Duben 2004 tvrtek – 1. dubna pátek – 2. dubna
- Mezinárodní den ptactva (od. r. 1906) - Mezinárodní den d tské knihy (den výro í narození dánského pohádká e H. Ch. Andersena r. 1805) ned le – 4. dubna - KV TNÁ NED LE (6. ned le postní) - po átek Svatého „pašijového“ týdne, který je zasv cen památce Kristova utrpení, které za íná jeho mesiášským vjezdem do Jeruzaléma st eda – 7. dubna - Sv tový den zdraví tvrtek – 8. dubna - Zelený tvrtek tvrtek – 8. dubna - Mezinárodní den Rom pátek – 9. dubna - Velký pátek – Památka umu ení Pán sobota – 10 .dubna - Bílá sobota – Slavnost Zmrtvýchvstání Pán ned le - 11. dubna - Ned le velikono ní – Boží hod velikono ní pond lí – 12. dubna - Pond lí velikono ní pond lí – 12. dubna - Sv tový den letectví a kosmonautiky (Jurij Gagarin 1961) ned le – 18. dubna - Mezinárodní den ochrany památek a historických sídel úterý – 20 .dubna - Mezinárodní den svobody tisku tvrtek – 22. dubna - Den Zem pátek – 23. dubna - Sv tový den knihy a vydavatelských práv sobota – 24. dubna - Sv tový den laboratorních zví at úterý – 27. dubna - Sv tový den grafiky st eda – 28. dubna - Mezinárodní den smutku tvrtek – 29. dubna - Mezinárodní den tance pátek – 30. dubna - Mezinárodní den pracovišt sobota – 1. kv tna - SVÁTEK PRÁCE pátek – 7. kv tna - Koncert na Nám stí v Mirovicích – viz JARMARK sobota – 8. kv tna - MIROVICKÝ JARMARK – viz plakát
AKTUÁLN … Vážené tená ky, vážení tená i ! V pátek 12. 3. 2004 jednalo Zastupitelstvo m sta. Jednání bylo obsáhlé, asov náro né, program obsahoval 31 bod , jednali jsme celkem 6 hodin, bez p estávky. Délka jednání je d kazem množství problém , které Mirovice jako m sto musí vy ešit. V úvodní ásti zasedání se projednávaly záležitosti, které nám p edepisují r zné zákony (pln ní rozpo tu, zápis inventariza ní komise, zprávy výbor ). Prost ední ást zasedání byla v nována zám m na prodeje pozemk , z nichž nejdiskutovan jší byl zám r na prodej pozemk v k.ú. Kakovice. O tyto pozemky totiž projevila zájem Cihelna Lety (Wienerberger, a.s.), která by „nad Mirovicemi“ sm rem na Kakovice cht la otev ít ložisko a t žit cihlá ský jíl (hlínu). Tato surovina by se pak následn dopravovala p es Mirovice po silnici I/19 do Let do cihelny. Dle informací p. Gažara by t žba probíhala cca 150 dní v roce, 10 hodin denn po dobu 10 let. Ložiska cihlá ské suroviny v Letech, p ímo v blízkosti cihelny, je totiž nedostate né (cca na 5 let), avšak p edložený návrh na dopravu této objemné suroviny p es naše m sto se mnoha zastupitel m jevil jako pro m sto absolutn nevýhodný, nebo p i p eprav by došlo ke zna nému opot ebení a zatížení silnice i životního prost edí v našem st (hluk, bláto, prašnost, bezpe nost,…). Zastupitelstvo m sta p ijalo usnesení (bod . 17 ze dne 12. 3. 2004), ve kterém zamítlo prodej výše zmi ovaných pozemk p. . 67/10 (1246 m2) a 67/27 (587 m2) v k.ú. Kakovice z majetku m sta Mirovice a zatím byl pouze zve ejn n zám r na sm nu t chto dvou parcel za cenu podle bonity p dy bez doplatku ceny podle nabízené vým ry, které jsou nezbytnou sou ástí surov. ložiska. Cihelna totiž vlastní pole „nad nádražím“, které stu nabízí ke sm za uvedené parcely. Další zasedání ZM se uskute ní 23. 4. 2004 a do té doby je nutno zvážit všechna PRO a PROTI, která by vyvstala v souvislosti s t žbou a p epravou cihlá ské hlíny p es ást území Mirovic, které mimochodem bylo dle Vyhlášky 108/2003 Sb. prohlášeno památkovou zónou, kde je i nep ehledný úsek silnice, kde je prudké a dlouhé stoupání, kde chodí obyvatelé do Horosedel, kde… To vše je zatím velký otazník. Poslední ást jednání ZM byla v nována p edevším FRB, podrobnosti otiskujeme uvnit zpravodaje. Dalším velmi diskutovaným problémem je ešení „poplatk za odpady“, p edevším z provozoven. K tomuto problému se ur it vrátíme v p íštích vydáních zpravodaje. Nadcházející m síc – duben – je letos ve znamení Velikonoc. Oslavte tento svátek dle svých p edstav. Perfektní jarní a velikono ní pohodu p eje Ing. Bc. Marie Hrdinová.
