standardů. SCORM definuje, ţe obsah se skládá z učebních částí. Ty mohou obsahovat různé multimediální prvky, texty 14
nebo třeba i celý kurz. Učební části jsou jasně specifikované pomocí meta dat, která popisují primárně účel a cíl, dále pak celou strukturu učebních objektů. Na rozdíl od AICC neobsahuje navigaci mezi učebními části a předává tuto aktivitu samotnému LMS. Hlavní principy SCORM: Přizpůsobivost - způsobilost upravovat obsah dle organizačních potřeb Dostupnost – navýšení efektivnosti a produktivity sníţením výdajů spojených s dodávkou obsahu Přístupnost – schopnost dodávat obsah do vzdálených míst Interoperabilita – pouţití nezávisle na platformě Opětovná použitelnost – objekty lze pouţívat v různých prostředích bez ztráty specifických vlastností Trvalost
–
pouţitelnost
v technologickém
rozvoji
bez
nutnosti
přeprogramování Komunikační standard SCORM se v současnosti vyuţívá ve verzi SCORM 1.2 a nejnovější verzi SCORM 2004. Za standardem IMS (Instructional Management Systems) stojí konsorcium s více jak 150 organizacemi. IMS definuje mimo komunikace s LMS i metodiku pro tvorbu e-learning kurzů. Jeho primární výhodou je jeho otevřenost a zaloţení na přehledném XML formátu. Jde o poměrně mladý projekt, ale vzhledem k jeho otevřenosti je nutné s ním do budoucna počítat.
2.2
E-learning 2.0 a jeho možnosti
E-learning 2.0 nenahrazuje, tak jak to bývá u softwarových aplikací zvykem, původní verzi. Je spíše milníkem v nové éře jeho rozvoje. E-learning 2.0 vychází z termínu Webu 2.0, coţ je milník z oblasti rozvoje internetových prezentací a portálu. Web 2.0 se poprvé objevil v článku "Fragmented future" v roce 1999, kdy jej pouţila Darcy DiNucci. Ta zde napsala: "Web, jak ho známe teď, který se jako statický text načte do okna prohlížeče, je jen zárodek webu, který přijde. První záblesky Webu 2.0 se již začínají objevovat a my 15
sledujeme, jak se toto embryo začíná vyvíjet. Web bude chápán ne jako obrazovky plné textu a grafiky, ale jako prostředí, jako éter, jehož prostřednictvím dochází k interaktivitě. Objeví se na obrazovce počítače, na televizním přijímači, na palubní desce, na mobilním telefonu, na herní konzoli, a možná, že i na vaší mikrovlnné troubě."3 Web 2.0 se snaţí více do tvorby obsahu zapojovat samotné návštěvníky portálu a vlastník portálu se sám stává spíše moderátorem. Otevřenost obsahu přináší obrovské moţnosti v aktualizaci veškerých informací. Tvůrců mohou být milióny a vloţený obsah jedním po čase doopraví někdo další. Interakce s návštěvníkem má dále formu chatu, blogu, taggingu, diskuzí, sociálních profilů a dalších. Všechny tyto moţnosti vytváří rozsáhlou komunitu lidí soustřeďujících se kolem jednoho portálu. Web 2.0 je tedy převáţně o lidech, kteří nechtějí být závislí na údajích zpracovaných od ostatních, kteří nám poskytují jednotnou a uzavřenou verzi informace.4 Obr.č.4: Jednotlivé části webového standardu Web 2.0
Zdroj: Wikipedie, Web 2.0, Tag cloud, http://cs.wikipedia.org Všech zde vyřčených evolučních rozšíření vyuţívá i e-learning 2.0, jehoţ primárním prvkem je odstranění jednosměrné či obousměrné komunikace tzv. one-to-one. Sám pak propaguje a pouţívá novou komunikační metodu „many-to-many“. V praxi to
3 4
DINNUCCI, Darcy., What is Web 2.0 MAREK, Tomáš., Příručka Finanční analýza a marketing
16
tedy znamená, ţe více ţáků, diskutujících v jednom tématu, komunikuje s více učiteli nebo mezi sebou. Dochází tak ke vzájemným kontrolám s moţností řešení problémů ve skupinách. Celkové spolupodílení se na tvorbě obsahu a struktuře e-learning je v rukách obou stran. E-learning je tak schopen reagovat na aktuální trendy bez potřeb drahých aktualizací cíleně tvořených kurzů.
2.2.1
Edublogging
Významným nástrojem je edublogging. Známy pojem blogování se v tomto termínu pouţívá pro vystavování výukových prací či projektů, které mohou být pak dalšími uţivateli pouţit ke studiu či jinému vyuţití. Obsahem mohou být i různé myšlenky či zájmy autorů. Vystavené práce jsou v této formě veřejně dostupné a autor tak přebírá odpovědnost za obsah, který můţe být pomocí komentářů či hodnocení ostatních připomínkován. Pomocí připomínkování můţe docházet k upřesňování a opravám vystaveného materiálu. Vystavená informace je aktuální a můţe být pouţita jako zdroj pro další projekty. Obr.č.5: Systém pro vystavování projektů zpracovaných studenty
Zdroj: E-learning Projekt 3V, http://elearning.projekt3v.cz/ Tento systém zkracuje hranice mezi studentem a učitelem. Student sám o sobě můţe být tím, kdo vyučuje a předává tak své know-how dalším. Pro vystavování informací
17
nemusí být uţivatel znalcem programování, ovládání takových internetových aplikacích je velice intuitivní a přehledné. Funkčností systém připomíná práci se softwarem Microsoft Word. Kromě textových prvků mohou být obsahem i různé interaktivity, jako například obrázky, videa, mapy, diagramy, grafy, testy a nejrůznější multimediální přílohy.
2.2.2
Obrázky
Obrázky samotné můţe autor nacházet v jedné z nejrozsáhlejších „fotobank“ Flicker. Ta slouţí ke sdílení a poskytování fotografií od miliónu uţivatelů na celém světě. Autor sám můţe do této databanky přispívat. Není to jediná cesta, podobných fotobank je na internetu velké mnoţství. Z placených moţností můţeme jmenovat například IStockPhoto, které nabízí propracovanou metodu prohledávání obsahu dle detailních kritérií. V případě zájmu o „dozvučení“ obrázku je k dispozici sluţba Voice Thread. Obr.č.6: Prezentace „dozvučených“ obrázků
Zdroj: Voice Thread, http://voicethread.com
2.2.3
Videa
Videa je moţno vkládat pomocí sluţeb YouTube, Vimeo, Blip TV či známý server Stream.cz. Obsah lze zatraktivnit i ţivým přenosem - ţivé vysílání reálného obrazu
18
a zvuku z webkamer pomocí sluţeb spojených s chatem, například Live Stream či Chuppo. Většina ze jmenovaných sluţeb podporuje i vkládání vícejazyčných titulků.
2.2.4
Mapy a Google Maps
Pro téma zaměřené na historii a zeměpis je moţné vyuţít interaktivní mapy Google Maps, Google Earth či Google StreetView. Online aplikace umoţňují jednoduché zobrazování informací přímo na mapách po celém světě. Mapy mohou být buď geografické, terénní, hybridní nebo satelitní. Google StreetView ve 3D rozměru lze pouţít pouze pro některé lokace. Google Maps nám umoţňují pohyb po mapě, přibliţování a oddalování, vyznačování bodů a měření reálné vzdálenosti mezi dvěma body. Google Earth zobrazí libovolné místo na zemi, prostorové budovy, mořské dno či celou naší galaxii. Lze jej vyuţít i pro zobrazení staveb jiţ zaniklých civilizací. Google StreetView zobrazuje reálné prostředí konkrétního místa. Není tedy problém se z domova podívat například na Praţský hrad. Obr.č.7: Ukázka z aplikace Google StreetView se zobrazením římského kolosea
Zdroj: Google Street View, http://earth.google.com/rome/
2.2.5
Diagramy pojmů, myšlenkové mapy a grafy
Další moţností je vkládat diagramy pojmů, myšlenkové mapy a grafy. S potřebou vymodelovat hierarchickou strukturu určitých pojmů s rozvětvením, zobrazením vlivů a popisem těchto spojení se setkáváme často. Jiţ řecký novoplatónský filozof 19
Porfyrios z Tyru byl uţivatelem tzv. myšlenkových map. Od jeho doby však uteklo spoustu času a tyto diagramy doznaly jistého vývoje. Tradiční tuţka byla nahrazena jednoduše generovanými a pouţitelnými obrázky, které můţeme pořídit například v online nástroji Bubbl.us nebo případně ve standardním softwarovém nástroji FreeMind. Obr.č.8: Ukázka myšlenkové mapy
Zdroj: Bubbl.us, https://bubbl.us/ Pro vytváření grafů je k dispozici nástroj Google Chart Tools, který umoţňuje jednoduše vytvářet grafy nejrozmanitějších tvarů a barev, např. vertikální, horizontální, koláčové či sloţitější „radarové“ grafy.
2.2.6
Sociální sítě
Důleţitým trendem e-learning je „socializování“. E-learning 2.0 je primárně zaměřen na komunikaci uţivatelů způsobem „many-to-many“ a na participaci uţivatelů při tvorbě obsahu. Tím přispívá k myšlence vyuţití sociální sítě v e-learning. E-learning není zpravidla vyuţíván ke „kamarádským“ aktivitám jako Facebook. Sociální akcent je zde kladen na vytváření skupin, jejichţ myšlenkou je společné plnění určitého cíle. Můţe jít o vypracování společného úkolu, projektu nebo odpovídání na dotazy, ze specializované oblasti. E-learning 2.0 efektivně vyuţívá moţností Webu 2.0. Poskytuje nové moţnosti v pojetí struktuře a vyuţití e-learning.
