ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKOVA VÝCHOVA DĚTSKÁ PROVOKACE
?
DŮSLEDNOST VE VÝCHOVĚ
Jsem na dně…
Vydržela jsem mu to vysvětlovat asi pět minut a pak mi ruply nervy. Poslala jsem ho od stolu, když se neumí chovat a nerespektuje pravidla. Oznámila jsem, že když nechce jíst večeři, nebude jíst nic. Ještě má možnost, až se náležitě vyvzteká, vrátit se a sní chleba s tvarohovou pomazánkou a zeleninu. Pokud to neudělá, nebude mít nic, rozhodně ne sladký tvaroh!
Jenže on se vztekal a vztekal a do toho chtěla nakojit mladší dcera. Nemohla jsem to ječení, slzy a pištění snášet dál… Vztekle jsem Kájovi řekla, ať si vezme ten svůj tvaroh a dá mi proboha už konečně pokoj! Dočista mi vytekly nervy a není to poprvé. Byla jsem naštvaná sama na sebe, že se neumím ovládat. Dokola poslouchám
a čtu o tom, že dětem je třeba stanovit hranice, ale sama to prostě NEUMÍM. Jsem příliš unavená na to, být důsledná. Někdy se mi to i daří a to je pak opravdu paráda. Když Kája ví, kam může a kam nemůže a CHCE se mu hranice respektovat, je to úplně jiný kluk. Klidný, hodný, je s ním báječná domluva. Ale jak se zašprajcne, jsme na nervy oba!
Jsem špatná matka, protože nejsem dostatečně a hlavně stále důsledná…“
39
© Uzlíček 7/2009 www.uzlicek.cz
„Malý tříletý Kája se zase vzteknul… Už jsem z něj vážně na dně! Nechtěl večeřet, že chce místo toho svůj oblíbený tvarohový dezert. Namítla jsem, že v pomazánce na chlebu má tvaroh také, a k tomu ještě rajčátka a okurku. On, že ne, že chce sladký tvaroh. Ten, co má rád.
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKOVA VÝCHOVA DĚTSKÁ PROVOKACE
Jsou vám slova této unavené a pocitem viny trpící maminky povědomá? Možná ano, a dokonce je to hodně pravděpodobné. Protože…
TĚŽKOSTI JSOU NORMÁLNÍ A NEZNAMENAJÍ SELHÁNÍ Ano, hranice opravdu děti potřebují k tomu, aby měly pocit jistoty a bezpečí. Aby mohly ve svém dětství získat sebevědomí. Děti neustále zkouší tyto hranice porušovat. Je to od nich forma provokace a pak, je samozřejmé, že některé hranice logicky s vývojem padají jako domečky z karet. A je to zcela normální. Tříleté dítě musí přecházet silnici za ruku, tak to prostě JE. Šestileté už nemusí, protože samo dokáže posoudit, zda-li je to v tu chvíli bezpečné.
STARŠÍ DĚTI JSOU OCHOTNY POCHOPIT STAV OHROŽENÍ „Nechci na děti křičet! Nechci vybuchovat, když přeteče pohár trpělivosti…“, tvrdí nejedna maminka. A nejhorší je to ve chvíli, kdy se ke všemu přidá únava. Děti školou povinné, ale někdy již děti mladší, jsou schopny pochopit, že jsou chvíle, kdy je toho na mamin-
Nervy máte jen jedny a dětem je třeba to vysvětlit. Nejste přece Superman!
To jsou však řešení vhodná pro rodiče větších dětí. Co ti menší? Co dělat ve chvíli, kdy nemáte nikoho, kdo by dítě pohlídal a vy se šla vyventilovat? Snažte se být dobrým vzorem. Protože když vás dítě uvidí,
kterak dáváte svému vzteku volný průběh, získá i ono samo pocit, že se nemusí ovládat, protože to ani vy sama neuděláte. Budete-li dětem vzorem v sebeovládání, budou i ony mít dobrý vzor. A vzory se nejlépe učí.
