Dungeons and Dragons Příběh třetí Část první Hextor s Levoxem se probouzí v gangu. Přišel i Argil. Šéf má pro ně ale špatnou zprávu. Odměna za ně, zejména za Hextora je nepřiměřená tomu, jak jsou slabí. Zítra brzy ráno musí odejít z ostrova. Cestou ještě doručí zprávu jednomu jeho spojenci na asi sto padesát mil vzdáleném ostrově Qursa, ten jim na základě zprávy dá nějaký úkol. Až ho splní mohou si dělat co chtějí, ale vrátit se na Malthe až za rok. Argil jim ještě zjistí, že jedna loď odplouvá okolo osmé hodiny ranní. Levox s Hextorem si dávají každý dávku listí. Ráno se vypravili do přístavu, cestou naštěstí nepotkali žádnou stráž nebo nějakou takovou chamraď. Po trochu ostřejší výměně názorů s kapitánem lidi, se dohodli na ceně čtyřicet zlatých za druhou třídu. Naložili si svých pár švestek a odpluli. Brzy začala bouře. Levox s Hextorem dostávají neodolatelnou chuť někoho zabít. Levox si sešle kouzlo šokující uchopení a vydají se do vedlejší kajuty. Přijdou jako že se chtějí seznámit. Sedí tam dva muži a jedna žena, vypadající že jsou z nějaké vyšší vrstvy. Levox jednomu z pánů podává ruku, ale jakmile tem ji uchopí dostává elektrickou ránu a sesouvá se k zemi. Velmi rychle zlikvidují zbylé dva. Zabalí je do koberce, hodí do skříně, vyrabují, zamknou a klíč hodí ho do rozbouřeného moře. Jdou do další kajuty. Je zamčená. Vyrazí dveře. Hrají tam karty dva chlapi. Po zdech mají rozvěšené zbraně. Jeden z nich, nalevo, má na sobě dokonce koženou zbroj. Ten druhý od pohledu nepobral moc rozumu. A koukají na ně hodně nevrle. Hextor se rozeběhne ve výskoku kopne do toho nalevo. Moc se mu to nepovedlo, a jeho soupeř vytahuje meč a zařve: „VYPADNI!!!“ Hextor do něj začne zuřivě mlátit pěstmi. Levox posílá na toho druhého kouzelné střely, zatímco se na něj vrhá Argil s mečem. Ten ale pohotově tasí sekerku a v návalu hněvu se mu oči zalévají krví. Nelítostně Argila rubne do hrudi. Hextor také schytává bodnutí mečem, ale dál do svého soupeře mlátí. Levox sesílá další, ne moc účinná, kouzla. Argil ustupuje pouští meč a rychle tasí a nabíjí luk, barbar sekne do, teď bližšího, Levoxe. Hextor schytává ránu mečem naplocho. Argil pálí do barbara šípy, jeden, druhý oba celkem dobře strefené. Levox pije léčivý lektvar ale vzápětí dostává další ránu, Hextor taktéž, další lektvar, další rána, Levoxovi už došla útočná kouzla a tak okolo sebe mlátí ostnatou holí. Hextor se pod třetí ránou naplocho sesouvá do bezvědomí, Argil pálí do barbara další šíp, ale ten hajzl pořád ne a ne chcípnout. Levox také padne bod další ranou sekery do hrudi, jeho duše uniká z těla dokud, skrz Astrál do šedivého zlého Hádu, do nekončících mukou za hříchy které napáchal, a tam b u d e n a v ě k y d o k u d s e n e r o z p l y n e d o n i c o t y . . . . Ale, teď slyší volání, někdo se ho pokouší vzkřísit, neví čas neví místo, zná sice jméno a neutrální přesvědčení křísitele, ale netuší, kdo to může být. Rozhodne se vrátit. Argil s Hextorem napjatě pozorují do jakého těla se probudí. Druid dokončuje reinkarnaci. Kobold! Levox se reinkarnoval do koboldího těla, tomu se fakt říká smůla. Argil s Hextorem mu začnou vše vyprávět. Bylo to asi takhle:
