Ztracené zvony. PDF created with FinePrint pdffactory trial version

Ztracené zvony V roce 1926 si evangelický sbor v Nosislavi pořídil vlastním nákladem tři zvony, protože předchozí „padly za oběť“ 1. světové válce – zbyl jen nejmenší (110 kg, průměr 64 cm, výška 51 cm s nápisem „To je to vítězství – víra naše“) z doby postavení kostela (1872-76). Nové vyrobila zvonařská firma Richard Herold z Chomutova. Ve své době to byla velmi renomovaná firma. Na základě vládního nařízení č. 414/1941 došlo však znovu k zabavení pro válečný průmysl. Byly odvezeny všechny tři zvony a opět zbyl nejmenší a nejstarší. Stalo se tak v úterý po velikonocích 7.dubna 1942. Práce při snímání z věže řídila firma Jindřicha Jakše a byly na dvou povozech odvezeny k železniční stanici Vranovice (na fotografii z odvozu je p.Sedlo Miloslav jako dítě). Zachovaly se přesné záznamy o transportu, z kterých vyplývá, že byly vezeny společně se zvony z Přísnotic, Unkovic, Vranovic, Ivaně, Žabčic, Křepic, V.Němčic, Uherčic a z kat.kostela v Nosislavi. Jejich konečný osud je neznámý přes veškerou poválečnou snahu, která však byla krátká, protože po r.1948 nebylo vůle k jednání s Německem. Úspěch měli ti, co nalezli stopy hned po válce, jak se stalo u zvonů z nosislavského kat. kostela. Psali jsme o tom v Nosislavském zpravodaji č.5/5 na str.4. Díky novým vztahům s Německem probíhá nyní „kompenzace majetkové újmy“ (pravděpodobně půjde v konečné fázi o symbolické vyrovnání, poněvadž žadatelů je mnoho), která se vztahuje i na „náboženské komunity“. Podle Německého nadačního zákona s platností od 12.8.2000 náleží kompenzace v první řadě těm, kteří se nemohli podílet na předchozích německých restitučních programech zejména z důvodů, že nárokující „měl bydliště v oblasti, se kterými Spolková republika Německo neměla žádné diplomatické styky“ (tj. ve východním ruském bloku). O věc se stará „Mezinárodní organizaci pro migraci“ (IOM) se sídlem ve švýcarské Ženevě, kterou německé zákonodárství ustanovilo. Pro úplnost uvádím popis ztracených zvonů:

PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

název: „Daniel Nešpor“, hmotnost 1392 kg, průměr 135 cm, výška 206 cm, ladění „dis“, nápis na zvonu: „Ježíš Kristus přišel na svět, aby hříšné spasil“ - název: „T.G.Masaryk“, hmotnost 483 kg, průměr 97 cm, výška 76 cm, ladění „gis“, nápis na zvonu: „Kdo nemiluje, nezná Boha“ - název: „Jiří Strejc“, hmotnost 238 kg, průměr 75 cm, výška 65 cm, ladění „c“, nápis na zvonu: „Dobrořeč duše má Hospodinu“ (hmotnost odvezených zvonů celkem 2113 kg) Cena těchto zvonů byla v r.1926 podle dochovaných účtů: 59.857,11 Kč zvonařské firmě, za dráhu 639,50 Kč, zednické práce při tažení zvonů 1.078,60 Kč. Celkem 61.575,21 Kč. V roce 2001 se velmi hrubě odhadovala na 1,1 mil. Kč za výrobu, 100 tis. Kč za montáž. Vše bez dopravy a stavebních úprav. Ztracené zvony zvonily naposledy na velikonoční pondělí a pak ještě druhý den v úterý před spuštěním. Na Bílou sobotu 4.4.1942 byl jejich hlas zachycen na gramofonovou desku - nevíte někdo o osudu této desky ? Ing.Vladimír Svoboda -

ZASTUPITELSTVO Dne 6.3.2002: - schválilo výsledek obecního hospodaření za rok 2001 - schválilo výsledky inventur - schválilo rozpočet na rok 2002 - schválilo 11 majetkoprávních úkonů, zbytek odložilo nebo přikázalo k dopracování - volilo přísedící soudů (a nezvolilo nikoho) - vzalo na vědomí zprávu o činnosti obecní policie (v plném znění je usnesení uvedeno na http:/www.nosislav.cz)

Stručně -

-

-

Svoz nebezpečných odpadů se bude letos konat v Nosislavi dvakrát: jarní termín je 26. a 27.dubna 2002 (viz letáčky) podzimní termín bude 6.-7.září 2002 (bude upřesněno) Dne 14. dubna jste mohli shlédnout výstavu „Šikovné ruce“ – ukázka dovedností a zájmové činnosti spojená s výstavou výtvarných prací dětí z mateřské a základní školy. Konala se v Lidovém domě. Realizace záměru cyklistické stezky Židlochovice – Nosislav – Křepice byla schválena sdružením Cyklistická stezka Brno -Vídeň, jehož je Nosislav také členem. Projekt na tuto akci je připraven, realizace bude probíhat v součinnosti obce Nosislav, města Židlochovic a „sdružení“.

Obnova rybníka Možná jste si i vy všimli při jarních procházkách nebo cestou za polními pracemi vybagrované části bývalého rybníka na Slatině. Obec přistoupila k této sondě za účelem zjištění, zda v tomto místě bude možné rybník revitalizovat. Vypracovaná studie totiž navrhuje umístění poněkud níže po toku, což by však vyvolalo zejména majetkoprávní problémy. Pokud letošní rok (doufáme, že nebude extrémní) prověří naši laickou úvahu, bude se jistě v práci pokračovat. Náklady za dosavadní práci dosáhly 100 tis.Kč. V.S.

