Dětský domov Loreta a Školní jídelna, Fulnek, příspěvková organizace
Minimální preventivní program
Rok 2014/2015
1
Obsah:
1. Úvod 2. Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence RFCH 3. Popis současného stavu problematiky 4. Zdůvodnění potřebnosti programu 5. Cíl programu – krátkodobé cíle 6. Navržený způsob realizace 7. Měření efektivity programu 8. Kontakt s jinými organizacemi 9. Závěr
Příloha - Program proti šikanování
2
Minimální preventivní program
Školní rok 2014/2015
Předkladatel: Dětský domov Loreta a Školní jídelna Fulnek, příspěvková organizace IČO 62330268 Tel.: 734 412 508, 734 412 502 E-mail:
[email protected]
Zodpovědná osoba: ředitelka DD Fulnek - Mgr. Renata Malinová
Školní metodik prevence: zástupce ředitele Mgr. Pavlína Rozsypalová E – mail:
[email protected]
Složení preventivního týmu: Mgr. Renata Malinová, Mgr. Pavlína Rozsypalová, Bc. Lucie Richterová
3
1. Úvod Minimální preventivní program (dále jen MPP) je součástí Školní preventivní strategie (dále jen ŠPS) na období 2012/2013 – 2014/2015 a vypracovává se pro daný kalendářní rok. Různé rizikové formy chování včetně zneužívání návykových látek v populaci mládeže a dětí školního věku se stávají celospolečenským problémem. Vzhledem k patologii rodin, z nichž většina našich dětí pochází, vzhledem k prostředí, kde většina z nich vyrůstala a kde trestná činnost, gamblerství, alkohol, drogy jsou na denním pořádku, patří především naši klienti k nejohroženější skupině.
2. Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 116/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ze dne 15. dubna 2011, která nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2011 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Zákon 333/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č. j. 21291/2010-28 Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j.: 24 246/2008-6 Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT, č. j. 37 014/2005-25 (Věstník MŠMT sešit 2/2006) Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji na období 2013-2018 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 č. j.: 431/10 Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011-2014
4
3. Popis současného stavu problematiky Kapacita DD dle zřizovací listiny Dětského domova Fulnek je 32 dětí, k 1. 1. 2014 je přítomno 24 dětí, které pochází převážně ze sociálně-patologických rodin a mnohé z nich se s negativními jevy (jako např. alkohol, kouření, návykové látky, rasismus…) a různými rizikovými projevy chování setkaly již v raném věku. Tyto děti patří mezi nejohroženější skupinu, protože často nejsou schopny rozpoznat závažnost daných patologií, mnohdy, pokud v tomto prostředí žily delší dobu, berou toto chování jako „normu“. Proto je důležité zahájit primární prevenci právě v době školní docházky, poskytnout dětem a mládeži co nejvíce informací o drogové problematice (přiměřeně k věku), naslouchat jejich problémům a otevřeně s nimi hovořit i na neformální úrovni.
