děti
tolerance cestování zdraví umění
Uvnitř naleznete • Rozhovor s Libou Fojtovou (3 • Info o.s. Ženy50 (4–7 • Rozhovor s Janou Jaruškovou (8 • Vaše příběhy – o Dášence (9 • Umění zvládat stres (10–11 • Krása proměnlivá (12 • Boubelky na scénu (13 • Žena a společnost (14 • Bydlení (15 • Cestování s fotoaparátem (16 • IDIF – fotografování (17 • Kulturní servis (18 • Co potřebujeme vědět (19 • Postřehy žen (20 • Přiklad jménem Lucie (21–22 • Nabídka komerční prezentace (23 • PF 2011 – podporuji Ženy50 (24
volby Lidskávěda práva a výzkum m e n š i n ymóda
politika
d o m ov rodina
děti cestování politika vztahy tolerance móda umění lidská práva
www.zeny50.cz
sebevědomí zdraví
2010/01
politika
d o m žena ov aktivní
Vážené čtenářky, vážení čtenáři. Všechno se stane jednou poprvé a také časopis – Bulletin Ženy50, který budete číst, má tu výsadu, že je první svého druhu. Rozhodly jsme se jej vydávat po zralé úvaze. Již nějakou dobu řešíme ve sdružení účelné předávání informací směrem k členkám, ale i směrem k veřejnosti. Doufáme, že časopis poskytne informační servis všem, kterým naše problematika není lhostejná. Podařilo se nám dát dohromady tým schopných nadšených žen, které mají nápady a dokáží zpracovat temata, která ženy v našem věku zajímají a to bez nároku na honorář. Je to neuvěřitelné, ale časopis je zcela v rukou žen. Pevně věřím, že si budete mít z čeho vybírat a každá i každý v něm najde pro sebe něco zajímavého. Věra Janáková
Úhel pohledu
2010/01
Úvodník oceněná práce
Přivítáme vaše názory, podněty, připomínky, které nám prosím pište na adresu e-mail:
[email protected]
02
Foto z výstavy Úhel pohledu, která proběhne od 16.–30. září v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Autoři fotografií: Čermáková Diana, Kořenková Daniela, Srníková Jindra, Durdík Jiří, Lajmr Jaroslav
Rozhovor
Kandidátka do zastupitelstva městské části Brno střed i do magistrátu města Brna. Ing. Libuše Fojtová, narozená 21. 9. 1953. Je členkou strany VV, předsedkyně klubu VV Brno střed. Žije od narození v Brně. Dálkově vystudovala VŠE v Praze, vzdělání si dále rozšířila o postgraduální studium TOP managementu. Vloni dokončila dvouletý seminář psychologie a aktivně se ji věnuje. Ve své praxi se nejčastěji zabývala finanční analýzou, ekonomikou, účetnictvím a prací s lidmi. Šest let ve svém oboru učila dospělé jako lektorka pro management ve Spořitelní akademii v Brně. Lektorské činnosti se věnuje stále. Mimopracovně působila pět let jako předsedkyně bytového družstva v Brně. Od roku 1985 je aktivně činná v kynologickém klubu KK ZETOR Brno. V současnosti je ředitelkou obecně prospěšné společnosti spravující majetek obce. Je optimistka a má ráda lidi. Jejím mottem je: „Není důležité, CO člověka v životě potká, ale JAK to vyřeší.“
1) Proč ses rozhodla vstoupit do politiky? Vyplynulo to z mého přesvědčení, že když chci něco kritizovat, musím se sama pokusit o změnu k lepšímu. Řádně mne nadzvedly osobní kohoutí zápasy dvou čelních představitelů naší minulé politické sféry. Oba odložili původní manželky, oplodnili mladší blondýny a naprosto je nezajímalo, kde, koho, za čí peníze a jak reprezentují. Politici jsou naši představitelé a jejich jednání musí být nadčasové, postihující svými důsledky několik budoucích generací s dobrým stávajícím i budoucím efektem. Plané předvolební sliby, které po volbách nejsou prosazovány, korupce a jednání na úkor našich potomků pokládám za nečestné a nepřípustné. Chci se pokusit osobně přispět k navrácení slušnosti, čestného jednání a osobní odpovědnosti do práce politiků. A také mne, jako finančního analytika a ekonomického poradce, v praxi deptá samozřejmost korupce a šedé ekonomiky v komunální sféře. 2) Myslíš si, že dokážeš přispět ke zlepšení naší politické scény? Samozřejmě počítám s tím, že alespoň trochu v rámci svých možností přispěji ke změně k lepšímu. Zvolila jsem si k této cestě stranu Věci veřejné a tím její program. Kandiduji jako
lídr do zastupitelstva městské části Brno střed a do magistrátu města Brna. Už teď ale zjišťuji, že to nebude vůbec jednoduché. Lidé jsou pohodlní, zvyklí reptat, nic nedělat a pouze kritizovat bez vlastní angažovanosti byť o sebemenší změnu. A nadávat. Zlobí mne všeobecné povědomí, že politika je špinavá věc. Obzvlášť v komunální politice je většina lidí, kteří na úkor vlastního volného času, bez odpovídajícího finančního ohodnocení s láskou pracují pro svoji obec, pro region. A právě tady platí zhusta rčení, že „dobrý skutek bývá po zásluze potrestán“. Lidé totiž často nevěří ve spravedlnost a v nezištné a čestné jednání. 3) Které konkrétní oblasti tě zajímají? Zajímá mne všechno. Ale chci se věnovat tomu, co znám z vlastní zkušenosti a čemu rozumím. V čem jsem se angažovala před tím, než mne vůbec napadlo vstoupit do politiky - ekonomice, občanským sdružením a zabezpečováním dětí a seniorů.
Nyní už vím, že být sama, zdaleka neznamená být osamělá. Je spousta lidí, pro které mohu být užitečná. Už po několikáté v životě mám pocit, že nejlépe je mi právě teď. Děti jsou soběstačné, vnuk mne vrací ke hrám. Vím, co chci, jen nějak časově nestíhám. Mohu kdykoliv kamkoliv, ale fyzická kondice už není jako za mlada. Zajímá mne spousta věcí a akcí, ale bez diáře s termíny bych byla ztracená. Mám ještě víc než dřív ráda lidi, ale všem se prostě nedá pomoci. Prostě život je krásný, ale krátký. Je třeba žít a nejen existovat a stále komunikovat s lidmi. Jsem moc ráda, že jsem měla mimo jiné i štěstí a mohla se zapojit do práce a akcí sdružení ženy 50+. Moc mi pomohly. Teď mohu třeba pomoci někomu já. Můj email je
[email protected] Přeji všem HEZKÝ DEN! Libuše Fojtová
2010/01
Ing. libuše fojtová
4) Jakých vlastností si na lidech nejvíce ceníš? Upřímnosti, čestnosti, pravdomluvnosti, schopnosti pracovat v týmu, nezištné práce pro druhé a odvaze říci „já to nevím“ nebo „promiň, zmýlila jsem se“. 5) Jak se cítíš ve věku 50+? Jaké výhody a nevýhody má podle tebe tento věk pro ženu? Jak se cítím? Senzačně! Tedy samozřejmě jsem si prošla několikaměsíčním peklem reality rozvodu po třicetiletém manželství a naprosto nesmyslným pocitem zbytečnosti a pocitem konce života.
„Politiku chápu jako službu občanům. V městské části Brno střed jsem se narodila, vychodila jsem zde základní školu, stejně jako obě moje děti. Jsem Brňák jako poleno“. Ptala se za vás Jana Jarušková
03
Info o.s. Ženy50
2010/01
žhavé informace Výstava fotografií Fotosoutěž v novém Poprvé budeme mít možnost si Již potřetí vyhlašujeme fotosouprohlédnout soutěžní fotografie těž Úhel pohledu. Tentokrát jsme ze dvou ročníků fotosoutěže na- pro vás připravily malé překvapení zvané příznačně v podobě nové kaÚhel pohledu. Pro tegorie. Ta je určeVýstava ty z vás, které se na pouze ženám již od 16. září o soutěž zajímají, 50+, které mohou nebudou některé fotit cokoliv – téma fotky neznámé – fotek není nijak jde o vítězné fotografie, které již omezeno. Souběžně však zůstáprezentujeme na webu sdružení. vá v soutěži i kategie, která není Ale na výstavě budou k shlédnutí omezena věkem ani pohlavím, ale i fotografie, které po- objektem fotografií jsou ženy 50+. rota neocenila, ale K tomu, abyste se zúčastnily soujsou také krásné těže, je kromě zhotovení fotografií a hodny obdivu. potřeba vyplnit přihlášku a doručit Vernisáž výsta- ji spolu s fotkami (na CD, DVD nebo vy, která se koná flash) k nám, do kanceláře v Brně, v Knihovně Jiřího na Anenské 10. Termín dodání foMahena v Brně, pro- tografií je konec března 2011. Tak běhne 16. září jen foťte a nezapomeňte svá díla od 17. hodin. poslat včas. Čekají na vás hodnotVýstava pak né ceny, jako například týdenní popotrvá do 30. byt u Dalešické přehrady, dárkové září. Nenechte kosmetické balíčky a další. Na této si ji ujít, bude i dalších stránkách časopisu můžestát za to. te posoudit fotografie, které soutěžily v minulých ročnících. Přihláška i propozice fotosoutěže jsou k dipozici na www.zeny50.cz Věra Janáková Nová členská přihláška Již od srpna se nové členky občanského sdružení Ženy50 setkávají s inovovanou členskou přihláškou. Co nás k tomu vedlo? Při přípravě podkladů pro různé projekty jsme
04
narazily na nedostatečnost starých přihlášek. Na nich nám chyběly důležité informace o vás, členkách, a nemohly jsme data kvalitně zpracovávat pro výstupy občanského sdružení Ženy50. Průběžně je potřeba, aby všechny stávající členky vyplnily nové přihlášky. Po vyplnění přihlášky obdrží ty z vás, které ji ještě nemají, průkazku o. s., kterou budete prokazovat své členství ve sdružení. Věřím, že to nebudete vnímat jako zbytečnou administrativu. Věra Janáková
Ženy50 je podporovat ženy 50+, aby se aktivně zapojovaly do vytváření harmonické společnosti. Sdružení, ač cíleně zaměřeno na ženy 50+, je zároveň otevřeno každému, bez ohledu na věk a pohlaví. Působíme v Brně od konce roku 2006.
Vzdělávání a sociální integrace je program, který nabízíme v Brně a Jihomoravském kraji jako možnost seberealizace žen 50+. Nabídkou vzdělávacích kurzů, přednáškovou činností i prostřednictvím individuálních konzultací pomáháme ženám ve věku 50+. Pro volný brněnské dny pro zdraví O. s. Ženy50 se již čtvrtým rokem čas připravujeme klubová setkání, účastní projektu Brno – Zdravé výlety a návštěvy zajímavých akcí. město. V letošním roce realizujeme Prezentace a osvěta zastřešuje dvě akce, na které srdečně zveme. aktivity směrované na širokou veJako první proběhne 24. 9. (15.00– řejnost. Patří sem akce Úhel po19.00 hod.) Den otevřených dveří hledu, fotosoutěž, kterou každona Anenské 10, v Brně a 29. 9. pak ročně v září vyhlašujeme v rámci od 17.00–18.00 hod. ukázková ho- Brněnských dnů pro zdraví. Vítězné dina cvičení tchai-ti v Kulturním cen- fotografie jsou prezentovány na výstavě. Koncert ke Dni matek je daltru Slévárna, Ve Vaňkovce 1. ším z projektů, kterým posilujeme význam žen, matek, ve společnosti. Hledáme sponzory Dovolujeme si oslovit širokou veřej- Pro vás, partnery sdružení, máme nost, nejen podnikatelskou, s na- připravenou bonusovou propagaci. Rády s vámi projedbídkou participaPodporujte náme další možnosti ce na aktivitách vzájemné spolupráce. občanského sdruO.S. ženy50 Číslo transparentnížení Ženy50. Vaše podpora nám pomůže i nadále po- ho účtu: 2632777001 / 2400 skytovat potřebné a užitečné služby Dar občanskému sdružení je možno do státem stanovené hodnoty ženám 50+. Posláním občanského sdružení odečíst od základu daně. Foto Jelínková Věra, Vytlačilová Olga, Bičáková Vlasta, Kurťáková Michaela.
Info o.s. Ženy50
Ukázka prací absolventek kurzu grafiky.
