Duchovní život a nová stezka Úvodní informace Jiří Zajíc - Edy

Duchovní život a nová stezka Úvodní informace Jiří Zajíc - Edy Východisko Nový výchovný program se důsledně opírá o tyto čtyři zásady: • Musí být v souladu se skautskými hodnotami. • Musí děti bavit • Musí vést k našim výchovným cílům • Musí být využita skautská metoda – osvědčený a účinný způsob dosahování našich cílů V tomto smyslu je tedy nový program návratem ke kořenům skautingu. A je tedy samozřejmé, že se do něj musel promítnout i důraz na rozvoj duchovního života, který nejen vyplývá z 1. principu (Duty to God), ale i z pochopení nezastupitelné úlohy tohoto rozvoje pro úspěšné naplňování celého výchovného působení skautingu. Současně je nezbytné důsledně nabízet takové pojetí duchovního života, které odpovídá následujícím třem požadavkům: • Bere vážně, že k duchovnímu životu je přizván každý člověk, protože je k němu také vybaven dvěma nutným i a současně postačujícími dispozicemi: svobodou a svědomím. • Bere vážně samotný duchovní život jako skutečný přesah (transcendence) lidského života, který není omezen na nějakou sféru života (nebo dokonce jen na nějakou oblast vedle jiných oblastí), nýbrž je vždy přítomnou možností uprostřed všech lidských vztahů a jednání. • Bere vážně všechny prověřené spirituální tradice – křesťanstvím počínaje – a poskytuje pro ně i oporu (vycházející ze společně sdíleného bohatství těchto tradic), žádnou z nich však u konkrétního člena hnutí nepředpokládá ani ji nevnucuje. Řešení v novém programu Základem řešení bylo co nejpřesnější vymezení klíčových kompetencí pro oblast duchovního života. Konkrétní podoba výsledku je v souboru Kompetence v duchovní výchově celek. Jedná se v českých (ale nejspíš nejen) poměrech o originální přínos k rozvoji duchovního života výrazně přesahující hranice skautingu. Návazně bylo potřeba, aby v transformaci kompetencí do podoby stezky byl uchován naprosto stěžejní princip otevřenosti různých oblastí přímému i nepřímému rozvíjení duchovního života. To se – díky mimořádně chápavému postoji prakticky všech lidí z metodického týmu – velice dobře podařilo: V pěti oblastech z celkově šesti (Kdo jsem, Můj kamarád, Můj domov, Svět okolo nás, Příroda kolem nás) je celá řada prvků, které k tomuto poukazují: Charakteristika jednotlivých bodů, Inspirační povídky a Vlastní aktivity. V příloze je to dokumentováno na zvlášť typických příkladech z oblastí Kdo jsem, Můj kamarád a Svět okolo nás (soubory Popisy bodů, Příběhy k bodům, Aktivity Kdo jsem a Můj kamarád). Co se týče popisů bodů a povídek, jsou soubory dostatečně „samovysvětlující“. U souboru aktivit jsou označeny jen ty aktivity, u kterých rozvoj duchovního života nejde přehlédnout. Dalším prostorem pro podporu rozvoje duchovního života je i symbolický rámec. Určité prvky jsou i v tom součas-

ném (charakteristika některých doprovázejících postav), ale nic nebrání tomu, aby si jej oddíl dopracoval daleko důsledněji (a jistě časem bude takový spirituálně – nejen fantasy – zaměřený rámec k dispozici i na centrální úrovni). Třetí rovinou jsou a budou metodické příručky ke stezce. Zvlášť podrobně bude o rozvoji duchovního života pojednáno v publikaci o oblasti Kdo jsem (která by měla být pro vedoucí k dispozici koncem srpna). Z uvedeného tedy vyplývá, že už samotná stezka (natož její pedagogické zázemí) přináší pro rozvoj duchovního života takové možnosti, jaké u nás od založení skautingu ještě nebyly. Závěrečné poznámky 1) Proč tam není samostatná oblast pro rozvoj duchovního života? Protože takové řešení by bylo popřením podstaty duchovního života. Učinit z něj jednu oblast vedle ostatních – to znamená vytvořit představu, která je zcela proti tomu, jak duchovní život chápou určující spirituální tradice – zejména ty, kterou jsou založeny na Bibli (tedy židovství, křesťanství a islám). Duchovní život – pokud jde opravdu o něj – musí prozařovat veškeré lidské konání a vztahování. Zájemci orientovaní na křesťanství si mohou ostatně podrobnosti najít ve 25. kapitole Matoušova evangelia. Je příznačné, že právě tohle velmi leželo na srdci Robertu Baden-Powellovi – a představuje to možná ten rozhodující vklad do kořenů skautingu, který zajišťuje jeho stálou životnost. 2) A co rozvoj náboženského života dětí v oddílu? Při pozorném rozboru aktivit, které obsahuje nová stezka, nalezne každý, kdo se opravdu v praxi zabýval náboženskou výchovou dětí, mnoho důležitých prvků, bez nichž by náboženská výchova ztroskotala jen v neúčinném poučování a moralizování. Pro první přiblížení tu uvedu schopnost ztišení a naslouchání (ve stezce je jedním z nejdůležitějších prvků), důvěra v lidi, v lásku, ve vlastní poslání, touha hledat smysl událostí, schopnost odpouštět, schopnost sebereflexe vlastního mravního rozhodování, citlivost pro potřeby druhých a odvaha jim opravdu pomáhat. Kromě toho ovšem upozorňuji, že přímým nástrojem pro podporu náboženského života dětí ve skautském oddíle je jednak cesta Liliového kříže (vypracovaná ve spolupráci s ústředními duchovními rádci pro katolíky, evangelíky a jako univerzální verze), jednak speciální odbornosti: Misie, Křesťanská tradice a bohoslužba, Církevní historie, Hledání Pravdy a Znalost Bible. Poněkud s lítostí konstatuji, že dosud jsou tyto možnosti v našich oddílech využívány velmi málo, ačkoliv jde o materiály zpracované kvalitně týmem lidí, kteří se dlouhodobě náboženskou výchovou dětí zabývali a zabývají. Pro potřeby Metodické skupiny a odboru pro výchovu činovníků zpracoval Edy Přílohy: Kompetence v duchovní výchově jako celek Popisy bodů, Příběhy k bodům, Aktivity Kdo jsem a Můj kamarád

Kompetence v oblasti duchovního života Východisko: Duchovní život není něčím „vedle“ ostatních skutečností lidského života, nýbrž je jejich hloubkou. Proto v každé z ostatních klíčových kompetencí může být tak či onak duchovní život zahrnut. Přesto jsou některé zvlášť příznivé příležitosti pro výrazný rozvoj duchovního života, a to jak tím, že aspoň některé jsou součástí života každého člověka, tak tím, že bez hloubky (či přesahu) by na první pohled byly bezduché – a pro naprostou většinu lidí by ztratily smysl i jakoukoliv přitažlivost. Právě proto se jim speciálně věnujeme v souvislosti s kompetencemi pro rozvoj duchovního života. Těmi oblastmi jsou: - vztahy, které jsou založeny na lásce (ve všech možných podobách) - mravní rozhodování mezi dobrem a zlem při jednání vlastním i ostatních lidí - vděčnost a úcta vůči Tajemství, která nás absolutně přesahuje - dospělá zodpovědnost za celek světa a náš život v něm též 2 též 2 též 2

vytvářet mezilidské vztahy jako odpověď na Lásku vážit si sebe i ostatních lidí vážit si vztahů a pokládat je za rozhodující náplň svého života umět důvěřovat - sobě, druhým, světu, lásce respektovat důležitost řádu v mezilidských vztazích chápe demokracii jako uspořádání společnosti založené na lásce a důvěře v lidi též 2 až 4 opírat své mravní rozhodování o živé, dialogické svědomí – o primát Pravdy hledat, přijímat a chránit hodnoty důležité pro správný život být otevřený a vnímavý vůči druhým bytostem též 6 rozvíjet své mravní rozhodování na základě fungujícího svědomí aktivně se podílet na vytvářet vlastního charakteru též 4 též 4 rozvíjet a prohlubovat vlastní duchovní život mít pozitivní přístup k životu a dokázat se radovat rozumět kráse a symbolické řeči duchovního života též 4 naučit se hledat smysl života a vlastní poslání umět obnovovat vnitřní pokoj, pocit bezpečí a životního zakotvení

též 2, 3 a 4 též 2 až 4 též 4 též 4 též 4

rozvíjet globální zodpovědnost být zodpovědný, spolehlivý, statečný porozumět propojenosti dnešního světa mít správný vztah k přírodě zajímat se o potřebné skupiny lidí na planetě a umět jim kompetentně pomáhat

Poznámka: Čísla v levém sloupečku se váží k ostatním oblastem kompetencí, kde je obdobná tématika též obsažena a rozvíjena.

Rozpracování kompetence 1.1 Láska 1 2 3 4 SZ UČ T Sy Př D Sl R

Kompetence 1.1 Vytvářet mezilidské vztahy jako odpověď na Lásku Vysvětlivky: x – cíleně rozvíjí o – implicitně rozvíjí

1 – první princip 2 – druhý princip 3 – třetí princip 4 – heslo

x x x x x

Prvky skautské metody: SZ – zákon a slib UČ – učení se činností T – družinová soustava SY – symbolika

x

x

o

o

o

x

x

Př – příroda D – podpora dospělými SL – služba R – osobní rozvoj („stezka“)

Klíč k porozumění: Úspěšné žití mezilidských vztahů pochopitelně předpokládá celou řadu dovedností, které spadají do oblasti kompetencí psychologických i dalších (zejména oblast 2 – 6, 8, 10, 12). Zde se tedy zabýváme pouze tím, co tvoří skutečný duchovní základ vztahů: pojetím člověka, které zajišťuje hodnotu každé lidské bytosti bez ohledu na její konkrétní vlastnosti a schopnosti pojetím vztahů, jako skutečností, které mají mimořádnou hodnotu, neboť jsou účastí na samotné Lásce dostatečně nosnými zdroji důvěry, bez níž žádný vztah nemůže dlouhodobě existovat takovým zakotvením řádu lidských vztahů, které může obstát vůči svévoli a všemožným manipulacím z pozice síly. důsledkem dvou předchozích je pak i schopnost napomáhat vytváření společenského řádu, který na důvěře a řádu lidských vztahů stojí a je přímým rozšířením individuální lásky k bližnímu - demokracie

Stručně shrnuto jde tedy v případě těchto kompetencí o vytváření zdůvodněných a zkušeností podpořených postojů. První dvě jsou přitom celkovým nutným východiskem, třetí a čtvrtá zvlášť důležitými speciálními podmínkami pro jejich praktické naplňování. Poslední pak důležitým rozvojem dvou předchozích. Rozpracování do dílčích kompetencí Obl.

č. Dílčí kompetence

B C D E

1)

C D E F

2)

B C D E

3)

C

D E

4)

Vysvětlení, komentář Každý člověk je jedinečnou bytostí hodnou lásky a úcty – bez ohledu na to, co momentálně umí, dokáže, dělá. Díky tomu si člověk Váží si sebe i ostatních může sebe vážit, i když ničím nevyniká, nic zvláštního (zatím) nedolidí kázal, naopak – častokrát jedná chybně nebo i špatně, nedaří se mu, společnost ho neoceňuje. Každý člověk je pozván být účastníkem vztahů, jejichž základem je láska ve všech svých podobách: bratrská (konkretizovaná jako láska sourozenecká, kamarádská, přátelská), rodičovská (včetně všech Váží si vztahů a pokládá druhů „pečovatelské lásky“), milenecká, manželská, správná láska k je za rozhodující náplň sobě, láska ke skutečnostem, jež nás svého života přesahují (lidstvo, příroda, Bůh/bůh). I když se v životě jednotlivých lidí většinou nenaplní všechny tyto podoby lásky, rozhodujícím cílem je, aby člověk své osobní štěstí budoval na lásce. Nejde zde o naivní důvěru, se kterou naletíme podvodníkům, ale o základní postoj ke svým bližním. I přes špatné zkušenosti se Umí důvěřovat - sobě, zneužitím naší důvěry ze strany některých lidí má smysl dávat svou druhým, světu, lásce důvěru druhým. Součástí takto dávané důvěry však musí být rovněž zralá schopnost rozlišovat, kdy svou důvěru investovat a kdy ne. Smysl této kompetence lze vyjádřit takto: Skaut svoji svobodu žije s ohledem na svobodu druhých, protože přijal za své, že všichni jsme Respektuje důležitost řádu přizváni ke společnému dílu (Lásky). Společné dílo vyžaduje respekt v mezilidských vztazích k řádu, který není libovolným výmyslem kohokoliv, ale důležitým pomocníkem k dosažení souhry při tomto společném díle. Možným vyjádřením takového řádu je i skautský slib a zákon.

Obl. C D E


Vysvětlení, komentář T.G. Masaryk napsal: „Demokracie není jen formou státní – je to názor na život, spočívá na důvěře v lidi, v lidskost a lidství; a není Chápe demokracii jako důvěry bez lásky a lásky bez důvěry. Demokracie pravá, založená na uspořádání společnosti lásce a úctě k bližnímu, je uskutečňováním Božího řádu na zemi.“. 5) založené na lásce a důvěře Právě toto pojetí demokracie – připravené kompetencemi 3) a 4) – je v lidi cílem skautské výchovy ve veřejné oblasti. Jen takové pojetí demokracie může proměnit svět.

Rozpracování podle věkových stupňů (barvy viz vzor) č. Dílčí kompetence 5 – 8 – 11 – 14 – 16 – nad Komentář 8 10 13 15 18 19 Váží si sebe i ostatNejprve jde o zkušenost, při níž dítě zažívá, 1) ních lidí že má pro druhé cenu, návazně i o zkušenost, Pre Pre že samo může takto druhé obdarovávat. C R C C C C V dospívání pak jde i o racionální reflexi důvodů pro uznání hodnoty člověka a následný celoživotní postoj Váží si vztahů a poKaždý věk má dominantní formu láskyplných 2) kládá je za rozhoduvztahů: nejprve jde o to být „správným“ díjící náplň svého žitětem, pak kamarádem, přítelem partnerem. C C C C C C vota V dospělosti pak i o schopnost lásky „přesahující“ (k dětem, k lidstvu, světu, přírodě, Bohu) Umí důvěřovat Rozvíjí se osvědčováním vlastní důvěryhod3) sobě, druhým, světu, nosti na základě zkušenosti s vlastní pravdiPre Pre lásce vostí a spolehlivostí a současně růstem odC C C C C C vahy důvěřovat druhým, což by mělo vyústit ve schopnosti důvěřovat Lásce samé a s touto schopností zodpovědně nakládat Respektuje důležitost Tato kompetence vytváří z hlediska časové 4) R R C C C řádu v mezilidských C posloupnosti určitou vstupní bránu do světa

č.

Dílčí kompetence

5– 8

8– 10

Pre C

Pre C

vztazích

5)

Chápe demokracii jako uspořádání společnosti založené na lásce a důvěře v lidi

11 – 14 – 16 – nad Komentář 13 15 18 19 vztahů. Proto je mimořádně důležité, aby si ji dítě osvojovalo zpočátku v prostředí, kdy mu zkušenost potvrzuje, že se respektovat tento řád „vyplácí“ Tato kompetence je od raného dětství připravována rozvojem dvou předchozích, aby na prahu dospívání přijala vlastní podobu stále více uvědomělého postoje k veřejnému životu Pre C a uspořádání společnosti, který je zakotven C C C v pojetí člověka jako tvořivé, svobodné bytosti zodpovědné jak vůči sobě i svým bližním, tak i vůči Lásce, která nás všechny přesahuje.

preC – připravuje půdu pro rozvoj kompetence C – kompetence se rozvíjí cíleně C – daný věk je pro rozvoj dané kompetence nejdůležitější R – kompetence se rozvíjí v rámci už získaných návyků a jiných kompetencí (aktivním prvkem rozvoje může být jak vnější hybatel, tak člověk sám)

Indikátory (barvy viz vzor)

1) Váží si sebe i ostatních

č.

5–8 Ví, kteří lidé mají rádi jej a které naopak má rád on sám. Na pohádkovém příběhu umí určit, co je na jednajících postavách pěkné a cenné.

8 – 10 Umí uvést své kladné vlastnosti i svých kamarádů. Dokáže uvést záporné vlastnosti své a svých kamarádů a pohovořit o tom, proč přesto jsou kamarádi.

11 –13

14 – 15

Připraví prezentaci o tom, proč nenáDlouhodobě vist je neslučitelná (aspoň půl roku) se skautingem. pomáhá někomu (v Připraví prezentaci oddílu či mimo o osobě, která je něj), přičemž si na jeho životním začátku a na konci vzorem. této pomoci zapíše, Umí vysvětlit, proč co si o tom člověhodnota člověka ku myslí. není dána (jen) jeho výkonem

16 – 18

nad 19

Připraví pro své vrstevníky prezentaci o tom, odkud bere podle něj (a podle skautingu) člověk svou důstojnost. Dokáže vysvětlit původ lidských práv.

Rozumí pojetí člověka v různých filosofických či náboženských systémech, chápe, která jsou se skautským slučitelná a která ne, a dokáže zdůvodnit to, které sám sdílí (což předvede formou eseje či veřejné prezentace)

3) Umí důvěřovat

2) Vztahy – rozhodující náplň života

č.

5–8

8 – 10

11 –13

14 – 15

16 – 18

nad 19

Dokáže vytvářet pěkné vztahy i k „odlišným“ skupiMá několik dobnám: malým a rých kamarádů (v mladším dětem, oddílu i mimo). příslušníkům druMá alespoň jedno- Pravidelně se zahého pohlaví, ho dobrého kama- bývá tím, jak drustarým lidem. Umí být ve skupi- ráda a vůči ostathým dělat radost. Kvůli ostatním, na ně vrstevníků, aniž ním členům oddílu Dokáže pro druhé kterých mu záleží, by jim ubližoval. se chová přátelsky. něco vydržet. se dokáže dlouhoDokáže se Občas někomu Dokáže odpouštět. doběji omezit nebo s druhými dělit. dokáže udělat Dokáže uvažovat o v něčem výrazně různých vlastnosradost z vlastní zapřít. iniciativy. tech a typech jedMá náhled na nání z hlediska vlastní jednání vytváření dobrých z hlediska toho, vztahů čím podporuje dobré vztahy a čím jim naopak škodí

Má alespoň jednoho dobrého přítele. Vůči příslušníkům druhého pohlaví vědomě a systematicky usiluje o postoj, ve kterém převládají rysy bratrského partnerství: ohled na potřeby a dobro druhého, čestnost, zodpovědnost, pravdivost. Dokáže odpustit i vážné selhání svého přítele či dobrého kamaráda.

Vztahy chápe jako účast na samotné Lásce – a podle toho k nim přistupuje: Směrnici nalézá v 1Kor 13,1-13

Absolvuje prograV jasných a jedno- Absolvuje jednomy náročné na duchých záležitos- duchou zkoušku důvěru. tech, které slíbí důvěry (např. „pád Členové družiny se Dokáže se svěřit se nebo které má za důvěry“). na něj mohou svou radostí a Dokáže vysvětlit, úkol, je na něj spolehnout. trápením i někomu spolehnutí. proč je důvěra Umí vyslechnout a jinému, než vlastní Dokáže potěšit mezi lidmi důležiúčinně pomoci mamince (či „ma- kamaráda. tá. tomu, kdo má teřské osobě“) Nedělá úmyslně to, Najde příběhy o nějaké trápení. co poškozuje důvě- přátelích, jejichž Napíše kratší reru (nelže, nepovztah vydržel flexi o zdrojích své zkoušku důvěry. mlouvá) důvěry.

