Dvě kazuistiky MAREK NERUD

Dvě kazuistiky MAREK NERUD

O čem to bude…


Jako obvykle ne zcela dle anotace… ale pokusím se být věcný:

Oblast primární prevence je velmi rozsáhlé a složité téma, které se neustále vyvíjí. Je nutné vycházet z ověřených, vědecky podložených informací, umět informovat pravdivě a intervenovat citlivě a zároveň dostatečně důrazně, individuální přístup kombinovat s působením na širší kolektiv. K tomu nutná efektivita, evaluace a vlastně všechno ostatní, co k tématu patří, a do toho evergreen nedostatku financí.... V podstatě ale asi alespoň přibližně víme, co dělat. A do toho přichází „inovátoři“, kteří prohlašují, že mají v podstatě stejné cíle, ale mnohem praktičtější a efektivnější postupy, vědecky mnohem lépe podložené, měřitelné, objektivní. Vlastním tématem příspěvku budou dvě kazuistiky, týkající se testování na návykové látky ve školním prostředí, souvislosti a pokus o shrnutí argumentů, proč tyto aktivity z veřejných prostředků, které jsou/ měly by být určeny na přímou práci s dětmi, nepodporovat. A co na to vlastně samotné děti?

Úvod





Podnětem ke zpracování tohoto příspěvku je srovnání dvou přístupů k drogové problematice, reprezentovaný dvěma subjekty, které tvrdí, že právě ten jejich má smysl. Jeho účelem je pak snaha upozornit na společné rysy obou na první pohled obdobných aktivit, především jejich motivaci a praktický význam. Nebudeme předbíhat závěry…

No1 „Zóna bez drog“








První aktivita se jmenuje „Zóna bez drog“. Údajně vychází z přístupu, praktikovaného v USA příjemce finančních prostředků z federální úrovně měl dokazovat, že činí vše proti „drogovému nebezpečí“… (nebo tak nějak). Český realizátor využil jeden z možných přístupů. Zjednodušeně řečeno – zvolený přístup má dokázat, že konkrétní prostory (škol, podniků apod.) jsou „drog prosté“, v areálu nedochází k manipulaci s drogami. Technika – „testování“ povrchů předmětů na přítomnost OPL (samolepicí pásky, ze kterých jsou případně analyzovány stopy po OPL – pokud jsou na předmětu přítomny. Výsledkem má být „certifikát – drug free zone“, tedy potvrzení, že ve zkoumaném prostoru se drogy nenalézají, není s nimi manipulováno nebo že s nimi nemanipulují běžní uživatelé těchto prostor (žáci, studenti, zaměstnanci apod.). Ambicí projektu bylo zavést v ČR obdobný systém (pochopitelně za podpory distributora testů), tedy ideálně z veřejných prostředků podporovaný souhrn opatření na označení míst, kde „není s drogami manipulováno“, pochopitelně za významné spoluúčasti (garance, odborného nebo metodického vedení atd.) řešitele projektu, a veřejné správy (zde míněna výhradně spoluúčast finanční). Informace viz viz http://www.krajjihocesky.cz/346/informace_k_drogove_problematice_v_jihoceskem_kraji.h tm

No2 „DRAGON2 od měření k řešení“





Z webu realizátora nelze vyčíst žádné podrobnější informace, zvláště ty, které se po fázi „měření“ týkají „řešení“. Protože se realizátor této aktivity poměrně zásadně ohrazuje proti tomu, aby byl spojován s měřením obsahu OPL v odpadových vodách (viz web), lze snad ale konstatovat, že celá aktivita/ projekt/ program spočívá v tom, že Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. provede samotné testování odpadních vod, minimálně co se týče akce, realizované ve městě Orlová, pak Městská policie provede testy žáků (v tomto případě 9. tříd). Rolí realizátora je zpracování a analýza dat zjištěných vzorků v propojení se sociovědním výzkumem, který se využívá v evropských zemích, a tedy i dotazování cílových skupin pomocí moderních metod sociologického výzkumu. Dále příprava podkladových materiálů pro zastupitele obcí, které o měření požádaly, taktéž pro policii. „Je nutné najít finanční zdroje na spolufinancování protidrogové politiky na úrovni měst. Představitelé samosprávy považují za důležité měření spotřeby drog za celé město i za jednotlivé objekty, např. školy. Klíčové je pro ně zmapování situace a analýza trendů. Podobné výsledky jako v Orlové jsou i v Bohumíně. V dalších městech se chystá měření: Karviná, Frýdek-Místek, Havířov.“ citace