Pod kování „Práce šlechtí lov ka“, to je známé eské p ísloví. Jsou lidé, kte í toto p ísloví napl ují celým svým životem. Mnohdy ani pokro ilý v k není jejich snaze zanechat po sob kus poctivé práce pro své bližní p ekážkou. Farník m našeho m sta se snaží p isp t svou nezištnou pomocí již déle než p l roku náš duchovní správce p. viká Jan Krejsa z Mirotic. Na vlastní k ži poznává u nás pravdivost starého eského r ení „tady je práce jako na kostele“. Za al s up ímnou snahou být užite ným hned od za átku svého p sobení zde v Mirovicích. Již na podzim minulého roku poskytl dubové d evo k výrob nového ob tního stolu a ambónu do našeho kostela. Mons. Kavale p i své návšt Mirovic dne 4. 10. 2003 tento ob tní st l a ambón slavnostn posv til. B hem m síce listopadu a prosince za ídil kompletní vým nu elektroinstalace v celém kostele, v etn nového osv tlení výbojkovými lustry. Váno ní svátky jsme tak mohli oslavit v krásn osv tleném prostoru našeho chrámu. Po Novém roce zajistil p. viká výrobu nových lavic do naší farní kaple, kde se scházíme v zimním období ke slavení bohoslužeb. Také nový k íž nad ob tním stolem je jeho darem pro naši farnost. Toto vše, co zde bylo zmín no, jsou materiální dary všem mirovickým farník m. Tyto dary poskytl p. viká p evážn ze svých osobních prost edk . Nebylo by ale správné a spravedlivé zmi ovat se pouze o nich. Jako duchovní správce je pov en starat se hlavn o duchovní vývoj a r st všech ících, kte í jsou mu zde sv eni. Jeho otcovský p ístup ke každému lov ku je p íkladným napln ním jeho osobního poslání, jež asto vyjad uje slovy „chci být vaším služebníkem“. A jím se opravdu snaží být vždy a všude. Tímto p ísp vkem chceme vyjád it malý, ale o to up ímn jší dík za vše, co zde p. viká za tak krátkou dobu vykonal. Naše „Pán B h zapla “ a je jeho odm nou jednou na v nosti. Vojt ch Kružliak (jménem mirovických farník )
Zastupitelstvo m sta Mirovice v souladu s Obecn závaznou vyhláškou m sta Mirovice
O VYTVO ENÍ A POUŽITÍ PROST EDK FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NA ÚZEMÍ STA MIROVICE, která nabyla ú innosti dne 29. 9. 1997 vyhlašuje podle . IV. této vyhlášky
VÝB ROVÉ na podání žádostí o p Lh ta pro podání žádostí:
ÍZENÍ
ky vlastník m obytných budov a byt v roce 2003.
15. b ezna 2004 – 13. dubna 2004. Žádosti se podávají písemn podle „VZORU“, který je k dispozici na M Ú Mirovice, 382 274 101. Z fondu se poskytují tyto druhy p . 01 02 03 04 05 06
07
08 09
Název/ú el Oprava st echy starší 20 let ízení plynu ve stávajícím dom Z ízení p ípojky plynu Izolace základ zdiva proti vlhkosti Obnova fasády v etn oplechování starší 15 let Zateplení obvodového plášt domu staršího 15 let Oprava úst edního a etážového topení v etn vým ny radiátor starších 12 let Rekonstrukce rozvod v RD starších 40 let Oprava soc. za ízení a rozvod vody a kanalizace u dom starších 30 let
Lh ta splatnosti
Úrok
5 let
3 %
ek vlastník m budov a byt : Výše p ky na 1 d m (K ) do 60.000 K
3 roky a 3 m s. 1 rok
4%
do 10.000 K
16 m s.