Jarní sezóna v Sokole Nosislav Další zima, pro někoho krátká, pro jiného dlouhá, je za námi a je tu opět jaro. Pro výbor TJ bylo uplynulé období naplněno usilovnou prací na dokončení rekonstrukce sociálního zařízení v našich kabinách, které bylo nutno dokončit před zahájením jarní části soutěže. Vše se naštěstí podařilo udělat a zabezpečit v potřebných termínech a po prvním mistrovském zápase se hráči mohli osprchovat v nových sprchách. Bohužel musíme konstatovat, že to bylo překvapení i pro některé domácí hráče. Pravděpodobně pro ty samé bylo překvapením, že „někdo“ pokácel staré nahnuté topoly v prostoru mezi kurty a hřištěm a „vyrostly“ tam nové mladé stromky. Doufám, že tyto řádky budou číst i ti lidé, kterých se týkají, snad jim i dojde, že je řeč o nich a donutí je to k zamyšlení se nad sebou. Proti těm, od kterých se účast čekala a nepřišli, stojí opačná skupina našich spoluobčanů, kteří buď nemuseli vůbec nebo nemuseli v takové míře, a přesto přispěli svojí prací k dobré věci. Ať už je někdo o pomoc požádal, nebo přišli sami, patří jim naše poděkování. Záměrně se vyhýbám jmenování kohokoliv, abych se nedotknul


těch, které bych do seznamu nezařadil. Každopádně děkujeme všem, kteří nám jakkoliv pomohli v této prací naplněné zimě. Jako pozvánku do našeho areálu přikládáme rozpis utkání během jara. Žáci

Muži 24.3. 31.3. 7.4. 14.4. 21.4. 28.4. 5.5. 12.5. 19.5. 26.5. 2.6. 9.6. 16.6

15:00 15:00 15:30 15:30 16:00 16:00 16:30 16:30 16:30 16:30 16:30 16:30 16:30

Sokol Nosislav Sokol Bořetice Sokol Nosislav Slovan Břeclav B Sokol Nosislav FK Valtice Sokol Nosislav Sokol Nosislav Sokol Rakvice Sokol Nosislav Sokol Ivaň Sokol Nosislav TJ Mor. N. Ves

Sokol V. Pavlovice B Sokol Nosislav Mír v. Bílovice Sokol Nosislav Sokol Popice Sokol Nosislav SK Vranovice Loko Břeclav Sokol Nosislav Sokol Týnec Sokol Nosislav Sokol V.Němčice Sokol Nosislav

Dorost 24.3. 31.3. 7.4. 14.4. 21.4. 28.4. 5.5. 8.5. 12.5. 19.5. 26.5. 2.6. 9.6.

12:45 12:45 13:15 13:15 13:45 13:45 14:15 14:15 14:15 14:15 14:15 14:15 14:15

Sokol Nosislav Sokol Bořetice Sokol Nosislav Družst. Nikolčice Sokol Nosislav Sokol Zaječí Sokol Nosislav Sokol Kobylí Sokol Nosislav Sokol Rakvice Sokol Nosislav Dyn. Velký Dvůr Sokol Nosislav

Sokol Uherčice Sokol Nosislav Mír V. Bílovice Sokol Nosislav Sokol Krumvíř Sokol Nosislav Sokol Přibice Sokol Nosislav Slavoj Podivín Sokol Nosislav Sokol Křepice Sokol Nosislav Sokol V. Němčice

7.4. 14.4. 21.4. 28.4. 1.5. 5.5. 12.5. 19.5. 26.5. 2.6. 9.6.

10:00 10:00 10:00 10:00 10:00 10:00 10:00 10:00 10:00 10:00 10:00

Sokol Nosislav Sokol Nosislav Sokol Starovičky Sokol Nosislav Sokol Křepice Sokol Šitbořice Sokol Nosislav Družst. Vrbice Sokol Nosislav Družst. Nikolčice Sokol Nosislav

Sokol Krumvíř Sokol Brumovice Sokol Nosislav Sokol Boleradice Sokol Nosislav Sokol Nosislav xxx Sokol Nosislav Sokol V. Hostěrádky Sokol Nosislav Sokol Bořetice

Sokol Novosedly Dynamo Drnholec Sokol Nosislav Sokol Perná Sokol Nosislav Sokol Nosislav Sokol Nosislav Sokol Popice Sokol Nosislav Sokol Šitbořice

Sokol Nosislav Sokol Nosislav Sokol Popice Sokol Nosislav Sokol Šitbořice Sokol Novosedly Dynamo Drnholec Sokol Nosislav Sokol Perná Sokol Nosislav

Přípravka 6.4. 13.4. 20.4. 27.4. 4.5. 11.5. 18.5. 25.5. 1.6. 8.6.

14:00 14:00 14:00 14:00 14:00 14:00 14:00 14:00 14:00 14:00

Příjemné sportovní zážitky přeje výbor TJ Sokol Nosislav.