Argil, poté co oba padli, a ani jeden z jejich soupeřů, i když barbar už měl asi po těch třech šípech v břiše namále, utekl. Neběželi za ním. Klíč od kajuty měl Levox. Argil tedy opatrně dveře vyrazil. Sebral peníze a vrátil se do kajuty těch dvou týpků, barbar si ovazoval svoje rány, ale ten druhý jakmile ho zřel, začal hrozně řvát ať vypadne nebo že ho taky zabije. „Jenom koupim těla, nic vám neudělám!“ „Sto zlatech za každýho. Syp a vypadni!“ Argil čekal že jestli mu je vůbec dají, budou chtít o hodně víc. Nasypal tedy dvě sta zlaťáků . A oba popadla šel s nimi do kajuty. Levox byl mrtev o tom nebylo pochyb, Hextor byl jenom v bezvědomí a tak se mu ho, jako hraničářovi povedlo probrat, a provizorně ošetřit. Na lodi se sice Kobold ptali, jestli někdo neví, co je těmi třemi, ale další klíč na lodi naštěstí nebyl. Když za další dva dny dopluli Hextor už byl docela v pořádku. Doručili správu kterou jim dal šéf v gangu, adresát byl takový podivný týpek. „Tady mi píšou že vás tři mám někam pro něco poslat, ale kde máte toho třetího?“ „No, von, é, jaksi chcípnul, myslíte že by se dala zařídit nějaké vzkříšení?“ „No, to jo, ale příde to dost draho, samozřejmě na vaše náklady, moh bych vás tam taky poslat samotné dva, ale moc bych vám to nedoporučoval.“ „Vo co de?“ Ptá se Hextor. „De vo to, že sháníme takovou věc, do toho jakou vám nic neni, a aby sme jí mohli sehnat tak potřebujeme složit jinou věc, klasický příklad ochrany extra vzácnejch věcí principem skládačky. No a jeden ten díl skládačky pro nás sháněl jeden náš elitní agent, je ukryta v podzemí na blízkém ostrově Velká Qursa, asi dvacet mil ve vnitrozemí, bohužel náš agent při návratu z podzemí zemřel, prozkoumávali sme to jasnozřivostí, ale je to dost hluboko a je tam tma, takže moc nevíme co se stalo, každopádně měl prostřelenou hlavu šípem, tu věc, my vlastně nevíme jakou, ale to snad poznáte – měla by to být nějaká drobnost, má nejspíš u sebe, a vy ji od něj půjdete vyzvednout. Nemáte to tak nebezpečné jako to měl, protože půjdete do podzemí k němu jen minimální cestu, většinu cesty zpět zvládnul.“ Rozhodnou se Levoxe reinkarnovat – nejlevnější způsob vzkříšení. Vzkříšená osoba bude značně oslabená, a navíc bude probuzena do náhodného těla. Zaplatí nějakému tamnímu druidovi třináct set zlatých, z toho osm set z Levoxových peněz, takže pak nebude mít nic, zbylých pět set zaplatí Hextor, Levox mu to bude muset někdy vrátit. A teď se oživil jako kobold. Mrňavá, slabá, chabá a lidskou společností nesnášená potvůrka. Levox má hodně smíšené pocity, možná by i raději zůstal mrtev.