20
2.3
E-learning 3.0 a budoucnost
V současnosti je jiţ aktuální další milník vývoje webových aplikací, a sice Web 3.0, ze kterého e-learning 3.0 také vychází. Zatím se jedná o velmi ranou záleţitost a není tedy zcela jasně definováno, co vše bude součástí tohoto milníku. Některé součásti jsou jen plánované, jiné nedokončené či otázkou budoucnosti. Klíčové body: Mobilní technologie Distribuované výpočty 3D vizualizace a interakce Sémantika obsahu pro inteligentní filtrování E-learning 3.0 se primárně věnuje a klade důraz na vyuţití mobilních technologií. Poskytuje tak nástroje a sluţby dostupné z jakéhokoli místa na planetě. E-learning 3.0 i Web 3.0 počítá s maximální dostupností internetových sluţeb, coţ v současnosti zatím není zcela aktuální. Rozvoj aplikací poskytujících své sluţby on-line neustále roste. Příkladem můţe být kolekce aplikací Google Apps a nástroje Google Docs. Tyto aplikace poskytují online sluţby plnohodnotného textového editoru s formátováním. Výhodou je dostupnost firemní kanceláře z kteréhokoli počítače s internetovým připojením. S tímto rovněţ souvisí pojem Cloud computing, který značí, ţe poskytované aplikace jsou „uloţeny“ na serverech na internetu a uţivatel je pouze načítá do svého prohlíţeče. Potřebný výkon pro provoz softwaru se přenáší na stranu serveru a zařízení, které slouţí pro „zobrazování“ můţe být méně výkonné. Pomocí mobilních technologií můţe docházet k vytváření virtuálních učeben nezávislých na pozici a případném časovém posunu. Zjednodušuje se tak spolupráce a kooperace. Mimo moţnosti čtení a předávání informací je tak moţné vzájemně spolupracovat. Zároveň se studentům dostává vţdy aktuálních informací. Příkladem můţe být současný Keňský projekt Mbita Point. Provozované školní zařízení poskytuje studentům chytrá Pocket PC, která jsou napojena na jejich Wi-Fi síť. Studenti nepotřebují ţádné učebnice, vše mají dostupné online.
21
Obr.č.9: Keňský e-projekt Mbita Point
Zdroj: sharonpe, Flickr, http://www.flickr.com/ Třetím bodem je vyuţití 3D zobrazení a multi-gest. V multimediálních zařízeních je nabízena moţnost zobrazovat 3D učebny, procházet internetovou sítí, zobrazovat modely různých objektů, tvořit si svou internetovou identitu a další. Aktuální projekt, který vyuţívá tyto moţnosti je například 3B.net. Multi-gesta, v některých článcích zvaná také jako 3D-multi-touch (ovládání dotykem) umoţňují pomocí obou rukou bezproblémové zkoumání virtuálních prostorů a manipulaci s virtuálním obsahem. V této oblasti je moţné se zmínit o Apple iPad, který můţe výborně poslouţit jako výborný studentský prostředek splňující v současné době potřeby naší virtuální učebny, zmíněné výše. Posledním klíčovým bodem je sémantika obsahu pro inteligentní filtrování. Cílem je umoţnit počítačovým „robotům“ identifikovat poţadovanou informaci a současně usnadnit její rozbor. Změna zápisu vkládaných informací není sloţitá a jiţ nyní pouţívané mikroformáty přispívají například k identifikaci adres rozličných institucí. E-learning 3.0 rozšiřuje moţnosti e-learning a je otázkou zda, jak rychle a jestli se opravdu začne pouţívat.
22
2.4
Typy výuky e-learning
E-learning je moţné pouţívat ve stylu plně distančního vzdělání nebo jako blended learning. Distanční vzdělání neboli forma samostatného vzdáleného studia se dále dělí na řízené a neřízené studium. Řízené studium je doprovázeno tutorem, který vede studium a motivuje studující k dalším výsledkům. Naproti tomu neřízené studium je zaloţené jen na samotném e-learning. Je vhodnější jej pouţívat na jasně dané informace, například inovace. Správně vytvořený obsah s multimediálním průvodcem je moţné pouţít i na sloţitější obsahy. Obr.č.10: Schéma typů výuky e-learning
Plně distanční vzdělání - Neřízené kurzy (netutorované) - Řízené kurzy (tutorované)
e-learning Student
e-learning Tutor
Student
Třída
Kombinace s klasickým vzděláním tzv. Blended learning
Blended learning
e-learning
Zdroj: PC Help, http://vzdelavani.pchelp.cz/
2.4.1
Blended learning
Blended learning je aktuálním trendem dodávání výuky, kombinujícím moţnosti standardní výuky a e-learning. Kompenzuje tak některé nevýhody, které vznikají v určitých případech, dle jeho vyuţití. E-learning sám o sobě nezajišťuje vţdy úspěch. Mimo důleţitosti vhodně nastaveného upotřebení moţností e-learning je potřeba sdruţovat činnost výuky s instruktorem, semináři či workshopy. Mnoho lidí není schopno pouţívat aktuální moderní prostředky a je tedy na případném instruktorovi seznámit uţivatele například s pouţitím. 23
„Blended learning is a hybrid of traditional face-to-face and online learning so that instruction occurs both in the classroom and online, and where the online component becomes a natural extension of traditional classroom learning. Blended learning is thus a flexible approach to course design that supports the blending of different times and places for learning, offering some of the conveniences of fully online courses without the complete loss of face-to-face contact. The result is potentially a more robust educational experience than either traditional or fully online learning can offer.“5 Blended learning se dělí na dva typy, a to na synchronní a asynchronní metodu výuky. Synchronní výuka se odehrává ve stejném čase pro všechny studenty. Spadá sem výuka v učebně, kde jsou všichni studenti i instruktor přítomni, nebo varianta výuky ve virtuální učebně. Studenti i instruktor (můţe jich být i více) jsou v tomto případě připojeni k danému on-line nástroji odkudkoli. Komunikují spolu textovou, zvukovou či videoformou a společně prochází jednotlivé části e-learning. Dochází tak k okamţité zpětné vazbě a odpovědím na otázky. Ty nemusí být pouze ze strany instruktora, ale i samotní studenti mohou odpovídat ostatním. Naproti tomu asynchronní výuka není časově závislá. Účastník takové výuky je postaven k pročítání materiálů nebo k výukovému e-learning, ve kterém není nutná reálná komunikace s ostatními. Komunikace je řešena většinou formou diskuzí či obdobnou komunikací. Odpovědi se tak účastník nedočká hned, ale později. Velká výhoda této formy je časová nezávislost.
5
ROVAI, A. P.; JORDAN, H. M., Blended Learning and Sense of Community
24
3
Výhody a nevýhody e-learning
Pro volbu pouţití e-learning distančního vzdělávání je dobré znát jednotlivé okolnosti pro jeho moţné pouţití. Následující výčet výhod a nevýhod by měl přispět k lepšímu a jednoduššímu rozhodnutí.
3.1
Výhody Časová flexibilita a úspora času – Všichni zainteresovaní mohou přistupovat k e-learning v různých časech. Není potřeba být v určitou dobu na určitém místě. Dostupnost z různých lokacích a z kteréhokoli počítače – Pro účast v e-learning není nutné dojíţdět na místo školení, lze jej realizovat v jinak vzdálených lokalitách či z domova. Možnost zapojení do studia handicapovaných studentů (uživatelů) – Technologickými moţnostmi, například elektronickou čtečkou, hmatovým display či ovládáním pomocí hlasu je moţné vyuţít flexibility e-learning. Zpřístupní se tak jeho vyuţití pro účastníky s psychologicko-percepčním omezením. Snížení nákladů na vzdělání – Po prvotní investici do tvorby e-learning odpadají náklady spojené s poskytováním jeho sluţeb. Není nutné pronajímat učebny, zaměstnávat prezentující či plánovat logistiku výukového plánu. Šetří se také u výdajů spojených s náklady na tisk dokumentů a jiných podpůrných prostředků – knih, učebnic apod. Aktualizovatelnost obsahu – Jednoduchými centrálními úpravami obsahu dochází k jednoduchému rozdistribuování mezi studující. Autoři a učitelé se dostávají do podpůrných rolí instruktorů a tutorů. Dovysvětlují případné dotazy. Zasahují do výuky studenta, o kterém mají přehled. Starají se o aktuálnost obsahu. Tím se zvyšuje rychlost přístupu k novým informacím. Ekologičnost – Formou elektronické distribuce dochází ke sníţení mnoţství pouţitého papíru. Sniţuje se tak zátěţ na lesní hospodářství.
25
Individualita studia a vlastní plán – K dokončení studia není (většinou) potřeba dodrţovat stanovené či průběţné termíny. Je moţné rozvrhnout si denní zatíţení a vypracovat závěrečnou zkoušku dle svých moţností. Interaktivita a vyšší úroveň názornosti – Na rozdíl od statických kníţek je forma e-learning studia zpracována interaktivně a hravě. Dochází k většímu zaujetí a motivaci. Zesiluje se vnímání studujícího, jeho představy a myšlení. Nabývá se více dovedností, které se lépe zapamatovávají. Komunikace s ostatními studujícími či instruktorem/tutorem – mimo zpětné vazby, které e-learning při vykonávání sub-úkolů okamţitě hodnotí, můţe docházet i ke komunikaci s ostatními účastníky. Komunikace můţe probíhat pomocí e-mail, privátních zpráv, chatu, diskuzních fór či jiných sociálních platforem. Studující má moţnost komunikovat se všemi účastníky a získávat tak pohledy na dané otázky z více směrů. Získávání a vyhodnocování statistik – Provázanost vyhodnocování napříč všemi účastníky umoţňuje systému vytvářet statistiky. Filtrovat je dle vyplněných údajů a následném postupu účastníka. Tím optimalizovat a vylepšovat jednotlivé fáze výuky.