Informace ze základní školy V měsíci únoru a březnu se uskutečnily dvě významné akce pořádané základní a mateřskou školou za spolupráce Školské a kulturní komise při OÚ v Nosislavi. V únoru to byl společenský ples a v březnu dětský karneval. Obě tyto akce byly velmi úspěšné díky vydatné pomoci rodičů a různých firem, které svými dary přispěly ke zdárnému zajištění obou akcí. Školní ples se konal 23. února. K tanci a poslechu hrála taneční skupina Isabella a v průběhu večera se velmi pěkným vystoupením představil taneční pár z Brna se svými závodními tanci. Bylo zajištěno občerstvení a díky sponzorským darům i bohatá tombola. Doufáme, že se zúčastnění dobře pobavili a na chvíli zapomněli na své každodenní starosti. 24. března se konal dětský karneval opět ve sportovní hale, kterou nám propůjčila místní TJ Sokol. Ač v místnosti i venku nebylo zrovna nejtepleji, zářící oči dětí ukazovaly, jak je jim dobře. Při hudbě a soutěžení se velmi dobře bavily a bohatá tombola jen umocnila jejich zážitky. Závěrem bych chtěla za úspěšné zvládnutí těchto akcí poděkovat všem zaměstnancům obou škol, kteří připravili výzdobu, všem rodičům, kteří se podíleli na úklidu, přípravě sálu a organizaci, a v neposlední řadě všem sponzorům, kteří svými dary umožnili, aby obě tyto akce proběhly. Poděkování patří především: Zemos, a. s. Velké Němčice, Řeznictví Janíček - Čupa, Elektro - Hlaváček, Smíšené zboží Ilona, Smíšené zboží Valová, Konzum Samsonová, COOP Potraviny, RK Trans, YTONG Hrušovany u Brna, STAMA s.r.o., Osička - Lattenberg, Kadeřnictví - Klobásová, Oprava kol a disků Klobása, Kadeřnictví Urbánková, Potraviny Šťastný, RaM Karpíšek, Brabcova autodílna, Kosmetika Forejtková, Prodej, servis - Knesl a většině rodičů žáků MŠ a ZŠ v Nosislavi. Velmi se omlouvám těm, které jsem ve svém příspěvku nedopatřením opomněla. Mgr. Jana Březinová, ředitelka ZŠ


Zpráva o činnosti Tenisového oddílu Na začátku sezóny, dne 31. března 2001, byla zahájena příprava povrchu kurtů, nátěr oplocení a zřízení nového uchycení zástěn. Při odpracování cca 150 brigádnických hodin se podařilo vybudovat přístupový chodník k tréninkové stěně a dále se upravoval tenisový areál (nákup sítě, laminátové bedny a síťovačky). Na konci sezóny bylo provedeno ve spolupráci se Sokolem kácení topolů, které z bezpečnostních důvodů bylo nutné. TO v průběhu roku uspořádal turnaj členů. Je nutno vyzvednout stále se zlepšující úroveň, jak v oblasti organizace (navzdory nepříznivému počasí), tak hlavně v oblasti sportovní. Naše plány by nebylo možné realizovat bez finanční podpory OÚ Nosislav a sponzorů. Zbyněk Čermák – předseda TO

Bez Blahoslava Španiela (vzpomínka ze sborníku „Jižní Morava 2001“, str.346-347 – otištěno v Nosislavském zpravodaji se souhlasem autorky)

Po čtyři roky s železnou pravidelností usedal v badatelně rajhradského okresního archívu ke svému oblíbenému stolu a neodmyslitelnému notebooku. Jeho místo osiřelo 11.1.2001. Mgr.Blahoslav Španiel patřil mezi ty, bez nichž by regionální historie živořila. Nosislavský rodák přišel na svět 25.5.1927. Nosislav, ve které vyrůstal a žil až do dob svých studií, se stala jeho celoživotním tématem, infikovala profesora Španiela láskou ke knize a zájmem o historii obce. V letech 1943-1647 vystudoval brněnský učitelský ústav. Vyučoval ve Starém Hrozenkově, Kloboukách u Brna, Kunštátě, Břeclavi, Kremnici. Zde existovala škola důstojnického dorostu, kde přednášel češtinu. Kremnické ovzduší svědčilo jeho zdraví, které sužovalo astmatické onemocnění. Jen díky tomu, že škola byla v r.1957 zrušena, vrátil se zpět do Brna. Osud přivedl B.Španiela do Státní pedagogické knihovny. Absolvoval ještě filozofickou fakultu (češtinu) a knihovnický postgraduál. Stal se vedoucím oddělení zpracování knižních fondů. Bibliografie se postupně stala jeho doménou.. Od r.1969 ji učil na Střední knihovnické škole v Brně, kde jako profesor působil 20 let a dalších sedm let jako externista. Byl pojmem a známou osobností knihovnického života. Publikoval desítky prací, představil se jako autor učebnic pro knihovníky, atd. Přehled jeho publikačních aktivit by byl velmi rozsáhlý. Na poli regionální historie se začal projevovat od druhé poloviny 80.let. Autorsky se představil v r.1986 samizdatovým tiskem Nosislavské čítanky ( pouze v 10 strojopisech). O 10 let později se dočkal oficiálního vydání, jehož se ujala obec Nosislav. Čítanka obsahuje 35 svědectví, vyprávění o osudech Nosislavanů od 16. až po 20.století. Práce našla velkou odezvu, a tak profesor Španiel připravil další rozšířené vydání. Bohužel už je nestačil realizovat. Nosislav a její minulost představil v televizním pořadu Náš venkov. Prameny k dějinám Nosislavi, a především k historii místních domů od prvních zmínek až po současnost, shromažďoval dlouhá léta. Byl velmi pečlivý, studoval archivní materiály v Moravském zemském archívu v Brně, v okresních archívech v Mikulově a Rajhradě, zmínky o Nosislavi nalézal v knihách, i periodikách. Poprvé předložil výsek ze své snahy v Klubu historie a vlastivědy Hustopečska v rámci cyklu přednášek – Historie nosislavských domů a jejich obyvatel od 16.století. Naplno se dějům minulým začal věnovat od poloviny 90.let, kdy také více publikoval – v místním zpravodaji, v časopisech, sborníku Jižní Morava (O nosislavských příjmeních, Jak Nosislavané osídlovali Starovice, Jan Karafiát a „svěcení chrámu“ v Nosislavi, Rozvod Matěje a Barbory Listových v roce 1790, Jiří Šedivý - Babinského spoluvězeň na Špilberku, Staré knihy nosislavské, Ondřej Slouk, Nosislavská tvrz a její obyvatelé). V pracovním stole Blahoslava Španiela zůstala podstatná část jeho práce. Nosislav i regionální historie přišly 11.ledna 2001 o svého historika. My ostatní o usměvavého, optimistického člověka držícího krok s technickým pokrokem (PC byl jeho pracovní pomůckou), badatelna rajhradského archívu o nesmírně pilného a pečlivého badatele plného humoru a ochotných rad pro ostatní její návštěvníky. Chybíte nám, pane profesore. Marie Kašubová (redakčně kráceno – Ing.Svoboda) autorka je ředitelkou rajhradského archívu

