INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2014 vydáno dne 3. 10. 2014
DŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE Z hlavních politických institucí naší země má nejvyšší míru důvěry veřejnosti prezident republiky, důvěřují mu téměř dvě třetiny občanů (64 %). Necelá polovina populace vyslovuje důvěru členům vlády (49 %) a Poslanecké sněmovně (46 %). Důvěryhodnost Senátu je v tomto kontextu politických institucí nejnižší (40 %), ovšem již od počátku roku 2013 plynuje posiluje. Rovněž důvěra v ostatní uvedené instituce se od posledního průzkumu v únoru 2014 zvýšila, nejvýrazněji v případě prezidenta republiky. Citovaný výzkum STEM byl proveden v sérii TRENDY na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 10. září 2014. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1024 respondentů. STEM v dlouhodobé řadě pravidelně sleduje, do jaké míry lidé důvěřují různým institucím. Následující text je věnován důvěře veřejnosti v instituce politické. Téměř dvě třetiny občanů dotázaných v zářijovém průzkumu STEM vyjádřily důvěru prezidentu republiky. Zhruba polovina veřejnosti (49 %) důvěřuje členům vlády. Jen mírně nižší je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu (46 %). Senát má důvěru dvou pětin občanů (40 %). „Důvěřujete následujícím institucím?“ (%)
19
Prezident republiky
Členové vlády ČR
5
Poslanecká sněmovna parlamentu
5
Senát
4
45
26
44
40
41
11
42
36
Určitě ano
10
42
Spíše ano
Spíše ne
Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 1024 respondentů starších 18 let
12
18
Určitě ne
Ze srovnání aktuálního výzkumu STEM s průzkumem v únoru 2014 je patrné, že vláda si udržuje důvěru u zhruba poloviny veřejnosti. Důvěryhodnost Poslanecké sněmovny dokonce výrazněji posílila (o 6 procentních bodů). Z dosavadního hodnocení po loňských volbách nově obsazené Poslanecké sněmovny a nově sestavené vlády je tedy zřejmá spokojenost části veřejnosti, období deziluze, které jsme dříve u předchozích sněmoven a vlád pozorovali, zatím nenastává. Dále posiluje také důvěra veřejnosti v Senát a jeho důvěryhodnost je tedy znovu na historickém maximu v dlouhodobé výzkumné řadě STEM od roku 2005. „Důvěřujete následujícím institucím?“ – VLÁDA/MINISTŘI VLÁDY, POSLANECKÁ SNĚMOVNA, SENÁT (podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %) 60 % 50
49
50
47 44 46 44 39
40 36
35
30
35
34
29
34
33 29 28
23
33 32
32 29 32
27
28
32
24 24
24
36
28 28 24
26 24
28
28
27
20
40
34
30
31
33
30 30
40 38
41
26 24
23
20
22
20 17
10
0 05/02 06/05 07/05 07/10 08/02 08/10 09/02 09/09 10/02 10/09 11/02 11/09 12/02 12/09 13/02 13/09 14/02 14/09
vláda / ministři vlády
poslanecká sněmovna
Pramen: STEM, Trendy 2005-2014
2
senát
Členům vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL). Ze srovnání s průzkumem v únoru 2014 je však patrné oslabení míry důvěryhodnosti členů vlády jako celku mezi sympatizanty hnutí ANO (ovšem z této skutečnosti není možné usoudit, zda jde o projev oslabení důvěry v ministry za hnutí ANO, nebo naopak oslabení důvěry v ministry za ČSSD nebo KDU-ČSL). Mezi příznivci opozičních stran je nejvyšší míra důvěry v členy vlády u stoupenců Úsvitu přímé demokracie. V táborech ostatních opozičních stran se důvěra v členy vlády pohybuje na úrovni zhruba dvou pětin. Vývoj důvěry v členy vlády Podle stranických preferencí (kladné odpovědi v %) 100
% 80 70 63 60
67
66 61
57 49 41
40
40
37
36
39
36 26
20
0
ANO
ČSSD
KDU-ČSL
Úsvit
důvěra v členy vlády - únor 2014
KSČM
ODS
TOP 09
důvěra v členy vlády - září 2014
Pramen: STEM, Trendy 2/2014, 9/2014 Pozn.: Údaje za stoupence ODS, Úsvitu a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.
3
Nejvyšší míru důvěry v Poslaneckou sněmovnu zjišťujeme u příznivců ČSSD. Nadprůměrná je dále u stoupenců ANO, KDU-ČSL a Úsvitu. V důvěryhodnosti Senátu nejsou mezi sympatizanty různých politických stran zásadní rozdíly, v nejvyšší míře Senátu důvěřují příznivci ČSSD a KDU-ČSL.
Důvěra v Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR Podle stranických preferencí (kladné odpovědi v %) 100
% 80 66 60
52
53 44
48
51
55 44
46 40
39
39
40
40
40
20
0
ČSSD
ANO
KDU-ČSL
Úsvit
důvěra v PS
TOP 09
KSČM
ODS
důvěra v Senát
Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 1024 respondentů starších 18 let Pozn.: Údaje za stoupence ODS, Úsvitu a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.
Míra důvěry v prezidenta republiky se od průzkumu v únoru letošního roku výrazně zvýšila. Následující graf nabízí celkový pohled na vývoj míry důvěryhodnosti prezidenta republiky v době, kdy funkci prezidenta zastával Václav Klaus, a dále zobrazuje více než rok funkčního období Miloše Zemana. Poměrně stabilně vysoká míra důvěry v prezidenta Klause se na konci jeho mandátu dramaticky propadla. Důvěryhodnost prezidenta Zemana je zatím rozkolísaná.
4
„Důvěřujete následujícím institucím?“ – PREZIDENT (podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %) 100
Z E M A N
% 90
KLAUS 80
70
74
74
73
75
76 73
73
70
75 72
71
70
69
70
76
66
60
64
63
64 59
50 51
49
03 /0 5 03 /1 0 04 /0 2 04 /1 1 05 /0 2 06 /0 5 07 /0 5 07 /1 0 08 /0 2 08 /1 0 09 /0 2 09 /0 9 10 /0 2 10 /0 9 11 /0 2 11 /0 9 12 /0 2 12 /0 9 13 /0 2 13 /0 3 13 /0 9 14 /0 2 14 /0 9
40
Pramen: STEM, Trendy 2003-2014
Prezidentovi významně méně často důvěřují lidé mladší 30 let (58 %), naopak nejvyšší míru důvěryhodnosti zjišťujeme u lidí starších 60 let (69 %). Míra důvěry v prezidenta je podle očekávání vyšší u stoupenců ČSSD a KSČM a také příznivců KDU-ČSL. Ze srovnání s únorovým průzkumem je patrné, že se míra důvěryhodnosti prezidenta zvýšila ve všech táborech příznivců parlamentních stran, nejvýrazněji u sympatizantů TOP 09, přesto je stále mezi lidmi preferujícími TOP 09 nejnižší (podobně nízká je u příznivců ODS). Vývoj důvěry v prezidenta Podle stranických preferencí (kladné odpovědi) 100 86
84
% 80
72
83 77
74
71
67
64
57
60
49
55
59
58
51
37
35
40
24
36
28 19
20 0
ČSSD
KSČM
KDU-ČSL
září 2013
ANO
únor 2014
Úsvit
ODS
TOP 09
září 2014
Pramen: STEM, Trendy 9/2013, 2/2014, 9/2014 Pozn.: Údaje za stoupence ODS, Úsvitu a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.
5