3.2
Nevýhody Nutnost přístupu k internetu a náročnost na přenos dat – v některých oblastech není internet stále finančně či z hlediska infrastruktury dostupný. E-learning vzhledem ke svým moţnostem (grafika, zvuky, videa a animace) potřebuje vyšší přenosové a stabilní připojení. Na pomalém připojení se prodluţuje konektivita a délka stahování potřebných dat. Potřeba zařízení pro práci s e-learning – Pro vyuţití e-learning je potřeba zařízení, které umoţní jeho zobrazení. Můţe jim být počítač, notebook, netbook, tablet nebo i některá mobilní zařízení. Pokud student nemá přístup k těmto zařízením, nemůţe e-learning pouţívat. Někteří nemají zkušenosti se stylem této výuky – Negramotnost pro práci s počítači můţe mít za následek odmítnutí pouţití tohoto vzdělávacího procesu. 26
Izolovanost od ostatních – Dochází k potlačení osobního kontaktu s ostatními lidmi. Sniţuje se schopnost sociálního kontaktu. Stranění se společnosti můţe mít za následek ovlivnění psychiky a ţivota. Klasická docházka se jeví jako důleţitá součást vývoje jedince. Možnost ztráty motivace ze strany studujících – Vzdělání touto formou vyţaduje nasazení a přesvědčení studujícího o potřebách vzdělávacího materiálu. Počáteční náklady na tvorbu – Vznik e-learning je z technického i obsahového hlediska náročnější. Mimo potřeby aplikačního prostředí na kterém bude poskytován je potřeba tým lidí, který vytvoří jeho obsah a bude jej nadále aktualizovat. Tato část odpadá v případě nepotřeby aktualizací obsahu. Některá témata nelze v e-learning použít – Ne všechna témata se dají vysvětlit touto formou vzdělávání. Chybí zde praktická ukázka, která je v některých formách potřebná. Například výuka na hudební nástroje nebo oblast mezilidských vztahů - psychologie.
27
Tab.č.1: Shrnutí výhod a nevýhod e-learning Výhody
Nevýhody
Časová flexibilnost a úspora času
Nutnost přístupu k internetu a náročnost na přenos dat
Dostupnost z různých lokací a z kteréhokoli počítače
Potřeba zařízení pro práci s e-learning
Moţnost zapojení do studia hendikepovaných studentů (uţivatelů)
Někteří nemají zkušenosti se stylem této výuky
Sníţení nákladů na vzdělání
Izolovanost od ostatních
Aktualizovatelnost obsahu
Moţnost ztráty motivace ze strany studujících
Ekologičnost
Počáteční náklady na tvorbu
Individualita studia a vlastní plán
Některá témata nelze v e-learning pouţít
Interaktivita a vyšší úroveň názornosti Komunikace s ostatními studujícími či instruktorem/tutorem Získávání a vyhodnocování statistik
4
Případová studie využití e-learning
Na základě následující případové studie, projektu Autoškola Online (EU), demonstruji tvorbu, vyuţití a přínos e-learning.
4.1
Základní popis projektu Autoškola Online (EU)
Nápad na projekt Autoškola Online vznikl koncem roku 2009. Od té doby na něm intenzivně pracuji ve svém volném čase. Autoškola Online je internetový projekt, nacházející se na webové adrese www.autoskolaonline.eu. V prvopočátku byl zaměřený jen na jednoduché vyhledávání dostupných autoškol v okolí bydliště návštěvníka portálu. V současné době se jiţ projekt rozrůstá o další sluţby, do kterých se cíleně aplikují moţnosti Webu 2.0. Obr.č.11: Úvodní stránka portálu Autoškola Online (EU)
Zdroj: Autoškola Online (EU), http://www.autoskolaonline.eu Portál má růstovou tendenci a snaţí se oslovit konkrétní segmenty trhu. Jedním segmentem jsou začínající řidiči. Ti vyuţijí portál převáţně pro hledání vhodné 29
autoškoly a pro moţnosti školení pro přípravu na závěrečnou zkoušku. Druhým segmentem jsou řidiči s řidičským oprávněním, kteří portál vyuţívají pro získávání aktualit, informací o změnách a zajímavostech z oblasti doprav. Portál nabízí i rozšířené sluţby pro vyhledávání parkovacích míst v různých městech po celé České republice. Třetí a poslední skupinou jsou firmy. Můţe jít o samotné autoškoly, které portál vyuţívají pro prezentování svých provozoven a jejich nabídek nebo o firmy, které mají ze zákona povinnost absolvovat se školení řidičů pro ověření jejich znalostí, pro splnění BOZP (Bezpečnost a Ochrana Zdraví při Práci). Z nabízených sluţeb portálu tedy lze jmenovat: vyhledávání autoškol či vhodných parkovacích míst v blízkosti hledané lokality, informování o aktualitách z oblasti legislativy ministerstva dopravy a dopravního zpravodajství, poskytování odkazů na zábavu ve sféře automobilismu, nabízení potřebných formulářů ke staţení a podpora návštěvníka portálu v automobilové problematice. Doplňkem je moţnost školení formou e-learning, které můţe být zakončeno závěrečným testem a získáním plnohodnotné certifikace, slouţící k doloţení znalostí klienta. Tvůrcem obsahu se můţe stát jakýkoli návštěvník. Autoškola Online vytváří pomocí otevřených prostředků komunitní portál.
4.1.1
Použité technologie
Portál je postavený na platformě jazyka PHP s pouţitím Zend Frameworku, který poskytuje dostatečné moţnosti k jeho vytvoření. Základnou pro práci s uţivateli je fórum phpBB Olympus, které poskytuje API rozhraní pro uţivatelskou obsluhu na celém portálu. K interaktivitě se pouţívají flashové moduly a javascriptové prvky v podobě frameworku JQuery. Pomocí těchto technologií jsou jednotlivé části portálu plně editovatelné.
4.2
Cíle projektu
Hlavním cílem projektu je vytvořit komunitní portál, který by se komplexně věnoval autoškolám, s rozšířením o sluţby školení s certifikací, vyplívající ze zákona č.262/2006 Sb., Zákoníku práce.
30
Dalším cílem projektu je zjednodušit volbu autoškoly pro zájemce o řiďičské oprávnění, informovat o novinkách na poli autoškol, připravit studenty autoškol na závěrečné zkoušky a rozšířit klientelu inzerovaným autoškolám. Projekt je zaměřený komerčně. Získáním potřebného vědomí mezi cílenými subjekty, a s tím spojenou návštěvností, je plánováno zaloţení firmy s větším rozsahem moţností a sluţeb. Obr.č.12: Profil uţivatele na portálu Autoškola Online (EU)
Zdroj: Autoškola Online (EU), http://www.autoskolaonline.eu
4.3
Příprava školící částí - e-learning
Pro demonstraci vyuţití e-learning a jeho eventualit, jsou jednotlivé kroky jeho budování popsány v tomto projektu. Resumé s nabízenými sluţbami školící části zní: „Poskytovat služby školení ve formě příprav zájemců o řidičské oprávnění na zkoušky a dále ověření znalostí firemních zaměstnanců, kteří fyzicky řídí vozidlo do 3,5 tuny dle zákona č.262/2006 Sb., Zákoníku práce a tím splnění jeho povinnosti.“6
6
Autor
31
4.3.1
Zdroje, informace a jejich evaluace
Hlavním zdrojem pro získávání informací pro generování edukačního procesu je Zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb. „Zákon upravuje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu, pravidla provozu na pozemních komunikacích, úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích, řidičská oprávnění a řidičské průkazy a vymezuje působnost a pravomoc orgánů státní správy a Policie České republiky ve věcech provozu na pozemních komunikacích.“7 Dalšími zdroji jsou zákon č.200/1990 Sb. o přestupcích, zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákon č. 243/2001 Sb. o registraci vozidel, zákon č. 302/2001 Sb. o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, zákon č. 341/2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a technické podmínky provozu vozidel, vyhláška č. 30/2001 Sb. o dopravním značení, část zákona č. 262/2006 Sb. zmiňující povinnost zúčastnit se školení pro ověření znalostí, zákon č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Dále legislativa ministerstva dopravy a poţadované potřeby cílených subjektů. Velké mnoţství získaných informací je nutné rozdělit dle jejich vyuţitelnosti a jejich moţného pouţití do kombinací. Vyuţitelné informace očištěné od zbytečností jsou řazeny v závislosti na jejich váze a vypovídající schopnosti s ohledem na potřeby školení. Po této evaluační analýze je moţné přistoupit k vytváření samotného obsahu školení. Vytváření obsahu školení lze přirovnat k přípravě pedagoga na přednášku. Správná posloupnost poskytovaných informací dává prostor pro představivost a lepší pochopitelnost dané problematiky. S ilustrativní ukázkou je informace i snáze zapamatovatelná.
Větší
efektivnosti
lze
dosáhnout
okamţitým
testováním
probíraného sub-tématu.
7
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
32
Obr.č.13: Ukázka objektu „zámeček“ s okamţitou zpětnou vazbou
Zdroj: Autoškola Online (EU), http://www.autoskolaonline.eu
4.3.2
Scénář školení
Vzhledem k potřebám jednotlivých subjektů je nutné rozdělit moţnosti školení na dva typy. První typ školení je individuální a druhý firemní. Liší se především v pojetí samotného školení. Individuální školení můţe registrovaný uţivatel vykonávat automaticky po přihlášení. Je omezen pouze poskytovaným tematickým mnoţstvím. Tedy placenou a neplacenou částí. Neplacená část poskytuje veřejně dostupné informační celky vhodné pro přípravu účastníka autoškoly s plnohodnotnou přípravou na jeho závěrečně zkoušky. Rozšířená placená část přidává informační celky nutné pro úspěšné zakončení certifikačního testu, v rámci zákonné BOZP. Firemní školení se od individuálního liší v moţnosti role jakéhosi správce. Správce můţe registrovat a vytvářet nové účastníky školení. Má podrobný přehled o aktuálním pokroku účastníků s moţným reportováním pro další účely. V rozšířené placené části s informačními celky potřebnými pro certifikaci BOZP je navíc upozorňován na potřeby obnovy této certifikace u konkrétních účastníků. Firemní školení také vytváří moţnost komunikovat privátní cestou mezi spolu-účastníky školení. Samotný scénář školení se rozdělil na níţe definované body dle sledu za sebou jdoucích souvislostí: 33
Pravidla provozu na pozemních komunikacích – obsahuje základní pravidla a problematické body provozu na pozemních komunikacích Dopravní značky – vysvětluje jednotlivé značky a popisuje vztahy mezi značením semaforu či policistů Provoz na křižovatkách – řeší a vysvětluje situace, které vznikají na nejrůznějších typech křiţovatek Pokyny policistů na křižovatkách – vzhledem ke znalostním nedostatkům současných řidičů ohledně navigace policisty je této problematice věnována samostatná část Ovládání a údržba vozidla – jednotlivé kroky, které je potřeba znát pro provoz a údrţbu vozidla. Kombinují se zde potřebné znalosti nutné pro úspěšné sloţení závěrečné zkoušky a získání řidičského oprávnění s praktickými radami Zásady bezpečné jízdy – informuje o povinné výbavě a bezpečnosti při řízení vozidla První pomoc – vyučuje základy první pomoci. Jednotlivé scénáře při nehodách s různou mírou závaznosti Legislativa – instruuje o přestupcích a moţných postizích, kompetenci městské, obecní a vojenské policie, evidenci a řidičských průkazech. Na závěr bude nabízen kompletní zkušební test s otázkami, které se vyskytují v certifikačním testu nebo u závěrečných zkoušek (o řidičské oprávnění). Test je vytvářen na základě vyhodnocení z průběţného testování a zaměřuje se na problémové části. Je moţné jej neomezeně opakovat. Poslední částí je samotný certifikační test potřebný pro BOZP. Během celého procesu se zaznamenává průběh výuky účastníka, který je evaluován pro grafické znázornění pokroku v čase.