Slovak-Czech Women‘s Fund. PeníStorno poplatky Od září 2010 jsme se rozhodly ze plynou na projekt „Posílení stabiv nové přihlášce na akce doplnit lity o. s. Ženy50“, realizovaný v roce stornopoplatky. Je to sice krok ne- 2010 od 1. března do 30. listopadu. populární, ale bohužel nutný. Akce Cílem projektu je finančně stabiplánujeme a organizujeme dlouho lizovat sdružení, najít nové potendopředu, platby za zapůjčení raftu, cionální zdroje, v rámci strategicpronájem tělocvičny apod. musí- kého plánování se zamyslet nad me hradit v plné výši, bez ohledu koncepcí sdružení, jeho prezentací na počet účastníků. Bohužel se směrem dovnitř i navenek, stanovit nám až příliš často stává, že někdo krátkodobé i dlouhodobější cíle. nezaplatí včas zálohu, a jelikož nic Pracovnice sdružení se v rámci proneuhradil, klidně se odhlásí na po- jektu zúčastnily seminářů „Aby byl slední chvíli a my nemáme šanci fundraising úspěšný“, „Budování najít náhradu, případně proděleč- značky neziskové organizace“, „Jak nou akci zrušit. Proto bychom vás správně prezentovat“ a „Mediální rády požádaly, abyste braly termíny trénink“. akcí, na které se přihlásíte, závaz- Ve dnech 12.–14. července proně, zaplatily včas zálohu a 14 dní běhl výjezdní seminář, kterého se zúčastnilo deset před akcí pak Hledáme členek a příznivdoplatek do plné ceny. Totéž platí spolupracovnice ců občanského sdružení Ženy50. o počítačových na fundraising Facilitátora akce a dalších kurdělal Marek Šedizech. Nenechávejte přihlášky na poslední chvíli, vý z Neziskovky.cz. Sešel se kolekpotřebujeme vědět v předstihu, ko- tiv, který měl zájem a chuť zamýšlet lik lidí se nahlásí a zda-li kurz vůbec se nad sdružením, přinášet nové náměty a postřehy a v rámci zlepotevřít. Děkujeme za pochopení. Na přednášky není nutné se hlásit šení fungování sdružení i zdravě dopředu. Rovněž na výlety, pokud není uvedeno jinak, můžete přijít rovnou na sraz Jana Jarušková Posílení stability o. s. Ženy50 Občanské sdružení Ženy50 získalo finanční dotaci od nadačního fondu
kritizovat. Během tohoto náročného, ale velice plodného setkání bylo nově specifikováno poslání sdružení, vize, jedinečnost a hodnoty organizace. Po delší diskuzi byla úžeji vymezena cílová skupina sdružení. Na základě SWOT analýzy (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení sdružení) byly navrženy strategické cíle do roku 2013, kterými se podrobněji zabývaly jednotlivé pracovní skupiny. Jana Jarušková Fotíte rádi? Máte digitální fotoaparát? Pokud ano, pak vás jistě napadlo, že by nebylo špatné umět si fotografie upravit, vyretušovat (např. červené oči), případně vytvořit koláž. Někdy se stane, že je fotografie přeexponovaná, nebo naopak podexponovaná, na fotografii je např. náš stín, kousek něčí postavy, který ruší, případně je tam někdo či něco, co tam ale opravdu nechceme. Jindy zase máme skupinovou fotografii, kde někdo z party chybí a my bychom ho zde rádi měli. Tyto problémy a mnohem více snadno vyřešíme s grafickým programem GIMP. Můžeme si ho stáhnout z internetu a nainstalovat na svém počítači. A pokud se nechcete prokousávat příručkou sami, přijďte
na kurz, který pořádá sdružení Ženy50. Ve skupince pěti účastníků se zde naučíte používat nástroje GIMPU. Zvládnete malování, úpravu expozice, oříznutí snímku, klonování, prolínání dvou fotografií, vytváření koláží a mnoho dalšího. V současné době elektronické pošty ji jistě rádi využijete pro rozeslání vámi vytvořeného originálního přání k Vánocům, Velikonocům, do nového roku, k svátku či narozeninám. Přátele jistě zaujme i pohlednice z cest, která bude vaším dílem. Nové kurzy zahájíme ve čtvrtek 30. září 2010. Jana Jarušková
2010/01
Co byste měli vědět
Hledáme spolupracovnice na fundraising Občanské sdružení Ženy50 hledá externí spolupracovnici/spolupracovníka pro zajišťování finančních zdrojů pro provoz sdružení. Bližší informace u předsedkyně Ing. Jany Jaruškové, mobil 728 740 449.
05
Info o.s. Ženy50
2010/01
Programová nabídka kurzů Počítačové kurzy • PRO ÚPLNÉ ZAČÁTEČNÍKY Út 17.30–19.30 hod. (zahájení 5. 10. 2010) Stř 10.00–12.00 hod. (zahájení 29. 9. 2010) Stř 16.00–18.00 hod. (zahájení 29. 9. 2010) Naučíte se základy obsluhy PC, psaní textů, hledání na internetu, využití elektronické pošty. • PRO MÍRNĚ POKROČILÉ Po 17.30–19.30 hod. (zahájení 27. 9. 2010) Prohloubení znalostí Word a Excel. Kurzy budou probíhat 1x týdně v dvouhodinových lekcích – celkový rozsah je 20 hodin, tj. 10 lekcí. Cena: 2.100,- Kč / členky 1.800,- Kč • POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Čt 10.30–12.00 hod. (zahájení 30. 9. 2010) Čt 15.30–17.00 hod. (zahájení 30. 9. 2010) Seznámíme se s možností úpravy digitálních fotografií, vytváření koláží – přání k narozeninám, Novému roku apod. 1x týdně v 1,5hodinových lekcích – celkový rozsah je 15 hodin, tj. 10 lekcí. Cena: 1.650,- Kč / členky 1.500,- Kč • POWERPOINT Po 15.30–17.00 hod. (zahájení 27. 9. 2010) Út 10.30–12.00 hod. (zahájení 5. 10. 2010) Kurz PowerPoint je zaměřen na tvorbu prezentací, vytváření doprovodných materiálů k přednáškám, kurzům, ale i jako přání k narozeninám,
svátku atd. 1x týdně v 1,5hodinových lekcích – celkový rozsah je 7,5 hodin, tj. 5 lekcí. Cena: 850,- Kč / členky 750,- Kč ••••• Kurzy probíhají v malém počtu účastníků (5) pod vedením 2 lektorek. Kurz – trénink paměti Stř 14.45–15.45 hod. (zahájení 29. 9. 2010) V průběhu kurzu vám dáme odpověď na to, proč denně zapomenete na běžné věci, zda jste jen roztržití, nebo máte problém s pamětí. Osvojíte si různé techniky, které vám pomohou zapamatovat si téměř nemožné. Prostřednictvím koncentračního cvičení a používáním komplexních paměťových strategií jako asociace a vizualizace, ve spojení s paměťovými technikami, si ověříte, že vaše paměť je stále ještě funkční. Proběhne 10 lekcí. Cena: 1000,- Kč / členky 900,- Kč
Angličtina pro začátečníky Út 15.30–17.00 hod. (zahájení 21. 9. 2010) Lektorka: Mgr. Eva Klímová Kurz bude probíhat 1x týdně v 1,5hodinových lekcích – celkový rozsah je 24 hodin (16 týdnů). Cena: 2.160,- Kč / členky 1.920,- Kč Tchai-ťi (24) styl Jang 3měsíční kurz Od 6. října 2010, vždy ve středu v 18.00 hod.
06
(začátečníci) a 19.00 hod. (pokročilí). Cvičení Tchai-ťi je zaměřeno na práci s vnitřní energií, podobně jako v józe. Vhodné pro jakýkoliv věk a fyzickou kondici. Cvičení probíhá v Kulturním centru Slévárna, Ve Vaňkovce 1, Brno. Lektorka: Mgr. Věra Janáková Proběhne 12 lekcí. Cena kurzu: 1 000,- Kč / členky 900,- Kč
Zdravotní cvičení So 23. října 2010 od 13.00–17.00 hod. Čtyřhodinový blok zdravotního cvičení zaměřený na pohybové ústrojí. S sebou si vezměte volný cvičební úbor, karimatku nebo ručník, pití. Cvičení probíhá v sále „Beruška“ (2.p.), Kounicova 22, Brno. Lektorka: Ing. Drahomíra Maťová Cena cvičení: 300,- Kč / členky 260,- Kč Na kurzy je potřeba se přihlásit předem a uhradit zálohu (50% z ceny), doplatek pak nejpozději 10 dní před zahájením kurzu, a to buď osobně v kanceláři – Brno, Anenská 10 (po tel. domluvě), nebo převodem na číslo účtu: 2632777001/5500.
Info o.s. Ženy50
v rodině můžeme ovlivnit. Můžeme změnit vzorce chování, zrušit ty nevyhovující a nahradit je novými. JUDr. Monika Dostálová • Co nevíte o důchodech 21. října 2010 • Prevence proti krádežím a jiným Kdy budu podle současných právnešvarům 30. září 2010. Přijďte ních předpisů odcházet do důchosi poslechnout, jak se chránit pro- du? Jak je to s předčasným důchoti krádežím a dalším nešvarům. dem? Jaký důchod asi budu mít? Z čeho se počítá? Kolik let musím nprap. M. Gruška odpracovat? JUDr. Vl. Maršálková, • Prevence léčení osteropózy zaměstnankyně MSSZ 7. října 2010 Řídnutí kostí neboli osteoporóza je • Není prádlo jako prádlo nemoc, při které zvýšeně ubývá mi- 4. listopadu 2010 nerální i organické složky kosti a ta Určitě jste se už setkali s pojmem „funkční prádlo“, nestačí na svou podoutdoorové oblepůrnou úlohu. Vývoj léčČtvrteční čení, goretex apod. by osteoporózy přináší přednášky a vlastně ani nezměny, které vyhovují víte, v čem je tak pacientkám a dávají lepší výsledky. Prof. MUDr. Miloslav skvělé. Dozvíte se, jak to vše funguje, kdy je vhodné oděvy z funkčních Janovec, Dr.Sc. materiálů používat, ale také jak je koupit a jak je udržovat. Ing. Věra Pakostová, soudní znalec a poradce v oboru textil. • Psychika zralého věku 11. listopadu 2010 Psychika je mocná čarodějka. Aby se z ní ale nestala zlá čarodějnice, musíme s ní pěstovat přátelské •I. Komunikace v rodině – rodiče vztahy a pečovat o ni. MUDr. Pavla Vokřínková a děti 14. října 2010 Rodinné prostředí, v němž vyrůstá- • Člověče, nestresuj se! me a žijeme, má zásadní vliv na náš 18. listopadu 2010 život, na jeho kvalitu, na naši spo- V dnešní hektické době je stres kojenost, na naše zdraví, psychické všudypřítomný. Žijeme pod tlakem, i fyzické. Kvalitu i podobu vztahů stále řešíme nějaké problémy, zaPřednášky Pravidelné přednášky se konají vždy ve čtvrtek od 17.30 hod. v Centru Ženy50, v Brně, Anenská 10. Vstupné 80,- Kč / členky 60,- Kč
INFORMACE VÁM POSKYTNOU Ing. Jana Jarušková tel.: 728 740 449 Mgr. Věra Janáková tel.: 547 246 485, 732 348 993 Kontaktovat nás můžete na e-mailu: info@ zeny50.cz Aktuální informace o akcích o. s. Ženy50 najdete na webových stránkách www.zeny50.cz
žíváme obavy a úzkosti. Je ale jen na nás, zda se tomuto neustálému kolotoči poddáme, nebo jestli z něj dokážeme vystoupit. Povídání o tom, jak zvýšit svou odolnost vůči stresu, jak se poprat s obavami a úzkostnými myšlenkami a co dělat pro to, abychom dokázali snížit každodenní napětí. Mgr. Kristýna Hrichová • HZP – hry, zábava, poučení 25. listopadu 2010 Hry, trénink paměti, zábavné i zajímavé informace, hádanky... Zkus me na chvíli zapomenout na náš věk a hrát si, improvizovat, poznávat sebe i ty druhé, smát se a bavit. Věra Janáková + Jana Jarušková • Akupresura a její využití v praxi 2. prosince 2010 Co je to TČM – tradiční čínská medicína, teorie jin jang, meridiány a důležité body na nich, ošetřování těchto Památka bodů pomocí akupresury a baňkováním, terapie SU JOK. RNDr. Ludmila Lejsková. • Posezení se studenty MU 9. prosince 2010 Beseda o aktuálních problémech, které se dotýkají naší společnosti a na něž tedy máme všichni svůj názor. Problémy soudobého uspořádání rodiny, práva v ČR aj. Marek Dostál a Alexandra Mateásková • II. Komunikace v rodině – rodiče a děti 16. prosince 2010 JUDr. Monika Dostálová
Výlety Nám욍 nad Oslavou V sobotu 2. října 2010 jsme pro vás připravily výlet do Náměšti. Na Staré radnici se podíváme na prodejní výstavu keramiky s názvem „STROMY“. Uspořádala ji členka sdružení Táňa Nedvědová, která nám bude dělat průvodkyni. Pak navštívíme zámek, projdeme se zámeckým parkem, můžeme zavítat i do Galerie 12 uměleckého kováře Pavla Tasovského. Sraz: v 8.45 hod., ÚAN, nást. čís. 24.
