S p á l e n o p oř í č s k ý zpravodaj 14. ročník
4.
duben 2004 ______________________________________________________________________________________
Vážení občané. 1. květen roku 2004 se stává opravdu jedním z nejvýznamnějších mezníků české historie. Budeme se spolupodílet na velké myšlence Evropy bez válek. Otevřeme-li jakoukoli knihu o historii, najdeme v ní vyprávění o neustálé sérii válek, bojů, sporů o území. Vzpomeňme na katastrofy první poloviny 20. století. Dvě světové války rozpoutané právě v Evropě. V druhé polovině století zase vzniká nový blok Sovětského svazu s vazalskými satelitními státy, mezi něž jsme patřili i my. Sovětské komunistické vedení se v těchto státech chovalo jako doma a když byla potřeba, trestalo je vojenskou silou. A aby se obyvatelé těchto států nenakazili nějakou nevhodnou myšlenkou, uzavřely se hranice těchto zemí a nikdo nesměl ven. A aby se náhodou myšlenka nevyskytla i uvnitř těchto států, byly zlikvidovány tuny a tuny nevhodných knih a zavedena tvrdá cenzura. V každé knize se tak musela objevit alespoň malá poznámka KSČ či “mezinárodnímu dělnickému hnutí.“ V dnešní době internetu, kopírek, tiskáren a přetlaku informací to těm mladším připadá jako přehnané, že to snad ani nebylo možné. Bylo. Po rozpadu sovětského bloku po roce 1989 získali lidé a národy dříve “držené zkrátka“ svobodu. Mnohde propukaly staré vášně s kořeny v minulosti a opět začala válka v bývalé Jugoslávii. Ostatní Evropa se dlouho dívala překvapeně, že je něco takového ještě možné, ale když boje přerostly ve vyhlazování, Evropa spolu s NATO zasáhla. Věřme, že to byl jeden z posledních otřesů a „bojů o území.“ Společná Evropa totiž od roku 1945 udělala obrovský kus práce. Usmířila odvěké nepřátele a řešila právě ty dávné spory a skvrny z minulosti. Soužití lidí a států postavila na principech vzájemné úcty, respektu k právu, na křesťanských tradicích Evropy. Dnes se k těmto zásadám připojujeme i my. Doufám, že s námi a dalšími přistupujícími zeměmi nebude mít ostatní Evropa příliš problémů.
Neřešených problémů z minulosti máme totiž také dost. Co s tím dělat? To, co chceme od států, bychom měli umět i my sami. Přiznat si své chyby, naučit se žít v míru a pohodě se sousedy. Naučit se neodsuzovat ty méně přizpůsobivé, přijmout ty, kteří jsou v nouzi, zvykat si na cizince. Přejme tedy sami sobě a Evropě, aby se ten hlavní plán - Evropa v míru a se svobodnými občany skutečně uskutečnil. To je totiž to nejdůležitější. A nyní k těm ostatním záležitostem, o nichž se tak často mluví s obavami. - Ekonomika : souběžně s hlavním cílem míru a respektu k právům každého člověka se rozvíjela i spolupráce v ekonomice. Vznikal velký evropský trh a bude se i nadále rozvíjet. Představíme-li si opravdový veliký trh na nějakém náměstí, je jasné, že na něm dojde k mnoha sporům, k hašteření, k tomu, že se vždy bude některý z trhovců či zákazníků cítit poškozený. Ale to je přirozené a musí to tak být. V konečném důsledku a po nějaké době totiž mají z velkého trhu výhody všichni účastníci. - Další obavou je ztráta „národní identity.“ Nikdo přitom přesně neříká, co to vlastně je. Ale jsou-li to naše historické a kulturní či sportovní a jiné tradice a zvláštnosti, nikdo nám je nebere a naopak, právě díky nim se můžeme v Evropě zvýraznit. Evropa se totiž snaží být Evropou regionů, které se vzájemně liší a jsou protikladem k tomu, že v celém světě si lidé kupují stejné věci, dívají se na stejné filmy a seriály, poslouchají stejné písničky. Čili k tomu, čemu se někdy říká „jeden z aspektů globalizace.“ V oblasti kultury bych tomu spíše řekl televizace či reklamizace. A tak buďme sví. Jen tak si nás budou ostatní země a regiony vážit. A držme palce naší společné Evropě i sami sobě. Ať do ní přineseme hlavně to, co je v nás dobré. Č.P.