Něco pro zamyšlení Stromy a zeleň v naší obci a jejím okolí. Problém, který mě trápí už dost dlouho. Jestli jste si toho někdo také všimli, už od dob mého dětství mizí zeleň a stromy z našich ulic a polí. Důvody jsou různé. A to: získávání orné půdy, výstavba silnic, plynofikace, elektrizace, různá stavební činnost, ale také, že ze stromu padá listí, květy, překážejí při výjezdu z garáží, vrhají nežádoucí stín, anebo


prostě vyrostly moc velké. Někteří lidé kácejí a plení zeleň bez citu a jakéhokoli povolení příslušných úřadů, dokonce i v chráněném území. Když jsem na to upozornil některé zástupce obce, bylo mně řečeno : „Když ho u toho nechytíte, tak se s tím nedá nic dělat.“Naši předci hospodařili tak, že jeden strom porazili a dva vysadili. My to děláme asi takto tři stromy porazíme a jeden vysadíme. Jestliže to půjde takovým tempem, za několik let nebude v obci ani jediný strom. Každý z nás by se měl při této činnosti zamyslet, nestačí-li ořezat a upravit překážející větve, prořezat hustý porost atd. Není třeba vysvětlovat, jaké mají stromy a zelené porosty pro nás užitek, nejenom ovoce a okrasu. Bez počítačů, mobilních telefonů, aut a sportovních akcí na této planetě přežijeme, ale bez stromů a zeleně ne . Měli bychom si vzít příklad z pana R. Mahovského, který je takovým zahradníkem obce. Jeho činnost je velmi prospěšná pro nás všechny. Tato pohlednice pochází asi z dvacátých let min. století a je malým dokumentem, jak se Zapojme se i my. naše okolí mění. Fotograf musel tehdy vylézt na některý ze stromů na břehu. Úředníci k tomu určení by k této problematice měli být důslednější a přísnější. Mysleme na další generace. Lukl Jan, 427

A znovu o pálení trávy nebo o přírodní rovnováze? Stále se setkáváme v našem okolí s jedním přetrvávajícím problémem – vypalování trávy za účelem vyčištění nějakého území. Domnívám se, že toto jednání pramení z nepochopení přírodní rovnováhy. Stále se najdou Pohled na stejné místo z letošního předjaří je jiný. Stromy v popředí chybí a vinic na lidé, kteří sahají pro kopci také ubylo. Domy se rozrostly. snadná a rychlá řešení a zapomínají přitom na přírodu samu. Víme, že např. chemizace v celoplošném měřítku není to nejlepší pro přírodu a holá monokulturní příroda nám přináší spíše problémy. Pálením trávy se poruší biologická rovnováha daného území. A co je hlavní, tráva se tímto zásahem rozhodně nezničí! Území, kde přírodní rovnováha funguje, je se svou různorodostí schopno pomoci člověku řešit i některé tzv. „výrobní problémy“. Příkladem může být biologická ochrana rostlin, která se na Pálavě ve vinicích nebo v Rakousku ve značné míře využívá třeba proti sviluškám, kterou správná rovnováha jejich predátorů (dravých roztočů) potláčí v dostatečné míře. Tuto přírodní rovnováhu lze za určitých podmínek využívat i v lokalitách našeho katastru, přičemž porosty vedle vinic slouží jako přirozený vyrovnávač našich zásahů do přírody. V neposlední řadě je třeba k tomuto problému přistupovat i z hlediska ochrany přírody. Žijeme na jižní Moravě, jejíž flora i fauna je již na mnoha menších či větších územích chráněná, a měli bychom se snažit


naopak zachovat tato přírodní společenství i do budoucna, ne je snadno a rychle ničit – třeba ohněm. A na závěr upozornění, že vypalování trávy je podle zákona přečin a udělují se za něj pokuty. Případný výjezd hasičů také něco stojí. Riziko možných následků nezkrotného ohniště si původce ohně zcela jistě ani sám neuvědomuje. A proto si přejme méně vypálených mezí a více zdravé, příjemné, oku lahodící přírody kolem nás. ing. Karel Válka

