Objevujeme
zapomenuté
DĚTSKÁ FARMA EDUARDA ŠTORCHA A REFORMA MEZIVÁLEČNÉHO ŠKOLSTVÍ Tibor Vojtko Abstrakt: Vznik samostatného Československa v roce 1918 otevřel prostor pro reformní pokusy v našem školství. Na pozadí politických změn a s oporou o poznatky nové se prosazujících oborů, zejména genetiky, byly rozvíjeny snahy reformovat jak organizační podobu školského systému, tak charakter vyučovacího procesu. Do tohoto kontextu zapadá experiment Dětská farma, kterou založil a vedl učitel, spisovatel a amatérský archeolog Eduard Štorch (1878-1956). Dětská farma přestavuje osobitý typ ozdravné školy, v níž se Štorch snažil o důsledný návrat ke zdravému způsobu života dle eubiotických zásad. Touto opravdovostí při naplňování výchovných principů se Dětská farma lišila od ostatních škol zahradních, event. lesních a škol v přírodě. Ideový záměr Dětské farmy se začal rodit v roce 1921, roku 1925 vlastní pokus započal a rozhodující moment nastal v roce 1926, kdy byla povolena výuka vybraných předmětů přímo na Dětské farmě. Štorchova Dětská farma pak existovala dalších osm let. Klíčová slova: Eduard Štorch, Dětská farma,
reforma školství, meziválečné
Českoslo-
vensko.
Úvod
roce 1918 přejmenovaný na Ostav pro vý-
Obdobně jako je tomu i dnes, byl pro naši
zkum dítěte a dorůstající mládeže v Praze),
společnost na přelomu 19. a 20. století a za-
konstituují se nové vědní o b o r y
čátku století dvacátého příznačný všeobec-
(František Čáda 1 8 6 5 - 1 9 1 8 ) ,
ný hospodářský rozvoj, narůstající sociální
gie a psychopatologie
problémy městských aglomerací a změny
1 9 2 0 byl pro tento obor habilitován na LF
pedologie
pedopatolo-
dětského věku (v roce
v uspořádání rodinného života. Prosazující
U K v Praze Karel Herfort
se sociální hygiena začala měnit pohled na
Jejich cílem bylo zevrubné poznání čes-
dopady nemocí a postižení, znovuobjevení
k é h o ( č e s k o s l o v e n s k é h o ) dítěte a j e h o
Mendelových zákonů dědičnosti ( 1 9 0 0 )
skutečných vzdělávacích potřeb.
1871-1940).
otřásalo základy medicíny a lékařství. Zá-
80. výročí založení Dětské farmy v Praze
sadně se proměnil náhled na dítě. Urychlilo
na Libeňském ostrově E d u a r d e m Štor-
se i národní a státní uvědomování.
c h e m dává příležitost vytvořit si ucelenější
To vše se promítlo d o představ o m o -
názor na ozdravné hnutí (ve smyslu eubio-
derní školní výuce. Je příznačné, že tehdy
tiky čili dobrožilství 1 ) v m e z i v á l e č n é m
v z n i k á Pedologický
ústav
(Pedologický
ústav hl. města Prahy zal. roku 1910, p o
školství i na samotný chod školy v přírodě při Dětské farmě.
Eduard Štorch a východiska jeho reformního pokusu
učitel si musel připustit tíživost tamních
E d u a r d Štorch se narodil 10. d u b n a
a omezení výchovné možnosti tradičního
1878 v Ostroměři u Hořic v Podkrkonoší
školství tyto procesy jakýmkoli způsobem
a zemřel 25. června 1956 v Praze. Je znám
ovlivnit. Stále více si uvědomoval potřebu
hlavné jako autor historických r o m á n u
změny školského systému, sociální obro-
sociálních problémů, jejich vliv na rodinu
a zanícený amatérský archeolog. Méně
dy celé společnosti a ozdravění dalších
známé jsou jeho návrhy reformy tradiční
generací.'
výuky dějepisu. Štorch se uplatnil i na poli
V roce 1929 Štorch publikoval sociálně-
pedagogického výzkumu a experimentu.
-pedagogickou práci Dětská farma.4
Byl jedním z podnécovatelů celkové re-
v ú v o d u p o d p o ř i l aktuálnost zavedení
formy školského systému v meziválečném
eubiotických principů d o školní výuky
Československu.
a tělovýchovy. S o h l e d e m na snižování
Počátkem Štorchova celoživotního smě-
Hned
tělesné a duševní zdatnosti a všeobecného
řování byla učitelská epizoda v Mostu. 2 Tu
rozšíření tzv. školní nemoci - tuberkulózy,
si začal uvědomovat dopady negativního
podrobil kritice rozvrhy, osnovy jednotli-
působení životního stylu délnictva v prů-
vých předmětů, vytíženost dětí školními
myslové oblasti. Jako mladý a v n í m a v ý
i d o m á c í m i povinnostmi a v neposlední
1
Hygienik prof. MUDr. Stanislav Růžička ( 1 8 7 2 - 1 9 4 6 ) se pokusil o ustavení nové vědní disciplíny, kterou označil eubiotika, česky dobrožilství (z řeckého eu - dobrý, bios - život). V roce 1922 St. Růžička svou přednáškou v České eugenické společnosti představil eubiotiku jako mladší sestru eugeniky, ... „která naučí jak žiti dobře, tj. jaký způsob života odpovídá fyziologickým zákonům". Eubiotiku začlenil do okruhu hygieny - nauky o škodlivých vlivech životních podmínek a eugeniky - o správném zrození člověka. Definiční rámec eubiotiky osciloval na pomezí sociálního lékařství a osvěty. Jeho výzkumný a praktický cíl spočíval v úpravě životních podmínek eugenicky zrozeného člověka. Podle St. Růžičky teprve až propojení eubiotických a eugenických cílů vede člověka k jeho racionálnímu a exaktně podloženému zušlechtění. Základní eubiotické zákony a hypotézy zpřístupnil v práci Eubiotika (1922). Jeho publikační platformou bylo periodikum Sdružení profesorů hygieny universit Československé republiky a Československé eubiotické společnosti Časopis pro zdravotnictvo (1910/1).