2010/01
přednášky a výlety
Zelená Hora a Muzeum knihy Poutní kostel na Zelené Hoře, ve stylu barokní gotiky, je unikátním uměleckým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem geniálního českéuNESCO ho architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Stavba se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám. Vypravte se s námi v sobotu 9. října na výlet za touto pozoruhodnou památkou! Sraz v 8.00 hod. na schodech před hl. nádražím. Výlet připravil student FSS MU Marek Dostál, který nám bude dělat průvodce. Poznámka: na přednášky a výlety se nemusíte hlásit předem.
07
Představujeme
2010/01
Ing. Jana Jarušková/ Odkud pocházíte, jste zde žijící cizinka, nebo Češka? Jsem Češka. Od narození. V celé rodině, kam dohlédnu, rovněž vidím jen Češky a Čechy. A jsem ráda, že žiji právě zde. Narodila jsem se na severní Moravě, nedaleko Janáčkových Hukvald. Do Brna jsem přišla ve svých 19ti letech studovat. Na škole jsem se potkala se svým budoucím manželem, který byl z Brna, takže jsem tu díky němu zakotvila.
záda – bederní a krční páteř – zvětšující se tukové zásoby v místech, kde býval štíhlý pas, a další okolnosti (už mne párkrát pustili v šalině sednout) mi tvrdě připomínají, že mi dávno není dvacet. Na druhou stranu – už bych se do toho mladého věku opravdu nechtěla vracet. Co vás nejvíc baví ve volném čase? Volný čas mi splývá s časem, kdy dělám něco pro sdružení Ženy50, takže to opravdu někdy dokážu těžce rozlišit. A práce pro sdružení mne baví. Také od malička ráda čtu, miluji pobyt v přírodě, ať na horách nebo na vodě, ráda něco pěstuji na zahrádce, což mi v poslední době urputně ztěžuje má bederní páteř. To narovnávání! Jste více typ sportovní, nebo společenský (divadla, plesy, kavárny....?) Tak v tom mám naprosto jasno. Vždy jsem vypadala jako sportovní typ, třebaže jsem zas tak moc nesportovala. Ale oblečení mám ráda pohodlné, sportovní, žádné sukýnky, kraječky, lodičky – to pro mne nikdy nebylo.
Jste taky ŽENA 50+? Ano, letos mi bylo 54 let. Je pravda, že čas moc nevnímám. Teprve při pohledu do zrcadla si uvědomuji, že se nevyhýbá ani mně. A také ta
08
Kdo byl iniciátorem založení sdružení ŽENY 50+? Byla jsem to já. Myšlenka uzrávala dlouho. Když jsem tak nad tím zpětně přemýšlela, skoro mám pocit, že
předsedkyně o. s. ženy50
jsem v životě prošla vším, čím jsem prošla, právě pro zúročení ve sdružení. K reálnému zhmotnění přispěla Ukrajinka Oksana, se kterou jsem spolupracovala a která měla s neziskovými organizacemi již zkušenost. Když se pro myšlenku vytvořit sdružení pro ženy 50+ nadchl i můj partner Jirka a kamarádka Táňa, bylo rozhodnuto. Na konci roku 2006 jsme založili občanské sdružení Ženy50. Jak došlo ke spolupráci s vaší kolegyní? Věrku jsem si „vyhlídla“ na tříměsíčním kurzu, který jsme obě absolvovaly. Stejně jako druhou Věrku (Pakostovou) a Alenku Jurnečkovou. My čtyři jsme sdružení rozběhly a Věrka tu „káru“ se mnou táhne dodnes. Jsem jí za to moc vděčná. Bez ní by sdružení již dávno neexistovalo. Jak dlouho sdružení funguje? Sdružení bylo registrováno v listopadu 2006. V roce 2007 již zahájilo provoz „naostro“. Význačný byl rok 2008, kdy jsme dostali finanční podporu od Jihomoravského kraje, díky níž jsme pronajali místnost na Anenské 10 v Brně a vybavili ji výpočetní technikou, využívanou pro počítačové kurzy. Jaké cíle jste si ve sdružení stanovily? Cílem bylo vyvíjet aktivity pro ženy
ve věku 50+. Aby neseděly samy doma. Aby se necítily opuštěné. Aby si vyzkoušely nové aktivity a ještě si život pěkně vychutnávaly. A vůbec to není samoúčelné, protože spokojená, harmonická žena vytváří harmonické vztahy kolem sebe a tím se aktivně zapojuje do vytváření harmonické společnosti. Naplňuje vás práce v tomto sdružení, naplnila se vaše očekávání? Práce ve sdružení mne naplňuje, administrativa kolem mnohdy vysiluje. Připravovat akce je zajímavé, stále přicházejí nové podněty, na jejichž dotažení nezbývá čas, protože je potřeba psát projekty, starat se o přísun peněz, aby sdružení vůbec mohlo fungovat. Uvítali bychom stálé sponzory, kteří by nám svým finančním přispěním umožnili víc se věnovat vlastní činnosti. Co byste ještě chtěla dodat vy sama, co ještě nebylo řečeno? Ráda bych vyzvala ženy 50+, aby přišly mezi nás, nejenom na jednotlivé akce, ale i se svými nápady, které třeba budou v rámci sdružení uskutečnitelné. Chci rovněž pozvat i muže, kteří zpestří náš kolektiv a přinesou mužský přístup a svůj úhel pohledu. Nejsme uzavřeni ani mladším lidem, naopak, v mezigenerační spolupráci a výměně zkušeností vidíme velký přínos. Ptala se za vás Dáša Vaňurová
Ing. Jana Jarušková Jejím rodným městem je Brušperk na severní Moravě, kde vyrůstala do svých 19ti let. Od dob vysokoškolských studií žije v Brně. Vystudovala technickou kybernetiku na FE VUT. Léta pracovala především jako programátorka. Zajímá ji psychologie a životní příběhy žen. Věří, že právě ženy mohou v současné době udělat ze světa lepší místo k životu. K tomu je ale zapotřebí jejich aktivní přístup. Je pragmatická, systematická, pečlivá, přesto v některých ohledech idealistka. Za introvertní povahou se skrývá empatie a porozumění. Má dvě dospělé děti, dceru a syna.
Jak šel čas
Tato rubrika bude přinášet příběhy vás, žen. Pište nám, rády vaše příběhy otiskneme.
MŮJ PŘÍBĚH.......... začal v posledním roce první poválečné dekády ve znamení Štíra na severní Moravě. Jméno mi „vybral“ pan Čapek s mým starším bratrem, kterému se líbila knížka O Dášeňce. Ve čtvrté třídě jsme se pak přestěhovali z Moravy severní na Moravu jihovýchodní, do největšího města Moravy Brna, kde bydlím dodnes. Tady jsem taky prožila svá studentská léta, i když vystudovaným oborem jsem se živila jen velmi krátce. I tenkrát bylo uplatnění pro absolventy textilní průmyslovky – obor návrhářství tkanin – velmi problematické. Jak bylo v té době zvykem, ani já jsem nevybočila a v necelých 22 letech se mi narodilo první dítě – syn. Za necelých 7 let potom dcera. Ovšem to jsem se mezitím stihla rozvést a pak znovu po nějakém čase vdát. Po mateřské dovolené jsem se v práci setkala s kolegyní, původem ze Sibiře, Olgou. I když to tenkrát nebylo obvyklé, velmi jsme si od začátku rozuměly a přátelíme se dodnes. Je to pro mě ta „kamarádka – vrba“, za kterou jsem mohla kdykoliv přijít a probrat s ní svoje těžkosti a problémy, ať se to týkalo mých ratolestí, nebo manžela, který byl nevyléčitelně nemocný. Krátce před 6tými
příběh paní dáši
narozeninami dcery nám otočila o 180° život revoluce. Manžel, ač v částečně invalidním důchodu, přišel ihned o práci a já jsem se začala cítit jako filmová hvězda. Ovšem ne, že bych někde v práci pobírala takový honorář, ale tím, jak jsem byla okolnostmi nucena měnit zaměstnání – roznáška novin, práce sanitárky na onkologii, nezaměstnaná, práce ve fabrice, pokojská....... Nejvíc mě uspokojovala práce sanitárky, viděla jsem v ní hluboký smysl, v pomoci nemocným lidem. I když jsem se často setkávala s názorem různých lidí, že oni by tu práci dělat nemohli, protože jsou „velmi citliví“, jakoby sestry i ostatní personál byly bezcitní. Po roce 2000 se začali čím dál více sdružovat Rusové žijící na Moravě a založili, v čele i s mojí kamarádkou Olgou, občanské sdružení. Jsem taky jeho členkou. Pomáhám při pořádání různých akcí, zúčastňuji se všeho, co se pořádá, a tak vlastně poznávám spoustu nových lidí a všechno, co si dovezli ze Sovětského svazu – hlavně zvyky, kulturu, dobroty různých kuchyní jejich bývalé vlasti..... Na podzim roku 2008 začal mít manžel velké zdravotní problémy nesouvisející s jeho
nevyléčitelnou nemocí. V celkem krátké době se zjistila diagnóza a já jsem se opět vrátila na místa, kde jsem dřív deset let pracovala a odkud jsem byla nucena ze zdravotních důvodů odejít – na onkologii a uplatnit svoje znalosti a zkušenosti v péči o něho. Byl velmi statečný, trpělivý, s obrovským optimismem, že se uzdraví. Nakonec to ovšem dopadlo jinak a já jsem ho doprovodila až do jeho konce v Hospici u Alžbětinek. Tam teprve jsem pochopila, jak úžasně hluboký byl vztah mého syna z prvního manželství k němu a taky, že člověk až v nejtěžších chvílích pozná, jak vychoval své děti. Taky se můžu pochlubit svojí úžasnou snachou, se kterou jsem se v té době velmi sblížila, protože jsem u nich prožila svoje nejhorší životní období. I přátelé z Ruského sdružení mi moc pomohli, hlavně kamarádka Olga. V té době jsem si taky pořídila internet a přihlásila se na kurzy pro začátečníky na PC do sdružení Ženy50. To pro mě byla obrovská vzpruha, chodit tam, něco se naučit a, to jsem tenkrát ještě netušila, najít nové přátele. To je úplně nejvíc, na počítači bych se mohla naučit kdekoliv jinde. Je to pro mě
úplně nový začátek života, začínám v sobě pomaloučku objevovat různé zájmy, na které už jsem dávno zapomněla, nebo je nemohla z různých důvodů uskutečnit, volnost, o které se mi dřív ani nesnilo. Baví mě zkoušet nové věci, o kterých by si naše předchůdkyně mohly nechat jen zdát. Sdružení Ženy50 vděčím za hodně. Pořád taky pokračuji ve cvičení jógy, která je mi čím dál tím bližší. S kamarádkou Olgou o dovolených jezdíme po Evropě na poznávací zájezdy a já v „nejlepším věku“ doháním, co jsem v hodinách zeměpisu ve škole zameškala. Obrovskou duševní vzpruhou, kromě dětí, teď již dospělých, kamarádek a přítele jsou mi moje dvě zlatíčka. Vnučka, teď čtyřletá a už trochu hubatá, a vnouček, který je v nejroztomilejším věku 1,5 roku. Při všem, co jsem v životě musela zvládnout a překonat, si na nic nestěžuji a jsem se vším spokojená. Věřim tomu, že všechno má svůj smysl a nic se neděje jen tak. Moje životní filozofie a moje heslo, kterým se řídím, je „ CO NEMÁM, TO NEPOTŘEBUJI“. Dáša
2010/01
o dášence /
09
Zdraví a životní styl
2010/01
umění zvládat stres Umění zvládat stres pomáhá při řešení našich vztahových problémů a krizí Tak nám je padesát, některým z nás ještě kousek k tomu. Asi nejvyšší čas, abychom se zastavily a ohlédly za sebe. I když jste si už mnohokrát položily otázku, jak žijeme, co nám život dal a co vzal, co se nám nepodařilo, v čem jsme byly úspěšné, co nás ještě čeká, má takovéto životní bilancování v „našem období“ své specifikum. Už jenom tím, že čeká každou z nás. Vědomě
se ohlížíme zpět, často ale jen tak občas vyskočí z našeho nevědomí prožitky událostí, zážitky příjemné i bolestné. Podle momentální nálady. A také nás může zaplavit smutek nad tím, co skončilo a nikdy se již nevrátí, se slzou v oku si také připouštíme hranice našich možností. A pocity se násobí, přidává se zloba, beznaděj, propadáme zoufalství. Takové stavy nám přinášejí krize středního věku. Hodnotíme svoji roli mateřskou, partnerskou, pracovní, společenskou. Ano, končí období středního dospělého věku a začíná
10
pozdní dospělost a v dáli čeká stáří. Že přecházíme do další životní etapy nás upozorňuje i naše tělo, menopauza je slovo, které nám nahání hrůzu. Ale my ji „přežijeme“, tak jako všechny ostatní ženy. Ke všemu se objeví i další stresové události, onemocní staří rodiče, hrozí ztráta zaměstnání, nebo dokonce již nastala, děti odcházejí z domu. Ke všemu každá druhá z nás, alespoň podle statistických údajů, prožila rozvod. Jen statistika už neříká, kolik rozvodů nás učinilo šťastnými, že by také polovinu? To bych si moc přála. Co však ženy z druhé poloviny? Opravdu není co závidět. S minulostí nic nenaděláme, musíme se s ní vyrovnat, jedině tak se nám může objevit šance na pozitivní životní změnu. Záleží jen na nás, jak dokážeme nelehké životní období překonat. Mnohé z vás si s ním už poradily, a věříme, že je čeká jen klidná a pohodová část života. Být zase sebevědomá žena, která ví, jak řešit bez újmy na zdraví vztahové problémy, ví, proč žije svůj život a jaké je její místo ve společnosti, znamená zbavit se úzkosti a umět překonávat stres. Jak dojít k takovému stavu?