Současný život novokřtěnců v USA Působení novokřtěnců v Nosislavi je velmi pěkně popsáno znalcem nosislavské historie prof. Františkem Kleinem v jedné z kapitol pamětního sborníku k 500. výročí povýšení Nosislavi na městečko. V tomto článku bych chtěl navázat na zmíněnou kapitolu a pouze stručně doplnit něco z novodobější historie. Novokřtěnci jsou u nás známí pod názvem habáni nebo také bratří huterští. To je zřejmě nejbližší jejich názvu Hutterites, dodnes užívanému v USA podle zakladatele náboženské denominace Jacoba Huttera. Huterské náboženství má své kořeny v evropském reformačním hnutí v dvacátých letech šestnáctého století hlavně v Německu a ve Švýcarsku. Pro svou náboženskou a společenskou odlišnost se huterité byli nuceni vystěhovat z Německa a svůj nový domov našli na Moravě, která v té době byla velmi tolerantní k náboženským menšinám. Tehdejší šlechta, v některých případech i katolická, jim byla příznivě nakloněna, především pak z hospodářských důvodů. Huterité totiž byli velmi dovední řemeslníci, vynikající zemědělci, vinaři a věhlasní léčitelé. Obecně se má za to, že některé velké sklepy v Nosislavi jsou dílem huteritů. Tragické důsledky bitvy na Bílé hoře se velmi tvrdě dotkly i novokřtěnců. Novokřtěnecká osada (dvůr) v Nosislavi se nalézala v místech, kde dnes stojí domy č. 68, 69 a 70. Odtud se její obyvatelé spolu se souvěrci z jiných míst na Moravě byli nuceni vystěhovat, protože jim šlo doslova o život. Tito ožebračení lidé putovali dále na východ a žili pak na různých místech v Uhrách do roku 1777, kdy byli pozváni aby se usídlili v Rusku. V této zemi žili pokojně celých sto roků, dokud nezačal být vyvíjen nátlak na huterské muže k nastoupení vojenské služby v armádě. Mírumilovní huterité to zásadně odmítali a raději se rozhodli opustit zemi, než ustoupit ze svých zásad. Tentokrát to však již nebylo dále směrem na východ, ale opačným směrem přes oceán. Vyslaní huterští zástupci prozkoumávali situaci v Americe, konkrétně v Pennsylvánii, kde již byli usídleni nábožensky příbuzní Mennonité. Půda zde však již byla rozdělena. Příslibu volné půdy ve východní části Nebrasky se jim dostalo od železničních společností a státních úřadů pro osídlování západu. Ani zde však neuspěli. V Nebrasce se však dozvěděli o dostupné půdě 20 mil západně od Yanktonu v Jižní Dakotě. Když huterští praotcové dorazili na místo, prérijní krajina jim silně připomínala ruskou step a dokonce i půda byla velmi podobná té, která je v Rusku živila. První huterská osada (anglicky colony) byla založena poblíž Yanktonu v r. 1884 a od té doby se jejich počet v Jižní Dakotě rozrostl na 55 a mnoho dalších existuje též v okolních státech. V důsledku katastrofálního sucha v 30. letech se několik obcí přestěhovalo také do Kanady. Jakmile počet obyvatel obce překročí optimální počet 150 obyvatel, je snaha založit dceřinou osadu. Huterské rodiny bývají početné, nezřídka čítající deset a více dětí. Byty jsou identické pro každou rodinu bez ohledu na postavení, které ta či ona osoba v obci má. Pro huterské obce je příznačné praktikování života v naprostém souladu s jejich náboženstvím. Odkazují se při tom na příklad Krista a jeho učedníků, sdílejících společně všechno své jmění. Proto i veškerý majetek v huterských obcích je majetkem společným pro všechny obyvatele. Zodpovědnost za inkasování tržeb z prodeje produktů a financování potřeb každé obce má na starost hlavní hospodář. O duchovní život a náboženské vzdělávání pečuje pastor, kterému bývá, tak jako hospodáři, dána důvěra na dlouhé období volbou obyvatel obce. Bohoslužby vykonávají huterité denně ve sborové místnosti, nejčastěji před večeří. Život v obci má nepsaný ale dodržovaný řád a jednotliví členové vykonávají práci s ohledem na svůj věk a pohlaví. O děti v předškolním věku (2,5 - 5roků) pečují ženy nad 40 let, které dříve připravovaly pokrmy ve společné kuchyni, staraly se o praní, šití a podobné práce. Vzdělání huterských dětí zohledňuje jednak získání všeobecných znalostí srovnatelné s jejich americkými vrstevníky, tak i zvláštnosti jejich společenství. Děti absolvují 8 tříd v huterské škole, kde výuku zajišťují pověření učitelé z běžných základních škol. Pro zvládnutí učiva je nezbytné prvně naučit děti mluvit a myslet v angličtině, protože huterité si dodnes udržují používání němčiny a anglicky hovoří pouze při styku s lidmi mimo jejich obce. Před začátkem normální výuky mívají tedy děti navíc hodinu němčiny, kde se učí pravidlům tohoto jazyka. Po ukončení osmé třídy studenti absolvují ještě roční korespondenční studium, které musí být na závěr potvrzeno jakousi obdobou našeho školského úřadu. Ve čtrnácti letech jsou již chlapci a dívky považováni za dospělé. Dívky do 17-i let se učí běžným domácím pracem a péči o děti a chlapci jsou ve stejném věku schopni plně zastávat nejrůznější zemědělské práce. Zemědělství je dnes pro huterské obce hlavní