2
V roce 1897 složil s vyznamenáním maturitní zkoušku na učitelském ústavu a stal se učitelem na veřejných školách obecných s vyučovacím jazykem českým. Do Prahy odchází roku 1903.
5
Blíže: Kakáč, B. Kdo byl Eduard Štorch. Praha : Albatros. 1986. Kapitola Sociologické studie, s. 55-61.
4
štorch, E. Dětská farma. Brno; Praha: Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě; Dědictví Komenského v Praze, 1929.
řadé i nehygienická a nefyziologická řeše-
J. Lockovi ( 1 6 3 2 - 1 7 0 4 ) , J. A. Komenském
ní školních budov. O rozvrzích a osnovách
( 1 5 9 2 - 1 6 7 0 ) , K. S. Amerlingovi ( 1 8 0 7 -
byl přesvědčen, že vedou k
1884) a L. N. Tolstém ( 1 8 2 8 - 1 9 1 0 ) .
„nervosnímu
štvaní" dětí a učitelů, a mínil, že v kaž-
Ve Š t o r c h o v é p o z ů s t a l o s t i je uložen
d o d e n n í m přetěžování spočívá příčina
jeho nedatovaný rukopis studie Eubiotická
většiny k á z e ň s k ý c h p ř e s t u p k ů . Š t o r c h
škola,' ve které načrtl charakteristické rysy
například vypočítal, že školní a d o m á c í
ozdravné reformované školní výuky. Vy-
p o v i n n o s t i d ě t e m zabírají v p r ů m ě r u
cházel ze sociálního lékařství, humanisti-
5 8 , 7 5 hod. týdně, z čehož přibližné 32 ho-
ckých názorů T. G. Masaryka ( 1 8 5 0 - 1 9 3 7 )
din vyplňují školní povinnosti. Při jiném,
a eugenických přístupů Břetislava Foustky
p o d o b n ě z a m ě ř e n é m šetření zjistil, že
( 1 8 6 2 - 1 9 4 7 ) . Štorch byl přesvědčen, že
dívky IV. ročníku měšťanské školy jsou
úspěšná reforma školství musí vycházet
vytížené v průměru 67,5 hod. týdně.
z domácích kořenů, ale odpovídat novému
„Připomínám,
československému duchu i kolektivnímu
že jest mi úplné
vzdáleno
propagovati snad lenošení mládeže,
naopak
hájím, že prvým úkolem mládeže je učiti se. Ale brániti
musím
náš bezmocný
když se mu vinou špatné organizace né metody
nedá potřebný
čas k
v/7" 5 „Přimlouvám polodenní
se za dodržení
práce (8.00-13.00)
škole, aby každé odpoledne no tělesnému
i duševnímu
a společenským
dorost,
„Reformovat
a špat-
jen zdokonalovat
zotavení,
aby se mohl učiti bez újmy na svém
cítění a musí spět k harmonii s dospělými
zdrazásady
znamená
výchovu dětí, to tu didaktiku
reformovat
života
řádem
i život nás
dětí
vůbec.
neznamená ve škole, to dospělých.
My jsme ta půda, ze které rostou nové generace."9
Cílem moderní školy by měla být
jednotné
v ě d o m á a systematická výchova nového
ponechá-
a lepšího lidstva založená na důkladném
občerstvení."6
výzkumu specifických vlastností českoslo-
iv bylo
Ke spojení školy se životem dodává, že
venského dítěte. Poznamenejme, že Štorch
zatímco život uhání kolem školy a otřásá
se hlásil k představě č e s k o s l o v e n s k é h o
veškerým okolím, až to břinčí, škola za-
národa.
chovává důstojný studený klid.7 Štorch pro své názory našel východiska a oporu např. i v Aristotelovi ( 3 8 4 - 3 2 2 př. n. 1.), F. Ra-
Ozdravné školství Štorch požadoval, aby reformovaná škol-
Mulcasterovi
ní výuka byla počátkem rozsáhlé reformy
( 1 5 5 3 - 1 6 1 1 ) , R. Descartovi ( 1 5 9 6 - 1 6 5 0 ) ,
r o d i n n é h o , kulturního a v l a s t e n e c k é h o
belaiseovi ( 1 4 9 5 - 1 5 5 3 ) , R.
Kakáč 1986, s. 19-20. "Kakáč 1986, s. 20. 7 Kakáč 1986, s. 23. ! Štorch, E. Eubiotická škola. Rkp. Studie. PNP, LA, fond Eduard Štorch. ' Štorch, E. Eubiotická škola, c.d., s. 2. 5
života rodiny. Soudil: „Naše učitelstvo stojí
p r o děti z d r a v o t n ě o s l a b e n é , s o c i á l n ě
před dalekosáhlou
znevýhodněné nebo děti z průmyslových
úlohou. Má ukázati,
slyší volání nemocného se v křečových
lidstva,
záchvatech,
po
že
potácejícího
aglomerací zřizovány školy v přírodě,
osvobozující
hradní školy, lesní školy, ale také univerzity Jejich s p o l e č n ý m
spásné výchově mladého dorostu. Jsem jist,
na volném
že hlucho
pojítkem bylo utužování tělesného a du-
nezůstane."'"
Moderně reformovaná škola m á pečo-
vzduchu.
za-
š e v n í h o zdraví p ř i r o z e n ý m
pohybem
vat společně s rodinou o zdravotní a vý-
a p o b y t e m ve volné p ř í r o d ě , v ý c h o v a
chovný prospěch dětí, p ř i č e m ž výchova
k lásce k přírodě, domovu, vlasti a s a m o -
musí být vedena v národně vlasteneckém
zřejmě i národu.
d u c h u , v ú z k é m spojení s praktickými
Alternativou těchto škol ve větších měs-
potřebami života, ale především tak, aby
tech byly školy zahradní
odpovídala zdravotním m o ž n o s t e m žáka.
beitsschule, die Gartenschule), resp. tzv.