4. Zdůvodnění potřebnosti programu Dle zákona 333/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony jsou v DD děti od 3 do 18 let, případně do ukončení studia nebo přípravy na povolání, proto je důležité zaměřit se jak na mladší školní věk, starší školní věk tak i na mládež, která u nás při přípravě na povolání zůstává i v dospělosti. Hlavní výchovné problémy, se kterými se v dětském domově setkáváme, souvisí s tím, že děti dnes a denně čelí širokému spektru zážitků a problémů, které mohou být příčinou vzniku stresových situací a s tím spojených obranných reakcí jako jsou například projevy agresivity vůči ostatním dětem nebo dospělým – verbální nebo fyzické napadení, sebepoškozování, ničení majetku, šikana, kyberšikana, experimenty s drogami, s alkoholem, krádeže, útěky, předčasná sexualita. Dále jde obvykle o špatný příklad ve vlastních rodinách dětí. Všichni, kteří s dětmi na našem domově pracujeme, zastáváme heslo „kdo si hraje, nezlobí“ a proto se maximálně snažíme, abychom podporovali vlastní zájmové aktivity dětí a aby společné volnočasové aktivity byly pro děti zajímavé, činnosti byly pestré, měly různou formu, byly přiměřené věku dětí a děti bavily. Pedagogové DD jsou odpovědni za výchovu dětí v DD. Přílišná tolerance k nevhodným projevům chování našich klientů, nedůslednost a povrchnost při vyhodnocování asociálních jevů jsou později ve svém výsledku příčinou horších dopadů tohoto chování. Proto se naši pedagogové snaží o maximálně zodpovědný přístup k těmto otázkám a v rámci možností se věnují všemi možnými způsoby předcházení těmto projevům dětí. Prevence, založená na společnosti, předpokládá spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dětí, se zdravotnickými zařízeními, s poradenskými institucemi ve školství, se zájmovými organizacemi a se specializovanými zařízeními atd. Děti odlišného věku i pohlaví spolupracují při různých aktivitách, zejména v rodinných skupinách, ale také při tematicky zaměřených aktivitách. Úkolem pedagogů je vést je k rozvoji schopností naslouchání druhým, vhodné reakci na kritiku, vedení diskuze, sdílení pocitů a názorů. Formou komunitního sezení se děti učí týmové práci a řešení konfliktů, s důrazem na vlastní odpovědnost dítěte za řešení. Spolupráce dětí různého věku je také podstatným prvkem prevence šikany starších dětí vůči mladším. Individualizované (slovní) hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba skupiny. Děti dostávají komplexní zpětnou vazbu od vychovatelů. Jsou informovány o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno jejich úsilí a míra jejich pokroku ve srovnání s výkony ostatních. Je podporován jejich individuální talent a zájem. Pomáháme dětem vybudovat si důvěru ve vlastní schopnosti a pozitivní vztah k okolnímu světu. Zpětná vazba rodinné skupiny přispívá ke korekci sebehodnocení dítěte. 5
Komunikace s rodiči, veřejností Rodiče mohou své děti v DD kdykoliv navštívit a lépe poznat prostředí DD. Pedagogové s rodiči, pokud projevují zájem, individuálně konzultují aktuální stav dítěte, pomohou radou. Rodiče informujeme zejména o prevenci užívání návykových látek a konkrétních problémech jejich dětí v této či jiné oblasti (mnoho dětí jezdívá na víkendy a prázdniny do rodin). V případě problémů, rodiče každého dítěte obdrží informace o dítěti a jsou upozorněni na změny chování u jejich dětí. V případě jakýchkoliv potíží v rámci pobytu doma rodiče kontaktují DD, kde je zajištěn odpovídající postup řešení problému. Pedagogická diagnostika Vychovatelé registrují signály o možném problému dítěte, hledají příčiny a vhodné formy nápravy. V našem zařízení máme mimo jiné odborného etopeda, který s dětmi pracuje. Pokud je třeba, spolupracují s preventivním týmem a odbornými institucemi (např. PPP), které se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu.
Řešení přestupků Ke zjištění aktuálního stavu rizikového chování dětí v DD jsou využívány anonymní dotazníkové metody, namátkové testování dětí na užívání návykových látek (alkohol, drogy) a připomínky dětí i vychovatelů. Porušování Vnitřního řádu DD, týkající se držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách DD, je klasifikováno jako hrubý přestupek a jsou vyvozeny patřičné sankce. Jsou sledovány i další projevy rizikového chování – šikana, rasismus, krádeže, vandalismus aj. Při jejich zjištění jsou navržena cílená opatření ve výchově. Mimo to si každá rodinná skupina společně vytvořila svá pravidla (vyhovující členům dané RS) korespondující s vnitřním řádem domova, svá kritéria hodnocení. Pokud selhala prevence v DD, další postup stanoví Krizový plán při zjištění rizikového chování dětí a mládeže v DD (viz ŠPS). Zveřejnění informací Informace jsou zveřejněny ve vstupním vestibulu DD na nástěnce a před vstupem do kanceláří. Obsahují důležitá telefonní čísla, adresy (linky důvěry apod.) a další informace, které se vztahují k tématům zařazeným do MPP. Dalším informačním zdrojem pro děti a zejména vychovatele je internet.