Ještě jedna žádost Všichni si asi ještě pamatujeme na loňské problémy s nedostatkem pitné vody. Pokud platí, že jsme o rok starší a tedy zase moudřejší, poučme se z loňských zkušeností. Žádáme v tomto jarním období zvláště větší odběratele vody (majitele nádrží, bazénů apod.) o rozložení napouštění do několika dnů. V případě nadměrné spotřeby vody bychom totiž byli nuceni omezovat její dodávky, což by se nejvíce dotklo našich spoluobčanů, kteří jsou odkázáni na veřejný vodovod jako jediný zdroj pitné vody. Buďme tedy ohleduplní, chovejme se k vodě jako k nejcennější životodárné tekutině a šetřeme si její zásoby. Ing.Toman, Ing.Jindřich
1. duben - Den ptactva Proč ? Asi proto, že si ten den na sebe lidé vymýšlejí různé „ptákoviny.“ Dávno jsou pryč doby, kdy se v kalendářích vedle dat objevovaly různé dny a Dny : armády, dělostřelectva, studentstva, učitelů, horníků. Postrádám tyto informace ! Nemyslím tím právě jmenované dny, ale informace obecně. Takový DEN ZEMĚ by si zasloužil, aby v kalendáři byl. Rovněž Den meteorologie a Den vody, o nichž jsem psal ve zpravodaji nedávno. Den boje proti rakovině, Den boje proti kouření, (u toho bych se přimlouval za Rok boje proti kouření), si také zaslouží naší pozornosti. Naopak, dnes jsou dny, které do nás buší reklamou až nechutně. O těch psát nechci, protože bych přidával třístičku k hoře té reklamy. Ačkoliv možná i tyto dny a svátky jsou rozumné a jen náš obchod a naše spotřební společnosti si z nich udělala hon na zákazníky. Budu si muset obstarat nějaký souhrnný rozpis těch důležitých a rozumných dnů, když do kalendářů už se nedostávají. Píši tento článek 1. dubna ráno v 8 hodin, ihned po informaci rozhlasové stanice Vltava, jedné z nejserioznějších u nás a začínám si myslet, jestli i já jsem nenaletěl na tuto ptačí ptákovinu. Rozhodně vás budu brzy informovat. *
*
*
NENALETĚL JSEM NA APRÍL Sehnal jsem patřičný soupis Dnů s velkým D. 1. duben je skutečně Mezinárodní den ptactva a, vážení, držte se ! Slaví se od roku 1906, kdy byla podepsána mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva. A hned 2. duben byl vyhlášen Mezinárodním výborem pro dětskou knihu od roku 1967 Mezinárodním dnem dětské knihy. 2. dubna 1805 se totiž narodil Hans Christian Andersen, uznávaný tvůrce pohádek. Duben je s 12 takto významnými dny spolu s květnem a říjnem s 13 dny třetí nejbohatší. Z těch dubnových dnů opět připomínám Den Země, který je v Poříčí vždy slaven zásluhou ochránců přírody. Slaví se od roku 1970, kdy se jeho uspořádáním američtí studenti snažili prosadit ekologické zákony a zvýšení státního rozpočtu USA na ochranu životního prostředí. Protože toto číslo zpravodaje vychází v měsíci dubnu, zveřejníme v předstihu pamětihodné dny a budeme následně přednášet jejich soupis postupně až do uzavření celého ročního cyklu. Co slavit a jak slavit, ponechávám na Vás, milí čtenáři zpravodaje, ale většina těchto dnů stojí za připomenutí. Ing.M.Tupý
*
*
*
Vážení občané. V období měsíců únor a březen vyjela naše jednotka ke třem případům. Dvakrát k požáru a jedenkrát k likvidaci následků po malé autonehodě. Všechny tři akce nezpůsobily velké škody na majetku, ani ztráty na životech občanů. Tím pro nás skončilo zimní období a jsme rádi, že počet zásahů je tak početně nízký a škody jsou minimální. Musím ale upozornit občany, že nastává další období, pro nás kolikrát nebezpečnější. Začínají práce na zahrádkách, loukách, vyřezávání trnin a stromů. Pak přijde to, čeho se nejvíce bojíme - rozdělávání ohňů a pálení. Žádáme všechny občany, aby při této činnosti byli velice opatrní. Věříme, že tuto malou radu vezmete za svou. V.Eisman-velitel jednotky SDH
UPOZORNĚNÍ
OČKOVÁNÍ PSŮ PROTI VZTEKLINĚ Sobota 22. 5. 2004 9:00 - 9.15 hod. 9.15 - 9.30 14:00 - 14.30
Neděle 23. 5. 2004 Lipnice horní Lipnice dolní Štítov
9:00 - 9.15 hod. 9.30 - 9.45 10.30 - 11.30
Vlkov Karlov Spálené Poříčí - na hřišti