Dokáže při své kritice autorit (rodičů, vůdců, učitelů apod.) odlišit kritiku jejich názorů od nepřátelství vůči nim samým. Dokáže poctivě uvažovat o své vlastní důvěryhodnosti. Připraví pro ostatní prezentaci na téma důvěra.

Dokáže důvěřovat navzdory tomu, že byl ve své důvěře zklamán, protože svou naději může opřít o základ, který neselže. Přijal za svůj postoj, že v lidských vztazích je horší ublížit nedůvěrou, než být sám zklamán; svou důvěrou však naivně neplýtvá.

5–8

4) Respektuje řád mezilidských vztahů

Je schopen obhájit, proč má smysl Je schopen aktivně Je schopen naponeporušovat řád, i přispět v oddílu máhat neagresivkdyž se zdá, že se k bratrskému řeše- nímu řešení konto někdy nevyplácí ní konfliktů Neřeší spory fliktů i mimo oddíl Zná z historie a Dodržuje pravidla v oddílu agresí Dodržuje pravidla kultury příklady her a soutěží Respektuje oddílo- Chrání slabší a je těch společenství, lidí, kteří dokázali obstát i tehdy, kdy vé autority dobrým pomocní- jejichž je členem Je platným členem věrnost řádu pro ně kem starším své družiny i svého znamenala nebezpečí nebo i újmu oddílu na životě

5) Demokracie založená na lásce a důvěře

č.

Viz 1.1.3. a 1.1.4.

8 – 10

Viz 1.1.3. a 1.1.4.

11 –13

14 – 15

Dokáže rozlišovat mezi demokracií v Masarykově smyslu a jejími Dokáže uvažovat o různými karikatutom, jak se demorami a zjednodušekracie projevuje ními (např. demov oddíle. kracie = hlasování)

16 – 18

nad 19

Umí skautský zákon a slib vysvětlit v kontextu řádu lidských vztahů Dokáže nacházet průmět řádu lidských vztahů i v dalších oblastech lidského života (např. právní řád, profesní etické kodexy apod.)

Dokáže z hlediska svého přesvědčení vysvětlit, odkud bere řád vztahů svůj základ. Ví nejen o přínosu respektování řádu vztahů mezi lidmi, ale i o nebezpečí, pokud se stane nejvyšší normou – a ví, jak tomu čelit.

Rozumí silným i slabým stránkám demokracie a má představu, jak se silné stránky podporují a rozvíjejí a slabým se čelí.

Je ochotný a schopný být aktivním občanem (dodržovat zákony, platit daně, volit a angažovat se pro zlepšování své společnosti na místní i globální úrovni). Dokáže uvažovat o tom, proč demokracie není snadno uskutečnitelná mimo západní civilizaci.

Rozpracování kompetence 1.2 Svědomí

1 2 3 4 SZ UČ T Sy Př D Sl R

Kompetence

1.2 Opírat své mravní rozhodování o živé, dialogické svěx x x o x domí – o primát Pravdy Vysvětlivky: x – cíleně rozvíjí o – implicitně rozvíjí


Prvky skautské metody: SZ – zákon a slib UČ – učení se činností T – družinová soustava SY – symbolika

x

x

o

o

x

x

x


Klíč k porozumění: Skutečnou ambicí skautské výchovy v oblasti morálního rozvoje je dovést člověka k tomu, aby se rozhodoval na základě zralého svědomí. Takové svědomí ovšem není pouhým „hlasem rodičů/společnosti v nás“, není jen schopností přesně aplikovat morální pravidla (například skautského zákona či jiného desatera). To vše sice k mravnímu životu také patří a zodpovědný člověk tím řeší „standardní situace“, ale v tom všem ještě není nic duchovního. Teprve tehdy, když mravní rozhodování vstoupí do situací, kdy jsou v konfliktu různé požadavky standardních mravních řádů, kdy tedy nelze pouze „aplikovat pravidla“, protože ty se v takových situacích vzájemně potírají, nastává prostor pro skutečné duchovní řešení – totiž vnitřní dialog se samou Pravdou bytí. Bez této možnosti by mravní rozhodování právě v těch nejdůležitějších životních situacích ztroskotalo. Souběžně s tím, když člověk jedná v souladu se svým přesvědčením, roste jeho vnitřní schopnost rozhodovat se i jednat správně – jeho charakter. Cesta k takovému zralému svědomí ovšem musí respektovat určité nezbytné předpoklady: poznání a přijetí hodnot důležitých pro správný život, neboť ty tvoří základní „gramatiku“ mravního života rozvoj schopnosti opravdu naslouchat, protože bez ní nemůže člověk zaslechnout „oslovení Pravdou“, které je pro dozrání svědomí nezbytné rozvoj vlastního svědomí pak od určité doby je především sebevýchovou, která čerpá z předchozího a současně čím dál tím širší a uvědomělejší zodpovědnosti. celý proces završuje schopnost jednat v souladu se svým svědomím, což je důsledkem morálně-volní „pevnosti“, kterou označujeme jako charakter a kterou je třeba s věkem čím dál tím uvědoměleji posilovat. Stručně shrnuto jde v případě první kompetence o poznání a jím zdůvodněný postoj. U druhé kompetence se naopak jedná o dovednost vycházející z určitého postoje. Třetí je pak zkušeností podepřenou syntézou dvou předchozích. Její součástí je zážitek oslovení Pravdou. Čtvrtá roste z uvědomělé čím dál tím více sebevýchovné praxe jako morálně-volní dovednost.

Rozpracování do dílčích kompetencí Obl.


B

Hledá, přijímá a chrání 1) hodnoty důležité pro správný život

C

B C D E

2)

Obl.


B

B

Je otevřený a vnímavý vůči druhým bytostem

Vysvětlení, komentář Východiskem skautského mravního rozhodování je přesvědčení, že člověk svým smýšlením a jednáním podporuje (resp. odmítá) dobro, nebo naopak zlo. Ze skautského hlediska je jednoznačně na straně dobra život postavený na skautském slibu a zákonu. V praxi jde o to porozumět hodnotám, ke kterým takový život směřuje a bere z nich svou sílu, přijmout je za vlastní a v konkrétních situacích je i naplňovat a případně chránit. Neznamená to přitom, že člověk nemůže za základ svého morálního rozhodování přijmout i jiný „hodnotový systém“, pokud je ovšem skautem, neměl by být s tím skautským v rozporu. Jde o jednu z rozhodujících kompetencí pro celý život. Zde se jedná hlavně o vytváření základního postoje: být otevřený vůči druhým lidem a s důvěrou i respektem je přijímat jako partnery.

Vysvětlení, komentář Jde o vytvoření zralého dospělého svědomí. Toto svědomí postupně kultivuje od respektování standardních mravních pravidel (např. skautského Rozvíjí své mravní rozzákona) až k naslouchání a porozumění nejvyšší Pravdě a Lásce, která k 3) hodování na základě nám skrze naše svědomí promlouvá. Proto hlas svého svědomí neumlčuje fungujícího svědomí a nepodléhá skupinové nebo společenské morálce, je-li s jeho svědomím v rozporu. Důsledkem žití podle správně utvářeného svědomí (přiměřeně věku a celkovému rozvoji duševnímu i duchovnímu) je rozvoj duševně-duchovní Aktivně se podílí na struktury – charakteru – která vyjadřuje kvalitu bytí člověka z hlediska 4) vytváření vlastního chamorální spolehlivosti. Významnou roli tu hraje na jedné straně vůle a rakteru schopnost překonávat překážky, na druhé přitažlivost krásy dobra a touha po jejím naplnění.

Rozpracování podle věkových stupňů (barvy viz vzor) č. Dílčí kompetence 5 – 8 – 11 – 14 – 16 – nad Komentář 8 10 13 15 18 19 Hledá, přijímá a chrání hodnoty Rozvoj této kompetence souvisí těs1) důležité pro správný život ně s kompetencí „Respektuje důležitost řádu v mezilidských vztazích“ (1.1.4). Důležité je správně načasovat čtyři fáze tohoto rozvoje: poznání, že určité hodnoty jsou – zkušenost, že jejich dodržování vede k Pre C R dobrému – zdůvodnění rozumnosti C C C C těchto hodnot – vyrovnání se s tím, že jsou nestandardní situace, při nichž jsou hodnoty v konfliktu nikoliv rezignací na hodnoty, ani odmítáním takových situací, ale prohloubením svědomí k dialogu s Pravdou. Je otevřený a vnímavý vůči druKaždý věk má vhodné formy rozvoje 2) hým bytostem otevřenosti, přičemž poměrně záhy mohou i děti dosáhnout značné hloubky této vnímavosti (nejen C k lidem, ale i Bohu či jiným bytosC C C C C tem, zvířatům apod.). Postupně se rozvíjí i „přesahující vnímavost“ (k širším společenstvím, k národu, k lidstvu, světu, přírodě) Rozvíjí své mravní rozhodování Rozvíjí se souběžně s dvěma před3) Pre Pre C C na základě fungujícího svědomí chozími kompetencemi jako jejich C C C C úspěšná syntéza. Aktivně se podílí na vytváření Jde o celoživotní úkol sebevýchovy 4) Pre Pre C C C C vlastního charakteru postavené na souladu jednání a C C

č.

Dílčí kompetence

5– 8

8– 10

11 – 14 – 16 – nad Komentář 13 15 18 19 vlastního svědomí

preC – připravuje půdu pro rozvoj kompetence C – kompetence se rozvíjí cíleně C – daný věk je pro rozvoj dané kompetence nejdůležitější R – kompetence se rozvíjí v rámci už získaných návyků a jiných kompetencí aktivním prvkem rozvoje může být jak vnější hybatel, tak člověk sám)

č.

5–8

1) Hledá, přijímá a chrání hodnoty důležité pro život

Indikátory (barvy viz vzor) 8 – 10

11 –13

14 – 15

Aktivně se účastní debat o hodnotách Sám nebo společně prezentovaných s ostatními připraví v některých souprezentaci o tom, časných pořadech, Rozumí skautskému proč drogy jsou filmech, časopislibu a zákonu a Rozumí vlčácképroti správnému sech či knihách. Bez problému mu/světluškovském Dokáže jej srovnat ji životu. V rámci oddílu poslouchá osou zákonu, slibu a jinými obdobnými Dokáže srovnat, uspořádá cyklus by, které má pravidly morálního které hodnoty jsou (alespoň o 6 dípříkazu. rád. Na jednoduchých života. důležité pro jeho lech) o účinné Rozumí příkladech umí Dokáže z hlediska rodiče, spolužáky a ochraně hodnot, v pohádkách ukázat, které jedná- morálního jednání pro něj samého. které jsou důležité principu souboje ní je správné a které rozebrat některé Dokáže vysvětlit, z hlediska správdobra a zla nikoliv. příběhy (např. Foco je to „žebříček ného života. glarovky) hodnot“ a prezen- Nebojí se mezi tuje svůj ve srovsvými vrstevníky nání se „skauthájit hodnoty, ským“ které pokládá za důležité – i když jsou vysmívány

16 – 18

nad 19

Na veřejnosti prezentuje (např. článkem v tisku) ochranu nějaké důležité hodnoty v dnešní době ohrožené. Jeho život je svědectvím o ochraně důležitých hodnot pro život.

3) Rozvoj svědomí

2) Otevřenost a naslouchání

č.

5–8

8 – 10

11 –13

Spolehlivě interpretuje sdělení druhých Neskáče druhým do lidí. řeči. Je schopen Dokáže druhé potěJe schopen základní několik minut šit. empatie. v tichu naslouSystematicky se Je schopen správně chat „zvukům věnuje někomu, kdo vystihnout kratší okolí“ je v prostředí „nosdělení druhého (do Je schopen vý“ (v oddílu, ve 10 minut). sdělit, o čem byl škole, v místě bydJe schopen popsat vyprávěný příliště apod.). zvuky po 5 minutoběh. Umí navazovat vém „naslouchání vztahy s lidmi, kteří v tichu“ nepatří do jeho bezprostředního okolí.

1) + 2)

1) + 2)

1) + 2) Dokáže reflektovat proces svého mravního rozhodování (s pomocí otázek dospělého se zabývat tím, jak vlastně k němu dochází)

14 – 15

16 – 18

Účastní se opakovaně nějaké aktivity, při níž hraje naslouchání osamělým lidem důležitou roli, a z jejich vyprávění napíše článek. V debatě prokazuje schopnost naslouchat a správně interpretovat stanoviska ostatních. Udržuje několik internetových kamarádství.

Po delším pobytu v samotě dokáže zpracovat esej o tom, co mu sdělují hlasy různých partnerů, kteří se na něj obracejí (rodiče, prarodiče, sourozenci, malé děti, staří lidé, příslušníci chudých národů, pronásledovaná zvířata, příroda, Bůh atd.) Je schopen efektivně moderovat debatu.

Spolu s ostatními se aktivně účastní 1) + 2) Vypracuje a presociodramatu na zentuje esej o tom, téma „Konflikty jak a proč se lidé dospívajících v mravním rozho- s rodiči“ a následdování shodují a ně o tom moderuje současně také liší. debatu. Dokáže samostatně Ví o nebezpečí reflektovat proces záměny svědomí svého mravního s autosugescí a rozhodování. navrhne, jak tomu chce u sebe čelit.

nad 19 Umí přijmout i poskytnout kritiku. Dokáže rozpoznat manipulaci a účinně se jí bránit (i bránit před ní druhé). Prezentuje před vrstevníky umělecké pásmo, které zve k naslouchání a posléze o něm moderuje review.

Připraví seriál o „mučednících svědomí“ a moderuje následné review či reflexi. Zná z vlastní zkušenosti rozdíl mezi skutečným „oslovením Pravdou“ a vlastní samomluvou. Klíčová rozhodnutí svého života opírá o hlas svědomí.

4) Rozvoj charakteru

č.

5–8 Spolehlivě poslouchá osoby, které má rád. Ostatním záměrně neubližuje (není-li napaden)

8 – 10 V oddíle a ve škole spolehlivě poslouchá. Běžně se dokáže ovládnout. Na jeho slovo se dá spolehnout.

11 –13

14 – 15

16 – 18

nad 19

Přijme nějakou formu podpory rozvoje charakteru („modrý život“) a poctivě jí dodržuje.

Zná hlavní kladné a záporné stránky svého současného charakteru a má reálný plán, jak posílit ty kladné a oslabit ty záporné. Dokáže se druhým za své nedostatky a chyby omluvit.

Dokáže reálně vyhodnotit svůj program sebevýchovy. Dokáže se druhým za své nedostatky a chyby omluvit i veřejně.

Zaujme postoj, že rozvoj jeho charakteru je celoživotním úkolem. Je schopen v tom dosahovat skutečných výsledků.

Rozpracování kompetence 1.3. Meditace 1 2 3 4 SZ UČ T Sy Př D Sl R

Kompetence 1.3 Rozvíjet a prohlubovat vlastní duchovní život Vysvětlivky: x – cíleně rozvíjí o – implicitně rozvíjí


x o x o x Prvky skautské metody: SZ – zákon a slib UČ – učení se činností T – družinová soustava SY – symbolika

x

o

x

x

o

o

x


Klíč k porozumění: V těchto kompetencích pokračujeme tam, kam nás už zavedl zájem o svědomí a charakter – tedy k jakési vnitřní stránce duchovního života, říká se jí někdy niternost. Na ní podstatně záleží plodnost duchovního života, neboť se v ní rozhodují tak zásadní otázky, jako: jaký základní postoj prozařuje celou mou bytostí a dává tak určující charakteristiku mému prožívání světa i života? rozumím jazyku ducha, do něhož se to, co je samo o sobě neviditelné „obléká“ nebo aspoň tím dává o sobě vědět? rozumím svému životu jako příběhu, který má smysl a směr, díky němuž může být jedinečnou „rolí v dramatu Lásky“? vím z vlastní zkušenosti, že život a svět má opravdu hloubku – Tajemství, která nás nejen nekonečně přesahuje, ale může být i adresátem naší vděčnosti, zdrojem naší jistoty a bezpečí?

První kompetence je tedy postojem, druhá dovedností, třetí schopností porozumět, čtvrtá zkušeností neseným poznáním, dovedností i prožitkem. Přitom ta druhá je určitým předpokladem rozvoje ostatních, ta třetí plodem na prahu dospělého života; ty dvě zbylé jsou určitým motorem veškerého duchovního života – od let předškolních, až do smrti. Rozpracování do dílčích kompetencí Obl.


B

1)

B

2)

B

3)

B

4)

Vysvětlení, komentář

V žádném případě nejde o běžný optimismus, který je důsledkem určitého typu povahy nebo naivity. Tady jde o vnitřní radost, která pramení z naděje a vnitřní čisMá pozitivní přístup k toty srdce. Je – byť v počáteční nezralé formě vlastní dětem – a ve zralé formě je trvalou přítomností „dětství“ i v dospělosti, navzdory dobré a realistické znalosti životu a dokáže se rasvěta i toho, že „život je těžký“. Tato radost má duchovní základ a je ve své podstadovat tě darem. Jde o to, aby se jí člověk sám neuzavíral buď tím, že se bere příliš vážně, nebo tím, že ztratí schopnost „být čistý v myšlení, slovech a skutcích“. Rozumí kráse a symbo- Přímou řečí ducha je krása, zprostředkovanou – tradicí – pak symboly. Smysl pro krásu a základní porozumění symbolům patří k nejdůležitějším předpokladům dulické řeči duchovního chovního života. Duchovní skutečnosti lze těžko vyjádřit přímým popisem. Člověka života oslovují skrze jeho prožívání krásy nebo pomocí symbolického a obrazného popisu. Jde o důvěru, že můj život má smysl, který jsem si sám nevymyslel; o vědomí, že mám v tomto světě určité poslání, ke kterému mám jedinečné předpoklady a že moje Dokáže hledat smysl poslání je součástí velkého společného díla. Toto své poslání musím postupně obježivota a vlastní poslání vovat a naplno jej uskutečňovat, přičemž to, jak své poslání chápu a jak mu rozumím, musím být ochoten trvale prověřovat. Jedná se o duchovní život v nejužším slova smyslu. Základní formou vlastní naprosté většině cest rozvoje duchovního života je „vnitřní prodlévání“ (rozjímání, Umí obnovovat vnitřní meditace, kontemplace či modlitba). Některé spirituality nabízejí i další možnosti (např. v křesťanství svátosti, ve východních náboženstvích různá cvičení, jinde růzpokoj, pocit bezpečí a né rituály). Skauting žádnou konkrétní duchovní cestu nepředepisuje, ale měl by životního zakotvení člověka přivést k tomu, aby si vybral či našel účinný způsob, jak z tohoto zdroje čerpat. Zničující zkratku nabízející vyhnout se náročnosti skutečného duchovního života tu představují drogy.