3%
do 15.000 K
4%
do 40.000 K
3%
do 30.000 K
3 roky a 3 m s.
3%
do 40.000 K
3 roky a3m s
3%
do 40.000 K
3 roky a 3 m s.
3%
do 40.000 K
3 roky a 3 m s. 2 roky a 6 m s.
4%
do 40.000 K
Zpráva o hospoda ení v lesích v majetku m sta Mirovice v roce 2003 Vypracoval: Václav Janouch – odborný lesní hospodá
stební innost: Z p stebního hlediska byl rok 2003 mimo ádn náro ný. V jarních m sících bylo provedeno zalesn ní v množství 10.800 kus sazenic na holinách a p i opakovaném zalesn ní. Vlivem dlouhotrvajícího extrémn suchého a horkého po así došlo k úhynu sazenic na erstv zalesn ných plochách i na plochách zalesn ných v minulých letech, p edevším na jižn exponovaných stanovištích. Rok 2004 bude proto náro ný na opakované zalesn ní t chto ploch. V d sledku teplého po así došlo též k p emnožení biotických šk dc lesa, p edevším k rovc lýkožrouta smrkového /Ips typographus/ a lýkožrouta lesklého /Pityogenes chalkographus/, kte í vytvo ili 3 generace proti obvyklým dv ma generacím. V roce 2004 bude v nována ochran lesa proti hmyzím šk dc m prioritní pozornost. žební innost: V jarních m sících bylo zpracováno d evo z v trnné kalamity, v pr hu roku bylo t ženo pouze d evo napadené k rovcem. Celkový objem t žby d eva nahodilé dosáhl množství 640.35 plm. Z tohoto množství bylo použito 75 prostorových metr pro otop v KD Mirovice a 3,30 plm d eva použito na ezivo pro M Ú Mirovice.
Finan ní hospoda ení:
íjmy (K ) íjmy za d evo Dotace na p ibl. kon m Dotace na zalesn ní CELKEM ISTÝ ZISK
Výdaje (K ) 609.045,3.400,343.443,18.000,630.445,287.002,- K
FOTBAL – KD Y A KAM ???? MUŽI Den ned le sobota pond lí sobota sobota ned le
Datum 4. dubna 10. dubna 12. dubna 17. dubna 24. dubna 2. kv tna
Za átek 16.30 16.30 16.30 17.00 17.00 17.00
Zápas Podolí II. – Mirovice Mirovice – Skály Mirovice – imelice Smetanova Lhota – Mirovice Mirovice – Semice Božetice „B“ - Mirovice
Datum 3. dubna 11. dubna 17. dubna 25. dubna 1. kv tna
Za átek 10.15 10.15 10.15 10.15 10.15
Zápas Mirovice – Milín Podlesí – Mirovice Mirovice- Rožmitál Viš ová – Mirovice Mirovice - Pi ín
Za átek 14.30 14.30 14.30 14.30 15.00 10.30
Zápas Mirovice – Sepekov Mirovice – Hradišt „B“ Mirovice – imelice Albrechtice – Mirovice Mirovice- Semice Záho í - Mirovice
DOROST Den sobota ned le sobota ned le sobota
STARŠÍ ŽÁCI Den ned le sobota pond lí sobota sobota ned le
Datum 4. dubna 10. dubna 12. dubna 17. dubna 24. dubna 2. kv tna
Zpravodaj M sta Mirovice – MIROVICKO Vychází jako m sí ník. Vydává: M Ú Mirovice, 398 06, Masarykovo nám stí 38 382 274 101 O: 249 858 Registra ní íslo: MK R E 11445 Grafická úprava – tiskový pracovník: Ing. Bc. Marie Hrdinová íslo: 04/2004 (0075) Den vydání: 1. 4. 2004 Neozna ené p ísp vky jsou materiály M Ú Mirovice. íjem inzerce, p ísp vk , nám a p ipomínek: M Ú Mirovice
Když v Mirovicích zn ly PAŠIJE Málokterý návšt vník nebo v ící, který dnes vstupuje hlavním vchodem do našeho d kanského chrámu sv. Klimenta, si pln uv domuje historii, starobylost a d je které se v n m za dávných as odehrávaly. Za zmínku ur it stojí si p ipomenout, že vlastn vstupuje p vodním kn žišt m, kde až do po átku 18.stol. stál oltá . Dále krá í po obdélníkové žulové ve eji, jenž vede do hrobky pán Lubských z Lub a dalších významných osobností kostela i m ste ka Mirovic. Vnit ní interiér chrámu byl v minulosti daleko více dekora bohat jší a také obsahoval více oltá než dnes. Nejv tší malba kostela se nalézá za hlavním oltá em a pochází