Část druhá Odplouvají na Velkou Qursu, nakoupili zásoby, a nějaké doplňky k vybavení. Levoxovi je hrozně, je děsně zesláblý, což je ještě zesíleno tím, že je dvakrát menší, navíc při reinkarnaci zapomněl některá kouzla a navíc je oslněný denním světlem – koboldi totiž žijí ve tmě. Asi po půldni jsou na místě. Vyloží si zásoby a vydají se na cestu. Jdou podle plánu, pořád na západ, první den ujdou asi dvě třetinu cesty. Žádné nebezpečné stvoření nepotkají, v noci, drží hlídku ale také nic. Další den už se začnou nudit a tak okolo potom co zastaví na oběd rozvěsí Hextor s Levoxem, na stromy listí, snad se něco nachytá, co by mohli zabít. Asi po půl hodině přijde elf. Patrně z rasy divokých elfů, takový ošumělý a nehezký. Začne očichávat listí. Hextor se na něj rozeběhne a sekne ho kamou. Elf se promění v obří krysu, velikosti asi tak středního psa. Levox na něj vypálí oheň svým kouzlem spalující ruce, teď už ale elf nejeví větší známky poškození a začne zuřivě, útočit na Hextora, Argil seká mečem, a Levox do něj napálí kouzelnou střelu, Hextor do něj mezitím kope. Krysák nejeví větší známky zranění a znovu ho kousne. Hextor si to uvědomí první a zařve: „Stříbro, je to lykantrop!“ Argil pouští meč, vytahuje luk a stříbrný šíp, jež si naštěstí koupil před odjezdem. Střílí do něj a teď už to evidentně krysodlakovi vadí. Levox s Hextorem na něj ještě neefektivně útočí, ale aspoň částečně odlákají pozornost od Argila, toho už naštěstí krysodlak nekousne a třetí střele podlehne. Teď se jen modlit, aby se nenakazil Hextor. Ještě u něj najdou kouzelný svitek blyštivého prachu, ten si vezme čaroděj Levox. Dochází už jim jídlo, ale lovec Argil ho sežene v lese bez problémů. Pokračují v cestě a další den dorazí na místo. Krysodlak To poznají jednoduše – obří kamenná budova, taková kostka asi dvě stě stop dlouhá, osmdesát široká a dvacet vysoká. Projdou velkou, asi patnáct stop širokou a skoro stejně vysokou kamennou bránou. Bohužel asi za dalších dvacet stop je chodba zasypaná, od země až ke stropu. Asi po hodině odhrabávání zjistí, že se od stropu přisypávají stál nové kameny a že to nemá cenu. Hextor s Argilem vylezou na střechu. A zkouší zjišťovat podle dunění kudy vede chodba. Zjistí že je asi pořád stejně široká, a vede pořád rovně až ke konci budovy. Zasypání je dlouhé asi dvacet stop, a nevědí kolik kamenů se může ještě přisypat, možná i nekonečno, kdo ví, takže se rozhodnou prokopat skrz kamennou střechu. Vezmou nějaký větší kámen zezdola, pomocí lan ho dopraví na střechu. A začnou s ním mlátit o střechu. Za dva dny mají vykutanou díru kterou se můžou všichni jakš takš protáhnout. Levox samozřejmě bez nejmenších problémů a tak ho spustí na laně dolů.
Okamžitě ale začne křičet ať ho vytáhnou zpátky, vylétl ne něj totiž ohromný roj netopýrů, kteří ho začali kousat do krve. Rozhodli se pro nejjednodušší řešení: vykouřit je. V lese nasbírají dřevo, a syrové dělá hodně kouře, který netopýry brzy vyžene. Ještě se jednu noc vyspí, načerpají síly a vydají se dovnitř. Tady je už Levoxovi lépe, ve tmě vidí, sice jen černobíle, a světlo od Hextorovy a Argilovy pochodně ho už tolik neoslňuje. Chodba je,jak očekávali, rovná, na jedné straně zasypaná kameny na druhé straně je díra do země, a vedle ní do zdi obříznutý kamenný čtverec, ten se chvíli pokoušejí otevřít nebo vyrazit nebo s ním prostě něco udělat, ale nic se jim