34
Obr.č.14: Grafické znázornění statistik účastníka
Zdroj: Autoškola Online (EU), http://www.autoskolaonline.eu
4.3.3
Volba nástrojů ke tvorbě e-learning
Vzhledem k velkému mnoţství open source i komerčních řešení LMS či LCMS, muselo dojít k selekci správného systému. Nutností je systém nenáročný na výkon počítačů jednotlivých klientů s co nejmenší moţnou přenosovou zátěţí na internetovou síť. Systém musí také spravovat a reportovat výsledky z jednotlivých lekcí, řídit obsluhu samotných lekcí, komunikovat s jiţ vytvořeným portálem a nabízet funkce pro individuální a firemní typ školení. Poslední dvě jmenované potřeby jsou zásadní. Volba LCMS (sytému pro vytváření lekcí) byla zaloţena na poţadavcích vnitřní struktury lekcí. Skládá se z rozličných typů snímků jdoucích za sebou v lineární formě. Snímky jsou tvořeny následujícími body: Statická informace poskytující vysvětlení problematiky Otázka s odpovědí zda jde o pravdu či lež Výběr správné odpovědi z nabízených variant Výběr více správných odpovědí z nabízených variant Zapsání správné odpovědi do textového pole Forma „zámečku“, kdy se přiřazují jednotlivé výrazy z pravé strany k levým výrazům Řazení správné posloupnosti výrazů 35
Přesouvání zadaných výrazů do volných políček obsažených v textu Vyznačování bodů na obrázkové mapě Možnost delší textové odpovědi na danou otázku Kaţdou obrazovku musí být moţné doplnit o ilustrační obrázek, video či zvuk a obsah s aktivitou uţivatele je třeba patřičně bodově ohodnotit pro kalkulaci zpětné vazby. Produkt musí být dále graficky přitaţlivý a pouţitelný nezávisle na zvoleném LMS. Volbou pro realizaci se stal softwarový produkt QuizCreator z dílny Wondershare splňující jednotlivé poţadavky. Obr.č.15: Wondershare QuizCreator
Zdroj: Wondershare QuizCreator, http://www.wondershare.com Wondershare QuizCreator je komerčním softwarovým produktem určeným pro vytváření
interaktivních
flashových
kvízů,
průzkumů
či
vyhodnocování.
Jednoduchým a přehledným grafickým zpracováním připomíná práci v aplikaci Microsoft Word 2007. Obsah projektu se naplňuje jednoduše volbou typu aktivity snímku s dalším podrobným nastavením. Komplexní vlastnosti přesně specifikují konkrétní potřeby vyhodnocování a vkládání obrázku, videa či zvuku. Šablonový systém umoţňuje vytvářený produkt přizpůsobit pro jakékoli grafické potřeby. Software poskytuje čtyři typy publikace vytvořených projektů. Publikace na web vytváří webovou stránku s exportovaným flashovým objektem pro zobrazení. Export 36
do LMS vytváří balíčky komponent kompatibilní se standardy AICC, SCORM 1.2 a 2004, importovatelné do různých LMS systémů. Kompilace do samospustitelného exe souboru umoţňuje spouštění výstupu na počítači bez internetového prohlíţeče a export do aplikací MS Word a MS Excel slouţí pro přehledný tisk. Wondershare QuizCreator se zdá dobrou volbou. Díky podpoře komunikačních standardů LMS bude implementace e-learning projektů jednoduchá. Výběr LMS je něco sloţitější. Při porovnávání moţností těchto systémů byla zjištěna překáţka - jejich extrémní mohutnost a těţkopádnost. Integrace s existujícím uţivatelským rozhraním je problematická a dvojí přihlašování do portálu a LMS, nepřijatelné. Rozhodnutím tedy bylo vytvořit rozhraní pro pouţitý Zend Framework, které bude komunikovat prostřednictvím SCORM 1.2 s e-learning balíčky. Poţadované prostředí bude vytvořeno na míru. Splní se tím všechny poţadavky bez nutnosti přijmout kompromisní řešení, které se jinak při pouţití velkých LMS v rámci implementace do stávajících systémů musí přijmout.
4.3.4
Potřebné dokumenty pro provoz školení
Pro poskytování sluţeb školení v oblasti BOZP musí obsah splňovat kritéria daná ze zákona. Ručení je na takzvaném odborném garantovi, který svou způsobilostí a praxí umoţní vydávat certifikáty s osvědčením ověřených znalostí řidiče. Bez tohoto podstatného článku nemohou být vystavované certifikáty pouţity. V současné době probíhá hledání odborného garanta, který tyto sluţby poskytne a alespoň v menší míře, se bude věnovat kontrolám obsahu školící části.
4.4
Tvorba školící části - e-learning
Při samotné tvorbě školící části je potřeba klást důraz na grafické zpracování a pouţití vhodného LMS systému s přihlédnutím k individuálním potřebám projektu. Podstatnou sloţkou je dále tvorba obsahu školící části.
4.4.1
Grafické zpracování
Visuelní prezentace celého projektu je velice důleţitá. Prvotní kontakt rozhoduje o správném přijetí webové prezentace uţivatelem. Dle zkoumaných poznatků v různých formách reakcí uţivatelů je prokázáno, ţe větší obliby a návštěvnosti
37
dosahuje webová prezentace s menším mnoţstvím informací a s graficky přehledným a intuitivním rozhraním. Porovnává se samozřejmě přístup na podobné stránky, které mají podobná marketingová řešení a tematická zaměření. Volba barev pouţitých pro grafické zpracování také ovlivňuje úspěch přijetí. Psychologické dojmy z barev na člověka se odráţejí především v percepci určité barvy. Takové vnímání navozuje příjemné a nelibé pocity. U kaţdého jedince dochází k jinému vnímání, avšak u některých barev je význam podobný. Součástí této práce není popis jednotlivých vlivů, ale je odůvodněno pouţití zvoleného barevného spektra. Obr.č.16: Grafické rozhraní práce s e-learning
Zdroj: Autoškola Online (EU), http://www.autoskolaonline.eu Na portálu Autoškola Online (EU) se primárně vyskytují barvy bílá, modrá, růţová a oranţová jsou primárně vyskytující se barvy na portálu. Bílá barva - představuje čistotu a nevinnost. Pocit prostoru, sterility a chladu. Modrá barva – navozuje pocity klidu a bezpečí. Je barvou systematičnosti, uspořádanosti, ale také lhostejnosti. Modrá barva je oblíbená, a to více u muţů neţ u ţen. Růžová barva – primárně se spojuje s láskou. Má uklidňující efekt. Oranžová barva – vyvolává radost a představuje slunce, teplo a bohatství 38
Kombinací těchto barev (modré a růţové) je dosaţeno navození uklidňujícího prostředí. Modrá barva přispívá ke sniţování krevního tlaku a zároveň podněcuje k produktivitě. Bílá přidává na váţnosti informací a oranţová upozorňuje na pouţité prvky na stránce. Intuitivní rozhraní nabízí po pravé části školící prostředky. Levá část ukazuje stav uţivatele v celém školení a přehledný seznam všech školících témat. Spodní část obrazovky slouţí pro diskuzi s ostatními účastníky školení. Při návrhu se kalkulovalo s minimální velikostí aktivní plochy prohlíţeče, která je v dnešní době na hranici 1024 x 768 pixelů.