od Sušického malí e Jana Kašpara Smithustera. Byla vytvo ena v r. 1738, po neúsp šném pokusu instalace p vodního hlavního oltá e, který byl posléze odstran n a nahrazen novým, jak jej známe dnes, v r. 1737. Lo chrámu do nedávné doby zdobily 2 ekrásné k iš álové lustry, které jako dva démanty umoc ovaly vznešenost tohoto posvátného místa a které byly údajn pro nedostate ný sv telný výkon odstran ny. Byly nahrazeny moderními svítidly, která, podle mého názoru, v tomto pozdn barokním interiéru p sobí rušiv . Když se zastavíte uprost ed kostela, mezi oltá i Panny Marie a sv. Jana z Nepomuku a oto íte se, naskytne se vám pohled na chór s p vodním robustním varhanním strojem, ukrytým v p ekrásném barokním plášti zlat orámované d evo ezby, který byl ovšem n kolikrát upraven podle pot eby a také technicky vylepšen, naposledy po átkem 20 stol. Fy. T ek Kutná Hora. Na chto varhanách hrálo mnoho varhanních mistr , na chóru zpívalo bezpo et sbor a hrálo i n kolik orchestr , jak to bývalo v minulosti zvykem. Za zmínku stojí, že na tomto stroji hrával i náš p ední hudební skladatel Antonín Dvo ák, který cestoval as od asu p es m ste ko Mirovice a zde navšt voval p ítele p. Bendla. Ob any i v ící v tomto ase bude asi více zajímat, jaký sbor a varhaníci ispívali k oslav Boží v postní a velikono ní dob v povále ných dobách. Z této doby dominuje osoba chórmistra p. Procházky, který vládl varhannímu stroji ješt dlouhá léta po válce. Po n m nastoupil p. Zeman, dále J. Toman junior, sl. Jiranová a od r. 1970 hraji já. V tomto povále ném období dosáhl nejvyšší úrovn chórový sbor za p sobení d kana J. Kavaleho (1950-59) a ješt kolik let za d kana L. Zborovského. (1957-70). V t chto asech se našla velká ada schopných zp vák i zp va ek, kte í považovali za est ú ast v chrámovém t lesu. Považte, jaký po et v t chto t žkých asech pro církev, stabiln p ispíval ke kráse prožitku mešní bohoslužby. Za zp va ky alespo : Paní andová, Menšíková, Thorovská, Kucha ová, Procházková, Pospíšilová, Žižková M., Žižková Jar. a další. Muži, zp váci: Menšík, Pospíšil, brat i Máškové, Hezou ký, Hybrant K., Papírník, Toman J., Svojše st., brat i Vojt škové a další.
Všichni tito dobrovolní ú inkující museli absolvovat mnoho samostatných zkoušek, jenž si vyžadoval nácvik jednotlivých d l, mší k svátk m liturgického roku a také PAŠIJÍ. Zvlášt provedení podle Matouše, které jsem sám osobn kolikrát vyslechl, hovo í o velké profesionalit chrámového sboru, který takto stojn p ispíval k oslav nejv tších svátk k es anského roku. Ješt dnes mi zní v uších sólový zp v evangelisty p. Menšíka a dalších ne mén krásných sólových i sborových hlas . Jen ten, kdo má p edstavu o náro nosti tohoto unikátu, pochopí kolik úsilí bylo t eba, aby toto dílko zazn lo v plné kráse. A tak zn ly PAŠIJE v dob kana Kavaleho, který podporoval chrámový zp v a ke zp vák m se choval víc než p ív tiv a laskav . Této bohulibé innosti p ál i d kan Zborovský, pokrokový a spole enský kn z, který se velmi aktivn v noval mládeži a který m. j. po ídil pro Mirovický kostel nový ob tní st l a zavedl novou liturgii krátce po skon ení II.vatikánského koncilu. Po 70.letech minulého století, za mé varhanní praxe, již nebylo v lidských silách vytvo it taková t lesa, která by podobná v tší dílka zopakovala. Je to dáno p edevším realitou situace, kdy klesá návšt vnost bohoslužeb, a tak výb r pro chrámový sbor je omezen. Domnívám se také, že ani naši p edkové