Rozpracování podle věkových stupňů (barvy viz vzor) č. Dílčí kompetence 5 – 8 11 14 16 8 – – – – 10 13 15 18 Má pozitivní přístup k 1) životu a dokáže se radovat

2)

3)

nad Komentář 19

Pre Pre Pre C C C C

C

C

C

C

C

R

Pre Pre Pre C C C C

C

C

Rozumí kráse a symbolické řeči duchovního života

Dokáže hledat smysl života a vlastní poslání

C

C

V mladším školním věku se tato kompetence připravuje (v rovině duchovní) především splněním podmínky, že dítě může důvěřovat svým blízkým a tím i světu. Ve středním školním věku se kompetence rozvíjí zkušeností, že dítě už leccos samo dokáže, že se může spolehnout i na sebe. Zásadní oporou pak je čím dál tím víc rozvoj vlastního vnitřního duchovního života (viz 4). Kvalita tohoto duchovního života spolu s dospělými vzory (případně zprostředkovanými i mediálně) podstatně rozhodne o tom, jestli dospívající neztratí nejen tuto důvěru v sebe, ale i ideály, s nimiž dospívání zahajoval. Život po dvacítce je rozhodujícím testem této kompetence. Každý věk má vhodné formy uvádění do světa krásy - nejen v přírodě, ale i ve světě lidské kultury (viz též kompetence 4.1.). Klíčem ke světě symbolů je oddílový život zasazený do symbolického rámce skautingu a vlastní oddílové tradice. Dále je možné rozvíjet tvorbou vlastních symbolů, seznamováním s jinými „symbolickými jazyky“ (např. křesťanské či židovské tradice) Přípravnou fázi tvoří posilování vědomí vlastní hodnoty dítěte, jeho jedinečnosti i schopností, které má, současně i spojení s ostatními a pozitivní chápání jejich obdarování. Počínaje dospíváním je již důležité rozvinout sebereflexi vlastních dispozic a

č.

4)

Dílčí kompetence

5– 8 8 – 10

11 – 13

14 – 15

16 – 18

nad Komentář 19

Umí obnovovat vnitřní pokoj, pocit bezpečí a životního zakotvení

C

C

C

C

C

R

současně i racionální reflexi ohledně smyslu života. Období po 18. roce je už životní etapou, kdy tato problematika se stává prioritní, neboť s ní souvisí i otázky povolání a životního stavu, které v té době musí každý řešit. Rozvoj této kompetence – pokud je ustavena - provází prakticky celý lidský život (neboť i v dospělosti prochází různými etapami). Důležité je vědět, že již předškolní děti jsou schopné jednoduché, ale reálné meditace. Hlavní období pak nastává s pubertou, kde tento vnitřní duchovní život získává dynamiku i hloubku. Při dobrém vedení může takový mladý člověk vstoupit do dospělosti vybaven celoživotně nosnou zkušeností kvalitního vnitřního duchovního život, díky níž má šanci obstát v nutných komplikacích fáze dospělosti.

preC – připravuje půdu pro rozvoj kompetence C – kompetence se rozvíjí cíleně C – daný věk je pro rozvoj dané kompetence nejdůležitější R – kompetence se rozvíjí v rámci už získaných návyků a jiných kompetencí (aktivním prvkem rozvoje může být jak vnější hybatel, tak člověk sám)

Indikátory

2) Smysl pro krásu*) a řeč symbolů

1) Dokáže se radovat

č.

5–8

8 – 10

Ví, na koho se může že svého Dokáže vyjadřovat okolí spolehnout a svou radost proč Dokáže se radovat z úspěchu druhých

Rozumí vtipům. Umí „číst“ jednoduché značky a signály.

Ovládá základní symboly „řeči“ gest: podání ruky, úsměv, obejmutí, pohlazení, odvrácení, odstrčení apod. a účinně je používá ve svém jednání

11 –13

14 – 15

16 – 18

nad 19

Ví, v čem se může spolehnout na sebe a v čem na druhé. Dokáže přemáhat svoje nálady a rozmrzelosti. Dokáže svým vrstevníkům vysvětlit, jak chápe bod zákona Skaut je veselé mysli.

Ví, v čem a proč je mediální obraz světa deformovaný oproti skutečnému světu. Dokáže uvažovat o tom, jestli je rád na světě a proč.

Dovede rozlišovat (i v konkrétních situacích) mezi optimismem a nadějí. Ví, co je nejčastěji ohrožuje jeho schopnost se radovat, a ví, jak tomu čelit.

Dokáže důvěřovat v Pravdu a Lásku navzdory tomu, že „Život je těžký a mnohdy i nespravedlivý“. Dokáže podpírat druhé svou nadějí a svým vnitřním pokojem.

Dokáže meditovat o tom, co může jako symbol „říkat“ voda, kruh, světlo, Slunce, cesta, chléb, studánka, strom. Ví, co je metafora, podobenství. Ví, v jakém smyslu je pohádka pravdivá.

Dokáže využívat symbolické řeči k vyjádření duchovních či abstraktních skutečností (pravdy, lásky, naděje, zoufalství, odpuštění, řád). Rozumí základním náboženským symbolům (kříž, Davidovská hvězda, jing-jang..)

Chápe souvislost mezi tradicí, symboly a rituály. Dokáže se zúčastňovat rituálů oddílových i jiných (např. bohoslužby) jako jejich aktivní a chápající spolutvůrce.

Používá účinně symbolický jazyk pro vyjadřování vlastních vztahů k lidem, společenstvím, k přírodě i Bohu

5–8

4) Meditace, kontemplace, modlitba

3) Smysl života a poslání

č.

*)

8 – 10

11 –13

14 – 15

Dokáže uvažovat o problematice smyslu vlastního Rozumí tomu, co jednání i jednání Odlišuje vlastní je smysl příběhu či druhých lidí a na vyprávění (text) od podobenství, a na Ví, jaké mají povokonkrétních přípajeho smyslu. konkrétních přílání jeho rodiče dech to předvede. Na příkladu (např. kladech to dokáže. (nebo jiné blízké Dokáže reflektovat sportovního muž- Umí rozlišit zaosoby), a dokáže o své vnitřní předpostva) dokáže vyměstnání a poslání. tom vyprávět druklady pro určitý světlit, jak jednot- Na několika příhým. typ životní orientaliví členové přispí- kladech z historie ce (povolání). vají úspěchu celku. vysvětlí, co rozumí Vybere si z Bible posláním. tři případy poslání a popíše jejich hlavní rysy. Dokáže s mladšími dětmi uskutečnit indikátory 5-10 let. Dokáže alespoň 15 Svým přístupem je Dokáže v tichu minut meditovat a oporou při uskutečvyslechnou několiDokáže se zavřepoté nějak vyjádřit ňování oddílových kaminutovou nýma očima nasvou vnitřní zkurituálů, meditací či skladbu, báseň slouchat zvukům šenost. jiných aktivit směpíseň apod. a poté řujících k rozvoji okolí a jejich zdroZačíná využívat na ni několika vnitřního duchovníje oslovovat („to vlastní meditaci větami reagovat ho života. jsi ty, cvrčku“ k získávání vnitř(např. vyjádřit O svých dosavadapod.) ního pokoje poděkování, svůj v náročných situa- ních zkušenostech vnitřní stav apod.) s meditací (modlitcích. bou) dokáže hovořit s důvěryhodným dospělým.

Indikátory pro rozvoj smyslu pro krásu viz Kompetence 4.1., Dílčí kompetence 1) a 3)

16 – 18

nad 19

Dokáže svým vrstevníkům prezentovat své řešení problematiky smyslu života (jako celku) i svého vlastního. Dokáže reflektovat předpoklady pojmů „povolání“ i „poslání“ a zásadní rozdíl od „osudu“. Má zdůvodněnou představu o možných podobách svého povolání.

Dokáže srovnávat různá pojetí problematiky smyslu života a zdůvodnit řešení, které přijal za své. Systematicky se zabývá otázkou svého poslání (jak z hlediska vnitřních předpokladů, tak vnějších podmínek). Prezentuje pásmo o význačném životním poslání (např. Schweitzer, Gandhi, Anežka apod.)

Má svůj vlastní způsob meditace (kontemplace, modlitby), který pravidelně uskutečňuje. Dokáže o zkušenosti s ním podat svědectví vrstevníkům. Díky svému vnitřnímu životu účinně dokáže čelit aktuálním těžkostem života.

Prostuduje si vhodnou literaturu o meditaci a následně ji prezentuje včetně vlastních praktických zkušeností. Má svou účinnou metodu rozvoje vnitřního duchovního života, která je pro něj zdrojem pokoje a životního zakotvení. O této své cestě je schopen podat svědectví.

Rozpracování kompetence 1.4 Globální zodpovědnost

1 2 3 4 SZ UČ T Sy Př D Sl R

Kompetence 1.4 Rozvíjet globální zodpovědnost Vysvětlivky: x – cíleně rozvíjí o – implicitně rozvíjí


x x x x x Prvky skautské metody: SZ – zákon a slib UČ – učení se činností T – družinová soustava SY – symbolika

x

x

o

x

x

x

x


Klíč k porozumění: O zodpovědnosti se sice docela často mluví (a rodiče si velmi přejí, aby jejich děti byly zodpovědné), ale mnohem méně se uvažuje o tom, že „zodpovědnost“ je odvozena od odpovídání se – a tedy nemůže být nejasný adresát, k němuž má odpověď mířit. A když už se o tom přece jenom uvažuje, tak se skončí na tom, že člověk pochopitelně „odpovídá sám sobě“ a také „odpovídá druhým lidem“. Taková odpovědnost je ovšem naprosto nedostatečná – a nelze se divit, že skoro všichni mají nakonec pocit, že ti druzí jsou „nezodpovědní“. Nejkřiklavěji to pak vynikne v souvislosti s potřebou zodpovědnosti globální – zodpovědnosti za veškerý život na naší planetě – bez níž se ovšem všichni plnou parou hrneme k pořádné katastrofě. Skauting tu ovšem nabízí jasné východisko: Skaut je v prvé řadě odpovědný Pravdě a Lásce, které sliboval sloužit věrně v každé době. Pravda a Láska – samotný zaklad všeho – to je odpovídající adresát odpovědnosti za naší Zemi s jejími 6 miliardami lidí, biliony tvorů a nekonečnem výzev, úkolů, konfliktů, bolestí i nadějí. Aby tato zodpovědnost nebyla jen prázdnou proklamací, je ovšem nutné vypěstovat celou řadu kompetencí. Některé z nich jsou zpracovány v souvislosti s jinými oblastmi (4 a 5 – Společnost a Příroda). Zde proto uvádíme jen to, co bezprostředně pro tuto globální zodpovědnost vytváří duchovní předpoklady: - předně je to postojový základ, který je nezbytnou výbavou každého, kdo nerezignuje na globální odpovědnost - pak jde o porozumění světu jako skutečnému celku, v němž propojenost není dána jen vnějšími faktory, nýbrž je dána samotnou vnitřní strukturou skutečnosti - přímým důsledkem předchozího je i nový postoj k přírodě, při kterém svázanost člověka s přírodou nevede k jeho „ponížení“, ale k solidaritě se vším, co tvoří planetu Zemi, zvláště tím, co bezprostředně zpřítomňuje život - současně s tím vynikne hluboký význam onoho „jsme jedné krve – ty i já“, neboť druzí, i ti hodně odlišní a vzdálení, jsou pořád „hráči v témž orchestru“, kteří potřebují nás a my je. Ve všech těchto kompetencích jde v prvé řadě o zaujetí postoje, v případě druhé až čtvrté i o poznání a řadu dalších speciálních dovedností, které jsou zpracovány jinde.

Obl. č.

Dílčí kompetence

F

Má správný vztah k přírodě

3)

Zajímá se o potřebné skupiny lidí na planetě a umí jim kompetentně pomáhat

C E

Obl. č.

Dílčí kompetence

C D E

1)

Je zodpovědný, spolehlivý, statečný

E

2)

Porozuměl propojenosti dnešního světa

Rozpracování do dílčích kompetencí

Vysvětlení, komentář Jde o duchovní aspekt vztahu k přírodě. Je důležité pohlížet na naši Zem jako na jeden živý celek, jehož jsou lidé přirozenou součástí. Vřazenost Rozpracování podle věkových lidí do celku přírody neničí jejich důstojnost (danou vztahy lásky a svěstupňů (barvy viz vzor) domím), ale klade na ně zodpovědnost za ochranu všeho života. Zvládnutí mimořádně obtížné úlohy globalizace v našem světě plném propastných protikladů – nemá-li vyústit do nezdaru „střetu civilizací“ – nutně vyžaduje, aby růst důvěry byl rychlejší, než růst strachu. Je zbytečné básnit o tom, jak „odlišnost obohacuje“, když ona především děsí. Předpokladem k tomu, aby to bylo jinak, je hlubší, společně sdílený základ, na němž pak může vyrůst respekt k odlišnosti a posléze i její pozitivní přijetí. To se může zrodit jen ze zásadního duchovního postoje, který z „rodiny Lásky“ nikoho nevylučuje a současně člověku umožňuje odtud čerpat i neotřesitelnou jistotu o své vlastní hodnotě. Skautské hnutí má tady velmi cennou zkušenost: schopnost sjednotit se na základě (tří skautských principů a z nich plynoucích důsledků pro slib, zákon a metodu) umožnila současně, aby skauting ve světě rozkvetl řadou obohacujících odlišností. Vysvětlení, komentář Předpokladem skautské životní orientace je přesvědčení, že člověk své smýšlení a jednání koná s odpovědností vůči Pravdě a Lásce. Tato odpovědnost na jedné straně člověku nastavuje zrcadlo a upozorňuje ho na vlastní chyby a selhání, současně mu ale dává svobodu a sílu nejen své chyby překonávat, ale žít svůj život trvale v pravdě a svobodě. Opora v Pravdě a Lásce nám dodává odvahu a energii pro naše vlastní tvořivé jednání rozvíjející láskyplné vztahy a přispívající k pravdivému poznání. Konkrétní průběh globalizace, její negativní, ambivalentní i pozitivní důsledky, natož její průmět v politické, ekonomické, společenské i kulturní sféře – je jistě problematikou, jíž se budou v následujících desetiletích (a nejspíš i staletích) věnovat speciální vědy a i v dalších kompetencích je k tomu řečeno podstatné. Z hlediska duchovního jde o to přijmout, že samotná globalizace je nevratný proces, jehož možnosti i úkoly si zatím ani vzdáleně nedokážeme představit, nicméně vytvoření globálního lidstva je perspektiva, kterou je třeba vzít vážně jako reálnou možnost. Současně jde o to tváří v tvář tomuto procesu neztratit důvěru v hodnotu každé jednotlivé bytosti.

č.

Dílčí kompetence

1)

Je zodpovědný, spolehlivý, statečný

2)

5– 8

8– 10

Pre C

C

Porozuměl propojenosti dnešního světa Pre C

3)

Má správný vztah k přírodě Pre C

Pre C

11 – 14 – 16 – nad Komentář 13 15 18 19 Rozvoj této kompetence souvisí těsně s kompetencemi „Váží si sebe i ostatních lidí“(1.1.1) „Rozvíjí své mravní rozhodování na základě fungujícího svědomí“ (1.2.3), „Aktivně se podílí na vytváření vlastního charakteru“ (1.2.4.) a „Umí obC C C C novovat vnitřní pokoj, pocit bezpečí a životního zakotvení“ (1.3.4). Z nich tato kompetence čerpá svou sílu a je vlastně jejich plodem. Je jasné, že své skutečné vyústění má až v dospělém životě, i když už v dětství je potřeba v ní růst. Tato kompetence předpokládá poměrně rozsáhlé vědomosti a schopnost systémového uvažování. Cílený rozvoj tedy začíná Pre C C s nástupem adolescence a vrcholí C C v dospělosti. Kognitivní podpůrné kompetence (viz kompetence 4.5) se ovšem rozvíjejí průběžně. Zde platí jednak to, co v předchozí kompetenci, současně ale významnou roli hraje i přímá zkušenost s přírodou, která se dá C C samozřejmě rozvíjet od počátku. To celý R C proces osvojení kompetence poněkud urychluje. Podpůrné kompetence viz tématický okruh 4. a 5.

č.

Dílčí kompetence

4)

Zajímá se o potřebné skupiny lidí na planetě a umí jim kompetentně pomáhat

5– 8

8– 10

Pre C

Pre C

11 – 14 – 16 – nad Komentář 13 15 18 19 Společným základem je uvádění do zkušenosti světovosti skautského hnutí. Dále lze velmi dobře využít spolupráci s projekty Adopce na dálku, Škola v Africe, Misijní dílo apod. Mnoho podnětů přináší kompetence 4.5 a 4.6. Nejpozději v době dospíváC C ní je potřeba tuto zkušenost vzájemnosti C C prohloubit reflexí našeho společného lidského základu neseného Láskou. Třetí fází je pak schopnost reálného uplatňování tohoto postoje ve světě plném konfliktů a „odstředivých tendencí“ – která bez důvěry, naděje a statečnosti není možná.

preC – připravuje půdu pro rozvoj kompetence; C – kompetence se rozvíjí cíleně; C – daný věk je pro rozvoj dané kompetence nejdůležitější; R – kompetence se rozvíjí v rámci už získaných návyků a jiných kompetencí aktivním prvkem rozvoje může být jak vnější hybatel, tak člověk sám

č.

5–8

1) Je zodpovědný, spolehlivý a statečný

Indikátory Bez problému zvládne dvoutýdenní pobyt bez rodičů. Bez problému V oddílovém živovydrží den bez tě dodržuje zákon maminky. své smečky či roje. Uklízí si své věci; Nechodí pozdě. v pohádkách dokáNa jednoduchých že objevit statečpříkladech umí nost ukázat, které jednání je statečné a spolehlivé a které nikoliv.

8 – 10

11 –13

14 – 15

16 – 18

nad 19

Prokázal konkrétní statečnost. Snaží se skautsky žít i mimo oddíl. Je spolehnutí na jeho slovo a slib. Má vpořádku své osobní, školní, a oddílové věci. Je schopen vysvětlit, co to znamená být zodpovědný a jak to je v jeho osobním životě

Dokáže se spolehlivě alespoň den starat o mladší (sourozence, členy oddílu apod.). Dokáže na veřejnosti hájit skauting nebo nějaké nepopulární morální jednání (například zastat se šikanovaného spolužáka nebo nekrýt třídního rváče)

Aktivně se podílí na vedení oddílu, je vzorem mladším členům. Zodpovědně přistupuje ke své budoucnosti jak v oblasti vztahů, tak práce.

Jedná jako skutečně dospělý člověk, který je schopen unést nároky života zodpovědně za sebe, za druhé i za svět. – přitom tvořivě a s nadějí. Je oporou těm, kteří ho potřebují.

3) Správný vztah k přírodě

2) Propojenost současného světa

č.

5–8

8 – 10

11 –13

14 – 15

16 – 18

nad 19

(Umí pojmenovat správně i příslušníky některých jiných národů)

Dokáže jiným lidem vyprávět o tom, jak pochopil to, co čte nebo co se učí.

Dokáže vysvětlit, proč je pomoc chudým důležitá a co on pro to skám může udělat *)

Má přiměřenou představu o obchodní propojenosti naší země s ostatními částmi světa *)

Rozumí pojmu globalizace i důsledkům, které z toho plynou pro další vývoj lidstva *).

Uvědomuje si souvislosti svého jednání a svého poslání s procesem globalizace *)

Prokáže základní porozumění pro postavení člověka v přírodě (viz 14: ve smyslu „Pes je můj kamarád, ale je to něco jiného, než můj brácha“.) Správně se stará o domácí zvíře, rostlinu. Vypěstuje rostlinu ze semínka.

Chápe to, co se rozumí evolucí a dokáže uvést hlavní fakta, která dnes o ní známe. Dovede objasnit, proč evoluce není v rozporu s možností, že vesmír byl stvořen.

