Dětský domov Loreta a Školní jídelna, Fulnek, příspěvková organizace
Minimální preventivní program
Rok 2013
1
Obsah:
1. Úvod 2. Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence RFCH 3. Popis současného stavu problematiky 4. Zdůvodnění potřebnosti programu 5. Cíl programu – krátkodobé cíle 6. Navržený způsob realizace 7. Měření efektivity programu 8. Kontakt s jinými organizacemi 9. Závěr
Příloha - Program proti šikanování
2
Minimální preventivní program
Kalendářní rok 2013
Předkladatel: Dětský domov Loreta a Školní jídelna Fulnek, příspěvková organizace IČO 62330268 Tel.: 556 741 014, 734 412 508 E-mail:
[email protected]
Zodpovědná osoba: ředitelka DD Fulnek - Mgr. Renata Malinová
Školní metodik prevence: zástupce ředitele Mgr. Pavlína Rozsypalová
Složení preventivního týmu: Mgr. Renata Malinová, Mgr. Pavlína Rozsypalová, Bc. Lucie Richterová
3
1. Úvod Minimální preventivní program (dále jen MPP) je součástí Školní preventivní strategie (dále jen ŠPS) na období 2010 – 2014 a vypracovává se pro daný kalendářní rok. Nárůst různých rizikových forem chování včetně zneužívání návykových látek v populaci mládeže a dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Vzhledem k patologii rodin, z nichž děti pocházejí, patří mezi nejohroženější skupinu.
2. Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 116/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ze dne 15. dubna 2011, která nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2011 Vyhláška č.263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č.15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Vyhláška č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče Vyhláška 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních 4
Vnitroresortní předpisy a dokumenty: Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č. j. 21291/2010-28 Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance, č. j.: 14 423/1999-22 (Věstník MŠMT sešit 5/1999) Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j.: 24 246/2008-6 Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j.: 10194/2002-14 (Věstník MŠMT sešit 3/2002) Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT, č. j. 37 014/2005-25 (Věstník MŠMT sešit 2/2006) Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č. j. 20 006/2007-51 (Věstník MŠMT sešit 11/2007) Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu, č. j.: 11 691/2004-24 (Věstník MŠMT sešit 6/2004) Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané, čj.: 25 884/2003-24 (Věstník MŠMT sešit 11/2003) Volný čas a prevence u dětí a mládeže (MŠMT 2002) Evaluace a diagnostika preventivních programů (MŠMT 2002) Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení (MŠMT 2001) Vládní usnesení č. 693/2006 - Změna podmínky při poskytování finančních prostředků státního rozpočtu v oblasti primární prevence. Pedagogové proti drogám - Program preventivních aktivit uplatňovaných ve školách a školských zařízeních (MŠMT 1999) Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009-2012 Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji na období 2009-2012 Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011 č. j.: 1466/07 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 č. j.: 431/10 Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011-2014
5
3. Popis současného stavu problematiky Kapacita DD dle zřizovací listiny Dětského domova Fulnek je 32dětí, k 1. 1. 2013 je přítomno 30 dětí, které pochází převážně ze sociálně-patologických rodin a mnohé se s negativními jevy (jako např. alkohol, kouření, návykové látky, rasismus) setkaly již v raném věku. Tyto děti patří mezi nejohroženější skupinu, protože často nejsou schopny rozpoznat závažnost daných patologií. Proto je důležité zahájit primární prevenci právě v době školní docházky, poskytnout dětem a mládeži co nejvíce informací o drogové problematice (přiměřeně k věku), naslouchat jejich problémům a otevřeně s nimi hovořit i na neformální úrovni.