4.4.2
LMS modul
Na rozdíl od velkých LMS není pro potřeby LMS modulu potřeba vytvářet sloţitý systém. Zend Framework nabízí celou řadu prostředků, které usnadní jeho tvorbu. Zmíněný uţivatelský systém se propojí ke stávajícímu pomocí jiţ vytvořeného spojovacího phpBB přemostění (phpBB Bridge). PhpBB zajistí svou integrací i zmíněnou mezi-uţivatelskou komunikaci. LMS modul bude slouţit pouze ke spouštění a komunikaci e-learning pomocí SCORM 1.2. Funkce importu balíčku se nepředpokládá z důvodu minimální změny obsahu. Postačí manuální integrace. Obr.č.17: Komunikační schéma SCORM mezi objekty LMS Modul SCORM API Inicializace objektu Wrapper s předáním parametrů
QuizCreator SCORM API Wrapper SCOInitialize
Vyhledání komunikačního API rozhraní LMS modulu
LMSInitialize Zpětné předávání dat Ukládání a zpracování předávaných dat
LMSCommit
LMSFinish
Zdroj: autor
39
Předání konečných dat
Komunikační standard SCORM je stavěn na javascriptové architektuře. Tedy i
balíček
s e-learning
exportovaný
z
Wondershare
QuizCreator
obsahuje
javascriptový soubor se SCORM API wrapperem, který se při inicializaci napojí na LMS modul SCORM API objekt a následně s ním komunikuje. Z obrázku je zřejmé, ţe LMS modul obsahuje javascriptové metody LMSInitialize, LMSFinish a LMSComplete, které se vyvolávají při zahájení a ukončení komunikace s objektem. Pro přenos předávaných dat modul pouţívá metody LMSCommit, případně LMSSetValue a LMSGetValue. Ty slouţí pro práci s přímou hodnotou. Poslední
debugovací
metody
LMSGetDiagnostic,
LMSGetErrorString
či
LMSGetLastError pro ošetřování chybových stavů. Přenášená data se předávají s identifikátory jednotlivých hodnot s tím, ţe jsou standardizované dle modelu CMI (Computer Managed Instruction). CMI specifikuje první část identifikátoru řetězce jako „cmi“. To zaručuje rozpoznání jiţ zmíněného modelu. Další část tvoří specifikátor oblasti s poţadovanou hodnotou a poslední je konkrétní hodnota. Po analýze script objektu Quiz Creator SCORM API wrapper a dekompilovaného SWF je známo mnoţství pouţitých identifikátoru. Pouţívají se pouze tyto: cmi.core.student_id, cmi.core.student_name – specifikují identifikační údaje uţivatele cmi.core.lesson_status, cmi.completion_status – poslední stavy objektu zanechané uţivatelem. cmi.core.credit – vlastnost určující zda byl uţivatel kreditován. Nabízí hodnoty "credit", "no-credit". cmi.core.entry – udává, zda jiţ uţivatel pracoval na objektu či nikoli. ("abinitio", "resume", "") cmi.core.score._children – vrací pole s údaji o pod-hodnotách ("raw", "min", "max") cmi.core.score.raw, cmi.core.score.min, cmi.core.score.max – dosaţený počet bodů uţivatele, minimální počet a maximální počet cmi.core.total_time – celkový čas strávený na objektu
40
cmi.core.exit – specifikuje důvod odchodu z objektu ("timeout", "suspend", "logout", "normal", "") cmi.core.session_time – aktuální čas strávený na vykonávané části objektu cmi.success_status – předává údaje o zakončení objektu ("passed", "failed", "unknown") cmi.core.lesson_mode – prezentovaný mod uţivateli ("browse", "normal", "review") cmi.interactions.**values** - předává údaje o jednotlivých akcích z objektu. Výsledky jednotlivých cvičení s délkou jejich vypracování, počet správných či špatných odpovědí a další údaje Obr.č.18: Schéma vyhodnocení vykonávané při metodě LMSFinish() LMSFinish()
not attemped
Změna
cmi.core.
cmi.core.lesson_status na
lesson_statuss
hodnotu „completed“
on
credit
nastaven v manifestu
adlcp:
no credit
cmi.core.credit
není nastaven v manifestu
browse
masteryscore
cmi.core.
null
lesson_mod e
Stop ano
Score >=
Změna cmi.core.lesson_status na
ne
hodnotu „browsed“
mastery score?
Stop Změna
Změna
cmi.core.lesson_status na
cmi.core.lesson_status na
hodnotu „passed“
hodnotu „failed“
Stop
Stop
Zdroj: VSSCORM, http://www.vsscorm.net 41
Stop
Jednotlivá volání a konstrukce metod SCORM jsou zaloţena na open source třídách LMS DokeOS. Pro komunikaci s databází se vyuţívá třídy Zend Framework. Zbylý kód je napojen pomocí vlastních metod a tříd na další jiţ jmenované části portálu. Vyhodnocování uloţených dat probíhá nezávisle na aktivitách LMS modulu aţ na podnět uţivatele. Podnětem uţivatele je myšleno zobrazení uţivatelského profilu s výsledky. Pro vyhodnocování se pouţívá sčítací metoda, kdy se analyzuje chybovost v konkrétní části v čase. Hodnoty se následně vykreslují v grafu a na vyţádání exportují pro další moţné zpracování.
4.4.3
Obsah školení
Zvoleným stylem školení je výuka asynchronní, která poskytuje časovou flexibilitu a nevázanost na ostatní účastníky školení. Současně jde obsah jednoduše aktualizovat z důvodu centrálního poskytování informací. Primárním cílem bude vytvořit dle struktury poutavý a interaktivní výklad. Jednotlivé kapitoly, jiţ známé z bodu Scénář školení, dále rozdělíme na kratší a snáze zapamatovatelné podkapitoly. Tím nedochází k příliš rychlému směrování informací na studenta, ale je zde čas pro opakování a průběţné testování s okamţitou zpětnou vazbou. Obsah výkladu utváří informace dané ze zákona, seskupené dle potřeby, efektivnosti předávání a návaznosti. K pochopení látky přispívá i dostatečné mnoţství obrázků. Nejvhodnějším řešením je dbát na podobnost s realitou. Obrazovky dále doplní průvodce, který reaguje přiměřeně vtipně na probíranou tématiku. Obr.č.19: Aktivity postavičky doplňující školení
Zdroj: IStockPhoto, http://www.istockphoto.com/ 42
4.5
Udržitelnost projektu
Kompletní projekt je stylizován tak, aby byla reálná jeho udrţitelnost. Ta bude zapříčiněna
partnerstvím
s některými
autoškolami,
udrţováním
spolupráce
a vzájemnou koordinační činností některých společností, které mají ze zákona povinnost kaţdoročně školit své zaměstnance. Další aktivitou bude rozšiřování poskytovaných sluţeb pro potřeby všech autoškol.
4.6
Přínos projektu pro firmy s povinností školit své zaměstnance
Ze zákona č.262/2006 Sb., zákoníku práce, týkající se všech zaměstnanců, kteří fyzicky řídí vozidlo do 3,5 tuny, je povinností firem zajistit školení řidičů pro ověření znalostí. Konkrétní body a zákonné povinnosti jsou popsány v příloze této bakalářské práce. Školení by mělo být aplikováno na kaţdého zaměstnance, který při výkonu své pracovní činnosti vyuţívá takovéto vozidlo, soukromé nebo sluţební. Moţnosti jak splnit zákonnou povinnost jsou tři. 1. Zajištění komplexního školení – Toto školení je asi nejobtíţněji realizovatelné. Počítá se zajištěním školících prostor, dopravy školených zaměstnanců, kancelářských potřeb, školícím pracovníkem a dalšími aktivitami, které je potřeba zajistit. Vzhledem k nákladovosti a náročnosti je nepravděpodobné, ţe bude tato volba v praxi zvolena. 2. Zajištění služeb školitelů - Najmutí školitele, který se dopraví přímo do prostor firmy a poskytne školení na místě, je jiţ reálnou moţností. Ovšem i zde je nutno počítat s případnými vedlejšími náklady. 3. E-learning
školení
–
Proškolení
zaměstnanců
certifikovaným
e-learning.
4.6.1
Průzkum cenových nákladů na školení
V rámci realizovaného průzkumu byla porovnána nabídka pěti školících společností. Porovnávala se varianta zajištění sluţeb školitelů s e-learning školením. Z výsledku je vytvořen průměr, od něhoţ se odvíjí výsledek nákladovosti školení touto formou. 43
430 Autoškola Onřej Horazný
350 Cena/osoba
Autoškola Crkva
350
Ases 500
Alfa Autoskola
350
0
100
200
300
400
Autoškolení Frýdl
500
600
Graf č.1: Porovnání cen - Zajištění sluţeb školitelů pro 10 zaměstnanců
120 Autoškola Online
190 cena/osoba
Růst osobnosti
250
Školení řidičů 120
Instructor 300
0
50
100
150
200
250
300
EduLand
350
Graf č.2: Porovnání cen – E-learning školení pro 10 zaměstnanců Z výsledků průzkumu lze spočítat průměrné ceny. Cena e-learning školení je niţší neţ cena za prezenční školení prostřednictvím školitelů. Zde je znatelná jasná výhoda e-learning školení. Zároveň lze konstatovat, ţe čím vyšší je počet studentů, tím větší finanční rozdíl vzniká. Důleţité je také podotknout, ţe cena za e-learning školení se jiţ nenavýší. K prezenčnímu školení pomocí školitelů je nutné připočíst cenu za dopravu a nutnost optimalizovat a logisticky organizovat časový plán. Výhodou e-learning školení je flexibilita. Zaměstnanci jej mohou vypracovávat nezávisle na ostatních dle svých časových moţností.
44
196 cena/osoba
E-learningové školení
394
0
100
200
300
400
Zajištění služeb školitelů
500
Graf č.3: Průměrné ceny školení
4.6.2
Výhody použití školící částí portálu – e-learning
Výhodou je jednoduchá firemní registrace zastřešující přehled nad průběhem školením svých zaměstnanců s reportováním a upozorňováním na platnost certifikací zaměstnanců v rámci dlouhodobých klientů. Nespornou výhodou je i jedna z nejniţších cen na trhu a moţnost vytvořit školící rozhraní na míru dle design manuálu klienta. Souhrn výhod e-learning školení: Konečná cena za roční školení bez nárůstu dalších nákladů (například za dopravu) Časová flexibita a nezávislost jednotlivců na ostatních zaměstnancích Jednoduchá organizace a logistika školení
45
5
Technologické formy e-learning a nástroje třetích stran
Kapitola pojednává o distribučních cestách e-learning ke klientům výuky. Poukazuje na jejich zápory. Vysvětluje pojetí e-learning v mobilních zařízení a v závěru porovnává moţnosti rozličných LMS pro správu řízení výuky.
5.1
Distribuce e-learning
Distribuce e-learning nemusí probíhat jen on-line formou. Existují různé formy, které se odlišují přenosovou rychlostí a pouţitým typem media. V závislosti omezení prostředků cíleného klienta se odvíjí forma jeho distribuce.