Klade si otázky týkající se hodnoty přírody a hledá na ně odpovědi (viz kompetence. okruhu 4) Dokáže vrstevníkům vysvětlit, v jakém smyslu je člověk součástí přírody a v jakém ji přesahuje.

Umí prostřednictvím objevování krás přírody nacházet duchovní rozměr svého života i duchovní rozměr přírody Aktivně přispívá k trvale udržitelnému rozvoji života na planetě Zemi.

Je rád v přírodě a umí se v ní přiměřeně chovat

*) Dále viz též dílčí kompetence environmentální a občanské (zejména 4.4 a 4.5.)

4) Planetární solidarita

č.

5–8

Umí říci, co má společné s ostatními dětmi

8 – 10

11 –13

14 – 15

Správně se stará o domácí zvíře, rostlinu. Vypěstuje rostlinu ze semínka.

Dokáže vysvětlit vrstevníkům příčiZúčastní se někte- ny toho, že ve rého z projektů na světě je tolik bídy pomoc dětem a utrpení. Zná aspoň některé v rozvojových zemích (Škola způsoby, jak se v Africe apod.). tyto bolesti dají odstraňovat nebo Dovede vysvětlit proč je taková zmírňovat. pomoc důležitá pro Připraví a uskutečty děti i pro něj. ní projekt zapojení Zajímá se o to, družiny do některého z celostátních jestli jeho rodina podporuje potřebné projektů pomoci lidi dětem v rozvojových zemích.

16 – 18

nad 19

Chápe duchovní, společenské, politické ekonomické a ekologické souvislosti nespravedlností v současném světě. Poznává jiné kultury a jejich rozmanitost chápe jako příležitost k lepšímu porozumění sobě i světu. Aktivně vystupuje proti nacionalismu a všem druhům nesnášenlivosti.

Připraví a s kmenem (oddílem) uskuteční projekt na pomoc skautům z chudších zemí. Aktivně se (v rodině, škole, zaměstnání, ve veřejnosti) zasazuje ve prospěch těch, kteří jsou ve světě znevýhodnění, odstrkovaní, ponižovaní a jinak deptaní.

DUCHOVNÍ ROZMĚR V PŘÍBĚZÍCH JEDNOTLIVÝCH BODŮ Vysvětlivky: Žlutě je zvýrazněno přímé vyjádření vztahu k transcendenci, jež je garantem duchovního rozměru skutečnosti i lidského života – Pravda a Láska. Světle modře je zvýrazněn nepřímý poukaz k duchovnímu rozměru života - tedy k přesahu individuální existence vůči druhým, vůči smyslu i vůči Tomu, co naše vztahy s druhými nese – tedy Lásce – a dává našemu pobývání smysl – tedy Pravdě. KDO JSEM

Já a můj život 1. stupeň Dlouhý šedohnědý hábit bývalé královské dcery vyvolával v lidech okolo udivené pohledy, ale také respekt. Ona se však nedívala nalevo ani n

kterou procházela, byla velice zchátralá a plná lidí, co se živili krádežemi nebo něčím ještě horším. Došla k polorozpadlému domu a vstoupila dovnitř. V jedné z místností našla asi desetiletého chlapce. Stačilo pár vět a následoval ji ven. S někým takovým se ještě nesetkal. Byl to sice zlodějíček a příležitostný kapsář, ale ona věděla, že každý člověk je v jádru dobrý. Když mu v klášteře dají lásku a vzdělání, zachrání ho. 2. stupeň Vešel do chrámu a užasle se zastavil. Obrovská místnost byla tak majestátní, že ho napadlo, jak dokázali dávní stavitelé něco takového vytvořit. Co je vůbec vedlo při díle, které přesáhlo jejich životy o stovky let? Přešel doprostřed, posadil se a položil svůj meč před sebe. Zavřel oči a vnímal atmosféru místa, na kterém se psala historie řádu Akarských rytířů. Jako by slyšel tiché hlasy těch, kteří ho tu předcházeli. Co mu to sdělovali? S čím se na něj obraceli? K čemu ho zvali? Tu do chrámu pronikl paprsek světla, který se prodral do té doby zamračenou oblohou. To byla pro něj odpověď: Zvali ho k cestě za Světlem. 3. stupeň Odložila knihu, kterou právě dočetla, a sfouknula svíčku. Místnost osvětloval jen krb a měsíc, který prosvítal skrz velké okno. Začala přemýšlet o posledních měsících. Od chvíle, kdy její otec zemřel a ona se stal vévodkyní, se musela starat o celou zemi i všechny její obyvatele, kteří dosud spoléhali na něj. Bolestně si uvědomovala, jak je slabá a nezkušená. Bez pomoci nebude stačit její snaha vládnout co nejlépe. Ale odkud přijde pomoc? Kde najít sílu a moudrost? Naději a odvahu pro tenhle přetěžký úkol? Její ruce se mimoděk sevřely na prsou – a v nich ucítila malou medajlku, kterou jí kdysi věnovala maminka. Je na ní napsáno „Omnia vincit Amor“. Ano! To je odpověď na její strach i otázky. 4. stupeň Starý rytíř si unaveně sedl do trávy před pevností. Pozoroval skupinku mladíků, které celé odpoledne vyučoval, jak si nedaleko polehali do trávy, a až sem slyšel jejich nadšené předhánění se v tom, kdo bude lepší bojovník a kdo vykoná víc hrdinských skutků. Jako by v nich viděl sám sebe, když v jejich věku snil o slávě. Dnes ví, jak to bylo bláhové. Třicet let bojoval pro řád. Chránil poutníky a trestal lapky na kupeckých cestách. Vybojoval několik slavných bitev při obraně království. Po nocích hlídal klid prostých vesničanů. Ne sláva – služba. O to se v jeho životě jednalo. Ale trvalo mu dlouho, než to pochopil. Dnes je za to vděčný. Komu? To kdyby věděl, byl by už v cíli svého života. Zatím to jen tuší.

Moje svědomí 1. stupeň Rychle se schovala do nejbližší uličky a otevřela dlaň. Ležel na ní nádherný zlatý prstýnek s diamantem, který sklouzl té krásné paní z prstu, když projížděla ve svém kočáře městem. Dívka si toho všimla a okamžitě ho sebrala. Teď si prstýnek nasadila. Byl jí trochu velký, ale připadala si jako princezna. Napadlo jí, že ho dá tatínkovi a ten za něj nakoupí spoustu jídla a možná i jí nějakou dřevěnou panenku. Pak si vzpomněla na tu paní a uvědomila si, že ten prstýnek měla ráda a že určitě bude smutná, až zjistí, že ho nemá. Rozběhla se proto za kočárem, který jel pomalu, a brzy ho dostihla. Beze slova podala šperk oknem a rychle zmizela v davu. Doma řekla otci: „Našla jsem prsten, co spadl krásné paní z prstu. Chtěla jsem si ho nejdřív nechat, ale pak jsem jí ho vrátila.“ A on jí řekl: „Jsem rád, že jsi tak jednala. Hanbou bych se propadl, kdybys ten prsten nevrátila. Naším bohatstvím je naše čest.“ 2. stupeň Člen královské gardy pomalu procházel ztichlým palácem. Najednou uviděl v jedné místnosti světlo a krátce na to zaslechl i hlasy, které odsud vycházely. V téhle době tu nikdo neměl být! Už už se chystal rázně vstoupit do místnosti a narušitele vykázat, když mu došlo, že hovor těch neznámých se týká plánu na vraždu krále. Bez toho, že zjistí, kdo ten hrozný čin plánuje, těžko mu zabrání. Ze všech sil se snažil poznat podle hlasů, kdo to je. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že je to sám kancléř – králova pravá ruka. Kancléř si jej bohužel všiml. „Nic jsi neslyšel,“ zasykl kancléř. A před oči mu strčil tučně naditý váček zlaťáků: „Tohle bude tvoje, když budeš dělat, že jsi nic neslyšel.“ Co mu kancléř nabízel, byla skutečná podlost. Nejraději by toho křiváka srazil pěstí, ale včas si uvědomil, že tím by opravdu ztratil všechno. Beze slova se otočil a vyběhl do tmy chodeb. Nevěděl, co ho čeká, ale jistě věděl jedno: svého krále, kterého se zavázal chránit, nezradí. 3. stupeň Všichni členové skupiny seděli kolem ohně a tvářili se zamyšleně. Všem bylo jasné, že je potřeba určit, co budou dělat dál. Práce, kvůli které je před lety najal pán tohoto hrabství, už pro ně nebyla: vyčistili totiž celé toto území od lapků a jiných zločinců. A teď jim tedy pán hrabství vzkázal, že už o jejich služby nestojí. Ozývaly se nejrůznější návrhy, ale bylo jasné, že žádný z nich není cestou, která je zachrání. Až se ozval Ogden s tím, že by mohli přepadávat kupce cestující kolem. Měli by obživu a pán hrabství by je nejspíš znovu povolal do služby. Byl to skutečně ďábelský nápad a Ogdenovi se neuvěřitelnou výmluvností dařilo pro něj získávat jednoho za druhým. V tomhle byl Ogden skutečný mistr. Skoro všichni už začali pokyvovat hlavou. Tu mladá dívka přemohla svůj strach, vstala a zvolala: „Což jste se všichni zbláznili? To máme pošlapat všechno, kvůli čemu jsme žili i sloužili?! I kdybych hlady měla zemřít, na tohle nepřistoupím!“

4. stupeň Agardas se posadil na zem a usedl před ni na jemnou jarní trávu. Putoval dva dny, než se mu konečně podařilo najít místo, které považoval za to pravé. Z nevysokého kopce měl rozhled do okolního kraje. Nad hlavou mu svítily hvězdy a měsíc. Byl vyslán na tradiční cestu, při které měl přemýšlet o sobě: A tady konečně mohl soustředit svou mysl Seděl tam dva dny, bez jídla a jen s trochou vody. A sám. Jen se svou myslí, v níž bylo mnohem víc otázek než odpovědí, a s touhou být mužem, jehož charakter je jako z křemene a na něhož se ostatní budou moct spolehnout. Nebylo by lepší, kdyby místo toho strávil ten čas v rozhovorech s moudrými muži řádu? Nebo četbou knih, které nesly v sobě slova poznání? Před jeho vnitřním zrakem se ale začaly ukazovat události a situace, které mu o něm samém řekly víc, než by dokázala všechna moudrost starců i knih. Najednou viděl, kolik v něm samém je ještě strachu, nepoctivosti a někdy i sobectví. Jak, že si toho dosud nevšiml? Tak kvůli tomu byl vyslán do téhle samoty! Osobní rozvoj 1. stupeň Stříbrný svit měsíce osvětloval malou mýtinu a zaháněl tak tmu, která panovala v lese okolo. Mladá potulná zpěvačka si pohodlně sedla a upravila si za zády deku, aby ji netlačil velký kámen, o který se opírala. Chvíli se zamyšleně dívala na hvězdy, pak vzala do ruky lyru a začala hrát. Vzpomínala, jak se včera setkala s nejslavnějším trubadúrem své doby. V duchu si představila písně, které mistr hrál a pokusila se ho napodobit. Nešlo to. Prsty se jí zapletly a lyra vydala nepěkný zvuk. Zkusila to znovu a pomaleji. A znovu… Konečně to bylo lepší. Usmála se. Měsíc dávno zapadl za stromy a mýtina se utopila ve tmě, ale údolím byly stále slyšet tóny dívčiny lyry. 2. stupeň Mladý vévoda na okamžik zavřel oči, aby si utřídil myšlenky. Když je otevřel, sluhové právě vyprovázeli poslední z poddaných ven ze sálu. Poprvé celý den přijímal lidi z vévodství, aby řešil jejich spory a vyřizoval stížnosti. Snad stokrát se v duchu zlobil na sebe za to, že se dříve víc nezajímal o otcovy každotýdenní povinnosti a radši jezdil na hony a za zábavou. Teď musel rozhodovat a často nevěděl jak. Začal přemýšlet a zpětně si vybavoval jednotlivé spory. Uvědomil si, že několikrát nerozhodl zrovna spravedlivě. Příště bude muset soudit lépe. Čeká ho tvrdá práce na sobě samém. Je jeho povinností k poddaným, aby se naučil být spravedlivým vládcem. 3. stupeň Užasle si prohlížela budovu univerzity před sebou. Univerzita založená před několika sty lety byla místem, kde byly shromážděny největší znalosti lidstva. A ona se do ní chystala nastoupit. Hlavou ji proběhly poslední čtyři roky. Neuvěřitelně dřela, schovávala každý měďák, který se ji podařilo získat, a večer četla každou knihu, ke které se dostala. Bylo to namáhavé a několikrát to chtěla vzdát, ale nakonec vytrvala a nyní byla tady. Konečně se mohla přihlásit a stát se stu-

dentkou nejvýznamnější školy na světě. Věděla, že to dá ještě spousty práce, ale toužila po poznání a byla ochotna kvůli němu tvrdě pracovat. 4. stupeň Temnou místnost osvětloval nejen oheň z velkého krbu, ale také dvě svíce na velkém stole uprostřed. Stůl i všechny regály okolo stěn byly doslova zavaleny knihami. Uprostřed toho všeho za stolem seděla žena a pomalu upíjela z hrníčku čaj, zatímco pozorně pročítala tlustý svazek vázaný ve světlé kůži. Na stole byly ještě misky různé velikosti a v nich bylo cosi, co žena čas od času pečlivě zkoumala. Podle výrazu její tváře se zdálo, že se blíží k jakémusi rozuzlení velkého tajemství. Měla za sebou desítky let obětavé a usilovné činnosti. Teď vypadala jako horolezec, který se blíží k vrcholu hory. Tím vrcholem bylo totiž tajemství hmoty, před kterým zatím lidstvo bezradně přešlapovalo, zmítané bídou, hladem i nemocemi. A ona tušila, že jejím posláním je najít k tomu tajemství klíč. MŮJ KAMARÁD

Lidé a vztahy 1. stupeň Erital se zájmem zvedl hlavu a začal vnímat rozhovor. Profesor měl právě u tabule Mustafu, studenta z Arábie, jediného cizince na škole. Jeho otec byl vyslanec na královském dvoře. Mladík nejenom že měl snědou kůži, ale navíc neuměl moc dobře mluvit královským jazykem. Studenti i profesoři se mu smáli za jeho lámanou řeč. Profesor Mustafu s výsměšnými slovy poslal sednout. Hodina skončila a studenti se vyhrnuli pryč ze třídy. Jen chlapec z Arábie si pomalu balil věci. Tvářil se nešťastně. Erital ho chvíli pozoroval. Mustafa zde byl jako opuštěný trosečník na moři, který zatím marně vysílá své SOS. Zoufale potřeboval kamaráda. Dokáže jím být Erital? Nevěděl, ale v tu chvíli mu přišlo, že není nic důležitějšího, než aby to dokázal. 2.stupeň Vztekle odhodila misku s jídlem a vyběhla od společného ohně. Prodírala se hustým lesem, cestou necestou – jen větve smrků ji šlehaly do rukou a tváří. Hněv ji pomalu přecházel. Uběhla sotva půl míle a zastavila se. Zamyšleně se ohlédla. Anita, i když ji tak hrozně naštvala, byla skoro jako její sestra. Ani by nespočítala, kolikrát si navzájem pomohly a zachránily život za tu dobu, co dělají průvodkyně karavan. Vydala se zpět. Bylo by hrozné kvůli malicherné hádce zahodit takové přátelství.

3.stupeň Erital si znaveně sedl na lavičku před školou. Byl unavený z neposedných studentů, které v místní škole den co den učí. V zamyšlení si ani nevšiml, že přímo u něj zastavil kočár a vystoupil z něj muž – sice ještě mladý, ale podle vystupování i oblečení už požívající úctu okolí. „Eritale, Eritale, konečně jsem tě našel!“ zvolal a s otevřenou náručí se vrhl k Eritalovi. Ten byl ale zjevně ohromen a jen udiveně blekotal: „Prosím, pane, prosím …“ Ale ten vzácný příchozí s naprostou jistotou pokračoval: „Eritale, to jsem přece já, Mustafa. Tvůj kamarád. Tys mi jediný pomohl, když jsem byl ubohým trosečníkem ve vaší zemi. A já jsem na tebe nikdy nezapomněl. Dnes jsem místodržícím v Arábii, ale naše přátelství pro mě znamená mnohem víc.“ 4. stupeň Rozhlédla s kolem sebe. Připadala si ztracená a osamělá. To, že ji Erik opustí kvůli „té dívce“, nebyla sice pro ní úplně rána z čistého nebe, protože už delší dobu jí cosi signalizovalo, že mezi nimi není všechno v pořádku, ale přece jen takový konec nečekala. Věřila, že nejen její ruce, ale i její krása a péče budou pro Erika dostatečně silným poutem, aby se od ní nedokázal opustit. Ano, stěžoval si, že mu bere svobodu, ale to všechno strachování o něj přece bylo z lásky. Začala přemýšlet, jestli tento strach nezpůsobil konec jejich vztahu. Něco jí začalo napovídat, že pravá láska by naopak měla strach zahánět. Strach svazuje, ale pravá láska dává svobodu. Moje vztahy 1. stupeň „Na toho si dávej pozor, je to syn Dalistarského knížete, o jejich zemi se říká, že je plná čarodějů. I on prý čaruje.“ Zašeptal mu do ucha Korton, právě když kolem nich tento chlapec přešel. Dalistarské knížectví opravdu nemělo v království moc dobrou pověst. Jenomže Vojena, syna Dalistarského knížete, přece znal dobře. Kolik her už spolu absolvovali? Kolik soubojů spolu svedli. A nepomohl mu už Vojen stokrát v různých potížích? A tak se obrátil ke Kortonovi, kterému ostatně přezdívali Svárlivec, protože neustále vymýšlel nějaké pletichy, a pevně mu opáčil: „Vojena znám. To je můj kamarád. Dobrý kamarád, abys věděl. Pozor si budu dávat. Ale na tebe, Kortone, abych nakonec nenaletěl tvým pomluvám a neubližoval druhým tak, jak to děláš ty!“ 2. stupeň Dívka se podívala ven z okna. Pomyslela si, že je škoda, že její kamarádka Felistrea je zrovna teď nemocná, když je venku tak nádherně. Rozhodla se, že ji navštíví, aby měla alespoň nějakou radost. Zrovna se chystala vyrazit na cestu přes celé město, když se přihnaly dvě dívky ze sousedství. Do města právě dorazila armáda Akarských rytířů. Kamarádky ji lákaly, ať se jde s nimi na tu slávu podívat. Představila si tu nádheru, průvod městem, rytíři na koních oblečení do kovových brnění, všude spousta vlajek … a zatoužila se tam jít podívat. „Tak půjdeš? Nač ještě čekáš,“ naléhaly dívky nedočkavě. Jak ráda by šla s nimi! Jenomže pak si uvědomila, jakou radost by mohla způso-