5. Cíl programu Podat dětem a mládeži základní informace o společensky nežádoucích jevech jako jsou: záškoláctví, vulgarita, agresivita, krádeže, šikana, kyberšikana, sprejerství, nezdravý životní styl, poruchy příjmu potravy, negativní působení sekt, sexuální rizikové chování, rasismus, intolerance, antisemitismus, xenofobie, fyzické násilí... Podat dětem a mládeži základní informace o návykových látkách jako jsou: alkohol, tabák, drogy, o jejich účincích a negativním vlivu těchto látek na zdraví člověka, o působení těchto látek na změny chování člověka. Neméně důležitým cílem je boj proti nudě. Nuda se často dá označit za spouštěče abnormálního chování dětí. Z nudy potom mohou vycházet další negativní jevy chování, jako je kriminalita dětí. Je
6
nutné, aby se ani před tímto problémem nezavíraly oči a děti by měly být seznámeny s tresty, které by je čekaly za případné porušení zákona. Krátkodobé cíle Krátkodobé cíle vyplývající ze střednědobých cílů (ve ŠPS)jsou současně MMP. Vést děti a mládež k dodržování stanovených pravidel opakovaně s dětmi probírat obsah vnitřního řádu DD a seznamovat je s jeho úpravami dle aktuálních potřeb vědět o právech a povinnostech dětí znát kladná a záporná výchovná opatření znát a dodržovat časy osobních vycházek pravidelná setkávání Dětské spolusprávy Vést k ochraně zdraví a ke zdravému životnímu stylu výchova ke zdraví znát zásady první pomoci (dle příručky První pomoc není věda)a telefonní čísla první pomoci osobní a duševní hygiena výživa a pohybové aktivity správná životospráva, poruchy příjmu potravy (mentální bulimie a mentální anorexie)¨ Vést k budování postojů k odmítání alkoholu a omamných psychotropních látek a jedů věnovat zvýšenou pozornost prevenci kouření, alkoholu, droga jejich účinků na lidský organismus v rámci týdenního hodnocení nebo skupinového sezení Vést k vzájemné pomoci a ohleduplnosti naučit děti správnému a slušnému chování k sobě samým i k ostatním, např. zdravenízamezit vulgarismům mezi sebou a k dospělým – úcta ke starším, naučit děti oslovovat sama sebe správným tvarem jména -interiorizovat systém, „neoslovuješ mě správným tvarem mého jména, neslyším tě“ zvládat krizové situace, umět požádat o pomoc Vést je k sociální a právní odpovědnosti za sebe a svá jednání ochrana duševního vlastnictví globální společenské problémy člověk a morálka, člověk a dospívání hledání sebe sama, náročné životní situace právní řád, právní ochrana, trestní právo příprava na pracovní uplatnění, životní perspektivy Vést k postojům proti rasismu, antisemitismu a xenofobii podat dětem základní informace o těchto projevech, vysvětlit na příkladech Vést ke smysluplnému trávení volného času výlety za poznáním do okolí víkendové pobyty na horách sportovní aktivity, taneční a pohybové aktivity, výtvarné a pracovní činnosti letní tábory, lyžařský výcvik, zimní pobyty, rekreace, soustředění účast na soutěžích, závodech a akcích pořádaných DD a mimo DD účast na kulturních a společenských akcích účast v zájmových kroužcích v DD a mimo DD využití posilovny a tělocvičny v ZŠ Komenského 7
Znát nebezpečí internetu a elektronické komunikace rizika sociálních sítí zneužití osobních údajů na internetu projevy kyberšikany a formy kyberšikany pracovat na pravidlech v užívání internetu, které musí všichni dodržovat Dle nabídky a možností absolvovat nabídky projektů v přípravě na samostatný život program občanského sdružení Dejme dětem šanci „ Pomoz mi do života“ projekt Kvic Nový Jičín a Ostrava „Vím, co chci – Vím, jak na to“ projekt Finanční gramotnosti, realizovaný v rámci našeho DD projekt našeho DD „Pohyb a sportování nám přináší radost“ Učit děti takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě uplatňování komplexně ve všech oblastech v PRODu být sám odpovědný za kvalitu a stupeň vzdělání pro svůj budoucí život Provádět screening formou dotazníků, a pokud budou odhaleny problémy a nedostatky v určité oblasti, zaměřit se na nápravu a řešení