ekonomickou činností a zdrojem obživy. V zajištění potravin jsou z větší části soběstační a většinu své produkce prodávají dalším odběratelům tak jako jiní farmáři. Tak jako před staletími na Moravě, rovněž v dnešní době dosahují velmi slušné úrovně a to i při hospodaření v obtížných půdně-klimatických podmínkách. Výkonná zemědělská technika, moderní technologie, velkochovy zvířat, aplikace výsledků výzkumu a využívání výpočetní techniky patří u huterských farem k samozřejmosti. Největší devizu však představuje lidský potenciál. Právě jejich velká konkurenceschopnost je trnem v oku některých farmářů. Poměrně značnou část prostředků si huterité mohou dovolit investovat do nákupu půdy, zakládání nových obcí a postupně tak expandovat. Na rozdíl od ostatní většiny totiž huterské rodiny nevlastní osobní auta, televizory, nejezdí na dovolenou a celkově žijí poměrně skromně. Z minulosti však zachovávají dopřávání si hojnosti dobrého jídla a pití, včetně dobrého vína. Přestože huterité žijí v normálních rodinách, praktikují společné stolování, muži a ženy zvlášť a teprve po jídle dospělých děti. Huterské děti se již od útlého věku učí postupně přebírat užitečné zkušenosti a dovednosti dospělých. Přestože mají v podstatě jen základní vzdělání, v odborných znalostech a praktických zkušenostech nijak nezaostávají, spíše naopak. Huterité se nevyhýbají ani využívání externích poradců. Jedním z nich je i můj bývalý profesor zemědělské ekonomiky z wisconsinské univerzity, Dr. Larry Swain, od kterého jsem se o huterských obcích mohl více dozvědět a uskutečnit i návštěvu jedné z nich v Jižní Dakotě. Z mého pohledu tvoří huterité poměrně uzavřené společenství, k ostatním lidem jsou spíše nedůvěřiví a rezervovaní, na rozdíl od většiny amerických farmářů. Po tolikém příkoří se tomu nelze ani divit a pravděpodobně nestojí o to být vnímáni jako jakási společenská rarita. Důležitým mezníkem v životě huteritů je křest, který je i vážným závazkem vůči ostatním spoluvěrcům ve věku, kdy si každý již plně uvědomuje závažnost svého rozhodnutí a v souladu s ním je ochoten vést i celý další život - odtud název novokřtěnci. V období mezi dovršením dospělosti a křtem se někteří mladí huterité (častěji muži) rozhodnou opustit obec a zkusit jiný život. Korespondence a návštěvy s těmito "odloučenými" se normálně udržují a mnozí se po čase vrátí zpět. Po přijetí křtu a složení slibu se pak tento mladý člověk zavazuje být ku prospěchu celé obce dle svých možností. Opuštění obce nebo jakákoliv nečestnost je pak považována za velmi vážný prohřešek, který může vést k trvalému vyloučení ze společenství. Křest obvykle předchází sňatek, uzavíraný zpravidla do 25 let věku snoubenců. Nevěsta většinou přechází do obce jejího manžela. Pro nás je život novokřtěnců dost zvláštní a lidé na první pohled vnímají spíše ta negativa. Žebříček hodnot je zde postaven poněkud jinak. Jak huterité sami vysvětlují, nežijí proto, aby hromadili majetek, budovali kariéru, užívali si a pořád se za něčím štvali, tak jak to vidí u ostatních. Proto se mi jejich životní styl jeví jako mnohem méně stresující. Život v nábožensko-hospodářských komunitách je dnes v ekonomicky rozvinutých státech spíše výjimkou. Za jakousi obdobu huterských obcí mohou být do určité míry považovány kibucy v Izraeli - i zde však existuje řada rozdílů. Přestěhování novokřtěnců z Ruska do Ameriky se později ukázalo jako velmi prozíravé. Unikli tím vlastně krutým válkám, pozdějším stalinským represím a dost pravděpodobně i úplné likvidaci. Škoda jen, že téměř před čtyřmi sty lety museli opustit Moravu, včetně Nosislavi. Po stránce společenské, kulturní i ekonomické byl tak život v naší obci o mnohé ochuzen a snad i rostoucí počet ladem ležících pozemků by zřejmě nebyl dnešní, ne příliš lichotivou skutečností. Miloš Dobrovolný

„Nosislavsky“ v Kanadě Před několika lety jsem se dostal služebně do Kanady. Navštívil jsem řadu míst, církví a několik měst, kde se konala výroční shromáždění oblastních biblických společností. V městě Saskatoon, které leží už v západní polovině Kanady, došlo k zajímavému setkání. Po přednášce, kterou jsem tam měl, přišla za mnou starší dáma, která se mě anglicky ptala, jestli znám Františka Lukla. Odpověděl jsem že ano, že to byl můj dědeček. Tu na mě spustila takovou nádhernou starou nosislavštinou, že jsem se neudržel a musel jsem se srdečně smát a radostně ji objal. Nosislavsky umím, ale na ni jsem nestačil. To bylo jak z muzea sto let zakonzervováno. Asi před třiceti lety přišli do Nosislavi z Moravského muzea natáčet s magnetofonem u devadesátiletého strýčka Jaroslava Lukla, jak se v Nosislavi dříve mluvilo. Měli bychom je poslat do Kanady. Mladí manželé Jelínkovi se do Kanady vystěhovali z Nosislavi krátce před první světovou válkou. Dostali tam velký kus země, uprostřed které si postavili dům a začali hospodařit. Nejbližší sousedé bydleli asi třicet kilometrů od jejich bydliště. Proto když se jim narodily děti, všichni mluvili jenom tak, jak se u nás v Nosislavi mluvilo někdy před sto lety. Vývoj jazyka se tam zastavil, protože dále se učili jen anglicky. Večer mě paní Jelínková se svým manželem – který má pro změnu svůj původ v Norsku – vzali ke své dceři a tam mi o své rodině a o tom, co všechno za ta léta prožili, vyprávěli dlouho do noci. Také se ptali co nového v Nosislavi. Znali už jenom manžele Svobodovi z Kroupné (čp.111), se kterými si dříve dopisovali. ThDr.Jiří Lukl