bit nemocné Felistree a zakroutila hlavou: Ráda bych šla s vámi, ale, radši půjdu navštívit Felistreu. Je nemocná a já ji můžu aspoň takhle potěšit.“ 3. stupeň Princezna se odněkud přihnala a popadla svou komornou za ruku. Zatáhla ji do nejbližšího výklenku, tak aby nikomu nebyly na očích. Ty dvě spolu vyrůstaly odmalička. Komorná, která jako sirotek vyrůstala na královském hradě, byla princezninou nejlepší kamarádkou. Odjakživa si svěřovaly ta největší tajemství. Teď své přítelkyni vyprávěla o tom, jak se seznámila s jedním z mladých rytířů a jak se jí líbí. Pak ale nastala po princezně sháňka, protože nastávala pravidelná večerní ceremonie, a tak komorná osaměla. Ovšem jen na chvíli. Hned se k ní přitočily dvě dívky, dcery králových ministrů a začaly vyzvídat: „Řekni nám, o čem jste si šeptaly s princeznou. Že to bylo o tom rytíři, který na ní může oči nechat?“ Když viděly, že komorná se k ničemu takovému nemá, zkusily ji nejdřív podplatit krásnými náušnicemi, pak jí hrozily, že jí všude pomluví – ale neuspěly. Komorná by za nic na světě nezradila svou nejlepší kamarádku princeznu. 4. stupeň Ta černovlasá kněžna byla neuvěřitelně okouzlující! Johan si to nejdřív nechtěl připustit, ale jeho oči se čím dál tím častěji obracely právě k ní. Neznal ji, ale přitahovala jej silou, které stále hůř odolával. Až dosud si nedovedl představit, že by ho mohlo vůbec něco tak ovládnout. Vždyť to není tak dávno, co Blance – své mladé manželce, která zůstala doma s jejich prvním dítětem – sliboval „lásku, úctu a věrnost – a že ji nikdy neopustí.“ Náhle stála ta černovláska před ním. „Vidím, princi, že jsem vám nezůstala lhostejná,“ prohlásila zvonivým, sebevědomým hlasem. „Možná vás bude zajímat, že ani vy jste neunikl mé pozornosti,“ dodala s úsměvem dodala. Johan cítil, jak jeho nitrem lomcuje divoká směs pocitů. Chápal, že pokud ještě chvíli popustí tomu všemu uzdu, rozmetá všechno, v co dosud věřil a kvůli čemu žil! „Snad jste neztratil hlas?“ poněkud posměšně se zeptala kněžna. Johan se vzpamatoval. „Neztratil jsem hlas,“odpověděl pevně, „a neztratím ani svou část, ani svou lásku..“ Uklonil se a vydal se za svým přítelem, kterého právě uviděl, jak přichází…. Komunikace mezi lidmi 1 stupeň Probudila se, až když ji paprsky tropického slunce začaly bodat do očí. Otevřela je a lekla se, když nad sebou spatřila černou tvář. Odkulila se trochu stranou a uvědomila si, že po ztroskotání lodi zůstala sama na opuštěném ostrově. Domorodec, který ji vystrašil, stál kousek od ní. Bylo mu také přibližně patnáct let, ale nevypadal hrozivě, spíš trošku zvědavě. Dívka domorodce pozdravila a zasmála se, když chlapec zkusil její pozdrav napodobit. Domorodec se na ni udiveně díval, pak se rozesmál taky. I když neuměli společně ani jedno slovo ze svých jazyků, smíchu rozuměli oba. Ještě, že je takováhle řeč, které rozumějí všichni

2. stupeň Nejstarší královský syn se vrátil z cesty za mudrcem. „Co říkal, otče, vlastně ani nevím. Byl jsem po té cestě tak utrmácený, že když jsem k němu přišel a on mě nechal stát, aniž by mi posloužil aspoň lázní a pořádným křeslem, zpražil jsem ho a dál už jsem se s ním nebavil,“ hlásil nejstarší králův syn. Král ale smutně potřásl hlavou a podíval se na druhého syna. „Ano, otče, něco říkal. Ale bylo tam tolik nádhery, že jsem se na jeho řeč vůbec nedokázal soustředit. Jen ta nádhera ke mně mluvila. O tom bych ti dokázal vykládat celé hodiny.“ rozplýval se prostřední syn, ale král jeho nadšení neocenil. S nadějí se obrátil na nejmladšího syna. „Slova, která ten mudrc sdělil, jsem pro tebe, otče, uchoval. Toto je tedy zpráva pro tebe: Kdo moudře mluví, sází růže, kdo moudrému naslouchá, ty růže zalévá, ten, kdo ví, kdy má moudře mluvit a kdy pozorně naslouchat, pěstuje sad.“ 3. stupeň Lenivý polední úpal proťaly hněvivé chlapecké hlasy. Jak dobře ty hlasy Marie znala! Seběhla dolů a za rohem domu spatřila svého mladšího bratra a jeho kamaráda, jak na sebe křičí. Povzdechla si, ti dva se často hádali kvůli maličkostem. Přiběhla k nim a stoupla si mezi ně. Oba byli tak zabráni do své hádky, že jen překvapeně zamrkali, když se najednou mezi nimi objevil někdo jiný. „Ségra, řekni mu, že je blbej“ vzpamatoval se rychleji její mladší bratr. „Jo,“ jakoby vážně přisvědčila Marie, „Ale nejdřív ještě musím zjistit, co mám zase od Bernarda vzkázat já tobě, Francesco. A aby to bylo spravedlivé, tak ještě musím oběma z vás natrhnout kalhoty a pořádně vyprášit zadek …“ To už oba kluci nevydrželi a začali se smát. Bylo vyhráno. Aspoň pro tentokrát 4. stupeň Když před ní vykoukly první střechy domů ve vesnici, ucítila zachvění, jak dostala trému. Tenhle úkol ji vůbec netěšil, ale nedalo se nic dělat, splnit ho musela. Jeden z chlapců ve vesnici měl těžkou nemoc, která nebyla sice na první pohled patrná, ale v krátké době by bez operace pro něj znamenala nevyhnutelnou smrt. A teď mistr lékařského umění poslal ji, svou mladou asistentku, na kterou nejvíce spoléhal, aby rodičům vysvětlila situaci a přesvědčila je o nezbytnosti operace. Jak přemýšlela o svém úkolu, došla k jejich domu. Zhluboka se nadechla a zaklepala na dveře. Pomoc druhým 1. stupeň Otec přišel domů a hned ve dveřích poděkoval nejstaršímu synovi za uklizený dvůr. Ten se na něj podíval překvapeně, protože byl celý den v lese, kde chystal dříví na zimu. Oba se otočili na maminku, ale ta odmítavě zavrtěla hlavou a vesele odpověděla, že to byli nejspíš domácí skřítci. Pak všechny popohnala, aby mohla na stůl začít dávat večeři. Nejmladší dcera se spokojeně usmívala, měla radost, že ostatní jsou rádi za uklizený dvůr. Slíbila si, že si nehrála na dobrého skřítka naposled.

2. stupeň V zatáčce byl vidět vůz, který napůl ležel v příkopě. Vozka na kozlíku zoufale pobízel koně, ale vyčerpaná zvířata nebyla schopna vůz vyprostit. Cesta byla široká, a tak neměl první z několika rytířů, kteří okolo projížděli, problém vůz objet. Vůdce rytířů ale všem přikázal zastavit a sesednout z koní. Pak deset silných mužů zocelených cvičením zabralo a společně se jim podařilo zapadlý vůz vyprostit. Vůdce odmítl od vděčného vozky nabízenou minci. Rytíři se bez meškání vydali zpět do pevnosti. 3. stupeň Potichu zaklepala a počkala, dokud se dveře neotevřely. Bydlel tu její kamarád, se kterým se chtěla jít toulat po ulicích. Byla docela překvapená, že odmítl. Jindy ji ochotně následoval a spolu vymýšleli spoustu věcí, u kterých se skvěle bavili. Omlouval se jí, že nemůže, protože jeho maminka onemocněla, a tak se musí starat o celou domácnost. Dívka se okamžitě nabídla, že mu pomůže, ale on nechtěl. Nenechala se odradit, proklouzla kolem něho a skoro se lekla, jaký byl v jindy tak pečlivě uklizeném bytě nepořádek. Společně se pustili do uklízení a brzy byli hotovi. Pak ještě uvařila večeři, která jemu i jeho nemocné mamince chutnala. Když se s ní večer loučil, velice jí děkoval. Ona slíbila, že přijde zítra zas. 4. stupeň Spoušť, kterou po sobě zanechala noční povodeň, byla příšerná. Akarští rytíři byli zvyklí na pomoc při katastrofách. Čelit různým pohromám – ať válečným, nebo přírodním, bylo přece jejich posláním. To, co ale viděli tentokrát, překonávalo vše, co nejen zažili sami, ale i o čem psaly jejich kroniky. Jejich templ umístěný na temeni horského hřebenu byl jediným místem, které v okruhu desítek kilometrů zůstalo ušetřené. Všude jinde zasáhla povodeň a teď po ní zůstaly trosky domů, páchnoucí bahno smísené se splašky z kanalizace – a desetitisíce zoufalých lidí bez přístřeší. Akarští rytíři se bez váhání vrhli do záchranných prácí. SVĚT KOLEM NÁS

Já a demokracie 1. stupeň „Hlupák! Má víc štěstí než rozumu, ještě že jsem ho slyšel“ Bručel strážný, když tahal napůl utopeného mladíka z vodního příkopu. „Ta cedule vstup zakázán tam není proto, že knížete baví rozkazovat, ale že je vytažený padací most! Pravidla jsou tu přece proto, aby nám pomáhala…“ 2. stupeň Mladý král se rozhlédl po lidech okolo sebe. Někteří byli staří rádcové jeho otce, ostatní patřili k jeho vlastním druhům, kteří teď plnili

v království spoustu důležitých úkolů. Svolal si je, protože rozhodnutí, které měl dnes udělat, bylo příliš zodpovědné, než aby ho mohl s jistotou učinit sám. Řada přítomných navrhla vlastní řešení. Král nejprve vyslechl všechny názory a společně je poté zvažovali. Nakonec spojili to nejlepší z několika návrhů a společně vytvořili řešení, které by nikdo z nich sám nevymyslel. Král zavolal posly, aby roznesli rozkazy. 3. stupeň Učitel vytáhl z police starou knihu a opatrně ji podal své studentce. Měla podivný název Ústava a jméno bylo zaručeně cizí. Zatímco si dívka listoval v knize, vyprávěl ji učitel o daleké zemi na jihu, kde nemají dědičného vládce. „V této zemi se pravidelně scházejí a rozhodují o tom, kdo ji na další rok povede. A o nejdůležitějších věcech hlasují sami.“ „A není to tam tak, že když není nikdo, kdo by všem ostatním něco nařídil, že pak nic nedělají? A že to co se dohodne nedodržují, když není někdo, koho by se báli?“ zeptala se. „Ale vůbec ne, je to tam tak už dvě stě let a zatím to vypadá tak, že kdo pravidla sám vymýšlí, tak je také více dodržuje“ Dívce to sice připadalo podivné a nezvyklé, ale napadlo ji, že tam jsou lidé určitě spokojenější, když můžou sami rozhodovat, jak se u nich budou věci dít. 4. stupeň Z hospody byly vytaženy všechny stoly a lavice, ale přesto spousta lidí musela stát okolo. Dnes se na návsi sešli všichni obyvatelé vesnice, aby se dohodli na pravidlech, jak letos naloží s penězi z daní, které jim zbydou poté, co odevzdají díl králi. Některé rodiny si připravily návrhy, o kterých se teď diskutovalo a hlasovalo. Učitel seděl před hromádkou papírů a všechno zapisoval, aby se později na nic nezapomnělo.

Já občan 1. stupeň Bouře odešla tak náhle, jako se objevila a zanechala za sebou naprostou spoušť. Pobořila ve vesnici spoustu domů a dokonce shodila několik stromů. Přívaly vody pronikly až do světnic a zaplavily mnoho sklepů. Obešel svůj dům a zjistil, že kromě několika poškozených kousků střechy a dřevníku přežil bez úhony. Mávl nad tím rukou a vyšel na náměstí. Velký strom tam spadl přímo na jeden z domů. Už se tam sbíhalo několik vesničanů, aby pomohli. Okamžitě se k nim přidal a začal organizovat záchranné práce. 2. stupeň Hraběnka se podívala z okna ven a pro jistotu si vzala ještě šálu. Pak otevřela dveře a v doprovodu jedné služebné nastoupila do kočáru. Kočí se ani nemusel ptát, okamžitě zamířil do městské nemocnice, která se starala o chudé nemocné obyvatele města. Hraběnka nejen že dávala nemocnici spoustu peněz na pomoc, ale navíc sama pravidelně jezdila pomáhat. Někteří její známí se sice divili, ale ona byla šťastná, když se

mohla starat o ty, kteří to potřebují. 3.stupeň Kníže se občas rád projížděl sám po svém panství. Měl rád svého koně, čerstvý vzduch mu dělal dobře a občas se i dozvěděl něco zajímavého. Na kraji cesty míjel starého vejminkáře. Sázel okolo cesty třešňovou alej. Kníže ho chvíli sledoval a pak se ho zeptal. „Proč to děláš? Vždyť se jen těžko dožiješ zralých plodů na těchhle stromech.“ „Milostpane,“ odpověděl stařeček, „já si už užil třešní jen dost, protože jiní je pro mne zasázeli. Nedělám to proto, abych sklízel, ale abych udělal ostatním radost a taky proto, že alej okolo cesty prostě patří…“ 4. stupeň Sochař zastavil, a snad už posté se zadíval na starou oprýskanou sochu prvního starosty města, která kdysi hrdě zdobila náměstí. Pamatoval si, jak ji kdysi jeho mistr vytesal na památku člověka, který vždy říkal: „Neptej se, co mohou pro tvoje město udělat ostatní, ptej se, co pro něj můžeš udělat ty!“ Lidé se tím řídili, protože on sám jim šel příkladem a pro blaho ostatních pracoval ve dne v noci. Dnes byl ale na sochu spíš žalostný pohled, byla pokrytá mechem a holubím trusem, rysy obličeje se už skoro nedaly rozeznat. „Někdo by s tím měl něco dělat,“ pomyslel si sochař. A pak mu blesklo hlavou: „Neptej se, co mohou pro tvoje město udělat ostatní, ptej se, co pro něj můžeš udělat ty!“ Za chvíli se vrátil s pomocníkem a společně se pustili do opravy. Trvalo to několik dní, ale nakonec socha zářila, jako by byla nová. Propojený svět 1. stupeň Chlapec vyběhl posledních pár schodů a udýchaně se zastavil. Stál na nejvyšším přístupném místě města, na vyhlídkové římse Věže čarodějů. Pod ním se otevíral nádherný výhled na městský přístav. Fascinovaně pozoroval ruch běžného dne pod sebou. V dálce na obzoru byla vidět spousta plachet. Přímo v přístavu se navzájem vyhýbaly bachraté obchodní koráby i štíhlé válečné nebo hlídkové lodě. Mezi nimi se proplétaly menší plachetnice a velké přepravní čluny. Byly tu zakotveny lodě nejrůznějších tvarů a stavitelských stylů. Lodě z blízkých knížectví, ale i vzdálenějších království. Dokonce mohl pozorovat i několik lodí z daleké a napůl mystické Arábie. Přitom ho napadlo, kolik věcí se vlastně dováží přes oceán – čaj, kakao, koření, rýži, bavlnu, hedvábí… Připadalo mu, že tady na jednom místě má na dlani celý svět. 2. stupeň Královna se rozhodla uspořádat velkou slavnost v zahradním parku. Protože ale park nebyl dlouho používaný a sloužící na zámku by si s touto událostí sami neporadili, pozvala do zámku mnoho lidí různých profesí – od řemeslníků na opravu altánu, přes zahradníky na vyčištění záhonů, hudebníky na program a kuchaře na přípravu občerstvení.

Královna se okna zámku dívala na zajímavou podívanou, jak tato rozmanitá směs lidí pracuje na zahradě na společném díle. Uvědomila si, jak moc je každý v království potřeba. Každý umí něco a všichni se navzájem potřebují, aby věci fungovaly tak, jak mají. 3. stupeň „A není to, že všechno souvisí se vším, jenom taková líbivá průpovídka?“ obrátil se učedník na mistra alchymistu. „Jak třeba já souvisím s nějakou trávou, nebo mořem, které jsem nikdy neviděl?“ „Nejen že spolu souvisíte, oni jsou dokonce tvojí součástí a naopak. Tráva je potravou zvířat a ty pak potravou tvojí, krev která ti teče v žilách byla kdysi deštěm i vodou oceánu. Až se přestaneš zajímat o průpovídky a začneš postupně po jednom promýšlet pavučinu vazeb a vztahů, které říkáme svět, začneš poznávat tajemství alchymie.“ 4. stupeň Vesničané se sešli na okraji obecní pastviny, na které obecní pastýř pásl stádo, ve kterém měl každý svou ovci. Letos byl dobrý rok, a tak se bavili o tom, jak naložit s přebytky. „Já bych si koupil další ovci,“ povídá Matěj, „budu mít víc mléka, parenice udělám víc…a jedna ovečka na pastvině navíc se snadno uživí.“ Ostatním se to zalíbilo a začali uvažovat o tom, že si také pořídí další ovci. Když už skoro vyrazili do města na trh, povídá starý výminkář: „To nedělejte, abyste nedopadli jako Žďárečtí! Ti také stále přidávali na svou pastvinu ovci za ovcí. A jak ovcí přibývalo, tak se pásly stále níže a níže, takže tráva nestačila dorůstat, až pastvinu vypásly a zničily. Víte, ono vše má své meze. Každý si říká, že zrovna ta jeho malá ovečka přeci nic nepokazí, ale dohromady to je pak nápor. Nejprve promyslete, kolik ovcí pastvina uživí, aby se tráva zvládla obnovovat, a pak teprve kupujte. Tak je to.“ Různost světa 1. stupeň Když po dlouhé cestě dorazila do této podivné země, cítila se tu cize a ztraceně. Lidé byli tak odlišní od lidí u nich doma. Nerozuměla ani jejich slovům, ani jejich zvykům. V první chvíli ji napadlo, že nasedne na loď a vydá se na cestu domů. Nakonec ji přemohla zvědavost a ona se rozhodla vydržet a poznat je. Nakonec za to byla ráda. Když se s nimi seznámila, zjistila, že zdejší lidé jsou stejní jako u něj doma. Někteří dobří, jiní zlí, ale spousta takových, kteří se mohou stát jejími přáteli. 2. stupeň Opatrně se proplétala davem a hledala stánek, u kterého se prodávaly byliny, pro které ji poslala její učitelka. Tohle bylo tržiště, na kterém se objevilo každé zboží, které dovezly lodě do Olentského přístavu, a bylo to tržiště, na kterém se zastavil každý námořník, který se ocitl v přístavu. S úžasem sledovala snědé námořníky z Arábie, ještě tmavší z Afrikánie nebo malé obratné muže z dalekých východních zemí. Fascinova-

lo ji, že všichni tihle rozdílní lidé tu spolu čile obchodovali. Když sledovala nabídku různých obchodníků, uvědomila si, kolik různých krásných i užitečných věcí dokáží ti cizinci vyrobit – byla si jistá, že ledacos z toho by nikdo z jejich města nikdy nezvládl. Konečně uviděla léčitelský krámek a rozběhla se nakoupit, co potřebovala. 3. stupeň Skupinka vyslanců, která dorazila ke královskému dvoru, vzbudila spoustu zvědavých otázek. Nebylo se čemu divit, všichni měli tmavou pleť, mluvili mezi sebou podivným jazykem a navíc přijeli na zvířatech, která se koňům podobala jen vzdáleně. Jeden z nich naštěstí mluvil docela obstojně jazykem království. Ten teď rozmlouval s králem. Vyprávění cizinců naslouchali starý králův rádce, který si potom stěžoval přátelům: „No kam ten svět spěje. Představte si, že v té zemi jedí skoro pořád takové divné koule, co rostou pod zemí. Říkají tomu bandory nebo brambory nebo tak nějak. Taková podivnost se u nás nikdy neuchytí…“ 4. stupeň „Tak teď nám vládne královna, to jsme to dopracovali,“ pronesl hromotlucký válečník opřený o bar. „Ženská! Ty neuměj ani vládnout, ani bojovat. Měly by sedět doma, vařit a starat se o děti.“ „Prosím, můžete to zopakovat? Asi jsem vám špatně rozuměla,“ ozvalo se za ním jemným hlasem. „Řikal jsem, že ženský neuměj ani vládnout, ani bojovat!“ Zavrčel a ani se neohlédl. „V tom případě s vámi musím zásadně nesouhlasit. Kdybyste byl tak laskav a otočil se, ráda vám řeknu do očí jeden přesvědčivý argument.“ Válečník se otočil a rozhodnut, že s tou drzou ženskou rychle zatočí, napřáhl ruku k úderu … Když se sbíral ze země, napadlo ho, že by si příště možná mohl dávat pozor na to, co říká.