4. Zdůvodnění potřebnosti programu Dle Zákona o ústavní výchově č.109/2002 Sb., a jeho novelizaci č.383/2005, jsou v DD děti od 3 do 18 let, proto je důležité se zaměřit, jak na mladší školní věk, tak i na děti starší a mládež, případně do ukončení přípravy na povolání. Pedagogové DD jsou odpovědni za výchovu dětí v DD. Problémem je obvykle špatný příklad ve vlastních rodinách dětí. Prevence, založená na společnosti, předpokládá spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dětí, se zdravotnickými zařízeními, s poradenskými institucemi ve školství, se zájmovými organizacemi a se specializovanými zařízeními atd. Děti odlišného věku i pohlaví spolupracují při různých aktivitách, zejména v rodinných skupinách, ale také při tematicky zaměřených aktivitách. Úkolem pedagogů je vést je k rozvoji schopností naslouchání druhým, vhodné reakci na kritiku, vedení diskuze, sdílení pocitů a názorů. Formou komunitního sezení se děti učí týmové práci a řešení konfliktů, s důrazem na vlastní odpovědnost dítěte za řešení. Spolupráce dětí různého věku je také podstatným prvkem prevence šikany starších dětí vůči mladším. Individualizované (slovní) hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba skupiny. Děti dostávají komplexní zpětnou vazbu od vychovatelů. Jsou informovány o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno jejich úsilí a míra jejich pokroku ve srovnání s výkony ostatních. Je podporován jejich individuální talent a zájem. Pomáháme dětem vybudovat si důvěru ve vlastní schopnosti a pozitivní vztah k okolnímu světu. Zpětná vazba rodinné skupiny přispívá ke korekci sebehodnocení dítěte. Komunikace s rodiči, veřejností Rodiče mohou své děti v DD kdykoliv navštívit a lépe poznat prostředí DD. Pedagogové s rodiči, pokud projevují zájem, individuálně konzultují aktuální stav dítěte. Rodiče informujeme zejména o prevenci užívání návykových látek a konkrétních problémech jejich dětí v této či jiné oblasti (mnoho dětí jezdívá na víkendy a prázdniny do rodin). V případě problémů, rodiče každého dítěte obdrží informace o dítěti a jsou upozorněni na změny chování, které by se mohly u jejich dětí vyskytnout. V případě jakýchkoliv potíží v rámci pobytu doma rodiče kontaktují DD, kde je zajištěn odpovídající postup řešení problému. Pedagogická diagnostika Vychovatelé registrují signály o možném problému dítěte, hledají příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracují s preventivním týmem a odbornými institucemi (např. PPP), které se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu.
6
Řešení přestupků Ke zjištění aktuálního stavu rizikového chování dětí v DD jsou využívány anonymní dotazníkové metody, namátkové testování dětí na užívání návykových látek (alkohol, drogy) a připomínky dětí i vychovatelů. Porušování Vnitřního řádu DD, týkající se držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách DD, je klasifikováno jako hrubý přestupek a jsou vyvozeny patřičné sankce. Jsou sledovány i další projevy rizikového chování – šikana, rasismus, krádeže, vandalismus aj. Při jejich zjištění jsou navržena cílená opatření ve výchově. Pokud selhala prevence v DD, další postup stanoví Krizový plán při zjištění rizikového chování dětí a mládeže v DD (viz ŠPS). Zveřejnění informací Informace jsou zveřejněny na chodbě DD před vstupem do kanceláří. Obsahují důležitá telefonní čísla, adresy (linky důvěry apod.) a další informace, které se vztahují k tématům zařazeným do MPP. Dalším informačním zdrojem pro děti a zejména vychovatele je internet.