No2 „DRAGON2 od měření k řešení“


„Kvalitní evaluace (preventivních programů) by měla být založena na dlouhodobém průzkumu dopadů (tj. dotazníkové šetření) doplněném měřením z odpadních vod, jelikož tyto výsledky mají, jak se prokázalo, vyšší validitu (platnost). Validita epidemiologických studií založená na dotazníkových průzkumech je výrazně nižší, přesto jsou tyto studie důležité, jelikož poskytují další podstatné informace. Příklad z Orlové je důkazem toho, že dotazníkové průzkumy na základních školách nefungují (žáci přiznávají zkušenosti s marihuanou, ale užívání pervitinu nepřiznají), naopak měření v odpadních vodách u paty škol bylo přesné a bohužel úplně v rozporu s tím, co žáci do dotazníků napřiznávali.“citace

No2 „DRAGON2 od měření k řešení“














Čili: proběhlo testování, dotazování a měření (testování v květnu); MěPo rodičům nabídla testy zdarma (otestujte si děti doma) Testy snad byly rozebrané, k dispozici jsou další (za 70 000 Kč, aspoň dle zpráv z tisku); … a aktuálně? PŘIJEL VLAK (město zaplatilo vstup za žáky, Vlak toho v regionu objede víc…) …bude se někdo bavit s těmi dětmi?

Nevýhody, rizika, slabá místa (a smysl)





…ale to předtím bylo pouze o penězích, a my na dětech jistě šetřit nebudeme (jako dosud…) Co ale chybí pro uznání metod, popsanými výše: Otázka průkaznosti testů, jejich kvality…
Vysoká motivace zkoumaného subjektu vyjít z testování „úspěšně“...
Další otázka – co vlastně dál - v případě pozitivního výsledky, na to řešitelé obvykle nejsou schopni odpovědět…
Vysoká ekonomická náročnost (personální, časová apod.)…


Zásadní otázky








Při zvažování nabízejících se intervencí je důležité zvažovat možné přínosy s možnými negativními dopady. Nestačí, když někdo nabídne nový či přísně vědecký (nebo alespoň tak se tvářící) přístup. Měli bychom vědět:
Co očekáváme?
Co pravděpodobně dostaneme. Je velmi reálné, že dostaneme, co očekáváme, víme nebo alespoň důvodně očekáváme (některé děti, bohužel, užívají některé NNL). Dostaneme něco nového, co ještě nevíme?
K čemu nám to bude dobré?
Kde na to vezmeme finanční prostředky?  …a zda to nebude znamenat, že budeme muset ubrat jinde…

Závěr a poslední? otázka








Když si poctivě odpovíme na tyto otázky u obou popsaných případů, patrně zjistíme, že vlastně ani nevíme, co očekávat, pravděpodobně nedostaneme zásadně nové informace. Informace, které získáme, patrně nijak nezmění uvažování o řešení této problematiky; …a patrně bychom byli nuceni ubrat finanční prostředky programům, které přímo pracují s ohroženými skupinami, v duchu pojetí primární prevence jako předcházení užívání (z tohoto pohledu není skutečně zásadní, jestli by se PP měla realizovat na základě „zjištění“. Ta by se měla realizovat i bez něj… (předpokládá práci se skupinami dosud nezasaženými problémem); Proč stojí za to vědět, kolik gramů čeho je kde spotřebováno, kolik klik nese stopy THC nebo kolik žáků je v době testování pozitivních?