Příběhy našeho světa 1. stupeň Užasle listovala knihou a měla radost z každé nové stránky. Musela ale dávat pozor, aby ji nepoškodila, protože byla doopravdy stará. Když objevila v jedné prastaré jeskyni truhlu a v ní knihu v kožené vazbě, ještě netušila, jaký poklad to je. Byla to kronika od nejslavnějšího kronikáře, která se před moha staletími ztratila. Ona ji opět našla a mohla proto číst příběhy ze dnů, kdy první král zakládal první lidské království v tomto světě. Před očima se ji míhali dávní hrdinové, jako by doopravdy viděla jejich slavné skutky, ze kterých dnes už zbyly jen neurčité legendy. Neschopna přestat luštila stránky starobylého runového písma pro tuto chvíli zapomněla na vše okolo.

2. stupeň Děti byly překvapené, když je jejich učitelka vzala místo vyučování do parku, který byl přilehlý ke královskému paláci. Strážci se na ně usmáli, otevřeli bránu a pustili je dál. Prošli velikým parkem a zastavili se u několika kamenů. Všechny vypadaly velice staře a byly podivně uspořádané. Když se třída utišila, začala učitelka vyprávět o tom, jak kdysi na tomhle místě stál chrám. Povídala jim o dávných časech a před jejich zraky se odehrávaly události staré tisíce let. 3. stupeň Karavana odpočívala a cestující využívali příjemné chvilky ve stínu k osvěžení těla i ducha. „Jak to děláš, že se dokážeš vždycky s každým dohodnout?“ zeptali se přátelé úspěšného kupce z karavany. „To je jednoduché, rád se o to s vámi podělím. Jako malý kluk jsem obsluhoval v krčmě v přístavu. Scházeli se tam lidé z nejrůznějších zemí, šla mi z nich hlava kolem. A jaké vyprávěli příběhy! Rád jsem je poslouchal – a díky tomu jsem postupně začal chápat jejich uvažování. Zjistil jsem, že čin, který se zdá podivný, může být z jiného úhlu pohledu rozumný a pochopitelný. Proto i teď, když s někým jednám, se snažím porozumět jeho životnímu příběhu. Pamatujte přátelé, tajemství úspěchu je umět se podívat na svět očima druhých!“ 4. stupeň Poutník přišel na veliké staveniště. Už se chýlilo k večeru a byl tam téměř sám. Zajímalo ho, co se to tam děje, a tak když uviděl kameníka, zeptal se ho, co dělá. „Nevidíš, tesám sloup“ odsekl. Zachvěli si všiml sochaře a zeptal se ho také. „Tvořím sochu svatého Tomáše“. Odpověděl znaveně. Poutník zakroutil hlavou a šel dál a uviděl stařenku, která po řemeslnících uklízela. Zeptal se i jí, co dělá. „Stavím katedrálu pro slávu Boží“ odpověděla mu s hrdostí v hlase. „Vida,“ řekl si poutník,“ ne činnost sama, ale souvislost, příběh dává smysl. Vnímání přírody 4. stupeň Moc se těšil. Konečně se moudrý mnich uvolil, že ho bude učit a teď měla začít první hodina. Udivovala ho jen doba, kdy se měli sejít u západního portálu. Když chrámové zvony odbíjely desátou hodinu večerní, vyrazili oba na holý vrch, který se tyčil nad klášterem. Po cestě se setmělo a na obloze se rozzářily tisíce hvězd. Jeho průvodce ho vyzval, aby ulehl do měkké trávy a podíval se na nebe. Dlouho oba s údivem sledovali mlčky ten krásný obraz, který vytvářely malá světélka hvězd. Tu přerušil ticho: „To je nádhera, ale proč jste mne vzal sem? Čekal jsem, že budeme rokovat a že mne budete učit moudrosti.“ „Základem moudrosti“, odpověděl mnich, „je pochopení, že moudrost, dobro a zlo stejně jako krásu nevytváříme ale hledáme kolem sebe. Pokud dokážeš objevit krásu, hloubku a tajemství hvězdného nebe a přírody, snáze poznáš i nekonečnou hloubku, krásu a tajemství lidského nitra.

Dětský název:

Základní název:

Oblast:

Kdo jsem

B – Kvalita osobnosti a vnitřní život

Bod stezky:

Já a můj život

B.1 – Duchovní péče o sebe sama

Věk. kategorie:

Mladší skauti / starší skauti

Mladší skautský věk (11-13) / starší skautský věk (14-15)

Popis do stezky 1-2 Jsem rád/a na světě, i když život není vždycky snadný. Vím, že můj život má velikou cenu. Jsem totiž člověkem s jedinečným posláním. Aby se mi dařilo ho svým životem uskutečňovat, potřebuji radostné a chápavé srdce, schopné naslouchat a vnímat krásu.

Popis do stezky 3-4 Jsem rád/a na světě a vím proč. Jsem totiž člověkem s jedinečným posláním. Tomu můžu důvěřovat, protože nejhlubším základem toho všeho je Láska, které jako skaut/skautka slibuji věrně sloužit v každé době. Jí se chci učit rozumět, z ní chci brát svou sílu a svůj pokoj, svou odvahu a naději pro své životní poslání. K tomu potřebuji srdce schopné naslouchat, objevovat smysl věcí i událostí a vnímat krásu.

Aktivity St.

Plnění

1

Pokud chci více rozumět sobě a svému životu, splním vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Počet aktivit

Aktivity Zlepším se ve schopnosti tiše se soustředit na to, jak na mě působí věci a lidé kolem mě. Tomu, kdo mi to potvrdí, vysvětlím, jak jsem to své zlepšení poznal. Zlepším se ve schopnosti přemáhat svoje špatné nálady a rozmrzelosti. Za měsíc mi to potvrdí nějaký blízký dospělý a někdo z kamarádů. Vysvětlím svým vrstevníkům, jak chápu bod zákona „Skaut/skautka je veselé mysli“.

2

Ukážu na 2 konkrétních příkladech, jak i pohádka může být pravdivá. Přečtu si 3 bajky a zapíšu si, jaké z nich plyne ponaučení. Vyberu pět věcí (předmět, hudební skladbu, píseň, obraz apod.), které se mi líbí, a pět, které se mi nelíbí. Pokusím se zjistit, proč se mi ty prvé líbí a ty druhé ne. Připravím na výpravě či na táboře stezku, na níž bude aspoň pět pozoruhodných či krásných přírodních detailů.

2

3

Pokud chci více rozumět sobě a svému životu, splním vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Pokud chci více rozumět sobě a svému životu, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Zjistím, v čem se můžu spolehnout na sebe a v čem na ostatní členy své družiny. Dokážu se určitou dobu soustředit na nějakou důležitou otázku (např. „Co se mi včera skutečně povedlo?“, „Komu bych v oddílu měl víc pomáhat a proč?“). O výsledku si popovídám s někým, komu důvěřuji. Umím u pěti různých her určit, kvůli čemu je vlastně hrajeme (jaký je jejich smysl).

2

Umím vysvětlit, jaký je rozdíl mezi posláním a zaměstnáním. Vyberu si umělecké dílo, které se mi líbí (obraz, kniha, hudba, stavba…), a vysvětlím, proč se mi líbí. Pro svoje kamarády uspořádám přehlídku svých oblíbených písní (skladeb) a doplním to výkladem, proč se mi líbí. Vytvořím si svůj osobní erb nebo vymyslím své osobní heslo. Po dva týdny si budu každý den psát deník o tom, co jsem zažil a jaké byly mé pocity a co jsem si myslel. Pokusím se zjistit, co mi dělá radost a proč (napíšu si o tom zápis do deníku, pohovořím o tom s někým, komu důvěřuji, zúčastním se debaty o tom apod.). Připravím (např. pro družinu) prezentaci o osobě, která je mým vzorem. Prokážu na konkrétních případech (ze života, z dějin, z literatury apod.), že dokážu uvažovat o smyslu vlastního jednání i jednání druhých lidí .

2

Vyberu si z knih tři případy poslání a ostatní (třeba družinu) s nimi seznámím. Zlepším se ve schopnosti obnovovat svou vnitřní radost a pokoj způsobem, který si sám vyberu (poslech hudby, procházka přírodou, modlitba apod.). Dokážu vysvětlit základní náboženské symboly (kříž, Davidova hvězda, jing-jang, půlměsíc apod.). Připravím pro družinu aspoň půlhodinový program věnovaný umění, které se mi líbí (obrazy, fotografie, hudba, písničky, výtvarná díla), a pokusím se při tom přiblížit, co se mi na tom zvlášť líbí. Vyrobím si „sešit pocitů“, který obsahuje alespoň 8 mých pocitů. Ke každému pocitu nakreslím obrázek nebo přilepím výstřižky z časopisu, které vyjadřují daný pocit.

Pokusím se objevit svoje životní poslání a zhodnotím svoje předpoklady (tedy silné a slabé stránky) pro něj. S výsledkem seznámím někoho, komu důvěřuji. Připravím prezentaci nebo vyjádřím jinou vhodnou formou, proč je nenávist neslučitelná se skautingem.

4

Pokud chci více rozumět sobě a svému životu, splním dvě aktivity, které si určím.

Pohovořím s dospělým, kterému důvěřuji, o svých dosavadních zkušenostech s rozjímáním (vnitřním nasloucháním, meditací, modlitbou, přebýváním v tichu apod.).

2

Po dohodě s vůdcem/vůdkyní připravím program pro mladší děti, při kterém v tichu vyslechnou několikaminutovou skladbu, báseň, píseň apod. a poté na ni několika větami budou reagovat (např. vyjádří poděkování, popíší svůj vnitřní stav apod.).

Pokusím se vyjádřit pomocí symbolů (obrázkem či jiným ztvárněním) duchovní či abstraktní skutečnosti (pravda, láska, naděje, zoufalství, odpuštění, řád). Budu oporou (přístupem a případně pomocí při organizování) při uskutečňování oddílových rituálů a jiných aktivit směřujících k podpoře oddílové tradice a rozvoji duchovního života.

Dětský název:

Základní název:

Oblast:

Kdo jsem


Bod stezky:

Moje svědomí

B.2 – Mravní jednání

Věk. kategorie:



Popis do stezky 1-2 Skutečně chci žít podle skautského slibu a zákona. Rozumím tomu, proč je takový život správný. Proto se snažím poslouchat své svědomí, které mi pomáhá rozlišit, co je správné a co ne. Chci být spolehlivý/á a statečný/á, obstojím pak i v těžkých situacích. Chci být druhým správným kamarádem/kamarádkou. Pokouším se o to nejen v oddíle, ale i mimo něj.

Popis do stezky 3-4 Sliboval/a jsem, že budu věrně v každé době sloužit nejvyšší Pravdě a tady to můžu prokázat: vychovávat své svědomí, aby opravdu bylo hlasem Pravdy. Dávat dobrý pozor, podle čeho se vlastně rozhoduji. Dál chci upevňovat svůj charakter, protože jen tak dokážu uskutečňovat to, o čem vím, že je správné. Chci být spolehlivý/á a statečný/á, obstojím pak i v těžkých situacích a budu druhým oporou. Dokážu to nejen v oddíle, ale i mimo něj.

Aktivity St.

Plnění

1

Pokud chci pokročit ve svém mravním jednání, splním vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Počet aktivit

Aktivity Rozumím skautskému slibu a zákonu.

Když něco slíbím, zaznamenám si, zda jsem to splnil/a a jestli se na mě dá spolehnout (v období, které si ur2

čím). Alespoň ve třech situacích, na které se pamatuji a o kterých dokážu vyprávět, umím uznat před ostatními svou chybu a najít v ní poučení pro příště.

Zjistím, z čeho mám nejčastěji strach, a předložím záznam o tom, jak se mi jej během měsíce dařilo překoná-

vat. Svoje osobní, skautské i školní záležitosti si udržuji v pořádku. Alespoň u tří příběhů (z knihy, filmu, rozhlasu apod.) posoudím, kdy se postavy příběhu chovají dobře a kdy špatně. Alespoň měsíc se snažím dodržovat svůj vlastní „Modrý život“, na jehož pravidlech se dohodnu se svým rádcem/rádkyní (s rodiči, vůdcem/vůdkyní, duchovním, učitelem, apod.) tak, aby se co nejvíc zaměřoval na to, v čem se potřebuji zlepšit.

Dokážu v rozhovoru s dospělým, kterému důvěřuji, uvažovat při konkrétních příkladech ze svého života o tom, jak se vlastně rozhoduji, když jde o morální jednání. Přemýšlím o tom, co to znamená „žít skautsky“, a snažím se tak žít i mimo oddíl

2

Pokud chci pokročit ve svém mravním jednání, splním vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Určím si, ve kterých situacích budu v následujících dvou měsících zvyšovat svou odvahu a statečnost, a poté o výsledku podám zprávu. Vyberu si po dohodě s rodiči domácí povinnost, s níž mám problém, a alespoň dva měsíce se ji budu snažit zodpovědně plnit.

Seznámím se alespoň s jedním dalším souborem pravidel morálního života (Desatero, zákony Lesní moudros2

ti, Bušido samurajů, morální kodex buddhismu, apod.) a porovnám je se skautským zákonem. Vůdce/vůdkyně nebo rádce/rádkyně mi potvrdí, že jsem obstál/a ve třech konkrétních náročných situacích oddílového života (zranění, bouřka, konflikt, nároky na trpělivost, odvahu, sebezapření…) Svůj vlastní „Modrý život“, na jehož pravidlech se dohodnu se svým rádcem/rádkyní (s rodiči, vůdcem/vůdkyní, duchovním, učitelem apod.) budu dodržovat aspoň dva měsíce. Sestavím si svůj žebříček alespoň 10 hodnot (co je pro mě v životě důležité: např. rodiče, skauting, přátelství, peníze…) a zkusím zjistit proč jsou pro mě důležité. Pokusím se srovnat, co je pro mě v životě důležité, s tím, co je důležité pro někoho z mého okolí, koho dobře znám (moji rodiče, spolužák, sourozenec apod.), a o výsledku podám zprávu vůdci/vůdkyni nebo své družině.

3

Pokud chci pokročit ve svém mravním jednání, splním vyznačenou aktivitu a dvě další, které si určím.

Moje družina a vůdce/vůdkyně mi potvrdí, že se dokážu za své nedostatky a chyby omluvit. 3

Opakovaně prokážu, že se dokážu spolehlivě alespoň den starat o mladší děti (sourozence, členy oddílu...). Během půlroku se dokážu zachovat ve třech náročných situacích tak, že budu druhým oporou, což mi potvrdí moje družina (rodina, vůdce/vůdkyně, učitel či jiný zodpovědný dospělý). Vyberu si dvě své dobré a dvě špatné vlastnosti. Během jednoho měsíce se budu snažit dobré vlastnosti rozvíjet a ty špatné odstraňovat. Průběh si budu zaznamenávat a nakonec si o tom promluvím s někým, komu důvěřuji. Svůj vlastní „Modrý život“, na jehož pravidlech jsem dohodnu se svým rádcem/rádkyní (s rodiči, vůdcem/vůdkyní, duchovním, učitelem apod.) budu dodržovat aspoň půl roku. Představím družině svého oblíbeného hrdinu (z knihy, filmu…) a vlastnosti, které se mi na něm líbí.

4

Pokud chci pokročit

3

Když se rozhoduji o něčem závažném, dokážu se zamyslet nad tím, co mě k mému rozhodnutí opravdu vede. Prokážu to na třech konkrétních příkladech v rozhovoru s někým, komu důvěřuji.

ve svém mravním jednání, splním dvě vyznačené aktivity a jednu další, kterou si určím.

Pokusím se zjistit své dobré i špatné vlastnosti a spolu s někým, komu důvěřuji, si sestavím konkrétní plán, jak dál postupovat k dosažení nějakého zlepšení. Představím členům své družiny svůj žebříček hodnot a srovnám jej s hodnotami skautského zákona.

Promyslím si, na čem mi v životě nejvíc záleží teď a jak se to během mého života proměňovalo, a výsledek literárně nebo výtvarně vyjádřím (komix, příběh, reportáž …) Alespoň ve dvou případech dokážu na veřejnosti hájit skauting nebo se zachovat statečně v obtížné situaci, např. se zastanu šikanovaného spolužáka. Přijmu nějakou službu, která vyžaduje spolehlivost, a aspoň tři měsíce ji budu vykonávat.

Dětský název:

Základní název:

Oblast:

Kdo jsem


Bod stezky:

Osobní rozvoj

B.3 – Osobní rozvoj

Věk. kategorie:



Popis do stezky 1-2 Dovedu se zamyslet nad tím, kým chci v životě být, čeho chci dosáhnout a co proto musím udělat. Nedovolím vlastní lenosti, aby mi řídila život. I když se mi někdy nechce dělat spoustu věcí, přemůžu se, protože vím, že jsou důležité. Baví mě vymýšlet správná a účinná řešení problémů.

Popis do stezky 3-4 V životě mám splnit důležité poslání a k tomu se musím především naučit: dobře hospodařit s časem, rozvíjet své dovednosti i vědomosti a sebe skutečně ovládat. Naučím se o sobě a svém jednání přemýšlet tak, že se dokážu poučit jak ze svých chyb, tak úspěchů. Přemýšlím o světě, ve kterém žiji, a snažím se mu porozumět.

Aktivity St.

1

Plnění

Pokud chci přispět svému osobnímu rozvoji, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Počet aktivit

Aktivity Zamyslím se nad tím, co v životě dělám a není to zdravé, hospodárné nebo prospěšné. K tomu, abych to zlepšil, si vyberu jednu z následujících aktivit (nelze plnit na táboře a na dovolené): • 14 dní nebudu koukat na televizi • měsíc nebudu jíst sladkosti a „dobrůtky“ (chipsy, popcorn, čokolády...) • 14 dní nebudu hrát počítačové hry (počítá se i Playstation, Game boy...) • měsíc nebudu používat výtah a jezdící schody

2

Připravím část programu družinové schůzky, a pak si s rádcem/rádkyní nebo vůdcem/vůdkyní promluvím o tom, co se povedlo, co ne nebo kde jsem udělal/a chybu. Vyberu si jeden svůj nedostatek (např. lenost) a měsíc budu sledovat, jak na druhé nebo na mě působí, když tenhle nedostatek zvládnu, a když naopak ne. O průběhu podám na závěr zprávu někomu, komu důvěřuji. Nechám si od vůdce/vůdkyně, učitele nebo jiného dospělého doporučit knihu, která by pro mě mohla být přínosná, přečtu si ji a promluvím si o ní s tím, kdo mi knihu doporučil. Navštívím divadelní představení, koncert nebo výstavu a o svém zážitku napíšu krátký článek nebo o něm povím družině.