Vymezení cílové skupiny: Pedagogičtí pracovníci Vedení DD vypracovalo na rok 2013 celoroční plán práce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který byl dopracován a aktualizován v lednu 2014 po nové nabídce seminářů. Vychovatelé budou pokračovat v již započatém projektu a dále se budou zúčastňovat seminářů v rámci projektu „Vím co chci - Vím, jak na to“, které pořádá KVIC Nový Jičín a Ostrava. Témata přednášek jsou vybírána tak, aby vycházela z potřeb pedagogických pracovníků, ke konkrétním výchovným problémům, se kterými se budou v DD setkávat. Garantem celoročního vzdělávání je ředitelka DD Mgr. Renáta Malinová (viz plán pedagogického vzdělávání). Veškerá témata budou doložena akreditací „Osvědčením“ o absolvování patřičného semináře. V DD je zřízena „Schránka důvěry“, která bude ve svém provozu pokračovat. Děti zde mohou sdělovat anonymně své dotazy či podat informace k dané problematice. Samotné děti budou předem ujištěny, že přístup k informacím bude mít pouze ředitelka, která se všemi získanými informacemi bude zacházet diskrétně a citlivě. Pokud budou informace závažné, budou přijata vedením DD následná opatření s formami dalšího působení.
Děti a mládež Strategie je zaměřena na všechny děti, které jsou v současné době v péči DD. Jedná se každoročně (kapacitně a věkem omezeno) o maximálně 32 dětí ve věku 3 – 18/19let (nebo do ukončení přípravy na povolání). Všechny děti pochází ze sociálně slabšího a málo podnětného rodinného prostředí, mnohé z nich mají specifické vývojové poruchy učení a poruchy chování, fyzické či psychické handicapy. Děti s nařízenou ústavní výchovou byly svým biologickým rodičům odebrány z různých důvodů, ať už neplnění základních povinností rodiny či nízká sociální úroveň rodiny apod. Pochází velmi často z rodin, kde se rizikové projevy chování vyskytovaly a vyskytují, a proto mnoho dětí má posunuté vnímání normality těchto jevů. Děti v DD jsou velmi vnímavé a dožadují se všeho, 8
čeho měly nedostatek, ne vždy vybíravou formou. Většina těchto dětí byla nucena rychleji dospět a v podmínkách, v jakých žily, se musely umět postarat se samy o sebe. V nitru jsou to pořád děti, které mají plno snů, ať už reálných či naivně nesplnitelných. Jsou rozpolcené, protože samy nevědí, jak se vlastně chovat a kým být. Na dospělé ještě nejsou rozumově vyzrálí a na děti už zažily mnoho starostí.
Navržený způsob realizace Konkrétní aktivity: každodenní komunikace vychovatel – dítě komunitní kruhy skupinové sezení, vlastní způsob realizace na týdenním hodnocení 1 x za měsíc odměnit či zvýhodnit dítě rozvíjení nadání a talentu konkrétního dítěte v dané oblasti výlety za poznáním do blízkého i vzdáleného okolí víkendové pobyty na horách, letní a zimní tábory o prázdninách výtvarné, sportovní a společenské aktivity účast v soutěžích a akcích pořádaných DD a mimo DD účast v zájmových kroužcích v DD a mimo DD besedy, přednášky a akce s MKC Fulnek brigády pro zletilé důslednost a jednotnost při výchovném působení vychovatelů na RS řešení návrhů a problémů na Dětské spolusprávě využívání propagačních materiálů obdržené od metodika na každé rodinné skupině literatura k dispozici u metodika prevence možnost konzultace řešení problémů se školním metodikem prevence nebo kmenovými vychovateli možnost konzultace s etopedem DD