Můžeme si vybrat některou z rad na řešení stresových situací. Ty slouží k uvolnění napětí svalů, které jsou v důsledku našich častých obav a starostí neustále připraveny k akci „útěk a boj“. Dlouhodobé napětí svalů spotřebovává nadměrné množství energie, takže se cítíme unavené až vyčerpané. A když jsme napjaté, nemůžeme usnout z důvodu zvýšené bdělosti. Což vede k poruše usínání a neklidnému spánku. Podobně v případě vyčerpanosti nemáme dost energie na usnutí. Z bludného kruhu je třeba vykročit. Pro mnohé z vás se již činnosti směrující k prevenci stresu staly neoddělitelnou součástí vašeho života, máte své vlastní metody, návody. Přesto jistě neuškodí si vybrané postupy a techniky připomenout. A těm z vás, které je zatím příliš nevyužíváte, mohou být inpirací. Potřebujete se rychle uvolnit? • otevřete okno dokořán – proveďte hluboký nádech a výdech, úkon slouží k vyplavení negativních myšlenek • pomalu vypijte sklenici čiré vody, opláchněte si obličej, čelo, spánky • zahnat únavu a nechuť k práci můžete tím, že si dáte ovoce, zele-
ninu nebo müsli • projděte se venku, po chodbě • přimějte se k úsměvu nebo raději ke smíchu, i když se vám vůbec nechce, koutky úst nasměrujte nahoru. Mozek pozná, že nastala změna, automaticky se začnou vylučovat hormony pro dobrou náladu • od běžné bolesti hlavy nám může pomoci do studené vody namočený ručník nebo kapesník, který položíme na čelo a zezadu na krk, nebo si promasírujeme spánky a kořen nosu • při pocitu bolesti zad pohybujeme rameny nahoru a dolu a hýbeme s nimi, hlavu otáčíme a nakláníme doleva a doprava, nahoru a dolu • stažené obličejové svaly uvolníme tak, že nejdříve stiskneme rty, ty pak doširoka otevřeme a vydechneme „pááááá“ pokračování na další straně
Foto Kotulán Rudolf, Petříková Drahomíra, Lajmr Jaroslav
Zdraví a životní styl
Zdraví, to nejcennější, co jsme dostali při narození do vínku. Tělo a orgány jsou naprogramovány v průběhu našeho vývoje na určité zatížení kontaminovaným životním prostředím, množstvím stravy, hluku, stresem, duševní námahou. Vlivem civilizačních vymožeností je toto zatížení mnohonásobně překračováno. To, co musí dnešní člověk snášet, by naše předky naprosto paralyzovalo a jejich orgány by přestaly fungovat. Vždyť si uvědomme jen to, že se naše těla od našich předků změnila jen velmi málo, jak fyzicky tak i geneticky. Ale prostředí, které nás obklopuje, to prošlo obrovským vývojem, který s sebou přinesl mnohé škodlivé faktory. Tento nerovnoměrný vývoj se zákonitě negativně odráží na kvalitě našeho zdraví. Co můžeme pro své zdraví udělat? Odpovědi na tuto otázku a mnoho dalších budou obsahem této rubriky. Uvítáme i Vaše doporučení a názory. redakce
Foto Zima Martin
Mezi zdroje získávání ztracené rovnováhy patří odpočinek a zájmy. • Nejlépe pak, když je provozujeme ve společnosti kamarádek, které nás vyslechnou, rozumí nám, jsou zdrojem nových nápadů a metod na řešení naší situace
• důraz bychom měly dát na racionální stravu, jíst hodně zeleniny a ovoce, jež obsahují dostatek hořčíku, vitamínů A,C,E, B 1,2,6,12 • nezapomeňte na pravidelnou stravu • zbavit se nahromaděného stresu a uvolnit endorfiny, tzv. hormony štěstí, lze pomocí pohybových akti-
vit. Mezi nejvhodnější patří chůze, cyklistika, plavání, běžky, cvičení, jóga alespoň 2x týdně á 0,5 hodiny, vždy však vzít v úvahu aktuální zdravotní stav • vyzkoušejte asijské prstové cvičení: spojte dlaně a soustřeďte se na jejich dotyk, ohněte oba malíčky křížem proti sobě, poté je uvolněte. Tento postup opakujte s ostatními prsty. Cvičení zopakujte 5x až 10x. Při cvičení se soustřeďte na vjemy dotyků prstů •pokud se nemůžeme před spaním zbavit negativních myšlenek – zkuste trik s vizualizací (představy před vnitřním zrakem) – problémy zabalte jako balíčky, ty hoďte do kontejneru, zavřete víko a balíčky si vyzvedněte až ráno.
situace, likvidaci stresu. Článek sám má přispět k tomu, abyste pocítily, že ženám 50+ rozumíme, že se zajímáme o jejich vnitřní život i problémy. A i kdybyste měly při čtení předchozích řádek pocit, že Vám nepřinesly nic nového, už jenom tím, že jste si na jeho přečtení udělaly čas, jste pro sebe vykonaly pozitivní věc. Po celou dobu čtení textu jste se věnovaly samy sobě, a tak jste vlastně úspěšně bojovaly se stresem. Dagmar Navrátilová
2010/01
umění zvládat stres
A rada pro případ, že už opravdu nevíte, kam dřív skočit? • Vezměte papír a tužku a vypište se z vnitřního zmatku či boje. Celých 5 minut pište o tom, co Vás zlobí (vynadávejte se), co jste dnes už zvládly (pochvalte se), co ještě potřebujete vyřídit (jen to nezbytně nutné) • pokud cítíte, že jste zahlceny podněty, které se do mozku nejvíce dostávají zrakem, zavřete na chvíli oči. Pouhé užití uvedených rad a doporučení vás však nezbaví potíží, nejsou jednoduchým návodem na vyřešení vaši složité životní
11
Krása a móda
2010/01
krása proměnlivá
12
Žádný časopis pro ženy se neobe- smyslům. To, co považuje jeden jde bez rubriky věnované kráse za krásu, může pro druhého být přía módě. Jenže když prolistujete mo symbolem ošklivosti. Krása je časopisy, které se objevují na stán- tedy veličina velmi proměnlivá, incích, zjistíte, že většina z nich se vě- dividuálně vnímaná a neměřitelná. nuje ženám do třicítky, maximálně I krása lidského (a nejen ženského) těla se stále mění. do čtyřicítky. Proto se v naší rubrice bupřipravujeme Dokládají nám to umělci všech staletí deme věnovat nám, módní šou – jen si srovnejme ženám, které už sice Věstonickou Venuši, nejsou v rozpuku, ale chtějí dokázat, že krása není je- sochy antických bohyň, Rafaelovy Madony a třeba Rubensovy buclaté nom předností mládí. Tento článek by měl být jakým- krásky. Jednou je za krásnou posi úvodníkem, pokusme se tedy važována pleť alabastrová – pravá definovat, co to vlastně ta krása dáma nevyšla z domu bez klobouku nebo slunečníku, pak zase do hněa móda jsou. Než jsem začala tento článek psát, da opálená. To se zase dámy předmoc jsem o těchto dvou slovíčkách háněly v tom, která přijede z dovolepřemýšlela. Postupně jsem došla né u moře spálenější. A s tím už souvisí i móda. Defik názoru, že vůbec není jednodunovat pojem „móda“ je už ché je nějak definovat. Vždyť přece jenom o trochu se o to pokoušela dlouhá jednodušší. Dá se řada filozofů už od antiky říct, že móda je doa k jednotnému závěru časný, obecně přijatý rozhodně nedošli. a obecně závazný náKolikrát v životě už jsme zor na vnější kulturní o něčem řekli, že to je formy. Mohli bychom krásné. Krásný může být se zabývat stylem živoobraz, krásná je květina, ta, stolováním, hudpro někoho je krásné slunbou, malířstvím ce, pro jiného noční i literaturou. Ale obloha. Krásné je nejvlastnějším všechno to, co vyjádřením pojv nás vyvolává mu „móda“ je kladné emoce, přece jenom co tak říkajíc oblast odívání. lahodí naOděv také pašim pěti
tří k nejvýraznějším a nejcharakterističtějším znakovým systémům. Je to prastará znaková řeč, jejíž výrazové prostředky se vyvíjejí jako proces podvědomého a okamžitého zaznamenávání vztahů mezi hospodářstvím, kulturou a strukturou společnosti. Celá historie vývoje odívání je nerozlučně spjaspolečenskou i spotřební funkci ta s módou. Vznik nových módních prvků je vždy vý- do jiné polohy. Strojová výroba razem touhy po změně, výrazem módu zdemokratizovala. Interpretasnahy jedince nebo skupiny lidí ce a rozšíření módní novinky se stadát najevo svou individualitu, svou ly, zjednodušeně řečeno, početním filozofii a životní styl.1) Postupně se příkladem pro počítači řízené stroje tyto prvky, zprvu považované za ex- a otázkou marketingu. travagantní, rozšiřují a nakonec bý- To, do jaké míry podlehneme módním trendům, záleží vají přijaty většinou jen na nás. Je to jen společnosti. A že staňte se otázkou vkusu, resp. se móda opakuje modelkou toho, co považujeme v obměněných poza krásné. Kromě dobách, o tom není pochyb. Dokonce se nám vrátily toho se dnes klade důraz i na to, i krinolíny a šněrovací korzety – na- aby byl oděv funkční a abychom se štěstí jen na svatebních nebo spo- v něm cítily dobře a líbily se i samy lečenských róbách. Představte si sobě. cestu do práce v prostředcích MHD A tím se vracíme znovu ke kráv krinolíně, vyztužené obručemi se. Každá doba má svůj idol, svoji nebo pěti naškrobenými spodnič- módní ikonu, svoji představu toho, jak má vypadat krásná žena. A jen kami. A kdo vlastně módu tvoří? Dříve to některá se tomuto idolu vyrovná. byli příslušníci panovnických dvorů Vždy se najde nějaký ten nedostaa šlechta, které začali napodobovat tek nebo spíš něco, co za něj samy bohatí měšťané. Prostých lidí se považujeme. Proto si příště povíme, móda tak moc netýkala. Až průmys- jak se s tím vyrovnat. Věra Pakostová lová revoluce posunula oděv a jeho 1) L. Kybalová, O. Herbenová, M. Lamarová – Obrazová encyklopedie módy
módní šou – zapojte se do recyklace Nevíte, co s odloženým oblečením? Máme pro Vás návrh. Co takhle věnovat ho do připravované akce – recyklační MÓDNÍ ŠOU, kterou budeme pořádat 20. listopadu 2010 od 17.00 hodin ve Vaňkovce. Z Vašich nepotřebných kousků oblečení vybereme a sestavíme modely, které předvedou členky sdružení, a na závěr vše za symbolickou cenu prodáme. Co se neprodá, věnujeme Charitě. Výtěžek z prodeje je určen ve prospěch o. s. Ženy50, tedy nás všech. Je přece škoda nechat ležet ladem oblečení, které se „srazilo“ nebo už nás jednoduše nebaví, protože je okoukané a zbytečně nám zabírá místo ve skříni. Dejte ho do oběhu. Sběr oděvních součástek proběhne od 18. do 22. října 2010 v našem centru na Anenské 10. Dobu ještě upřesníme na našich www stránkách. A ještě výzva pro ty, které se nebojí vystoupit na předváděcí molo – hlaste se na adrese
[email protected]. Věra Pakostová
Foto Černý Miloš, Kurťáková Michaela
Krása a móda
Foto Janáková Věra
reportáž
Styl/08/2010
Oversize Show – tak se jmenovala módní přehlídka kolekcí nadměrné módy, která probíhala v rámci 36. ročníku Mezinárodního veletrhu Styl a Kabo. „Nadměrná móda, je hitem veletrhu Styl“, se cituje v mnoha novinových článcích. A nebyla to jen tato přehlídka, která by svědčila o zájmu módních návrhářů o boubelky, ale i na stáncích firmy představovaly modely XXXL. Potěšující, ale uvidíme, jak rychle se tato nabídka objeví v obchodech, kde jsme zvyklé nakupovat. Můžeme si jen jásavě říci – konečně je to tady. Konečně si někdo všiml, že
ženy s větší velikostí obtížně shánějí hezké oblečení. Módní přehlídka Oversize Show stála za to. Následovala po klasické módní přehlídce
vystihly nejen postavu každé z nich, ale i jejich osobnost.