5. Cíl programu Podat dětem a mládeži základní informace o společensky nežádoucích jevech jako jsou: záškoláctví, vulgarita, agresivita, krádeže, šikana, kyberšikana, poruchy příjmu potravy, negativní působení sekt, sexuální rizikové chování, rasismus, intolerance, antisemitismus. Podat dětem a mládeži základní informace o návykových látkách jako jsou:alkohol, tabák, drogy, o jejich účincích a negativním vlivu těchto látek na zdraví člověka. Neméně důležitým cílem je boj proti nudě. Nuda se často dá označit za spouštěče abnormálního chování dětí. Z nudy potom mohou vycházet další negativní jevy chování, jako je kriminalita dětí. Je nutné, aby se ani před tímto problémem nezavíraly oči a děti by měly být seznámeny s tresty, které by je čekaly za případné porušení zákona. Krátkodobé cíle Krátkodobé cíle vyplývající ze střednědobých cílů (ve ŠPS)jsou současně MMP. Vést děti a mládež k dodržování stanovených pravidel seznámit děti s obsahem vnitřního řádu DD práva a povinností dětí kladná a záporná výchovná opatření osobní vycházky Dětská spoluspráva Vést k ochraně zdraví a ke zdravému životnímu stylu výchova ke zdraví znát zásady první pomoci (dle příručky První pomoc není věda)a telefonní čísla první pomoci osobní a duševní hygiena výživa a pohybové aktivity správná životospráva, poruchy příjmu potravy (mentální bulimie a mentální anorexie)¨ Vést k budování postojů k odmítání alkoholu a omamných psychotropních látek a jedů věnovat zvýšenou pozornost prevenci kouření, alkoholu, droga jejich účinků na lidský organismus v rámci týdenního hodnocení nebo skupinového sezení 7
Vést k vzájemné pomoci a ohleduplnosti naučit děti správnému a slušnému chování k sobě samým i k ostatním, např. zdravenízamezit vulgarismům mezi sebou a k dospělým – úcta ke starším, naučit děti oslovovat sama sebe správným tvarem jména -interiorizovat systém, „neoslovuješ mě správným tvarem mého jména, neslyším tě“ zvládat krizové situace, umět požádat o pomoc Vést je k sociální a právní odpovědnosti za sebe a svá jednání ochrana duševního vlastnictví globální společenské problémy člověk a morálka, člověk a dospívání hledání sebe sama, náročné životní situace právní řád, právní ochrana, trestní právo příprava na pracovní uplatnění, životní perspektivy Vést k postojům proti rasismu, antisemitismu a xenofobii podat dětem základní informace o těchto projevech, vysvětlit na příkladech Vést ke smysluplnému trávení volného času výlety za poznáním do okolí víkendové pobyty na horách sportovní, výtvarné aktivity letní a zimní tábory, rekreace, soustředění účast na soutěžích, závodech a akcích pořádaných DD a mimo DD účast na kulturních a společenských akcích účast v zájmových kroužcích v DD a mimo DD využití posilovny a tělocvičny v ZŠ Komenského Znát nebezpečí internetu a elektronické komunikace rizika sociálních sítí zneužití osobních údajů na internetu projevy kyberšikany a formy kyberšikany pracovat na pravidlech v užívání internetu, které musí všichni dodržovat Dle nabídky a možností absolvovat nabídky projektů v přípravě na samostatný život program Ostravské univerzity ABECEDA „První krok do života“ projekt Kvic Nový Jičín a Ostrava „Vím, co chci – Vím, jak na to“ projekt „Život nanečisto“ – Múzy dětem projekt Finanční gramotnost DD projekt našeho DD „Pohyb a sportování nám přináší radost“ Učit děti takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě uplatňování komplexně ve všech oblastech v PRODu být sám odpovědný za kvalitu a stupeň vzdělání pro svůj budoucí život Provádět screening formou dotazníků, a pokud budou odhaleny problémy a nedostatky v určité oblasti, zaměřit se na nápravu a řešení
8
Vymezení cílové skupiny: Pedagogičtí pracovníci Vedení DD v září 2012 vypracovalo celoroční plán práce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který byl dopracován a aktualizován v lednu 2013 po nové nabídce seminářů. Vychovatelé se budou zúčastňovat seminářů v rámci projektu „Vím co chci - Vím, jak na to“, které pořádá KVIC Nový Jičín a Ostrava. Témata přednášek jsou vybírána tak, aby vycházela z potřeby pedagogických pracovníků, ke konkrétním výchovným problémům, se kterými se budou v DD setkávat. Garantem celoročního vzdělávání je ředitelka DD Mgr. Renáta Malinová (viz plán pedagogického vzdělávání). Veškerá témata budou doložena akreditací „Osvědčením“ o absolvování patřičného semináře. V DD je zřízena „Schránka důvěry“, která bude ve svém provozu pokračovat. Děti zde mohou sdělovat anonymně své dotazy či podat informace k dané problematice. Samotné děti budou předem ujištěny, že přístup k informacím bude mít pouze ředitelka, která se všemi získanými informacemi bude zacházet diskrétně a citlivě. Pokud budou informace závažné, budou přijata vedením DD následná opatření s formami dalšího působení.