5.1.1
Internet a intranet
Primárním distribučním kanálem e-learning je internet. Podstatná většina kurzů je poskytována klientovy touto formou. Její proces začíná zadáním poţadované adresy webové stránky poskytující školící obsah. Následná komunikace, odvíjející se od aktivity uţivatele, je přenášena čistě síťovým přenosem. Jediná nevýhoda, která se ojediněle objevuje u tohoto typu distribuce je omezená datová propustnost na straně klienta. Náročnost bývá zapříčiněna multimediálním obsahem (zvuky, videa či animovaní průvodci). Intranetová distribuce vyuţívající páteřní sítě podniku je obdobnou formou. Eliminuje problémy spojené s případnou datovou propustností, avšak celý proces aktivity probíhá jen na úrovni podniku. S tím souvisí i potřeba serverového rozhraní pro uţívané aplikace. Obr.č.20: Infrastruktura e-learning řešení v IP síti (intranet) Klient LMS server
Klient Internet
TCP/IP Klient Zdroj: autor 46
5.1.2
Přenosná média
Přenosná média lze vyuţívat k distribuci e-learning do míst s problémovou dostupností síťových technologií. Takto dodávaný e-learning má svá omezení a úskalí. Softwarové rozhraní musí být uzpůsobeno pro uţívání v off-line reţimu. Případná statistická data se ukládají na disk počítače, coţ samo o sobě můţe být problém v případě omezení přístupových práv uţivatele. Médium
Výhody
Nevýhody
CD
rychlé načítání velkého
kapacita 700 MB dat většinou
mnoţství malých souborů
nedostačuje
DVD,
4.7/8,5 GB postačuje na většinu pomalé načítání velkého
DVD DL
multimediální dat
Blue Ray
Vhodné na distribuci filmových zbytečně silácké a drahé řešení
mnoţství malých souborů
materiálů vysoké kvality
pro distribuci e-learning slabé zastoupení čtecích zařízení
funguje podobně jako pevný
Flash disk
omezená a drahá distribuce
disk Tab.č.2: Résumé výhod a nevýhod jednotlivých médií Jednotlivé distribuční formy, lze vzájemně kombinovat a utvářet tak přijatelné řešení.
5.2
E-learning v mobilních zařízeních
Doby, kdy byl mobilní telefon určený pouze pro poskytování telefonních sluţeb, jsou jiţ dávno pryč. Dnes je toto zařízení mobilním prostředkem poskytujícím rozličné moţnosti. Pojem mobilní zařízení zastřešuje tyto typy: Mobilní telefony Chytré telefony - Smartphone, PDA a komunikátory Tablety
47
Mobilní telefony mají omezené moţnosti komunikace s internetem. Primárně nabízí prohlíţení webových stránek tvořených technologií WAP (Wireless Application Protocol), která nenabízí dostatek moţností pro interaktivitu. Menší, omezeně barevný display, nepřispívá svými vlastnostmi k lepšímu. Lze tedy říci, ţe běţné mobilní telefony jsou pro e-learning nepouţitelné. Jinou kategorií jsou moderní mobilní telefony vlastnostmi tíhnoucí spíše k chytrým telefonům. Společně s chytrými telefony nabízí integrovaný webový prohlíţeč zobrazování standardního webového obsahu. Dostatečně velký a většinou barevný dotykový display usnadňuje prohlíţení. Paměťová kapacita, rozšiřitelná pomocí paměťových karet, umoţňuje ukládat a pouţívat multimediální obsah bez omezování. Kategorie chytrých telefonů disponuje prostředky pro aktivitu e-learning, které lze pro mobilní vzdělání vyuţit.
5.2.1
Tablety
Nejlepší volbou pro mobilní vzdělávání jsou tablety. Jejich výukovým potenciálem je velká dotyková obrazovka, jednoduchá rozšiřitelnost, přenositelnost a přehlednost. V současné době tablety vyrábějí společnosti Apple, Samsung, Dell, Toshiba, ASUS, Motorola, HTC, Acer a další. Prvně jmenovaný v roce 2010 započal s jejich prosazováním a uvedl na trh revoluční iPad. Společně s internetovým obchodem Apple Store se iPad doznal velké obliby. Apple Store nabízí formou mikro-plateb velké mnoţství různého softwaru a doplňkových multimedií, z nichţ některé jsou bezplatné. Tablety svou „podobností“ s mobilními telefony vyvolávají u ţáků větší zájem o studium. Primárně se pouţívají jako čtecí zařízení či jako prohlíţeč multimediálního obsahu. Elektronické knihy i učebnice v tabletu zobrazené mohou být vybaveny doplňkovými funkcemi, animacemi, odkazy, zoomovatelnými obrázky, multimédii a dalšími funkcemi. Výuka je pohodlnější a zábavnější. Během výuky je moţné dělat si poznámky a být v kontaktu s ostatními prostřednictvím sociálních sítí či školního systému řízení výuky. Ţákům odpadá nutnost přenášení mnoţství knih a psacích potřeb. Stačí jen jedna věc – dotykový tablet.
48
„Tablety mají velký potenciál přeměnit vlastní učení z pasivního otráveného příjmu informací na aktivní soustavnou činnost vedoucí k poznávání. To, zda bude tento potenciál využit, je v rukou znalých a schopných učitelů (a rodičů).“8 Obr.č.21: Vyuţití Apple iPad tabletu ve výuce
Zdroj: PSFK, http://psfk.com/ Pro školy je výhodou poskytovaná moţnost kontroly provozovaných aplikací a stahovaných dat na ţákovských tabletech. Poskytováním internetového připojení prostřednictvím wifi a pomocí školního firewallu, je moţné omezit přístup jen na povolené webové adresy. Surfování je tak bezpečnější a neláká k jiným aktivitám. Příklad iPad aplikací, které lze vyuţít pro výuku: Discovery – wikipedie v kapse QuickVoice Recorder – software pro zaznamenávání zvuku Things for iPad – plánovač a správce úkolů Evernote – nástroj pro psaní poznámek Mobile Air Mouse – nástroj pro vedení přednášek WritePad – převádí psací text na textové znaky DropBox – aktuální verze dokumentů je moţné mít vţdy po ruce Numbers for iPad – tabulkový editor 8
BRDLIČKA, Bořivoj., Nástup tabletů je definitivním vítězstvím
49
5.3
LMS systémy
Nástrojem, který poskytuje administrativní prostředky a organizuje celý proces řízení výuky, je LMS (Learning Management System). V následujících podkapitolách je porovnána aktuálně nejlepší nabídka v této oblasti.
5.3.1
OLAT
OLAT (Online Learning And Training) se řadí k open source řešení. Vývoj systému probíhá jiţ 18 let na švýcarské univerzitě v Curychu, která do jeho rozvoje neustále investuje nemalé peněţní prostředky za pomoci svých sponzorů. OLAT je flexibilním systémem nejen pro správu, ale i tvorbu obsahu lekcí. Kombinuje v sobě LMS společně s LCMS. Vyuţívá se celosvětově v oblasti ve vzdělání, se zaměřením na veřejné instituce, akademie a vysoké školy. Mezi hlavní funkce systému patří celková správa uţivatelů, vytváření projektových skupin, Instant Messenger pro reálnou komunikaci, kalendář, diskuze, sdílení souborů, fulltextové vyhledávání, komplexní vyhodnocování a podpora SCORM či IMS komunikačních standardů. OLAT nabízí jednoduché a intuitivní webové rozhraní. Layout byl cíleně navrţen pro co nejrychlejší přijetí rozloţení jednotlivých prvků uţivatelem s pomocí YAML (Yet Another Multicolumn Layout) šablon. Systém je postaven na platformě nezávislého jazyka Java. Pouţít jej lze na serverech s různorodým prostředím. Doporučován je však Linux server s MySQL databázi. Vysokou optimalizací aplikace dokáţe obslouţit v jednu chvíli více neţ 700 uţivatelů. Obr.č.22: Úvodní stránka OLAT systému
Zdroj: Olat, http://www.olat.org 50
Za vývojem stojí široká komunitní základna přispívající k jeho neustálému testování a dalšímu vývoji. Dobrým měřítkem funkčnosti a pouţitelnosti aplikace mohou být jednotlivá ocenění. Asi nejvýznamnější je ocenění IMS Learning Impact Award 2009 za nejlepší LMS v roce 2009. Pro nasazení v lokálním prostředí je dodáván český lokalizační balíček.
5.3.2
eFront
eFront je nabízen také jako open source, avšak bezplatně v tzv. komunitní editaci se značným omezením poskytovaných funkcí. Za vývojem stojí řecká firma Epignosis LTD, která jej úspěšně distribuuje pro řecká a polská ministerstva. Vývoj probíhá jiţ od roku 2003 a současné verze splňují všechny poţadavky e-learning 2.0. eFront nabízí snadné a jednoduché rozhraní. Při jeho návrhu byl kladen důraz i na vzhledovou stránku, která je v současné době rozhodujícím kritériem. Systém tak poskytuje atraktivní interface. Pedagogickou koncepcí přispívá k udrţení motivace uţivatele pro další postupy ve vzdělávacím procesu. Podporuje komunikační standardy SCORM 1.2 v placené edici i SCORM 2004. Funkční rozhraní tvoří diskuze, kalendáře a plánovače, chat, moţná certifikace, elektronický obchod a napojení na sociální síť Facebook. eFront je stavěn na platformě PHP s vyuţitím MySQL databáze a nevyţaduje pro své uţívání samostatný server. Omezená bezplatná verze je pouţitelná pro hobby řešení či menší nenáročné projekty. Obr.č.23: Vzhled eFront systému
Zdroj: Efrontlearning, http://www.efrontlearning.net 51
5.3.3
DokeOS
LMS DokeOS je open source systémem. Jeho komerční verze rozšiřuje především sluţby spojené s hostováním a podporou. Vývoj započal jiţ v roce 2004 pod záštitou DokeOS company. Průměrné LMS nebylo do dnešní doby ničím zajímavé. Změnou je poslední verze. Aktuální DokeOS 2.0 přináší velké mnoţství prvků k plné podpoře e-learning 2.0. Jako jeden z mála je plně optimalizován pro pouţití v mobilních tabletových zařízeních (iPad). Poskytuje sluţby pro zapojení sociálních sítí, myšlenkových map, vytváření interaktivních kvízů, autorizační nástroj (LCMS) pro tvorbu obsahu kurzů, grafické reporty, kalendář a tvorbu wiki obsahu – kolektivního autorství při vytváření obsahu. Podporuje komunikační standard SCORM. Placená verze nabízí dále videokonference, tvorbu certifikátů a import PowerPoint prezentací. Komunita uţivatelů čítá přes 2 milióny uţivatelů po celém světě a neustále se díky nové verzi zvyšuje. Obr.č.24: DokeOS a plná podpora dotykových tabletů
Zdroj: DoekOS, http://www.dokeos.com
5.3.4
Moodle
Moodle patří k nejznámějším LMS projektům. Je vyvíjen jako open source produkt jiţ od roku 2002 pod záštitou Martin Dougiamas. Vývojové jádro projektu sídlí v Austrálii pod společností Moodle Pty Ltd.