Hody, hody, doprovody . . . . Velikonoce jsou svátky jara - zima skončila, skromné sedmikrásky zvedají hlavičky, zavoní fialky, přiletěli ptáčkové ... Vzpomínám, jak to bylo tenkrát o Velikonocích, někdy v těch třicátých letech minulého století ... Květná neděle - desítky dětí se tísnily u mřížek, které oddělovaly kněžiště od ostatních částí chrámu (ty už jsou dnes zrušené) - nádherné kočičky, svěží ratolístky prvních zelených lístečků, vše krásně sepjaté blankytnými pentlemi. A kluci se tlačí dopředu, aby svěcená voda dosáhla také na „jejich“ kočičky. Květnou nedělí začíná pašijový, svatý týden. Na Zelený čtvrtek „zvony odletěly do Říma“ a my ministranti, jsme měli na starosti „křístání.“ Třikrát denně dlouhý průvod chlapců s křístačkami, klapačkami a „kačery“, vpředu „trakárek“ - obešli jsme kostel a pak prošli celým městečkem. Velký pátek - oltáře holé, fialové plátno s velkým bílým křížem zakrylo obraz sv. Mikuláše na hlavním oltáři, pan děkan Soukup s ministranty leží v pokoře na oltářních stupních. Pak líbají Kristovy rány na kříži, je otevřen Boží hrob. Zaznívají pašije : „Umučení Pána našeho Ježíše Krista podle sepsání svatého Jana. Za onoho času řekl pán Ježíš učedníkům svým ... ,“ tak začínal pan František Roj jako „evangelista“; hned pokračoval pan děkan, který zpíval Ježíše Krista. A pak ještě hluboký, bezedný bas p. Václava Huttera, který zpíval Pontského Piláta. Ženské party měly na starosti paní Horníková, Soukupová a Kunešová ... Později jako student jsem toho evangelistu zkoušel
také (když pan Roj byl vázán povinnostmi jako regenschori v Těnovicích), ale na jeho tenor jsem zdaleka nedosáhl. Bílá sobota, kněžská robota - světil se paškál (velká silná velikonoční svíce, někdy i krásně zdobená) a „trojkrutec.“ Bylo nutné krásně vyzdobit oltář a vše připravit na slavnostní večer. Práce měl p. děkan i kostelník p. Václav Helcl dost a dost. Zde jsme jim my ministranti moc nepomohli - museli jsme jít „jidášovat“ pěkně dům od domu, chalupu po chalupě - po celém Poříčí. Zazpívali jsme : Jidáši, Jidáši, cos to učinil, že jsi svého Mistra Židům prozradil? Za to budeš v pekle věčně trpěti, s Luciperem ďáblem tam přebývati. Pár vajíček na rendlíček, kousek másla do toho - a už je to hotovo. Pak jsme zakřístali a natáhli ruku - nějaký ten pětníček nebo šesťáček jsme vždycky dostali, někdy i vajíčko; u obchodníků obyčejně nějaký ten mls ... Ale to už jsme se všichni těšili na Vzkříšení! Uklizené a vyzdobené náměstí, za okny svíce - a hodně dlouhý průvod. Vpředu vlají korouhve, velký zástup dětí, pak čtyři ministranti v červených komžích, bílých rochetách a krásně vykrajovaných límcích vyzvánějí ručními zvonky a vykuřují kadidlem - a za nimi baldachýn, nesený váženými občany města; pod ním pan děkan Soukup s monstrancí ... A pak velký zástup lidí, zvony vyzvánějí a dechovka pana Komorouse předvádí, jak si nacvičila Hle, vstalť jest nyní Kristus Pán; lidé zpívají ... Na Pondělí velikonoční jsme se těšili snad celý rok - to jsme chodili „šupat“ děvčata : Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese za kamny jiný ... A děvčata se hned „vykupovala“ od šupání velikonočními vajíčky. „Hodovat“ však chodili i dospělí mládenci! Táhli pěkně celý vozík plný košíků a tady už šlo „dotuha“ - leckterá maminka dohlédla, aby ta její dcera (škole už odrostlá!) se „nechala vidět.“ Vždyť ti mládenci taky už měli „po vojně“ - a kdoví, ledacos se může stát! ... Dneska už tohle všechno dávno není, veliká škoda! Václav Karásek
_____________________________________________________________________
Město Spálené Poříčí zve všechny trhovce, prodejce i kupující na
JARNÍ TRH
22. května 2004
v sobotu od časných ranních hodin na náměstí.
_____________________________________________________________________
Spálené Poříčí 2004 sokolovna připravujeme: * BRUTUS * Divokej Bill + Paradox * Tři sestry+Doctor P.P. * Arakain+host _____________________
II.ročník Basinfirefest 10.7.2004 Veškeré informace na : www.basinfirefest.cz + 420 777 153 359 www.ceskarockovaliga.cz
_________________________________ Město Spálené Poříčí PRONAJME IHNED za výhodných podmínek
prodejnu smíšeného zboží v Těnovicích čp. 48. Informace na MěÚ Spálené Poříčí tel. 371 594 654 _________________________________
SKLENÁŘSTVÍ Marek TOLAR Zasklívání oken, dveří ZRCADLA Prodej a montáž izolačních dvojskel Spálené Poříčí, Tyršova ul.9 tel. 371 594 417
BLAHOPŘEJEME JUBILANTŮM d u b e n 70 let
ČÍŽKOVÁ Anežka MLYNÁŘÍK Oldřich
80 let 82 let 83 let 84 let 95 let
ŠEFČÍKOVÁ Květuška MELICHAROVÁ Julie DAVÍDEK František STACHOVÁ Emilie ŘÍHA Jiří KOTOROVÁ Marie M.Sedláčková - matrikářka