2


Během dvou měsíců se zlepším v tom, abych se věnoval i věcem, které mě nemusí bavit, ale jsou nutností (vyberu si například z úklidu klubovny nebo vlastních věcí, učení do školy, pomoci doma, stavby tábora...).

2

Vyberu si nějakou oblast života, která mě zvlášť zajímá, a budu se snažit se o ní co nejvíce dozvědět (četbou časopisu, knih, debatou, pomocí internetu atd.). Na základě toho, co se dozvím, připravím pro svou družinu malou přednášku, hru, kvíz apod. Najdu si spolehlivý lék proti nudě, napíšu si na něj recept a budu ho pravidelně užívat. Vyberu si pět uměleckých děl (staveb, obrazů, skladeb…) a porovnám je mezi sebou (čím se liší, co mají společného, jak na mě působí…). Při plnění náročnějšího úkolu (stavba něčeho na táboře, velký úklid klubovny, projekt do školy) hospodařím s časem tak, že úkol zvládnu ve stanovené době.

3


Mám přehled o knihách a časopisech, které souvisí s některým z mých koníčků nebo zájmů a pravidelně je čtu. To, co se dozvím, si průběžně zapisuji (do zápisníku, blogu...)

2

Dobrovolně vykonám dvě věci, z nichž mám běžně trému (přednesu před třídou referát, uvedu oddílovou besídku, doprovodím oddíl při vystoupení na hudební nástroj…). Dokážu pro naši družinu vybrat vhodnou kulturní akci (koncert, představení v kině, výstava…) a po dohodě s vůdcem/vůdkyní či rádcem/rádkyní zajistit naši účast na ní. Navštívím divadlo, koncert nebo výstavu a o obsahu nebo autorech napíšu článek nebo s nimi seznámím družinu (třídu, rodinu apod.). Promyslím, co vše je potřeba udělat při přípravě schůzky (nebo jiné podobné akce) a jak to vše spolu souvisí. Své zjištění proberu s vůdcem/vůdkyní (či jiným vhodným dospělým).

4


Během dne si dokážu zorganizovat svůj čas tak, abych stihl všechny své povinnosti a ještě mi nějaký čas zůstal pro mé zájmy a odpočinek. Pravidelně čtu nějaký populárně-odborný časopis nebo internetové stránky o tom, co mě zajímá a baví (o přírodě, technice, politice, historii apod.).

2

Prokážu aspoň na třech případech (vyhodnocením a následným jednáním), že se dovedu poučit ze svých chyb a neúspěchů. Tři měsíce budu sledovat, jak se chovám v těžkých a náročných situacích (stres, konflikt s někým, zklamání apod.) a písemně vyhodnocovat své jednání v nich. Alespoň tři takové situace zvládnu s chladnou hlavou a přispěji k jejich vyřešení. Připravím pro naši družinu jednoduchou prezentaci či aktivitu o tom, jak se může v přírodě či společnosti projevovat princip zpětné vazby.

Dětský název:

Základní název:

Oblast:

Můj kamarád

C – Vztah k bližnímu

Bod stezky:

Lidé a vztahy

C.1 – Hodnota lidí a vztahů

Věk. kategorie:



Popis do stezky 1-2 Chci plnit svůj slib, že budu věrně v každé době sloužit nejvyšší Lásce. Právě to tady můžu ukázat. Nejdůležitější v té službě je být správným kamarádem všem, kteří o mé kamarádství stojí. Dodržování pravidel je nutné nejen v každé hře, ale i v každém správném kamarádství a vůbec mezi lidmi, kteří se chtějí mít rádi.

Popis do stezky 3-4 Chci, aby lidé kolem mě byli šťastní. Skauting mi k tomu nabízí účinnou cestu. Pro mě to znamená, že moje kamarádství a přátelství jsou tím nejdůležitějším, oč teď jde v mém životě. Moje svoboda je příležitostí zvát druhé do svého přátelství a odpovídat druhým na jejich nabídky k přátelství. Všichni lidé jsou jedineční a hodnotní. Pozná se to teprve, když je někdo má rád. Já se o to chci aspoň u některých pokusit.

Aktivity St.

Plnění

1

Pokud chci lépe poznat hodnotu lidí a vztahů, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Počet aktivit

Aktivity

Dokážu, že si cením lidí a vztahů s nimi: Během dvou měsíců budu lidi kolem sebe poznávat a přispívat k přátelské atmosféře. Výsledek sdělím vůdci/vůdkyni. Během nějaké oddílové akce se pokusím tajně někomu pomáhat a dělat radost (viz např. hra „Skřítci“ - www.hranostaj.cz)

2

Alespoň na třech konkrétních příkladech z poslední doby dokážu, že umím pro druhé snést něco nepříjemného nebo jim pomoci v něčem, do čeho se mi nechce. Dva týdny si budu zvlášť všímat, jestli někomu v mém okolí (oddíl, škola, rodina...) není smutno nebo jinak zle. Pokud si toho všimnu, budu se mu snažit pomoci a potěšit ho. Najdu aspoň 10 písniček, knížek nebo filmů, které jsou o dobrém přátelství. Vím, proč je důležité umět odpouštět druhým i sobě, a také odpouštět druhým i sobě dokážu. Zkusím vymyslet způsob, jak se to na mně pozná. Napíšu si, jaká pravidla platí pro život v oddíle, ve škole a u nás doma, a pokusím se přijít na to, proč je správné je dodržovat. Pak si o tom promluvím s vůdcem/vůdkyní nebo jiným dospělým.

2


Na příkladu minimálně tří konkrétních konfliktů (v oddíle i mimo něj) prokážu, že chápu, proč konflikty vznikají a jak se dá pomáhat jejich přátelskému řešení.

2

Pomocí internetu nebo jinak si najdu „přítele na dálku“ a začnu si s ním psát.

Dva měsíce se budu v oddíle (ve škole, v místě bydliště, v zájmovém kroužku…) věnovat

tomu,

kdo je v tomto prostředí nový nebo osamělý. Celý týden se budu snažit řešit všechny rozepře v klidu bez hádek, nadávání a skuhrání. Vždy se pokusím najít kompromis. Každý večer se zamyslím nad tím, jak se mi to dařilo. Opakovaně prokážu, že mi záleží na tom správně rozuměl stanoviskům ostatních. Zkusím vymyslet způsob, jak se to na mně pozná.

3

Pokud chci lépe poznat hodnotu lidí a vztahů, splním vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Vím, proč je správné se kvůli ostatním, na kterých mi záleží, dokázat omezit nebo v něčem výrazně zapřít. 2

A prokážu, že se o to snažím. Seznámím se s osudy několika významných osobností, které dokázaly obstát i tehdy, kdy věrnost správnému jednání pro ně znamenala nebezpečí nebo i újmu na životě. Vymyslím postup kamarádského řešení konfliktů a napíšu si ho do zápisníku. Zamyslím se nad tím, jaké jsou vztahy v mém okolí. Vymyslím způsob, jak je zlepšit, a pokusím se o to. O výsledku si popovídám s někým, komu

důvěřuji. S družinou připravíme dotazník či interview, z kterého se dozvíme něco ze života seniorů. Každý navštíví alespoň tři seniory, od kterých získá odpovědi (např. v domově důchodců, u vlastních prarodičů…).

Před vrstevníky obhájím, proč je správné dodržovat řád (např. zákony, pravidla hry...), ačkoliv se někdy na první pohled zdá, že je to nevýhodné.

4


Zamyslím se, čím ve svém jednání a svých postojích podporuji dobré vztahy a čím jim naopak škodím. Svoje závěry proberu s někým, komu důvěřuji.

2

Dokážu obhájit svůj názor na to, jak internet ovlivňuje mezilidské vztahy, jaké klady i rizika může internetové kamarádství mít, a vysvětlím, proč si to myslím. Dokážu v diskusi vyjádřit svůj názor na to, jaké by měly být vztahy děvčat a chlapců v mém věku, a vysvětlím, proč si to myslím. S družinou vymyslím a zrealizuji divadelní scénku o vztazích děvčat a chlapců v našem věku. Vím, co je ve vztazích s malými dětmi důležité, a snažím se to uskutečnit pěkným vztahem k nějakému výrazně mladšímu dítěti (ne sourozenci). Dokážu vysvětlit, co je ve vztazích se starými lidmi důležité, a snažím se to uskutečnit pěkným vztahem k nějakému konkrétnímu starému člověku mimo rodinu.

List bodu stezky

Dětský název:

Základní název:

Oblast:

Můj kamarád


Bod stezky:

Moje vztahy

C.2 – Žití vztahů

Věk. kategorie:



Popis do stezky 1-2 V tomto bodě mám ukázat, že o kamarádství nejen pěkně mluvím, ale také se o něj opravdu snažím. Chci se učit důvěře, i když mě někdy můžou druzí zklamat. To, že jsou kluci a děvčata různí, je bezva, i když jsou s tím někdy potíže. Nechci kazit kamarádské prostředí kolem sebe pomluvami a hrubým nebo sprostým jednáním.

Popis do stezky 3-4 V tomto bodě se nejvíc pozná, jestli plním opravdu svůj slib sloužit nejvyšší Lásce věrně v každé době. Bez důvěry není možné prožít opravdové přátelství nebo lásku. Proto nebudu zneužívat důvěry, kterou mi daruje někdo jiný. A budu důvěřovat svým přátelům, i když vím, že si nemusíme porozumět nebo mě mohou zklamat. Chci se co nejlíp připravit na vztahy, které vydrží celý život.

Aktivity St.

Plnění

Počet aktivit

Aktivity Sepíšu si všechny svoje dosavadní kamarády a kamarádky a u každého se pokusím zjistit, čím jsem k našemu kamarádství přispíval/a já a čím ten druhý, případně proč to naše kamarádství skončilo. S výsledkem seznámím dospělého, kterému důvěřuji. Když nebudu stíhat, co jsem slíbil, omluvím se. Vím, proč je to důležité.

1

Pokud chci rozvíjet svoje vztahy, splním jednu aktivitu, kterou si určím.

Vyzkoumám, s kým se (ve třídě, v oddíle) v současné době víc kamarádím – jestli s klukama, nebo s holkama – a pokusím se zjistit proč. S výsledkem seznámím dospělého, kterému důvěřuji.

1

Zjistím, kde mi nejvíce utíkají sprostá slova (škola, parta, oddíl…). Pokusím se v tomto prostředí v průběhu 14 dní zlepšit. S výsledkem seznámím svou družinu. Zjistím, co je to puberta a jaké má důsledky. Proberu to pak v rozhovoru s dospělým, kterému důvěřuji, nebo o tom vytvořím informační plakát, který vyvěsím v klubovně. V situaci, kdy si nevím rady, dokážu požádat o pomoc (ve škole, družině, doma), což doložím aspoň na třech příkladech Po dohodě s vůdcem/vůdkyní nebo rodiči se zúčastním nějaké větší akce (závod, soutěž, výprava), na níž je nutná spolupráce kluků i holek. Vyberu si jednoho ze svých kamarádů (v oddíle nebo mimo něj), zamyslím se nad tím, jak by se naše kamarádství dalo zlepšit a aspoň dva měsíce se o to budu snažit. S výsledkem seznámím dospělého, kterého důvěřuji i dotyčného kamaráda. Ve třídě se budu snažit kamarádit s klukama i holkama.

2

Pokud chci rozvíjet svoje vztahy, splním dvě aktivity, které si určím.

2

Vím, proč je špatné pomlouvat svoje spolužáky a kamarády, a proto se tomu budu aspoň dva měsíce co nejvíc vyhýbat. S výsledkem seznámím svou družinu. Přečtu si knihu, kterou mi doporučí můj vůdce/vůdkyně nebo jiný zodpovědný dospělý, o tom, co přináší puberta do života chlapců a děvčat. S dotyčným si pak o knize pohovořím. Zjistím s pomocí dospělého člověka, čemu se říká „zneužívání dětí“, a jak se mu mohou děti bránit. S družinou nebo oddílem se zúčastním společenského oběda, při kterém budeme dodržovat základy společenského chování a stolování. Spolu s družinou/oddílem absolvuji několik programů zaměřených na rozvoj vzájemné důvěry (např. „vodění slepého“, jištění v lanovém centru…).

Připravím pro svou družinu aktivitu, díky níž bychom se navzájem lépe poznali. Poprosím tři lidi, kteří mě dobře znají a mají mě rádi, aby mi napsali tři věci, které jim na mně vadí. Jednu tuto chybu si vyberu a začnu pracovat na jejím odstranění. O výsledku si popovídám po dvou měsících s osobou, která mi chybu napsala.

3


Opakovaně prokážu, že umím vyslechnout kamaráda/kamarádku, pomoci s jeho/jejím problémem a respektovat přitom tajemství.

2

Pokusím se zjistit (s pomocí knih, internetu i dospělých), co se rozumí ženskou a mužskou rolí, a připravím o tom pro naši družinu (nebo jinou skupinu vrstevníků) program . Měsíc se budu snažit zvládat své problémy s „klidnou hlavou“ a nechovat se přitom protivně na své okolí. Své poznámky si zapíšu do zápisníku a o průběhu tohoto úkolu si promluvím s někým, komu důvěřuji. Alespoň na jedné akci, na které se to hodí, budu dělat společnost osobě opačného pohlaví a budu se k ní galantně a společensky chovat (ples, večírek…).

Zorganizuji příjemné překvapení pro opačné pohlaví. Připravím pro družinu program o společenském chování. V následujících dvou měsících mi alespoň ve třech konkrétních případech kamarádi dosvědčí, že jim dokážu účinně pomáhat s řešením jejich problémů.. Vytvořím si přehled toho, co dobrého mě moji kamarádi v posledních letech naučili, a najdu způsob, jak za to každému z nich poděkovat. Snažím se o svých citech a náladách uvažovat a zkoumat jejich působení, abych já ovládal/a víc je, než ony mne. O výsledku svého sledování alespoň za poslední tři měsíce pohovořím s někým dospělým, komu důvěřuji.

4


Připravím ve spolupráci s vůdcem/vůdkyní debatu o problémech vztahů mezi chlapci a děvčaty, včetně úvodu do tématu a následného vyhodnocení debaty.

2

Připravím ve spolupráci s rádcem/rádkyní (vůdcem/vůdkyní) pro svou družinu (oddíl) program na téma spolehlivosti, věrnosti, zodpovědnosti a odpouštění v přátelství. Připravím ve spolupráci s vůdcem/vůdkyní oddílu program zaměřený na rozvoj vzájemné důvěry, který bude obsahovat i následnou reflexi o významu důvěry. Zjistím (např. pomocí dotazníku, který připravím ve spolupráci s vůdcem/vůdkyní), co si členové naší družiny představují pod tím, když se řekne „správný sexuální život“. Uspořádám pro družinu program na téma AIDS nebo antikoncepce. Vytvořím (sám nebo s družinou) fotoromán nebo komix, který bude zobrazovat různé typy partnerských vztahů.

Dětský název:

Základní název:

Oblast:

Můj kamarád


Bod stezky:

Komunikace mezi lidmi

C.3 – Komunikace

Věk. kategorie:



Popis do stezky 1-2 Chci rozumět druhým, správně chápat, co mi sdělují. K tomu je třeba druhým naslouchat a snažit se pochopit, co si opravdu myslí a jak se cítí. Také já chci umět jasně vyjádřit, co mám na mysli, aby mi ostatní dobře rozuměli. A chci se učit řešit spory a konflikty správně.

Popis do stezky 3-4 Chci s druhými úspěšně komunikovat. To jednak znamená naučit se je brát vážně, opravdu jim naslouchat a co nejlépe je chápat. Dále je potřeba, abych i já dokázal/a co nejlépe vyjadřovat to, co chci sdělit druhým. A konečně se musím naučit správně řešit konflikty: kamarádskou domluvou, rozumnou debatou, schopností přiznat chybu a omluvit se.

Aktivity St.

Plnění

Počet aktivit

Aktivity Zeptám se jednoho z rodičů, kamaráda a vůdce/vůdkyně oddílu, co se jim na mém jednání líbí a co naopak ne. O tom, co mi řeknou, budu přemýšlet.

1

Pokud se chci zlepšit v komunikaci mezi lidmi, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Zlepším se v tom, abych druhým neskákal/a do řeči, což mi aspoň tři lidé potvrdí. 2

Vůdce/vůdkyně a jeden další člověk mi potvrdí, že když někomu ublížím, dokážu se mu omluvit. Alespoň pětkrát vysvětlím své družině nebo oddílu hru nebo předám někomu instrukce tak, aby to bylo srozumitelné a vše proběhlo tak, jak má. Pokusím se zjistit, kvůli čemu nejčastěji dochází v mém okolí (v družině, u nás doma nebo ve třídě) ke konfliktům a o svém zjištění si promluvím s vůdcem/vůdkyní nebo jiným dospělým, kterému důvěřuji. Spolu s rádcem (vůdcem/vůdkyní, rodičem) si pro sebe vymyslím trénink pozornosti a naslouchání. Pokusím se zjistit, v jakých situacích druhé lidi (kamarády, rodiče, rádce, učitele apod.) nejčastěji špatně chápu a čím je to způsobené. O svém zjištění si promluvím s vůdcem/vůdkyní nebo jiným dospělým, kterému důvěřuji. Alespoň ve třech diskuzích v rámci oddílu dokážu srozumitelně zdůvodnit svůj názor na určitou věc, nebo mi vůdce/vůdkyně (učitel/učitelka) potvrdí, že jsem se v tom za poslední dva měsíce zlepšil/a.

2


Během tří oddílových akcí (aspoň jedno bude výprava) si budu pečlivě všímat toho, jakou náladu mají členové mojí družiny, a po skončení se jich zeptám, jestli mé pozorování bylo správné.

2

Na filmových scénkách bez zvuku dokážu správně určit, jak se lidé na nich cítí nebo jaký mají právě mezi sebou vztah. Vyberu si jednoho člověka, se kterým se často vídám, a při pěti setkáních se mu budu snažit pořádně naslouchat. Po skončení sepíšu, co během té doby o něm i o sobě při tom zjistím. Pokusím se vymyslet, jak bych mohl/a pomoct řešení konfliktů, ke kterým nejčastěji dochází v mém okolí (v družině, u nás doma nebo ve třídě) a o svém návrhu si promluvím s vůdcem/vůdkyní nebo jiným dospělým, kterému důvěřuji.

3

Pokud se chci zlepšit v komunikaci mezi lidmi, splním dvě aktivity, které si určím.

Aspoň hodinu budu nerušeně pozorovat dění ve svém okolí (např. na nádraží, na náměstí, v obchodním centru …) a o svém pozorování si průběžně udělám zápisky, které potom využiji při vyprávění o této své zkušenosti. Alespoň při dvou diskuzích v rámci oddílu budu řídit jako moderátor/ka diskuzi.