52
Moodle nabízí veškeré potřebné moduly pro potřeby e-learning. Diskuze, fóra, slovníky, kvízy, ankety a chat jsou samozřejmostí. Systém zahrnuje komplexní správu kurzů a uţivatelů plnící jednotlivé úkoly. Zajímavý je reţim tzv. workshopu umoţňující vzájemné hodnocení odevzdaných dokumentů všemi účastníky kurzu. Učitel můţe nastavovat reţim hodnocení a výkon jednotlivých studentů bodovat. Podporuje komunikační standard SCORM i IMS. Ovládání systému je technicky nenáročné a přehledné, ale mohlo by být atraktivnější. Systém je psán v jazyce PHP. K ukládání dat můţe pouţít nejen MySQL databáze. Moodle patří ke známým LMS s českou lokalizací. Získal mnoho ocenění a vzhledem k velké komunitní podpoře je to dobrá volba. Obr.č.25: Úvodní stránka systému Moodle po přihlášení
Zdroj: Moodle, http://www.moodle.net
5.3.5
Ostatní LMS
LMS systémů existuje velké mnoţství. Zde doporučené systémy OLAT, eFront, DokeOS či Moodle jsou jen malou skupinkou v celkovém zastoupení. Z dalších zajímavých projektů je moţné jmenovat JoomlaLMS, který staví na moţné integraci se známým redakčním systémem Joomla. Pro snadnější orientaci mezi LMS systémy vnikl on-line nástroj EduTools (www.edutools.info), který porovnává jednotlivé vlastnosti a poskytované funkce těchto systémů. Porovnávané části je moţné konzultovat s ostatními členy a vzájemně si vyměňovat zkušenosti. Pro případ selekce funkcí nabízí EduTools i filtraci LMS dle poţadavků. 53
6
Průzkum – e-learning na BIVŠ
V průběhu tvorby bakalářské práce se zrodila myšlenka moţného vyuţití potenciálu e-learning v rámci výuky na Bankovním institutu vysoká škola. Osmdesát dva aktuálních studentů BIVŠ bylo v dubnu roku 2011 osloveno formou e-mail s dotazem ohledně zájmu o eventuální zavedení e-learning na škole. Výsledek průzkumu poukazuje na pozitivní přijetí tohoto výukového prostředku. Některé zajímavé příspěvky vybraných studentů jsou uvedeny v příloze této bakalářské práce. 30
Počet hlasů
25 20 15
Pro
10
Proti Nehlasovalo
5 0 Ročník 1
Ročník 2
Ročník 3
Celkové množství dotázaných: 82 studentů Graf č.4: Ročníkové výsledky průzkumu o zavedení e-learning
15
Pro 9
Proti Nehlasovalo
58
Graf č.5: Celkové výsledky průzkumu o zavedení e-learning na BIVŠ 54
7
Závěr a doporučení
E-learning je moderním nástrojem výuky, jenţ se neustále vyvíjí jiţ polovinu století. Současné trendy poukazují na vyuţití různých multimediálních prostředků v rámci vzdělávání. Aktuální verze e-learning 2.0 přináší moderní edukativní prvky a mění pojetí vzdělávání z jednosměrné komunikace na komunikaci obousměrnou. Dochází tím k výrazné socializaci vzdělávání. V současné době se jiţ pracuje na rozvoji e-learning 3.0, zaměřeném primárně na moderní komunikační technologie. Cílem této bakalářské práce bylo popsat současnou situaci informačních a komunikačních technologií ve vzdělávacím procesu. Vysvětlit pojem e-learning, popsat jeho vyuţití a demonstrovat přínos tohoto moderního typu vzdělání. Jednotlivé body byly komplexně v této práci zodpovězeny. Čtenář získal celkový přehled moţností aktuálních e-learning sluţeb a byl uveden do roviny pozitivní úrovně na toto téma. Na základě modelového projektu bylo poukázáno na výhody e-learning oproti prezenčnímu školení, a to zejména v oblasti finanční a organizační. Dále dochází k velké úspoře času pro účastníky vzdělávacího kurzu. Při vypracovávání bakalářské práce se zrodila otázka moţného vyuţití e-learning formy vzdělání na BIVŠ. Na základě spolupráce při realizaci průzkumu, který probíhal formou ankety, jsem došel k názoru, ţe by studenti tuto formu výuky uvítali. Uţ jen díky rychlému přístupu k potřebným materiálům ke studiu a příjemné interaktivní formě vzdělání. Učení by bylo zábavnější a vzhledem k nutné interakci studujícího i lépe zapamatovatelné. Nové technologie přináší zaujetí mladší generace a přibliţují se k heslu Jana Amose Komenského: „Škola hrou“. Spolu s touto informací bych rád odstranil zbytečnou fámu, která koluje mezi některými pedagogy. Tím je strach ze zavádění nových metod a moţném nahrazení vyučujících počítači. Není tomu tak. E-learning poskytuje jen další rozměr výuky. Sociální kontakt potřebný pro vývoj jedince se nedá nahradit. Vedení pedagoga výukou také ne. Z toho plyne jasná odpověď.
55
Při studiu formou e-learning vzdělávání je potřeba obsah učiva neustále doplňovat a aktualizovat či reagovat na vzniklé dotazy. Garantem obsahu by měl být právě zkušený pedagog. Výhodou je být první v přijetí těchto moţností. Informační technologie budou stále více zasahovat do našeho ţivota a být krok napřed je i dobrý marketingový tah. V navazujícím magisterském studiu bych rád pokračoval v této práci a zaměřil se přímo na tvorbu e-learning. Práce by mohla slouţit jako dobrý zdroj informací a být manuálem k utváření e-learning vzdělávacích prostředků.
56
Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. Centre for Educational Research and Innovation. E-Learning The Partnership Challenge 1. vyd. Francie : OECD, 2001. 110 s. ISBN 92-64-18693-X. 2. WEIGEL, Ondřej. Autoškola 2011 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. 302 s. ISBN 978-80-251-3466-5. Elektronické monografie, webovská sídla 3. ADDISON, Steve. A Very Simple SCORM Interface [online]. 2009 [cit. 2011-0316]. Dostupný z WWW:
. 4. BBC News. Kenya pilots handheld education [online]. 2005 [cit. 2011-02-02]. Dostupný z WWW:
. 5. BRDLIČKA, Bořivoj. Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1 [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 6. BROOKS, Michael. An All iPad Classroom [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 7. ČERMÁK, Jiří. Vývoj e-learningové aplikace [online]. 2010 [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW: . 8. DINUCCI, Darcy. What is Web 2.0 [online]. 1999 [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: < http://webthrisblog.com/tag/darcy-dinucci/>.
57
9. eFront. eFront - User Friendly Learning System with Rich Social and Enterprise Functionality [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupný z WWW: . 10. Ekonomická fakulta TU. Vlastnosti moodle Čo dokáže? [online]. 2011 [cit. 201104-06]. Dostupný z WWW: . 11. FORT, Petr. Jak na eLearning? [online]. 2005 [cit. 2011-03-23]. Dostupný z WWW: . 12. GLOZAR, Jiří; KASTNEROVÁ, Lucie; NEČAS, Ondřej; ONDRA, Svatoslav; PEŇÁZ, Petr. Přístupnost e-learningu pro studenty s postižením [online]. 2007 [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: . 13. HARVEY, L. Blended learning [online]. 2004 [cit. 2011-03-15]. Dostupný z WWW: . 14. HASSMAN, Martin. S mikroformáty přijde Web 3.0 [online]. 2007 [cit. 2011-0216]. Dostupný z WWW: . 15. MAES, Jean-Marie; University College Ghent. Dokeos 2.0 le tout nouveau Dokeos [online]. 2008 [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 16. KOVÁŘ, Martin. Využití portálů k e-Learningu v profesní přípravě budoucích učitelů geografie [online]. 2008 [cit. 2011-03-18]. Dostupný z WWW: . 17. KUHLOVÁ. Irena. E-learning v BOZP [online]. 2004 [cit. 2011-03-18]. Dostupný z WWW: .
58
18. LMS Unifor Live. E-learning na úrovni :: e-learning jak má být [online]. 2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupný z WWW: . 19. MALÝ, Martin. YAML: Serializační formát pro ukládání dat 2009 [cit. 2011-0403]. Dostupný z WWW: . 20. MAREK, Tomáš; BIVŠ. Finanční analýza 1. 2011 [cit. 2011-03-14]. Dostupný z WWW: . 21. MASAŘÍKOVÁ, Gabriela. E-learning 2.0 [online]. 2008 [cit. 2011-03-17]. Dostupný z WWW: . 22. MIOVSKÁ, Michaela. Mobilní e-learningové nástroje [online]. 2008 [cit. 201103-12]. Dostupný z WWW: . 23. Moodle. Moodle.org: open-source community-based tools for learning [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupný z WWW: . 24. Net University. E-learning a nástroje Web 2.0 [online]. 2011 [cit. 2011-02-17]. Dostupný z WWW: . 25. Net University. Několik poznámek k novým směrům v e-learningovém vzdělávání [online]. 2011 [cit. 2011-02-02]. Dostupný z WWW: . 26. Net University. The Sharable Content Object Reference Model (SCORM) [online]. 2011 [cit. 2011-03-12]. Dostupný z WWW: .