nepovede. Zjistí že na dně díry je voda. Rozhodnou se spustit Argila, který jako jediný z nich umí alespoň trochu plavat, ten si svlékne zbroj která by ho zatěžovala, a za zbraně si vezme jen dýku do zubů a k pasu svůj dlouhý meč a zbylé dýky. Naváže se na lano a nechá se od Hextora opatrně spustit. Když už se dotkne vody lano končí, díra je tedy hluboká padesát stop, voda je hodně studená. Další problém je že nemá žádné světlo a vidí jen matně otvor kterým ho sem spustili, řekne Hextorovi že se odvazuje. Zkusí hloubku. Asi patnáct stop. Když se vynoří uslyší ale blízko sebe nějaké zamlaskání. Připraví si dýku do levé ruky a šlape vodu. Najednou ho nějaké ostnaté chapadlo chytne za krk. Velkou silou ho vytáhne z vody ke zdi a začne ho škrtit. Argil naslepo tesne dýkou. Strefí se do chapadla a hodně ho rozřízne, ale to nepovolí. Pokouší se mu vykroutit. Po chvíli chviličce se mu to podaří. Mezitím na něj volá Hextor zezhora jestli je v pořádku, škrcený Argil nemůže odpovědět. A tak se Hextor rozhodne že za ním skočí, plavat sice moc neumí, ale na klidné hladině se ještě udrží. Padesát stop je už celkem výška, ale i když se dotkne dna, nic se mu nestane. Mezitím Argil vytáhne meč a naslepo bije do míst, kdy se myslí že by mohlo být To. Ozve se ale jen zařinčení kovu o kámen. Hextor plave pomalu za ním. Chapadlo ho znova chytne, tentokrát silněji, a táhne ho dál zatopenou chodbou, chvíli se s ním přetahuje ale po chvíli, už se zkrvaveným krkem od ostnů a zhoršeným, se mu podaří dostat se do výhodné pozice a sekne mečem po Tom. Strefí se do těla Toho a ten povolí, odlepí se od stěny a spadne do vody. A ještě stihne postříkat Argila s Hextorem nějakou hybridní nechutnou krví. Mezitím se Levox nasbíral nahoře zbytky klacků kterými vykuřovali netopýry, skočí s nimi a jejich pomocí se nadnáší na vodě. Přeplavou zatopenou místnost, asi dvě stě stop dlouhou. Z vody vylezou do malé chodbičky, tak pro jednoho člověka široká. První jde Levox, který vidí černobíle ve tmě. Asi po padesáti stopách a třech zatáčkách se pře nimi objeví místnost asi dvacet pět na třicet stop a pak pokračuje širokým schodištěm. Uprostřed leží muž s šípem prostřelenou hlavou. Jinak je místnost prázdná, akorát vzadu u zdi je malá hromádka kamenů. Levox jde k mrtvole, cestou na něj ze zdi vystřelí šíp, ale nepoškodí ho vážně. Začne mrtvolu prohledávat. Je hodně zakrvácená na zádech má tři vrypy hluboké alespoň palec a široké stopu, je stará asi tři týdny,
Škrtič, kterého Argil neviděl
vybavení u sebe žádné akorát hrozně potrhané zbytky kožené zbroje. Má křečovitě sevřené ruce. V jedné má tři kamínky, a v druhé útržek pergamenu, na němž jsou jen dvě drakonická písmena. Levox si je pečlivě zapamatuje, strčí si jeden kamínek do kapsy. A řekne Argilovi s Hextorem že našel dva kameny a kus pergamenu. Ti ale nic nevidí a jenom mrtvolu dál ohmatávají. Ještě se podívá co je za tou hromádkou kamenů a zjistí, že je to zablokovaná další šípová past, tak to nechá být. Podívá se ještě co je dál po schodech. Bezedná jáma. Zkusí do ní hodit kámen, padá mnoho dlouhých vteřin. Je slyšet ťuknutí a pak děsný řev až se roztřese celé podzemí. Je načase začít balit kufry, Ještě do díry hodí mrtvolu, ať se ta věc nažere, čímž řev ještě vzroste. Zdrhají. Plavec Argil si bere kamínky a papír si strká do vlasů, tam se mu snad nenamočí. Přeplavou chodbu ale co teď? Lano je nahoře, protože