Děti a mládež Strategie je zaměřena na všechny děti, které jsou v současné době v péči DD. Jedná se každoročně (kapacitně a věkem omezeno) o maximálně 32 dětí ve věku 3 – 18/19let. Všechny děti pochází ze sociálně slabšího a málo podnětného rodinného prostředí, mnohé z nich mají specifické vývojové poruchy učení a poruchy chování, fyzické či psychické handicapy. Děti s nařízenou ústavní výchovou byly svým biologickým rodičům odebrány z různých důvodů, ať už neplnění základních povinností rodiny či nízká sociální úroveň rodiny apod. Pochází velmi často z rodin, kde se rizikové projevy chování vyskytovaly a vyskytují, a proto mnoho dětí má posunuté vnímání normality těchto jevů. Děti v DD jsou velmi vnímavé a dožadují se všeho, čeho měly nedostatek, ne vždy vybíravou formou. Většina těchto dětí byla nucena rychleji dospět a v podmínkách, v jakých žily, se musely umět postarat se samy o sebe. V nitru jsou to pořád děti, které mají plno snů, ať už reálných či naivně nesplnitelných. Jsou rozpolcené, protože samy nevědí, jak se vlastně chovat a kým být. Na dospělé ještě nejsou rozumově vyzrálí a na děti už zažily mnoho starostí. Navržený způsob realizace Konkrétní aktivity: každodenní komunikace vychovatel – dítě komunitní kruhy skupinové sezení, vlastní způsob realizace na týdenním hodnocení 1 x za měsíc odměnit či zvýhodnit dítě – nekuřáka /od 12let/ , posunout věkovou hranici rozvíjení nadání a talentu konkrétního dítěte v dané oblasti výlety za poznáním do blízkého i vzdáleného okolí víkendové pobyty na horách, letní a zimní tábory o prázdninách výtvarné, sportovní a společenské aktivity účast v soutěžích a akcích pořádaných DD a mimo DD účast v zájmových kroužcích v DD a mimo DD besedy, přednášky a akce s MKC Fulnek brigády pro zletilé důslednost a jednotnost při výchovném působení vychovatelů na RS řešení návrhů a problémů na Dětské spolusprávě 9
využívání propagačních materiálů obdržené od metodika na každé rodinné skupině literatura k dispozici u metodika prevence možnost konzultace řešení problémů se školním metodikem prevence nebo kmenovými vychovateli
6. Měření efektivity programu Měření efektivity bude probíhat formou anonymních dotazníků a pohovorů. S konkrétními výsledky sociologického dotazníku bude seznámeno vedení DD a pedagogové na Pedagogické radě. Zde bude také stanoven další postup zajišťující ochranu dětí a další pomoc s ohledem na zjištěné skutečnosti. Dotazníky budou zaměřeny na zjištění těchto poznatků: informovanost dětí a výskyt návykových látek v DD a na školách, které děti navštěvují trávení volného času v DD, tak i mimo něj, zahrnutí volnočasových aktivit výskyt rizikových forem chování v DD informovanost dětí o problémech lidské sexuality, o možných sexuálních orientacích otázky související s šikanou, kyberšikanou a agresivitou na nový stav