Stará krása nepatří do šrotu Pro redakční radu je jistě potěšující zpestřovat Zpravodaj zmínkami o zdařilých věcech v naší obci nebo pozoruhodných výsledcích našich spoluobčanů v nejrůznějších oblastech lidské činnosti, řemeslnou dovednost nevyjímaje. Nyní se k tomu naskytla vhodná příležitost. Nedávno totiž úspěšně dokončili společné dílo pánové Jan a Zdeněk Brabcovi. Jedná se o kompletní zrenovování traktoru Zetor 25 A Super, rok výroby 1952. Troufám si tvrdit, že jen těžko by se u nás hledal traktor zmíněného typu v tak dobrém technickém stavu a plně funkční. Tyto stroje ve své době patřily pro svou vysokou technickou úroveň, užitné vlastnosti a celkový design ke světové špičce. V Brně bylo v letech 1945 1961 vyrobeno celkem 178 570 ks traktorů Zetor - typu 25 A a 25 K v několika modifikacích (do roku 1952 ve Zbrojovce, později už v Líšni). Ty si získaly značnou oblibu v tuzemsku i v zahraničí. Některé z nich se dodnes používají pro lehčí práce nebo jako tažný prostředek. Nepochybně se jich v naší zemi mohlo zachovat i více, ale nevalné zacházení a údržba v době počátků hospodaření zemědělských družstev udělaly svoje. Zmíněný traktor prošel vskutku důkladnou renovací, spočívající v demontáži na jednotlivé díly, výměně mnoha z nich za nové nebo jejich opravě, opětným smontováním a celkovým seřízením. Některé chybějící originální díly bylo nutno zadat vyrobit, protože se již nedají sehnat. S mimořádnou pečlivostí a do nejmenších detailů provedená povrchová úprava dává vyniknout nepopiratelně působivému vzhledu tohoto stroje. Při provádění takové náročné práce je nezbytné obrnit se značnou dávkou trpělivosti – majitel by o tom mohl dlouze vyprávět. Stovky hodin práce, shánění různých dílů a technických informací však přinesly své plody. Traktor dnes budí zaslouženou pozornost a jistě by byl ozdobou každého technického muzea. Je to svým způsobem umělecké dílo, na němž se spolupodílí jak dovednost a um našich konstruktérů a dělníků z doby před půl stoletím, tak nadšení a schopnosti současníků. Smyslem renovace starších a zdařilých věcí však není jen krása samotná. Největším přínosem jejich zachování je umožnit budoucím generacím přesvědčit se na vlastní oči o tvůrčích kvalitách a výsledcích práce svých předchůdců. Nám mladším to tak trochu může přiblížit dobu našich dědečků a babiček. Mezinárodní úspěchy našich sportovců občas povzbudí naši národní hrdost. Rovněž některé výrobky či objekty jsou důkazem cílevědomého lidského snažení a není třeba se za ně v žádném případě stydět. Pan Jan Brabec se mimo dalších aktivit zabývá též renovací motocyklových veteránů. Využívá tak svoje mnohaleté zkušenosti a s precizností jemu vlastní dal do pořádku již nejednoho “krasavce“. Nechť mu tato činnost i nadále přináší potěšení. Miloš Dobrovolný

Kolik v uplynulých letech napršelo? Měsíc Rok 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Průměr

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

Za rok

30 38 24 47 32 14 2 8 13 16 20 30 48 26 20 16 39 25 24,9

34 20 52 14 48 6 40 18 9 21 12 23 47 20 5 46 29 18 25,7

37 54 26 29 18 14 23 15 81 25 17 53 22 31 21 42 47 66 34,5

29 27 12 21 19 58 79 16 48 8 71 42 67 22 45 54 5 46 37,2

107 98 64 92 38 35 47 77 24 21 82 31 58 57 22 44 62 65 56,9

24 72 70 112 72 92 84 68 60 90 35 90 85 62 77 99 20 39 69,5

82 82 20 67 60 18 53 38 31 92 31 48 45 271 61 110 112 75 72

43 167 59 41 49 148 12 65 73 61 95 49 98 35 55 21 51 52 65,2

72 20 35 52 57 44 62 26 49 66 20 129 48 29 141 43 44 116 58,5

35 11 25 46 12 10 35 11 74 43 50 9 51 30 118 19 25 11 34,2

51 107 19 34 11 12 75 105 57 35 14 30 37 73 41 60 28 27 47,6

42 48 34 46 51 31 31 37 44 70 46 51 42 62 18 34 38 36 42,3

586 744 440 601 467 482 533 484 563 548 493 585 648 718 624 588 540 576 567,8

Místo měření Nosislav, Horní Kroupná 387. Vlastimil Dobrovolný, Horní Kroupná


Luštěte s námi ! J. Žáček: Zatímco stokrát opakovaná lež se stává pravdou, stokrát opakovaná pravda ……… dokončení v tajence. 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