6. Měření efektivity programu Měření efektivity bude probíhat formou anonymních dotazníků a pohovorů. S konkrétními výsledky sociologického dotazníku bude seznámeno vedení DD a pedagogové na Pedagogické radě. Zde bude také stanoven další postup zajišťující ochranu dětí a další pomoc s ohledem na zjištěné skutečnosti. Dotazníky budou zaměřeny na zjištění těchto poznatků: informovanost dětí a výskyt návykových látek v DD a na školách, které děti navštěvují trávení volného času v DD, tak i mimo něj, zahrnutí volnočasových aktivit výskyt rizikových forem chování v DD informovanost dětí o problémech lidské sexuality, o možných sexuálních orientacích otázky související s šikanou, kyberšikanou a agresivitou na nový stav skutečností
9
Řešení pozitivního zjištění zneužívání návykových látek či výskyt některých dalších forem rizikového chování V případě, kdy prevence v dané oblasti bude neúčinná a děti se v DD nějakým způsobem dostanou ke zneužívání návykových látek či k dealerství, případně se dopustí jiných závažných rizikových projevů chování, bude přistoupeno k následným opatřením: individuální pohovor s konkrétním jedincem zabezpečení kontaktu na odborného specialistu, který bude nápomocen při řešení konkrétního případu v případě dealerství dětí oznámení věci Policii ČR nastane-li akutní situace, kdy je dítě DD prokazatelně ovlivněno drogou, ředitelka DD ihned uvědomí Krajský úřad Moravskoslezského kraje, kontaktuje příslušné zdravotní zařízení a bude také informovat okresního metodika prevence u problémových jedinců budou vychovatelé postupovat dle Vnitřního řádu DD v závažných případech budeme úzce spolupracovat s Diagnostickým ústavem pro mládež v Ostravě a Dětským diagnostickým ústavem v Bohumíně. školní metodik prevence DD naváže ihned úzkou spolupráci s oblastním metodikem prevence k řešení daného problému. S informacemi se bude zacházet velmi citlivě, a pokud to nebude nutné nebo v rozporu s Vnitřním řádem DD, nebudou se zveřejňovat. 7. Kontakt s jinými organizacemi Úspěšnost „Minimálního preventivního programu DD Fulnek“ bude podmíněna také spoluprací s dalšími významnými subjekty, které mohou naše děti a mládež nějakým způsobem ovlivňovat. Kontakt bude zajišťovat garant programu Mgr. Pavlína Rozsypalová, která v případě potřeby naváže osobní jednání: s oblastním metodikem prevence s PPP s dětskou lékařkou a dětskou psychiatričkou se sociálním odborem Městského úřadu ve Fulneku s OSPODem s lékařskou službou první pomoci (viz. „Krizový plán“ při mimořádných situacích DD) s Policií ČR ve Fulneku, zde půjde především o případné řešení trestné činnosti, dealerství, držení omamných látek, ale také šikanování 8. Závěr S celým Minimálním preventivním programem jsou výchovní pracovníci DD Fulnek seznámeni a je dostupný na každé RS na PC ve složce Dokumenty Evix. Jednotlivé části programu budou školním metodikem prevence průběžně a dle potřeb vyhodnocovány a v případě nutnosti upravovány a doplňovány. V případě zjištění či podezření na zneužití návykových látek dětmi v DD budou vychovatelé postupovat dle Krizového plánu (viz. Příloha ve ŠPS -Školní preventivní strategie)a v případě zjištění či podezření na šikanu budou postupovat dle Programu proti šikanování (viz. Příloha v MPP). Mgr. Pavlína Rozsypalová, jako školní metodik prevence, bude vést evidenci všech činností (zájmová činnost, zájmové kroužky, protidrogové přednášky, pedagogické vzdělávání, veškeré aktivity dětí nad rámec DD) a na konci roku předá zprávu o plnění „Minimálního programu“ ředitelce DD.