s vyzáblými modelkami. O to víc nápaditými modely. Bylo vyzněla. Usměvavé manekýny v le- to příjemné a osvěžující. Na závěr tech rozzářily molo módní přea v žádném případě boubelky, hit hlídky kolekbych je nenazvala veletrhu styl cí nadměrné boubelkami. Jejich módy byla „údajné“ kypré tvary předvedena ojedinělá kolekbyly umně zvýrazněny či potlačeny ce Oversize Emme Fatale, z dílny studentů a návrhářů Vyšší odborné školy a Střední umělecko průmy slové školy v Brně. Mottem jejich kolekce bylo – oblé křivky jsou krásné křivky, které symbolizují ženskou krásu. Musím říct, že se kolekce nastupující generaci módních návrhářů velmi povedla. Neobyčejné a nadčasové modely připravené speciálně pro manekýny
Na okraj. Setkala jsem se s názorem přední návrhářky, která říká, že trh pro „starší ženy větších konfekčních velikostí je nasycený“. Sama se zaměřuje na baculky ve věku od 20 do 40 let. Nepokládám se za starší, a tak se ptám, kdo bude myslet na mě, ženu 50+? Ale ráda bych zakončila tím, že pokud jste sebevědomé a smířeny se silnější postavou, tak si stejně můžete obléct co chcete, v čem se cítíte dobře bez ohledu na módní trendy, bez ohledu na to, do jaké věkové kategorie spadáte. Tak hrdě do toho. Věra Janáková
2010/01
Boubelky na scénu/
13
Žena v současné společnosti
2010/01
žena a ..... společnost
14
česká politika – mužský svět Média i veřejnost se pozastavily nad tím, že ve vládě nemáme ani jednu ženu. Nás se to jakoby bezprostředně nedotýká, ale ženy ve vrcholové politice z mého pohledu potřeba jsou. Současný politický systém ženy výrazně znevýhodňuje, a to především při sestavování stranických kandidátek. Jediný prostředek, který nyní voličky a voliči mohou uplatnit pro podporu žen, jsou preferenční hlasy. Jejich váha je v současném volebním systému bohužel velmi nízká, a proto ani jejich masové využití situaci nemůže nijak výrazně ovlivnit. Je velká škoda, že se nepodařilo včas přijmout změnu volebního zákona, který měl zvýšit jejich vliv. Je tedy na čase, aby naše politická reprezentace konečně přestala spoléhat na přirozený vývoj a uznala, že nízká účast žen na rozhodování je závažný problém, který je třeba řešit. Ženy nejsou o nic lepší než muži, ale nejsou také o nic horší. Je proto pošetilé hledat jen ty mimořádně vhodné a dobré – stačí vzít stejná kritéria jako na muže. Pokud je na chyby žen víc vidět, je to prostě proto, že je jich v politice málo a je
na ně upřená pozornost. Připomenu, jak reagovaly některé ženy, jichž si vážím. Helena Illnerová (72) expředsedkyně Akademie věd ČR: „Šťastná z toho samozřejmě nejsem. Ženy jsou harmonizující prvek, ve vládě by byla jejich přítomnost prospěšná. Kdybych najednou měla říct jméno, tak třeba Vlasta Parkanová. Ale určitě by se i v jiných stranách našla další jména. Nevidím důvod, aby ženy nezvládly ministerstva stejně dobře jako muži.“ Zuzana Baudyšová (61) ředitelka Nadace Naše dítě: „Ženy do vlády rozhodně patří, vhodné adeptky se vždy najdou. Dokonce na některých rezortech bych raději viděla ženu. Když dobře vedla zdravotnictví ministryně Dana Jurásková, tak jsem nezaznamenala tak ostré kritiky na ministerstvo, jako kdyby mu velel muž. Ženy přinášejí jiný pohled na řízení státu.“ Jiřina Jirásková (79) herečka: Jsem ráda, že se ženy objevují alespoň v Parlamentu. Na druhou stranu rozhodující jsou výsledky, které tito pánové ministři podají. Nezáleží přitom na tom, jestli je to žena, nebo muž. Myslím, že je to otázka poctivosti, slušnosti a pracovitosti. A na tom záleží nejvíc. Ale opravdu to není otázka pohlaví.“
Žena a zdravotnictví V únoru 2010 jsme mohli slýchat následující oznámení: Zdravotní pojišťovny zaplatí od 1. února screeningové mamografické vyšetření ženám i po dovršení 70 let. Tento screening se z veřejného zdravotního pojištění hradí od roku 2002, ale dosud pouze ženám od 45 do 69 let. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o obsahu a časovém rozmezí preventivních prohlídek (č. 3/2010 Sb.) nyní horní věkovou hranici zrušila. K problematice lidských práv Zbystříme, když se nás něco dotkne. A mně se dotklo 25. 8. 2010. vysílání Českého rozhlasu. Hovořilo se o lidských právech. Moderátorka Jarmila Balážová vedla diskusi s Michalem Kocábem a Romanem Jochem. Mimo jiné nastolila téma, že žena dostává v České republice 20 let po pádu totality, při stejné kvalifikaci nižší plat než muž. Pan Joch se domnívá, že role státu je zastávat osobní svobody, a to,
na jakých podmínkách se domluví zaměstnavatel se zaměstnancem, je věc osobní volby. Směrem k panu Jochovi byla vznesena poznámka, zda si myslí, že by si měl stát všímat i určitých skupin obyvatel a podporovat je. Stát má, slovy pana Jocha, dbát o to, aby nebyl nikdo privilegován. Nemůžou existovat různé volby a preference, pro různé skupiny občanů. Hovořilo se také o problému se sháněním zaměstnání pro občany s věkovou hranicí nad 50 roků. Podle pana Jocha má zaměstnavatel legitimní právo vybírat si své zaměstnance a stát by neměl tento problém řešit. Zaměstnavatel sám zhodnotí, zda udělal chybu, když nepřijal staršího, ale fundovanějšího zaměstnance. Při naslouchání názorů můžete postřehnout možná jakousi nezkušenost, netolerantnost až sobeckost ze strany pana Romana Jocha, budoucího poradce pro otázky lidských práv premiéra Nečase. Ale to je názor můj. Celý pořad si můžete poslechnout na: http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=45 Hana Budínová
politika d o m ovžen postavení
tolerance zdraví umění děti volby Lidskávěda práva a výzkum menšiny
O ženách se mluví v různých souvislostech, v různých situacích, z různých úhlů pohledu. Spektrum témat je široké. Někdy plyne jen po povrchu, neřeší zásadní věci, jindy takzvaně tne do živého, dotkne se nás, rozruší, vyvolá naši reakci. Tato rubrika by měla sloužit k diskuzi nad postavením žen ve společnosti. Kam nás v ní umisťují muži a kam se snažíme začlenit samy. A jak se nám daří překonávat vžité stereotypy o nás, ženách. redakce
Bydlení
Foto Janáková Věra
O BYDLENÍ Zabývat se bydlením a snažit se o jeho zlepšení, to je vlastně snaha o zajištění spokojenosti. Při spokojenosti se občas vyklube i pocit štěstí a to určitě stojí za trochu pozornosti. Možná znáte písničku, kde se zpívá: „Dáme si do bytu, dáme si vázu, do vázy kytici, pod vázu stůl. Ke stolu židli, kdo židli má, bydlí, každý, kdo bydlí, má starostí půl“ Vypadá to jednoduše, ale skutečnost je košatější, jak už to bývá. Aby náš domov byl opravdu bezpečným a spolehlivým zázemím, které nám pomáhá zvládat život, je potřeba se při jeho zakládání i udržování správně rozhodovat. K tomu potřebujeme buď: – mít velké štěstí, nebo – správnou intuici, nebo – bohaté zkušenosti, nebo –kvalitní informace pro správné rozhodnutí a nejlépe všechno dohromady. Štěstí a vrozenou intuici moc neovlivníme. Vlastní bohaté zkušenosti sice můžeme nastřádat metodou pokus-omyl, ale je to náročná metoda – každý omyl nás stojí hromadu času, nervů a peněz. Vedle toho všeho je nejdostupnější cestou ke správnému rozhodování využití zkušeností jiných lidí – ne nadarmo se říká: více hlav více ví. Roky jsem sledovala, co kdo píše, nebo říká, to
jsem porovnala se svými postřehy a zkušenostmi, a tak se začíná rýsovat cesta ke spokojenému domovu. Nebudeme se zabývat volbou správného partnera, přestože je pro šťastný domov hodně důležitý. Naším tématem je bydlení. První otázka: Kde bydlet? Volba lokality podle vztahů k lidem a k místu. Kvalita bydlení není jenom materiální záležitost, jde i o naše vztahy k lidem v okolí. Každý z nás patřil během dětství a dospívání do nějaké užší společnosti, kde si vytvářel vztahy k jejím členům. Nejblíž byli rodiče a sourozenci, pak příbuzní, pak kamarádi z okolí, později spolužáci. K těmto lidem, které známe jménem a zažili jsme s nimi mnohé dobré i zlé chvíle, jsme si vytvořili vazby, které bývají nejtrvalejší a nejpohodovější. Jejich hodnotu si uvědomíme mnohem později, ale už při volbě místa svého budoucího domova je dobré uvážit, jaké možnosti mi zvolená lokalita poskytne pro udržování kontaktů s lidmi, ke kterým mám dobrý vztah. Protože dobré vztahy nás posilují, vytvářejí pocit bezpe-
čí a nejen pocit. V případě nějakého problému budou rodiče, sourozenci nebo kamarádi z mládí pravděpodobně víc ochotni pomáhat, než cizí člověk. Nebo nás aspoň psychicky podpoří. Můžeme si s nimi bez zábran popovídat, a to je nejlepší relaxace. A bez zábran o čemkoli mluvíme jenom s lidmi, kterým věříme, protože je dobře známe a oni znají nás. Hlavně pro introverta je vytvoření nových vztahů těžký úkol (obzvlášť v chmurné náladě, kdy zrovna nejvíc někoho potřebuje) – lehčí je oživení vztahů z dřívějška. To znamená osobní setkávání. A jsme zpátky u toho, kde bydlet. Koho budu chtít mít nablízku? Koupit si byt a zařídit ho, nebo dokonce dům, to samo o sobě trvá dlouho a omyl by se těžko napravoval. Stěhování není snadné řešení. Známé rčení praví: Lepší dvakrát vyhořet, než se jednou stěhovat. Určitě se vyplatí při volbě místa svého budoucího domova nespěchat. Představit si, co bude za 5 nebo 10 let. Kde chci, aby rostly moje děti. Na cizí rady se nedá úplně spolehnout, protože každému vyhovuje něco jiného. Ideální je zajímat se o názory a zkušenosti jiných, po-
rovnat je s vlastními, se svojí intuicí, s věcnými údaji a pak se teprve rozhodnout. V jednom časopise mě zaujal rozhovor s Lucií Bílou, kde mluvila o tom, jak hledala místo pro svůj nový dům. Hledala v Praze, nebyla omezena finančními prostředky, přesto se jí nic nelíbilo. Pak ji napadlo, zvolit místo ve svém rodišti nedaleko od rodičů. A najednou cítila, že tak to má být, že teď je spokojená. Zajímavá jsou i vyprávění exulantů o tom, co jim v cizině chybělo – většinou kamarádi z mládí. Minulost jsou kořeny, ze kterých čerpáme sílu pro dnešek. Jaké jsou vaše postřehy s volbou bydlení a se stěhováním? Budu ráda, když napíšete na adresu:
[email protected] Alena Pařízková
2010/01
Kde bydlet?
15
2010/01
Cestování s fotoaparátem
bali – ostrov mnoha tváří Průměrný Středoevropan si pod vlivem reklam cestovních kanceláří představuje Bali jako tropický ráj na zemi. Bílé nekonečné pláže, pobřežní promenády lemované bujnou vegetací palem a luxusní hotely nabízející pohled na zapadající slunce nad mořskou hladinou.