(die Gartenar-
Výchova v této škole tak musí být zárukou
sadové školy. Taková škola vznikla např.
přirozených fyziologických podmínek vý-
v Praze v Dejvicích roku 1924, kde obecná
voje dítěte: správné výživy, dostatečného
škola provozovala v zahradním pavilonu
pobytu na čerstvém vzduchu a v přírodě
dvě učebny pro výuku občanské nauky,
v š e o b e c n é , v h o d n é h o tělesného vyžití,
ručních prací a tělesné výchovy. V me-
o d p o č i n k u a o c h r a n y před n e v h o d n ý m
ziválečném československém
prostředím.
se ale většinou namísto zahradních škol
Štorch kladl důraz na takovou výuku,
uplatňovaly experimenty s tzv.
školství zahradními
v níž by převažovalo problémové a pro-
dny pro zdravotně oslabené a ohrožené
jektové učení, kde učitel vystupuje spíše
děti (při slunném dni výuka probíhala pro
v roli vychovatele a poradce, c o ž by se
vybrané děti na školní zahradě).
mélo p r o m í t n o u t i d o jednotlivých vy-
V Praze se ve prospěch zdravotně osla-
učovacích předmětů. V tělesné výchově by
bených a tuberkulózou ohrožených dětí
měly dominovat ozdravné aktivity. Výuka
u s k u t e č n i l o několik p o k u s ů o zřízení
dějepisu, přírodopisu a zeměpisu by měla
ozdravných škol v přírodě. Všechny však
probíhat sjednocené, s a m o t n é vzdělávání
z t r o s k o t a l y na a d m i n i s t r a t i v n í c h
by mělo být součástí výchovy.
kostech nebo na nedostatku prostředků
Štorchovy úvahy o dětské farmě kore-
těž-
či na n e p o c h o p e n í . Podle Štorcha však
spondovaly s návrhy, které se v Evropě
i neúspěšné projekty prokázaly, že škola
uplatnily zvláště po první světové válce.
v přírodě má pozitivní vliv na zdravotní
Především v anglosaských z e m í c h byly
stav zdravotně oslabených a ohrožených
10
Štorch, E. Dětská farma. Eubiotická reforma školy. Brno; Praha : Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě; Dědictví Komenského v Praze, 1929, [rkp. Doplňky], s. 172.
détí. To dokládala četná šetření o týden-
a m l á d e ž e : „Vyvedeme-li
ním zvyšování tělesné h m o t n o s t i nebo
slabé, ohrožené
z těchto
škol
děti ven, do zahrady,
zna-
množství hemoglobinu v krvi. O b e c n é se
mená
soudilo, že výuka ve škole v přírodě, kro-
zlepšení...
mě vylepšení prospěchu, posiluje nervový
Prahy, je velkým zdravotním
systém, kondici, zlepšuje dýchání a plicní
P r o Prahu Štorch předpokládal zřízení
ventilaci, snižuje krevní tlak, podněcuje
nejméně 10 takových škol. Výšinové školy
to pro ně zajisté značné
zdravotní
Proto škola v zahradě,
i uvnitř
pokrokem.
radost ze života, probouzí optimistickou
v přírodě
mysl a chuť k jídlu."
dě ve venkovském okolí Prahy. 1 4
O poslání universit na volném v y p o v í d á citát: „Volný vzduch
vzduchu dopřává
Například roku
rozletu volné myšlence."12
1 9 2 9 byl ve v o l n é p ř í r o d ě
I tradiční školní budovy by podle Štor,,a)
Rozmnoží se a zvětší se okna ve třídách. Jsou pak otevřena stále. Za
Pokusný g e o l o g i c k o - p e d a g o g i c k ý kurs
počasí se děti teple b)
Podle Štorcha by reformní změna moh-
Odstraní takže
la proběhnout takto: v první fázi zřizovat celoroční školy v přírodě pro děti tělesné
by pak byly běžné školy v příro-
cha měly projít rozsáhlými změnami:
uspořádán
Univerzity Karlovy v Praze.
krytá c)
se celá jedna
z uzavřené
chladného
obléknou. stěna
učebny
učebny, vznikne
veranda.
Zřídí se lodžie, otevřené vzduchu a slun-
a duševně ohrožené nebo zdravotně osla-
ci, kde děti odpočívají
na
bené, které by se později přeměnily na
V" zimě jsou děti dobře
zabaleny.
speciální duševně
školy v přírodě oslabené
pro tělesně
nebo
děti.
Celková reforma pražského školství by a výšinových.
Ustoupiti
lehátkách.
nelze!",s
Tento proces by mohl být završen pře-
měla následovat zřizováním škol pražských
"u
m ě n o u městské vychovatelny na Rokosce
vnitro-
v Praze-Libni (dosud sloužila k nápravě
D o č a s n é (sezón-
mravně narušené mládeže, především
ně) působící vnitropražské
školy v přírodě
u č ň ů ) na m o d e r n í školu. Škola by se
za účelem rekonvalescence, rehabilitace
mohla stát o d b o r n ý m p r a c o v i š t ě m p r o
a prevence o n e m o c n ě n í zdravotné osla-
budoucí Pedagogickou fakultu Univerzity
b e n ý c h a o h r o ž e n ý c h m ě s t s k ý c h détí
Karlovy.
štorch, E. Dětská farma. Eubiotická reforma školy, c.d., s. 51. Tamtéž, s. 148. " Tamtéž, s. 152-153. 14 Rozhodnutím městské rady Prahy ze dne 25. února 1927 byla ke zřízení škol v přírodě přidělena dotace 230 000 Kč. Ještě v tomtéž roce bylo rozhodnutí přehodnoceno a od záměru pražských škol v přírodě se upustilo. 11
12
15
štorch, E. Dětská farma. Eubiotická reforma školy, c.d., s. 152.