A B C D E F G H I A: zkratka poštovní novinové služby, barva v kartách, závěr šachové partie, 10 x 10 B: slovenský zpěvák (Peter), zn. automobilových svíček, provazy se smyčkami, společnost s ručením omezeným, plátěný přístřešek C: kus ledu, ženské jméno, předložka, kanál, lyže D: dobrý nápoj, paliva, nedokončené dílo, chem. značka dusíku a hliníku E: TAJENKA F: ukazovací zájmeno, jméno Komenského, nástroje ženců, útočný úder do míče G: hudební nástroj, neodborník, slovenská plošná jednotka, město u Plzně, vesnice H: soška boha lásky, nástroj na kopání, břídil I: palice, prášek na praní, části hlavy, prášek na vany 1: klep, lesklý nátěr 2: záporka, žaly, osobní zájmeno 3: belgické lázně, SPZ Opavy, společenství včel 4: kancelářská zkratka, zánět sliznice 5: ovoce, SPZ Olomouce 6: pozdrav, italská sopka, větné spojení 7: římsky 49, ženské jméno, zkratka pro milimetr 8: citoslovce klapání, poslední Rožmberk, WC 9: SPZ Prahy, písemně vyjadřovat myšlenku 10: úder v boxu, pískové barvy 11: poživatina, počítačový program, předložka 12: snad, odplata, západočeské město 13: zvuk zvonku, jméno zpěváka Osbourneho, lidoopi 14: zřícenina hradu u Prahy, tisková agentura Švýcarska 15: zvratné zájmeno, choroba 16: strojní a traktorová stanice, zápor, SPZ Blanska 17: ukazovací zájmeno, nástroje k zamykání, zkratka akademie věd 18: osobní zájmeno, poplatky na hranicích Nápověda: 13 Ozzy 14 SDA Vyluštěnou tajenku zasílejte do 15. května 2002 paní Miladě Válkové nebo paní Marii Chumelové. Tři vylosované správné odpovědi budou opět odměněny. Jitka Brchaňová

Novinky v knihovně Pro děti a mládež: Bezděková:Říkali mi Leni Breuil: Filipova dobrodružství Breuil: Filipova další dobrodružství Chlupová: Taxis Kautzová: Amika. Hříbě k narozeninám Malgosa: Kniha o dospívání. Žít naplno Stouffer: Legenda o Ramovi a Mudlech Šepot koní Pro dospělé: Bukovský: Přírodní léčby Carson: Zlaté ruce Denker: Slepá spravedlnost King: Zelená míle Rudolf: Někdy přijde i láska Steelová: Odvážné rozhodnutí Šmíd: Bubny berberů Škrla: O Africe s humorem Švandrlík: Zubatá za krkem Slouková Olga - knihovnice


Pozor! Kabelová televize v Nosislavi ? Do tohoto čísla zpravodaje je vložen list A4 s dotazníkem ohledně možnosti vybudování kabelové televize v Nosislavi. Věnujte mu , prosím, pozornost a v případě zájmu vyplňte část listu určenou jako návratka o vašem nezávazném zájmu o věc. Tyto lístky doručujte co nejdříve (do 10.května) na obecní úřad, kde na ulici je označená poštovní schránka. Nebo v krajním případě využijte telefonu nebo použijte mailové adresy ([email protected]) či SMS zprávy na 0604/320110. Jedná se o průzkum zájmu nikoli o závaznou přihlášku. Chceme zjistit do kolika a kterých domů by byl zájem o tuto kabelovou televizi a pak budeme jednat dál. O výsledku průzkumu a dalším postupu budete samozřejmě zpraveni. Děkujeme.

V měsíci březnu a dubnu oslavili svá životní jubilea tito spoluobčané: Miloslav Smetana Marie Rylichová Vlasta Solničková Miloslava Bartušková Marie Ševčíková Františka Klouparová Květoslava Svobodová Václav Rosa

Masarykova 397 Městečko 8 Masarykova 308 Komenského 125 Krefty 311 Horní Kroupná 282 Masarykova 297 Komenského 100

20.4. 1942 16. 3. 1942 5. 4. 1932 1. 3. 1932 1. 3. 1932 20. 3. 1922 5. 3. 1920 22. 4. 1918

60 let 60 let 70 let 70 let 70 let 80 let 82 let 84 let

Hodně zdraví a životního elánu všem jubilantům. Rodičům Ing. Richardu a Miroslavě Skálovým, Masarykova 41 blahopřejeme k narození syna R a d k a (25.2.2002).

V měsíci březnu opustili naše řady spoluobčanky: Dne 28.3. 2002 zemřela paní Růžena B e z o u š k o v á , Kroužek 42, ve věku nedožitých 97 let. Dne 3.3.2002 zemřela paní Marie R y š a v á , Masarykova 141, ve věku 71 let.

Čest jejich památce. Všem občanům touto cestou připomínáme platnost zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, který umožňuje zveřejnit ve Zpravodaji vaše jubilea, narození vašeho děťátka či smutnou událost úmrtí jen v případě předchozího písemného souhlasu osoby, jejíž data budou zveřejněna. V případě úmrtí může souhlas poskytnout někdo z pozůstalých. Prosíme ty, kterých se to týká, aby svůj souhlas projevili na obecním úřadu v Nosislavi. Zejména u narozených dětí prosíme rodiče sdělení, protože informace nebývají dostupné včas. Děkujeme za pochopení a spolupráci. pracovnice OÚ Nosislav a redakce Nosislavský zpravodaj vydává Obecní úřad Nosislav. Vychází jednou za dva měsíce, uzávěrka příštího čísla bude 10.6.2002. Náklad 450 výtisků je vydáván zdarma občanům. Toto číslo vychází 19.4.2002. Děkujeme všem, kteří se podíleli na obsahu a zpracování tohoto vydání. Za redakční radu Milada Válková. Aktuální informace o obci naleznete na: http://www.nosislav.cz. Jakékoliv podněty můžete sdělovat redakci na e-mail: [email protected]. Evidenční číslo MK ČR E 10126.


Ztracené zvony. PDF created with FinePrint pdffactory trial version

Recommend Documents