59
27. Nottingham eLearning Centres. A Busy Term.... [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. Dostupný z WWW: . 28. NOVÁK, Michal. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky [online]. 2009 [cit. 2011-03-27]. Dostupný z WWW: . 29. PC Help. Firemní vzdělávání, e-learning a LMS systém [online]. 2010 [cit. 201102-04]. Dostupný z WWW: . 30. PEJŠA, Jan. E-learning - trendy, měření efektivity, ROI, případové studie [online]. 2011 [cit. 2011-02-06]. Dostupný z WWW: . 31. PEJŠA, Jan. LCMS a LMS, vývoj kurzů [online]. 2004 [cit. 2011-03-06]. Dostupný z WWW: . 32. Prof. Shanath`s blog. Why EduNxt is the Future of Learning? [online]. 2009 [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: . 33. ROVAI, A. P.; JORDAN, H. M. Blended Learning and Sense of Community [online]. 2004 [cit. 2011-03-15]. Dostupný z WWW: . 34. RUSTICI, Mike. Run-Time Reference [online]. 2009 [cit. 2011-03-16]. Dostupný z WWW: . 35. ŠATAVOVÁ, Lenka; URBANKOVÁ; Kateřina. Web 2.0 [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupný z WWW: . 36. STREJČEK, Jindřich. LMS [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Dostupný z WWW: .
60
37. University of Zurich. OLAT - Your Open Source LMS [online]. 2011 [cit. 201104-03]. Dostupný z WWW: . 38. VÁGNER, Tomáš. E-learning jako podpora prezenčního studia na střední škole [online]. 2010 [cit. 2011-03-26]. Dostupný z WWW: . 39. VoiceThread. Group conversations around images, documents, and videos. [online]. 2007 [cit. 2011-02-04]. Dostupný z WWW: . 40. WAGNER, Jan. Nebojme se e-learningu [online]. 2005 [cit. 2011-03-02]. Dostupný z WWW: . 41. WALSH, K. 10 Excellent iPad Applications for Teachers [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: . 42. Webináře. E-Learning vzdělávání na míru a Blended Learning [online]. 2011 [cit. 2011-02-24]. Dostupný z WWW: . 43. Wikipedia. Web 2.0 [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupný z WWW: . 44. Wondershare. Wondershare QuizCreator [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupný z WWW: . 45. WriteMaps. WriteMaps Site Map Application: Create, edit, and share your sitemaps online [online]. 2009 [cit. 2011-03-08]. Dostupný z WWW: . 46. Zákon č. 361/2000 Sb., ze dne 14. září 2000 o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
61
47. Ziff Davis Inc. Definition of: LMS [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupný z WWW: . 48. Zpaměti. Učení [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: .
62
Seznam použitých zkratek AICC ............................. Aviation Industry Computer-Based-Training Committee API ................................................................. Application Programming Interface BIVŠ....................................................................... Bankovní institut vysoká škola BOZP ........................................................ Bezpečnost a Ochrana Zdraví při Práci CBT ................................................................................ Computer Based Training CMI ....................................................................... Computer Managed Instruction HACP ........................................................ HTTP AICC Communication Protocol HTTP ......................................................................... HyperText Transfer Protocol IMS.................................................................. Instructional Management Systems LCMS ........................................................Learning Content Management Systém OLAT ..................................................................... Online Learning And Training SCORM ............................................... Sharable Content Object Reference Model YAML ............................................................... Yet Another Multicolumn Layout WAP ........................................................................ Wireless Application Protocol
63
Seznam obrázků Obr.č.1: Schéma lineárního a nelineárního průchodu lekcemi .................................... 9 Obr.č.2: Procesní vztah LCMS a LMS ...................................................................... 12 Obr.č.3: Umístění vrstvy komunikačního standardu.................................................. 14 Obr.č.4: Jednotlivé části webového standardu Web 2.0 ............................................ 16 Obr.č.5: Systém pro vystavování projektů zpracovaných studenty ........................... 17 Obr.č.6: Prezentace „dozvučených“ obrázků ............................................................. 18 Obr.č.7: Ukázka z aplikace Google StreetView se zobrazením římského kolosea ... 19 Obr.č.8: Ukázka myšlenkové mapy ........................................................................... 20 Obr.č.9: Keňský e-projekt Mbita Point ...................................................................... 22 Obr.č.10: Schéma typů výuky e-learning................................................................... 23 Obr.č.11: Úvodní stránka portálu Autoškola Online (EU) ........................................ 29 Obr.č.12: Profil uţivatele na portálu Autoškola Online (EU) .................................... 31 Obr.č.13: Ukázka objektu „zámeček“ s okamţitou zpětnou vazbou ......................... 33 Obr.č.14: Grafické znázornění statistik účastníka...................................................... 35 Obr.č.15: Wondershare QuizCreator.......................................................................... 36 Obr.č.16: Grafické rozhraní práce s e-learning .......................................................... 38 Obr.č.17: Komunikační schéma SCORM mezi objekty ............................................ 39 Obr.č.18: Schéma vyhodnocení vykonávané při metodě LMSFinish() ..................... 41 Obr.č.19: Aktivity postavičky doplňující školení ...................................................... 42 Obr.č.20: Infrastruktura e-learning řešení v IP síti (intranet)..................................... 46 Obr.č.21: Vyuţití Apple iPad tabletu ve výuce.......................................................... 49 Obr.č.22: Úvodní stránka OLAT systému ................................................................. 50 Obr.č.23: Vzhled eFront systému .............................................................................. 51 Obr.č.24: DokeOS a plná podpora dotykových tabletů ............................................. 52 Obr.č.25: Úvodní stránka systému Moodle po přihlášení .......................................... 53
64
Seznam grafů Graf č.1: Porovnání cen - Zajištění sluţeb školitelů pro 10 zaměstnanců ................. 44 Graf č.2: Porovnání cen – E-learning školení pro 10 zaměstnanců ........................... 44 Graf č.3: Průměrné ceny školení ................................................................................ 45 Graf č.4: Ročníkové výsledky průzkumu o zavedení e-learning ............................... 54 Graf č.5: Celkové výsledky průzkumu o zavedení e-learning na BIVŠ .................... 54
65
Přílohy Příloha č.1: Školení řidičů - referentů ........................................................................ 67 Příloha č.2: Průzkum zájmu o e-learning na BIVŠ – vybrané příspěvky studentů .... 69
66
Příloha č.1: Školení řidičů - referentů Povinnost zúčastnit se školení řidičů a přezkoušení jejich znalostí vychází především z následujících právních předpisů: zákon č.247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Školení řidičů na získání "Osvědčení profesní způsobilosti řidiče" zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Školení řidičů z povolání, zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů - Školení řidičů - referentů. Povinnost zúčastnit se školení řidičů a ověření jejich znalostí vyplývající ze zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, se týká všech zaměstnanců, kteří fyzicky řídí vozidlo. V praxi se jedná například i o zaměstnance, který řídí vozidlo na sluţební cestě bez ohledu na to, zda se bude jednat o řízení vozidla sluţebního nebo soukromého, ale například i o zaměstnance, který bude při výkonu pracovní činnosti řídit vozidlo na účelové komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu. Zákoník práce v § 103 odst. 2 ukládá zaměstnavateli povinnost „zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a poţadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiţ můţe přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyţadovat a kontrolovat jejich dodrţování“. V § 349 odst. 1) jsou výše uvedené právní a ostatní předpisy blíţe specifikovány. Jedná se mimo jiné o dopravní předpisy. Mezi dopravní předpisy patří zejména zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášky, dále nařízení vlády č.168/2002 Sb. kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě
67
o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), nařízení vlády č.589/2006, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. V případě tohoto školení se Zákoník práce z hlediska obsahu a rozsahu školení a ověření znalostí neodvolává na ţádný jiný právní předpis, podle kterého by toto školení mělo být prováděno. Bude záleţet pouze na zaměstnavateli, v jakém obsahu a rozsahu vzhledem k charakteru vykonávané práce zaměstnancem zabezpečí provedení jeho školení a po jeho ukončení ověření získaných znalostí. Pokud se týká periodicity, potom analogicky se zákonem č.247/2000 Sb. by školení mělo probíhat 1x za rok. Provedení školení a ověření znalostí musí být prokazatelně zadokumentováno. V § 273 odst. 1) jsou výše uvedené právní a ostatní předpisy blíţe specifikovány. Jedná se mimo jiné o dopravní předpisy. Mezi dopravní předpisy patří zejména zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášky, dále nařízení vlády č.168/2002 Sb. kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrţenou pracovní dobou v dopravě. V případě tohoto školení se Zákoník práce z hlediska obsahu a rozsahu školení a ověření znalostí neodvolává na ţádný jiný právní předpis, podle kterého by toto školení mělo být prováděno. Bude záleţet pouze na zaměstnavateli, v jakém obsahu a rozsahu vzhledem k charakteru vykonávané práce zaměstnancem zabezpečí provedení jeho školení a po jeho ukončení ověření získaných znalostí. Pokud se týká periodicity, potom analogicky se zákonem č.247/2000 Sb. by školení mělo probíhat 1x za rok. Provedení školení a ověření znalostí musí být prokazatelně zadokumentováno. Zdroj: Hrajnoha, Referentské školení, http://www.hrajnoha.cz
68
Příloha č.2: Průzkum zájmu o e-learning na BIVŠ – vybrané příspěvky studentů Dotázaným byla poloţena jednoduchá otázka formou e-mail ve znění: „Byl/a bys pro zavedení e-learning formy vzdělávání na naší škole BIVŠ?“
Vybrané zajímavé odpovědi:
Vzhledem k tomu, ţe s tím mám tak trochu osobní zkušenost díky synovi, tak rozhodně ano! I kdyţ jsem typ, který miluje knihy. Ahoj, odpověď je ano, ale jen pokud budou zachována veškerá vyučující témata a okruhy také formou prezenční/kombinovanou. Ne kaţdému e-learning vyhovuje, stejně tak jako kontakt s vyučujícím mi přijde důleţitější neţ komunikace s počítačem. Určitě ano. Vidím v tom jen výhody. Bohuţel v materialisticko-akademickém prostředí, ve kterém se pohybujeme, to nevidím jako reálné. Určitě jsou předměty, kde by tento typ výuky byl vhodný. Zejména předměty z oblasti informačních technologií nebo předměty kde je potřeba prakticky procvičit nějaké získané informace. Myslím, ţe ano. I kdyţ spousta vyučujících si zřejmě přivydělává publikační činností, píše skripta a odbornou literaturu, kterou následně nabízí svým studentům. Aby si přivýdělek zajistili, museli by přejít na tvorbu interaktivních výukových programů. Ale proč ne, myslím, ţe dnešní moderní svět by tuto formu metodiky jistě uvítal.
69