Dětská farma na Libeňském ostrově v Praze „Dětská farma" je pokus o výchovu deže na základě života v
mlá-
přírodě."16
využít v ý c h o d n í h o svahu Petřína mezi rozhlednou a ulicí Karmelitskou v Praze. Jeho návrh zůstal bez odpovědi. Prvním krokem ke zřízení Dětské farmy
Jako model reformované „zdravé" školy
bylo založení tábořiště pro oddíl s k a u t ů . "
farmy
Š t o r c h o v i bylo na jaře 1921 p o v o l e n o
Tu tvoří jednak škola
zřízení a užívání hřiště 20 a již 18. února
navrhl Eduard Štorch princip dětské se školou v přírodě.
ky."1' K umístění Dětského okresu navrhl
v přírodě a jednak drobné soběstačné
1922 požádal vedení své školy v Jindřiš-
hospodářství. Ojedinělý pedagogický
ské ulici o povolení „venkovní" výuky
experiment Dětské farmy se školou v pří-
předmětu mravouka. Navrhoval, aby bylo
rodě založil a vedl na Libeňském ostrově
zřízeno oddělení o 15 dětech bez ohledu na jejich sociální původ a náboženské
v Praze v letech 1 9 2 5 - 1 9 3 3 . Ještě předtím však navrhoval zřízení tzv.
vyznání. Štorch typ výuky charakterizuje
Dětského okresu pro děti různé postižené.
takto: „Vyučovací
V dopise z 6. prosince 1919 adresovaném
volným časem mým i žáků. Obyčejně
ministerstvu
na hodina
...„ústavu
školství a národní osvěty píše: pro výchovu
životem
a
prací
by mél být zřízen zvláštní Ústav pro opuštěné,
toulavé, žebravé, útulna pro děti
s trvalejším pobytem, začelé,
děti
Ústav pro děti
Ústav pro děti slabomyslné,
zmrÚstav
doba - nestálá. Řídí se
ve škole (středa
12-13)
deset i více hodin ve volné přírodě dohody.
Vyučování
nemá
brž životně praktický a rodinný. Použije se vhodně skautingu."
Obsah výuky nejlépe
charakterizuje vyučovací osnova n a j e d n o
Ústav
pololetí: „Výchova k pořádku,
pro děti hluchoněmé,
chudé,
pravdomluvnosti,
duševně velmi nadané."17 že ...„musíme
Dále zdůrazňuje,
i z dětí, které dosud
nost zatěžují a mnohdy poškozují, individuálně
uschopněné
zdárné
společ-
- podle
ráz školský, ný-
pro děti choré, Ústav pro děti slepé, Ústav pro děti
jed-
a šest,
nosti. Společenská Konání
dobra.
čistotnosti,
tělesné práci a soběstačspolupráce,
Láska k přírodě,
bratrství. k životu,
vychovat
národu a k lidem. Praktické znalosti
pracovní-
ské - loajalita. Hygienické
občan-
poučky s prak-
Štorch, E. Dětská farma na Libeňském ostrově. Kronika se zápisy z let 1921-1944. PNP, LA, fond Eduard Štorch, s. 5. 17 Kakáč, B. Kdo byl Eduard Štorch. c.d., s. 26-27. " Tamtéž, s. 27. " Štorch působil jako vysoký funkcionář skautského hnutí Drahý bratře, nedělní Valný sjezd zvolil Tě opětně do Náčelnictva našeho svazu. Prosím Té, abys laskavě volbu přijal a v příštím období s námi pravidelné spolupracoval..." Z dopisu Antonína B. Svojsíka ze dne 24. února 1926 v Praze. 20 Štorch, E. Dětská farma na Libeňském ostrově. Kronika se zápisy z let 1921-1944. c.d., s. 15. 16
tickými
zvyky. Práce zahradní.
stavba dřevěné chaty na Libeňském
Společná
O svých aktivitách Štorch p r ů b ě ž n é
ostrově.
informoval i prezidenta Masaryka. Jeho
Tělesná výchova. Cvičení plavecké.
Cvičení
kancelář přispěla 1000 Kč na zakoupení
v prvé pomoci.
Hry v přírodě,
stanech.
loďky.
O prázdninách
táboření v přírodě. "2I
ve
Práce na farmě postupovaly a 23. dubna
Faktický začátek Dětské farmy však da-
1 9 2 6 byl d o k o n č e n malý d o m e č e k p r o
tujeme až jarem 1 9 2 5 . 1 2 . března 1925 totiž
dívky - Děvín
Štorch pronajal od Zemské správy politické
b u d o v a . Většina s t a v e b n í h o m a t e r i á l u
travnaté pobřeží Libeňského ostrova o vý-
p o c h á z e l a z velkých pražských staveb.
měře 5 1 3 4 m 2 za 2 5 6 Kč ročně. 2 2 Ředitelství pro stavbu veřejných
vodních prací
cest a
Ministerstvo
r o z h o d l o o rok později,
a 27. dubna 1 9 2 6 hlavní
Dřevo se však dopravovalo velice obtížně - sedmkrát se splavovalo po Vltavě a jinak se ze staveb nosilo na ramenou.
31. března 1926, o pronájmu většího oplo-
D o roku 1927 Praha neměla žádné
c e n é h o pozemku na Libeňském ostrově
veřejné koupaliště, proto město uvítalo
a 30. dubna 1926 to Štorchovi oznámilo.
