DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima , migrace) 4. Vývoj půdy (klima, podloží) 5. Disturbance (narušení) 6. ČLOVĚK ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Důležitým autoregulačním mechanismem je ZPĚTNÁ VAZBA

následek

příčina

Systém A

Systém B

příčina

následek

Zpětná vazba: autoregulační mechanismus všech ekosystémů; vzájemné nenáhodné působení mezi prvky systémů, při niž dochází k zesilování či zeslabování určitého efektu Stres : projevuje se u pozitivní zpětné vazby, jedná se o zpětnovazební smyčku této vazby ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Zpětné vazby ve vývoji krajiny

ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

SUKCESE Proces, kterým prochází každý z ekosystémů v přirozených podmínkách (nenarušující jejich homeostázu – určitý stabilizační stupeň – samovolným způsobem. Tento proces je vymezen typem trvalých přírodních podmínek (ekotopem) ekosystému a jemu odpovídajících sukcesních sérií. FÁZE SUKCESE : pionýrská střední zralá (klimaxová) ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Pojetí ekologické sukcese si zachovává následující společné základní rysy : Sukcese je postupný zákonitý sled změn druhového složení biocenózy a jejich energomateriálových toků, který vyúsťuje v záměnu jednoho ekosystému v druhý. Tento sled pokračuje určitým směrem a můžeme jej tedy přiměřeně předpovídat. Sukcese je výsledkem změn abiotického prostředí vyvolaných biocenózou. Ekotop rozhoduje o tom, zda a kdy sukcese začíná , jak rychle a případně až kam probíhá; její samostatný průběh je však ovládán biocenózou. Sukcese končí (vrcholí) ustáleným ekosystémem, v němž se na jednotku dosažitelného toku energie uchovává nejvíce biomasy a nejvíce symbiotických vztahů mezi organismy. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství



Homeostáza Homeostáza je soubor principů vedoucích v živých systémech na základě získaných informací ke kompenzování odchylek vnějšího prostředí, a tím i k dynamické rovnováze vnitřního prostředí. Homeostáza ve velkých ekosystémech je taková souhra v oběhu látek a energií, která se sama udržuje a nepotřebuje a nevyžaduje vnější zásah či popud. Je to stav krajiny, při němž jsou hlavní činné prvky a hlavní řetězy vazeb krajinného systému udržovány autoregulačními ekologickými procesy v quasistatické stabilitě a při němž nedochází ke vzniku katastrofických zvratů. V krajině lze (podle pí. Librové) odpozorovat tři vývojové podoby homeostázy - primární, sekundární a terciální.


Primární homeostáza krajiny je formována přírodními procesy bez podstatné lidské účasti - cestou nebrzděné sukcese, směřující k maximální akumulaci živé i odumřelé biomasy. Sekundární homeostáza krajiny vzniká nahodilou interferencí přírodních procesů a lidské činnosti, limitované stavem technologií předindustriální společnosti. Význačné zde byly energetické vstupy omezované na lidskou a animální sílu tažných zvířat a na proudící vodu, archaické bezodpadové technologie zemědělství a relativně drobné měřítko zásahů v prostoru. Výsledkem vynuceného respektu k přírodním podmínkám byla běžně vysoká úroveň souladu lidské činnosti a přírodních procesů. V krajině s vyspělou sekundární homeostázou jsou převažujícím typem ekosystémů člověkem blokovaná sukcesní stadia s vysokým stupněm ekologické stability.


Terciální homeostáza krajiny - Odumův model zónování nám pomůže s konkretizací představ o terciální homeostáze.


Role člověka ve vývoji krajiny Člověk ovlivňuje svým působením : klima půdu reliéf faunu a flóru V měřítku geologického věku se jedná o změny náhlé a nečekané (časová řada 3,5 mld. let do roku – člověk nastupuje 31.12. V 16:00 – zemědělská výroda 23:58)


Důležitým autoregulačním mechanismem je ZPĚTNÁ VAZBA

následek

příčina

Systém A

Systém B

příčina

následek

Člověk vstupuje a reguluje průběh


Změna rytmů v přírodě

Denní – teplo, světlo

Sezónní Změna role člověka v ekosystémech: lovec, sběrač ⇒ pěstitel, chovatel

Pěstování plodin: úprava sezónního rytmu; trvalé osídlení krajiny; domestikace přežvýkavců •

Oddělené pěstování jednotlivých druhů (extrém – monokultury)

•

Režim pastvy

•

Závlahy a odvodnění ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Rytmy s dlouhodobou periodou Přirozeným je oheň, který vzniká samovolně při nahromadění hořlavého materiálu v dostatečném množství pro rychlé šíření; člověk zapříčinil častější výskyt, umělé používání Obsah CO2 ve vzduchu: zvyšování díky odlesnění, dopravě, průmyslu … Používání chemických látek se škodlivými účinky


Role člověka ve vývoji krajiny Člověk ovlivňuje svým působením : klima, půdu, reliéf, faunu a flóru V měřítku geologického věku se jedná o změny náhlé a nečekané (časová řada 3,5 mld. let do roku – člověk nastupuje 31.12. V 16:00 – zemědělská výroda 23:58)


1988 v ČR bylo ze 450 druhů obratlovců 57% ohrožených (kruhoústí 100%, obojživelníci 95%, ptáci nejméně „jen 52%“ Stresové faktory



Přirozený koloběh CO2 v přírodě + dotace vyvolaná lidskou činností



Zvyšování biodiverzity lidskou činností

•

Záměrně

•

Podružně – neúmyslně

Dle způsobu integrace do rostlinných společenstev 1. Autochtonní druhy – formování a ustálení bez lidského vlivu 2. Antropofyty, synantropní druhy – rozšířené díky lidským aktivitám •

Naturalizované druhy – již zapojené do přírodních cyklů, přežívají i bez lidského vlivu

•

Druhy, které zůstávají životně navázány na lidskou činnost a utváření prostředí


Počet zavlečených či introdukovaných druhů vyšších rostlin do střední Evropy lidskou činností: Stromy a keře

2600

Ozdobné byliny vč. cibulovin

2000

Kultivované plodiny

100

Plevele polí a zahrad

150

Zavlečené s travním semenem

52

Náhodné příměsi krmiva pro chovné ptáky

230

Znečištění dováženého obilí

x100

V obalech dovážených potravin

800

Hnojiva

1600 ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Typ sídla

Podíl rostlinných druhů zavlečených člověkem

Lesní vsi

20-30%

Vesnice

+- 30%

Malá města

35-40%

Střední města

40-50%

Velká města

50-70%


Metody a nástroje k přetváření krajiny • těžba přírodních materiálů, následné zpracování • zavádění intenzivních zemědělských metod • politické rozhodnutí

Vlivem změn krajiny lze rozlišit tzv. gradient úprav krajiny 1.

Přírodní krajina (bez lidského vlivu)

2.

Obhospodařovaná (pastvina, les)

3.

Obdělávaná (vesnice + okolí)

4.

Příměstská (přechod mezi městem a krajinou)

5.

Městská (park v zástavbě) ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Recommend Documents