A co je opravdu zajímavé…


Někde v Čechách v létě 2016 – V naší škole jsme problémy se studenty, kteří by přišli do vyučování pod vlivem drog, nikdy neřešili. Nicméně v dnešní době si mladí tyto látky dokáží poměrně snadno obstarat. Taková reakce zazněla z úst ředitele Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické na dotaz, zda by nechal studenty ve škole testovat na přítomnost drog.




Místostarosta města totiž přišel s projektem, který se má věnovat právě této problematice. Poprvé se o něm zmínil před pěti měsíci, nyní už má konkrétnější obrysy. „Možnost testovat žáky řešíme poměrně dlouho. Zda se ale naše plány uskuteční, bude samozřejmě záviset na ředitelích škol," upozornil místostarosta.




Při vytváření návrhu, jak testování dělat, aby nebylo v rozporu se zákonem, se inspiroval modelem fungujícím například někde jinde v Čechách.




Tam odebírají anonymní vzorky. „Z těch pak vyhodnotí, jaká je situace ve škole. U nás by to mohlo fungovat od druhého stupně základních škol," naznačil místostarosta. Na konci září proto má schůzku s vedoucí odboru školství.




Otevřený debatě pak je třeba právě i ředitel zmíněných středních škol. „Ačkoliv jsme problémy s drogami nikdy neřešili, nemůžu samozřejmě vyloučit, že tady nejsou případy, o kterých nevíme. To nelze nikdy zcela vyloučit. Prevenci se v naší škole určitě nebudu bránit," vzkázal ředitel.




Zároveň ale doplnil, že při testování je potřeba postupovat velmi obezřetně. „Je nutné si uvědomit, že jde o velmi citlivou záležitost. Musí o ní být informováni i rodiče a je nutné vyžádat si jejich souhlas. Testování bez něj je také možné, a to za přítomnosti policie, ale k tomu už musí být nějaký důvod," přiblížil ředitel.

Trocha nutné ekonomiky/ pohled ekonomický ZBYL NĚJAKÝ ČAS?

Úvod Ve školním roce 2015 – 2016 (k 1. 9. 2015) bylo v Jihočeském kraji:
254 základních škol







2 696 tříd ZŠ 53 970 žáků

89 středních škol a VOŠ



1 221 tříd SŠ 27 526 studentů

Ad „Zóna bez drog“















Celkem 343 škol, 3 917 tříd, průměrně na jednu školu 11 tříd (plus další místa – tělocvična, šatny, WC) – průměrně cca 16 míst pro plošný screening. Dle metodiky projektu pro JčK bylo provedeno celkem 16 šetření/ 1 třída/ 5 – 6 odběrů během šetření. Kalkulace objemu práce: Pro jednorázové sledování – 16 míst * 6 stanovení = 96 stanovení (odebraných vzorků) pro jednu školu; Pro dlouhodobé sledování – alespoň cca 10 šetření v průběhu roku = 960 stanovení (odebraných vzorků) pro jednu školu; Časová náročnost jedna místnost/ 5 odběrů vzorků (každý jen jedna látka) cca 10 min. (vyjmutí testu, přiložení testovacího papírku, postříkání sprejem, optické vyhodnocení výsledku, zápis, uložení – cca 2 minuty); Časová náročnost 16 míst/ 1 škola – cca 3 hodiny.

Ad „Zóna bez drog“












Kalkulace finanční (1 škola/ jednorázové): 3 hodiny práce (uvažováno cca 800 Kč/ hod.) = 2 400 Kč; Cena materiálu cca 7 700 Kč (uvažováno 81 Kč - test, např. pouze CANN, viz níže); … a to vše bez dalších nákladů (např. dopravy, potvrzovacího testu) = cca 10 000 Kč …krát 343 škol jednorázové šetření v kraji jednou ročně = 3 430 000 Kč

Ad „Zóna bez drog“








Cena (2008) viz http://docplayer.cz/10394754Katalog-vyrobku-a-sluzeb-2008.html Cena 50 testů (METH, AMPH, COC, CANN, HER) – 7 497 Kč. Cena pouze CAN – 2 320 Kč/ 50 testů. Cena za testy na jeden druh látky 821 Kč/ 10 testů, jeden test 81 Kč/ materiál. Cena 1 provedený test – 357 Kč (včetně materiálu, bez dopravy, minimální odběr - 3 testy). POUZE ORIENTAČNÍ ÚDAJ z r. 2008.