by nedokázali nic, kdyby se potýkali s podobnými problémy, které vzhledem k rozdílnosti názor na bohoslužebný doprovod dnes nutn vznikají. Z dob, kdy vládl sv tu Beatles, stala se kytara a další elektronické nástroje také populární jako doprovod p veckých skupin i v kostelech. Zvlášt p i d tských bohoslužbách, kde samy d ti ú inkují a samy si hrají, což je samoz ejmé. Dnes, po odeznívání této módy, získávají sice píš alové varhany ve sv op t své stojné místo, které jim právem náleží, avšak varianta tohoto doprovodu stále kde p etrvává. Za této situace je však zatím naprosto ilusorní vytvá et jednotu farního chrámového sboru a p ipravovat v tší sborová díla. Tím více nám z stává jenom vzpomínka na živou Mirovickou farnost, kn ze, kte í dovedli zaštítit tuto bohumilou innost a ocenit snahu zp vák i zp va ek, jenž dokázali konat v minulosti tolik pro povznesení ducha a krásný prožitek doby p edvelikono ní, a i v ostatních d ležitých ástech k es anského roku. Bez nadsázky se dá bohužel íci, že doba, kdy v našem d kanském chrámu sv. Klimenta zn ly PAŠIJE, a také váno ní mše, v provedení chrámového sboru a za doprovodu hudebních t les, je dobou dávno odezn lou a v sou asné dob prozatím nenapodobitelnou. Tímto neperspektivním zakon ením nechci íci, že by nebylo možné na tuto tradici navázat, pokud by se našlo dosti zájemc z ad ob an (i ti, kte í kostel pravideln nenavšt vují, ale mají vztah k hudb a rádi zpívají), aby se tato iniciativa znovu oživila. Zájemc m poskytnu bližší informace. Varhaník
A. Vondrášek
UPOZORN NÍ CENY INZERCE
V TOMTO ZPRAVODAJI (Schválené ZM a platné od 15. 3. 2004) Formát A5 (celá strana) Formát A6 (1/2 strany) Formát A7 (1/4 strany)
500,- K 250,- K 125,- K
Místní podnikatelé a ob ané mají zve ejn ní inzerátu ZDARMA !
Svaz diabetik
R – územní organizace Písek
si vás dovoluje pozvat na lenskou sch zi spojenou s
EDNÁŠKOU PRO DIABETIKY Datum: Místo: as:
tvrtek 8. dubna 2004 zasedací sí M Ú Mirovice 15.00 hodin
INFORMACE ZE ZŠ A MŠ Už je nám veseleji. Je tu první jarní m síc a s ním snad už kone i lepší po así, V sobotu 28. 2. se naši florbalisté zú astnili župního p eboru. Hrá i malého florbalu postoupili do regionálního turnaje, který se koná 10. 4. v Písku. Budou tedy bojovat o postup do Prahy na republikový turnaj. Hrá i velkého florbalu sehráli zápas s družstvem Písku, ale protože zápas neprobíhal úpln podle pravidel, podali naši trené i protest. Protest byl uznán, a tak se v ned li 7. 3. hrál nový zápas za p ítomnosti rozhod ího FbU z Prahy. Naše hrá e p ijela do Písku podpo it ada p íznivc ze školy, Sokola Mirovice a z ad rodi . Hoši hráli velice dob e, ješt 5 minut p ed koncem vedli 5 : 4. Pak jim došly síly, náskok neudrželi a nakonec prohráli 5 : 6. Všem našim hrá m srde d kujeme a blahop ejeme. Ve tvrtek 11. 3. se u nás konal DEN OTEV ENÝCH DVE Í. Návšt vníci m li možnost prohlédnout si základní i mate skou školu, seznámit se s prací v jednotlivých t ídách od nejmenších d tí v mate ské škole. D kujeme ješt jednou rodi m za návšt vu. Jarní úklid neprobíhá jen v domácnostech, ale i ve škole. V týdnu od 15. do 19. 3. jsme tedy vyhlásili SB R starého papíru. Papír si v pátek odvezla firma Recifa z P íbrami. Výt žek jde na ú et SRPdŠ. Této akce se zú astnili tém všichni žáci i n kte í u itelé. Ve tvrtek 18. 