Ve Fulneku 13. 09. 2014
Ředitelka DD: Mgr. Renáta Malinová Školní metodik prevence: Mgr. Pavlína Rozsypalová 10
Program proti šikanování Tento Program proti šikanování je součástí MMP Dětského domova Loreta a Školní jídelny, Fulnek, příspěvkové organizace, pro školní rok 2014/2015. Na tvorbě a realizaci programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci dětského domova Za realizaci a hodnocení programu je odpovědná ředitelka DD. Cílem programu je vytvořit v DD, resp. v každé rodinné skupině pohodové, klidné a bezpečné prostředí. Důležité je zaměřit se na vzájemné vztahy mezi dětmi a včasně rozpoznat projevy šikany mezi nimi. Šikana je „opakované ponižování nebo omezování jedince nebo skupiny jiným jedincem nebo skupinou prostřednictvím agrese či manipulace“, která se opírá právě o vnější znaky šikanování. Není radno ji podceňovat, protože její následky nejsou patrné nejen v rovině fyzické, ale zejména psychické. O to smutnější je skutečnost, že se jedná o velmi rozšířený problém, který se vyskytuje prakticky ve všech školách nebo školských zařízeních. Na straně agresorů zde obvykle stojí děti velmi egoistické, kterým dělá radost, pokud vidí utrpení druhého člověka. Obětí se častěji stávají děti, které se nějak odlišují od průměru. Charakteristický vnější rys šikany je dále: • záměrnost jednání a nepoměr sil mezi agresorem a obětí (zpravidla vlastní fyzická síla, početní převaha agresorů; psychická převaha nad méně odolným jedincem) Důležité je rozpoznat problém co nejdříve a je tedy úkolem vychovatelů, aby věděli o možných projevech šikany. Kdy je tedy dobré zbystřit pozornost? • Nápadné je, pokud dítě nehovoří o žádných kamarádech ze školy, s kamarády nechodí ven a většinu času se zdržuje v domově. • Často je na dětech pozorovatelný strach a úzkost, zejména v době, kdy mají jít do školy. Dítě odkládá odchod z domova, do školy se snaží dostat co nejkratší cestou. • Vidět můžeme i různé psychosomatické příznaky. Dítě nemá chuť k jídlu, často jej bolí hlava, má výkyvy nálad a častou nevolnost. Taktéž je podezřelé neklidné spaní provázené děsivými sny. • Může se stát, že přestože dítě chodí do školy se svačinou, hladoví. Stejně tak je možné, že dítě vás žádá o peníze, aniž by uvedlo důvěryhodný důvod. • Dítě může být apatické, nesoustředěné, bez zájmu o učení. Často odmítá sdělit, co jej trápí.
11
Krizový plán pro řešení šikanování 1. Řešení šikany v počátečním stádiu Jsou to situace, které DD zvládne řešit vlastními silami. Mezi ně patří, a v našem DD se vyskytují zejména: • hádky mezi dětmi • drobné fyzické (postrkování) a psychické (nadávky, pomluvy) napadání • vyloučení dítěte z kolektivu Nastalou situaci řešíme těmito metodami: • rozhovor s obětí (popř. oběťmi), agresorem (popř. agresory) a svědky o vzniklé situaci (co se stalo), v žádném případě nekonfrontovat je mezi sebou • dopátrání se důvodu vzniku nastalé nežádoucí situace (proč se to stalo) • zajištění ochrany oběti (pokud nastane více případů počáteční šikany a obětí je tentýž žák/tatáž žákyně, v případě našeho DD se role oběti a agresora často střídají) • omluva agresora oběti 2. Řešení šikany v pokročilém stádiu Jsou to situace, které DD již nezvládne řešit vlastními silami a potřebuje pomoc odborných pracovníků zvenčí. Náš DD se zatím s projevy šikany v pokročilém stádiu nesetkal. Mezi projevy šikany v pokročilém stádiu patří: • výbuch skupinového násilí vůči oběti • kyberšikana • hrubé fyzické (bití, loupež, sexuální násilí) a psychické napadání (vyhrožování, zesměšňování) Nastalou situaci řešíme těmito metodami: • bezprostřední záchrana oběti (ošetření, uklidnění) • zajištění agresora a svědků • domluvení se s ostatními pedagogickými pracovníky na postupu řešení • informovat rodiče oběti a agresora, při velmi závažných prohřešcích ihned informovat policii • poskytnout oběti služby pracovníka prevence
Ve Fulneku 13. 09. 2014
Ředitelka DD: Mgr. Renáta Malinová
12
