Dětský domov Loreta a Školní jídelna, Fulnek, příspěvková organizace,
ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE
NA OBDOBÍ 2012/13 – 2014/15
Obsah: 1. Základní údaje 2. Zmapování situace pro vytýčení cílů ŠPS 2.1 Sociální a jiné okolí DD 2.2 Informace od vychovatelů 2.3 Informace od rodičů 2.4 Informace od dětí 2.5 Informace z vyhodnocení MPP realizovaných v uplynulých letech 3. Stanovené cíle Školní preventivní strategie 3.1 Dlouhodobé cíle 3.2 Střednědobé cíle 3.3 Krátkodobé cíle = Minimální preventivní program 4. Vymezení základních pojmů prevence 4.1 Primární prevence 4.2 Členění primární prevence 4.3 Začlenění primární prevence RFCH u dětí do PROD 5. Realizace Školní preventivní strategie 5.1 Realizace prevence v PROD a cílové skupiny 5.2 Schránka důvěry 5.3 Volnočasové aktivity 5.4 Preventivní programy 5.5 Jednorázové besedy 6. Personální zajištění prevence 6.1 Úkoly školního metodika prevence 6.2 Úkoly vychovatelů 6.3 Úkoly ředitele 7. Spolupráce s okolím DD 7.1 Spolupráce s učiteli 7.2 Spolupráce s institucemi 8. Hodnocení efektivity programu
Příloha – Krizový plán
ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE NA OBDOBÍ 2012/13 – 2014/15
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Dětský domov Loreta a Školní jídelna Fulnek, příspěvková organizace IČO 47811919 Tel.: 556 741 014, 734 412 508 E-mail:
[email protected] Zodpovědná osoba: ředitelka DD Fulnek - Mgr. Renata Malinová Školní metodik prevence: zástupce ředitele Mgr. Pavlína Rozsypalová
Dětský domov vytváří tento program jako základní nástroj prevence. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit, kde se sleduje účinnost, průběh, měří se efektivita jednotlivých aktivit. Pro dětský domov je závazný a podléhá kontrole České školní inspekce.
Pro vypracování Školní preventivní strategie (dále jen ŠPS) byl použit: Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j.: 2000/2007-51 z 16.10.2007.
2. ZMAPOVÁNÍ SITUACE PRO VYTÝČENÍ CÍLŮ ŠPS 2.1 Sociální a jiné okolí DD Dětský domov (dále jen DD)Fulnek se nachází v klidném prostředí města, vedle budovy Kostela sv. Josefa, který poskytuje zázemí 32 dětem, žijících v 4 rodinných skupinách (dále jen RS). Děti jsou přijímány do DD s nařízenou ústavní výchovou, popř. na základě předběžného opaření, zpravidla od 3 letdo18 let, případně do ukončení profesní přípravy. Děti jsou umístěny výhradně prostřednictvím územně příslušného DDÚ v Bohumíně. Každý vychovatel je povinen seznámit se s důvody umístění, prognózou a plánem osobnostního rozvoje dítěte. Všechny tyto informace jsou důvěrné, proto je zapotřebí zachovávat příslušnou mlčenlivost. Je-lito žádoucí, je možné některé děti (předškolního věku bez poruch chování)přijímat do DD přímo z „terénu“ tzn. bez diagnostiky, jen se souhlasem příslušného DDÚ. Vzdělávání je realizováno na školách, které odpovídají věku a jejich schopnostem: ZŠ a MŠ Masarykova Fulnek, ZŠ Komenského Fulnek, ZŠ Komenského Bílovec, SŠ Nový Jičín, SŠ Odry 2.2 Informace od vychovatelů Stálým problémem je kouření cigaret, méně často marihuany a nejméně alkoholu. Rovněž mezi dětmi na RS se vyskytují krádeže. K opakovaným problémům řadíme opožděné návraty z osobních vycházek, vulgární mluva mezi dětmi i k dospělým se vyskytuje velmi často. Rok co rok stoupá agresivita dětí mezi sebou (neadekvátní jednání, hádky mezi sebou i sourozenci vyvolané zbytečnými poznámkami, různé formy urážek, ponižování a někdy také fyzické napadení)a vzájemná nesnášenlivost. Děti se musí naučit vycházet s každým, i přesto, že spolu výrazněji nekamarádí, ale třeba žijí na jedné RS. Dalším faktorem, i když nijak nebezpečným, je oslovování dětí mezi sebou příjmením či hanlivou přezdívkou. 2.3 Informace od rodičů Vzhledem k tomu, že téměř všechny naše děti mají soudem nařízenou ústavní výchovu, je spolupráce s rodiči omezena na minimum. 2.4 Informace od dětí Naše děti a mládež mají zájem získat přehled o společensky nežádoucích jevech a návykových látkách, kdykoliv na toto téma diskutovat a mít smysluplné aktivity mimo dětský domov. Nejvíce však odsuzují výrazně dlouhodobé problémové chování konkrétních jedinců, kteří svým jednáním negativně ovlivňují život v DD a chování ostatních dětí na RS. Odsuzují takové chování, protože jinak problémoví jedinci aplikují své negativní chování na ostatních nebo nabádají lehce ovlivnitelné děti k podobným záměrům (kouření, krádeže, záškoláctví). Většina k takovým činům vzhlíží jako k hrdinství a ani jim toto chování nijak divné nepřijde a akceptují ho.
2.5 Informace z vyhodnocení MPP realizovaných v uplynulých letech Za problémy v oblasti primární prevence se považuje: - nedostatečná ochrana dětí před kouřením na veřejnosti - lehká dostupnost cigaret - vysoká společenská tolerance k legálním drogám a alkoholu - absence pocitu zodpovědnosti za vlastní zdraví
- prevence pouze v DD nebo škole, nekontrolovatelnost dětí v rodinách na prázdninách - podceňování primární prevence - mobil, internet
3. STANOVENÉ CÍLE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 3.1 Dlouhodobé cíle Dlouhodobé cíle jsou seřazeny dle priorit DD. Stanovených cílů by mělo být dosaženo do konce platnosti této ŠPS do konce školního roku2014/20015. a)příprava dětí na samostatný život po ukončení ústavní výchovy při dovršení zletilosti a pomoc v procesu osamostatňování b)minimalizovat negativní vzorce chování dětí při příchodu do DD z rodiny 3.2 Střednědobé cíle vyplývají z dlouhodobých cílů a)příprava dětí na samostatný život po ukončení ústavní výchovy při dovršení zletilosti a pomoc v procesu osamostatňování -plnění Programu rozvoje osobnosti dítěte b)minimalizovat negativní vzorce chování dětí při příchodu do DD z rodiny -vést děti a mládež k dodržování stanovených pravidel -vést k ochraně zdraví a ke zdravému životnímu stylu -vést k budování postojů k odmítání alkoholu a omamných psychotropních látek a jedů -vést k vzájemné pomoci a ohleduplnosti -vést je k sociální a právní odpovědnosti za sebe a svá jednání -vést k postojům proti rasismu, antisemitismu a xenofobii -vést ke smysluplnému trávení volného času -znát nebezpečí internetu a elektronické komunikace -učit děti takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě -dle nabídky a možností absolvovat nabídky projektů dětem z DD v přípravě na samostatný život -provádět screening 3.3 Krátkodobé cíle vyplývají ze střednědobých cílů Krátkodobé cíle vyplývající ze střednědobých cílů jsou současně Minimálním preventivním programem pro prevenci rizikového chování dětí a mládeže, který je součástí Školní preventivní strategie. MPP se vypracovává pro daný rok (viz MPP).
4. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ PREVENCE 4.1 Primární prevence Primární prevence je výchovné působení s cílem předejít problémům a následkům spojeným s rizikovými projevy chování, případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich rozšíření. Primární prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy zahrnuje především aktivity v oblastech prevence: Záškoláctví:vyhýbání se školní docházce, nutná je pravidelná spolupráce se školou pro včasné odhalení záškoláctví Vandalismus:záměrné ničení veřejného majetku (např. sprejery) Trestná činnost:krádeže, loupeže, podvody apod. – sankce dle věku dětí Pohlavní zneužívání dětí:je definováno zákonem (§ 242 a § 243 trestního zákona). Pro práci v DD je nutné umět se zneužitými dětmi citlivě pracovat a rozpoznat projevy možného zneužití (zejména při příchodu nových dětí). Šikanování:jedno nebo více dětí (agresoři) úmyslně, většinou opakovaně, psychicky nebo i fyzicky týrají a zotročují jiné dítě či děti, resp. I dospělé(oběti), používají k tomu agresi a manipulaci. Je „onemocněním skupiny“. Má pět stupňů: 1. stupeň – ostrakismus (převážně psychické formy násilí, vyloučení z kolektivu) 2. stupeň – fyzická agrese a přitvrzování manipulace 3. stupeň – vytvoření jádra (systematické šikanování, vznik podskupin, boj o vliv) 4. stupeň – většina přijímá normy agresorů 5. stupeň – totalita neboli dokonalá šikana (normy agresorů přijímají často i oběti) V poslední době se objevila kyberšikana – zveřejnění nahrávek šikany na internetu. Závislost na návykových látkách:projevuje se nutkavým chováním, vedoucím k uspokojení silné potřeby prostřednictvím drogy bez ohledu na možné následky. Vzniká při užívání různých druhů návykových látek (vč. alkoholu a cigaret) Patří sem také gambling ( patologické hráčství na herních automatech) a netolismus je závislost na počítačových hrách (virtuální drogy), který je nebezpečný zejména pro děti do 15 let, v tomto věku je možnost vzniku závislosti největší. Rasismus:nenávist vůči určité rase či rasám (např. antisemitismus – vůči Židům), přesvědčení o nadřazenosti vlastní rasy vůči jiným. Přerůstá do hnutí skinheads (organizované násilí vůči Romům, Vietnamcům aj. za účelem „zjednání pořádku“) Xenofobie:odpor, nepřátelství, nedůvěra ke všemu cizímu obecně, strach před ním Divácké násilí, hnutí hooligans apod.: specifický typ násilí ve skupině, spojený obvykle s fotbalovými zápasy, kdy dav zaručuje do velké míry anonymitu. Násilí má svá „pravidla“, je řízeno „vůdci“ skupiny. Sekty a sociálně patologická náboženská hnutí: využívají emoční lability, resp. špatného sociálního zázemí svých obětí k jejich manipulaci a následně naprostému podřízení se (včetně odevzdání majetku i možnosti rozhodovat o sobě). Sebepoškozování: nutkavé ubližování si, vedoucí k ventilaci psychického napětí, které může vést až k sebevraždě. Může souviset se stylem „emo“ (charakteristický výrazným stylem oblékání, ale zejména postojem k životu – vyznávání nihilizmu, rezignace). Poruchy příjmu potravy: jsou vlastně další formou sebepoškozování. Disponovaní jedinci (většinou dívky) jídlo používají k řešení emočních problémů, myšlenky spojené s jídlem, dietou a hmotností se stávají důležitější než všechno ostatní. Často cvičí a potravu přijímají buď v mizivém množství, v případě mentální anorexie se naopak přejídají a následně vše vyzvrací – v případě mentální bulimie. Další formou je záchvatovité přejídání, postižení mají normální i vyšší hmotnost. Méně známé jsou bigorexie – patologická závislost na cvičení a budování kulturistického vzhledu ( trpí hlavně chlapci). V souvislosti se zaměřením na fyzický vzhled se nově objevila tanorexie – závislost na
opáleném vzhledu, která vede k hodinám stráveným v soláriích bez ohledu na zřejmá zdravotní rizika – opálení se stává synonymem krásy, bez něj trpí mentálními problémy, poruchami nálady apod. Promiskuita: časté střídání sexuálních partnerů, obvykle bez větších citových vazeb. Některé dívky se ale „sériově zamilovávají“ i vícekrát za měsíc, nové známosti prožívají velmi bouřlivě a rozchody velmi traumaticky. V této souvislosti se jejich promiskuita jeví jako psychická forma sebepoškozování. 4.2 Členění primární prevence Specifická primární prevence jsou aktivity a programy, které jsou zaměřeny na práci s populací, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj a které se snaží předcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu. Jsou specificky zaměřeny na určité cílové skupiny a na určitou formu rizikového chování. a) všeobecná prevence - je zaměřena na cílovou skupinu, u které není zatím specifikováno, nebo nejeví známky rizikového chování b) selektivní prevence - je zaměřena na cílovou skupinu, u které chceme zamezit vzniku rizikového chování (existuje u ní hrozba rizikového chování), c) indikovaná prevence - včasná intervence, která předchází sekundární prevenci, tj. přímé individuální práci s klientem (týká se jednotlivců a skupin, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky). Nespecifická primární prevence jsou veškeré aktivity, které umožňují rozvoj harmonické osobnosti (rozvoj nadání, zájmů, pohybových, sportovních aktivit), podporují zdravý životní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy. 4.3 Začlenění primární prevence RFCH u dětí do PROD Do Programu rozvoje osobnosti dítěte (dále jen PROD) je začleněna problematika RFCH tak, aby se stala přirozenou součástí výchovného procesu v DD v každé věkové kategorii. Každý pedagogický pracovník dbá, aby uplatňovaná prevence rizikového chování byla u dětí prováděna komplexně, tj. ve všech oblastech, kterých se prevence RFCH u dětí dotýká: a) Oblast zdravého životního stylu b) Oblast společenskovědní c) Oblast přírodovědná d) Oblast rodinné a občanské výchovy e) Oblast sociálně – právní Podmínky pro úspěšnou realizaci prevence - přátelské vztahy v kolektivu všech zaměstnanců, hlavně pedagogického kolektivu, vstřícný a laskavý přístup pedagogů k dětem, atmosféra spolupráce, důvěry a tvořivosti - kvalifikace pedagogů v odborné i pedagogické oblasti, fundovanost v oblasti prevence - vysoký morální kredit všech zaměstnanců, výchova a formování osobností dětí osobním příkladem Klíčovými osobami a nositeli preventivního působení je ředitelka DD, školní metodik prevence a vychovatelé jednotlivých RS. Rozhodujícím ukazatelem je nepodceňování a nepřehlížení signálů upozorňujících na výskyt negativních jevů, včasná diagnostika a ohlášení vedení DD.
5. REALIZACE PREVENCE RFCH Cílem dlouhodobého programu ŠPS je, aby cílová skupina z řad dětí a mládeže získala takové znalosti, dovednosti a postoje podporující zdravý životní styl, které dokáže uplatnit ve svém chování nejen v době realizace programu, tedy v době, kdy je umístěn v DD, ale i ve své budoucnosti. Program rozvoje osobnosti dítěte je důvěrný dokument DD, vypracovávaný zvlášť pro každé konkrétní dítě na každý školní rok. Po ukončení školního roku je vychovateli příslušné rodinné skupiny vyhodnocován. 5.1 Realizace prevence v PROD a cílové skupiny Program musí mít definovanou cílovou skupinu, základním kritériem je věk: - předškolní 3 - 6 let - mladší školní věk 6 - 12 let - starší školní věk 12 - 15 let - mládež 15 - 18 let Při realizaci musí být zhodnocen věk, míra rizikovosti, úroveň vědomostí, sociokulturní zázemí, etnická příslušnost a postoje dané skupiny ke zneužívání návykových látek. Předškolní 3 - 6 let - dodržovat základní hygienické návyky - prožít dětství ve zdraví a bez úrazu - vědět, že rodina má být bezpečné místo - rozlišit vhodné a nevhodné chování - poznat význam a smysl slov – osobní nebezpečí, ohrožení Mladší školní věk 6 - 12 let - má povědomí o zdraví jako lidské hodnotě - osvojuje si zdravý životní styl - utužuje vztahy mezi vrstevníky ve škole, vztahy mezi dětmi v RS - respektuje odlišné názory, způsoby chování a myšlení - respektuje kulturní odlišnosti, názory, chování a myšlení lidí - respektuje a přijímá pravidla soužití mezi dětmi na RS - poznává rizika spojena s užíváním návykových látek a seznamuje se s jejich důsledky na zdraví Starší školní věk 12 - 15 let - uvědomuje si nebezpečí v závislosti na PC, televizi, hracích automatech - popisuje patologické formy chování - vyhledá instituce a telefonní čísla, kde může žádat o pomoc v případě, že někdo ohrožuje nebo poškozuje jeho práva - přijímá a respektuje pravidla spolupráce v kolektivu - dokáže zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky - uvědomuje si pozitivní vliv aktivního pohybu, relaxace, duševní hygieny - ví, že zneužití dítěte je trestné - ví, jak pomoci jiným lidem v ohrožení - ví, kde hledat pomoc v krizových životních situacích - dokáže požádat o pomoc Mládež 15 - 18 let - diskutuje o rizicích drog, orientuje se v trestně právní problematice návykových látek - poznává účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální
zneužívání) a osvojuje si správné rozhodování v situacích vlastního nebo cizího ohrožení - uvědomuje si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnost za protiprávní činy - rozpoznává manipulativní reklamu a informace - zná pojem náboženská sekta a s ní spojená rizika - zná pojem heterosexualita, homosexualita, bisexualita - zná rizika internetu a elektronické komunikace - utváří si hodnotový žebříček, modelace životní dráhy 5.2 Schránka důvěry Děti mohou anonymně do schránky důvěry dávat dopisy s žádostí o pomoc, prosbu nebo radu, svěřit se se svými problémy osobně, nebo je vznést na Dětské spolusprávě prostřednictvím svých zástupců z řad dětí na RS. Řešení je na ředitelce DD. 5.3 Volnočasové aktivity - zájmové kroužky ve škole i mimo školu - jednorázové akce (divadlo, kino, soustředění, adaptační kurzy, poznávací exkurze, odborné exkurze na SŠ, výlety, víkendové akce, sportovní soutěže, plavecké přebory) 5.4 Preventivní programy a projekty určené pro mládež a zletilé klienty - projekty Bílý nosorožec„Příprava mladých lidí na vstup do samostatného života“ - „Startovné do života“ Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových - cvičný startovací byt v areálu DD - projekt Postav se na vlastní nohy Cílem uvedených projektů je vést a připravovat mládež a zletilé klienty na vstup do samostatného života po opuštění DD. 5.5 Jednorázové besedy - S Policií ČR, MP přednášky v DD - přednášky ve školách
6. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ PREVENCE 6.1 Úkoly školního metodika prevence - vypracovává MPP pro daný školní rok, který vychází ze ŠPS - koordinuje, metodicky vede a dohlíží na plnění MPP - úzce spolupracuje s vychovateli RS při řešení aktuálních problémů a při zachycování varovných signálů - má vyčleněny konzultační hodiny pro děti a mládež (denně od 13.00 -15.00) - zajišťuje přednášky a semináře s odborníky pro děti a pedagogické pracovníky-spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy, s odbornými institucemi, které působí v oblasti prevence RFCHseznamuje ředitele školy s programem a se situací ohledně RFCH v DD - dále se vzdělává, zúčastňuje se setkání metodiků prevence na seminářích - dává podněty na změnu vnitřního řádu DD v oblastech týkajících se prevence RFCH 6.2 Úkoly vychovatelů - průběžně pracují s PROD - řeší aktuální otázky, rozvíjí pozitivní interakci mezi dětmi a sledují vztahy v RS - posilují sounáležitost mezi dětmi, vedou je k vhodnému způsobu řešení problémů - motivují a vytvářejí vnitřní pravidla na dané RS, která jsou v souladu s vnitřním řádem - na akcích DD vedou děti k dodržování pravidel slušného chování a k vědomí, že svým chováním reprezentují DD - spolupracují s rodiči přes sociální pracovnici DD a soc. pracovnice z OSPODu - podílí se na realizaci MPP - pomáhají dětem s volbou povolání - konzultují s třídními učiteli náhlý i trvalý neúspěch dětí ve škole - spolupracují na realizaci preventivních aktivit 6.3 Úkoly ředitelky DD - kontroluje činnost všech pedagogů vdané oblasti - umožňuje pedagogům další sebe vzdělávání - vytváří materiální, časové podmínky pro realizaci preventivních aktivit - shromažďuje podklady zdané oblasti pro výroční zprávu DD
7. SPOLUPRÁCE S OKOLÍM DD 7.1 Spolupráce s učiteli na školách, které navštěvují naše děti a mládež - individuální konzultace s třídními učiteli a ostatními pedagogy dle potřeby o problematice prevence RFCH a jejich řešení - třídní schůzky 7.2 Spolupráce s institucemi - Pediatr, dětský psychiatr - PPP Nový Jičín, SPC Nový Jičín - DDÚ Bohumín - MP Nový Jičín, Policie ČR - Neziskové organizace (Misie Příbor…)
8. HODNOCENÍ EFEKTIVITY PROGRAMU - Pravidelné vyhodnocování plnění MPP na Pedagogických radách. - Dotazování dětí a vyhodnocování na Dětské spolusprávě. - Na konci školního roku 2014/2015 vyhodnocení ŠPS z období 2012 – 2015, analýza výskyt RPCH v DD.
Ve Fulneku 10. 1. 2012 Ředitelka DD: Mgr. Renata Malinová
PŘÍLOHA – KRIZOVÝ PLÁN
Krizový plán DD ve Fulneku v případě podezření na zneužití návykových látek dětmi, v případě podnapilosti a agresivního jednání: 1) Věnovat zvýšenou pozornost dětem vracejícím se z vycházky nebo z návštěvy své rodiny. Sledovat v jakém stavu se děti vracejí, zda nejsou pod vlivem drog nebo alkoholu, zaměřit se především na problémové děti. 2) V pozitivním případě sledovat jeho zdravotní stav, především dýchání, puls – základní životní funkce dítěte a zajistit nad takovým dítětem stálý dohled pracovníka DD. Prvořadé musí být udržovat dítě při vědomí! (nelze jej nechat spát!) Zároveň je zapotřebí odstranit z jeho okolí předměty, které by mu mohly být nebezpečné! 3) Dále pak vychovatel/ka přivolá lékařskou službu první pomoci – tel. 155. Po příjezdu lékaře sdělíme jméno a příjmení dítěte, datum narození a číslo jeho zdravotní pojišťovny a popíše mu projevy dítěte: zvláštní chování, zrychlený puls, rozšíření či zúžení zorniček, zvracení, bezvědomí apod. Důležité: ve skutečnosti nevíme, co dítěti vlastně je, a proto je bezpředmětné telefonicky informovat o podezření na zneužití návykové látky, diagnózu necháme na lékařích - jsou to odborníci! 4) Do příjezdu lékaře se však pokusíme opatřit informace o látkách, které byly případně dětmi užity. Stále však kontrolujeme základní životní funkce dítěte! 5) V případě, že se budeme domnívat, že naše dítě v DD je pod vlivem drog nebo alkoholu, je třeba mít na paměti: - návykové látky zvyšují projevy agresivního chování - logické argumenty a slovní obsah nemívají u intoxikovaných jedinců význam - intoxikovaní citlivěji reagují na neverbální komunikaci, proto je vhodné vyhnout se prudkým pohybům, mluvit klidně, tiše, pomaleji! 6) V případě zjištění, že se dítě chová „atypicky“ a máte podezření, že by mohlo brát nějaké návykové látky nebo přímo drogy, ihned informujte ŠMP Pavlínu Rozsypalovou a ředitelku. Ty pak s dětmi (se souhlasem zákonného zástupce) odeberou vzorek moči a provedou protidrogový test. Pokud by byl výsledek pozitivní, bude další řešení plně v pravomoci ŠMP. 7) Pokud by došlo k agresivnímu jednání určitého jedince k jinému dítěti nebo vůči pracovníkům DD, budou pracovníci DD ihned informovat ŠMP P. Rozsypalovou a ředitelku DD Mgr. R. Malinovou (čísla na mobilní telefony jsou na nástěnce ve vychovatelnách) 8) Dojde–li k tak závažné situaci, že nastane bezprostřední ohrožení dětí nebo pracovníků, vychovatelé či jiní pracovníci DD okamžitě přivolají telefonicky Policii ČR - tel. 158. Zároveň o vzniklé situaci a o přivolání policie je zapotřebí ihned informovat ředitelku.
Ve Fulneku 10.1.2012 Ředitelka DD: Mgr. Renata Malinová
1. POMOC PŘI OTRAVĚ NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI Dojde-li k otravě ústy: - Velké množství vody - Vyvoláme zvracení - Zajistíme nepřetržitý dohled - Přivoláme lékaře Otrava nitrožilní cestou: - Zajistíme dohled - Zajistíme ošetření v případě nutnosti - Zajistíme, aby nedošlo k prochladnutí - Přivoláme lékaře 1.pomoc v bezvědomí - Nepodáváme nic ústy - Zajistíme stabilizovanou polohou - Zajistíme dohled - Přivoláme lékaře SPECIFIKA POMOCI U NÁVYKOVÝCH LÁTEK • Alkohol příznaky: typický zápach a další obecně známé příznaky ovlivnění alkoholem - Pozor na riziko vdechnutí zvratků a zástavu dechu - Při větší opilosti zavoláme lékaře • Halucinogeny /LSD/ příznaky: halucinace (vidí nebo slyší neexistující postavy), rozšíření zornic, podivné chování, někdy pocity pronásledování a nevyprovokovaná agrese, kolísání nálad, zmatenost, stoupá tlak, teplota - Zajistíme dohled více osobami, protože existuje riziko agresivity - Nutné zavolat lékaře!!! • Opiáty / morfin, opium / příznaky: nevolnost, hučení v uších, pocit tepla v obličeji, svědění, mělké dýchání, rozšířené zornice - Udržet při vědomí - Riziko předávkování s vysokým tlumivým účinkem na dýchání • Těkavé látky příznaky: typický a nezaměnitelný je zápach těkavé látky (nejčastěji toluenu) z dechu nebo z oděvu - Zajistit čerstvý vzduch • Marihuana příznaky: zarudlé oči, hlasitý slovní projev, nepřiměřený smích, typický zápach po pálící se bramborové nati, zrychlení tepu, poruchy paměti - Zajistit dohled, existuje riziko úrazu