Ad „DRAGON2…“








V rámci projektu DRAGON (realizoval VÚV pro MV) bylo monitorováno 25 lokalit, zpracováno 2 500 vzorků odpadních vod, za celkem 14,681 mil. Kč; Náklady lze snad nejsnáze přepočíst přes průměrnou cenu jednoho odběru, tedy cca 5 872 Kč; Je reálné, že běžná cena by mohla být nižší (specifika projektového prostředí apod.). Na druhou stranu, pokud bychom chtěli pokrýt všechny školy kraje, byly by s realizací této aktivity spojené vyšší náklady na dopravu, cestovné apod. A pochopitelně nevíme, zda projekt zohledňoval všechny náklady realizátora.

Ad „DRAGON2…“


Při realizaci jednoho 24 hodinového odběru by při počtu 343 škol v kraji (nepočítáme ovšem s tím, že některé školy mají více budov, i oddělených) a odhadované reálné ceně 5 000 Kč/ odběr byly náklady:
Při

jednom odběru/ škola: 1 715 000 Kč/ rok;
Při týdenním odběru (7 měření/ škola): 12 005 000 Kč;
Při dlouhodobém sledování (je doporučeno realizovat alespoň 4 týdenní kampaně) by pak cena mohla být i 48 mil. Kč (celkem 9 604 odběrů)…

Ad „DRAGON2…“





… a jako doplnění testování žáků z ekonomického hlediska. V případě Orlové byly použity testy „TEST NA DROGY – MAVAND Rapid WIPE S® 5 drog (amfetamin/ kokain/ metamfetamin/ opiáty/ konopí)“, cena 438 Kč s DPH. Při počtu žáků v Jihočeském kraji cca 81 500 by cena takovéto akce byla POUZE v materiálu 35,7 mil. Kč (pro všechny ročníky, pokud bychom vybrali pouze jeden ročník, pak tedy cca 1/12, tedy 2,98 mil. Kč (asi). K tomu pochopitelně další náklady (osobní, cestovné apod.). Podle distributora byly tyto konkrétní testy využity právě v případě zmíněného projektu.

Shrnutí ekonomické 1


Jihočeský kraj dlouhodobě vydává na realizaci protidrogové politiky (mimo dofinancování provozu záchytné stanice) dlouhodobě cca 7,5 mil. Kč, z toho na podporu specifické primární protidrogové prevence cca milion korun ročně. (1,3 mil. Kč na rok 2016 pro certifikované realizátory programů – pro srovnání, MŠMT na podporu těchto služeb v Jihočeském kraji vydalo na rok 2016 celkem 695 515 Kč). Je víc než patrné, že programy, PŘÍMO pracující s dětmi a mládeží nejsou v této chvíli z veřejných prostředků podporované na dostatečné úrovně (podpora ze strany obcí a škol je řádově nižší). Nejsme v situaci, kdy bychom POUZE na zjištění údajů, které jsou v hrubých rysech všeobecně známé, mohli z těchto prostředků vydávat na jakékoli měření nebo testování s nejistým, ale hlavně krátkodobým výsledkem.

Shrnutí ekonomické 2


Cca od roku 2009 Jihočeský kraj ze svých vlastních finančních prostředků nevydal v oblasti protidrogové politiky žádné finanční prostředky na výzkumy, analýzy, testování – jsme si vědomi toho, že naším hlavním úkolem je podpora služeb a programů, přímo pracujících s cílovými skupinami. A i na ně se prostředků nedostává. A bez jejich intervencí by nám výsledky analýz či testů stejně k ničemu nebyly.

Děkuji za pozornost

…