JAK SE VYROVNAT S POCITEM VINY Selhává každý. Je to zcela normální. Hněv, pocity viny, stres, úzkost, pocit, že je toho dalece nad vás, to jsou silně destruktivní pocity. Zbavují vás zdravého úsudku, staví vás do role hysterické osoby, která funguje jen na svých pudech, v tomto případě pudu sebezáchovy. Následně vás to může nutit chtít dítěti vynahradit svá selhání a tak ze své výchovy zase někde ustoupíte. Dítě si snadno zapamatuje, že mu něco prošlo a neví, že je to proto, protože máte černé svědomí z toho, že jste mu to včera zakázali a ono si málem oči vybrečelo a hlas vyřvalo. A kde jsme nakonec? V začarovaném kruhu…
40
© Uzlíček 7/2009 www.uzlicek.cz
ku moc. A snadno pochopí, že když je toho moc, je jen krůček ke křiku a výbuchu. Cítíte-li, že se nacházíte ve stavu, kdy vás vytočí i maličkost, dejte to rodině vědět. Můžete na nástěnku vyvěsit vykřičník, udělat výmluvné gesto, zavřít se do koupelny do vany plné pěny a nechat děti tatínkovi nebo jít na zahrádku, na procházku do parku či do lesa. Cokoliv. Zabráníte-li tomu, abyste se nechala vybuchnout jako časovaná bomba, budou vás děti více respektovat. Uznají, že maminka toho má v tuto chvíli nad hlavu a je třeba jí ulevit. Náhle se stane, že si sami od sebe, bez pobízení, uklidí pokoj, že starší dcera připraví večeři a syn utře nádobí.
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKOVA VÝCHOVA DĚTSKÁ PROVOKACE
Takže, ve chvíli, kdy cítíte, že jste sopka před výbuchem, můžete zkusit například: Počítat do deseti, dvaceti… Pustit si nahlas rádio, CD s nějakou hudbou, která vás uklidní nebo naopak vám pomůže vybít vztek Odejít na chvíli pryč, vedle do místnosti Jít si opláchnout obličej studenou vodou Začít hlasitě zpívat Řešte problémy co nejdříve, nestřádejte hněv, pak snadněji vybuchnete
CHRAŇTE SE PŘED DĚTMI Děti jsou velmi vynalézavé, pokud jde o způsoby, jakými vás vytočit do běla. Zejména starší děti to někdy náramně baví, vytáčet vás jen proto, aby vás rozčílily, protože pak mají pocit, že nad vámi mají neomezenou moc. Pokusí se o to tedy znovu. Nedejte jim proto šanci a před jejich provokacemi se chraňte. Snažte se tyto situace nevyhledávat, a když už se tak stane, použijte některý z výše uvedených způsobů, jak se co nejrychleji a nejtišeji uklidnit.
Nejčastěji a nejškodlivěji trestáme své děti ve chvíli, kdy se rozhněváme do běla. Jenže takový výprask obyčejně nenese dobré ovoce. Dítě zjistí, kde je vaše citlivá achilova pata. A ví, jak vás příště znovu takto vytočit. Tělesný trest ponižuje, to tvrdí jedni, druzí tvrdí, že i dítě může někdy tyto tresty záměrně vyhledávat a provokovat, jen proto, aby si získalo vaši pozornost. Trestání v hněvu je pomstychtivé, přeženete to a budete toho vzápětí litovat. Oplácíte-li mu zlé zlým, nemůžete čekat, že ono samo bude jednou řešit své problémy bez násilí… S tělesnými tresty opatrně. Není tu ovšem řeč o nějakém plácnutí přes ruku nebo přes zadeček, ale o pomstychtivém seřezání dítěte. Sami nejlépe víte, kdy překročíte tuto hranici.
41
© Uzlíček 7/2009 www.uzlicek.cz
NETRESTEJTE V HNĚVU
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKOVA VÝCHOVA DĚTSKÁ PROVOKACE
Zejména starší děti mají v oblibě hádky, které nikam nevedou, ani neřeší nic podstatného, ale provokují. A postupně vás vytočí. Dokonale vytočí! Snažte se je ignorovat. Zjistíte-li, že dítě kňourá, otravuje, hádá se o malichernosti, prostě jej ignorujte. Řekněte jednou a naposledy svůj názor a nechte je být, abyste se nenechali svést do zrádných pavučin. Můžete třeba odejít z místnosti.