skutečností Řešení pozitivního zjištění zneužívání návykových látek či výskyt některých dalších forem rizikového chování V případě, kdy prevence v dané oblasti bude neúčinná a děti se v DD nějakým způsobem dostanou ke zneužívání návykových látek či k dealerství, případně se dopustí jiných závažných rizikových projevů chování, bude přistoupeno k následným opatřením: individuální pohovor s konkrétním jedincem zabezpečení kontaktu na odborného specialistu, který bude nápomocen při řešení konkrétního případu v případě dealerství dětí oznámení věci Policii ČR nastane-li akutní situace, kdy je dítě DD prokazatelně ovlivněno drogou, ředitelka DD ihned uvědomí Krajský úřad Moravskoslezského kraje, kontaktuje příslušné zdravotní zařízení a bude také informovat okresního metodika prevence u problémových jedinců budou vychovatelé postupovat dle Vnitřního řádu DD v závažných případech budeme úzce spolupracovat s Diagnostickým ústavem pro mládež v Ostravě a Dětským diagnostickým ústavem v Bohumíně. školní metodik prevence DD naváže ihned úzkou spolupráci s oblastním metodikem prevence - Mgr. L. Šimečkovou k řešení daného problému. S informacemi se bude zacházet velmi citlivě, a pokud to nebude nutné nebo v rozporu s Vnitřním řádem DD, nebudou se zveřejňovat.
7. Kontakt s jinými organizacemi Úspěšnost„Minimálního preventivního programu DD Fulnek“bude podmíněna také spoluprací s dalšími významnými subjekty, které mohou naše děti a mládež nějakým způsobem ovlivňovat. Kontakt bude zajišťovat garant programu Mgr. Pavlína Rozsypalová, která v případě potřeby naváže osobní jednání: s oblastním metodikem prevence -Mgr. Lucií Šimečkovou 10
s PPP s dětskou lékařkou a dětskou psychiatričkou se sociálním odborem Městského úřadu ve Fulneku s OSPODem s lékařskou službou první pomoci (viz„Krizový plán“ při mimořádných situacích DD) s Policií ČR ve Fulneku, zde půjde především o případné řešení trestné činnosti, dealerství, držení omamných látek, ale také šikanování
8. Závěr S celým Minimálním preventivním programem jsou výchovní pracovníci DD Fulnek seznámeni a je dostupný na každé rodinné skupině. Jednotlivé části programu budou školním metodikem prevence průběžně a dle potřeb vyhodnocovány a v případě nutnosti upravovány a doplňovány. V případě zjištění či podezření na zneužití návykových látek dětmi v DD budou vychovatelé postupovat dle Krizového plánu (viz. Příloha ve ŠPS -Školní preventivní strategie)a v případě zjištění či podezření na šikanu budou postupovat dle Programu proti šikanování (viz. Příloha v MPP). Mgr. Pavlína Rozsypalová, jako školní metodik prevence, bude vést evidenci všech činností (zájmová činnost, zájmové kroužky, protidrogové přednášky, pedagogické vzdělávání, veškeré aktivity dětí nad rámec DD) a na konci roku předá zprávu o plnění „Minimálního programu“ ředitelce DD.