3. navštívila naše za ízení firma Kašper. Pod vedením pana Kašpera z Písku si naše d ti vyzkoušely malování hrne . Tato akce m la velký úsp ch nejen u d tí základní školy, ale i u d tí mate ské školy. D ti si tak vlastnoru vyrobily dárek pro maminky ke Dni matek. Základní škola Mirotice po ádala 24. 3. turnaj smíšených družstev (2 chlapci + 1 dívka) ve stolním tenise ve dvou kategoriích (6. a 7. t ída, 8. a 9. t ída). Turnaje se zú astnily ZŠ Mirotice, imelice, Chraštice a Mirovice. Nás reprezentovala 4 družstva. Naši hrá i podali velice p kný výkon a obsadili dv druhá a jedno t etí místo. D kujeme za vzornou reprezentaci školy a ješt jednou blahop ejeme. iblížil se nám Den u itel (28. 3.) a my ho tentokráte oslavili netradi ním zp sobem dv ma akcemi. V pátek 26. 3. usedli všichni naši u itelé i v mate ské škole mezi žáky a vyu ování vedli žáci IX. t ídy. Zkoušeli, zadávali písemné práce, které po napsání opravovali a vedli celkov výuku (v etn výkladu nové látky). N které žákyn byly v mate ské škole, kde také laly paní u itelky. Na tuto akci p ijela i paní redaktorka z List Písecka, ve kterých se následn o tomto oto eném vyu ování zmínila a sou asn byly zve ejn ny n které fotografie z tohoto dne. V úterý 30. 3. k nám do školy zavítala delegace z partnerské švýcarské školy, vedená jejím editelem. V tentýž den prob hla druhá ást oslavy Dne u itel v Kulturním dom v Mirovicích za ítomnosti našich švýcarských p átel. Na následující den 31. 3. se t šili nejvíce naši tvr áci. Jeli totiž se svými vyu ujícími do Písku, kde navštívili PRÁCHE SKÉ MUZEUM, aby si rozší ili poznatky z vlastiv dy a írodov dy. A tím kon í m síc b ezen ve škole a za ínáme se p ipravovat na blížící se svátky jara – Velikonoce. Mgr. Jana Novotná editelka ZŠ a MŠ
Sta í málo a mohli byste si polepšit m sí o 10 000 K ! Máte živnostenský list na zprost edkování služeb a mobilní telefon nebo jste ochotni ji je po ídit? Máte chu a as s námi spolupracovat alespo 20 hodin týdn ? Mate dobré komunika ní schopnosti a baví vás práce s lidmi?
Zavolejte na bezplatnou linku 800 169 169 ! Nabízíme Vám zajímavé uplatn ní p i spolupráci se silnou stabilní spole ností. Vaším úkolem bude pé e o skupinu zákazník : zprost edkování p ek a následné týdenní Výb ry hotovostních splátek p ímo v domácnostech.
REGIONÁLNÍ NOVINKA Historicko-turistický specializovaný pr vodce Dagmar Dreslerová Aleš Stejskal Jaromír Beneš
Historie krajiny severního Práche ska The Historic Landscape of North Práche sko (území na rozhraní okres Písek, Strakonice a P íbram) --------------------------------------------------------------------Vydalo Práche ské nakladatelství Písek
sto Mirovice Vás srde
zve na
MIROVICE - NÁM STÍ Program: PÁTEK – 7. kv tna 2004 – hrají: „STYL“ z Rožmitálu ERNÝ SV TLO“ ze Sušice „ANONYM-rock“ z Mirovic
18.00 hodin 20.00 hodin 22.00 hodin Vstupné: 30,- K
SOBOTA – 8. kv tna 2004:
-
stánkový prodej hostování lunaparku sportovní odpoledne na h išti k poslechu hraje hudební skupina MELODIC
Ve er v KD Mirovice:
TANE NÍ ZÁBAVA Hraje: Hudební skupina MELODIC Za átek: 20.00 hodin Vstupné: 30,- K VŠEM P EJEME MNOHO JARNÍCH ZÁŽITK !!!
KUJEME …
(D tský maškarní bál se vyda il)
sto Mirovice, kulturní odd lení, d kuje všem sponzor m, kte í p isp li na d tský maškarní bál finan ním nebo v cným darem. S jejich p isp ním bylo možné zakoupit spoustu cen do tomboly a ud lat tak radost našim d tem. Zvláštní pod kování náleží panu Ji ímu Hanzlíkovi, který každoro bezplatn zajiš uje M stu Mirovice ozvu ení sálu, nejenom na této akci. Fotogalerie – foto V. Van ek – 29. 2. 2004:
