DROGY A ST T M EXISTOVAT ST TNÕ PROTIDROGOV POLITIKA? Z znam z diskusnìho fûra. Liber lnì institut. Praha 13. kvïtna 1998

DROGY A ST¡T M¡ EXISTOVAT ST¡TNÕ PROTIDROGOV¡ POLITIKA? Z·znam z diskusnÌho fÛra Liber·lnÌ institut Praha 13. kvÏtna 1998

Praha

1998

DROGY A ST¡T

LIBER¡LNÕ INSTITUT a CENTRUM LIBER¡LNÕCH STUDIÕ dÏkujÌ

M¡ EXISTOVAT ST¡TNÕ PROTIDROGOV¡ POLITIKA?

NADACI FRIEDRICHA NAUMANNA a spoleËnostem

Z·znam z diskusnÌho fÛra

GIGA, s. r. o., systÈmov˝ integr·tor znaËkovÈ v˝poËetnÌ techniky

Liber·lnÌ institut

COCA-COLA AMATIL, s. r. o., Praha 13. kvÏtna 1998

BENEäOVSK› PIVOVAR, a. s., RESTAURANT MELODIE Sp·len· 45 za spolupr·ci p¯i po¯·d·nÌ diskusnÌch fÛr

CASUS DM

PRAHA 1998

J·n PavlÌk a Josef äÌma (eds.) Drogy a st·t. M· existovat st·tnÌ protidrogov· politika? Z·znam z diskusnÌho fÛra po¯·danÈho Liber·lnÌm institutem 13. kvÏtna 1998 Praha 1998 Vydal Liber·lnÌ institut a Centrum liber·lnÌch studiÌ ve spolupr·ci s CASUS DM, spol. s r. o.

Ji¯Ì Schwarz D·my a p·novÈ, vÌt·m v·s na dalöÌ diskusi po¯·danÈ Liber·lnÌm institutem, tentokr·te o problematice drog a vztahu st·tu k tomu fenomÈnu. VÌt·m zde z·roveÚ naöe panelisty: p·ny Doleûala, BÈma a Kom·rka. Nejprve bych ovöem r·d vyzval pana Michaela VolnÈho, aby p¯ednesl stanovisko Liber·lnÌho institutu k uvedenÈmu problÈmu, kterÈ je mimo jinÈ obsaûeno v naöem stejnojmennÈm let·Ëku, kter˝ je zde k dispozici. Tento dokument vznikl po mnoha diskusÌch, konzultacÌch, samoz¯ejmÏ takÈ po z·sazÌch mÈho cenzorskÈho pera. Michael Voln˝

Liber·lnÌ institut Sp·len· 51 110 Praha 1 Centrum liber·lnÌch studiÌ Sp·len· 51 110 Praha 1 CASUS DM, s. r. o. BÏlocerkevsk· 24 100 00 Praha 10 PoËet v˝tisk˘ 500 Copyright © 1998, Liber·lnÌ institut, Centrum liber·lnÌch studiÌ ISBN: 80-902270-8-2 Liber·lnÌ institut Centrum liber·lnÌch studiÌ CASUS DM

Praha 1998

DobrÈ odpoledne, dovolte mi, abych na ˙vod ocitoval jednoho v »ech·ch celkem m·lo zn·mÈho autora science-fiction, kter˝ kdysi napsal: ÑArrakis uËÌ filosofii noûe ñ u¯Ìzneö to, co nenÌ dokonËenÈ, a ¯ekneö: uû je to dokonËenÈ, protoûe to konËÌ zde.ì V tomto celkem univerz·lnÌm v˝roku vidÌm mimo jinÈ hezkou analogii s tÌm, jak dnes p¯istupujeme k drogovÈ problematice. Nikdo se totiû jiû dnes nezab˝v· faktickou spr·vnostÌ represÌvnÌch opat¯enÌ ñ tu jsme jaksi p¯evzali od p¯edchozÌch generacÌ ñ, ale pouze jejich praktick˝m prov·dÏnÌm, p¯ÌpadnÏ diskusÌm nad tÌm, jak moc p¯ÌsnÈ m· to kterÈ opat¯enÌ b˝t. Takov˝to p¯Ìstup, podle mÈho soudu, nem˘ûe dlouhodobÏ p¯inÈst dobrÈ v˝sledky a nap¯Ìklad ve Spojen˝ch st·tech americk˝ch se jiû nÏkterÈ negativnÌ d˘sledky protidrogovÈ v·lky zaËÌnajÌ pomalu projevovat. Pr·vÏ proto, ûe se domnÌv·me, ûe v nebliûöÌ dobÏ by mohl b˝t americk˝ styl protidrogovÈ politiky zavleËen i do »eskÈ republiky, jsme se v Liber·lnÌm institutu rozhodli, ûe uspo¯·d·me toto fÛrum. NenÌ to tedy tak, ûe bychom se zde kaûd˝ veËer vöichni sjÌûdÏli a byli tak jaksi p¯Ìmou z·jmovou skupinou za deregulaci drog, jak by se snad nÏkdo mohl domnÌvat. DneönÌ takzvan· protidrogov· v·lka nenÌ ˙plnou novinkou. Kdybychom byli moud¯ejöÌ, mohli bychom se pouËit ze slavnÈ americkÈ prohibice, kter· nejenomûe nesplnila sv˘j z·kladnÌ ˙kol, to jest nesnÌûila poËet konzument˘ alkoholu, ale p¯inesla i ¯adu dalöÌch negativnÌch n·sledk˘, jako byly zcela zbyteËnÈ otravy metanolem, kriminalizace sluön˝ch lidÌ a v neposlednÌ ¯adÏ dala prohibice vzniknout organizovanÈmu zloËinu a jeho napojenÌ na st·tnÌ apar·t, p¯edevöÌm pak policii. MyslÌm si, byù se mohu m˝lit, ûe stejnou genezi m˘ûeme oËek·vat i v p¯ÌpadÏ protidrogovÈ v·lky. Jiû dnes jsou kaûd˝m rokem na drogovÈ represe vyd·v·ny ËÌm d·l tÌm vÏtöÌ rozpoËtovÈ prost¯edky a p¯itom poËet uûivatel˘ drog roste, kles· jejich pr˘mÏrn˝ vÏk a roste i brutalita policist˘ a drogov˝ch mafiÌ. NejsilnÏjöÌm, a dle mÈho soudu jedin˝m opravdu relevantnÌm argumentem proti deregulaci drog, kter˝ zde bude dnes, jak p¯edpokl·d·m, zmÌnÏn vÌcekr·t, je tvrzenÌ, ûe jejich konzumenti zatÌûÌ zdravotnÌ systÈm. To je samoz¯ejmÏ ˙pln· pravda. Na druhÈ stranÏ je t¯eba si uvÏdomit, ûe stejn˝m zp˘sobem zatÏûujÌ zdravotnÌ systÈm i konzumenti alkoholu, lidÈ, kte¯Ì jezdÌ autem, p¯Ìliö intenzivnÏ sportujÌ, p¯ejÌdajÌ se, o ku¯·cÌch radöi ani nemluvÏ. Je p¯ekvapivÈ, ûe toto v˘bec nikomu nevadÌ. Proto se domnÌv·m, neboù mi to p¯ijde logickÈ, ûe mnohem lepöÌ neû zakazovat lidem sebedestrukci by bylo rekonstruovat zdravotnÌ systÈm. Na dneönÌ odpoledne jsme pozvali t¯i lidi, kte¯Ì majÌ k drog·m odliön˝ p¯Ìstup, ale spojuje je to, ûe se nebojÌ ve¯ejnÏ kritizovat tu drogovou politiku, kterÈ byla vËera d·na zelen· v naöÌ poslaneckÈ snÏmovnÏ. JeötÏ neû p¯ed·m slovo dneönÌmu prvnÌmu mluv3

ËÌmu, tak mi dovolte, abych podÏkoval lidem, dÌky kter˝m se mohlo toto fÛrum v˘bec uskuteËnit, a to zejmÈna Danovi äùastnÈmu, kter˝ jej celÈ vymyslel a zorganizoval, a potom p·n˘m Schwarzovi a äevËÌkovi, kte¯Ì jako jedni z m·la v˝znaËn˝ch Ëesk˝ch liber·l˘ ch·pou, ûe z debaty o svobodÏ nelze umÏle a ˙ËelovÏ vy¯azovat urËit· tÈmata. DÏkuji i v·m, ûe jste p¯iöli i v tomto hezkÈm poËasÌ a douf·m, ûe zde dnes budeme svÏdky zajÌmavÈ v˝mÏny n·zor˘. Ji¯Ì Schwarz Neû d·m slovo panu Ji¯Ìmu X. Doleûalovi, tak si v·m dovolÌm zd˘vodnit, proË jsme pozvali pr·vÏ Pavla BÈma, Martina Kom·rka a Ji¯Ìho X. Doleûala. ProË jsme nepozvali nÏkoho, kdo je zn·m sv˝m odporem v˘bec k diskusi, zdali deregulovat drogy nebo ne. NÏkoho, kdo na tento problÈm m· naprosto odliön˝ n·zor. Je to proto, ûe ñ slovy pana Ji¯Ìho Kinkora ñ povaûujeme takov˝ n·zor za iracion·lnÌ, protoûe se dot˝k· samotnÈ podstaty mise Liber·lnÌho institutu: chr·nit a rozvÌjet svobodu individua. Ti, kte¯Ì hovo¯Ì o pot¯ebÏ jeötÏ tuûöÌ st·tnÌ regulace, ˙toËÌ na svobodu jednotlivce. Naöe t¯i panelisty povaûujeme za reprezentanty dostateËnÏ öirokÈho spektra racion·lnÌch n·zor˘ na problÈm drog ve spoleËnosti. TÌmto dovolte, abych jeötÏ jednou p¯ivÌtal pana Ji¯Ìho X. Doleûala, v˝znamnÈho publicistu, autora knihy Marihuana, pana Martina Kom·rka, z·stupce öÈfredaktora MladÈ fronty Dnes a pana dr. BÈma, ¯editele sekretari·tu MeziresortnÌ protidrogovÈ komise, kte¯Ì v·s sezn·mÌ, v po¯adÌ, jak byli p¯edstaveni, se sv˝mi n·zory. Ji¯Ì X. Doleûal DÏkuji za udÏlenÈ slovo a takÈ za to, ûe jste toto setk·nÌ zorganizovali, protoûe jste si stejnÏ jako j· vÏdomi toho, ûe drogy se velmi brzy stanou z·minkou pro potlaËov·nÌ nonkonformnÌch institucÌ, jÌû jste reprezentanty. P¯ed¯eËnÌk ¯Ìkal, ûe se kaûd˝ veËer nesjÌûdÌ. J· ano. Respektive kaûd˝ veËer, kdy na to m·m Ëas. ÿÌk·m to jenom proto, abych nemohl b˝t pozdÏji obvinÏn z podjatosti z titulu, ûe jsem s·m feù·k. Ano, jsem. To nic nemÏnÌ na skuteËnosti, ûe mohu uk·zat mnohÈ p¯Ìklady ze zahraniËÌ a z osobnÌ zkuöenosti, ûe protidrogov· politika st·tu represÌvnÌho typu je zlo. Jest zhoubou pro spoustu lidÌ, pro penÏûenky jeötÏ vÏtöÌho poËtu lidÌ a ve svÈ podstatÏ i pro celou z·padnÌ demokracii. ProË? Protoûe n·r˘st konzumace psychotropnÌch l·tek je zcela z·konit˝m d˘sledkem prohlubujÌcÌho se odcizenÌ a jistÈ atomizace ûitÌ v naöÌ spoleËnosti. »·st populace je p¯Ìliö citliv· na to p¯ÌöernÈ odcizenÌ v lidskÈm svÏtÏ, aby mohla b˝t st¯Ìzliv·. DalöÌ Ë·st populace, kter· nenÌ dostateËnÏ v˝konn·, aby umÏla pracovat u McDonalda, zase nenalÈz· û·dn· legitimnÌ p˘sobiötÏ v naöem svÏtÏ. Takûe je pro nÏ tÏûkÈ b˝t st¯ÌzlivÌ cel˝ ûivot. Tato situace se bude zhoröovat. LidÌ, kte¯Ì berou drogy, bude p¯ib˝vat. Bez ohledu na jakÈkoli z·sahy vl·d. Prakticky nem˘ûe nikdo nic dÏlat. Pokud ovöem budou vl·dy zemÌ naöeho okruhu trvat na v·lce s drogami, dojdeme d¯Ìve nebo pozdÏji, bohuûel spÌöe d¯Ìve, k v˝raznÈmu omezenÌ svobody jedince, a to nejen svobody nakl·d·nÌ s vlastnÌm mozkem. D¯Ìve nebo pozdÏji v·lka s drogami povede k omezenÌ svobody pohybu, svobody öÌ¯enÌ a zÌsk·v·nÌ informacÌ a dalöÌch dnes zd·nlivÏ z·kladnÌch svobod. Takûe tolik k souËasnÈ drogovÈ politice vl·d. 4

Co se t˝Ëe drog samotn˝ch, syntetickÈ a polosyntetickÈ drogy jsou natolik ˙ËinnÈ a lidÈ jsou na nÏ natolik nep¯ipravenÌ, ûe se domnÌv·m, ûe by vl·dy mÏly mÌt cosi jako drogovou a protidrogovou politiku. Ta politika by vöak mÏla spoËÌvat p¯edevöÌm ve Ëty¯ech oblastech. PrvnÌ a naprosto baz·lnÌ je legalizace p¯ÌrodnÌch drog. Konzumace p¯ÌrodnÌch drog je sluËiteln· se ûivotem. Byù ten ûivot samoz¯ejmÏ probÌh· jinak neû ûivot pracovnÌka standardnÌho koncernu. Za druhÈ jde o v˝raznÈ snÌûenÌ prahu metadonovÈ substituce pro pacienty z·vislÈ na tvrd˝ch drog·ch. SnÌûenÌ prahu tÈto substituce aû do ˙rovnÏ obvodnÌch lÈka¯˘ podobn˝m mechanismem, jako si dnes sta¯enky chodÌ pro tvrdou drogu xxx. Za t¯etÌ je to aktivizace policie k vytlaËenÌ pouliËnÌho prodeje drog z vÏtöiny plochy mÏst a vymezenÌ okrsk˘, kterÈ budou k tÈto nekalÈ Ëinnosti vyuûÌv·ny. A Ëtvrt˝ bod, nejd˘leûitÏjöÌ, je zaloûenÌ drogovÈ v˝chovy. PodobnÏ jako se na z·kladnÌ ökole nÏkdy v p·tÈ t¯ÌdÏ uËÌ dÏti o existenci AIDS a o existenci dopravnÌch nehod, mÏly by se zhruba ve stejnÈm vÏku uËit o tom, jak ûÌt ve svÏtÏ, kde jsou a kde budou dostupnÈ drogy. Martin Kom·rek DÏkuji za pozv·nÌ, i kdyû j· do tÈto spoleËnosti troöinku nezapad·m ñ myslÌm do spoleËnosti ostatnÌch ¯eËnÌk˘, ponÏvadû j· na rozdÌl od nich, pro neû jsou drogy prakticky dennÌm chlebem, o drog·ch skoro nic nevÌm. To, co v·m budu ¯Ìkat, m˘ûe p˘sobit ploöe, protoûe je to opravdu Ëir· ideologie a Ë·st toho uû jsme slyöeli. J· jsem naprosto p¯esvÏdËen o tom ñ a budu se snaûit doloûit proË ñ, ûe st·t nem· sebemenöÌ pr·vo omezovat ËlovÏka v tom, co jÌ, ûe z·kon, kter˝ toto zakazuje, prostÏ nenÌ korektnÌ. VÏtöina zastoupen· poslanci parlamentu v modernÌ demokratickÈ spoleËnosti m˘ûe schv·lit jak˝koli z·kon, jak se vËera stalo, ale jak·si intuice n·m ¯Ìk·, ûe nÏkterÈ, vÏtöinou schv·lenÈ z·kony, nejsou spr·vnÈ, p¯estoûe jsou schv·lenÈ demokratickou procedurou. Lze si p¯edstavit z·kon komunisticky korektnÌ, z·kon zakazujÌcÌ publikovat nÏjakÈ knihy nebo vöechny knihy. P¯irozen· intuice n·m ¯Ìk·, ûe takov˝ z·kon nenÌ korektnÌ, aËkoli ho schv·lila vÏtöina, aËkoliv byl podeps·n prezidentem. Chci ¯Ìci, ûe modernÌ demokratick· spoleËnost, kter· t¯eba vyzn·v· naoko liber·lnÌ principy, m˘ûe schv·lit i z·kony, kterÈ jsou proti nÏËemu, nazvÏme to intuitivnÌ ch·p·nÌ svobody, nazvÏme to boûÌm ¯·dem, nazvÏme to p¯Ìrodou ñ jak kdo chce. Do toho bych nechtÏl zasahovat. Podle mÈho n·zoru z·kon zakazujÌcÌ lidem nÏco jÌst pat¯Ì k tÏmto z·kon˘m, protoûe zasahuje do jejich zcela priv·tnÌ sfÈry ñ omezuje jejich osobnÌ svobodu, manipuluje s jejich ûivotem. J· m˘ûu b˝t hlasatelem toho, ûe drogy jsou straönÈ svinstvo, ale to je myölenka, kterou nemohu chtÌt pov˝öit na z·kon. StejnÏ tak m˘ûu b˝t hlasatelem toho, ûe monogamie v manûelstvÌ je ökodliv·. Najdu si proto straölivou spoustu d˘kaz˘ ve zniËen˝ch ûivotech spousty lidÌ okolo, ale zase to nemohu chtÌt povyöovat na z·kon. Je to klasick˝ p¯Ìklad situace, kdy v˘le vÏtöiny jest zv˘lÌ ñ lidem je vnucov·no z·konem nÏco, co z·konem vnucov·no b˝t nesmÌ, je p¯ekroËena hranice, kterou demokratiËtÌ z·konod·rci, pokud jsou demokratick˝mi z·konod·rci, p¯ekroËit nesmÌ. PodobnÏ jak zmiÚoval pan kolega na ˙vod, p¯em˝ölÌm o tom a musÌm se vyrovn·vat s touto vÏcÌ. Vûdyù na tom, ûe je nutno bojovat proti drog·m, se shodnou naprosto vöichni. Jde jenom o mÌru. NÏkte¯Ì by povolili mÏkkÈ drogy, jako t¯eba kolega Doleûal, a nahrazovali by tvrdÈ drogy metadonem, druzÌ (jako mnozÌ lidovci) zakazujÌ vöechny drogy a chtÏjÌ za to zavÌrat. A kdyû j· do5

ch·zÌm k tomu, ûe p¯ece nenÌ sebemenöÌ d˘vod jakÈkoliv drogy zakazovat, protoûe je priv·tnÌ vÏc, jestli j· si chci, protoûe rizika zn·m, svÈ zdravÌ zniËit, jestli chci, ¯eknÏme tu kariÈru u koncernu, o kterÈ mluvil kolega, vymÏnit za riskantnÏjöÌ kariÈru, moûn· p¯ÌjemnÏjöÌ a pro mne p¯ÌnosnÏjöÌ kariÈru poûivaËe drog a chci zamÏnit nÏjakou jistotu za barevnÈ obrazy, je to moje vÏc. Kdyû o tomto p¯em˝ölÌm ñ a ideologicky a logicky mi to naprosto sedÌ ñ, tak si p¯ipad·m jako bl·zen, protoûe to vypad·, jako by se o tom nemÏlo ani mluvit. Moûn· od 1. ledna je to takÈ zak·z·no. J· nevÌm. Z logickÈho hlediska mÏ nic nep¯esvÏdËuje o tom, ûe z podstaty ËlovÏka, z podstaty svÏta vypl˝v· nÏjak˝ z·kaz drog. ée si takov˝ z·kaz smÌme uloûit. J· si m˘ûu uloûit takov˝ Ñtrestì, protoûe m·m dÏti, m·m je r·d, chci se o nÏ starat a ob·v·m se, ûe kdybych se stal p¯Ìliö z·visl˝ na drog·ch, tak bych to nedok·zal. To je ˙plnÏ stejnÈ, jako kdyû obÏtuji nÏco pro nÏco jinÈho ve svÈm soukromÈm ûivotÏ. Je to rozhodnutÌ, do kterÈho mi nem· û·dn˝ st·t absolutnÏ co mluvit. Pt·m se, odkud v˘bec tahle protidrogov· politika mohla vzniknout? Nejsem, narozdÌl od naöich politik˘, p¯Ìznivcem konspiraËnÌho vidÏnÌ svÏta, ale dovedu si p¯edstavit, ûe nÏkde v Pentagonu existuje studie ze öedes·t˝ch let, kdy se boj proti drog·m p¯itvrdil, kter· ¯Ìk·, ûe drogy ñ a Ji¯Ì na to nar·ûel ñ, jsou schopnÈ zniËit civilizaci zaloûenou na v˝konu a ¯eknÏme na kariÈ¯e, na angaûov·nÌ se ve svÈ pr·ci, na tom, ûe vyd·me svou energii ve prospÏch nÏjakÈ spoleËnosti. NemyslÌm teÔ spoleËnosti ve smyslu society, ale company, tj. ûe budeme souË·stÌ nÏjakÈho koncernu. NevÌm. Moûn· je to nÏjak· setrvaËnost, ale z dlouhodobÈho hlediska se nemohu zbavit dojmu, ûe û·dn˝ z·kaz tento problÈm nevy¯eöÌ. LidÈ jsou konfrontov·ni ve svÈm ûivotÏ s nejr˘znÏjöÌmi extatick˝mi skuteËnostmi, aù uû je to n·boûenstvÌ, st·tem povolenÈ drogy (jako je alkohol), je to koneckonc˘ i l·ska a takÈ drogy jsou jakousi extatickou zkuöenostÌ, kterou jedinec m˘ûe a nemusÌ proûÌt. NenÌ to prostÏ û·dn˝ speci·lnÌ p¯Ìpad. Ti, kdo tuto problematiku znajÌ a sedÌ tu, mi budou oponovat tÌm, ûe opravdu je tady x tisÌc zma¯en˝ch ûivot˘. Lze se podÌvat na filmy, kde vidÌme straölivÈ p¯Ìpady narkoman˘. Ale zase platÌ n·sledujÌcÌ: Kdyby se nÏkdo natolik zab˝val poûivaËi uzenÈho b˘Ëku a nat·Ëel jejich straölivÈ konce v nemocnicÌch a po¯·d to pouötÏl do televizÌ a do ökolÖ (Mimochodem moje b˝val· ûena je uËitelka. Protidrogov· v˝chova uû existuje a je naprosto straön·.) To se do n·s tyto obrazy hustÌ od poË·tku, ale mÈnÏ se uû hustÌ obrazy takov˝ch pomÏrnÏ öùastn˝ch narkoman˘ jako Timothy Leary nebo Beatles, Rolling Stones nebo Nick Cave. JistÏ jich bude mnohem vÌce. I j· jsem novin·¯ a vÌm, ûe mÈdia k tomu p¯ispÌvajÌ. Vytv·¯Ìme si tady jakousi hydru, kter· ve skuteËnosti û·dnou hydrou nenÌ. ProstÏ drogy jsou potraviny, asi by mÏly b˝t nÏjak˝m zp˘sobem zdanÏnÈ, aby i st·t z toho nÏco mÏl, jako dnes m· z cigaret a z alkoholu. Mohly by b˝t zdanÏny t¯eba i vÌce. Kdyby byl jejich prodej naprosto leg·lnÌ, coû si dovedu p¯edstavit, tak by asi v tÏch koncernech fungovala nÏjak· spoleËensk· cenzura, jako funguje v Americe, co se t˝Ëe nÏjakÈho ohmat·v·nÌ nebo nad·v·nÌ si do Ëernoch˘. Ta by oddÏlila ty lidi, kte¯Ì chtÏjÌ kariÈru, od tÏch, kte¯Ì chtÏjÌ proûÌt ûivot v om·menÌ. Nic by se nestalo. Moûn· by mÌrnÏ klesla v˝konnost nÏkter˝ch ekonomik, coû se net˝k· tÈ ËeskÈ, tam uû snad ani nic takovÈho p¯ijÌt nem˘ûe. J· myslÌm, ûe z logickÈho hlediska je tento n·zor nevyvratiteln˝. PevnÏ douf·m, ûe aû budu hodnÏ star˝, doûiji se dokonce toho, ûe jej uzn· za sv˘j i vÏtöina obyvatelstva vyspÏlÈho svÏta. 6

Michael Voln˝ Kdyby se po legalizaci drogy objevily v n·rodnÌm ˙ËetnictvÌ, tak v·m n·rodnÌ produkt dokonce jeötÏ vzroste. Pavel BÈm Svat· pravda. PokusÌm se v pÏti, maxim·lnÏ deseti minut·ch obs·hnout kus tÈmatu, kterÈ se jmenuje Ñdrogyì, moûn· Ñprotidrogov· politikaì, a takÈ se samoz¯ejmÏ zmÌnÌm o tom, co st·t m· nebo nem· dÏlat proto, aby drogy byly nebo nebyly. ÑDrogy jsou ˙st¯ednÌm planet·rnÌm problÈmem konce tisÌciletÌ, kter˝ p¯esahuje geografickÈ hranice jednotliv˝ch st·t˘, geopolitick· uskupenÌ region˘ i svÏtadÌl˘.ì PrvnÌ naöe protidrogov· koncepce z roku 1993 pouûÌv· p¯esnÏ tuto formulaci. Ta poslednÌ, kter· byla schv·lena asi p¯ed dvÏma mÏsÌci, ¯Ìk·: ÑDrogy jsou z·vaûn˝m spoleËensk˝m problÈmem na konci naöeho tisÌciletÌ.ì Co byste ¯ekli tomuto? ÑDrogy jsou archetyp·lnÌm obrazem strachu v n·s z nÏËeho novÈho, z nÏËeho, co nezn·me, nad ËÌm a pomocÌ Ëeho ztr·cÌme kontrolu nad sebou sam˝mi.ì Co tomu ¯Ìk·te? ÑArchetyp·lnÌ obraz strachu v n·s z nÏËeho novÈhoì nebo ÑDroga je pro mnÏ vöÌm, s nÌ vst·v·m, usÌn·m, spÌmì ñ a nÏkdo by moûn· dokonce ¯ekl ñ ÑsouloûÌmì. Drogy asi jsou skuteËnÏ mezin·rodnÌ problÈm a ukazuje se, ûe skuteËnÏ p¯esahujÌ hranice jednotliv˝ch st·t˘, geografick˝ch uskupenÌ a svÏtadÌl˘. Drogy jsou, myslÌm, typick˝m p¯Ìkladem problÈmu, kter˝ je straönÏ obtÌûnÈ ¯eöit v kontextu jednoho st·tu nebo dokonce st·teËku uprost¯ed jednoho pomÏrnÏ malÈho, i kdyû t¯eba vyspÏlÈho svÏtadÌlu. Ukazuje se, ûe kdybychom se pokusili analyzovat vztah droga-st·t, jeden konkrÈtnÌ st·t, tak se vûdy dopustÌme zcela fat·lnÌho zjednoduöenÌ, kterÈ asi nikdy nepovede k nÏjakÈmu smysluplnÈmu z·vÏru, na jehoû konci by mohl b˝t pl·n, jak se s drogou vypo¯·dat. ProstÏ proto, ûe drogy jsou mezin·rodnÌm problÈmem. J· se p¯esto pokusÌm takovÈ zjednoduöenÌ udÏlat a dopouötÌm se jej vÏdomÏ. Tak mi to odpusùte. PoloûÌm si nÏkolik takov˝ch rÈtorick˝ch ot·zek, co se vlastnÏ oËek·v· od st·tu, co bude dÏlat proti drog·m, co oËek·v· lid, co oËek·vajÌ staröÌ obËanÈ v d˘chodovÈm vÏku, co oËek·v· dospÌvajÌcÌ ml·deû, co oËek·vajÌ matky jeden·cti-, dvan·cti-, pop¯ÌpadÏ patn·ctilet˝ch teenager˘. Napad· mÏ druh· ot·zka. Nikoliv co se oËek·v·, ale co fakticky m˘ûe st·t udÏlat? To je nÏco ˙plnÏ jinÈho. S tou ot·zkou souvisÌ jin·. M˘ûe st·t vy¯eöit drogov˝ problÈm? J· odpovÌm: ano. Do jistÈ mÌry ano, za p¯edpokladu t¯Ì faktor˘. Za prvÈ: v p¯ÌpadÏ, a dovolÌm si toto tvrzenÌ, ûe se jedn· o chudou rozvojovou zemi s nikoli prosperujÌcÌ ekonomikou. Za druhÈ: za p¯edpokladu velmi tuhÈho, ¯ekl bych aû totalitnÌho policejnÌho reûimu. Za t¯etÌ: za p¯edpokladu, ûe existuje jin˝ chlÈb a jinÈ hry. Jin˝mi slovy, ûe existuje jin· leg·lnÌ droga. Za tÏchto p¯edpoklad˘ lze asi s ˙spÏchem oËek·vat, ûe st·t m˘ûe vy¯eöit tzv. drogov˝ problÈm. Pakliûe jeden z tÏch p¯edpoklad˘ nenÌ splnÏn, nap¯Ìklad nejedn·-li se o velmi chudou rozvojovou zemi, pop¯ÌpadÏ nejedn·-li se o totalitnÌ zemi, totalitnÌ st·t s p¯Ìsn˝m policejnÌm reûimem, pop¯ÌpadÏ pakliûe nejsou k dispozici jinÈ leg·lnÌ poûivatiny, nebo pop¯ÌpadÏ techniky a metody, kterÈ dovolÌ vstoupit do jinÈho stavu, neû 7

kter˝ obvykle naz˝v·me norm·lnÌ ñ m˘ûeme jej naz˝vat zmÏnÏn˝m stavem vÏdomÌ, tvrdÌm, ûe nenÌ moûnÈ vy¯eöit drogov˝ problÈm. Protoûe »esk· republika samoz¯ejmÏ nesplÚuje p¯inejmenöÌm dva, ¯ekl bych i vöechny t¯i z tÏch zmÌnÏn˝ch p¯edpoklad˘, tak si dovolÌm tvrdit, a moûn· to bude znÌt p¯Ìliö pesimisticky, ûe n·ö st·t nem˘ûe vy¯eöit drogov˝ problÈm. Pouze jej m˘ûe dostat pod jakousi kontrolu. DalöÌ ot·zka pro mnÏ znÌ, co m˘ûe uËinit »esk· republika na protidrogovÈm poli. MyslÌm si, ûe existuje jist· shoda mezi hodnÏ liber·lnÌmi ideologiemi a p¯Ìstupy a mezi tÏmi, kterÈ minimalizujÌ roli st·tu ve vöech moûn˝ch oblastech kon·nÌ lidskÈho, taktÈû protidrogovÈho, a mezi tÏmi ideologiemi, kterÈ naopak podporujÌ siln˝ st·t, kter˝ se rozhoduje za obËana, st·t, kter˝ vÌ nejlÈpe, co je pro obËana dobrÈ. Ta shoda je v tom, ûe st·t m· povinnost chr·nit obËana p¯ed tÌm, co nÏkdo oznaËuje jako zhoubnÈ vlivy, nÏkdo jako negativnÌ vlivy a nÏkdo jin˝ jako nabÌdku alespoÚ tÏch neleg·lnÌch drog. J· zacituji z dnes platnÈ koncepce resp. programu protidrogovÈ politiky, kter˝ ¯Ìk·, ûe Ñ˙st¯ednÌm motivem protidrogovÈ politiky vl·dy »R je ochrana obËana p¯ed negativnÌm vlivem drogì, zatÌmco liber·lnÏjöÌ p¯Ìstupy budou ¯Ìkat, ûe d˘leûitÏjöÌ je Ñpodpora obËanova individu·lnÌho rozhodnutÌ pro ûivot bez drogì. Jin˝mi slovy jde o p¯ijetÌ takov˝ch strategiÌ, kterÈ zabr·nÌ a znemoûnÌ, aby v˘bec nÏkdo drogu bral nebo aby ji aspoÚ poûÌval viditelnÏ, aby to mohlo b˝t ve¯ejnÏ komentov·no. MyslÌm si (a s·m sebe za¯azuji do takovÈ kategorie liber·lnÏji sm˝ölejÌcÌch lidÌ, kdy pro mne platÌ urËitÈ meze role st·tu), ûe st·t je tuze öpatn˝m vlastnÌkem, tuze öpatn˝m spr·vcem ve¯ejn˝ch statk˘, ûe st·t öpatnÏ p¯erozdÏluje finanËnÌ prost¯edky a jinÈ statky a ûe tam, kde je moûnÈ p¯erozdÏlov·nÌ p¯edejÌt, tak tam je naöÌ povinnostÌ to udÏlat. Na druhÈ stranÏ jsem si vÏdom vöech n·nos˘ tÏch r˘zn˝ch podob a r˘zn˝ch tv·¯Ì protidrogovÈ politiky nebo p¯Ìstup˘ k drog·m. NÏkterÈ z tÏch podob mohou b˝t definov·ny m˝mi ˙vodnÌmi tezemi, viz obraz naöeho strachuÖ Samoz¯ejmÏ jsem si vÏdom, ûe je obtÌûnÈ p¯ijmout tezi, ûe s drogami se ned· dÏlat nic a asi by bylo öpatnÈ, kdybych nÏco takovÈho ¯ekl. To, o Ëem j· jsem p¯esvÏdËen, je, ûe st·t bez ohledu na to, co tady bylo ¯eËeno o moûn˝ch zcela z·sadnÏ odliön˝ch p¯Ìstupech k ¯eöenÌ drogovÈho problÈmu, nap¯. o ¯eöenÌ drogovÈ kriminality tÌm, ûe zlegalizujeme drogy, musÌ hr·t jistou ˙lohu, a ûe drogy zlegalizovat nelze. A ûe pravdÏpodobnÏ i kdyby to bylo moûnÈ, tak by to nep¯ineslo z mnoha d˘vod˘ oËek·van˝ efekt. Jeden z tÏch d˘vod˘ je, ûe vlastnÏ celou ¯adu drog leg·lnÌch alespoÚ v »ech·ch m·me. MyslÌm si, ûe m˘ûeme dohlÈdnout na konec Ëi zaË·tek tÈ cesty, kterou vlastnÏ leg·lnÌ drogy p¯in·öejÌ. Uû ten pouh˝ a zjednoduöen˝ fakt srovn·nÌ nap¯. poËtu ˙mrtÌ zp˘sobenÈho leg·lnÌmi Ëi neleg·lnÌmi drogami v »eskÈ republice: Za rok 1996 je to 26 p¯edËasn˝ch ˙mrtÌ na n·sledky uûÌv·nÌ toluenu, heroinu, pervitinu, nÏkolik tisÌc na n·sledky konzumace dlouhodobÈ Ëi kr·tkodobÈ s n·sledn˝mi t¯eba dopravnÌmi nehodami, nÏkolik tisÌc ˙mrtÌ na n·sledky uûÌv·nÌ alkoholu, 26 tisÌc na n·sledky dlouhodobÈho kou¯enÌ. Leg·lnÌ drogy tady p¯in·öejÌ samoz¯ejmÏ cosi, co ñ mÏ¯eno z pohledu st·tu, st·tnÌ pokladny a samoz¯ejmÏ daÚovÈho poplatnÌka ñ, stojÌ spousty penÏz. Jedn· se ale st·le pouze o öpiËku ledovce, protoûe to jsou ti, kte¯Ì zem¯ou, a nepoËÌt·me ty, kte¯Ì jsou nemocnÌ, kte¯Ì se lÈËÌ, kter˝m se operujÌ karcinomy, aù uû se jedn· o prezidenty, nebo o naöe romskÈ spoluobËany. Na tom v podstatÏ nez·leûÌ. J· s·m nejsem p¯esvÏdËen, ûe by legalizace 8

drog ¯eöila tento problÈm, nehledÏ na to, ûe jsem p¯esvÏdËen o tom, ûe z mezin·rodnÌho aspektu toho problÈmu by to bylo nutnÈ legalizaci udÏlat nejenom v celÈ EvropÏ, ale pravdÏpodobnÏ na celÈm svÏtÏ. MyslÌm si, ûe existuje ¯eöenÌ, kterÈ m˘ûeme pozorovat v nejr˘znÏjöÌch protidrogov˝ch p¯Ìstupech v ostatnÌch evropsk˝ch zemÌch. T¯eba jak to vypadalo v roce 1997. Zcela jednoznaËnÏ uvidÌme, ûe i zemÏ, kterÈ byly doned·vna velice represivnÌ jako nap¯. Lucembursko, Belgie, Francie, dnes odstupujÌ a odkl·nÏjÌ se od pro-represivnÏ orientovanÈho p¯Ìstupu ke konzument˘m a uûivatel˘m. Naopak i hodnÏ liber·lnÌ zemÏ, jak˝mi jsou nap¯. Holandsko nebo äv˝carsko, dnes ¯ÌkajÌ, ûe proti distributor˘m, v˝robc˘m, obchodnÌk˘m, paöer·k˘m se musÌ postupovat tvrdÏji, neû je tomu v souËasnÈ dobÏ. Takûe se vytv·¯ejÌ takovÈ n˘ûky. HodnÏ tvrd˝ p¯Ìstup proti obchodu a distribuci ñ a mÏkk˝ nebo liber·lnÌ a spÌöe pragmatick˝ a racion·lnÌ p¯Ìstup v˘Ëi konzument˘m. Evropa v souËasnÈ dobÏ ¯Ìk·: ÑKriminalizovat a trestat uûÌv·nÌ drog je nesmysl.ì Moûn· ûe Evropa, i kdyû nezast·v· tak liber·lnÌ koncepty, o kter˝ch tady mluvil Martin Kom·rek p¯ed chvÌlÌ, si asi uvÏdomuje, ûe jin˝ p¯Ìstup nep¯inese pat¯iËn˝ efekt a ûe je vlastnÏ hroznÏ pokryteckÈ ¯Ìci, ûe ty drogy ne, ale ten vep¯ov˝ b˘Ëek ano. On totiû ten vep¯ov˝ b˘Ëek, abych nav·zal na mÈho p¯ed¯eËnÌka, pokud p¯ivodÌ ûluËnÌkovou koliku, p¯iv·dÌ ËlovÏka do moûn· daleko vÏtöÌch bolestÌ, neû do jak˝ch jej m˘ûe p¯ivÈst abstinenËnÌ stav nebo abstinenËnÌ p¯Ìznaky p¯i z·vislosti na heroinu. Samoz¯ejmÏ kvituji se zklam·nÌm vËerejöÌ rozhodnutÌ poslaneckÈ snÏmovny. Navzdory tomu, ûe jsem p˘vodnÏ o z·konÏ nechtÏl mluvit, zmÌnÌm se o nÏm. Jsem p¯esvÏdËen, ûe je to p¯esnÏ cesta opaËn˝m smÏrem, neû kter˝m se vyd·v· Evropa, a ûe toho budeme pravdÏpodobnÏ ho¯ce litovat. A nejen litovat, ale bude n·s to st·t spoustu penÏz. Bude n·s to st·t spoustu penÏz proto, ûe samoz¯ejmÏ je to pokus jak zÌskat kontrolu nad rozsahem drogovÈ scÈny. Ale p˘vodnÌ p¯Ìstup, kde vedle tvrdÈ represe v˘Ëi distributor˘m a dealer˘m musÌ existovat i r˘znÈ zp˘soby podpory obËana pro ûivot bez drog, tedy, to co jsem zmÌnil jako ˙st¯ednÌ motiv platnÈ protidrogovÈ politiky tohoto st·tu, se vlastnÏ vËerejöÌm rozhodnutÌm do jistÈ mÌry mÏnÌ. Asi bych mÏl dodat, ûe takÈ obËan˘m musÌ b˝t poskytnuta nikoliv jenom ochrana p¯ed nabÌdkou neleg·lnÌch drog a poznatky k tomu, aby se rozhodl drog·m ¯Ìci to sladkÈ ne, ale takÈ to, aby v p¯ÌpadÏ pot¯eby mÏli k dispozici poradenskou a lÈËebnou pomoc. O drog·ch platÌ, ûe se nemusÌ nebo dokonce nem˘ûe jednat o standardnÌ pomoc tak, jak ji zn·me z ostatnÌch oblastÌ zdravotnÌ pÈËe. MusÌ se jednat o pomÏrnÏ zvl·ötnÌ pomoc, velmi Ëasto anonymnÌ pomoc, velmi Ëasto tzv. nÌzkoprahovou pomoc, kter· je vlastnÏ nabÌzena a vytv·¯ena na z·kladÏ d˘vÏry, kter· se vytv·¯Ì mezi d˘vÏ¯ujÌcÌm uûivatelem a konzumentem drog a zdravotnÌm nebo soci·lnÌm za¯ÌzenÌm. NepochybnÏ v tÈto t¯etÌ oblasti vËera schv·len˝ z·kon p¯inese nejvÌce nechtÏn˝ch, negativnÌch d˘sledk˘. Bohuûel se to dozvÌme aû s odstupem Ëasu, s odstupem let, a pravdÏpodobnÏ bohuûel v okamûiku, kdy se to dozvÌme, budeme pouze a jenom plakat nad sp·chan˝m Ëinem a obtÌûnÏ se budeme vracet na zaË·tek ke vËerejöÌmu dni, kdy jsme mohli daleko rozumnÏji rozhodnout a ¯Ìci ne. Protoûe vÌm, ûe v·s zas tak nezajÌm· obsah platnÈ protidrogovÈ strategie, ûe spÌöe asi Ëek·te na diskusi, nebudu uû d·l zdrûovat a uzav¯u tÌm, ûe siln˝ st·t je ve vztahu k souËasnÈmu mezin·rodnÌmu v˝voji drogovÈ scÈny pro »eskou republiku zcela nepochybnÏ imperativem v oblasti dealerstvÌ, distribuce a v˝roby drog. A naopak ñ siln˝ st·t by nemÏl b˝t na stranÏ preventivnÏ lÈ9

ËebnÈ, protoûe tam se jedn· o individu·lnÌ rozhodov·nÌ obËan˘. Tam se to p¯ece vÌce t˝k· rodiny neû mocnÈho a silnÈho st·tu, kter˝ p¯ich·zÌ a rozhoduje se za n·s. Takûe nechci ¯Ìci slab˝ st·t, ale st·t, kter˝ na sebe nep¯ebÌr· odpovÏdnost za rozhodnutÌ obËana a odpovÏdnost ñ a to prim·rnÌ odpovÏdnost ñ rodiny. Ji¯Ì Schwarz DÏkuji panu BÈmovi a dovolÌm si p¯ejÌt k diskusi. LubomÌr Sedl·k Pane BÈme, tady je jeden v·ûn˝ problÈm. Vy jste ¯ekl velkou ¯adu zajÌmav˝ch vÏcÌ a ne poprvÈ, ale proboha, co znamen· ta formulace, ûe »esk· republika jde proti EvropÏ v dobÏ, kdy zrovna ve VaröavÏ byla koncem dubna velik· akce po¯·dan· Bruselem a kde reprezentantka EvropskÈ unie kategoricky ¯ekla: ÑP·novÈ a d·my, vy se nedostanete do EvropskÈ unie, jestliûe okamûitÏ nep¯itvrdÌte legislativu a jestliûe neudÏl·te z·sadnÌ zmÏny na kontrole hranic.ì Tady to m·te nap¯Ìklad ve Financial Times z 1. kvÏtna, takûe nevÌm, z Ëeho jste vych·zel. MÏl jste moûn· na mysli, ûe se prostÏ citlivÏji p¯istupuje k nÏkter˝m tÏm kriminalizaËnÌm aspekt˘m a ûe se vÌce db· na v˝chovu a tak d·le. Mimochodem v b¯eznu byl velik˝ Ël·nek p¯es celou stranu, ûe v EvropskÈ unii nebude û·dn· liberalizace drog, takûe n·s tam nechtÏjÌ, jestli v tom nÏco neudÏl·me. A nynÌ jestli jeötÏ m˘ûu k panu prezidentovi Liber·lnÌho institutu. J· vÌm, ûe u v·s poûÌv· velikÈ ˙cty Freedom House, Wall Street ËÌslo 180, New York. Freedom House se nynÌ kategoricky postavil proti drog·m a m·m p¯ed sebou velkou publikaci (120 stran), kde tvrdÏ prosazuje ˙tok proti drog·m. M·m jeötÏ ¯adu dalöÌch p¯ipomÌnek, ale bylo by nesluönÈ. S oblibou si vyslechnu intelektu·lnÏ-anarchistickÈ n·zory pana Kinkora. Ji¯Ì Kinkor DÏkuji, nejd¯Ìve k panu Doleûalovi. V·ö n·zor, ûe represivnÌ drogov· politika st·tu je zlo ñ teÔ jsem moûn· öpatnÏ pochopil ten argument ñ proto, ûe lidÈ chtÏjÌ b˝t st¯ÌzlivÌ a chtÏjÌ uniknout odcizenÌ. ÿÌkal jste to? Jestli jste to ne¯Ìkal, tak se omlouv·m. Ji¯Ì X. Doleûal NechtÏjÌ. NechtÏjÌ b˝t st¯ÌzlivÌ. Ji¯Ì Kinkor Takûe zopakuji vaöi tezi. Vaöe teze je, ûe represivnÌ protidrogov· politika st·tu je zlo, protoûe lidÈ nechtÏjÌ b˝t st¯ÌzlivÌ. Ji¯Ì X. Doleûal To nenÌ p¯ÌËina. NenÌ.

10

Ji¯Ì X. Doleûal Protoûe zvyöuje vöechny p¯edstavitelnÈ problÈmy s drogami a celou ¯adu nov˝ch dokonce vytv·¯Ì. Ji¯Ì Kinkor Aha. Tak ani s touto tezÌ nesouhlasÌm. To nenÌ jenom vaöe teze, to je teze i pana BÈma. Ten takÈ p¯istupuje k problÈmu st·tu, k ot·zce st·t a drogy nikoli ve smyslu, co to je st·t, co to jsou individu·lnÌ pr·va, jak˝ m· b˝t vztah st·tu a ËlovÏka, co by mÏl st·t dÏlat. N˝brû v·ö p¯Ìstup je, co by st·t mÏl nebo nemÏl dÏlat z hlediska toho, zda se mu poda¯Ì vy¯eöit problÈm uûÌv·nÌ drog. Pro pana Doleûala to nenÌ problÈm, pro pana Doleûala je to prostÏ tak. LidÈ chtÏjÌ ûÌt, a co jim st·t do toho m· co ¯Ìkat. Ji¯Ì X. Doleûal Vy jste to zjednoduöil. Ji¯Ì Kinkor V Ëem jsem to zjednoduöil? Ji¯Ì X. Doleûal StraönÏ jste to zjednoduöil. Toto j· jsem ne¯ekl. Ani tento ideov˝ postoj nezast·v·m. Ji¯Ì Kinkor J· jsem si skuteËnÏ peËlivÏ poznamen·val to, co jste ¯Ìkal. AlespoÚ v z·vÏru jste vÏtöinu sv˝ch myölenek vÏnoval tomu, ûe si nemyslÌte, ûe legalizace by byla spr·vn· a ûe byste byl pro odchod st·tu z oblasti drog, protoûe to nevy¯eöÌ problÈm. Nedok·ûi v·s p¯esnÏ citovat, ale snaûÌm se parafr·zovat, a to myslÌm dÏl·m velmi spravedlivÏ. Toto nenÌ pravdiv· teze. To je öpatn· teze. Jedin˝m d˘vodem, proË by st·t mÏl odejÌt z oblasti drog, proË by nemÏl zasahovat do uûÌv·nÌ drog, je, ûe tÌm poruöuje svobodu ËlovÏka, jeho pr·vo na svobodu a na ûivot. To je jedin˝ argument, û·dn˝ jin˝ nenÌ. Takûe ¯Ìkat nebo zkoumat, zda z·sah st·tu vyvol·v· daleko vÌce kriminality, zvyöuje ceny drog a tak d·le, to jsou vöechno nepodstatnÈ vedlejöÌ aspekty nÏkde pod Ëarou, kterÈ ukazujÌ lidem, kte¯Ì ¯ÌkajÌ Ñano, toto je cÌlem protidrogovÈ politiky: snÌûit tohle, snÌûit tamtoÖì, ûe tohoto cÌle protidrogov· politika nem˘ûe dos·hnout, spÌöe se mu vzdaluje. Ano, je pravda, ûe tÌmto se tento problÈm neodstranÌ. Ale to nenÌ podstata racion·lnÌ opozice v˘Ëi st·tnÌmu z·sahu. Podstata toho problÈmu je, ûe st·t v˘bec zasahuje, ûe tak poruöuje individu·lnÌ pr·va. Aù se tÌm nÏjak˝ na drogy navazujÌcÌ problÈm ¯eöÌ nebo ne¯eöÌ, a lidÈ uûÌvajÌ drogy nebo neuûÌvajÌ drogy, to v˘bec nem· nic spoleËnÈho s ot·zkou, proË st·t m· nebo nem· zasahovat do tÈ Ëi onÈ oblasti.

Ji¯Ì Kinkor

Ji¯Ì X. Doleûal

Tak jakou tedy d·v·te p¯ÌËinu? ProË je to tedy zlo?

J· v·m pak odpovÌm abyste vidÏl, v Ëem jste to teÔ zjednoduöil. 11

Ji¯Ì Kinkor K panu Doleûalovi m·m jednu konkrÈtnÌ ot·zku. MnÏ se zd·, ûe implicitnÏ ve vaöem vystoupenÌ je teze, ûe branÌ drog je mor·lnÌ, spr·vnÈ. Jestli je toto vaöe teze, tak j· ¯Ìk·m, ûe to je teze öpatn·, chybn·, iracion·lnÌ. BranÌ drog je nemor·lnÌ, iracion·lnÌ akt. A z·sah st·tu do tÈto oblasti je takÈ iracion·lnÌ. Ji¯Ì X. Doleûal A z Ëeho soudÌte, ûe branÌ drog je nemor·lnÌ? Ji¯Ì Kinkor Protoûe je proti lidskÈmu ûivotu. TÌm, ûe ûijete, tÌm, ûe existujete, ûe se okamûitÏ nezabijete, tak jste p¯ijal svou existenci jako fakt. TÌm, ûe berete intenzivnÏ drogu, proti¯eËÌte tomuto svÈmu rozhodnutÌ. Jste v rozporu. Proto je branÌ drog iracion·lnÌ a nemor·lnÌ. Standardem mor·lky, nejvyööÌ hodnotou, z nÌû jsou vöechny ostatnÌ odvozeny, je vlastnÌ ûivot ñ existence. BranÌ drog odv·dÌ, odtrhuje ËlovÏka od reality. NiËÌ jeho vÏdomÌ. ⁄kolem vÏdomÌ je samoz¯ejmÏ b˝t v kontaktu s realitou, coû je klÌËov· podmÌnka p¯eûitÌ. UûÌv·nÌ drog zabraÚuje, poruöuje schopnost ËlovÏka, schopnost jeho vÏdomÌ b˝t v kontaktu s realitou. TÌm p·dem je ËlovÏk branÌm drog proti svÈmu ûivotu, protoûe poruöuje schopnost svÈho vÏdomÌ b˝t v kontaktu s realitou. BranÌ drog je nemor·lnÌ. Ji¯Ì X. Doleûal Pane Kinkore, dovolte mi ¯eËnickou ot·zku. A co veverky? Veverky jsou podle vaöÌ teze zcela nemor·lnÌ, protoûe se sjÌûdÏjÌ somou. Soma je b·jn· droga ñ jinak muchom˘rka Ëerven·. PodobnÏ slim·ci jsou zcela nemor·lnÌ, protoûe uûÌrajÌ konopÌ. ProsÌm v·s, konzumace psychoaktivnÌch l·tek je zaznamenateln· u ¯ady savc˘ atd. To o Ëem mluvÌme, nem· p¯ece v˘bec mor·lnÌ rozmÏr. Mor·lnÌ rozmÏr dÏl·te vy tÌm, ûe tuto vÏc posuzujete z hlediska svÈho vlastnÌho hodnotovÈho systÈmu. J· se plnÏ podepÌöu pod vaöe prohl·öenÌ: ÑPro mne je branÌ drog nemor·lnÌ. Proto je neberu.ì BuÔte tak laskav a zkuste pob˝t v tomto svÏtÏ takov˝m stylem, abyste se nauËil akceptovat moje prohl·öenÌ: ÑPro mne je branÌ drog mor·lnÌ, protoûe mi pom·h· nekr·st a nelhat.ì To za prvÈ. Kaûd˝ to m·me jinak, a tvrdit, ûe branÌ drog je nemor·lnÌ, je opravdu zcela nep¯ijatelnÈ. A teÔ druh· vÏc. Vy jste ¯Ìkal, ûe branÌ drog znemoûÚuje kontakt s realitou. ProsÌm v·s, j· straönÏ tÏûko nesu, jak je dnes v mÛdÏ hovo¯it o vÏcech, kterÈ ËlovÏk nezn·. VezmÏte si vÏtöÌ d·vku LSD nebo si zaku¯te kvalitnÌ THC a pak se tomuto svÈmu v˝roku s·m vysmÏjete.

dovÈ noviny skuteËnÏ p¯ed p·r t˝dny napsaly nÏco o tom, jak OSN hrozÌ »eskÈ republice mezin·rodnÌm soudem v Haagu. Mohu ¯Ìci, ûe to nenÌ pravda. OSN nehrozÌ »eskÈ republice û·dn˝m mezin·rodnÌm soudem. Byla to neöùastnÏ, ¯ekl bych aû velmi nepravdivÏ interpretovan· jedna univerz·lnÌ vÏtiËka, kter· je dovÏtkem za kaûdou mezin·rodnÌ dohodou. Tam je totiû naps·no: Kdyû nebudete dodrûovat tyto dohody, tak jsou moûnÈ tyto sankce: a, b, c, d, eÖ f nebo w aû z. PoslednÌ moûnou sankcÌ je mezin·rodnÌ soud v Haagu. Ale o tom, ûe by »esk· republika nedodrûovala nÏjakÈ konvence, natoûpak ûe by jÌ nÏkdo nÏËÌm hrozil, to je skuteËnÏ nepravdivÈ. Tak to prostÏ nenÌ. K panu Kinkorovi. NesouhlasÌm s v·mi obÏma. NesouhlasÌm s tÌm, ûe branÌ drog je nemor·lnÌ. J· se p¯izn·m a nestydÌm se za to, ûe se obËas napiju alkoholu. Nap¯Ìklad vËera jsem si dal dvÏ deci suchÈho ËervenÈho vÌna. Douf·m, ûe zde nebudeme polemizovat o tom, ûe ËervenÈ vÌno je droga. ProË? Protoûe ovlivÚuje n·ö mozek, protoûe do jistÈ mÌry ovlivÚuje n·ö kontakt s realitou, protoûe do jistÈ mÌry niËÌ naöe zdravÌ. J· to vÌm. P¯esto jsem si je dal. Nepovaûuji s·m sebe za amor·lnÌho ËlovÏka, ûe jsem to vËera udÏlal. JeötÏ v·m ¯eknu jednu vÏc. Jsem tomu straönÏ r·d, protoûe moûn· dÌky tomu, ûe jsem si vËera uûil s Ëerven˝m vÌnem, zde dnes mohu sedÏt a mohu s v·mi diskutovat. Jinak bych se t¯eba z toho dneönÌho dne zbl·znil. Po stovk·ch r˘zn˝ch telefon·t˘ a dotazech novin·¯˘, co si myslÌm o vËera schv·lenÈm z·konÏ v Parlamentu. Z·roveÚ nesouhlasÌm s tÌm, co ¯ekl pan Doleûal, ûe uûÌv·nÌ drog nem· mor·lnÌ rozmÏr. J· jsem p¯esvÏdËen, ûe m· mor·lnÌ rozmÏr. Protoûe p¯ece drogy se uûÌvajÌ odprad·vna, byly souË·stÌ ritu·lnÌch ob¯ad˘, iniciaËnÌch ob¯ad˘. Byly a jsou souË·stÌ n·boûenstvÌ. N·boûenstvÌ, na rozdÌl od st·tu, je institucÌ, kter· vytv·¯Ì mor·lnÌ rozmÏr spoleËnosti. Jsem p¯esvÏdËen, ûe i dnes drogy majÌ v ¯adÏ kultur tohoto svÏta sv˘j mor·lnÌ rozmÏr, ûe jej mÏly a pravdÏpodobnÏ budou mÌt. Souhlasil bych, kdybyste chtÏl ¯Ìci, ûe br·t drogy mimo r·mec nÏËeho, co je naz˝v·no mor·lkou, je nemor·lnÌ. Mimo tento kontext je to jinak, protoûe uûitÌ drogy ñ to nenÌ jenom droga a jedinec, kter˝ tu drogu uûije ñ jedn· se takÈ o kontext, ve kterÈm se droga uûije; tÌm kontextem m˘ûe b˝t koneckonc˘ i anestezie ñ celkov· anestezie p¯i operaci slepÈho st¯eva, vûdyù tam se uûÌv· droga. O tom, ûe drogy ovlivÚujÌ kontakt s realitou, pop¯ÌpadÏ ûe niËÌ ûivotÖ Ot·zka zase znÌ, jak p˘jdeme daleko, vûdyù i ten b˘Ëek niËÌ ûivot. Mohu v·m zcela p¯ekvapivÏ pro v·s ¯Ìci, ûe nÏkterÈ drogy nejenomûe neovlivÚujÌ kontakt s realitou v tom negativnÌm slova smyslu, ale naopak podporujÌ kontakt s realitou. Jsou drogy, kterÈ skuteËnÏ umoûÚujÌ b˝t v realitÏ. D˘kazem toho je uûitÌ nÏkter˝ch l·tek v medicÌnÏ, v lÈka¯stvÌ, v psychiatrii. L·tek, kterÈ jsou za norm·lnÌch okolnostÌ drogou. Ale umoûÚujÌ p¯ivÈst ËlovÏka na zem a b˝t v kontaktu s realitou.

Pavel BÈm J· bych si dovolil nejd¯Ìve zareagovat na pana Sedl·ka. NevÌm, pane Sedl·ku, o jakÈm jedn·nÌ ve VaröavÏ jste mluvil. Moûn· jste mluvil o tom, kterÈho j· jsem se z˙Ëastnil. Ve VaröavÏ probÏhlo asi p¯ed t¯emi t˝dny jedn·nÌ, kterÈ po¯·dala Evropsk· unie na tÈma drogy. Mohu v·m ¯Ìci, ûe n·zory, kterÈ jsem zde prezentoval, jsou totoûnÈ s n·zory, kterÈ tam byly prezentov·ny ˙sty p¯edstavitel˘ EvropskÈ unie. TotoûnÈ. Kdybyste nevÏ¯il, d·m v·m k dispozici k nahlÈdnutÌ zpr·vu o hodnocenÌ drogovÈho problÈmu v EvropskÈ unii. Samoz¯ejmÏ si v·ûÌm pr·ce novin·¯˘ a vÌm, ûe Li12

LubomÌr Sedl·k Pane Kom·rku, vy mi potvrdÌte, co ve svÏtovÈ ûurnalistice znamen· Financial Times. Je to öpiËka. Na tÈ konferenci byl p¯Ìtomen n·ö spoleËn˝ kolega Christopher Bobick˝. Ten tvrdÌ, ûe madam Lenhartov·, p¯edstavitelka EvropskÈ unie, opakovanÏ zd˘razÚovala z·sadnÌ postoj EvropskÈ unie. Je pot¯eba, aby v˝chodoevropskÈ zemÏ vytvo¯ily instituce, kterÈ to budou realizovat a aby vy¯eöily situaci na hranicÌch a tak d·le. 13

Pavel BÈm J· cÌtÌm pot¯ebu zareagovat, protoûe na tom jedn·nÌ jsem byl. Ta panÌ Lenhartov· nenÌ p¯edstavitelkou Evropskou unie, n˝brû je administr·torkou, ˙¯ednicÌ v Bruselu, kter· schvaluje program PHARE pro zemÏ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. P¯esnÏ na tomto jedn·nÌ jsem byl. J· v·m ¯Ìk·m, ûe tato panÌ nesdÏlila ani jedinou vÏtu v tom duchu, kter˝ jste Ëetl, ve vztahu ke konzument˘m drog. ÿekl jsem, ûe Evropsk· unie je v souËasnÈ dobÏ n˘ûkami. Ty n˘ûky znamenajÌ p¯itvrdit ve vztahu k dealer˘m, distributor˘m, v˝robc˘m, ale nekriminalizovat a netrestat uûivatele drog. VËerejöÌ z·kon implikuje velkou pravdÏpodobnost trest·nÌ konzument˘ drog. V tomto smyslu jdeme proti EvropskÈ unii. S panem Bobick˝m jsem osobnÏ mluvil. Pan Bobick˝ mimochodem p¯iöel na z·vÏr druhÈho dne dvoudennÌho jedn·nÌ ñ pro vaöi informaci. Ji¯Ì Kinkor Pane Doleûale, nem˘ûeme srovn·vat ËlovÏka a veverky nebo slim·ky. »lovÏk se od zvÌ¯at liöÌ tÌm, ûe je volnÌ bytostÌ. To znamen·, ûe cokoliv ËlovÏk udÏl·, kromÏ mimovolnÌch akcÌ, je p¯edmÏtem mor·lky. Cokoliv ËlovÏk udÏl·, je z·leûitostÌ spadajÌcÌ do filosofickÈ oblasti jmÈnem mor·lka, kter· ¯Ìk·, co by ËlovÏk mÏl dÏlat, protoûe na rozdÌl od zvÌ¯at se musÌ rozhodovat, volit. ZvÌ¯ata nejsou volnÌ bytosti. Tam jste spr·vnÏ ¯Ìkal, ûe se mor·lka v˘bec neaplikuje. V jejich p¯ÌpadÏ je to absurdnÌ. Zareaguji na pana BÈma. Sklenka vÌna nebo to, co jste ¯Ìkal, pane Doleûale, ûe si vezmete nÏjakou kvalitnÌ drogu a ûe v·s to neodpout·v· od reality. Samoz¯ejmÏ jsem nemyslel, ûe kaûdÈ uûitÌ drogy je nemor·lnÌ. Pokud v r·mci branÌ drog existujÌ rozliöitelnÈ mÌry, tak jako p¯i poûÌv·nÌ alkoholu, musÌme odliöit dvÏ situace. To znamen· alkoholismus vs. poûitÌ alkoholu typu sklenky vÌna. Samoz¯ejmÏ, kdyû mluvÌm o drog·ch, mluvÌm o kategorii, kter· je v oblasti uûÌv·nÌ alkoholu ekvivalentnÌ alkoholismu. Ne poûÌv·nÌ alkoholu. J· nekou¯Ìm, ale kdyû si d·m jednu cigaretu, je to v pohodÏ. Hlasy z plÈna Ale niËÌte si tÌm to vaöe zdravÌ, v·ö ûivot. Ji¯Ì Kinkor MyslÌm, ûe ne jednou cigaretou. Pokud ta mÌra p¯es·hne takovou ˙roveÚ, kde se st·v·te z·visl˝m, tam uû to skuteËnÏ je problÈmem. Hovo¯Ìme-li o alkoholu, pak tento problÈm naz˝v·me alkoholismem. UûÌv·nÌ toho, Ëemu ¯Ìk·me drogy, nad tuto mez se st·v· drogovou z·vislostÌ. Ji¯Ì X. Doleûal Pane Kinkore, jste si vÏdom toho, ûe cel· ¯ada takzvan˝ch ileg·lnÌch drog v˘bec z·vislost nevytv·¯Ì? Ji¯Ì Kinkor Pokud nevytv·¯Ì, v po¯·dku. Pokud tyto drogyÖ J· jsem laik. J· ch·pu pojem droga jako pojem pro oznaËenÌ nÏjakÈ substance, p¯i jejÌmû uûÌv·nÌ si ËlovÏk vytv·¯Ì z·vislost toho typu, ûe jeho vÏdomÌ p¯est·v· b˝t v kontaktu s realitou. Takto j· ch·pu 14

pojem droga. Nech·pu ho tak, ûe si jednou pÌchnete nÏco, ono v·m to vytvo¯Ì kr·sn˝ obraz nÏËeho a nest·v·te se tÌm z·visl˝. Budu pokraËovat v dalöÌch n·mitk·ch proti panu Doleûalovi. ÿÌk·te, co by vl·dy mÏly v drogovÈ politice dÏlat. Vy jste ¯Ìkal nÏkolik bod˘. J· jsem si zaznamenal tyto: legalizace p¯ÌrodnÌch drog. Jin˝ch ne? Ji¯Ì X. Doleûal Ne. Ji¯Ì Kinkor Chyba. Protoûe tÌm implicitnÏ obhajujete tezi, ûe st·t m˘ûe poruöovat individu·lnÌ pr·va. J· v·m ¯Ìk·m, ûe st·t nesmÌ poruöovat individu·lnÌ pr·va. D·le. Aktivizace policie k vytlaËenÌ prodeje drog z mÏst. Obhajov·nÌm tÈto teze obhajujete poruöov·nÌ individu·lnÌch pr·v. Ji¯Ì X. Doleûal J· jsem nic takovÈho ne¯ekl. Ji¯Ì Kinkor Vy jste ne¯ekl ñ aktivizace policie k vytlaËenÌ prodeje drog z mÏst, z okrsk˘? Ji¯Ì X. Doleûal Ne, ne. Ji¯Ì Kinkor Slyöel to tady jeötÏ nÏkdo kromÏ mÏ? To jsem si skuteËnÏ nevymyslel. Vy jste to ¯ekl. Doslova jsem si to zaznamenal. Ji¯Ì X. Doleûal J· jsem ¯ekl z vÏtöiny plochy mÏst do vymezenÈho teritoria. Ji¯Ì Kinkor V tom p¯ÌpadÏ je to ˙plnÏ stejnÈ. Z û·dn˝ch ploch mÏst. Pokud jsem na svÈm soukromÈm pozemku, tak nikdo nem· pr·vo mi ¯Ìkat a nakazovat nÏco na tom pozemku dÏlat nebo nedÏlat. M·m pr·vo tam dÏlat vöe kromÏ iniciace fyzickÈho n·silÌ. Nikdo mi nap¯. nem· pr·vo ¯Ìkat, kde j· si budu distribuovat drogu. J· budu mÌt obchod ve svÈm domÏ nebo na n·mÏstÌ, kterÈ je moje, budu ho soukromÏ vlastnit, a budu prod·vat drogu komukoli ñ kromÏ dÏtÌ. KromÏ dÏtÌ, to je jin˝ problÈm. Protidrogov· v˝chova. Jste pro protidrogovou v˝chovu jako st·tnÌ aktivitu. Hrub· chyba, poruöov·nÌ individu·lnÌch pr·v v tom smyslu, ne ûe je to protidrogov· v˝chova, ale ûe to implicitnÏ znamen· st·tnÌ zasahov·nÌ do ökolstvÌ. Poruöov·nÌ individu·lnÌch pr·v. Ji¯Ì X. Doleûal Mohl bych, prosÌm v·s, neû budete pokraËovat v dalöÌm ¯eËnÏnÌ, nÏco ¯Ìci j·? Ob·v·m se, ûe se zde dost·v·me k takovÈ komunikaËnÌ poruöe. Protoûe vy zjevnÏ vy15

ch·zÌte z liber·lnÌho fundamentalismu. DomnÌv·m se, ûe s jak˝mkoli fundamentalismem nenÌ moûnÈ diskutovat. Vych·zÌm z jin˝ch ideov˝ch v˝chodisek. Z v˝chodisek Budhova uËenÌ. Tam je jednou z nejd˘leûitÏjöÌch vÏcÌ minimalizovat utrpenÌ. Samoz¯ejmÏ, vytlaËenÌ dealer˘ do vymezenÈ Ëtvrti, kde jsou z·roveÚ t¯eba nevÏstince a jinÈ podniky, je jist˝m z·sahem do individiu·lnÌch pr·v. NevadÌ mi to. Co byla ta prvnÌ n·mitka, prosÌm? Legalizace p¯ÌrodnÌch drog. ProË nelegalizovat ty bÌlÈ jedy, to se d· filosoficky velmi snadno zd˘vodnit. Vy si ten heroin bez pomoci öirokÈho systÈmu fungujÌcÌho pouze v r·mci st·tu, v prost¯edÌ zajiöùovanÈm st·tem, nevyrobÌte. Ji¯Ì Kinkor Tak si ho nevyrobÌm, no a co? Ale, kdyû ho nÏkdo vyrobÌ, tak j· m·m pr·vo si ho vzÌt. Ji¯Ì X. Doleûal Kdyû si ho vyrobÌ zcela individu·lnÏ bez pomoci. Ji¯Ì Kinkor ProË bez pomoci? Firma A vyrobÌ heroin, prod· ho mnÏ, j· ho budu spot¯ebov·vat. Konec. TeËka. é·dn˝ st·t tam nem· co dÏlat. Ji¯Ì X. Doleûal ProsÌm v·s, ona by ta firma, kdyby st·t neexistoval, takÈ neexistovala. Ale to jsme v jinÈ oblasti ñ zdali m˘ûe bez st·tu existovat civilizace jako takov·. Civilizace existuje, st·t existuje. My se pt·me, co m· dÏlat st·t. Ano, j· v·m ¯Ìk·m, co m· dÏlat st·t. Legalizovat mÏkkÈ drogy, kterÈ si m˘ûete opat¯it bez jeho pomoci, a st·t do toho nem· co zasahovat, k tomu st·t nepot¯ebujeme. Pot¯ebujeme jej ale na jistou kontrolu p¯i regulaci pohybu substancÌ, kter˝ by bez nÏj nebyly vyrobitelnÈ. Samoz¯ejmÏ mravnÌ n·rok m·. Jde o to, aby to dÏlal tak, aby to nebylo k horöÌmu. Aby se nezvyöovala suma lidskÈho utrpenÌ. To je vöe. Ji¯Ì Kinkor MusÌm zareagovat takÈ na pana Kom·rka. Zarazil mne termÌn Ñöùastn˝ì. SouvisÌ to samoz¯ejmÏ velmi i s panem Doleûalem, s jeho n·zory a jeho filozofiÌ ñ v tomto p¯ÌpadÏ budhismem. Vy jste pouûil termÌn Ñöùastn˝ narkomanì. To je rozpor v termÌnech. Nic takovÈho neexistuje. Pojem ötÏstÌ je objektivnÌ pojem. Lze jej p¯esnÏ definovat. ätÏstÌm rozhodnÏ nenÌ kr·tkodob˝ pocit, ûe teÔ se mi zrovna nÏco lÌbÌ. Ñätastn˝ì a Ñnarkomanì nejde dohromady. To je kontradikce v termÌnech. To prostÏ nejde. BranÌ drog ve smyslu, jak jsem ¯Ìkal, dlouhodobÈ z·vislosti a tak d·le, a ötÏstÌ se vz·jemnÏ vyluËuje. To nejde. To je jedna vÏc. Pak jste ¯ÌkalÖ Martin Kom·rek Mohu, mohu. J· se chci jen zeptat. Slyöel jsem nÏco, co jsem v ûivotÏ neslyöel a co mi d·v· nadÏji do dalöÌch chmurn˝ch let mÈho ûivota. Vy jste ¯Ìkal, ûe ötÏstÌ je nÏco co lze p¯esnÏ definovat. Ano? To je fantastickÈ, j· to hroznÏ chci slyöet. Mohl byste mi to ¯Ìci? 16

Ji¯Ì Kinkor Definice toho pojmu je velmi sloûit·. Podstata ovöem nenÌ, zda j· v·m teÔ umÌm ¯Ìci p¯esnÏ, abych neudÏlal v definici nÏjakou chybu, co je obsahem pojmu ötÏstÌ. PodstatnÈ v tom, co jsem ¯ekl, je to, ûe kaûd˝ pojem, kter˝ ËlovÏk pouûÌv·, vËetnÏ pojmu ötÏstÌ, musÌ b˝t odvozen z reality. MusÌ b˝t nÏjak definov·n. Kolaps naöÌ civilizace spoËÌv· pr·vÏ v tom, ûe pouûÌv·me pojmy, aniû bychom znali jejich obsah. Kaûd˝ pojem m· jasn˝ obsah. A pokud jde o pojmy abstraktnÌ ñ ötÏstÌ, mor·lka, st·t, ty majÌ obsah, kter˝ je definov·n velmi abstraktnÏ, protoûe se vztahujÌ na ¯adu situacÌ v lidskÈm ûivotÏ nebo realitÏ. Milan Veverka V diskusi jsme jiû postoupili, a tak se nebudu vracet k ot·zce, kterou jsem mÏl p˘vodnÏ na mysli. Vy hovo¯Ìte o tom, ûe kaûd˝ pojem, kter˝ ËlovÏk pouûÌv·, m· sv˘j p¯esn˝ obsah. Je vidÏt, ûe m·te velmi dob¯e prostudovanÈho Wittgensteina. J· si osobnÏ myslÌm, ûe projdeme-li se troöku dÏjinami filosofie, zjistÌme nÏco trochu jinÈho. J· osobnÏ si myslÌm, ûe od definice pojmu se zaËÌnat ned·, bohu dÌky, protoûe kdybychom zaËali u definice pojmu, tak bychom se asi ani ve vlastnÌ komunikaci mezi sebou moc daleko nedostali. To byla jenom takov· drobn· p¯ipomÌnka. Ji¯Ì X. Doleûal Pane Kinkore, dovolÌte mi intimnÌ ot·zku? NenÌ v nÌ agrese, mÏ to jenom zajÌm·. J· jsem z toho, jak jste ¯Ìkal, ûe ötÏstÌ je objektivnÌ pojem, a z dalöÌ diskuse shledal n·padnÈ podobnosti tÈ argumentace s argumentacÌ, jakou vÌd·m, kdyû hovo¯Ìm s lidmi, kte¯Ì jsou aktu·lnÏ pod vlivem pervitinu. M·te nÏco v sobÏ? Ji¯Ì Kinkor Pan Kom·rek se pt· nebo pokl·d· si ot·zku, na kterou, jak se mi zd·, ˙plnÏ nezn· odpovÏÔ. Up¯esnÏte mi, jestli jsem tu odpovÏÔ nÏjak nepost¯ehl. Kde se bere motiv proti drogovÈ v·lce? A teÔ jste ¯Ìkal nÏco o PentagonuÖ J· bych v·m na tu ot·zku r·d odpovÏdÏl. Kde se tady bere motiv proti drogovÈ v·lce? Ten se bere samoz¯ejmÏ v koneËnÈm d˘sledku ve filosofii. Protoûe co je to protidrogov· v·lka? To je v·lka st·tu nebo pouûitÌ st·tu proti urËitÈmu problÈmu. A protoûe nevÌme, co to je st·tÖ j· vÌm, nÏkolik lidÌ vÌ, ¯ada lidÌ vÌ, ale drtiv· vÏtöina lidÌ naöÌ civilizace nevÌ, co to je st·t, nech·pe obsah pojm˘ typu st·t, pr·vo, svoboda, mor·lka apod., a proto existuje obrovsk˝ chaos ve spoleËensk˝ch ot·zk·ch. A proto kdyû se cokoli lidem zd·, ûe jim ökodÌ, a tedy je öpatnÈ, tak prvnÌ, na co p¯ijdou v r·mci svÈho kolektivistickÈho myölenÌ, je: ÑNo vûdyù n·m musÌ pomoci st·t.ì To je prav˝ motiv protidrogovÈ v·lky. Tam hledejme motiv. Jin· ot·zka je, proË lidÈ vÌce a vÌce berou drogy. ÿÌk·me, to je realita, lidÈ vÌce berou drogy. Kde je odpovÏÔ? OpÏt ve filosofii. Jestliûe nÏkdo ¯Ìk·, ûe nechce b˝t st¯Ìzliv˝, nechce pracovat, nebo se mu nezd· dobrÈ pracovat ve ÑstandardnÌm koncernuì apod., svÏdËÌ to o jeho jist˝ch filosofick˝ch premis·ch a zjistili bychom tady obrovsky zkorumpovanÈ myölenÌ lidÌ po staletÈm v˝voji filosofie. To je dalöÌ vÏc. Pak jste Ëasto pouûÌval slovo Ñintuiceì. ÿekl jste, ûe intuice n·m ¯Ìk·, ûe toto nenÌ spr·vnÈ, ûe z·kon, kter˝ schv·lili, nenÌ spr·vn˝ atd. 17

To nenÌ intuice. To je rozum. Neboù rozum n·m to ¯Ìk·. Intuice n·m ne¯Ìk· nic. Ta n·m ¯Ìk· nÏco, co nelze obh·jit. Ta n·m ¯Ìk· nÏco, co se n·m zrovna v hlavÏ z podvÏdomÌ vyrojilo, ale my jako lidÈ, kte¯Ì m·me rozum, musÌme se jakoukoli myölenku, kter· se objevÌ v naöem vÏdomÌ, pokouöet identifikovat, tzn. ustavit jejÌ platnost jejÌm vztahem k realitÏ. Myölenka, ûe ten z·kon, kter˝ vËera schv·lili, a ûe st·tnÌ protidrogov· politika jsou iracion·lnÌ, nenÌ zaloûena na intuici, pocitu nebo na tom, ûe v EvropÏ to takÈ tak dÏlajÌ nebo nedÏlajÌ. Ta je zaloûena na rozumu. Jana Kobesov· J· jsem se chtÏla vr·tit k tomu zmiÚovanÈmu Ël·nku v Lidov˝ch novin·ch. ChtÏla jsem ¯Ìci, ûe to byla neöùastn· n·hoda. M˘ûu to ¯Ìci proto, ûe jsem pod tÌm Ël·nkem podepsan·. Ten Ël·nek se mÏl zab˝vat jist˝m nadËasov˝m pohledem a skuteËnÏ nic ne¯Ìk· o hrozbÏ nÏjak˝ch sankcÌ. (Ö) Jednalo se p˘vodnÏ o materi·l, kter˝ byl mnohem obs·hlejöÌ a z nÏj byla tato informace p¯evzata. NevÌm, jestli pan Sedl·k Ëte LidovÈ noviny pravidelnÏ, ale druh˝ den vyöel velice podrobn˝ materi·l na podobnÈ tÈma, kter˝ rozebÌral, proË nem˘ûeme u n·s do naöeho pr·vnÌho systÈmu zavÈst trestnost drûenÌ drogy. TakÈ podrobnÏ rozebÌral to, ûe Evropsk· unie skuteËnÏ ustupuje od represivnÌho p¯Ìstupu v ot·zce drog. Pokud vÌm, tak jedna pracovnÌ skupina EvropskÈ unie pracuje na dokumentu s n·zvem ÑAkËnÌ pl·n protidrogovÈ politiky EvropskÈ unie pro rok 2000-2005ì ñ a ve svÈm prvnÌm prohl·öenÌ na zaË·tku p¯Ìpravy prohl·sila, ûe represivnÌ p¯Ìstup jako takov˝ se neosvÏdËil. Pouze p¯ibylo kriminalizovan˝ch lidÌ zav¯en˝ch v krimin·lech. Ale kriminalita jako takov· se v˘bec nesnÌûila. Naopak. TakÈ je z¯ejmÈ, kdyû si prostudujete ten materi·l, jak o tom mluvil pan dr. BÈm, ûe z evropsk˝ch zemÌ m· kaûd· sv˝m zp˘sobem z·kony upravenÈ ûe za druhÈ je v praxi vûdy neuplatÚuje, coû jim jejich pr·vnÌ systÈm umoûÚuje. J· jsem str·vila dva t˝dny v Lond˝nÏ na nÏkolika klinik·ch. Bavila jsem se jak s lÈka¯i, tak s lidmi, kte¯Ì pracujÌ pro OSN v Lond˝nÏ. Bylo mi ¯eËeno, ûe v praxi niûöÌ kategorie proh¯eök˘ policie nestÌh·. Sv˝m zp˘sobem je to tolerov·no. Soudce m˘ûe rozhodnout, ûe stÌhat nebude. U n·s to tak nejde. U n·s soud musÌ. LubomÌr Sedl·k Dovolte. Tady jde o urËitÈ nedorozumÏnÌ. Chci zd˘raznit jedno. I v Americe zjiöùujÌ, ûe takov· p¯ehnan· kriminalizace nebo arm·dnÌ p¯Ìstup je ne˙Ëinn˝, ale to neznamen·, ûe od nÌ zcela ustupujÌ nebo p¯ech·zejÌ na pozici, ûe by se drogy mÏly zlegalizovat. To jsou dvÏ r˘znÈ vÏci. Drogy majÌ straönÈ d˘sledky. V Americe je 1 700 000 lidÌ ve vÏzenÌ a z toho je 1 200 000 charakterizov·no jako uûivatelÈ drog. NevyËetl jsem, jestli byli uû p¯edtÌm kv˘li tomu zav¯eni, anebo jestli se jimi stali ve vÏzenÌ. Prosil bych v·s o jednu z·sadnÌ vÏc. PodÌvejte se. Rozliöujme nÏkolik z·kladnÌch poloh. Za prvÈ. Je tady p¯ed n·mi materi·l Dana ätastnÈho, kter˝ jsem si staËil p¯eËÌst, protoûe na tyto akce chodÌm d¯Ìve, abych si vûdy stihl podobnÈ vÏci prostudovat. LidÈ zde diskutujÌ, ale t¯eba v˘bec nevÌ, co tady ten v·ö Institut rozdal p¯edem. To je jeden p¯Ìstup. Z¯ejmÏ ta bitva, kter· se tady rozehr·v·, se zhruba toËÌ kolem n·sledujÌcÌho ñ jestli liberalizaci nebo Ë·steËnou liberalizaci. ProsÌm v·s, tady je fakt ûivota. Praktick˝ fakt ûivota, ûe klÌËovÈ instituce tohoto svÏta zatÌm proti drog·m bojujÌ. Ani ti HolanÔanÈ drogy nelegalizovali, z¯Ìdili pouze ty slavnÈ kav·rny. Realita ûivota je takov·, ûe se tady za 500 miliard dolar˘ drogy obchodujÌ. Coû je vÌce neû obchod ro18

pou, nap¯Ìklad. A tak d·le, a tak d·le. ProstÏ hr˘za. J· kladu ot·zku, jestli by nebyla vhodn· t¯eba p¯ÌötÌ diskuse na tÈma, jak· je role naöe a jak v˘bec rozumÏt tomuto obrovskÈmu celosvÏtovÈmu z·pasu? Tady to povÌd·nÌ nap¯. pana Kinkora je zajÌmavÈ ñ to jsou individu·lnÌ exotickÈ v˝roky, kterÈ nemajÌ nic spoleËnÈho s tÌm, kam ten svÏt jde. Pane BÈme, vy jste to potom up¯esnil, takûe j· souhlasÌm. Oni zjiöùujÌ, a to i AmeriËanÈ, ûe je pot¯eba vÌc dÏlat s prevencÌ a s lÈËenÌm. To ale v˘bec neznamen·, ûe se majÌ drogy legalizovat. To jen, aby bylo mezi n·mi jasno. Takûe se asi celkem shodneme. Pavel BÈm J· bych chtÏl reagovat na pana Sedl·ka. Kdybyste to spoËÌtal, tak tÏch 1 200 000 lidÌ roËnÏ v americk˝ch krimin·lech, to je p¯ibliûnÏ 40 miliard dolar˘. Protoûe pobyt v americkÈm krimin·le stojÌ p¯ibliûnÏ 30 000 dolar˘ za rok. To kdyû p¯epoËtete, tak to je skoro hrub˝ dom·cÌ produkt naöÌ zemÏ. Nejenomûe to nevede k efektu, kter˝ je oËek·v·n, ale kdyû se dostanu od ideovÈ roviny k nÏjakÈ pragmatiËtÏjöÌ, jeötÏ je to straönÏ drahÈ. Takûe proË Evropsk· unie dnes ¯Ìk·, ûe nechce zavÌrat konzumenty? Nejenom proto, ûe vidÌ, ûe to nep¯inese efekt, ale takÈ poËÌt· penÌze. JeötÏ k panÌ kolegyni KobesovÈ. Reagoval jsem na pan Sedl·ka. Na to, ûe on mluvil o titulnÌm Ël·nku, palcovÈm titulku na prvnÌ stranÏ velkÈho ËeskÈho denÌku. Na to jsem reagoval. TeÔ se bavÌme o nÏËem jinÈm. To nevadÌ, to se obËas st·v·. Kdybych se dÌval na palcov˝ titulek Ël·nku, zÌskal bych ten pocit, o kterÈm hovo¯Ìte. Vy jste ten Ël·nek ale asi nedoËetl do konce, protoûe proti obsahu toho Ël·nku nelze mÌt vÏtöÌch v˝hrad. Ten velice kvalitnÏ popisuje realitu. Pouze je tam velmi neöùastn˝ n·zev. Takûe se omlouv·m panÌ kolegyni KobesovÈ, pokud jsem se jÌ nÏjak˝m zp˘sobem dotkl. Ten Ël·nek je dobr˝. Jenom jednu vÏtu k tomu, ûe s legalizacÌ drog to nenÌ tak straönÈ, ûe to nenÌ ˙plnÏ mimo n·s. VezmÏte si, ûe p¯ed 150 lety takÈ neexistovalo volebnÌ pr·vo ûen. Bylo povaûov·no za obludnost. NynÌ je legalizov·no a ËlovÏk tÏm d¯ÌvÏjöÌm n·mitk·m p¯Ìliö nerozumÌ. Miroslav ZajÌËek J· jsem ekonom nebo spÌöe pr·vnÌk, Ëili v oblasti drog nejsem ˙pln˝ specialista. Drogy neuûÌv·m, ani jsem je nikdy neuûÌval. »ili samoz¯ejmÏ naprosto nikdy nebudu souhlasit s panem Doleûalem, ûe drogy jsou tak skvÏlÈ, ale budu vûdy br·nit to, aby si pan Doleûal klidnÏ mohl br·t jakÈ drogy chce, kdykoli chce a jak chce. I kdyû s tÌm nebudu souhlasit. ChtÏl bych jenom ¯Ìci, ûe ot·zka drog nebo represe ñ to mi urËitÏ potvrdÌ vöichni, kte¯Ì se tÌm zab˝vajÌ ñ je skuteËnÏ z·leûitosti spÌöe 20. stoletÌ nebo konce minulÈho stoletÌ. Pokud jdeme d·l do historie, tak drogy jsou fenomÈnem, to zcela jistÏ, ale rozhodnÏ nejsou problÈmem. Drogy byly tÈmÏ¯ ve vöech spoleËnostech. »Ìm je spoleËnost vyspÏlejöÌ, tÌm vÌce drog m· a tÌm vÌce lidÌ je konzumuje. Vy jste se zmÌnil o r˘zn˝ch n·boûensk˝ch ritu·lech. Jednou z nejvyspÏlejöÌ civilizacÌ byla helÈnsk· civilizace a ta byla drogami doslova Ñprolezl·ì. NenÌ t¯eba nic zastÌrat. Byly tam drogy, kterÈ moûn· my ani uû nezn·me ñ velice halucinogennÌ, velice psychotropnÌ, atd. Podle toho to takÈ dopadlo. Civilizace si s sebou nese drogy, a my jsme skuteËnÏ jedinou civilizacÌ, kter· se drogy nÏjak˝m zp˘sobem (za pouûitÌ moci 19

st·tu) snaûÌ zlikvidovat. J· si nemyslÌm, ûe je to zrovna nejlepöÌ cesta. My je nezlikvidujeme. JedinÏ dojdeme k tomu, ûe se vytvo¯Ì specializovanÈ organizace, m˘ûeme jim ¯Ìkat mafie, kterÈ se budou zab˝vat distribucÌ drog. My si je ale vytv·¯Ìme sami. Kdyû uû jsme u toho, proË drogy nebyly vûdy zatracov·ny? Kdyû se podÌv·me na jednu z nejslavnÏjöÌch firem svÏta, firmu Coca-Cola ñ jak vznikl jejÌ n·zev? Kokain ñ Coca-Cola. Zak·z·n roku 1913. M·m pravdu pane doktore? Pavel BÈm Ano, spr·vnÏ. Miroslav ZajÌËek Takûe, myslÌm si, ûe problÈm drog nenÌ problÈmem drog. LÌbila se mi ta definice, ta straöliv· definice, jak jste tady prohl·sil na zaË·tku, ûe je to problÈm civilizace p¯ekraËujÌcÌÖ atd. Je to fenomÈn civilizace, nikoliv problÈm civilizace. MladÌ lidÈ berou tvrdÈ drogy. Nem˘ûeme to vyËÌtat mlad˝m lidem, musÌme to vyËÌst star˝m, ûe je öpatnÏ vychovali. Neidentifikovan· ˙Ëastnice diskuse Jsem Ëesk· st¯edoökolsk· uËitelka. R·da bych reagovala na pana Sedl·ka, kter˝ tady ˙toËil na pana Kinkora. MyslÌm si, ûe mu k¯ivdil, protoûe lidÈ jako pan Kinkor jsou nesmÌrnÏ pot¯ebnÌ, protoûe n·s nutÌ k tomu, abychom si d·vali pozor na to, co ¯Ìk·me, Ëili na to, aby se n·m nepletly termÌny. MyslÌm, ûe on se v tom vyûÌv· a ûe je dobrÈ, ûe je tady. Je to takov· kontrola. Jinak jak pan Sedl·k doporuËoval dalöÌ moûnÈ tÈma diskuse, dovolila bych skromnÏ doporuËit pozvat pana psychologa (Ö), protoûe ten ve svÈ knÌûce, se kterou sklidil zaslouûenou odezvu, zavedl pojem skupinov· hloupost. Jestli proti nÏËemu jdeme a jestli proti nÏËemu tady pan Doleûal bojuje, tak je to tento fenomÈn. Jestliûe ñ a to je myölenka pana Kinkora ñ skupina lidÌ, naöich poslanc˘, nechce akceptovat n·mitky zaloûenÈ na rozumu, pak se dopouötÏjÌ skupinovÈ hlouposti. Jak proti nÌ bojovat? Je to fenomÈn nov˝ a zatÌm to dopadalo tak, ûe mal· skupinka lidÌ, kter· mÏla nÏjakÈ myölenky, byla p¯ev·lcov·na jin˝mi. A pouze metoda pokusu a omylu je dovedla zpÏt. Nechci b˝t skeptik, ale ob·v·m se, ûe v tomto boji proti skupinovÈ hlouposti neuspÏjeme. Jestliûe nejz·vaûnÏjöÌm problÈmem ukonËenÌ protidrogovÈ v·lky je mezin·rodnÌ nep¯ijatelnost, tak je to skupinov· hloupost na mezin·rodnÌ ˙rovni. VÏra Mr·zov· P˘sobÌm jako z·stupkynÏ ¯editele na st¯ednÌm odbornÈm uËiliöti, kterÈ m· v souËasnÈ dobÏ asi 1 000 û·k˘. M·m za sebou pomÏrnÏ rozs·hlou praxi v oblasti pedagogickÈ i v oblasti ¯ÌzenÌ a tato praxe se mj. t˝k· i vztahu ml·deûe k drog·m. Douf·m, ûe v·m nebude vadit, kdyû nasmÏ¯uji diskusi ke konkrÈtnÌ realitÏ. DomnÌv·m se, ûe st·t by mÏl zasahovat do protidrogovÈ politiky, ale hlavnÏ v oblasti prevence a pomoci adresovanÈ tÏm, kter˝m drogy zp˘sobily problÈmy. VidÏla bych zde moûn· jistou analogii s protidrogovou aktivitou naöÌ ökoly: My studenty netrest·me, kdyû berou drogy, ale naopak ñ snaûÌme se jim nÏjak˝m zp˘sobem pomoci. Politika st·tu by z tohoto hlediska mÏla b˝t takov·, abychom p¯i tÈto Ëinnosti mÏli 20

zajiötÏny vhodnÈ podmÌnky a dostateËnÈ prost¯edky na preventivnÌ protidrogovou v˝chovu a mohli student˘m a û·k˘m nabÌdnout jinÈ alternativy. Za velmi d˘leûitou povaûuji masovou informovanost rodiË˘ ñ je nezbytnÈ, aby kaûd˝ z rodiË˘ p¯esnÏ vÏdÏl, co m· dÏlat, kdyû zjistÌ, ûe jeho dÌtÏ uûÌv· drogy, aby se alespoÚ povöechnÏ orientoval v protidrogovÈ legislativÏ a znal kompetence r˘zn˝ch institucÌ, kterÈ se zab˝vajÌ bojem proti drogovÈ z·vislosti. RodiËe majÌ Ëasto velmi nere·lnÈ p¯edstavy o pravomoci a kompetenci ökol v tomto smÏru a obracejÌ se na jejich vedenÌ se zcela neuskuteËniteln˝mi poûadavky a Ëasto dokonce pracovnÌk˘m ökol adresujÌ r˘zn· obvinÏnÌ; s tÌm se setk·v·m ve svÈ kaûdodennÌ praxi. Kdyû totiû rodiËe zjistÌ, ûe jejich dÏti uûÌvajÌ drogy, obvykle upadnou do stavu naprostÈ paniky a zdÏöenÌ, ponÏvadû nejsou na tuto moûnost p¯ipraveni, nep¯ipouötÏjÌ si ñ neû k tomu skuteËnÏ dojde ñ, ûe by pr·vÏ jejich dÌtÏ se mohlo st·t narkomanem. MladÌ narkomani si obvykle uvÏdomujÌ, ûe zde rodiËe selh·vajÌ, a nÏkdy je dokonce jist˝m zp˘sobem i vydÌrajÌ. Na druhÈ stranÏ zase lze pozorovat u ¯ady rodiË˘ nep¯imÏ¯enÏ tvrdÈ represe a postihy dÏtÌ, jejich omezov·nÌ a hlÌd·nÌ, coû skoro nikdy nevede k pozitivnÌm v˝sledk˘m. RodiËe si tedy tv·¯Ì v tv·¯ drogovÈmu problÈmu nedovedou sami ˙ËinnÏ pomoci ñ jsou odk·z·ni na pomoc kvalifikovan˝ch odbornÌk˘: psycholog˘, pr·vnÌk˘, pedagog˘ atd. Zde tedy, v oblasti vzdÏl·v·nÌ a v˝chovy rodiËovskÈ ve¯ejnosti, v oblasti pomoci rodinÏ, m˘ûe st·t sehr·t svoji nezastupitelnou roli, i kdyû tÌm nechci zpochybnit moûnost vlivu soukrom˝ch institucÌ. V˝öe zmÌnÏn· problematika rodiËovsk˝ch postoj˘ m· jeötÏ jeden velice zajÌmav˝ psychologick˝ aspekt. Existuje ¯ada lidÌ, kte¯Ì se hl·sÌ k myölence liberalizace prodeje drog nebo se k nÌ stavÌ benevolentnÏ, protoûe zatÌm buÔ vlastnÌ dÏti nemajÌ, anebo nedovedou tento problÈm konkretizovat ve vztahu ke sv˝m dÏtem, pokud je majÌ. UplatÚuje se zde jakÈsi podvÏdomÈ p¯esvÏdËenÌ, ûe pokud se nÏkdo chce zdrogovat t¯eba aû k smrti, aù tak ËinÌ, to je jeho vÏc, ale m˝m budoucÌm nebo jiû narozen˝m dÏtem se to p¯ece st·t nem˘ûe, je to prostÏ vylouËeno, t˝k· se to jin˝ch. M·m dojem, ûe liber·lnÌ postoj k problÈmu drog velmi Ëasto ko¯enÌ v takovÈmto p¯esvÏdËenÌ, kterÈ se vöak obvykle velmi rychle zhroutÌ, kdyû dÏti takovÈho hlasatele liberalismu skuteËnÏ zaËnou uûÌvat drogy. Proto je vûdy t¯eba se t·zat takov˝ch lidÌ, jak by sami, za svoji osobu a na sv˝ch dÏtech p¯ijali dopady liberalizace obchodu s drogami ñ kdyû totiû nÏco schvaluji, musÌm se p¯ipravit na to, ûe se to negativnÏ m˘ûe dot˝kat mÈ rodiny, m˝ch blÌzk˝ch a p¯·tel. Ob·v·m se, ûe kdybych se zeptala t¯eba pana Kom·rka, jak by zareagoval na zjiötÏnÌ, ûe jeho dÌtÏ bere drogy, tak bych patrnÏ nedostala na tuto ot·zku p¯Ìliö jasnou odpovÏÔ. JeötÏ k problematice st·tnÌ pomoci z finanËnÌho hlediska. P¯·la bych si, aby bylo dost penÏz na to, aby uûivatelÈ drog, pokud se jiû svobodnÏ rozhodnou, ûe se p˘jdou lÈËit, mÏli skuteËnÏ kam jÌt. U n·s na ökole nem˘ûeme naöe û·ky-narkomany k niËemu nutit, snaûÌme se jim jen pom·hat, ale pak se t¯eba stane, ûe tito û·ci, kdyû projevÌ ochotu k lÈËbÏ, musÌ Ëekat, neû se najde mÌsto v nÏjakÈm ˙stavu. Do tÈ doby vznikne ¯ada dalöÌch problÈm˘. MyslÌm si, ûe finanËnÌ podpora od st·tu by mÏla b˝t vynakl·d·na v tomto smÏru ñ abychom tÏmto lidem, u nichû jeötÏ existuje nadÏje k n·pravÏ, mohli nabÌdnout rychlou a konkrÈtnÌ pomoc. Jak vypad· v souËasnosti pomoc v protidrogovÈm boji ze strany st·tnÌch org·n˘? Minul˝ t˝den jsme dostali na ökolu prvnÌ konkrÈtnÌ materi·l s n·zvem Ñäkola bez 21

drogì. Je to pro n·s urËit˝ n·vod, urËit˝ soubor instrukcÌ, urËit· forma administrativnÌ legalizace konkrÈtnÌch krok˘ v boji proti drog·m. Tento materi·l se v jist˝ch Ë·stech opÌr· o z·kon proti alkoholismu a navrhujÌ se tam urËitÈ represe. S represemi je to ovöem problematickÈ ñ t¯eba i v naöem ökolnÌm ¯·du jsou definov·ny represe, kterÈ majÌ postihovat nap¯. kou¯enÌ, ale up¯ÌmnÏ ¯eËeno, kou¯enÌ v rozs·hlÈm ökolnÌm are·lu nebo jeho okolÌ nikdo nikdy nem˘ûe uhlÌdat. V souvislosti s onou problematikou represÌ bych se r·da zeptala pana BÈma na moûnosti ¯eöenÌ jednoho konkrÈtnÌho p¯Ìpadu: Ned·vno p¯iöel na ökolu rodiË, jehoû dÌtÏ upadlo do drogovÈ z·vislosti a Ëek· teÔ na lÈËebn˝ pobyt. Tento rodiË projevoval velkou aktivitu a velk˝ z·jem o svÈ dÌtÏ ñ ovöem, jak jsem jiû v˝öe zmÌnila, hlavnÌ formou tÈto aktivity byly jako obvykle v˝tky a obvinÏnÌ na adresu ökoly: ÑTady mu to prodali. UdÏlejte si tu po¯·dek! M·te tady dealery, pochytejte si je!ì Tento rodiË si zjistil, ûe ve ökole je student, kter˝ prod·v· drogy. Tyto informace vöak zÌskal v institucÌch, kterÈ je nemohou postoupit d·l ñ konkrÈtnÏ policejnÌm org·n˘m, protoûe jejich pracovnÌci nechtÏjÌ ztratit d˘vÏru lÈËen˝ch narkoman˘. J· s tÌm souhlasÌm, protoûe pr·ce psycholog˘ a takov˝ch institucÌ jako Drop-in apod. se nutnÏ zakl·d· na d˘vÏ¯e a vyh˝b·nÌ se kriminalizaci. Ovöem v danÈm p¯ÌpadÏ je teÔ situace takov·, ûe vedenÌ ökoly m· d˘vodnÈ podez¯enÌ, ûe urËit˝ û·k ve ökole prod·v· drogy. Toto podez¯enÌ se zakl·d· na informaci, kter· podle etickÈho kodexu institucÌ, kde byla zÌsk·na, nesmÌ b˝t p¯ed·na represivnÌm org·n˘m, tedy policii. DotyËn˝ student zatÌm klidnÏ chodÌ do ökoly, prod·v· drogy, vydÏl·v· tÌm pr˝ velkÈ penÌze ñ a vedenÌ ökoly nevÌ, co dÏlat. Jedin˝m dostupn˝m n·strojem represe pro nÏ je d·t studentovi nÏkolik pÏtek, a takto ukonËit jeho dalöÌ pobyt na ökole. TÌm se ho zbavÌme, ale on bude svoji Ëinnost prov·dÏt jinde. Onen problÈm m· jeötÏ jednu dimenzi: Ve zmiÚovanÈm materi·lu Ñäkola bez drogì se uv·dÌ, ûe pokud nÏkdo z pedagogick˝ch pracovnÌk˘ p¯istupuje liknavÏ k ¯eöenÌ problÈmu drog, tak by proti nÏmu mÏly b˝t takÈ zavedeny jistÈ represe. M·m tedy ñ v souladu s doporuËen˝mi a sankcionovan˝mi postupy ñ zavolat policii a ¯Ìci, ûe m·m d˘vodnÈ podez¯enÌ? Jak by pracovnÌci policie reagovali na pouhÈ d˘vodnÈ podez¯enÌ, kdyû nem·m d˘kazy, protoûe mi je zdroj onÈ informace v souladu se svojÌ etikou neposkytne? Toto je ot·zka, na niû bych r·da slyöela jednoznaËnou odpovÏÔ. Omlouv·m se, jestli jsem mluvila p¯Ìliö dlouho, ale p¯esnÏ toto jsou konkrÈtnÌ dopady uûÌv·nÌ drog. Pro mne jako pedagoga problÈm drog znamen· vÌce-mÈnÏ bezmocnÏ p¯ihlÌûet tomu, jak se dÌtÏ dost·v· do z·vislosti, kter· konËÌ jeho odchodem ze ökoly, znamen· to vidÏt, jak tyto dÏti postupnÏ upadajÌ, aû se z nich stanou naprostÈ psychickÈ i fyzickÈ trosky zbavenÈ v˘le i racion·lnÌ kontroly. Pokud tedy mluvÌme o liberalizaci obchodu s drogami, musÌme problÈm vidÏt i z tÈto strany a musÌme tedy b˝t p¯ipraveni na jeho ¯eöenÌ z komplexnÌho hlediska. Pavel BÈm RodiËe by opravdu mÏli b˝t instruov·ni k tomu, aby byli schopni vychov·vat svoje dÏti. Moûn·, ûe nÏjakou ˙Ëinnou prevencÌ, kter· v optim·lnÌm p¯ÌpadÏ povede k tomu, ûe se öestn·ctilet˝ kluk rozhodne drogy nebrat. Navzdory tomu je t¯eba si uvÏdomit, ûe to nar·ûÌ na ten problÈm, ûe drogy jsou u n·s pomÏrnÏ nov˝m fenomÈnem. 22

AlespoÚ v takovÈm rozsahu, v jakÈm tady jsou. Drogy jako heroin tady p¯ed pÏti lety tÈmÏ¯ jeötÏ nebyly. J· ten dokument Ñäkola bez drogì zn·m. Je to pokus, je to uk·zka sÌly st·tu. MyslÌm, ûe je to uk·zka v lecËem neöùastn·. NepochybnÏ bude v lecËem ne˙Ëinn·, a to asi p¯esnÏ v tom, co jste ¯ekla. Na druhou stranu bude ˙Ëinn· asi na stranÏ tlaku na pedagogy, aby se dovzdÏl·vali. Protoûe ti novÌ, kte¯Ì dnes vych·zejÌ z vysok˝ch ökol, jiû budou o drog·ch nÏco vÏdÏt. Vy jste ale jeötÏ nemÏli öanci se k tÏm informacÌm dostat. M·te v tomto pravdu, naprosto souhlasÌm, tady by asi st·t ve vztahu k tomu, co o drog·ch vÌme nebo spÌöe nevÌme, jakÈ tady jsou z·kony, mÏl nÏco nabÌdnout. On nÏco nabÌzÌ, ale vidÌme, ûe to nenÌ to pravÈ o¯echovÈ. Druh· vÏc je, co dÏlat s dealerem ve ökole. MyslÌm si, ûe kdybyste mÏla stoprocentnÌ jistotu, ûe je to dealer, tak byste uû d·vno zakroËila, tak byste to pr·skla. To si myslÌm j·. Moûn·, ûe mÏ vyvedete z omylu. To, ûe jste to neudÏlala, je d·no tÌm, ûe si nejste jist·. ÿÌk·te si, co kdybych pr·skla nÏkoho a on by to nebyl dealer a j· bych ho nÏjak˝m zp˘sobem poökodila. Ob·v·m se, ûe to vnit¯nÌ rozhodov·nÌ hodnÏ souvisÌ s mor·lkou a etikou. JedinÈ, co mohu ¯Ìci je toto: Kdyû si opravdu budete jist·, tak jdÏte a pr·sknÏte ho. VÏra Mr·zov· Na policii? Pavel BÈm Samoz¯ejmÏ. VÏra Mr·zov· Dejme tomu, ûe bych se nezatÏûovala tÌm, zda to ohrozÌ pr·ci tÏch institucÌ, odkud informace poch·zÌ. Kdybych to ale zÌtra udÏlala, tak se ob·v·m, ûe mi policie ¯ekne, ûe je to nezajÌm·, protoûe nem·m d˘kazy. Pavel BÈm To uû policie dnes ne¯ekne, to by ¯ekla p¯ed dvÏma nebo t¯emi lety. Jenom upozorÚuji, ûe je rozdÌl mezi podez¯enÌm a tÌm, kdyû nÏkdo vÌ. Ji¯Ì Schwarz Samoz¯ejmÏ, ûe o tÈto Ëinnosti m˘ûeme mÌt svÈ velkÈ pochyby a p¯edem si m˘ûeme dom˝ölet konkrÈtnÌ dopady pr·vÏ schv·lenÈho z·kona. Ten v˘bec neomezÌ poûÌv·nÌ drog. Povede pouze k r˘stu korupce v policii. Kdyû odch·zÌm z Liber·lnÌho institutu kaûd˝ den v 8 hodin veËer, tak nar·ûÌm na minim·lnÏ 5 aû 6 zcela z¯ejm˝ch dealer˘. Kdybych byl policejnÌm prezidentem, tak je nech·m okamûitÏ zav¯Ìt. Kdyû jsem byl v p¯edstavenstvu Kotvy, tak jsem v okolÌ obchodnÌho domu nar·ûel pravidelnÏ na 10ñ12 dealer˘, kte¯Ì tam v jakoukoli dobu vyvÌjeli Ëinnost. Nikdy jsem nevidÏl nikoho, kdo by je jen kontroloval. Z toho d˘vodu mÏ doslova dojÌm· v˝sledek hlasov·nÌ PoslaneckÈ snÏmovny. MyslÌm si, ûe poslanci se patrnÏ v˘bec v tÏchto mÌstech nepohybujÌ. Kdyby tomu tak bylo, tak by s niËÌm podobn˝m nemohli souhlasit. 23

Pan Kom·rek byl dotazov·n na velmi zajÌmavou z·leûitost ñ jak by se on s·m postavil k moûnÈmu problÈmu svÈho dÌtÏte. Pr·vÏ tÈto oblasti ñ oblasti p˘sobenÌ rodiny ñ se t˝k· pas·û, kterou jsme do naöeho materi·lu dodÏl·vali dodateËnÏ. Naöe stanovisko je, ûe ani tam nelze zd˘vodnit aktivnÌ roli st·tu a jeho represivnÌ z·sahy. Zde musÌ opravdu sehr·t svou nezastupitelnou ˙lohu rodina. RodiËe jsou zodpovÏdni za svÈ dÏti. Je ot·zkou, do kolika let, jestli do 12, 15, nebo 18. OdpovÏÔ na tuto velice sloûitou ot·zku je nutnÈ hledat v souvislosti s takov˝mi skuteËnostmi, jako je nap¯Ìklad spodnÌ vÏkov· hranice trestnÌ odpovÏdnosti. NicmÈnÏ zde musÌ klÌËovou ˙lohu sehr·t rodina. Martin Kom·rek To je tÏûk· ot·zka, ale nechci se jÌ vyhnout. Z·leûÌ to na tom, kterÈ z m˝ch dÏtÌ by ten problÈm mÏlo. Kdyby nejstaröÌ dcerka, kterÈ je 15, zkusila na nÏjakÈm mejdanu marihuanu, tak nebudu mÌt proti tomu nic. Kdyby si ale nÏco zaËal pÌchat m˘j roËnÌ MartÌnek, to bych se snad zbl·znil. Luk·ö Str·nsk˝ MÏl bych dotaz na pana BÈma. ÿÌkal jste, ûe lidÈ liber·lnÏ sm˝ölejÌcÌ a neliber·lnÏ sm˝ölejÌcÌ mohou dojÌt k nÏjakÈ konvergenci ve vztahu k st·tu. ée st·t by mÏl do urËitÈ mÌry koordinovat drogovou politiku nebo mÏl by mÌt nÏjakou drogovou politiku bez ohledu na myölenkov˝ proud, ke kterÈmu se hl·sÌme. ÿÌkal jste nÏco takovÈho, ûe? Kdyû vyjdu ze z·kladnÌch tezÌ liberalismu ñ ze Smitha nebo z Friedmana ñ, tak tam je asi ve Ëty¯ech tezÌch shrnuto to, co m· dÏlat st·t. Jestliûe by si ËlovÏk ¯Ìkal liber·l, tak musÌ vych·zet z tÏch tezÌ a nem˘ûe nic p¯id·vat. Liber·lnÌ a neliber·lnÌ sm˝ölenÌ je i v tÈto problematice v ne¯eöitelnÈm rozporu. O drog·ch p¯ÌrodnÌch a nep¯ÌrodnÌch. P¯ÌrodnÌ povolit a nep¯ÌrodnÌ ne. To n·s nutnÏ vede k nekonzistenci. Kdyû si vezmu nÏjakou drogu, kter· je teÔ povaûov·na za syntetickou, m˘ûe se nap¯. za 10, 15 let zjistit, ûe ta droga je p¯ÌrodnÌ, a tedy leg·lnÌ nÏkde v BrazÌlii. Co s tÌm potom? Kdyû se vezme BMT, zjiöùujeme, pokud vÌm, ûe se tyhle vÏci nach·zejÌ v mozku. Je to z·roveÚ norm·lnÌ droga, kter· je na seznamu zak·zan˝ch l·tek i v »ech·ch ñ a je p¯itom produkov·na mozkem. Michael Voln˝ P¯ipojil bych se k ot·zce k panu Doleûalovi, kter· byla poloûena. Kdyû si kup¯Ìkladu uva¯Ìte Ëaj z nÏjakÈ p¯ÌrodnÌ drogy, tak uû je to jasn· fyzik·lnÏ-chemick· ˙prava. Vy takov˝ Ëaj pokl·d·te urËitÏ jeötÏ za p¯ÌrodnÌ drogu. ProË potom nÏjak· syntetick· ˙prava nebo separace tolik vadÌ? Kdy a jak se tedy z p¯ÌrodnÌ drogy st·v· droga syntetick·? Ji¯Ì X. Doleûal Pan Kinkor mÏ obvinil z mysticismu. Jsem na sv˘j mysticismus hrd˝. Co se t˝Ëe ot·zky p¯ÌrodnÌch a syntetick˝ch drog, ta hranice je iracion·lnÌ. M·m ale zcela odliönÈ osobnÌ zkuöenosti, pokud se t˝Ëe syntetickÈ a p¯ÌrodnÌ b·ze. K vaöÌ druhÈ p¯ipomÌnce. Netrv·m na tom stoprocentnÏ. D·v·m p¯ednost stavu, kdyû lidÈ konzumujÌ drogy, kterÈ si sami vypÏstujÌ. 24

Neidentifikovan˝ ˙ËastnÌk diskuse Nikdo netvrdÌ, ûe byste nÏco mÏl mÌt radöi. Ot·zka je, jestli byste si myslel, ûe syntetickÈ drogy majÌ b˝t st·tem zak·zanÈ? Ji¯Ì X. Doleûal M· b˝t st·tem regulovan· jejich distribuce. Neidentifikovan˝ ˙ËastnÌk diskuse To je prakticky totÈû. Ji¯Ì X. Doleûal NenÌ to totÈû. DomnÌv·m se, ûe by se mÏlo k heroinu p¯istupovat podobnÏ, jako se dnes p¯istupuje nap¯. k diazepamu. Neidentifikovan˝ ˙ËastnÌk diskuse Pr·vÏ jsem ¯Ìkal, ûe to vöe vych·zÌ ze vöech filosofiÌ, co jsou tady v tÈ republice. Ji¯Ì X. Doleûal To vych·zÌ z budhismu. To tady teÔ nenÌ. Pavel BÈm R·d bych reagoval na pozn·mku o Miltonu Friedmanovi. Teoretick· v˝chodiska liber·lnÌho a neliber·lnÌ p¯Ìstupu jsou skuteËnÏ tot·lnÏ divergentnÌ. V okamûiku, kdy ale vezmete v ˙vahu mezin·rodnÌ kontext tohoto problÈmu a absurditu ¯eöenÌ drogovÈho trhu legalizacÌ v jednÈ jedinÈ zemi: tak v okamûiku, kdy toto pochopÌte a vezmete jako fakt, tak pak pochopÌte dokonce i nÏjak· slova samotnÈho Miltona Friedmana, kter˝ je zn·m sv˝m velmi liber·lnÌm n·zorem na ¯eöenÌ drogovÈho problÈmu. Ned·vno pronesl: ÑOno to skuteËnÏ takhle asi nejde, jak jsem si to p¯edstavoval, jak jsem o tom napsal knihu. Ale to, co se dÏje tady v Americe, m· hodnÏ daleko k nÏjakÈmu zdravÈmu rozumu, natoû k liber·lnÌmu p¯Ìstupu k ¯eöenÌ drogovÈho problÈmu.ì Jin˝mi slovy je v tom obsaûeno to, ûe kriminalizace uûÌv·nÌ a kriminalizace drûenÌ je tak vyhrocen˝ aspekt toho super- nebo hyperneliber·lnÌho p¯Ìstupu, ûe kdyû se proti tomu postavÌ nere·lnost ¯eöenÌ drogovÈho problÈmu v jednÈ jedinÈ zemi na svÏtÏ legalizacÌ obchodu, v˝roby, prodeje, distribuce, tak to potom m˘ûe vÈst k tomu, ûe platÌ to, co jsem ¯ekl, ûe totiû liber·lovÈ se shodnou s neliber·ly. Pokud se liber·lovÈ s neliber·ly shodnou na nÏËem, tak alespoÚ na tom, ûe ve vztahu k drogovÈ kriminalitÏ na ˙rovni v˝roba, obchod, distribuce m· b˝t st·t tvrd˝, ûe m· b˝t hodnÏ represivnÌ. Radovan KaËÌn M·m moûn· kacÌ¯skou ot·zku k panu BÈmovi. On tady zmÌnil problÈm, ûe dnes v EvropskÈ unii m·me dvÏ koleje, ty n˘ûky, o kter˝ch hovo¯il. Jednak dealery, jednak uûivatele. ProË m·me takovÈto rozdÏlenÈ vnÌm·nÌ? NenÌ to proto, ûe my dealery prostÏ nem·me r·di, podobnÏ jako nem·me r·di nap¯Ìklad pr·vnÌky nebo pas·ky? Moûn· se zjistilo, ûe kdybychom trestali uûivatele, je jich straönÏ moc. VlastnÏ bychom trestali p˘lku mladÈ populace. Tak to asi nenÌ dobrÈ dÏlat. Takûe se zahle25

dÌme na dealery, kterÈ lidi nemajÌ z nÏjakÈho d˘vodu r·di. Je to tak, nebo je v tom nÏjak· jin· logika? M·me takÈ takto pohlÌûet a trestat t¯eba hostinskÈ, kte¯Ì prodajÌ nÏkomu pivo, a nikoli toho uûivatele, kter˝ se opije a nÏkoho zabije nebo zml·tÌ? Pavel BÈm Samoz¯ejmÏ m·te velk˝ kus pravdy. Nem·me r·di dealery a distributory. Drogy jsou v tom symbolickÈm obrazu zlo. Drogy jsou symbolick˝m obrazem smrti. NÏkdo za to musÌ nÈst odpovÏdnost. NÏkdo musÌ b˝t obÏtnÌm ber·nkem a vinÌkem. Dealer je sn·ze p¯ijateln˝m obÏtnÌm ber·nkem neû uûivatel. HodnÏ to z·leûÌ ve vnÌm·nÌ spoleËnosti, na zcela ban·lnÌch z·leûitostech, nesouvisejÌcÌch s nÏjak˝mi teoretick˝mi v˝chodisky nebo skuteËnostmi. Nap¯Ìklad americk˝ protidrogov˝ z·kon zmÏnil Ëas. Kdyû nastoupila v Americe prvnÌ vlna drogovÈ epidemie, heroinovÈ epidemie v 60. letech, tak se objevila obrovsk· vlna odporu spoleËnosti v˘Ëi tÈ tzv. l˘ze, v˘Ëi tÏm öpinavc˘m, tÏm lidem na okraji spoleËnosti. Amerika p¯ijala velmi tvrdÈ z·kony. Velmi tvrdÈ z·kony, kterÈ posÌlaly z·vislÈ na heroinu, problÈmovÈ uûivatele, heroinisty, do vÏzenÌ. Pak se najednou ve druhÈ polovinÏ 60. let objevila tr·va a LSD. Protoûe heroin byl povaûov·n za totÈû, co marihuana, zav¯eli prvnÌho syna americkÈho sen·tora do krimin·lu. Za to, ûe na mejdanu vykou¯il jednu cigaretu tr·vy. V tom okamûiku, za nÏkolik m·lo t˝dn˘, sen·t projedn·val n·vrh z·kona, kter˝ mÏl ˙plnÏ zmÏnit celou tu filosofii a do jistÈ mÌry takÈ zmÏnil z·kon ve vztahu k drog·m. V˘bec nic to nemÏlo spoleËnÈho s nÏjak˝mi teoretick˝mi ideov˝mi v˝chodisky. Byla to jen ot·zka toho, ûe najednou se uk·zalo, ûe to neni ta l˘za, oni to nejsou ti öpinavci na pokraji spoleËnosti, ale jsou to naöe dÏti ñ student HarvardskÈ univerzity, öpiËkovÈ americkÈ univerzity, syn sen·tora byl najednou ve vÏzenÌ, protoûe si zap·lil tr·vu na mejdanu. LubomÌr Sedl·k ProsÌm v·s, t¯i poslednÌ dotazy. Budu se snaûit b˝t struËn˝. Za prvÈ, cituje se zde po¯·d Friedman, Friedman. J· jsem tady v ˙vodu, a to ˙plnÏ zapadlo, zd˘raznil, ûe modelem Ëi Ëinitelem, kter˝ nejvÌc ovlivÚuje Liber·lnÌ institut, je pr·vÏ americk˝ Freedom House. Tam jsou superliber·lovÈ, jako je Brzezinski (Ö) ñ ti vöichni podporujÌ linii, o kterÈ hovo¯Ìm. SouhlasÌm s panem BÈmem ñ nep¯eceÚovat represi, ale nepovolit, bojovat. D·le je t¯eba zamÏ¯it se na prevenci, ökolstvÌ, atd. Ale aby se tady st·le opakovalo Friedman ñ je jiû sta¯iËk˝, moûn· mu to jiû nemyslÌ tak jasnÏ. Druhou z·kladnÌ vÏcÌ je jedna klÌËov· vÏta, pokud se mluvÌ o Americe, kde se ten ¯etÏz rozpoutal v 60. letech. PrvnÌ prohran· v·lka v dÏjin·ch Ameriky byla v IndoËÌnÏ. Tam to ze zoufalstvÌ z tÈ dûungle zaËaly desetitisÌce mlad˝ch AmeriËan˘ uûÌvat drogy. P¯iöli s tÌm pak do Ameriky a vlna se rozjela. To nebyla jen tak nÏjak· recese. To samoz¯ejmÏ m· kumulativnÌ vliv, kdy uû je to n·vykovÈ a tak d·le. Prosil bych, aby se to takÈ vzalo na vÏdomÌ. Za dalöÌ. Boj s drogovou kriminalitou, to je realita. ⁄vahy, co by se mÏlo a nemÏlo, jsou zbyteËnÈ. To je realita. Takov˝ ten svÏt bude. Jeden nebezpeËn˝ aspekt je v tom, ûe drogov· kriminalita pÏstuje a financuje jinou kriminalitu. SvÏt se mÏnÌ v jeden velik˝ krimin·l, obraznÏ ¯eËeno. To je sÌla kapitalismu. PodÌvejte se, co se dÏje 26

ve finanËnÌ oblasti nejenom u n·s. J· vÌm, ûe ¯Ìkat to tady nÏkter˝m liber·l˘m nenÌ zrovna lahodnÈ do ucha. Ji¯Ì HladÌk ChtÏl bych reagovat na to, co tu ¯Ìkal kolega Str·nsk˝ a pan BÈm o liberalismu. Snaûme spÌö b˝t pragmatiËtÌ a praktiËtÌ. Snaûme se stanovit nÏjak˝ cÌl, co od tÈ protidrogovÈ politiky chceme. NevÌm, jestli by pan BÈm se mnou souhlasil, ûe by se nemÏli trestat konzumenti, ale postihovat ti, kte¯Ì z toho majÌ Ñköeftì, p¯esvÏdËovat ty, kte¯Ì drogu neberou, aby tak setrvali, pop¯ÌpadÏ ty, kte¯Ì berou, aby p¯estali. NemÏl bych to asi v budovÏ Liber·lnÌho institutu ¯Ìkat, ale opusùme ideologii a snaûme se stanovit cÌl a udÏlat opat¯enÌ, kter· k nÏmu povedou. Snaûme se zajistit, aby to fungovalo. J· nez·konnÈ drogy neberu. SouhlasÌm s tÌm, ûe mÏkkÈ drogy by nÏjakou dekriminalizaci zasluhovaly, ale nem·m radost z toho, ûe pan Doleûal drogy bere, a p¯eji si, aby takov˝ch lidÌ nebylo p¯Ìliö. Na druhÈ stranÏ mu nemÌnÌm br·t to pr·vo. To je bohuûel taky trochu balancov·nÌ tÈ teorie volby, kterou tu zmÌnil pan Kom·rek a jeötÏ extrÈmnÏji pan Kinkor. Bohuûel je to na ost¯Ì noûe. Na jednÈ stranÏ samoz¯ejmÏ tomu konkrÈtnÌmu ËlovÏku neupÌr·m pr·vo zvolit si styl ûivota. J· ho za to nemÌnÌm postihovat. Na druhÈ stranÏ je tu p¯ece jen nÏjak˝ z·jem, aby takov˝ch lidÌ nep¯ib˝valo. Neidentifikovan˝ ˙ËastnÌk diskuse Mohl byste ten z·jem konkretizovat? Eva Dvo¯·kov· V˘bec se nebudu zmiÚovat o tom, zda existuje nÏjak˝ z·jem, aby lidÌ uûÌvajÌcÌch drogy nep¯ib˝valo. Jenom st·le nech·pu, kde chcete br·t pr·vo panu Doleûalovi br·t drogy. TvrdÌte, ûe chcete pouze postihovat lidi, kte¯Ì mu tu drogu mohou prodat. Nem·te pocit, ûe si to odporuje? NerozumÌm tomu rozdÌlu ñ narkoman a dealer. Narkoman je ten, kter˝ je ÑobÏùì. Ten, kter˝ nemyslÌ, kter˝ je nÏk˝m donucen br·t drogu. Ocitl se v z·vislosti a je to uboû·k. My mu ñ jako spoleËnost ñ musÌme pomoci. To je ten podtext. Ofici·lnÌ. VÌcemÈnÏ, alespoÚ jak j· tomu rozumÌm a vl·dnÌ protidrogov· strategie mluvÌ takÈ tak. ChtÏla bych teÔ ¯Ìci, proË je to hloupost. Ne kaûd· nabÌdka m· svou popt·vku. J· se tady postavÌm a budu prod·vat nÏjakÈ ˙plnÏ nesmyslnÈ zboûÌ. TeÔ mÏ nenapad· co. Vy p˘jdete kolem a vysmÏjete se mi, protoûe jste inteligentnÌ ËlovÏk. Kdyû p˘jdu po V·clavskÈm n·mÏstÌ, uvidÌm tam lidi, kte¯Ì budou nabÌzet drogy. J· si ¯Ìk·m, ûe do mÈ mor·lky drogy nepat¯Ì. Tak si je nekoupÌm. Kdo je bude chtÌt, koupÌ si je. RozumÌte tomu? Kdyû budete postihovat dealery, kte¯Ì jsou ˙dajnÏ öpatnÌ, zatÌmco narkoman˘m chcete pom·hat, nejde to dohromady. Nem˘ûu jednÌm dechem ¯Ìkat: ÑAù si pan Doleûal bere jakou chce droguì, coû ani dnes ne¯Ìk·me, ale kdybychom to ¯Ìkali, p¯edpokl·d·m, ûe byste se, pane BÈme, p¯ipojil; a druh˝m dechem zase ¯Ìkali: ÑVöichni lidÈ, kte¯Ì mu ji prodajÌ, jsou hroznÌ zloËinci a krimin·lnÌci a musÌme je postihovat.ì StejnÏ tak mÏ hroznÏ udivilo, ûe vlastnÏ radÌte tady panÌ profesorce, aby udala nÏjakÈho studenta za to, ûe prod·v· drogy. Ch·pu jejÌ obavy. Dostat se do rozporu se z·konem nikdo nechce. JÌt si sednout za to, ûe jsem neudala nÏjakÈho studenta, kter˝ prod·v· drogu, je smutnÈ. Je to tragÈdie. RozumÏjte, vy v podstatÏ ¯Ìk·te, ûe ode mne by bylo fajn, abych öla a udala nÏkoho ze 27

sv˝ch b˝val˝ch spoluû·k˘ z gymn·zia, o kter˝ch vÌm, ûe nÏkte¯Ì jsou narkomani, nÏkte¯Ì jsou narkomani a deale¯i, nÏkte¯Ì jsou jenom deale¯i. I to existuje. A vy mi ¯Ìk·te: ÑUdej tyto dealery. Neud·vej ty narkomany. To jsou obÏti, zatÌmco tihleti jsou ti zloËinci.ì J· bych asi nikdy nikoho udat neöla. To se mi nÏjak p¯ÌËÌ. Ale vy mi to radÌte. Tohle radÌte panÌ profesorce, z Ëehoû je mi docela smutno. Pavel BÈm Na zaË·tku pan Kinkor ¯ekl cosi: ÑÖale nesmÌ to b˝t dÏti.ì Potom uû se o tÏch dÏtech v˘bec nezmiÚoval. Mluvil jenom o n·s dospÏl˝ch. Samoz¯ejmÏ, vy to rozhodnutÌ udÏl·te. Ot·zka je, kde zaËÌn· hranice tÈ tzv. svobodnÈ volby, ke kterÈ j· se mohu rozhodnout. ZaËÌn· v osmn·cti, sedmn·cti, patn·cti, t¯in·cti, dvan·cti? Kde tedy je nÏjak· ochrana nebo nÏjak· zodpovÏdnost nÏkoho jinÈho za tu volbu? MajÌ ji rodiËe? Nebo v pohledu nÏkoho jinÈho ji m· st·t? »ili j· relativizuji to, co jste ¯ekla na zaË·tku. Vy ¯Ìk·te, jak to, ûe pan Doleûal, kdyû si m˘ûe svoji drogu uûÌvat, nem· pr·vo si ji nÏkde koupit. ÿÌk·te to dob¯e, ale na öpatnÈ adrese. Protoûe pan Doleûal tady p¯ed chvilkou mÏl problÈm, jak obh·jit, ûe p¯ÌrodnÌ drogy ano, ale syntetickÈ ne. J· v·m ¯eknu n·sledujÌcÌ. Pan Doleûal si nemusÌ drogu nÏkde kupovat, on si ji vypÏstuje, on si ji najde v p¯ÌrodÏ, protoûe on ¯Ìk· ano p¯ÌrodnÌm drog·m. Proto si myslÌm, ûe na nÏj vaöe pozn·mka neplatÌ. Teoretick· pozn·mka na tÈma syntetickÈ drogy, kterÈ se v p¯ÌrodÏ nevyskytujÌ, nerostou, kterÈ nÏkdo musÌ vyrobit. Jak to, ûe kdyû nÏkdo drogu nevypÏstuje, nem· pr·vo ji nÏkde koupit od nÏkoho, kdo jÌ muûe leg·lnÏ prodat? ÿeknu: Protoûe to z·kony nedovolujÌ. Vy se zept·te: ÑJe to dob¯e?ì J· poloûÌm ot·zku, kter· se bude dot˝kat toho, o Ëem hovo¯il pan kolega, toho praktickÈho, pragmatickÈho. Co m˘ûeme ñ pokud to nenÌ dobrÈ z teoretickÈho hlediska ñ udÏlat pro to, aby to teoreticky dobrÈ bylo? J· v·m ¯Ìk·m, ûe nenÌ moûnÈ p¯ijmout a ¯eöit tento problÈm pouze na ˙zemÌ »eskÈ republiky. V ten okamûik a zase slovy liber·la Friedmana, jestliûe by se k tomu odhodlalo celÈ svÏtovÈ spoleËenstvÌ nebo alespoÚ jeden kontinent, pak ano. S tÌm, ûe samoz¯ejmÏ budeme diskutovat o tom, jak m· vypadat informovanost, prevence zamÏ¯en· na dÏti, aby se mohly rozhodovat ve dvan·cti, t¯in·cti letech, ûe ty drogy nejsou to pravÈ o¯echovÈ. Jinak to moûnÈ nenÌ. Jestliûe protidrogov· politika a takÈ m˘j osobnÌ n·zor jsou zaloûeny na tom, ûe ten, kdo je z·visl˝ na drog·ch, je zoufalec, ûe je to ËlovÏk, kter˝ za v·mi p¯ijde a ¯ekne ñ Ñj· m·m problÈm, j· se chci lÈËitì ñ, pak vÌm, jak mu m·m pomoci. J· vÌm, jakÈ jsou n·stroje, jak˝m zp˘sobem ho lÈËit. Kdyû uû ne vylÈËit, tak alespoÚ lÈËit. Tak jako vÌm, jak˝m zp˘sobem budu lÈËit ËlovÏka, kter˝ m· cukrovku. Nem˘ûu to ale dÏlat v krimin·le. To je ta hranice. Je to ËlovÏk, kter˝ je nemocn˝, kter˝ m· problÈm, pot¯ebuje se lÈËit a musÌ se lÈËit. Jenom parafr·zuji to, co jste ¯ekla. NemyslÌm si, ûe z·vislÌ na drog·ch jsou uboû·ci. Eva Dvo¯·kov· NicmÈnÏ po¯·d jste neodpovÏdÏl na ten rozpor dealer-narkoman. 28

Ji¯Ì X. Doleûal M˘ûu v·m na nÏj odpovÏdÏt j·? PodÌvejte se, mohu na z·kladÏ subjektivnÌ asi sedmn·ct let trvajÌcÌ zkuöenosti s drogovou scÈnou zcela kompetentnÏ ¯Ìci, ûe ËlovÏk, kter˝ prod·v· tvrdÈ drogy a s·m na nich nenÌ z·visl˝, pat¯Ì do krimin·lu. Ji¯Ì HladÌk J· bych se chtÏl omluvit panu Doleûalovi, co jsem tady o nÏm ¯Ìkal. SpÌöe to pramenilo z mÈ neznalosti drogovÈ scÈny. SpÌöe jsem mluvil o tÏch syntetick˝ch, pr˘myslov˝m zp˘sobem vyr·bÏn˝ch drog·ch. Jestli si budete pÏstovat cokoliv doma, prosÌm. Budu to odsuzovat. Jako neku¯·ka mÏ ötvou lidÈ, co kou¯Ì, a ötvou mÏ takÈ lidÈ, co jezdÌ na Ëervenou na semaforu. To je ten styl, co jsem tÌm chtÏl naznaËit. PromiÚte, moûn· jsem byl v tomhle p¯Ìliö radik·lnÌ. LubomÌr Sedl·k ProsÌm v·s, pane Kom·rku, kdybyste mÏl patn·ctiletou dceru, toleroval byste jÌ nÏjakou jemnou drogu? Vy jste skuteËnÏ utekl od toho problÈmu, co zde prezentovala panÌ profesorka. P¯ipusùme, ûe uû v·ö syn m· 10 let (coû je pr˘mÏrn˝ vÏk, kdy se zaËÌn· s narkotiky v Americe) a zaËal si pÌchat. Co byste udÏlal? Martin Kom·rek To je asi tak, jako kdybyste se zeptal, co bych dÏlal, kdyby se m· dcera promÏnila v medvÏda. To se ned· dop¯edu natrÈnovat. Ji¯Ì Schwarz V·ûenÌ panelistÈ, budete chtÌt uplatnit pr·vo poslednÌho slova? Pavel BÈm J· jsem neodpovÏdÏl na ot·zku, jak˝ je rozdÌl mezi dealerem a narkomanem. OdpovÌm ot·zkou. SouhlasÌte s tÌm, ûe leg·lnÌ alkohol, kter˝ se prod·v·, konzumuje, m· a musÌ mÌt nÏjak· omezenÌ ve vztahu nap¯. k jeden·ctiletÈmu dÌtÏti, ke dvan·ctiletÈmu dÌtÏti, ke t¯in·ctiletÈmu dÌtÏti? SouhlasÌte s tÌm v r·mci svÈho liber·lnÌho myölenÌ? Eva Dvo¯·kov· M·m s tÌm problÈm. NesouhlasÌm. Musela bych to vysvÏtlit. Je to na delöÌ debatu. Pavel BÈm Ano nebo ne? Eva Dvo¯·kov· Nem˘ûu ¯Ìci ano nebo ne. SpÌöe kdybych si mÏla vybrat meziÖ Pavel BÈm J· v·m odpovÌd·m touto ot·zkou. V tom je rozdÌl mezi narkomanem, ËlovÏkem z·visl˝m nebo konzumentem a mezi dealarem. NesouhlasÌte? »ili ¯Ìk·te, ûeÖ 29

Eva Dvo¯·kov·

Neidentifikovan˝ ˙ËastnÌk diskuse

ÿÌk·m, ûe jeden·ctiletÈ dÌtÏ si ten alkohol opat¯Ì, kdyû bude chtÌt, jin˝m zp˘sobem.

RodiËe tam v˘bec nejsou. Jeden·ctiletÈ dÌtÏ si dÏl·, tÈmÏ¯ co chce.

Pavel BÈm

Neidentifikovan˝ ˙ËastnÌk diskuse

»ili ¯Ìk·te, ûe by nemÏla b˝t nÏjak·, jak·koli ochrann· regulaËnÌ opat¯enÌ ve vztahu k prod·v·nÌ alkoholick˝ch n·poj˘ devÌtilet˝m dÏtem ke konzumaci? Eva Dvo¯·kov· MyslÌm si, ûe je dobrÈ, kdyû nÏjak· omezenÌ budou. NicmÈnÏ nikoliv ta, kter· se vytvo¯Ì tÌm, ûe st·t nÏco zak·ûe. Ona se spont·nnÏ vytvo¯Ì. ÿeknu v·m proË. Protoûe, kdyû si budete kupovat nap¯. alkohol, budete si jej kupovat pouze v nÏjak˝ch obchodech nebo pouze od nÏjak˝ch prodejc˘, stejnÏ jako kdyû chodÌte do urËit˝ch restauracÌ nebo chodÌte nakupovat do urËit˝ch obchod˘. Budete-li mÌt dÏti, budete vÏdÏt, ûe nÏkde jsou dejme tomu seriÛznÏjöÌ, nÏkde se vÌce dÌvajÌ na to, co komu prod·vajÌ apod., nÏkde moûn· öidÌ atd. ChodÌte nakupovat tam, kde prodejc˘m a obchodnÌk˘m vÏ¯Ìte a kde m·te pocit, ûe prod·vajÌcÌ dÏlajÌ to, co je v souladu s vaöÌm myölenÌm a p¯esvÏdËenÌm. M·m pocit, ûe jelikoû v˘le rodiË˘ je takov·, aby se jejich dÏti nedost·valy p¯edËasnÏ do styku s alkoholem, s drogami apod., tak jim to doma budou nejen vysvÏtlovat, ale budou je uËit chodit do tÏch spr·vn˝ch mÌst a dÏlat ty spr·vnÈ vÏci. Neidentifikovan˝ ˙ËastnÌk diskuse Vûdyù to je hloupost. Eva Dvo¯·kov· To nenÌ hloupost. A jak ¯Ìk·te, spousta dÏtÌ si na ta hork· kamna s·hne. Sp·lÌ se. RodiË u nÏj ale musÌ b˝t vËas, aby mu dok·zal vÏci vysvÏtlit a pomoci. Neidentifikovan˝ ˙ËastnÌk diskuse Netahejte sem rodiËe. Jde o toho, kdo ten alkohol prod·v·. J· prod·v·m alkohol a prod·v·m ho v·m jako dvan·ctiletÈ holce. P˘jdu za v·mi a nÏkde si v·s najdu jenom proto, abych vydÏlal. Eva Dvo¯·kov· To ale nem˘ûete odstranit tÌm, ûe nÏco udÏl·te leg·lnÌm a nÏco neleg·lnÌm. DÏtsk· pornografie je takÈ neleg·lnÌ, a existuje. To je fakt. TvrdÌm, ûe rodiËe jsou stÏûejnÌ. Z·kazem nic nevy¯eöÌte. Jestliûe zak·ûete prodej alkoholu dÏtem pod 11 let nebo nevÌm kolik byste zak·zal, ¯Ìk·m, ûe ty dÏti stejnÏ alkohol dostanou, pokud ho budou chtÌt. ÿÌk·m, ûe rodiËe jsou tÏmi, kdo mohou dÏti p¯ed drogami ochr·nit. St·t nikoli. Snaha rodiË˘ o ochranu jejich dÏtÌ povede k tomu, ûe budou nap¯. bojkotovat nÏkterÈ obchody nebo obchodnÌ ¯etÏzce. RodiËe si mohou ¯Ìci: ÑNebudeme chodit k Nov·k˘m, kde nalejvajÌ pÏtilet˝m dÏtem. Budeme chodit jinam.ì Kdyû vznik· na Z·padÏ öÌlenstvÌ kv˘li Shellu a ropn˝m ploöin·m, proË by nÏco podobnÈho nemohlo b˝t kv˘li vlastnÌm dÏtem? 30

To je pr·vÏ ta chyba rodiË˘. Ti tam mÏli b˝t. Na zaË·tku, aby si dÏti nedÏlaly, co chtÏjÌ. M· pravdu. RodiË musÌ mÌtÖ Eva Dvo¯·kov· V öestn·cti letech musÌ svou ˙lohu hr·t takÈ rodiËe. V osmn·cti takÈ rodiËe. Ve dvaceti takÈ rodiËe. MÏ nikdo nehlÌdal na kaûdÈm kroku. Jak to, ûe to moji rodiËe zvl·dali? Martin Kom·rek K tÈ ot·zce, co v tÏch deseti letech. J· myslÌm, ûe to je naprosto öpatnÏ, ale öpatnÏ poloûen· ot·zka. StejnÏ tak se mÏ m˘ûete pt·t, jak budu reagovat, kdyû se to dÌtÏ promÏnÌ v medvÏda. Nikdo by na takovou ot·zku nedok·zal odpovÏdÏt. Kdyû to vezmu v·ûnÏ, tak samoz¯ejmÏ p˘jde o jakousi zkuöenost. NÏkdo by ¯ekl neötÏstÌ, se kter˝m se ËlovÏk bude muset nÏjak vyrovn·vat. JistÏ si to dop¯edu netrÈnuji. MyslÌm si, ûe m·lokdo si to dop¯edu trÈnuje, jak se v takovÈ situaci zachovat. P¯esto jsem teÔ zjistil, ûe nebudu hr·t toho, kdo zast·v· vöechno ˙plnÏ liber·lnÏ. PanÌ kolegynÏ mÏ tot·lnÏ p¯edËila, protoûe j· jsem takÈ proti tomu, aby se byù legalizovanÈ drogy prod·valy dÏtem. Pavel BÈm J· jsem vyËerpal sv˘j p¯ÌdÏl slova. Jenom podÏkuji. Pro mÏ je to straönÏ zajÌmavÈ tuto diskusi slyöet a mÌt moûnost do nÌ vstoupit. J· to zn·m v 99 procentech p¯Ìpad˘ z tÈ opaËnÈ strany. Pro mne je takov˝m osvÏûenÌm pro mozek a moje mozkovÈ z·vity slyöet t¯eba liber·lnÌ filosofii kolegynÏ, abych si v˘bec uvÏdomil, kde vlastnÏ j· s·m stojÌm. DÏkuji. Ji¯Ì Schwarz Na z·vÏr jeötÏ shrnu stanovisko Liber·lnÌho institutu, kterÈ z˘st·v· stejnÈ. NeumÌme rozliöovat efektivnost regulace mÏkk˝ch a tvrd˝ch drog. M·lo se vÌ, ûe ten skvÏl˝ st·tem posvÏcen˝ nikotin m· ve skuteËnosti na populaci horöÌ dopady, neû ten zl˝ a öpatn˝ heroin. StejnÏ tak se ob·v·m, ûe neumÌme rozliöovat podnikatele s drogami od jin˝ch podnikatel˘, jakoû ani neumÌme rozliöit nebohou obÏù od toho, kdo naplÚuje jejÌ pot¯ebu. NevÏ¯Ìme, ûe to umÌ policie a dalöÌ represivnÌ sloûky st·tu. LubomÌr Sedl·k Kdo to je my, my? Ji¯Ì Schwarz To je Liber·lnÌ institut. To jsem i j·, pane doktore. Jenom na up¯esnÏnÌ. Co se t˝k· Miltona Friedmana, kter˝ tady byl nÏkolikr·t citov·n panem doktorem BÈmem ñ my jsme mÏli to ötÏstÌ a s Miltonem Friedmanem 31

jsme nÏkolikr·t diskutovali. Dokonce je to zaznamenanÈ i v naöÌ poslednÌ publikaci Milton Friedman v Praze. To co ¯Ìkal pan doktor BÈm, je v po¯·dku. Milton Friedman opravdu rozliöuje problÈm v tÈ jednÈ zemi a na celÈm svÏtÏ. To je t¯eba ale d·t do öiröÌ souvislosti. To je rozdÌl mezi normativnÌ a pozitivnÌ vÏdou, mezi tÌm, co by mÏlo b˝t a tÌm, co ve skuteËnosti je. JakÈ n·stroje pouûÌt na to, jak by ty z·leûitosti vl·da mÏla nebo nemÏla ¯eöit. To je jeden problÈm. D·le, s panem doktorem Sedl·kem se dob¯e diskutuje, ËlovÏk se vûdycky pobavÌ. Pro up¯esnÏnÌ: Freedom House a jeho lidÈ. Zbigniew Brzezinski nenÌ û·dn˝ liber·l, jak tvrdÌte, pane doktore. Pro mne je stejn˝m socialistou jako jste vy. To vöak nepovaûuji za û·dnou nad·vku. LubomÌr Sedl·k TakÈ socialismus nenÌ nad·vka. Ji¯Ì Schwarz Samoz¯ejmÏ. Liberalismus, kter˝ my tady prosazujeme, z kterÈho vych·zÌ Liber·lnÌ institut, je klasick˝ liberalismus, jehoû modernÌ podobu mu v druhÈ polovinÏ XX. stoletÌ vtiskla Chicagsk· ökola, jejÌû nejv˝znamnÏjöÌm p¯edstavitelem je Milton Friedman. V·ûenÈ d·my a p·novÈ, bylo pro mne velmi pouËnÈ slyöet n·zory p¯Ìtomn˝ch ¯eËnÌk˘. Moûn· jste si na zaË·tku mysleli, ûe to jsou lidÈ, kte¯Ì budou mÌt na drogy totoûnÈ n·zory. SkuteËnost vöak byla jin·. DÏkuji vöem diskutujÌcÌm. TakÈ panu Doleûalovi, kter˝ jeötÏ minutu poseËk·, neû si vykou¯Ì svÈho jointa, kterÈho si teÔ pr·vÏ ubalil. Ji¯Ì X. Doleûal To je tab·k. Ji¯Ì Schwarz Pardon. Dnes jsme tady vidÏli, ûe pan Doleûal nenÌ v˘bec liber·l, ûe liber·lnÌ p¯Ìstup se liöÌ od jeho n·zor˘. Pan Kinkor nenÌ takÈ liber·l, p¯estoûe jej za nÏj mnozÌ mylnÏ povaûujÌ. Kdybych ho nazval liber·lem, povaûoval by to za stejnou nad·vku, jako kdyû mu ¯eknu, ûe je komunista. VidÌme, ûe n·zory se znaËnÏ odliöujÌ. P¯esto jsem r·d, ûe jsme tyto n·zory slyöeli. Vöechny n·zory, kterÈ tady zaznÏly, povaûuji za racion·lnÌ, coû se vöak ned· ¯Ìci o n·zorech KDU-»SL na problematiku drog, pron·öen˝ch panem poslancem Severou.

32

V·ûenÌ Ëten·¯i, pracovnÌci Liber·lnÌho institutu a Centra liber·lnÌch studiÌ V·m budou zav·z·ni za Vaöe koment·¯e Ëi kritickÈ p¯ipomÌnky ke koncepcÌm a myölenk·m obsaûen˝m v tÈto publikaci. NabÌzÌme V·m takÈ moûnost zprost¯edkov·nÌ setk·nÌ s jednotliv˝mi ˙ËastnÌky diskuse. Kontaktovat n·s m˘ûete telefonicky, faxem Ëi elektronickou poötou na n·sledujÌcÌch ËÌslech: telefon: (02) 29 60 60, 24 91 21 99 fax: (02) 29 17 10 e-mail: [email protected] KromÏ toho si V·m dovolujeme nabÌdnout naöe internetovÈ str·nky na adrese: http://www.ecn.cz/private/liberal R·di bychom V·s takÈ upozornili, ûe v sÌdle Liber·lnÌho institutu ve Sp·lenÈ ul. 51, Praha 1 m˘ûete kromÏ odborn˝ch studiÌ (prezentujÌcÌch klasickÈ liber·lnÌ stanovisko k ¯adÏ ekonomick˝ch a politick˝ch problÈm˘) koupit s p¯Ìsluönou slevou takÈ naöe kniûnÌ publikace: F. A. Hayek: M. Friedman: G. Becker: M. Friedman: J. PavlÌk (ed.): L. von Mises: I. Kirzner: H. Hazlitt:

Kontrarevoluce vÏdy Kapitalismus a svoboda Teorie preferencÌ Za vöÌm hledej penÌze Milton Friedman v Praze Liberalismus Jak fungujÌ trhy (do konce 1998) Ekonomie v jednÈ lekci (do konce 1998)

DROGY A ST T M EXISTOVAT ST TNÕ PROTIDROGOV POLITIKA? Z znam z diskusnìho fûra. Liber lnì institut. Praha 13. kvïtna 1998

Recommend Documents