Ve Fulneku 23. 01. 2013
Ředitelka DD: Mgr. Renáta Malinová Školní metodik prevence: Mgr. Pavlína Rozsypalová
11
Program proti šikanování Tento Program proti šikanování je součástí MMP Dětského domova Loreta a Školní jídelny, Fulnek, příspěvkové organizace, pro rok 2013. Na tvorbě a realizaci programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci dětského domova Za realizaci a hodnocení programu je odpovědná ředitelka DD. Cílem programu je vytvořit v DD, resp. v každé rodinné skupině pohodové, klidné a bezpečné prostředí. Důležité je zaměřit se na vzájemné vztahy mezi dětmi a včasně rozpoznat projevy šikany mezi nimi. Šikana je „opakované ponižování nebo omezování jedince nebo skupiny jiným jedincem nebo skupinou prostřednictvím agrese či manipulace“, která se opírá právě o vnější znaky šikanování. Není radno ji podceňovat, protože její následky nejsou patrné nejen v rovině fyzické, ale zejména psychické. O to smutnější je skutečnost, že se jedná o velmi rozšířený problém, který se vyskytuje prakticky ve všech školách nebo školských zařízeních. Na straně agresorů zde obvykle stojí děti velmi egoistické, kterým dělá radost, pokud vidí utrpení druhého člověka. Obětí se častěji stávají děti, které se nějak odlišují od průměru. Charakteristický vnější rys šikany je dále: • záměrnost jednání a nepoměr sil mezi agresorem a obětí (zpravidla vlastní fyzická síla, početní převaha agresorů; psychická převaha nad méně odolným jedincem) Důležité je rozpoznat problém co nejdříve a je tedy úkolem vychovatelů, aby věděli o možných projevech šikany. Kdy je tedy dobré zbystřit pozornost? • Nápadné je, pokud dítě nehovoří o žádných kamarádech ze školy, s kamarády nechodí ven a většinu času se zdržuje v domově. • Často je na dětech pozorovatelný strach a úzkost, zejména v době, kdy mají jít do školy. Dítě odkládá odchod z domova, do školy se snaží dostat co nejkratší cestou. • Vidět můžeme i různé psychosomatické příznaky. Dítě nemá chuť k jídlu, často jej bolí hlava, má výkyvy nálad a častou nevolnost. Taktéž je podezřelé neklidné spaní provázené děsivými sny. • Může se stát, že přestože dítě chodí do školy se svačinou, hladoví. Stejně tak je možné, že dítě vás žádá o peníze, aniž by uvedlo důvěryhodný důvod. • Dítě může být apatické, nesoustředěné, bez zájmu o učení. Často odmítá sdělit, co jej trápí.
12
Krizový plán pro řešení šikanování 1. Řešení šikany v počátečním stádiu Jsou to situace, které DD zvládne řešit vlastními silami. Mezi ně patří, a v našem DD se vyskytují zejména: • hádky mezi dětmi • drobné fyzické (postrkování) a psychické (nadávky, pomluvy) napadání • vyloučení dítěte z kolektivu Nastalou situaci řešíme těmito metodami: • rozhovor s obětí (popř. oběťmi), agresorem (popř. agresory) a svědky o vzniklé situaci (co se stalo), nekonfrontovat je mezi sebou • dopátrání se důvodu vzniku nastalé nežádoucí situace (proč se to stalo) • zajištění ochrany oběti (pokud nastane více případů počáteční šikany a obětí je tentýž žák/tatáž žákyně, v případě našeho DD se role oběti a agresora často střídají) • omluva agresora oběti 2. Řešení šikany v pokročilém stádiu Jsou to situace, které DD již nezvládne řešit vlastními silami a potřebuje pomoc odborných pracovníků zvenčí. Náš DD se zatím s projevy šikany v pokročilém stádiu nesetkal. Mezi projevy šikany v pokročilém stádiu patří: • výbuch skupinového násilí vůči oběti • kyberšikana • hrubé fyzické (bití, loupež, sexuální násilí) a psychické napadání (vyhrožování, zesměšňování) Nastalou situaci řešíme těmito metodami: • bezprostřední záchrana oběti (ošetření, uklidnění) • zajištění agresora a svědků • domluvení se s ostatními pedagogickými pracovníky na postupu řešení • informovat rodiče oběti a agresora, při velmi závažných prohřešcích ihned informovat policii • poskytnout oběti služby pracovníka prevence
Ve Fulneku 23. 01. 2013
Ředitelka DD: Mgr. Renáta Malinová
13