16
I takovou tvář tento indonéský ostrov ležící osm stupňů jižně od rovníku nabízí, ale jeho pravý půvab je ukryt hlouběji. Skutečnou tvář Bali člověk odhalí, až když opustí hranice několika málo „turistických“ resortů. Nemusíte se rovnou vydat na pěší tůru do pralesa, stačí se
blíže se seznámit s velmi vstřícnými a milými obyvateli, kteří jsou neustále dobře naladěni. Velmi často něco slaví, provádějí pestrobarevné obřady uctívající nejrůznější božstva a setkání s „velkými bílými“ lidmi přináší i jim samotným příjemné zpestření všedních dní. Obyčejní Balijci žijí velice skromné životy, což jim ale nijak neubírá na chuti živě komunikovat a zajímat se o dění kolem, například i o cizí jazyky, pro které mají Balijci evidentně velký talent. Přestože Čechů na Bali přijíždí velmi málo, není tak těžké narazit na místní průvodce mluvící překvapivě dobře česky, přestože nikdy neopustili ostrov. Vracíte-li se na stejné místo druhý den, již Vás vítají pozdravem ve Vašem mateřském jazyce. Na Bali se nesetkáte se žebráním, na rozdíl od převážného zbytku Asie
si otevřeně nikdo neřekne o „spropitné“ za radu či malou pomoc. Na dotaz, jestli si můžete někoho či něco vyfotit, Vám nadšeně kývnou a ještě vyvedou z domu zbytek rodiny. Prostí Balijci jsou družní a zatím nezkažení turistickým ruchem. Neskutečně pestrá a bohatá je také zdejší tropická příroda. V oblasti Indonésie je několik dosud činných sopek, které se tyčí nad hustou vegetací pralesa, rýžovými políčky a své vrcholky noří do mlžného oparu. Na své si přijdou i milovníci podmořského světa, který je v místních teplých pobřežních vodách opravdu velmi pestrý. Zejména málo osídlené severní pobřeží ostrova je rájem pro milovníky podvodního světa a pronajmout si loď je na Bali velmi snadné. Hinduistická kultura, milí lidé, všudypřítomné vonné tyčinky, nekončící oslavy a posvátné rituály, chrámy a svatyně společně s příjemným klimatem a exotickou přírodou vytváří neopakovatelnou atmosféru. Pokud
chcete poznat všechny tváře Bali, nejlepší cestou je vzít fotoaparát a v doprovodu zkušeného průvodce se vydat mimo turistické oblasti. Jednou z takových možností jsou pravidelné fotografické cesty Institutu digitální fotografie (www.idif. cz), které jsou otevřené široké veřejnosti a ze kterých pochází i všechny fotografie, které zde vidíte. Denisa Tichotová, lektorka expedice Bali 2010
Foto Denisa Tichotova, lektorka expedice Bali 2010 Petr Sedláček, účastník expedice Bali 2010
Inzerce
Fotografie pro radost výklad kantorů, ale to v IDIFu opravdu nezažijete.
Fotograf Fotografie F oto Fotograf
Fot
grafie tograf Fotografie
oto g r a f i
www.idif.cz
Foto
Pro členky o. s. Ženy50 poskytuje IDIF na všechny své kurzy 12% slevu – při objednání do konce zaří 2010. Fotografie provázejí lidstvo již více než sto let a staly se zcela nedílnou součástí našich životů. Ty nejcennější fotografie jsou ty, které sami pořídíme a mají pro nás zvláštní význam. Navíc fotografie nabízejí možnost se vyjádřit svým osobitým způsobem, zaznamenat svět takový, jaký ho vidíme my svýma vlastníma očima. Jedinou podmínkou je naučit se pracovat s fotoaparátem tak, aby výsledek odpovídal našim
očekáváním. Nabízíme Vám možnost naučit se fotografovat příjemnou, zábavnou a nenásilnou formou. Institut digitální fotografie (www.idif.cz) je největší soukromou fotografickou školou v České republice a nabízí programy pro všechny skupiny zájemců. Když se řekne „škola“, většina z nás si představí školní lavice a nezáživný
Jednou z možností, jak se opravdu příjemně naučit lépe zacházet s fotoaparátem, jsou fotografické expedice IDIFu. Jde o většinou dvoutýdenní cesty do těch nejkrásnějších koutů naší planety jako je Aljaška, Austrálie, Bali, Japonsko, Kalifornie, Nový Zéland, Peru, Skotsko či Vietnam. Na každou z těchto cest se vydává malá skupina zájemců o fotografii v doprovodu dvojice lektorů. V průběhu cesty se lektoři individuálně věnují účastníkům, a tak jim nenásilnou a příjemnou formou pomáhají rozvíjet jejich fotografické dovednosti. Poznáte zajímavou zemi s partou skvělých lidí, IDIF zajistí vše, co se cesty týče a ještě si rozšíříte své znalosti přesně takovým tempem, které vám bude individuálně vyhovovat. Dáváte přednost rychlejší a intenzivnější formě? IDIF nabízí přes čtyřicet různých kurzů pořádaných v Praze, Brně a Ostravě. Pokud s fotografií začínáte, jistě oceníte kurzy ovládání fotoaparátů konkrétních značek, základy fotografie či kurz nabízející odpovědi na nejčastější fotografické chyby. Pokud si se svým fotoaparátem již trochu rozumíte, je zde široká nabídka tematických kurzů jako je rodinná fotografie, fotografování krajiny a architektury, makro fotografie, portréty apod.
Lektory kurzů jsou zkušení profesionální fotografové s mnohaletou lektorskou praxí, kteří o fotografii nemluví, ale v praxi ji předvádějí. Kurzy IDIFu jsou vždy plné cvičení, diskuzí a ukázkových snímků. A pokud nechcete zrovna nikam cestovat a nehodí se Vám ani žádný termín kurzu, stále nemusíte zoufat. IDIF nabízí řadu fotografických publikací v čele s vynikajícími knihami Ondřeje Neffa určenými všem začátečníkům. Novinkou jsou i kurzy pořádané prostřednictvím internetu v projektu MUJ.IDIF.CZ, které můžete absolvovat v pohodlí vašeho obývacího pokoje.
2010/01
Vaše škola fotografie
Fotografie a fotografování mohou být velmi příjemným zpestřením každodenního života a nemusí pro Vás při tom znamenat jediné nebo příliš nákladné hobby. Nabízíme Vám možnost zapojit se do komunity lidí, kteří fotografují pro radost a s radostí. Více informací o IDIFu, který je i partnerem fotografické soutěže Úhel pohledu, pořádané o. s. Ženy50, najdete na internetové adrese www.idif.cz.
17
Doporučujeme
2010/01
kulturní servis Pozvánka na výstavu Od 1. do 17. 10. 2010 se v Náměšti nad Oslavou můžete setkat s originální keramikou Táňi Nedvědové. Hlína, stromy, nebe... „Z nekonečna vjemů, prožitků a možných ztvárnění jsem si troufla pár okusit, ohmatat a podělit se s vámi o své dojmy. Při hledání pokladů jsem zabrousila i na Akademii věd, takže mohou posuzovat i odborníci. Těším se na přátelské pobytí s vámi, keramikou, krásnými hudebními a dalšími prožitky.“ Táňa Nedvědová redakce Výstava – cosi tísnívého Velký mezinárodní ohlas vyvolala výstava o surrealismu v grafickém designu, která je součástí aktuálního brněnského bienále. Zřejmě ji čekají reprízy v zahraničí. „Surrealismus se stal trvalou součástí české kultury – v Česku a na Slovensku stále působí surrealistická skupina – a tvůrci plakátů v 60. letech vytvořili pod vlivem surrealistického umění mnoho pozoruhodně svobodných a experimentálních grafických děl,“ uvedl v NYT Rick Poynor, významný britský kurátor a publicista, který výstavu pro Mezinárodní bienále grafického designu připravil. Poynor zařadil mezi 250 exponátů výstavy řadu českých plakátů, knižních obálek a dalších výtvarných prací. Jejich autory jsou například
18
Jindřich Štyrský, Karel Teige, Karel Teissig, Toyen, Jan Švankmajer nebo Eva Švankmajerová. V kolekci je také současná světová špička grafického designu včetně například Stefana Sagmeistera. „Výjevy z této skryté oblasti představují sny, a proto nám surrealistické umění opakovaně předkládá pozoruhodné obrazy, které se zrodily v krajinách imaginace. Tento aspekt surrealismu nejvíce ovlivnil pozdější generace grafických umělců,“ napsal Poynor v katalogu k výstavě. Expozice podle něj dokazuje to, že i grafický design může zprostředkovat setkání s podivnými, fantaskními a tísnivými motivy a znovuobjevovat smysl pro záhady a okouzlení. Expozice v Pražákově paláci potrvá do 24. října. zdroj internet
v brněnské hale Rondo 7. října 2010 a na živo představí, kromě jiných, i skladby z chystané novinky „Hard Knocks.„ zdroj www.informuji.cz Legenda JOE COCKER Na jedné straně nejstabilnější, nejosobitější a kultovní hlas žijící legendy, která září už více než čtyřicet let, na straně druhé producent a muzikant, který dokáže všechny tyto své přednosti vkusně spojovat. Slavný anglický zpěvák Joe Cocker pochází ze Sheffieldu, kde se narodil v roce 1944. Své první hudební zkušenosti si odbyl v roce 1960 se skupinou The Cavaliers, a to jako bubeník. Mistr pěvec Joe Cocker si zajistil nesmrtelnost už svým vystoupením na bájném woodstockém festivalu v roce 1969. Přestože má za sebou řádku úspěšných studiových alb, pro geniálního soulmana vždy platilo, že to nejlepší ze sebe vydával na pódiu. Ne nadarmo patří k jeho nejúspěšnějším deskám živé dvojelpéčko Mad Dogs And Englishmen z roku 1970. Hluboký prožitek, který dokáže vložit do svého nezaměnitelného chrapláku, se stal pro „otce bílého soulu“ poznávacím znamením a ochrannou známkou. Za svou bohatou kariéru vydal více než dvě desítky alb a spolupracoval s celou řadou hudebních osobností. Skvělé hudebníky má Joe i ve své doprovodné kapele, se kterou vystoupí
Když hodiny padaly z věže Svou autentickou, pravdivou i otevřenou literární výpovědí je tato kniha o ženách – cizinkách, jedním ze zapsaného svědectví „bezové duše“ ekonomické emigrace do České republiky v posledních desetiletích. O čem ty příběhy žen jsou? O ženách, které se ocitly v prostředí novém, neznámém, prostě jiném, když se kolem nich mluví jazykem, kterému občas nerozumí, anebo jen přibližně rozumí, protože metaforika je jiná, když se život kolem ní řídí jinými pravidly, která si teprve osvojuje, teprve se je učí rozeznávat, a když je mentalita lidí kolem ní úplně jiná. V takovém nejistém, neznámém prostoru a právě v těch jedinečných a nevratných životních chvílích se ocitaly ženy z našich příběhů. Každý prožitek vnímaly velmi citlivě, ukládaly do paměti – tvořil základ jejich nové zkušenosti, vedl je k nutnosti změnit dosavadní myšlení i chování. Jen „Jeho Výsost Život“, nepřekročitelný, nepřemožitelný je musel posílit, ale současně jim dát také inspiraci, nejenom ponaučení anebo zábavu. Autorka, Věra Linhartová
Může se hodit
V této rubrice vám postupně představíme brněnské poradny, které se zabývají odborným poradenstvím v různých oblastech a poskytují služby zdarma. Člověk nikdy neví, kdy se ocitne ve složité situaci a bude potřebovat pomoc. Zde se také budeme setkávat s Vašimi radami, nápady či zkušenostmi, doporučeními a upozorněními na kvalitu služeb, či nekalé jednání, které mohou pomoci i dalším ženám. Budeme rády, když nám zašlete náměty a třeba i odkazy na zajímavé články. redakce
Občanská poradna Brno poskytuje rady, informace a pomoc lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci nebo kterým taková situace hrozí. Usiluje o to, aby občané netrpěli neznalostí svých práv a povinností nebo dostupných služeb. Poskytuje bezplatné, nezávislé, nestranné a diskrétní poradenství; kontakty na státní i nestátní instituce; kontakty na organizace zaměřené na odbornou sociální pomoc; praktické věcné a správné informace zejména v následujících oblastech: • dluhová problematika • bydlení • rodina a mezilidské vztahy • lidská práva • sociální zabezpečení • sociální služby • majetkoprávní vztahy • pracovní právo • ochrana spotřebitele • sociální dávky a v dalších oblastech. Poradna neprovádí výpočty daní, poplatků, důchodů, pojištění, dávek státní sociální podpory a sociální péče, úroků, mezd, dovolené. Poradna neradí v komerčních záležitostech (daňová přiznání, komerční pojištění, nejvýhodnější půjčky apod.). Poradna nezastupuje u soudu, poradci nesepisují za uživatele podání k soudu a jiné dokumenty. Poradna neposkytuje kompenzační pomůcky, ubytování ani finanční prostředky.