ho nemohli nikde navázat. Argil s Hextorem zkouší lézt po zdi. Je kluzká – neúspěch. Zkouší to znova a znova ale nikdy se jim nepodaří vylézt více než dvacet stop. Argil, jako lepší lezec se rozhodne obětovat svoje dýky. Vždy po deseti stopách ji zabodá do nějaké spáry až po jílec, a vyrobí si tak provizorní skoby. Na padesát stop spotřebuje všechny, ale zabere mu to celkově asi dvě hodiny. Když skončí, všichni už umírají zimou. Vytáhne je do místnosti netopýrů. Tam naštěstí lano měli od stropu připravené. Když vylezli začali zkoumat co našli, zjistili že ty dva kameny jsou doopravdy drahokamy – akvamarín a smaragd. Pergamen vypadal pořád stejně, akorát byl namočený. Hextora napadlo žen když Levox jediný viděl ve tmě mohl si ještě něco dalšího ulít a vyjel na něj, ať ukáže všechno co má u sebe. To se Levoxovi samozřejmě nechtělo a než se na něj stačí Hextor vrhnout tak „svůj“ kámen spolkl, ještě si všimne že je to jantar. Hextor uvažuje že by Levoxe pro jistotu rozpáral, ale pak to nechá být. Ještě jeden den přespí, Argil pro jistotu nevzbudí Levoxe na hlídku. Cesta zpět jim trvá zase necelé tři dny. Kapitán lodi se ptá, kdy byli tak dlouho, ale Levox s Hextorem ho jen nevrle pošlou do prdele. Za další půlden jsou na Qurse. Ten týpek co jim dal misi jim zaplatí slíbených šest set zlatých, a vezme si ten pergamen, oproti tomu „bezcenné“ drahokamy si můžou nechat, je akorát trochu naštvaný, že se jim pergamen rozmočil. Prodají drahokamy, Levox se jde učit kouzla která při reinkarnaci zapomněl a také si napíše pár kouzelných svitků, zatímco Hextor chce zkusit místní arénu o které slyšel, když na Qursu přijeli. Argil si dává volno.
Část třetí V aréně zjistí, že bude bojovat s kokatrixem. Levox, který se v takových příšerkách vyzná mu poradí, že síla tohoto stvoření je v jeho zobáku – když tě klovne, můžeš zkamenět. Kokatrix je asi tak velký jako větší kohout, ale silnější a odolnější než vlk. Boj bude za týden, Hextor mezitím trénuje. Také si nakoupí léčivé a lektvary, lektvar na magickou zbroj a lektvar odolnosti. Potom si také nechal od jednoho kouzelníka vyrobit takové prášky které když se rozhodí udělají barevné ohně,
Kokatrix
nazval si to „efektovače“, protože výplata v aréně je podle toho, jak efektivně soupeře zabijete, je to výhodné pro všechny, diváci se víc pobaví a aréna získá větší návštěvnost. Aréna je dlouhá asi sto stop a široká polovic. Zazní gong z jedné strany vyjde kokatrix a z druhé Hextor, který se před bojem nadopoval lektvary. Kokatrix vzlétá Hextor se pohybuje přemety do poloviny arény mezitím vyhodí jeden efektovač. Než se potkají Hextor po něm ještě hází dýku, ale nestrefí se. Kokatrix ho klovne do hrudi, podobně jako nedávno přerostlý orel, ale ne tak silně. Naštěstí nezkamení. Hextor ho lehce srazí rukou k zemi a dává mu dva perfektní kopy za sebou do hlavy. Každý z jedné strany. Kokatrix je na chvilku omráčen. Hextor udělá salto pozadu a s dopadem na něj dupne, potom ještě dopředu, to už se mu moc nepovede, takže kokatrixe spíš zasedne z skoku. Přitom rozhazuje efektovače. Popadne kokatrixe a odhodí ho deset stop vod sebe, Rozeběhne se za ním a zase na něj udělá salto. Ještě si do něj kopne. Už by mohlo být po něm. Ale není kokatrix se zvedá a klovne Hextora do nohy, ten zase naštěstí přežije. Hextor vytasí kamu a kokatrixe dodělá. Tribuny tleskají. Dostává odměnu osm set zlatých.