Štorchovu nabídku na propůjčení vltav-
Za 7 3 1 6
m2
měl Štorch hradit 1 1 6 , 5 8 Kč.
ského pobřeží Dětské farmy. K tomu účelu
Klíče od přidělené plochy Libeňského os-
za to město vybudovalo šatny a pro letní
trova byly Štorchovi předány 5. listopadu
sezonu zajistilo plavčíka. S tím však Štorch
1926. Později Ředitelství pro stavbu
vod-
ních cest výši nájemného upřesnilo.
neměl štěstí; přistihl ho v p o d n a p i l é m stavu a plavčík musel být propuštěn. Toto
Budování Dětské farmy započal Štorch
koupaliště využívalo m n o h o škol a orga-
s d ě t m i , se k t e r ý m i léta skautoval. Na
nizací. 24 Řídící učitel Deylova ústavu pro
o d b o r n é práce přijal tesařského dělníka,
slepé ve svém dopise ze dne 21. č e r v n a
který na farmě pracoval denné. Při jejím
1927 napsal: ... „Když se děti vracívají
rozšiřování přijímal i pracovníky další.
celodenní
Opravy, n e o d b o r n á p ř i d a v a č s k á p r á c e
není divu, že jen nerady se loučívají a po-
návštěvě
u Vás k večeru
a údržba, to vše bylo na dětech. Finanční
tom celý týden se těší na .Farmu'.
náklady pokrýval Štorch sám. Jejich výše
je svým
si vyžádala i prodej Štorchovy sbírky ar-
poskytuje
cheologických nálezů, která představovala
okruhu
Prahy
dvacet let archeologického bádání. 2 3
nemůže
poskytnout
21 22 25
tělesným jen
osvěžením,
málokteré
- velkoměsta ani
Láká
které
místo v
po
domů,
jim
širokém
-, ba
které
nejvychválenější
Kakáč, B. Kdo byl Eduard Štorch. c.d., s. 29-30. Štorch, E. Dětská farma na Libeňském ostrově: Kronika se zápisy z let 1921-1944. c.d., s. 17-19. Cennou sbírku zakoupilo ministerstvo školství a národní osvěty do inventáře Národního muzea 7. dubna 1926 za 16 000 Kč. Ze Štorchovy korespondence je zjevné, jakou oběť prodejem učinil.
24
Od 25. května do 24. června 1927 navštívilo koupaliště na 2861 dětí z 81 škol.
a nejnavštěvovanějií prázdninová ném vedení farma'
přímořská
osada...
nebo
A při Vašem
Idea školy v přírodě na Dětské farmě
,Dětská
Školu v přírodě Eduard Štorch považo-
vzorem všem těm
val za vzdělávací instituci, která formuje
měla by se stát Vaše
a Škola v přírodě
jiná vzor-
nejde
osobnost dítěte po stránce duševní, těles-
duši, ale nejprve o zdravé
né a zdravotní. Ke zřízení školy v přírodě
Narůstající náklady na Dětskou farmu
zřízená v Německu v Charlotteburgu
pedagogickým jen o naplněnou
pracovníkům,
kterým
na Dětské farmě ho inspirovala lesní škola
tělo..." se r o c e 1927 staly pro Štorchovu rodinu n e ú n o s n ý m i . Na j e h o nabídku převést celý areál Dětské farmy pod
správu
u Berlína." Z ř í z e n í školy v p ř í r o d ě při D ě t s k é farmě navrhl Štorch pražské obci roku
úřadu hlavního města Prahy za úhradu
1925. Svůj záměr zdůvodnil negativními
10 0 0 0 - 2 0 0 0 0 Kč s p o d m í n k o u , že na ní
dopady nezdravého prostředí v tradiční
bude oficiálně založena p o m o c n á škola
školní b u d o v ě na zdraví dětí a jejich
v p ř í r o d ě p r o o h r o ž e n é děti, ú ř a d ani
přirozený vývoj. T o m u
nezareagoval. Štorch tedy s vypětím všech
ani strohost školní výuky. Z p r v u škola
sil i n a d á l e D ě t s k o u f a r m u v y d r ž o v a l
měla sloužit dětem zdravotně oslabeným
z vlastních prostředků.
neprospívala
a ohroženým a dětem v rekonvalescenci, jejichž p é č e už nevyžadovala lékařské
25
Tamní lesní škola (Die Waldschule) byla otevřena jako speciální třída pro slabé děti 1. srpna 1904. Celá škola se skládala ze 2 tříd a jedné kanceláře pro ředitele. Budova byla dřevěná. Výuka probíhala venku, při špatném počasí se měnila třída v hernu a jídelnu. Nebyly tu školní lavice. Další vybavení areálu spočívalo v jedné hospodářské boudě, kde byla i „nemocnice", a velkém zábavním pavilonu. Výuku zajišťovali tři učitelé a jedna učitelka na 95 dětí. Na odpolední program docházelo několik pomocných osob. Množství žáků (i učitelů) stále rostl ze zmíněných 95 na 120. V roce 1917 měla škola 290 žáků a 9 učitelů. Škola byla určena dětem anemickým, choulostivým, nervózním a těm, které nevydrží 6 hodin v uzavřené budově. (V uzavřené budově je míněno ve škole tradičního stylu.) Celkem se učilo po 1/2 hodinách s 5-10minutovými přestávkami, týdně 12 až 15 vyučovacích hodin, strava byla 5krát za den. První školní rok byl zahájen 29. října 1904. Škola byla otevřena po celý rok vyjma doby od Vánoc do Velikonoc, kdy byly děti v normální škole. Třikrát týdně prohlížel děti lékař. Náklady jen částečně hradili rodiče. Pokus o zřízení lesní školy roku 1907 v Kostelci nad Orlicí byl jedním z prvních v Čechách. Zůstalo ale pouze při plánech. Další pokus byl v Domařové nad Bystřicí, tehdy Domštátu, v roce 1923. Škola v přírodě byla zřízena v Pardubicích na školní zahradě. Výuka probíhala pouze od 18. května do 26. června 1926. škola byla určena pro děti zdravotně oslabené.
ošetření. Ve škole měla působit školní se-
Tělesná výchova by měla být zrušena
stra, která by zabezpečovala kontakt mezi
a nahrazena přirozenými
školou a rodinou dítěte. Zodpovědnost za
aktivitami v každé vyučovací hodině.
pohybovými
vedení školy a výuky po stránce zdravotní
V o l e n é a k t i v i t y by m ě l y
by byla uložena školnímu
lékaři. Ten měl
v ý v o j o v é m u stupni dítěte a p o z i t i v n ě
dvakrát týdně prohlížel děti a spolupodílel
ovlivňovat j e h o duševní a tělesný vývoj.