V Občanské poradně Brno pracují jako poradci vyškolení sociální pracovníci, nikoli právníci ani psychologové. Na poradnu se můžete obracet v návštěvní době osobně, telefonicky, písemně (dopisem nebo e-mailem). Návštěvní doba: Pondělí 9.00–13.00 14.00–17.00 (dluhové poradenství pro objednané) Úterý 9.00–13.00 14.00–17.00 (pro objednané) Středa 9.00–13.00 14.00–17.00 (dluhové poradenství pro objednané) Čtvrtek 9.00–13.00 14.00–17.00 Anenská 10 BRNO 60200 Tel : 545 24 18 28 Fax : 545 24 46 57
Nabízím – hledám Vyměním Vyměním slunný státní byt 2 + 1, 95 m2, 2 balkony, nová dřevěná okna a fasáda, 4. patro bez výtahu na Pekařské ulici za 1 + 1 nebo 2 + KK, státní, zděný, přízemí nebo 1. patro v Brně a okolí. Tel.: 776 376 796 zn (V20101) prodám Prodám zánovní plastová okna a balkonové dveře. zn (P20101) Prodám skořepinu trupu plachetnice typu Corsaire i s výkresovou dokumentací. Délka 5m, šířka 2m. Po dohodě s plavební správou je možné loď dostavět buď jako plachetnici, nebo kajutouvou motorovou loď. Loď se v současnosti nachází u Dalešické přehrady.
Hledám pronájem rekreační chalupy pro cca 15 osob v červnu nebo září 2011, v zajímavém prostředí vhodném na vycházky a poznávací výlety. Podmínkou je větší společenská místnost. Možnost vlastního vaření. zn (H20102)
2010/01
co potřebujeme vědět/inzerce
Hledám odborníka na prořezání a postřik stromů. zn (H20103) Daruji Různé druhy odnoží kvetoucích rostlin. zn (D20101)
www.poradnabrno.eu
[email protected] Skvělý malíř pokojů Já i mé další 3 kamarádky máme velice dobré zkušenosti s malířem pokojů. Doporučovala jsem ho dále mým známým. Je to mladý, šikovný, stran občerstvení nic nechtějící a myslím i finančně přijatelný mladý pán – p. Fiala tel. 604983268. Takže pokud by měl někdo zájem o jeho služby, doporučuji ho. Naďa Chloupková
Cena: 10 000,- Kč zn (P20102) Hledám Kdo napeče klasické domácí vánoční cukroví v malém množství (1,5–3 kg) ? zn (H20101)
19
Ženskýma očima
2010/01
Postřehy žen
Dvě vrby Před našimi okny nám rostou dvě vrby. Tyto vrby byly zasazeny před 35 lety, kdy můj manžel svépomocně stavěl panelový dům, ve kterém dodneška bydlíme. Vyrůstaly nám před očima jako naši dva synové, kteří si často pod nimi hráli. Ti se oženili, mají své rodiny, ale vrby se stále rozprostírají před naším balkonem v plné své kráse. Za pěkného počasí snídáme na balkoně a pozorujeme je, jak se jejich větvičky vlní v mírném větříku, jako by nás zdravily. Poskytují nám stín v odpoledních hodinách, kdy nám na balkon praží sluníčko a navečer je na balkoně s nimi příjemné posezení. I kosáci a straky si tyto vrby oblíbili a v zimě na ně usedají sýkorky, kteřé si z našeho krmítka odnášejí semínko slunečnice, aby si na něm v klidu pochutnaly. Věra Mazurová NA VODU?? ANI NÁHODOU!! Tak to byla vždycky moje reakce, když mi někdo navrhl výlet po vodě
20
v kánoi. A přesto, když jsem se dívala na nějaký film o vodácích, nebo poslouchala historky o tom, co se dá při sjíždění řek zažít, tak jsem trochu záviděla. Jenže nikdy jsem v sobě nenašla dost odvahy, abych to vyzkoušela. „Vodu“ jsem jaksi nepovažovala za svůj živel. Taky mě kdysi odradila moje dobrá kamarádka, když mi při jednom společném vodáckém pokusu sdělila, že pádlo držím „jako prase kost.“ Teprve na „stará kolena“, kdy jsem místo věcí začala sbírat zážitky, jsem tu odvahu našla. Už před dvěma lety jsem se kamarádkami z o.s. Ženy50 nechala přesvědčit ke sjíždění Jihlavky na raftu a nelitovala. Loni mi raftování po řece Moravě uniklo kvůli bolavým zádům, takže tentokrát mě pošmourná ranní obloha nemohla odradit. Už v sobotu večer jsem sbalila vše potřebné a v neděli 8. 8. vyrazila. Na nádraží se nás sešlo jedenáct, včetně jednoho muže, přítele jedné z účastnic, který měl odvahu vyrazit s „babincem“. Ve vlaku nám to ovšem zdůvodnil tím, že jede jenom proto, že svoji přítelkyni hodlá po cestě utopit. U nádraží ve Vnorovech nás všechny naložila obstarožní dodávka půjčovny lodí a odvezla nás k přístavišti u zdymadla
na Baťově kanále. Tam jsme vyfasovaly dva rafty (žlutý a modrý), pádla a krásné oranžové plovací vesty. Rozdělily jsme se na dvě posádky, „modré“ velela jako kormidelnice Jana, „žluté“ Věrka J. Ve žluté posádce, ve které jsem byla i já, jsme měly i toho jediného muže Božeje, který, jak se během plavby ukázalo, vydal za čtyři. A vyrazili jsme. Nejprve kousek po „Baťáku“, pak jsme rafty přetáhly do Moravy. No, co vám mám povídat …nádhera!! Sice nejdřív to vypadalo, že se každou chvíli rozprší, ale nakonec jsem domů dojela se spáleným nosem. V úseku Vnorovy – Rohatec řeka meandruje přírodní rezervací. Lemují ji vysoké břehy, teď už s opuštěnými hnízdy břehulí, nad hladinou tančí vážky, občas nad ni vyskočí rybka a zatřpytí se ve slunečních paprscích. Zahlédly jsme i srnku, která na nás chvilku zvědavě zírala ze samého kraje břehu, a pak radši utekla. A úžasné ticho… Narušované pouze hlasy ptáků, šploucháním vody a občasným hurónským pokřikem Božeje, který nás bojovným heslem svého dělostřeleckého pluku „Za císaře pána a jeho rodinu“ povzbuzoval
k větším výkonům a zavčas informoval o přítomnosti rybářů a nepřátelských plavidel. Naštěstí jich nebylo moc. Na zastávkách jsme se u svačin seznamovaly, debatovaly „o životě“ a některé dámy se koupaly. Protože Morava si to díky zvýšenému stavu vody šupajdila směrem k Dunaji docela svižně, ani jsme se s pádlováním moc nedřely, občas přenechaly řízení kormidelnicím a kochaly se. Ale trochu adrenalinu jsme taky zažily – když jsme se musely protáhnout mezi spadenými stromy, nebo když naše kormidelnice Věrka při přistání v Rohatci, ne zrovna bravurním, nedobrovolně opustila palubu. K nádraží v Rohatci jsme pak dorazily s více jak hodinovým předstihem, čehož jsme náležitě využily k občerstvení a dalším nekonečným debatám. Do ruchu velkoměsta jsme přijely kolem sedmé večer, lehce unavené a spokojené (alespoň já ano). Dokonce Božej jaksi zapomněl svoji přítelkyni utopit…. Co na závěr? Když jsme vyjížděly ráno z Brna, některé ženy se ani neznaly. Při návratu se už vyměňovaly e-mailové adresy a telefony. Zkrátka – sešla se dobrá parta, možná vznikla nová přátelství a ty, které držely pádlo v ruce poprvé, se přestaly vody bát. Stejně jako kdysi já – ten titulek už totiž NEPLATÍ. Věra Pakostová
Významné ženy
„Lucie znamená světlo, také vědění...význam slova světlo je bohatý. Proto jsem ho navrhovala jako název pro tento náš nový časopis. Nejen proto, spojila jsem ho ještě s příjmením Bakešová. To už je zcela konkrétní jméno osobnosti, u níž všichni, nejen ženy po padesátce, mohou najít inspiraci a velkou životní sílu. Jsem ráda, že mohu připomenout zapomínanou část brněnské historie, neprávem zapomínané osobnosti a všechny ženy po padesátce povzbudit – nikdy není pozdě! Zkuste si udělat procházku do Ořechova, v tamním muzeu si leccos připomenete, na místním hřbitově se můžete poklonit památce osobnostem, které vykonaly pro své bližní nesmírně mnoho bez ohledu na únavu, čas i peníze.“ Autorka Věra Linhartová Kandidátka věd o umění, docentka pro obor česká a slovenská literatura. Na lékařské fakultě přednáší dějiny medicíny a vede kurzy komunikace a rétoriky. Je editorkou a autorkou mnoha odborných publikací a statí, vydala knihu básní a povídek.
Kdo to byla Lucie Bakešová? Obyčejná i neobyčejná žena. Značně nás předběhla v čase, její životní příběh se odehrál mezi léty 1853 až 1935. Narodila se v Blansku jako druhá dcera lékaře Jindřicha Wankela, jehož více než lékařské umění proslavily po celém světě antropologické výzkumy v Moravském kras u . Ro d i č e přijali dceru s velkou lásko u , ( p r v n í jim zemřela). Stejně jako postupně další čtyři, bohužel ta poslední také zemřela. Pokud si pamatujete učivo ze školních lavic, připomenete si, že začínáme náš příběh v období tzv. českého národního obrození, doprovázeného romantickými představami a názory. V mnohém byly natolik podnětné, že z nich naše kultura čerpá podnes. Ze zkušenosti víme, že rodinné prostředí podstatně ovlivňuje život dětí a částečně formuje i jejich budoucnost. U Wanklů to platilo stoprocentně. Bylo tehdy běžné, že mnohé rodiny byly česko-německé, rozhodovalo smýšlení, nikoliv jazyk. Maminka Lucie byla Němka, dcera správce z Kuřimi, otec pocházel z Prahy, vyrůstal ve smíšeném manželství, takže se doma mluvilo německy a česky, smýšlením
však byla rodina slovanská, česká, a to nakonec převážilo. Wankl přijal místo lékaře v rodině Salmů, majitelů prosperující blanenské huti, hlavně proto, že ho lákal neprobádaný Kras. Matka se značně spolu s mužem angažovala v národoveckých aktivitách v Blansku a pomáhala mu také v jeho lékařské praxi, vedla lékárnu a naučila se připravovat léky. S dcerami čistívaly kosti a nálezy, které Wankl hojně objevoval, odborně studoval, popisoval, třídil a šířil tím známost oblasti Macochy a Punkevních jeskyní ve světě knižně i referáty na světových archeologických kongresech, kam ho nejednou Lucie doprovázela. Také ona našla jistou zálibu v bádání o minulosti. Intelektuální prostředí, vzdělání, které Wanklovi svým dcerám tehdy dopřáli, nasměrovalo je do osvětové práce a ke sběratelské činnosti lidového umění, které vystavovaly mj. na několika místech na Moravě (hlavně v Olomouci) a v Praze, a to na věhlasné Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895. Jen tu připomeneme jejich jména, kdo se chce dozvědět více, jistě si informace najde. Jejich životy byly také vyplněny prací, která zůstává součástí našich národních dějin. Byla to Karla Absolonová-Bufková, matka pozdějšího profesora Absolona, který má také úzký vztah k Brnu, Vlasta Havelková a neprovdaná Magdalena Wanklová, v poslední životní fázi kustodka brněnského muzea. O rodině Wanklově bychom mohli psát dlouho, ale snad pro orientaci těchto několik poznámek postačí.