LÁSKA NENÍ VŠELÉK, ALE JE POTŘEBA Někteří rodiče se bojí být důslední, protože si pak myslí, že jsou na své dítě zlí a příliš tvrdí. Není to však pravda. Láska je důležitá, dává dítěti pocit jistoty, ale jen díky tomu, že budete své dítě bezmezně milovat, ono samo kvůli vám své nesprávné chování časem neupraví. Rodiče trápí strach, že budou-li tvrdí, nebudou je mít jejich děti rády, že poškodí jejich citový vývoj. A tak je nechají, ať si dělají, co samy chtějí. Ovšem je dobré si uvědomit, že pokud takto rezignujete, svému dítěti naopak velmi ubližujete. Nemá hranice, nebude si vážit věcí, zážitků a bude zmatené velkým množstvím různě řešených situací.
DŮSLEDNOST JE OPRAVDU DŮLEŽITÁ K důsledné výchově potřebujete tři věci: PEVNÉ ROZHODNUTÍ TRPĚLIVOST SPOUSTU TRÉNINKU A budete-li mít zase sklony k selhání, počítejte do deseti a uvědomte si, jak by bylo vám. Šéf jednou něco chce a prostě to tak musí být, podruhé to chce, jakože to může být, potřetí nad povinnostmi mávne rukou, aby o hodinu později vylítl jako čert z krabičky kvůli tomu, že jste neudělali to, oč vás neúspěšně před hodinou požádal. Důslednost je jistota. A jistotu děti potřebují. Nejen proto, že jsou děti a my, rodiče jsme za ně zodpovědní, ale hlavně proto, že si tím formují své návyky do budoucna.
AUTOR: Renata Petříčková FOTO: Shutterstock Zdroj a knižní tip: Jan-Uwe Rogge - „Děti potřebují hranice“ (Portál, 2007) Sal Severe - „Co dělat, aby se vaše děti správně chovaly“ (Portál, 2007)
Nenechte se svými dětmi zahnat do kouta!
Dr. Jeanette S. Brown, M.D. Profesorka porodnictví, gynekologie a reprodukční medicíny, University of California, San Francisco, USA Ředitelka Women's Continence Center, Mount Zion, USA Koordinátorka studie PRIDE
Trpíte inkontinencí? Pokuste se zhubnout! Příznivé účinky snížení nadváhy na naše zdraví jsou dnes všeobecně známy. V případě, že se naše váha přiblíží normálu, sníží se výrazně riziko kardiovaskulárních chorob i diabetu 2. typu. Již zhubnutí o „pouhých“ 5 kilogramů přispívá ke snížení našeho krevního tlaku a k úpravě krevního cukru a cholesterolu. Podle nových vědeckých výzkumů může ženám snížení váhy pomoci ještě s jedním velkým trápením - s inkontinencí. V USA byla provedena velmi podrobná studie pod názvem PRIDE, která zkoumala vliv snížení tělesné hmotnosti na frekvenci inkontinence u žen. Pracovalo se se dvěma skupinami. První byla vedena intenzivně ke zdravému hubnutí pomocí odborně nařízené diety, cvičení a individuálních pohovorů. Ženy z druhé skupiny měly také za úkol zhubnout, ale jejich vedení nebylo tak přísné. U všech žen se projevovaly příhody inkontinence minimálně 10x za týden. Ženy z obou skupin po šesti měsících zhubly. U žen z první skupiny, které průměrně zhubly o 7,5 kilogramu, výrazně ubylo inkontinenčních příhod (průměrně o 47%), u ostatních žen, které zhubly průměrně o 1,5 kilogramu, došlo ke snížení inkontinenčních příhod o 28%. Není třeba dodávat, že se všechny ženy, které zhubly, cítily lépe. Nejen proto, že snížily svou váhu, ale hlavně z důvodu, že jejich psychicky i zdravotně velmi náročná porucha ustoupila.
42
© Uzlíček 7/2009 www.uzlicek.cz
STARŠÍ DĚTI S OBLIBOU PROVOKUJÍ HÁDKAMI
Partnerem seriálu o hubnutí je:
Tento článek vám přinesl multimediální časopis
.cz Přestaňte utrácet za tištěné časopisy pro těhotné ženy a maminky s dětmi!
STÁHNĚTE SI JE VE FORMÁTU PDF čtěte a poslouchejte také v mobilu
ZDARMA!
Každý měsíc 80 stran odborných informací a zábavy pro těhotné ženy a rodiče ZDE... videa
soutěže
www.uzlicek.cz
MP3 pohádky
© Uzlíček
omalovánky