se na vedení školy. Ve třídě mělo být mezi
V h o d n ě by k nim m ě l a být p ř i ř a z e n a
2 0 a 2 5 žáky.
i sexuální osvěta.
odpovídat
Výuka se tu m ě l a o d b ý v a t p o s e d m
Tělesná cvičení pro zdravotně oslabené
měsíců v r o c e nepřetržité. Na zbývající
žáky měla mít převážně rehabilitační cha-
tři chladné měsíce by děti přešly do své
rakter. Taková zdravotní tělesná výchova
původní školy. Nicméně Štorchovým ideá-
se podle Štorcha obejde bez tělocvičen
lem bylo samozřejmě celoroční výučování
a sportovního náčiní. Za to má být zalo-
venku! V takovém případě se měly změnit
žena na činnostech, jako je chůze, béh,
osnovy jednotlivých předmětů i jejich cíle
skákání, šplh, zvedání a nošení břemen,
a přizpůsobit i h a r m o n o g r a m školního
házení a vrhání, úpoly a plavání. Ze sportů
roku. Výuka by začínala tradičné 1. září,
je v h o d n á lehká atletika, veslařství, turis-
první pololetí skončilo 15. prosince a do
tika, táboření, střelba z luku, cyklistika,
31. ledna by následovaly zimní prázdni-
jízda na koni, skauting a klasické zimní
ny - d o s t a t e č n ě dlouhé p r o o d p o č i n e k
sporty. K r o m ě jezdectví bylo m o ž n é na
a vyžití z i m n í m i sporty. D r u h é pololetí
Dětské farmě provozovat všechny vyjme-
by začínalo 1. února odjezdem na horský
nované aktivity. Učitelé tělesné výchovy
zotavovací a utužovací pobyt. Od 1. března do 31. července by výuka opět pokračovala ve škole v přírodě. Následovaly by letní prázdniny, kterými by byl ukončen školní rok 31. srpna.
měli vystupovat spíše jako instruktoři, kteří tělovýchovně rehabilitační p r o c e s organizují. Škola v přírodě by výuku českého jazyka mohla učinit konkrétnější a názornější. Její nedílnou součástí se mělo stát kaž-
Vyučovací předměty podle Štorchova návrhu
dodenní zapisování a ilustrování deníku.
Spojení p ř í r o d o p i s u , zeměpisu a dě-
přikláněl i k v ý r a z n é m u z j e d n o d u š e n í
jepisu d o j e d n o h o v y u č o v a c í h o bloku
pravidel č e s k é h o pravopisu. D o m n í v a l
Pokud jde o p í s e m n ý projev, Štorch se
a „neškolské pojetí" tělesné výchovy
se, že by zjednodušení psaní i a y, ě a je
představuje to nejdůležitější, c o volbou
a dalších komplikovaných gramatických
metod, cílů a organizací vyučovací hodiny
jevů výchově a vzdělání dětí jen prospělo.
odlišuje Štorchovu reformovanou školu od
...„Co žáků zbytečně
tradiční výuky.
pravopisné formálnosti
propadne
pro
jalové
v době všeobecné ra-
cionalizace.""
(Ke zjednodušení pravopisu
Při v ý u c e k r e s b y Š t o r c h
a husitství na úkor m e m o r o v á n í panovnických posloupností. 2 8
se inspiroval v reformě chorvatštiny.) navrhoval
p ř e d c h á z e t její a u t o m a t i c k é stylizaci. Různé náměty a techniky by měly vychá-
Chod školy v přírodě na Dětské farmě
zet z praktických požadavků, jako např.
25. května 1925 bylo na Štorchovu žá-
plánek budovy, výrobku, skříně, natírání
dost povoleno zřízení školy v přírodě při
dřevěných budov a nářadí. S a m o psaní
Dětské farmě na Libeňském ostrově. Její
zdravotně oslabených dětí mělo být zre-
vybudování a vybavení trvalo téměř jeden
dukováno na míru zcela nezbytnou.
rok. 27. března 1926 bylo povoleno zaháje-
P r o p ř e d m ě t y j a k o z e m ě p i s , dějepis
ní výuky, což se stalo 22. května 1926.
a přírodopis Štorch navrhuje jejich vzá-
Dětskou farmu tvořila o v o c n á zahra-
j e m n é propojení. Při jejich výuce by se
da, farma s d o m á c í m i zvířaty, zelinářská
měla uplatňovat m e t o d a
zahrada, pole, květinové záhonky, žákov-
pozorování,
měření, statistického šetření a zhotovování
ské záhonky, louka, zahrádková kolonie
p ř e d m ě t ů , o nichž se právě učí. Nedíl-
a tábořiště, ze sportovišť pak volejbalové
nou součástí takové výuky by měly být
hřiště, d r á h a p r o skok d o dálky, hřiště
cestovatelské výpravy po Vltavě spojené
na vltavském pobřeží, zahradní hřiště,
s tábořením na neznámých místech.
pískoviště, toalety, koupaliště mělo od-
Vlastní dějepisné vyučování
chtěl
dělení p r o plavce i neplavce, ostrůvek,
sociálního
šatny a převlékárny a v neposlední řadě
J e h o p o d s t a t a je ve v ý k l a d u
i přístav pramic. Dětská farma byla vy-
společenských a kulturních dějin lidské
bavena kuchyní, Děvínem (malá budova
společnosti v kontextu dějů přírodních:
pro dívky), opatrovnou a větším d o m k e m
„Evoluční
smýšlení
pro chlapce. 29 Bylo zde i místo pro relaxaci
zasloužili
a uvolnění, pro soukromí, ale i vhodné
Štorch pozměnit ve výuku tzv. dějepisu.
teorie vede k reálnému
pokrokovému. o národ, poučení,
Velmi bychom se
kdybychom
všemu
lidu
vštípili
že ,vše plyne' a že svou úlohu
na
zabezpečené hygienické zázemí pro smíšenou výuku chlapců a dívek.
vyšším
Aby se atraktivní místo při Vltavě ne-
Po-
stalo rekreační oblastí Pražanů a výuka
zornost by si zasloužilo období pravěku
nebyla narušována rodičovskými zásahy,
zemi
vyplníme
stupňům
prací
kulturním
k vyšším a a sociálním."