Nejstarší Lucie odešla z domova ve svých dvanácti letech za vzděláním do Prahy, protože v té době ještě v Brně nebyly české školy. Dostalo se jí vzdělání pro dívky „z lepších rodin“, také hudebního, chodila do klavírních hodin do školy B. Smetany. Všechno dokázala patřičně po návratu na Moravu zúročit. Ještě ne sedmnáctiletá (tehdy to bylo běžné) se provdala za blanenského učitele F. X. Bakeše (1833-1917), jemuž v prvních třech letech porodila dva syny, z nichž mladší bohužel v batolecím věku zemřel. Pak následovala svého muže na statek do Ořechoviček, kde se věnovala povinnostem matky, statkářky a hostitelky až do začátku světové války, kdy se s nemocným mužem, tehdy vysloužilým ředitelem ořechovické školy, poslancem a funkcionářem zemského výboru v Brně, přestěhovala za synem Jaroslavem do Brna. Byl zde v té době už známou osobností, kapacitou v chirurgii, primářem českého chirurgického oddělení v zemské nemocnici U Sv. Anny, pro které zde pomohl postavit novou budovu (loni jí bylo sto let) v sousedství Hansenovy stavby. V Brně prožila zbytek života uprostřed rodiny i společenského dění. To je ten život obyčejný. Ten neobyčejný začala už v mládí, když svého otce doprovázela na evropských antropologických sjezdech, kde se utvrdil její zájem o antropologii, jíž se zpočátku věnovala i prakticky v Ořechově, kde objevila zbytky starých obydlí lochy (sklepy) a v nich staré předměty. Intenzivně se tam také začala věnovat národně-obrozeneckým činnostem; společně
s manželem, výborným hudebníkem, zapisovali hudbu ke starým lidovým písním, které posbírala po okolí, spolupracovali s Leošem Janáčkem, zvláště pak sama, když objevila prastarou písňovou-taneční skladbu Královničky, odkazující až na doby pohanských obřadních písní vítajících jaro. Zpracovali ji hudebně i choreograficky a předvedli na Moravských dnech už zmiňované výstavy v Praze, kterou vlastně Lucie ideově iniciovala, což se na první pohled jeví až nemožné. Dodnes zůstávají národopisným pokladem. Její sběratelská folklórní činnost ji přivedla k organizování četných výstav v brněnském regionu i pořádaných se sestrami v Olomouci a na dalších místech, čímž výrazně upozorňovala na bohatství a inspirativní sílu české lidové kultury a podporovala tak myšlenku české národní identity v situaci německé správní převahy. V Ořechově se také starala o obecněosvětové problémy, shromažďovala na svém statku ženy se zájmem o kulturní práci, o vzdělávání a osvětu, o prosazování správné výchovy dětí, spravování domácnosti atd., přednášela, učila je, vychovávala v nich „probuzené bytosti“. Když se přestěhovala do Brna, změnil se okruh jejích zájmů, rozšířil se, prohloubil. To už měla za sebou vydání svých děl – Obrázky cestopisné, Královničky, O kulturním významu tanců národních, Babička Paarová a spoluúčast na knize Národní tance na Moravě (spolu s Janáčkem, Běhálkovou, Zemanem) a četné drobnější články v dobovém tisku. V Brně se převážně věnovala charitativ-
2010/01
Příklad jménem Lucie
21
Významné ženy
2010/01
Příklad jménem Lucie
22
ní a sociální práci, angažovala se v různých spolcích, ve Sdružení pokrokových žen, v dámském odboru Červeného kříže (seznámila se s A. Masarykovou), v Jednotě slovanských žen, v Jednotě žen a dívek, v Ženevské lize pro mír a svobodu, ve spolku na ochranu zvířat Živa, po boku M. Steyskalové i po její smrti pracovala v Útulně ženské, v Útulně pro osiřelé děti, všude projevovala svůj humánní vztah k potřebným. Snad by bylo vhodné připomenout i její starost o léčené válečné zajatce v nemocnici u syna. Mám jeden z jejích deníkových záznamů, poutavé ale smutné vypravování „jak to všechno bylo“. V prvním poválečném roce (1919) byla v Brně po desetiletých bojích se silným německým živlem konečně otevřena druhá česká univerzita v zemi, což značně ovlivnilo dosavadní brněnský region, ale významně pozměnilo i život mnoha rodin spjatých s univerzitou. Tento fakt vstoupil i do následujícího života i dějů ---uvnitř i vně rodiny Bakešových. V té době už světoznámý chirurg Jaroslav Bakeš byl připraven (habilitací na Českém vysokém učení technickém v Brně) převést své chirurgické oddělení na univerzitní kliniku. Zasloužil si to nejen jako vynikající chirurg a odborný spisovatel, ale také proto, že dokázal brněnské od-
dělení vybavit tehdy nejmodernější medicínskou přístrojovou technikou (mnohé sám vymyslil) a odvážně využíval v praxi nové chirurgické postupy a léčebné metody. Nic však nebylo podle jeho úmyslů, přání a představ, do Brna přišel na jeho místo z Prahy prof. J. Petřivalský a Bakeš mu musel vše, co za deset let vybudoval, předat. Netřeba vypisovat d u š ev n í ro z m ě r zklamání, které rodinu zasáhlo. Bakeš si však vymínil, že nemocnici, která mu byla náhradou přidělena, nejprve přestaví podle svých představ a vybaví stejně tak moderně, jako tu, kterou musel vyklidit. Na Žlutém kopci tak vyrostla do současné podoby chirurgická nemocnice, dnes Bakešův pavilon, kde s erudovanými kolegy prováděl chirurgii, silně konkurující té univerzitní, což živilo tichou zášť s některými univerzitními kolegy. To jsou důležité poznámky pro další život Lucie Bakešové. Když se syn stěhoval v roce 1922 na Žlutý kopec, bylo jí už 67 let a pracovala mj. v obou útulnách. Setkávala se tam s životem „obnaženým na kost“, denně byla svědkem těžkých životních situací způsobených chudobou. Zvláště ji trápil fakt, že často umírali lidé bez pomoci v naprosto nedůstojných podmínkách, protože
nemocnice odmítaly přijímat chudé nemocné tuberkulózou a rakovinou, kteří už neměli naději na vyléčení. Přišla za synem s nápadem, že by se v Brně měla vybudovat nemocnice právě pro tyto nejpotřebnější. Jaroslav jí velmi dobře porozuměl a záměr schválil. Byly však jiné problémy, které musel bezprostředně řešit, proto byl tento poněkud odsunut. Až do roku 1927, do doby, kdy se Lucie setkala na brněnské ulici s dívenkou, která umírala. Zavedla ji do útulny a dosloužila jí. Pak se znovu obrátila na syna s dávným nápadem. Schválil ho a vybídl ji, ať koná. To bylo Lucii téměř pětasedmdesát a trápilo ji srdce. Nikdy by tehdy nevěřila, co ji čeká a co ještě dokáže. Na jedné schůzi Živy vystoupila před pozvanými profesory s nápadem stavět nemocnici, jakýsi Dům útěchy. Setkala se s příznivou odezvou a dala se do díla. Obklopila se několika ochotnými lidmi, navrhla spolu se synem založit spolek stejného jména, v němž usilovně pracovala až do svého konce. Ale nepředbíhejme. Na další schůzi Živy vystoupil její syn s podrobným a naprosto konkrétním plánem vybudovat vedle jeho chirurgického oddělení nový ústav protirakovinný, kde by se nejen poskytovala paliativní péče, ale také léčilo a zkoumala se tato zákeřná choroba, proti níž nebyla známa žádná obrana. Na tehdejší dobu to bylo velkolepé, takových ústavů bylo do té doby ve světě něco málo přes desítku, Bakešův návrh strukturou i návrhem na vybavení všechny přesahoval. Od jeho vystoupení však začaly o realizaci tohoto
záměru neskutečné boje – o finanční zajištění stavby, o místo na Žlutém kopci, o samostatný výzkum, o nezávislost na univerzitní medicíně, o morální podporu... Netvrdíme, že na to všechno byla Lucie sama, ale jsme přesvědčeni, že bez ní by vzal grandiózní projekt brzy za své. Zvláště se situace přiostřila po nenadálé synově smrti na podzim roku 1930. Útoky na projekt se sypaly ze všech stran, nejúpornější byly ze strany univerzity. Spolek Dům útěchy vše přestál, Luciiny články roztroušené po dobovém denním tisku dostatečně vypovídají, kolik ji to a její spolupracovníky stálo úsilí, ale úspěch smazal vše bolestné. I značnou zásluhou ženského odboru Spolku podařilo se shromáždit potřebný obnos (z jubilejního fondu přispěl dvěma miliony prezident Masaryk), Bakeš odkázal ústavu téměř všechno své milionové jmění založením nadace umožnil rozběh výzkumu. Budova byla slavnostně předána veřejnosti do užívání 13. ledna 1935 v jedenáct hodin dopoledne. Z Bakešovy rodiny se zúčastnila Bakešova dcera Věra Lesná, učitelka a obětavá pracovnice ve Spolku, a nevlastní Bakešův bratr F. Kyselka, tehdy ředitel měšťanské školy v Brně. Lucie vzhledem ke své progredující chorobě už zůstala doma. Zemřela nedlouho poté, 4. dubna. Je pochována stejně jako její syn a manžel v rodinném hrobě na ořechovickém hřbitově. Největší pomník mají matka a syn nad Brnem, v jedinečném ústavu svého druhu u nás. Jistě tu budovu všichni znáte. Věra Linhartová
Foto archiv autorky článku
Čtvrtletník Bulletin Ženy50 zdarma vydává o. s. Ženy50 číslo 1/2010, září Redakční rada: Věra Janáková Dagmar Navrátilová Věra Pakostová Alena Pařízková Hana Budínová Hana Strejčková Adresa vydavatele a redakce: Anenská 10, Brno 602 00, tel.: 547 246 485 e-mail:
[email protected] Grafická úprava a zlom: Jan Janák Uzávěrka vždy 31. srpna, 30. listopadu, 28. února a 31. května Bulletin Ženy50 (ani žádná jeho část) nesmí být reprodukován a zveřejňován bez písemného souhlasu vydavatele a uvedení zdroje. Komerční využití je vyloučeno. Copyright © 2010 Ženy50, o. s. Časopis je rozesílán automaticky členkám o. s. Ženy50 a zaregistrovaným odběratelům. Články otištěné v Bulletinu nemusí vyjadřovat oficiální stanovisko redakce a vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Noví odběratelé si mohou jeho odebírání objednat na e–mailu:
[email protected].
Vážení inzerenti. Představujeme vám nový časopis, který je připravován speciálně pro ženy 50+. Tato věková kategorie žen, jak je známo, rozhoduje v 80 % případů o nákupech a jistě bude pro vás zajímavé nabídnout těmto ženám své výrobky či služby. Vaše inzeráty mohou být přiřazeny k rubrikám: zdraví a životní styl | vztahy | vaše příběhy | bydlení | ženy a společnost | doporučujeme | zaujalo nás | cestopis | chytrá horákyně | poradny | přečteno | nabízím – hledám | spolupracující subjekty | komerční prezentace. V reklamních plochách na celou stránku či 1/2 strany můžete zvolit formu redakčního článku. Redakce časopisu Bulletin Ženy50+
Reklamní plochy – ceník Komerční prezentace
Komerční prezentace
1/1
Komerční prezentace
1/2 (a)
Komerční prezentace
1/2 (b)
1/4 (a)
2010/01
Inzertní plochy
1/8 (a) = 48 x 73mm (š x v) cena inzerátu 800,- Kč 1/8 (b) = 100 x 34,5 mm (š x v) cena inzerátu 800,- Kč 1/4 (a) = 48 x 150 mm (š x v) cena inzerátu 1 300,- Kč 1/4 (b) = 100 x 73 mm (š x v) cena inzerátu 1 300,- Kč 1/2 (a) = 100 x 150 mm (š x v) cena inzerátu 2 500,- Kč 1/2 (b) = 204 x 73 mm (š x v) cena inzerátu 2 500,- Kč 1/1 = 249 x 210 mm (š x v) cena inzerátu 4 900,- Kč
1/8 (b) 1/8 (a) 1/4 (b)
Slevy za opakování inzerce: 2 opakování – sleva 5 % 3 opakování – sleva 10 % 4 opakování – sleva 15 % Vyšší počet opakování lze dohodnout individuálně.
PODKLADY K INZERCI: Inzerce se přijímá v elektronické podobě ve formátech: Adobe PDF, Illustrator EPS/AI, TIFF v rozlišení nejméně 150dpi. Po dohodě pro vás inzerát zhotovíme z dodaných podkladů (text, obrazové podklady, loga). Cena bude navýšena individuálně podle náročnosti zpracování. DALŠÍ INFORMACE: Mgr. Věra Janáková, tel.: 547 246 485, 732 348 993 e-mail:
[email protected]. Korespondenční adresa: o. s. Ženy50, Anenská 10, 602 00 Brno Sleva pro komerční inzerci členek o. s. Ženy50 je 20 % z ceny inzerátu.
23
www.zeny50.cz
3
5
6
7
8
9
10
11
12
13
4
www.zeny50.cz
www.zeny50.cz
www.zeny50.cz
www.zeny50.cz
www.zeny50.cz
ilustrace a design © Jan Janák, 2010
2
www.zeny50.cz
www.zeny50.cz
1
www.zeny50.cz
www.zeny50.cz
Zakoupením tohoto přání podporujete činnost občanského sdružení, které se cíleně zaměřuje na ženy ve věku po padesátce. Posláním organizace je podpora žen 50+ při aktivním zapojování do vytváření harmonické společnosti. Sdružení rozvíjí tvůrčí potenciál žen 50+ formou kurzů, přednášek, besed a seminářů. Podporuje aktivní přístup žen k životu a usiluje o zviditelnění dané věkové skupiny. www.zeny50.cz
Vážené čtenářky, vážení čtenáři. Představujeme vám sadu pohlednic, které pro nás vytvořil brněnský grafik Jan Janák. Zakoupením pohlednic uděláte nejen radost svým blízkým či obchodním partnerům, ale podpoříte naše občanské sdružení Ženy50. Výtěžek z prodeje je určen na úhradu nákladů souvisejících s provozem Centra Ženy50. Objednat si můžete různé druhy PF v minimálním počtu 3 ks. Cena: 3–20 ks / 25,- Kč 21–50 ks / 20,- Kč 51 a více / 15,- Kč Závazné objednávky přijímáme na e-mailu:
[email protected] do 20. listopadu 2010.
www.zeny50.cz
www.zeny50.cz
www.zeny50.cz
2010/01
PF č.: