∂ivinami (tzv. „stará p∫dní síla“) p∫sobí pfii vhodném chemismu p∫dy mnohem efektivn‡ji, ne∂ jednorázové korekce disproporcí vª∂ivného stavu p∫dy vysokªmi dávkami hnojiv. Hnojením, ale i dalπími agrotechnickªmi zásahy se sna∂íme vytváfiet †i udr∂ovat potfiebnou hladinu jednotlivªch ∂ivin a jejich forem v p∫dách, aby byly zajiπt‡ny pfiedpoklady harmonické vª∂ivy rostlin. V rámci harmonické vª∂ivy jsou vπak u ka∂dé plodiny specifické po∂adavky na ur†itou ∂ivinu. Jednou z velmi d∫le∂itªch základních ∂ivin je draslík. Draslík je nezastupitelnª prvek ve vª∂iv‡ rostlin. V rostlinách plní fiadu d∫le∂itªch funkcí. V pletivech rostlin je pfiítomen v iontové form‡, je zde velmi dobfie pohyblivª a snadno se pfiemisuje. Jeho pohyblivost umo∂~uje transport i ostatních látek pfiedevπím do kofien∫ rostlin. Velmi vªrazn‡ ovliv~uje fotosyntézu, hospodafiení rostlin s vodou. Má vliv na enzymy, které dále ovliv~uje, †etné syntetické procesy (tvorbu cukr∫, πkrobu, bílkovin) mající vliv na kvalitu p‡stovanªch produkt∫. Nedostatek draslíku ve vª∂iv‡ rostlin se promítá do fyziologickªch poruch rostlin (zasychání okraj∫ spodních list∫) a následn‡ do zhorπené kvality sklizn‡. Na druhé stran‡ nadbytek K omezuje pfiíjem ostatních kationt∫ – Na, Mg, Ca.
Hnojení N + P
Nedostatek draslíku u brambor
Hnojení N + P + K
Pfii nedostatku draslíku jsou hlízy menπí a †ernají
Draslík v p∫d‡ V p∫d‡ se draslík vyskytuje v n‡kolika formách, z nich∂ pro vª∂ivu rostlin je nejvªznamn‡jπí zejména vªm‡nnª a mobilní draslík, kterého je v p∫dách zna†né mno∂ství; hnojením je jeho obsah dále posilován a rostlinám je †ást okam∂it‡ k dispozici. V posledním desetiletí doπlo v ˝eské republice k radikálnímu sní∂ení spotfieby minerálních hnojiv. U draslíku se pr∫m‡rná spotfieba pohybuje maximáln‡ do 10 kg K.ha–1 zem‡d‡lské p∫dy (viz. graf †. 1)
Spotfieba minerálních hnojiv v ˝R (v kg/ha z.p.) (údaje MZe ˝R) 110 100 90
kg živin
80 70
102,7 84,3 72,3
80,7
60 50 40 30 20
12,3
10 0
7,7
1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 N
P 2O5
K 2O
Graf †. 1
Brambory vy∂adují vysokou zásobu pohotovªch ∂ivin v p∫d‡, zejména vπak draslíku. Dynamika jejich †erpání nar∫stá v pr∫b‡hu vegeta†ního období v pfiímé závislosti s intenzivním r∫stem a vªvojem rostlin (viz graf †. 2).
Dynamika †erpání ∂ivin u brambor
% odebrané ∂iviny
(údaje VÚB Havlí†k∫v Brod) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 duben
kv‡ten N
kv‡ten P
†erven K
†erven Mg
†ervenec Ca
srpen Graf †. 2
Potfieba vπech ∂ivin, tedy i draslíku, je samozfiejm‡ ovlivn‡na ú†elem, pro kterª jsou brambory p‡stovány. Jiné nároky na ∂iviny mají brambory p‡stované pro konzum, jiné pro pr∫myslové zpracování. Na za†átku devadesátªch let VÚB Havlí†k∫v Brod sledoval v polních pokusech se stup~ovanªm draselnªm hnojením (60 a 120 kg †.∂. K.ha–1 pfii konstantních dávkách dusíku, fosforu a hofi†íku) u velmi ranªch konzumních brambor a pozdních pr∫myslovªch brambor vªnos hlíz a jejich kvalitu – zastoupenou zejména obsahem πkrobu. Stup~ované draselné hnojení v uvedenªch pfiípadech pr∫kazn‡ zvyπovalo vªnosy hlíz (viz. graf †. 3). Obsah πkrobu se vπak vlivem stup~ovanªch dávek draslíku sni∂oval. Tyto údaje potvrdil svªmi vªsledky z dlouhodobªch stacionárních pokus∫ i ÚKZÚZ. Sní∂ení obsahu πkrobu v hlízách je zpravidla pom‡rn‡ malé a je pln‡ kompenzováno zvªπenªm vªnosem hlíz – a tedy i vªnosem πkrobu.
Vªnos brambor pfii stup~ovaném draselném hnojení (údaje VÚB Havlí†k∫v Brod) 50
vªnos hlíz v t/ha
48 46
46,1
44 42
44,27
44,97
42,93
40 K 60
K 120 dávky draslíku v kg/ha
■ velmi rané brambory
■ pozdní brambory Graf †. 3
V posledních letech ÚKZÚZ ov‡fiuje v polních vª∂iváfiskªch zkouπkách ú†innost draselnªch a draselno-hofie†natªch hnojiv na vªnos a kvalitu brambor. Pfiesto∂e jsou zkouπena i nová draselná, respektive draselno-hofie†natá hnojiva je nejlepπích vªnosovªch, ale i ekonomickªch vªsledk∫ pravideln‡ dosahováno pfii aplikaci 160 kg K2O v draselné soli. Obecn‡ lze vπak fiíci, ∂e aplikací draslíku v jakémkoliv hnojivu v∂dy doπlo ke zvªπení vªnosu hlíz.
Autor: Dr. Dipl. Ing. Pavel ˝ermák, Havlí†k∫v Brod
International Potash Institute Coordinator Central & Eastern Europe CH-4001 Basel/Switzerland P.O. Box 1609 Phone: +41 61 2 61 29-22/23/24, Telefax: +41 6 1 2 61 29-25 E-mail:
[email protected] • Website: www.ipipotash.org
60
40
20
bez hnoje
Dávka hnoje v t/ha
110
85
50
100
polorané
polopozdní a pozdní
velmi rané a rané
80
velmi rané a rané
40
40
55
65
polorané
polopozdní a pozdní
polorané
90
90
velmi rané a rané
polopozdní a pozdní
110
45
60
80
90
70
80
75
polorané
polopozdní a pozdní
100
120
90
120
110
velmi rané a rané
60
70
80
70
80
90
80
90
100
90
100
110
60
80
90
70
90
100
80
90
100
90
110
120
110
70
65
60
130
110
100
90
velmi nízká a nízká
P2O2
brambory pr∫mysvyhovující konzumní ur†ené pro lové a dobrá brambory vªrobky brambory
mno∂itelské porosty
Délka vegeta†ní doby
u∂itkovª sm‡r p‡stování
N
40
60
80
80
dobrá
Doporu†ené dávky ∂ivin v minerálních hnojivech pro brambory (kg †.∂./ha–1)
Hnojení brambor
90
110
130
130
vyhovující
130
150
175
175
velmi nízká a nízká
zásoba v p∫d‡
K2O
50
50
50
50
vyhovující a dobrá
MgO
65
65
65
65
velmi nízká a nízká
Tabulka †. 1
Draslík nezbytnª prvek ve vª∂iv‡ a hnojení brambor Rostliny potfiebují pro r∫st a vªvoj ur†ité podmínky vª∂ivy. Vªπe vªnosu zem‡d‡lskªch plodin závisí pfiedevπím na zabezpe†ení rostlin ∂ivinami. Pod pojmem „∂iviny“ zafiazujeme látky, které organismus pfiijímá a po∂aduje k projevu vπech ∂ivotních funkcí. Charakteristickªm znakem ∂iviny je její nezbytnost a nezastupitelnost. ¤iviny jsou sou†asn‡ podstatnou slo∂kou p∫dní úrodnosti. Jakªkoliv deficit n‡které ∂iviny v p∫d‡ a rovn‡∂ nadm‡rná zásoba nebo nevyvá∂ené pom‡ry mezi ∂ivinami sni∂ují úrodnost p∫dy, mo∂nost plného vyu∂ití ostatních vegeta†ních faktor∫ stanoviπt‡ k tvorb‡ vªnosu a jeho kvality. Vyrovnaná zásobenost p∫dy