27
Štorch, E. Eubiotická škola. Rkp. studie, 28 11, fo, s. 20. Štorch, E. Dětská farma. Eubiotická reforma školy, c.d., s. 90. 2> K reformě výuky dějepisu blíže: Štorch, E. Reforma školního dějepisu. Praha : Nákladem 26 27
29
vlastním, 1905. Štorch, E. Nový dějepis. Zábřeh : Nákladem vlastním, 1908. Štorch, E. Dětská farma. Eubiotická reforma školy, c.d., s. 178.
o m e z o v a l návštěvy rodičů Domácí
řád,
a to na první neděli v měsíci. 30 Štorch si p ů v o d n ě představoval každ o d e n n í dělení výuky na dopolední a odpolední vyučování. Dopolední výuka předmětů rýsování a fyziky měla probíhat
ném zábavném programu. Pak se odcvičila prostná a začalo vyučování. M o d e l d e n n í h o p r o g r a m u byl např. následující: 9 00 _ 10 0 0
-
1 0 0 0 - č e s k ý jazyk 1015-volnéproběhnutí
2 až 3 hodiny (od 8 . 0 0 d o 10.00 hod., příp. do 11.00 hod.) ve škole v Jindřišské ulici
po farmě 10" -
1100-dějepis
a odpolední vyučování např. dějepis, zpěv,
ll
1 1 05 - dýchací cvičení
občanská nauka, tělesná výchova a ruční
11-os _
1 2 0 0 - n ě m e c k ý jazyk
práce na Dětské farmě.
1200 -
1 2 3 0 - příprava oběda
00
-
Skutečnost byla však m n o h e m složitěj-
1230 -
1 3 0 0 - oběd
ší. I po zřízení školy v přírodě Štorchovi
1300 -
1 4 0 0 - odpočinek
zůstaly všechny jeho povinnosti ve škole
1400 _
i 5 o o _ přírodopis
v Jindřišské ulici, musel se spokojit pouze
1500.
15 0 S _ přestávka
s dětmi své třídy, nepodařilo se mu zajistit
15 .os _
1600 -náboženství
bezplatnou dopravu dětí na Libeňský os-
1600
1 7 0 0 - koupání, tělesná výchova
trov (rada Elektrických podniků zamítla
1700
všechny jeho žádosti) a nedostal ani vý-
1700 -
-
- svačina 1 9 0 0 - hry, práce na pozemcích
p o m o c n o u sílu pro odpolední zaměstnání dětí. Výuka navíc musela bezpodmínečné respektovat rozvrh hodin
a na zahradách 1900 -
o d c h o d žáků z farmy
„kamenné
V tehdejší době se o stravování žáků
školy" a ostatní učitelé Š t o r c h o v o úsilí
musela postarat rodina. P r o t o bylo vý-
nepodporovali.
hodné, že Dětská farma zajišťovala kro-
Udržení pořádku a pravidel při výuce
m ě obědů a večeří svačiny, které si děti
na Dětské farmě nebylo jisté jednoduché.
připravovaly samy. Za teplého počasí byly
Denní program na farmě začínal v 9 hodin
děti bosé, v plavkách nebo nahé, jindy se
v y t a ž e n í m vlajky a přípravou na ranní
pohybovaly pod přístřeškem. 3 1
prohlídku. Funkcionáři z řad détí nahlásili
D o výchovného programu Dětské farmy
nemocné, nepřítomné a zajímavé události,
byl zakomponován Program Dětské
učitel obeznámil všechny děti s tím, c o se
Předvojenské
ten den bude dít. Následovaly žákovské
20 let). Byl to propracovaný systém nej-
zprávy o počasí, hrách, zahradě a plánova-
různějších aktivit zaměřených na rozvoj
30 31
výchovy
mládeže
farmy
(od 5 do
štorch, E. Dětská farma na Libeňském ostrově. Kronika se zápisy z let 1921-1944. c.d., s. 51. štorch se však inspiroval i u eskymácké „školy v přírodě", ve které jsou děti i v takové nepřízni venku. Často děti chodily nahé, což Štorch považoval za přirozené právě u malých détí.
2/IV.
tělesné zdatnosti a mravní uvédomélosti.
Několik hochů
Přitom se využívalo lehké atletiky, koupá-
do biografu,
ní, plavání, veslování, bruslení a lyžování
a
bylo smluveno
ale nešli, zůstali na
pracovali.
(v okolí), her na trávníku, polních her
16/IV.
a tělovýchovných rozprav; skautských do-
a nevydrží
vedností, táboření, přenocování v přírodě
skotačit
pod stany, pozemních a stavebních prací,
nástroje. Lámou pumpu.
ručních prací (k životu v přírodě), zahrad-
Pokazí
nictví, vaření a přípravy pokrmu, zpěvu,
budu
hudby, d e k l a m a c e , d i v a d l a v p ř í r o d ě
zalévání.
a veselých besídek. Všechny aktivity byly
jiti
ostrově
Hoši většinou na písku, záhonky.
pálit ohně.
práci
Roztahají
Poškodí
nástroje.
Nedostatečně
musit sázet jen
30/IV.
vyhýbají se
u ni. Víc je baví lézt na stromy,
věci,
zalévají, nepotřebující
Se IV. roč.: Řeknu jim, aby zalili
zaměřené na výchovu a tělesnou zdatnost.
záhonek nově zasazených květin - ani jeden
Pro starší děti nabízel Program pro
se nehne.
mládež
škole odrostlé: nedělní besídky, učňovské besídky, tělesná cvičení, sporty, hry v zimě
... Fried si lehl do trávy, aby ho
nebylo vidět, a nešel
pomáhat.