2

Absolvuji v oddíle program zaměřený na pravidla mezilidské komunikace a do zápisníku si napíšu své vlastní komunikační „desatero“. Vymyslím pro oddíl nebo družinu aktivitu, při níž by se procvičila schopnost dobře se vyjadřovat. Dokážu oddílu stručně a srozumitelně vysvětlovat pravidla náročnějších her (např. hodně výjimek, speciálních situací, složitější bodovací systém.). U lidí na obrázku či fotografii dokážu popsat, jak se cítí nebo jaký mají mezi sebou vztah a zdůvodním proč (postoj, výraz tváře…) Svou schopnost komunikovat v cizím jazyce prokážu tak, že vysvětlím správně cestu cizinci, který zabloudil, tak, aby to pochopil, nebo si dokážu

v cizím jazyce zjistit informaci, kterou potřebuji. S družinou předvedeme pomocí pantomimy alespoň 8 citů a pocitů, které ostatní musí poznat.

Vymyslím si cestu, jak se dál zlepšovat ve schopnosti zdůvodňovat svoje názory a předkládat je tak, aby jim druzí mohli dobře rozumět.

Aspoň tři lidé mi potvrdí, že jsem se zlepšil/a ve schopnosti jim naslouchat a rozumět.

4


Připravím pro oddíl nebo družinu program o pravidlech civilizované diskuze.

2

Dokážu na různých situacích z filmu nebo knížky ukázat, kdo a jak si tam počínal vhodně z hlediska pravidel správné komunikace a kdo se naopak proti nim proviňoval. Pokusím se aspoň po dva měsíce aktivně přispívat k řešení konfliktů, ke kterým nejčastěji dochází v mém okolí (v družině, u nás doma nebo ve třídě) a o výsledku si promluvím s vůdcem/vůdkyní nebo jiným dospělým, kterému důvěřuji. Dokážu spolehlivě neverbálně předávat někomu dalšímu (např. kamarádovi/kamarádce) instrukci pro splnění nějakého úkolu. Svou schopnost komunikovat v cizím jazyce prokážu tak, že dobře zvládnu roli tlumočníka (například na zahraničním pobytu). Vymyslím pro oddíl nebo družinu aktivitu, při níž by se procvičila schopnost dobře se vyjadřovat.

Dětský název:

Základní název:

Oblast:

Můj kamarád


Bod stezky:

Moje pomoc druhým

C.4 – Služba

Věk. kategorie:



Popis do stezky 1-2 Vím, jaké to je, mít problémy, cítit se sám/a a potřebovat něčí radu a pomoc. Kolem nás je spousta lidí, kteří potřebují pomoc. I mou pomoc. Proto je důležité, abych dokázal/a poznat, když někdo moji pomoc potřebuje, a abych mu také opravdu pomoct dokázal.

Popis do stezky 3-4 Jeden z nejvýznamnějších Čechů v historii a velký podporovatel skautů – Tomáš G. Masaryk – napsal: Láska si nežádá nešiků. Dobře tím vyjádřil to, co bych chtěl/a jako skaut/ka ukázat: Máme nejen krásné ideály, ale umíme podle nich i žít. Hlavně praktickou pomocí těm, kteří nás potřebují. O tohle tu totiž jde: Dobře rozeznávat potřeby druhých lidí, správně zhodnotit, jak jim můžeme pomoct, a nakonec tu pomoc skutečně kvalitně poskytnout.

Aktivity St. Plnění

1

Pokud chci dokázat pomáhat druhým, splním jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Počet aktivit

Aktivity Budu si všímat drobných potřeb druhých (podržím dveře, podám předmět, přinesu něco z vedlejší místnosti...) a budu na ně vhodně reagovat.

2

Společně s družinou se zúčastním nějaké dobrovolné pomoci potřebným (návštěva domova důchodců, sbírka pro psí útulek, zábavné odpoledne pro dětský domov…). Vyrobím s družinou dárky pro obyvatele domova důchodců (nebo děti z dětského domova) a předáme jim je k Vánocům (nebo Velikonocům či jiné příležitosti). Zúčastním se roznášení Betlémského světýlka. Alespoň aspoň měsíc si povedu přehled o tom, s jakými žádostmi o pomoc se na mě druzí obraceli a jestli jsem jim opravdu dokázal pomoci.

2

3



Jeden měsíc budu „tajně“ pomáhat někomu z rodiny, oddílu či třídy (viz hra Skřítci). Budu se několikrát aktivně podílet na vymýšlení a uskutečnění dobrovolné pomoci těm, kteří ji od nás potřebují.

2

Zúčastním se s oddílem projektu na podporu některé významné charitativní akce (např. Velikonoční kuřátko, Postavme školu v Africe…). Zjistím si, které hlavní organizace u nás pomáhají potřebným lidem a jak. Alespoň dva měsíce budu pravidelně pomáhat nějakému studijně slabšímu kamarádovi s přípravou do školy. Přispěji na nějakou charitativní sbírku částkou alespoň 50 Kč, kterou si ušetřím.

Prokážu, že umím v běžných situacích správně hodnotit své možnosti pomáhat druhým: nedávám sliby, které nemůžu splnit, nepouštím se do pomoci, která je nad mé síly, nevymlouvám se tehdy, když naopak pomoc v mých silách je. Vezmu si v oddíle na starosti nováčka, o kterého se budu starat a pomáhat mu, když to bude potřebovat. 2 Budu doma pomáhat do té míry, aby mi rodiče potvrdili, že zvládám základní domácí práce (jednoduché vaření, praní, žehlení, luxování…). Vyrobím dárek k Vánocům nebo Velikonocům pro nějakého opuštěného člověka ze svého okolí a předám mu ho. Alespoň dvěma svým kamarádům nebo členům rodiny dokážu být oporou při nějakém delším trápení. Popíšu vůdci/vůdkyni, jakým způsobem jsem se jim snažil pomoci. Připravím pro družinu nebo oddíl program o některé z organizací, které pomáhají potřebným lidem (Člověk v tísni, charita, Diakonie, ADRA...)

4

Pokud chci dokázat pomáhat druhým, splním

2

Promyslím, jaký způsobem mohu pomáhat potřebným lidem u nás i ve světě. Zhodnotím své možnosti, porovnám to, co by bylo možné dělat, s tím, co dělám. Pohovořím o tom s někým, komu důvěřuji, a domluvím se na dalším postupu. Připravím pro oddíl prezentaci o potřebnosti charitativní činnosti a možnostech skautů se na ni podílet, nebo prezentuji výsledky sbírky, které jsme se zúčastnili (na co se peníze použily, jaké byly výsledky…).

jednu vyznačenou aktivitu a jednu další, kterou si určím.

Podílím se na přípravě oddílové akce na podporu významného charitativního projektu (např. Pomozte dětem, Postavme školu v Africe…). Dlouhodobě se věnuji opuštěnému kamarádovi (nový spolužák, dítě cizinců…), aby se necítil sám a neměl potíže ve škole. Na základě spolehlivých informací si společně s družinou vybereme nějakou charitativní sbírku, na níž každý z nás přispěje částkou alespoň 100 Kč, kterou si sám ušetřil, nebo si vydělal.

DUCHOVNÍ ROZMĚR V POPISECH JEDNOTLIVÝCH BODŮ Vysvětlivky: Žlutě je zvýrazněno přímé vyjádření vztahu k transcendenci, jež je garantem duchovního rozměru skutečnosti i lidského života – Pravda a Láska. Světle modře je zvýrazněn nepřímý poukaz k duchovnímu rozměru života - tedy k přesahu individuální existence vůči druhým, vůči smyslu i vůči Tomu, co naše vztahy s druhými nese – tedy Lásce – a dává našemu pobývání smysl – tedy Pravdě. KDO JSEM

Já a můj život Popis do stezky*) Jsem rád/a na světě, i když život není vždycky snadný. Vím, že můj život má velikou cenu. Jsem totiž člověkem s jedinečným posláním. Aby se mi dařilo ho svým životem uskutečňovat, potřebuji radostné a chápavé srdce, schopné naslouchat a vnímat krásu. Jsem rád/a na světě a vím proč. Jsem totiž člověkem s jedinečným posláním. Tomu můžu důvěřovat, protože nejhlubším základem toho všeho je Láska, které jako skaut/skautka slibuji věrně sloužit v každé době. Jí se chci učit rozumět, z ní chci brát svou sílu a svůj pokoj, svou odvahu a naději pro své životní poslání. K tomu potřebuji srdce schopné naslouchat, objevovat smysl věcí i událostí a vnímat krásu.

Moje svědomí Popis do stezky Skutečně chci žít podle skautského slibu a zákona. Rozumím tomu, proč je takový život správný. Proto se snažím poslouchat své svědomí, které mi pomáhá rozlišit, co je správné a co ne. Chci být spolehlivý/á a statečný/á, obstojím pak i v těžkých situacích. Chci být druhým správným kamarádem/kamarádkou. Pokouším se o to nejen v oddíle, ale i mimo něj. Sliboval/a jsem, že budu věrně v každé době sloužit nejvyšší Pravdě a tady to můžu prokázat: vychovávat své svědomí, aby opravdu bylo hlasem Pravdy. Dávat dobrý pozor, podle čeho se vlastně rozhoduji. Dál chci upevňovat svůj charakter, protože jen tak dokážu uskutečňovat to, o čem vím, že je správné. Chci být spolehlivý/á a statečný/á, obstojím pak i v těžkých situacích a budu druhým oporou. Dokážu to nejen v oddíle, ale i mimo něj.

Osobní rozvoj Popis do stezky Dovedu se zamyslet nad tím, kým chci v životě být, čeho chci dosáhnout a co proto musím udělat. Nedovolím vlastní lenosti, aby mi řídila život. I když se mi někdy nechce dělat spoustu věcí, přemůžu se, protože vím, že jsou důležité. Baví mě vymýšlet správná a účinná řešení problémů. V životě mám splnit důležité poslání a k tomu se musím především naučit: dobře hospodařit s časem, rozvíjet své dovednosti i vědomosti a sebe skutečně ovládat. Naučím se o sobě a svém jednání přemýšlet tak, že se dokážu poučit jak ze svých chyb, tak úspěchů. Přemýšlím o světě, ve kterém žiji, a snažím se mu porozumět. *)

Stručný popis bodu ve stezce pro děti. V horní části jde o popis pro 1. a 2. stupeň (Cesta Země a Cesta Vody – děti 11 až 13 let), ve spodní části je popis pro 3. a 4. stupeň (Cesta Vzduchu a Cesta Ohně – děti 14 až 15 let)

MŮJ KAMARÁD

Lidé a vztahy Popis do stezky Chci plnit svůj slib, že budu věrně v každé době sloužit nejvyšší Lásce. Právě to tady můžu ukázat. Nejdůležitější v té službě je být správným kamarádem všem, kteří o mé kamarádství stojí. Dodržování pravidel je nutné nejen v každé hře, ale i v každém správném kamarádství a vůbec mezi lidmi, kteří se chtějí mít rádi. Chci, aby lidé kolem mě byli šťastní. Skauting mi k tomu nabízí účinnou cestu. Pro mě to znamená, že moje kamarádství a přátelství jsou tím nejdůležitějším, oč teď jde v mém životě. Moje svoboda je příležitostí zvát druhé do svého přátelství a odpovídat druhým na jejich nabídky k přátelství. Všichni lidé jsou jedineční a hodnotní. Pozná se to teprve, když je někdo má rád. Já se o to chci aspoň u některých pokusit.

Moje vztahy Popis do stezky V tomto bodě mám ukázat, že o kamarádství nejen pěkně mluvím, ale také se o něj opravdu snažím. Chci se učit důvěře, i když mě někdy můžou druzí zklamat. To, že jsou kluci a děvčata různí, je bezva, i když jsou s tím někdy potíže. Nechci kazit kamarádské prostředí kolem sebe pomluvami a hrubým nebo sprostým jednáním. V tomto bodě se nejvíc pozná, jestli plním opravdu svůj slib sloužit nejvyšší Lásce věrně v každé době. Bez důvěry není možné prožít opravdové přátelství nebo lásku. Proto nebudu zneužívat důvěry, kterou mi daruje někdo jiný. A budu důvěřovat svým přátelům, i když vím, že si nemusíme porozumět nebo mě mohou zklamat. Chci se co nejlíp připravit na vztahy, které vydrží celý život.

Komunikace mezi lidmi Popis do stezky Chci rozumět druhým, správně chápat, co mi sdělují. K tomu je třeba druhým naslouchat a snažit se pochopit, co si opravdu myslí a jak se cítí. Také já chci umět jasně vyjádřit, co mám na mysli, aby mi ostatní dobře rozuměli. A chci se učit řešit spory a konflikty správně. Chci s druhými úspěšně komunikovat. To jednak znamená naučit se je brát vážně, opravdu jim naslouchat a co nejlépe je chápat. Dále je potřeba, abych i já dokázal/a co nejlépe vyjadřovat to, co chci sdělit druhým. A konečně se musím naučit správně řešit konflikty: kamarádskou domluvou, rozumnou debatou, schopností přiznat chybu a omluvit se.

Pomoc druhým Popis do stezky Vím, jaké to je, mít problémy, cítit se sám/a a potřebovat něčí radu a pomoc. Kolem nás je spousta lidí, kteří potřebují pomoc. I mou pomoc. Proto je důležité, abych dokázal/a poznat, když někdo moji pomoc potřebuje, a abych mu také opravdu pomoct dokázal. Jeden z nejvýznamnějších Čechů v historii a velký podporovatel skautů – Tomáš G. Masaryk – napsal: Láska si nežádá nešiků. Dobře tím vyjádřil to, co bych chtěl/a jako skaut/ka ukázat: Máme nejen krásné ideály, ale umíme podle nich i žít. Hlavně praktickou pomocí těm, kteří nás potřebují. O tohle tu totiž jde: Dobře rozeznávat potřeby druhých lidí, správně zhodnotit, jak jim můžeme pomoct, a nakonec tu pomoc skutečně kvalitně poskytnout. SVĚT KOLEM NÁS

Já a demokracie Popis do stezky Demokracie nejsou jen volby a hlasování, jak se občas lidem zdá. V demokracii jde daleko více o to, že si navzájem důvěřujeme, a díky tomu se dokážeme dohodnout (a naštěstí se přitom většinou bez toho hlasování obejdeme). A proto, aby se nám dobře spolupracovalo a abychom si neškodili, si obvykle dohodneme pravidla. A tak se pozná demokracie a svoboda ne tím, že v ní pravidla nejsou, ale tím, že je každý může ovlivňovat, a všichni je svobodně dodržují. Všechny diktatury a totality se v jednom shodují – v nedůvěře a podezřívavosti. Tvrdí, že lidé nevědí, co je pro ně dobré, a proto jim to musí někdo pro jejich vlastní dobro přikázat. Demokracie je naopak společenské řízení postavené na důvěře v lidi. Důvěře v to, že se jsou schopni dohodnout, a tak společně rozhodovat a vytvářet si pravidla, a že jsou schopni nést za svoje rozhodnutí odpovědnost. I já k tomu chci přispívat a snažím se proto kolem sebe šířit atmosféru důvěry – a tak jsem vlastně i bez politické funkce velký demokrat…

Já občan Popis do stezky Jelikož je demokracie založená na důvěře, musím si ji také nějak zasloužit. Jak? Tak, že si všímám, přemýšlím, hledám řešení. Když se mi něco nelíbí, tak nesedím, nenadávám a jdu to řešit. Pokud totiž chci věci ovlivňovat, musím pro to něco udělat a jít s kůží na trh. Demokracie je vlastně určitý způsob života – aktivní životní styl, kdy se nebojím převzít za něco zodpovědnost, něco pro druhé udělat, ozvat se, když je třeba. Demokracie, to není jen forma rozhodování, ale mnohem spíš i určitý způsob života. Znamená to, že se místo brblání v koutě začnu zajímat o své okolí, chci a umím ovlivňovat, co se kolem mě děje. Na to nemusím být politik – stačí, když se dáme se sousedy dohromady a opravíme dětské hřiště, když si maminky pomáhají hlídat děti, když parta nadšenců zorganizuje hudební festival… Nic z toho není placené, ale lidé je dělají, protože to má smysl a nese to jiný užitek než peníze. I já můžu ovlivnit dění kolem sebe, stačí, když nebudu jen čekat, kdo to udělá za mě. Určitě najdu možnost, jak se spolupodílet na nějaké prospěšné činnosti ve svém okolí.

Propojený svět Popis do stezky Dnešní svět je složitý a není lehké se v něm vyznat. Skaut se ale nevzdává a snaží se přijít věcem na kloub, zjistit, co a jak spolu souvisí. Nikdo z nás totiž není ostrov sám pro sebe, každý je se svým okolím spojen spoustou vztahů, které dohromady tvoří síť. Když ji začnu prozkoumávat, zjistím, že vede daleko a že svými skutky zde mohu škodit i pomáhat na druhém konci zeměkoule. A já ji zkoumám dál, protože bych chtěl škodit co nejméně a pomáhat co nejvíc…

Dnešní svět je složitý a není lehké se v něm vyznat. Je propojen třeba telekomunikační sítí nebo silnými vazbami mezinárodního obchodu, a tak mohu svými skutky zde škodit i pomáhat na druhém konci zeměkoule. I když nemůžu pochopit všechny vazby, příčiny a důsledky v dění kolem sebe, snažím se o to, protože provázanost celého světa mi také dává naději, že i malý dobrý skutek může pomoci a změnit věci k lepšímu.

Různost světa Popis do stezky Každý den se potkáváme s desítkami lidí. Každý z nich je jiný, každý žije svůj život trochu jinak, ale všichni jsou součástí naší společnosti. I já se liším od svých kamarádů, třeba jen tím, co umím, že poslouchám jinou hudbu nebo že mám jiné koníčky. Rozmanitost a pestrost nás obohacuje a tak ji vítám a nebojím se jí a nevyhýbám se ostatním proto, že se mi svou barvou pleti, handicapem nebo názory zdají jiní než já. Na světě žije šest miliard lidí. Každý z nich je jiný, každý žije svůj život trochu jinak, ale všichni jsou součástí naší společnosti. I já se liším od svých kamarádů, třeba jen tím, co umím, že mám jiné koníčky nebo poslouchám jinou hudbu. Vím, že každý člověk má svoji cenu, ať je starý, handicapovaný, nebo vyznává jiné hodnoty než já. Neurážím ho a neposmívám se mu. Nestraním se nových lidí, kteří přicházejí do kolektivu, a ochotně jim pomohu, pokud to potřebují. Zajímají mě lidé jiných kultur – sháním si o jiných kulturách informace, abych pak věděl, jak se chovat, když se s nimi setkám.

Příběhy našeho světa Popis do stezky Nežijeme život jako stránku učebnice, rozdělený na letopočty, poučky a čísla. I v historii lidé nepsali dějiny, ale prostě žili své příběhy. Pokud se na minulost dokážu takto dívat, přestane být jen sbírkou letopočtů, ale mohu v ní hledat zajímavosti, odpověď na otázky, proč jsem, jaký jsem, i poučení pro dnešek. Nežijeme život jako stránku učebnice, rozdělený na letopočty, poučky a čísla. I v historii lidé nepsali dějiny, ale prostě žili své příběhy. Pokud se na minulost dokážu takto dívat, přestane být jen sbírkou letopočtů, ale mohu v ní hledat zajímavosti, odpověď na otázky, proč jsem, jaký jsem i poučení pro dnešek. Chápání příběhů jiných lidí i jiných společností mne může vést k tomu, že jim lépe porozumím.

Duchovní život a nová stezka Úvodní informace Jiří Zajíc - Edy

Recommend Documents