Když jsem jim řekl, aby srovnali
hřebíky
i v létě, vycházky, táboření, přednášky,
- otočili se zády a odešli. Za to stále kopají
kurzy a zábavné besídky. 32
a cvičí házení koulí a j. Z rodičů nikdo nepůjde
Z deníku Dětské farmy
jeden
Zápisy v deníku dokládají rozpor mezi ideálními představami a skutečností, ale svědčí i o Š t o r c h o v é o d d a n o s t i d ě t e m a o jeho zaujetí pro pedagogické inovace. Štorch poctivé zaznamenával i nezdary.
Hoši skoro všichni sprostí a Nutně
vycházka
písek.
rýček. nepořádní,
nevychovaní. samotného
První
když vybírali
Ztratili kleště,
B e z e s p o r u se m u m u s í m e o b d i v o v a t ,
„18/111.
Jedině
dříví.
Z Vltavy vylovili lopatu, kterou mi tam zapomněli,
že to vydržel. Následující záznamy jsou pravděpodobně z roku 1926.
pomoci.
nabídl povoz na odvezení
zapotřebí pomocné
síly. Na
mne
je toho moc.
Duben - květen: každý týden o 1 kg méně
s 1 celou
tří-
vážím. Natržená
šlacha v levém
Hoši jako diví po
lokti.
koupání.""
dou (II A). Vypadali jako diví,
nenasytní
hlodavci.
rozprava:
Je malý zázrak, že Štorch dokázal v po-
Těkaví,
d o b n é m duchu pracovat téměř osm let.
Neukázněni.
„Neblbni,
ty vole!"
u ničeho
nevydrželi.
32
33
Jejich
Všude
lezli.
Jeho vyčerpání fýzické, psychické i finanční
Štorch, E. Dětská farma na Libeňském ostrově. Kronika se zápisy z let 1921-1944. c.d., s. 27 a 29. Štorch, E. Dětská farma na Libeňském ostrově. Doklady, poznámky, zápisníky a plánky. PNP, LA, fond Eduard Štorch. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o rok 1926.
muselo být veliké, zvlášť když nenalezl
ně možnost
pochopení u kolegu učitelů a musel odrá-
výchově, sportu a hrám možno se zde plně
žet hrozby vypovězení nájemní smlouvy
věnovali.
z pozemků, na nichž Dětská farma stála.
nebem
O uzavření tohoto pedagogického expe-
verandou.
r i m e n t u se „zasloužilo" Ředitelství stavbu vodních
pro
cest, které plochu Dětské
koupele
Vyučovati
nebo
pod
širým
pod
Po stránce výchovné zvláště dosavadními thodami
Tento závěr byl prosazen pod pohrůžkou
zahradě
násilného vyklizení pozemku, nebude-li
a zdokonalování nečně pracemi
krytou
zdůrazňuje-
methodami
školními
i me-
činné školy, a to jak pracemi
na
nebo spoluprací žáků na výstavbě zařízení farmy,
nejrůznějšími v přírodě.
tak i ko-
výchovnými
ručními
Další velikou
výhodou
Závěr
farmy jest, že vyučování
Přes vše, c o bylo řečeno výše, nelze říci, že
davci, jimž přístup lze snadno
by Štorch neuspěl. Vytvořil model české ško-
Tělesné
me, že zařízení farmy umožňuje i vyučování
tělocvik a sport při Univerzitě Karlové.
uvolněn d o 31. prosince
lze přímo
včas nepohody
farmy přislíbilo pronajmout Ústavu pro
1934. 3 4
v čisté vodě.
není rušeno
zvě-
zameziti.'05
Z obsahu dopisu, který podepsali starosta
ly v přírodě, který sice neměl přímé pokra-
Svazu učitelstva a jeho právní referent,
čování, zato je dodnes inspirací pro školská
jednoznačně vyplývá, že Štorch předbíhal
zařízení analogického typu - ozdravovny,
dobu. Věcné mu nebylo c o vytknout, rušil
léčebny a jistěže i pro existující školy v pří-
však zavedené pořádky, což se většinou
rodě. Nejvýstižnější hodnocení Štorchova
nepromíjí. Přesto se však jeho pedagogické
pokusu podal Svaz učitelstva v hl. městě
experimenty mohly uskutečnit, a to v sa-
v Praze ve svém dopisu ze dne 23. června
m o s t a t n é m československém státě, tedy
1927: „Dětská farma
v době mezi lety 1918 a 1938. Štorchova
jest jedinečné
místo
v Praze, kde téměř uprostřed města jest za-
Dětská farma je tak markantním důkazem,
chován krásný kus přírody, který má všecky
že hledání nových cest ve výchově se může
vlastnosti potřebné ke zřízení sadové školy.
dít - přes veškerá případná protivenství
Po stránce hygienické je předností
Dětské
farmy nejen čisté a klidné ovzduší, ale hlav-
34
15
- jen ve svobodné a demokratické společnosti. Není to příklad i pro dnešek?
Z korespondence Ředitelství pro stavbu vodních cest z roku 1933: ... „ředitelství podotýká, že dosud nezkoumalo ani právní charakter „Dětské farmy" a „Školy v přírodě", ku kterýmž účelům byl státní pozemek pronajat jakožto instituci veřejnými prostředky dotované, ani dosavadní Vaši (pozn. autora Štorchovu) legitimaci jakožto správce jich, a že musí proto nyní dodatečně žádati od Vás potvrzení školského referátu hl. města Prahy o tom, že předměty a zařízení „Dětské farmy" jste oprávněn osobně disponovat a že mohou Vámi býti převzaty. Jinak musely by býti dány k dispozici příslušným úředním orgánům." Z pozůstalosti Ed. Štorcha. PNP, LA, fond Eduard Štorch.
Príloha:
Umístění Dětské farmy v Praze na Libeňském ostrově ( 1 9 2 6 )
